Přístupy a možnosti vedoucí ke snižování nákladů ve slévárnách

Přístupy a možnosti vedoucí ke snižování nákladů ve slévárnách Nykodýmová, V.1), Kafka, V.2) 1) 2)

DSB EURO, s.r.o., Gellhornova 18, 678 01 Blansko, ČR, [email protected] Racio & Racio, Vnitřní 732, 735 14 Orlová, ČR, [email protected]

Klíčová slova Metoda projektů, technicko-ekonomická analýza výroby tekutého kovu, nákladovost žáruvzdorných vyzdívek, umělá inteligence. Abstrakt Cílem tohoto příspěvku je seznámit slévárenskou veřejnost s vybranými možnostmi v oblasti snižování nákladů. Jednotlivé způsoby jsou v článku popsány i s uvedením způsobu jejich použití v praxi. 1. ÚVOD V době světové finanční a hospodářské krize se stalo aktuálním tématem hledání nákladových úspor. Je to cesta, která pomáhá nejen slévárnám k jejich přežití na trhu, ale i následně ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Proto si tento příspěvek bere za úkol ve stručné a přehledné podobě seznámit čtenáře s možnostmi a přístupy vedoucími ke snižování nákladů ve slévárnách a ocelárnách. Jsou zde představeny metody, které již byly v praxi ověřeny a přinesly očekávané výsledky. Prvním z uvedených způsobů je metoda projektů. 2. METODA PROJEKTŮ Jedná se o řešení zadaného technicko - ekonomického problému se zástupci několika sléváren a vysokých škol. Na základě týmové práce členů (cca na 10 schůzkách) se stanoví vhodná metoda řešení a následně postup vedoucí k řešení zadané problematiky. Výstupem je sepsání závěrečné zprávy a seznámení slévárenské veřejnosti s dosaženými výsledky na odborném semináři. 2.1 Stručný popis metody projektů První projekt se řešil v roce 2000. Od té doby byl každý rok zpracován vždy jeden nový [110]. Šest projektů je orientováno na vytvoření kalkulačního vzorce, sledování a analýzu fáze výroby tekutého kovu (litina s lupínkovým a kuličkovým grafitem - LLG, LKG, ocel) na různých tavících zařízeních (elektrická oblouková pec - EOP, indukční pec - IP a kuplovny). Dále na porovnání nákladů expedovaných odlitků, vytvoření komplexního nákladového modelu, kvantifikace rozhodujících nákladů výroby odlitku, apod. Následující tři projekty se věnují vytvoření kalkulačního vzorce a analýze zjištěných nákladů na přípravu formovacích směsí (modelová, výplňová, jednotná bentonitová, samotvrdnoucí furanová, samotvrdnoucí s vodním sklem, alphaset, cold-box amin). Další dva projekty se zabývají sestavením kalkulačního vzorce pro výrobu formy a analýzou výsledků. V současnosti pracuje na jedenáctém Projektu 13 účastníků ze 4 sléváren, 2 dodavatelských firem a studenti a doktoranti VŠB – TU Ostrava. Navazující práce v oblasti projektů by se měly zabývat problematikou nákladovosti čistírny.

56

2.2 Přínosy metody projektů a) Tekutý kov : ¾ hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený kalkulační vzorec v programu Excel, ¾ byly vytipovány oblasti možných nákladových úspor u tekutého kovu, ¾ dále viz technicko - ekonomická analýza výroby tekutého kovu. b) Odlitek : ¾ hlavním přínosem byl vytvořený kalkulační vzorec expedovaného odlitku, ¾ byl proveden výběr 11-ti hlavních položek určených k průběžnému sledování nákladů, ¾ byl sestaven a ověřen nákladový model odlitku pro úvahy řešení uskutečnění možných variant změn („co bude, když“), ¾ byly vytipovány oblasti možných nákladových úspor odlitku. c) Formovací směs: ¾ vytvořen detailní kalkulační vzorec v programu Excel, po doplnění požadovaných hodnot se s využitím modelu stanoví neúplné vlastní náklady přípravy formovací směsi, ¾ přínosem je skutečné ocenění nového ostřiva, pojiva, přísad, regenerátu, vratné směsi i odpadu, ¾ zjištěné skutečnosti jsou vhodným podkladem pro upravení konstant v databázích programů jako je OPTI, SLEVARSYS a další, které pracují se stanovenými konstantami. d) Formování : ¾ hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený kalkulační vzorec v programu Excel. e) Obecné přínosy : ¾ zúčastněné slévárny a další spolupracovníci si během řešení osvojí metody modelování nákladů řešené oblasti, porovnávají si své detailní výsledky s informacemi dalších sléváren, dostanou k dispozici nákladové modely s pomoci nichž budou moci následně samostatně provádět v dané oblasti úvahy záměn materiálů surovin, racionalizačních opatření, atd. 2.3 Konkrétní příklad k metodě projektů V tabulce 1 je proveden jednoduchý příklad kalkulace samotvrdnoucí furanové formovací směsi. První kalkulace je zobrazena tak, jak se obecně požívá ve slévárnách, druhá je stanovená dle metodiky Projektu : Nové ostřivo o ve slévárně oceněno pouze nákupní cenou – tzn. 120 kg v dávce * 0,5 Kč/t = 60 Kč o v projektu s manipulační náklady – tzn. 120 kg v dávce * 0,77 Kč/t = 92 Kč Regenerát o ve slévárně neoceněn, počítána 0 Kč o v projektu s manipulačními náklady – 865,7 kg v dávce * 0,574 Kč/t = 497 Kč

57

Celkem o ve slévárně se sečtou pořizovací náklady nově nakupovaných materiálů + 10 % navýšení 551 Kč + 10 % = 606 Kč/t formovací směsi o v projektu 1 095 Kč/t formovací směsi Je patrné, že skutečné náklady jsou vyšší o 489 Kč/t formovací směsi. Zjištěný rozdíl je více než padesátiprocentní, což je pro hospodaření slévárny zcela zásadní! Tabulka 1: Porovnání kalkulací formovací směsi

Nové ostřivo Regenerát Pojivo 1 Pojivo 2 Míchání Zkoušky Odpad Celkem 10 % Celkem

Hmotnost kg 120 866,7 10 4,3 134,3

Kalkulace ve slévárnách Kč/kg Kč 0,5 60 0 0 36,81 368 16,78 72 0 0 0 0 0,38 51 551 55 606

Kalkulace v Projektu Kč/kg Kč 0,77 92 0,574 497 36,85 369 16,81 72 4 4 10,3 10 0,38 51 1 095

2.4 Další varianta využití metody projektů Podobným způsobem jako probíhá práce v Projektech byla i zpracována studie nákladovosti žáruvzdorných vyzdívek [11]. Cílem práce bylo vyhodnotit výši nákladů na žárovzdorné vyzdívky a jejich údržbu, porovnat situaci v jednotlivých sledovaných provozech a hledat případné cesty k úsporám v této oblasti. Na řešení této práce se podíleli zástupci několika sléváren, oceláren a vysokých škol. Na desíti obloukových pecích v šesti slévárnách a ocelárnách v ČR byly stanoveny náklady na jednotlivé hlavní části a typy oprav vyzdívek. Tyto náklady byly porovnány a podrobeny další analýze. Cílem tohoto projektu bylo nalezení možných cest ke snížení nákladů na vyzdívky EOP ve sledovaných provozech. Zjistilo se, že celkové náklady na vyzdívky pecí (včetně vík a mezitavbových oprav) se pohybovaly od 90 Kč/t do 484 Kč/t tekutého kovu. Následuje popsání dalšího způsobu, kterým mohou slévárny a ocelárny snižovat náklady. 3. TECHNICKO – EKONOMICKÁ ANALÝZA VÝROBY TEKUTÉHO KOVU Technicko – ekonomická analýza výroby tekutého kovu je řešena s danou slévárnou, zástupci vysokých škol a externích specialistů. Práce členů týmu je zaměřená na konkrétní podmínky slévárny. Následuje sepsání závěrečné zprávy. Technicko – ekonomická analýza výroby tekutého kovu má dvě úrovně, první je předběžná analýza a poté v případě zájmu následuje komplexní analýza. 3.1 Stručný popis předběžné analýzy Předběžná nákladová analýza, která vychází z řádově menšího počtu taveb (20 – 40) slouží jako nástroj pro tzv. úvodní pohled. Má naznačit, na které nákladové oblasti v rámci výroby tekutého kovu se dále zaměřit a zda existuje potenciální nákladový prostor pro jejich následnou redukci. Získané výsledky provedené analýzy mohou signalizovat možná opatření především v těchto oblastech: skladba vsázky, skladba přísad, předváhy (propalu), energetických režimů a metalurgických a pracovních režimů, atd. Na základě výsledků prvotního rozboru je následně rozhodnuto o možném pokračování analýzy na rozsáhlejším výběrovém souboru dat [12, 13]. 58

3.2 Přínosy předběžné analýzy

• • • •

hlavním přínosem zpracování této tématiky je v současné době vytvořený kalkulační vzorec v programu Excel, umožňuje stanovit nákladovou náročnost sledované tavby jednoduchým vyplněním sledovaných veličin, stanovit neúplné vlastní náklady pro více taveb a statisticky je vyhodnotit s ukázkou na grafech, které jsou vytvořeny v statistickém programu Minitab, na základě takto provedené analýzy jsou vytipována místa, kde by mělo dojít ke snížení nákladů na tavbu.

3.3 Konkrétní příklady předběžné analýzy Jako konkrétní příklad můžeme uvést dvě slévárny, kde byla provedena předběžná analýza, na základě které bylo dále navázáno komplexní technicko-ekonomickou analýzou. Slévárna 1 ƒ jednalo se o analýzu 30 taveb (EOP) jakosti s interním označením GS34CrMo4, ƒ výsledky analýzy naznačovaly opatření v oblastech: ƒ optimalizace skladby vsázky a kovových přísad; ƒ posouzení vlivu odlišné předváhy; ƒ vliv používaných různých energetických režimů; ƒ optimalizace pracovních postupů [14]. Slévárna 2 ƒ analýza provedená na 30 tavbách nízkouhlíkové oceli, ƒ výsledky analýzy naznačily možný nákladový prostor: ‰ u tavící předváhy; ‰ v oblasti kovových přísad, nekovových přísad; ‰ spotřeby elektrické energie (u druhých taveb na směně), ‰ doby tavby v závislosti na pořadí taveb na směně [15]. Celkem bylo provedeno šest předběžných nákladových analýz. Ve všech případech se zjistil možný nákladový potenciální prostor ve výši stovek Kč/t. Z něho je následně možné jistou část využít k redukci nákladů. 3.4 Stručný popis komplexní technicko-ekonomické analýzy Metodika technicko-ekonomické analýzy je nástrojem určeným pro stanovení, sledování a hodnocení nákladů, ale také vybraných technologických charakteristik při výrobě tekutého kovu na EOP a indukčních pecích (EIP). Metodika se zaměřuje především na odkrývání nákladových rezerv, možných úspor a jejich analýzu v jednotlivých údobích výroby tekutého kovu. Aplikovaný výrobní způsob je posuzován s cílem najít cesty k nákladové redukci při zachování všech jeho stávajících funkcí. K posuzování výroby tekutého kovu metoda využívá především nástrojů statistiky. Komplexní technicko-ekonomická analýza výroby tekutého kovu ve slévárnách a ocelárnách je realizovaná obvykle na 200 – 300 tavbách [16]. Po sestavení nákladového modelu a statistickém vyhodnocení získaných výsledků je vhodné přejít k zavedení průběžného sledování neúplných vlastních náklad (NVN). Hodnocení NVN je založeno na principu analýzy nákladové odchylky tj. rozdílu skutečných a normovaných (standardních) NVN. Pro tuto analýzu se definují hlavní technologická kritéria, kterými mohou být např. skladba vsázky, skladba přísad, předváha, energetické režimy, pracovní postupy, prostoje, hmotnost vsázky. Hodnoty těchto kritérií vyjadřují míru vlivu na výslednou nákladovou odchylku. 3.5 Přínosy komplexní analýzy -

viz kapitola 3.1.2, seznamuje s nákladovým modelem, s jehož pomocí je možné stanovit neúplné vlastní náklady jednotlivých taveb, porovnat výsledky se standardem a provést analýzu zjištěné odchylky v reálném čase. 59

3.6 Konkrétní příklad komplexní analýzy Na základě komplexní analýzy byly získány výsledky pro: - slévárnu 1: hodnoceny 3 jakosti označené jako 35NCD6V (30 taveb), GS20Mn5N (70 taveb), GS-34CrMo4 (160 taveb). o statisticky významný rozdíl v době trvání doby tavby – dohotovení; o potvrzení rozdílné spotřeby elektrické energie; o v důsledku rozdílné skladby vsázky a následných odlišných metalurgických režimů jsou sledované tavby zcela odlišné; o k jakosti 35NCD6V – možnost interně upravit chemické složení, možný přínos 5 000 – 7 000 Kč/tavbu; o k jakosti GS-34CrMo4 – možnost interně upravit chemické složení, možný přínos 2 000 – 4 500 Kč/tavbu; o další technologická doporučení týkající se např. regulace elektrod, nastavení výkonových parametrů jednotlivých fází, řádné třídění odpadů, v průběhu čistého varu odstranit co nejvíce oxidační strusky, zavést blokování Al na tyči do lázně a zamíchání, pro vytvoření rafinační strusky zajistit drcené suroviny, a další [13]. - slévárnu 2: hodnocena 1 jakost GS20Mn5 tavená na dvou EOP (205 taveb) o široký potenciální nákladový prostor u zpracovacích nákladů; o prověření organizačních a pracovních režimů na tavírně; o nevyhovující stav složiště, s tříděním souvisí nejen prostor /nádoby apod./, ale i kvalitní značení; o odsávací zařízení pracuje s nízkou účinností; o technologicky lze doporučit důsledné oxidační tavení - vápno a rudu do vsázky a snížení nauhličení vsázky o 0,1 % C; o práce se struskou je nevyhovující, dochází k zpětné redukci P do lázně – zavést oxidační tavení a po nabrání zkoušky alespoň částečné stažení strusky; o používat blokování lázně Al a redukcí strusky drcenými surovinami (např. FeSi či Al stěry); o během provozu dochází ke zbytečným prostojům, kdy pec musí čekat na přípravu forem pro lití; o bylo provedeno seřízení elektrohydraulické regulace elektrod a doporučení optimálního energetického režimu – na základě těchto opatření došlo ke snížení zpracovacích nákladů o 277 Kč/t, což při roční výrobě oceli 4 000 t znamená úsporu cca 1 mil Kč/rok; o předpokládaný přínos při dodržení uvedených připomínek se pohybuje okolo 2,9 mil Kč/rok [16]. 3.7 Průběžná kontrola nákladů výrobního procesu Po ukončení výrobní fáze např. tavby se využijí údaje prvotní evidence o tavícím cyklu. Tata data se zavedou do rozborové sestavy tavby (RST) v počítači. S pomocí navrženého matematického modelu a příslušných cenových a nákladových konstant je možné během krátké doby stanovit nákladovou náročnost tavby. Skutečností je, že pouze absolutní znalost nákladové výše má nízkou vypovídací schopnost. Je tedy nezbytné vypočtené vlastní náklady včetně dílčích nákladových položek porovnat se standardní hodnotou. Standardní hodnota může být reprezentována průměrem, plánem, progresivní hodnotou, apod. Poté je již možné získané skutečné náklady tavby poměřit, tzn. vypočítat odchylku. Stanovením odchylky zřetelně vzrůstá vypovídací schopnost skutečných nákladů vytavené tavby. Zcela přirozený je však dotaz na příčinu (příčiny) vzniklé odchylky. Je tedy zřejmé, že nestačí pouhé srovnání nákladové výše tavby se standardem, ale je nezbytná komplexní analýza příčiny.

60

Hodnocení NVN je tedy založeno na principu analýzy nákladové odchylky tj. rozdílu skutečných a normovaných NVN. K hodnocení NVN v reálném čase můžeme uvézt příklad z výstupů zavedení tohoto systému v elektroocelárně ŽĎAS, a.s.: - jako velice pozitivní lze hodnotit sumární kladný výsledek rozboru NVN za ocelárnu celkem, za říjen 2001 se na tavírně pracovalo o -3,94 % lépe oproti stanoveným standardům, za leden 2002 to pak bylo o -0,93 % méně; - při hodnocení jednotlivých směn podle směnových mistrů, nejvyšší přínos vykazuje směna mistra A (-3,48 %), za ním se umístila směna mistra C (-2,72 %) a těsně za ní i směna mistra B (-2,64 %); - z pohledu pecních agregátů je na tom výrazně nejlépe EOP č.2 s výslednou nákladovou odchylkou -4,05 %, následovanou EOP č.3 (-2,51 %) a EOP č.4 (-1,85 %); - z měsíčního hodnocení jednotlivých tavičů je patrné, že na prvním místě se umístila osádka taviče (e) (-8,85 %), na druhém místě osádka taviče (f) a na třetím osádka taviče (b). Nelze ale říci, že některá osádka má veškeré parametry vyloženě nejméně příznivé. Například osádka taviče (h) na pomyslném 5. místě je druhá v přínosu z energetických režimů. Je tedy možné říci, že z hodnocených osádek (týmů) má každá některé kladné prvky, které je vhodné rozvíjet. Úkolem tedy je nastavit takový systém, který bude osádky motivovat k těmto ekonomicky dobrým výsledkům [17]. 4. VYUŽITÍ METOD UMĚLÉ INTELIGENCE Jedním z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci je neuronová síť. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat [18]. 4.1 Stručný popis metody umělé inteligence Při vývoji modelů umělé inteligence se vychází ze soft-computingových programových systémů, využívajících přístupů: - fuzzy-neuro-genetických pro modelování a predikci chování nelineárních soustav; - fuzzy-genetických pro optimalizaci procesů. Modelování nákladových a technologických procesů se provádí s využitím vícevrstvých fuzzy-neuronových sítí [19]. Cílem učení neuronové sítě je nastavit síť tak, aby dávala přesné výsledky. Fáze učení neuronové sítě bývá nazývána adaptivní. Po naučení neuronové sítě je síť ve fázi vybavování. Podobně jako v biologických sítích je zde využita zpětná vazba. Neuronové síti je předložen vzor. Na základě aktuálního nastavení je zjištěn aktuální výsledek. Ten je porovnán s vyžadovaným výsledkem a určena chyba. Poté je spočítána nutná korekce (dle typu neuronové sítě) a upraveny hodnoty vah či prahů, aby se snížila hodnota chyby. Toto se opakuje až do dosažení stanovené minimální chyby. Poté je síť adaptována [18]. 4.2 Přínosy použití metod umělé inteligence Modelování nákladových a technologických procesů bylo prováděno s využitím vícevrstvých fuzzy-neuronových sítí. Přínosy jsou: - schopnost extrahovat a representovat závislosti v datech, které nejsou zřejmé; - schopnost řešit silně nelineární úlohy; - schopnost učit se; - schopnost zevšeobecňovat; - využití pro klasifikaci regresi a predikci časových řad. 4.3 Konkrétní příklad metody umělé inteligence Posouzení závislosti nákladové spotřeby (přesněji neúplných vlastních nákladů – NVN údobí tavení) na vybraných naturálních ukazatelích EOP. Pro dříve používaný výběrový soubor 1 315 taveb (označený jako ZS 051) byly pomocí ekonomického modelu stanoveny náklady na údobí 61

tavení. Do těchto nákladů byly zahrnuty náklady na tavicí energii, grafitové elektrody, analýzy, měření teploty, opotřebení vyzdívky a víka a mzdy osádky. S pomocí metod UI bylo uvažováno s několika variantami počtu naturálních ukazatelů (např. počet sázených košů vsázky, dobu mezitavbnového prostoje, dobu prostoje v údobí tavení, počet taveb na půdě, vyzdívce pece a jejím víku, měrná spotřebu elektrické energie, doba tavení, hmotnost vsázky celkem) jako nezávisle proměnnými. Model zpracovaný v několika variantách byl konzistentní, relativní chyby modelů se pohybovaly v řádu jednotek procent. Bylo tedy možné tyto modely, již využívat pro – optimalizaci NVN. Hledání vhodného optimalizačního modelu s využitím nástrojů umělé inteligence se ukázalo jako smysluplné, výsledky byly hodnoceny jako reálné nicméně v této podobě v praxi ztěží uplatnitelné. Proto se v dalším kroku přikročilo ke zpřesnění cílů (využití minimalizace nákladů pro hledání optimálního počtu taveb na stěnách a víku elektrické obloukové pece). K tomu účelu byl upraven nákladový model, odlišně definovány nezávisle proměnné, se kterými se pracuje. Prozatímní výsledky signalizují úspěšné uplatnění metod umělé inteligence, zvláště neuronových sítí, v metalurgii [19]. Uvedené způsoby se vždy zaměřují na danou specifickou slévárenskou oblast (výrobní řízení), jedná se tedy vždy o prvotní krok, po kterém by mělo následovat jejich shrnutí a zaměření se na podnik jako na celek, tedy procesní řízení. 5. PROCESNÍ ŘÍZENÍ S rostoucími nároky na řízení firmy, která musí pracovat s více a více procesy, vzniká nutnost modelovat. Mapa procesů je jednoduchý nástroj kvality, jak znázornit vše, co se musí řídit. Procesní přístup se nezaměřuje na výsledky, ale na příčiny výsledků. Předpokládá se, že příčinou špatných výsledků jsou špatně probíhající procesy uvnitř podniku, které je třeba přeprojektovat, aby přinášely maximální hodnotu pro slévárnu. Tímto přístupem se začala zabývat slévárna DSB EURO, s.r.o. Nejprve bylo nutné definovat proces modelování. Ten slouží k detailní identifikaci a specifikaci procesů, jejich struktury, vlastníků, vstupů, výstupů, omezení apod. Vizualizace prostřednictvím procesní mapy zásadním způsobem usnadňuje spolupráci všech, kteří se procesní analýzy účastní nebo pouze využívají její výsledky. Hlavním cílem bylo ve slévárně popsat postup obchodní zakázky firmou. Celý proces je ohraničen na vstupu zákazníkem – poptávkou, za konec je považován opět zákazník – skončení záruční doby na odlitek (model). Byla zpracována procesní mapa formou vývojového diagramu (VD) zobrazuje vstupněvýstupní vztahy procesů, aktivit a útvarů viz obr. 1. Pomocí posloupnosti procesních kroků jsou zdokumentovány aktivity nutné k transformaci vstupů na výstupy. VD obsahuje posloupnosti toku zakázky ve smyslu toku materiálu či vytvářeného produktu a toku dokumentace při realizaci zakázky. Zpracovaný VD neřeší jako samostatný proces činnosti TPV, modelárny, kontroly řízení jakosti a nákupu. VD se soustřeďuje převážně na průchod zakázky firmou a výše vzpomínané procesy průběžně do něj zasahují. Tato skutečnost však neznamená, že některé z těchto procesů nemohou být následně definovány jako procesy hlavní [20]. Závěrem zpracovaného prvního kroku je nutnost synchronizovat informační systém OPTI s procesní mapou a to ve smyslu sestavy umožňující sledování průchodu zakázky uzlovými body s příslušnou grafikou pro přehledné sledování. V současnosti se na tomto způsobu řízení dále pracuje, představen byl první krok, který slévárna v této oblasti udělala.

62

Obr. 1 Vývojový diagram postupu obchodní zakázky firmou – zkráceno 6. ZÁVĚR V předloženém příspěvku jsou shrnuty některé přístupy a metody vedoucí ke snižování nákladů ve slévárnách. Jedná se o metodu projektů, dále technicko-ekonomickou analýzu výroby tekutého kovu. Následně jsou podány informace o využití metod umělé inteligence a také postupné kroky v zavádění procesního řízení ve slévárně DSB EURO, s.r.o. Literatura : [1]

[2]

[3] [4]

KAFKA, V., ŠENBERGER, J., PALÁN, P., SZMEK, V., PACOLA, D., KUPKA, F., HÝVNAR, V., STONAWSKI, J., KNIRSCH, V., REŠKA, R. Porovnání použitých technologií a jejich nákladů výroby tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem a ocelí na odlitky. 1. vyd. Brno : ČSS, 2001. 45 s. KAFKA, V., ČERNÝ, J., KOUTNÍKOVÁ, I., LÁNA, I., LANČA, M., LEDVOŇOVÁ, A., NEJEDLÝ, J., POVOLNÝ, M., REŠKA, R., ŠENBERGER, J., VEPŘEK, V., VIZNAROVÁ, V. Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů. 1. vyd. Brno : ČSS, 2002. 60 s. KAFKA, V., ŠENBERGER, J., COUFAL, J., ANDRES, J., REŠKA, R., ŠTÝBNAROVÁ, E., LEDVOŇOVÁ, A., BLAHUTOVÁ, L., VÉVODOVÁ, J. Problematika průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2003. 47 s. KAFKA, V., KRÁLÍČEK, P., ONDRÁČEK, Z., PASEKA, R., ŠENBERGER, J., BLAHUTOVÁ, L., KURKA, V. Ověření modelu průběžného sledování nákladů odlitků v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2004. 104 s. 63

[5]

[6]

[7]

[8] [9]

[10]

[11]

[12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19]

[20]

KAFKA, V., ŠENBERGER, J., URBAN, R., CHUDÁČEK, S., NETERDER, K., BLAHUTOVÁ, L., MATUŠKA, M., SZMEK, V., KOSTELKA, A., LÁNA, I., ŠTĚPÁNEK, L. Možnosti nákladové redukce při výrobě tekuté fáze litin v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2005. 93 s. Kafka V., ŠENBERGER, J., URBAN, R., CHUDÁČEK, S., NETERDER, K., MACH, L., MATUŠKA, M., SZMEK, V., KOSTELKA, A., LÁNA, I., KURKA, V., NYKODÝMOVÁ, V., TICHÁ, M. Možnosti nákladových úspor při výrobě tekuté fáze oceli a litin v českých slévárnách. 1. vyd. Brno : ČSS, 2006. 102 s. KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., CHUDÁČEK, S., KNIRSCH, V., LÁNA, I., NOVOBÍLSKÝ, M., ŠENBERGER, J., FOŠUM, J., SZMEK, V., DOUPOVEC, D., JOCHIM, R., MARTINÁK, R. FRYČ, P. Vytvoření nákladového modelu formovacích směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2006. 127 s. KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., SZMEK, V., NOVOBÍLSKÝ, M., KNIRSCH, V., MARTINÁK, R., LÁNA, I., DOUPOVEC, D., FOŠUM, J., JOCHIM, R. Problematika posuzování nákladovosti formovacích směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2007. 196 s. KAFKA V., NYKODÝMOVÁ, V., MARTINÁK, R., NEUDERT, A., NOVOBÍLSKÝ, M., ŘEHÁČKOVÁ, K., PAZDERKA, J., FOŠUM, J., VOLEK, J., DOUPOVEC, D., KNIRSCH, V., SZMEK, V., VESELÝ, P., ŘEHŮŘKOVÁ, K., LÁNA, I., JOCHIM, R. Rozšířený nákladový model přípravy formovacích směsí. 1. vyd. Brno : ČSS, 2008. 143 s. KAFKA, V., NYKODÝMOVÁ, V., MARTINÁK, R., NOVOBÍLSKÝ, M., ŘEHÁČKOVÁ, K., PAZDERKA, J., JIŘIKOVSKÝ, J., DOUPOVEC, D., KNIRSCH, V., MARKO, E., VESELÝ, P., ŘEHŮŘKOVÁ, K., LÁNA, I., VYLETOVÁ, B., HERZÁN, M., HŘEBÍČEK, L., POLOKOVÁ, O., OTÁHALOVÁ, K., DAŇKOVÁ, K. Metodika nákladového hodnocení výrobní fáze přípravy forem. 1. vyd. Brno : ČSS, 2010. 90 s. SUD, J., KAFKA, V., FILA, P., MARTÍNEK, L., SYPTÁK, Z., MERTA, P., CARBOL, Z., VAVRINEC, P., PALÁN, P.; Nákladovost vyzdívek elektrických obloukových pecí v českých slévárnách a ocelárnách. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava : Tanger, 2008. FIGALA, V., ŽITNÍKOVÁ, S., KAFKA, V. Některé závěry z úvodní nákladové analýzy výroby tekutého kovu v šesti slévárnách. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava : Tanger, 2010, s. 232-242. FIGALA, V., KAFKA, V. Použití technicko ekonomické – analýzy tekutého kovu. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava : Tanger, 2009. KAFKA, V., FIGALA, V., NYKODÝMOVÁ, V., SOUKUP, V., SYPTÁK, Z., HERZÁN, M., PĚLUCHA, B., KŘIVÁNEK, J. Technicko – ekonomická analýza výroby tekuté oceli v podmínkách Královopolské slévárny, s.r.o. 1 vyd. Ostrava, 2008. 102 s. KAFKA, V., aj. Zápis z jednání ze dne 17.6.2008, Brno KAFKA, V., FIGALA, V., KOUDELKA, M., FIRKOVÁ, L., VESELÝ, P., VAVRINEC, P., SOUKUP, F., NYKODÝMOVÁ, V. Technicko-ekonomická analýza výroby oceli v podmínkách DSB EURO, s.r.o. – v tisku FILA, P., aj. Hodnocení výsledků zavedení průběžné nákladové kontroly v podmínkách elektroocelárny ŽĎAS, a.s. In Sborník z konference Teorie a praxe zpracování oceli. Ostrava : Tanger. http://cs.wikipedia.org/wiki/Neuronov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5 - 23.7.2010, 15:00 NYKODÝMOVÁ, V., KAFKA, V., BŮŽEK, Z., POKORNÝ, M., KUBĚNA, J., ČERMÁK, P., MASARIK, M., FILA, P., MARTÍNEK, L., ČAMEK, L., KRACÍK, A. Řešení problémů redukce nákladů využitím metod výpočtové inteligence v podmínkách českých oceláren a sléváren. In sborník z konference XVIII celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a tvárné litiny s kuličkovým grafitem. Žďár nad Sázavou : ČSS, 2007, s. 122 –129. TOMÁŠEK, P., ŘIČÁNEK, B., ŠIRŮČEK, J., VESELÝ, P., NYKODÝMOVÁ, V. Mapa procesu, jako etalon pro posouzení kompatibility směrnic s hlavními procesy, vnitřní materiály DSB EURO, s.r.o. – 28.6.2010 64