Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví
Zuzana Stádníková
Přístup k informacím pro osoby se specifickými potřebami Diplomová práce
Praha 2009
Vedoucí diplomové práce: Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:
PhDr. Anna Stöcklová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 15. srpna 2009
………………………….. podpis studenta
Identifikační záznam STÁDNÍKOVÁ, Zuzana. Přístup k informacím pro osoby se specifickými potřebami [Access to information for people with specific needs] : diplomová práce. Praha, 2009-0815. 82 s., 6 s. příl. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Anna Stöcklová. Abstrakt Práce přináší přehled zdravotních postižení, která přinášejí bariéry v přístupu k informacím, zejména prostřednictvím počítače a internetu. Patří mezi ně smyslová postižení (zrakové, sluchové), tělesné a mentální postižení, ale také poruchy učení. Ve značné míře text seznamuje s kompenzačními pomůckami – tzv. asistivními technologiemi, které mohou a měly by zajímat knihovnu, pokud chce poskytovat své služby opravdu každému bez omezení, tedy i občanům nějak zdravotně znevýhodněným v přístupu k informacím a v jejich využívání. Jde jak o speciálně uzpůsobené ovladače počítače, tak speciální programy. Pro zrakově postižené jsou to zvětšovací programy, hlasové nebo hmatové výstupy. Hlasové technologie slouží i sluchově postiženým, kterým nabízí převod řeči na text či znakový jazyk. Lidé s poruchou motoriky horních končetin mohou ovládat počítač pomocí speciálně upravených klávesnic či myší, ale také hlasem, dechem, očima či hlavou. Komunikaci mentálně postiženým mohou usnadnit komunikátory. Část práce je věnována současnému stavu a možnostem zpřístupnění informací osobám se zdravotním postižením v knihovnách. [Autorský abstrakt].
Klíčová slova přístup k informacím, zdravotně postižení, osoby se specifickými potřebami, zrakově postižení, sluchově postižení, tělesně postižení, mentálně postižení, poruchy učení, kompenzační pomůcky, asistivní technologie, informační technologie, služby knihoven
Obsah PŘEDMLUVA.....................................................................................................................................1 1.ÚVOD - VYMEZENÍ POJMŮ A STATISTICKÉ ÚDAJE ........................................................2 1.1PŘÍSTUP K INFORMACÍM OBECNĚ.........................................................................................................2 1.2POMOCNÉ PROSTŘEDKY.....................................................................................................................2 1.3OSOBY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI....................................................................................................3 1.4POČET ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB................................................................................................3 2.CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNÍCH POSTIŽENÍ OMEZUJÍCÍCH PŘÍSTUP K INFORMACÍM.............................................................................................................................................6 2.1ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ.........................................................................................................................6 2.2SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ........................................................................................................................8 2.2.1Způsoby komunikace sluchově postižených.......................................................................10 2.3TĚLESNÉ POSTIŽENÍ.........................................................................................................................11 2.4MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ......................................................................................................................13 2.4.1Lehká mentální retardace, IQ 50–69 ................................................................................14 2.4.2Středně těžká mentální retardace, IQ 35–49 ....................................................................15 2.5PORUCHY UČENÍ.............................................................................................................................16 2.6SHRNUTÍ.......................................................................................................................................19 3.PŘEHLED POMOCNÝCH PROSTŘEDKŮ PRO PŘÍSTUP K INFORMACÍM.................20 3.1KOMPENZACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ................................................................................................21 3.1.1Zvětšovací pomůcky a programy.......................................................................................23 3.1.2Pomůcky pro zrakově postižené využívající sluch.............................................................28 3.1.3Pomůcky pro zrakově postižené využívající hmat.............................................................30 3.1.4Shrnutí...............................................................................................................................32 3.2KOMPENZACE SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ...............................................................................................33 3.1.1Hlasové technologie..........................................................................................................34 3.1.1.1NovaVoice.......................................................................................................................34 3.1.1.2NEWTON Dictate...........................................................................................................35 3.1.2Simultánní přepis mluvené řeči.........................................................................................35 3.1.3Automatické titulkování televizních pořadů......................................................................37 3.1.4Počítačový tlumočník.........................................................................................................38 3.1.5Překladač knih pro neslyšící Silent Books.........................................................................38 3.3KOMPENZACE TĚLESNÉHO POSTIŽENÍ..................................................................................................38 3.1.1Pomůcky pro snadnější ovládání počítače........................................................................39 3.1.1.1Klávesnice.......................................................................................................................39 3.1.1.2Ergonomické opěrky.......................................................................................................45 3.1.1.3Myši................................................................................................................................45 3.1.1.4Tlačítka a spínače...........................................................................................................52 3.1.1.5Obrazovky.......................................................................................................................57
3.1.2Počítačové programy.........................................................................................................58 3.1.2.1I4Control........................................................................................................................58 3.1.2.2JetVoice..........................................................................................................................59 3.1.2.3MyVoice..........................................................................................................................60 3.1.2.4MyDictate ......................................................................................................................61 3.1.2.5Jednou klávesou..............................................................................................................62 3.4KOMPENZACE MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ...............................................................................................63 3.1.1Komunikátory....................................................................................................................64 3.1.2Program Psaní...................................................................................................................65 3.1.3Usnadňovaná komunikace ................................................................................................66 3.5SHRNUTÍ.......................................................................................................................................67 4.POMOCNÉ PROSTŘEDKY A TECHNOLOGIE A JEJICH VYUŽITÍ V KNIHOVNÁCH ...........................................................................................................................................................................68 4.1ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ A KNIHOVNY.....................................................................................................70 4.2SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ A KNIHOVNY....................................................................................................73 4.3TĚLESNÉ POSTIŽENÍ A KNIHOVNY.......................................................................................................74 4.4MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ A KNIHOVNY....................................................................................................74 4.5OSTATNÍ POSTIŽENÍ A KNIHOVNY.......................................................................................................75 4.6DOPORUČENÍ PRO ČINNOST KULTURNÍCH INSTITUCÍ...............................................................................76 4.7ČESKÉ KNIHOVNY SPECIALIZOVANÉ NA OSOBY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI.............................................78 4.7.1Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze...............................................78 4.7.2Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky Masarykovy univerzity v Brně .................................................................................................................................................................78 4.7.3Mediatéka Jazykového centra Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ...............79 4.7.4Knihovna digitálních dokumentů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých . .79 4.7.5Odborná knihovna Společnosti pro hluchoslepé LORM ..................................................79 4.7.6Knihovna centra Tereza na podporu samostatného studia zrakově postižených na Katedře matematiky Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze ....................................................................................................................................................80 4.7.7Digitální knihovna Laboratoře Carolina - Centra podpory studia zrakově postižených na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze ....................................................................80 4.8SHRNUTÍ.......................................................................................................................................80 5.ZÁVĚR............................................................................................................................................82
1.
Předmluva Cílem této diplomové práce je podat přehled o technologiích, které pomáhají kompenzovat informační bariéry způsobené zdravotním postižením, a zlepšit tak povědomí o možnostech usnadnění přístupu informacím. Toto téma mě zaujalo díky mé seminární práci k předmětu Bibliopedagogika, která na základě informací z Knihovnického zpravodaje Vysočina přibližovala problematiku zdravotně postižených osob v knihovnách. Úvodní část práce popisuje jednotlivá zdravotní postižení, která negativně ovlivňují schopnost vnímání a zpracování především elektronických informací. Těžiště informačních
práce
tvoří
technologiích,
přehled které
kompenzačních usnadňují
nebo
pomůcek přímo
založených
umožňují
na
osobám
s nejrůznějšími zdravotními omezeními přístup k informacím zejména prostřednictvím počítače a internetu – tzv. asistivních technologií. Pomůcky jsou rámcově uspořádány podle zdravotních postižení, která pomáhají kompenzovat. Je však třeba poznamenat, že toto členění nemůže být zcela přesné vzhledem ke skutečnosti, že některé pomůcky mohou sloužit osobám s různými postiženími. Závěr práce se věnuje současnému stavu a možnostem zpřístupnění informací osobám se zdravotním postižením v knihovnách. Souhrnný pojem „pomocné prostředky“ je v souladu s osnovou diplomové práce použit v názvech základních kapitol, v textu jsou však používány také ostatní termíny používané v různých informačních zdrojích (viz kapitola 1.2). V průběhu zpracování se ukázalo, že každé kapitole by mohla být věnována samostatná diplomová práce. V některých případech tomu tak ostatně již je, jiné na hlubší zpracování teprve čekají. Rozsah práce je 83 stran a 6 stran přílohy. V práci je citováno v souladu s normami ISO 690 a ISO 690-2. Je použito citování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání. Závěrem bych na tomto místě ráda poděkovala Mgr. Zlatě Houškové z Národní knihovny ČR za poskytnuté informace a materiály a PhDr. Anně Stöcklové za konzultace.
1
1. Úvod - vymezení pojmů a statistické údaje Než se začneme věnovat konkrétním problémům, je třeba objasnit některé používané a související pojmy. Následně je vhodné nastínit, kolika lidí se tato problematika týká.
1.1 Přístup k informacím obecně Právem na informace a přístupem k nim se zabývá mnoho dokumentů. Například Všeobecná deklarace lidských práv, vyhlášená již 10. prosince 1948 Valným shromážděním Organizace spojených národů, která zaručuje každému vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice (čl. 19), a to bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 2). Ač je tato deklarace právně nezávazným dokumentem, je dodnes uznávaná na celém světě a výročí jejího přijetí si připomínáme Dnem lidských práv. [Všeobecná, 2009] V České republice je právo na informace dáno zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, jehož nejnovější novela byla přijata v roce 2006 (61/2006). Zákon udává orgánům státní orgány, územním samosprávným celkům a jejich orgánům a veřejným institucím (tedy i knihovnám) povinnost poskytovat informace. Právo na informace má podle něj každá fyzická nebo právnická osoba. Informací se rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací podle tohoto zákona není počítačový program.“ [Česko, 2008] Přístupem k informacím se v kontextu našeho oboru zabývá také zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb - knihovní zákon [Česko, 2001]. Podle něj je provozovatel veřejné knihovny povinen zajistit všem rovný přístup k poskytovaným službám.
1.2 Pomocné prostředky Pro označení pomocných prostředků kompenzujících zdravotní omezení v přístupu k informacím se používají různé termíny: kompenzační pomůcky, technické pomůcky, pomocné technologie, speciální pomocné prostředky, technologické vybavení 2
pro práci s počítačem nebo speciální ovladače počítače. V této práci je jich používáno zpravidla jako synonyma, konkrétní použití závisí na kontextu a použitých zdrojích. Zvláštní skupinou pomocných prostředků jsou tzv. asistivní technologie. Jde o speciální informační technologie (přístroje, softwary), které pomáhají zdravotně postiženým osobám pracovat s počítačem a internetem.
1.3 Osoby se specifickými potřebami Osobou se specifickými potřebami je v širším pojetí možné označovat člověka, který se svými potřebami jakkoli odlišuje od většinové populace. Mohou jím být např. senioři, děti, národnostní menšiny, matky s dětmi aj. uživatelé. Nejčastěji tímto souslovím však myslíme skupinu lidí zdravotně postižených – také nazývanou osoby se zdravotním znevýhodněním nebo zkrátka handicapovaní. Tohoto pojetí se drží i zaměření konference INSPO – Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami a bude ho používat i tato práce. Sám pojem zdravotně postižený zahrnuje širokou skupinu lidí s omezeními nejrůznějších druhů. Podrobněji se členění věnuje kapitola 2.
1.4 Počet zdravotně postižených osob Jaké množství lidí představuje skupina zdravotně postižených? V roce 2007 provedla pracovní skupina pod vedením zástupců Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Výběrové šetření zdravotně postižených [Český, 2008]. Cílem tohoto šetření bylo zjistit základní charakteristiku osob se zdravotním postižením (pohlaví, věk), vzdělanostní úroveň a rodinný stav osob se zdravotním postižením, zdravotní situaci (typ postižení, jeho důsledky, míru soběstačnosti), bydlení osob se zdravotním postižením a jejich ekonomickou aktivitu. Zdravotně postiženou osobou byla pro účely šetření myšlena osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby. [Český, 2008]. Do celkového počtu postižených byly zahrnuty osoby od určité úrovně či intenzity postižení na základě zdravotnické dokumentace.
3
Počet zdravotně postižených přitom stále stoupá například i v souvislosti se zvyšující se průměrnou délkou života. Přibývá seniorů, kteří mají většinou problémy se zrakem, sluchem, pohybovým aparátem. Nikomu se také nevyhýbají nemoci, úrazy apod. [Vejsadová, 2003]. Šetření ČSÚ a ÚZIS přineslo počet 1 015 548 osob se zdravotním postižením (dané intenzity) žijících v České republice, což odpovídá 9,87% celé populace. Z počtu zdravotně postižených je cca 54% osob postiženo tělesně, 9% zrakově, 7% sluchově, 11% mentálně, 13% duševně a 56% zahrnuje postižení vnitřních orgánů. Postižení omezuje 17% osob při přijímání informací, v komunikačních schopnostech 19%, ve schopnosti orientace 18% a v mobilitě 63% případů. (Součty % nesouhlasí vzhledem k možnosti výskytu více postižení u jednoho jedince.) Mezi nejčastější typy zdravotního postižení patří choroby vnitřních orgánů, následovány nemocemi pohybového ústrojí. Oba uvedené typy handicapu se vyskytují u nadpoloviční většiny osob se zdravotním postižením. S vrozenými vývojovými vadami jako příčinou zdravotního postižení se setkáváme u třetiny mentálních retardací. Dvě třetiny postižení pohybového aparátu vznikly v důsledku úrazů. Nemoc bývá nejčastější příčinou vzniku postižení vnitřních orgánů (57%). Vysoký věk člověka vede ve zvýšené míře k chorobám vnitřních orgánů, zejména oběhového ústrojí (42%). Nejvyšší průměrná míra postižení byla zaznamenána u lidí s mentálním postižením. Kompenzační pomůcky potřebují zejména lidé se zrakovým, sluchovým a tělesným postižením. Počet zdravotně postižených osob bez zajištěné péče se postupně zvyšuje až do věku 59 let, kdy dosahuje téměř jedné pětiny. S narůstajícím věkem přibývá osob se zdravotním postižením, pro něž je pomoc druhých nepostradatelná. Šetření potvrdilo, že ve všech věkových skupinách
představuje rodina nejpřirozenější formu pomoci.
Zdravotně postižení starší 75 let využívají častěji více forem pomoci, což odpovídá obecně potřebám seniorů v celé populaci. Míra soběstačnosti osob se zdravotním postižením se od středního věku relativně rychle snižuje s přibývajícími lety. Zatímco ve věku 45-59 let bylo zcela soběstačných 62% postižených lidí, ve věkové skupině 60-74 let to bylo 48% a ve věku nad 75 let už jen 18%. Potřeba pomoci rapidně stoupá se závažností postižení – se stupňující se mírou postižení klesá míra soběstačnosti handicapovaných lidí. 4
Z celkového počtu zdravotně postižených v ČR žije 87% ve standardním bytě nebo domě. V zařízeních sociální péče pobývá až pětina osob s mentálním postižením. Ekonomicky nejaktivnější skupinou osob se zdravotním postižením jsou lidé v rozmezí 45 – 59 let. Rostoucí věk se odráží v poklesu ekonomické aktivity u osob se zdravotním postižením a v nárůstu skupiny nepracujících důchodců. Ve skupině ekonomicky aktivních zdravotně postižených osob jsou čtyři pětiny v zaměstnaneckém poměru a jedna pětina patří k osobám samostatně výdělečně činným. Nárok na plný invalidní důchod má 30% a na částečný invalidní důchod 11% osob se zdravotním postižením. Starobní, vdovský/vdovecký či sirotčí důchod je vyplácen polovině zdravotně postižených. Jejich počet narůstá po 60. roce života. [Český, 2008].
5
2. Charakteristika zdravotních postižení omezujících přístup k informacím Přístup k informacím z okolí dnes z velké části zajišťuje internet. Možnost používat počítač a internet však může být u některých osob omezena jejich zdravotním stavem. Jak výstižně podotýká Jana Vejsadová [2005], řada problémů je většinou společnosti stále ještě chápána jako něco, co se týká jen určité skupiny lidí: nevidomých, neslyšících nebo mentálně postižených. Málokdo si uvědomuje, že současný způsob života, každodenní stres nebo adrenalinové sporty mohou být příčinou úrazů s dočasnými či trvalými následky či civilizačních chorob. Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého člověka a s přibývajícím věkem roste. Řada handicapů není na první pohled zřejmá. Následující text podává přehled zdravotních postižení, které se podílejí na zhoršení přístupu k informacím pro osoby s těmito postiženími.
2.1 Zrakové postižení Jedním z nejvýznamnějších v ohledu přijímání informací je zrakové postižení. Jde
o
nejčastěji
zmiňovanou
skupinu
zdravotně
postižených
v souvislosti
s informačními bariérami. Lidé se zrakovým postižením mají výrazně omezenou možnost poznávat okolní svět. Udává se, že člověk vnímá zrakem asi 80% informací. [Flenerová, 1985, s. 35]. Vidění je velmi složitý proces, na kterém se podílí oko, oční nerv a zrakové centrum v mozku. Poškození každé z těchto tří částí zrakového orgánu může zapříčinit poruchy vidění různého druhu i stupně. Termínem osoby se zrakovým postižením se obvykle rozumí lidé, jejichž vidění nelze napravit běžnými korekcemi (dioptrickými brýlemi) a jejichž postižení má zásadní vliv na obyčejné činnosti všedního dne, jako je orientace v prostoru, samostatný pohyb a získávání informací. [Věříte, 2007] Pod pojmem zrakové postižení si většina lidí představí úplnou slepotu. Úplně slepých je ale jen asi 12% ze všech těžce zrakově postižených. Jak udává Bubeníčková [2006a], ve většině případů u lidí s těžkým zrakovým postižením jde spíše o snížené nebo poškozené vidění.
6
Růžičková [2008, s. 17] konstatuje, že většina nevidomých je schopna vnímat světlo. Někteří rozeznají směr světla i počet světelných zdrojů. Z toho vyplývá, že ani skupina nevidomých není jednolitá. V rozdělování zrakových vad hraje roli zraková ostrost neboli schopnost oka rozlišit dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené objekty. Vyšetření zrakové ostrosti se provádí nejčastěji na tabulkách s řadami postupně se zmenšujících znaků. [Věříte, 2007] V závislosti na stavu zrakové ostrosti klasifikuje zraková postižení Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO). Flenerová [1985, s. 8-10]
rozlišuje zrakové vady z hlediska speciální
pedagogiky podle stupně a rozsahu, a to na vady funkční, tj. poruchy binokulárního vidění – tupozrakost (snížení zrakové ostrosti obvykle jednoho oka v důsledku útlumu zrakového vnímání), šilhavost (porucha rovnovážného postavení očí) - a orgánové, tj. poruchy orgánové na základě snížení nebo nevyvinutí zrakového ústrojí (oko, dráhy, centrum) – slabozrakost, zbytky zraku, nevidomost, kombinované vady a osleplost. K nejběžnějším zrakovým vadám patří krátkozrakost (omezení schopnosti zaostřit na dálku) nebo naopak dalekozrakost. Mezi těžká zraková postižení patří široká skupina slabozrakých. Slabozrakost je nezvratný pokles zrakové ostrosti o více než 50 % [Bubeníčková, 2006a]. Dochází ke snížení zrakové ostrosti obou očí, a to i s optimální brýlovou korekcí. K termínu slabozrakosti řadíme velké množství diagnóz. Jak uvádí Růžičková [2008, s. 18], jde o šedý a zelený zákal, těžkou krátkozrakost a dalekozrakost, nystagmus, afakii (bezčočí), barvoslepost a další. Škálu zrakových postižení je možné doplnit nejrůznějšími vadami, které způsobují, že postižený vidí jen určitým malým prostorem v zorném poli (trubicové vidění, výpadek centrálního vidění) nebo má proměnlivé vidění, ovlivněné svým momentálním stavem nebo dané různými světelnými podmínkami (šeroslepost, světloplachost). Mnohé zrakové vady vznikají s narůstajícím věkem (vetchozrakost – schopnost zaostřovat na blízko, AMD – age related macular degeneration – degenerace centra největší zrakové ostrosti, šedý a zelený zákal). Se zvyšující se délky života populace lze tedy očekávat i zvýšený počet zrakově postižených jedinců. Některé zrakové vady vznikají v důsledku onemocnění (retinopatie – změny na sítnici a jejích cévách) Postižením zraku vzniká informační deficit a člověk je v osobním i pracovním životě různou měrou znevýhodněn. 7
2.2 Sluchové postižení Udává se, že člověk vnímá sluchem asi 15% informací [Flenerová, 1985, s. 35]. Přestože se toto číslo nezdá vysoké, chybějící zvukové informace negativně ovlivňují především vztahy mezi lidmi. Často se v souvislosti se smyslovými postiženími uvádí výstižný citát hluchoslepé Heleny Kellerové: „Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.“ [např. Fikejs, 2004] Světová zdravotnická organizace dělí sluchové vady z lékařského hlediska podle velikosti sluchové ztráty do pěti stupňů od lehké sluchové poruchy až po úplnou ztrátu sluchu. Problémy s dorozumíváním způsobuje už středně těžká sluchová porucha. [Souralová, 2007, s. 8] Jiným pohledem na vady sluchu je rozlišování vad podle toho, kde vznikly. Příčinou sluchové vady může být poškození kterékoli části sluchové dráhy. Na tom, kde vada vznikne, pak záleží její závažnost. Zároveň tyto vady mohou být z hlediska doby vzniku vrozené nebo získané. Zákon č. 155/1998 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob označuje jako neslyšící všechny osoby, které nejsou schopny vnímat řeč sluchem, bez ohledu na to, kdy o sluch přišly. „Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem.“ [Česko, 2008b] Z hlediska doby vzniku vady a stupně poškození sluchu můžeme rozeznávat následující skupiny sluchově postižených: Prelingválně neslyšící Prelingválně nedoslýchaví Postlingválně neslyšící (ohluchlí) Postlingválně nedoslýchaví [Hudáková, Motejzlíková, 2005, s. 12-13] Prelingvální postižení sluchu je takové, ke kterému došlo před osvojením mluveného jazyka. Postlingvální postižení sluchu je takové, ke kterému došlo až v době, kdy měl dotyčný rozvinutou řeč. Hrubý [1997, s. 34] konstatuje: „Dojde-li k ohluchnutí až po alespoň částečném rozvoji mluvené řeči, což může být již ve 2-4 letech života, bude mít dotyčný postižený vždy podstatně menší problémy při komunikaci se slyšícími než kdokoli, kdo se neslyšící narodil nebo ohluchl
8
v nejranějším věku před rozvinutím řeči. Ať je tendence k rozpadu mluvy sebesilnější, mohou ohluchlí s pomocí zkušeného logopeda a celého slyšícího okolí udržet dobře srozumitelnou a poměrně přirozeně znějící mluvu. Dokonce ani děti ohluchlé ve velice raném věku nemají problémy se čtením, které jsou u prelingválně neslyšících obrovské. Hlavní problém ohluchlých je psychologický. Znají cenu zvuku a velice ho postrádají. Dojde-li k ohluchnutí ve vyšším věku, může být pro ohluchlého velice obtížné trénovat své schopnosti odezírání a téměř nemožné naučit se znakový jazyk.“ Rozdíl je také být neslyšící a nedoslýchavý. WHO považuje za neslyšícího toho, kdo ani s největším zesílením není schopen vnímat zvuk. [Hrubý, 1997, s. 35] Neslyšící při komunikaci používají především zrak. Proto je důležité, aby se naučili dorozumívat pomocí odezírání ze rtů a vlastní artikulace. Artikulovanou řeč však neumí všichni neslyšící, zvláště osoby staršího věku. Nedoslýchaví jsou podle Hrubého [1997, s. 33] ti, kteří aspoň v tiché místnosti rozumějí se sluchadlem mluvené řeči i bez odezírání. Hudáková a Motejzlíková [2005, s. 12] udávají, že nedoslýchavým je každý, kdo má nějaké zhoršení sluchu oproti běžné populaci. Vždy se ale dá říct, že má nějaké – pro vnímání mluvené řeči – využitelné zbytky sluchu. Nedoslýchavost lze – do větší či menší míry – kompenzovat technickými pomůckami, sluchadly, zesilovacími systémy apod. Nedoslýchavost je přirozeným důsledkem stárnutí. [Hrubý, 1997, s. 33] Pro
oboustranně
úspěšnou
komunikaci
je
nutné
zvolit
nejvhodnější
dorozumívací techniky, strategie a individuální přístup k lidem nedoslýchavým, později ohluchlým a od narození neslyšícím. Mezi sluchově postižené můžeme také zařadit osoby s ušním šelestem (tinnitem). Jde o velice nepříjemnou sluchovou vadu, při níž bez jakéhokoli vnějšího podnětu postižený slyší
v uchu různě silné zvuky jako hučení, syčení, pískání,
cvrlikání, šustění apod, a to buď trvale nebo nárazově. Tinnitus může, ale nemusí být doprovázen zhoršením sluchu. [Hrubý, 1998, s. 44] Specifickou skupinou sluchově postižených jsou Neslyšící (psaní s velkým písmenem). Jde o jazykově a kulturně vymezenou menšinu, pro niž je typické používání znakového jazyka. Kromě snadného způsobu dorozumívání tyto lidi spojují podobné osudy a problémy, historie, často i společní vnější nepřátelé, zejména nesnadná komunikace se slyšícím světem a každodenní nedorozumění. [Hrubý 1997, s. 38-39] Mezi Neslyšící se řadí i nedoslýchaví a ohluchlí uživatelé znakového jazyka, ale i
9
některé slyšící děti neslyšících rodičů a někteří tlumočníci. Platí mezi nimi vlastní pravidla společenského soužití.
2.2.1 Způsoby komunikace sluchově postižených Lidé se sluchovým postižením mohou ke komunikaci používat český znakový jazyk, znakovanou češtinu, prstovou abecedu, mluvenou a psanou formu českého jazyka nebo odezírání. Je třeba si uvědomit, že znakovaná čeština není totéž co znakový jazyk. Hrubý [1997, s. 184] uvádí, že v každé zemi mají neslyšící svůj znakový jazyk. Nejlépe ho ovládají neslyšící z druhé generace, tj. neslyšící děti neslyšících rodičů. Český znakový jazyk je definován zákonem č. 155/1998 jako „přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické.“ [Česko, 2008b] Znakový jazyk se od mluveného jazyka zcela liší. Není to jen jeho vizuální forma. Český jazyk i český znakový jazyk tvoří věty a slova, resp. znaky. Podobně jako slova jsou složené s písmen, každý znak je tvořen tvarem rukou, jejich vzájemnou polohou, pohybem a umístěním v prostoru.
Znakové jazyky se kromě gramatiky
výrazně liší od mluvených tím, že využívají prostor. [Fikejs, 2004] Znalost znakového jazyka nijak nebrání osvojení jazyka většinového. Poznání rozdílů mezi většinovým mluveným jazykem a příslušným jazykem znakovým může přispět k efektivní výuce většinového jazyka (vyučován je jako druhý jazyk, jeho výuka je založena na znalosti jazyka znakového jako jazyka prvního). [Macurová, 2001] Součástí znakového jazyka je také prstová abeceda. Ta ale slouží jen k napsání slova, pro které zatím neexistuje znak, nebo pro hláskování jmen a podobně. Existuje obouruční a jednoruční abeceda. U nás se převážně používá obouruční. Znakovaná čeština (sign supported language) je umělý systém, který vymysleli slyšící, aby se prý lépe domluvili s neslyšícími, dříve hojně (i dnes) využívaný ve školství. Znakovaná čeština není ani znakový jazyk ani čeština. Používá gramatiku, resp. slovosled českého jazyka a znaky českého znakového jazyka. Slova se vyslovují a k nim se souběžně ukazují odpovídající znaky znakového jazyka. Znakované češtině dobře rozumí převážně jen nedoslýchaví, nebo ohluchlí, kteří ovládají i český jazyk, a z 10
neslyšících jen ti, kteří perfektně odezírají a znaky vnímají až tehdy, pokud se jim nepodaří nějaké slovo odezřít. Pokud však neslyšící neumí odezírat a je závislý pouze na znacích, větu často nepochopí, protože ve znakovém jazyce obvykle nedávají žádný smysl. Na druhou stranu je opravdu jednodušší pro slyšícího člověka se jí naučit. [Fikejs, 2004] Odezírání je způsob, jak omezeně porozumět mluvícímu. Identifikovat obsah mluveného na základě pohybů mluvidel je však velmi obtížné, neboť jen asi třetinu vyslovovaných hlásek lze vidět. Každý také nemusí být k odezírání náležitě disponován, kvalita odezírání závisí na kombinaci vloh a na vrozených předpokladech pro jejich rozvoj u každého člověka. [Strnadová, 2001; Souralová, 2007] Podle Červinkové Houškové [2003] ohluchlí obvykle ke komunikaci využívají odezírání a mluvenou nebo psanou řeč. Mluvená řeč ohluchlých lidí může mít různou úroveň srozumitelnosti (často je deformovanost mluvy úměrná počtu let, po které jedinec neslyší). Odezírání je vloha, která může (ovšem nemusí) být lidem dána (bez ohledu na jejich stav sluchu) v různé míře. Tuto vlohu lze tréninkem zdokonalovat.
2.3 Tělesné postižení Tělesné postižení, též nazývané fyzické, přináší zpravidla omezení pohyblivosti. Netýká se jen osob na vozíku. Tělesná postižení mohou být obdobně rozmanitá jako ostatní již zmíněné skupiny zdravotních postižení. Často se také vyskytují kombinovaně s jinými zdravotními omezeními, např. s mentálním postižením nebo s poruchou řeči (jedinci s dětskou mozkovou obrnou, lidé po úrazech mozku, po cévních mozkových příhodách, s progresivním neurologickým onemocněním (např. roztroušenou sklerózou) apod. [Bendová, 2007, s. 24] Bendová [2007, s. 8] uvádí: „Tělesné postižení lze charakterizovat jako omezení hybnosti až omezení pohybu nebo popř. jako dysfunkci motorické koordinace, jež je v příčinné souvislosti s poškozením, vadou či funkční poruchou nosného a pohybového aparátu, centrální nebo periferní nervové soustavy, amputací a deformací části motorického systému. Tyto vady či dysfunkce jsou zpravidla patrné na první pohled, mají charakter trvalého snížení funkční výkonnosti i ztráty schopnosti v některé oblasti nebo ve více motorických oblastech. Společným rysem takto postižených lidí je primární redukce obvyklých aktivit a v některých případech i částečná až úplná imobilita, což má zásadní vliv na kvalitu života, soběstačnost a přístup k životním příležitostem u těchto občanů.“
11
V minulosti měla značnou část tělesně postižených na svědomí dětská obrna. Díky důslednému a celoplošnému očkování se tuto nemoc podařilo zcela vymýtit, takže se s tímto druhem tělesného postižení setkáváme již jen u starší generace. V současnosti se z největší části na tělesných handicapech podílí zejména úrazy při dopravních nehodách či sportu a důsledky onemocnění a civilizačních vlivů. Poměrně dost vážně tělesně postižených osob patří také do skupiny lidí s vrozenými vývojovými vadami nebo osobami s různou genetickou zátěží. [Play, 2009] Svaz tělesně postižených - Svaz invalidů [2009] řadí do tělesného postižení vady pohybového a nosného ústrojí (tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení) a poškození nebo poruchy nervového ústrojí (jestliže se projevují porušenou hybností) včetně vrozených i získaných deformit tvaru těla a končetin. Rozděluje je na tělesná postižení vrozená a získaná (po úrazu či po nemoci). K vrozeným tělesným postižením patří např. vrozené vady horních a dolních končetin nebo centrální a periferní obrny (dětská mozková obrna). K tělesným postižením získaným po úraze a nesprávným držením těla se řadí tělesná postižení po úrazovém poškození centrální nervové soustavy, tetraplegie (vzniká na základě porušení či přerušení míchy v oblasti krční páteře, primárně způsobuje poruchu hybnosti a citlivosti horních a dolních končetin, sekundárně způsobuje poruchy respirace, cévní, metabolické, kožní, vyměšovací a sexuální problémy), paraplegie (způsobena poškozením míchy v hrudních, bederních či křížových oddílech míchy, důsledkem je primární ovlivnění hybnosti a citlivosti v oblasti dolních končetin, ze sekundárních projevů lze v mírnějších formách pozorovat příznaky jako u tetraplegie), získaná tělesná postižení po úrazovém poškození periferních nervů (např. obrna svalů pažního pletence), případně amputace horních či dolních končetin. K tělesným postižením získaným po nemoci patří akutní revmatismus (důsledkem je postižení hybnosti, srdeční onemocnění), tanec sv. Víta (důsledkem je narušení CNS – tiky, grimasy, záškuby končetin, poruchy řeči a grafomotoriky), vleklý kloubní revmatismus (důsledkem je omezení hybnosti v kloubech, utlumenost, zpomalená reaktivita), Perthesova choroba (důsledkem je omezení hybnosti způsobené zánětlivým onemocněním hlavice stehenní kosti), progresivní svalová dystrofie (důsledkem je postupné omezení hybnosti v důsledku snižování síly a výkonnosti svalů celého těla včetně svaloviny srdeční). [Svaz, 2009] „Nejvyšší procento zřejmě zaujímají pohybové vady vyplývající z tzv. degenerativních změn pohybového aparátu. Patří sem onemocnění páteře a kloubů, 12
které se postupem času zhoršují a omezují postiženého v pohybu a aktivitách. Přestože se jedná o postižení pohybové, svým založením by tato tělesná postižení patřila spíše od kategorie civilizačních chorob.“ [Play, 2009]
2.4 Mentální postižení 1 Mentální postižení je omezení mentálních schopností člověka. Posuzuje se, ve které oblasti lidského života je člověk omezen. Setkáváme se s pojem mentální retardace. Označení mentální retardace se váže na následující tři kritéria: 1. člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 70-75, 2. má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě - tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociální schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci a 3. tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná. Průměrně jde zhruba o 3 – 4 % populace. Mentální retardace je desetkrát běžnější než mozková obrna a postihuje dvacetpětkrát více lidí než slepota. Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardovaní nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti. Při testování inteligence se používá pojem mentální věk. Znamená, že jedinec získal ve standardním IQ testu stejný počet správných odpovědí jako průměrný člověk tohoto věku ze vzorku populace. Tvrzení, že starší osoba s mentální retardací je jako osoba mladšího věku, nebo má „chápání“ mladší osoby, je špatným užitím tohoto pojmu. Mentální věk se vztahuje pouze na výsledky inteligenčních testů. Nepopisuje 1
Zpracováno z Dobromysl.cz
13
úroveň a povahu jedincových zkušeností a různé aspekty jeho života v komunitě. [Co, c2002-2009] Nejznámějším a nejpoužívanějším vyjádřením úrovně inteligence je inteligenční kvocient. Vyjadřuje vztah mezi dosaženým výkonem v úlohách odpovídajících určitému vývojovému stupni (mentální věk) a mezi chronologickým věkem. IQ = (mentální věk x 100) : chronologický věk Význam stanovení inteligenčního kvocientu spočívá v tom, že informuje o celkové rozumové úrovni jedince. Neříká však nic o kvalitativních zvláštnostech inteligence konkrétní osoby a jeho diagnostickou hodnotu pro poznání osoby nelze přeceňovat. Mentální retardace představuje výrazně sníženou úroveň inteligence. Při její klasifikaci se v současné době užívá 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, která vstoupila v platnost od roku 1992. Podle této klasifikace se mentální retardace dělí do šesti základních kategorií: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifikovaná mentální retardace. V kontextu využití informačních institucí mentálně retardovanými zmiňme méně závažné stupně mentální retardace:
2.4.1 Lehká mentální retardace, IQ 50–69 V charakteristice této úrovně mentálního postižení se uvádí, že lehce mentálně retardovaní většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opožděně. Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání, hygienické návyky) a v praktických domácích dovednostech, i když je vývoj proti normě mnohem pomalejší. Hlavní potíže se u nich obvykle projevují při teoretické práci ve škole. Mnozí postižení mají specifické problémy se čtením a psaním. Lehce retardovaným dětem velmi prospívá výchova a vzdělávání zaměřené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatků. Většinu jedinců na horní hranici lehké mentální retardace lze zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně nekvalifikované nebo málo kvalifikované manuální práce. 14
Tato diagnóza zahrnuje: slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu, lehkou oligofrenii (dříve označovanou jako debilitu).
2.4.2 Středně těžká mentální retardace, IQ 35–49 U jedinců zařazených do této kategorie je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči a i jejich konečné schopnosti v této oblasti jsou omezené. Podobně je také opožděna a omezena schopnost starat se sám o sebe (sebeobsluhy) a zručnost. Také pokroky ve škole jsou limitované, ale někteří žáci se středně těžkou mentální retardací si při kvalifikovaném pedagogickém vedení osvojí základy čtení, psaní a počítání. Speciální vzdělávací programy mohou poskytnout postiženým příležitost k rozvíjení omezeného potenciálu a k získání základních vědomostí a dovedností. V dospělosti jsou středně retardovaní obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže úkoly jsou pečlivě strukturovány a jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka možný úplně samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupině jsou obvykle podstatné rozdíly v povaze schopností. Někteří jedinci dosahují vyšší úrovně v dovednostech senzoricko-motorických než v úkonech závislých na verbálních schopnostech, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale jsou schopni sociální interakce a komunikace. Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří postižení jsou schopni jednoduché konverzace, zatímco druzí se dokážou stěží domluvit o svých základních potřebách. Někteří se nenaučí mluvit nikdy, i když mohou porozumět jednoduchým verbálním instrukcím a mohou se naučit používat gestikulace a dalších forem nonverbální komunikace k částečnému kompenzování své neschopnosti dorozumět se řečí. Tato diagnóza zahrnuje: středně těžkou mentální subnormalitu, středně těžkou oligofrenii (dříve označovanou jako imbecilitu). Švarcová [2006] uvádí: „Uvedená klasifikace mentální retardace neobsahuje kategorii „mírná mentální retardace“ (IQ 85–69), která u nás byla donedávna ve starších klasifikacích uváděna a ještě se někdy v poradenské praxi užívá. Toto snížení úrovně rozumových schopností zpravidla nesouvisí s organickým poškozením mozku, v jehož důsledku by se psychika mentálně postižených jedinců nemohla normálně rozvíjet, nýbrž bývá zapříčiněno jinými faktory (genetickými, sociálními a dalšími). Děti s 15
opožděným rozumovým vývojem, u nichž k zaostávání vývoje došlo z jiných příčin, než je poškození mozku (sociální zanedbanost, nepodnětné výchovné prostředí, smyslové vady apod.), se nepovažují za mentálně postižené.“
2.5 Poruchy učení Bez schopnosti číst a psát si už dnes lze jen těžko představit existenci člověka v civilizovaném světě. Umět číst a psát je pro získávání informací takřka nezbytné a kdo to neovládá, je ve společnost značně znevýhodněn. Čtení a psaní je také základním předpokladem to, aby se člověk mohl vzdělávat. Čtení, psaní a vzdělávání spolu úzce souvisí. Proto se poruchy schopností naučit se číst a psát nazývají poruchami učení. Nemalá část dětí však nečte, ať už proto, že jim to moc nejde, nebo proto, že je čtení nebaví a nemá pro ně žádný osobní význam. Vzhledem k tomu, že v současné době patří čtení mezi klíčové školní i pracovní dovednosti, je jakékoli procento dětí, které neumějí dobře číst nebo nečtou dostatečně, závažným selháním rodičovské i školské výchovné a vzdělávací péče. [Mertin, 2003] Vášová a Černá [1986] definují čtení následovně: „Výrazem čtení označujeme proces vnímání a uvědomování si významu čteného textu, slov, která mají určitý obsah a formu. Čtení je dešifrování grafických znaků a chápání významu slov na základě spojování jejich obsahu a formy.“ Podle Matějčka [1974, s. 10] probíhá proces čtení následovně: Nejdříve musí být sestava
grafických
znaků
zachycena
zrakem
(s
výjimkou
Braillova
písma
zachycovaného hmatem), převedena do soustavy zvukových znaků a naplněna příslušným významem. Nikoli tedy grafický tvar slova, nýbrž teprve jeho zvuková podoba je vlastním nositelem významu. Aby se dítě naučilo číst, je potřeba, aby bylo schopné zrakem rozlišovat tvary, sluchem rozlišovat hlásky a slabiky, mělo zrakovou i sluchovou paměť, smysl pro rytmus, orientaci v čase a prostoru, bylo schopné slučovat jednotlivé složky ve funkční celky apod. [Matějček, 1974, s. 37] K tomu, aby dítě mohlo číst pro potěšení a zábavu a aby se čtením mohlo vzdělávat, je nutné zvládnout technickou stránku čtení na určité úrovni. Na počátku výuky čtení luští dítě jednotlivá písmenka a slova a obtížně se dostává k jejich významu. Po stovkách hodin cvičení se proces čtení automatizuje, dítě se přestává soustřeďovat na písmena a hlásky a větší část energie může věnovat obsahu textu. Poměrně spolehlivý signál toho, že dítě už může číst pro vlastní potěšení, představuje
16
rychlost čtení v běžném textu. Jestliže dítě je schopno číst rychlostí 70 slov za minutu a více, dá se předpokládat, že už se v podstatě vypořádalo s technikou čtení. [Mertin, 2003] Ke specifickým poruchám učení patří: Dyslexie – specifická porucha čtení Dysortografie - specifická porucha pravopisu Dysgrafie - specifická porucha psaní Dyspinxie - specifická porucha kreslení Dyskalkulie - specifická porucha počítání Proces přijímání informací z textu nejzřetelněji komplikuje první zmíněná porucha. Často se jí používá jako souhrnný pojem i pro níže uvedené poruchy, pokud není nutné je rozlišovat. Pojem dyslexie se objevil už na konci 19. stol. [Matějček, 1974]. Někdy se porucha označuje jako vývojová dyslexie, což značí skutečnost, že se projeví až na určitém stupni vývoje dítěte – přesněji na počátku školní docházky. Odlišuje se také od poruch, které byly získány v pozdějším věku následkem prokázaného poškození mozku a které bývají označovány jako alexie. Tím, že je položen důraz na schopnost naučit se číst, je dyslexie odlišena také od tzv. pseudodyslexií čili poruch čtení, jejichž podkladem není nedostatek nebo porucha základních schopností ke čtení, ale u nichž se tyto základní schopnosti z nějakých vnějších příčin nemohly rozvinout nebo byly potlačeny. [Matějček, 1974, s. 35] Dyslexie postihuje přibližně 5% jedinců. Není způsobena nedostatečnou inteligencí, nezájmem rodičů ani dlouhotrvajícím onemocněním dítěte. Příčinou je nejčastěji dědičnost. Rodiče dyslektici mají 50% pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět stejnými obtížemi. Dále může být porucha způsobena změnami ve stavbě a funkci centrální nervové soustavy, které často vznikají v období těhotenství nebo kolem porodu, nedostatečným rozvojem některých psychických funkcí. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti. Diagnostiku dyslexie provádějí pedagogicko-psychologické poradny, popř. speciálně pedagogická centra. Nejde jen o zjištění úrovně čtení, ale též rozumových schopností, úrovně řeči, zrakového a sluchového vnímání a dalších dovedností. Je-li porucha závažná, může být dítě zařazeno do specializované třídy pro jedince s poruchami učení nebo pokračovat ve výuce v běžné třídě, kde je vyučováno podle individuálního vzdělávacího programu. [Zelinková, 2003]
17
Potíže se čtením nemusí mít ovšem jen děti s poruchami učení. Existují i lidé, kteří přesto, že číst umějí, nejsou schopni pochopit smysl čteného. Statistiky ve vyspělých státech signalizují, že jedinců, kteří prošli vzdělávacím systémem, dokážou číst, a přesto prostřednictvím čtení nejsou schopni pochopit význam textu, je přibližně pětina z populace. Mluví se o tzv. funkčně negramotných. Z tohoto faktu vyplývá, že tito funkčně negramotní dospělí nemohli číst dobře ani v průběhu povinné školní docházky - dovednost číst se totiž v zásadě neztrácí. Není nejmenší signál, že by se česká populace v počtech slabších čtenářů výrazně odlišovala. Přibližně pětina populace (včetně dyslektiků) má výrazné potíže se čtením. [Mertin, 2003] Dysortografie zasahuje opačný proces práce s textem než dyslexie, tedy nikoli čtení, ale psaní. Často se tyto poruchy vyskytují společně. Ve většině případů dítě nedokáže správně sluchově analyzovat slova. Dochází ke zkomolení skupin souhlásek ve slově nebo jejich vynechání. Dítě se řídí podle sluchově nejvýraznějších hlásek ve slově. Nedokáže hlásky řádně rozeznat, správně je slyšet a často podobným způsobem i mluví – některé hlásky vyslovují neutrálně a neurčitě. V jiných případech chyby v pravopisu vznikají tím, že dítě zkrátka rychleji píše než myslí. Zraková i sluchová analýza přitom funguje správně. Další skupinou jsou děti, které písmena sice správně rozlišují, ale nepamatují si, co které znamená. Mají špatně spojenou grafickou a zvukovou podobu písmen a v diktátu nestíhají. [Matějček, 1974, s. 58] Dítě s dysgrafií nedokáže napodobit tvary písmen, nepamatuje si je, plete si je a zrcadlově je obrací. Nenaučí se úhledně psát, přestože netrpí žádnou smyslovou ani motorickou vadou. Písmo zpravidla působí toporně a křečovitě. Někdy má podobný ráz písmo přecvičených leváků. Neobratnost při čtení a psaní se často projevuje i v oblasti kreslení. Podstatou dyspinxie bývá nejen neobratnost v kreslení, ale obvykle i neschopnost zpodobnit nějakou představu nebo napodobit nějaký tvar. Úroveň kreseb je tedy důležitým vodítkem pro posuzování poruch učení. [Matějček, 1974, s. 60] Méně častá je obdoba dyslexie v oblasti počítání - dyskalkulie. Dítě nechápe symbolickou povahu čísla a drží se konkrétních názorných představ. Přechody přes desítku mu dělávají nepřekonatelné problémy. Jde v postatě o poruchu abstraktního myšlení. Úroveň počítání za normálních okolností ukazuje na úroveň intelektu, na rozdíl od dyslexie, která s intelektem spojena není. [Matějček, 1974, s. 61]
18
2.6 Shrnutí Zdravotních postižení, které znesnadňují vnímání a zpracování informací, je velké množství. Patří mezi ně smyslová postižení (zrakové, sluchové), tělesné a mentální postižení, ale také poruchy učení. Nejčastěji zmiňovanou skupinou jsou lidé s postižením zraku. Potíže s viděním může způsobit poškození kterékoli části zrakového ústrojí. Podle stupně postižení rozlišujeme různě zhoršené vidění. Postižení sluchu úzce souvisí se schopností komunikace. Sluchově postižení mohou k dorozumívání používat český znakový jazyk, znakovanou češtinu, prstovou abecedu, mluvenou a psanou formu českého jazyka nebo odezírání. Možnosti závisí na tom, jestli nedoslýchavost nebo hluchota vnikla před rozvinutím řeči (prelingvální) nebo po něm (postlingvální). Tělesné postižení zahrnuje různé stupně omezení pohyblivosti až nemožnost pohybu. Do této kategorie patří nejen lidé na vozíku, ale i s různými poruchami motoriky končetin. Schopnost pracovat s informacemi nepochybně ovlivňují mentální funkce člověka. Podle výše inteligenčního kvocientu rozlišujeme různé stupně mentální retardace. I bez mentálního postižení může být pro člověka problematické přijímat informace z textu, pokud ho postihne některá ze specifických poruch učení – nejčastěji se setkáváme s dyslexií, ale do stejné kategorie patří i dysortografie, dysgrafie, dyspinxie nebo dyskalkulie. Samozřejmě se zdravotní vady vyskytují i kombinovaně. Takovým postižením může být např. hluchoslepota, tedy souběžné postižení zraku a sluchu v různé míře, ale i mnohé další. Všechny zmíněné poruchy negativně ovlivňují přijímání a zpracovávání informací. Ke kompenzaci těchto postižení proto existuje množství kompenzačních pomůcek.
19
3. Přehled
pomocných
prostředků
pro
přístup
k
informacím Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením z dubna 1998 [Vládní, 2005] udává jako základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti užívání staveb a dopravních prostředků, volný pohyb a získávání informací. Tím se naplňuje právo na svobodu pohybu, právo na vzdělání v nejširším smyslu slova a právo být informován, které je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, orientačními a komunikačními bariérami. Jejich vznik je ve většině případů neopodstatněný a jejich odstranění vede celkově k humanizaci životního prostředí pro většinu občanů. Naštěstí existuje celá řada kompenzačních pomůcek a nástrojů, kterými lze vzniklá omezení snížit nebo dokonce zcela odstranit. Moderní technologie umožňují snížit většinu informačních bariér pro osoby nevidomé a neslyšící a moderní didaktická technika umožňuje podstatně rozšířit přístup k informacím i osobám verbálně nekomunikujícím a osobám s mentálním postižením. [Vládní, 2005, s. 16] Jde jak o pomůcky usnadňující běžný život (uspokojování základních životních potřeb a orientaci v prostoru), tak pomůcky zaměřené na řešení problémů vzniklých při získávání a zpracovávání písemných informací, se čtením a psaním. Pro zdravotně postižené občany může být počítač mnohdy hlavním prostředníkem v komunikaci s okolím, pomocníkem při jejich vzdělávání, rozvíjení smyslového vnímání či paměťových a řečových schopností. Volba ovládacího prvku (periferie) je tedy pro ně zcela zásadní otázkou. Závisí nejen na typu jejich handicapu, ale také na finančních možnostech. [České, 2009b] Jedinou zbývající překážkou pak může být delší časová náročnost práce na počítači při používání netradičních ovladačů. Tato kapitola je věnována zejména pomůckám v oblasti písemných informací zprostředkovávaným počítačem a internetem. Velkou měrou jsou kompenzační pomůcky založené na informačních technologiích. Pro tyto technické vynálezy se používá termín asistivní technologie. Uplatňují se jak v oblasti hardwaru, tak softwaru. Při kompenzaci zdravotního postižení jsou pomůcky z těchto skupin často neoddělitelné.
20
Jak vysvětluje Pavlík [2004a], informační technologie se pro kompenzaci zdravotních postižení začaly využívat teprve relativně nedávno, až od 90. let. O té doby jde rozvoj asistivních technologií rychle kupředu a vznikají stále nové pomůcky. Největší bariéru při komunikaci s počítačem mají zrakově postižení lidé. Naopak nejmenší problémy při používání moderních technologií mají lidé sluchově postižení. Od toho se také odvíjí počet nabízených kompenzačních pomůcek využívajících počítače. Pomůcky jsou v následujícím textu rozděleny rámcově podle základních skupin zdravotních postižení, k jejichž kompenzaci slouží. Je však třeba mít na paměti, že jde o dělení umělé a ne zcela přesné - některé pomůcky mohou být využity lidmi s různými postiženími, případně lidmi s kombinovaným postižením.
3.1 Kompenzace zrakového postižení Z průzkumu přístupnosti webových stránek orgánů státní správy [Ráček, Némethová, 2007], který se konal v letech 2006-2007, jednoznačně vyplynulo, že největší bariéry při práci s běžným počítačem mají zrakově postižení. Z toho vyplývá také nejbohatší nabídka počítačově orientovaných kompenzačních pomůcek. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS ČR) definuje kompenzační pomůcku pro osoby s těžkým zrakovým postižením jako „nástroj, přístroj nebo zařízení, speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a možnostmi použití kompenzovalo nějakou nedostatečnost způsobenou těžkým zrakovým postižením.“ [Bubeníčková, c1996 – 2007] Speciální pomůcky jsou však finančně náročné, dostupné pouze prostřednictvím specializovaných center a k jejich používání je třeba si osvojit speciální dovednosti a postupy [Bubeníčková, 2006b, s. 68]. Podle Pavlíka [2004b] je tento druh pomůcek pro většinu těžce zrakově postižených cenově nedosažitelný, neboť jejich pořizovací ceny se pohybují řádově ve statisících korun. Málokdo si tedy může tyto přístroje pořídit pro vlastní potřebu, a tak se s nimi můžeme setkat většinou ve větších tyflokabinetech a tyflocentrech, které jsou soustředěny do větších okresních měst, v horším případě jen do měst krajských. Dostupnost těchto center je pro mnohé nevidomé velmi náročná, jsou závislí na zdravém člověku, který je do centra dopraví. Jednou z významných dovedností je psaní na klávesnici všemi deseti prsty. Je to potřeba pro zvládnutí práce s klávesnicí PC bez kontroly zrakem, což je nutný předpoklad pro nácvik práce s náročnými pomůckami na bázi výpočetní techniky. Tyto
21
pomůcky mají velký význam pro práci těžce zrakově postižených na počítači. Jak píše Bubeníčková [2006c, s. 31], pomůcky na bázi PC umí reagovat na potřeby všech těžce zrakově postižených. S příchodem PC byla nevidomým umožněna také běžná práce s textem, tj. editace textu (vpisování, mazání, přemísťování a kopírování částí textu, vytváření textu od konceptu až k finální podobě). Oproti starším pomůckám umožňují moderní informační a komunikační technologie kvalitnější práci s textem a přístup k informacím zejména díky možnosti využívání internetu, elektronické pošty apod. Podle Pavlíka [2004b] se bariéry pro tyto handicapované začínají zmenšovat s nástupemu operačního systému MS Windows. Přispívá k tomu jak vývoj softwaru (nové verze operačního systému MS Windows), tak bouřlivý vývoj hardwaru (samotné počítače, ale hlavně jejich periférie – tiskárny, skenery a zvukové karty). Pro osoby s postižením zraku hraje větší roli software. Jak podotýká Rejlová [2008, s. 41], pro zrakově postižené je speciální software často mnohem důležitější než hardware. Nemají nijak omezen pohybový aparát, a tak ovládání klasického hardwaru většinou není nepřekonatelným problémem. Na druhou stranu zapnutí počítače nevyřeší skutečnost, že nejsme schopni identifikovat, co se děje na obrazovce. Obsluha speciálních softwarů je ovšem velmi náročná. Programy se ovládají klávesovými zkratkami, tedy pomocí dvojstisků a trojstisků. Rejlová [2008, s. 42] vysvětluje: „Tyto zkratky si musí uživatelé pro snadné užívání zapamatovat. Každý program tedy, kromě klasických klávesových zkratek pro Windows, disponuje desítkami až třemi stovkami klávesových zkratek, které pak umožňují ovládání. Tím se dostáváme k závažnému problému. Ne každý zrakově postižený člověk má svou drobnou motoriku natolik vycvičenou, aby byl tento program schopen jednoduše ovládat. Díky tomu osoby, které mají kombinovaná postižení (zejména kombinace zrakového a tělesného postižení), mohou mít s užíváním těchto programů velké problémy. Pro některé handicapované je tato překážka nepřekonatelná, pro jiné představuje minimálně velmi dlouhou a namáhavou cestu. Velkým pomocníkem, alespoň co se dvoj- a trojstisků týče, je funkce Jedním prstem, která je přímo integrovaná v operačním systému Windows.“ Asistivních technologií pro osoby se zrakovým postižením existuje velké množství. Počítačovými pomůckami se zabývá Tyflokabinet – metodické centrum tyflotechnických pomůcek, SONS a krajská TyfloCentra. [Bubeníčková, 2006c]
22
Lidem se zrakovým postižením slouží k odstranění informační bariéry při vnímání psaného textu zařízení, která buď zlepšují vnímání textu osobám se zbytky zraku (zvětšovací programy), nebo převádějí písemné informace do formy vnímatelné ostatními smysly – sluchem (screen readery) nebo hmatem (braillský řádek). K ovládání stránek používají zrakově postižení klávesnici, nikoliv myš. Případně lze jako vstupní zařízení použít také některé typy braillského řádku. [Winter, 2008a, s. 14]
3.1.1 Zvětšovací pomůcky a programy Lidem, kteří do určité míry mohou používat zrak, slouží nejrůznější druhy lup a zvětšovacích programů. Běžné lupy do ruky umožňují maximálně dvacetinásobné zvětšení (max. 80 dioptrií). Jak však píše Bubeníčková [2006b, s. 68], těžce slabozrakému tyto optické pomůcky nemusí stačit. Těžce slabozrací lidé pak ke kompenzaci svého postižení potřebují tzv. speciální optoelektronické pomůcky. Skládají se z kamery a zobrazovací a řídicí jednotky, jež tvoří uzavřený televizní okruh, a nazývají se kamerové televizní lupy. Běžný televizor může plnit funkci zobrazovací jednotky, ale dnes už jsou televizory cenově srovnatelné s monitory a často se jako zobrazovací jednotky používají spíše monitory, protože poskytují podstatně kvalitnější obraz. Ke kamerovým lupám patří např.: • Clearview+, ClearNote, Traveller+, FarView, Compact+ (Optelec, Holandsko; dodává Spektra), • Prisma a Prisma-Opti (USB), Fusion (Ash Technologies, Irsko; dodává Spektra), • iLook (International United (N.Y.) Co., Taiwan; dodává Spektra), • COLOR UNI (dodává Elvos; Obrázek 1)2
2
Seznam zpracován z webových prezentací zmíněných firem
23
Obrázek 1 Kamerová lupa COLOR UNI3
Funkci kamerových lup za pomoci počítače svým způsobem nahrazují skenerové lupy, které zpřístupňují tištěné texty snímané skenerem. Kromě zvětšení umožňují práci s barvami, vyhlazení písma, posun, oříznutí aj. Nabízejí funkce, které kamerovými lupami dosáhnout nelze. Pomocí skenerových lup si však slabozraký neprohlédne prostorové předměty ani neprovede jednoduché manuální úkony, které umožňují některé kamerové lupy. Kamerovou lupu lze navíc snadno připojit k počítači a monitor slouží jako zobrazovací jednotka. Z počítače tak lze sestavit multifunkční zařízení umožňující slabozrakému uživateli spoustu činností. [Bubeníčková, 2006d] Ze skenerových lup jmenujme např. • Bizon (vyvíjí a dodává Spektra), • ZoomView (vyvíjí a dodává Elvos), • Magna Vista (vyvíjí a dodává Galop)4. Bizon je speciální software, který umožňuje skenovat a prohlížet si ve zvětšené podobě texty, knihy a obrázky. Měl by být jakousi počítačovou obdobou televizní kamerové lupy, ale ve srovnání s ní je práce o něco pomalejší a náročnější na ovládání uživatelem. Umožňuje dvoubarevné zvětšení textu, vymezení oblasti čtení linkami a případně zatemněním horní a dolní oblasti vně linek, automatické nebo ruční pohyb textové předlohy, nastavení parametru zobrazovaného textu (zaostření textu, změna barev textu a pozadí a další). Umožňuje texty v obrazovém formátu ukládat buď do speciálního vysoce kompresního formátu biz nebo do dalších univerzálnějších formátů. 3
Zdroj: www.elvos.cz
4
Seznam zpracován z webových prezentací zmíněných firem
24
Tyto texty nemohou být předčítány screen readery, protože jde o obraz, v programu však nejde bez rizika kolapsu programů použít ani zvětšovací programy. Do přídavného programu Scan File je možné otevřít i textový soubor, který při čtení daleko důsledněji zachovává odskoky řádků než jeho obdoba v naskenovaných textech. V Bizonovi lze prohlížet i různé obrázky (jpg, bmp, gif), lze do něho tyto obrazy jednoduchým způsobem odeslat i z webové stránky. Umožňuje základní nastavení a úpravu těchto obrázků a umožňuje tisk otevřených obrazových souborů na několik A4 stran. Magna Vista je obdobou Bizona. Je to soubor programů pro slabozraké ke skenování a čtení textů a prohlížení grafiky. Ovládání je jednodušší než v případě Bizona, ale pouze přes velká grafická tlačítka bez textových popisků. Některé funkce se těžko využijí bez znalosti manuálu. Po vyzkoušení a naučení ovládání může nenáročným uživatelům vyhovovat. [Univerzita, 2008a] ZoomView slouží primárně jako pomůcka slabozrakým lidem při čtení naskenovaných textů. Skenování je přímo integrováno přímo v aplikaci. Při prohlížení je možno nastavit až dvacetinásobné zvětšení, měnit barvu textu a pozadí. ZoomView nabízí také tzv. plynulé čtení, což je automatický posun naskenované předlohy po obrazovce. [ACE, c1994-2009] Také operační systém Windows umožňuje nastavit určité zvětšení ikon i písma, které však může být pro těžce slabozraké osoby nedostatečné. Speciální programy, tzv. softwarové lupy, umožňují velké zvětšení informací zobrazených na obrazovce. Umožňují rovněž upravit i barevné kombinace popředí a pozadí. Dodávají se i ve variantě s hlasovou podporou, tzn. že program kromě zvětšování také zpřístupňuje některé informace pomocí hlasové syntézy. Takové pomůcky jsou vhodné pro klienta, který není zcela nevidomý, ale zbytkové vidění je natolik slabé, že jen softwarová lupa pro práci se systémem a aplikacemi nestačí. Hlasová syntéza je program sloužící k převodu vstupního textu na jeho mluvenou podobu (tzv. TTS - text to speech - systém). Některé syntézy mají dohodnuté univerzální rozhraní a mohou být potom volány z jakékoli aplikace, jiné tak univerzální nejsou a může je používat jen aplikace, pro kterou byly vytvořeny. [Spektra, c2006a] K softwarovým lupám s hlasovou podporou patří např. • ZoomText (AiSquared, USA; dodává Spektra), • Supernova, Lunar+ (Dolphin Computer Access, Velká Británie, dodává Adaptech),
25
• MAGic (Freedom Scientific, USA, dodává Galop), • IZoom (Issist, Kanada) ZoomText patří mezi nejlepší a nejužívanější zvětšovací a odečítací podpůrné programy pro zrakově postižené uživatele počítačů na světě. Existuje ve dvou variantách: jako samostatný zvětšovač obrazovky nebo integrovaný zvětšovač i odečítač obrazovky (Obrázky 2 a 3), který spojuje obě funkce zpřístupnění počítače a umožňuje tak, aby uživatel viděl a slyšel vše z počítačové obrazovky a měl tedy úplný přístup k aplikacím, dokumentům, elektronické poště i internetu. [Pavlík, 2004b]
Obrázek 2 ZoomText Zvětšovač 5
Obrázek 3 ZoomText Odečítač 6
Supernova obsahuje plnohodnotné odečítací funkce s hlasovým i hmatovým výstupem a integrované zvětšování obrazu. Je ideálním řešením pro uživatele se zbytky zraku a s progresivními zrakovými vadami. Informace jsou čteny hlasovým syntetizérem, zobrazovány na braillském displeji a obraz na monitoru je zvětšován. Supernovu nainstalovanou na síťový server lze používat z libovolné pracovní stanice v síti. Uživatelská nastavení se ukládají na síťový disk, takže zůstávají stále stejná, ať se uživatel přihlásí z jakéhokoli počítače. Supernova je proto vhodným řešením pro 5
Zdroj: [Pravlík, 2004b]
6
Zdroj: [Pravlík, 2004b]
26
knihovny, školy a všechny instituce, kde na počítačích pracuje více uživatelů s různými zrakovými vadami. [Adaptech, c2005-2008] Software se může použít k základním operacím v operačním systému, umí i s dalšími základními programy - FineReader, Word, Excel, Outlooky, Internet Explorer. [Unverzita, 2008] MAGic je zvětšovací program pro slabozraké, který se dodává s hlasovou podporou i bez. Oproti ZoomTextu nebo Supernově má méně funkcí. Případně je možné kombinovat softwarové lupy s hlasovými výstupy. Rozdíl mezi hlasovým výstupem a hlasovou podporou spočívá v tom, co a v jakém rozsahu zpřístupňují. Zatímco hlasový výstup je určen pro práci zcela nevidomého uživatele, u hlasové podpory se předpokládá, že je uživatel schopen použít zrak k odečítání z obrazovky. U těchto lidí je rozhodující i výběr programu pro práci se skenerem: program OCR nebo skenerová lupa. [Bubeníčková, 2006d] OCR (Optical Character Recognition, optické rozpoznávání textu) je technologie, která převádí tištěný text do digitální podoby, v níž je možné ho přečíst hlasovým výstupem. Spolu s hardwarovým periferním zařízením (skenerem) se využívá pro čtecí funkci počítače. Digitální čtecí přístroj pro nevidomé tak tvoří osobní počítač se skenerem s hlasovým nebo hmatovým výstupem a programem OCR. K OCR programům patří např. • WinMenu (dodává Galop), • Viewdio (s českou hlasovou syntézou od Spektry), Abbyy FineReader (ABBYY Software House, Ukrajina, dodává např. Spektra, Galop, Adaptech, Elvos, RosaSOFT). • OmniPage, • Readiris (Image Recognition Integrated Systems Group, Belgie) WinMenu je především zjednodušeným prostředím pro práci nevidomého uživatele se skenováním a následnou editací textu. Má samostatnou hlasovou syntézu a (stejně jako už dnes také Asistent) možnost převodu audio záznamu hlasové syntézy do souboru formátu mp3. Je vhodný pro začínající uživatele. [Univerzita, 2008a] Viewdio je program, který zvětšuje předlohy nasnímané skenerem nebo kamerou nebo uložené v souboru a zobrazuje je ve stylu televizní lupy. OCR modul ABBYY Fine Reader dokáže v předloze rozpoznat text a ten pak poslat do hlasového výstupu. [Spektra, c2007]
27
Abbyy FineReader je program typu OCR, který slouží k naskenování textu do obrazového formátu a rozpoznání textů v něm. Pokud má být text správný, tak se to neobejde bez následné ruční kontroly rozpoznaného textu, jeho opravy či opravy jeho grafické podoby - digitalizace textu. Nejde jen o speciální program pro nevidomé, je to běžný program pro další uživatele, kteří potřebují převádět papírové dokumenty do elektronické podoby. Tomu odpovídá i pro zrakově postižené složitější ovládání programu než v případě zjednodušujících prostředí pro skenování, jako jsou Asistent, WinMenu. Zahraniční screen readery (JAWS, WinEyes, Supernova) s čtením a ovládáním tohoto softwaru nemají problém, ale je buď velmi náročné, aby slabozraký si text sám opravoval, nebo v případě nevidomého je to přímo nemožné - nutno porovnávat s grafickou podobou textu. [Univerzita, 2008a] Obsluha digitálního čtecího přístroje pro nevidomé i digitální zvětšovací lupy pro slabozraké vyžaduje speciální zaškolení a zvládnutí obsluhy klávesnice desetiprstovou technikou. [Bubeníčková, 2006d, s. 64]
3.1.2 Pomůcky pro zrakově postižené využívající sluch Pro uživatele, kterým žádná pomůcka neumožní vnímat informace zrakem, existují kompenzační pomůcky s hlasovým nebo hmatovým výstupem, které do jisté míry zrakovou nedostatečnost kompenzují. K nevýhodám patří ve většině případů omezené použití jen pro určitý druh činnosti. Nevidomí lidé proto používají k nejrůznějším každodenním činnostem celou řadu pomůcek, z nichž některé jsou technicky poměrně náročné. [Bubeníčková, 2006b, s. 68] Hlasovým výstupem souhrnně označujeme dva programy – odečítač obrazovky a hlasovou syntézu. Odečítač obrazovky (screen-reader) nevidomému zpřístupňuje informace ze systému – např. aktuální položku menu či titulkový pruh právě běžící aplikace, aktuální prvek dialogového okna, znak či slovo. Tuto informaci předává jinému programu, tzv. hlasové syntéze, pomocí níž je tato informace vyslovena. Pro funkci hlasové syntézy je nezbytné mít v počítači instalovanou zvukovou kartu. Hlasové syntézy jsou se zvukovými kartami kompatibilní. [Bubeníčková, 2006d, s. 64] K hlasovým syntézám patří např. • WinTalker Voice, Hlas K odečítačům obrazovky patří: • JAWS (Freedom Scientific, USA, dodává Galop, Adaptech, Spektra)
28
• Window-Eyes (GW Macro, prodej BrailleTech, Spektra) • Hal • outSPOKEN • HT Reader (HT-Visual, ČR) • WinMonitor (Elvos, ČR, dodává i Spektra, Adaptech) • WinTalker (Rosasoft, ČR) JAWS je světovou jedničkou v oblasti screen readerů pro nevidomé, čemuž odpovídá i jeho cena. Stejně jako ostatní však není univerzální na všechny programy, například v oblasti čtení různých (multimediálních) publikací mohou nastat problémy se čtením. S programem lze efektivně pracovat jak v operačním systému, tak i v programech Word, Excel, Outlook Express, Internet Explorer a v mnoha dalších, pro které jsou vytvořeny doozvučovací skripty, ale pouze pro uvedené programy jsou skripty pro česky lokalizované verze programů a českou lokalizaci JAWSu. Zajišťuje inteligentní navigaci na www stránkách. [Univerzita, 2008a] Window Eyes je screen reader, který podporuje braillské řádky včetně starších typů. Hlasový i hmatový výstup odečítače dává velmi rychlou odezvu na dění na obrazovce. [Pavlík, 2004b] Má české uživatelské rozhraní, přeložený kompletní český manuál v digitální podobě, kupující dostává i černotiskový přehled nejdůležitějších klávesových zkratek. Jde o vyspělý screen reader pro zkušené uživatele, lze s ním úspěšně pracovat se všemi základními programy a s operačním systémem jako takovým: pracuje pod WinXP, pro SP2 je nutná verze 4.5, lze pracovat s programy Word, Excel, Outlook Express, Internet Explorer - inteligentní navigace na www stránkách a v dalších programech (např. Nero Burning Rom). Program má schopnost doozvučování pomocí skriptů. [Univerzita, 2008a] Mezi další vlastnosti odečítače patří: čtení po řádcích, slovech, znacích, sloupcích, oknech, dokumentech; čtení menu, dialogů, hlášek, varování, vysvětlivek k nástrojům; automatické přiřazení jména grafickým objektům; nastavení výmluvnosti odečítače. Disponuje 170 rychlými klávesovými kombinacemi pro ovládání a navigaci odečítače. [Pavlík, 2004b] Hall je screen reader s podporou braillského výstupu. HT READER je čtečka obrazovky pro Windows XP. Program pomocí zvukového výstupu nebo výstupu na braillský terminál podává uživateli informaci o tom, co se právě děje na obrazovce počítače. Má volitelné oznamování vlastností prvků - typ a pořadí vlastností, také dvě nastavitelné rychlosti čtení - obecné čtení a čtení 29
upravitelných textů. Umožňuje rychlé přepínání mezi dvěma přednastavenými hlasy. Je zde možnost ukládání nastavení do uživatelských profilů. Má dva režimy ozvučení ozvučení činnosti, čtení obrazovky. [Univerzita, 2008a] WinTalker má jednoduché ovládání, které plně zvládne téměř každý uživatel. Software má otevřenou možnost vytvářet pro různé programy makra pro doozvučení a jejich funkce přidat jako aplikační zjednodušené uživatelské rozhraní do menu programu. Tak mohou velmi jednoduše uživatelé skenovat pomocí FineReaderu 7, číst poštu v Outlook Expressu a ovládat další programy. Pro editaci ve Wordu je nutná speciální globální šablona, která informuje uživatele jen o základních formátovacích funkcích. Software zatím nepodporuje práci s braillským řádkem. Na webu zatím nemá navigační funkce známé ze zahraničních screen readerů, ale web se s ním dá číst i s úspěchem používat formuláře a různé webové aplikace, je to však pomalejší. Tyto zdánlivé nedostatky vyvažuje cena (nejlevnější screen reader na trhu) a je možné říci, že méně náročným uživatelům nebo těm, kteří jsou na něj zvyklí, dostačuje. OKO - Asistent a WinMonitor - má dvě části, případně od sebe oddělitelné: Asistent - zjednodušené prostředí pro nevidomé a prakticky nevidomé a WinMonitor screen reader. Asistent obsahuje zvětšené a zjednodušené menu, zjednodušené ovládání skenovacího programu OCR FineReader 7 (pracuje pouze s vybranými skenery), textový editor na úrovni Poznámkového bloku, Telefonní seznam, Diář, Databáze a další; Asistent má vlastní hlasovou syntézu nebo využívá WinTalker Voice. WinMonitor je určen pro práci nevidomého nebo prakticky nevidomého v prostředí Windows98 nebo s nejnovějšími verzemi s Windows XP, v kterých je podpora i jednoho typu braillského řádku. S WinMonitorem lze pracovat se základními programy operačního systému, editovat text ve Wordu (nejnovější verze už nevyžadují speciální globální šablonu), zpracovávat elektronickou poštu v programu Outlook. Je možné číst i html dokumenty, ale zatím chybí pokročilejší funkce navigace, které známe ze zahraničních screen readerů. Další programy lze doozvučovat pomocí uživatelského rozhraní a tak si může každý uživatel vytvořit skript, pomocí kterého bude WinMonitor v aplikaci mluvit. [Univerzita, 2008a]
3.1.3 Pomůcky pro zrakově postižené využívající hmat Tradičním reprezentantem kompenzační pomůcky založené na hmatovém vnímání je braillský řádek nebo také braillský zobrazovač (Obrázky 4-6). Zobrazuje informace z počítače ve slepeckém bodovém písmu. Písmo nazvané po svém 30
francouzském tvůrci Louisi Braillovi v současnosti existuje buď v šestibodové nebo osmibodové variantě. Braillské řádky využívají tzv. osmibod, přičemž body 7 a 8 slouží jako náznak kurzoru, v kombinacích pro grafické nebo matematické a jiné speciální symboly a významy.
Obrázek 4 Braillský řádek – detail osmibodu
Používání této kompenzační pomůcky vyžaduje podle Bubeníčkové [2006d, s. 64] poměrně dobrou znalost čtení slepeckého písma. Umožňují uživateli vnímat psanou podobu jazyka, vícejazyčné texty, speciální zápisy matematických, fyzikálních a chemických výrazů a zápisů. K jejich provozu je nutná instalace odečítače obrazovky, který práci s braillskými řádky podporuje. Odečítač obrazovky tak může vyčítaný text odeslat jak hlasové syntéze, tak braillskému řádku, pro který plní funkci ovladače. Schopnost číst slepecké písmo je třeba podle Bubeníčkové [2006c, s. 32] pravidelně trénovat. Při dlouhodobé praxi se body v paměti nevidomého čtenáře spojují do obrazců tak, že i celá slova mají svůj tvar. Čtenář pak čte toto písmo zcela plynule jako čte vidící člověk běžně tištěný text. Nácvik je však obtížný a bez pravidelného opakování a používání se schopnost číst toto písmo hmatem ztrácí. Proto se také slepecké písmo vidící člověk nikdy nenaučí číst hmatem, neboť pro vidící je rozpoznání zrakem vždy rychlejší. Pro přesnou práci s velkým množstvím textu se používá hlasový i hmatový výstup zároveň. Je však třeba si uvědomit, že ani společně nedokáží tyto pomůcky kompenzovat ztrátu zraku stoprocentně. Každý výstup je vhodné pro jiný druh práce s textem. Čtení textů a rutinní práce se lépe provádí s hlasovým výstupem, kdežto pro editaci textu, práci s tabulkami, s vícejazyčnými texty, matematickými, fyzikálními či chemickými zápisy je mnohdy jedinou alternativou dobrá znalost Braillova písma a braillský řádek. [Bubeníčková, 2006d, s. 64] K počítači se připojuje přes USB port. K braillským řádkům patří: • Alva (SynapseAdaptive, Kanada, dodává BraillTech),
31
• Braille Voyager (dodává Spaktra), • Focus, PAC Mate (výrobce Freedom Scientific, USA, dodává Galop), • REX, Thymus (dodává Adaptech) • Brailliant (výrobce Humanware,
USA, dodavatel např. Adaptech;
Obrázek 5), • VarioPro (BAUM Retec AG, Německo; Obrázek 6)7.
Obrázek 5 Brailliant 8
Obrázek 6 VarioPro 9
3.1.4 Shrnutí Zpřístupněná výpočetní technika může (nejen) zrakově postižené osoby začlenit do společnosti, neboť spojuje svět vidících a nevidomých. Ať je jakkoliv obtížné naučit se ovládat PC bez kontroly zrakem, otevřely počítačové pomůcky nevidomým nejen svět informací a snadné komunikace, ale především jim nabídly možnost studovat, 7
Seznam zpracován pomocí webových prezentací zmíněných firem
8
Zdroj: www.humanware.com
9
Zdroj: www.baum.de
32
vzdělávat se a s pomocí znalosti práce na počítači si také nalézt práci. [Bubeníčková, 2006e] Jediné omezení, které zůstává překážkou pro pracovní uplatnění těchto lidí, je rychlost práce. Pomocí asistivních technologií nevidomí počítač ovládat mohou, ale vše jim trvá podstatně déle, ovládají počítač odlišným způsobem než vidící a musí mít hlubší znalosti z oblasti praktického ovládání počítače, aby byli schopni reagovat na nečekané situace. [Bubeníčková, 2006d, s. 64] Obdobně uvádí Pešák [2005]: „Úroveň technických kompenzačních prostředků i edukací získaných dovedností pro kompenzaci zrakového handicapu ve většině případů stačí k přežití; je však nedostatečná pro vyrovnání se lidem vidícím, což ve velké míře znemožňuje nalezení zaměstnání a uspění v něm v podmínkách konkurence na trhu práce.“
3.2 Kompenzace sluchového postižení Lidé s postižením sluchu jsou zdánlivě nejméně poznamenanou skupinou ve vztahu k elektronickým informacím na počítači. Na rozdíl od nevidomých či tělesně postižených neslyšící ani žádné technické pomůcky k počítači a internetu nepotřebují. Pro prelingválně neslyšící je však obtížnější naučit se s počítači pracovat. Čeština je pro ně cizí řeč, mnohé pojmy těžko chápou a také jejich písemný projev není bezchybný. Proto sice milují chat a čile mailují, ale nejraději jen mezi sebou, neslyšícími. S ostatními spíše jen tehdy, když je to nezbytné. [Winter, 2008a] Vzhledem k tomu, že samotné postižení sluchu nebrání člověku ovládat počítač, neexistují v tomto ohledu žádné speciální kompenzační pomůcky pro sluchově postižené. Pomůckou můžeme nazvat samotný internet. Za předpokladu, že sluchově postižený zvládá jazyk, umožňuje internet komunikaci prostřednictvím elektronické pošty, chatů, interakčních serverů typu ICQ nebo Skype. Pro výuku českého jazyka se osvědčily výukové programy původně určené pro žáky se specifickými poruchami učení. Další možností využití počítače je oblast logopedie nebo výuky znakového jazyka. [Bendová, Jeřábková, Růžičková, 2006] Kompenzační pomůcky se zaměřují spíše na základní zajištění komunikace a náhradu sluchu. Problémy se sluchem totiž často způsobují potíže s komunikací. Základní kompenzační pomůcky jako jsou sluchadla, kochleární implantáty, speciální telefony nebo zesilovače zvuku, budíky pro neslyšící a nejrůznější signalizační systémy však nejsou hlavním předmětem této práce.
33
Následující vybrané pomocné technologie se na rozdíl od ostatních kapitol nepodílejí na přístupu sluchově postižených k elektronickým informacím, nýbrž na zprostředkování zvukových informací pomocí techniky. Sluchově postiženým mohou zdánlivě paradoxně posloužit hlasové technologie. Zatímco pro člověka s poruchou motoriky je významná vstupní část systému, tedy rozeznání řeči počítačem a možnost jeho ovládání hlasem, sluchově postižený využije jeho druhou část, při které počítač převede mluvenou řeč na text. Takovým systémem je např. již zmíněný MyDictate (viz kapitola 3.3.2.4) nebo NEWTON Dictate (viz dále kapitola 3.2.1.2). Takto lze zpřístupnit nedoslýchavým a neslyšícím nejen televizní a rozhlasové pořady, ale i veřejné projevy a konference. Dalším využitím hlasových technologií je automatické titulkování televizních pořadů.
3.1.1 Hlasové technologie Moderní hlasové technologie umožňují komunikaci mezi člověkem a počítačem. Výsledkem mnohaletého výzkumu se staly za prvé programy umožňující převod textu na mluvenou (syntetickou) řeč, za druhé systémy, které rozpoznávají obsah lidské řeči a převádějí ji na text či na konkrétní úkony počítače a jeho periférií. Nouza [2007] uvádí, že oba typy aplikací jsou úzce svázány s konkrétním jazykovým prostředím a jejich vývoj se proto více či méně liší v závislosti na specifických problémech toho kterého jazyka. Zatímco pro některé světové jazyky, jako je např. angličtina, francouzština, němčina či japonština, již existují komerčně dostupné produkty - zejména programy pro hlasový diktát - čeština v tomto ohledu zůstává značně pozadu. Je to dáno jak relativně malým trhem, tak především složitostí českého jazyka, který je ohebný a jeho slovní zásoba je tak mnohonásobně větší než třeba v případě angličtiny. K vedoucím pracovištím v oboru hlasových technologií v České republice patří Laboratoř počítačového zpracování řeči Speechlab Ústavu informačních technologií a elektroniky Technické univerzity v Liberci. Oblast rozpoznávání řeči je její hlavní výzkumnou doménou. Programy MyDictate, NewtonDictate nebo MyVoice pocházejí z této laboratoře. [Laboratoř, 2009]
3.1.1.1 NovaVoice Jde o první program pro převod mluvené řeči do textu. Firmě Consulting Company Novasoft (www.ccnovasoft.cz) za něj udělila porota jeden ze šesti Křišťálových disků na veletrhu Invex 2008 v Brně. Je založen na řešení, které vzniklo 34
na Katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni. Aby nemusely být kladeny neúměrné nároky na výkon počítače, vyvíjí se pro každou profesní oblast speciální slovník. Vytváří se podle specifické odborné terminologie používané v daném prostředí. Zatím jsou k dispozici řešení pro justici, zdravotnictví a nejnověji pro krajské, městské a obecní úřady a další obdobné instituce. [Winter, 2009b] Program šetří čas při diktování, text se však musí ještě zredigovat. Jeho využití pro sluchově postižené je tedy spíše vizí budoucnosti. [Winter, 2009a]
3.1.1.2 NEWTON Dictate Další přepisovací aplikace, která slouží k převodu právě mluvené řeči do textu. Program společnosti Newton Technologies (www.v2t.cz) snímá plynule mluvenou řeč, kterou ve zlomcích vteřiny porovnává se svým slovníkem a s využitím kontextu vypisuje rozpoznaný text. Běžnou srozumitelnou mluvu tento systém přepíše bez větších chyb. Toto diktování se nazývá systém spojitého diktování. Program funguje nejen jako elektronická zapisovatelka, ale i jako diktafon. Řeč nahrává, automaticky přepisuje a kteroukoli část si lze kdykoli přehrát a v případě potřeby snadno opravit. Systém se nedopouští klasických překlepů. Funguje na jakýkoli zdravý hlas, je možná adaptace na uživatele. Program pracuje s největším slovníkem dostupným pro spojité diktování v ČR. Obsahuje přes 330 000 nejčastějších českých slov a slovních tvarů, které pokrývají běžné texty z téměř 98 %. Slovní zásoba se přitom stále aktualizuje a vylepšuje pomocí monitoringu médií prováděného firmou Newton Media. K dispozici jsou slovníky právnický, lékařské oborové a všeobecný/novinářský. [NEWTON, 2009]
3.1.2 Simultánní přepis mluvené řeči Tento projekt pomáhá odstraňovat informační a komunikační bariéry sluchově postižených. Umožňuje zpřístupnění různých kulturních, společenských, vzdělávacích, sportovních a dalších akcí, jako konference, přednášky apod. Mluvenou řeč v reálném čase zapisují rychlopísařky do počítače a text se promítá na plátno. V případě malé skupiny lidí lze propojit notebooky písaře a neslyšících. Písař musí být obeznámen se základními pravidly přepisu. Koordinátor projektu Jaroslav Winter [2008b] uvádí: „Projekt Simultánní přepis mluvené řeči realizuje Česká unie neslyšících, oblastní organizace Praha za podpory Nadace Vodafone Česká republika, částečně na něj přispívá také Ministerstvo práce a sociálních věcí. Původně byl zamýšlen především pro 35
lidi, kteří ohluchli během svého života a ovládají český jazyk. Přepis však usnadní porozumění mluvené řeči také nedoslýchavým a mohou jej využít rovněž neslyšící komunikující běžně pomocí znakového jazyka. Ti si s jeho pomocí ověří, jak se dané sdělení vyjádří v češtině. Zkušenosti získané v průběhu projektu (trvajícího od září 2008 do září 2009) by měly posloužit při vypracování projektu v rámci Evropského sociálního fondu v ČR, jehož cílem bude vytvořit podmínky pro to, aby se zajišťování simultánního přepisu mluvené řeči stalo v České republice běžnou sociální službou, kterou budou moci lidé se sluchovým postižením využívat.“ Text se může pořizovat a přijímat na místě nebo být přenášen na dálku přes internet či satelit. [Winter, 2008c] Na možnosti online přepisu se zaměřuje projekt eScribe – online přepisovací centrum, který navazuje na projekt Simultánního přepisu a který začal v březnu 2009. Je podporovaný obět Nadací Vodafone ČR, řešitelem je ČVUT – Ericsson-Vodafone R+D Centre ve spolupráci s pražskou organizační jednotkou České unie neslyšících (ČUN). Podle jednoho z řešitelů, ing. Martina Nováka [2009b], je cílem projektu provedení výzkumu a řešení online přepisovacího centra pro ty, kdo potřebují v určitém okamžiku získat z mluvené řeči jeho psanou podobu. Projekt předpokládá připojení jakéhokoli uživatele této služby přes internet do centra, kdy uživatel zajistí pomocí vlastního PC přenos zvuku od přednášejícího do centra, zde se provede přepis, a to buď podle situace ručně, nebo v budoucnu i automaticky, a následně je uživateli v PC zobrazován textový výstup na obrazovce webové aplikace. Simultánní přepis mluvené řeči je velmi potřebný pro osoby se sluchovým postižením preferující češtinu. Dává jim možnost získat plnohodnotné informace, které by jinak musely získávat nejistou cestou odezírání. Na základě zákona č. 155/1998 Sb., ve znění zákona č. 384/2008 Sb. si mohou neslyšící a hluchoslepé osoby vybírat z deseti komunikačních systémů. Simultánní přepis mluvené řeči představuje jeden z nich. Kromě českého znakového jazyka je jmenováno dalších 9 komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka: znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo s využitím taktilní formy, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma. [Novák, 2009a] V řadě zemí jde o běžně nabízenou službu. Někde je dokonce povinnost zajistit neslyšícímu účastníkovi soudu přepis, a to na náklady soudu. [Novák, 2009b] Příkladem užití v ČR je konference INSPO (Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami), na níž se simultánní přepis využívá od roku 2008. 36
Pražská organizační jednotka ČUN jako první organizace v ČR využívá simultánní přepis na některých svých akcích. Simultánní přepis může být v praxi využit při titulkování televizních pořadů, pro tvorbu běžících titulků na jevišti (Stagetextu) v průběhu improvizovaných představení, pro konverzaci mezi diváky a herci následně po divadelním představení, jako podpora neslyšících nebo nedoslýchavých osob v průběhu soudních jednání, případně jako služba pro hluchoslepé uživatele - převod mluvené řeči na Braillovo písmo. [White, 2009]
3.1.3 Automatické titulkování televizních pořadů Podle současné právní úpravy má Česká televize povinnost opatřovat alespoň 70% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do znakové řeči. Podle Strnadové a Koplíka [2009] jde o tři různé prostředky: otevřené titulky, skryté titulky a český znakový jazyk. Komise pro skryté titulky podle nich usiluje o to, aby skryté titulky s úpravou pro osoby s postižením sluchu byly v zákoně počítány samostatně, tj. odděleně od českého znakového jazyka a od titulků otevřených. Skryté titulky jsou kompenzační pomůckou zejména pro osoby s postižením sluchu, které preferují češtinu. Otevřené titulky nelze považovat za pořady upravené pro potřeby osob se sluchovým postižením. Neobsahují potřebné informace o zvukových složkách díla, důležitých pro neslyšící osoby k maximálně možnému pochopení děje. Nejsou kompenzační pomůckou pro lidi se sluchovým postižením, nýbrž jen jazykovým překladem pro osoby slyšící. V listopadu 2008 proběhl první test s on-line skrytým titulkováním „živého“ pořadu, který vysílala Česká televize na programu ČT24. Od února 2009 pak výzkumníci ze Západočeské univerzity v Plzni zahájili ve spolupráci s Českou televizí a společností SpeechTech zkušební vysílání automaticky titulkovaných televizních pořadů. Podle Wintera [2009b] jde v první fázi o automatické titulkování vystoupení řečníků ze zasedání Poslanecké sněmovny České republiky, které probíhá vždy ze záznamu v noci od 01:05 do 4:00 na kanálu ČT24. Vysílání probíhá jen ve dnech, kdy zasedá Parlament ČR. Při nočním vysílání se v Plzni automaticky on-line (tj. v noci) v reálném čase generuje text, který je průběžně odesílán do ČT a na Kavčích horách zpracováván do skrytých titulků. Procedura zpracování skrytých titulků zabírá nějaký
37
čas, takže titulky jsou opožděny za obrazem o zhruba 5 sekund. Chyby se objevují poměrně zřídka a nemají vliv na pochopení celkového obsahu.
3.1.4 Počítačový tlumočník Existují systémy, které jsou schopné převést mluvené slovo nejen na text, ale přímo do znakové podoby. Ta se zobrazí na monitoru pomocí figurky jakéhosi počítačového tlumočníka, tzv. avatara. Tento systém počítačových tlumočníků funguje například ve Velké Británii na některých poštách, kde počítač zpřístupňuje sluchově postiženým klientům řeč poštovního úředníka. [Křesťanová, 2002]
3.1.5 Překladač knih pro neslyšící Silent Books Cílem tohoto překladače je zpřístupnit vzdělání neslyšícím. Jde o speciální program, který převádí psaná slova z češtiny do přirozeného jazyka neslyšících znakové řeči, jež se promítá například na obrazovce notebooku. Je tak pro neslyšící mnohem srozumitelnější. Autor projektu, student Vysokého učení technického Aleš Šturala, říká: „Naše slova jsou pro ně jen posloupnost znaků a jejich zvukovou podobu neslyšící nezaznamenají. Například při studiu složitějších textů je to pro ně veliká bariéra.“ Program by mohli neslyšící využít ve školách. Informace získané ve znakové řeči nelze zaznamenat a odnést k domácímu studiu, kdežto díky Silent Books je možné se k materiálu kdykoli vrátit. [Surá, 2007]
3.3 Kompenzace tělesného postižení Tělesně postižení lidé s poruchou funkce horních končetin mívají problém počítač zapnout a bez problémů ovládat. Tento problém nastal zejména po rozšíření grafického operačního systému Microsoft Windows 3.1 v roce 1992. Tento operační systém přináší velký komfort ovládání pomocí myši pro normálního člověka, avšak obrovskou bariéru pro člověka pohybově postiženého. Ovládání počítače pomocí myši činí velké problémy i většině starších lidí bez poruchy motoriky. [Pavlík, 2004a] Lidé s určitým handicapem mají ovládání osobního počítače pomocí klasických periferií velice ztížené. Tělesně handicapovaní lidé mají problémy již se samotným uchopením myši, natož s jemnou manipulací myší. A jelikož se počítače v posledních deseti letech postupně staly běžnými pracovními nástroji a již se v běžném životě nelze bez nich obejít, je nutné, aby i těmto handicapovaným lidem byla umožněna komunikace s počítačem. [České, 2009b]
38
Pro tyto osoby, které nemohou ovládat počítač tradičním způsobem – klasickou myší nebo klávesnicí - jsou určena speciálně uzpůsobená ovládací zařízení a s nimi související programy.
3.1.1 Pomůcky pro snadnější ovládání počítače 3.1.1.1 Klávesnice 10 Speciální klávesnice mohou být uzpůsobeny svou velikostí i tvarem. Od klasických klávesnic se liší množstvím, uspořádáním, velikostí nebo barvou kláves a potisku. Pro tělesně postižené uživatele existují také kryty na klávesnici s otvory pro snadnější navedení prstů. Pro podpěru rukou se používají speciální ergonomické opěrky. Příklady speciálních klávesnic: S velkoplošnými tlačítky: Clevy (BNC Distribution, Nizozemí, dodává PETIT) (Obrázek 7, BigKeys LX (Greystone Digital, dodává PETIT) (Obrázek 8, Jumbo XL (AIDIS TRUST, Velká Británie, dodává PETIT) (Obrázek 9, MID MEDIUM (Obrázek 10), MID BIG Dotykové klávesnice: Senzorová klávesnice KIS6 (Obrázek 11) IntelliKeys (Obrázek 12) Kurzorová klávesnice DK5 SK (Obrázek 13) Ergonomické klávesnice (Obrázek 14), Maltron Ergonomic 3D Keyboard (Obrázek 15), Maltron One Hand Keyboard (Obrázek 16), Ultra Compact Keyboard (Obrázek 17) Adaptér počítačové klávesnice (Obrázek 18)
Obrázek 7 Klávesnice Clevy
10
Zpracováno podle [Petit, c2009b] včetně obrázků, není-li uvedeno jinak
39
Díky barevně odlišeným klávesám je klávesnice Clevy vhodná především pro malé děti nebo osoby s postižením, které se na standardní klávesnici špatně orientují. Clevy má dvojnásobně velké klávesy a potisk se zvětšenými písmeny, takže je čitelná i lidmi se zbytky zraku. Svislé zarovnání kláves rovněž napomáhá snadnější orientaci. Klávesnice obsahuje pouze klávesy nezbytné pro psaní textu, nadbytečné klávesy byly vynechány, aby nerozptylovaly uživatele.
Obrázek 7 Klávesnice BigKeys
Při rozměru standardní klávesnice jsou klávesy klávesnic BigKeys více než o polovinu větší oproti standardním. Snadněji se ovládá i díky přehlednějšímu rozmístění a menšímu počtu kláves (chybí numerická část klávesnice). Na klávesnici lze psát všechna písmena s českou diakritikou.
Obrázek 8 Klávesnice Jumbo LX
Jumbo XL je levnější alternativou ke klávesnici BigKeys LX. BigKeys LX lze pořídit s krytem s otvory pro vedení prstů a s potiskem kláves českými písmeny. Klávesy na klávesnici jsou uspořádatelné podle přání uživatele buď klasicky nebo 40
abecedně, přičemž rozmístění kláves lze kdykoliv změnit. Jumbo XL obsahuje malá tlačítka funkčních kláves (F1 - F12). Klávesnice existuje v černobílé i barevné úpravě.
Obrázek 9 Klávesnice MID MEDIUM
Kryt z plexiskla s otvory obsahují i velkoplošné klávesnice MID MEDIUM a MID BIG.
Obrázek 10 Senzorová klávesnice KIS
Senzorová klávesnice KIS6 je tvořena deskou s šesti hmatníky reprezentujícími ve standardní verzi čtyři kurzorové klávesy, Enter a Esc. Je vhodná pro ovládání jednoduchých programů, jako jsou hry, výukové programy apod. Pracovní plocha je krytá odnímatelnou deskou z plexiskla, pod kterou lze vložit vlastní fólie s popisem funkcí jednotlivých kláves. Tuto klávesnici lze připojit k počítači současně se standardní a ovládat tak programy z obou klávesnic najednou. V případě potřeby je možné senzorovou klávesnici od počítače odpojit pomocí přepínače.
41
Obrázek 11 IntelliKeys
IntelliKeys je přizpůsobitelná dotyková klávesnice. Obsahuje šest standardních šablon, které umožní rychle a snadno změnit rozložení kláves. Pomocí softwaru Overlay Maker si každý uživatel může vytvořit vlastní šablony. Klávesnici lze přizpůsobit individuálním potřebám každého uživatele díky nastavení síly doteku na klávesnici, rychlosti odezvy kláves atd. Lze ji používat v ležaté nebo šikmé poloze, je lehká a přenositelná. Sám provoz klávesnice nevyžaduje žádný speciální software. Je vhodná pro děti, které začínají pracovat s počítačem, osoby se specifickými vzdělávacími potřebami nebo různým postižením (fyzickým, mentálním, zrakovým). Klávesnici lze ovládat nejen prsty, ale i nohou, případně pomocí nosu či brady.
Obrázek 12 Kurzorová klávesnice DK5 SK
Kurzorovou klávesnici DK5 SK tvoří panel s pěti tlačítky, které simulují funkce kurzorových kláves a klávesy Enter. Klávesnice neslouží jako myš. Je vhodná především pro děti, které začínají pracovat s počítačem, a pro lidi, kteří nejsou schopní ovládat počítač pomocí standardní klávesnice a myši. Ergonomické klávesnice umožňují pohodlné psaní díky svým netradičním polohám a tvarům.
42
Obrázek 13 Ergonomická klávesnice
U této ergonomické klávesnice je možné nastavit různé polohy a dokonce ji uprostřed rozpojit na dvě části a tím ji přizpůsobit přirozené pozici paží i rukou uživatele. Tato klávesnice tak může sloužit i lidem, kteří mají potíže s motorikou horních končetin.
Obrázek 14 Maltron Ergonomic 3D Keyboard
Ergonomickou klávesnici pro obě ruce představuje Maltron Ergonomic 3D Keyboard. Respektuje rozložení prstů a rukou včetně odlišné délky jednotlivých prstů. Je rozdělena na dvě poloviny, každá pro jednu ruku. Uprostřed klávesnice jsou funkční klávesy. Numerická část klávesnice je na obou stranách, takže ji lze používat jak pravou, tak i levou rukou. Prostorové rozmístění kláves zamezuje nepřirozenému kroucení ruky a snižuje svalové napětí při psaní.
43
Obrázek 15 Maltron One Hand Keyboard
Psát na počítači jen pomocí jedné ruky umožňuje Maltron One Hand Keyboard. Prostorové rozložení jednotlivých kláves respektuje anatomickou stavbu ruky (pravé či levé) včetně délky jednotlivých prstů. Klávesy jsou snadno dosažitelné, aniž by se muselo hýbat paží.
Obrázek 16 Ultra Compact Keyboard
Extrémně malá a velmi lehká klávesnice Ultra Compact Keyboard může sloužit uživatelům, kteří mají omezený pohyb ruky.
Obrázek 17 Adaptér počítačové klávesnice11 11
Zdroj: [Pavlík, 2004a]
44
Adaptér počítačové klávesnice nabízí snadnější ovládání klávesnice. Lze k němu připojit až sedm velkoplošných tlačítek pro ovládání základních funkcí (enter, mezerník, kurzorové klávesy) a zároveň i standardní počítačovou klávesnici. Spínač vykonává funkci, kterou mu uživatel přidělí, zastrčením jeho konektoru do příslušné zdířky. [Pavlík, 2004a]
3.1.1.2 Ergonomické opěrky 12 Opěrky rukou slouží pro pohodlnější ovládání klávesnice a myši. Příklady: Wasp Wrist Rest Set (Obrázek 19) ErgoRest (Obrázek 20)
Obrázek 18 Wasp Wrist Rest Set
Obrázek 19 ErgoRest
Opěrka ErgoRest podepře předloktí tak, že na něm spočívá celá váha ruky. Myš se pak ovládá pohybem celé paže a snadnější a pohodlnější je i ovládání klávesnice.
3.1.1.3 Myši 13 Pro osoby, které nemohou používat klasickou počítačovou myš, se vyrábějí myši různě přizpůsobené tvarem i velikostí. Významnou skupinu tvoří tzv. trackbally, což 12
Zpracováno z [Petit, c2009g] včetně obrázků
13
Zpracováno podle [Petit, c2009c] včetně obrázků, není-li uvedeno jinak
45
jsou myši s kuličkou nahoře a různě řešenými tlačítky. Některé umožňují připojení externích spínačů. Osobám s motorickými problémy slouží „myši“ ve formě joysticku. Pro ovládání počítače existují alternativní polohovací zařízení ovládané jinými částmi těla než rukou. Příklady: Trackbally: BigTrack (Obrázek 21), KidTRAC (Obrázek 22), SAM-Trackball (Obrázek 23) (RJ Cooper, Switch Adapted Mouse), Micro Track (Obrázek 24) (jiný název: Ami Hand Track, výrobce Trust), Marble Mouse USB/PS2 (Obrázek 25), Kensington Orbit Trackball (Obrázek 26) Ergonomická myš Evoluent (Obrázek 27) Adaptovaná myš (Obrázek 28) Orbitrack (Obrázek 29) Joysticky: Roller Joystick (Obrázek 30), Optima Joystick (Obrázek 31), JoyStick – brada (Obrázek 32) (Incap, Německo) Alternativní myši: SmartNAV4 – EG (Obrázek 33), Integramouse (Obrázek 34) (LifeTool, Rakousko), Synapse Head Tracking (Obrázek 35) (Synapse Adaptive) Dotekový emulátor myši (Obrázek 36) (Cirque Corporation)
Obrázek 20 BigTrack
46
Obrázek 21 KidTRAC
KidTRAC je trackball s barevným odlišením tlačítek, s možností paralelního připojení externích spínačů. Užitečná je možnost "uzamknutí tlačítka" při používání funkce přetažení pravým tlačítkem.
Obrázek 22 SAM-Trackball
Zařízení SAM-Trackball umožňuje ovládat všechen software ovládaný klikáním myši nebo jednotlivými stisky klávesnice. Díky doplňku ve formě lehkého spínače je možno za současného pohybu vykonávat všechny klikací operace. Můžete mít plnou kontrolu nad počítačem pokud funkce znásobíte vhodným softwarem, například CrossScanner od téže firmy.“ [Bez bariér, 2009]
Obrázek 23 Micro Track
Snadné ovládání pomocí Micro Tracku je vhodné u osoby, která má obtíže s rozsahem pohybu apod. a přitom může hýbat prsty. Nevyžaduje pevnou podložku.
47
Obrázek 24 Marble Mouse USB/PS2
Velmi přesný optický trackball Marble Mouse USB/PS2 lze používat levou i pravou rukou. Obsahuje i dvě přidaná tlačítka umožňující rolování (Obrázek 19).
Obrázek 25 Kensington Orbit Trackball
Kensington Orbit Trackball je postaven na optické technologii, která zaručuje vysokou citlivost a přesnost použití. Vhodný pro ovládání pomocí jednoho prstu při použití levé nebo pravé ruky.
Obrázek 26 Myš Evoluent
Ergonomická myš Evoluent umožňuje ovládání počítače při přirozené poloze ruky. Myš byla navržená tak, aby se předešlo nepřirozenému kroucení ruky v zápěstí. Obyčejná myš vyžaduje, aby se vaše předloktí zakroutilo pryč od jeho přirozené pozice. 48
Myš Evoluent vylučuje vznik syndromu karpálního tunelu. Tato myš obsahuje 5 programovatelných tlačítek, jejichž funkce se nastavují pomocí speciálního programu. Myš se dodává i v levoruké verzi.
Obrázek 27 Adaptovaná myš
Adaptovanou myš lze použít na programy, které lze ovládat pomocí jedné nebo dvou kláves, kdy klávesa Mezerník slouží pro posun kurzoru a klávesa Enter pro potvrzení výběru. Princip upravené myši spočívá ve vyvedení pravého i levého tlačítka do externích spínačů. Rezidentní program MyšMaš pak přiřadí levému tlačítku myši funkci Enter a pravému tlačítku funkci Mezerník. Při přepnutí nebo vypnutí programu má myš své standardní funkce. Takto upravenou myš mohou používat i ti, kteří nezvládají klikat standardními myšími tlačítky. [Petit, c2009g]
Obrázek 28 Orbitrack
Zařízení Orbitrack umožňuje uživateli ovládat kurzor myši jediným lehkým dotykem aniž by musel hýbat rukou, paží nebo zápěstím. Je to velmi vhodné zařízení pro lidi s omezenými motorickými schopnostmi a porušenou koordinací pohybů. Orbitrack k ovládání kurzoru myši využívá kruh o průměru 5 cm (Obrázek 23). Podle toho na kterou pozici kruhu položíte prst, tím směrem se pohne kurzor myši. Pro změnu pohybu nemusíte prst táhnout, ale stačí jej položit na jinou část kruhu. Orbitrack neobsahuje žádné mechanické části a je odolný vůči nečistotám i tekutinám. Přistroj je ergonomický, umožňuje používání levou i pravou rukou. Přístroj obsahuje tato tlačítka:
49
levý/pravý klik, dvojklik, a funkci klikni a táhni a umožňuje nastavení čtyř rychlostí pohybu kurzoru myši.
Obrázek 29 Roller Joystick
Roller Joystick je "joysticková myš", která je vhodná především pro klienty s malou zručností, motorickými problémy, třesem paží, křečovitostí. Roller Joystick je vybaven třemi, barevně odlišenými, tlačítky. Tlačítka simulují kliknutí levým nebo pravým tlačítkem a funkci klikni a táhni.
Obrázek 30 Optima Joystick
Optima Joystick má funkci myši se třemi tlačítky a integrovanou funkcí "klikni a táhni". Možnost připojení 2 externích spínačů. JoyStick – brada
Obrázek 31 Joystick - brada
50
Jednoduché zařízení v konstukčím provedení joystick, které funguje jako myš. Ovládá se bradou. Ideální pro lidi s postižením horních končetin. [Bez bariér, 2009]
Obrázek 32 SmartNAV4 - EG
SmartNAV umožňuje přístup k počítači bez nutnosti ovládání rukou. Zařízení snímá pohyby hlavy uživatele a převádí je na pohyb kurzoru. Nastavitelnost rychlosti pohybu kurzoru, funkci dvojitého kliknutí, uložení individuálního nastavení.
Obrázek 33 Integramouse
Pomocí přístroje Integramouse mohou i velmi těžce tělesně postižení lidé ovládat počítač. Slouží pro ovládání kurzoru myši mikropohyby úst - je vhodný pro těžce ochrnuté klienty. Pracuje na principu nádechu a výdechu, jehož sílu lze nastavit. Nahrazuje obě tlačítka myši, dvojklik i kliknutí a tažení. Dynamický pohyb kurzoru myši zajištěn minimálním pohybem rtů. Přístroj se napájí přímo z počítače. Dá se použít vsedě i vleže a díky snadné výměně náustku je využitelný pro více uživatelů. Pomocí klávesnice na obrazovce (součástí Windows XP) je možné zpracovávat text. Nic není umístěno na těle uživatele, umožňuje plně nezávislou práci na PC. [Petit, c2009c]
51
Obrázek 34 Synapse Head Tracking
Zařízení Synapse Head Tracking umožňuje plnou kontrolu myši na počítači. Je vhodné pro osoby, které neovládají ruce, ale mají dobrý pohyb hlavy (Obrázek 30). Pomocí systému tlačítkových spínačů je možno pohybem hlavy řídit pohyb kurzoru na obrazovce. V kombinaci s některým z obrazovkových emulátorů klávesnice je výbornou možností jak kompenzovat nepohyblivé horní končetiny.“ [Pavlík, 2004a]
Obrázek 35 Dotekový emulátor myši
Dotekový emulátor myši je podložka, která umožňuje velmi jemným tlakem posouvat s kurzorem. Dále je vybavena dvěma tlačítky, která v součinnosti s podložkou mohou plně nahradit myš. Spolupracuje s běžnými ovladači myši a zároveň je dodávám speciální software. [Bez bariér, 2009]
3.1.1.4 Tlačítka a spínače 14 Pro tělesně postižené může být problém ovládat klasické spínače, pomoci jim však mohou velkoplošná tlačítka a speciální spínače. Liší se velikostí, barvou, tvarem i citlivostí. Pro některé osoby je důležitá možnost nastavit sílu stisku, na kterou bude spínač reagovat. Zatímco někteří tělesně postižení potřebují citlivý spínač reagující na 14
Zpracováno podle [Petit, c2009g] včetně obrázků, není-li uvedeno jinak
52
nepatrné pohyby příslušné části těla, pro kterou je určen (ruky, nohy, hlavy…), jiní potřebují odolné tlačítko, které snese větší sílu úderu a naopak nereaguje na nechtěné pohyby. Stisk některých tlačítek doprovází zvukový signál. Spínače mohou mít i netradiční tvar tyčinky nebo trubičky ovládané dechem. Připojení většího množství tlačítek a spínačů k počítači vyřeší příslušné adaptéry. Příklady spínačů: Access (Obrázek 37), Buddy Button, Big Buddy Button (Obrázek 38), AbleNet (Obrázek 39), Pal Pad Switch (Obrázek 40), Soft Switch (Obrázek 41), Grasp Switch (Obrázek 42), Microlight Switch (Obrázek 43), Adjustable Pressure Switch (Obrázek 44), Pillow Switch (Obrázek 45), MultiSwitch (Obrázek 46) Netlačítkový spínač FlexAble Switch (Obrázek 47)
Obrázek 36 Access
Tento spínač je opatřen průhledným plastovým krytem (na závit), pod který lze umístit odpovídající symbol.
Obrázek 37 Buddy Button, Big Buddy Button
Lehký, elegantní spínač s atraktivním designem, který je odolný i vůči hrubšímu zacházení. Spínače lze připojit k počítači přes speciální interface (adaptéry). Lze je využít k ovládání elektrických hraček a elektronických zařízení (radio, magnetofon, světlo).
53
Obrázek 38 AbleNet
Velmi odolné tlačítko.
Obrázek 39 Pal Pad Switch
Tento spínač dokáže aktivovat velmi lehký dotek (necelých 50 gramů). Tlačítko má tloušťku pouhé 3 milimetry. Při stisku spínače není žádná bezprostřední hmatová nebo zvuková odezva.
Obrázek 40 Soft Switch
Jedná se o velmi měkký spínač v sametovém obalu. Obal spínače je opatřen zipem a dá se sejmout (pro vyprání). Samotný spínač je ukryt v pěnovém pouzdře, přesto poskytuje hmatovou i zvukovou odezvu.
54
Obrázek 41 Grasp Switch
Jediný spínač, který může být vložený do dlaně (podobně jako rukojeť). Umožňuje ovládání stiskem celé dlaně a prstů. Při stisku spínače není žádná bezprostřední hmatová nebo zvuková odezva.
Obrázek 42 Microlight Switch
Tento spínač je ovladatelný pomocí velmi malého tlaku na jeho vrchní část. Je určen pro klienty s omezenou hybností. Předností jsou i velmi malé rozměry spínače. Spínač lze upevnit pomocí šroubku na jiné zařízení.
Obrázek 43 Adjustable Pressure Switch
Tyto spínače jsou vhodné pro ty uživatele, u nichž je potřeba nastavit citlivost spínače pro jejich aktivování. Některý klient potřebuje stisknutí spínače jen velmi lehkým dotykem, u jiného je naopak potřeba eliminovat nechtěné doteky a spustit akci jen v případě silného, cíleného stisku. Tato nastavení umožňují tyto spínače a to 55
pouhým otočením spínače do příslušné polohy. V jemné stupnici tak můžete nastavit citlivost spínače podle potřeby uživatele.
Obrázek 44 Pillow Switch
Spínač s velmi měkkým a hladkým povrchem, který je vhodný pro aktivaci pomocí tváře či čela. Při sepnutí má zvukovou odezvu. Na spodní části spínače jsou prvky pro jeho uchycení.
Obrázek 45 MultiSwitch
Programovatelný adaptér pro připojení až 6 externích spínačů k PC. Pro každý program ve vašem PC lze definovat funkce pro jednotlivá tlačítka.
Obrázek 46 FlexAble Switch
56
Netlačítkový spínač FlexAble Switch je vhodný pro klienty s velmi omezenými motorickými schopnostmi (Obrázek 41). Jedná se o 10 cm dlouhou pružnou tyčinku, kterou lze ovládat jakoukoliv částí těla. Spínač lze aktivovat z jakéhokoliv směru. Speciální držák (husí krk) lze přichytit na stůl, židli, křeslo, postel atp. a tak usnadnit jeho používání.
3.1.1.5 Obrazovky 15 Kromě klávesnic a myší je možné využít dotekové obrazovky – tzv. touchscreeny (Obrázek 48). Usnadňují komunikaci přístroje s uživatelem pomocí programovatelného intuitivního rozhraní. Multimediální softwarové aplikace společně s dotekovou obrazovkou vytvářejí silný komunikační prostředek jednoduše ovladatelný i neškoleným uživatelem, kterému umožňuje bleskové pochopení funkce. Kurzor myši se přesunuje pohybem prstu po obrazovce, jako dvojklik funguje dvojťuk. Touchsreen podporuje všechny programy pracující pod Windows.
Obrázek 47 Dotyková obrazovka
Cena je odvislá od technologie, jakou je panel vyroben a od velikosti obrazovky. Existují firmy, které jsou schopné namontovat dotekový panel na monitor uživatele. Dotekové panely se běžně využívají do informačních kiosků, kde musí zvládnout mrazy i vedra a často i velmi nešetrné zacházení od uživatelů.
15
Zpracováno podle [Petit, c2009a] včetně obrázku
57
3.1.2 Počítačové programy 3.1.2.1 I4Control Systém I4Control (Obrázek 49; výrobce Medicton Group) umožňuje ovládat osobní počítač pomocí pohybů očí, případně hlavy. Nahrazuje počítačovou myš a tím nabízí svému uživateli jednoduchý způsob, jak prostřednictvím oka komunikovat s instalovanými aplikacemi.
Obrázek 48 I4Control
Tento přístroj i pomáhá diagnostikovat některé choroby jako dyslexii, Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu. [Vejsadová, 2005a] Základ tvoří malá kamera, která je umístěna na brýlové obrubě a má tak stálou pozici vůči volně se pohybující hlavě uživatele systému. Z tohoto místa kamera snímá aktuální polohu oka a systém ji průběžně vyhodnocuje a vysílá pokyn pro pohyb kurzoru.
Klik
či
dvojklik
se aktivuje dostatečně
dlouhým
mrknutím
oka
(prostřednictvím volitelné časové konstanty lze odfiltrovat samovolná neovladatelná mrkání). Snadno se instaluje, jednoduše se používá, je mobilní a univerzální, neboť je možné jej připojit k jakémukoliv počítači prostřednictvím USB rozhraní. [Petit, c2009c] Pohyb kurzoru (Obrázek 50) je určován výchylkami z rovnovážné polohy (pohled přímo), která je nastavena při kalibraci systému. Poloha oka tedy nemá přímo vliv na polohu kurzoru na monitoru, ale bude určovat pouze směr jeho pohybu (jako páka joysticku).
58
Obrázek 49 I4Control – oční kamera
Když je oko mimo rovnovážnou polohu, systém neustále posílá příkazy pro pohyb kurzoru do příslušného směru (podle aktuální polohy oka v souřadném systému kamery), dokud se oko do rovnovážné polohy nevrátí. K přerušení pohybu kurzoru dochází tedy buď návratem oka do klidové zóny nebo pokusem o kliknutí. Systém umožňuje emulovat klik a dvojklik. Obě funkce se aktivují mrknutím oka trvajícím nastavenou dobu, čímž se odfiltrují samovolná neovladatelná mrkání. Dvojité kliknutí se odlišuje od jednoduchého kliknutí pomocí této nastavení doby. Text handicapovaní uživatelé mohou psát například prostřednictvím softwarové klávesnice, která je součástí běžného operačního systému (od OS Windows 2000). Díky tomu může uživatel pracovat s textovým editorem, psát e-mailové zprávy nebo aktivně používat internet. [České, 2009b] Systémem lze ovládat veškeré nainstalované programy. Systém byl vyvinut na Katedře kybernetiky fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.V roce 2004 získal zvláštní cenu poroty projektu Česká hlava, který slouží k podpoře vědecké a technické inteligence. V roce 2005 obdrželi autoři za systém nejprestižnější cenu, která je každoročně udělována převratným inovativním produktům v oblasti technologií pro informační společnost Evropskou cenu EISTP (The European Information Society Technologies Prize). [České, 2009a]
3.1.2.2 JetVoice Program slouží k ovládání počítače pomocí hlasu (zvuku). Umožňuje nahrát si pomocí mikrofonu řadu vlastních příkazů – např. simulace stisku klávesy, přesunutí myši do přesné pozice, spuštění dalšího programu nebo i otevření CD-ROM. Nemusí jít jen o slova, stačí vyloudit jakékoli odlišné zvuky (dupnutí nebo tlesknutí), což
59
umožňuje použití i uživatelům s poruchou řeči nebo nemluvícím. Pro jednoduché ovládání programů pomocí kláves Mezerník a Enter stačí, aby byl uživatel schopen vyloudit dva různé zvuky. Program tyto zvuky rozpozná a přiřadí jim potřebnou funkci. [Petit, c2009d]
3.1.2.3 MyVoice Program MyVoice umožňuje ovládat počítač a na něm nainstalované programy výhradně pomocí hlasových povelů a jimi provádět tytéž akce, k jejichž provedení by jinak byla nutná klávesnice a myš. Program umožňuje hlasové ovládání počítače všem osobám, které jsou schopny dobře vyslovovat krátké české povely a zároveň očima sledovat dění na obrazovce počítače. Program je schopen okamžitě rozpoznávat hlasové povely od libovolné osoby, nevyžaduje tedy, aby tato osoba předem cokoliv namluvila. Program je již od dodavatele vybaven několika stovkami základních povelů, které jsou rozděleny do skupin, např. povely pro diktování (po jednotlivých hláskách), pro ovládání myši, pro textový editor Word, atd. Uživatel má možnost přidávat si své vlastní povely, upravovat ty stávající nebo tvořit celé nové skupiny příkazů pro ovládání jakékoli aplikace běžící pod systémy Windows 2000, XP nebo novějšími. Program umí spouštět libovolné programy, ať jsou umístěny na ploše, v Nabídce Start nebo kdekoliv na disku počítače. Hlasem lze ovládat elektronickou poštu i ovládat internetový prohlížeč, ale i řídit televizi, rádio či telefonovat, pokud je k tomu počítač uzpůsoben. Text lze diktovat po jednotlivých písmenkách či předem připravených celých slovech nebo frázích. Diktování po slovech je ovšem omezeno jen na omezený okruh slov a vyžaduje pečlivou výslovnost. Pro tento účel je připraven malý slovník 10 000 nejčastějších českých slov. Další slova či fráze si uživatel může do slovníku programu přidat podle vlastní potřeby. Uživatel si může, zejména pro účely diktování, sestavit seznam nejčastěji používaných slov nebo frází či krátkých vět, které pak může vkládat jediným hlasovým povelem. Program umožňuje nadiktovat textový dokument (např. v programu Word nebo Poznámkový blok), přičemž diktování se provádí po písmenech, případně po celých slovech nebo frázích (pokud je má uživatel předem připravené). [Fugasoft, c2005-9a]
60
3.1.2.4 MyDictate Program MyDictate byl vyvinut jako nadstavba programu MyVoice, která by umožnila plnohodnotný hlasový diktát do počítače. Cílovou skupinou uživatelů byli handicapovaní lidé, kteří nemohou používat ruce. Výhody diktovacího programu však ocení i ostatní, kteří často zadávají text do počítače a přitom neumí rychle psát na klávesnici. Program umožňuje diktování všem, kteří jsou schopni dobře vyslovovat a zároveň očima sledovat dění na obrazovce počítače. Diktování probíhá po jednotlivých slovech, mezi kterými je třeba vždy udělat krátkou pauzu, nikoli plynulou řečí. Díky této strategii lze okamžitě hlasem provádět opravy v případě chybně rozpoznaných nebo stejně znějících slov. Program také díky tomu zvládá diktování s obrovským slovníkem (který je pro češtinu nutností) i na běžné výpočetní technice. Rozsáhlý slovník obsahuje přes 525 000 nejfrekventovanějších českých slov a výrazů (např. zkratek, uživatelských frází apod.) Slova a výrazy, které nejsou obsaženy ve slovníku, je možné nadiktovat po jednotlivých znacích a následně je hned doplnit do slovníku, a to vše opět za použití hlasových povelů (bez nutnosti dotýkat se klávesnice). Program MyDictate je standardně vybaven mužským a ženským hlasem. Navíc si může uživatel programu MyDictate vytvořit vlastní hlasový profil na základě namluvení předepsané nevelké skupiny výrazů. Použitím tohoto adaptovaného profilu se pak minimalizuje možnost nepřesného rozpoznání vyřčených výrazů. Tato možnost může velmi pomoci zejména lidem s mírnou vadou řeči. V případě nepřesného či nejednoznačného rozpoznání vyřčeného výrazu lze jediným povelem provést náhradu vybráním z podobných slov, které program automaticky nabídne. Hlasem lze provádět i složitější editaci nadiktovaného textu s využitím široké skupiny připravených editačních povelů (např. VYBER_PŘEDCHOZÍ_SLOVO, VYMAŽ_SLOVO, KURZOR_NA_KONEC). Program MyDictate lze používat samostatně anebo zároveň s programem MyVoice, který umožňuje universální hlasové ovládání PC. [Fugasoft, c2005-9b] Diktovat je možné do libovolného programu běžícího pod operačním systémem Windows XP CZ ( Windows 2000 ) do místa, kde je umístěn kurzor. Program je vyřešen tak, aby na obrazovce počítače zabíral minimální místo, ale aby zároveň uživateli dával dostatečný přehled o tom, co se při diktování děje a jaké
61
možnosti se v dané chvíli nabízejí. V horní části hlavního okna programu je červenou barvou znázorněno naposledy rozpoznané slovo (zde „funkcí“), které je zároveň zapsáno do používaného textového editoru. Pod tímto slovem je zobrazen seznam deseti slov (nejbližších dalších kandidátů), které rozpoznávač považuje za akusticky a foneticky velmi podobná. Tento seznam slov slouží pro rychlou opravu nadiktovaného textu pomocí povelů typu VEZMI_PRVNÍ až VEZMI_DESÁTÝ. Program dále obsahuje povely pro např. aktivaci a deaktivaci rozpoznávání (v případě, že chce uživatel dočasně zastavit psaní textu, a promluvit s další osobou či telefonovat), modifikaci slovníku, pohyb kurzoru v textu, výběr části textu, mazání či kopírování do schránky, ukončení programu MyDictate a spuštění programu MyVoice, změnu velikosti počátečního písmene naposledy nadiktovaného slova, napsání jednoho konkrétního znaku nebo speciálního symbolu. Program MyDictate dále obsahuje speciální modul, který umožňuje přidávat nová a editovat stávající slova. Tento modul je přístupný za běhu programu a může být ovládán hlasem, což usnadňuje situaci zejména handicapovaným uživatelům. [Červa, Nouza, 2008] Program vytvořili Jan Nouza a Petr Červa z Laboratoře počítačového zpracování řeči na Technické univerzitě v Liberci. Distribuci zajišťuje firma Fugasoft z Liberce.
3.1.2.5 Jednou klávesou Jednou klávesou je program, který umožňuje komunikaci prostřednictvím počítače lidem, jejichž tělesné postižení jim dosud neumožňuje komunikovat s okolím žádnými, nebo téměř žádnými prostředky - především lidi s postižením dětskou mozkovou obrnou, případně po úrazu (autohavárie, nehoda při potápění), kteří mohou hýbat jen jednou částí těla (hlavou nebo prstem u nohy). Kvůli svému postižení nemohou mluvit ani jinak komunikovat se svým okolím. Jejich inteligence i vnímání je normální, proto mohou využít svých znalostí a vědomostí a prostřednictvím počítače, speciálního softwaru a pomůcek na ovládání počítače mohou dokázat se svým okolím komunikovat. [Občanské, 2007] Komunikační program umožňuje takto postiženým lidem psát texty pomocí jediné klávesy, respektive jednoho externího spínače. Spolu s programem MS Outlook 2000 mohou jednou klávesou ovládat i elektronickou poštu - přijímání a odesílání zpráv, práci s adresářem, práci s přijatou a odeslanou poštou. Výstupem z programu Jednou klávesou je textový dokument, který je možné vytisknout, poslat e-mailem, nebo 62
přečíst syntetickou řečí. Pro čtení napsaného textu syntetickou řečí stačí nainstalovat podporu systému pro převod textu na řeč („Text-to-speech“). České prostředí k programu syntetické řeči vytvořila společnost GB-SOFT z Karlových Varů. Virtuální klávesnici je možné spojit s inteligentním slovníkem, který nabízí množinu slov odpovídajících stisknutým klávesám. Po virtuální klávesnici je umožněn pohyb (kromě myši a kurzorových kláves) pomocí jediné klávesy (Mezerníku nebo externího spínače emulující stisk Mezerníku) s rozlišením krátkého a dlouhého stisku, kdy pomocí krátkého stisku se pohybujete po jednotlivých klávesách a dlouhým stiskem provádíte výběr klávesy. Určení délky krátkého stisku lze individuálně nastavit. Další možnost ovládání jedinou klávesou je ve využití tzv. skenování (automatického pohybu kurzoru). Program nabízí i možnost extra dlouhého stisku, kterým se lze vrátit o jedno pole zpět. Další možností zjednodušeného ovládání je ve využití řádkového kurzoru, kdy se nejdříve vybírá řádek virtuálních kláves a následně konkrétní klávesa. [dtto] Metoda psaní textu vychází ze způsobu psaní SMS zpráv na mobilních telefonech. Je možné psát za pomocí slovníku a výběru celých slov (metoda T9), nebo psaní slov po písmenech (multitap). Lze nastavit psaní slov i bez diakritiky a pouze velkými písmeny. Uživatel si může určit druh, velikost a barvu písma vkládaného textu. Kromě psaní textu je možné pomocí jedné klávesy opravovat již napsaný text, uložit do souboru, otevřít soubor, tisknout, přečíst text syntetickou řečí, používat emailovou poštu a vkládat a ukládat předdefinované fráze. Díky dotaci Ministerstva informatiky ČR na vývoj je program k dispozici pouze za distribuční náklady. [dtto]
3.4 Kompenzace mentálního postižení Mentální postižení samo osobě nebrání takto postiženému člověku ovládat počítač, potažmo jakýkoli přístroj. Základním problémem mentálně postižených osob je komunikace, a to jak schopnost vyjadřování, tak chápání významu. Nedostatky v oblasti mentálních schopností jsou těžko postihnutelné. Ke zlepšení komunikačních možností mentálně postižených existují tzv. komunikátory, k procvičení mentálních schopností pak různé výukové programy. Zajímavá je i tzv. metoda ulehčované komunikace.
63
3.1.1 Komunikátory 16 Jde o pomůcky, které jednoduchým způsobem umožňují nahrání vzkazů a jejich přehrávání. Komunikátory nabízejí nahrávání jednoho či více vzkazů o délce jednotek až desítek vteřin až celkové délce několika minut. Mají formu buď tlačítka nebo tabulky. Tlačítkové komunikátory jsou na pohled podobné spínačům pro osoby s tělesným postižením. Tabulkové komunikátory mají několik rámečků pro více vzkazů (viz Obrázek 51). Obrázky či fotografie pod folií se dají vyměnit. Některé umožňují přiřazení vzkazů k určitému času nebo nahrávání vzkazů za sebou.
Obrázek 50 Tabulkové komunikátory Go Talk 17
Obrázek 51 No Touch Talker
Některé dokonce nepotřebují pro přehrání dotek, reagují na pouhý pohyb v blízkosti aktivní zóny – např. komunikátor No Touch Talker (Obrázek 52).
16
Zpracováno z [Petit, c2009e] včetně obrázků, není-li uvedeno jinak
17
Zdroj: vlastní
64
Obrázek 52 Activity Pad
Výhodné je, pokud není vzkaz nahrán v komunikátoru, ale přímo v příslušné šabloně. Takové možnosti nabízí komunikátor Activity Pad (Obrázek 53). Umožní klientům interaktivní způsob používání v různých situacích a s různým stupněm obtížnosti. Šablony si může klient sám vytvořit v příslušném programu nebo může použít jakýkoli obrázek či fotografii. Šablonu vloží do oboustranné průhledné fólie s paměťovým čipem. Určí jednotlivé obrázky či jejich části a nahraje k nim příslušné vzkazy. Na každou šablonu se vejde až 4 minuty záznamu. [Petit, c2009e] Rejlová [2008, s.74] vysvětluje princip komunikátorů následovně: „V první řadě kláves jsou umístěny nejdůležitější vzkazy (chci, nechci, umím, neumím, potřebuji pomoc apod.) vždy doplněny grafickým symbolem. V dalších řadách jsou již klávesy pro předměty, kterých se má informace týkat (jídlo, WC, pití, spánek, apod). Ty jsou opět zobrazeny obrázkem. Platí zde pravidlo, že základní (nejdůležitější) vzkazy mají k dispozici delší dobu záznamu. Uživatel pak tedy volí kombinaci kláves, která vystihuje obsah chtěného sdělení. V neposlední řadě jsou zde pak tlačítka pro volbu hlasitosti a přepínání úrovní. Tyto tabulkové komunikátory jsou vyjma předešlého využití používány v nemocničních zařízeních například u pacientů, kteří prodělali mozkovou mrtvici či jinou závažnou nemoc. Díky těmto komunikátorům se opět učí mluvit či alespoň mohou vyjádřit svá přání a potřeby.“
3.1.2 Program Psaní Tento výukový program je určen k procvičování analýzy a syntézy při čtení a psaní. Byl vytvořen pro Centrum augmentativní a alternativní komunikace v Praze, které se rovněž podílelo na prvotní analýze a odborném dohledu.
65
S pomocí tohoto programu lze procvičovat správné řazení písmen či slabik do slova či věty, případně i skládání slov do vět. Klient má na výběr vždy všechny prvky (písmena, slabiky a slova), ze kterých se má daný celek složit. Jednotlivé prvky jsou při řešení úkolu pomíchány a klient výběrem procvičuje jejich správné zařazení. Pracovat může s předlohou nebo bez. S programem mohou klienti pracovat i samostatně, neboť jeho princip i ovládání je zcela jednoduché a intuitivní. Základní ovládání je možné pomocí jediné klávesy, a je tedy přístupný i osobám s těžkým tělesným postižením. Program byl původně určen pro klienty s afázií, kteří mají obtíže se čtením a psaním. Používat ho však mohou i děti, které mají problémy při čtení a psaní, hodí se pro klienty s dětskou mozkovou obrnou, vývojovou dysfázií, dyslexií, dysgrafií i lehčím mentálním postižením. Součástí programu jsou připraveny k procvičování stovky vět se zvukovým doprovodem, jejichž počet je možné individuálně zvyšovat. [Petit, c2009f]
3.1.3 Usnadňovaná komunikace Ulehčovaná či také usnadňovaná komunikace [Rejlová, 2008; Božoňová, c20022009] je komunikační metodou, alternativní (náhrada mluvené řeči) či augmentativní (podpora již existujícího systému komunikace, který je však pro běžné dorozumívání nedostatečný), která umožňuje jakékoliv osobě vyjadřovat se tím, že prstem ukazuje na předměty, obrázky, písmena či slova. Může tak psát na jakékoliv klávesnici a vyjadřovat se celými větami. Komunikační partner se nazývá „usnadňovatel“. Poskytuje pacientovi podporu ruky a doprovází pohyb ke klávesám, aniž by ho vedl. Pacient tak může vyjádřit své potřeby, pocity, myšlenky apod. Výhodou této metody je, že dává lidem možnost volby. Zejména těm nejpostiženějším, kteří neměli jinak možnost dát najevo, co si přejí, stačí nabídnout třeba i jen pár obrázků a budou si moci říct, co chtějí k obědu, co si chtějí obléct atd. Metoda umožňuje si začít nějakým způsobem hrát, což je zejména u dětí velice důležité. Mnoho her se dá upravit tak, aby spočívaly v ukazování. Na základě těchto her jsou pak vytvářeny jednotlivé vzdělávací programy. Další důležitou výhodou ulehčované komunikace je, že umožňuje volné vyjadřování se. Díky „usnadňovateli“ může psát na klávesnici své myšlenky, touhy, prostě vyjadřovat své pocity. Toto znamená nejen komunikaci na vyšší úrovni, ale i velký terapeutický účinek.
66
Tato metoda se dá použít nejen u mentálně postižených lidí, lidí s Downovým syndromem nebo autismem, ale i lidí s DMO, s kombinovanými vadami, ale také u lidí s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou, u lidí v kómatu… Bohužel tato metoda není zatím více známá a obecně užívaná. [Božoňová, c2002-2009]
3.5 Shrnutí Kompenzačních pomůcek je velké množství. Jde jak o pomůcky usnadňující běžný život (uspokojování základních životních potřeb a orientaci v prostoru), tak pomůcky
zaměřené
na
řešení
problémů
vzniklých
při
získávání
a zpracovávání písemných informací, se čtením a psaním. Tato kapitola je zaměřena zejména na pomůcky pro zprostředkování informací počítačem a internetem. Lidem se zrakovým postižením slouží k odstranění informační bariéry při vnímání psaného textu jednak zvětšovací programy (kamerové, skenerové a softwarové lupy), pokud mají zbytky zraku, nebo zařízení založená na ostatních smyslech - sluchu (čtečky obrazovky a OCR programy) nebo hmatu (braillské řádky). Hlasové technologie mohou posloužit lidem s postižením sluchu. Existují programy schopné rozpoznat řeč a převést ji do textu. Jde o tzv. simultánní přepis mluvené řeči. Technologie umožňují automatické titulkování televizních pořadů nebo převod řeči do znakového jazyka. Množství kompenzačních pomůcek existuje i pro tělesně postižené, zejména s poruchou motorických funkcí končetin. Tito lidé mohou využít speciálně upravené myši a klávesnice, externí velká tlačítka nebo systémy, pomocí kterých lze počítač ovládat i pohyby hlavy, očima, dechem, hlasem nebo speciální tyčinkou. Existuje komunikační program, pomocí kterého lze psát texty jednou klávesou. Pomoci tělesně postiženému může i dotyková obrazovka. Osobám s mentálním postižením usnadňují či umožňují komunikaci s okolím tzv. komunikátory, na které lze nahrát vzkaz a jednoduše ho přehrát. Zajímavá je i metoda usnadňované komunikace, díky které se mentálně postižený může vyjadřovat s pomocí jiné osoby. V práci lidí se zdravotním postižením s počítačem bohužel ještě určitá bariéra zbývá, a tou je čas. Prostřednictvím kompenzačních pomůcek trvá práce na počítači zpravidla déle a je i náročná na schopnosti zdravotně postiženého.
67
4. Pomocné prostředky a technologie a jejich využití v knihovnách Veřejné knihovny jsou v místech svého působení oporou vzdělávání. Většina jejich vzdělávacích aktivit je určena všem bez rozdílu. Poskytování odpovídajících služeb také uživatelům se specifickými potřebami však vyžaduje speciální cesty. Zcela mimořádné možnosti poskytly v této souvislosti informační technologie (IT). Knihovny se jich chopily velmi iniciativně a snaží se vytvořit zdravotně postiženým podmínky pro to, aby jim bylo široké spektrum informací (zejména z elektronických zdrojů) lépe dostupné jak z hlediska zdravotního, tak i ekonomického (většina knihoven dnes poskytuje zdravotně těžce postiženým klientům všechny své služby zdarma). Využití IT v knihovnách umožnilo uživatelům se zdravotním postižením kvalitní, rychlý, pohodlný a možno říci bezbariérový přístup k informačním zdrojům a službám dostupným běžné populaci i ke službám speciálním. [Vejsadová, Houšková, 2003] V oblasti nabídky služeb pro osoby se zdravotním postižením a poptávky po nich existuje začarovaný kruh: Zdravotně postižení využívají služby knihoven málo, protože jim knihovna málo poskytuje, a mnohé knihovny mají malou nabídku pro zdravotně postižené proto, že ti do knihovny nechodí a nejeví o tyto případně poskytované služby zájem. [Vejsadová, 2005b] Některé knihovny sice nabízejí zdravotně znevýhodněným celou řadu služeb, ale tyto služby nejsou dostatečně propagovány, veřejnost ani adresáti o nich často nevědí, a proto je adekvátně nevyužívají. [Národní, 2007] Přístupnost českých knihoven opravdu pro všechny bez rozdílu zdravotního stavu bohužel zatím není samozřejmostí. Mnohé knihovny však uživatelům se specifickými potřebami vycházejí vstříc. Zajímavou otázkou je proto v této souvislosti vybavenost českých knihoven asistivními technologiemi. Bohužel k této problematice zatím neexistují žádné komplexní statistické údaje, pouze dílčí průzkumy. Zajímavé informace přinesl průzkum Knihovnického institutu Národní knihovny ČR (KI NK ČR) z roku 2007. Jeho cílem bylo zmapovat spektrum a rozsah služeb knihoven v České republice zdravotně znevýhodněným uživatelům. Zúčastnilo se 14,4 % z celkového počtu profesionálních veřejných knihoven ČR, na které byl průzkum především zaměřen.
68
Nejčastější překážky při poskytování specializovaných služeb znevýhodněným osobám jsou podle respondentů průzkumu: nevyhovující prostory, bariérový přístup, nedostatečné nebo nevhodné vybavení, absence potřebné techniky a nedostatek financí na zlepšení situace. Knihovny také velmi často poukazovaly na nezájem handicapovaných i jejich organizací o služby knihoven, případně váznoucí a nedostatečnou vzájemnou komunikaci. [Houšková, Pillerová, 2007] Jednou z nejvýznamnějších kompenzačních pomůcek je bezesporu internet. Část služeb veřejných knihoven lze využívat z domova prostřednictvím počítače a internetu a nabídka těchto služeb poskytovaných elektronickou cestou stále roste. To hraje důležitou roli pro jedince, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou knihovnu fyzicky navštěvovat - osoby se ztíženou hybností nebo neschopné pohybu či pro některé smyslově handicapované. V ideálním případě se handicapovaný uživatel, má-li přístup k internetu, může k informaci o zdroji (knize či jiném dokumentu) a jeho umístění dostat z domova, může si dokument i objednat a v některých knihovnách mu ho formou dovážkové/donáškové či zásilkové služby dopraví. Tato ideální a zatím výjimečná možnost je kromě vůle na obou stranách závislá také na pracovních a finančních možnostech konkrétní knihovny. [Houšková, Pillerová, 2007] Každá skupina uživatelů má odlišné možnosti příjmu a zpracování informací. Personál knihovny pracující se zdravotně handicapovanými uživateli by měl ovládat základní principy práce a komunikace s konkrétní skupinou uživatelů. [Bazalová, 2004] Základní pravidla komunikace s různými skupinami handicapovaných lidí obsahuje příloha této práce. Z výzkumu KI NK ČR vyplynulo, že nejvíce knihoven poskytuje specifické služby tělesně handicapovaným, dále osobám se zrakovým znevýhodněním a s mentálním handicapem. Nejméně knihoven poskytuje specifické služby sluchově znevýhodněným. Přesto mluví-li se o lidech se zdravotním postižením v knihovnách, bývá největší prostor věnován zrakově postiženým. Je to logický důsledek skutečnosti, že tito lidé musí překonávat největší bariéry v přístupu k písemným informacím, které instituce jako knihovna tradičně poskytuje.
69
4.1 Zrakové postižení a knihovny Specifické služby zrakově znevýhodněným uživatelům poskytují podle výše uvedeného průzkumu KI NK ČR necelé dvě třetiny knihoven, které se handicapovaným věnují. Většinou jde o půjčování zvukových dokumentů a spolupráci s organizacemi zrakově znevýhodněných, případně o nabídku speciálního hardwaru či softwaru osobám se zrakovým handicapem. Pouze 15 knihoven nabízí knihy v Braillově písmu. Zásady Blind Friendly pro webové stránky dodržuje dle vlastního úsudku 20 knihoven. Jde o velmi neuspokojivý výsledek, neboť tyto zásady by měly být pro všechny webové stránky standardem. Ještě horší je stav vnějšího a vnitřního zvukového označení knihovny. Specifické služby zrakově handicapovaným uživatelům jsou tradiční oblastí zájmu knihoven, zejména pokud jde o zvukové knihy. Nejde-li o fondy poskytované ve spolupráci s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana, je to ovšem služba velmi nákladná (ceny zvukových knih), stejně jako další technické a technologické vybavení pro nevidomé (speciální hardware a software apod.) Službou, která měla eliminovat zrakový handicap v přístupu k informacím a zároveň umožnit přístup k Internetu lidem s těžkým zrakovým postižením, přišla jako první v roce 1998 tehdy okresní, dnes Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Je známá jako Internet pro nevidomé v knihovnách. Speciální počítačové stanice se softwarem pro nevidomé a těžce zrakově postižené v knihovnách se v knihovnách využívají jednak k zpřístupnění všech černotiskových dokumentů z knihovních fondů, ale především rozšiřují zrakově postiženým možnost přístupu k počítači, elektronickým informacím i internetu. Tyto stanice jsou téměř ve všech knihovnách, které s těmito klienty již dlouhodobě pracují a budují pro ně také fondy zvukových knih nebo knih v Braillově písmu, a v řadě vysokoškolských a univerzitních knihoven. Je dobrý předpoklad, že budou v budoucnu zrakově postiženým a nevidomým dostupné minimálně na úrovni všech větších měst. Vezmeme-li v úvahu, že školicí střediska Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých jsou zejména v krajských městech a další specializovaná pracoviště při některých vysokých školách především v Praze a v Brně, tvoří téměř čtyřicet veřejných knihoven dosud18 zapojených do projektu Internet pro nevidomé v knihovnách pro
18
Údaj z roku 2003
70
zrakově postiženého často první možnost kontaktu se speciálními počítačovými programy. V knihovně s internetovým místem pro nevidomé se mohou zrakově postižení seznámit s počítačem, naučit se pracovat s katalogy knihoven, prohlížet si tištěné knihy pomocí skeneru a programů na převod tištěného textu do digitální podoby. Mohou využívat všechny dostupné informace, internet a komunikovat s lidmi prostřednictvím elektronické pošty. Pro zrakově postiženého člověka je to obrovská možnost a šance na samostatnost a soběstačnost. [Vejsadová, 2003] Podle průzkumu podmínek pro zrakově handicapované uživatele v knihovnách z roku 2003 [Vejsadová, 2003] byly počítače se speciálním softwarem většinou pořízeny z grantové podpory Ministerstva kultury ČR, zhruba třetina z jiných grantových programů a sponzorských darů. Nejvíce jsou v knihovnách zastoupeny speciální programy ZoomText Xtra, Bizon, WinTalker a WinMonitor (Asistent). Tento software je (snad s výjimkou programu Bizon) také nejčastěji využíván klienty v domácím prostředí. Periferním zařízením, které klienti při práci v knihovnách využívají nejčastěji, je skener a tiskárna. Počítače jsou umístěny zpravidla v oddělení zvukových knih, případně na internetových pracovištích, ve studovnách nebo v počítačových učebnách. Využití stanice zrakově postiženými se pohybuje zpravidla v rozmezí 1– 5x týdně, pouze tři knihovny uvedly využití spíše nahodilé a jedna minimální. Jen ve čtyřech knihovnách slouží tato stanice výhradně zrakově postiženým a nevidomým, v ostatních knihovnách pak také dalším zdravotně postiženým, uživatelům s poruchami čtení a jinými dysfunkcemi. Převážná většina klientů využívá speciální software k práci s internetovými prohlížeči, v menší míře pro práci s textovými editory. Nejvyužívanější jsou nástroje ke komunikaci (e-mail, chat, sms), denní tisk a informace denní potřeby (telefonní seznam, jízdní řád, program rozhlasu). Většina knihoven poskytuje službu Internetu pro nevidomé zdarma, případně je bezplatnost podmíněna průkazem ZTP nebo ZTP-P. Počty knihovníků, kteří umí pracovat se speciálními programy, a těch, kteří asistenční služby skutečně poskytují, se liší minimálně a pohybují se od 1 do 3 pracovníků v každé z dotyčných knihoven. K propagaci služby Internet pro nevidomé využívá nejvyšší počet knihoven kampaň Březen – měsíc Internetu, vlastní webové stránky a periodický tisk. Výjimkou však nejsou ani informační lekce pro osoby se zdravotním postižením. Knihovny většinou nemají budovy označeny zvukovou signalizací ani např. hmatové nebo kontrastní prvky pro snazší orientaci (důvodem je nedostatek financí). Dostupnost webových stránek knihoven není pro nevidomé obecně 71
dostatečná. Výjimku tvoří např. stránka Knihovny Kroměřížska (www.knihkm.cz), kterou vytváří knihovnice po úrazu upoutaná na vozík. Tato stránka získala ocenění jako „blind friendly“. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých sledovala rozšíření speciálního programového vybavení pro nevidomé v krajích, a to nejen v knihovnách, ale i v ostatních specializovaných zařízeních a mezi jednotlivci. Vede Praha, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, shodně nejnižší počet je v Pardubickém a Libereckém kraji. [Vejsadová, 2003] Pomůcky mohou využít i ty skupiny uživatelů, pro které původně nebyly určeny. Například v Krajské knihovně Vysočiny přivedl software primárně určený zrakově postiženým a nevidomým k počítači a internetu dyslektické děti i mentálně postižené klienty z denního stacionáře. Způsob práce nevidomého uživatele s počítačem byl použitelný pro klientku s motorickým postižením horních končetin, neschopnou pracovat s myší. Úspěšně v této knihovně vyzkoušeli možnost realizovat informační lekce pro práci s počítačem a internetem pro skupinu neslyšících a nedoslýchavých za účasti tlumočníka do znakového jazyka. Daří se také využití počítače a internetu při určitých formách terapie s duševně nemocnými klienty Fokusu Vysočina. Také nové formy práce s elektronickými zdroji, které využívá řada knihoven pro děti s poruchami čtení a čtenářství, jsou pro ně daleko zajímavější a přitažlivější než klasický přístup. [Vejsadová, 2003] Lze dobře zobecnit, které informace zdravotně postižení uživatelé v knihovnách hledají a které technologie využívají. Daleko více láká bezplatný přístup na internet než např. možnosti skenování předloh nebo práce s textovým editorem. Při vyhledávání informací využívají především to, co ostatní uživatelé z běžné populace podle svých zájmů a potřeb. Možnosti komunikace – e-mail, sms, chat, denní tisk, plné texty článků z tisku, jízdní řády, informace o bezbariérových vstupech do budov v jiných městech, informace o možnostech studia a pracovních příležitostech. Další vyhledávané informace jsou z oblastí vyplývajících ze zdravotního postižení – právní, sociální a zdravotní. Roztříštěnost informací a nedostatečné „blind friendly“ je často od zdlouhavého vyhledávání odrazují. [Vejsadová, 2003] Tomu pomáhá portál Helpnet, na kterém lidé najdou čerstvé informace v přístupné podobě.
72
4.2 Sluchové postižení a knihovny Ztráta sluchu je nejproblematičtějším handicapem pro využívání služeb knihoven. Obvykle nebývají uživateli knihoven kvůli problematické komunikaci a uzavírání se ve vlastní komunitě. Velkou roli v tomto uzavření hraje také nedostatečná schopnost čtení s porozuměním u značné části neslyšících, daná obvykle nepříliš vhodnými metodami výuky ve škole. Přitom právě pro tuto skupinu znevýhodněných osob je internet neocenitelným přínosem a řešením mnoha základních problémů. Umožňuje jim totiž vzájemnou komunikaci, se kterou mají s většinovou společností největší problémy. Pro neslyšící je také např. velkou příležitostí práce doma na počítači jako zaměstnání. A protože jsou mezi nimi v oblasti informačních technologií skuteční experti, je nejvýše žádoucí využít jich i pro zvýšení počítačové gramotnosti ostatních sluchově handicapovaných. I zde se některé knihovny snaží své služby těmto skupinám našich spoluobčanů nabízet. Pokud je možné využít služeb tlumočníka, je samozřejmě vše relativně jednoduché. To však nebývá běžný standard. Přesto se někteří neslyšící pomalu do knihoven dostávají. Péče o ně a poskytování služeb je pak záležitostí individuální péče. V hledání cesty k této skupině znevýhodněných spoluobčanů mají před sebou knihovny ještě velmi dlouhou cestu, v níž jim pomáhá spolupráce se sdruženími neslyšících a nedoslýchavých. [Vejsadová, 2003] Průzkum KI NK ČR potvrzuje, že speciální služby pro sluchově handicapované poskytuje jen velmi malé množství knihoven. Vyplývá to především z neznalosti problematiky tohoto handicapu, tedy ze zjednodušujícího pohledu na sluchové znevýhodnění. Nedoslýchaví i postlingválně ohluchlí přednostně komunikující v českém jazyce bývají čtenáři knihoven, aniž obvykle vyžadují speciální péči, prelingválně neslyšící jsou naopak uživateli knihovny pouze minimálně, takže mezi nimi a knihovnou neprobíhá vlastně žádná komunikace. [Houšková, Pillerová, 2007] Alespoň jednu z v průzkumu zmíněných služeb sluchově handicapovaným poskytuje 29 knihoven. Indukční smyčku mají pouze 3 knihovny (Krajská knihovna Karlovy Vary, Knihovna Kroměřížska a Masarykova veřejná knihovna Vsetín), tedy knihovny, které se problematice handicapovaných věnují nadstandardně. V knihovnách téměř chybí knihovníci hovořící českým znakovým jazykem (5 knihoven), zkušenosti nemají knihovny ani s tlumočnickými službami do znakového jazyka (uvedly 3 knihovny). Pouze 18 knihoven buduje speciální fondy pro sluchově znevýhodněné.
73
Progresivnější technologické vybavení (např. videotelefony apod.) v našich knihovnách k dispozici není. [Houšková, Pillerová, 2007]
4.3 Tělesné postižení a knihovny Využívání služeb knihovny včetně internetu uživateli s omezenou pohyblivostí se příliš neliší od jejich využívání běžnou populací. Hlavním problémem jsou bariéry v přístupu. Ty se knihovny snaží podle možností odstraňovat nájezdy, plošinami a výtahy. Pokud mohou tito uživatelé sami absolvovat cestu do knihovny, jsou pro ně služby knihovny přístupné obvykle v plném rozsahu (využití internetu i lokálních elektronických zdrojů, elektronických katalogů, referenční, informační, výpůjční i reprografické služby apod. [Vejsadová, Houšková, 2003] Bezbariérový přístup do knihovny udává v průzkumu KI NK ČR 69 dotázaných knihoven, 50 knihoven může nabídnout bezbariérový pohyb i ve vnitřních prostorách knihovny. Chápeme-li bezbariérový přístup jako standard, nepředstavuje 50% respondentů nijak vysoké číslo. Nejde samozřejmě o nevůli, realizace bezbariérových přístupů je finančně nákladná a pro mnoho knihoven zatím nedostupná. Právě nedostatkem financí a bariérami v přístupu do knihovny obvykle knihovny zdůvodňovaly absenci služeb pro znevýhodněné osoby. Donáškovou (dovážkovou) či zásilkovou službu ke klientovi do bytu, která například některé problémy s bariérami v knihovně částečně řeší, poskytuje svým uživatelům se sníženou mobilitou 38 knihoven. Vůli k této službě by mělo nepochybně mnohem více knihoven, pokud by o ni byl deklarován zájem ze strany potenciálních handicapovaných uživatelů. [Houšková, Pillerová, 2007]
4.4 Mentální postižení a knihovny U lidí s mentálním a kombinovaným postižením záleží na úrovni postižení a na tom, jaké dovednosti chceme v jedinci vypěstovat. Mentálně
handicapovaní
nejsou
podle
Houškové
a
Pillerové
[2007]
v knihovnách početně významnou skupinou uživatelů, protože to nebývají velcí čtenáři a ani vyhledávání informací není obvykle jejich prioritou. Přesto jsou a mohou být zejména lidé s lehkým mentálním handicapem uživateli knihovny. Z dotazníků19 vysvítá, že i této skupině lze poskytovat specifické služby. Téměř polovina knihoven, které v průzkumu deklarovaly aktivní pozitivní přístup ke službám pro znevýhodněné, 19
z průzkumu KI NK ČR
74
se věnuje i mentálně handicapovaným. Jde především o vzdělávací a společenské akce a spolupráci s organizacemi pečujícími o mentálně znevýhodněné klienty. Podle Vejsadové [2003] k tradičním aktivitám, které knihovny těmito uživateli knihovny obvykle vyvíjejí, patří předčítání, dramatizace příběhů, karnevaly (MěK Č.Lípa), malování edukační keramiky (MěK Nový Bydžov, MěK Třebíč), výroba drobných výtvarných a užitkových předmětů (KVK Liberec), vzdělávací pořady (MěK Jičín), výstavy a prodej výtvarných prací (MěK Šumperk), festivaly a vystoupení mentálně postižených dětí (Knihovna B. B. Buchlovana Uherské Hradiště) aj. Kromě toho i pro tyto lidi některé knihovny pořádají besedy s praktickými ukázkami práce s počítačem (MěK Jihlava), jednoduché lekce základních dovedností v práci s nimi (KK F.Bartoše Zlín) apod. Přibližování světa pomocí počítače patří k využívaným formám práce, ať už jde o internet nebo o powerpointové prezentace knih, ilustrací, ale i dalších témat (MěK Vratimov). Při dlouhodobé intenzivní práci zejména s dětmi nebo adolescenty je možné i tady dosáhnout zajímavých výsledků a zapojit některé jednotlivce, např. do různých soutěží souvisejících s IT, společně s ostatními mladými lidmi (MěK Sedlčany). Informační technologie u těchto aktivit slouží obvykle jako doplňkový prostředek, zdroj informací o konkrétních postiženích a samozřejmě jako prostředek komunikační. V knihovnách také občas vykonávají někteří mladí lidé s mentálním postižením určité jednoduché práce, které zvyšují pocit jejich sebejistoty a sebevědomí.
4.5 Ostatní postižení a knihovny Knihovny mohou také poskytovat služby dětem s lehkými mozkovými dysfunkcemi (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie). Knihovny spolupracují s pedagogickopsychologickými poradnami a připravují pro dětské uživatele desítky nejrůznějších aktivit. Děti a jejich rodiče zde mohou najít speciální počítačové programy, které se využívají při informačních hodinách pro specializované dyslektické třídy i při individuálních návštěvách dětských klientů (MěK Jihlava, Žďár nad Sázavou). Právě těmto dětem svět počítačů a internetu může významně pomoci v překonání jejich původního handicapu. Text na obrazovce se jim může jevit schůdnější než text v knize, využívání pohybu a grafických možností informačních technologií usnadňuje některým z těchto dětí učení. Nové formy práce s elektronickými zdroji, které využívá řada knihoven pro děti s poruchami čtení a čtenářství, jsou pro ně daleko zajímavější a přitažlivější než klasický přístup. [Vejsadová, 2003]
75
4.6 Doporučení pro činnost kulturních institucí V rámci Koordinační akce CALIMERA, financované programem Evropské komise „Technologie informační společnosti“, který je součástí 6. Rámcového programu (Sixth Framework Programme), byla zpracována Doporučení pro činnost místních kulturních institucí v digitálním věku. Cílem Doporučení projektu Calimera je „poskytnout exekutivním orgánům resp. jejich pracovníkům a odborníkům pracujícím v kulturních zařízeních na místní úrovni (obzvláště v místních knihovnách, muzeích a archivech) ve zhuštěné a odpovídající formě přehled stavu využívání nových technologií. Záměrem doporučení je objasnit čtivým a zajímavým způsobem jak tyto technologie mohou být rozvinuty až k poskytování takových služeb, které by uspokojovaly reálné potřeby uživatelů - sociální, kulturní a ekonomické- a stimulovaly v co nejširší míře adaptabilitu a tvořivost naší odborné komunity. Zamýšlejí také podpořit lepší pochopení klíčové role, kterou místní kulturní instituce a jejich služby mohou hrát při plnění závažných politických cílů v Evropě.“ [Doporučení, 2005] Doporučení navazují na ta, jež byla zpracována při budování tématické sítě projektu
PULMAN v rámci 5. rámcového programu, v elektronické podobě
publikována v letech 2002- 2003 a přeložena do 26 jazyků. Projekt PULMAN (Public Libraries Mobilizing Advanced Net) financovaný Evropskou komisí a realizovaný v letech 2001 -2003 byl zaměřen na rozvoj veřejných knihoven v Evropě a hlavně na jejich transformaci v konkurenceschopná zařízení digitálního věku. Následující doporučení mohou být dobrým vodítkem pro knihovny. Nabízí příklady řešení, které by mohly pomoci zlepšit přístup osob se zdravotním postižením k informacím. [Doporučení, 2005]. Humánně vstřícná řešení: • tlusté fixy a bloky na požadovaných místech; • personál schopný číst hlasitě z tištěných materiálů; • personál vyškolený pomáhat postiženým. Ideálně personál vyškolený v odezírání ze rtů, znakové řeči, abecedy pro neslyšící a nevidomé, posuňků; • informace v jednoduchém jazyce a/nebo systému symbolů, např.: Blissymbols
(http://www.blissymbols.org),
symboly
obrazové
komunikace = Picture Communication Symbols (http://www.mayerjohnson.com); 76
• dostupné formáty např. publikace s velkým písmem, v Braillově písmu, zvukové nahrávky, titulkované videonahrávky; • informace zřetelně vytištěné odpovídajícím písmem; • události, videa a webové stránky ve znakové řeči s použitím profesionálních interpretů a školení neslyšících občanů jako průvodců; Technická řešení: • textové telefony; • zesilovače do telefonů; • indukční smyčky; • zařízení pro zvětšení tištěného textu; • dostupné katalogy; • alternativní přídavná zařízení (adaptovaná klávesnice např. dotykové plochy, větší klávesy a speciální funkční klávesy, adaptovaná zařízení s funkcí tzv. myši, tj. joysticky, trackbally, datové rukavice, které se používají pro zadávání příkazů počítači, senzorická vstupní zařízení včetně řeči); • vybavení pro čtení textu (text-to-speech); • obrazovky chráněné proti oslnění s vysokým rozlišením, velké monitory; • systém možností, které dovolují uživateli nastavit kontrast obrazovky, velikost písma a barvy; • software pro čtení z obrazovky • systém OCR (Optical Character Recognition, tj. optické rozeznání písma) se zařízením pro zpětné čtení textu; • hardware pro používání Braillova písma a software pro překlad z Braillova písma; • webové stránky respektující světové standardy dostupnosti webu; • dotyková zařízení, která umožňují virtuální uchopení objektů a hmatové a hmotností vjemy a která mohou být také použita pro ochranu křehkých předmětů; • přenosné počítače.
77
Z výše uvedeného seznamu je zřejmé, že knihovny čeká ještě daleká cesta ke stavu, kdy budou poskytovat své služby opravdu všem bez rozdílu, tedy i lidem se zdravotním postižením.
4.7 České
knihovny
specializované
na
osoby
se
specifickými potřebami Existuje také množství specializovaných knihoven, které se na kategorii uživatelů se specifickými potřebami zaměřují. Značnou část z nich tvoří centra na vysokých školách nebo knihovny organizací působících v oblasti zdravotně postižených osob. Na osoby se zdravotním postižením se zaměřují např. následující knihovny:
4.7.1 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze http://www.ktn.cz Knihovna zpřístupňuje nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů. Kromě osobních výpůjček zajišťuje zásilkovou službu, rozvážkovou službu a provozuje Digitální knihovnu. Knihovna vydává a na základě požadavků přepisuje hudebniny v Braillově slepeckém notopisu. Všem čtenářům slouží přepisovací a načitatelské služby, zvětšování kopií přinesených dokumentů a zvukové knihy. Knihovna prodává slepecký papír, knihy i hudebniny za zlomek pořizovací ceny. Knihovna poskytuje na základě smluv a dohod zvukové knihy ostatním zvukovým knihovnám. [Knihovna, 2009]
4.7.2 Univerzitní knihovna pro studenty se specifickými nároky Masarykovy univerzity v Brně http://www.teiresias.muni.cz Knihovnu provozuje Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás. Zajišťuje, aby studijní obory akreditované na Masarykově univerzitě v Brně byly v největší možné míře přístupné také studentům se zrakovým, sluchovým, tělesným či jiným postižením. Slouží jako výukové centrum, vyvíjí vlastní technologická řešení a jako jediné v republice má charakter brailleského vydavatelství, celostátní vysokoškolské knihovny, tlumočnického centra a asistentského dispečinku. [Středisko, 2007] 78
4.7.3 Mediatéka
Jazykového
centra
Filozofické
fakulty
Univerzity Karlovy v Praze http://jc.ff.cuni.cz/mmp/mmp.htm Mediatéka pomáhá studentům se zrakovým a sluchovým handicapem. Hlavním projektem Mediatéky je výuka neslyšících angličtině. Poskytuje k prezenčnímu studiu video a počítačové programy a slovníky v americkém, anglickém a českém znakovém jazyce. Obsahuje speciální sekci příruční knihovny v anglickém jazyce věnovanou literatuře o neslyšící komunitě, její historii a kultuře, také sekci audio knih: nahrávky anglické a americké literatury seřazené podle stupně pokročilosti (na pomoc studiu nevidomých studentů).Poskytuje cvičné verze zkoušek z anglického jazyka pro nevidomé studenty v Braillově písmu. Mediatéka spolupracuje s řadou zahraničních institucí. [Univerzita, 2009]
4.7.4 Knihovna digitálních dokumentů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých http://www.knihovna.braillnet.cz Knihovna je speciálním systémem pro zpřístupnění tištěných knih, časopisů a textů pro potřeby zrakově postižených, kterým je poskytuje ke stažení přes webové rozhraní. V databázi záznamů dokumentů je samozřejmě možné vyhledávat podle nejrůznějších hledisek. Systém je určený výhradně pro zrakově postižené. Knihovna je v souladu s autorským zákonem. [Sjednocená, 2008]
4.7.5 Odborná knihovna Společnosti pro hluchoslepé LORM http://lorm.cz/cs/knihovna Knihovna se podílí na růstu povědomí o hluchoslepotě a slouží jako významný informační zdroj se zaměřením na vývoj a vzdělávání hluchoslepých dětí, sociální rehabilitaci hluchoslepých a zdravotně postižených osob. Služby digitální knihovny jsou určeny výhradně osobám s hluchoslepotou a s těžkým postižením zraku, které jsou držiteli průkazů ZTP či ZTP/P. Dokumenty jsou zpřístupněny díky převodu vybraných titulů do digitální podoby. [LORM, 2009]
79
4.7.6 Knihovna centra Tereza na podporu samostatného studia zrakově postižených na Katedře matematiky Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze http://www.tereza.fjfi.cvut.cz/knihovna Centrum Tereza je moderní pracoviště, které poskytuje zrakově postiženým studentům nejen technickou podporu. Radí uživatelům, jak správně využívat informační techniku, a vede je k vyšší samostatnosti při studiu. Zvyšuje zejména počítačovou a obecně technickou gramotnost a poskytuje funkční, technicky dobře vybavené zázemí. Vychází vstříc jejich individuálním studijním potřebám uživatelů. Knihovna digitalizuje klientům centra pomocí skeneru standardně tištěné studijní materiály, a to včetně následné korektury textu podle originální předlohy. Nevidomým a slabozrakým klientům registrovaným v centru zprostředkovává digitální verze titulů z Nakladatelství ČVUT v Praze a nabízí také hybridní knihy - multimediální publikace, které kombinují elektronický text s jeho zvukovou nahrávkou, doplněnou navigací. [Tereza, 2005]
4.7.7 Digitální knihovna Laboratoře Carolina - Centra podpory studia zrakově postižených na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze http://carolina.mff.cuni.cz/knihy.php Centrum podpory studia pořádá kurzy pro zrakově postižené zaměřené na práci s asistivními technologiemi. Laboratoř i kurzy slouží přednostně studentům Univerzity Karlovy, ale jsou přístupné i ostatním zrakově postiženým. Podmínkou je pouze znalost psaní na stroji a braillova písma (zájemci o práci s braillským řádkem). Laboratoř Carolina také digitalizuje pro zrakově postižené černotiskové texty, přednostně studijní materiály. Digitalizované knihy jsou zájemcům k dispozici na základě písemného prohlášení o dodržování autorských práv. [Univerzita, 2008b]
4.8 Shrnutí Situace osob se specifickými potřebami v českých knihovnách je značně variabilní. Na jedné straně existují knihovny, které se na tuto kategorii uživatelů zaměřují, jsou vybavené příslušnými pomocnými prostředky a snaží se poskytovat opravdu bezbariérový přístup ke svým službám, tedy všem zájemcům bez rozdílu
80
zdravotního stavu. Takovými knihovnami jsou centra pro studenty vysokých škol nebo knihovny organizací působících v oblasti zdravotně postižených osob. Na straně druhé, mezi „běžnými“ veřejnými knihovnami, existují i knihovny, které v tomto ohledu vybaveny nejsou a ve kterých lidem se zdravotním postižením nejrůznější bariéry neumožňují přístup k informačním zdrojům a službám. Výjimkou je snad jen internet, jehož prostřednictvím mohou uživatelé využít některých služeb poskytovaných knihovnou na dálku. O mnohých možnostech, které knihovna nabízí, však uživatelé nejsou dostatečně informováni. Nejvíce knihoven poskytuje specifické služby tělesně handicapovaným, dále osobám se zrakovým znevýhodněním a s mentálním handicapem. Nejméně knihoven poskytuje specifické služby sluchově znevýhodněným. Pro zrakově postižené je velkou výhodou umístění speciálních počítačových stanic se speciálním softwarem v knihovnách. Speciální služby pro sluchově handicapované poskytuje jen velmi malé množství knihoven, což je bariérou zejména pro prelingválně neslyšící, pro které je písemná čeština cizí jazyk. Ne každá knihovna má bezbariérový přístup do budovy pro osoby s omezenou pohyblivostí. Řešit tento problém může donášková služba. Lidé, kteří mají problémy se čtením, se mohou v knihovně účastnit různých besed, kulturních a vzdělávacích akcí. Klíčovou roli v této oblasti hrají finance. Asistivní technologie jsou finančně náročné nejen pro jednotlivce se zdravotním postižením, ale i pro instituce jako jsou knihovny, zejména ty menší. Někdy však stačí využít nenáročné finančně nenáročné drobnosti, které mohou zdravotně postiženým uživatelům v knihovně usnadnit život.
81
5. Závěr Zdravotních postižení, které znesnadňují vnímání a zpracování informací, je velké množství. Patří mezi ně smyslová postižení (zrakové, sluchové), tělesné a mentální postižení, ale také poruchy učení. Poruchy se mohou vyskytovat i kombinovaně. Ke kompenzaci těchto postižení slouží množství pomůcek na bázi informačních technologií. Jde jak o speciálně uzpůsobené ovladače počítače, tak speciální programy. Pro zrakově postižené jsou to zvětšovací programy, hlasové nebo hmatové výstupy. Hlasové technologie slouží i sluchově postiženým, kterým nabízí převod řeči na text či znakový jazyk. Lidé s poruchou motoriky horních končetin mohou ovládat počítač pomocí speciálně upravených klávesnic či myší, ale také hlasem, dechem, očima či hlavou. Komunikaci mentálně postiženým mohou usnadnit komunikátory. Ačkoli dnes díky těmto asistivním technologiím mohou i lidé zdravotním postižením pracovat s počítačem, je třeba si uvědomit, že je to sice značný posun k lepšímu, ale přesto se rychlost práce zdravotně postiženého na počítači těžko vyrovná s rychlostí práce zdravého člověka. Prostřednictvím kompenzačních pomůcek trvá práce na počítači zpravidla déle a je i náročná na schopnosti zdravotně postiženého člověka. V informační instituci by měl být rovný přístup k informacím bez ohledu na zdravotní stav standardem. Mnohde zatím zůstává jen cílem, ale situace v českých knihovnách se pozvolna zlepšuje. V ideálním případě by každá knihovna alespoň většího významu měla být vybavena takovými asistivními technologiemi, aby její služby včetně elektronických mohl využívat opravdu kterýkoli uživatel. Uskutečnění tohoto cíle však bohužel brání finanční náročnost těchto technologií. Knihovny však na rozdíl od jednotlivců mohou pro účely vybavení asistivními technologiemi využít grantů. Knihovny by si měly především zjistit, kolik a jak zdravotně postižených mají ve svém okolí a o jaké služby by stáli, a podle toho – s pomocí grantů - vybavit knihovnu. Zdravotně postiženým lidem zatím často nezbývá než se obracet na specializovaná centra. Vhodným kompromisem by mohla být integrace těchto center např. do krajských knihoven.
82
Seznam použitých zdrojů ACE Design. ACE Design [online]. ACEDesign, c1994-2009 [cit. 2009-06-05]. OKO, WinMonitor. ZoomView. Dostupné z WWW: < http://www.acedesign.cz/oko1/zoomview/docs/info/info.html > Adaptech. Adaptech [online]. Adaptech, c2005-2008 [cit. 2009-06-05] Katalog. Software pro zrakově postižené. Supernova. Dostupné z WWW: < http://adaptech.cz/Katalog/katalog_software_supernova.php > Baboučková, Vendula. Postižení pohybového aparátu [online prezentace]. 2008 [cit. 2009-0505] Dostupný z WWW: < http://www.eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/externi/ kat_tv_3646/postizeni_pohyboveho_aparatu.ppt> Bazalová, B. Významy přisuzované postižení, postoje společnosti k osobám k tělesnému postižení a postoje k integraci u nás a ve světě : disertační práce. Brno: PdF MU, 2002. Bazalová, Eva. Služby veřejných knihoven zdravotně postiženým čtenářům, Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2004, roč. 4, č. 1 [cit. 2009-06-13]. Dostupný z WWW: http://www.knihzdar.cz/kzv/2004-01/bazalova_sluzby_handicap.htm. ISSN 1213-8231. Bendová, Petra ; Jeřábková, Kateřina ; Růžičková, Veronika. Kompenzační pomůcky pro osoby se specifickými potřebami. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci , 2006. 104 s. ISBN 80-244-1436-8 Bendová, Petra. Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami s tělesným postižením. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2007. 49 s. ISBN 80-244-1631-1 Bez bariér [online]. [S.l.] : Bez bariér, 2009 [cit. 2009-05-15] Bezbariérové PC. Pohybová postižení. Dostupný z WWW:
Božoňová, Catherine. Ulehčovaná komunikace. Dobromysl.cz [online]. Máme otevřeno?, c2002–2009 [cit. 2009-06-05]. ISSN 1214-2107 Čítárna. Pomůcky. Dostupný z WWW: < http://www.dobromysl.cz/citarna/pomucky.htm ?> Bubeníčková, Hana. (2006a). O zrakovém postižení a zrakově postižených. (1. část.) Česká oční optika [online]. 2006, č. 1, [cit. 2009-05-25], s. 68-70. Dostupný z WWW: < http://www.tyflocentrum-bm.cz/doc/opt1.pdf> Bubeníčková, Hana. (2006b). O zrakovém postižení a zrakově postižených. (2. část.) Česká oční optika [online]. 2006, č. 2, [cit. 2009-05-25]. s. 68-70. Dostupný z WWW: < http://www.tyflocentrum-bm.cz/doc/opt2.pdf> Bubeníčková, Hana. (2006c). O zrakovém postižení a zrakově postižených. (3. část.) Česká oční optika [online]. 2006, č. 3, [cit. 2009-05-25]. s.30-32. Dostupný z WWW: < http://www.tyflocentrum-bm.cz/doc/opt3.pdf> Bubeníčková, Hana. (2006d). O zrakovém postižení a zrakově postižených. (4. část.) Česká oční optika [online]. 2006, č. 4, [cit. 2009-05-25]. s. 64-66. Dostupný z WWW: < http://www.tyflocentrum-bm.cz/doc/opt4.pdf> Bubeníčková, Hana. (2006e). O zrakovém postižení a zrakově postižených. (5. část.) Česká oční optika [online]. 2006, č. 5, [cit. 2009-05-25]. s. 80-82. Dostupný z WWW: < http://www.tyflocentrum-bm.cz/doc/opt5.pdf> Bubeníčková, Hana. IS Braillnet [online]. SONS ČR, c1996 – 2007 [cit. 2009-05-25]. Počítače se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené uživatele. Dostupný z WWW: < http://www.is.braillnet.cz/pocitace.php > Co je to mentální retardace? Dobromysl.cz [online]. c2002 – 2009 [cit. 2009-05-05] ISSN 12142107. Dostupný z WWW:
Červa, Petr ; Nouza, Jan. MyDictate – praktický program pro diktování do počítače. Helpnet [online]. [S.l.] : Helpnet, 2008-03-24 [cit. 2009-05-25]. ISSN 1802-5145. INSPO. INSPO 2008. Textové prezentace. Dostupný z WWW: < http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2008/textoveprezentace/ > Červinková Houšková, Kateřina. Svět neslyšících. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č. 3 [cit. 2006-08-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-82311. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky, Gerstnerova laboratoř. (2009a). Systém I4Control : bezkontaktní ovládání osobního počítače [online]. 2009 [cit. 2009-05-15]. Ocenění. Dostupný z WWW: < http://cyber.felk.cvut.cz/i4c/czprizes.html > České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky, Gerstnerova laboratoř. (2009b). Systém I4Control : bezkontaktní ovládání osobního počítače [online]. 2009 [cit. 2009-05-15]. Využití. Dostupný z WWW: Česko. Parlament. (2008a). Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: . Česko. Parlament. (2008b). Zákon č. 155/1998 ze dne 11. června 1998 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob [online]. In Sbírka zákonů, ročník 1998, částka 54, ze dne 13.07.1998. 2008 [cit. 2009-04-04]. Změna: 384/2008 Sb. Dostupný z WWW: Česko. Parlament. Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. 2001 [cit. 2009-0607]. Dostupný z WWW: Český statistický úřad. Výběrové šetření zdravotně postižených VŠPO 07 [online]. 2008 [cit. 2009-04-04] Dostupný z WWW: < http://www.praha.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4100269DD7/$File/330908j3.pdf ; ??? http://www.apzp.cz/Documents/setreni2007.doc> Divišová, G. Strabismus. Praha : [s.n.], 1979. Doporučení projektu Calimera : doporučení pro činnost místních kulturních institucí v digitálním věku [online]. Praha : Národní knihovna, 2005 [cit. 2009-06-07]. 372 s. Dostupný z WWW: < http://knihovnam.nkp.cz/docs/Dopor_Calimer2_1.doc > Elvos. Elvos [online]. 2007 [cit. 2009-06-05]. Produkty. Kamerová zvětšovací lupa Dostupné z WWW: < http://www.ok.cz/elvos/KamerovaZvetsovaciLupa.html > Fikejs, Jan. Svět neslyšících I. [online]. Ruce.cz, 2004, akt. 2006 [cit. 2008-06-27]. Dostupný z WWW: Flenerová, Helena. Kapitoly z tyflopedie. Praha : SPN, 1985. Freedom Scientific. Freedom Scientific [online]. c2009 [cit. 2009-06-05]. Our Product Line. Dostupné z WWW: < http://www.freedomscientific.com/product-portal.asp > Fugasoft - informační systémy a informační technologie [online]. (c2005-9a). Fugasoft, c2005-9 [cit. 2009-05-15]. O programu MyVoice. Dostupný z WWW: Fugasoft - informační systémy a informační technologie [online]. (c2005-9b). Fugasoft, c2005-9 [cit. 2009-05-15]. O programu MyDictate. Dostupný z WWW: < http://www.fugasoft.cz/index.php?cont=mydictate#o-programu >
Houšková, Zlata ; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné : výsledky průzkumu [online]. Praha : Knihovnický institut Národní knihovny ČR, 2007 [cit. 2009-05-25]. 20 s. Dostupný z WWW: < http://www.knihovnam.nkp.cz/docs/Handicap_vysledky_pruzkumu.doc > Hrubý, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. Praha: FRPSP, 1997. Hrubý, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2. Praha: FRPSP, 1998. Hudáková, Andrea ; Motejzlíková, Jitka. Terminologická džungle. In Ve světě sluchového postižení : informační a vzdělávací publikace (nejen) pro zdravotnický personál o životě a potřebách neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých lidí a lidí s kochleárním implantátem. Praha : FRPSP – Středisko rané péče Tamtam, 2005. s. 11-14. ISBN 80-86792-27-7 Informatika [online]. 2009 [cit. 2009-06-07]. Informace. Informační bariéry. Dostupný z WWW: < http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_bariery > Jonáková, Karolina. Bariéry ve využití počítačů. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-0315]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik177. ISSN 1212-5075. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana [online]. Praha : KTN, 2009 [cit. 09-08-04]. Hlavní činnosti. Dostupný z WWW: Konešová, Hana. Afázie a faktory ovlivňující její terapii : diplomová práce [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2006. [cit. 200905-15] 64 s. Dostupný z WWW: Křesťanová, Lucie. Počítač v roli posluchače. GONG [online]. Listopad 2002 [cit. 2009-06-05]. Rozhovor s Václavem Hanžlem. Dostupný z WWW: < www.gong.cz/clanky.php?c=49 > Laboratoř počítačového zpracování řeči [online]. SpeechLab, 2009 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: < http://visper.ite.tul.cz/speechlab > LORM – Společnost pro hluchoslepé. Knihovna [online]. Praha : LORM, 2009 [cit. 2009-0808]. Dostupný z WWW: < http://lorm.cz/cs/knihovna > Ludíková, Libuše. Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami se zrakovým postižením. Olomouc : Univerzita Palackého, 2007. 31 s. Macurová, Alena. Aktuální problémy komunikace, kultury a vzdělávání neslyšících [online]. Speciální Pedagogika 11, 2001, č. 4, s. 248-251. [cit. 2008-06-27]. Dostupný též z WWW: < http://ruce.cz/clanky/11 ; http://ucjtk.ff.cuni.cz/cnes/wiki > Matějček, Zdeněk. Vývojové poruchy čtení. 2. upr. vyd. Praha : SPN, 1974. 243 s. Mertin, Václav. Dyslektici a knihovny. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č. 1 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: < http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx? id=560&idr=3&idci=8 >. ISSN 1213-82311. Národní knihovna ČR. Knihovnický institut. Informace pro knihovny [online]. Praha : Národní knihovna, 2007-02-21 [cit. 2009-06-13]. Odborné činnosti a poradenství. Služby knihoven klientům se specifickými potřebami - zdravotně znevýhodnění. Dostupný z WWW: NEWTON Technologies. Rozpoznávání řeči počítačem. Praha : NEWTON Technologies, 2009. Informační leták. Nouza, Jan. Hlasové technologie na pomoc postiženým. Helpnet [online]. Helpnet, 2007-02-01 [cit. 2009-05-25]. ISSN 1802-5145. INSPO. INSPO 2005. Textové prezentace. Dostupný z WWW: < http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2005/textove-prezentace/ >
Novák, Martin. (2009a). Simultánní přepis mluvené řeči [online prezentace v PDF]. 2009-03-26 [cit. 2009-06-05]. Dostupné z WWW: < www.helpnet.cz/data/inspo/2009/Novak_6.pdf > Novák, Martin. (2009b). Simultánní přepis mluvené řeči. In INSPO 2009 : Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami : 14. března 2009 Kongresové centrum Praha. 1. vyd. Praha : BMI, 2009. S. 57. Dostupné též z WWW: < http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2009/textove-prezentace/24806-3 > Občanské sdružení PETIT. 1 klávesou : počítačový program pro psaní textu a posílání e-mailu pomocí jediné klávesy [online]. Olomouc : PETIT, 2007 [cit. 2009-05-25]. 16 s. Dostupný z WWW: < http://www.petit-os.cz/texty/1klavesou.pdf > Olomoucký kraj. Desatero kontaktu s osobami se zdravotním postižením [online]. Olomouc : Krajský úřad Olomouckého kraje, 2005 [cit. 2009-06-08]. Dostupný z WWW: < http://www.krolomoucky.cz/NR/rdonlyres/8C05CE2F-5F55-4628-8FF59523E1D4E4CF/0/Desatero_kontaktu_s_osobami_se_zdravotnim_postizenim.pdf > Olomoucký rádce nejen pro osoby se zdravotním postižením [online]. Olomouc, před 2009 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: Pavlík, Pavel. (2004a). Informační a komunikační technologie a handicapovaní. 1. část. Kontakt [online]. České Budějovice, 2004, roč. 6, č. 3, [cit. 2009-05-15], s. 176-182. ISSN 1212-4117. Dostupný z WWW: Pavlík, Pavel. (2004b). Informační a komunikační technologie a handicapovaní. 2. část. Kontakt [online]. České Budějovice, 2004, roč. 6, č. 4, [cit. 2009-05-15], s. 216-223. ISSN 1212-4117. Dostupný z WWW: Pešák, Milan. Vybrané aspekty zaměstnatelnosti občanů se zrakovým postižením : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2005. Petit o.s. [online]. (c2009a). Petit, c2009 [cit. 2009-05-15] Dotekové obrazovky. Dostupný z WWW: < http://petit-os.cz/dotek_obraz.php> Petit o.s. [online]. (c2009b). Petit, c2009 [cit. 2009-05-15] Klávesnice. Dostupný z WWW: < http://petit-os.cz/klavesnice.php> Petit o.s. [online]. (c2009c). Petit, c2009 [cit. 2009-05-15] Polohovací zřízení. Dostupný z WWW: < http://petit-os.cz/poloh_zariz.php> Petit o.s. [online]. (c2009d). Petit, c2009 [cit. 2009-05-15] Programy pro ovládání PC. Dostupný z WWW: < http://www.petit-os.cz/progr_pro_ovl_PC.php > Petit o.s. [online]. (c2009e). Petit, c2009 [cit. 2009-06-15] Komunikátory. Dostupný z WWW: < http://www.petit-os.cz/komunikatory.php > Petit o.s. [online]. (c2009f). Petit, c2009 [cit. 2009-06-15] Psaní. Dostupný z WWW: < http://www.petit-os.cz/psani_popis.php > Petit o.s. [online]. (c2009g). Petit, c2009 [cit. 2009-06-15] Adaptéry a tlačítka. Dostupný z WWW: < http://www.petit-os.cz/adapt_tlac.php> Play Media. Klinika zdraví [online]. 2009-01-14 [cit. 2009-04-27]. Zdravotní péče. Tělesně postižení. Dostupný z WWW: < www.klinikazdravi.cz/telesne-postizeni> Požár, Ladislav. Patopsychológia postihnutého dieťaťa. Bratislava : UK, 1997. Ráček, Jaroslav ; Némethová, Danka. Projekt č.YA512006003 „Přístupnost webových stránek orgánů státní správy“ : Výzkum v oblasti cílových skupin : (výsledky 2. etapy projektu) [online
prezentace]. [S.l.] : Ministerstvo informatiky ČR, 2007 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: < http://www.pravidla-pristupnosti.cz/att/etapa2.ppt > Redlich, Karel. Co potřebují neslyšící? Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2006, roč. 6, č. 1 [cit. 2009-05-09]. Dostupný z WWW: Rejlová, Pavlína. ICT sloužící jako kompenzační pomůcky pro handicapované : diplomová práce [online]. Ved. Jan Sedláček. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Katedra informatiky a kvantitativních metod, duben 2008. [cit. 2009-05-15]. 136 s. Dostupný z WWW: < http://www.helpnet.cz/data/articles/down_18080.pdf> Renotiérová, M. Somatopedické minimum. Olomouc : PdF UP, 2003. ISBN 80-244-0532-6. Růžičková, Veronika. Možnosti změn přístupů k osobám se zrakovým postižením. In Ludíková, Libuše (ed.). Sborník příspěvků ze závěrečné konference k projektu ESF „Tvorba a realizace kurzů v rámci celoživotního vzdělávání rozšiřujících kvalifi kaci v oblasti speciální pedagogiky“ = Memorial volume of entries at the concluding conference on the ESF project “Creation and implementation of courses within lifelong education, expanding qualifi cation in the fi eld of special education” = Sammelwerk der Beiträge von der Abschlusskonferenz zum Projekt ESF „Planung und Realisierung von Weiterbildungskursen zur erweiternden Qualifi zierung im Bereich Sonderpädagogik“ [online]. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2008 [cit. 200904-04]. s. 15-24. ISBN 978-80–244–1977-0. Dostupný z WWW: http://ksp.upol.cz/cz/soubory/vitaskova/prezentace/Sbornik.pdf Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých. Knihovna Digitálních Dokumentů [online]. PRAHA : SONS, 2008 [cit. 2009-08-05]. Informace o knihovně. Dostupné z WWW: Souralová, Eva. Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami se sluchovým postižením. Olomouc : Univerzita Palackého, 2007. 35 s. Spektra. (c2006a). Personal computer voices [online]. Praha : Spektra, c2006 [cit. 2009-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.pcvox.cz > Spektra. (c2006b) Spektra [online]. c2006 [cit. 2009-06-05]. Výpočetní technika a kompenzační pomůcky Dostupné z WWW: < http://www.spektravox.cz/kompenzacnipomucky.php > Spektra. Viewdio 2.0. : Zvětšování a ozvučení skenovaných či kamerových předloh [online]. Praha : Spektra, c2007 [cit. 2009-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.viewdio.eu/viewdio/cz/viewdio-cz.html > Strnadová, V. Hádej co říkám aneb Odezírání je nejisté umění. Praha : Helix, 2001. Strnadová, Věra ; Koplík, Raimund. Analýza vysílaných televizních pořadů z hlediska zpřístupnění divákům se sluchovým postižením. In INSPO 2009 : Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami : 14. března 2009 Kongresové centrum Praha. 1. vyd. Praha : BMI, 2009. S. 64. Dostupné též z WWW: < http://www.helpnet.cz/data/inspo/2009/Strnadova.pdf > Surá Martina. Překladač knih. Doteky [online], 2007, č. 52, č.3. Praha : LORM, 2007 [cit. 200906-05]. Dostupné z WWW: < http://www.lorm.cz/cs/doteky/doteky-52.php#prekladac-knihpro-neslysici > Svaz invalidů. Vítejte! [online]. Před 2009 [cit. 2009-06-27]. Dostupný též z WWW: Škodová, Vesna. Kritéria digitálních knihoven pro zrakově hendikepované : rigorózní práce. Brno : UISK FF UK, 2005.
Štréblová, Miroslava. Poznáváme svět se zrakovým postižením : úvod do tyflopedie. Ústí nad Labem : UJEP, 2002. Středisko Teiresiás [online]. Brno : Teiresiás, 2007 [cit. 2009-06-27]. O středisku Teiresiás. Čím je středisko Teiresiás. Dostupný z WWW: Švarcová, Iva. Mentální retardace. [S.l.] : Portál, 2006. Klasifikace mentální retardace. ISBN: 80-7367-060-7 Ukázka z knihy dostupná z WWW: < http://www.portal.cz/scripts/detail.php? id=3026 >
Tereza : centrum podpory samostatného studia zrakově postižených [online]. Praha : Katedra matematiky FJFI ČVUT, 2005 [cit. 2009-06-27]. Knihovna. Dostupné z WWW: Univerzita Karlova. Jazykové centrum.Mediatéka. Mediatéka JC FF UK [online]. Praha : Univerzita Karlova, 2009 [cit. 2009-08-01]. Dostupný z WWW: < http://jc.ff.cuni.cz/mmp/mmp.htm> Univerzita Karlova, Laboratoř Carolina. (2008a) Laboratoř Carolina : centrum podpory studia zrakově postižených na Universitě Karlově [online]. 2008 [cit. 2009-06-05]. Rozdělení speciálních softwarů. Dostupné z WWW: < http://carolina.mff.cuni.cz/spec_sw.php > Univerzita Karlova, Laboratoř Carolina. (2008b) Laboratoř Carolina : centrum podpory studia zrakově postižených na Universitě Karlově [online]. 2008 [cit. 2009-08-05]. O nás. Dostupné z WWW: < http://carolina.mff.cuni.cz/about.php > Vágnerová, M. Psychologie handicapu. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-7184-929-4. Vášová, Lidmila ; Černá, Milena. Bibliopedagogika. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 132 s. Vejsadová, Jana ; Houšková, Zlata. Internet, elektronické informační zdroje a služby pro osoby se specifickými potřebami v knihovnách. In Dodatek Sborníku konference ISSS 2003 [online]. 87 s. Hradec Králové : [s.n.], 2003 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: Vejsadová, Jana. (2005a) INSPO ani v roce 2005 nezklamalo. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 1 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: < http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=233&idr=1&idci=2 > Vejsadová, Jana. (2005b). Bariéry v knihovnách, bariéry v nás. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 3 [cit. 2009-05-09]. Dostupný z WWW: Vejsadová, Jana. Internet, elektronické informační zdroje a služby pro osoby se specifickými potřebami v knihovnách. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č. 1 [cit. 200906-07]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-82311. Věříte vlastním smyslům? : věřte v naše schopnosti! Praha : TyfloCentrum , 2007. 92 s. Vítková, M. Somatopedické aspekty. Brno : Paido, 1999. ISBN 80-85931-69-9. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením : schválený usnesením vlády ČR č. 256 ze dne 14. dubna 1998 [online]. Praha : Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, 2005 [cit. 2009-05-15]. 36 s. Dostupný z WWW: < http://www.nrzp.cz/userfiles/file/npvp2006.pdf> Všeobecná deklarace lidských práv [online]. Před 2009 [cit. 2009-06-08] Dostupný z WWW: White, Norma. CART z pohledu Velké Británie. In INSPO 2009 : Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami : 14. března 2009 Kongresové centrum Praha.
1. vyd. Praha : BMI, 2009. S. 50. Dostupné též z WWW: < http://www.helpnet.cz/data/inspo/2009/Norma_6.pdf > Winter, Jaroslav. (2008a). Internet je zapojuje do života. Grandbiblio, 2008, roč. 2, č. 3. Praha : Grand Princ, 2008-02-26. Winter, Jaroslav. (2008b). Simultánní přepis mluvené řeči [online]. JA Acrus, 2008 [cit. 200906-05]. O projektu. Základní informace o projektu. Dostupné z WWW: < http://prepis.cun.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1&Itemid=2 > Winter, Jaroslav. (2008c). Simultánní přepis mluvené řeči [online]. JA Acrus, 2008 [cit. 200906-05]. O přepisu. Co znamená simultánní přepis mluvené řeči. Dostupné z WWW: < http://prepis.cun.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6&Itemid=8> Winter, Jaroslav. (2009a). INSPO 2009 : 9. ročník konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami : Kongresové centrum Praha, 14. března 2009 [online prezentace v PDF]. Praha : BMI, 2009 cit. [2009-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.helpnet.cz/data/inspo/2009/Winter_6.pdf > Winter, Jaroslav. (2009b). Převod mluvené řeči do textu v reálném čase: vize nebo skutečnost? In INSPO 2009 : Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami : 14. března 2009 Kongresové centrum Praha. 1. vyd. Praha : BMI, 2009. S. 4. Dostupné též z WWW: < http://www.helpnet.cz/inspo/inspo-2009/textove-prezentace/24680-3 > Zaplatílková, Kamila. Tělesné postižení jako následek úrazu u dospělých osob : bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce Dana Zámečníková. Brno : Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2006. 49 s. Zelinková, Olga. Jedinec s dyslexií a čtení. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, roč. 3, č. 3 [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: < http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx? id=501&idr=3&idci=10 >. ISSN 1213-82311.
Seznam obrázků OBRÁZEK 1 KAMEROVÁ LUPA COLOR UNI...................................................................24 OBRÁZEK 2 ZOOMTEXT ZVĚTŠOVAČ .............................................................................26 OBRÁZEK 3 ZOOMTEXT ODEČÍTAČ ................................................................................26 OBRÁZEK 4 BRAILLSKÝ ŘÁDEK – DETAIL OSMIBODU .............................................31 OBRÁZEK 5 BRAILLIANT .....................................................................................................32 OBRÁZEK 6 VARIOPRO .........................................................................................................32 OBRÁZEK 7 KLÁVESNICE BIGKEYS..................................................................................40 OBRÁZEK 8 KLÁVESNICE JUMBO LX...............................................................................40 OBRÁZEK 9 KLÁVESNICE MID MEDIUM.........................................................................41 OBRÁZEK 10 SENZOROVÁ KLÁVESNICE KIS.................................................................41 OBRÁZEK 11 INTELLIKEYS..................................................................................................42 OBRÁZEK 12 KURZOROVÁ KLÁVESNICE DK5 SK........................................................42 OBRÁZEK 13 ERGONOMICKÁ KLÁVESNICE..................................................................43 OBRÁZEK 14 MALTRON ERGONOMIC 3D KEYBOARD...............................................43 OBRÁZEK 18 WASP WRIST REST SET...............................................................................45 OBRÁZEK 19 ERGOREST.......................................................................................................45 OBRÁZEK 20 BIGTRACK........................................................................................................46 OBRÁZEK 21 KIDTRAC..........................................................................................................47 OBRÁZEK 22 SAM-TRACKBALL..........................................................................................47 OBRÁZEK 23 MICRO TRACK................................................................................................47 OBRÁZEK 24 MARBLE MOUSE USB/PS2............................................................................48 OBRÁZEK 25 KENSINGTON ORBIT TRACKBALL..........................................................48 OBRÁZEK 26 MYŠ EVOLUENT.............................................................................................48 OBRÁZEK 27 ADAPTOVANÁ MYŠ.......................................................................................49 OBRÁZEK 28 ORBITRACK.....................................................................................................49 OBRÁZEK 29 ROLLER JOYSTICK.......................................................................................50 OBRÁZEK 30 OPTIMA JOYSTICK.......................................................................................50 OBRÁZEK 31 JOYSTICK - BRADA.......................................................................................50 OBRÁZEK 32 SMARTNAV4 - EG...........................................................................................51
OBRÁZEK 33 INTEGRAMOUSE............................................................................................51 OBRÁZEK 34 SYNAPSE HEAD TRACKING........................................................................52 OBRÁZEK 35 DOTEKOVÝ EMULÁTOR MYŠI..................................................................52 OBRÁZEK 36 ACCESS..............................................................................................................53 OBRÁZEK 37 BUDDY BUTTON, BIG BUDDY BUTTON...................................................53 OBRÁZEK 38 ABLENET..........................................................................................................54 OBRÁZEK 39 PAL PAD SWITCH...........................................................................................54 OBRÁZEK 40 SOFT SWITCH.................................................................................................54 OBRÁZEK 41 GRASP SWITCH..............................................................................................55 OBRÁZEK 42 MICROLIGHT SWITCH.................................................................................55 ......................................................................................................................................................55 OBRÁZEK 43 ADJUSTABLE PRESSURE SWITCH............................................................55 OBRÁZEK 44 PILLOW SWITCH...........................................................................................56 OBRÁZEK 45 MULTISWITCH...............................................................................................56 OBRÁZEK 46 FLEXABLE SWITCH......................................................................................56 OBRÁZEK 47 DOTYKOVÁ OBRAZOVKA...........................................................................57 OBRÁZEK 48 I4CONTROL......................................................................................................58 OBRÁZEK 49 I4CONTROL – OČNÍ KAMERA....................................................................59 OBRÁZEK 50 TABULKOVÉ KOMUNIKÁTORY GO TALK ...........................................64 OBRÁZEK 51 NO TOUCH TALKER......................................................................................64 OBRÁZEK 52 ACTIVITY PAD................................................................................................65
Příloha 2 0 Desatero kontaktů s osobami se zdravotním postižením Desatero pro kontakt s nevidomými 1. Mějte na paměti, že nevidomí jsou zcela normální lidé, kteří mají různé přednosti i nedostatky jako každý jiný. I mezi nimi jsou lidé výjimeční, inteligentní i méně nadaní. 2. Při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nenuceně. Pomozte tam, kde je to nutné, a to způsobem taktním. Pomoc však nevnucujte. 3. Vyvarujte se projevům soucitu – o ten dnešní nevidomí naprosto nestojí. S povděkem ale vždy uvítají i sebemenší pomoc, která jim přijde vhod ve ztížených podmínkách. Nepřipusťte ani podceňující nebo snižující výroky. 4. Nevidomého, kterého znáte, pozdravte vždy sami jako první a k pozdravu připojte i jeho jméno, aby věděl, že pozdrav patří jemu. Představte také sebe. 5. Když vstoupíte do místnosti, kde se nachází nevidomý, dejte se zřetelně poznat. Pokud vás nepozná podle hlasu, povězte své jméno. Tichý pohyb neznámé osoby v jeho okolí působí nepříjemně. Upozorněte také na to, že místnost opouštíte. 6. Záležitosti projednávejte vždy přímo s nevidomým, ne jeho průvodcem. Průvodce nevidomého pouze doprovází, nikoli zastupuje. Při rozhovoru buďte otočeni k nevidomému čelem – vnímá odkud přichází hlas. 7. Když se nevidomý octne na ulici, na nádraží apod. v orientačních těžkostech, zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci. Velký hluk, prudký déšť i sníh zhoršují nevidomému orientaci v prostoru. Potom stačí, když nevidomému nabídnete, aby se lehce zavěsil do vaší paže, protože takto může snadno jít krůček za vámi, sledovat směr vašich pohybů a na vše včas reagovat. 8. Při nástupu do dopravních prostředků netlačte nikdy nevidomého před sebou, ale jděte sami první. Nevtlačujte nevidomého na sedadlo, stačí, když položíte jeho ruku na opěradlo. Při vstupu do auta položte jeho ruku na horní rám dveří. 9. Když nevidomý vstoupí do restaurace bez průvodce, pravděpodobně ocení pomoc při vyhledání věšáku a volného místa u stolu. S jídlem si poradí sám, stačí, když mu povíte, jak je jídlo na talíři uspořádané (např. pomocí časových údajů). Určitě uvítá informace o tom, co všechno je na stole (sklenice s vodou, váza, popelník atd.) a kdo u stolu sedí spolu s ním. Při čtení nabídky z jídelního lístku čtěte vše.
20
Převzato z [Olomoucký, 2005]
10. Když budete nevidomého doprovázet delší dobu, popište mu hlavní rysy okolí, vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům a barvám. Po té co dovedete, převedete nevidomého přes cestu, na místo atp. mu vždy řekněte, kde ho necháváte, co je poblíž atd.
Desatero kontaktu se sluchově postiženými 1. Při rozhovoru se sluchově postiženým vyslovujte zřetelně, nezvyšujte hlas a neměňte rytmus řeči. 2. Neoslovujte sluchově postiženého zezadu ani ze strany. Dbejte na to, aby Váš obličej dobře viděl zepředu. Jen tak může odezírat pohyb rtů a správně porozumí tomu, co chcete říci. 3. Mnohdy ani dobře slyšící není schopen vnímat potřebné informace, mluví-li více lidí najednou nebo když rozhovor ruší hudba či hluk. Vnímat řeč pomocí sluchadla a přitom odezírat je značně namáhavé. Proto, pokud jeto možné, při jednáních se sluchově postiženými vypněte všechny zdroje hluku. 4. Ujistěte se kontrolními otázkami, že Váš partner všemu dobře porozuměl. Potřebné informace opakujte bez nervozity, případně změňte stavbu věty nebo použijte jiných slov. 5. Je-li sluchově postižený ve společnosti dalších osob, dbejte na to, aby se zúčastnil rozhovoru. Sdělte mu, o čem je řeč, a neváhejte použít i krátkého písemného sdělení. 6. Na pracovišti nenechávejte sluchově postiženého bez pomoci. Postarejte se o to, aby obdržel všechny nezbytné informace a důležitá sdělení. 7. Nezapomínejte ani v zápalu vzájemné diskuse na to, že rozhovor vyžaduje od sluchově postiženého plné soustředění, které vyvolává brzy únavu. Tzv. oddechový čas při vážných jednáních s povděkem přijímají i dobře slyšící. 8. Záleží-li Vám alespoň trochu na mezilidských vztazích, povzbuzujte sluchově postiženého, aby využíval všech možných kompenzačních pomůcek a prostředků sociální rehabilitace (jde o různá signalizační zařízení – bytové zvonky, budíky apod., správné nastavení sluchadla, kontrolu zdrojů napětí, pravidelné návštěvy ušního lékaře – foniatra, sluchový trénink, opakování kurzu odezírání, atd.). 9. Indukční smyčky v konferenčních a společenských sálech, divadlech, kinech a kostelech usnadňují sluchově postižným vnímání pořádaných akcí. I Váš osobní zájem napomůže tomu, aby tato zařízení byla instalována a udržována v provozu. 10. Pokuste se vmyslet do situace sluchově postiženého. Tak snáze porozumíte jeho potřebám, někdy třeba i jeho překvapivým reakcím.
Třináctero kontaktu s hluchoslepými 1. V úvodu kontaktu vždy upozorněte na svou přítomnost (hluchoslepý člověk nás nevidí ani neslyší). 2. Při kontaktu s hluchoslepým člověkem se chovejte přirozeně. 3. Vyvarujte se projevů soucitu a zbytečně zvědavých otázek na zdravotní stav. 4. Buďte si vědomi toho, že hluchoslepý člověk může úspěšně kompenzovat své poškozené smysly a že jednáte s naprosto rovnocenným a plnohodnotným člověkem, jakým jste Vy sami. 5. Hluchoslepým lidem pomáhejte tehdy, jestliže je to nutné nebo jste o pomoc požádáni. Čiňte tak ohleduplným způsobem. 6. Při poskytování pomoci se zeptejte, zda je Vámi zvolený způsob vyhovující a odpovídá potřebě hluchoslepého člověka. 7. Pokud je to možné, pomozte hluchoslepému verbálně zprostředkovat kontakt s okolím. 8. Je-li to možné, dbejte vždy na správné osvětlení místa, kde dochází ke kontaktu s hluchoslepým. 9. Dbejte vždy na co nejtišší a nejméně hlučné prostředí, ve kterém se hluchoslepý nachází. 10. Používáte-li ke komunikaci mluvené slovo, hovořte vždy čelem k postiženému, vyslovujte pomalu a zřetelně, nezvyšujte hlas. Nelze-li se dorozumět verbálně, pokuste se najít jiný způsob (pomocí Lormovy dotekové abecedy, abecedy do dlaně apod.). 11. Komunikace s hluchoslepými není pro neinformovaného člověka jednoduchá. Musí být oboustranně dobrá vůle a trpělivost. 12. V průběhu probíhajícího rozhovoru buďte s hluchoslepým člověkem nejlépe v taktilním kontaktu. 13. Hluchoslepého člověka vždy upozorněte na každou důležitou změnu v jeho okolí (změna místa polohy jiného člověka v místnosti, která osoba se objevila, co se změnilo, popište případně vlastnosti předmětu – barva, velikost, informujte o tom, kdo hovoří a kde se nachází.
Desatero kontaktu s vozíčkářem 1. Při každém zastavení je nutné vozík zabrzdit. 2. Vozík zvedejte pouze za pevné rámy. 3. Uvědomte si, že vozíčkář má jiný zorný úhel než doprovod a často nevidí, co mu ukazujete. 4. Mluvíte-li s vozíčkářem, snažte se být před ním či aspoň vedle něj, aby nemusel stále otáčet hlavu.
5. V místech velkého pohybu lidí (obchodní domy apod.) jezděte velmi opatrně, je velmi nepříjemné pro vozíčkáře, najede-li jeho vozík kolemjdoucím na nohu. 6. Při nákupech a různých jednáních nechte vozíčkáře samotného vyslovit svá přání, dotazy a rozhodnutí. 7. Při přecházení ulic s velkým provozem nenechte vozíčkáře „být vydán napospas“ a stůjte dostatečně od krajnice vozovky. 8. Jedete-li s vozíkem z prudšího svahu, sjíždějte raději pozpátku kvůli nepříjemnému pocitu vozíčkáře, také můžete lépe brzdit vozík. 9. V nerovném terénu a po dlažebních kostkách se snažte jet s vozíkem po zadních kolech, aby nedocházelo k otřesům, nepříjemným pro vozíčkáře. Při nájezdu s vozíkem na vyšší obrubník a při manipulaci do schodů postupujte tak, že přistavíte vozík velkými koly k překážce, provedete mírný náklon vozíku a postupujte schod po schodu, nejlépe za asistence druhé osoby, která přidržuje vozík za pevný stupačkový rám. 10. Snažte se vždy být oporou pro vozíčkáře při nepříjemných situacích, které mohou vzniknout při pohybu mezi lidmi (nevhodné narážky na vozík, nezvládnutí močení atd.).
Desatero kontaktu s osobami s mentálním postižením 1. Udržujte se svým partnerem v komunikaci oční kontakt (umožněte mu i kontakt přerušit), věnujte mu pozornost, buďte k sobě vzájemně natočeni. Dáváte mu tím najevo svůj zájem a připravenost ke kontaktu. To, jak člověka s mentálním postižením vnímáte a jak přijímáte jeho sdělení, se výrazně odráží v jeho ochotě něco vám sdělovat, být s vámi v kontaktu. 2. Používejte jednoduchou řeč, krátká slova, krátké věty. Jasně vyjadřujte své myšlenky. Nepoužívejte cizí slova, vyhněte se žargonu a zkratkám. 3. Vyhýbejte se abstraktním pojmům. Není-li to možné, objasňujte je pomocí konkrétních příkladů nebo srovnání. Např.: místo „Jakou máš náladu?“ se můžete zeptat „Jsi dnes veselý nebo smutný?“; pochvalu „Michale, jsi moc šikovný.“ můžete doplnit formulací „Moc mi chutnala svačina, kterou jsi připravil.“ 4. Mluvte pomalu. Snažte se, aby tempo vaší řeči toho druhého nezahlcovalo. Buďte trpěliví a dopřejte partnerovi dostatek času na odpověď, zvláště mluvíte-li s člověkem, který má vadu řeči a užívá alternativní způsoby dorozumívání. 5. Dbejte, aby vaši řeč také srozumitelně doprovázela mimika a řeč těla. 6. Ověřujte si, zda vám člověk s postižením rozumí a jestli s tím, co říkáte, souhlasí či nikoli. Někdy se stačí zeptat. Pomáhá také to, že se na sebe vzájemně díváte, shrnujete, co ten druhý
řekl. Dáváte tím najevo svůj zájem o vzájemné porozumění. Mluvte jen o jedné hlavní myšlence. K další přejděte až po ujištění, že Vám partner porozuměl. 7. Mějte na paměti, že lidé s mentálním postižením jsou zpravidla velmi sugestibilní. Tzn., že nekriticky přejímají myšlenky druhých. Např. místo „Marku, nechceš zajít do kavárny, kde mají ten dort, co ti tolik chutná?“ se můžete zeptat „Marku, chceš jít do kavárny?“. Sugestibilními otázkami je možné velmi snadno člověka s mentálním postižením ovlivnit, manipulovat jím. 8. Při kontaktu s lidmi s velmi těžkým mentálním postižením je třeba si uvědomit fakt existence jejich závislosti na druhých lidech. Proto s nimi jednejte s velkou mírou empatie, trpělivosti a respektu k jejich osobnosti. Jednejte s nimi tak, jak by jste si přáli, aby jiný jednal s vámi. 9. Dospělého člověka s postižením oslovujte přímo. Pokud má s sebou asistenta či doprovod (vychovatele, rodiče), obracejte se na jeho průvodce jen, je-li to nutné. 10. Dospělý člověk s mentálním postižením má jiné možnosti v porozumění. Neznamená to však, že není dospělý. Proto, když jej budete oslovovat, vykejte mu. Při komunikaci používejte řeč dospělých. I když používáme jednoduché věty, neznamená to, že musíme používat zdrobněliny, mluvit moc nahlas nebo něco zbytečně dlouho vysvětlovat „polopatickým způsobem“.
Evidence výpůjček Prohlášení: Dávám svolení k půjčování této diplomové práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury. V Praze, 15. 8. 2009 Zuzana Stádníková
Jméno
Katedra / Pracoviště
Datum
Podpis