Kojetínské listy 1 / 2009
Příspěvkový necenzurovaný zpravodaj o dění v Kojetíně a Pouchu 1
Vážení spoluobčané, máme tu jaro, teplotní rekordy a je tu další číslo časopisu „KOJETÍNSKÉ LISTY“. Doufám, že jste prožili hezké a bohaté Velikonoce. Nyní si tak můžete v klidu při opalování přečíst novinky z naší obce. Přeji Vám hodně síly a dobrých nápadů při zvelebování Vašich domovů a tím i naší obce. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Pravidelný provoz sběrného dvora (opět 1x za 14 dní) , bude zahájen v pátek 17. dubna 2009 v době od 18.00 do 19.00 hod. Na sběrný dvůr můžete odvážet tyto druhy odpadů: • Kovy: železný šrot, hliníkové předměty, barevné kovy, plechovky, hrnce a staré akumulátory apod. • Objemné odpady: starý nábytek (křesla, židle, skříně, válendy apod.), podlahové krytiny (koberce, linolea), umyvadla, toalety, nefunkční sporáky, pračky • Ostatní nebezpečné odpady budou i nadále odebírány při pravidelných mobilních svozech DOTACE – GRANTY Pro letošní rok jsme v rámci Programu obnovy venkova Vysočiny požádali o dotaci na dokončení „ZAHRADNÍHO ALTÁNU SE ZVONICÍ - II. etapa“. Při dokončování této akce (úprava okolí) bude opět zapotřebí brigádnické výpomoci. V současné době je zpracována a podána žádost o dotaci na akci „Výzva 02 eGovernment v obcích - CzechPOINT“. Pokud nám bude dotace přidělena, budeme moci na našem obecním úřadě občanům poskytovat za správní poplatek výpisy z rejstříku trestů, centrálního registru řidičů, katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, seznamu kvalifikovaných dodavatelů a přijímat podání ke změnám v živnostenském rejstříku. V současné době je zpracovávána opětovná žádost o grant na „ZPRACOVÁNÍ PASPORTU MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ“. STAVEBNÍ PARCELY. Dne 9. 3. 2009 jsme po zajištění veškerých vyjádření dotčených orgánů podali na Městském úřadu Havlíčkův Brod – stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: 6 STAVEBNÍCH PARCEL PRO RODINNÉ DOMY A ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ VYBAVENOST Kojetín. Do současné doby evidujeme pět předběžných zájemců o tyto stavební parcely.
2
OPĚT SE PŘIBLÍŽILA SOUTĚŽ VESNICE ROKU Dne 10. března 2009 proběhlo vyhlášení 15. ročníku Vesnice roku z Programu obnovy venkova. Vyhlašovatelé soutěže jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz měst a obcí ČR a ministerstvo zemědělství. Opět věřím, že společným úsilím zaujmeme hodnotitelskou komisi a některé ocenění získáme. VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU. Ve dnech 5. a 6. června 2009 se uskuteční volby do Evropského parlamentu. V naší obci bude připravena volební místnost na tradičním místě v zasedací místnosti obecního úřadu. Přeji Vám šťastnou ruku. POZVÁNKY NA NEJBLIŽŠÍ AKCE Pálení čarodějnic – ohňostroj Čarodějnická kulinářská soutěž SDH – 30. dubna 2009 večer po ohňostroji Kácení máje - sobota 16. května 2009 od 13.00 hod. • kapela AMIX • kapelník Milan Slanina • začátek v 13.00 hodin • projížďky bryčkou v případě pěkného počasí • bohatý kulturní program Zájezd do Prahy do Národního divadla v neděli 14. června 2009 Oslavy 110. výročí založení SDH Kojetín – 4. a 5. července 2009 Ladislav Venc – starosta
3
SDH Kojetín Sezona začíná Náš okrsek začíná okrskovou soutěží 30. 5. 2009 v Jitkově, na které máme účast téměř povinnou a zúčastníme se alespoň se dvěma družstvy za předpokladu, že se ženy opět nějak zformují a pojedou. Případná účast v dalších kolech závisí na umístění v okrsku. V letošním roce nás čekají oslavy 110. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Kojetíně, které plánujeme na 4. – 5. 7. 2009. 4. 7. 2009 od 1200 hodin proběhne soutěž v požárním útoku muži a ženy za účasti sborů z okrsku č. 6 a sborů sousedních obcí. Po složitých jednáních s různými výrobci se nám podařilo zajistit prapor dle návrhu pana Kuby. Na tento den plánujeme jeho svěcení. Pokud bude přát počasí, bude celé odpoledne hrát živá hudba a připravíme občerstvení všeho druhu. 5. 7. 2009 od 1800 bude slavnostní schůze členů, hostů a rodinných příslušníků, kde proběhne ocenění našich hasičů. Poté bude následovat společná večeře a volná zábava za doprovodu hudební skupiny z Chotěboře. Prosíme všechny, kteří mohou pomoci na přípravách soutěží, oslav a všeho, co bude patřit ke zvládnutí celé sezóny. První hasičská akce bude 30. 4. 2009 a to kulinářská soutěž, na kterou Vás všechny v hojném počtu zveme.
Něco z historie Sbor byl založen 16. 7. 1899. Starostou byl zvolen Josef Tecl z čp. 4 a prvním velitelem Václav Polívka. 27. 8. 1899 byla zakoupena první stříkačka za 2 400,-. V roce 1900 byla postavena hasičská zbrojnice vedle domu čp. 62. V roce 1902 se pořádal první hasičský bál s čistým výnosem 36,-. První zásah u požáru byl v roce 1903 v Knyku a Počátkách. 27. 5. 1937 byla zakoupena první motorová stříkačka za 23 400 korun, která sloužila do roku 1960. Za války činnost sboru postupně téměř ustala. V padesátých letech se začínaly konat pravidelné soutěže, kterých se sbor občas zúčastnil a od roku 1971 už nikdy nechyběl. V sedmdesátých letech dvanáctkrát za sebou zvítězil v okrskových soutěžích. V roce 1980 bylo založeno družstvo žen, které funguje doposud. Nyní má sbor 71 členů a to včetně dětí. Miroslav Tichý st.
4
Mladí hasiči opět zabodovali! Mladí hasiči a poprvé i dorost se zúčastnili dne 11. 10. 2008 podzimního okresního kola HRY PLAMEN. V této části soutěže se závodí v jednotlivcích na 60 m a branném běhu. Výsledek z braného běhu se započítává do celoročního hodnocení. Naši nejúspěšnější běžci již věkově překročili horní hranici kategorie starší a poprvé si vyzkoušeli běh jednotlivců za dorostence. Při pětikilometrovém (dívky čtyř) běhu řešili úkoly jako šplh, střelbu ze vzduchovky, určování azimutu, teoretické otázky ze zdravovědy a požární ochrany. Všichni dosáhli skvělých výsledků. Radek Venc - 6 .místo, Tomáš Novák - 2. místo, Marcela Nováková - 3. místo a Lucie Kocourková - 1. místo (Petr Venc – nemocný). Krásným výkonem se prosadil Lukáš Novák, když na trati 60 m jednotlivci ve věku 12 let porazil i soutěžící patnáctileté a vybojoval 1. místo viz foto níže. V družstvech to již bylo komplikovanější. Přestupem soutěžících do dorostenců musíme obsazovat mladší ve starší kategorii. Někteří soutěžící navíc běželi poprvé. Mladší obsadili 11. místo z 31 soutěžních hlídek a starší 22. místo z 30 hlídek. O obrovském zájmu o tento sport svědčí účast 61 hlídek plus dorostenci a smíšená družstva. Podle statistik je hasičský sport třetím nejrozšířenějším v Česku hned po kopané a hokeji. V posledních letech se zároveň zvyšují i výkony a myslím, že požární sport a zvláště ve vyšších kolech již odvrátil dřívější pošklebky nad jeho úrovní. Miroslav Tichý ml.
5
Ronovecký les (pokračování) Naši předkové si odjakživa pojmenovávali svá pole, louky, lesy různými názvy, aby je od sebe odlišili a každému bylo jasné, o čem je právě řeč. V minulosti bylo pravděpodobně takovýchto názvů daleko více než dnes. Až zavedení parcelních čísel jednotlivých pozemků zredukovalo počet pomístních názvů na dnešní stav. Trochu jiné to bylo v rozsáhlých lesních porostech, zdánlivě se ničím neodlišujících. Ale i v nich lesáci a panští hajní používali svoje pojmenování pro rozlišení jednotlivých částí lesa. Z těchto názvů je vidět, že některé názvy se používají možná stovky let, některé časem zaniknou. Páni fořti a hajní většinou přicházeli do Sommerwaldu odjinud, zdejší krajinu neznali, a tak si vytvářeli svoje nové názvy a na ty staré se pomalu zapomínalo. Pan Ervín Hausvater přišel do hájovny v roce 1956. Všechny názvy, na které si vzpomněl, sepsal a vyznačil do přiložené mapy. Povídání a vysvětlivky k názvům jsou od něho, něco je doplněno ze zápisků pana Josefa Čapka z Dolní Krupé. 1. U trianglu – pojmenováno podle dřevěné triangulační věže postavené za okupace, zanikla stářím někdy v padesátých letech (viz foto) 2. Richtrovka – dřívější louka za hájovnou, zdroj píce pro koně pracující v lese, později pro krmení lesní zvěře, dnes zalesněná smrkem, nazvaná podle pana lesmistra Richtra. 3. U jezevčích nor – nazvané podle labyrintu nor v dnes již vzrostlém lese, po desítky let obsazeném jezevci a liškami, dnes snadno přístupný ze silnice od Provemu. 4. Kulánová cesta – kdysi rozbahněná cesta vydlážděná dřevěnými povaly za lesmistra Richtra, prý vydržela s vysprávkami až do éry traktorů (viz foto). 5. U královky, U tříkrálové studně – podle studánky s pitnou vodou, dnes vyroubené a pohodlně přístupné po lesní cestě. 6. Spálená paseka – kdysi v minulosti vyhořelá smrková mlazina 7. Mokrý žlábek – bahnitá úžlabina po stranách potůčku vytékajícího z Královy studně 8. U staré školky – lesní školka o výměře 0,25 ha založená v roce 1956, dnes zalesněná smrkem. 9. U prdlavé studánky, U prdlavky – podle známé studánky, dříve prý zvané i perlivá. 10. U dřevěného mostu – podle mostku přes potůček u prdlavé studánky. 11. U jestřábího hnízda – kdysi zde stával velký strom se zalomeným vrchem poskytující jestřábům a káním vhodnou podložku pro umístění hnízda. 12. U dědka a báby – stávala zde stará jedle a nedaleko starý smrk, oba úctyhodných rozměrů, jedle s ulomeným vrškem prý trčela nad okolní 6
lesy jako vlající prapor, podle pana Čapka se zde říkalo U zlámané jedle, ta prý přečkala smrk a pokácena byla někdy po roce 1930, pan Hausvater v roce 1956 viděl už jen torza pařezů. Fotografie jsou z článku o starých stromech z roku 1910 s pojmenováním Smrk Otec a Jedle Máti. 13. V rybníčku – podle zbytků hráze malého rybníka, z něhož byly dodnes patrnou struhou napouštěny hradní příkopy hradu Ronovce, používá se i název Na blátě. 14. U nové školky – lesní školka o výměře 0,30 ha založená v šedesátých letech, dnes zalesněná bukem. Lesní školky byly v Sommerwaldu v minulých dobách na různých místech, například v roce 1910 je jich zaznamenáno šest. 15. U šraňku – podle dřevěné závory na klíč uzavírající cestu přes les do Chrasti, používal se i název Ve fortně. 16. Umrlčí cesta – v minulosti používaná při pohřbech z Kyjova do Dolní Krupé, před rokem 1870 se používala cesta jiná, ta byla přerušena stavbou železnice a začalo se chodit cestou jinou. Té se začalo říkat Nová umrlčí cesta a té původní Stará umrlčí cesta. 17. Na milíři, V milířích – lokalita, kde se dříve pálilo dřevěné uhlí v milířích, tam, kde zasahuje do pole, jsou prý vidět kola s tmavší hlínou zabarvenou zbytky uhlí. 18. Bilhůf, Na bilhůfě – pravděpodobně místo, kde stál ve středověku Vilfův dvůr, předchůdce dvora Lažany, název je doložen ve středověkých písemných pramenech. 19. Na hvězdě – sedmisměrná křižovatka lesních cest a průseků, cesta směrem na západ se nazývala Srnčí alej (správně se mělo říkat po lesním správci Srncova alej). 20. U psí ohrádky – místo, kde se cvičili lovečtí psi na přenášení předmětů (zvěře) přes překážku 21. U kapličky – podle kapličky postavené lesáky Františkem Šedým a Dominikem Dlabačem v roce 1836. 22. Cikánská skála – skalnatý svah, pravděpodobně jeden ze zdrojů kamene pro stavbu hradu Ronovce, pod skálou na louce měly vyhrazené místo k táboření kočující cikánské tlupy. 23. U hradu, Na hradě, Pod hradem – lesy v okolí zříceniny hradu Ronovce. 24. V modřínech – podle modřínových výstavků starých cca 200 let značně převyšujících okolní les - o hmotnosti 5 m3 a větší. 25. Na blátě – jiný název pro pojmenování V rybníčku (viz 13). 26. Na skalce – opuštěný lom neznámého stáří, je zachycený již na lesní mapě okolo roku 1830, v letech první světové války částečně zlikvidovaný při stavbě silnice, před několika lety zasypaný materiálem z obchvatu Havlíčkova Brodu.
7
27. U křemene – místo, kde se těžil kámen ( převážně křemen) používaný na stavbu a údržbu lesních cest. Protože ráfová kola lámala křemen na malé ostré úlomky zraňující koňská kopyta, přestal se časem těžit ( podle pana Čapka okolo roku 1925). Bezprostředně ke komplexu Sommerwaldu přiléhají lesy, které kdysi mohly být jeho součástí. Na kojetínském katastru je to les Bělsko, v minulosti i dnes patřící k českobělskému velkostatku. Na břevnickém katastru mezi osadou Chrast a samotou Zastráň je to les Frantálsko, podle názvu kdysi majetek pohledského kláštera, dnes součást břevnického statku ing. Chvoje. Když mi pan Hausvater předával přiloženou mapku a seznam názvů, tak se zmínil, že jeden název chybí. To prý kdysi Kojeťáci pracující v lese při odpočinku hráli pod stromem karty, a když prohráli všechny peníze ,tak hráli aspoň o frndu, co jí kdosi kudlou vyřezal do toho stromu. Tu bohužel také prohráli a od té doby se tam říkalo U prohrané frndy. Prý je tam v kůře zarostlá ještě vidět a případným zájemcům ji pan Hausvater rád ukáže. Jiří Polívka
Smrk Otec
Jedle Máti
U trianglu
Kulánová cesta 8
Zájezd do Prahy Vážení spoluobčané, zajistili jsme pro Vás vstupenky do Národního divadla v Praze na divadelní představení Lucerna od Aloise Jiráska. Jedná se o odpolední představení (ve 1400 hod.) dne 14. 6. 2009 (neděle). Cena zájezdu je 300,- Kč. Skládá se z ceny vstupenky, která činí 250,- Kč (je to poloviční cena oproti večernímu představení) a ze symbolického poplatku za autobusovou přepravu. Zbytek ceny dopravy hradí Obecní úřad v Kojetíně. Lístky jsou zamluvené do předních řad v přízemí. Autobus nás zaveze až téměř před Národní divadlo, přejdeme pouze most Legií, takže se nemusí obávat ani méně pohybliví spoluobčané. Z Kojetína bychom vyjížděli nejpozději v 1000hod. dopoledne, v Praze byste měli možnost dvouhodinového individuálního volna. Lze domluvit i prohlídku Národního divadla, vše záleží na zájmu účastníků. Závazné přihlášky přijímá paní Marie Vencová v místní prodejně Jednoty. Divadelní hru Lucerna napsal A. Jirásek v roce 1905, přesto je to hra živá a nadčasová, která baví jak dospělé diváky, tak děti a mládež. Lucerna je podobenstvím o přirozeném právu člověka na jeho lidskou důstojnost a svobodu. Příběh je sice zasazený do pohádkového rámce, kde se mezi smrtelníky procházejí bytosti jako vodník nebo hejkal, ale vypráví o problémech nám všem blízkým.
herecké obsazení: kněžna: Taťjana Medvecká/Sabina Králová vrchní: Václav Postránecký mlynář: David Matásek/ Petr Motloch bába: Vlasta Chramostová/Luba Skořepová Hanička: Jana Janěková ml. Zajíček: Jan Hartl Klásek: Bronislav Poloczek/ Alois Švehlík Klásková: Iva Janžurová/Jana Boušková vodník Michal: Vojtěch Dyk vodník Ivan: František Němec pan Franc: Vladislav Beneš komorná: Jitka Smutná aj.
9
Děj Lucerny se odehrává ve mlýně, na zámku, v lese a v lesním zámečku. Ve starém mlýně žije mlynář Libor se svojí babičkou a schovankou Haničkou. Mlynář nemusí robotovat, ale není úplně svobodný. Symbolem jeho podřízenosti vůči vrchnosti je lucerna, se kterou je povinen svítit na cestu od mlýna k zámečku, kdykoliv je mu poručeno. U mlýna stojí vzácná stará lípa, která pro mlynáře a jeho rod znamená velmi mnoho. Vrchnost se rozhodla, že lípu pokácí a zlomí tím mlynářův odpor. Mladá kněžna, dědička mnoha panství, objíždí své statky. Přijede i na Louhov, kde pan vrchní s panem Francem připravují vše k jejímu uvítání. Vrchní pošle mušketýra do mlýna s rozkazem, aby mlynář společně se sedláky a s Haničkou přišel uvítat kněžnu. Mlynář odmítá, a to zejména kvůli lípě, kterou chtějí panští porazit. Kněžna se to dozví a chce mlynáře poznat. Poručí mu svítit jí cestou ze mlýna na zámeček. Povídají si, kněžně se mladý a statný mlynář líbí, poznává v něm čestného a hrdého muže. Nabízí mu místo úředníka a podle ní lepší život. Mlynář však odmítá. Má strach o Haničku, na kterou činí nástrahy vodník Michal. Mezitím Hanička běží do lesa za mlynářem a schovává se dovnitř lípy. Klásková, která shání svého muže muzikanta, se pere s hastrmanem a ten jí prozradí, že se kněžnini služebníci chystají pokácet lípu. Klásková to poví mlynáři a kněžně. Všichni běží k lípě. Lípa i Hanička jsou zachráněny. Kněžna rozbíjí lucernu a tím osvobozuje mlynáře od poddanosti. Hertlovi
10
Jubilanti V roce 2009 oslaví nebo již oslavili významné životní jubileum tito kojetínští občané: Melounová Marie Benáková Zdeňka Šrámková Marie Klement Jan Meloun Jan Klementová Lidmila Klementová Marie Klementová Marie Nikl Milan Novotný Josef
čp. 65 čp. 22 čp. 67 čp. 59 čp. 1 čp. 39 čp. 5 čp. 59 čp. 73 čp. 3
75 let 70 let 70 let 65 let 65 let 60 let 60 let 60 let 60 let 60 let
Všem jmenovaným přejeme pevné zdraví, životní pohodu a spokojenost.
Setkání důchodců 21. 2. 2009
11
Heinrich Krümmer v Kojetíně V minulém čísle jsme se zmínili o návštěvě pana Heinricha Krümmera ml., který přijel poděkovat rodině Fiedlerových, jménem již zesnulého otce Heinricha Krümmera st., za vlídné zacházení. Heinrich Krümmer st. pobýval v Kojetíně v poválečném období, kdy byli němečtí zajatci přidělováni na výpomoc do hospodářství. Podle vyprávění syna si považoval zejména toho, že katolická rodina tak vlídně přijala německého protestanta. Mezi oběma rodinami byla i po jeho návratu do Německa udržována až do smrti pana Fiedlera vzájemná korespondence. Nyní si přiblížíme, odkud pan Krümmer pocházel a kam se také po válce navrátil. Rodina Krümmerových žije v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a to na statku v okresním městě Unna asi 23 km vzdáleném od Dortmundu. Přesněji v místní části Westhemmerde, která byla až do roku 1968 samostatnou vesnicí a kde byl pro zajímavost Heinrich Krümmer st. do té doby starostou. Westhemmerde patří k zemědělským obcím, které se rozprostírají podél tzv. Hellweg, což je 5000 let stará cesta – spojnice mezi Rýnem a Labem podél nejsevernějšího německého středohoří. V místě se nachází jedna z nejznámějších stavebních památek Unny – Haus Westhemmerde - šlechtické sídlo a vodní zámeček. Rodina se tradičně věnovala zemědělství. V roce 1996 však Heinrich Krümmer ml. půdu pronajal a veškeré technické vybavení prodal. Tehdy se zdálo, že téměř 500 let trvající hospodaření na statku Krümmerových skončilo. V roce 2007 ale tehdy čtyřiadvacetiletý syn Rudolf statek a hospodaření znovu oživil. Vystudoval totiž zemědělství na univerzitě v Soest a hospodaření je jeho koníčkem. Pěstuje brambory, posílil chov vepřů na 500 kusů (150 prasat chovali i v době pozastaveného hospodářství). Pořídil si znovu techniku. Protože by mu 28 hektarů vlastní půdy k životaschopnému hospodaření nestačilo, založil s kamarádem obchodní společnost a obdělávají tak přes 100 hektarů půdy. Rodina tedy i nadále pokračuje v tradici. Michaela Vrběcká
12
Návrh slavnostního praporu SDH Kojetín
Časopis Kojetínské listy vydal Obecní úřad v Kojetíně dne 12. 4. 2009. Sestavili Josef Hertl st., Josef Hertl ml. a Jiří Polívka Dotazy a náměty pro příští vydání lze předávat v kanceláři obecního úřadu nebo na internetové adrese www.kojetinhb.cz
13
