Kojetínské listy
1 / 2010 Příspěvkový necenzurovaný zpravodaj o dění v Kojetíně a Pouchu 0
Vážení spoluobčané, podařilo se nám připravit další číslo časopisu „KOJETÍNSKÉ LISTY“. O čem bude tentokrát? Jistě víte, že 15–16.10.2010 proběhly volby do zastupitelstva. Toto období tedy přímo vybízí k malému ohlédnutí za končícím volebním obdobním současného obecního zastupitelstva. Připomeneme si letošní soutěž Vesnice roku, … OHLÉDNUTÍ Zasedání obecního zastupitelstva bylo pravidelně každé první pracovní pondělí v příslušném měsíci, kde jsme projednávali různou agendu spojenou s chodem obce. Během tohoto období se nám podařilo dokončit následující DOTAČNÍ AKCE: 2006 2006 2006 2007 2008 2009 2009
Obnova venkova Územně plánovací dokumentace Veřejně přístupný internet Obnova venkova Obnova venkova Obnova venkova Výzva 02
Rekonstrukce soc. zař. KD II. etapa Koncept územního plánu obce Počítač - knihovna Oprava vnější omítky a okapů KD Altán se zvonicí I. etapa Altán se zvonicí II. etapa E-Government v obcích CzechPOINT CELKEM
965 127 119 75 30 18 251 119 285 116 477 134 93 79 992 tis. Kč
Z dalších akcí hrazených plně z rozpočtu obce to byla např.: − v roce 2008 elektrická přípojka pro sběrný dvůr v celkovém nákladu 35 450,- Kč − v roce 2009 proveden nátěr oken kulturního domu v hodnotě 38.675,- Kč. − oprava střechy autobusové zastávky u Pouchu zničené požárem v roce 2007 a další drobnější akce. Rekonstruované prostory kulturního domu a bývalé školy jsou využívány jak k soukromým rodinným oslavám, tak k tradičním akcím obecním a hasičským. Škoda jen, že tyto akce, podle mého názoru vydařené (i přes občasnou nepřízeň počasí), nenavštěvuje více místních. Jsem rád, že mezi tradiční akce lze již počítat setkání s důchodci, čarodějnickou kulinářskou soutěž, kácení máje, konec prázdnin, drakiádu i vánoční setkání. Čas od času si v knihovně můžeme také poslechnout zajímavou besedu.
1
VESNICE ROKU 30. července 2010 jsme se s p. místostarostou Melounem zúčastnili slavnostního vyhlášení krajského kola soutěže Vesnice roku 2010, které se konalo v Kulturním domě vítězné obce Vír na Bystřicku. Krajská hodnotící komise soutěže Vesnice roku 2010 kraje Vysočina konstatovala, že přihlášené obce jsou rok od roku lépe připraveny a je stále těžší rozdělit jednotlivá ocenění, když v každé obci by důvod k ocenění našli. Za účast v soutěži jsme obdrželi diplom a poděkování za podporu rozvoje venkova. Informační materiály o letošní vítězné obci a také některých předcházejících je možné si prohlédnout v knihovně. DOTACE – GRANTY V letošním roce jsme v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny požádali o dotaci na zřízení nového bezdrátového místního rozhlasu. Dále jsme podali žádost o dotaci na vybudování rybníku „ZAJFA“, kde jsme ale neuspěli. BEZDRÁTOVÝ ROZHLAS Jak jste jistě ze zkoušení místního rozhlasu zaznamenali, vybraná dodavatelská firma JD ROZHLASY s.r.o. z Rožnova pod Radhoštem již instalovala v naší obci bezdrátový rozhlas s dosahem i do Pouchu. Nyní bych vás poprosil o sledování slyšitelnosti a sdělení případných nedostatků, aby mohla nastat úprava. STAVEBNÍ PARCELY Dne 23.07.2010 nabylo právní moci rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod – stavební úřad „STAVEBNÍ POVOLENÍ „ stavby : ZTV pro 6 RD Kojetín (komunikace, plynovod, veřejné osvětlení). Nyní je již vybrán dodavatel této stavby. Ze čtyř dodavatelů, kteří předložili cenové nabídky, byla vybrána fi. STAVOKOMP SERVICE s.r.o. (Bělohradská 119, 580 01 Havlíčkův Brod), která nám předložila nejnižší nabídku na 2.600.000,-Kč. Elektro přípojku této lokality provede dodavatel elektřiny ČEZ a i tato stavba je již povolena. Všech 6 parcel je v současné době prodáno zájemcům, a tak doufám, že s novými spoluobčany naše obec zase trochu ožije. PODĚKOVÁNÍ Na závěr mi dovolte, abych Vám jménem obecního úřadu opět poděkoval za dosavadní spolupráci při obecním dění a popřál nám všem hodně zdraví. Přeji Vám rovněž hodně dobrých nápadů při zvelebování Vašich domovů a tím celého Kojetína. Ladislav Venc starosta 2
Ohlédnutí za kuchařskými soutěžemi V letošním roce proběhl pod záštitou SDH již 5. ročník kuchařské soutěže tradičně konané na počest svátku čarodějnic. Při této příležitosti si Vám dovoluji přednést malé ohlédnutí za všemi pěti ročníky. Na úvod se musím přiznat, že vždy po vyvěšení plakátu a rozeslání letáčků s tématem soutěže mám v následujících dnech obavu přijet do Kojetína, aby mě místní kuchařky nekamenovaly za to, „jakou ptákovinu zas ten Blažej vymyslel“. První soutěž, konaná v roce 2006, byla ve znamení pomazánek, kterých bylo k vidění celkem 26 různých druhů. Už jen směsice vůní, která se tehdy nesla hasičským klubem, působila některým jedincům žaludeční problém. O to náročnější byla úloha odborné poroty při ochutnávce a hodnocení, které v té době předsedal p. Jiří Polívka. Nakonec vše proběhlo bez vážnějších následků. A jaké byly výsledky soutěže, vzpomínáte? 1. Jana Líbalová 2. Věra Sedláčková 3. Jaroslava Melounová 4. Michaela Vencová 5. Jana Teclová Ve druhém ročníku byla vyhlášena soutěž o nejlepší jednohubku. Na startovní listině bylo přihlášeno 23 druhů jednohubek v celkovém počtu téměř 1 200 ks. Počáteční úvahy o tom, že „se to nemůže sníst“, se velice rychle rozplynuly. Zbylo jen několik málo kousků, které druhý den dojedl hostinský pan Tichý, při úklidu párátek. Zde musím připomenout kuchařský nápad paní Hanky Teclové – obří jednohubka z umně rozříznutého bochníku chleba, propíchnutá párátkem, zhotoveným snad z ohoblované tyčky z plotu. Domnívám se, že taková rarita by uspěla i v soutěži kuriozit v Pelhřimově. Výsledky: 1. Hanka Pazderková 2. Marie Vencová (starostová) 3. Zuzana Benová (dnes Milichovská) 4. Boženka Pazderková 5. Jana Blažejová Zvláštní cena: Hanka Teclová, Jaroslava Melounová 3
Jestliže první dvě soutěže byly na kuchařské umění méně náročné, další ročníky byly pro naše kuchařky daleko složitější. Rok 2008, třetí ročník, soutěž o nejlepší obložený talíř, patřil k nejlepším. Talířů bylo na startovní čáře neuvěřitelných 22, jednalo se přímo o umělecká díla. Připomeňme si několik námětů čarodějnických, hraničky a čarodějnice zhotovené z nejrůznějších ingrediencí, od ryze dietních, až po ty kaloricky nejnáročnější. Dále např. talíř Marie Neufusové vhodně doplněný panáčky slivovice, housenka jako živá, kterou sestavila z čerstvých vajec Marie Tichá a voňavý talíř s tvarůžky od Michaely Vrběcké. Zajímavá byla i krásná stehna paní Šárky a další a další. Výsledky: 1. Jana Hovorková 2. Lenka Svobodová 3. Jana Líbalová 4. Zuzka Benová 5. Hanka Teclová
Název talíře: Čarodějnice – neuvěřitelné dílo!! Modrá čarodějnice Barevný talíř Hranička Čarodějnice
V loňském ročníku se soutěžilo o nejlepší bramborák. Na první pohled si řeknete, co se dá z nastrouhaných brambor vytvořit, ale skutečnost byla nad očekávání. Celkem 16 soutěžních bramboráků, jedna pochoutka lepší než druhá. K nejzajímavějším patřily bramboráky se švestkami od Hanky Pazderkové, s hlívou od Boženky Pazderkové a s houbami od Jany Líbalové. V tomto roce rezignoval na funkci předsedy odborné poroty pan Jiří Polívka. Hlavní důvod uvedl jednak ten, že přibral a jednak, že bude radši fotit. Že přibral, to vidíme, fotek jsme zatím bohužel moc neviděli. Na jeho místo nastoupil známý gurmán p. Jiří Bárta, úkolu se zhostil na jedničku. Soutěž skončila takto: 1. Michaela Dušková 2. Jana Tichá 3. Eva Niklová 4. Iveta Holasová 5. Hanka Pazderková
Název: Kokotí mls Pivrnec Ondráš Pozdrav z Pouchu Bramborák se švestkami
4
Letos jsme tedy soutěžili již popáté, tentokrát o nejlepší roládu. O tom, že i v tomto oboru je místo pro velkou fantazii našich kuchařek, svědčí celkem 19 rolád, přihlášených do soutěže. I zde se objevilo několik specialit - např. pikantní roláda s kyselým zelím od Jany Líbalové, jarní inspirace od Marie Klementové a pro mě největší hlavolam - spirála Evy Niklové. Dodnes mi není jasné, jak se taková mozaika barev dá srolovat. V letošní soutěži došlo k velkému překvapení, když nejlepší kuchařkou byl vyhlášen p. Zdeněk Pazderka st., který soutěž vyhrál. Ještě poznámka k cenám útěchy – malým květináčkům se zasetým semínkem neznámé květiny. Některé účastnice soutěže pojaly podezření, že v jejich květináči nic nebylo, neboť nic nevyklíčilo. Některým starším je líto, že semínka vyklíčila jen těm mladším. Prohlašuji, že v každém květináči bylo jedno semínko. Semínka pocházejí z uznaného osiva a byla zakoupena v zavedeném kamenném obchodě v H. Brodě. Nevyklíčení je způsobeno nesprávným ošetřováním. Nutná vydatná zálivka a uchování v teple na slunném místě, jak byla podána informace při vyhlášení vítězů. Výsledky posledního ročníku 1. Zdeněk Pazderka st. 2. Jaroslava Melounová 3. Hanka Pazderková 4. JanaTeclová 5. Marie Vencová (starostová)
Název rolády Bůček + králík Kuřecí Bůčková Tři Václavové v roládě Oběd na sobotu (8 plátků)
Na závěr patří poděkování všem soutěžícím za účast, za poctivé hodnocení děkuji všem členům poroty, kteří se v průběhu 5ti let v porotě vystřídali, zvláště panu Zdeňkovi Rychlému, dále děkuji Evě Vencové za propagaci, SDH Kojetín za finanční podporu a rovněž všem, kteří se přišli podívat a inspirovat. Hlavním smyslem těchto soutěží je skutečnost, že se sejdeme, trochu se pobavíme a společně obdivujeme, co je možné vytvořit. Tak nashledanou za rok, pošesté
Jaroslav Blažej prezident soutěže
5
SDH Kojetín SOUTĚŽNÍ Sezona začala okrskovým cvičením v Cibotíně, pořádaném ke 110. výročí. Účastnili jsme se třemi družstvy mužů, z nichž jedno vybojovalo postup do okresního kola. Zde naši borci zaběhli štafetu snů na 4 x 100 metrů překážek a obsadili celkově druhé postupové místo za Olešnou. Porazili i loňského vítěze Českou Bělou, která skončila na 4. místě. Znamená to, že se opět zúčastníme krajského kola v Petrovicích u Třebíče dne 14.8.2010. Bohužel se nám nepodařilo dát dohromady družstvo žen, které by při letošních časech mělo šanci na dobré umístění – tak snad příště. DOROST Po loňském úspěchu na Republice byl postup z okresního kola na krajské skoro povinností a podařilo se to i tam. Takže opět postup na Republiku – Petr Venc z třetího místa. HASIČSKÁ ZBROJNICE Plánovanou opravu podlahy se podařilo realizovat zejména díky brigádní výpomoci členů našeho sboru. Během roku pokračovaly akce sportovní i kulturní. Mládež, dorost i dospělí se s úspěchem zúčastnili významných soutěží nejen v rámci našeho okrsku. Za to jim patří poděkování jak za dosažené sportovní výkony, tak i za čas, který tomu věnují.
Miroslav Tichý starosta SDH
6
Nejslavnější den Poklidně plynoucí roky v historii Sommerwaldu byly občas přerušeny událostni nečekanými a neblahými, ale i plánovanými a slavnostními. Pravděpodobně den nejvýznamější byl 14. srpen 1910, takže za několik týdnů vzpomeneme jeho kulatého jubilea. Ve dnech 13. až 15. srpna 1910 se konal IV. valný sjezd Jednoty českých lesníků zemí koruny České v královském městě Německém Brodě a v městě Žďáru na Moravě pod protektorátem slavných obecních zastupitelstev obou těchto měst. Tento dlouhý název je doslovně opsaný z pozvání členstva zveřejněném v čísle 15 českého lesnického týdeníku Háj ze dne 7. července 1910. Velice podrobný program zahrnoval různá oficiální spolková jednání, ale i společenské a odborné akce. Vyvrcholením bylo odhalení pomníku dnes již zapomenutého redaktora českých lesnických časopisů a spisovatele Jana Doležala ( 1846-1910) , který poslední roky svého života prožil ve Žďáru nad Sázavou. Jeho pomník přežil všechny zvraty dvacátého století a najdete ho ve Žďáru dodnes. V neděli 14. srpna byla byla na programu poučná procházka do lesů města Německého Brodu. Každý z účastníků byl vybaven brožurou s popisem procházených porostů, nechyběl ani plánek lesa Sommerwaldu se zakreslením trasy procházky. Sraz účastníků ubytovaných porůznu po městě byl o sedmé hodině ranní na německobrodském náměstí, pak následoval společný pochod k nádraží. Sjezdu se zúčastnilo téměř 100 lesníků, na vycházce je doprovázeli i někteří představitelé města v čele se starostou MUDr. Eduardem Šubrtem. Z nádraží se odjelo zvláštním vlakem, účastníci si vystoupili díky vstřícnosti drážní společnosti nedaleko Sommerwaldu na Pilce v blízkosti dnešního železničního přejezdu na silnici z Dolní Krupé do Kojetína. Dnes by bylo něco takového absolutně nemožné a proti všem drážním předpisům. Inu pokrok nezastavíš… Německobrodský pan starosta na kraji lesa přivítal všechny přítomné a seznámil je stručně s historií městských lesů. Požádal je, aby jako odborníci lesy nejenom chválili, ale i kritizovali a navrhovali způsoby nápravy. Zmínil se o městských hajných a lesnících, kteří se dříve o lesy starali. a představil jim současného polesného pana Václava Richtera. Ten připravil trasu procházky a cestou podával odborné referáty o procházených porostech. Po polovině prohlídky bylo nedaleko hájovny v lese připraveno pohoštění, došlo i na přípitky a provolávání slávy hostitelům. Na konci vycházky byla pořízena společná fotografie všech účastníků vycházky, kterou vidíte na konci tohoto povídání. Poté následovala odpolední zpáteční cesta opět zvláštním vlakem z Pilky zpět do Německého Brodu. Součástí následujícího spolkového zasedání byla i odborná debata o dopolední exkurzi do městských lesů. Dlouhý zápis z této odborné debaty je otištěn na pokračování v několika číslech časopisu Háj, popisuje se v ní stav 7
lesa, jaká je půda, jaké rostliny zde rostou, škodlivý hmyz a houby, navržená opatření, toto je pouze stručné shrnutí toho nejzajímavějšího. V roce 1910 měly lesy města Německého Brodu výměru 462 ha, z toho Sommerwald s Břevnicí 265 ha. Jedním z problémů v Sommerwaldu byl nedostatek kamení pro stavbu cest na podmáčené hlinité půdě, takže se na některých místech používalo i dřevěných kulánků, které však dlouho nevydržely.Nevýhodou byla i odlehlost od silniční sítě, okresní silnice mezi Břevnicí a Kojetínem byla postavena až koncem první světové války. Ale na straně druhé to byla i výhoda, neboť ve zprávě se píše: Škody způsobené lidmi jsou celkem nepatrné, jmenovitě v Sommerwaldě, který pro svou vzdálenost je škůdci toho druhu vůbec opomíjen. Z hmyzu nejvíce škodí bekyně smrková, sporadicky je napadeno 100 ha a silněji 30 ha. V lesích převažuje smrk, již tehdy se doporučovalo zachovat a rozšiřovat sporadické porosty jedle, buku a listnatých dřevin, doporučovalo se i pěstování exotických dřevin jako douglaska a vejmutovka. Sadba se pěstovala v lesních školkách na místě vykáceného lesa , po několika letech bylo nutno založit školku na jiném místě, protože kořínky sazenic byly poškozovány ponravami chroustů. Účastníci exkurze zkritizovali hlavně zanedbání probírek a včasné zpracování vývratů, polomů a souší, takže město přichází o nemalé příjmy. Kvůli nedostatku pracovních sil z okolních vesnic se doporučovalo založit ve staré myslivně v Sommerwaldu vlastní dělnickou kolonii. Těžba dříví byla v posledních šesti letech průměrně ročně 4316 m3 ( nejen ze Sommerwaldu, ale ze všech městských lesů), z toho bylo 53% dříví užitkového, 36% dříví celulosového, a k pálení 11% klestu a 11% pařezí. Užitkového dřevo se prodávalo v roce 1910 za 18,32 korun za 1m3 , latě a tyčky za 4-9 K za 1m3, dříví k pálení za 4,30 až 7,50 K za prostorový metr. Pro nás už neznámé je i dražení pařezů k vyklučení ve veřejných dražbách, Dražila se plocha vykáceného a vyčistěného lesa a bylo na zájemci za jaký obnos získá právo k těžbě pařezů z nabídnuté plochy. Výnos od roku 1900 vycházel ročně na 1 hektar na 65,69 K, což bylo hodnoceno velmi uspokojivě. O městské lesy se staralo 7 hajných, 4 bydleli v městských hájenkách a 3 ve svých vlastních domech, všichni poblíž svěřených lesů. O jejich platech se ve zprávě nemluví, více se dozvíme o sezónních pracovních silách. Stálí lesní dělníci nebyli, práce vykonávali většinou lidé z okolních vesnic, takže v době polních prací nikdo do lesa nechodil nebo za mnohem větší mzdu. Svoji roli hrála i blízkost Německého Brodu, kde se dala sehnat práce za lepší výdělek. V lesních školkách pracovaly hlavně ženy a děti, těžbu prováděli v zimě chalupníci a domkáři z okolních vesnic. Nemají však žádný výcvik a proškolení, bohužel odborné pracovní síly nejsou k dispozici. Zda by se nějaké odborné síly našly po nabídnutí dále uváděných denních mezd je těžko po sto letech posoudit. V roce 1910 byl průměrný denní plat při lesních pracích u muže 1,80-2,30 K, u ženy 0,80-1,20 K a u dětí 60-80 haléřů. K tomu na přilepšenou si chudí lidé 8
mohli sebrat chrastí, suché dříví na zemi ležící, šišky apod., museli však mít písemné povolení. Jak již bylo uvedeno, každý účastník sjezdu a vycházky dostal brožuru s mapkou Sommerwaldu a s odborným popisem procházených porostů. Většina cest a průseků se používá dodnes, takže by bylo možné exkurzi po sto letech zopakovat. Jiří Polívka
Účastníci letošní vycházky „Jednoty českých lesníků zemí Koruny české“ do lesů Německobrodských
9
Drop velký na Vysočině Někdy v prvních dnech měsíce března navštívil okolí naší obce jedinec vzácného druhu ptáka Drop velký (latinsky Otis tarda). Je to jeden z největších létajících ptáků na světě a největší v Evropě, samec je větší než krocan a může vážit až 15 kg. Zalíbilo se mu hlavně okolí rozebíraného stohu u cesty z Kojetína do Pouchu. První na něho upozornil místní traktorista pan Milan Fikar a po několika dnech se ho jeho kolegovi panu Jiřímu Polívkovi z Dobkova podařilo vyfotografovat. Dropovi pravděpodobně vyhovoval kryt u stohu a pole s řepkou, kde se mohl do sytosti napást. A hlavně pak velká plocha bez stromů a jiných překážek. U stohu se nezdržoval stále, zalétal na několik hodin i za kopec nebo na Piongr. Samozřejmě neušel pozornosti lidí z okolí a po upozornění na jeho výskyt pořídil několik desítek fotografií, převážně v letu, chotěbořský myslivec pan Lubomír Stejskal. Fotografie zveřejnil i na internetu, ale bez bližšího udání lokality pořízení. Oprávněně se obával zvědavců zbytečně vyrušujících a zneklidňujících odpočívajícího ptáka. Až ve čtvrtek 1. dubna se objevila zdařilá fotografie ptáka v letu v Havlíčkobrodském deníku. Podle údajů v článku byl drop naposledy spatřen na Havlíčkobrodsku před šedesáti lety v okolí Horní Krupé. V České republice byla jediná lokalita výskytu dropů na znojemském okrese, jejich počet se odhadoval na desítky kusů, v osmdesátých letech začalo na jeho místě fungovat polní letiště a jejich stav se začal zmenšovat. Navíc se změnou hospodaření po roce 1990, kdy se přestala pěstovat vojtěška, ztratili vhodné hnízdiště a po roce 1996 již nebylo žádné hnízdění zaznamenáno. Přes různé pokusy a opatření se stále nedaří vrátit dropa do české přirody. Asi 25 km od této lokality v sousedním Rakousku žije v příhodnějších podmínkách kolonie několika desítek dropů, odkud k nám pták pravděpodobně zalétl na tahu. Není prý pro něho problém uletět i 200 km. Některý den po 15. březnu drop odletěl. Snad se mu podařilo bez problémů vrátit zpátky, největší překážkou jsou pro něho dráty v krajině a v poslední době i větrné elektrárny. Pokud si na internetovém vyhledávači nastavíte název článku, najdete fotografie pana Stejskala, ta pod příspěvkem je od pana Jiřího Polívky z Dobkova. Jiří Polívka
Drop velký 10
INFORMACE O VYUŽITÍ SYSTÉMU CZECHPOINT V naší obci bylo otevřeno kontaktní místo veřejné správy CzechPoint, jehož cílem je usnadnit občanům vyřizování některých agend státní správy, které potřebují. Je možno získat např. informace o výpisu z rejstříku trestů, o výpisu z katastru nemovitosti a obchodního a živnostenského rejstříku, stejně tak o výpisu bodového hodnocení osoby z centrálního registru řidičů. Vše je zpoplatněno. FOTOGRAFIE Z DĚNÍ V NAŠÍ OBCI
Časopis Kojetínské listy vydal Obecní úřad v Kojetíně dne 16. 10. 2010. Sestavili Josef Hertl st. a Josef Hertl ml. Dotazy a náměty pro příští vydání lze předávat v kanceláři obecního úřadu nebo na internetové 11 adrese www.kojetinhb.cz
