Přístup žen k léčbě bolestí hlavy

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Alena Dofková

Přístup žen k léčbě bolestí hlavy Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: MUDr. Josef Holík

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 20. března 2007

………………………………….

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce MUDr. Josefu Holíkovi za odbornou pomoc při zpracování této práce.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................6 1 BOLEST......................................................................................................................8 2 BOLESTI HLAVY.....................................................................................................9 2.1 Klasifikace bolestí hlavy podle IHS.........................................................................9 2.2 Primární bolesti hlavy............................................................................................10 2.2.1 Migréna...............................................................................................................11 2.2.2 Tenzní bolesti hlavy............................................................................................15 2.2.3 Cluster haedache a chronická paroxysmální hemikranie ...................................16 2.2.4 Bolesti hlavy bez strukturálních lézí...................................................................16 2.3. Sekundární bolesti hlavy.......................................................................................18 2.3.1 Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy.....................................................18 2.3.2 Bolesti hlavy v rámci cévních onemocnění........................................................19 2.3.3 Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních onemocnění.................20 2.3.4 Bolesti hlavy během užívání či po ukončení užívání různých látek...................20 2.3.5 Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí.............................................................21 2.3.6 Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch......................................................21 2.3.7 Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje........................................22 2.3.8 Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti........................... 23 2.3.9 Neklasifikovatelné bolesti hlavy.........................................................................23 2.4 Léčba bolestí hlavy.................................................................................................24 2.4.1 Akupunktura........................................................................................................25 2.4.2 Bylinářství...........................................................................................................26 2.4.2 Fyzioterapie........................................................................................................ 26 2.4.3 Homeopatie.........................................................................................................27 2.4.5. Jóga....................................................................................................................27 2.4.5 Reflexologie........................................................................................................27

4

3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ.......................................................28 3.1 Cíl průzkumného šetření a pracovní hypotézy.......................................................28 3.2 Metody průzkumného šetření.................................................................................29 3.3 Organizace průzkumného šetření..........................................................................29 3.4 Charakteristika zkoumaného souboru...................................................................29 3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření....................................... ..30 4 DISKUZE.............................................................................................................…54 5 NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ..................................................................56 ZÁVĚR.................................................................................................................... ...57 ANOTACE.............................................................................................................. ...58 LITERATURA A PRAMENY............................................................................ .... ..59 SEZNAM ZKRATEK........................................................................................... ... .61 SEZNAM TABULEK............................................................................................ .. .62 SEZNAM GRAFŮ......................................................................................................63 SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................64

5

ÚVOD Bolest hlavy je odnepaměti součástí lidské zkušenosti a lidé se ji vždy pokoušeli zmírnit nebo vyléčit. V lidské historii se pro léčbu bolesti používaly velice různé způsoby. Na svou dobu mohly být únosné a také byly pravděpodobně hodnoceny jako velice pokrokové. Z dnešního pohledu se v tom lepším případě zdají zábavné, v horším kruté a barbarské. Když jsem si volila téma bakalářské práce, tak jsem slyšela od jednoho lékaře vyprávět zajímavý příběh, který se udál před několika lety ve Velké Británii. Jednoho dne čekala jistá majitelka módního salónu v Londýně kontrolu na účetnictví. Tento den ji zrovna postihla silná, neobvyklá bolest hlavy. Neváhala, zavřela salón a vydala se k rodinnému lékaři. Lékař nezjistil nic a odeslal ji k lékaři specialistovi, který nepřišel po několika vyšetřeních opět na nic. Takto to pokračovalo asi půl roku, kdy majitelka módního salónu podstoupila mnoho vyšetření u mnoha různých lékařů. V té době měla kvůli nemoci již půl roku zavřený salón, kde jí unikala tržba. Lékaři příčinu bolestí její hlavy nezjistili a usnesli se na závěru, že pacientka je zdravá a bolesti hlavy pouze předstírá. Majitelce salónu se tento verdikt lékařů ovšem nelíbil, naštvala se a podala na všechny tyto lékaře trestní oznámení. Chtěla odškodné za to, že ji nedokázali diagnostikovat a potencionálně tedy i vyléčit bolest hlavy, které stále přetrvávají. Soudní spor se vlekl asi půl roku, kdy pacientka opět prošla mnoho soudem požadovaných vyšetření. Poté soud dospěl k rozhodnutí, že tým lékařů musí zaplatit pacientce odškodné. Důvodem bylo to, že nedokázali bolesti odstranit, ať již za použití analgetik, pokud by se jednalo o somatickou bolest, nebo za použití jiné, například psychiatrické léčby, pokud by se jednalo o psychosomatickou bolest. Bolest existuje, když to pacient říká, protože bolest je subjektivní pocit, který mnohdy nelze objektivně zjistit. Majitelka módního salónu za peníze salón zrekonstruovala a rozšířila a na bolesti hlavy si už od té doby nestěžovala. V tomto příběhu je k zamyšlení, zda-li majitelka módního salónu opravdu bolestí hlavy trpěla, či pouze bolest předstírala. Bolest je, když to pacient říká, ale co když pacient v rámci sledování nějakého cíle bolest předstírá?

6

Tento příběh mě motivoval v dotazníku k položce 21 a 22, zda-li respondentky bolest hlavy někdy předstírají a při jaké činnosti. Ve své práci též zjišťuji, jak jsou na tom s bolestmi hlavy české ženy, jaké mají informace o možnostech léčby bolestí hlavy, jak s těmito informacemi nakládají, jestli bolest vždy přetrpí nebo používají nějaké prostředky k jejímu odstranění a s jakým výsledkem. Já sama trpím bolestmi hlavy již 8 let. Bolest mi velice znepříjemňuje osobní i pracovní život. Dostavuje se několikrát za měsíc a trvá dva až tři dny. Zpočátku jsem bolestem hlavy nepřikládala velký význam, ale jelikož se potíže stupňovaly, bolesti hlavy mě omezovaly v denních činnostech stále více. Nejprve jsem zkoušela všemožné volně dostupné léky. Nic nepomáhalo. Zašla jsem tedy k praktické lékařce, kde jsem čekala odbornou pomoc, ale místo toho jsem od paní doktorky uslyšela: „Bolestí hlavy trpí každá druhá ženská a kdyby tu měly stát všechny, nedělala bych nic jiného než léčila hysterky!“.Tento přístup lékařky mě natolik odradil, že jsem dlouho bolestmi hlavy trpěla a žádného jiného lékaře jsem nenavštívila. Když jsem začala psát tuto bakalářskou práci, tak jsem se zaregistrovala u jiného lékaře, který mě poslal na neurologii, kde mi dnes již úspěšně léčí bolesti hlavy.

„Mít trpělivost neznamená přehlížet to, co by se změnit dalo a také mělo.“ Anselm Grün

7

1 BOLEST Podle mezinárodní asociace pro studium bolesti (IASP - International Association for the Study of Pain) je bolest definována jako nepříjemný smyslový a pocitový zážitek, který je spojen se skutečným nebo potenciálním poškozením tkání. Bolest je nejčastější příčinou návštěvy pacienta u lékaře. Povaha bolesti je dána kvalitou a intenzitou vyvolávajícího podnětu, ale také kvalitou nervového vedení, zpracováním a vnímáním v CNS. Vše je modifikováno osobností, zkušeností, okamžitým stavem postiženého, okolnostmi, souvislostmi bolestivého podnětu, tradicí a výchovou. Bolest je umocněna strachem a nejistotou. Bolest jako nemoc lze třídit podle příčiny, délky trvání a ovlivnitelnosti. Podle časového faktoru rozdělujeme bolest na akutní a chronickou. Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu. Po vyřešení primární

příčiny bolest ustává. Chronická bolest není

doprovázena podobnými reakcemi, jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje. Chronická bolest trvá více jak 3 měsíce. Její léčba je složitější.1 Bolest může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. Nemoc se velmi často chápe jen jako záležitost tělesná, ale pozapomnělo se na stránku

lidskou a etickou. Nemocní se postupně stávají pasivními konzumenty

efektivních služeb zdravotnických zařízení, osobnost lékaře mizí za hradbou přístrojů, administrativních úkonů a za byrokratickým provozem těchto institucí. Často se tak stává, že se nemocný dostává do začarovaného kruhu a putuje jako horký brambor z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. V tomto případě se nemocný uchyluje k samoléčbě, která však problémy spojené s bolestí hlavy dlouhodobě neřeší.

1

MAREK,J., aj., Farmakoterapie vnitřních nemocí, s. 663-683.

8

2 BOLESTI HLAVY Bolesti hlavy rozhodně nejsou nemocí hysterek a hypochondrů. Je to nemoc jako každá jiná, a proto může mít řadu podob a ještě více příčin. Zajímavé je, že samotný mozek nebolí - nepříjemné vjemy mají většinou původ v podráždění nervů, které provázejí cévy dovnitř lebky. Z toho vyplývá, že bolest hlavy může mít důvod jak uvnitř lebky, tak i na jiném místě těla a nervy ji "dovnitř hlavy pouze přenesou".

2.1 Klasifikace bolestí hlavy podle IHS V minulosti existovala celá řada klasifikačních systémů bolesti hlavy. K jejich sjednocení došlo v roce 1988, kdy International Headache Society (IHS) v časopise Cephalalgia publikovala klasifikační rozdělení, které je dodnes uznáváno. Bolesti hlavy jsou tu rozděleny do dvou hlavních skupin na primární a sekundární. Klasifikace dle IHS: A. Primární bolesti hlavy 1. Migréna ( migréna bez aury, s aurou, oftalmoplegická, retinální, periodické syndromy v dětství asociované s migrénou či předcházející migrénu, komplikace migrény, migrény nesplňující definici IHS) 2. Tenzní bolesti hlavy (epizodické a chronické) 3. Cluster haedache a chronická paroxysmální hemikranie 4. Bolesti hlavy bez strukturální léze (idiopatické bolesti hlavy, z chladového stimulu, při kašli, po tělesné aktivitě a během sexuální aktivity) B. Sekundární bolesti hlavy 5. Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy (akutní a chronické) 6. Bolesti

hlavy

v rámci

cévních onemocnění

(ischemické

poruchy,

intrakraniální hematomy, subarachnoideální krvácení, aneurysmata)2 2

WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 12-14.

9

7. Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních poruch (liquorová hypertenze a hypotenze, intrakraniální infekce a nádory) 8. Bolesti během užívání či po ukončení užívání různých látek (nitráty, analgetika, alkohol, kofein, ergotamin, narkotika) 9. Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí (virové, bakteriální) 10. Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch (hypoxie, hyperkapnie, hypoglykémie) 11. Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje (akutní glaukom, vertebrogenní bolesti hlavy, akutní sinusitidy s bolestmi hlavy) 12. Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti (komprese a záněty mozkových nervů, neuralgie trigeminu) 13. Neklasifikovatelné bolesti hlavy3

Rozlišení jednotlivých typů bolestí hlavy má význam především při volbě správného léčebného postupu. Každý jednotlivý typ bolesti hlavy vyžaduje zvláštní terapeutický postup a žádný příznak nesmí být podceňován. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým typům bolestí hlavy, jejich diagnostice, klinickému obrazu a příslušné léčbě.

2.2 Primární bolesti hlavy Největší skupinu (75 %) tvoří primární bolesti hlavy. Vyskytují se samy o sobě, na jejich vzniku se nepodílí žádné jiné onemocnění. Mezi jednotlivými záchvaty je postižená osoba zdráva. Nejznámější z nich je migréna, ale nejčastější je takzvaná tenzní bolest hlavy.4

3 4

WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 14-18. MEDOVÁ, E., Migréna, [online], Dostupné na .

10

2.2.1 Migréna Je charakterizována záchvaty bolesti hlavy, nejčastěji charakteru hemikranie. Záchvat trvá obvykle od 4 do 72 hodin a bývá provázen alespoň jedním z následujících příznaků – nauzea, zvracení, fotofobie, fonofobie. Bolest má nejčastěji pulzující charakter s rostoucí intenzitou. Migréna postihuje podle různých statistik od 5 do 20 % populace. První migrenózní záchvat se nejčastěji objeví ve věku od 20 do 30 let, častá je rodinná zátěž. V Evropě je prevalence asi u 18 % žen a 5 % mužů. Záchvat migrény má několik fází: a) Prodromální fáze - prodromy se objevují jen u některých pacientů, kteří je popisují jako projevy neklidu, podrážděnosti, hladu, nechutenství, zívání, častého močení, euforie nebo deprese, či jako pocity malátnosti nebo únavy. Objevují se zhruba v období 24 hodin před záchvatem. b) Fáze aury - aura se vyskytuje asi u 20 % pacientů, jedná se pak o migrénu s aurou. Aura nejčastěji bolesti předchází (60 – 5 minut) může však u některých pacientů začít či přetrvávat i v průběhu bolesti. Aura je komplex fokálních neurologických symptomů, nejčastěji se jedná o zrakové projevy typu záblesků, barev, rozvlnění obrazu nebo skotomů. Relativně často se objevují příznaky senzitivní, jako jsou parestézie končetin nebo obličeje, méně často pak poruchy řeči či parézy. Diferenciálně diagnosticky je třeba u prvního záchvatu s aurou vyloučit tranzitorní ischemickou ataku (TIA). c) Fáze bolesti

hlavy a doprovodných příznaků -

začíná převážně jako

hemikranie. Je pulzujícího charakteru, její intenzita narůstá a v rozvinuté fázi bývá velmi silná. Pacient mívá fotofobii a fonofobii. Fyzická zátěž stav zhoršuje. Bolest je často provázena nauzeou a zvracením. Pokud tyto projevy trvají déle než 72 hodin, hovoříme o status migrenosus. d) Rozpouštěcí fáze – neléčená migréna trvá 4 – 72 hodin a pak spontánně odezní e) Postdromální fáze - pozáchvatové období může trvat až 24 hodin, přetrvává pocit únavy, nevýkonnosti, nechutenství a poruchy koncentrace. Mezi záchvaty nemá pacient žádné potíže, pouze očekává s obavami další ataku.5 5

MEDOVÁ, E., Migréna, [online], Dostupné na .

11

Patofyziologie migrény není dosud detailně objasněna. Jedná se o komplexní děj s pravděpodobným genetickým podkladem. Přes teorii vaskulární (aura odpovídá vazokonstrikci s následnou vazodilatací), teorii destičkovou (tvorba destičkových shluků ve fázi aury s uvolněním serotoninu) a teorii neurogenní (šířící se korová hypoperfúze a deprese elektrické aktivity se stejnou dynamikou procesu), které vysvětlují pouze parciální děje celého komplexu migrenózního záchvatu jsou nyní lékaři v období teorie neurovaskulární. Neurovaskulární teorii lze orientačně charakterizovat jako nestabilní trigeminovaskulární systém kontroly bolesti, kdy například vlivem zevního podnětu (stres, emoce, hluk, změna počasí, požití potravin) nebo vnitřního podnětu (změna hormonální situace, stav vnitřního prostředí) je aktivováno migrénové centrum, jakýsi generátor migrény v oblasti mozkového kmene a hypotalamu. U migrény je vzhledem k častému rodinnému výskytu předpokládán genetický multifaktoriální základ, nepodařilo se však doposud prokázat ani typ dědičnosti, ani konkrétní lokalizaci genů pro migrénu.6 Spouštěcí faktory jsou příjem potravy (vynecháni, opoždění a neúměrné množství), specifické potraviny (sýr, čokoláda, citrusy, alkohol, káva), spánek (nedostatek a nadbytek), stres, vlivy prostředí (světlo, cvičení, změny počasí, silné čichové podněty), hormonální faktory (menstruace, antikoncepce, těhotenství, substituce hormonů), kouření aj.7 Migréna se během těhotenství zlepšuje u většiny žen (55-90 %). U některých žen se během těhotenství migréna nemění ( 5-30 %) a u minima se zhorší (3-7 %). U některých se dokonce v těhotenství migréna objeví poprvé (5-10 %). Po porodu je velmi častý návrat ke stavu před těhotenstvím, co se týká frekvence a intenzity migrenózních záchvatů.8

6

KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.49-53. WILKINSON, M., MacGREGOR, A., aj., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 18-21. 8 BOUSSER, M., Migraine, female hormones and stroke, [online], Dostupné na .

7

12

Neexistuje žádný diagnostický test, který by prokázal migrénu. Zobrazovací techniky mají u migrény normální výsledky, z elektrofyziologických vyšetření nemá elektroencefalografe (EEG) charakteristické rysy. Určité změny jsou popsány při vyšetření některých modalit evokovaných potenciálů (EP), ty se však pro diagnostiku dají využít jen obtížně. Pro stanovení diagnózy je nejdůležitější důkladná a dobře vedená anamnéza (první výskyt a frekvenci obtíží, charakter záchvatu, přítomnost aury, prodromů, popis typu bolesti, její lokalizaci a rozvoj, její intenzitu, případné doprovodné projevy, vazba na menstruaci). Diferenciálně diagnosticky může být obtíž zvláště při prvním záchvatu, kdy se musí odlišit možnost cévního onemocnění mozku, nejčastěji tranzitorní ischemické ataky (TIA) či subarachnoideálního krvácení (SAK). Komplikací migrény je status migrenosus, kdy záchvat bolesti s vegetativním doprovodem trvá déle než 72 hodin. Další komplikací, která je spíše vyjímečná, je migrenózní infarkt, kdy projevy aury přetrvávají i po odeznění bolesti a na CT či MR je prokázáno ischemické ložisko.9 Medikamentózní terapii dělíme na dvě zásadní části – léčbu akutního záchvatu a léčbu profylaktickou. Léčba akutního záchvatu – podle nových poznatků se doporučuje strategie léčby záchvatu medikací odpovídající tíži záchvatu, volba medikace podle toho, jak záchvat ovlivňuje běžnou denní aktivitu. Při lehkém migrenózním záchvatu jsou pak doporučována jednosložková analgetika v dostatečné dávce – kyselina acetylsalicylová (ASA), paracetamol nebo nesteroidní antirevmatika (NSA), vhodná je i kombinace s prokinetikem. Kombinovaná analgetika s kofeinem a kodeinem se nedoporučují pro možnost návyku při častějším užití. Pro středně těžký záchvat jsou vhodná analgetika i NSA v parenterální formě v kombinaci s prokinetikem nebo dihydroergotamin parenterálně nebo triptany v tabletách. Těžký migrenózní záchvat se řeší podáním triptanů ve formě nosního spreje nebo injekce.10

9 10

KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.25-44. Tamtéž, s.108-125.

13

Profylaktická léčba je indikována v případě tří a více těžkých migrenózních záchvatů v měsíci nebo při dlouhotrvajících záchvatech i při jejich nižší frekvenci, při špatné toleranci či neúčinnosti léčby akutního záchvatu. Cílem je snížení frekvence záchvatů a zmínění bolesti záchvatu. Profylaxe se podává denně, délka užívání není pevně doporučena, ale doporučuje se půl roku až rok. Jako profylaktická léčba se používají blokátory kalciových kanálů, valproáty či kyselina valproová, nově i jiná antikonvulzíva, beta-blokátory, méně často pak tricyklická antidepresíva. Za úspěšnou profylaxi se posuzuje, pokud se zdaří zredukovat počet záchvatů na polovinu a méně a zmírnit podstatně sílu bolesti při záchvatu. Každý nemocný s bolestmi hlavy by měl být poučen o tom, že nekontrolovaná a nadměrná domácí léčba např. ergotaminem či kombinovanými analgetiky může mít za následek kromě návyku i rozvoj těžko ovlivnitelných chronických každodenních bolestí hlavy.11 Transformovaná migréna vzniká u pacientů s anamnézou migrény, kdy během let a někdy i vlivem nadužívané medikace se zmírňuje intenzita bolesti při záchvatu, mizí výrazný vegetativní doprovod, ale narůstá sekvence obtíží a zkracuje se doba zcela bez bolesti. Postupně mizí původně ostrý rozdíl mezi dobou záchvatu a dobou mimo záchvat, takže se vyvíjí víceméně denní bolest hlavy, která nenutí ke klidu na lůžku, ale pacienta obtěžuje. Tito pacienti pak udávají difúzní, tupou bolest hlavy, spíše tenzního charakteru, často již od ranního probuzení. Na tomto terénu pak proběhne občasný typický migrenózní záchvat. Tento stav nejčastěji vzniká, pokud současně dochází k nadužívání analgetik. Tento stav je častější u pacientů s depresí či anxietou. Léčba je obtížná, vyžaduje odhodlání pacienta a dlouhodobou spolupráci pacienta s terapeutem. Vysazení nadužívané medikace je zde bezpodmínečně nutné.12

11 12

KOTAS, R., aj., Migréna patofyziologie a léčba, s.125-137. Tamtéž, s.153-156.

14

2.2.2 Tenzní typ bolesti hlavy Jedná se o nejčastější typ primární bolesti hlavy, která během života postihne téměř každého. Podle frekvence obtíží se jedná epizodický typ TTH, kdy jsou bolesti hlavy, trvající denně více než 4 hodiny, přítomné méně než 15 dnů v měsíci nebo chronický typ TTH, kdy je frekvence bolesti hlavy větší než 15 dnů v měsíci. Bolest je popisována jako tlaková, oboustranná, s maximem v týle a s propagací do temene a za oči. Je většinou mírné či střední intenzity, nemá pulsující charakter, nebývají přítomné vegetativní projevy. Fyzická aktivita vede ke zmírnění bolesti. Obtíže většinou začínají jako epizodické, přechod na chronický typ není výjimkou. Při vzniku této bolesti hlavy se uplatňuje více faktorů a obdobně jako u migrény nejsou patofyziologické děje vedoucí ke vzniku a rozvoji bolesti zcela objasněny. Je prokázána častá komorbidita TTH s depresí, anxietou a psychosomatickými obtížemi. U některých pacientů s TTH je elektromyograficky (EMG) prokázán zvýšený tonus perikraniálních a šíjových svalů, u jiných pacientů s TTH je však EMG nález negativní.13 Terapie TTH je farmakologická a nefarmakologická. Akutní bolest hlavy při TTH nebývá problémem, většinou bolest zabere na běžná jednosložková analgetika či NSA. Obtížnější je léčba chronické bolesti, kdy cílem léčby je snaha o snížení frekvence bolesti a omezení její intenzity. Jako profylaxe se podávají tricyklická antidepresíva, která se jeví účinnější než selektivní vychytávání serotoninu. Dávky jsou nižší než při léčbě deprese, někdy se doporučuje též magnézium. Dále jsou zde také důležité nefarmakologické postupy, jako je psychoterapie, relaxační techniky, jindy fyzioterapie (elektroléčba, akupunktura).14

13 14

WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 83-88. Tamtéž, s. 89-93.

15

2.2.3 Cluster headache a chronická paroxysmální hemikranie Cluster headache (CH) patří k nepříliš častým typům primární bolesti hlavy. Je charakterizována konstantně jednostrannými záchvaty velmi silné šlehavé bolesti, často palčivého charakteru. Bolest je lokalizovaná striktně orbitálně či periorbitálně, typické jsou doprovodné příznaky – slzení oka, začervenání spojivky, kongesce nosní sliznice na příslušné straně. Bolesti jsou v záchvatu tak silné, že pacient nevydrží sedět ani ležet. Bolest prochodí. Ataka trvá od 30 minut do 2 hodin, často se u jednoho pacienta objevuje ve stejnou denní či spíše noční dobu. Během 24 hodin proběhne třeba i několik atak. Nakupení atak – perioda – se objevuje většinou na jaře nebo na podzim, trvá přibližně 4-8 týdnů, pak se stav zklidní a pacient je zcela bez obtíží. V období periody záchvat spolehlivě vyprovokuje i požití alkoholu. Léčbu stejně jako u migrény dělíme na

akutní

a

profylaktickou. Lékem

první

volby

jsou

triptany. Pomáhá i inhalace 100 % kyslíku po dobu cca 15 minut nebo aplikace lokálního anestetika do příslušné nosní dírky (sprej, tampón). Jako profylaxe nejrychleji zaberou kortikoidy, pomalejší a stejně efektivní je léčba valproáty. Onemocnění postihuje častěji muže než ženy v poměru 8 : 1.15 Chronická paroxysmální hemikranie (CPH) se vyskytuje téměř výhradně u žen. Je charakterizována četnými velmi krátce trvajícími atikami šlehavé bolesti, která má obdobný charakter jako u CH. Terapeuticky vždy zabere indometacin16.

2.2.4 Bolesti hlavy bez strukturálních lézí Tato skupina je poměrně velká a jednotlivé typy se liší podle několika hledisek. U některých typů jsou v popředí silné, ostré bolesti hlavy a obličeje bez jakéhokoliv vegetativního původu, u jiných je právě tento vegetativní doprovod důležitým diferenciálně diagnostickým faktorem.17

15

WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 99-105. Tamtéž. 17 Tamtéž, s. 108. 16

16

Krátkodobé bolesti hlavy – postižení jsou převážně muži, ataka jednotlivých bolestí trvá několik sekund, ale objeví se průměrně 5 – 10krát za hodinu. Bolesti jsou lokalizovány v oblasti orbity a mají vysokou intenzitu. Typickým příznakem je překrvení spojivek, pocení, slzení, zvýšená nosní sekrece a otok víčka. Mezi bolesti hlavy bez strukturální léze patří: •

Idiopatické bodavé bolesti hlavy – krátkodobé, ostré, bodavé, trvají méně než 2 sekundy, mají proměnlivou frekvenci.

•

Bolest hlavy po chladovém stimulu – po ponoření hlavy do velmi studené vody se objevují bolesti hlavy během 1 minuty.

•

Bolesti

hlavy při kýchání a kašli – dochází ke zvýšení nitrohrudního

a intrakraniálního tlaku. Bolesti jsou náhlé, dosahují rychle vrcholu a poté slábnou, ale tupé bolesti přetrvávají ještě několik hodin. •

Benigní ponámahové bolesti hlavy – bolest je vázána na vyšší tělesnou aktivitu, na kterou není jedinec trénovaný. Bolesti jsou silné, pulzující, doprovázeny nevolností, zvracením. Často pozorujeme další vyvolávající faktory, které námahu umocňují (horko, vysokohorské prostředí, vysoká vlhkost vzduchu, požití kávy, alkoholu, nedostatek jídla, hypoglykémie, aj.).

•

Bolest hlavy při sexuální aktivitě – bolest hlavy v souvislosti se sexuální aktivitou představují zajímavé medicínské i psychologické téma, jelikož bolest hlavy je velmi často příčinou odmítnutí sexuálního styku. Bolest hlavy se může objevit při souloži, ale i během jiných sexuálních aktivit. Muži trpí bolestmi hlavy častěji než ženy, pravděpodobně v důsledku větší fyzické aktivity. Příčina bolestí spočívá ve zvýšení nitrolebního a krevního tlaku. Nemedikamentózní léčba spočívá v zvyšování kondice, redukci tělesné váhy, změny poloh či na omezení sexuální činnosti na určité dny. Medikamentózně se léčba neliší od léčby migrény v akutní fázi. Někdy se osvědčuje podávání indometacinu 2 hodiny před souloží nebo také pravidelně 3krát denně 2 dny před zamýšlenou souloží.18

18

WABERŽINEK,G., Migréna - diagnostika a léčba, s. 108-114.

17

2.3 Sekundární bolesti hlavy Jsou projevem velmi široké a různorodé skupiny onemocnění, která buď přímo postihují oblast centrálního nervového systému, tedy struktury, které mají percepci bolesti nebo jsou projevem jiného extrakraniálního onemocnění. Alarmujícími projevy sekundárních bolestí je náhlý začátek silné bolesti, progresivně se zhoršující bolest doprovázená zvracením, začátek bolestí ve věku nad 50 let, přítomnost fokálních neurologických příznaků, přítomnost meningeální iritace či horečky.19

2.3.1 Traumatické a posttraumatické bolesti hlavy Při akutních traumatech mozku typu komoce či kontuze je přítomna bolest hlavy různé intenzity a různého charakteru, kvantitativní nebo kvalitativní porucha vědomí, zvracení

a

ložisková

symptomatologie.

Mohou

vzniknou

komplikace

typu

subdurálního či epidurálního krvácení, které mohou mít bolesti jako jeden z projevů. Zde je nutné provést CT vyšetření mozku a zajištění urgentního neurochirurgického řešení. Akutní poúrazové bolesti nastupují do 2 týdnů od úrazu a obvykle odezní do několika týdnů od úrazu. Chronické bolesti nastupují rovněž do 2 týdnů a obvykle nemizí do několika týdnů od úrazu. Charakter posttraumatické cefaley může být velmi rozmanitý. Nejčastější je chronická denní bolest tenzního typu. Diagnostika a odlišení od primárních bolestí je velmi složitá. K zařazení do skupiny posttraumatického syndromu je nutná přítomnost dalších příznaků jako jsou – nauzea, závratě, tinitus, poruchy sluchu, rozmazaný vizus, diplopie, fotofobie a fonofobie. Dále se zjišťuje přecitlivělost, anxienta, deprese, změny osobnosti, únavnost, poruchy spánku a snížené libido.20

19 20

MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na . Tamtéž.

18

3.3.2 Bolesti hlavy v rámci cévních onemocnění Do této skupiny bolestí hlavy patří podle IHS

akutní mozkové ischemie

(tranzitorní ischemické ataka, tromboembolický iktus), intrakraniální hematom, subarachnoideální krvácení, nekrvácející cévní malformace, bolest karotid nebo vertebrálních artérií, žilní trombóza, arteriální hypertenze (preeklampsie a eklampsie). U všech typů COM se může vyskytnout bolest hlavy. Bolest hlavy u CMP nemá specifickou lokalizaci či charakter a je téměř vždy provázena neurologickou symptomatologií v závislosti od oblasti, která je postižena. Diferenciálně diagnosticky je reálná možnost záměny migrény s aurou a tranzitorní ischemickou atakou (TIA). Pro migrénu s aurou svědčí

anamnéza záchvatů bolesti s ložiskovými příznaky

od mládí a stále stejný opakující se průběh ataky. Pro TIA svědčí, pokud se obraz bolesti hlavy s tranzitorními ložiskovými příznaky poprvé objeví ve věku nad 40 let. Pro subarachnoideální krvácení (SAK) je bolest hlavy typická. Jedná se o náhle vzniklou silnou bolest, často lokalizovanou do týla, která je často prvním příznakem ruptury aneuryzmatu, často vzniká v souvislosti s fyzickou námahou a je provázena nauzeou či zvracením, někdy i poruchou vědomí. S odstupem času se rozvíjí meningeální syndrom, jehož intenzita závisí na lokalizaci krvácení i na množství krve v likvorových prostorách. Trombózy žilních splavů jsou provázeny až v 70 % bolestmi hlavy a příslušnými ložiskovými příznaky. Léčba závisí na včasné diagnostice. Torpidní tlaková bolest hlavy často provází dekompenzovanou arteriální hypertenzi, hypertenzní krizi a nyní již poměrně vzácnou eklampsii.21

21

MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na .

19

2.3.3 Bolesti hlavy v rámci nevaskulárních intrakraniálních onemocnění Likvorová hypertenze se vyskytuje u obézních žen v reprodukčním období, je provázena chronickou denní bolestí hlavy, symptomy zvýšeného nitrolebního tlaku a edémem papil. Léčba spočívá především v korekci tělesné hmotnosti, opakované lumbální punkci, podání diuretik. Likvorová hypotenze vzniká nejčastěji po provedení lumbální punkce. Bolest hlavy je tupá, provázena nauzeou a zvracením. Léčba je symptomatická, krátkodobý klid na lůžku, analgetika, NSA, antiemetika a dostatek tekutin. Intrakraniální infekce (meningitidy, meningoencefalitidy) jsou pravidelně provázeny bolestí hlavy. Bolest bývá difúzní, tupá, narůstající intenzity, provázena febríliemi a meningeálním drážděním. Může být přítomna porucha vědomí, jak kvalitativní, tak kvantitativní. Intrakraniální nádory se mohou projevit rovněž bolestmi hlavy. Záleží na lokalizaci a typu nádoru. Bolest hlavy pozvolna narůstá a může být provázena syndromem nitrolební hypertenze. Diagnostika se provádí pomocí CT či MRI. Řešením je pak podle nálezu na zobrazovacích metodách buď neurochirurgický nebo radiochirurgický zákrok gama nožem.22

2.3.4 Bolesti hlavy během užívání či po ukončení užívání různých látek Do této skupiny patří bolest hlavy vyvolaná akutním užitím nebo expozicí (nitráty a nitrity, glutamátem sodným, oxidem uhelnatým, alkoholem), bolest hlavy vyvolaná chronickým užíváním nebo expozicí (ergotaminem, abúzem analgetik, ostatními látkami), bolest hlavy po jednorázovém příjmu (alkohol), bolest hlavy po přerušení chronického příjmu (po vysazení ergotaminu, kofeinu), bolest hlavy způsobená chemickými látkami, ale s nejasným mechanismem vzniku.23

22

MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na . Tamtéž.

23

20

Bolesti hlavy při nadužívání medikace se podle IHS objevují po denním nadužívání medikace po dobu 3 měsíců a déle. Bolest hlavy při nadužívání je chronická, to je více než 15 dní v měsících a po vysazení nadužívané medikace vymizí do jednoho měsíce. Typ bolesti hlavy není charakteristický ani lokalizací ani intenzitou, často je však provázen neklidem, iritabilitou, problémy s pamětí, obtížnou koncentrací a depresí. Typickým chováním pacienta je zvyšování dávky při záchvatu, stále častější užívání nebo kombinování medikace. Léky vedoucí k chronické bolesti hlavy z nadužívání jsou různé v různých státech v závislosti na dostupnost léků na předpis a léků volně prodejných. Pro dobrý výsledek léčebného postupu je nutné zvážit délku nadužívání léku, typ léku, kombinace léků, psychický stav pacienta a motivaci. Principem léčby je detoxifikace, vedoucí k odstranění vedlejších účinků nadužívání a znovunabytí schopnosti reagovat na profylaktickou léčbu. Velice důležitá je spolupráce pacienta.24

2.3.5 Bolesti hlavy v rámci celkových infekcí Bolesti hlavy spojená a infekcí, lokalizovanou mimo mozek rozdělujeme na virové, bakteriální a ostatní infekce. Tyto bolesti hlavy se vysvětlují cirkulací bakteriálních a virových toxinů v oběhu a vyvoláním dilatace mozkových cév. Většinou jsou mírnější intenzity a nacházíme další celkové zánětlivé projevy.25

2.3.6 Bolesti hlavy v rámci metabolických poruch Nejrůznější metabolické poruchy (hypoxie, hyperkapnie, smíšená hypoxie, hyperkapnie, hypoglykémie, aj.) bývají provázeny bolestmi hlavy, které většinou dobře reagují na úpravu vnitřního prostředí. Dají se vysvětlit zásahem do metabolismu mozku.26

24

MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na . Tamtéž. 26 Tamtéž. 25

21

2.3.7 Bolesti hlavy v rámci onemocnění lebky, očí, nosu, uší, vedlejších dutin, zubů, úst nebo jiných struktur hlavy a obličeje Nejrůznější afekce lebky, krku, očí, nosu a vedlejších dutin, zubů a dutin ústní mohou být provázeny úpornými bolestmi hlavy, jako např. akutní glaukom, akutní záněty či maligní procesy. Řešení vyžaduje správné diferenciálně diagnostické postupy a kauzální léčbu. K nejvíce

diskutovaným podskupinám sekundárních bolestí hlavy patří

cervikogenní bolesti hlavy (CEH). CEH jsou epizodické unilaterální bolesti hlavy, trvající od 3 hodin do 1 týdne a recidivující v intervalech 2 dny až 2 měsíce. Bolest začíná v okcipitální krajině a projevuje se vždy do frontální oblasti na téže straně, kde bývá intenzivnější. Záchvat bolesti může být provokován některým pohybem v oblasti šíje. Může být přítomna i lehká, spíše tlaková difúzní bolest v příslušné horní končetině. Ženy jsou postiženy častěji než muži. Vzniku obtíží často přechází trauma, ale je mnoho pacientů, kteří jakékoliv trauma negují. Při CEH bývá omezená pohyblivost v oblasti šíjového svalstva či jeho reakce na pasivní protažení či aktivní pohyb v kterémkoliv krčním segmentu. U některých pacientů je přítomna nauzea, zvracení, rozmazané vidění a obtíže při polykání. V etiopatogenezi je zásadní těsné anatomické i funkční vztahy mezi strukturami horní krční páteře, zvláště kořeny C2, C3 a kaudálním jádrem trigeminu s možností aktivace trigeminovaskulárního komplexu.27 Terapeuticky se využívá symptomatická léčba, analgetika či NSA, v případě zvýšeného tonu paravertebrálního svalstva jsou vhodná i myorelaxancia. Nejběžnější je léčba konzervativní, kde kromě medikamentózního ovlivnění bolesti či zvýšeného tonu šíjního svalstva je velmi důležitá spolupráce s odborníkem rehabilitačního lékařství (pohybový režim, vhodnost užití límce, fyzioterapie a další).28

27 28

MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na . Tamtéž.

22

2.3.8 Kraniální neuralgie, kořenové bolesti a deaferentační bolesti Nejběžnější z kraniálních neuralgií je trigeminální neuralgie. Rozeznáváme idiopatickou (esenciální) a sekundární neuralgii. Incidence idiopatické neuralgie trojklanného nervu je 155 případů na milión osob, poměr mezi ženami a muži je 3:2. V 96 % se vyskytuje unilaterálně. Typické jsou záchvatovité ataky prudké šlehavé, ostré bodavé či pálivé bolesti silné intenzity, trvající od několika sekund do 2 minut. Nejčastěji jsou lokalizované faciálně nebo frontálně. Mohou být aktivovány běžnými aktivitami jako je žvýkání, mluvení, mytí. Mezi záchvaty je pacient asymptomatický, při vyšetření není obvykle neurologický deficit. Sekundární neuralgie není tak intenzivní jako idiopatická neuralgie, ale trvá hodiny až dny. Často provází intrakraniální tumory, aneurysmata, roztroušenou sklerózu a oční, nosní či dentální afekce. Terapeuticky se nejvíce používá gabapentin v kombinaci s tramadolem. V rezistentních případech lokálně obstřiky anestetik či alkoholu nebo termokoagulace ganglia, vyjímečně i radioterapie gama nožem.29

2.3.9 Neklasifikovatelné bolesti hlavy Přes veškerou snahu se některý typ bolesti hlavy nepodaří zařadit do současné klasifikace. V tomto případě je na místě alespoň přibližné zařazení a další sledování.30

29 30

WABERŽINEK,G., Migréna- diagnostika a léčba, s. 120-130. MASTÍK, J., Sekundární bolesti hlavy, [online], Dostupné na .

23

2.4 Léčba bolestí hlavy Mezi cíle léčby bolestí všeobecně patří zajištění klidného a bezbolestného spánku, odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu i při tělesné aktivitě. Konečným cílem je odstranění nebo výrazné zmírnění bolesti a dosažení co nejlepší kvality života nemocných. Základem úspěchu léčby bolesti je navození důvěry mezi nemocným a lékařem. Léčba bolesti je správná a nutná v kterékoli fázi života. Téměř s každou bolestí lze účinně bojovat a to bez ohledu na to, jaké jsou její příčiny. Bolest není vnucenou, nebo dokonce smysluplnou součástí lidské existence, naopak je nepříjemným, často nesmyslným a většinou i zbytečným doprovodným jevem. Bolest hlavy je častým důvodem pro vyhledání lékařské péče a snahy o získání medikace pro úlevu od bolesti, ať již léku na předpis či bez předpisu. Volně prodejné léky jsou užívány k léčbě bolesti hlavy hojně. Naopak léčba profylaktickými léky je užívána poměrně málo. Ve studii M. von Korffa aj. o medikaci užívané k léčbě bolestí hlavy bylo zjištěno, že většina všech pacientů užívala buď volně prodejná analgetika či analgetika na předpis. Pouze malé množství migreniků užívalo ergotamin nebo sumatriptan. Počet pacientů, užívajících profylaktickou medikaci byl rovněž velmi nízký. Důvodem pro takovýto postup může být názor lékařů a jejich zažité preference určité léčby, uspokojivá klinická odpověď na zavedenou léčbu ze strany pacienta a také restrikce ze strany plátce omezující podmínky pro preskripci sumatriptanu jen na určité případy.31 Při výzkumu stavu preskripce léků bylo zjištěno, že přibližně každé 3 léky ze 4 předepsaných na bolesti hlavy neodpovídají doporučením odborné společnosti. Analýza se týkala 4636 mužů a 16573 žen z německé populace obyvatel. Tato nedoporučená preskripce narůstala s věkem pacientů. Jednalo se o kombinované preparáty. Autoři uvádějí, že tyto kombinované preparáty nemají lepší či delší účinek než doporučovaná léčba jednosložkovými preparáty a navíc mají nezanedbatelná rizika.32

31

KORFF, M.,aj., Headache medication-use among primary care headache patients in a health maintenance organization, Cephalalgia, 1999, č.19, s.575–580. . 32 KROBOT, K.J., STEINBERK, H.W., PFAFFENRATH, V., aj., Migraine prescription density and recommendations. Results of the PCAOM Study. Cephalalgia, 1999, č.19, s.511-519.

24

Bez ohledu na širokou škálu dostupných metod konvenční medicíny, která byla uvedena vždy u konkrétního typu bolesti hlavy, se v dnešní době mnozí lidé obracejí na řadu různých doplňkových způsobů léčby bolesti jako je akupunktura, jóga, byliny, aj..

2.4.1 Akupunktura Akupunktura je součástí starověkého systému tradiční čínské medicíny a její součástí je zavádění tenkých jehel do určitých bodů na těle. Tyto body se vyskytují podél neviditelných kanálů, které se nazývají meridiány, skrze něž proudí životní energie. Zavedení jehly do těchto bodů má podle tvrzení čínské medicíny stimulovat schopnost těla léčit sebe sama. Někteří vědci se domnívají, že akupunktura stimuluje produkci endorfinů, což jsou přirozené látky, které si tělo tvoří na útlum bolesti.33 V Mnichově skupina lékařů provedla řízenou randomizovanou studii, kde zkoumaly účinnost akupunktury v porovnání s předstíranou akupunkturou. Do studie bylo zařazeno 302 pacientů s migrenózními obtížemi ve věkovém průměru 43 let. Pacienti vyplňovali deník bolestí hlavy od 4. týdne před a do 12. týdne po randomizaci. Lékař provádějící akupunkturu je navštěvoval nepravidelně asi 12krát po dobu 8. týdnů. Během této doby nedostávali pacienti jinou antimigrenózní terapii. Studií bylo zjištěno, že akupunktura nemá velký vliv na bolest hlavy, protože úlevu od bolesti udávali pacienti z obou skupin. Oba léčebné postupy se prokázaly jako účinnější než žádná léčba.34

33 34

WILKINSON,M.,MacGREGOR,A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 73. LINDE,K.,STRENG,A.,aj., Akupunktura u pacienta s migrénou. Randomiovaná řízená studie. Acupuncture for patients with Migraine. A randomized Controlled Trial. JAMA,2005,č.10,s.591-599.

25

2.4.2 Bylinářství V bylinářství se používají při léčení a udržování zdraví rostliny. Bylinné léčivé přípravky mohou být směsí několika rostlin nebo se může jednat o jednu rostlinu. Lze je připravovat řadou různých způsobů: ve výluzích, v tinkturách, olejích, vývarech, tabletách, sirupech nebo čípcích či střevních nálevech. V mnohých lékárnách lze koupit již připravené bylinné směsi pro běžné zdravotní problémy jako nachlazení, bolesti hlavy a bolesti spojené s menstruací. Stejně tak lze kupovat jednotlivé byliny přímo od obchodníků. Bylo zjištěno, že rostlina řimbaba obecná snižuje četnost a závažnost záchvatů migrény, pokud se používá pravidelně v rámci prevence. Pro léčbu bolesti se též doporučuje řada rostlinných přípravků. Od tenzních bolestí hlavy pomáhá například nálev heřmánku nebo čistce lékařského, výluh z tužebníku jilmového nebo tavolníku, máty peprné, rozmarýnu a sporýše lékařského.35

2.4.3 Fyzioterapie Fyzioterapie je součástí léčebných postupů více než sto let. V současné době většina pacientů přichází k fyzioterapeutům s bolestí, ale veřejnost často nezná úplné možnosti fyzioterapie při léčbě a úlevě od bolestivých stavů. Velkou část těchto pacientů tvoří ženy. Většina z těchto bolestí hlavy je způsobena poruchami držení krční páteře. To je často zhoršeno ještě špatným držením těla a dlouhodobou nerovnováhou v napětí svalů. Chronické bolesti hlavy mohou být velice nepříjemnou záležitostí a velmi dobře reagují na fyzioterapeutické způsoby léčby.

Pacient je

edukován o způsobu, jak zabránit dalším bolestem a učí se nejen správnému držení těla, ale i snižování napětí a uvolňování svalů.36

35

WILKINSON, M., MacGREGOR, A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 72. Tamtéž, s. 71.

36

26

2.4.4 Homeopatie Homeopatie je systém medicíny založený na principu, že stejné se léčí stejným. Podle tohoto systému může látka, která způsobuje určité příznaky ve zdravém těle, pomoci léčit stejné příznaky, které se objevují v rámci onemocnění u nemocného člověka. Zakladatelem homeopatie je Samuel Hahnemann, který tento propracovaný systém vytvořil na začátku 19. století, a který zjistil, že čím je více je prostředek naředěný, tím větší je jeho účinek. Mnohé homeopatické přípravky včetně homeopatických balíčků první pomoci lze koupit bez lékařského předpisu v lékárně nebo v prodejnách zdravé výživy.37

2.4.5 Jóga Jóga je způsob filosofické meditace, které se zaměřují na tělesný i duchovní rozvoj. Ne každý má touhu zabývat se duchovním rozměrem jógy nebo změnit svůj život takovým způsobem, jak se očekává od skutečných jogínů. Existuje však řada kurzů jógy, které jógu nabízejí jako způsob cvičení a relaxace, což stále může být přínosné. Každodenní bolesti a bolístky mohou na jógová cvičení reagovat příznivě. Osoby, které pravidelně jógu cvičí, se většinou cítí lépe a zdravěji. Někteří zkušení jogíni mohou svou vůlí změnit krevní tlak, což otevírá řadu možností při léčbě onemocnění srdečně-cévního systému.38

2.4.6 Reflexologie Reflexologie je léčebná technika, při které se tlakem prstů na určité body na noze a někdy na rukách či obličeji dosahuje příznivého účinku na jiné tělesné orgány. Na reflexologický způsob léčby dobře reaguje řada zdravotních problémů a nemocí, jako jsou akutní a chronická bolest, úzkost, poruchy krevního oběhu, stres a hojení ran.39

37

WILKINSON, M.,MacGREGOR, A., Migréna a jiné bolesti hlavy, s. 73. Tamtéž, s. 74. 39 Tamtéž. 38

27

3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

3.1 Cíl průzkumného šetření a pracovní hypotézy Cíl 1: Zjistit dostupnost informací týkajících se bolestí hlavy. Cíl 2: Zjistit přístup žen a jejich lékařů k bolestem hlavy.

Hypotéza 1: Předpokládám, že nejméně 40 % dotazovaných žen uvede jako nejčastější příčinu bolesti hlavy menstruaci.

Hypotéza 2: Předpokládám, že nejméně 40 % respondentek považuje získané informace o bolestech hlavy za nedostatečné.

Hypotéza 3: Předpokládám, že nejméně 30 % z respondentek, které byly s bolestmi hlavy u lékaře, je s přístupem lékaře nespokojeno.

Hypotéza 4: Předpokládám, že respondentky nejvíce používají k odstranění bolesti hlavy volně prodejné léky.

Hypotéza 5: Předpokládám, že nejméně 70 % respondentek bolest hlavy někdy pouze předstírala při výkonu

nějaké činnosti v okamžiku, kdy je hlava

nebolela.

28

3.2 Metody průzkumného šetření Údaje potřebné pro tuto bakalářskou práci jsem získala metodou anonymního dotazníku. Respondentky odpovídaly písemně na předtištěný formulář podle návodu k vyplnění dotazníku. Výhodou této metody je získání velkého množství informací od vysokého počtu respondentů v krátkém časovém období. Dotazník jsem sestavila na základě cílů své práce tak, abych mohla potvrdit nebo vyvrátit svoje předpoklady. Dotazník prošel pilotáží několika nezávislých respondentů a byl ještě po konzultaci s vedoucím mé bakalářské práce upraven a poté rozdán respondentkám. Dotazník je složen z 22 položek. Položky jsou uzavřené. Pouze první položka se týká identifikačních údajů, zbylých 21 položek se týká vlastního výzkumu. Výsledky výzkumu jsou uváděny v tabulkách a grafech v relativní a absolutní četnosti.

3.3 Organizace průzkumného šetření Jako respondentky jsem zvolila ženy trpící bolestmi hlavy ze

svého okolí,

z rodiny a přítelkyně, které se staly na jedné straně dotazovanými jednotlivci a na druhé straně i distributory dotazníků. Dotazník byl vyplňován respondentkami během měsíce listopadu.

3.4 Charakteristika zkoumaného souboru Zkoumaný soubor je složen z 85 žen trpících bolestmi hlavy v různorodé věkové kategorii. Během distribuce bylo rozdáno celkem 100 dotazníků, vrátilo se mi jich 89. Z toho 4 dotazníky byly vyřazeny pro neúplnost. Celkem tedy bylo pro můj výzkum použito 85 dotazníků. Celkový počet, který uvádím jako 100 %, je 85. Návratnost dotazníků tedy byla 85 %.

29

3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření Položka č. 1 : Kolik je Vám let?

Tab. 1 - Věk respondentů Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 30-ti let

30

35,3 %

31 – 45 let

18

21,2 %

46 – 60 let

20

23,5 %

Nad 61 let

17

20,0 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 1 dokumentuje, že šetření se zúčastnilo celkem 85 respondentů. Zobrazuje věkové kategorie respondentů. Nejvíce je zastoupena věková kategorie osob do 30-ti let v počtu 30 (35,3 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věku 46 – 60 let v počtu 20 (23,5 %). Další skupiny tvoří respondenti ve věku 31 – 45 let v počtu 18 (21,2 %) a ve věku nad 61 let v počtu 17 (20 %). Graf 1 - Věk respondentů

20.0% 35.3% 23.5%

Do 30-ti let

21.2%

31 - 45 let

46 - 60 let

30

nad 61 let

Položka č. 2 : Jak často Vás bolí hlava?

Tab. 2 - Četnost výskytu bolesti hlavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Několikrát za rok

27

31,8 %

Několikrát za měsíc

43

50,6 %

Několikrát za týden

15

17,6 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 2 nám dokumentuje, že z 85 respondentů, kteří se zúčastnily šetření, trpí bolestí hlavy několikrát za měsíc 50,6 % (43) respondentů, několikrát za rok udává bolest hlavy 31,8 % (27) respondentů a několikrát za týden udává bolest hlavy 17,6 % (tj. 15) respondentů.

Graf 2 – Četnost výskytu bolesti hlavy

50.6% 31.8% 17.6%

Několikrát za rok

Několikrát za měsíc

31

Několikrát za týden

Položka č. 3 : Jste si vědoma faktoru, který vyvolává bolesti Vaší hlavy?

Tab. 3 - Znalost vyvolávajícího faktoru Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

71

83,5 %

Ne

14

16,5 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 3 zobrazuje, zda-li respondentky znají vyvolávající faktor bolesti jejich hlavy. Šetřením jsem zjistila, že z celkového počtu 85 respondentek zná příčinu svých bolestí 71 respondentek což je 83,5 %. Oproti tomu 14 respondentek tj. 16,5 % tento vyvolávající

faktor nezná. Respondentky, které

odpověděly ne pokračovaly

ve vyplňování dotazníku až u položky č. 6.

Graf 3 – Znalost vyvolávajícího faktoru

83.5% 16.5%

Ano

Ne

32

Položka č. 4 : Co obvykle bolest Vaší hlavy vyprovokuje?

Tab. 4 - Provokační faktor bolesti hlavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Menstruace

43

60,6 %

Krční páteř

39

54,9 %

Nedostatek tekutin

39

54,9 %

Alkohol

36

50,7 %

Ležení v posteli

30

42,3 %

Pasivní kouření

22

31,0 %

Nedostatek spánku

22

31,0 %

Změny počasí

18

25,4 %

TV, PC

18

25,4 %

Aktivní kouření

15

21,1 %

Káva

13

18,3 %

Některé druhy potravin

12

17,0 %

Nadbytek spánku

12

17,0 %

Velká námaha

11

15,5 %

Velké množství jídla

9

12,7 %

Změny počasí

3

5,1 %

Oční a zubní potíže

3

4,2 %

Ostré světlo

3

4,2 %

Stres

3

4,2 %

Silné pachy

2

2,9 %

33

Na tuto položku odpovídalo pouze 71 respondentek, které v předchozí položce č. 3 odpověděly ano na otázku zda-li znají příčinu svých bolestí hlavy. Tabulka 4 tedy popisuje nejčastější příčiny bolestí hlavy u dotazovaných respondentek. Respondentky mohly uvádět i více možností. Celkem se sešlo 353 odpovědí. Šetřením bylo zjištěno, že u 43 žen (60,6 %) je nejčastější příčinou bolesti hlavy menstruace, u 39 žen (54,9 %) nedostatek tekutin a potíže s krční páteří. Další větší skupinou vyvolávajících faktorů se u 36 žen (50,7 %) ukázal alkohol, špatné ležení v posteli udalo 30 žen (42,3 %). Pasivnímu kouření stejně jako nedostatku spánku přičítá své obtíže 22 žen ( 31,0 %), aktivnímu kouření 15 žen (21,1 %). 18 žen (25,4 %) udalo vliv na bolest TV, PC a změnám počasí. 13 žen (18,3 %) přičítá potíže kávě, 12 žen (17,0 %) nadbytku spánku a některým druhům potravin, 11 žen (15,5 %) velké námaze , 9 žen (12,7 %) velkému množství jídla, 3 ženy (4,2 %) změny počasí, stres, ostré světlo a oční či zubní potíže. 2 (2,9 %) ženy udávají silné pachy jako příčinu bolestí hlavy.

34

Položka č. 5 : Co v souvislosti s vyvolávající příčinou nejčastěji děláte pro odstranění nebo zmírnění frekvence výskytu záchvatů bolesti hlavy?

Tab. 5 – Snížení frekvence výskytu Absolutní četnost

Relativní četnost

11

15,5 %

11

15,5 %

Nekouřím

3

4,2 %

Pravidelně cvičím

7

9,9 %

34

47,9 %

Nic

5

7,0 %

Celkem odpovědí

71

100 %

Dodržuji pravidelný spánkový režim Dodržuji zásady správné životosprávy

Vynechávám kontakt s vyvolávající příčinou

Na tuto položku odpovídalo pouze 71 respondentek, které v položce číslo 3 odpověděly ano na otázku zda-li znají příčinu svých bolestí hlavy. Tabulka 5 zjišťuje, co respondentky dělají pro odstranění či zmírnění záchvatů bolestí hlavy v souvislosti se znalostí vyvolávajícího faktoru. Největší skupinou respondentek je 34 respondentek (47,9 %), které vynechává kontakt z vyvolávající příčinou. 11 respondentek (15,5 %) dodržuje pravidelný spánkový režim a životosprávu, 3 respondentky (4,2 %) nekouří, 7 (9,9 %) dotazovaných žen pravidelně cvičí. 5 (7,0 %) respondentek nedělá pro odstranění bolestí nic.

35

Graf 4 - Snížení frekvence výskytu

47.9%

15.5%

7.0%

9.9%

4.2%

Nekouřím Nic Pravidelně cvičím Pravidelný spánkový režim Vynechávám kontakt s vyvolávající příčinou Životospráva

36

15.5%

Položka č. 6 : Jak byste hodnotila průměrnou intenzitu bolesti Vaší hlavy?

Tab. 6 – Intenzita bolesti hlavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi silná

14

16,5 %

Silná

22

25,9 %

Snesitelná

44

51,7 %

Slabá

5

5,9 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 6 dokumentuje, že velmi silnou bolestí hlavy trpí 14 respondentek (16,5 %) z 85 dotazovaných žen, silnou bolestí trpí 22 respondentek (25,9 %). Slabou bolest označilo 5 žen (5,9 %) a do největší skupiny patří ženy se snesitelnou bolestí hlavy, kterých je 44 (51,7 %) Graf 5 - Intenzita bolesti hlavy

51.7% 5.9% 25.9%

Velmi silná

16.5%

Silná

Snesitelná

37

Slabá

Položka č. 7: Jak dlouho bolest obvykle trvá?

Tab. 7 – Trvání bolesti Absolutní četnost

Relativní četnost

Hodinu

6

7,1 %

Několik hodin

24

28,2 %

Celý den

45

52,9 %

Několik dní

10

11,8 %

Celkem

85

100 %

Z tabulky 7 vyplývá, že celý den hlava bolí 45 respondentek (52,9 %), několik hodin 24 žen (28,2 %), několik dní 10 žen (11,8 %) a jen hodinu se potýká s bolestí hlavy 6 respondentek (7,1 %) z 85 dotazovaných.

Graf 6 – Trvání bolesti 11.8%

7.1% 28.2%

52.9%

Hodinu

Několik hodin

Celý den

38

Několik dní

Položka č. 8: Omezuje Vás bolest hlavy při každodenních činnostech?

Tab. 8 – Omezení při každodenních činnostech Absolutní četnost

Relativní četnost

Neomezuje

52

61,2 %

Omezuje

24

28,2 %

Neschopna činnosti

9

10,6 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 8 dokumentuje, že 52 respondentek (61,2 %) není nijak omezeno při výkonu každodenních činností. Dalších 24 žen (28,2 %) je omezeno při denních aktivitách jen zčásti a 9 respondentek (10,9 %) je neschopno jakékoliv činnosti.

Graf 7 – Omezení při každodenních činnostech

61.2%

28.2%

10.6%

Neomezuje

Omezuje

39

Neschopna činnosti

Položka č. 9 : Znáte možnosti léčby bolesti hlavy?

Tab. 9 – Informovanost v léčbě bolesti hlavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

80

94,1 %

Ne

5

5,9 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 9 zobrazuje informovanost respondentek o možnostech léčby bolesti hlavy. Šetřením jsem zjistila, že z celkového počtu 85 respondentek zná možnost léčby bolestí 80 respondentek což je 94,1 %. Oproti tomu 5 respondentek tj. 5,9 % tuto možnost terapie nezná. Respondentky, které odpověděly ne pokračovaly ve vyplňování dotazníku až u položky č. 12.

Graf 8 – Informovanost v léčbě bolesti hlavy

ANO

NE

Ano

Ne

40

Položka č. 10 : Jak jste získala informace o bolesti hlavy a možnosti její léčby?

Tab. 10 – Původ informací Absolutní četnost

Relativní četnost

Od rodiny

45

56,3 %

Od známých

39

48,8 %

Z denního tisku

30

37,5 %

Z odborné literatury

29

36,3 %

Z „ženských časopisů“

22

27,5 %

Od lékaře

19

23,8 %

TV

10

12,5 %

Z internetu

7

8,8 %

Na tuto položku odpovídalo pouze 80 respondentek, které v předchozí položce č.9 odpověděly, že znají možnosti léčby bolesti hlavy. V této otázce bylo možno zvolit více možností. Sešlo se celkem 201 odpovědí. Největší skupinu respondentů v počtu 45 (56,3 %) tvoří ti, co mají své informace zjištěné od rodiny a známých v počtu 39 (48,8 %). Z denního tisku má své informace o možnosti léčby bolesti hlavy 30 žen ( 37,5 %), z odborné literatury 29 žen (36,3 %), z „ženských časopisů“ má informace 22 žen (27,5 %). Pouze 19 respondentek (23,8 %) je informováno od lékaře, 10 žen (12,5 %) z TV a 7 žen (8,8 %) z internetu.

41

Položka č. 11: Zdají se Vám získané informace dostatečné?

Tab. 11 – Dostatečnost informací Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

45

56,3 %

Ne

35

43,7 %

Celkem

80

100 %

Tabulka 11 dokumentuje spokojenost respondentek s množstvím získaných informací o možnostech léčby bolesti hlavy. Šetřením jsem zjistila, že z celkového počtu 80 respondentek, které odpověděly v položce číslo 9 ano na otázku, zda-li znají možnost léčby bolesti hlavy, je 45 respondentek (56,3 %) spokojeno s množstvím získaných informací. Oproti tomu je 35 respondentek (43,7 %) nespokojeno s množstvím získaných informací.

Graf 9 – Dostatečnost informací

43.7% 56.3%

Ano

Ne

42

Položka č. 12: Byla jste někdy kvůli bolesti hlavy u lékaře? Tab. 12 – Návštěva lékaře Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

19

22,4 %

Ne

66

77,6 %

Celkem

85

100 %

Ve sledovaném souboru respondentek navštěvuje lékaře pouze 19 žen (22,4 %) a zbylých 66 žen (77,6 %) lékaře nikdy nenavštívilo. Tato položka se úzce váže s položkou číslo 10, kde jsem zjišťovala kolik žen zná informace o léčbě bolestí hlavy od lékaře. V již zmíněné položce č. 10 mělo informace o léčbě bolestí hlavy 19 žen od lékaře, což odpovídá výsledku položky č. 13, kde 19 žen (22,4 %) tvrdí, že navštěvuje lékaře.

Graf 10 – Návštěva lékaře

22.4%

77.6%

Ano

Ne

43

Položka č. 13: Z jakého důvodu jste nebyla s bolestí hlavy u lékaře? Tab. 13 – Důvod k nenavštívení lékaře Absolutní četnost

Relativní četnost

21

31,8 %

Bolest zvládám sama

11

16,7 %

Nechce se mi jít k lékaři

11

16,7 %

Bojím se reakce lékaře

10

15,1 %

Nemám čas jít k lékaři

8

12,1 %

Jiná možnost

5

7,6 %

Celkem

66

100 %

Bolest hlavy nepovažuji za důvod jít k lékaři

Z výsledků šetření provedených na 66 ženách, které v předchozí položce číslo 12 odpověděly, že s bolestí hlavy nenavštěvují lékaře vyplývá, že 21 žen (31,8 %) bolest hlavy nepovažuje za důvod návštěvy lékaře. Další skupina 11 žen (16,7 %) bolest zvládá sama či se

jim nechce z nějakého důvodu lékaře navštívit. 10 žen (15,1 %)

se bojí reakce lékaře, 8 žen (12,1 %) nemá čas jít k lékaři a 5 žen (7,6 %) zvolilo za odpověď jinou možnost než byly výše jmenované. Graf 11 – Důvod k nenavštívení lékaře

16.7%

16.7%

31.8% 7.6%

15.1%

12.1%

Bolest nepovažuji za důvod jít k lékaři Bolest zvládám sama Nechce se mi jít k lékaři Bojím se reakce lékaře Nemám čas jít k lékaři Jiná možnost

44

Položka č. 14: Jak často lékaře s bolestmi hlavy navštěvujete? Tab. 14 – Frekvence návštěv u lékaře Absolutní četnost

Relativní četnost

Pravidelně

9

47,4 %

Občas

6

31,6 %

Byla jsem u něj jednou

4

21,0 %

Celkem

19

100 %

Na tuto

otázku odpovídaly pouze respondentky, které navštěvují lékaře.

Pravidelně navštěvuje lékaře 9 žen (47,4 %), občas 6 žen (31,6 %) a u lékaře byly jen jednou 4 respondentky (21,0 %). Graf 12 – Frekvence návštěv u lékaře

21.0% 47.4% 31.6%

Pravidelně

Občas

Byla jsem u něj jednou

45

Položka č. 15: K jakému lékaři nejčastěji s bolestí hlavy chodíte? Tab. 15 – Odbornost lékaře Absolutní četnost

Relativní četnost

K praktickému lékaři

16

84,2 %

Ke specialistovi

3

15,8 %

Celkem

19

100 %

Na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentek, které navštěvují lékaře. Z výsledků šetření vyplývá, že 16 žen (84,2 %) navštěvuje nebo navštívilo s bolestí hlavy praktického lékaře, u speciality byly 3 ženy (15,8 %). Graf 13 – Odbornost lékaře

84.2%

15.8%

Praktický lékař

Specialista

46

Položka č. 16: S jakým přístupem jste se setkala u lékaře? Tab. 16 – Spokojenost respondentek Absolutní četnost

Relativní četnost

Jsem spokojena

12

63,2 %

Jsem nespokojena

7

36,8 %

Celkem

19

100 %

Tabulka 16 dokumentuje přístup lékaře k nemocným s bolestí hlavy. Na tuto otázku odpovídalo opět pouze 19 respondentek, které navštěvují či navštívily při potížích s bolestí hlavy lékaře. 12 respondentek (63,2 %) je plně spokojeno, 7 respondentek (36,8 %) je

nespokojeno. Respondentky měly možnost se vyjádřit

k důvodu nespokojenosti s postupem lékaře. 4 respondentky uvedly, že lékař nepovažoval jejich bolest hlavy za důvod ho zdržovat od „důležitějších“ nemocí, 2 respondentky uvedly, že lékař jim bolesti nevěřil, 1 dotazovaná žena se k důvodu nespokojenosti nevyjádřila. Graf 14 – Spokojenost respondentek

63.2% 36.8%

Jsem spokojena

Jsem nespokojena

47

Položka č. 17: Jakým způsobem bolest hlavy nejčastěji odstraňujete? Tab. 17 – Způsob odstraňování bolesti hlavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Volně prodejnými léky

58

68,2 %

Léky na předpis

12

14,1 %

Doplňujícími způsoby

10

11,8 %

Bolest hlavy neřeším

5

5,9 %

Celkem

85

100 %

Na tuto položku odpovídaly již všechny respondentky, které se zúčastnily šetření. Z této tabulky nám vyplynulo, že 58 dotazovaných žen (68,2 %) používá k odstranění bolesti hlavy volně prodejné léky, 12 respondentek (14,1 %) léky na předpis, 10 respondentek (11,8 %) používá doplňující způsoby a 5 dotazovaných žen (5,9 %) bolest hlavy neřeší vůbec. Graf 15 – Způsob odstraňování bolesti hlavy

11.8%

5.9%

14.1%

Volně prodejné léky

68.2%

Léky na předpis

Doplňující způsoby

48

Bolest hlavy neřeším

Položka č. 18: Jaké používáte doplňující způsoby léčby bolesti hlavy? Tab. 18 – Doplňující způsoby léčby Absolutní četnost

Relativní četnost

Akupresura

39

48,8 %

Masáže

35

43,8 %

Relaxace

26

32,5 %

Působení chladu

19

23,8 %

Bylinné čaje

10

12,5 %

Cvičení

10

12,5 %

Působení tepla

6

7,5 %

Homeopatie

4

5,0 %

Akupunkturu

2

2,5 %

Aromaterapii

2

2,5 %

Jóga

1

1,3 %

Na položku č. 18 odpovídalo z 85 respondentek pouze 80 dotazovaných žen. 5 žen bolest hlavy nijak neřeší, proto nebyly do tohoto šetření zařazeny. Respondentky mohly odpovídat více možnostmi. Celkem se sešlo 154 odpovědí. Tab. 18 nám zobrazuje používání doplňkových metod při léčbě bolesti hlavy. Jednotlivé odpovědi jsou řazeny od největšího počtu odpovědí do nejmenšího počtu odpovědí. Akupresuru používá jako doplňkovou metodu 39 žen (48,8 %), masáže 35 (43,8 %) respondentek, 26 žen (32,5 %) používá relaxaci, chlad 19 žen (23,8 %), 10 respondentek (12,5 %) označilo bylinné čaje a cvičení, 6 žen (7,53 %) teplo. 4 dotazované ženy (5,0 %) používají homeopatii, 2 ženy (2,5 %) označily akupunkturu a aromaterapii a 1 žena ( 1,3 %) označila jógu.

49

Položka č. 19: Kdy léčbu zahajujete? Tab. 19 – Zahájení léčby Absolutní četnost

Relativní četnost

13

15,8 %

29

36,8 %

Při rozvinuté bolesti

38

47,4 %

Celkem

80

100 %

Preventivně, již bez příznaků bolesti Při prvních známkách bolesti

Na položku číslo 18 odpovídalo z 85 respondentek 80. Zbylých 5 bolest hlavy nijak neřeší, proto nebyly do tohoto šetření zařazeny. Z výsledků šetření vyplývá, že 38 dotazovaných žen (47,4 %) zahajuje příslušnou léčbu až při rozvinuté bolesti, 29 respondentek (36,8 %) při prvních známkách bolesti a 13 (15,8 %) bere již léčbu preventivní tzv. profylaxi. Graf 16 – Zahájení léčby

47.4% 36.8% 15.8%

Preventivní zahájení léčby

Při prvních známkách bolesti

50

Při rozvinuté bolesti

Položka č. 20: Pomáhá Vám tento způsob léčby? Tab. 20 – Účinnost léčby Absolutní četnost

Relativní četnost

Vždy

21

26,3 %

Většinou ano

20

25,0 %

Někdy

25

31,3 %

Většinou ne

10

12,4 %

Nikdy

4

5,0 %

Celkem

80

100 %

Tabulka 20 dokumentuje, že 21 žen (26,3 %) pociťuje vždy úlevu od bolesti po aplikaci příslušné terapie. 20 respondentek (25,0 %) úlevu od bolesti pociťuje většinou ano, někdy účinkuje léčba u 25 dotazovaných žen (31,3 %), většinou neúčinkuje léčba u 10 respondentek (12,4 %) a nikdy nepociťují úlevu od bolesti 4 ženy ( 5,0 %). Graf 17 – Účinnost léčby

31.3% 25.0% 12.4% 26.3% 5.0%

Vždy

Většinou ano

Někdy

51

Většinou ne

Nikdy

Položka č. 21: Předstírala jste někdy bolest hlavy?

Tab. 21 – Předstírání bolesti Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

76

89,4 %

Ne

9

10,6 %

Celkem

85

100 %

Tabulka 21 dokumentuje, zda-li respondentky bolest hlavy předstírají ve chvíli, kdy je hlava momentálně nebolí. Z výsledků šetření vyplynulo, že 76 respondentek (89,4 %) bolest hlavy jako výmluvu použily, zatím co 9 respondentek (10,6 %) ne.

Graf 18 – Předstírání bolesti

89.4%

10.6%

Ano

Ne

52

Položka č. 22 : Při výkonu jaké činnosti nejčastěji bolest hlavy předstíráte?

Tab. 21 – Předstírání bolesti při nějaké činnosti Absolutní četnost

Relativní četnost

Při domácích pracích

17

22,4 %

Při sexu

43

56,6 %

Při nakupování

2

2,6 %

Při cestování

8

10,5 %

V zaměstnání

6

7,9 %

Celkem

76

100 %

Na tuto položku odpovídalo pouze 76 respondentek, které v položce č. 21 odpověděly ano na otázku zda-li při výkonu nějaké činnosti používají bolest hlavy jako výmluvu. Z tabulky 5 vyplývá, že 43 (56,6 %) respondentek používá bolest hlavy při sexu jako výmluvu, 17 žen (22,4 %) při výkonu domácích prací, 8 (10,5 %) při cestování, 6 žen (7,9 %) v zaměstnání a 2 ženy (2,6 %) při nakupování.

Graf 19 - Předstírání bolesti při nějaké činnosti

56.6%

22.4% 7.9%

Domácí práce

Sex

10.5%

Nákupy

53

2.6%

Cestování

Zaměstnání

DISKUZE Ve své bakalářské práci jsem se zabývala bolestmi hlavy. Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat přístup k léčbě bolestí hlavy a dostupnost informací týkajících se bolestí hlavy. Dotazníkové šetření bylo určeno pouze ženám, které trpí bolestmi hlavy. Celkem bylo osloveno 100 žen, návratnost dotazníků byla 89 %, použitelnost 85 %. Ve své práci jsem si vytýčila 2 cíle a 5 hypotéz. V hypotéze číslo 1 předpokládám, že nejméně 40 % dotazovaných žen uvede menstruaci jako nejčastější vyvolávající faktor bolesti hlavy. K této hypotéze směřovaly v dotazníku položky číslo 3 a 4. Hypotéza se mi potvrdila. Ze 71 žen, které znají vyvolávající faktor svých bolestí hlavy, udalo 43 žen tj. 60,6 % nejčastěji menstruaci. Na dalším místě se umístily potíže s krční páteří, nedostatek tekutin, alkohol atd. Tato hypotéza se též vztahuje k položce číslo 1, kde zjišťuji věk respondentek. Ve skupině respondentek do 45 let je celkem 48 žen z celkového počtu 85 dotazovaných žen. Z tohoto šetření je jisté, že hormonální změny hrají důležitou úlohu při spuštění záchvatů migrény, často však pozorujeme také další spouštěcí faktory, jako jsou stres, přepracování, chyby životosprávy atd. V hypotéze číslo 2 předpokládám, že nejméně 40 % respondentek považuje získané informace o bolestech hlavy za nedostatečné. V položce číslo 9 jsem zjistila, že 80 respondentek zná možnosti léčby bolesti hlavy. V položce 10 jsem zjišťovala od těchto 80 respondentek původ informací. Z šetření vyplynulo, že největší informovanost probíhá v rodinách a mezi známými. Velkým překvapením pro mne bylo, že ženy nejméně využívají při zjišťování informací internet. Mojí domněnkou je, že v dnešní moderní době je přístup k internetu již nezbytností a samozřejmostí. Dále si

myslím,

že

na

internetových stránkách je informací pro laiky i odborníky

dostatek. Z položky číslo 11 vyplynulo, že 35 žen (43,7 %) považuje získané informace za nedostatečné, tím se moje hypotéza potvrdila.

54

V hypotéze číslo 3 předpokládám, že nejméně 30 % z respondentek, které byly s bolestmi hlavy u lékaře, je s přístupem lékaře nespokojeno. Hypotéza byla testována na položkách 2, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 15, 16. Do tohoto šetření bylo z 85 respondentek zahrnuto pouze 19 (22,4 %) žen, které kvůli bolestem hlavy navštěvují lékaře (položka č. 12). 66 respondentek k lékaři nechodí (položka č. 13). Nejčastějším důvodem bylo, že bolest zvládají samy nebo bolest hlavy nepovažují za důvod jít k lékaři. Pravidelně k lékaři chodí pouze 9 respondentek, lékaře specialistu navštěvují pouze 3 ženy, praktického lékaře 16 žen. Celkově spokojených s přístupem lékaře je 12 respondentek (63,2 %) a nepokojených (36,8 %). Tím se hypotéza č. 3 potvrdila. Je překvapující, že lékaře navštěvuje pouze 22,4 % respondentek, protože 68,2 % respondentek v položce č. 2 uvádí bolest hlavy několikrát za měsíc či za týden, 36 % respondentek uvádí v položce č. 6 bolest za silnou až nesnesitelnou, skoro 93 % respondentek v položce č. 7 uvádí, že bolest je obtěžuje několik hodin až dní a 33% respondentek v položce č. 8 udává, že jsou omezeny nebo úplně neschopny jakékoliv činnosti. V hypotéze číslo 4 předpokládám, že respondentky nejvíce používají k odstranění bolesti hlavy volně prodejné léky. Hypotéza byla testována na položkách 5, 17 - 20. Položka číslo 5 zjišťuje nejčastější způsoby odstraňování bolestí hlavy v souvislosti se znalostí vyvolávajícího faktoru. Nejčastěji se respondentky (v 34 případech) vyvarovaly kontaktu s vyvolávajícím faktorem. V položkách číslo 17 a 18 jsem zjistila, že 68,2 % respondentek nejčastěji používá volně prodejné léky, léky na lékařský předpis 14,1 % a doplňující způsoby (akupresura, masáže, aj.) používá na prvním místě 10 % respondentek. Pouze 5 respondentek bolest hlavy neřeší. Hypotéza č.4 se tedy také potvrdila. Léčbu bolesti respondentky odstraňují nejčastěji již při prvních známkách bolesti (36,8 %). U 48,7 % dotazovaných žen tento způsob léčby účinkuje pouze někdy či vůbec neúčinkuje. V hypotéze číslo 5 předpokládám, že nejméně 70 % respondentek bolest hlavy někdy pouze předstíralo při výkonu

nějaké činnosti i tehdy, kdy je hlava

nebolela. K této hypotéze se v dotazníku vztahují 2 položky. V položce číslo 21 jsem zjistila, že z 85 dotazovaných respondentek pouze 9 (10,6 %) respondentek bolest hlavy

nikdy nepředstírala. 76 žen (89,4 %) bolest hlavy předstírala, zvláště při

sexu (56,6 %) a při výkonu domácích prací (22,4 %). Hypotéza se tedy také potvrdila.

55

NÁVRH NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ Z tohoto šetření mi vyplynula otázka, proč tolik žen trpí bolestmi hlavy a nejde k lékaři, který by jim poskytl účinnou radu či lék? Je to tím, že informovanost je nedostatečná nebo není zájem na straně respondentek? Je alarmující, že u 48,7 % žen způsob jejich léčby nepomáhá. Proč ji tedy neřeší jinak? Proč nenavštíví lékaře či nezkusí jiný třeba doplňující způsob léčby? Vždyť pokud mě něco bolí tak je mojí prioritou nalézt řešení. Vždyť život je natolik krátký, než aby si ho člověk zkracoval dny, kdy není schopen činnosti. Dny či hodiny bez radosti ze života! Proč nepovažují některé z respondentek bolest hlavy za důvod návštěvy u lékaře? Je to tím, že máme od dětství zakódovány různá přísloví a pověry, kde jedna formulace zní, že bolest hlavy je nemocí hysterek a hypochondrů? Nebojíme se pak jít k lékaři, abychom nebyly považovány za hysterky? Co se týče informovanosti tak většina respondentek má informace od rodiny. Není již zde ten problém, který by se měl řešit? Děti přejímají chování a návyky od rodičů či jiných dospělých a je na zamyšlení jestli by se tento model neměl změnit. Na školách se děti a mládež upozorňují na problém závislostí a pohlavních nemocí, což je jistě velmi důležité, ale nemělo by se věnovat více problematiky i jiným onemocněním? Skoro 90 % respondentek překvapivě odpovědělo, že bolest hlavy někdy předstírala a použila ji jako výmluvu. Evokovalo to ve mně myšlenku, zda-li se opravdu my ženy nechováme jako hysterky a hypochondři? Nezavinily jsme si to samy, že nám nyní málokdo bolest hlavy věří? I lékař se doma určitě setkal s větou „Miláčku dnes ne - Bolí mě hlava!“. No a pak není divu, když mu do ordinace druhý den přijde pacientka s bolestmi hlavy a on ji nebere vážně? Z výsledků průzkumu vyplývají některé nedostatky, ke kterým si dovoluji navrhnout několik řešení. Zvyšovat vzdělanost populace ve zdravotnické oblasti již na úrovni základních škol, zvyšovat vzdělanost zdravotnických pracovníků, změnit zažité návyky, dodržovat zásady správné životosprávy. Distribuce letáků o bolestech hlavy, semináře určené lidem s bolestí aj.

56

ZÁVĚR Bakalářská práce je zaměřena na znalosti dotazovaných žen o problematice bolestí hlavy a využití těchto znalostí v přístupu k léčbě bolesti hlavy. Pro dosažení dvou stanovených cílů a pěti hypotéz jsem si vypracovala dotazník, který jsem šířila pomocí svých příbuzných a kamarádek, které byly též mezi dotazovanými. Šetření bylo provedeno u 100 žen. Dotazníků se jich vrátilo 89 a z nich pouze 85 zpracovatelných. Předpoklad, že ženy udávají jako nejčastější vyvolávající faktor bolesti hlavy menstruaci se potvrdila. Taktéž se potvrdily hypotézy, že respondentky nemají dostatečné informace o možnostech léčby bolesti hlavy a pokud navštěvují lékaře, tak jsou nespokojeny s jejich přístupem. V této práci jsem si též potvrdila, že nejčastěji se laická veřejnost uchyluje k volně prodejným lékům. Pokud bych ještě někdy psala na to toto téma práci, tak bych se určitě zajímala, podle čeho volně prodejné léky vybírají, jestli si nechají poradit lékárníkem, kamarádkou či je ovlivňuje reklama. Překvapivé v této bakalářské práci je, jak často ženy bolest hlavy předstírají. Z 85 respondentek bolest předstírá občas 76 žen. Není pro mě velkým překvapením, že 43 těchto respondentek bolest předstírá při plnění „manželských povinností“.

57

ANOTACE Příjmení a jméno autora :

Alena Dofková

Instituce :

LF MU Brno, Katedra ošetřovatelství

Název práce :

Přístup žen k léčbě bolesti hlavy

Vedoucí diplomové práce :

MUDr. Josef Holík

Počet stran:

69

Počet příloh:

1

Rok obhajoby:

2007

Klíčová slova: bolest hlavy léčba bolesti migréna

Bolesti hlavy jsou velmi častým jevem, se kterým se setká v průběhu života přes 90 % populace. Ve své bakalářské práci jsem se zabývala bolestmi hlavy. Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat přístup žen k léčbě bolestí hlavy a dostupnost informací týkajících se bolestí hlavy. Dotazníkové šetření bylo určeno pouze ženám, které bolestmi hlavy trpí. Ve své práci se zamýšlím i nad etickou stránkou bolestí hlavy jako je předstírání bolestí v zájmu sledování druhého cíle. A headache is a very frequent occurence, which afflicts more then 90 % of the population during their lifetimes. I was concerned with pains of the head in my bachelor’s thesis. The target of the survey investigation was to chart the access of women to headache treatment and to information dealing with headaches. The survey investigation was intended for women, who suffer from headaches. I also intend in ehtic point of headache in my work such as ache pretending on behalf of following other target.

58

LITERATURA A PRAMENY •

BOUSSER, Mark. Migréna, ženské hormony a iktus. Přel. z: Migraine, female hormones and stroke [online]. 23.8. 2006 [cit.2007-01-05], Přel. Jolana Marková.. Dostupné na : .

•

CLASSEN, Mark, aj. Diferenciální diagnóza ve schématech. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 98s. ISBN 80-247-0615-6.

•

IVANOVOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 96s. ISBN 80-244-0992-5.

•

KORF,M., aj. Medikace užívaná k léčbě bolestí hlavy. Přel. z:

Headache

medication- use namong primary care headache patiens in a health maintenance organization

,

Cephalalgia.

1999,

č.19.,

s.

575-580.

Dostupné

na:

. •

KOTAS, Rudolf.aj. Migréna - patofyziologie a léčba. 1.vyd. Praha: Maxdorf, 2001. 195 s. ISBN 80-85912-39-2.

•

KROBOT, K.J., STEINBERK, H.W., PFAFFENRATH, V., aj. Výsledky studie PCAOM, Proskripce antimigrenik, doporučení a praxe. Přel. z: Migraine prescription density and recommendations.

Results of the PCAOM Study.

Cephalalgia, 1999, č.19, s.511-519. •

LINDE, Klaus, STRENG, Andrea, aj. Akupunktura u pacienta s migrénou. Randomizovaná studie. Přel. Kateřina Orlová. Jama-CS. 2005, roč.13, č. 10., s.591-599.

Překlad z: Acupuncture for Patiens With Migraine. Randomized

Controlled Trial. JAMA. 2005, s.2118-2125. •

MAREK, Jiří. aj. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. s.683. ISBN 80-7169-499-1.

•

MASTÍK, JIŘÍ. Sekundární bolesti hlavy. [online]. 25.12.2006 [cit. 2007-01-20]. Dostupné na : .

59

•

MEDOVÁ,Eva. Migréna [online]. 25.12.2006 [cit. 2007-01-24]. Dostupné na : .

•

WABERŽINEK, Gerhard. Migréna. In KOZÁK, Jiří, a PAPEŽOVÁ, Hana. Kapitoly z léčby bolesti.1.vyd. Praha: Maxdorf, 2002.120s. ISBN 80-85912-90-2. s.80-91.

•

WABERŽINEK,

Gerhard. Migréna - diagnostika a léčba. 1.vyd. Praha:

TRITON, 2003. 158 s. ISBN 80-7254-442-X •

WILKINSON, Marcia, a MacGREGOR, Anne. Migréna a jiné bolesti hlavy. 1. vyd. Praha 2001. 96 s. ISBN 80-247-0090-5

60

SEZNAM ZKRATEK aj.

a jiné

ASA

Acetylsalicylová kyselina

CEH

cervikogenní bolest hlavy

CH

cluster headache

CMP

cévní mozková příhoda

CNS

centrální nervová soustava

COM

cévní onemocnění mozku

CPH

chronická paroxysmální hemikranie

CT

počítačová tomografie

CTTH

chronické tenzní bolesti hlavy

č.

číslo

EEG

elektroencefalografe

EMG

elektromyografie

EP

evokované potenciály

ETTH

epizodické tenzní bolesti hlavy

IASP

International Association fot the study of Pain

IHS

International Headache Society

LF MU

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

MR

magnetická rezonance

např.

například

NSA

nesteroidní antirevmatika

s.

strana

SAK

subarachnoideální krvácení

tab.

tabulka

TIA

tranzitorní ischemická ataka

tj.

to jest

TTH

tenzní bolesti hlavy

%

procento

61

SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Věk respondentů

30

Tab. 2 - Četnost výskytu bolestí hlavy

31

Tab. 3 - Znalost vyvolávajícího faktoru

32

Tab. 4 - Provokační faktor bolesti hlavy

33

Tab. 5 - Snížení frekvence výskytu

35

Tab. 6 - Intenzita bolesti hlavy

37

Tab. 7 - Trvání bolesti

38

Tab. 8 - Omezení při každodenních činnostech

39

Tab. 9 - Informovanost o léčbě bolesti hlavy

40

Tab. 10 - Původ informací

41

Tab. 11 - Dostatečnost informací

42

Tab. 12 - Návštěva lékaře

43

Tab. 13 - Důvod k nenavštívení lékaře

44

Tab. 14 - Frekvence návštěv u lékaře

45

Tab. 15 - Odbornost lékaře

46

Tab. 16 - Spokojenost respondentek

47

Tab. 17 - Způsob odstraňování bolesti hlavy

48

Tab. 18 - Doplňující způsoby léčby

49

Tab. 19 - Zahájení léčby

50

Tab. 20 - Účinnost léčby

51

Tab. 21 - Předstírání bolesti

52

Tab. 22 - Předstírání bolesti při nějaké činnosti

53

62

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Věk respondentů

30

Graf 2 - Četnost výskytu bolestí hlavy

31

Graf 3 - Znalost vyvolávajícího faktoru

32

Graf 4 - Snížení frekvence výskytu

36

Graf 5 - Intenzita bolesti hlavy

37

Graf 6 - Trvání bolesti

38

Graf 7 - Omezení při každodenních činnostech

39

Graf 8 - Informovanost o léčbě bolesti hlavy

40

Graf 9 - Dostatečnost informací

42

Graf 10 - Návštěva lékaře

43

Graf 11 - Důvod k nenavštívení lékaře

44

Graf 12 - Frekvence návštěv u lékaře

45

Graf 13 - Odbornost lékaře

46

Graf 14 - Spokojenost respondentek

47

Graf 15 - Způsob odstraňování bolesti hlavy

48

Graf 16 - Zahájení léčby

50

Graf 17 - Účinnost léčby

51

Graf 18 - Předstírání bolesti

52

Graf 19 - Předstírání bolesti při nějaké činnosti

53

63

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: DOTAZNÍK..............................................................................................65

64

Příloha č.1 - DOTAZNÍK Určeno pouze pro ženy, které trpí bolestmi hlavy

Vážená paní,

jmenuji se Alena Dofková a jsem studentkou 4. ročníku, oboru ošetřovatelství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma týkající se bolestí hlavy. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je anonymní. Výsledky z něj získané budou použity pouze pro zpracování mé bakalářské práce. Pokud není uvedeno jinak označte pouze jednu možnost. Budete-li chtít odpověď změnit, původní odpověď označte křížkem. Předem děkuji za spolupráci Alena Dofková

1. Kolik je Vám let? a) do 30-ti let

b) 31 - 45 let

c) 45 - 60 let

d) nad 61 let

2. Jak často Vás bolí hlava? a) Několikrát za rok b) Několikrát za měsíc c) Několikrát za týden

3. Jste si vědoma faktoru, který může bolesti Vaší hlavy vyvolávat? a) ano

b) ne – pokračujte otázkou č. 6

4. Co obvykle bolest Vaší hlavy vyprovokuje? (můžete uvést více možností) velké množství jídla – nedostatek tekutin některé druhy potravin – káva – alkohol ležení v posteli – nedostatek spánku – nadbytek spánku oční a zubní potíže – krční páteř – menstruace stres – aktivní kouření – pasivní kouření ostré světlo – TV, PC – velká námaha – změny počasí – silné pachy 65

5. Co v souvislosti s vyvolávající příčinou nejčastěji děláte pro odstranění nebo zmírnění frekvence výskytu záchvatů bolesti hlavy? a) dodržuji pravidelný spánkový režim b) dodržuji zásady správné životosprávy c) beru léky na odstranění bolesti hlavy d) pravidelně cvičím e) vynechávám kontakt s vyvolávající příčinou bolestí hlavy f) nic

6. Jak byste hodnotila průměrnou intenzitu bolesti Vaší hlavy? a) velmi silná

b) silná

c) snesitelná

d) slabá

c) celý den

d) několik dní

7. Jak dlouho bolest obvykle přetrvává? a) hodinu

b) několik hodin

8. Omezuje Vás bolest hlavy při každodenních činnostech? a) neomezuje

b) omezuje

c) neschopna činnosti

9.Znáte možnosti léčby bolesti hlavy? a) ano b) ne – pokračujte otázkou č. 12

10. Jak jste získala informace o bolesti hlavy a možnosti její léčby? (můžete uvést více možností) a) od lékaře b) z odborné literatury c) od známých d) od rodiny e) z TV f) z internetu g) z denního tisku h) z „ženských“časopisů 66

11. Zdají se Vám získané informace dostatečné? a) ano

b) ne

12. Byla jste někdy kvůli bolesti hlavy u lékaře? a) ano – pokračujte otázkou č.14

b) ne

13. Z jakého důvodu jste nebyla s bolestí hlavy u lékaře? (dále pokračujte otázkou č.17) a) bojím se reakce lékaře b) bolest hlavy nepovažuji za důvod jít k lékaři c) bolest zvládám sama d) nemám čas jít k lékaři e) nechce se mi jít k lékaři f) jiná možnost

14. Jak často navštěvujete kvůli bolestem hlavy lékaře? a) pravidelně

b) občas

c) byla jsem u něj jednou

15. K jakému lékaři nejčastěji s bolestí hlavy chodíte? a) k praktickému lékaři b) ke specialistovi

16. S jakým přístupem jste se setkala u lékaře? a) jsem spokojena b) jsem nespokojena (uveďte důvod nespokojenosti )...........................................

17. Jakým způsobem bolest hlavy nejčastěji odstraňujete? a) volně prodejnými léky b) léky na předpis c) doplňující způsoby d) bolest hlavy neřeším (dále pokračujte otázkou č. 21)

67

18. Jaké používáte doplňující způsoby léčby bolesti hlavy? akupunktura - akupresura - aromaterapii - bylinné čaje - cvičení - homeopatie jóga - masáže - působení chladu - působení tepla - relaxace

19. Kdy léčbu zahajujete? a) preventivně, již bez příznaků bolesti b) při prvních známkách bolesti c) při rozvinuté bolesti

20. Pomáhá Vám tento způsob léčby? a) vždy

b) většinou ano

c) někdy

d) většinou ne

21. Předstírala jste někdy bolest hlavy? a) ano b) ne – již nemusíte pokračovat ve vyplňování dotazníku

22. Při výkonu jaké činnosti nejčastěji bolest hlavy předstíráte? a) při domácí pracích b) při sex c) při nakupování d) při cestování e) v zaměstnání

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku. Hezký den

68

e) nikdy

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

30. březen 2007

69