500b B225
T
^ilLED
DJIN
PÍSEimCTYI ESKÉHO z
LET 1848—1898.
NAPSAL
m
EMIÍT. BACEOVSKÝ.
\i
NAKLADATEL;
Dr.
KurmiuPECTVl obchod
s
FRMT. BACKOVSKÝ,
hudebninami a umleckými výrobky, antikvariát
A NAKLADATELSTVÍ
V PRAZE
(Žitná ulice,
óís.
55.
n.).
1898.
Cena
I
zl.
20
kr.,
stkv. váz.
i
zl.
80
kr.
X \ Nákladem knihkupectví Dra Frant. L^ každém ádném knihki
Praze
vysel a koupiti lze v
Slovník cízojazyii^ obsahující
T7-37"l2:la.dv
cizicl^ sIot/
eštin asto užívaných anebo eské náhrady
za né.
Sestavil
Dr. Frant. €ena
O
spise
1 zl.
Bakovský.
70 kr., vkusné vázaný 2
tom editel
L.
Benýáek napsal
zl.
20 kr.
spisovateli jeho toto
•Slovutný pane doktore!
Váš slovník cizojazyný, tak asf)o soudím, bude asi velmi hledaný. Druhdy ícdo byl vzdlanec, byl latiná, ale ne tak jest dnes. Dnes vtšina škol mšanských, reálních, prmyslových, obchodních, odborných a jiných odchovává vzdlance nelatináe, a ti se asi po podobných pomckách budou svým asem velmi .€ Spis ten jest nejen pomckou tm, kdo chtjí zvdti. píditi 00 to neb ono cíz( slovo znamená, ale vyhovuje také tmto slovm
—
.
,,muvine esky !** také Ameriéaué na Národopisné výstav na sebe volali a sbírali na Ústední Matici školskou za každé anglické slovo, které nékomu z nich do hovoru se pimísilo. Aby eši snadno cizích slov mohli se ve své mluv vystihali, za tím úelem vydán tento »Slovník cizojazyný*, který vyšel v druhém vydáni v jednom roce a v jehož pedmluv spisovatel praví: » Protože znaný náklad vydáni prvého rozebrán byl ihned, jakmile poslední jeho se^it vyšel, soudím, že jest sestaveno tak, aby náležité úkolu svému vyhovlo; jesti obecenstvo kritikem vždy nejlepším. I uinil jsem ve vydání druhém toliko nco málo zmén a pídavk, nepojav ani do nho váelico zbyteného, co bývá v slovnících podobných a co v nich hledáno není, akoli .« zase jest v ném mnoho, co v jiných chybí .
.
PEHLED DJIN
Písemnictví
eského
z LET 1848—1898.
NAPSAL
W mkm.
BAKOYSKÝ.
^w NAKLADATEL:
Dr.
OIHKUFECTVÍ, OBCHOD
S
FMNT. BAKOVSKÝ,
HUDEBNOfAMI A UMLECKÝMI VÝROBKY, ANTIKVARIÁT
A NAKLADATELSTVÍ
V PRAZE
(Žitná ulice, ís. 55. n.). 1898.
LiBiq^
y JUl <žs
1
D
/974 A"^
W TORO^
5'ooé
Tiskl Alois
WlesniT
v Pruzo.
Památce
Vojty Náprstka v upomínku jednak na píjemné dny, které strávil jsem v jeho knihovn literární djepisec ped rokem 1887., jednak na vydatnou jeho
jakožto
pomoc,
s
kterou proti vyskytnuvší se nepízni veleochotné pispl k tomu,
aby mi byla udlena
r,
1S89. koncesse knihkupecká,
vnuji
tuto knihu Z
vdnosti.
Dr. Frant.
Bakovský.
PEDMLUVA.
Není
eského
iikolm
spisu
píseimiictví z let
tohoto
1848
—
pragmatick}' rozvoj 1898, nýbrž prost a vtvylíiti
šinou skoro toliko bibliograficky sestaviti nejdležitjší spisovatele a plody j ejich, o sob vydané, prakticky tak, aby ten, kdo dovdti se chce, snadno takoka jen o to,
dovdl abych
se
o
nich.
Jde v
nm
pehledn povdl, kdo
tedy z
nej-
dležitjších eských spisovatel byl v letech 1848—1898 inným a c o vydal, a jest asi tak na nj hledti, jakoby byl skoro toliko seznamem cennjších knih, roztídných obsahov dle obor. Tím, že látka spisu roztídna jest v nkolik oborv, obraz celistvý o veškeré literární innosti jednotlivých spisovatel jest rozkouskován. Odstranna jest vada ta tak, že všeobecn pipomenul jsem innost každého spisovatele veškeru hned v tom oboru, v kterém prvn ve spise se vyškytá, a že Ostatn v ob(»rech následujících na obury dívjší poukazuji. též ukazovatel abecední na konci spisu pehled celkové innosti spisovatelovy, kterou z pravidla hledl jsem uvésti u každého spisovatele všechnu, uiní snadným. Obory jednotlivé uspoádány jsou chronologicky dle let narození spisovatelv, a spisovatele tiskem rozlišil jsem mezi sebou tak, že v tom oboru, ve kterém jsou mén dležití, dal jsem je vysaditi písmem drobnjším. ^Mezi spisovateli ponechány malé mezery za úelem, aby bylo lze pohodln pipsati potebné doplky, jmenovit nové plody spisovatel žijících.
Co týe se vad,
prosím,
aby každý,
kdo jaké shledá,
prosím spisovatel žijících, ai)y ráili mne upozornili, jestliže napsal jsem o nich nco ehyhn nebil jestliže nco dležitého z innosti jejich péru mému uniklo; vydáni pozdji doplky a opravy. Také i)odotýkám, že rád bych vidél, kdyby nkdo brzo dokonalejší spis podobný, nežli jest mj, vydal, al)y z nedostatku píruní rukovti nebyla leckdy tak úžasná nepovdomost o vydaných knihách mezi tmi, kdo našeho ntzvoje literárního si všímají. nynjší mé povolání životní pramálo klidného asu dopává k práci té. ráil oznámiti mi
je,
a
zvlá.šté
Mn
i
V
Praze v srpnu 1898.
Dr. Frant.
Bakovský
UVO. 1.
Djiny národnosti
a
ei.
Již ped rokem 1848. v Rakousku od konce let ticátých upuštno bylo ponkud od pilšného dosavadního poruníkování nad veejným mínním, smysl obyvatelstva pro záležitosti obecné rostl, nastala prospšná innost v zakládání^ ústav vzdlávacích, ímž všeobecný duševní pokrok i v Cechách Kruh eských vzdlanc stával se stále na ievo se dával. rozsáhlejší, a národní
uvdomní
rozšiovalo se oividn ve docela odpadlých. Jazyku
ano i znenáhla cesta v život ol)ecný a spoleenský, totiž v divadlo, besedy, akademie a jinam. Konen probouzel se i nový život politický, probouzely se idee slovanské, až vypuknuvší r. 1848. revoluce ve Francii pojala do svého víru vrstvách posud odcizených,
eskému klestna
mimo
ji
n zem
i
Rakousko
s
echami.
Francie krále Ludvíka Filipa a prohlášení tu republiky r. 1848. trhlo všemi národy evropskými, a echové v národní píin již znan uvdomlí a v politickém smýšlení pokroilí nezstali pozadu, což mlo za následek onen boulivý rok osmatyicátý. Prbhem r. 1848. stalo se politické probuzení národu eského skoro všeobecným, k emuž hlavn piinil volný tisk po zrušení censury. tení novin a jiných pouných spis již neoklcšfovaných od censury podávalo mu netušeného svtla o mnohých vcech a pomrech, kterých si díve byl nevšímal astjší se obírání jjraktickými záležitostmi života ukázalo
Vyhnání
z
8
uab\tvuii i)ak imi .scliází a eho mu nejvíce potebí; zkušenostmi zmoudel a stal se opatrnjším a nedvivjším. A vláda vidouc usilováni národovcv, aby jazyk eský z bývalé poníženosti se jjovznesl, a poznavši, kteraká škoda z neznámosti ei národní úednictvu v život obecném vzcbází, vydala nkterá naízení, zjednávajíc eštin znenálda prucliod do škcd a úadv, odkudž od r. 1774. vylouen byl. li. 1848. porueno, aby se na gymnasiícb v krajícb eských náboženství, djepisu a pírodopisu esky vyuovalo a aby se na nich a literatura eská pednášela, a r. 1S49. založena první eská stední škola v Cechách, totiž vyšší reálka v Praze. Avšak objevivší se politický a národní život náš bohužel zase brzo po té po krátkém rozkvtu optné utnchl. líok 185^). pinesl národm slovanským neblahou zpátcnickou i)romnu, družka její ^^ermanisace, s kterou navrátila se znova do Cech byvší v letech 1848. a 1849. ua odchodu. U. 1853. ustanoveni o <;ymnasiích v krajích eských zmnno tak, že se má na eených ;ymnasiich toliko náboženství esky uiti a u vyuování latin a etin k ei eské zotl míti, r. 1Š;J4. ]»ak naízeno, že vvuování díti se má v tom iazvku, kterým bv se žáci nejlépe vzdlávali, od kteréžto doby krom náboženství a etiny na nkolika ííymnasiích jiným jiednitm esky se
mu, co
e
i
nevyuovalo.
Vbec
promny,
po roce 1850. vzešly v mocnáství Rakouském, ím dále tím mncnt'ji svíraly také národnost eskou, a veejného života národmho v Cechách zmocnila se povážlivá ochabhist; vše snažilo se jen o prospchy hmotné, nedbajíc snah idcálných. A tak nadje, které vzbudil rok 1>>48., mizely víc a více. Pomalu (idklizeiiv b\lv všechnv nár(»dni vvmoženosti mku 184H škola za školou za nejrozlinjších záminek propadala do a soud zavádna nmina buto výhradn nebo, politické
které
nmin,
úadv
kde
to nešlo,
alespo pevahu
v
nich
mla, mužové národn
iadv
smýšlející z a ze škol (»dstraíiováni, a n)ista jejich udílena rozh(tdnýni odpúrcíim národním. Také na obany národn uvdomlé policie a etnictvo mlo liedlivé oko, též o spisovatelích a enících a uinno opateni, al)y
zateni.
národních
každým
veden
zvláštní
okamžením
seznam
mohli
býti
pak nejenže nekladlo udiMnii pnnmováni tomuto, ale, ono samo, jmenovit v mstec!), šlo mu s otevenou náruí v istrety a podporovalo je. Nejenže nebylo mu proti mysli, že školské listavy nákladem jeho vydržované jsou ponmovány, akoli bez jelio vfde nižádná moc nebyla by molda jazyk esky z nieh vypuditi, ale ono samo žádalo, aby také do škol obecných nmina byla zavedena, a pisvédovalo ochotn, že bez nminy nikdo nemže býti ani kaprálem, koncem veškeré moudrosti a že že nmina jest poátkem má býti vštpována. tedy hned útlé mládeži (">lt_vvatel8tvo
i
úad
státních líovnou mrou s ponmováním škol a kráelo panství jazyka nmeckého \ rodinách a úadech lplo obecních. Každý sluha úední byl vážen, jakoby na kus svrchovanosti, a provdati dceru teba za nejnižšího c. k. úedníka nebo dostati syna za diurnistu k úadu jiokládáno za veliké štstí. Od vlastenecky smýšlejících každý s posmchem, ba s opovržením se odvracel, a oni, jsouce piln steženi cítili se osamocenými, spolkové eští zanikali, žurnalistika eská byla ]iotlaena až na belletristický týdenník ..Lumír" a „Zlat klasy" pro mládež, nad kterými však také vznášel se Damoklev me. Nové eské asopisy nepovolovány,
nm
muž
msta eská zai»lavena a z Vídn. Tvrce eské
byla
nmeckými
žurnali-stiky
Prahy Karel Havlíek odvezen novinami
z
do Brixenu, etní jiní žurnalisté byli pozavíráni, jsouce odsouzeni na dlouhá léta do
žaláv. Ani uitelský asopis „Škola
a Zivof nemohl vydáván l)ýti tenkráte jinak nežli jako kniha, nesml vyjíti i dvanáctkráte, sml l)ýti rozesílán pouze s listovými známkami, nikoli s novináskými, a každé íslo musilo o tí-i dny díve, nežli vyšlo, ležeti na policii Teprve zase i)o desíti letech, totiž po roce ISGO. nadešel národnosti eské a vbec veškerému životu národnímu v Cechách obrat píznivý. Udály se dležité promny i)olitické, kteréž úspšné posunuly národní život náš ku pedu, a zejména bylo
ron
.
.
.
dne 20. íjna 18(30i jazyku eskému ve všech oborech státní správy rovné právo s jazykem nmeckým. I rozvíjel se a prospíval odtud národ eský vydatnji a pevnji nežli kdy i)ed tim, vzmáhaje se víc a více jakož i dožaduje se co nejhorlivji všech poteb svých hmotných duševních. K tomu pidružila se píznivá událost, že r. 1864.
zarueno neodvolateln zákonem
i
(ze
10
zízena okre.suí zastupitelstva v ecliMfh (nikoli však na Moravj. V 1. 18r)4— 18f;2 blaliodárné i)U.sobily také F. S. Kodynia „Hospodáské noviny". Dailo pak se snahám národu eského dosti brzo uspokojiv, a za nedlouho povznesl se proti dívjšku patrn a mocn. Duch národní, byv po adu let seven, uvolnným roku 1860. životem politickým tím mohutnji se vzpružil k innosti a psobil silou svží u všeobecný a všestranný postup a rozvoj národnosti i vzdlanosti eské. Dostalo se mu eského divadla, politických, vdeckých a vtší mrou zábavných asosaiiKispráva obci byla rozšíena a i
pis, eských škol obecných, mšanských i stedních (gymnasií, reálek, reálných ^lyranasií, ústavv uitelských, vyšších škol dívích), eských škol hospodáských, prmyslových, obchodních a jinýcli od])orných. Od roku 1803. máme také eskou polytechniku, která r. 18GÍ». od nmecké byla oddlena zcela, a od roku 1882. eskou universitu, zákony pak alespo v peklade vydávány jsou esky. Vedle toho j)sobi etné spolky odborné, v nichž užíváno eštiny v odvtvích rozliných. Také do eština optn zavedena jest, a i nkteí židé hlásí se k národnosti eské. Co týe se stednícli škol, bylo teprve r. ISCA]. naízeno vyuovati na stedních školách v krajinách eských všem esky a toliko jako pedmtu povinnému, ba r. 18G8. nmina již za pedmt nepovinný prohlášena,
úad
nmin
pedmtm
i
od kteréžto doby jest ovšem znan zabránno Cechm, aby se nci)onmovali, protože nyní málokterý z nich dkladn se i)iuí. li. 18ti7. první eské školy stední zízeny také na Morav, a to ^^yninasia v Brn a Olomouci. Krom škol eských nejvíce národní náš život osvžují rozmanité spolky (jmenovité literární, tenáíské, divadelní, sokolské),') okázalé slavnosti, sjezdy, zábavy a jiná p(»dol)ná shromáždní rázu vlastcia-i-kélio jakož všeliké nadšené projevy národní slovem ústním anebo psaným ilý ruch vlastenecký, svdící o obtavé horlivosti, jeví se také sbírkami a dary na jirospšné ústavy a jxidniky národní. Ze spolk zde i>i|)omcnut klub", vzniklý r. 1872., který šíí v námd našem politické a vlastenecké
nmin
i
bu
)
Pražský „Sokol" založen
„eský
l»yl
r.
1««)2.
11
vdomí podpdriije ziijiny veejné a spoleenské, a „Ústední Matice školská", vzniklá r. 1880., která stará se peliv, i
aby synové a dcery národu našeho nehynuli v proude záhubné zizujíc školy eské. Dležitými sj)olky na obranu národnosti a ei eské j sou také „N á r o d n je d nota
li-ernianisace,
i
severoeská" založené
r.
vyhoelé a
„Národní jednota p o u m a v s k á", Kovnž „Národní divadlo", r. 1881.
a
1885.
.š
i
r. 1883. znova dobudované, prosi)ívá národnosti liromadné navštvováno od Cech netoliko z veškerých Cech. ale i z dálné ciziny, a zejména okázale na odiv postavil se národ eský r. 1891. zemskou jubilejní výstavou jakož i výstavou národopisnou r. 1895. a výstavou architekt a inžinýr r. 1898. Národ eský po roce 18(50. prospíval i v tržb a prmyslu (od r. 18t]o. byly to zejména cukrovary), ímž, zjednávaje 8Í potebnou zámožnost, pojistil si další rozvoj duševní, nepodlehnuv nijak ani za pronásledování vládního, které jej stihalo v letech 1868 1873. Ba dodlal se i toho, že památným reskriptcm ze dne 12. záí 1871 nynjší panující císa rakouský uznal djepisná práva království eského. Všeobecného a všestranného rozvoje národnosti eské v dob nynjší jest, že prakticky eština jest zavádna do všech obor veejného života, vynucujíc si všude místo právem jí náležející neb aspo rovnoprávnost s nminou. Došla pak eská, navracujíc se v pirozené své právo, nebývalého vzdlání a znamenité vysplosti, takže adí se co nejdstojnji k ostatním nejvzdlanjším. Mluva nminou porušená úpln již vymizela, a nastoupila místo ní mluva pesná, istá a správná, i sloh jadrný, ryze eský rozšíil se skoro všeobecn. Opraviti eštinu spisovnou hledli jak jednotlivci tak celí k tomu zvolení sborové, kteí vynasnažili se vymýtiti i z ní Idavn íi'ermanismy jakož i slova cizí, nahrazujíce je pimenými vazbami a slovy domácími. Opravovatelé ti zváni „brusii", a podailo se jim eskou peliv vybrousiti i jinak všemožn zdokonaliti. Ale pece ješt dosti jest initi, aby eská byla vytíbena zcela a všude. Nejvíce zanedbána jest eština kanceláská, také však i mnohý z odborných spisovatel, nejsoucích
již
naší, jsouc
—
e
tém
eem
e
e
12
filology,
píše
nesprávn. Ha ješt posavad ani pravopis
eský
není náležit ustálen. Co se týe písma,
latinka stala se již všeobecnou, a zídkakdy nco bývá ti.štno švabachem. Co do náeí v Cechách samých jest pozorovati nyní toliko nepatrné rozdíly v mluv u lidu obecného, a to nejvíce Vtší rznost jest na Morav, kde v hor^ikýcii krajinách. jmenovité llanáci, Valaši, Slováci a Oj)avané mnoho zvláštního a do jiných náeí slovanských zabíhajícího ve své mluv
dosud zachovali. Pohlé(lneme-li
celkov na pítomný
stav národnosti a
ei
obraz uspokojující. Národ eský není již cizincem, nýbrž jest národem politieky vzdlaným a dosplým, jenž umí hlasití se o svá práva dstojností svého vlivu mužn a v oprávnném sebevdomí jako/to dležitý initel v život státním vzdélanostním. Není již nepatrný hlouek ])robudilých vlastenc eských, a samoinnost národní zasahuje do ^šech obor soukromého veejného života. Synové a dcery národu eského vychováváni jsou nyní zvukem své mateštiny od prvopoátku až do ukonených studií svých, a národ eský cítí pod sebou pevnou i bezpenou pdu, a to již v lidových vr.stvách nejširších. A bylo i)y (btjista ve všeliem ješt lépe, nežli jest, kdyby všichni echové byli vždy a všude Cechy upímnými. Avšak i dosud ješt u Cech jevívá se tu a tam nedostatek neomluvitelná Ihostejnos opravdivé hrdosti národní jakož a vlažnost ke všemu, co eského.*) K tomu stále druží se povstná naše nesvornost slovanská, kterou mezi sebou potíráme a hanobíme se peasto, co zatím nepátelé národnosti eské
eské, jeví
se
ve vlastním
nám
domov
i
i
i
i
*)
.\iii
riároiioliospixláí^ky
ritMiiiiíiiic
.'(i
vždy
ilost
obezn-tiio
pmi-
piMiporu liiiiotiioii v celiáeh záložny (první byla r. 1858. záložna ve Vlašimi). Za uynéjši limotné bídy naliroinadno jent penz v záložnáeli až píliš. 1 niólo by se pomýšleti. Jak užiti penz tch k zveleb eskbo n.iioda ;i Jak vbee Jimi |)rospti. Ale tak .<e nedje, nýbrž protože v záložnách penz Jest mnoho Jest snižován úrok z nich vkladatelm. takže peníze ty neposkytnjí skoro žádného užitku ani vkladatelm a leží v záložnách ladem, akoli v obchodí a prmyslu eskem velmi bylo by lze Jimi vyzískati Jak ku prospchu vkladatel tak ku prospchu tch, Jimž » opatrným roznati. U(l koucL- let ji.ulesátýli vy.skytly se
ii;i
—
i
myslem do obchodu nebo prmyslu byly by jjjeny.
—
13
na nás cliystaji se s nkolika stran. Kéž každý Cech vloží pro j)íi)ady všemožné: Neubísi co nejdtklivji na srdce c s vespolek J e j ni e se n a v z á j e m, n ý b r ž \) o ni á h c j m i
a
a
bume i
Cecliy vždy a všude, a to více skutky
ny uež
2.
1 i
s
1
ov
y
Všeobecný rozhled po
písemnictví.
Po roce 1848. v eském písemnictví vznikla veliká
ochablost,
která potrvala celkem skoro až do r. 1860. Kok 1S48. utšený rozvoj eského písemnictví zhoubn a ovšem i neoekávan násiln perušil tak, jako vbec rok ten ve mnohé našeho života. Skoro veškeré vyšší rozal organický rozvoj úpln v proud politÍQkého ruchu. snahy literární utonuly j\ínozí spisovatelé tehdejší odvráceni byli událostmi roku toho od dráhy ist literární, takže muožs ví politických asopis a brožurek pevyšovalo daleko poet jiných plod literárních, a po delší as pohlcovala skoro všelikou literární innost výhradn politická publicistika, v níž osvdil se pedevším Karel Havlíek, vydávaje „Národní noviny" v Praze 1850. a potom „Slovan" v Kutné Hoe v letech v letech 1848. 1850. 1851. Politický mráz z r. 1848. zasáhl i asopisectvo belletristické, a to tak, že koncem roku 1849. a po celý rok
píin
tém
tém
—
—
1850.
nemli jsme nižádného
Jestif n nás
belletristického
pidlen asopisectvu
asopisu eského.*)
belletristickému úkol velmi
z jeho rozvoje a úpadku lze souditi na celkovou dležitý naši innost literární. Proto s úpadkem písemnictví eského po roce 1848. vznikl úpadek i v belletristickém asopisectv. Smutn znjí slova úpadku toho se dotýkající, která Jan Er. Vocel napsal koncem r. 1849. v „Musejníku" (na str. 103.), kde mezi jiným praví: „Odhodlal jsem se nkolik básní do list tchto položiti, ped obecenstvem písnjším omluven jsa tím, že nyní žádného orgánu krasovdeckého nemáme a že tedy básnictví naše, drahný as zanedbáno jsouc, ladem leží." ;
*) R. 1850. pokusil se sice Jakub Malý vzkísiti „Kvty", ale pokus ten se nepodail, takže vycházely toliko dva msíce (v srpnu
a záí).
14 ta pak trvala nkolik let a po roce 1851. tím vtší se stávala, íin víc smrt ádila neinilosrdii v adách eských spisovatel. Zemcli v krátké dob let (1852 1855j naši nejelDjší básníci, jako Kollár, ela-
mdloba a oehablost
Literární
i
ty
—
kovský, Jan
z
Hvzdy, Rubeš, Koubek, Turinský
—
vedle ješt
nkolika pedních spisovatel jiných skoro všichni v lepším svém vku A náhrad za nebylo
n
!
nej-
pohled na písemnictví eské z prvé polovice let padesátých velmi neutšený. Doba pedbeznová rokem 1848. ukonena; po roce 1848. zaínalo se znova smrem jiným, každý pak zaátek tžký vbec a vzhledem k tehdejším okolnostem zvlášt. I jest
asopisectvé belletristickém uinn sice byl obrat dosti to mladíkem tyiadvacetiletým, Ferdinandem Betislavem Mikovcem, který, vrátiv se z dobrovolného vyhnauství z Lipska do Prahy, jal se vydávati poátkem r. 185L týdenník „Lumír", ale bylo mu poíti peklady. Tak bylo pokleslo jjak i)i tomto aso})isemnictví eské! Nejdležitjším krásné pise a podiv nás všech budicím úkazem jest, že petrval celé desítiletí, které v prvé své polovici vyznaovalo se zmínnou
V
záhy,
a
—
již velikou literární
mdlobou a
ochablostí, a že nestal se
obtí
velmi písné policejní dohlídky tehdejší.
Teprv od druhé polovice nictví
eském
Uvolnný pak znova
psob
let
padesátých
jevil se v
písem-
zase ruch ilejší a ilejší.
utšenou
mrou
r.
ve
1860.
život národní
všeobecný
a politický,
a všestranný postup ve všech oborech e-
a rozvoj eské národnosti, rozproudil ského písemnictví znan ilejší ruch proti dob pedešlé a zvlášt proti práv pedcházejícímu desítiletí, které svojí politickou tísní nijak nebylo píznivo eskému jtíscmnictví. A ilejší tento ruch vzrstal a vzrstal ím dále tím více, až vzrostl za doby nynjší na výši, na které ped tím nikdy i
nebyl.
innost
literární
1800. všeliké obory, vzdláváno a zdokonalováiio, takže
zasáhla
po
roce
a písemnictví všestrann již i)oet spisovatel nejelnjších jest znaný. K(»zproudilof se písemnictví eské proti divj.šku rozvojem ueobyejnVnj, ba znenáhla velmi bujným, a to zvlášt co do rozsahu a rozi
také však co do liloubkv a odborné zevrubuosti. Pokrok ten jeví se zejména od konce let sednideHátycli. Za prvých let šedesátých takoka skoro všichni lepší spisovatelé eští obrátili se tak, jako tonui bylo po roce 184S., optn zase k i)olitice, z ehož vyplynulo, že tehda krom žurnalistických plodu máloco jiného písemnictví našemu dáno. Ale již za druhé polovice let šedesátých s rostoucí probudilostí národní rozmnožil se poet vydaných spis tou niaiiitosti,
i
mrou, že již ani nemly s dostatek odbratelv a že již od tch dob ozývají se stezky do netenosti obecenstva eského k písemnictví svému. Zejména etba asopis politických, zaujavší vrstvy vzdlanjší na poátku let šedesátých, dosud u nich pevládá na ujmu etby jiné, ba asopisy politické bývají jim namnoze etbou jedinou vbec a zvlášt od tch dob, co také etbu belletristickou otiskují. Nejvíce po roce 1848. prospívala eskému písemnictví „Matice eská", již r. 1830. v Praze zízená. Vedle pražského „Ddictví svatojanského", zízeného r. 1833., zízeno r. 1851. v Brn ..Ddictví sv. Cyrilla a Methoda". R. 1850. zízena v Brn ,,Jednota moravská", od r. 1853. „Matice moravská" zvaná, jejímž nákladem vydává se od r. 18G9. asopis. R 1859. obnoveno „Ddictví sv. Václava" od r. 1790. neinné, k nmuž pib3'lo r. 1860. „Ddictví malikých" a r. 1863. „Ddictví sv. Prokopa". R. 1861. založil Frant. Palacký spolek „Svatobor", jehož úelem jest podporovati eské spisovatele hmotn a oslavovati jejich památku, a od r. 1863. zdárn psobí „Umlecká beseda" v Praze. Aby spisy eské snáze a v potu co možná nejvtším po národ našem se rozšíily, jato se vydávati je za ceny velice mírné, šastný pokus uinn v té píin hned r. 1867., kdy zaato vydávati „Matici lidu", ku které r. 1872. pidružila se „Libuše"; oba podniky ty, podávajíce laciné knihy zábavné i pouné pro vrstvy nejširší, psobí zdárn podnes. Také jest pipomenouti, že za let šedesátých zaato vydávati rozmanité sbírky, z nichž uvedeny bute: „Spisy výtených eských básník novovkých" (vletech 1860 1864), sbírka román „Slovanské besedy" (1861 1863), „Bibliotéka historická" (1861 1874), „Divadelní ochotník" (od r. 1861.), „Bibliotéka klassik eckých i ímských" (od r. 1863.), „Sbírka
—
—
—
IC
zúkon rakouských" (18G3
— 1881),
„Výbor spis draniatických" prací elnjších spisovatcl cskoslovaD-
(180G 1872), vvl)or ských „Národní "bibliotéka-'
(1868—1894) a j. K. 18(;2. za„Bibliotéka eských pvodních román historických nikla novovkých", vydávaná od r. 1805., a již od r. 1S52. vyi
chází Pospíšilova „liibliotéka divadelní". sbírek butež uvedeny zde z
Krom asopisy belletristické:
„Lumír"
let
(v
šedesátých tyto
letech 18r)l-1866,
redaktoi Ferd. Bet. Mikovec, Vít. Hálek, Ed. Valeka), „Obrazy života" (185!»— 18G2, red. J. R. Vilímek, J. Xerudn, V. Jahn), list humoristický „Brejle" (isOl— 1802, red. J. B. Moser), asopis belletristický a módní „Lada" (1861 1865, redaktorka A. Melišová), „Osvta" (1862—63, red. F. Schulz a F. O. Mikeš, který potom místo ní vydával „Besedu"), „Rodinná kronika" (^1862— 1865, red. K. V. Ho, J. Neruda, K. Sabina), „Zlatá Praha" (1864—65, red. V. Hálek), „Kvty" (1866—1872, red. V. Hálek) a „Vesna kutnohorská" (1868, red. J. Arbes). Hned r. 1858. zaaly vycházeti také „Humoristické listy", a r. 1867. „Svtozor", kteréž oba asopisy udržely se až do dneška. Jest i povšimnouti si, že r. 1863. zaala vycházeti „Kritická píloha k Národním listm" (redaktor I)r. Ed. Gré^ír), které r. 1865. dán název „Literární píloha k Národním listm" jiidána ást zábavná a brzo téhož ješt roku název ,.Literární listy" (redaktoi Ferd. Schulz a l)r. Ed. (íré^r),
—
—
—
1867. zaato vydávati „Oeský obzor literární" (red. Ferd. Schulz), který pestal vycházeti r. 1868. Za let sedmdesátých a osmdesátvch na základech, upravenýcli za let šedesátvch, písemnictví eské zbudo\alo znenáhla budovu rozmrv oltrovskvch a vzmohlo se k vvši netušené, a již r. 1877. |)rávem bylo napsáno, že písemnictví eské „nikdy nestálo ješt na té výši jako nyní".*) Rozmry ty co do množství vydaných phidu dostoupily vrclndu svého za let <»snidesátý('h, a to tak, že nemalá pohroma hmotná vznikla z toho které v li.^topadu
r.
1S(;5.
zanikly.
R.
nakladatelm eskvm; vyšlo spis mnohem více, nežli mohlo leckterý ze sjjís nejzáplav té utonul
býti itrodáno, a v
)
Svtozor
1«77.
i
7.
17
nerozšíiv se tak, jak zasluhoval, ponvadž obecenstvo kupovati. Jinak ovšem Itylo by bývalo, kdyby tou mrou, jakou množil se poet knili, bylo pibývalo také tenástva. Za let devadesátých vydáno Již pomrné mén, a Jest pozorovati, že nakladatelé stali se rozunmjšimi a vybíravjšími i prozetelnjšími, nevydávajíce nyní plodu literárních jakýchkoliv o pekot, i dosud vycházivají knihy, a to zejména z jiných jazyk peložené, kterých i)ísemnictvi eské snadno by p<»strádati mohlo. Jaký to rozdíl ped padesáti lety a nyní Ped padesáti lety velikou bylo událostí, jestliže vyšla tiskem njaká nová, kniha eská, a nyní proti tomu spíše páti si jest, aby bylo vydáváno knih eských radji mén nežli více! Celkem však písemnictví eské ped jjadesáti lety v jedné píin pedilo nad písemnictví nynjší, že totiž vzdláváno bylo namnoze 8 vtším zápalem pro národ a vlast. Proto také z nevelikého potu tch, kdo tehda vnovali síly své ruchu literárnímu, pomnohem více jich vyniklo nad všednost, nežli jich vyniká nyní z peetných spisovatel našich; proto také tak mnozí lopšieli.
nestailo
a
I
mrn z
nich navždy
nám zstanou nezapomenutelnými,
spisy jejich cenu více
toliko
ckou nebo vdeckou. ^\'lmi bujný rozvoj rozproudil se
básnickém,
za
literárn let
by
historickou než
i
mly
umle-
osmdesátých a devadesátých
krásném neboli tená nestail proísti
jmenovit v písemnictví takže již ani nejpilnjší
všechny ty z nových prací, které proísti by si byl pál. Že mezi tim množstvím vyskytly se také plody nevysplé, ba zcela bezcenné, rozumí se takoka samo sebou: ])i té hojnosti, ped tím nikdy nebývalé, nelze jinak, a jest ostatn všude koukol mezi pšenicí. Celkem však jest znamenati valný ])okrok co do ceny umlecké, a vbec mnohý plod svdí o skuten vážné práci a úsilné snaze, dodati eskému písemnictví lesku a váhy, takže nejeden z nich jest i velmi dol)re toho hcden, aby zastkvl se na Parnasse svtovém. nyní krásné písemnictví eské nkolik velikých talent, kteí by v každém písemnictví za veliké talenty platili. Povšimnouti si také jest, že z toho množství knih, vydaných za let osmdesátých a devadesátých v oboru písemnictví krásného, jest velice nepatrný poet knih, obsahující
Má
2
18
novinky, ^koio vše, vyjímaje l)á8n dramatické, bylo otištno díve v asopisech, což ovšem nemálo vadí prodeji knih tch. Jsou i)ak vydávány hojné plody z oboru písemnictví krásného netoliko spisovatel žijících, ale také spisovatel zemelých, a to nejvíce v jteetnVch rozmanitých sbírkách, jež uvedeme si pi jednotlivých oborech na svých místech. Sbírky tyto zejmé ukazují rozvoj krásného písemnictví eA rozsah ten jeví se ského doby nejnovjší co do rozsahu. jinak i smutným úkazem, zraícím se v tom, že etba zábavná
eském pevahy nad etbou pouuou, ponkud teprve za let devadesátýcii, 'j^aké sebrané a to více peklady nežli spisy pvodními, nejnovjší v znaném doby belletristických za spisovatel spisy nabyla
v píseninictvi
emuž odpomáháno
jest
jim pomníky nesmrtelné. vyniká ,,()ttv Slovník liozsáhlostí nad nauný", illustrovaná encyklopedie obecných vdomosti, vycházející od r. lsš8., kteréžto dílo rozsahem i dkladností 1S74., daleko ])ckoná „Slovník nauný", vydaný v letech ]XC>(). doplkv opravv, a k nmuž roku ls87. vvšlv velmi nedokonalé 1885. vydaný ..Struný v menších rozmrech v letech 1.S74. všeobecný slovník vcný". Jakožto nový zjev za let osmdesátých vystoupila také velikolepá jivodní díla illustrovaná, na jejichžto vydávání diíve nebylo lze ani pomýšleti. Nejnádhernjší z nich jsou „Cechy", jimž co do velikoleposti nevyrovná se nižádné dílo z dosavadních plod eského písemnictví. Dílo to poalo vycházeti r. 1882. Spulnpracovniky jest znané množství nejpednjších sp'sovatclv a pi umclc eských, a vcru každý (ech mže býti právem na
již
potu
se vyškytají, stavíce
jiné
spisy
—
—
i
nm
n
jeho jest seznámiti se vším, cokoli v Cechách brd. I kolem S touže krásného, památného a vbec pozoruhodného jest. skoro nádherou jsou vypraveny také „Hrady a zámky eské", které sepsal a od r. issl. vydává A. Sedláek a v kterých hodlá seznámiti s osudv starvch hrad, tvr/í a zánd< eskvch minulých, podávaje i na nich za s veškerým životem vse se šlechetným zápalem a s péi píkladnou na ziiklad Po^elmi pilného a bedlivélin zkoumáni a sbíráni pramen. dobn nádherný jest slavnostní sjíis F. A. Suberla „Národní dÍNadlo". klerý znázoruje nejen divadlo a jeho zaízeni, ale
vk
19
všccliny celý postup snali a pvaci zasloužilých o ten niirodní pomník. i
obtovné riny vlastenc
Nejnovji vyšla tato velikolcpá pvodní díla illustrovanú: výstava zemská království eského v Praze 1891" (ISJll ,Sto let práee" (18112— 189o), „Národopisná 18114), výstava'' (1805—1897), „Svtem Icten' (1890) a „Letem „,Iul)ilejní
—
eským svtem"
(1898).
V menších rozmrech bvlo vydáno také nkolik stkvostn illustroyaných plod básnických, z nichžto vynikají zejména
echa
Svat.
„Václav
z
Michalovic", „Petrklíe" a „Adamité",
Nerudy ..Písn kosmické" a Zpvy pátení", Ad. Heyduka „Za víru a volnost"', Jar. Vrchlického „Legenda o sv. Prokopu" a „Démon Láska" a Frant. Lad. elakovského „Ohlas písni ruských". Též uvésti jest dv stkvostná vydání obrázková J.
.,
rukopisu Královédvor.-^kého a Zelenohorského (jedno za redakce Fr. Prusíka s illustracemi Mánesovými, druhé za redakce Fr. Zákrejsa s illustracemi Alešovými) jakož i tyto spisy: Svat, echa „Povídky, arabesky a humoresky", Jos. Koenského „Cesta kolem svta", Fr. Klementa „Palestýna" a Euí;-. Mir. ííutteho „Švvcarsko". Iv tmto pvodním druží se velmi estn také vydaná díla illustrovaná, která z jiných jazyk do eského pisemnict\ jsou penesena, jako Fbersv „Egypt" v peklade Dra Ot. Hostinského, Doréova „Bible" s textem, pehlíženým od V. Štulce a Dra A. Lenze, „líusko" s textem od J. Koláe a „Cesta po zemích východních", kterou sepsal korunní princ Rudolf Rakouský a zeštil Dr. Jose Štolba. Jest i pipomenouti^ zde dílo Helhvaldovo „Zem a obyvatelé její", Brehmv „Život zvíat" a Nansenv spis „Na severní tonu". Tolika vclikolepými dly illustrovanými eské písemnictví obohaceno za let osmdesátých a devadesátých Ješt koncem let sedmdesátých bylo tvrzeno, že „eský Brehm bude u nás nejlepším dílem obrázkovým" *), a jaká zmna v nkolika i
!
letech
S úspchem stkvlým co do illustrac o i)almu vítzství závodí mezi sebou také dva veliké illustrované „Svtozor" (od r. 1867., nyní redaktor ]\I. A. Šimáek) a „Zlatá
asopisy
•=)
Komenský
1879., 793.
20
Praba" (od
r.
1884., redaktorem byl Ferd. Seliiilz, a od r. 1898. jakož i menší „Besedy lidu" (od r. 1803., red.
jest Jar. Kvapil) Kují.
Aiij;. r.
s
1879.,
Menši Svat. Oecb
Mnžikj. red.
r.
1893.,
a
Dr.
též otiskuji
Servtic
|{.
„Kvty"
lleller)/
(od které
1871., red. Václav Vlek) a „Naší dobou" red. J. Laicliter) jsou mezi v.šemi asopisy na
„Osvtou" (od
(od
ilhistracc*
r.
ostatuicb belletristiekýeb asopis jsou nejduležitjši: „Lumír" (od r. 1873., red. Josef Václav Sládek;, „Obzor" (od r. 1878., red. Vlád. Šfastnv), „V(sua" (od r. 1882., red. Fr. Dloubv), „Vlast" (od r. 1884, red. T. škrdle) a „Nový Or^ránem i)ro život" (od r. li^OiJ., red. A. Dostál-Lutiuov). vzdlání žen a dívek na.šicli Jsou „Ženské listy" (odr. 1S73.,
míst prvém.
Z
Krásnoborská a „Ženský svt" (od r. 1897., red. Humor vzdlávají „Humoristické listy" (od Ter. Nováková). 18r)í»., red. J. 11. Vilímek), „Paleek"' (odr. 1Š73.: r. 1887. r. zmnil název v „Nový Paleek") a „Švanda dudák" (od 1SS2., red. 1;^. Herrmann), z nicbžto j)oslední má cenu liter. red.
El.
)
1888. i)Oal vycbázeti také bumoristický asopis politický „Šípy" a r. 1898. satyrický asopis „Petrklíe". Z asopisu zaniklýcb za doby nejnovjši butež uvedeny: „Zábavné listy" (Íh78— 189.'),'red. J. L. Turnovskv). „lludV* (1879—1888, red. F. Cbalujta, Fi- Prožík a Fr. Kvajnl), rární nejvtší.
K.
O asopisecb red. Dr. F. Kobáek). v oddíle l\. pítomného .spisu. vdeckýcb zmíníme se Casopi.sy jsou vbee nejpednjšimi zástu])ci všebo rucbu literárníbo, a za poslední doln' rozkvetlo a zvelebilo se asoani nelze spoísti pisectví eské takovou mrou, že
a „Niva"
(1891—1897,
tém
jinde v Oecbácb a na Morav Vedle velikýcii politických dennik. jako jsou „Národní listy", „Hlas národa", „eská politika". „Moravská orlice", ..Lidové noviny", „Katolické listy", „Právo
všechny
a.sopisy,
vychází,
totiž
co jicb
i
asi (joO.
lidu" a j., jest bobužel nyní asopis eských poet píliš (diromný, takže není ani jediného ponkud vtšího msta, aby nemlo svébo místního orgánu, ujest mezi nimi mnoho asop"s. zejména nkterýcb kraiinskýeb v menšíeb mstech vycbázejícieh, zcela zbytenýcb. Obromný poet ten riu-bu litenýbrž rozptyluje jej a šk<»dí rárního nijak nesousteuje, hmotn netoliko a8o|)ism samým, ale také kuiliáni. .\ lim(»tn uškodila písemnictví eskému za let o.-mdesátýcli a devade
tém
21
sátých i uevhoduá kcnkurrenee mezi nakladateli Jakož i nkdy nemístná nádhera, s kterou Jato se knihy vydávati; knihy
Jednak zdia/ily se Ji, jednak pohltila nakladatelm mnoho penz. Ovšem nejvíce hmotné škodí utšenému rozkvtu nynéjšiho písemnictví eského již výše neteuost i vzdlanj.šicli vrstev k
pipomenutá a
stále trvající
nmu, takže zstávají naknihy nejlepší neb aspoíi ne-
na sklad i Kéž i spi« pítomný, mají takového odbytu, Jaký zasluhují. nabádá jej ke koupi plody, na nejdležitjší upozorniv tenáe
kladatelm
a
etb
svému
ležeti
Kéž každý O ech koná k písemnictví vlastea nejhorlivji co uej s vdomj
jich!
i
neckou povinnost! naje
Xa hmotnou podporu eského písemnictví vznikly, poírokem 1878., v nkterých mstech literární spolky, nové, knihovny, a tam zakládány za týmž úelem
a tu ale celkem vykonáno v té píin dosud velmi málo.*) I jest pomýšleti stále a stále ješt, kterak zvelebiti eské písemnictví také hmotn, k emuž pispívá znan i spolek eských spisovatel „Máj"' r. 18^7. založený a eská akademie r. 1890. zízená. i
Co týe se Moravy, jsou vzhledem k písemnictví pozoruhodná tato slova nejilejšího nynjšího uaklad.itele moravského Emila Šolce, knihkupce v Teli, otištná v jeho .sezname xydaném r. 1898. ..Cesta z ;\b)ravy do Prahy byla dlouho jaksi neschdná. Založení eské university, národní divadlo, naše :
památné výstavy,
jubilejní
a národopisná,
i
úspch mly,
ten
obrazem národního života, obrážejí se v literatue. snahy jeho smry, jimiž národ se bére, A knihy mívají divné osudy, jako lidé. U nás lidé a knihy se berou rznými smry: knih// z Prahy putují houfn mi Moravu; z Moravy do Prahy, na Šumavu, Krkonoše jen lidé. že už je vyšlajjána.
Literatura je
*) Nechvalným obyejem literárnícli spolkuv a veejných ki;ihoven bývá žádati od nakladatehi knihy zdarma neb a.spo s velikou slevou. Tím ovšem nepodporuji hmotné písemnictví, tícbaže nkdy neublíží nakladateli, když nkteré knihy rozdá, jako na p. uinil Dr. I>ant. spolkm knih Hakovský, rozdav r. 1898. ze svého popudu .školám byly pílišn mu v krámské cen asi 5O0O zl. takových, které by misto ve zbyten toliko skoro které tedy dlouho ležely na sklad a skladištích peplnných byly by na pekážku zaujímaly. i
22 Cesta
z J\foraui/
('ech
je
schdná
nenchdiiá
jjro lidi,
jjro
do Murari/ .schdná pro kuiht/, pro lidi zatím ne."' ; z Cech Potšitelným jest zjevem, že eského p sem n ic t ví také jiní národové víc a více si vsímaj i, itinášejice knihách pek hulajíce ve svých asopisecli rozpravy o Za poslední léta peložení* nejvíce z nho do svých jazyk. hylo do nminy, ruštiny, pekládíino do polštiny a mimo to Ba srl)štiny, chorvatštiny, hulharštiny, rantiny, a an.diiny. o j»ísemnictvi zvláštní spisy sob jiní národové vydávají již eském, z kterýchžto spis bu(F pi])omenuta Pypinova a 8pasoviova „Historie literatur slovanských", peložená z ruštiny do eštiny od Antonína Kotíka (isso— 1882, 2 dílyj, spis Poláka \'iktora Czajewského o jjísemuictví eském doby nové (vydán 1885), spis Pusa A. Stpovie o ])ísemnictví eském veškerém (vydán 188G) a Dra FA. Alberta nmecký spis knihy
i
nm
i
i
i
eském
Také ve velikém sl(»vniku spisovatel souasných, vydaném ve Vlaších, dupáno niista po
o
básnictví i^is95).
nm
i)íslušné pe zásluze písemnictví našemu, a jsou též o hledy a zprávy v encyklopediích i spisech nmeckých a francouzských i anf;lických (zejména každý rok v londýnskénj „Athenaeu" celoroní' jiehled). Na konec budiž uinna zde zmínka o ncniil píhod r. 1880. Mínn spor o rukopis Královédvorský a Ze-
který n:i njakou dobu takoka všechny vdecké spisovatele eské od j)rací jiných odtrhl. Spor ten zaluijili |)rot('ssoi eské uni\ersity Dr. Jan
lenohorský,
jirazském „Athcnacu", Javše se o pravosti „Pukopiá" pochybovati, a potom veden z rzných stanovisk od osob zpsobilých nezpsobilých, a na základ rzných ukonen pak náležit není dosud, uškodiv prospv v (íari;;-
Masarvk
v
vd
i
i
nejcdn.
píin
I.
Básnictví.
roku 184S. politické probuzeni národu eského stalo se h^koro všeobecným, národ eský mohl vystoupiti konen z dosavadního soukromého živoení na jevišt veejné, ímž vznikla v mysli jeho dležitá zmna. Rozšíil myšlenkový svj obzor, všímaje si také vcí d poteb mimo hranice své vlasti, a tím byl uveden ve styk s ideami ostatslovem, ního vzdlaného svta, které si potom osvojoval zaal se stavti na nenárodni svtové hledišt kosmopolitické naproti dívjšímu smru vlasteneckonárodnímu, který po roce Tiin.
že
za
boulivého
—
1820. zavládl. A když takto veškeren n\yšlénkový život národu eského bral na sebe jinou podobu a shrnoval do sebe jiný obsah, když vše mnilo a zmnilo se, krásné písemnictví nemohlo ovšem samo setrvati na stanovisku dosavadním, nýbrž bylo se mu bráti také tímto smrem svtovým. Ovšem ihned po roce 1848. básnictví eské nemohlo pustiti se náhle novým tímto smrem; bylo k tomu potebí duševní promny v názorech, která vzešla teprve za nkolik let po roce 1>!48. literární revolucí, trvavší ponkud déle nežli politická líoue svatodušní. Po roce 1^48., jak výše bylo vyloženo, vznikla v písemnictví eském vbec a v písemnictví krásném zvlášt veliká mdloba a ochablost. A když básnictví eské zase ponkud oživlo, tu dostalo se vlasteneckonárodnímu rázu jeho ješt také po roce 1850. výteného pstitele v Karlu Jaromíru Erbenovi, který vydal svou „Kytici z povstí národních" poprvé r. 1853. Jinak po roce 1848. za tehdejšího velikého rozechvní politického eský Parnass byl opuštn po dva roky zcela. Mezi
24
Bjísnictví.
skroiiiiivun lialkuiiii, které té (lol)y
vyrstaly
eského
iki lii/ícb
ponkud rázem .svým, byly teprve V. Fiirclia ballady z války iiberské" (18óOj, Bol. Kveta ,.81ze'' ,,Pisn a (1850) a F. Sušila „Kže a trní" (1851). Všechny ti tyto básnické sbírky jsou ist lyrické; v oboru cj»ickém nic iiuvodního se nevyskytlo. Zpíekladuv ej)ickVch jest uvésti K. A. Vinaickélio Vergiliovy „Spisy bá.snické" (1851). Pozdji lyrické bíisnictví té doby zastupují krom tí-etílio vydání Kollárovy „Slávy Dcery" (1852) M. Havelky „Vojenské i>i>.n" (1854) a V. J. Picka „Písn" (1852), „Písn školní" (ls54j a „liásn"' (1856). Mimo to vyšly již r. 1847. zemí-elého Jos. Jar. Kaliny Zmínku jest (lyrické a epické: 1852). „Spisy básnické" uiniti ješt, že J. li. Piclil vydal „Krasoeéuík spoleenský" „Spoleenský zpvník eský " í 1 S5( »— 59) ' a ( 1 852—1853), J. V. Rozum „Krasoeník pro mládež" (1852 a 185:^). Z pekladv e|)ických básní jest uvésti Fr. Vlasáka Ant. Malczewskélio „Marii", povst ukrajinskou (1852). Tei)rve rok 1855. zakotvil nový smr v básnictví eském, jest i-íci, že Karel Jaromír Erben uveejnním své „Kytice" a oltdobi eské básnické školy vlasteneckonárodni uzavel a že básnictví eské doby nejnovjší zaalo se rokein 1S55, kdy nové pokolení mladých básník vystoupilo u veejnost soubásnictví, vynikajice
b(un almanachem „Lada
Václava Frice.
Niola",
Fric vydal již
vydaným r.
za redakce
Josefa
184!». báseíi ..Fpir".
v které
kosmo}M)litický romantický smr, vnesený do písemnictví našeho
Karlem Hynkem Máchou v
„]\Iáji"
r.
is:;i;.,
zraí se pílišn
zjevn, zabíhaje až v krajnosti. A týž romantický smr, ped tím ne})oebopený a odsuzovaný, jeví se také v „Lad Xiole". Pihlásilo se tedy nové jxikolení básnické almanachem tím k odkazu Máchovu, pouchýlivsi se od smru vlasteneckonárodního.
Kosmopolitický snir v básnictví eském pstoval 8 patrnou samolibostí tak eený svtobol, záležející Idavn v rozervanosti duševní, který ml za pvodce anodického básníka lurda Hyrona (t lS24i. Jest pirozeno, že nadšený mladistvý duch, horující ve stkvlých ideálech, jakmile shledá jejich odpor se životem, zaneve na svt a že potom trpkýuí citm svvm dává itrcliod žalostnvm vvlcvcm své duše. Z takové nálady vznikly nesmrtelné plody Uyronovy, a výle\ y lakuvé.
skuteným
25
Kásiiictví.
jsou-li bezproí^tediii,
plnné,
totiž
vždy
(loeházeji
plynou-li z duše olilasu
v
vroucini eitein
sympatické
mysli,
pe-
j.sou-li
náležit pochopeny.
Hyron niél následovníky ve v.šccli písemnictvích evropMezi Nmci následoval jej Jind. Heine (f l^^oG), Polák Adam ^lickiewicz (f 1855), u Rus Alexandr II ISerg jevi P ii š k i n (f 1 837) a j\lichal Jiir jevic L e r m o n t o v ských.
(t 1841). V písemnictví v Karlu Hynku ^Máchovi.
eském
vzešel následovník
Pyronv
Stejný pvod jako básnictví Byronovo mla skoro téže doby vzniklá nová romantika francouzská, vrcholící v podivuhodných výtvorech Viktora llug-a (1802 1885) a Georfíe
—
—
(1802 1872). Také tento moderní smr njal se ve všech písemnictvícli evropských a též i v eském, a duch almanachu ..Lada Niola" došel u mnohých mladých básníkv obliby veliké, i chojjili se záhady ^I;ichou do -života vržené. Jakž ukázalo se r. 1858. v „Alfredu" Vítzslava Hálka a Ješt zejmji v almanachu „^láji" na rok 1858., redig-ovaném Josefem Barákem*) a posvceném ,.Nesmrtelné památce pvce Máje, Karlu Hynku Vlachovi" ilý ruch, který tím vznikl, stvoil potom ješt ti roníky almanachu „Máje" (1859, 1860 a 1862), redi-ované llálkem.
Sandové
;
Takto zaražena básnická škola eská doby nejnovjší, která h"ned ped rokem 18(50. mohutn rozkvetla, uvedši v život adu talent nepopiratelných. K. 1860. rozvoj její byl })erušen skoro na ti léta zase mocným proudem politickým, ale brzy se vzpamatovala a neuškodila Jí ani pohroma,~kterouž utrpla válenou bouí r. 1866, škole eské doby nejnovjší dodáno 11. 1868. básnické nové posily nadjnými stoupenci jejími, ^'ystoupila zase ada byl mezi nimi také Svat. Cech a Jar. mladých básník Vrchlický spolen, vydavši roku toho almanach „Ruch" za redakce Josefa Václava Sládka a javši se básnictví naše co nejzdárnji vzdlávati tak, že po té rozkvétalo rychle
—
—
*)
Josef Barák
1883) vuoval a otiskl toliko
cov
„Luiuinr
se
(nar.
26.
ledna 1833 v Praze, kde
pozdji pouze
nkteré básn
zem.
2.5.
list.
nesepsav žádné knihy, v Xerudovýcli „Obrazech života" a Mikovžurnalistice,
26
Básnictví.
Básníci z „líiicliii" vydali téz ,,Aliiiaiia<'li na tr\ání AkadL-niickélio éti-núiského spolku L^">let('*h<>
a velmi
Ii(»jiié.
os]a\ u
ls49
pražského
ada básnik J.
Ulrich
a
— 1<S74"'
pihlásila Vr.
Kvapil),
r.
se
1.S74.,
k práci
a
187>>.
zase již
jiná
almanachem „Máj" (red. ješt jiné almanachy
nichž
vedle
r,
i
se vyskytly.
Za let šedesátých básnictví bylo zastoupeno hlavn v asopisech a almanaších; sbírka básnická zídkakdy jaká se vyskytla. Za let sedmdesátých již dosti etný poet básnických sbírek vydán, ale také tenkráte stail obyejn prostý název „Hásn", od konce však let sedmdesátých lozhojnil se jtoet vydaných sbírek básnických
tou
mrou,
že již název
„Básn"
jim
vyškytají se od té doby názvy perozliné. dosud teme stále ov.šem dosti básní, ba skoro všechny básn jsou díve v asopisech otištny, nežli vyjdou o sob, ale doba almanachv u nás v tom význame, jaký druhdy mívaly, již minula, ("im utšcnji vzrstal poet básník, tím více klesal význam almanachv, pohlížíme nyní na jako na urité mezníky djepisného vývoje e.ského písemnictví. Co týe se smru, smr nenárodní (romantický, svtovýj v básnictví eském neujal se výhradn nikdy. I za poáteného rozkvtu smru toho kolem roku isiio. skládány básn, vynikající vroucím zápalem vlasteneckým. Ale vlastenecký ten ráz byl jadrnjší nežli za dol)v pedl)ezn(»vé, a smr nenárodní mu neuškodil, nýbrž prospl.''') Nejchvaliijší událostí v nynjším eském básnictví jest, že epika zaujímá proti lyrice dležitjší a dležitjší místo, stvoivši již i nkolik opravdových epos. **j Nkteí z nejnijak nepostaoval,
V asopisech
i
belletristických
i
n
i
") Z vlasteneckých básní tcli ImuI' zde piiiomenuta znárodncná píse Kováská (Není muže nad kováe), kterou r. 1861. otiskl v „(U>razech života" !>r. Frant. Lad. Kie^er, jenž ^ Jako vý.še /.mínny Barák jiní, na pr. Karel líima — vírem poliiickyni od básnni l>yl odtržen. **) Jaký oíiromný rozdíl jevi se nám, jestliže srovnáme epické básnictví eskt^ nynjší se stavem jelio ped desíti lety! Ješt r. 1.S74. i
n
epickýcli tak málo, že vypsány v asopise ceny na a cenou poctno bylo telidi jedenáct básni nedlonliých, které za (i(d)y nynjší celkem asi nižádn |)ozornosti by nevzbudily, a z básníku, kteí je složili, stiili se známjšín)i básníky t(diÍ
bylo
básní
nKomenském",
I
i
27
liásnictví.
liednéjšicli v
básíiiík jsou e-iuni nejen v lyrice a
novellistice
a dramatice;
žádný toliko v lyrice. náelníky básnictví eského
a skoro
Za
])rvé
pokládati
Vítzslava
II
ej»ii'e,
ale také
ejce,
miilokteíí pouze v lyrice a
alka
dol)y nejnovjší jest
Jana Nerudu, krom
a
eské básnictví SvatoJaroslav \' r c h c k ý,
nicližto nejhojnji a nejplatnji ohohatili
pluk C e c h, A
do
1
1 1
e
yduk a
1
i
ktei netoliko množstvím ])lod svých, ale zvlášt též objemem vniternou cenou jejich vévodí nyní básníkm ostatním. Vedle tchto nad jiné vynikají J o s e V á c 1 a v Sládek a Julius i
Zever
a z
Ze
básníek Eliška
Iv
ásno horská.
básn
jsou otištny, jest ze zaniklých básnických spis jinojazyných „Poesie (1871—1885; vvdával Dr. Kd. (irégr), „Vvbor
sbírek, v nichž
nejdležitjší sbírka
svtová" cizojazyných dl básnických" (1884—1888, vydával J. R. Vilímek) a novjší sbírka básní pvodních „Poctcké be?edy" (1883—1890, vydával Ed. Valeka). Krom toho vedle prací novellistických otiskly nkteré básn také „Spisy výtených eskvch básník novovkých" (1860 1-804), „Národní bibliotéka" (18(38—1894, obé vydával I. L. Kober), „Nová bibliotéka spis veršem prosou" (1883 1888, vydával J. R. Vilímek) a „Bibliotéka peklad vynikajících dl cizojazyných" (1891 1894, vydával J. Pospíšil). Ze sbírek nyní vycházejících pináší ponze básn toliko „Sborník svtové poesie" 1898. pevzal vydávání (od r. 1891. vydával J. Otto r.
—
—
i
—
;
a vedle prací novellistických i jiných jiinášcjí básn hlavn tyto sbírky: „Salonní bibliotéka" (od r. 187(). vydává J. Otto), „Ústední knihovna" (od r. 1881. vydává (od r. 1884. vydává L. Kober), „Kabinetní knihovna" I. F. Šimáek) a ,,Svtová knihovna" (od r. 1897. vvdává A. Wiesner),
J.
Otto).
Nejnovji (1897—1898) vydal spolek eských spisovatel „Máj" výbr z veškerého básnictví eského doby nové s názvem
„eská
v kterémžto výbru ídil se stanoviskem pesn umleckým, pojav do nho jen ty básníky, kteí se svými plody mohou dle moderního mítka jíti bez pohromy v soutž s osvícenou cizinou. Z nepehledného zástupu básník eských z let 1848 1898 butež uvedeni zde tito: poesie"
(4 díly),
28
Básnictví.
Václav Hanka 1791 a ve
Hoíinvsi
\
\
(1791
— 1801
j
narodil
.se
10.
ervna
studoval práva v Praze eského musea v Praze, kde
Král<»vélira(l('cku,
knihovníkem Pochován jest na Vyšehrad. Napsiíl Písn (o. vydání 1851), z nichž nkteré znárodnly (na p. Moravo, Moravo^ Moraviko milá; V/jstavíin si akrovnoti rhabyl
\'idiii,
zemel
12.
led.
1801.
loupku), vydal
krom
(1851) a také
v
jiných starých spisft Dnliniilorn kroniku nduvnictví jiracoval. Nejvíc ovšem uinil jej známým linknpis Královbdvorskfi (12. vyd. 1801 r. 1852. také v ríizných pekladech s názvem Polt/tj/otfa Králon-dvorskrho ;
ruhjpisn).
Kaer
(1802-1871) narodil se r. 1802. v ernilov Josef u Králov Hradce a byl ovaD^rclickým kazatelem ve Velikém Tábore Básu své u .Sycova v Pruském Slezsku, kde zemel 2.ó. led. 1871. zaal otiskovati w. asopisech již za let dvacátých a ticátýcli našeho století, o sob pak vydal r. 1840. mistrný peklad Sclmlzovy Okouzlené rSže, a ne
Jan i^razim
\'ocel (18(»2 1871) narodil se 23. srp. Kutné Hoe. Dokoniv práva, byl vychovatelem v kolika domech šl chtických, potom stal se redaktorem Musejuika a konen proessorem pi universit v Praze, kde zem. 10. zái 1871. Proslul temi cykly básní epických: Pnii/s/in-ci (2. vyd. 1879), Mr<- a knfirh^(2.\\d. 1874) *a Lalojrin'* shivy (2. vyd. 1898). Více vynikl v oboru djepisném.
1802*)
n
v
Karel Alojs Vinaický OSo;5-1809) 24.
ISQ;] v .Slaném, byl
led.
narudli
se
kanovníkem na Vyšehrad, kde
1X41 a 2. vyd. 180:J», Ki/thf hásirivek (1852: ped tím vyšlo ve 2 svazekách za let tyicátých), V/asf (1803) a j. Sebram/rh spis jeho vyšly v\,Nár. bibl." dva svazky (1871 a Í875\ a jest v iiich sbírka \'or>/f'> a Li/ra, vydaná prvn r. 1843,
zemíel
:>.
1809. ^ydal
iin.
Si,,'„ii/
zvíit
i
František Sušil (1804—1808) 1S04
v *)
Novém Rousinové Že rok
blíže
se
10.
na
Slavkova u Brna, byl knzem,
1802. (nikoli 1803.) Jest správný, o 1. 703.
„Zevr. djinách"
narodil
tom
viz v
Bakovského
29
Básnictví.
Hni
a professurcm
bolioslovi
(luktítrom
pi bohosloveckém ústav v Bystiei pod Hostýnem
ervna 18(')S a poehoviin v lirne. Mimo obor Ijoliosloveeky v oboru básnickém získal si zásluliy hlavn jakožto sbratel prostonárodních v
zemel
:
1.
vydal s náz^•em Moravskr nánxlui o dvou sbírkách, ob pak sbírky Ijittiu- hned za let ticátýeh ty, velice jsoiiee rozmnoženy, byly vydány s nápvy v letech 1853 1860.*) V písních tchto Sušil vypátral dmyslem a bystrým duchem svým pirozená pravidla a zákony o eské sepsal „Krátkou prosódii eskou'", která vyšla ve prosódii, tech v\ dáních (l^^óo, 18lil a 18G3), došedši hojného souhlasu. Pravost a dslednost prosódie té ukázal svými básnmi, jpjiehžto prvá sbírka s názvem Básn (IS-il) a druliá s názvem JÝže a trní (1851); ob tyto sbírky, v jedno slouiv, ponkud opraviv a znan je rozmnoživ, vydal s názvem Sehraná b(Uné (1862). Po smrti jeho vydány Xové h<ísn Františka Sušila (1870), a díl I. obsahuje 183 znlky s názvem Zplívy a hn<'vij a druhý Smíšené básni''. Básn Sušilovy jsou nejvíc obsahu náboženského a vlasteneckého a jsou psány jazykem rvzíni a ve form dokonalé, akoli slohem svým jsou ponkud nepístupné a tžké i málu vzletné, takže byly a jsou nevaln nelze jim však upíti chvalitebného smru cthickébo. oblíbeny Krom znlek jest mezi nimi nejvíce leiiend a úd. Z básnických Jeho peklad vyniká nad jiné Antholo^/ie z Ovidia, KatuUa^ V peklade tom poprvé jsou Properfia a Mtiam (18(5 li. nifravskýcl),
písni
které
—
i
:
prakticky provedeny
pesné zákony asomrné
(1805— 1854) nar. se 4. na Nedokoniv studií právnických,
Jan Pravoslav Ivou be
k
1805 v Blatné na Písecku. odebral se za vychovatele do Halie, odkudž vrátiv se, stal se proessorem ])i universit v Praze. Zemel ve svém roNapsal báse dišti '2>^. pros. 1854, jsa tam na zotavenou. lyricko-epickou Hrohij lásnik sIovaní
Snm
*)
rodní
Frant. Bartoš
pian moravské"
„za
doplnk
(1882).
sbírlvy
Snšilovy"
vydal
„Nové ná-
Básnictví.
30
(Zícenin!/ zvtkovski') :i prile/ité. Sebrnnt' 1857—1859 o tyech dílech.
Josef Wenzií? (1807—1876) z
rodiny iimeck«^,
l>yl
jeho vyšly v
sijÍhi/
narodil se 18.
led.
1807
1.
v Praze
proessorem a pozdji editelem eské reálky školnílio rady. Zemel, jsa na odpoinku, v Tur-
v Praze, obdržev tytu! nov 28. srp. 1876 a pociiováu v Praze. Psal zprvu více nmecky nežli esky a seznamoval horliv Nérace s píseuinii-tvím eským, pekládaje zejména básn naše do nminy. Sebraných spis jeho eských vyšly za posledních let jeho života U872— 1876) v „Národní bibliotéce' ti svazky. V prvém svazku jsou básn dramatické, v druhém drobné epické a lyrické Básn a rzné rozpravy literárndjepisné a v tetím epická báse Vojeoiuhe jediiookj, prvn zde oti.štná, jež opvá innosf Žižkovu od jeho prvého vy.stoupení až skoro k jeho oslepnutí.
Matj Havelka
(1808—1892)
narodil
se
kvtna
5.
vrchního zcm.-^kého 1808 v Žitetín v Jiínsku soudu v království eském v Praze, kde zcnií'. 1'.'. led. 1892. JcliM ííebrané Bdsné vyšly v „Národní bibliotéce" (187.'5\ z nichž uvedeny bute: Písn' milostní' a Vojenské písn.
radou
a byl
František Doucha (1810—1884) 1810
v Praze,
|)laneni
kde,
v Petrovicích
poru.siv
si
ústroje
v Berounsku,
žil
narodil se 31. srpna nduvni, když byl ka na odjjciinku v klá-
štee sv. Jakuba. Dostav do j)ravé ruky kcé písaskou, byl nucen nauiti se psáti rukou levou: zemel v Praze 3. list. peložil mnoho 1884 a pochován na Vyšehrad. Sepsal pro dosplé ndádež do duchovních )
i
i
srdenství
(187r)),
Ohžínkí/
života
(1885)
a
j.
l'..\l
inným
zvlášt v oboru písemnictví pro mládež, sejisav asi KM) rozmanitých spisv ob(»ru toho. Z ani:liiny peložil Thomsointvy dramata a prospl ol)nrn /'udsi/ (2. vyd. 18.")2). Pekládal i
literiirndjcpisnému.
Karel Jaromír Erben (ISll— 1870)
narodil se
7. list.
1811 v Miletin v Jiínsku. Vystudoval práva, ale záhy jal se obírati pracemi djepisnými a stal se konen archiváí-em msta Prahy, kde zemel 21. list. 1870. \' oboru básnickém proslavila jej Ki/tice z puvstí ndrndnich, \y(laná jirs ne n>ku
31
Básnictví.
1853. a po sedmé r. lšl»3., obdrževši ve vydúnícli pozdjších název Ki/tice z básní Karla Jaromíra Erhpua'^ bylv k pozdjším vydáním pipojeny tiiké písn a jiné básn drobné pelo/AMK' (r. ISIK). vyšlo též ilhistrované vydání). pvodní Jakožto nejluiiši budtc zde z „Kytice" pipomenuty ballady Svatební košile, Polednice, ^Holoubek a Dceina khtba, romance: a Záhoovo lože a z pePoklad, Zlatí/ kolovrat, Stíidrfj klad Oothelio ballada Král duch. Do oboru básnickéliO náležejí také Pronfonárodní eské písn a íkadla poprvé hned poátkem let tyicátých vydané (podruhé 18(U a potetí 1887), Sto prostonárodních pohádek a povstí slovanskijch v nástarorushjch, eích pvodních (18G5) a ])eklad i
m
Dv zpv
vfiprav Itjorov.^' a Zádonštiua (1869). Mimo t oboru djepisném i literárndjepisném.
O inným
totiž
acká
Marie
(1811 narodila se 1811
ohlová, a zemela v Praze
18.
b.
— 1882),
pravým jménem F r a n t
i
š
to
byl
ka
P
i
v Tiaze, byla choti Jos. ISojislava Fichla 1882. Napsala Pisué (1857 a 2. vyd. 1882).
Václav Jaromír Picek (1812—1809)
nar. se
1.3. list.
okresním soudcem 2(). list. 1869. Byl básníkem naskrze lyrickým. Jsou od nho Básn (2. vyd. 1859) a Písn Bi/vali Cechov, Má (2. vyd. 1859), z nichž uvedeny bute: ofina (Tam, kde vní modré hory) a Oplatí (Pod bezem za
Újezd
Turnova v Nových Henátkách, kde zem. 1812
v
blíže
a
byl
jezem).
Drahoovský
(1812-lKSl) narodil se 1812 František K. v lilé u Turnova a zeme! jakožto Jistovni v líiaiidýse nad Labem 1881. Napsal básn Pomnénky horské (1861) a l^eselé deklamar.e (1879). Byl inným i v oboru dramatickém. S J. P. Koubkem sestavil humoristický almanach Krakonoš (1860).
Josef Jií Kolár (1812—1896), vlastn Kolá, narodil se Skoniv studie filosofické, byl vychovatelem v
1812 v Praze.
9.
ún
Peíti,
kde seznámil se s Janem Kollárem, pvcem „Slávy Dcery", poemž vrátil se do Prahy a vnoval se umní hereckému. Zemel 31. led. 1896 v Praze na odpoinku, jsa stále ješt literárn inným a vynikaje zejména jakužto básník dramatický. Byl inným i v oboru novellistickém a také vydal
Básn
(1879)
Josef Burjíerstein ve Vídni jako úedník
pi
(181.3-1873) narodil se 1813 a zemel 1873 V 1. 1851 1860 vydával sáty-
miiii.^íitcrstv.
—
32
Básnictví.
rieko-huaioristický zábavník „Svingulant". Napsal Dekfamovánky a písní (184G), Deklaviovánky (1860), Žertovné njpisky z tobolek starých student Veselé rozjhnáni o neJnotjSÍ Fejfalikiádf: Uber die (2 sv., IHíJO a 1801), Koniyinhofer IIa?idschrift, Rozjímáni k popukání o Velehradské Dvdiklád a Spravedlioíi trychtý parlamentárni výmbivuouli (vše 1861).
Bdle.slav
J ;ibl o ii.skv
(1813
— 1881}^
pravviii
jménem
Karel Euren Tupý,
narodil se 14. led. 18i;> v Kardašové v Tálior.^ku, vstoupil do ádu preuionstrátj^kéljo na .Strahove v Praze a potom byl od r. 1847. probo.štem i)renioiistrátii na Zvinci ii Krakova, kde zemel 21. imtra issi.
Keici
Mrtvola jeho pevezena byla z Polska do 1'rahy a pohbena na \>šelira(lé. Jeho lidsnií poprvé vyšly r. 1841. a dokaly se od té doby vydáni již osmého; vyšly podruhé r. 184<)., potom r. 1856. a nejúplnji r. 18
i
,,
!
—
I
Trenína), >iiatUud
Mdj (Sliný máj
zvtíst
(Jede
vojín
od
v
luh
Prahy).
i
háj
—
Nkteré
z
život
leje),
jeho básni
33
r)á8iii
jjeloženv
do
také
iiOiniuv.
lUl
iniiýni
i
v
oboru bolio-
sloveckéin.
Václav Svatopluk Stulc (1Š14— 1887)
narodil se
prosince 1814 na Kladné v Pražsku a byl proboštem kal»itol\' vyšeiiradské v Praze, kde zemel 0. srpna IS^l a pochován ua Vyšehrade. innost literární zaal již za let ('-tyipozdéji ])ak vydal Paíhsdte bdjk (2. vyd. 1848 cátýcb, a 4. vyd. 1868), ['erli/ ))('hi'shí iH Podobenství a prvpoidi Pdiiií (1805), t. j. podobenství Nového zákona rouchem bás2<».
nickým piodná, a
(Jn^hí
dumy
Sebraných jeho spis dva svazky (1874 a 1878). K:^oiiskd, Pomnni// na cf^sfáck obsahující 203 drobné básniky Celakovského „Kže stolistá"), (1867).
„Národní bibliotéce" jest Harfa života (vyšlé prvné r. 1845. a téže vnjší podoby, jakou má Na Tatrdch i pod Tatrami a eské dnmij ; svaz.ek dridiý obsahuje iteklady básni polskélio básníka Adama Mickiewiczc, vyšly
v
Ve svazku prvém
které jsou: povést litevská (iraiina, povést z déjin litevských a ])ruských Konrád WaUenrod, Sonetttj kr/jmske, BalJady, Mimo to napsal epickou Dziadfj, Z drahných bdsuí a Bajkij. báse Z ijaldce a z kláštera, ohrdzky ze života hlahoslavemí
Anežku Píemjisloinif (1875). Jest básníkem vlasteneckonáboženským. Byl inným v oboru novellistickém a bohosloveckém. i
František Hajni.š (1815—1885)
narodil se 31.
br.
1815 ve Vamberku, vystudoval práva a zemel jakožto poštovní rada v Praze 27. pros. 18.^5. Pyl za let ticátých až padesátých vynikajícím humoristou. Vydal Trnky (1841), Kopivy (1853) a' Krotké znélky (1859, s pseud. ,,Fr. Ždobuický").
Vincenc Furch (1817—1864) v Krasonicích
u
Tele
narodil se 8. srpna 1817 na Moravé, byl jakožto právník v státní
službé ve Vídni, kde zemel 5. ledna 1864. Vydav dva svazky básní již zálet tyicátých, vydal pozdji ješt Pk«/í^« ia/^ao// z války uherské (1850). Jeho Básn vyšiv souborné v „Nár. bibl.".
Václav Nebeský (1818—1882) narodil se 18. srpna 1818 v Novém Dvoe blíže Mlníka; studoval lékaství, ale 3
34
Básnictví.
i>rijal místo vychovatelské. Po Erbenovi byl jmenován tajemníkem eského musea a i)otom eské matice. Zemel na odpoinku v Praze 17. srpna 188i^ Jeho Jiáitni^ vyšly po jelio smrti (Poet. bes. 1^80), a není mezi nimi delsi lyrickoepicka Ijáseíi Protichinki, kterou vydal o sobe
necliav toliotu studia,
již
1844.*) Pekládal
r.
i
klassiky.
Václav Vilém Trnobranský (1819—1883) v Rosicích
narodil se
Opon
Chrást a zemel jakožto
u
listovní v Vybrané spisy veršem
r.
27.
1819.
bezna
i prózou vyšly 1883. O sob Várl. V. TruobranskéUo 188(j. péí a nákladem jeho syna o tech svazcích; teprve v letech 1.SS3. svazek I. obsahuje I'ísn a ballady a svazek II. Ueklamováuky a básni drobné, svazek III. pak náleží^ do novellistiky. Krom toho vyšly pro mládež jeho básn s názvem Cenké mlleži (1>^H5).
—
Beneš Met hod Kulda (1820—) narodil se 10. bezna 1820 v Ivanicích na Morav a jest kanovníkem kapitoly vyšehradské v Praze, ívapsal písn a deklamováuky vánoní JežiSek (1877), Ueklamovánky (1891), písn a básn Slédroveemi dar (1894), Legendy (1894), verše do památníku IHkuvzdúni (1895), deklamovánky Vánoní strom (1896), Fotografické obrazy
ze.
života rodinného
a národního (1898) a
j.
Jest
inným
i
v oboru
djepisném spisy národopisnými.
Karel H a v
—
i e k B o r o v s k v (1 82 1 18.56) narodil se Borové v studoval v Ném. 1821 v Cáslavsku, ,
odával v asopisech eských obrázky z ruského života a uveejnil nkteré peklady z ru.štiny. Kunet-nc uvázal 66 v redakci Fnížski/rh novin a Ceskf' vel//. Kok 184í^. povolal jej k velerozsáhlé innosti veejné. Odstoupiv od redakce Dovin vládních jal se vydávati Nihoduí mnim/. ]*roti volbám vy])saným složil pise Xnsrlbi mini íio Frankfurtu od vlády ])išr.'**) V „Národních iiovináclr*. jež brzo rozmnožil lunnoristickoí^atyrickou pílohou Šotek, usiloval s neúmornou vytrvalosti o uskutenni našich snah národních, až mu vydáváni jich bylo zapovzeno. Potom odebral se z Prahy do Kutné Hory, 1
r. 1841. sbírkou básni Karel Sabina Básní touto Nebeský jakož ped rokem 1848. uásledovatelé Máchova dva »méru jediní
*)
Ityli
**)
i
l'i.se
I>ra L. (^iiise
^llájck jako
nezdá se
Í»ýti
mléko kvctl^ od Havlíka.
dle
nrjnovéjAího zkoumání
35
Básnictví.
kde vvdal
vydával asopis Slovan. Jsa již drive v Praze od vlády ped soud pohnán, avšak za nevinna od poroty uznán, byl opt pro nkteré lánky v „Slovanu" k soudu pohnán, ale zase od kutnohorské poroty za nevinna uznán. Pes to peee byl uprosted zimy r. 1851. v Nm. Brod jat a zavezen do Pirixenu v Tyrolsku. Tu popsal svou cestu do Brixenn humoristicky, napsav Tjjvolské elegie, a jal se pracovati o vtší humoristicko-satyrické básni Kest sv. Vladiinira^ která teprve za doby nedávné tiskem vyjíti smla, a j. Mezi tím neustále tlo jeho chadlo, k emuž psobilo nepíznivé podnebí tamjší jakož i odlouenost jeho od rodiny a ylasti. Konen obdržel dovolení k návratu do vlasti, ale díve, nežli do Prahy se vrátil, zemela jeho cho, a on v brzce ji následoval. Zemel 2\l ervence 1856 v Praze a pochován jest na hbitov olšanském.*) Krom „Tyrolských eleg-ií'' a „Ktu sv. "Nladiniira" také vyšly jeho Jiásne a epigramy a spisy noveliistické. Sebraných jeho spis vyšel svazek I. (1870); vybrané jeho spisy politické vyšly ve 3 dílech (1882 1885). K. 1898. vyšla sbírka všech jeho básnických prací s názvem Básních: spisy Karla Havltka, které kriticky spoádal Dr. L. Quis. I hn-Ji
Stirodiiich novin a
—
—
Kapper (1821 1879) narodil se 21. bezna Smíchov na 1821 u Prahy z rodi židovských, stal se doktorem lékaství a pesídliv se z píin zdravotních z Prahy do Itálie, zemel 7. ervna 1879 v Pise, kdež pochován jest. Vydal ihned za let tyicátých sbírku básní s názvem eské listy, za let pak sedmdesátých Zpvy lidu srbského (dva svazky Sieg:fried
i
v „Poés. svt."), Pohádky pímoské (1873) a
Gusle, ohlasy písní
ernohorských
(podruhé 1882), kterými zdaile napodobil hrernohorské. Nejlepší dílo jeho jest epos Lazar, které již za let padesátých vydal nmecky a které zpracoval i esky namnoze zcela jinak, ale esky dosud bohužel nevyšlo.
zpvy
Josef Uhlí (1822—) narodil editelem g-yiunasijním v Praze, kde ^1858), Kniha veršovaných pání a j.
záí 1822 v Hoicích, byl na odpoinku. Napsal Básn
se 22. žije
*) Ve prospch dcery Havlíkovy Zdenky uspoádána velkolepá národní sbírka, a také básník Frant. Jaroši. Vacek Kamenický r. 1862. vydal v její prospch „Besední kyti^.
3G
15ásiiii-t\
í.
Emanuel 1 v n (ÍŠ2Ó-18T0) nniuilil se 1ti. .-ipua 18"25 v N.i'hod a byl proíessoreui pi Akadeniickém gymnasiu v Praze, ktle zeiuiei 22. ún. 1871 l'iebíisi)il Padesáte žalinii v rýmu iiovovk<'iu (.869) a byl in«yii> i v obdiii jazykovOdném. ».
Pavel Jehlika (1826—1883) narodil se r. 1820 v Beuešuv, byl professoreui a okresním školdozorcem v Plzni, kde zemel r. 18S3. Kromé oboru ]tírodovt'do( kélio. v némžto hlavn byl inným, napsal i djepisné básn Ohlasy hbi^ké (1875).
na
Jan í^oukop (182G — 1893) narodil se 10. kvfua 1820 v Teljiéi Morav a byl faráem v Doubravici u Kajek na Morav, jsa esti
radou konsistoroim. Zem. 18J'o. Krom jiných básnických sbírek Vtlthradkii vyjšly od nho 1862) a Kulice vele'ircdtkd (1863' a po jeho smrti Verše (1895). Peložil z polštiny Kazimíra llrodziú.
ným
i
Bohumil František Hakl (1827—) narodil se 1827 v Brannu Jilemnice v Jiínsku, byl katechetou jii irymnasiu v Králov Hradci a jest dkanem v Hoicích. Vydal sbírku náhrobních nápisu ílrobuí kvilí (1878), která v druhém vydání obdržela název Slzí/ hotn, útchy a nadje (1886) a sbírky drobných básní lyrických Klidné chcile (187.'!>! n Z jexeiti mého žlcnta ',1883), skládající se z tí oildíi: I. Básn obsahu zbožného, II. Básn obsaíui vážného (jest zde také peklad Gothha v oboru ballady Král dinh) a 111. Básn píležitostn. Byl inným boli( slovcckm. i
František Chládek
(1S2Í(— .^ól' narodil bc -j:', xpna i.^.;líakoviiika. u Vyuil se tkalcdvství a jRizdji ezbá.«tví, ímž živil se dosti bídn. Zemel 20. zái 1801 v Sendmatech u Kakovnika. Jakožto bá.«ník jest samoukem, ale neobytjn nadání básnické. Jeho náaii péí Otakara Mokrého vy.šly teprve r. 1884. v Iledlech
ml
Josc
\'á
ls2íi v Pra/C. žil
v ru/nycli
i'l
\\\\
av
Fric-
/ píiiii
ils2!i
— 18StIj
narodil
|i<»liti('kvcli / vla>iti
zoinidi a nióstecli
/.aliianiénicli.
.své (
se
6.
/áií
vypovzen, Hl
r.
1>>7Í'.^
kdv dovoleno vrátiti se mu, žil v Král. Vinoliradecli n Prahv, kde zcniífl 14. íijna 18!U a i»(ili(»ván na Vy.šelirad. li. 18áó. vydal almanach ..Lada Niola" (viz na str. 24. j, pozdji Vi'ibor hasili (ISIJI Sihiaiu' sjíist/ vrrši'1,1 i i>r<'iz
o tyech dílech (187ÍI -1881 ), ob-sahuji v 111. dile "/.V/.-//.báxn", ostatní tii j.
37
IJásnictví.
i
VfiJxM-
JJyl
i'j>ihi/
inným
^IP'!^}!
rizuv
jclio
L l);isiu
otišténycli
již
díve.
v oboru (lojepisnn).
i
—
u Hoic ) narodil se l.š30 v Újezd Silvarov nniversit a uitelem pi esko technice, vyFeložil. z chorvatštiuy hrdinskou píse iinjc jazykm sluvauským. Ivana Mažnranie Smri Smr-il-agi/ Ceitgie (IStiU) a výpraviiou báse
Josef Kol;i
a jest lektorem
Luky Botie (I
I.uLaricc
st.
.lan
(Sbor. sv. poes. 1892), z polštiny Sowiij (18G8) a ze srbštiny vybrané národní písn srbské knih. 1882). Jest inným i v oborn djepisnm a jazyko-
Hobratimstvi
F(in/s
krijnis^é
vd iiém
(1830
eské
i)ii
Bohumil Janda
iiyniv „Cidlinskv"',
..Lánskv"
(1831
— 1875),
a
narodil se
i.,
v Pátku v Podbradsku. Vystudoval
zemském výboru
v Praze.
Zemel
psavši s pseudo1.
kvtna 1831
pr;iva a byl tajemníkeii]
29.
]
i
záí 1875 v Podbradecl).
z Ostrova (1864), která má látku z XV. století, promlmivajic o slavném bojovníku eském Jiskrovi z lirandýsa: jest velmi zdailá, a obsahují ji také sebrané jeh^ P>n'sii (Nár. bibl. 1873). Byl éinným i v o])oru dramatiekéni, hlavn však Aynikl v rovellisticc.
Vydal ejtickou báse Jan Talafih
í27.
Gustav ee 1833
^Morav.
Pflee-er v
Moravskv
Karasfjn
(1833
nedaleko
.Studoval v Praze, ale
neduh
— 1875)
narodil se
Bstiee na nedovolil mu do-
Jihlavské plíeni
pii eské sp iteln v Praze sbírkv Ivriekveh a e])ických básr í rázu zádumivého Z)«?íi% (1857) a Cypiše (1861) a romantickou báse Královna noci (1875). Byl inným i v oboru dramatickém a nejvíce vynikl v novellistiee. Sebrané ••<2>i'
studovati.
2U.
Zemel
záí 1875.
jakožto
Vvdal
úedník
dv
ve svazku i)rvém.
Jan Neruda (1834— l8í91~) v Praze na
3Ialé
stran.
Po
nar
studiích
.dil
se
9.
na
1834
universitních oddal sj
38
li;isDÍi\
i.
pouze spisovatel^tvi. Retli;,' val zábavné asopisy Obrazy života" (1859j a „Rodinnou kroniku" (1863), s Vítzslavem Hálkem pak illn.strované „Kvty" (1865) a „Luinir" (1873), 0(1 r. 1805. by] lenem redakce „Národních list", jejichžto,.
feuillcton
ídil.
ISTl.
li.
jal
se
redi^a)vati
.s
Vit.
Háikem
Ferd. Schulzem sbirkii básnických spis cizojazyných 1890 poádal sbírku vyni„Poesie svto á" a v letech 1883 eských prací básnických, vydávanou kajících i)vodnicli In-Hidj (celkem 41 ísel), kteráž obsahuje 8 názvem Poetickiskoro vesms opravdivé \w\\\ našeho básnictví. Zcníl '22. srp. 1891 a pochován na \'y.šelirad. rvní své básn v „Lumíru" r. 1854. Neruda otiskl a ])otom vydal tyto sljírky Ilhifovnf kvífí (L^iJS), Knihy verš (1868 a 1873j, Písn kni-niiickc (1878), Balladif a romance poslední sbírky vyšly (1883) a Proste motiv;/ (1883); obé dojímají svojí p vábnou besedách" jmenovité „Poetických a v prostotou, obsahujíce onde osmnáct básní epických, rílznýcb co do látkv i co do nála'v, tuto rozmanité Ivrické básni z pírody, rozvržené dh- roních poasí v jarni, h-tni, podzimní a zimní. Neruda jest vedle Vít. Hálka nejelnjším zakladatelem eského básnictví doby nejnovjší a vrcholu své tvorby básnické dostoupil „Písnmi kosmickými", které tak neobyejné jiízniv byly pijaty, že ve trnácti dnech druhélu^
a
—
]
:
dv
—
—
vydání se dokaly znova sázeného a brzo o té (1882) vydání tetího i illustrovaného tvrtého (18!)3) a že týž úspch, byvše peloženy do nminy, mly také v Nmecku. „Písn kosncké" opévají zps<»bem rozumuvtijin, projevujícím malé i veliké zjevy všehomíra vzletn
opravdÍNho
totiž
[
i
svtový Po smrti
jtronikavého p(>z(»ntvHti'lského jeho vvšlv illustrované básn6 ducha bá.sníkova. p/ítení Zpévíj vlastenecké (1896). Neruda byl inným i v nob.isn dramatické. Sclirané spis// Jamr vellistice a psával Kcnitli/ vycházejí od r. 1892., a jeho Básnické spisj obsahuje široký
jíce
rozhled
i
i
díl
Xil.
Vítzslav
—
(1S35 11 alek 1874) narodil se 5. dubna. od blíže Vodníky. Vystudovav sevi'rn Prahy v Doliuku gymnasium a tilosolickou fakultu v Praze, oddal se spisovatelstvi. l{edi;,^oval alnianach „Máj" (1859—1862; viz na str. 25.)
1835
39
IJásniotví.
Fcrd. Bíet. Mikovcovi redakci ^Luiuinr', kWvý promnil r. 1864. v illiistrovaiiou „Zlatou Trahi', hned r." 18G5. zánik uvší. J\oku 1806. založil s J. Nerudou illustrované „Kvt>", které do r. 1872. vycházely. R. 1S72. opotné s Nerudou vzkisil „Luuiír", který potom pešel v luee uynjšilio Jeho redaktora Jos. Václ. Sládka. Vedle toho byl až do r. 1867. euilletouistou „Národních list".
a
lS(;i*.
r.
po '/emeléiii
i)iijal
jinými zídil „Umleckou besedu". Zemel 8. íj. 1874 v Praze a pochován na Vyšehrad. Básnické práce své Hálek zaal otiskovati Inied za dob studií g-ymnasijních. Veejnou pozornost" obrátil po sob prvn r. 1858., vydav lyrickoepickou báse smru romantického AJfredj která byla tak píznivé pijata, že ješt téhož roku byla rozebrána a že zahájila n<»vou dobu jak v básnictví eském (viz na str, 25.) tak zejména v epice. Nejvíce proslul v básnictví lyrickém, utvoiv v oboru tom básn ze [všech básní svých nejlepší. Vydalt Veerní písn, (1859), které, jsouce rázu milostného, dokaly se vydání již dvanáctého
spolen
K. 1863.
(r.
1893.:
r.
s
vyšlo též illustrované vydání), a básn 1874, ti ady), které za nejzdaí-ilejší plod
1890.
—
pírod
(1872 jeho jsou pokládány a mezi kterými jest T^
i velezdaihí allegorie, jeho náhrobní, zaínající se „Nic nejsem víc nežli ta rže, nic víc než slavík v podleti" a konící se „já. v chvíli své. v mých rží kvtu jsem ])ec jen býval slavikem." Z oboru epického ncjle])ší jeho báse Mejrlma a Hnuejn, jejížto látka jest ze života jihoslovanského, lííc hrdinské iny Husejnovy proti Turkm i horoucí lásku jeho k Mejrim, vyšla hned r. 1859., kdy vyšla také druhá jeho i)ravá báse epická Krásná Lejla, k nimžto pozdji pidružily se: (roar (18G4),. ku které erpal látku ze života tatranského, O-rný prapor (1867), Ddicov Bíle lionj (1869), pekrásná idylla pohorski z Tater (1871), k níž optn zvolil si látku ze života tatranského, líe úchvatn rozmanité krásy pírodní v onom bratrském kraji, a Pohádkij z nan vesnice (1874), poslední jeho práce, obsahující upomínky jeho na zjevy ze života venkovského, ^'^pisij HáJkovfj j»on vydány redakcí Fcrd. Schulze v letech 1878 1887 o 11 dilecíi, z nichž epické a lyrické básn obsahuje díl I. a II.: ost tni obsahují dramata, povídky
báse
to
:
—
:
Dve
—
a román v.
40
líasnictví.
Jan liohinnil Ceyp z Pec li no ve e (1835—1879) narodil se 18 5 v Lipce na Cliriidimsku, l»yl Ivkaeni v Praze, kde zemel 187'J. Napsal Zvtiktj veerní l^ótj).
—
(1835 ) narodil :>c 7. na 1835 v Rvcliiiiburkii v Chrudimsku. Dukonéiv studie teclinieké v Praze, véiKJval se uitelství a jest proessorem pi reálné škole v Pisku, maje tvtul školuiiio radv. Jest i ádiiviu lenem eské akademie. Jest iunvm v básnictví Ivrickéiu i ejjickém, vvniká však hlavné jakožto lyrik, a to lyrik národní, iiilniiv zejména k lehké puésii eských písni prostonárodních, a l)ásn6 jeho
Adolf Heycluk
vyznauji se srdenými, jemnými a vroucími city, lyrika pak pevládá namnoze i v jeho básních epických, jenže tu má
m sto
více lyrika popisná nežli citová.
veejnosf vystoupil prvn zárove s Nerudou a Hálkeni a vvdal ti sbírkv lvri«'ké s názvem Bihu'-, (1850, 1804 a 18»J5): v prvé jsou ..Ci<;-anské melodie". ..Písn" a „Rže povážská'", v druhé ,,Jižní zvuky" a ,.A'Iašské dozvuky" a v tetí „Milostné písn", „Romance" a „Znlky". Také vydal odpovd na patolízalskou báse Heblovu králi pruskému Vilémovi Karijafidy (18G2). Pozoruhodnéjšírn íTeyduk stal sl- /a let sedmdesátých, nevydav od tíeti sbírky ..Básní" niehož, až teprve /v^s•M< ^•t•í7^ pooi»raveném vydáni 1895), (1873 a })odruhé v rozmnoženém roních imasí. Lyrickou za tvera lesa v nmž opvá pvaby ,sbirku tuto uvil v záti.ší Šumavy a v lun bohatých les pootavských a projevil se i pozdji ctitelem a oslavov teleni Šumavy, kterou, jsa ji blízek, skoro rok co rok navštvuje. Velice poutavv kus života lidu šumavského a stkvlv obraz pír(»dnich krás tohoto horstva podává nejlepší jeho báse cpická JjLurxuer (1882j, která lií marný zá as devorubcv
Na
i
o denní putebv životní a o i)laho rcKlinné .se závisti a pychem jakož iiiainý zápas lidu a pi-irody netknuté s novovkou kulturou, vítzn dentuci se do velebných hvozd šumavských, a podobn ke sbírce drobných básní lyrických Ilnr u !il Vithuvfjin hniii'>iein (Kalí. knih. 1884). v které jest pedmtem štstí manželské s láskou ke i
vzdálené vlasti
:
manželé
dli
v
šumavé,
a
manželka
touží po
41
Básnictví.
ávé (loniovin, po Slovcuskii. A k Slovensku Ileydnk pilnul tak Jako k šumavé, zbíisniv velmi znanienitiKi lyrickou shírku ([t/)nh<Jf a hi/s/ (187(i) ze života a ducha Slov:ikúv ulicr»kvcli. Živel manželsky dal Heydukovi hitku také k rznýiri drohným básním lyrickým ve sbírce 1' zátiší (1883), v niž opvá štéstí i trudy života rodinného, lásku manželskou, lásku k dcteni. Jejich život a vbec veškeren živel rodinný. Elegickým dozvukem ke sbírce té Jsou Zdváti' listij (1S8G), v nichž oplakává smr své dcerušky Jediné, líodiuuý život jest i pedmtem idylly B^ln (188G), která má 1 ,tku z chudého lidu pošumavského. Z povésti lidových Heyduk zbásnil povst" národní z Doiiia/dicka Dudák (1881) a rozmanité b;isné epické Xa prástkách (Poet. bes. 1884), kteréžto sbírky pokraováuím jsou Obrázky (Poet. bes. 1888), a také z djin eských utvoil básn. Svat. ech napsal báseii „Václav z Michalovic", a s touto stkvéle Heyduk z;ivodi v epické básni Za volnost a vint (1883), která Jest vbec i Jinak velmi podobna básni Cechavé, lííc tutéž pebolestnou kapitolu národních osudv a djin, týž zápas -eské myšlénky, eského života s vítznou cizotou po bitv blohorské. Z eských djin vznikla také Heydukova idyllicky zpracovaná povst (Jidich a Božena (1883 a i)odruhé 1886 v ..Poet. bes.": potetí 1893), pjící o eském knížeti Oldi-
k prosté eské dv. Látku z djin má též epická báse Mitlwmed IL, zvst z Orientu (1878). Na netenost národní doráží v Ivrické sbírce ípy a xmprsky
•chovi a lásce jeho
(1888).
Velmi znamenitou básni Heydukovou jest allegorie Dédfw odkaz (1879 a potvrté 1895), jejižto zaátek podobá se zaátku Máchova ,,Máje" a která líí pozemskou pou nadšeného pvce ke zdroji pravé krásy, zobrazujíc jej v junáku, vyšší ideálny v ddovi pak národního iienia a v lesní život. A konen, abychom vše, co Heyduk vydal o sob, mli, jest uvésti ješt jeho Písn (1884), plod to z oboru jemu nejvlastnjšího, epická báse Bitva u Kressenhruna (r. 1887. Jakožto íslo I. ..Bibliotéky mládeže studujici"), románek
dv
písních Xa vlnách (1890*^ a 2. vyd. 1894), Na potulkách (1894) a Bohatfji (1894). Jeho Spisy vycházejí od r. 1897. £L obsahuji dosud Xové cif/ánské melodie, Ptaí motivy, romáv
:
— 42
Btsnictví.
Jii zljazl.// (tyto tyi jsou /tle otištny a huxJ (nové rozmnožené vydání) a lJv<>,ubec^ Také peložil R. Baunibaeha Zlatorofj (ISSo) a byl cinnýna v oboru kulturnédéjepisnéni. i
novou kresbu
pojirvé),
<
>^ehn-}i/k,
'i/niftdJ
Eduard Just (1836— 187?') narodil se 20. b. 1836 v Josefové a zemel 10. ún. 18Í9 v Praze, jsa korrektorein v knihtiskárn. Psal veselé tlekkunace, jež uložil jednak ve Vib'mkov Besedniku, který 8 H. Perliolem redigoval (2 sv., 18G0 1862) jednak v Sovém heaclniku, který sám vydával f* sv., ]8(J9— 1871 a 2. vyd. U-81). Byl inným i v oboru novollistickéni.
—
Václav Antoniu Crha (1836—)
1836. v Kopidln Praze. \'ydal sbirku básni á'!/.w/ niéhn snle (I87ó\ zajímavou zvlášt oddílem nazvaným Mójový sen, který zpracován jest na základ lyrických a lyrickoepických básni rukopií^u Kiálovcdvorsklio a který ped tím vyšel i o sob (1862). Byl Jinak hojn literárn inným, ale tak, že veejnosf nezvdla, od koho plody ty vyšly; jmenovité také píŠe „Ne-
na Jiínsku a
jest
narodil se
r.
lenem redakce „Pražskho deunika" v
i
dlní kázáníka'* do „Pražského denníka".
Alojs Vojtli .Sniilovský (1837 188.j), vlastn Sclnnilaner, narodil se 24. led. 1837 v Mladé Holeslavi a byl jtroessorem pi ^^ymnasiu a okr. šk. inspektorem v LitoProslul zejména v oboru myšli, kde zemel 20. éna 1883. novellistiekém, ale vydal znárodnly, a b^ innvm 1
i
i
lítísn (1874), v
niehžto
nkteré^
oboru dramatiekém.
K u d o f M a y e r (1 s37 - 865) na Nové Hospod u Stráncic v okrese 1
z
1
narodil se
1
3.
íj.
183T
Plánickém, byl doktorem
práv a zemel v Louéimi u Klatov 12. mají týž ráz svtobolu lUronova jako
srp.
I8(jó.
Hásu
jeho-
básn Karla Hynka Mácliy, a byl v té piin jnavým stoui)eneem Máehovýn), samostatnosti myšlének, vynikaje zádumivíui ldi>ul)kou citu Bdsu jeho sebral a vydal I>r. Jose Durdík r. 187;;. i
Hynek Jaroslav Mejsnar (1837-1895) narodil se r. 1837. v Jilemnici v Jiinskn, hyl j^olessorem pi gymnasiu v Táboe a potom proessoreni pi Akademickém gymnasiu v Praze, kde zem. 29. dub.^ 1895. Peložil z ru.štiny Hásné Sikotaje Nikrasovt (Poés svét. 1876), Konráda Feodorovie Hylejeva Básné (1875) a Bajky Ivana Krylova (1886); Z etiny všechny básn Homérovy s názvy odystejn (1873-1876), Uia* (1878 1881) a Hynmy, fjj{(/i(>niy a tatrachomyoiiitichle, iti ChvafoZf.ivyf
—
Básnictví.
tiápisy n zab o niyH
43-
vojna (1881) jakoŽ Aiscliylovil ili tragédie Agnnieinnn, Choéforo'^ Eumenidy (1883). i
triloirii
Orestcja.
Václav Šolc (1.S38— 1871) narodil se 23. pros. 1838 v íSoboíce v Boleslavsku. Vystudovav ^yniiiasiiun, od bral se do Praby ua studie další, ale iiedostudoval, nýbrž oddal se životu nespoádanému a zemel v rodišti svém 14. ce 1871. Vydal sbírku lyrickýcb (Í867). knih.-"
epickýcli básní s
i
ázvem Prvosinkij (1870): v „Úst.
která V.nova vyšla v „Nár. bibl." vyšel jeho zpév ejjický Dkhvy vrá>íky (1881).
Jiljí
Vratislav Jahn (1838—)
dubicíeli a byl
Sepsul
i
narodil se 22. led. 1838 v Paržije na odpoinku v Praze. M8tí2) a Sihylliímlcé vSthy (1862
editelem reálky tamže. Nyní
vlastenecké
pseudonymem básn s názvem
básn R-enec
s Bcdicbem Peškou vydal píležité veršované to nekrology. Byl inným i v oboru novellistiokém a dramatickém i v oboru literárndjepisném a zvlášt v oboru pírodovdeckém.
s
-starý Švejda") v
a
ale mohyly (18í>l),
Vojtch M. V. Blohrobský (1839—1869, pravým jménem Vojtch Vej škráb, narodil se 21. dub. 1839 v Cernovicích
v
Táborsku,
zemel 30. ce 1809. Bdi^n a deklamace.
K.
byl 1882.
uitelem Ant.
Jan Havelka (1839 — 1886) narodil se Morav a byl professorem gymnasijním
v
Blovicich,
kde
Snajdau vydal jeho
1839 v Lošticích v Olomouci, kde zemel 20. íj. 1886. Po jeho smrti vyšly jeho Sebrmié básn (i888). Více byl inným v oboru djepisném a tílosolickém (paedagogickém).
na
23. list.
—
Alojs Durdík (1839 ) narodil se r. 1839. v Hoicích v Jiínsku a jest bratrem Josefa, Pavla a ^'etra Durdíka a soudním adjunktem v Král. Hradci. Peložil z ruštinv Básné Michala Lermontova (Poes. svt., 2 sv. 1872).
Emanuel František Ziingel
(1840
— 1896)
narodil se 21.
ua
1840 v Praze, kde zem. 1896. Vydal BásnS (1868) a vzdlával také novellistikn jakož básnictví dramatické. i
v
Vladimír Šastný (1841—) narodil se 17. b. 1841 Eiidikové u Tebíe na Morav a jest katechetou pi eském v Brn a redaktorem „Obzoru", jsa konsistorním radou. Jest básníkem ušlechtilého
gymnasiu i
jmenován
smru
ná-
Iliisnictví.
11
božeusko-mriiviiilio a vydal sbírku búsiii lyrických Kvítí ludjovií Kytka z Moravy (1870), (18(39) a sbírku básni epickýcli
která jest rozdlena ve dva oddíly, z nicližto prvý, nazvaný „Ozvny z dávných dob", obsahuje pt delších básní, saha-
djem svým vesms
do nejdávnjších djin eských, druhý pak „Povsti a báje" ul>sahuje drubnjši ballady, romance a le^-endy, jejichžto látka dílem z djepisu dílem z národního podáni jest vážena, li. 1887. vydal l)roh)ié kviú. jících
Julius Zeyer
(ls4:l— ) narodil .se 2
blohor.ské
<}rl»
(Pnet.
bes.
18S'>),
Karolíuská epoprja (180Ó). .lest znamenité inným i v oboru novellistickém a dramatickém a ráil pohybuje se v Mvzdu.ši cizinském, nezbavuje se ho ani i)i látkách domácích, na škodu však plodm jeíio to není. Jest vbec nejelnjším zástupcem smru ryze romantického v eském l)ásnictvi. eská akademie jmenovala jej svým lenem, avšak on lenství toho se zekl.
1880—1802)
a
Sobotka
1.S41. v lloniiui Nuiitové .-^c r. pii kamelái úrdiiiktMii jest „Svctozora" a Ityl redaktoiiiu ii Velimi, /-.'mihLoiifílVllova piidožena je.st od iirlm aiígliiny e.ské iiuivfr.sity / ijeliua (v „l'oi'3Íi svftov^' a TíMiiiysoiiv Kii'>cli Ar. len fJ. vyd. Isí.t3.)
Piiiuu.-s
1
nktcr
povídky.
) Do Stielcrová.
(1841,) narodil
nóaaciiiy
„Vy.-elirad-
r.
18'.t.S.
itrelo/.ila
<>.
Malybroková-
— 4;>
líásnictví.
k (1842 - ) jest pozoruliutiný saiuoiik. V. Josef P o k o II v - r i k u jsa jen obuvuíkem. Vydal sbírku S iroíkon do mlí/ua (18S9). 1
i
(IŠ12-), vlastn Jose Mariin, narodil v Ilolešovicich u Prahy a jest stavitelem v Král VinoNapsal politickoliterární báse potupnou Ajyil (1862), dv' liradecli. sbírky drobnýoii Icisni Mlwlému po'coleni (1863) a BásnS (1872).
Jaroslav Martince
se
r.
1S12.
Ervín Špindler tajomn:kem okresního
(1843
O
narodil se r. 1843. v Chocni, byf v Roudnici, kde jest redaktorem
zastiipitel.^^tva
„Podííp.tna" a vedle toho poslancem na snme zemském i íšském. lleineho sbírku básní KnUta Vj-dal B(í$ii (1866), peložil z pisni ív „Poesii svtové"), téhož Mta Troll- a Meissnerova Ž/.íA;?* 1864) a byl inným i v oboru novellistiikém a dramatickém.
nminy
(
Antal Stase k (1843 — ), vlastn
Antonín Zeman, narodil se '22. ce 184o ve vsi ÍStanové v BolQ.slavsku, jest doktorem práv a advokátem v Semileeh. Vydal veršovaný román Vddav (1872). v kterém šastn jsou líeny výjevy tiehbo živdta vesniekého. dvé sljírky s názvem Bdsntí (]87(> a 1880) a epiekou liáse Z 'fnh// híbor (Poet. bes. 1884 v novcllistiec a dramatice. Jest inným .
i
Stankovsky
1814—1879^ narodil se 11. list. 1814 n Píbrami, studoval práva, ale nedostudoval a vnoval se pouze spisovatelství; zemel 10. pros. 1879 v Praze a pocliován Fridricha Martina Bodenstedta na hbitov oLšanském Peložil z Ptsné Mirzy Šaffyhn. Více proslul V oboru novellistickém a dramatickém Jo.^-e
v
J iíi
Kamenné Vysoké
nminy
a psal
i
v oboru djepisném.
Josef
dav
SI á d e k (1845 ) narodil se 27. íjna 1845 ve Zbirohu v Pražsku. Studoval v Praze filosoíii a ])ilodni vdy, ce-toval iio Americe a vrátiv se do Prahy, b}l od r. 1^73. spoluredaktorem a nd v. 1877. jest redaktoreni ..Lumír". Jest i prnfessorem pi esko i nakladatelem asopisu slovanské olK-hodní akademii, lektorem pi eské universit \'
;i
a uitelem \)\\ eské technice, vyuuje všude jazyku anglickému. R. 1868. vyšel jeho podntem almanach RncJi (viz na str. 24.), sám pak vydal Bdsni^. (1875), Jiskry na moi {\^%0), Svttlou sfoiJ'»i (1881), Xa prahu ráje (1883), Ze života (Poet. bes. 1884), Sluncem a stínem (^Sal. bibl. 1887), Sehké písn:?
46
IJásniclvi:
(1889), >Sini^nka, >^tayosiet>ilKií píf^niki/ a Jiné 1801), Ceski- písnií (1892) a 1' zimním slunci (Sal. vesmés isté bi])l. 1897), kteréžto sbírky básnické jsou skoro vynikají tklivostí i vroucností lyrické a citu; prvé ti jsou vtšinou povahy cle^iické, v nsledujicicli však, z nichžto sl)irka „Na praliu ráje" skládá se z 50 znulek, vzorn zi»racnvaných, hlavn rodinu a dti, citui)lu\ lyrik ten a má za
.a
zmUkij
Ceski'
pííoie fobé
pedmt
nkdejšího
svého bolného nazírání na svét. lyrickoepickou báse Pifieít o Himraté (Poes. svt. 1><72), od amerického básníka Lon^rfellova pocházející, Tegnérovu Píse o Frithlofnii (1891 Vfibor z písní a hallad Roberta Burnse (1892), »Samuela Taylora Coleridge Skládání o stariím námoníku. Christabal, Knblaj chán (v jedné knize 1897j a z polštiny Ad. Mickiewicze Konn/á Wallenrod (1892., všechny ti Sbor. svt. poes.). 8 J. Vrchlickým peložil Byrouovy IL-brijsh' melodie ('1890). Pro dti vydal sljirku básní s názvem Zlatí'/ máj (1886), Skfivdní písn (1889) a Zvoní/ a zvonky (1894). Pekládá v oboru novellistickém a dramatickém, a jsou od nho také spisy z oboru jazykovzdal
se
již
Z angliiny
peložil
),
i
vdného. Vojtech Páko sta (184G-1893) uarodi! .se 14. dub. 1846 v Deštné v Táliorsku a byl katechetou pi vyšší díví škole v Praze, kde zem. 18í*3. Vydal výhor básni pro dívky Poinuukif (188.3) a sbírky básni Listy a kcty (1884) a Rti-e a ostny (ISíiQ) jakož peklad ze sloviuštiny Básn Simona Gregorie (1887). Byl luijnL' inným v oboru novellii
i
stickém.
Ladislav Quis (1840— slavi,
stal
á-
narodil se ó. ún. 1846 v se dokt(uvni práv a nyní jest advokátem v Peloui. i
\'ydal sbírku lyrických a nkterých i epických básni / ntchn (1872), v které jest i vnec znlkový, zbásuii eské pohádky Hln>,j,r/ Ifnnza (1880 a 2. vyd. 1892) v tinácti Italladách,
napsal BnUadi/ (Poet. bcs. 1883). humoristickou jjovídku Ihšn (Poet. bes. ISSo), která jest nejlepší jeho prací, Písnií^ky (Poet. bes. 1887) a Kpii/mnnj (Í897) a peložil z nminy Gmheho Balladi/ (Poes. svt." 1880) a Biísw' A. V. Kokova (Sborník svt. poes. 1892). V.šechny práce ty mají velmi zuacuou cenu. li. 1898. v_\dal vzorné Báxuicki' s/>isi/ Kmín Hfivlírka.
-t^r~
Básnictví.
Svatopluk
ech
(184(;— j narodil se i^l. iii. 1846 v Ostedku u Benešova: vystudovav práva, bvl nújaky as zamstnán v advokátní kancelái, ale záhy pilnul k spisovatelstvi. V letech 1873 - 1876 byl spoluredaktoreni ..Lumíra" ». od r. 11^79. rediguje s Drem Servácem Boniácem llellerem „Kvty". R. 1881. v.stoupil i do redakce „Národních listv", ale r. 1894. odsthoval se do Obíství v Podipsku, kde žije v zátiší. Jest nejznamenitjším a nejoblíbenjším básníkem eským vbec a e])ikem zvlášt. eská akademie jmenovala za jej svým lenem, avšak on lenství toho se zekl, a když i
poslance byl zvolen, také hodnosti této nepijal. l)ásn své Cech zaal otiskovati po rznu se znaným úspchem již za let studentských, o sob pak vystoupil na veojnos poprvé r. 1874., vydav roku toho Bd>
:
*)
Báse
ta vyšla
£ názvem Prvni
znova
s
illustracemi o sob r. 1897. z r. 1874. bez „Adamitu''.
básn vyšla sbírka
;
r.
1896.
48
liiisnictví.
(1884^ indické báji nitkou k uitinajicí se volnou a ?). vyti. o llanumanu, králi opftv, a allcgorit-ky tepající opiáctvi, jest epos satyricky. Jinélio drtiliu jest Le.šftínxki/ knvd (Poet. bes. 1884), vážná to liáseíi. v kteréž, iideiv na struny doniáci, vylíil boj i)roti cizot.*) >Sniéru v.seslovanskélio jest Xlaría (Kab. knil). 1884 a o. vyd. 1S92), v které duch .lana Kollára
a
jsuii
iilihe/.iuiu íiiiotheoísoii
poesie.
K])n.s
Ihiiunnnit
1X!H')),
a Adnnia Mickiewicze byl šastným údlem básníkovi, .aby zbásnil vclikolepý obraz nynjších pomru všeho Slovanstva. Báse tato pedstihuje namnoze všechny echovy plody dívj-ši a jest nejlepší jeho epickou básní vedle jeho arokrásného eposu kesanskoromantického Ufu/mar (Kab. knih. 1885 a 3. vyd, 189.3), k vfdi kterému podnikl r. 1882. ce.stu do An^^lie Mirliahnic (1882 a 4. vyd. a Dánska, a vedle eposu V<íchiv 1897), v kterém líci v osob mladého jtotomka z rodu Michace"*kého za doby poblohorské. lovicft smutný stav národu Kterou z tchtís)t (Poet. bes. 1SS7 a :). vyd. 1895) a X»vr /sn.í (1888 a 2. vyd. 1893). .:
zvlášt v sáty re, jsa v tom oboru nepeo emž svdi také jeho epická Iniseú Pravda
("ech libuje
konatelným,
(l'^86), šlehaje
z
si
neduhy všech stav bez
eských bsnikil dovede
rozdílu tak. jíik
práv
skuten písemnicl\i: do n-
toliko Oecli. jehožto ])jody
zasluhuji, aby peloženy byly do všech pip(»men
*)
Báse
t;i
byla v krátké
vydáni nevyšlo ani nevyjde znova beze y.mény. **) liáseíi ta jest
k báyni
,,
Pravdu".
dob
zmnné
po ;
v
vyjiti skontiskováiwi,
Americe
vy.šla
a nové-
po kuntiskacr
utištna mezi .,Diobnýnii básnmi", pipojenými
Básuittví.
49
vyd. 1895). 1 'isw- otroka (1895 a 27. vyd. 1898; žádných c-eskycli básni jcst nikdy tolik se neprodalo jako této sbírky), MoiUlthii k nezndinriiiii (1890 a 2. vyd. 1897) a pro mládež
2.
Fohddkit o iirnvnm pavouku (1897j. Jest
inným
i
v uovellistice.
Jaroslav Goll (1846—)
narodil st- 11. c\-e 1846 v Chlumci doktorem filosofie a professorem pi filosofické fakult eské university v Praze. Vydal výbor rzuycli básník s názvem Antho' logie eské lyriky (1872) jakož i své Básní (1874 a s J. Vrchlickým výbor pekl .du Baudelairovýcb Kvíly zla (Sbor. svt. poes. 1896). Hlavn inným jest v oboru djepisném.
nad Cidlinou,
jest
•
ermák
Bohuslav (1846—) narodil se 31. íj. 1846 v Pacov a jest úedníkem pi universitní knihovn v Praze. Vydal Btísn (1875) v oboru novellistickém. a, jest éiuuým i
Emanue
1
^I
i
i
ovsk
ý
(1 84(3
—
)
narodil
,
se
24. pros.
1840 v Jindichov Hradci a jest professorem pi uitelském ústav v Králové Hradci. Vydal báse Mdvinha (1868), sbírku lyrických i epických básní s názvem Bdsm (2 sv., 1869 a 1882), ver.šovauou povídku Šimon kostelník (Poet. bes. 1885) a Nové hdsné (1885). Jest inným i v novellistice a jazykovd.
Otakar ervinka (1846—) narodil se 1846 v Praze, kde jest mstským úedníkem. Jest bratrem Miloše ervinky. Jsou od nho cpické básn Jan z iJubc (1871), Žižka (1874), Aleš Eomanov
Pohádka
Husitská
(1881),
živoia (1891).
Jest
Jan (Hanuš Vnceslav) v Benešov u Prahy
báse
a jest
Jaroslav (1871 a
2.
svatba
inným
i
(Poet. bes. 1884) a v oboru novellistickém.
Tma
(1816—) narodil se r. 1846. editelem gymnasia v Brn. Vydal epickou
vyd. 1873) a
Básn
(1872,i.
—
Berta Miihlsteinová (1847 1887) narodila se r. 1847. ve Velvarech a zemela 24. srpna 1887 v Praze. Sepsala sbíreku básní Pohrobky (1872) a byla innou hlavn v novellistice.
Kucha
Josef (1847—) narodil se 14. list. 1847 v Cháborách u Dobrušky na Královéhradecku a jest úedníkem pi bance „Slavii" v Praze. "Vydal Básn (1869), Za soumraku (1871), idyllu Chýžka Í1881 a podruhé 1893), Ze zašlých a nových dob (1885), Cestou životem. (1890), Národní píse (1894) a jest inným i v novellistice.*) *)
Ped Kuchaem má
býti uveden H.
Uden
(viz str. 64.).
4
50
Hásnictví.
—
( 1 847 ), vlastn Eliška Pe1847 v Praze a jest od r. 1874-
K liška K r á s n o h o r s k :i
chová,
narodila se 18.
list.
„Ženských list" tamže. Jest nejlepši básníkou a náleží k nejziianicnitišíni básnikni vúbee. Vvdala
redaktorkou ("•eskou
tyto sbírky drobných, lyrických
i
citických básní svých:
/.
imijr
žití {\%l6, 1874 *a potetí 1885), Ze išumavy (187;J a podruhé slovanskému Ji/l u (1880\ V/ni/ v proudu (Kab. knih. 1875),
K
(Kab. kn. 1887), Bajhij lelkfirh (Poet. bes. 1889), Na živt^' >íví»/' (1805), které všechny zraí se ušlechtilým mužným smrem vlasteneckým, adíce ji stkvlc k zástujicm našeho básnictví národního i slovanského. Kromé toho najisala selanku Vlaštoviki/ (ISSS), ^^umaisk// liohinson (1887;. obé v poct. bes.) a Rozpaniinkí/ (Kab. kn. 1890), a vyšel od ní velezdailý peklad nejslavnjšího plodu ^Mickicwiezova Pan Tadeáš cíli Poaledni zájezd na Litce (Poesie svt. 1882; 2. vyd, 1892), Byronova Childe Hnroldom poiif (Kab. ku. 1890) a AI. Puškina Vf/hor menších hásnt (1894) a Nékten' básnr rozpravné (1895, obé Sbor. sv. poes.). Vzdlává také novcUistiku a básnictví dramatické jakož i obor literárné (ijcjiisný.
1885 j,
Letorostij
Jan Váúa (1848 — ) narodil se^v liii, studoval v Pisku a pozdji v Anglii a Kusku, byl piofossoreui eskoslovanskú oliehodni akademie v raze, kde nvní žije jako soukroinv uitel cizích iazyk. NapsiU aatyrické sbírky Kok'rhy (18;il) a Mé 'krákoí/^ (1893; obé znova 1897. Z ruštiny a angliiny peložil mnoho knih pouných, kferé vydal ve svójinde. Také jest éinuvm v oburit. „Anpflicíco slovanské knihovn" mluvnickém. i
Franti.šek Bráhek (1848—) narodil se 9. pros. 1S4S v Branovicich u Týna nad Vltavou a jest lektorem jazyka mairarského pik éeské université v Praze. Peložil z inaar^iiiny s Karlem Túmoii AUixiviilky a dramatii xamlva PeloUho Básn (poes svét. 1871) a pielo/.il «i sepsal mluvnici maarskou. i
Jan
Neas
(1849
—
)
narodil se 25. pros.
1849 ve vsi
okresniiit Studenících u Nového Msta na Jihlavsku a soudcem ve Výškové na M(u-av. Napsal humoristické bá.sn Zertoin di-klamacr (1873) a šipii (1875), sbírky milostných epických básni s názvem Hásn {\>*>l'6)y. a rftziiých lyrických >lirázki/ z i-eukm-a (1885), /'nlth-di/ du di^jín v TŠovaiié p(»vésti (.•]. vyd. 1888), Vi/hram' hajky Aesopocij a Pítanlnn-y (1888) jest
i
*
ól
Uásnictví.
sbírku básni Ze srdce (1881). Poídil /daily iieklad ukrajinské povsti Ant. Malczewskélio Marie (187t) a s vvobr. 1881). a v „Ústední knihovn" z peklad jeho z polštiny vyšla Vlád. 8yrokomly válená selanka Ulas a téhož báse z djin litevských Marfjer, nejvtší peklad V//brané Neasv, a BulJadi/ Adama Mlrhievicze a z básnic (iofheho (1889). Kroni toho peložil básn rzných
a
s
i»seiul(»nvuiein
,,J.
as*'
nminy
básník
názvem Kvty
s
hia.
z poJsl-ýrh
Jan Ježek (1849—) narodil se r. 1849. ve Chvalkovicích ii es. Skalice a jest katechetou pi eské reálce v Praze. Vydal sbírkv básní Zo ícj-o (1880), Jarni kvéty (1881) a Pestré kvšti/ {18ii2). Jestnnným i v oboru novellistickém a literárn djepisném.
František Ladislav Stro upež nicky (1850—1892) narodil 1850. v Cerhonicích v Písecku a byl dramaturgem pi Xárodníui divadle v Praze, kde zemel 11. srp. 1892. Vydal o sob báse Den soudu a byl inným zejména v novellistice a v básnictví dramatickém. se
r.
Dvoáková -Mráková
AllȒna
(1850
— 1893)
narodila
se
pobyla se svým chotm lékaem na rzných místech: zemela v Praze 28. kv. 1893. Vydala sbírku básní s názvem Chudobky (1872), r
1850. v líepici
u
Strakonic,
—doktorem
Miroslav Krajník (1850
)
narodil
se
práv
1.
led.
1850
se v Humpolci v áslavsku, advokátem v Praze. Vydal Bdsné (1870 a 2. vyd. 1876) a peložil z frantiny Berangérovy Pisn (Poes. svt. 1875). Byl stal
inným
i
a nyní jest
v oboru dramatickém.
Josef Baše
nar. se 31. b. 1850 v Jílovici v Opoensku a jest advokátem v Král. Hradci. Psal s pseudonymem E. Antonowicz. Jsou od nho sbírky Otenáš, Kytice z písni duchovních a Silhouetty (1883).
(1850
- )
(1851-1874) narodil se 22. na 1851 v Cholticich u Peloue. Dokoniv gymnasium, odebral se do Prahy na studie lékaské, ale nemoha pro chorobu svou prsní studovati, stal se úedníkem pi pošt v Praze, a zemel v rodišti svém 19. kv. 1874. '"^pišij Bohdana Jelínka veršem
Bohdan Jelínek
i
pr(kou vyšly v ..Salonní bibliotéce" (1880).
enk u
(Vincenc) Ibl
Kivoklátu a
jest
(1851
proessorem
—
pi
)
narodil se 1851 v Bratronicích reálce na král. Vinohradech.
52
Húsnictví.
Peložil íi
jest
Byroua básnické povídky Koisár a Lara (Poes. svt. v novcllistice a jazykovdo. éinnyui z
Josel\'i. na
Morav
Itt85),
1885)
i
O
II 111
l)ý
(l^áJ— narodil se 1852 v Horní Libochové Hodonín. Napsal U krbu (1877 a 2. vyd.
a jest uéiteleui v král neví (1881),
em
^nShocé kvéty (iml) a
V
lesku tnhiu (ISSi).
František M noli os! a v Vrána (1853—1882) narodil_se5. pros. 1853 v Xémicích na Hané a l»yl iiéitelem v Hunkovicíoh ii Židlocbovic zemel :{. na 1882 na Morav a redaktíjrein „Literániícli list" v Králov Poli. chtje se tam pozdraviti. Vydal sbírky básní Z vesny života (1879i a Nad proudem .ití (188!j a rozliné jiné práce básnické pvodní peložené. :
i
Kiulol Pokorný
(1S;j3
— lS87j
narodil se
18.
dubna
Hemanov
Mstei u Chrudimi, hyl redaktorem „Paokresní tajemník n Libocliovicicli l'J. zái jako leka" a zemel z národních jnsnt sloliyl spohipoadatek-m Ki/tire 1887. sbírky svých básní: Z jarních vanských (1874) a vydal tyto luhu (1874), jejichžto prvá éás jest epická, druhá lyrická, Básn riš77l, které jsou vétšinou milostné. Pod rei^kf/m nebem {1879j, které vynikají smrem národním. Z hor ('ISŠlj, které po zpsobe Heydukova „Cymbálu a huslí" mají za látku 1858 v
Slovenska, S procitJfpn jarem (1882j, které líí blaho lásky manželské, Vlasti a svohod^. {\^'Á2), z nichžto vane národní duch slovanský, a povst Mrtvá zemi'' (VoqX. bes. 1885). Mimo to vydal s pseutlonymem ..Kako Petar" Xeniilostnc písn (1879) a s pseudonymem ,,Heman Msteky" Vlastenecké šlehy a pelo/il z ruštiny Písn moskevských ciijánúv B pídavkem ruských národních jiísní a Z polštiny Básn Bohdana Zalcshího (v ,,Poésii svtové") a téhož báse Duch stepi 1887). Poal vydávati Aittoloi/ií z inskc l//r{ki/, ale vyšel Po smrti jeho vyšla sbírka Opt na toliko sešit 1. (1887). Pokusil se také v novellistice, horách (Poet. bes. 1887). v zempise (cestopisem) a v oboru literárn djepisném. Úastnil se horliv literárních snah .Slovák \ Uhrách.
dojmy
ze
I'
Miloš ervinka (1.S53-1891) narodil se .30. íj. 1853 v Ustedku, byl ve službu lesnické v .•X.spaniíii v Dolnicb Kakousíeli. kdo zemel 28. kv. 18'J1. .lest iiratnin »takara (''.Tvinky. Jsou od nho liáani (\HH2) (
n Hynek
(1890).
iiásiiietví.
JarosIíM \'rrlilickv (1S58
—
),
vlastn Kiiiil l^rida^
1S53 v Loniiceli; sk(»n'iv i^yninasium, 16. iin. nemaje prostedku linidtnýcli, (!<• boliosloví, jxt pl roce však vystou] il a vystudoval fakultu lilosoíickou, ])0 (vml stal se vychovatelem v lirabcí rodin, s kterou pobyl rok v Itálii. Pozdji byl tajemníkem pi éeské teclinice a pi zkušebné komisi kandidátu pmíessury pro školy stední, nyní jest proessnrem universitnini v Praze. eská universita jmenovala jej estným doktorem filosofie a eská akademie svým narodil
se
vstoupil
ádným lenem. Jakožto básník Vrchlický jest stkvle nadán a vyniká neobyejn plodnou a bohatou vynalézavosti a tvoivostí^ nádhern stkvostnou a mohutnou mluvou a velikolepou ol>razDostí, a to krom novellistiky a dramatiky v epice i v lyrice, stále
akoli pravá,
j)r(»stá
lyrika jest
mu mén bžná
nežli
filo-
rozumováni, rozvažováni a pozorováni, a v epice pestává vtšinou na básních rozmr menších. Od r. l''^74. vydal již asi 1<»0 knih básnických piivodnícb i peložených. K epice náležejí: Epické básn (Sal. bibl. 1876, 2. vyd. 1884 a 3. vyd. 1895, mezi nimi „Satanela"), romantický obraz ze života ^lichala Angela Buonarottibo Vittorla Co/onna (1877), Mytlu/ (dva svazky 1879 a 1880 v .,8alonní bibl.", 2. vvd. 1883^ a 1884, 3. vyd. 1894), Nové hasne epichs (Sal. bibl. 1880), obsahující „5sové romance a ballady•^ .,Ti poliádky" a „Klášterní leg-eiidy", báse Hilarion (Sal. bibl. 1881), v které jest líen zápas prvotního kesanství s troskami staroeckého pohanství, v osob sv. Hilariona, mnicha na poušti africké, >Staré zvhti (Poet. bes. 1883 a o sob 2. vyd. 1893), k nimžto látka sebrána jest z rznýcb dob a z rzných krajin Le(jenda o sv. Prokopli (1884 s illustracemi), která i národ, „Myth"', jsouc z básní jest otištna také v prvém svazku tam ((bsažených nejlepší, Ttrardoirski (1885), jejímžto pedmtem jest povs i)olská, rovnající se povsti o Faustovi, sofické
a Selské hallndy (Poet. bes. 1885), které stvoil z látek doraácícb. Nejnovji vyšla romance Démon Za.šA;a (1893), Krjtka (1890) a rozsáhlé epos Bar-Kochha (J898), líící poslední odboj žid, Bar-Koclibou vedených, proti Kímu, pád židovstva a vznik kesanství z nho. hallad, romancí a Irfifnd
54
Hásnictvi.
K
lyrice
18W)),
sbírky:*)
uálcžeji
která jest rázu
Z
filosofickélio
hlubin
a
(1875 a
vyznauje
se
2.
vyd.
vzlotcni
>Sntj o štstí (187G a 2. vyd. l^^ST), která jest a svt (8al. bibl. 1878 a 2. vvd. básni uiilostiivcb, též 1882), která, dotýkajíc se mistera i déjio, jest epickou, a básník pedstavuje v ní zápas duclia lidského s i)írodou, vele])é ušlechtilé stránky jeho a pronášeje pevnou víru v konené jeho vítzství nad ni, Sijm/oni- (Sal. bibl.
a
o]>rav(livostí,
Dmh
snškou
ásten
vyd. 188o), která jest jaksi doplkem sbírky i)edešlé, Kok na jihn (Sal. bibl. 1878), která vznikla z pobytu básníkova v Itálii, /vA"^'^'//^ n ptsm (1H70 a 2. vyd. 1H89), Dojinij « j-o2«ia/7/ (Sal. bibl. ISSO), Z"*"?/^/ Khlonvín (Sal. bibl.
1878 a
2.
/,•
vyd. 1889), která druží se svým obsahem k dvéma sbírkám pedešlým rázu milostného, Co život Sonetti/ samotáe (Sal. bibl. 1885), Huilbn v duši (Kab. knih. 1886), Zhnnkí/ epopeje, Mnt/li všech larev obé Sal. bibl. ISSi;), Iháirtvi Jautalovn (Sal. bibl. 18S7),
1881 a
2.
dv
prach (18S7, s illustraccmi), arovná zahraáa (Kab. ku. mask/j (Sal. (Poet. hes. 1888), 1888), Xa domácí 188!i), Bni a bibl. 1889), Hoká jádra (Kab. ku. (Sal. bibl. 1889), Émorta (18š9 a 2. vyd. 1.^94), Hlas/, v poušti (18ÍM)), sonetty samotáe (Sal. bibl. 1891), Frtsk// a fjohelini/ (Sal. bibl. 1891), Jireví moderního lovka (Sal. bibl. 1892), Život a smH (1892), Moje sonatft (1893), BndlaYi x Farnassn (Sal. bibl. lS93), Fofulki/ královn// Mah (Sal. bibl. 1S93), OJ: na r himi (Kab. kil. 181(4), Ki/fki/ axtt-r, Xin-é zloinkí/ rpnpeje Zlatí)
pd
Rzn
mW
Xv
(obé Sal. bibl.
1.S95),
Kniha
.sudiek
(^Kab.
kn.
1895),
Xež
*) Také v téchto nt'kterých sbirkách píevaliou lyrických hojn bývá básuí cpickýcb.
55
liíisnictví.
docehi
:zinlkni(
ilSK.")),
XrijtniUo
ros;/
(1896),
znlky
Portréti/
(Svt. knih. 1897) a Ki/fka hdsni l//rírJ:i/ch (l!^98). vvšla An(h()fo(/>e z hdsní Jaroslava VrchlkhéhOj upravená iiui feamvm, a ort r. 1890. vvdává Souhanté viidání Udsotiskl tyto sbirky i)oprvé Písn poutv inck;'i'-h spixn, níka, Poslcd),í xonpfy fnmotde (obé 1896), SkirnT/ na shinci^ Pavuvimi (obé l''^97), Ka sedmi strundch, GirJandy a fesfonf/, Z nic piipsií' ndro hií a vnirlr a Vi/hor hasni asovi/ch a píh:if//rh (vše 1898). Ostatní svazky vyi)líiiiji nová vyrtáuí sbírek rtivc vydaných, a to rtikin nezmnná rtíleni pozmnná neb
Inisiiiliv 1{.
lí^94.
nmž
i
:
rozmnožená.
Z
básni iiiehiženvch ort Vrehlickélio vvšiv, a to z frantinv: Básn Viktora Huga (Poés. svt. 1874). ocsie f/anrouzsk í novt' doljy (1877), Nové básn Viktora Huga (1882 rtophlkem 1874.), báse Leconta de Lisle Kain (1880) Bdsnt Giacoma Leopardiho (Poé*. svt. 1876), Dantelio Božská hmed ie {^.V^kW 1879, ,.Oistec" 1880 a „Ráj'" 1882; 2. vyd. 1890—1892), téhož Xovij žirot (1890) a Bdsn^ Vtjhor básní a it/rick (^1890), téhož Vgbor básní lomáše Cannizzara (1884), Tortjuata Tassa Osvobozený Jerusalem (1888),
ke sbírce -ii
z
z vlaštinv
Básn
r.
:
MicheJanqela Buonarottiho (1880), H. Lurt. Ariosta Zuivý Paland (1891 1893) a Fosrola Báse o hrohe<Ji (1891), Ti knihy vhišské lyriky (1891): z aníi-litiny.: Ert. Poe Havran •a jiné básn (1891); ze španlštiny: Jac. Verrtag-iiera Atlantis ((1891); z nminy: Goetheho Faust (1890), Schillerv Vilém Telí (1894) a Hermanna Sing-g-a Výbor básní (1894); z polTryznu (Dziady) (Sbor. svt. poesie .^tiny Ad. Mickiewicze 1895) a z rznvch jazvk: Z cizích Parnass (1894). S J. z?a" (1895) -Gollem peh)žirCh. Baíirtelaira Výbor z :a s Fr. Brábkem Ar. Jánoše Budovu smrt (1897; obé Sbor. svt. poes.). S názvem Poesie italská nové doby (1885) ]»oídil nejobjemnjší v eském písemnictví sbírku básní jinonárodníeh, A jiné podobné vydal s názvy Hostem u básník (1891) a Moderní básníci francouzští (1894), S pedasn zemelým Drera Jaromírem Betislavem Košutem peložil Z divami Háfize (1881). Co do pedmtu skladby Vrchlického bývají velmi odlehlé, postrádajíce jadrné podstaty životní a obírajíce se záhadami píliš odtažitými nebo dávajíce i)ednosf ideám svtovým
—
„Kvt
dv
50
Básnictví.
a všeobecným
iiárodiiiiiii.
i)ie(l
Pedpukládá tenástvo znaén
setlé, proež i stává se ninohdy leckomu nesrozumitelným^ a nebývá tudiž ani vždy dobe pítchopeu, takže potom i snadno kivé bvvá posuzován. ]>vval mu vvtvkán blavné smér a ráz cizinský, ale ddk.-izal již néktcrými skladbami, že též umí i
tžiti z ])ovésti a déjiu d<»mácicb. Jest inným dramatice a oboru literárné djepisném.
.Tose
Holeek
(1853—) narodil se
27.
ún.
v novellistice^
i
ve
1S53
Stožicícb
\'odan a jest lenem redakce „Národnícli list" v Praze. Peložil .Iniiácké písn národa bulharského (2 SV., Poés. Svt. 1^74 a 1875), IlerceII
govské pisnií (1876) a epos Ealevala (5 novellistickém.
8v.,
18í»4
— 18í»b)
a vynikl v oboru
Rypáek,
.Jaroslav Tichý (18')3— ), vlastn František
Hodtín
íj. 1853 v gynina.siii v llrn.
rodil pii
.se
7.
Vydal
u Bechyn v sbírku básni
na-
echách a jest professorem V hoiui a klidu (l^83) a
pracuje v oboru djepisneuj.
K-
Adam Chlumecký že
la, narodil se
v Dlouhomilov a
2.
jtyáné
7.
u
(Í854— ), pravým jménem František v Koketnici u Perova a jest aráeui Zábeha. Jest od nho Apokah/pse otrok. (1881 led.
185i
Epos o hloupém Janu 1S82 a 2. vyd. 1894), veerní (1895), Evangelium svobody (1896) a Z\ony (1886),
vyd. 1883),
Otakar Mokrý (1854—) v
eských
Andélif
(
se
25.
kv.
1854
a jest notáem ve Vodanech. Peložil
liudejovicicli
z polštiny Bdsnií Julia
narodil
j.
Sloiachho
(2
svazky v
,,Poésii
sv-
tové") a na])sal .lihoeskil nielmUe (1881), které jsou rázu ele^ickélio, Biisiir (Sal. bibl. 18š3), které jsou rozvrženy ve
tyi
oddíly s názvy ,,]Niliádky", „Italské zvuky. „líiV/.né motivy'' ada druli;n, a báse epickou \'n a ,,.Jilioeské melodie"' dívhn kameni (Poet. bes. 1885), která jest ojitn z eskélio jibu erpána, Dinni/ a Itt/eitt/// (Sal. bild. 1SS8J a Jaxem a šerem "(1893). Také vydal fí>ís»^ Fr. C/ihídka (viz na str. HC.). Jest inným i v oboru novellistickém a dramatick-m. i
Karel
Kuera
(1S54—
)
narodil
se
30.
zái
1854
v Lušténici u Henátek v líideslavsku a jest proessorenj pi ^"ymnasiu v Praze. Jest lenem ('es. aka(>: •d)é V „Sal. bibl.''). tí,is,iú i
Také peložil llenryka Ibsena ISdxn
(Sbor. svt. poes. 1898)
Básnictví.
57
František Krsek (1854—) narodil se r. 1854 ve Vamberku, doktorem tilosolie a proessorem pi gymnasiu v Kolín reložií lorda Byrova básn yehesa a zem (1891), téhož tragedii Sardanapal (1891) a 31oore 'riiomaea L(Ua hookh (1894, obé ve ^Sbor. svt. poes.").
Jest
—
Fran ti šek Kvapil (1855 ) narodil se 15. in. 1855 Zheíich u eskélio Brodu a jest tajemnikom eského musea v Praze. S Fr. Ulrichem vydal almauacb „Mj" (1878), a mimo to vyšly od nho Ziijmunta Krasuiského Vijhrmv' í^pis)/ (1880, 2 sv. v „Sal. bibl.") v jeho peklade, sbirka p\odmch básní Zpvy knížecí (Poet. bes. 1883 a 2. vyd. Sal. bibl. 1897)^ ve
Zaiát,' stopy (Sal. bibl. 1887), sonetty Z i-ý^tai-rádi tácek (1801) a peklad Poesie Adanuí Asnyka (Nová bibl. spis verš. i pros. 1880 a jiný svazek Sbor. svt. poes. Jl89o). Jest inným i
v oboru novellistickém. Jest
i
lenem eské akademie.
—
Josef Kalus
(1855 ) narodil se 16. ún. 1855 ve Frenštát, byl tkalcem a básnickým samoukem, až Jako 251etý vstoupil do 3. tídy školy mšf a potom do ústavu uitelského, jest uitelem v ('eladné na Místeku. Vydal Pisné (1881), Z ValaUca (1885), Oblaky (v Mor. bib!. 1887) a Kresh,j a pi<», (1895).
dlouho
Irma O e
—
(1855 ) narodila se 6. ce 1855 Napsala sbírky lyrických básni S názvy ImmorteUy (1879), Divoké koení (1881) a Z Podkrkonoší (1889) jakož i pro mládež básn a povídky Luní kvítí (1882) a básn Lípové kvéty (1893). Jest inná také v novellistice.
v
Pešti
a
i
žije
s s
v
1
ová
Jiín.
Gustav Díjrfl (1855—) narodil se r. 1855. v Praze, kde jest evangelickým knzem. Napsal -Va Kivoklát (1875) a Ballaay itarši a nové (1896). Peložil Hálkovy „Veerní písn" i nkteré básn jiných básník eských do nminy a redigoval asopis , eská rodina" (1879 — 1882). Jest inným v oboru novellistickém a cestopisném. Také peložil Th. Moore Irské melodie (Sbor. sv. poes. 1898). Jan Wagner (1856—)
narodil se r. 1856. v Rábu u Pardubic; v Praze, byl professorem v Plovdiv v Bulharsku^ poemž, pobyv njaký as v Praze, odejel do Petrohradu a potom do Ameriky, kde byl redaktorem tí asopisv, a vrátiv se. nyní žije v Praze, jsa konektorem v knihtiskárn, l^eložil národní písn bulharské Zpvy thráckých Bulhar (1886) a jest inným i v oboru novellistickém
vystudoval
zempisném
tilosotii
(cestopisy) a
Jazykovdném.
— 58
Básnictví.
Jan Hudce
(1856 -)
nar.
18)^> v
Molenburkii na
Morav
a je8^
pi es. universitní kan''el;iíi v Praze Koku 1880. vydal „Almanach eské omladiny" a peložil Njeío.še Petra Petrovie Jlorakj v oboru noveliiatickém. 3jéiiec Sho. sv. poes. 18%). Pekládal iieduikcQi
i
I
— narolila se v Praze a jest eNapsali lyrické básn Ohlaa nitra uiateské školy s názvy Dls\á zahrika (2 svazky) a Školka mateská (4 svazky). Také v oboru novelliBtickém jest innuu. Božena Studnic ková mateských rzné písn
ditelkou (1874) a
Fra
11 1
i
š e
(1856
i
škol v Praze a íkadla pro
k C li a
1
ii
]>
a
(1 8r,7
-
890) narodil se 30. pros. Janovic a byl led. 1890. Jest od nli(»
1
Uliliískych
1857. ve \'elikvc'h spisovatelem v Pra/X', kde zeiii. 1. báse epická ZdviŠ (Poet. bes. 1883), sbírka epic. básni Zpeiy hohati/rské (Sal. bibl. 1889) a dvé sbírky rázných básní, peloženýcli z ruštiny Xivi a Kvítí z mshf/ch In/i (obé r. 1885.) asopis S-J redi^'0val jakož ])ráce iioveHi.stické. V 1. 1880 Kiáliticli
bliž
i
,.11
uch".
Jakube
J ose
c (1
858— 1889)
narodil se
Llioté u Jiína, vystudoval filo.sofickou fakultu
r. 1
858 v Hlásné
eské
university
a byl iiiedníkem pi obci pražské. Zemel 9. na 1889 v Praze. Vvšlv od nho 1'oiidky z kraje ceršem (dva svazky, Sal. bibl. 1887 a 1890).
František Táborský (1858—
)
narodil se 15. led.
1858
v Bystici pod llostvnem a jest iiroessorem j»i vyšší divi škole v l»raze. Vydal (1884), Stará komedie (1892) a Melodie (1893; vše v ,.8al. bibl"). Také peložil M. J. Lermontova lidmnr (2 sv., Six.r. svt. i>oes. 18!H^ a 1895).
Bám
Xaver Dvoák
(1858
—
)
se
narodil
185S v Hostivai
n
jest katechetou v Praze. Najjsal sbírky básni Zlatou zteskou (1889), iStíyieni k úsvitu (1891), Mod/ith,/ a písné {\S93\ Sursum
cnrdn {\H\)i), Eurharistia a Meditace dramatickou hrn.
Václav 11
.M.
.lun;;
(1858—) narodil se
8.
1897j.
srp.
Také napsal
ia^>8
v
Habrové
Kn. a j.'»t úiedníkeni v Americe v Ci-dar Rai)ids ílowal. Puškina veršovaný romáu Eivn Onkijiu (Sbor. svt. poes. 1892).
líydmova
1'eložil
.\.
(ol)é
ii.
;
59
Básnictví.
Ladislav
Tesa
(1859— 188<>
>,
pseudunymn C h a r p e n t
lvandid;itera piotcssury a zemel 80. íj. ložil Fr. Toppée Poesie (Kab. knih.).
Karel
V.
(1859—) narodil
IJais
i
e
1S8G v Dolních Bežanech.
se
led.
4.
r,
byl
Pe-
1859 v lUílolnad
Nové Paky a jest uitelem pi mšanské .škole v Král. Vinohradech. Vydal rrviii kvetl/ (1881), Doma (1883), eskc pohádky o Kvintu Pánu u
(1881', Obrázky od nás (1885), Obrázky verSeni (1886), Bárek malikým, Zlaté chvilky (obé 1889', Když sluneko smtí (1890), Ditský ráj fl8í»l), (189l)>. Veselý svt. Pod modrým nebem (obé 1897), vtšinou pro mládež. Nejnovji vyniká hlavn v novellistice. Jest i lenem eské
Tein
akademie.
Bo Bušek,
da
li
11
Kam
i 11
s
kv
(185*J
—
),
jiravÝm
jménem Karel
u zámku Sychrova v Praze. Vvdal Ztracené volání (1884), Rokoko (1889), narodil
se 24. ún.
A žije Den Štstí [WM," Z Píkop
1859 v
Hii.se
(1892), Pr(/ís.y (Sal. bibl. 1892), Muži a ženy (1893), T' samotách (Sal. bibl. 1893), l>;-.se hmaoristické a saft/ricke (1S93), povídky veršem (Sul. bibl. 1895), fi
Dv
Motivy
ze
inným
i
Sychrova (189G) v novellistice.
a Zlomky
román
(1898).
Jest
—
Karel L e e r 1859 ) narodil se 21. zá. 1859 v Kolín vystudovav í^ymnasium, ])evzal ve svou správu hospodáství otcovo ve svém rodi.šti, kde žije. Vydal dv sbírky básní Verše (1881) a Zajjomennte sny (1882) a ti vtší epické básn Po'j:
h'í
z
naší
vesnice
(1885): poslední
Ti
dv
(
(1883), Všední život (1883) a Pelndy v „Poet. bes.". Nejnovji vydal veršované
povídky
(1887), veršovanou povídku Poslední Pnsalka (Poet. bes. 1887), Povídky veršem (Kab. knih. 1888), V zátiší (Poet. bes. 1890), Drobné povídky a kresby (1895) a Chvilku zas doma (1897). Také je&t inným v oboru novellistickém.
Jest
i
lenem eské akademie.
—
Au^i-ustin Eug-en Mužik (1859 ) narodil v Novém Hradci Králové a žije, absolvovav studie
se
r.
1859.
filosofické,
jako spisovatel v Praze, jsa redaktorem „Besed. lidu". Vydal Jarní boue (1881), Hlasy lovka (1882), Ballady a letjendt/ (1883), Kvty polní (Kab. knih. 1887), Hymn>j a vzdech,/ (Í892), perly (1893), Písn života (1894, o])é v „Sal. bibl.") a Epištola reskmn dlnictvn (1897). Jest inným i v oboru
ern
novellistickém.
—
60
Básnictví.
Antonín Koukl
(1800—1884) narodil se r. 1800. v Praze, kde universitní r. 1884. Vydal huuioristické a satyrické liásn (1880) a Ptsti o mozolech (1883) a byl inným i v oboru drama-
zemel jakožto poslucha tickém.
Matj A n as ta si a
Si
ni
— techniku, bvl
áek
(1860
)
narodil
se
ux'(lnikem 1860 v Praze, vvstiuloTav redaktorem ..SvC-tozora" v Praze. V cukrovaru, nyní pak Jest Vyšla od ného sbirka básni Z kronik- chntlijili il88-4j, povídka 5.
ún.
1/
veršovaná
V hhidišfi híshij
knih. 1896). Jest innVni
i
(Kab. knih. ISSÍ') a Xa záletvli Kab. v oboru novellistickéni a dramatickém. i
186<'— narodil se 12. na 1860^ v Kozlanech u Královic v Plzesku, jest doktorem íilosoíie a proessorem vyšší obchodní školy v Plzni. Vydal sbírku svých básní Inthimi lihtf/ a Pxísné a dek/a inace Vojt. M. I'. Brlo-
Antonín Sn a dau
(
j
i
hrobskeho (obé 1882j.
—
k X a ^ S v o b o d a (1860 ) narodil se 2o. iij, 1860 a jest úiedníkem pi mstské spoiteln v Praze. Vydal Básn (2 Sv. 188oj, Xalndi/ z minulých let (1889), V našem vzduchu (1890), Koketkij, ženlchnrr a nevrst// (Kab. kn. 1893) a román veršem Xoví vesniam' (1895), sbírku básní Kvtt/ nif/rh luin (1896), báse Pniul Liška (Kab. knih. 18!>8) a j. inným i v Jest oboru novellistickém a dramatickém.
Fran
t i
š e
.
Dvoák
líudol
(1860 narodil se 1800 ve l>itní, JSt doktorem professorem pi es. universit v Praze. Také vede redakní kancelá „ottova .Slovníku nauného-. .lest od nho peložena Kniha Rút (1893) a Fintil pisni (18!ió, obé Sbor. sv. poes.) a blavné jest inným v kulturní historií. Jest i lenem Oeské akademie. ,
filosofie a
Fra
Proc
—
!cd. 861 ) na n idil se 1 1861 v Námští na Olomoucku a jest uitelem a redaktorem „Malého tenáe" v Praze. Jest od nho báse epická Biseii o Cinn (Poct, bes. 1880) a sbírky b;isni Ju-m' zvuki/ (Sak bibl. If^sT). -V" lírniíiit' jtdr (Kab. kn. 1>?88), lihskij na lun-ách (Sal. bibl. Fsíj-J) a epická báse .ht-i/k (1895j.
n
t
i
š e
k
8.
h á z k a
(
1
.">.
v
Ladislav A rietto (1861—), vlastn Ladislav nar(»dil
se
r.
IsiJl. v l'ísku
a jest
Šebek,,
kandidátem advoka<'ie v
ro-
— 61
líiisnictví.
svém. Napsal /ii/sití^ (lf-^02) a vvdal s V. CernÝm peklad bíisní Ondeje Theurieta Lrs)ií sti/xka w. IšS-t. jakožto 1. svazek Vyhoní cizojaz.vnýcli del hásuickýcli", jehožto byl redaktorem) a bíísu Fr. Coppého Z malého svta (tauiže 1884). <listi
,.
—
Jan e r v e ii k a (18G1 ) narodil se :). dul). 1801 v Král. Hradci a jest iedníkem pi mstském úade na Král Vinobradeeh. Vydal ^ímoroíío (1883), Zfišew' vlwj (Kab. kn. 188G) a [^sné Zdi-išovij (1891). Také v novellistice a dramatice jest
inným. Antoniu Pikhart (18G1—
narodil se
)
7.
dub.
1861 v
Tebíi
soudním úedníkem v Praze. Peložil H. Heinelio Knihu písni (Svt. knih. 1898) a pekládá také v oboru novellistickém.
a
jest
íi
jest
A Mladý
1
oj
s
š k a m p a (1861
—
narodil se 30.
)
na
úedníkem msta Praby. Vydal Malby svét (1884),
3fald
—
Antonín Klose (1861 ) narodil se i^4. Zbiroze a jest úedníkem msta Prahy. Vydal a A>í zemi (1892).
Ludvík Losák
(1862 -)
vicích, cestoval po Aug-lii, jest
i
list.
(1883), (1893).
1861 na (1889)
Básn
nar. se 21. b. 1862 v Mitrohudebním skladatelem a žije
nyní v Praze. Vydal Básn (1891), a Píse nadšená (1895).
Ržena
1861 v Praze
písn kídla (1888) a Venku a doma a
Tí
noci u mrtvoly (1894)
(1863 ), pseudonymn E v a z H 1 u1863 na Smíchov a jest uitelkou pi mšanské škole v Praze. Vydala Úsmvy (Poet. bes. 1889), Pohádky veršem Í1890), Okamžiky (1890), aS* vlaŠfovickami (1891), Tju listy \1892), Konec idylly (Kab. kn. 1892) a
boké,
nar.
Jesenská
17.
na
Slitování a láskrt (^ab. kn. 1895).
Také v oboru novellistickém
a dramatickém jest innou.
Antonín Sova
(1864
—
),
pseudonymné Ilja Georgov,
nar. 23. ún. 1864 v Pacov a jest úedníkem msta Prahy. Vydal Realistické sloky (1890), Kvty intimních nálad (1890),
—
Básnictví.
(ji
Z
mého
hrojí'
Odpov
(1890),
czdor (1894), Zluiaend duse Momsenovi {1H91) a Vijloueué Kraidkij (X^S^i)^ ^^om-it
(1802),
!
Jan Svatopluk Aíaeliar (1864—), pseiulonymiié A. Roušek, nar. 29. ún. lx(54 v Kolín; vystudovav universitu^ byl vojenským dstojníkem a jest úíednlkem píi bance ve Vídni. Vydal Confitcur (Kab. kn. 1886), Biz ndzcu (Kab. kn. 1889), Letni sonety (1891), P.Ue-Míle (1892), Tetí kniha Ii/nkt/ (Kab. kn. 1892), Zimní sonety (1892), Jarní nonety, Podzimní sonety (obé 1893), Tristinm \'ittdobnnae (Ka.h. kn. 1893), Mof/dalena (1894), Zde by niilly kvrst rže... (Kab. kn. Is94) a IšífS—JSfifJ (Kab. 1896j. Vydal i satyru „vlasteneckou historii z s
XV. století z rukopisu Vinohradského" Boží pseudonymem ,.pro. Dr. 0. Folklór".
An
K
bojovníci (1897)
k ý (1 866 ), pseudonymn Petr Jasmín, narodil se 25. záí 1866 v Mirovicich v Písecku a jest úedníkem j)i zemském výboru v Praze. Vydal Ptaí svt (1888), Živým i mrtvým (1^89), Spadalé listí (Kab. kn. 1890),
Písn
z
t (»
n
í
n
1 jí
práce (1891,
š t
s
e
r s
pseudonvmem A. K. Lešan), (ls92)/ Ppické básn (Kab.
Poli n
lestf
Drobty života kn. 1892),. Pražské motivy (Kab. kn. 1893), Noni violy (1894), Srdce i duše (Kab. kn. 1894), Živé stíny (1895), Tmavé rže (Kab. kn. 1897), Vzpo,uí)iky z jihu (1897) a peložil Mik. Lenaua Výbor básni (Sbor. svt. jjoes. 1893j. Jest lenem ("eské akademie. (1891),
i
(!
ustav
Jar<».s
a jest úíednikem pi literární
xnlcsku
(1867—),
narodil se 1S67 v liakovniku
ma^iistráté v Praze. (isiij) a jest
šláf,,
Napsal veršovanou v oboru
innýni
i
novellistickém.
Karel Mašek
—
(1867 ), pseudonymné Fa Presto, naprosince 1S67 v l*raze, vystudoval j)ráva a jest úadnikem pražského ma^istrátu a jest spoluredaktorem asopisu „Volné smry'*. Napsal Ptíktj, Káo! ili Jak by nékteií ze sOHVekých veršovc eské/ch spravovali thema národní písníi rodil
se
2íi.
káo
utíkej"
špatn' kouili
{\H\\'i).
„Utíkej,
a dramatickém.
(1894), Kyselé hrozny (1895) a Pohádky Také jest in!iým v oboru novellistickém
63^
Básnictví.
.1 o se Kabelka (1868—1894) r.arodil se 20. list. 1868 v Pestavlkáeh u Kostelce nad Oi., vyuil se knilikupectví, ale brzo se stal úadnikcm pi cukrovaru v Chrudioii, kde zemel 20. ervence 1894 Napsal Pisi.S a Ghazdy (1892) a Kaleidoskop (1894).
Emanuel Stehlík
r
}• t í
z
C e n k o v a a T r e u s t a d t ii
—
nar. 14. dub. 18«J8 v Praze, je?t doktorem práv ) a úednikem pi magistráte pražském. Vydal Z m('ho alhn (1889), Evos a I'si/i'hé (1800) a j. Také pekládá z oboru iiovelli.stického.
(18G>>
Jaroslav Kvapil (18G8— ) nar. 25. zái 1868 v Chudenicích a jest lenem redakce „Hlasu národa". Vydal Básníkv denuih (1887), Padající hvé?:d>j (2. vyd. 1897), Ržovf/ ke (obé 1889), Relikvie, Xad zíceninou Karlova mostu (obé 1890) Tichá láska (1891), Liber aureus (Kab. kn. 1892) a Oddanost (1897).
—
O o k a r Bezina (1 868 ) pravým jménem Václav Jebavý, narodil se 13. íjna 1868 v Poátkách v Táborsku a t
uitelem v Nové Kiši na Morav. Napsal Tajemné dálky (1895), ^^vítání na Zfípadé (1896) a Vtry od pól (1897).
jest
Otakar
Auedniek
—
(1868 ), nar. 1868 v Hrazených liatajích, jest doktorem práv a žije v Praze. Napsal Verše (1889), Zpívající labut (1891) a j. Jest inným i v oboru novellistickém.
Jií Karásek
(1871 -), narodil se 24. led. 1871 na Smíchov a jest úedníkem poštovním v Praze. S Arn. Procházkou založil r. 1894. asopis „Moderní revue" smru dekadentního a symbolického. Napsal sbírky básní Zazdná okna (1894), Sodoma (1895; byla skonfiskována). Kniha aristokratická (1896) a Sexus necans (1897). Píše také romány.
—
Karel Dostál Lutinov (1871 ) narodil se 22. záí 1871 v Prostjov na Hané (otec jeho pochází z Lutína u Olomouce, odtud jest pseudonym „Lutinov") a jest duchovním správcem zemské polepšovny v Novém Jiín. Vydává orgán t. z v. katolické moderny „Nový život" (od r. 1896.) a napsal íibirky básní Sedmikrásy (lS9o) 2i Království Boží na zemi {1S9S)^
€4
líásnictvi.
Karel ervinka (1872—)
narodil
se
11'.
kv.
1«72
v myslivu Albrechtické u Týništ n. O. a jest soiiduíin úedníkem ve Veselí nad Lužnicí. Jest od ného Zá/ji:i))ík- (1892), Krajin// a udiady (1894) a Hledání mmotij v oboru novellistickém jest inným.
Z
ostatních
nad jiné vynikimvšícb nejmladších
(1897).
žijících
Také
básník
bute zde pipomenuti je.št: Jaromír Borecky Rosa m>/»'ica (1892), Dr. Jaroslav Hruška, pseud. H. Uden*) Sa zargtyíci, San Remo (1896), Sestupem (1897) a Khíra (1898) a Jan Rokyta K^lyž se pipozdivá (I896j a Svfla a bludiky (1897), jejichž pisateli tcíito neznámy.
ádk
údaje
životopisné jsou
*) Jaroslav Hruška narodil se h. íjna 1847 v Solnici, jest doktorem lékaství a starostou msta Kladna. (Údaje tyto došly opozdéné, když sazba zlomena v stránkách, a má býti uveden na str. 49.).
II.
Novellistika.
tYicátycli novellistice eské dailo se již velmi dobré. Ale rok 1848. zarazil její rozkvt, a vyskytla se toliko knížka uovell od V. Fiircha „Barvy a zvuky" (1848), povst od V. Kl. Klicpery „Vnceslava" (1849) a povídka od Pr. Chocbolouška „Všeobecné rukojemství" (1849). Avšak již rokem 1851. vzešel obrat, a stkvlym úkazem byly Fr. Pravdy „Povídky z kraje" (5 svazk 1851 1853), kteréž až i dosud jsou etbou velmi oblíbenou. Brzo pak znan ješt více svojí osvžila tebdej.ší belletrii eskou Božena „Babikou" (1855), a také Prokop Chocholoušek platn prospl oboru tomu. vydav romány „Privitan, kmet staropražšky" a ..Rodina Harambasova" (oba 1855). Krom toho vedle mnoha pekladv od rznycb spisovatel se vyskytnuvších Hermenegild Jireek vydal své „Novelly" (1853) a Josef Jií Kolár své „Sebrané romány" (1854—1861). Od tch dob sbor e.^^kých novellist víc a více se množil. Pro.^tomluvou psané práce novellistické, jsouce co do vnjší podoby lehí a zábavnjší i srozumitelnjší obecenstvu širšímu, jsou oblíbenjšími a mají více tenástva nežli veršované básn. Proto také v oboru novellistickém jest pracovníkv i plodv, peložených z jazyk všemožných a to jak pvodních tak nejvíce ze všech obor krásného písemnictví. Za let osmdesátých pibylo nám i humorist znamenitých nkolik. Co do látky pvodní naše novellistika jest skoro veskrze eská, zaboujíc do ciziny toliko mrou nepatrnou. Ze žijících nad jiné vyniká Alojs Jirásek a z žen.štin Karolina Svtlá. K tmto dvma v druhé druží se co nejest-
Za
let
—
Nmcová
i
ad
nji
Jakub Arbes,
Svatopluk
Cech,
František 5
66
Novellistika.
Heritcs, Sel] ^'
lil z,
n e es
1
I::iiát
\'ác'lav ava Luž
II
i'
rr
in
Vléek i
e
k
;i
.
(
!
a n a a
I)
Jan
n,
U
i
e
FonliiiaiKl
r.
Zeyer
.Julius r e a P r
e
I
i
a z o s s vá a
ženštin
Božena
^'iková Kuntifká. Ze
uvedeny buiFte: ..Biblioronián liistorickvch novovk vvch" (185.5 1862), „Spisy výtených eských básník novovkých" (1860 — 1864), sbírka románu pvodních a pekladu ze všech .sljirek
•1
téka éeskvch
—
vycházeti
i)e.stav.šícli
i)iivodnicli
i
*.
—
Jazyk
slovanských „Slovanské besedy' (1861 1863), výbor ilnéjšich spisovatel eskoslovanských „Národní bibliotéka'- (1868—1894), „Knihovna pro eský lid" (1880-1884), „Nová bibliotéka spis veršem i prosou" (1883 1888), „Album výtených povídek eských peložených" (1884 1886), výbor iiejlei)š[ch novell a jjovídek písemnictví slovanských i západních „eská bibliotéka rodinná" (1884 1890), „Sborník illustrovanvcli román" (1884 1892), „Bibliotéka peklad vvnikajících dél cizojazyných" (1891—1894), „Naše knihovna-'Vl892 az 1895) a „Levné svazky novell" (1893—1896). Ze sbírek nyní vycházejících uvedeny bute kromé „Matice", „Libuše" a „Ddictví" (viz na str. 15.): „Zábavná bibliotéka" (od r. 1870. vydává knihtiskárna benediktinská v Brné), sbírka pvodních peložených povídek a romáuuv „Ottova Laciná knihovna i národní" (od r. 1872.), „Salonní bibliotéka" (od r. lf^76. vydává J. Ot)i, „Zíibavy veerní" (od r. 188(>. vydává knihkupectví Cyrilomethodjské), „Ústední knihovna" (od r. 1881. vydává I. L. Kober), „Moravská bibliotéka" (od r. 1884. vydává J. F. Šašek a jinou od r. 1888. .1. F. Kubeš), sbírka nejlepších spis veršem prostoiiiluvou „Kabinetní knihovna" (od r. 1>!S4. vydává F. Simáek), knihovna prostonárodní ..Pítel domoviny" (od r. 1885. vydává E. Beaufort;, „Komán(»vá knihovna Svto zora" (od r, 1^!87. vydává F. Simáek), „Ruská knihovna" (od r. 1888. vydává J. Otto), ,.^'iliInkova Illustrovaná knihovna rodinná" (od r. 1890), „Vzdlávací knihovna" (od r. 1>'90.), ,,.Slezská knmika" (od r. 1S91.), „Modrá knihovna" (od r. 1892. vydává I)r. F. líezníek), „Vilímkova knihovna román cizojazyných" (od r. 1892), „šolcova Illustrovaná knihovna" (od j)rací
— —
i
—
—
i
1S93.), „Knihovna Zlaté Prahy" lod r. „Verneovy Dobrodružné cesty" lod r. Vilímek), „íllustrované romány pro lid"
r.
vyúmn
1S9:;.
1S1»3.
(od
r.
.1.
Otto),
vydává J. K. 1894. vydává
07
Novollistika.
„Knihovna Besed lidu" (od r. 1894. vydává J. Otto), „Moderní knihy" (od r. 1895. vydává J. R. Vilímek), „Poklad zábavy" (od r. 1895 V. Kraus v Táboe), „Knihovna našeho lidu" (od r. 1897. vydává benediktinská knihtiskárna Y Brn), „Svtová knihovna" (od r. 1897. vydává J. Otto) a j. K novellistice adí se dosti vhodn populárn psaná díla J.
K. Viliiiiek),
cestopisná, z nichž otiskla mnohá illustrovaná bibliotéka novell a cestopis „Z našich a cizích vlastí" (vydával J. Otto v 1.
—
1881 ^1890, red. Ferd. Schulz) a „Všeobecná zajímavé pouná knihovna" (od r. 1890. vydává Dr. Frant. Bakovský). Z velice nepehledného zástupu uovellistfi eských z let 1848 1898 butež uvedeni zde tito:
—
Václav Kliment Klicpera
—
(1792 1859) narodil se 1792 v Chlumci n. Cidl., byl professorem v Král. Hradci a potom v Praze pi Akademickém gymnasiu, jehož posléze stal se editelem a zemel na odpoinku v Praze 15. záí 1859. Vynikl hlavn jako básník dramatický, ale sepsal i nkteré povídkv, a to První mlí/n v Praze (1847). Vnceshva (1849), Píchod Karla IV. do ech (1855), Karel IV, ped Frankenšteinem (1856), Král Jan Slepij (1858), Tajníj 2iovrec (1859), Toník (2. vyd. 1863; prvn' 1828) a j. 23.
list.
Antonín Hansftirg (1806—1877) narodil se r. 1806. v Králové Hradci a zemel jako/to proessor gymnasijní v Praze r. 1877. Peložil 2 rantiny romány Xovovký rozervanec a Kulhavý ábel a z polštiny Kraszewského Na
vi'/ch'ifl.
Josef Kajetán Tyl (1808—1856)
narodil se 4. ún.
1808 v Kutné Hoe.
Zanechav studií filosofických, oddal se innosti divadelní, byl hercem a potom dramaturgem v Praze, až posléze byl editelem koující spoleno-íti a zemel 11. ee 1856 v Plzni. Pstoval obor belletristický s velikým zdarem již od poátku let ticátých. V letech 1857 1859 vyšly jeho Sebrané spisy obsahující K/is/j mého srdce, Rozina Ridhardova, Pou eských umlc, Dekret kutnohorský, Drobnjší povídky novovké, Poslední Cech, Drobnjší povídky historické, Dva bratí aneb eský jazyk moje škoda a Drobnjší povídky prostonárodní. Nové rozmnožené vydání Jos. Kaj. Tyla Sebraných spis vyšlo v „Národní bibliotéce" a nejúplnjší o 15 dílech
—
Novellistika.
6S
—
Turnovského v 1. 1890 1892. Upraveny pro mládež vyšly jeho PonDiukij z hrohit nejstaršího CfcJiu (1895).
péi
J. L.
inoveský
—
(1809 1878) narodil se Jan Formánek 1809, v inovsi u Klatov a byl editelem vyšší divci školy v Táboe, kde zemel r. 1878. Sepsal djepisné romány Bitva n Nip-ska (1858), Smíená vina (1860), Ctihoj z Dolau (2. vyd. 1890), Vysti^hovalci v Americe (1868) a j. r.
— 1885) narodil se 4. srp.
Jakub Malý
(1811
právnické,
vnoval
studie
se
Redigoval „Slovník náurný" Peložil volné z aníriiiny román
Záhuba pohanv na Litv (188tí) a vydal riuným v oboru dramatickém a hlavn také v literárné djepisném jakož i v mnoha
z polštiuv román Kraszewského Niirodiii báchorky a poctsti. Byl
djepisném
v oboru
i
1811 v Praze. Dokoniv spisovatelstvi a zemel v Praze 1885. a „Struný všeobecný slovník vcný". Fosledni dnové Pomjjeje a povídku Undina, i
jiných oborech.
František Neásek (1811— 1889; narodil ser 1811. ve Vysokém nad Jizeiou, byl finanním úedníkem a zemel ve výslužb v Praze 8. záí 1889. Vydal povídky: Satek na smrtelném lo~i (1867\ Mileva (1869), Jitroii (1872), Mahina, Ti habry (1870), finská knžna, Marie (18K3; a
liyl
j.
Josef Jaroslav Kienský (1812— 18861 narodil se 18l2vHolici, niéstskvm dchodním v Nov. Bydžov, kde zcui. 1tí. dub. 188tí.
Jsou od nho romány Zmatkové života^ Kanutrádi oba 185tí), Lichvá a pokoulník, Jak se Koprnichý Vávra dostal z rychlúství (oba 1857), S-alká a jeho hhka 1858), Pravda ve lži (18G0) a j.
Jose Jií Kolár
—
189r>) krouie básni (viz nu (1812 1861 své Sebrané nnnáni/ vydal již v leteeb 1854 v 6 svazcích, pozdji pak Muzikanti ili l>to romány a povídky: /'rLIn zjtJozenri (poprvé r. 1862. v Málkových „Slovanských besedách"), lAhuše v Americe, Malí Reiuer a Pneídki/ resllin suifeiita $ rerveniui karkulknu. Vydal T stan' Praz" (1887) a Sv^m sbírky kultuniídi obrazil i blwlu (ls89j. str.
'M.)
Karel Sabina v Praze.
Nedokoniv
—
(1^:1.^—1877) narodil se 2(í. pro.^. 1S13 studil právnických, vnoval se výhradn
Novellistik;i.
Bií
konené byl usvden jakožto po aj;-. ní policejní, emž žil v Xénieckn, odkudž brzo vrátil se tajné do Prahy, kde žil v zapomenutí a zemel 8. Ii3t. 1S77. ("innosf literární zaal ilined za let ticátých a stal se zasloužilým v rzných oborech literárních. Z oboru uovellisti<*kého vydal román Blouznilni (1857), Hedvika (185."^), novellu Jaroslava (1859. 2. vyd. 1868j, novellu Hrohiik (1862, tetí vydáni), humoristický román IVrný ženich (18G3), román Jen tíi h'fa (18GU a podruhé 1872). Xa poušti (1803 v Hálkovýeh ,.Slovanských besedách"), povídku Brati (18(5(3 ), Oživenr hroby <.Mat. lidu 187(>) a j. Byl inným i v oboru dramatickém a literárné déjepisném. <'inuosti
a politické, až
litcniriii
tajný
Josef Bojislav Píchl (1813— 1S88) v Košíích n Prahy,
byl doktorem
narodil
se 23.
srp.
1813
medicíny a zomel v Praze 11
b.
Peloží! zo španlštiny díl I. humoristickosatírického románu Cervantesova Don Quijote de la Mancha (186G.; díl II. peložil Kristián Stefan) a z Herlošových povídek a román tyto Husité ili Cechy od r^ 1414—1424 (5. v;ydáníí, Benátan, Vuldstýu, Poslední Táhorita aneb Cechy v XV. století, ernohorci a Uhry od roku 1414 60. (vše v 2. vydání). 1888.
:
—
Václav Svatopluk Štulc (1814— ISíT) krom
básní (viz na
vydal dva svazky sbírky spis zábavných a vzdlavatelných v duchu katolickém s názvem „Besedy katolické" (18(30-1861), jež obsahuji jeho povídky Cesty milosti bozi. atr.
33.)
Josef Ehrenberger (1815— 188í^) narodil se 22. ce 1815 v Korouhvi u Poliky a zemel jakožto kanovník kapitoly vyšehradské v Praze 7. ún, 188-'; pochován jest na Vyšehrad.*) Jsou od nho povídky Kaplika pod lipami (1862 Invalida (1863), Ostruha krále Václava^ Tatai na Morava (ob 1863 V druhém vydání), Dar Arnošta z Pardubic {1865), ermáková^ rodina (1867), Vlasta a Markéta (1870), Bnj a vítzství pravdy hoži v Cechách (1872) a jiné povídky, které souborn vyšly v letech 1875 1876 (nkteré z nich poprvé již ped r. 1848). 1,
—
František Pravda (1817
—
),
vlastné
Vojtch Hlinka,
1817 ve vsi Nekrasin u Jindichova Hradce. Bohoslovecké studie vykonal dílem ve Vídni dílem v Praze. Žije na Hrádku u Sušice v Písecku, maje pensi vychovatelskou a zamstnávaje se hlavn spisovatelstvím. K povídkám svým obral si látky prostonárodní, podávaje ve form narodil
*)
se
17.
dub.
Xa náhrobní desce
jest
omylem vyryt rok úmrtí jeho
1881.
70
Nuvellistika.
prosté rozkošné obrázky ze života venkovskélio. Jebo Sebrané spisi/ vyšly v „Narodili l)ibliotéce" o tyecb svazcich (1871 \'nják nováeJx, až 1877), z nicbž uvedeny bute tyto povídky Sládek a jeho schovanec, Vávru kuák, Pán z Podlesí a dvce vesnickt', Krejí Fortunát, í^tpánnv Vit uí se na knize, Maiej :
—
sprosák, Hnprda Tonika a Matka ^^tnácntn. Mimo to vycházejí jeho Sehrané povidktj pro lid (od r. 1877 dosud 15 díl) a povídky pro mládež v „Kytici", sbírce zábavného i pouného tení pro mládež. :
—
Proko]) rii ocholou.šek (ISID ls(U) narodil se 18. ún^ 1819 v Sedlci v Táborsku. Vystudovav ;Lí'ymiia8Íum, jal se studovati v Praze ranhojiství, ale brzo vnoval se výhradné spisou Selan ó. ce 1864, jsa tam^ otiskovati ])ovídky své za let tyicátých. Nejlepším dílem jeho jest sl)irka historicko-romantických obraz z djin jihoslovauskvch, vyšlých s názvem Jih (poprvé r.
Zemel návštvou. Zaal
v
vatclstvi.
Nadjkové
1862—1863. a podruhé
r.
1877—1878). Sehram'
spisi/
jeho-
1870. v osmi dílech, mezi které jest pojat i „Jih", a znova zaaly vycházeti r. 1886, ale vyšel dosud toliko díl I.,. Vanáa^ Templ áí-i v Crchácli, Travi a J ><-i'ra jehož obsah jest Otakarora. V „Ust. knihovn" vyšla povídka Jlara (1881)^
vyšly
r.
:
prvn
otištná
Xotjaisktj (1882), prvn otištná jsou také v ...Filui", a Oldichovu námUivif
1861.,
r.
ob
Drak
1846., kteréž uveden román Pivítán, kmet siro(1888). Z ostatních pražski/, Rodina harandtašova, Dvé kráhivnij (všechny ti r. 1855.),. Kola die Pienzi (1856j, Hrad (1860) a 7>/»/V/v' a jiovídky Pan r.
bu
Simon jakož
z i
Vrchotic,
Kižáci a Poprava eskobrodská
povésti Sobslav,
jemství (v jedné knize
]>viir krále
str.
34.)
napsal
i
(vše 1867)
Vše(d)ecnt ruhi-
1x68).
Václav Vilém Titiobranský na
Václava a
Poi>í(/%, tvoící
(1819
svazek
— 1883)
111. jelio
kromé básní (viz „Vybraných spisrt".
IJožena Nmcová, vlastn iJarbora l'auklo\á (1820-18(;2) narodila se 5. ún. 1S2(» ve Vídni z otce Hakušana a matky ešky. Tozdji pesthovali se do Ratiltoie u Náchoda. Otec byl vtšinon na cestách. t<»ž vychov;iní její bylo sveno matce a babice. Provdala se za komisae nad
— 71
Novellistika.
tinanni a zemela v Praze 21. led. 1862: pochována na Vyšeliradt". Sepsala hojné povídky a obrazy ze života venkovského, obrazy cestopisné a národopisné, i)ohádky atd. Vynikla zvlášt Bahickou (1853 a 8. vyd. 1895, r. 1890. vyšlo též ilhistrované vydáni), kterou zvnila svou pstounku a která Jest peložena do mnoha jazyk, lícíc velmi lahodn a vroucn upomínky z jejího vlastního mládí, pi emž zobrazen jest národní duch a mrav spsobem dosud nepedstiženým. Podobn vyniká také Pohorská vesnice (1856 a 4. vyd. 1894; r. 1892. vyšlo též ilhistrované vydání), z ostatních pak povídek uvedeny bute: (hf/še pod horami, Karla, V zámku a podzdrnif Chudí lidé, Divá Bára, Dohrij lovk, BaruŠka, Pan uitel, (r. 1895. povídka ta vyšla též upravena pro mládež) aj. Též jsou od ni Národní háchorktj a povsti (2 svazky), z nichž také Stráži
upraveny nkteré vyšly, na p. Pohádku iji sv., (1895J. Sebrané 'spisi/ její vyšly v 1. 1862 1863 a znova úplnji v „Národní bibliotéce" v 1. 1869—1891 o 9 dílech: od r. 1896. vycházejí sebrané spisy pro mládež
1893—1894) a Ti pohádkij
—
ty ilhistrované. „Babika" vyšla také pro škoíy v úprav Fr. Bartoše, kterv též upravil Vi/hrané
(2.
vyd. 1892) o
spif^ij
4 dílech
(1893—1896).
Eduard Herold
(1820—1895)
narodil se r. 1830. v Praze a byl malíem tamže. Zem. 5. srp. 1895. Vydal romány: Povídku u verpánku (1874), Alrhipnista (1873), ertova
krma
povídky djepisné: VaHemherka (1885). Byl
a v „Mat. lidu"
MarkvaH z zempisném (cestopisy). (1880)
di
Karel
Havlíek Borovský
Stavitel
inným
Karlova i v oboru
(1821—1856) krom Bus a Satyrické rty,
básní (viz na str. 34.) napsal Ohrazij z peložil N. V. Gogola Plášf, Povst o tom, kterak se rozhnvali pan Matj s panem Matoušem, Xos, Starosvtská -šlechta (vše 1'^^?^ 2i Mrtvé duSe (Mod. vyšlo znova v druhém vydání 1892 knih. 1894: prvn otištno) a Voltaireovy Nkteré povsti (2. vyd. 1897).
Vincenc Vávra Haštalskv
(1824—1877) narodil se
4.
íj. 182*
v Praze, kde zemel jakožto len redakce „Národních list" 6. srp. 1877. Peložil romány Viktora Huga Bidnici (1863, 2. vydáni 1886—1888)
72
Novellistika.
a Chrám Afatky loži v Paíži (1868) a Meissnprv román (ÍVr/iožui (1868), knihu pro lid eskoslovanský Arnošta Hellinutha Císa Jostf II. (1863) divadelní hry. a pekládal i
Hermenegild Jireek
(1827—) narodil se 13. dub. 1827 ve Josefa Jireka, doktorem práv, byl odborným radou v rainisterstv vyuováni, potom editelem c. k. školního knihoskladu ve Vídni a byl jakožto majetnik ádu železné koruny povýšen i do stavu rytíského s pídavkem „ze Samokova", nyní žije na odpoinku v Praze, obdržev tytul odborného pednosty ministerského. Jest
Vysokém Mýt, jest bratrem
("eské akademie. V „Národní bibliotéce" vyšly jeho zábavné a rozpravíte O úvow svazcícli, Z nichžto prvý obsahuje „Spisy zábavné". Více proslul v oboru literárné djepisném a právnickém. i
ádným lenem
Spisi/
Alois Gallaf (1827 — ) narodil se 8. ervna 1827 vXovém Hyda jest editelem uistskýoh v Chrudimi. Napsal Humorskt/ (1860 a 3. vyd. 1893-, Chrudim z doby kouzel a strašidel (1889) a j.
úad
žov
Josef Václav Fric (1829—1890) krom básní (viz na str. 36.) ást I. tvoí druhý díl a ást II.
sepsal Povídky a fantaxie, jejichžto
tvrtý
díl
jeho „Sebraných spis".
František Gobi K opidl anský (i829-) v
Kopidln a
nho cesv
narodil
se
r.
1829.
v Praze, jsa korektorem „Národních list". Vyšly od Povídky a arabesky (1861) a sbírka památných a zajímavých proa zloin Ze žaláil (2 díly, 1867 a 1868). žije
Karolina Svtlá kova, rozená
(1830
—
),
vlastué
Jo ha
1111:1
Mazá-
Kottová, narodila se 24. úu. v Praze, jest choti
proessora Petra Miižáka v Praze a sestrou Žofie Poillipské. Jest nejlepší eskou iiovelli.stkou a naleží k nojznaiueiiitiším novellistiuu vltec Z iiovell a román, jichž napsíila asi KK) po vtšin ze života venkovského eského lidu, uvedeny bute: Ni^hiUk
ttrthfi
z
rodinní' krunihy, Jest
I
nkoUk arch
„Ust. knihnvn"), I.itka k
z rinlinné
První úsvit (18l)5), v llálkových Rozcestí (18()6), V^snirký potoka (I8t)8, oba v „Mat. Iidn"j, Knnttiri^in' (18G9), Frantinn (1870), Ten nárud (I872j, Xemodlener (1873), Lamcn'' a jeho 'lít, Skaliík (obé V „Ottov Lac. knih. nár."'), Zvonei^kuvd králnmny Konec o pDdtek, Xn hhidnr rfst, Krsht/ z .Ifšti^ 'i a mnohé jiné. Vtšinou vydány nékol. krát, ^pisy její nkteré vyšly v .'souborném vydání o sob v pti svazcích (1874 1880), jež obtaliuji: Kížil potoka^ Voslední paní Hluhovskii, Cern// /V^rAVA", kroniki/
(ol)é
eska (1801
\
hiisníkm-i)
„Slov. besedách"), Xa rontín (l8()7j, Kíž n
—
73
Novellistika.
Kantfiví, NemoiUeneCj Ten vávod, v „Národní bibliotéce"
Mimo
(>
Fi^antina
íí
jiné
svazk, mezi nimi
jest
OkmnSiJx-
(1874 — 1894,
a.
v „Sal. bibl." vyšly její Povidkij a novelly. Zejména horaly z Poještédi vybrala si za pedmt svých povídek, a všechny jsou prodchnuty láskou k vlasti & snahou po duševním pokroku. Nejnovji vydala novellu Jitenhi (188(í v ..Moravské bibliotéce") a povídku V HloSindch (Kab. kn. 1887). Také napsala nkteré výborné povídky pro mládež, jako ^kola mé štstí (3. vyd. 1890). i
Ve.^nfck//
ro)nd)i).
to
Jan Bohumil Janda (1831
— 1875)
krom
básní (viz Vi/šahradt^m 18G9), fítr. 37.) napsal ti djei)isné povídky Pod trilogii, Anna Msteka (1870) a i>i}ek (1881), tvoící jakousi jež obsahuje dje slavného rodu Podbradského za dob hu(
dv
sitských: druhé znanou. Jest od novella Za Ki-rni
vyšly v „Mat. lidu" a všechny mají cenu také román ./a?*os7ai- (1857) a djepisná
nho
Jarom
(18H9J.
Gustav Pleg-er Moravský (1833—1875) krom básní lyrických a epiekých (viz na str. 57.) napsal romány Ztracen;] život, Z malého svta (oba vyšly v Hálkových ,.Slov. besedách" a potom v Ottov „Lac. knih. nár.") a Pani fahriJcantovd, které jsou velmi oblíbenou etbou a ])yly vydány nkolikráte; prvé dva vydány také v „Národní bibliotéce" jakožto šestý a sedmý svazek jeho „Sebraných spisu", kdež i svazek tvrtý a pátý obsahuje jeho práce novellistické, z nich^ uvedeny bute ješt romány Dvoj i vno a Dva umlci. V ,Ust.
knihovn" vyšla krorn románu „Dvojí vno"
Alex
novella
ze života spoleenského, jichžto jest v
eském
Romdn// Gustava Pjiegra Moravského
zaaly
{1881). Eomány písemnictví zakladatelem, vyznaují hlavn jeho význam rární, a souborn ^nova vycházeti r. 1898.
lite-
Antouie Melišová K íirsclin e ro v;i (1833-189Í) naroiiila se záí 1833 v Bmla-Pešti a byla chotí spisovatele Emanuela Meliše, 1894. -R nímžto posléze žila v Melišovce u ParfUibic, kde_ zemela 8. ún. Ti dni Oín. v ííapsala Humoresky a peložila román 13.
Žoie Podlipská T
(1833—1897)
narodila se
r.
1833.
Praze, byla vdovou po doktoru Josefu Podlipském a sestrou
;
Novellistika.
74
Karcliny Svtlé ii zení. v jnos. 1897 v Pnize. Najjsala roináuy Osud a nadání (v Ženské bibliotéce", kterou rei/^uvala 2. vyd. 1898j, Pílnzn'', Xalžaish/ (v „Ženské l)ibl." i v ,,SaL blbl." 1878), životopisný román Perctjrimis, v^„ Libuši" otiskla romány Anežkrt Peiu(/síovna (1879), Jaroslav Stevnherk (1881), Právo h(sk// (1800), Pozemský prach (1891), Pemtjí^l Otakar II. novclly (lS'i)6), v „Knihovn (1893), Ní/íY jjLse (1895) a Žíti nebo nežíti a v „Ust. knihovn'* lid" román pro eský obrázek Vrtochy pana Petihorsktho a povsf Svdoinl a ])elo/.ila 18»J7j. Po její z rautiny román Sandové Konsuelo (18G4 smrti vyšel nmián Mír (Pít. dom. 1898). V ,,Xár. bibl/ vycházeti zaéaly její ^ifísi/ v souborném vydáni (4 svazky). Napsala také povídky pro mládež a byla innou i v oboru dramatickém.
Dv
—
—
ISíM) kromé básni viz na str. 'M.y .lan Neruda (18.'U vyniká v oboru novcllistickém jmenovit tim, že stal se v pravém slova smysle tvrcem euilletonu v novinástv eském a že upravil stkvlc pdu novovkému vypravovacimu sloha i jinak našemu. Nejprve vydal sbírku vážných i humoristickýth povídek, liicich život malostranský, s názvem AraU-^ki/ (lS<j4);. k nimžto ve vydání druhém (1880) pidány jsou cestovní episody Puzní lidé, vytištné ped tím (1872) o sob. Pozdji mimo jiné jal se vydávati souborn své Feiii/lttinn/ (187G 1881^ 5 svazki, z nichžto prvé dva svazky obsahuii >>/«//> krátktí n kratšíj svazek tetí /
—
hrav
.Sebrané spisy obsahují v prvých 1886). Drobni' klepy (3 díly), Arabesky^ tjbrazy z ciziny, Menší resty, Studie krátké a kratší (2 díly), Žerty hravé i dravé a Malost ranski' povídky. i
draví' (obé
in dílech:
Vítzslav str.
38.)
byl
li
alek
inným
se
— 1874)
kromé básní (viz na zdarem znamenitým v novellistice, fl83r>
i
lidu venkova zejména ty jeho povídky, které mají látku ského, došly obliliy veliké, jako na ji. X
— 75-
Novi'llistik;i.
Na
u/minkn (1872), Pod rluf//m sfromrm ( 19,12), Poil pustijvi kopeni (1874) a j. Napsal i roinán Komcj/iant, vydaný jakožto prvý a druhý svazek sbírky roiiiáii pívodních a j>ekladii ze všech jazyk slovanských, kterou s názvem „Slo18<)3) rcdi^-oval, a v „Ust. vanské besedy" po tíi léta (18()1 knihovn" vyšlo od nho: Muzikantská IJthiška (1881), Humoresky (1882) a Pt povídek (188o). V jeho „Spisech" obsaženy jsou povídky a romány v díle V. IX. (1871 a
2.
yyd. 1885),
—
Eduard
Riiffer (1835-1878) narodil se 27. pros. 18.35 na zámku v pruské Lužici a byl lenem redakce nmecké „Politik" v Praze, kde zemel 16. list. 1878. Napsal romány Král poctivec, SpikByl nuti žid v Praze, hiti souviraku, Zrádce národa, Xa dušiky a j.
Liebenwerd
inným
i
oboru dramatickém a djepisném.
Josef Svátek (1835-1897)
narodil se 24. ún. 1835 denníka" a zemel 9. pros. „Pražského byl redaktorem v Praze, 1897. Napsal romány Železná koruna (Mat. 1. 1888), Hrabe Spork (Pít. dom. 1889), Don César a Salomena (1894), Poslední Biidovec (^lat. 1. 1894), Anna z Knnštdtu^ Marie Terezie a Karel TV,, Sašové^ v Praze v. 1031., Pomsta cikánova, Majestát Rudolfa //., Švédové' v I^raze, Vzen na Kivoklát, Bitva blohorská, Pamti katovsk rodiny Mydláftv v Praze, Astrolog, Poslední Vršovec, Pád rodu Smiických a j. R. 1895. zaaly v3-cházeti jeho ISebrané djepisn romány a vyšel román z roku 1848. Tajnosti pražské, román ze století XVI. Praha a Uím, román z dob Marie Terezie tíedláci u Chlumce a román ze století XIII. Pasovští v Praze. Byl inným i v oboru djepisném.
Ferdinand Schul z (1835—)
narodil se 17. led.
183&
Ronov
v áslavsku a jest proessorera pi Ceskoslovanské obchodní akademii v Praze a byl redaktorem „Zlaté Prahy", „Poesie svtové", „Salonní bibliotéky" a illustrované bibliotéky novell a cestopis „Z našich a cizích vlastí". Do „Matice lidu", jejím žto také byl redaktorem, napsal povídky Starý pán z Doniaiic 0878), Yleští vysthovalci {\^1Q), Povídky (l'88()) a djepisnou novellu eská Matjdalena (1886); v „Salonní bibliotéce" vyšly jeho 1'ovídky (2 sv. 1883 a 1886), Dvorské panstvo (1887), V pozdních letech (1889) a Moderní nov elhj (1892), v biblio-
v
téce
„Z našich a
cizích
vlastí"
Šlechtické
novelly
(1886);.
70
Novellistika.
v Ottové ,,Lac. knihovn" djepisná povídka l)i>kti>r Johánek (1887j, Xijmburxhí rijrJda (1889), M::ikovi^ fiAofjraji^' a fignrky .(]S91) a, Povídki/ olšanské (1895). O sob vydal vtší povídku v oboru djepisném, Latinská hahika (188G). Jest inným literárn djejusném a jazykovdnm. i
Y
nce
s
1
a va
—
ck á ( 1 ><35 ), vlastn A n n a 8 r b o v á, 1835 v Hoovicích, jest vdovou po úed-
L
už
i
narodila se (5. pros. níku a žije v Pra/.e. Napsala do „Libuše" Pnvídki/ z malého mstu (4" díly. 1878—1884), ronián Xa zkenlndch (1878), VýšavfiŠH (1881), Saloiuétia (\HXl), JUednice (IS^^W), novellu }'esovd lila (1893) a román V bilém dvorci (1890), pohorsk (tbrazy,
rty a povsti
U
s
názvem
1886—1890), V „Ústední knihovn" vyšla Chlinnij (3 díly
kamenného lomu a j. její povídka .1/rt?^?í/w (1883), v „Moravské bibliotéce" i)0vidky, olirazy a rty s názvem Kvétim/ a Stnit/ (1887; s týmž názvem další "dva díly vyšly také v „Libuši" 1892 a 1895), ve „Sbírce spis pro mládež vynikajících eských spisovatelv" Opitšténd (1894) a Babiiny loutky (1895) a j.
román
Kduard
.lust (183()— 1879)
krom
deklamaci
ivi/,
na
Antikrist (1809), Humoresky (1.S67), str. 42 j sepsal román Žert a pravda (18(')5), pouné povídky pro mládež Všené veery a peložil rozliné povídky pro ndádcž. Také peložil Hackliindriiv román Evropské otroctví (1864 — 18()5).
tch
—
Sniilovský ls;}7 1883i kroni básni oj (viz na str. 42.) vynikl znaiiionit v oboru povídek a nmiáiiv, osnovaných na pomrech malomstský ih anebo venkovských vbec. Jeho .s>% iv/y^mcm', jichžto vyšlo 10 díl (1880—1896; r. 1898. zaalo vycházeti 3, vydání), obsahuji: rarnasxie. Starý Alojs
\'
(
varhaník, Setník iJevnické/, títarý Mérhura, Krnpa Kleofáš, Za ranních ervánk, JStarohorský Jilosof, Nebesa, 1'rocid nelíozptýlené kapitoly. Bez lásky, Vesnické povídky, Poyotiix, vídky z mésta, Xa erstvém vzduchu, Martin (iva a Kmotr Rozumec. V „Matici lidu" vyšel od nhu nuidroslnvný román Kmotr lioznmer (1872) a luravopisiiv, traffický ol)r;r/ck z Pošumaví Martin Oliva (1874j.
iT
Novellistika.
(1837—1890) krom básní (viz na peložil Selské noielly, které sepsal básník norský Bjiirnson Hjornstjerne, a novellu F. M. Dostojevského .Aninka Xezvanova (1882).
Hynek Jaroslav Mejsnar
str.
42
)
Jiljí
Aratislav Jahn (1838—) krom
básní (viz
str. 43.)
pe-
Vilémem Kienbergerem a Primusem Sobotkou Herlošovy povídky názvem Svét a lidé (1863 a podruhé 1873), z nichžto v jeho peklade"
ložil s
s
povídka Seíira a ttevsta vyšla také v
„st.
Josef Ladislav Turuovský
knih." (1882).
—
(1838^
)
narodil
se-
1838. v Sobotce a jest editelem „Ústední Matice školské"^ v Praze. Vydal Z poUdného života hereckcho (1882), kus toautobiografie })íspvkem k dobé, kdy koující herectvo bylo jedním z nejpsobivjších initel našeho oživení národního. r.
humoresku (2 díly, 1883), riitovdid po vlasti (1883), Z naší dohij (1884), Kresby (1887) a vypravování o život v pustinách amerických, Zlate údolí (2. vyd. 1887).. Byl inným i v oboru dramatickém a literárn djepisném. Povídky
(i
Františka Stráneka (1839—1888), vlastn Františka Kur schne rová, narodila se 9. bezna 1839 ve Velikém Meziíí na Morav a zemela 27. kvtna 1888 v Brn,kdc manžel její jest radou vrchního soudu zemského. O sobr vydala Pohádky z Moravy (1868), Z našeho lidu (1883), Nekteré rty (Lib. 1885) & Z pohoí moravského (1886). Soubornvyšly její Povídky, obrazy a rrty (Mor, bibl. 1889-1892).
Emanuel Vávra (1839-1890) narodil se 1839 v Praze, jest bratrem Vincence Vávry Haštalského a byl uitelem gymnasijním v Rize v Rusku. Peložil do Hálkových „Slovanských besed" z ruštiny román íronarovv Oblomov a román Gogolv Mrtvé duše. Byl inným i v oboru dramatickém. František Zákrejs (1839—) nar. se 7. kvtna 1839 v Police,, vystudoval práva a jest okresním tajemníkem v Karlin u Prahy. V „st. knihovn'', kterou založil a které byl redaktorem, vyšel jeho žertovný románek rázu satyrického Mezinárodni nev^sti^ (1882) a NoveUky z veselého péra (1883). Více jest inným v oboru dramatickém a literárn djepisném.
Václav
Vlek
chov v Táborsku
(1839—)
narodil se
1.
záí 1839 v Ste-
a od r. 1871. jest redaktorem i nakladatelem asopisu ..Osvta". Žije v Král. Vinohradech u Prahy.
78
N
Veškera jeho
éiiiiK^sf
literánii
nadeliiiuta jest liorlivv
iii
vlaste-
nectvím, a j)n»slavil se i nkolika Kniiáiiy iiároliiirai, které jsou iicjubsálilejši z iiovellistiekych plotl eskycb a které náležejí k iieiiiíediiéjšiiii eským výtvorm vbec. HiKrte/ uvedeuv z nich déiepisné: Po plnoci (18G3j, DuJibor (1868 a 2.vyd. 1888', Ctibor llinva {1869 a 2. vyd. 1874), Jan Hiíizda z Vícemilic (1869 a 2. vyd. 1874) a spoleenské: Vth}ec vavínový (1872 a 3. vyd. 188o), ZlaU, c ohni (1876, 2. vyd. 1882), Saninhrndu (1884—1886, 2. vyd. 1889) a reni,' jezero Z menších, akoli také dost obsáhlých jeho (2. vyl 1893). prací novellistických bute pipomenuty: Ondej Puklice (1867), Jan Švehhi (1868 a 3. vyd. 181>8), Jan Pasek z Vratu (IR6S) a Pnní Lichnickd (1870); j)oslediií vyšly v ,,Matici lidu". Skoro všechny vydány nkolikrát, a to tak, že v novém vydání jsou pepracovány a zdokonaleny co nejsvédomitéji. Jeho Románu a novelli/ souborn vycházeti zaaly \ „Národní bibliotéce" (od r. 1871. dva svazky); v „Libuši" vyšel „Vnec vavínový" ve vydání tetím, „Zlato v ohni" a „Óerné jezero" ve vydání druhém a „Samohrady" ve vydání tvrtém j v „Libuši" také vyšel román Setník Halahurd (1892) a v „L'^8tednl knihovn" djepisná povídka „Ondej Puklice" s názvem Ve jnirnn ludíin. Též oboru literárné déjepisnému jioskytl své práce a vyniká také jak<.žto básník dramatický.
dv
František Dvorský (1839-) nar. se 3. íjna 1839 v Sobotce v Boleslavsku a jest arcliiváom pi zemském archive království eského v Praze Vydal v „Matici lidu" djepisní' povídky NaSe staré obrázky (1879 a 1880) a jest inným hlavn v oboru djepisném. (1840 — 1896) krom básni (viz na Drohoíint/, arabraky, liunwresky a novdiy (1876), djenapsal pisnou pijvidku z dol) Karla IV. Biíze ratolesti fl886». peložil z frantiny fio\e.\\y Píihéhy zawi7oiYiií/<7i ;i román z anglitiny Za itonieh niin {lr<SG).
Emanuel Franti.šek Ziingel
fitr.
4.'5 )
i
Jan Karel llraše (184()-) narodil se 2. dulma 1840 v IJatajích na Táliorskii a jest editelem skol v Náchod, ^'yniká jakožto sbratel povstí a pohádek národních, vydav Pooidky naiefio lidu (1869i, Fohálky národní (1873), Výbor nármlui-h povídek, S'árodni povsti a pohádky, Cetké povésti, pohádky a báchorky. Kytice z eskýrh národních povídek a ]>ovisti, Z naii minulosti, Z vypravováni noieho lidu (1886), Zkazky z uaiich vo
/ljepisnéra.
i
Novcllistika.
Jak
lil)
Arbes
(1840 — ) narodil se 12
7!>
cerviia
1840 na
ve svém rodišti, jsa pouze spisovatelem a vynikaje oliromuou svoji i)lodiiostí a /rnností. Jest i lenem eské akademie. O sob vydal Rn„inni'fta (1878—1884, ti dily\ jejichž obsah jest „Svatý Xaverius", ^Sivooký démon", „Newtonv mozek", „Ukižovaná", „ábel iia skipci", Akrobati", „Zázraná raadonna", „Elegie o erných oich" a „Mj pítel vrsih", Mmvokámé románk/j (ISSO), povídku Moderní npíi (1882), veliký román Mesiáš (1883 o dvou dílech v „Ottové Lac. knihovn nár."), Pedmstské Í^Iních()v
11
Prahy a
žije
(román nedokonený), Povídky
>Sfrajchjj)idlíci
H kresby^ Záhadné povahy (obé 1884), novellu z umleckého života eský Payanini (1884), IdyUy utrpení a bídy (dva sv. v „Salonní bibl."), Dvr barikádníci, Ve služb umní (vše 1885), Ethiopská lilie (188(5 a 2. vyd. 1891), Kandidáti existence (1886 ve „Sborníku illustr. román"), Miniatury (Kab. knih. 1886), ^Silhonetty (Ott. Lac. knih. nár. 1887), drobné rty, povídky a studie divadelní Ze zákidisí (1888), román Andl oním (1889), Démantová garnitura (Kab. knih. 1889), Povídky <j kresby (1889), Drobnokresby (1890), povídky a rty ze života umlc Z martyrologie umní (1892), Pro bratra socialistu, Z romantik)/ všedního života (obé 1894), Poslední dnové lidstva (1895), Akrobati (Svt. knih. 1898) a j. Také zeštil román S. Koliše KoŠut a Mettemich (1894). R. 1885. poaly vycházeti Arbesovy Sebrané spisy, ale pro nedostatek odbratel vy.šly toliko dva díly, obsahující Povídky, novelly a kresby, r. 1895. pak jal se sám svým nákladem vydávati aS'^hrané spisy, kterých vydal také jen dva díly. Jest inným i v oboru dramatickém, djepisném a literárn djepisném.
Emanuel Bozdch (1841—1889) narodil se 21. ervence 1841 v Praze. Vystudovav práva, byl njaký as vychovatelem. Žil v Praze, až 10. iinoia 188ít odešel z bytu svého a zmizel beze stopy. Vydal Novelly (1877), hlavn vsak vynikl jakožto veleznamenitý básník dramatický. Julius Zeyer (1841
—
krom
básní (viz na str. 44.) jest znamenit inným i v novellistice a libuje si zvlášt v oboru fantasíickoromantickém. Napsal Xovel/y (2 díly^ 1879 a 1884), Báje -Sošany (Sal. bibl. 1880), Ondej Cernyšev )
80
Novellistika.
(1875, 1880 a 1886j, Román n venitm pátelství Amise a Anilin (1881), román Dobrodružství Mndráni/ (1882), Fantnstick povídky (1883), (rompa! d Koninrasaki (1885), povídku Rokoko, Sestra Paskalína (1887), Jon Maria Flojhar (.Sal. l>ibl. 1891), Stratoiiíka a jim' povídky (1892), Obnovené obrazy (Sal. bibl. 1894), Ti legendy o krucifixu (1895), Maeldunova výprava „U tonoucí (189G), Aniparo a jiné povídky (Sal. bibl. 1896), hvézdy" (1897) a I' sonmraku boh (1898), k ninižto látka vzata ze všech konin svta a jest vtšinou zcela smyšlena. Výtený román „Ondej Oernyšev", mající látku z doby Kateiny 11.^
Dm
peložen
i
do ruštiny.
(1841 -j krom veršovaných peklad viz na peložil z anrliótiny román Tovu Jones ili Píibéhoié nalezenct a z nminy s Jiljim Vratislavem Jahnem a Vilénoem Kienbergerem povídky Herloáovy Svt a idé.
Primus Sobotka
8tr.
(
44.)
Víiclav Petr (1841 ) narodil se r. 1841. v Klenovicích a jest editelem gymnasijnim v Pelhimov. Peložil množství práci novellistických, z nichž uvedeny bute Kristiána Elstera Vybrané novelly (2 sv.. Mat. litíu 1884) a román Jiího Ohneta Knize /'anin. Jest innýii> v oboru literárn djepisném.
—
i
Karel lenem
Tma
(1842 -) narodil se r. 1842. v Králov Hradci a redakce „Národních listu" v Praze a poslancem. Napsal humoresky Z eských vilýji (1885). Jest inným i v oboru dramatickém,, djepisném a literárn djepisném.
jest
František Aufíustin Urbánek (1842—) narodil se 23. listonapadu 1842 v Moravských Budjovicích a jest eským knihkupcem kladatelem v Praze. Peložil z Herlo.íových spis djepisnou povídku Páni z Rže (1869), romány Augusta Petersa Závií s fínaínheika a Víikou/c/ a povídku manželky l'etersovy Poslední l^eniyBlouec \ée 1867 1872) a získal si zásluhy hlavn v oboru literárn djepisném. i
—
enk
Vyhnis (1812-1897) narodil se r. 1842 v Labském Kobyl profesBorem gymnasijním v Praze. Peložil -Vlfreda .Meissnera obrázek z psobení jesuit Ke cti a tláv bozi (18tí7) a také báse stelci
dramatickou.
Václav Kosmák (1843—1898)
narodil se 4. /áíí 1843
v Martinkové u Moravskvch Hudiovic a bvl lanitMu v Prostomicích u ZiKtjina, byv jmenován estným radou konsistornim. Zemici 15. b. 1898. tSfbran*' spisy Václava Kosmáka vyi
Novellistika.
ihiuy
o
v dile
I.
tech velmi objemných Drohuc povklki/, v
81
(1883—1884), a jsou Sláva n úpndeJi pana Jana
dílech
díle II.
pololáníka z iJrnkdlova, Vetší povídku a Kiifienie a v díle III. Kukátko íli Život lidxkfi v ohrazich. „Kukátka" pozdji ješt 4 díly (pátý 1802 v „Ddictví sv. Cyr. vy.šlv a Meth."). Napsal i povídku C7i>í (1888 a 2. vy d. 1895), C<'sta ke klidu, Jak byl liapouch jun. vyléen, Jak Martin Chlubil bloud d a na pravou cestu opt se vrátil, Ztracená (vše 1889), Dobrá rada. Bída je, proto juchu ! (1890), Poéetdci (1891), ÍJdskjj zvinec (1892), Potkalo ji štstí (1894) a j. Kroutila,
—
—
Erv
S p n d e r (1843 —) mimo básn (viz na str. 45.) vydal i román HJohorští niuedlníci (2. vyd. 1867) a Historické povídku (2 svazky). i 11
i
1
Antal Stašek napsal román hor (1895).
(1843
Nedokonený
—obrazkrom )
básní (vizina str. 45.) (1878) a Blouznivci našich
Pavel Dur dik (18i3—
narodil se roku 1843. v Iloicíoli v Ji) a jest bratrem Alojsa, Josefa a Petra Durdíka a doktorem lékaství Pobyl delší dobu v Rusku a na ostrovech východoindických, nyní zdržuje se v Praze Peložil z ruštiny povídku Vzteklý Jirka (1879 a 2. vyd. 1886), román Turíi-envv Šlechtické hnízdo [IHiG] a Lovcovy zápisky (Rus. kn. 1891), hrabte Lva Xikolajevie Tolstoje Smrt Ivana Iljie (1887) a j. Pekládal i dramata a vyniká hlavn svými spisy cestopisnými.
ínsku
Josef Jií Stankovský (1844 — 1879) krom peložených básni (viz na str, 4.5.) napsal román O sláv herecká (Lib. 1879), djepisný román z dob ticetileté války Maxmilián Rumpál, prachatickfi primátor (v „Matici lidu"), Král a biskup, Vlastencové z Boudy, Z dob prvé persckuce. Dobrodruzi, malomstskou povídku Mdovskij reformátor (1878), Drobné povídky a Starý pavouk (obé v „Ottov Lac. knih. nár.''). Souborn jeho Spisy výpravné zaaly vycházeti r. 1897,, a díl I, obsahuje historickv román Dobrodruzi. :
František Fahoun (1814 ) narodil se 1844 v Sušici u. O. a jest professorem pi reálce v Rakovníku. Peložil román Jenije Sisolského Pani Sibina, povídku Aug. Senoe yiáznicli, Jos. Aug. Tomiée Emin-agova láska a
j.
82
Novellistika.
Otakar Jedlika (1845—1883)
narodil
se 22. pros.
1845 v Iloinvsi v Královéhradeekii a byl lékaem ve 8miidcL, kde zemel 27. -iia 1883. Vydal Noo-lh-i;/ (1873) a Xoiel/cfi/ i
S e r v á c Bonifác H e e 1845 ve Vlašimi, jest doktorem 1
1
r
(1
845
—
)
narodil se
1
2.
kv.
filosofie, lenem redakce „Nálistv" a spoluredaktorem „Kvt". Vyšel od nho román Král stepi (v „Ottov Lac. knib. uár.") a Boue života (1885 v „Libuši"), Sahmonidn (Sal. bibl. 1888 a 2. vydání l^97), liumán na mo!, Na erveurm ti run' (Modrá knih., oba liomdii cesfiijíctho lorkri (Modr;i knih.), Pku Murkijz 1S\)'2), („Ottova Lac. kn.", oba 1892), Nástraluj (Pít. dora.), V ovzditéi kláštera (obé 1894\ V jižním kraji (Mod. kn.l, Ihrmina (Lib., obé 1895), Na horách (1896), Za vláá^ Prus (Pít. dom. 1897), Marie y>fastna' (Ott. Lac. kn. 1897) a Firma >'cki/ a >Sjío/. (1898). Jest inným i v oboru djepisném a zempisném.
rodních
Josef Václav Sládek (1845—)
kioaie liásiii i^viz na .sir. -i.').) Kalifornieké povidlu (1874), ktrré sepsal aiueriký iiovellista Hretllai-te, R. Kipliii^a Ohrá ky z ludie (189tí), T. B. Aldriclia Tiagedle StilLwater^ká (Svt. kiiili. 1898) .a ze španlštiny andalúzský román Juana Valery Fepita Ximenez ^Svt knili. I8'J.S).
peložil
z aiifíliiiiy
František Grešl (1845—) narodil se 1815 v Skalici a Jest editelem gymnasijním v Praze. Napsal Staroklaa^tké pohádky (1892) a De$rt let 2)fed Trójou (1893).
Ivan Kl icpera (184C— 1881)
v Praze, Klicpery, vystudoval práva, ne-
narodil se
r.
1841'..
synem Václava Klimenta mohl vsak vnovati se pro churavost jMaksi právnií é. Zemel r. 1881. v Praze. Sepsal romány: .Umlro (iioteti 1S'.IS)_ r,šfi vyhnané! llitva n Lijtan (oba v ,,Mat. lidti"). byl
,
Vojtech Pakosta
—
(ISKi 1S9.;) krom básni (\iz na nfr. 4tí.) pro lid v duchu Prant. Pravdy, a to jmcnoviíó do „Zábav veerních", kteréž od r 1878 redigoval; v}ély tu od nho Tmái a osvtái (1880), V sousedutvl, Zpnminly i divé hlavy tob 1881), Vcnická královnu (1883), Tíi povídky (1884>, l)oloro»a (iSK^i), / a/ito*/.ý reformátor (1887), K->vái- Simon (1889) a peložené p(j\idky z pol.^tiny, a to l'a.szlinského .Nit n zvsti (188U), Sienkie\viczo\y tni' obrázky (1881), Kiaszewského obrázky ze vsi Jerviola (1880) a román U baii^-y (1882) napsal
mnoho povídek
83
Novellistika.
a Lukaszkiewiczovii
Juriuv
roiuáii
povídku
StSslí
Desátý bvntr (1886).
na
vsi (1892),
Mimo
fo vj'dal
zo
sloviiižtiiiy
svazek
i)()ví(lek
pak
Z e-
ských ddili (1880), povídku OUové « déti (188G), povídky Ze. statk a chaloupek (1889) a peklad z polštiny povídky Dzieizkovskélio Kluz'á cesta dit propasti (1877) a j
Jií Bittner
(184()— ) narodil se 23.
u Domažlic a jest hercem psal
Z
inijch
led.
1840 v Milavi
pi Národním
divadle y Praze. Nai>ainiHí (ISO-i) a Frašky a tragedie (1896).
(1846 -) krom básní (viz na str. 47.) tší se též oblib velmi veliké jako novellista, ])rosluv i v tom oboru dvtipnou vynalézavostí a snahou ist umleckou. Látku bére ze skuteného života a lahodí za-
Svatopluk Cech
tenám
jímavým obsahem a milým humorem vklhij.
aralieshi/
a
hirmoresl-ij jeho
i
jemnou
satyrou.
Po-
vyšly v „Salonní bibliotéce"
(1878—1883 a 2. vyd. 1885- Í890; illustrované vydání 1896), z nichž vyatá humoreska Jestáb coutra Hrdlika zaala „Svtovou knihovnu" r. 1897. Krom toho vydal o
tyech
dílech
humoristický román Kandidát nesmrtelnosti (1884), Kresh;j z cest (1884', rpomínkij z Vijchodu (1885), obrázky to z pouti básníkovy po Kavkaze a z cesty zpátení, a JJnmoreskf/, satyry drobné rty (1887), Rtizné rty, žertovné i vážné (1887), (i Pravý výlet pana Broulca do msíce (1887 a 3. vyd. 1896), Nový epochální výlet pana Brouka, tentokráte do XV. století (1>89 a 2. vvd. 1897\ Pestré cesty po echách (2 díly 1891 až 1892) a Rozliná prosa (1897).
Josef Štolba (1846—)
narodil se
3.
kv. 1846 v Králové
práv a notáem v Pardubicích. Jest Napsal Hnmorexkij, Klepif z cest (1873), Americkv povídky (1882), NoveMy ('lK84) a Prales .španl(2. vyd. 1892). Do „Ústední knihovny" peložil ze štiny povídku Justa a Rujina a napsal pvodní povídku fatalistickou Osud I (obé 1882). Jest inným i v oboru dramatickém a 7.emép'sném ícestopisy). Hradci, i
jest
doktorem
lenem eské akademie.
ermák
—
(1846 ) krom básní (viz na str. 49.) vydal sbírku povídek Z naši déAiny (1885J a M(dé povídky (Pít. dom. 1895).
Bohuslav
84
Novellistika.
Z ik
11(1
lil II
W
i
uter (184G
—
)
narodil se 27.
v Praze, jest doktorem filosofie a professorein
j»ro8.
11^46
pi Akademickém
nho
K>tan)bijh- obnízky z Rakovnicka staroeskrho (1889), Historich- arahe.shj {IS^)0), JJra ohrdzkij rnkovnich' (^q\. blbl. 1891), Pnizskd ohidzky (1892), Ze staroddvni'lio života (Ottova Lac. kii. 1892), Ze staré Prahy (1894) a Starojn-ažské novelly ze A' 17. f( A 17/. vkn (Sal. blbl. 1896). Jsou to kultiiriii obrázky z djin eských století XVI., a "Winter jest ojiravdivým specialistou v eském ])ísemnictví, spojuje v pracícli svých djepisnou vrnost se zábavným vyjiravovániin, takže práce jeho lze aditi jak do oboru novellistického tak i do oboru naukového, do oboru kulv oboru djepisném. Jest i lenem turních djin. Jest inným
gymnasii! v Praze. Jsou od (1886), Mah'
historie ze života
i
eské
akademie.
—
Emanuel ^liiovský
(1846 ) krom básní (viz na Mezi vlí a inem (1879), Povídky str. 49.) najisal povídku a kresby (1882), Kresby a poridky (1885).
Otakar ervinka (1846—) krom básni (viz na str. 4l».) otiskl pseudonymeu) „F. X. Ronatns" ))Ovítlku Máiinka (1884) a Jami boue (1ÍS93, obé Ottova Lac. knili. národní). s
na
str.
—
steinová (1847 lí^s7) krom básni (viz vydala Na bezích Neždrky (Lib. 1882), Xov
Berta M 49.)
iih
1
povídki/ (Lib. 1883), Povídky, novelly a arabesky (1884) a V/asfi\, Tnb (Lib. 1886).
Karel H u b n
í
k
(1847-1887) narodil se
zemel jako uitel romány Démon veku (ls7.ó) a
u líeneáova a
28. v Král. Vinuhradecli V^
íj. (>.
1847 v IJcdri
list.
ttmnolách hludu (Knili.
román
1887.
pru
lid
Vydnl 1SS4)
a povídku pro mládež Rozililnoit ih-áhou.
Antoniu II. Sokol Morav a by!
(1847—1889) narodil fie r. 1847 v Neslovirích redaktorem „Moravské orlice" v l?rní', kde zemel 11 kv. 18>ií>. Jsou od nlio povídky: Z duly kmnttii, 'Jvrdé i>alice .ob v „Lae. kniliovne nár."), O živý
Ivanic na
i
.losef Kucha (IS47— ) kroni povídku Paserova Anežka (IHH.')).
básní
(vií
na
str.
49.)
napsal
85
Novellistika
Eliška K
ásu olior ská
(1H47
—
)
kioin básní
(viz
se zdarem innou také v úboru uovellistiekéni. Napsala obrázek liumoristický Bdsuik a hdsnfk (Ust. kuili. 1SS2), Povl
a
óo.) jest
Domov
(1887).
František Brábek
(1848
—
)
krom
básuí (viz na
str. 50.)
peložil
román Julia Vrného Tojemni) o.sov (Lac. knih. uár. 1879 a 2. vyd. 1896) a z maarštiny „do Ústední knihovny" povídky Jókaiovy Emerich Forbuiát (1881) a Žena padlého bojovníka (1882), do ^„Lac. knihovny nár." téhož romány Komedianti života a Zlatý mvž, do „Ceské bibliotéky rodinné" barona j Eiitvuse Vesnický notá (1885), do „Matice lidu" Kolomana Mikszátha Slavná župa (1886) a j. JO
s e
f
M
i
r
Os
1
aV
Hovorka
úetním
(1
848
Pouti života, stických.
Z ptai
Kniha
perspektivy
novel! a
—
knihkupeckým
v Statenicili, Všeobecné insertní kanceláe v Praze. byl
Nová
)
narodil se 1 848 a jest editelem
Napsal
:
Rzné
shirka prací
listy,
belletri-
j.
Jan Vincenc Diviš istecký-
—
(1848 ) narodil se 1848 v Pardueditelem cukrovaru v Peloui. Peložil s pseudonymem „J. enk" J. Vrného Dobrodmžství tí Anglian a tí Rusií v jižní Africe (Mat. 1. 1875) a jest inným v oboru pírodovdeckém (cukrovarnickém). bicích a jest
Václav Beneš Tebízský (1840—1884)
narodil se
in. 1840 v Tebízi u Slaného, byl kaplanem v Klecanecb Prahy a zemel 20. na 1884 v Mariánských Lázních; pohben jest na Vyšehrade. Sepsal za deset let, co byl spisovatelem, asi 80 povídek, z nichžto nkteré jsou znaných rozmrv, a všechny tší se velmi veliké oblib, vyznaujíce se vroucím citem vlasteneckým a smrem ideálným. Látku bral z veškerých djin eských a byl nejpednjším pstitelem povídek djepisných. K nejlepším náleží román z doby císae Josefa II. Bludné duše (1870). Jeho Spisy sebrané vyšly v 1. 1884 1880, a obsahuje díl I. Pod doškovými stechami, díl II. 27.
u
—
V erváncích
V zái
kalicha (2 svazky), díl IV. Poblohorské elegie (2 svazky) a díl V. rzných dob (9 svazk). ^ letech 1802 1807 vyšly „Sebrané spisy" ty znova v 16 dílech kalicha, díl III.
—
Z
86
Novellistika.
že z dívjších o dil oíslováním svazk v díly uinno dilv, a jako díl XVI. pidán jest román Knílovna Dm/inar (díve v „Lib," 1883 a 1884). V„Ú.*tediií knihovn" v}šly Boršic (1883), povídky Sa Sttfnem (1881) a Pnu Zikinund a jakožto výatky ze „Sebraných spis" vyšly o sob romány: 1^ podveer piíiilísté rže (1885), Ušlapán (poslední ])ráce Tebízského), erni Spaniílé a Dokonáno jest (všechny tyi 1880), povídky: Levohradeckd i>ovl(/jomennti/ch jxinití (druhé vyd.) a '"Stizhtiui našich djin (vše 1886), povsf djepisná lilndai (1886 druhé vyd.) a Národní pohádkij n povhti (1880).
tak, If)
-
František Adolf Šultert (1849—) narodil se 184ÍI. Dobrušce u Opona v Královéliradecku, byl žurnalistou ajest r.
v
editelem Národního divadla v Praze. Vydal Povídky historické a jiné drobné (1879, 3 díly), román Král Jií Podbrad a Zajetí krále Va'rlava,
„Z našich a
Z
cizích
veíinic
a hradii,
vlastí") a jest
Z reského inným
i
jihu (v ]Á]}]\otéce v oboru drama-
tickém.
—
Jan Dunovský
(1849 ) nar. 1849 v Bavorov ajest proessorem a okres, školdozorcem v Králové Hradci. Napsal Ohrázkij (Ott. Lac. knih. n;'ir. 1881) a Žena v ijísiii lidu sluvanskéiw (Sal.
bibl.
1883).
—
Jan Ježek (lHt9 ) krom básní (viz na str. .">!.; vydal sbírku povídek Z hor n z hraje (1881) a (léjepisné obrázky Z boue u mim (1883) a do „l'.stíední knihovny" peložil z ruštiny Turj;envovu i)ovídku Puuin a liahnrin (1881), a v .Zábavné bibliotéce" vyšlo od nélio Kvíti z luM slovanských (1881) a o sobe yovomodni ioincll (1887 a 2. vyd. 1891). AloJH Kalend
a (1819
mi)»lenliu
a
ohrázlcii
(1H7.')),
(laS.*?),
— narodWromán
se 1.S19 a jest eleueiu redakt-e sociální Clovik, k/erý hlelá novellil Louisa milnsrduá ffstra (1874), yoveVí/, ptvilkif
„Národní politiky" v Praze. l)>ji
Napsal
bludiky
(Píít.
František Ladislav S
doni) a
j
—
o u p e ž n i c k ý (1850 1892) krom básní (viz na str. ól.) vydal ntuián ('acani (1878), !**>• rídki/ a ituvellj, Ji'
r
konev pátelství dvmt j)a'tel, satvrickou novellii >'
87
Novellistika.
nm^mín
Lidé (Kal),
kiiili.
ubozí (1884), sbírku povídek Po tmitijch utezkdch 1887) a Z Prahu a z venkova (1801).'
—
d a M a í 11 8 k ý (1850 ) narodil se r. 1850. v Malin, by] professorem gyranasijníin v .Slaném a nyní v Praze pravé Jeho jméno jest Josef Lacina, s kterýmžto vydal i spis djepisný. Jsou od nho djepisné obrázky s názvem Krojiika (dva díly). Ze sfari/ch paniríí, Shíuskr ohvázkij (vše Iv
o
1
1
;
Lac. knih. nár."), Zemani (Pít. doni. 1889), Jožka dom.), Starfi dluh (Šal. bibl.), Svtlo a stín (Sborník illustr. román; všechny ti 1890), Ped pádem (Modrá knih. 1892), Na vsi (Mat. lidu 1895).
v ..Ottov
(Pít.
František Sláma (1850 -) narodil se 1850 v Chotboi, jest doktorem práv a radou zemského soudu v Brn i poslancem. Napsal Ze zápisk soudce (Ott. Lac. kn. 1889), Pán Lysé Hory, U Trúby Stramberské, Zvote na mraky (1890), erná knlna^ Pletky (1891), Slezské pohádky a povsti (1893), Z /?<7.s'/ minulosti (1895), Od potopy svta (1898; vše v „Slezské kronice", kterou od r. 1891. vydává). Také jest inným v oboru djepisném a cestopisném.
Václav Beneš Š um avský(l 850 ) narodil se r- 1850. v Plzni a jest lenem redakce „Hlasu národa" v Praze. Vyšly od nho arabesky a kresby V mraku a svtle, Povídky (Lib. 1884), román ze souasného života Xad sopkou (1884) a humoresky Z komedie života (Mor. bibl. 1886), Mefistojela (i\rat. 1.1890), novellistické rty a humoresky Z mojí galerie obrázkv (Lib. 1890), román Rodina Kavanova (IMat. 1. 1890), obraz ze souasného života moravského Brodkovský advokát (Ottova Lac. knih. nár. 1894), JJsty ze vsedni kroniky (Pít. dom. 1895) a j. S pseudonymem „K. Sobika" peložil americký román sociální Ed. Bellamyho Pohled do budoucího ráje neboli Jaký asi bude svt, až zavládne všude rovnost, volnost a bratrství (2. vyd. 1893).
—
—
Josef Havlík (1850 ) narodil ser. 1850. v Lichovech a jest úedníkem pi magistráte v Praze. Napsal Povídky a humoresky (Ottova Lac. kn. nár. 1889) a
Z menšího obzoru (tamž
1898).
88
Novellistika.
Klostcrmann (1850—)
K<arcl v
líakoiisícli,
1^50 v Ha^^u do ech
narodil se
ale již za nej útlejšího mládí dostal se
do Sušice, kamž rodie jeho se pesthovali. Jest professorem pi iiuiecké reálce v Plzni. Najjsal V ráji šumaiskrm (lH03j, Ze sviíta lesních samot (1894), Za štstím (18í)5), V srdci šu)iiavsJx//ch hvozfRi (18l)G), Sklái (1897), Domele v Poledni ulici (1898) a IlMinvfi dtna (1S9Š). Také peložil z vlaštiny román Bruna Speraniho Manžil (1897),
Josef Srn aha (1850
—
)
narodil se
185u a
jest
hercem
pi Národním divadle v Praze. Napsal Americké tácky (1894) a Rzni lidé a rzné dojmy (1898).
Anna eháková kde
—
) narodila se 1850 v Praze, f 1850 Napsala Na Slovinaku (Mor. bibl. 1S91), (1896), Žena a život (1898) a pro mládež
jest uitelkou.
Povídky Povídky
z z
cest
hor (1893).
enk
I\alandr:i (1850—) narodil se ve Vys. Mýt a jest id. uitelem v Zeroticích u .Jiína. Napsal .Va kraji propasti 188,'í\ Ze »víta zuireciho (1889), Xa praotc statku (1890), Jan Krátk^i v Kalifornii (Mod. knili. 1892), Potání (1894), V proudu (1895\ V d^mu a plavienech (1896), (
Dohr4, zažiti (1897) a
j.
František Her tes (1851— j i
narodil se 27.
1851 redakce
iin.
Vodanech, kde byl lékárníkem a nyní jest lenem „Národní politiky" v Praze. Byl spolupoadatelem sbírky básni ondadiny jižních ech s názvem „Anemonky" a vydal Arabesky a kresby (Sal. bibl. 1883 a vyd. 1891), Tajemství strýce Josefa (Lib. 1885), Z mé/io lorbáe (lHS2), Za dé'lictvím (1884), Psáno pod (^árn (1885 a 1880, dva díly; sbírka feuilleton rázu satyrického), MaJoméstské hnmon ski/ Kab. knih. '2 sv., 18S5al886), povídky /'oslední a Pan kancelista Xovdk (ob Lib. 1S87) a román Jan Pibyl (Ott. Lac. knih. nár. Iss7 a 2. vyd. 1S95), Povídky (Lib. 1890), Arabesky a kresby (Sal. bibl. ls91j, Bez chleba (Óttova Lac. kn.), Drobná prosa (^Kab. kn.), Ze starých
(
— Novellistika.
8í)
1807), Vníski/ dnŠi' (1S!)8), Na viti hnmorií (18!I8). Plody ty dýší hninorcm opravdovým, a jineno vit „Z iiiélio herbáe" jest plod naskrze nový obsahem líi vnjší podobou, svdící o samostatné jeho tvoivosti Šlechta (Ott. Lac.
kii.
i
;
nm,
vyhledav podobu mezi bylinami a lidmi, pod tváí kvtin typy lidské spolenosti, vybrané vtšinou z eských krajv, a to humoristicky i satyricky a sarkasticky. Jest i lenem eské akademie. v
Alojs Jirásek (1851 — )
nov
u
maje
tytul školního
demie.
pisným
narodil se 23. srp. 1851 v Hroprofessorem pi g-ymnasiu v Praze,
ísáchoda a jest
ádným lenem eské akaJest nejpednjším uovellistou eským vbec a djezvlášt. V „Libuši" vyšlo od nho Slam// den (1879), rady.
Jest
i
iSousedd (1884) a Poklad (1885), v „Ottov Lac. knihovn náZ houlivijch dob (2 ásti), román Na dvove vévodském
rodní"
druhou samostatnou ástí, nazvanou Jidj svta, Skaldci, V sousedství, sbírka drobných povídek ze života lidu venkovského Povídky z hov a ti vtši povídky z djin eských století X\'II. a XVIII. s názvy Psohlavci, V cizích službách a Pandurek (v „Libuši") a dv novellky Johanka a Z mah/ch cest (vše 1886), povídky a Povídky a novelly (2 sv.), v „!Sal. bibliotéce" v „Kabinetní knihovn" Povídky (1886) a Maryla (1887) a ve „Sborníku illustrovaných román" Staro sviítskc obrdzkij (1886), Zemanka (\Á\). 1887), iVefo/n/ce (Lib. 1888), ASí,-a7y(8al. bibl. 1887) a j. Od r. 1889 vycházejí jeho Sebrané S2?ž'.s_y, a obsahuje díl L Maloini^stské historie, IL F. L. Vek, IIL Za boue a klidu, IV. Skaldci, V. Poklad, VL VIII, Mezi proudy, IX. Drobné povidly a obrázky, ^. Sousedé a, Pandurek, XI. XIII, Z rzných dob, XIV. Skály, XV. Na ostrove a Druhý kvt, XVI. V cizích službách, XVII. Na dvoe vévodskéni a Báj svta, XVIII, Zahoanský hon, Povídka jiítelova a Povídka z archivu, XIX, s
v
—
Proti
všem,
XX.
F. L.
Vk
(díl
II.),
XXL
Psohlavci,
XXIL
i^rosa a XXIII. U nás. Z dílu I. vyatá Filosofská historie vyšla také v „Svtové knihovn" (1898). Jest inným i v oboru dramatickém.
Rozmanitá
enk ložil
i
Ibl (1851-) krom proklad román Halévyho Vesnický fará.
Ijúsiií
(viz
na
str.
51) pe-
90
Novcllistika.
bohu Ulila Kliinšovíl (1851—) narodila se r. 1851. v Police a jest industriální uitelkou v Praze. Napsala Turnovské povídky („Ust. knih." 1882; a pekládá taký dramata.
Bohumil H a v a s a (1852—1878) narodil se 1. ij. iStrunkovicích Vodan a .skonal v Alexandropoli v 1
ve
ii
kazsku jako poddstojník armády ruské
1852 Kav-
1878. Xap.sal dmím' duhrodrxhft krd/c (v „La. knih. nár." 2. vyd. ri)mánv 1892)," vodij (Sal. bibl.; 2. vydání 1887), Knz Jan (Mat. lidu 1875) a j. 25.
list.
1'
;
Tkh
Jan Lier (1852—) Hoe,
narodil
se
27.
íj.
1852 v Kutné
železniní a nyní jest tajemníkem i)ražské „Jednoty prmyslové'. Jsou od nho Novellu (3 díly, Sal. bibl. 1883 až 188G), Arabesky a novdiy (1886 a 2. vyd. 1895), novella Hra s ohnm (Lib. 1886) a Feuifletony (3 sv., Kab. ku. 1889—1891). Líí hlavn život železniní. Jest inným v oboru dramatickém. Jest i lenem Oeské akademie. byl ve
.'iliižb
i
Jaromír Hrubý (1852 -) narodil se 1852 v Kardašov eici a žije na Král. Vinohradech, jsa redaktorem „Kiiské knihovny (od r. 1890) a „Matice lidu" lod r. 1893 Peložil román L. N. 'iol.stoje A>iua Karenina (3. vyd. 1897), F. M. Dostojevského Brati Karaviazovi (1894; obé Rus. knih.) a j. Také v oboru djepisném jest inným. 1.
Ignác Hošek (1852—) a jest professoreui
pi
reálce v
narodil
se
1852 v
Chromi na Morav
Hodonín. Peložil do
—
„líus.
knihovny"
Xikolaje \'asiljevi'e Gogola (ti svazky, 1891 1893 jest mezi nimi také Dobrodružství Viikova atifb Mrtvé diiSe), román Ivana íšergéjevie Spiíi/
Turgenva
Otcové a dli (1894) a
Ivudol Pokorný
j
(1853—1887)
krom
básui (viz
na
str.
52.)
vydal Povídky, arabesky a drobné kresby,
Jaroslav
—
\'rclili('k\ (1853 knuné básní (\iz na ) 53.), aby zastoujjen byl ve v.šeih oborech krásného jjíseniiiictví, utvoil l'y (Kab. kn. ls><7) hitn^vni' s(ir/>y (Kab. kn. 1892). a .Vor povídky |»idal ke sbírce básní „Kok na jihu". i str.
Dv
— 91
Novellistika.
Josef
Holeek
(l>ír)."»—
knmi
)
bú8iií
na
(viz
50.)
str.
ernohorských a herceiíovskýeh
kresby z Zn svobodu (1878 ISSO, S di]y), óirnohorskr povídki/ (lS7cj_i3^1^ 2 dily), Rozmanitá' fnií (3 díly 1881—1893) G'rná hora c míru (1883 1885, 3 díly), Jimrtrb' krcsb// rruohorské (3 dily 1884 1889), vojenské hiinioresky s níizvem ObŠlt (1886) a j.
napsal
bojfi
proti
Turkm
—
—
—
mn
pseudony R. E. J a m o t, narodil se 23. b. 1853 v rbanov u Domažlic a Jest doktorem lékaství a proessorem pi eské universit v Praze, Jest od nho Ctni o pti smyslech lovka (Slut. lidu 1880), Piroda a lidé (1881 a podrubé 1895) a Vedle cesty (1895), kterýmižto pracemi stal se zakladatelem a dosud jediným vzdlavatelem novellistiky piroduické u nás. Xyní jest inným hlavn v oboru lékaském. Jest i lenem eské akademie. Jo
s e f
Th om ayer
(1853
),
narodila se 1853 v Praze — Litomyšli. Napsala gy mnasijníbo
Tereza Nováková
(1853
)
v a jest chotí professora Z mest i ze samotj Z naší národní spolenosti, Kresby a
Marie ervinková Riegrová (1854— 1895)
rty a
narodila se
í'.
j.
srp.
1S54 v Praze jakožto dcera Dra F. L. Kiegra a provdala se za Václava ervinku, hospodáského editele v Malci u Chotboe. Zemela v Praze 19. led. 1895. Napsala povídku Lesni sen života (1894) a j. Také v oboru dramatickém a djepisaém byla innou.
Otakar Mokrý (1854—) krom
básní (viz na
str.
50.)
napsal Povídky a arabesky (1874) a Povídky a drobné kresby (Ott. Lac. knih. nár. 1886). Jest i lenem eské akademie.
Ignát Herrmann (1854 v Chotéboi, vyuil se kupcem jsa žákem Nerudovým; jest a lenem redakce ..Národních spisovatelského spolku „Máj".
—
narodil se 12. srp. 1854 ) a jako spisovatel jest samouk,
redaktorem
eským. Vydal Z ehudéw kalamáe Faustovi,
„Švandy dudáka" i pedsedou
list" v Praze. Jest Náleží k nejlepším
humoristm
(1880), Historii o doktoru
slavném ernoknéžníku (1884),
Pražské jiyurky (dva
a 1886; 2. vyd. 1895), XmmoxQ^ky^ Drobní lidé sndeného 1894), Z pražských zákoutí (1889),
svazeky 1884 (podruhé
U
Novellistika.
9ií
krámu (1890), Bodí PraSané, Doindci
stestí (obé 1893), Ptífé deváté (1895), pražské idylhj (1890) a Otec Kondiltk a ženich Vejvnra (1898). Vydává také sehrané spisy J. Xenidy a poádá „ítárnu Švandy dudáka". Vydal výbor humoristických básní rzných básník ,.lIumor eského Parnassu" (1880) a jest i v oboru dramatickém inným.
Dv
pes
i
Eduard Jelínek
—
1897) narodil se 5, na 1 855 v Praze a byl úedníkem pi ma.í;-istrátc pražském a zem. 15. b. 1897. Jsou od ného rf/j kuz<ícké (1885;, Crtij Itcvské (1880), Dámy starších salonu polskjch (1888), Slovanské rttj (1889), rty varšavské {\%^Q\ Pro spolenost (1895, vše V „Sal. bibl".). Ukrajinské dumy (1888), Slovanské návštévíj (1889), Jasem 1 stínem (2 sv. 1890 a 18í>4), Xahodilosti (im'>; vše v „Kab. knih."), Z posledního polského hnutí (1892), Motýlek z norské pohádky (ISí);)) a j. 8 pseudonymem „E. Pražský" vydal Historické humoresky (Ott. Lac. knih, nár 1884) a z polštiny peložil povídku Smutná svathu (Vst. knih. 1881) a také pokusil se v oboru dramatickém. IJyl lenem eské akademie. (1
800
i
(18.55—) krom básni (viz str. 57.) napsal básníku stnvnixkých (.Sal blbl. 18!'3) a peložil povidku
František Kvapil Zeni/ a milenky I.
J.
Kraszewskélio
Z
denníku starcova (lyS3).
—
(1855 ) krom básni (viz na str. 57.) \'hiohifí,u ku pístavu (Pít. dom. 1888) a (Pít. dom. 1894).
Irma (ieisslová napsala
romány
Mraný
a Jlrahíti
(iustav |)icken.s()vu
Dorl
i)Ovídku
(,1855—)
krom
Cvrek na
krbu,
IJraiklonov Had na prsou a
básní
(viz
romány
na
str.
('ollinsúv
57.)
Slepá
peložil Uínka,
j.
Jan Klecanda (1855—) namdil
1855 v Praze, byl uitelem a jest redaktorem naklad Jtelem asopisu „Vyšehrad". Jest od nho Na bojišti, Všetluí píbhy a pro mládež Školou života. Jest inným v oboru djepisném. se
i
i
1855 v (1897).
Jiín a jest Jest inným
—
Rutte (1855 ) nanidil se 1.j. notáem v Hoovicích. Napsal Klipy z
Eu^^^en -Miroslav i
v oboru tlrauiatickém a
srp. criit
zempisném.
93
Novellistika.
—
Bedich Fridn (1855 ) narodil se ,r. ISfuK v Slaném, Jest bratn-m .Jaroslava Viclilickélio, rcdaktorom „Ceskú liiblioti^ky rodinní'-" a editoloiu pri vy.šši díví íkole v Praze. Peložil z raiitiny Meriméeho yovelly (Sal. bibl. 1887) a román Krckmanna-Cliatriana Peslavný doktor Matheus (2. vyd. 18!'2), Zolovu Zkázu, z italštiny Itahké iiovelhj, z néuiiny Ebersovy romány (Jarda a Dcera královská a j. Také dramata pekládá.
Karel .Šípek (1855 — ) pravým jménem Josef Peška, uitelem v Praze. Napsal Ztniem i do pravdy Uuh a lír (18í»3; obé Ott. Lac. kn. uár.).
jest a
V.
L
Liberté (1855—
>,
(1888)
pravým jménem Frant. Cajthaml,
narodil se 1855 a jest mistrem krejovským v Liberci. Napsal povídky Z péra dlnikov* (1893), V zápasech .ivota (1894), Proletái (1895) a j.
Alojs Hrdlika (1855 ) narodil soudním úedníkem v Praze. Napsal Veselé
—
(2.
1855 a jest vojenské historkij
se
vyd. 1891).
—
Josef Ladislav Hrdina (185(3 ) narodil se 185() v Královicích u Slaného, jest doktorem filosofie a úedníkem pi místodržitelství v Praze. Napsal V ráji ábla (1892), Hejtmanka Alena (Pít. dom. 1893),
Z
lidu vesnického (1887), bibl.), Feuilletow/, povídki/
Vesnické pihéh}/ (Í890; obé Mor. a humoresku (1888), Ti povídku (1889: obé Záb. bibí.) Povídky, ohrdzky a humoresky (3 sv., 1892), Hradanské povídky (Naše Turistické humoresky (1894) a povídka Zapomenutý (1894) a j.
knih. 1894),
od
nho Jan
Wagner
(1856
—
pvodní povídku
>
krom
básní
(viz
j.
Pro mládež jest
na
str.
57.)
peložil
Drumeva Seštastná rodina (Úst. knih. 1883), z ruštiny A. Michajlova Nad propasti a. ('. P. Danilevského Novelly (1883 -1885, obé v „Bibl. rod."), romány Danilevského Mirovi (1886 bulharskou
V.
v „Ribl. svtové") a Uprchlici na Xové Rusi (r. 1887. v ,Mat. lidu",', D. L. Mordovceva Historické povidky (Mat. 1 1890), Sahajdaný (Mat. 1.
sibiské kýrh ÍMat. 1 1891), _. L. Sibirjaka Tidád (1893), N. N. Karazina Bvounoh!/ vlk (1895), z angliiny W. Scotta Bludný rytí (1896), J. Marryata Píšerná lo (1896) a z rantiuy Euiila Zoly Genninal (18íí5 v zábavné píloze „Dlníka amerického" J. Verne Ocelové mésto^ Plující ostrov (obé 1895), Tajuplný ostrov (1896), Do stedu zem, Vynález zkázy (obé 1897), O. Féré a D. ,
Novel listika.
94 Paron
Saint-Yves
Trenek (1897) a
j.
Nkteré
z
peklad tch
mají
pseudonym „A. Straka" nebo „A. Koudelka".
Jan Hudec (1856—) kromé
básní (viz na str. S.) peložil z cliarE. Tomie Drak boscský, A. Sence Selská bove a Dioyenes, z polštiny II. Sieukiewicze Starý sluha a Hana, St. (íruziíiskélio Ukrajiuflcé liovidky a j. vat-štiny
po\ídku
J.
Emanuel Zítek (185G— ) v
IJrandyse
Na})sal
n.
jest
L.,
vonvu iJravia rod i
a povídku Slecldícovi'. byl inným.
narodil
se
2(3.
II ij
jju III ( iJuiií/a
(Ott.
Lac. kn. nár
František Chalupa str.
napsal
58.)
1886) a
l'nsle,lh}
)
Také v oboru dramatickém a právnickém
Božena Stud ni oková (185G ) krom básní (viz na napsala novelly Snni a život (1886) a povídky pro mládež Z y.ivota (180")) a Vuhádky (1898)
na
185(j
list.
doktorem práv a advokátem v Praze.
(1857
Xnše
povídky
— 1890)
krom
str.
'»8.)
dukého
básni (viz
jmdif a dnes (Libuše Peniijslovec (Pít. dom. 1887). ves
—
Jan Hcrben
(1857 ) narodil se 1857 v Hrunntvicích na jižní Moravc, jest doktorem tilosofie a redaktorem „Oasu" na Král. Vinohradech. Nap.^^al l>o tMilw a vtcrfi-lui j)okoIeni (1892), Mnrftcskr nonízki/ (Ott. Lac. knili. nár. 1889), Slm-dck drti (Kal), kn. 1890) a ".V^^ drdínr (Ott. Lac. kn. nár. 189;i).
Také
je.st
inným
v oboru dcjejjisném.
František Jií Košál
(1857
—
v Solnici a jest íaráícm ve Skuhrov u Solnice. Vy.šlo od nlio: Pmilkif a kiisiij ze žlcuta i-sklm lidu, Z našich lnu- (dva dílyj, / djiit rodiir/io kraje (vše 1889), Pdni a horctci, Za v/nidii id(clii>vi/rh (1893) a j. Pokusil se také v oboru dramatickém.
O id
)
nar.
—
V. Sey korá Knstclecky (1857 narodil ) 1857. v Kostelci nad Orlicí a jest lenem redakce ,,Kat<»lickych list" v Praze. Náleží k nejlep.šim liiimnristm eským. Vydal tri sbírky humoresek s názvy Xa Inle {1XH'J), /e strdn (1S84) a Iridiu- II (18S.5) a jjovidky huniorisfieké línditsiuski}
se
i-
i
cli
r.
r
lifiiit
•/'
-i! mhli
ílssCi)
;i
/\'
.ši/cii:itvi
(1889;
ob
05
Novellistika.
(1808)
i
llugo Václav
žup
Ti
domov."), Veselé povvlki/ (Lib. 1888) a spisy literárn djepisné.
v „Pít.
Wunsch
(1857
—
)
povídky
narodil se 1857 v Ilnilci v Spišské
vystudovav práva, Jest luagistrátiiíin sekrctáiem v Praze. Jest od néiio Encyklopeilie humoru a vtipu (10 dílv) a spisky, na spilsob spisku Nerudova „Báby a baby" napsané: Zma desetkrát hotši muže, O hubikách,
O
:
stari'/rh
mlá'nrirh
a
panuárh,
Manželství a
O
:enithí
a
vdav'ách,
a
rrach a broky. Také jest ciunýui v oboru liferárné djepisném.
—
František Ladislav Hovorka (1857 ) narodil se 1857 v Bezuici u Písku, vystudoval práva a jest lenem redakce „Hlasu Národa" a kiiibkupcem v Praze. Peložil román Kraszewského P< divinnvé (2 díly, .Mat. lidu lí;8(i)- Také redigoval asop s „lincli" (1879j a byl inným v oboru dramatickém.
Karel Škába (1858 bubu^lovi,
ale jtro
—Xanarodil
1858 v Praze, studoval která vyšla od byl ze semináe vylouen. Jest-úednikem )
povídku
nho
se
kížové,
ccsté
v ,,Matici lidu", msta Praby. V „Platii lidu" vydal i s pseudonymem „Prokop Sázavský"' povídku Na poátku velké dobij. Mimo to vyšlo od nebo: Masopust, Pod kamenicí. Na kordonu a J.
pi
obci
Vlasta P lesnibo
cliotí
1 1
i
ne
r
o v á (1
858
—
Záe
Weyuielky ve
)
narodila se v Polné a jest
na Morav. Napsala
Ze uTdi-skfjch hor, (Jhrdzkij ze žtldrských hor Ze štíni i'jasfi žití (Lib. 1897), O chud/jch i Í897), [On. Lac. kn. nár. 1808) a j.
ri/cht,
Alojs Dostál (1858
narodil —faráem v )
se
r.
Na
(IMat.
I.
hohaté/ch
1858. v Kvasinách
Keboi
v Královébradecku a jest u Xeveklova. O sob vydal tyto povídky: Láska kes(ansk<í (1S84), Útoist (1885), Obtovaná (1885), Za svatováclavskou korunu (188(5), r 7Y/Yey»e (1887 všechny v „Zábavné hWiWoiéco,''^), S poctivostí nejdál dojdeš (1884 v „Urbánkov knibovu ])ro lid"). Poslední bašta eskobratrská (1884 v „Moravské bibliotéce"), Djepisné povídki/y obrazy a rty ('1887 tamže), Z proudu života (1898) a j. Pro mládež jsou od ubo ])ovidky -len poctivé^ Za vlast (ob 1897) a j. ;
Karel
V.
jest novellistou
Rais (1H59 velmi
—
)
krom
oblíbeným,
básni (viz na
sír.
vyšinuv se v krátké
5íl.)
dob
Novellistika.
96
nejpednjší. Napsal Výmlnkfíi (1891), Horské koen t/ (1882), otmiichuf (Lib. 1892), Rodie a iti (1893), Zajmlí vJndeuci (1804), Kalibv sloíu, Lopota (obé 1895), Za svttem (1890), 1'itufátn Bezoiišfk (1897), Pu/jmíhÍ {\H^\X') a M^zi h'<7ml mezi
Díve
(1898).
psal
i
&\ús\'
ehož
pro mládež,
Bohdan Kaminský
(1859
—
)
bohužel zanechal.
krom
Xovd prosa
básní (viz na (18S9), Rtizm
str. (1888), 59.) napsal ^ panstvo (1891), rty humoristické a satirické (1892), Mecenáš (Kab. kn. 1893), Xoctvmo (Ott. Lac. kn. nár. 1895) a ^'Stndie a poiidky (1895).
A'/-e.<%
Václav Stech (1859—) narodil se 29. dub. I>i5!» na Kladn a jest uitelem v Žižkov. Náleží k nejlep.šim humoristm. Napsal Mdomlídskii pep (1893), Koleje (1895) a Uloží (1896). Jest inným i v obDru dramatickém.
(*).
u
Josef Kru.šiua ze Š Vamberka (1859 — ) narodil se ce 1859 v Lysé nad Labem a jest uitelem v áblicích Libn. Napsal rty (Mor. bibl. 18{t2) a >Starýin pérem (ítárna
„Švandy dudáka" 1898). Také v oboru dramatickém jest inným.
Hoi ca
—
ce 1859 v Brn; vystudovav vojenské školy, byl dstojníkem a nyní jest lenem redakce „Národních list'' a poslancem. Zbdovaný lid eský upímnéh(» pítele a obhájce, o emž v Slez.sku našel v svdi jeho spisy Pamatujte na ^Slezsk'), (fhrdzky ze Slezska a Listy z <J;ch, obrázky z Moravy a ze Slezska. Krom toho napsal Drobné riiif a jfovidjci/ vojenské (2. vyd. 1893j, Kresby a piI;,niác
(18.">9
)
narodil se 28.
nm
{WM)/Z
lidské Lac. knih.' nár. 1894), Z vln života bídy (Ott. Lac. kn. nár. 1H9G) a j. Také peložil z frantiuy Lni. Zoly Itnkor Pascal 1H93), M. Prevosta l'nlopauny(\X\)i))fxy
bé'ty (Ott.
(
Karel L e í? e r
—
krom
básni (viz na str. 59.; prostomluvou psáti, napsav satyrický obrázek Kmanci(
1
s5!>
)
zaal povaná (1898). i
krouí básni (viz An^íustiii Luireii Mužik (ls5!i — na str. 59.) napsal povídky írosky života (Modrá knih. lsi>4) )
Novel listika.
97
Lac kii. uár. 1898) a peložil z nminy OttODa Ludwiga Mezi nebem a zemi (Svt. knih. 1898j.
a Skvrní/
i
Josef
paprsk f/
D.
(Ott.
Konrád
(1859
—
)
narodil
se
1859 v Mui-
clíovicíeli u Prahy a jest úedníkem banky „Slavie" v Praze. Napsal JJaJmatfkr povklkij (Sal. bibl. 1889), Z bratrskijch vlasti (Ott. Lac. kn. 1890), Xa útku (Ott. Lac. kn. 1S92\' Flaveck povídky (Sal. bibl. 1892), Cim^ srdce, im jsi zhešilo (ÍA\).\'^^2), Posledni (Mat. 1. 1892;), Albatros (Naše knih. 1893), U dvou kocour (Lib. 1895), Sázavské vlny (Ott. Lac. kn. 1895), Duhov' barvy (189G), Svtlo a tma. Do zbran! (ob 1897), Jan Herodes (Lib. 1897) a Pohrobkové (Ott. Lac. kn. 1898).
Viktor Kamil
Jeábek
(1859
—
)
narodil se v Lito-
myšli a jest ídícím nitelem v Postících u Brna. Napsal Obrazy života (1891), Nové povídky a obrázky (1894), Z ininulých dob (1894), Ze svta prostfjch lidi (1897) a román Anna Bystika (Pít. dom. 1898).
Matj A n as tas
máek
Si (1860—) krom básní (viz na str. 00.) napsal do „Libuše" povídky Z oijušniých míst (1887) a Ú ezaek (1888), které mají látkv ze života cukrovarnického, novelhi Brati (1889), román Štstí (1891) a o sob romány Otec (1891), Dvojí láska (1894), DiiŠe továrny (1894) aPrvnislužka (1898). S pseiidonymen „Martin Havel" vydal Ze zápisk phil. stud. Filipa Koínka (5 sv., Kab. kn. 1892 1896). K údajm jeho životopisným zde dodáno, že jest i knihovníkem na Král. Vinohradech a lenem eské akademie. i
a
—
bu
František Xav. Svoboda (1860 — ) krom
básní (viz
na str. 60.) napsal povídku Probuzení (Mat. 1. 1893), Mladé pedstavy, Náladové povídky, Románové 2^np}'8ky (vše 1894), žertu, i žalu (Lib. 1895), Drobné píhody (Mat. Vzrušující hlavy ženské (^Ott. Ijac. kn. 1897) a j. Jest
'^ms
eské
1.
1896),
i
lenem
akademie.
Jan Antoš (1860—)
1860 v Praze a jest úedníkem v kancelái Ust. Matice školské v Praze. Napsal narodil
se
7
i
Novellistika.
98
Drohui' novelli/, Skizz// a sfnw u ovdl ist icki' (ohé 1^89) a Všeilin pribhi/ (Ott. Lac. kn. nár. 1896). Také pokusil se v oboru
dramatickém.
Karel licích a jest
apek
IŠOO v Domažlenem redakce „eské politiky" v Praze. Napsal
M.
(1860-)
narodil
.se
Povídky (1892), Kejzdpadih'jši Slovan (Ott. Lac. kn. V tetím dvoe (1895) a Nedlní povídky (1897).
nár. 1893),
Josef Paulík (1860—) narodil se 1860 ve Svojšicích v Kolínsku. Vystudoval fakultu íilosolickou a jest úedníkem v l'raze. Peložil z polštiny E. Orzeszkovó liene nati (Sbor. iliustr. román 1892), Mhtala (Románová knili. Svt. 1893), Románová (1891), Mezi sed áki/ a 'pán;/ (189 ) a E. Kumiie A^a druhém bthu moe (1892; vše Ott Lae. kuili. nár.) a j. Také jest inným v oboru jazykovduém.
František
Roháek
(1800—)
narodil
1800 ve
se
Krundova, Jest doktorem ])ráv a zemským Brn. V letech 1890 lS9o redi-^-oval asop-s „Niva''. Aydal Mah' povídky (Mor. bibl. 1884J, Pivui hích (1893) a Xkolík povídrk (Ott. Lac. kn. nár. 189;')).
Vedrovicích u sekretáí-em v
]\Ior.
—
Ludk
Archleb (1800—) narodil na Smíchov. Najisal pi drá/e níkem ohriízky, novellky a povídky (1890). Také
úed-
se li^OOajest
hninonsky. jest inným v oboru
Vojeiii^k
dramatickém.
—
) narodil se isijo, jest doktorem ai chter (18C() román Sychrova ú-ii (Ott. Napsal v Praze. úedníkem práv a Lac. kn. nár. 1892) a Zn pravdou (1898,>.
Josef L
l^rantišek peložil
iM.
yalech a
j.
Jan nai)sal ložil
S.
Procházka
krom
básni (viz na
str. 6(1.
povídky
l>:ti^ki'
F. Caballera
Ti
básni (viz na str. 01.) (1801 ) krom kartony (1885) a Novilly (1887) a jie-
ondvhh'
duši' a J)<>li,n's aCr. A.
Pecquera
novelly.
krom
básní (viz
na
Tedra A. de Alareona
1'roroclvi a
jmé
Antonín 1'ikhart (1S61— ze španlštiny
Kar-
v
—
erve íika
/'iiprslck liDiy a jiné
ložil
(1861—)
Prévosta Jtdininj vdavky, Jul. Verue Tajemný hrad
)
str.
61
)
novelly,
|ii-
Ka-
99
Novellistika.
Osmi a Tom. Cancteia P< srdiu'/ úknl (v.ši> Lev. sv. nov.), Nazarin (Moder, kii ), Km. rardo-Hazánov Kunámká svaiba a jiné povídky (Knih. Besed lidu 1898) román Juana Valera Doa Luz, A. P. Valdésa Povidki/ o dlech, Juana Valery Zelený pták (Lev. sv. nov.\ povídku D. Armanda Palacia Vaidésa Lli/lla nemocného (Ottova Lac. kn. nár. 1898), don Diega llurtada de Mendozy LazarWo z Txvtnei (Svt. kn. 1898) a j. faola Altíiiuíra H. P. Galdósa
Pavel Albieri narodil se
r.
1801 v
(18G1
—
),
pravým jméneni Jan Muek,
Jaromi. Vystudovav
vyšší reálku, oddal
se spisovatelství. Nyní žije v Americe. Vyšly od nho povídky vtšinou rázu vojenského s tMuito názvy: A ti-.mno poand .
.
.
„Ottov Lac. knih. nár."), iXiKi. Vojenské novdlij ze í^edmidenufho tažení (1882 vydání rychle za sebou), 1X48 až 18U6. (Rakousko v Itálii.) Patero vojenski/ch novell (1881), Xa ka Stellu (1882 v „Ottov Lac. knih. wkw), Z eskfich krajtt^ Z ('ech a ]>ro Cechi/, Z eskr domovinu (ti tyto svazky histo(^1SS2 v
dv
povídek vyšly r. 1883. v Keinwarzábavných spis", kterou redigoval), Stráž na J'f/ii (1884 v illustrované bibliotéce „Z našich a cizích vlastí"), 17!>4. Vojr)isk(' novel/l/ z velké dohij (1884), Toleranni J70'J patent (1884 V „Matici lidu"; povídka tato byla skonfiskováua) a Utíkejte, Prajzi jdou (1885 a 2. vyd. 1894), Knkské loovídkt/ (1890), V zajetí Arnúdi/, Kdijž jsme táhli na Paíž (1891), Povídku p(fif"i''^ ('urina, Z rzného Šiku (obé 1892), Pod kolem (ped tím vydáno r. 1890 v Americe), Xfvésta za ^(f dollar rických a humoristických
tov
„íSbirce
—
(1897), Z ajnerické/ch toulek (Ott. Lac. kn. 1898). peložil román Gunterv áblovo plém (1894).
Z anglitiny
Václav ezníek (1861—) narodil se r. 18G1. ve vsi SkaUce na Náchodsku, jest doktorem filosofie a úedníkem pi eském museu v Praze. Vyšly od nho povídky s tmito názv}': J.éta spásu (1882), Xa stará kolena, Z podhorskijch tradic,
U
eského lva (vše 1883), Po velké události, Za utrpení
(v „Matici lidu"). Vesnické povídA\>/ (vše 1884), V dusném vzduchu, Z rzué/ch as, Pod praporem nadéjc (vše 1885), Xá rodní beseda (1886), Pro lepší budoucích, Za kvetu mladosti (obé 1887), Zámecké novelku (1891), Na ostatním 2>&nízi, Pod pramenu sázavskými (obé 1892), Krví a železem (1893) a j. yyreí-ÍA-/
Od
r.
1892. vydává sbírku povídek
s
názvem Modrá knihovna
Novellistika.
100 a
píše
povídky
také
pro
mládež.
Jest
iiinyiii
i
v
oborn
djepisném.
Jií Guth (18tJl— ) narodil se 1861 v Hera. Mstci: vystudovav universitu v Praze a Zeneve, stal se doktorem lilosolie, byl vychovatelem v rodin hrabci a nyní jest professorem gymnasijním v Traze. Freioži! bratr Yces, z Lotiho fíybá islatuhký, Kniha o soucitu a snuti a
Mj
Podzimní láska, z Verne Klaudius Bomharnak, z Bourgeta v oboru zenipisní^m svta, Z velkého ze Zoly Paíž a j. Jest inným svými. cestopisy Z Tlieurieta
i
Jan J. Langner (ISOl— ) narodil se 1861 v Králové Dvoe n. L. a jest redaktorem „Plzeských listu" v Plzni. Napsal povídku O IMi Václavu Hanušovi (1890) a peložil z polštiny l>oI. Prusa Palác a sbofenina (Ott. Lac. kn. nár. 18í)5i, H. Sienkiewicze Pojme za ním! (Lev. dom. 1898), E. Orzeszkové Podivín sv. nov. 1895) a <Jno vádia (Pít (Lev. 8v. nov. 1896) a j. Také jest inným v oboru djepisném.
Gabr
862—) narodila se 1862 v Kiitoé i e 1 a P r e i s s o v á ( a žije v Traze. Napsala (Jbrdzki/ zt tSlucácka (o sv., Mat. l.j, Povídky (Kab. kn. 1890), Jdrd/i/ (1889), ti// ze tílucdcka (1890 Z mrlio alba (Mor. bibl. 1890), Nové obrázky a rrty (1893), Koriitanské povídky (Sal. bibl. 1895), Obrázky bez rdmfi ()tt. Lac. ku. nár. 1896) a Když hc-zdy padaly (Kab. knih. 1898). Jest innou také v oboru dramatickém. 1
Hoe
1,
(
Bohumil Brodský (1862— ), pravým jménem B o h. Zahradník, narodil se 21. srp. 1862 v Hostaov u áslavi a jest faráem v Oiibenicích u Votic. Napsal jjOVÍdky Boue na horách (1S85\ Pomsta Lollard (1886), Ti povídky (1887), Uvé povídky (Mor. bibl.), Z naSeho kraje, slo 1452, llusUské obrázky, Obrázky z vojny, Ze zrui-ských matrik. Hlasatelé svobody, Pan poslanec. Píslušníci, Z vetnic a sa>not a j. Nejnovji vydal román Odumelá
ratolest (1898)
Kftžena Jesenská (1863 — ) krom Jl.) napsala dospivajícím divkáni
Božcn
a
povídku .lannila
V k o v á-K úntická i
básni (viz na
(1
863
— ")
str.
(18'J4).
narodila se
1
863
v Pardubicíb a jest chotí Josefa ^ika, úedníka pi cukrovaru v Uhínvsi. Napsala Povídky (Mat. 1. 1-^87), Drobm povídky (Lib. 1888), Cn/il povídky (Kab. kn. 1890), Justýna lloldaHurd (Kab. kniii. Is92), Po sratb (\H\)2\ Xovr j,ovídky (Lib. 1893), Vdura po rliirnryov! (1893), Jdy/lky (Kab. knih. 1894)
101
Novcllistika.
i
Minníosf (1895)
roniáuy
a
a
Mrdí-ichii
Jest
(1897).
innou
v oboru (liamatickém.
—
na
Vilém Mrš tik (ISCio ) narodil se 1803 Morav a žije v Divákách, zamstnávaje se
v
Jimramov
toliko spiso-
Napsal román Santa Lncin (Mat. 1.), Stini/ (Ott. obé 1893), Ohrázhj (Kab. kn. 1894) a román Lae. kn. nár Pohádka maje (1897) a peložil z ruštiny L. N. Tolstoje román Vojna a mh- (1890) a Vldda tmu (1891), F. M. Dostojevskébo Uraženi a ponížení (1888), A. Micbajlova Zlatem a mJatem, J. A. Lejkina Kousek chleba (1888) a Humoresky (Knili. Bes. 1. 1896), J. N. Potapenka román Láska (1894), Spisy Aleksje Feojilaktovie Pisemského (1894—1898, jest zde také román Rozboueni' ;?20/V), Vsevoloda Garšina Povídky (2 sv,, Mat. 1. 1890 a 1898) a erný kvt a jiné noveVy (Lev. sv. nov. 1896), A. S. Puškina Viková dáma (Lev. sv. nov. 1897) a j-., z polštiny V. Gomulickébo Poslední soud (1890) a z vlaštiny C. Mendsa Silhouetfy. S bratrem Alojsem Mrš tikem napsal i?aiZ«/»;oy_y ženy a Jinr povídky (Ott. Lac. kn. nár. 1897). Také v oboru dramatickém jest inným. \atelstvím.
;
Josef Mer han t (1803—) narodil se 1863 na Zbirov a jest lenem redakce „Moravské orlice" v^Bru. Napsal Povídky (1891), Had a jiné povídky (1893) a Cernd pole (Ott. Lac. kn. nár. 1897).
Josef Václav Bohuslav (1863—) uicich u
Nymburka,
jest
narodil se r. 1863. v Radedoktorem práv a advokátem v Praze. Napsal
sbírku povidek Na cestách životem (2 ásti v oboru právnickém.
Josef Brann (1804—1891)
Hoe
r.
1883. a IS^S
narodil
se
)
a jest
11.
ce
inným
1804
a byl uitelem v Buštbrad. Bozstonav se v Kutné odešel do Kutné Hory, kde zenn^el 28. srp. 1891. Náleží k nejlepším pstitelm povídky djepisné. Napsal tvero obrázk starohorskýeh a Z pamétí krevníeJi písa (obé 1886), Paní Sibilla (Mor. bibl. 1889), Zašlé/mi veky (Ottova Lac. knih. 1890), Chudi/ bohatec (Mor. bibl. 1891), 3íezi vyhnanci (Lib. 1891), Z dob poddanství (1893), Ze zlatých a dobrých asv (Kab. ku. 1893) a Dvé historické povídky (Lib. 1894). Také vyšla od
102
Novellistika.
Dho
i>i(»
inným
BoJm
nilulež povídka Pro
Slinové (1893 a
podruhé 1895 a 1
VMv
i vlast (1887), robenec (1894).
Hoanšti
Také
byl
v oboru literárn dje})isnén).
Josef
K. Šie.jhar (18(U— ) narodil se 17. nj. lsf)4 v Staré Pacc, vvstudovav techniku, bvl liíeduikeni v eukrovaru, ale nyui jest hospodáem na statku v Dolní Kalné. Napsal Florian liihk, mhpní z Mijšic (Pít. dom. 1885), nitlanchoUk (1889), Dojmi) z pHrodij a spolenosti (18!*4), Co život opomíjí {\mb), Oba (Pít. don!. 1895) a Zátiší (1898j.
Ke
Kudol
—
Jaroslav Kronbauer (18G4 narodil se vystudoval práva a jest lenem redakce )
\x^'A v Lichocevsi,
„Hlasu národa" v Praze, ^'ydal Z posledních stanic (2 dilv, 1889 a 18901, Alma (1890)", Ze svta pro sv^^t (Lib. 1894), Xa jjrant/i (18ll8) a pro mládež Svitlo v temnotách duševních (1895). Též jest od nho Naše jubilejní vf/stava (1891).
Gustav Narcis Mayerhoffer (18G5— 18G5 v
Clirudinii a jest
tice .školské
v
Praze.
)
narodil se
úedníkem
/
Napsal
v kancelái Ústední Mapcoiosti a Za hradbami, pe-
ložil z maarštiny M. Jokaie cra a dnes, Zlatá uiaaka. Klub zamilován f/ch blázn, Bezejmenný zámek, Sandora lirodyho Slena don Quixote, Zena s dvma dušemi (1898), Snženka (Svt. knih. 1898) a j. \
František Ilejda (18G5— a jest spisovatelem v Praze.
slavi
Karel Švanda ze Sem l'^G7 ve Vršovicích u
Pavla
Švandy
ddktdrem
i)ráv
Praliv
i
)
narodil .se 18G5 v Ml. BoleNapsal Karikafun/ (1898).
e (1
jakožto
narodil — svn divadelního
8G7
)
.se 1 'J.
záí
editele
hereky Klišky Pepkové, jest a úedníkem pi zemském výboru v Praze.*) ze
Stniic
a
Na|)sal Fantastické povídk;/ (1892) a Bizzarni povídkj (189G).
Také peložil Artura Schitzlera Anatol (1898).
jelio
*) P'(l tiin Ityl v (iiilioni censuriiim pi |)()'i
— 103
Novellistika.
Gustav Jaroš
—
krouié básn (viz na str 62.) napsal povídku Pnblihdiii a híšníci (1801), (lS(i7
—
)
Karel Mašek (1SG7 krom napsal Domku z larct (189G). )
hásuí
na
(viz
str.
02.)
Emanuel rytí z C e n k o v a (1868—) krom básní (viz na str. 63.) peložil z ranCtiuy Jeana Riehepina Bizarrni smrti (2 sv., Lev sv. nov.), Polonecinné (Vzdl. bibl. 1895), román Vikt. Huga Bídnici jM. Prevosta (1893) a
J
Otakar
Aue d nie k
—
krom
básní (viz na str. ()o.) napsal ^[al^sht novellij (1892), Pseudokontesij a jiné noveVji (1894) a Intimní dramata (1895), ])elo/>il z vlaštiny C. Mendé^a J.físht, /e: slzí a se sm-je, z frantiny E. Zoly strýc a Dílu, J. Brte fará a j. )
mj
MJ
jest
{1>^C)S
Václav Hladík (1868— ) narodil se 1868 lenem redakce „eské politiky '^ Napsal Z
v Praze a lepší spole-
nosti (1892), Z pražského ovzduší Ott. Lac. kn. nár. 1894), Ttí láska 11895 a j. Peložil Alf. Daudcta L;jdiln hích, G. de ^laupassanta Mil<írck, J. Obneta V zái milion a j. Jest inným i v oboru dramatickém.
Karel Kamínek
3. listopadu 1868 v Praze. Vydal román If,í<95), povídku /h'es irae (1897) a Dissonance (1898) a peložil román Stanislava Przybyszewského Cestou (\záe\. bibl. 1898'.
v Praze a jest iednikcni
(1868 -) narodil se
pi magistráte
(1868 ), pravým jménem Václav Plaek, narodil se 26. list. 1868 v Pacov a jest doktorem lékaství v Lukavci u Pacova. Napsal romány Evin hích (1894) a Sestry (1897) a Ti povídhj (Pít. dom. 1895). V. P.
Trnavský
Puzena Svobodová (1868—)
narodila se 1868 a jest
Xa
pd
písité (Lib. 1895), Petížené/ kJas (1895), Ztroskotáno (Kab. kn. 1896), Povídl
Xav. Svobody. Napsala
— Novellistika.
104
—
narodil se 1. Jo sef Vej vara (18G9 v Scmilech a jest lenem redakce „Národních )
Napsal Život utrpenhn (Mor. knih. 1892) a
prosince 1869 listu" v Praze.
(j/jnétcjú
Z/'/*/
(Modrá
knih. 1893).
Jií Karásek napsal romány uvot (1897).
(1871
—
krom
^
Bezcestí (1893),
Stojatí:
básní (viz na
vody (1895
str.
G'3.)
a Minio
Jan Osten (1871 ), pravým jménem Jan Ohrenstein, narodil se 23. b. 1871 v Zdislavicich u Vlašimi a jest poštovním úedníkem v Praze. Napsal Drohm' rty (Mor. bibl. 1895), Páni a sproskici (Pít. dom. 189G), Kanceláské ohrúzkij (1897) a Na venku (18íf8) a peložil J. H. Mackaye Lic manželství (1898).
Karel
ervinka
napsal Zhaslé
oi
—
(1872 ) kromé básní (viz na str. 64.) a ní^olik jinf/ch drohných stadii prózou (1895).
II ují o Koster ka Kinilie Flygare-Carlenové 1897. vyeliázejí v jelio peklad Romány a novelli/), V. Patcjdl (L. Wallacelio roaiáu z dob Kristových Beu-Hur 1898) a 1\. S t fpá ne k, jejichž údaje životopisné jsou pisateli
Z pekladatel bute zde pipomenuti ješt
(od
r.
tchto
ádk neznámy. bu zde dodatené
uvedeno, že r. 1898. zaala vycházeti „Vilímkova knihovna", vzniklá tím, že sloueny jsou v jedno ti belletristické sbírky, totiž „Knihovna rodinná", „Knihovna románu cizojazyných" a „Moderní knihy" (viz na str. 6G. a G7.), kter tedy pestaly
Také
vycházeti.
III.
Akoli
Dramatické básnictví.
od poátku
tyicátých jevila se snaha zíeské, trvalo ješt dlouhou adu let, nežli stalo se to skutkem. Po roce 1848. hráváno njaký as dvakráte v týdnu na stavovském divadle esky, ale vtšího úspchu v té píin nebylo lze záhy se dodlati, teba že již od konce let tyicátých obohacoval básnictví dramatické vynikajícími plody Josef Jií Kolár, vydav již r. 1847. diti
již
v Praze samostatné
let
divadlo
truchlohru „Monika" a r. 1851. truchlohru „Žižkova smrt". Lepší asy, které zdály se kynouti divadlu eskému kolem let padesátých, daly vznik i podniku, jenžto dosud trvá, osvdiv nezmaitelnou silu životní, totiž ,,Divadelní bibliothéce", sbírce pvodních i peložených dramat, kterou Jaroslav Pospíšil roku 1852. vydávati se jal a ve kteréž až do našich dnv uložena valná ást eského repertoiru divadelního. Sbírka ía> zaala peklady, a svazek 1. obsahuje veselohru „Milován býti nebo umíti!" od Scribeho a Dumanoira, kterou z frantiny peložil Dr. Jan Palacký, pozdji nijak oborem tím se neobírajíci, a veselohru „Brute, pus Caesara!" od M. Rosiera, kterou Rovnž i další svazky vyz frantiny peložil J. J. Kolár. plnny jsou peklady: mezi nimi jest i inohra „Deborah" od J. H. ]\rosenthala, peložená od J. J. Kolára, jenž i byl prvý, kdož otiskl ve sbírce té hru pvodní, totiž truchlohru ,,Magelóna" ve svazku 6. (1853).
Také Josef Kajetán Tyl záhy
jal
„Bibliotéky divadelní", otisknuv tam jakožto
se pispívati do
první hru dramatický žert ,.Ob šelmy" (1853) a potom obraz ze života mšanského ,,Bankrotá" (1854). Ped tím vyšel o sob Tylv „Krvavý soud aneb Kutnohorští havíi" (1848) a „Jan Hus"
106
Dramatické básnictví.
(1849). ile na poli divadelní Václav
drainatickém
vystoupil
tehdúž
veterán Kliment Klicpera, vydav v krátké dob deset novvch svých dramat, totiž ,,I)ivotvorný klobouk", „Dobré jitro", eská Meluzina", druhé vydání ..Uhlika", „Popelka varšavská" (vše 1848), „Hvzda aneb Charakterové", „Sva\slav, poslední Svatoplukovec", „Brnnské kolo", „Zlý jelen" (vše 1849) a „Poslední prázdniny" (1850), avšak žádné z nich nemže se vyrovnati starším jeho pracím. Také František Turinský vystoupil tehda s novým plodem dramatickým „Pražané roku 1G48" (1848) a F e r d. li ret. M k o v e c triíchlohrou „Záhuba roilu Pemyslovc" (1851) a „Dimitr Ivanovic" (1856 Ale krom tchto nkolika práv uvedených dramat a krom ješt nkolika her Tylových ped rokem 18t)<». nic pozoruhodného se nevyskytlo v básnictví dramatickém pvodním. Vzmáhající se však eské písemnictví vbec ovšem vydatn pisplo zvelebiti také básinctví dramatické, které spisovatelé po roce 1860. usilovali zdokonaliti víc a vice, což dailo se tomu v jedné itíin, onomu v jiné. Pomáhaly jim v tom i jiné události, z nichžto bute pipomenuty na míst i
i
.
prvém peklady výtených dramat cizojazyných, jmenovit Shakespearových, vydaných s názvem „Dramatická díla Williama Shakespeara" nákladem Matice eské v letech 1854 — 1872. K tomu i)ij)ojila se r. 1859. nová šastná okolnost. Byloté toho roku oteveno v Praze divadlo novomstské pedstavením
eským,
a rok 1861. i»inesl nám rovnoprávnost i na divadle stavovském, které i)ešlo ve správu zemskou, tak, že bylo dáváno pedstavení eských práv tolik co nmeckých, totiž ti téliodné.
Když pak divailla
r.
povolán
1861. byl
za
dramaturga eského
Gustav Plef^er Moravský a n d a ze S em c, kteí ])íiinili
Pavel S v a
i
po
nm
r.
1862.
se zvelebiti a roz-
návšté\a pedstaveni i'ských víc a více se množila a ti pedstavení v témdni ukázala se býti nedostatenými, Dr. F r a n t i š e k Ladislav R i e p: e r navrhl v/.hledem k okamžité poteb samostatného divadla a vzhledem k utšenému rozvoji jtvodniho dramatického píscmnictvi ])ostaviti za ímní eské divadlo. 1 bvlo zízeno v Praze zatímní samostatné královské eské zemské divadlo se stálým persohojiiiti
r''pertoir tak, že
107
Dríímatirké Icisnictví.
iKiloin
a tttevhMio^ 18.
listopadu
18G2 Jhilkovou
„Knil ^'llkasill''. Švandii byl juionován Jelio a zastával chvalu ten úad až do r. 1866.
A
Múza eská
Iriiclilolirou
vrcliiiíiii rcžiséreiii
konen
tam, kam veškera její snalia /a trudnýcli se národu eského smovala: mla svj vlastni stánek, z nliožto vyhnati ji nemohla již urážlivá zájjov velikopanská; mla sv j vlastní ústav, který ml býti spisovatelstvu místem ušlechtilých zái)as duševních a národu školou, galerií vzor, ])alladicm nového nadšení vlasteneckého. tak dramatická
se
ocitila
dob probouzení
innost v básnní dramatickém, probuzená zízením samostatného stálého eského divadla, byla roznicena také tím, že byly vypisovány odmny na nejlepší práce dramatické, a to zejména Fingerhutem pražským F e r d i n a n d e
m
mšanem
(Náprstkem).*) Prvé vypsání ceny Fingerhut uinil již r. 1857., ale na dramata toliko z djin eských, byla zaslána do r. 1859. pouze tyi dramata, z nichžto hlavní odmnu nebylo lze dáti i
žádnému; jen akcessit pien, a to prvý historickému dramatu „Jaroslav" od Leopolda Hans man na (f 1863), redaktora „^loravských novin" v lirn, druhý pak truchlohe „Svatopluk" od Frant. V. Jeábka, tehda kandidáta ])rofessury a spolupracovníka „Pražských novin". Když vyjjisována byla Fingerhutova cena na rok 1859., ol)or látek k dramatm byl rozšíen na djiny všech národ slovanských, ímž ovšem volba básníkm dramatickvm bvla velice usnadnna, a výsledek, kterýž objevil se již r. 1800., byl daleko ])ntšitelnjší proti výsledku z r. 1859. Hlavní odmna nebyla sice akcesit prvý obdržel optn žádnému dramatu ale Vít. Hálka „Závis" a druhý téhož „Král Rudolf" dramat došlo již 14, a drama na sedmém míst cenou svojí nad drama, kterému r. 1859. stojící vynikalo ve mnohé
piena
—
—
píin
akcessit prvý byl dán, takže posuzovatelé onch dramat prose o úspchu tomto takto: „Ukonujíce zprávu letošní
nesli
ádk
bu
kivda, *) Aby snad nestala se pisateli pítomných to, co jest otištno zde a ve ..Vlasti", ro. 1887., na str. 82.-85. a 156. až 12., 158., srovnáno 8 lánky jeho v „Kvtech", ro. 1883., ís. 10. a v „Ruchu", ro. 1884, is. 10.
—
Dramatické básnictví.
108
dramatech zaslaných nemžeuie uevyznati radosti naši z hojného úastenství sil konkurrujících vbec, ale zvlášt z nkolika tch utšených plod, které bhem jednoho roku na štpu ce.skoslovanského básnictví dramatického se byly urodily. Pokrok ten valný, jenž osvduje se tím, že sedmý z letošních o
kus
je
tém
výtenjši loského
rukojemstvím,
že,
nežli
doba
prvního, jest
konkursu
optn
nám pevným ješt
vyprší,
stkvélejšího dokáme se ovoce." *) Ješt více innost v básnní dramatickém byla zvtšena,
když
r.
kámen k velikému Národnímu
položen základní
18(J8.
utšenjší a utšenjší, když jeho stavba když tato chlouba národu eského 12. srpna r. 1881. stala se koistí plamen, nýbrž ustavin vzmáhala se a zkvétala, a vzrostla ješt vice, když divadlu. Jevila se pak
dt
(kouována
r.
1881., a neochabla ani,
Národní divadlo r. 1883. nadšenou obtavostí národa znova bylo dostaveno a úelu svému odevzdáno. Také v Brn zízeno jest Národní divadlo. Zpsobilých dlník starších na eské roli dramatické jest ada dosti etná, a druží se k nim i dosti hojn básnického dorostu mladšího. Do nedávná nejlei)šími eskými básníky dramatickými byli Emanuel liozdcb, František Vnceslav Jeábek a Josef Jií Kolár. Nvní nejvíce obohacuj obor ten Josef S t o b a, F r a n t š e k A d o 1 f 8 ub e r t, J a r o s a \ V r c h c k v a Julius Z e v e r. Z 3r> dramat, která konkurovala o ceny vypsané pro Národní divadlo, uznána 13. srpna roku 1883. za nejzdailejší truchlohra „Salomena" od Bohumila Adámka, ped tím veejnosti zcela neznámého. Ze zaniklých sbírek, v nicbž otiskovány byly dramatické básn, jest uvé.sti „Výbor spis dramatických" (IXOG ISTi'), Divadelní svt" (1 872—1 870), „Nový divadelní re])ertoir" 1 877 1
í
1
i
1 i
—
,.
(
až 18,S1) a „Vybrané brv divadelních ochotník" (1885— 18í»')). Nkteré též otiskla „Národní bibliotéka" (ISCM— 1894). Ze sbírek nyní vycházejících uvedeny budte ,,l»ibliotéka divadelní" (od r. Í852 vydává J. Po.spíšil), „Divadelní ochotník" (od. r i 801 vydával J. Mikuláš a M. Knapji, n^Tií J. M. Srp), „Bibliotéka operních a operetních text" (od r. 1874 vydává :
*)
„Zprávy soudc" nu
str.
45.
Dramatiokt^ básnictví.
109
rrháuck), „Sbírka spis dramatických" (od r. 1874 vydává I L Kober), „Ochotnické divadlo" (od r. 1885 vydává M. Knapp), „Rej)crtoir eských divadel" (od r. 1886 vydává F. j>iináek), „Žertovné hry divadelní" (od r, 188G vy dává ]M. Knapp) a ,,^'ybrané hry eských divadel" od r. 18'JG vydává J. II. Vilímek). Také „Kabinetní knihovna" a „Svtová knihovna" otiskují dramata. Z dosti etné ady dramatických básník eského písemnictví z let 1848—1898 butež uvedeni zde tito: Fr.
A.
Václav Kliment Klicpera
(1792
— 1859)
krom
po-
str. 67.), které hlavn teprve od konce let tyipsáti, byl již od poátku let dvacátých velmi platné inným v oboru dramatickém. V letech 1847 1848 vydal Dr. J. A. Gabriel „jeho Dramatkki: sijisy, v nichž obsaIsraelitka, eská Meluzina, Divotverm/ klobouk, ženy jsou Dohré jitro, Uhlíkaj Popelka Varšavská, Hvzda aneb Charakterové, Svatoslav, poslední Svatoplnkovec, Brntínské kolo, Zhj jelen a Poslední prázdniny. V letech 1862 1863 pak vyšly jeho Spisy, prvn otištné vtšinou 1820 1830, v nichž nejsou ona dramata nákladem Gabrielovým vydaná, z ostatních pak uvedeny bute: Ptáník, Veselohra na most, Bohovín ctverrohý, Každý nco pro vlast, Hadrián z Rimsu, Zižkuv me. Lhá a jeho rod. Kytka, Sobslav, Blaník, Eliška Pemyslovna, Lazebník. Loketský zvon a Jan za chrta dán, kteréžto všechny s i)idáním „Divotvorného klobouka", „Zlého jelena" a „eské Me lužiny" jakožto nejzdailejší budou tvoiti Výbor dramaUckých sjnsH ]\ K. Klirpery, upravený od Fr. A. Šuberta (vychází od který frašku Zlý jelen vydal ve své úprav také r. 1898), ve „Svtové knihovn" (1898).
vídek (viz na cátých jal se
—
:
—
Josef Wenzig
(1807
— 1876j
krom
—
básní epických a
djepisný obraz ^irria a L*aet}is. dramatickou báseii Koruna, inohru Timoleon a veselohry: Dok orka medicinae anebo Náhody, nehody, hody, Malí co Pyt/malion ili Básníkv tajný plán a žert Snídaní a obdvání, kterážto drámata tvoí prvý svazek jeho spis v „Národní bibliotéce". ]\Iimo to napsal voln dle Jana Amosa Komenského lyricko-dramatickou báse Labyrint svta, obsaženou lyrických (viz na
str.
30.) složil
Dramatické básnictví.
110
svazku jeho spis v „Nár. bibl.", teksty k (•perám TJhušin soud a súfítek a Dalibor, ku ktervm hudbu složil líedich Smetana. v dniliém
Josef Kajetán Tyl (1808—1856) kromé na
dramatický
07.) též obor
str
již (»d
poátku
bclletrie (viz
ticátých
let
Z
dr.imat jeho, jichž celkem ol napsal, vynikají: obohacoval. StrakiDilckfj dudal,, 1'aliova dcera, Jiíkovo iidf:nt, lUinkrittáy Krvav;} soud aneb Kutnohorští havíi, Pražskj j/auieudr, Paní
Marjdiika, matka pluku a j., které vyšly vesms tiskem teprve po roce 1848, a to nejvíce v Pospíšilov „Bibliotéce divadelní", kdež i jiné ješt nkteré jeho jsou otištny, jako na ]). Zižka Trocnova (18()1*). Divadelní hrij ve vydání Turnovského z obsahují ti poslední díly. J. L Turnovský vydal národní báchorku Strakonický dudák i ve „Svtové knihovn" (1808). i
František Do uch a básnických
na
(viz
str.
30
(I-^^IO
— 1884)
peložil
)
ze
krom
jiných prací
Shakespeara
1>
her,
krále Richarda II I. (1854), Koriolanus (1858 a podruhé 1880), Julius (aexar (1850 a podruhé 1880), Kra'l líichnid II., Veer tíkrálovi/ aneb (Jokoli rhcefr (ob 18<)2), '/ivot
totiž
a
snii'f
Král Jan, Sen veronski/ch
v
(iHiV,))
noci
ncatojaiisktí'')
(ob 18G0\
Dv
šlirhtiru
a Romeo a
„Romeo
Julie (1872); peklad truchlohry 1872, jest velice zdokonalen proti vy-
a Julie" z r. dáni, které vyšlo r. Is47., a vyšel znova r. 1883. v „Ústední knihovn". Mimo to Doiícha rozmnožil náš divadelní repcrtuir pÍL-kiadem rinohry Klcistovy Katinka IIeilbro)iska' (isCtTj, truchloliry Uu^-ovy 1'u;/ Hlas (1870), veselohry Sardouovy Silné že)iij a veseloher l>ayardových a Dumanoirových Malfi Richeliiu na. prvním potýkáni a Hrbatá nrvsta i nkolika jiných ješt dramat.
Karel Jaromír Erben (1811—1870) kroni pokusil
Teprve
básní (viz na str. ."50.) v básnictví dramatickém, ale tiskem uirclio nevydal. Gustav Toužil dle prvopisu z r. 1833. vydal jeho veselohru se
t;iké
Sládci (1891).
Jakub Malý (1811—1885) krom peklad ckých
)
(viz
na
str.
(JS.)
peložil
Provozován byl piijuvó v Štolbové „Divadelním svét''
ji/,
r.
ze
novellisti-
Shakespearových dramat
IS.').').
a
podridié
v)dán
r.
IsTd,
Diaiiiatické básnictví.
111
Veselé Seni/ trindsorsk (I80G; knih."), Král Jindich VI. (díl I. 1858;
tchto
podruhé 1882 v ,.rslr. díl II. 1861; dil 111. 1802), Mnoho povyku pro nic za nic (18G4), Konec vše napraví (18G9), Othello, monentn bendtsk// (18G9 a podriilié 1880), 11
:
Trojlns a Krcs.^tida,
Jak
}<e
vdni to
libí,
Marná
Idskj snaJ:ení
(všechna ti 1870) a Perikles, kníže tyrský (1872). Mimo to jest od nho peložen krom Lessingova dramata Nathan Moudrý (18G5), znova Shakespearv Antonius a Kleopatra (vydaný r. 1880. ve „Vybraných dramatických dílech Williama Shakespeara", jejichžto uové, laciné vydání vyšlo r. I880.J a llaiaht, princ ddniikfi (Ust. knih. 1883).
Josef
ejka
(1812— 18G2)
narodil
se
7.
bezna 1812
v Rokycanech, byl doktorem lékaství pi všeobecné nemocnici v Praze, kde zemel 25. pros. 18G2. Ze Shakespearových dramat peložil tchto 9: Ct/nihelín (185G), Král Jindich V., Antonius a Kleopatra (ob 1858), Veta zu vetu (18G2), Komedie plná omyl (18G4), Pohádka zimního veera, Timon atJiénskt/ (ob 1869), Tif>'s Andronikus a Král Jindich Vílí. (ob 1870). Mimo to peložil i Romeo a Jidii, kterýžto peklad V3 dal Ferd. Fiogerhnt (NVíprstek) r. 1861., takže triíchlohra tato byla do eštiny tikráte peložena (dvakráte Douchou). K. Drahoúovský napsal veselohru Staroech.
František na
8tr.
31.)
Josef Jií Kolár (1812
(1812-1881)
— 1896)
krom
básní (viz
krom
básní (viz na 68) vynikl zejména
str. 31.) a krom novellistiky (viz na str. jakožto básník dramatický. Dramata svá pvodní i peložená zaal otiskovati již za let tyicátých (viz na str. 05.) a k nej prvnjším z nich náležejí velmi cenné truchlohry Monika, Ma<jelona a Žižkova snirf, vydané tiskem prvn vletech 1847 až 1853 a pozdji znova. Mimo to jest uvésti drama I^ražský éid (1872) a veselohry Mrnvenci (1870), Ti faraóni a Dejte mi aniaru (1871) a z dramat jeho nejnovjších: ^'^m.iití (1882), Primátor (1883), Královna Barbora (1884), Umrlci hlava (1885) a áblova legenda (1891). R. 1886. poala vycházeti souborn jeho Dramatick díla, a svazeek I. obsahuje drama Mistr Jeroným, které provozovati nebylo dovoleno, II. Královna Barbora a III, tímiifí. Dramata Kolárova vynikají
Dramatické básnictví.
112
úinností ua jevišti. Z peklad jeho vynikají triíchlohra Goetiieho Fnust a Schillerova Loupežnici a dramata Shakespearova llam.h't (1855), Kupec Bendhký (185'J a podruhé 1880), MnJchrtli (1868) a Zkrocení zlé hny (187:Í). Mimo to pehižil Schillerova VahUtfina (všecka ti oddlení), Croetheho truclilohru Eijmont a Gotz z Be7'lichw/ii, Schillerovu truclilohru rkhidy a láska a j.
svojí
—
1877) krom povídek a román ínserdt (1866j, truclilohru napsal veselohru 08.) erná rže (1868), frašku }[alomSstské klepny a j. a teksty k operám, z^nichž uvedeny bute: Pnvlnnd neviísta (1866), Ijranihoi v Cechách (k obéma hudbu složil Bedich Smetana), Templái na Morav (1865), V studni (1867) a j.
Karel Sabina (1813
(viz
na
str.
Antonín Jaroslav Vifátko (1815— 1892) 1815 v Nových llenátkách
a
byl kuiliovníkeni
kde zem. 19. pros. 1892. Peložil drama Pamela (1887)
z
narodil se 22. kv. v Praze,
eského musea
jazyka vlaského Karla Goldoniho
Vincenc Vávra Haštalský (1824—1877) krom románu na
str.
janakij
71.)
dvr
peložil
Schillerovo
Smšné
a Molicrovy
Spiknutí
Fieskovo,
Mosenthalv
(viz
Svato-
fijieny.
Ferdinand Betislav Mikovec (1826—1862)
na-
v Sloup v Litomicku, stud. v Praze, zabývaje se archaeologií, zemel 1862 v Praze. Redi-^^oval „Lumír" (viz na str. 9., 14. a 16.). Od nho jsou tragedie Zálmhn rodu
rodil se
1826
Pirniydovského (1851) a v oboru djepisném.
l>iiniii-
írnnovi
{ISóC}).
Byl
inným
i
str.
Josef Václav Fric (1829—1890) krom básni (viz na 36.) a povídek (viz na str. 72.) byl inným hlavn v oboru
dramatickém. n;ip-av I. jeho „Sebraných Jinsfislfiv, z
ostatních
i
peloživ množství her divadelních. Svazek
.spisuv"
ob.sahuje
truchlohru
'^catoptuk n
pak jeho dramat vyšla trudilohra Kochan
líntihiirský (1847), dramatická bá.seú Beiislav llzejnieuný{\%i\0), truchlohra Iran Maz^pa (1864), dramatický obraz LUtnsin soud (l''^. Z píeklad butež uvedeny PiUík, Prin-
Dramatické básnictví.
(ob
113
Krasiúského Irit/mi (z polštiny r. 1863. k pekladu ínitiu pedsktv napsal Karel Sabina) a dramatická báse Byronova Manfred (1882). S Josefem Lad. Turnovským vydal k slavnostnímu otevení Národního divadla
cezun BnijilaAíikn
/ fraiitiuy),
;
AliiKinacli dlvadeliii (1881).
Jan Bohumil Janda (1831 -1875) krom básni (viz na str. 37.) a povídek (viz na str. 73.) napsal dramaticky žert Rosenbeig, otištný v jelio ..Básních" v ^Národní bibliotéce".
Gustav Pleger Moravský
kromé
(183/]— 1875)
básní (viz na str. 37.) a románu (viz na str. 73.) psal i dramata, z nicbžto nejlepšími jsou veselohry Ona mne miluje^ Telegram a Kapitola I., II. a III. Z truchloher l)ii(Ttcž uvedeny: Boleslav I'/jsai>/ a DeJla Fosa, která mla prvotn název „Poslední Ro/mbcrk"'. V „Národní bibliotéce" dramata vyšla v
prvém svazku jeho „Sebraných
„
„
.
.„
......
SmiVhov
,
spisu".
—
„...„
praí.
.
.
kvt. 1895. Zpracovala asi 50 her pvodních a pes 600 her peložila; uvedeny bute: Kíiž u potoka a Vesnifk''/ román (obé dle román Kar. Svt]é), inohry Zlá víla a HrabSuka Somerive, veselohry Boj všem žewdHi, áblova dcera^ Paragrafy pana PuSkvorce, Adam a Eva 23.
a Kterfi je pravý ženich a frašky Fan fará a jeho kostelník, Jak se u náa válka vede. Ženský boj^ Neíkej ženské, že je stará a j. Také napsala Zápisky eské herecky (1886).
Žofie Podlipská (1833—1897) krom povídek
(viz
na
str.
73.)
peložila také z frantiny Snibeovu veselohru Sklenice vody aneb Úinky a píiny a napsala drama Ženská pýcha (1889).
—
Jan Neruda (1834 1891) krom básni (viz na str. 37.) a povídek (viz na str. 74.) vydal sbírku vzpomínek ze života divadelního od rzných spisovatel s názvem .,Divadelní tácky" (1881 a za dívjších let vzdlával zdárn také básnictví dramatické,^ sepsav truchlobru Francesca di Rimini (1860) a veselohry Zena miluje srdnatost, Prodaná láska (1886 vydání tvrté), /enich z hladu, Já to nejsem a Merenda nestíámf/chvšechny tvoí Divadelní hrí/, vyšlé jako XI. díl jeho „Sebr. spis". 1
8
Dramatické básnictví.
114
Ladislav elakovsky
—
Í1834 ) narodil .se 29. list. 1834 v Praze, jest synem básníka Frant. Lad. ('elakovského, doktorem filosofie a professorcni ))i eské universit tamže. ádnviii élenem eské akademie. Peložil étvíi dramata Jest Shakespearova: Král Lear (1856j, KrdJ Jindich IV. (díl L 1859; díl IL 1870) a Boue (1870). Hlavn vyniká v oboru j)nrodovédcckém. i
Vit
Há
—
k ( 1 88.5 1 874), který více vynikl v b;isnictví epickém nežli dramatickém a nejvíce proslul v básnictví lyrickém a v novellistice (viz na str. 34. a 74.), vystoupil na pole dramatického biisnictví poprvé r. 1860. a hned s úinkem '/.
s
1
av
1
e
Btkvélým, totiž tnichlohrou Carevic Alexej, které následovaly téhož ješt roku triíchlohry Zái-iš z FaJkenštejna a Král Rii
i
Eduard Riiffer
(18.3."j
drama Na Balkáne
napsal fanaké proudy.
a
— IhTHi
text}'
kron) román
k operám
llnaiuká
Bernard (iuldener (1836—1877)
na str. 75.) neista a Uvato-
("viz
narodil
se 5.
ce
1836 v Horažovicích v Písecku a zemel
15.
notáem v Lomnici nad
Napsal truchlohru
iSoýiinisba
chvíle (obé
Poi)elk(ju v Jiínsku.
záí 1877, jsa
(1875) a inohry Had v ržích a Katastrofy dlouhé 1895) jakož i libretto Král a uhlí.
Zdenk
hrabe Kolovrat Krakovský (1836-1892) narodil 86 r. 183G. Zenael v Kyclinové n. Kn. 24. íj. 1892. Jsou od ného inohry Libuie a Vo ruzreati a nkteré veselohry, z nichžto nejnovjší jest Starouškové (I88G).
115
Dramaticko básnictví.
František VtMiceslav rodil
se 2o. led.
filosotie
íi
Jeábek
doktorem kde zera. akademie. Napsal
\ JViJeslavsku a byl vvšší divri škole v Praze,
183(i v iSoboíce
uroessorem ]m
(1836-1893) na-
^U. b. ISiio. Ji}l i ádil} lil lenem eské trnchlohry: Služebník svého pána (1871) a Si/n lovka (tyto jsou nejlepší z jeho dramat) a veselohry: Zde jest žebrota
dv
zapovzena, 'Jesty vrejiitlio mi nr ní [ISiW)), W-se/nJn-a (1864), Ti doby zem eské v Komárové (1871) aj. Jeho Dramatické spisy Po jeho smrti nejlepší vyšly v „Národní bibliotéce" (1883). velvu div. Maydalena našeho ées. (Eep. 1897) vyšlo drama a Závist (Kab. kn. 1898). Byl innýni i v oboru literárn
djepisném.
Vojtch 8m lovský
—
1883) krom básní (1837 a povídek (viz na str. 42. a 76.) vyšla jeho Pozstalá dramata (1891 1893), a olisahuje svazek I. trnchlohry Natálie a Scéna ze salonu, II. truchlohru Žid z Prahy, III. veselohry Lapla motýla a Eminrina první láska a JV. veselohru Zlaté tele.
Alojs
i
—
Jose Dnrdík
—
(1837 ) narodil se 15. íj. 1837 v Hoicích v Jiínsku a jest bratrem Alojsa, Pavla a Petra Durdíka, doktorem íilosotie a ádným proessorem pi eské universit v Praze. Peložil z angliiny Byronovo drama Kain {Poes. svt, 1871 a 2, vyd, 1895) a sepsal truchlohry Stanislav a Ludmila (1881) a Karfliat/inka (1882j, které jsou píkladnými vzory k studiu theorie o truchlohe, pocházejíce od nejpednjšího krasovdce eského, a vzbudily napínavou pozornos a všeobecnou zvdavost. Byl inným i v oboru literárn djepisném a pírodovdeckém, hlavn však vyniká v oboru filosoíickém. Jest i ádným lenem eské akademie.
Josef Junrhans (1837—) narodil se 28. íj. 1837 v Jiíne a jest •doktorem práv a advokátem ve Slaném. Jest od nho Poslední Mjyhykán, Pemysl Otakar v Sandandu (1863), Snirt Pemysla Otakara II., Život hádanka (1880), Satek z pinuceni (1882), Kunhuta (Vybr. hry div. ochot. 1887), Do temných konin (1892) a j. Jiljí Vratislav Jahn (1838 -) krom jiných prací básnických (viz na str. 43. a 77.) vydal i truchlohru Kateina z Pernsteina (1861).
Josef Ladislav Turnovský (1838—) krom povídek str.
77
)
napsal
veselohru
Staí blázni
a peložil
asi
(viz
padesát
8*
na
her.
Dramatické
116
Itásnictví.
S Josefem Václaveiii Friem vydal ^Almanach Matioe divadelui" na str. 113.).
(viz
Vávra (1839—1890) knuiiu niniáuii iviz na peložil znamenitou vlasteneckou trueliloliru .Sardouovu 78.) Vlasf (2. vyd. 1892). Emiiiniel
str.
—
František Ferdinand Samberk
(1839 ) narodil se 21. dub. 1839 v Praze a jest lierceni pi Xárodnini divadle v Praze. Z dramat jeho bucFtež uvedena, a to IVa-šky Seil.ma:
še<
vojtuf
(1882), Josef Kajefau
rovský
(1883) a vvpravná
Ttjl
lira
(f882) a Karel V/h-t
pai)"
Hndik
Bnnikn
Bo-
na
vá-
staiu (1893).
(1839 ) krom povídek (viz na národní hospodá (1867), truchlohry vydal inohru 78.) Podi'bradovna (1872), Král scc-ho lidu (1879) a -Iíhc/lV/ 1883) a veselohrv yaši vijhrdUj Dvé Jcrdsni/ch oi (1873) a Cnvvouo-
František Z á k r ej s
—
str.
(
bild sto^lstka (1881).
Václav Vlek
(1839 -) krom roniáuv a jtovidek (viz na str. 78.) náleží také k nejlcpšiin hášuikim dramaíickýn). a hned prvá jeho práce toiu* druhu, totiž dramaticky obraz Kr(»m z djin eských šohslnv (18G4), poctna byla cenou. toho napsal veselohry Soch// (18(')4) a lleJielie v Kocourková (1809) a znamenit truchlohry: J'r,ni/sl dtnkar (Í^íCí), EUška Pirnii/slooia (l8'i(; a 4. vvd.' 1893), Mdadn (18(]9 a potetí v ,.Kab. knih." 1880), Idpnnii (1881 a podruhé 1882) a /'
ped
„Kliškoii
Pcniv-slovnou"
Dramata jeho
vvznai-;iií
se
mluvou
iišleelitiliiii
si
a
pediut
na^iich
117
húsiiictvi.
I>r;uiiati(."ké
v/ncšenou láskou
vlasteneckou,
hledíce
národních.
(1840—1893) krom básní (viz povídek {\i7. na str. 79.) vnoval velikou innosf eskému divadlu, sepsav nkolik piivodnieli (hamat, peloživ etné kusy z cizích jazykv a osvdiv se jmenovit zruným pekladatelem operních tekst. Sepsal dramatický žert iVa zdar dus'ojného!^ veselohru Princ se havi, raíkv Pohádka o ervené karlulce a Tvrdá e-^ká palice a j., peložil Molirova Tartuffe, Calderouova Sudi/^ zalamejského, Scribeovo Pst, Gutzkovo Uriele Arosta, Feuilletovo V dobách pokušeni a j. Z operních tekst, které peložil, butež uvedeny: Bektor a generál, Xanon, Holubice, Zvonky cornevilleské, Guido a Ginevra, Afrikánka, Zedník a zámeník, Popelko bostonská.^ Bandité, Romeo a Julie, Frinc Methusalem, Probuzený lev. Král to ekl, Unos Sabinek. Malý vévoda, Ostí hoši, VelikovévodkynS z Gerolsteinu, vdoví/ (hudba od B. Smetany).
Emanuel Frautišek Ziiugol
na
4o.) a
str.
Dv
—
(1840 ) krom povídek (viz na .str. 69.) napsal Moderní upíi (1884 dle své i)ovídky téhož jména) a peložil
Jakub Arbes i
drama
Leisewitzovo drama Julins T'arent»ký.
—
841 krom povídek (viz 1 889) na str. 79.) napsal prostomluvou truchlohru Bnron Goertz (1871, podruhé 1883 a potetí 1891) a veselohry Z dohij kotillonv Spoutáni, Zkouška (r. 1872.), Scfa pán v županu (Napoleon), státníkova (1874, podruhé 1894), (rimerál bez vojska (1889), Xáramek (1890) a inohru Duhrodruzí a peložil z nminy veselohru Slavnost zah,zeii/', z frantiuy dráma Sardouovo Fer-
Em
nowla. a
a n u e
1
Bozd
Dumasovu
c
inojiru Pan A[p>ns.
Julius Zeyer (1841
román
(1
li
—
)
krom
hásní (viz na
str.
44.)
dramata Stará historie (1883), Sulamit (1885), Lefjenda z Erimi (188G), Lihnšin hnm- (1887) a Jha Snna (1895; poslední ti v „Kab. knih."). Roku 1893. zaala vycházeti jeho Dramatitká clila a obsahuji Xeklan, Ti komedie (totiž Brati, Z dob ržového Jitra a Láskij hra) a Radúz a Mahdena. Také peložil Molirovu komedii Šibalství Skapinova (Svt. knihovna 1898). íi
povídek
i
Karel
(viz
na
Tma (1842 —
)
str.
79.) napsal
krom
napsal veselohru 7Jaté péro (1897).
i
humoresek
(viz
na
str.
80.)
118
Dramatické básnictví.
enk
Vyhnis
krom
(1842—)
oboru
novcllistického (viz
na
peložil clo „Poesie svétové" dráma indické od Kálidásy ^'akunmající pedehru a .sedm jednání.
8tr. 80.)
tala,
Ervín Špindler (1843—) krom
básní (viz na str. 45.) a povídek peložil Wilbrandtovu truchlohru G>nkchus, tribun lidu (1876) a hru Girardinovu Návrat z hrobu.
(viz
na
str.
81.)
Pavel Durdík (1843—) krom
novellistiky (viz na str. 81.) peM. Gogola Hrái, veselohru Turgenévovu Venkovanka (obé 1885), veselohru A. N. Ostrovského Mnuý bez viny (1886), Palmová veselohru -V<í* Pí/el Nklúžev a Spažinského Pani mojorka (obé líepert. ložil z ruštiny
es.
div. 1887).
—
Josef Jií Staukovský
1879) krom básní (1844 (viz na stix 45.) a povídek (viz na str. 81.) napsal inolirii Zelrdci, která jest velmi zdailá a má látku z djin nizozemských. Mimo to jest od nho veselohra Hij Sloiam'!, J)i> zl>ran>', Nedejme se!. Literární nddennic i Krnhonoš a. ]. Peložil z nminy dramata: Fard z podlesí, Sedhík IivopiHsežník, Fuík, Lenauova Fansta a Alhígenski', Wilbrandtova truchlohru Arria a Messalina, z Calderona Ukar své cti a Veejm' tajimstcíaj. Poádal „Bibliotéku operních a operetních tekstft"', do které peložil sám znané množství tekst, jako: Poustevníkv zvonek, Mamzel Anf/ott, Sto panen, Krdsnd Helena a j. Po jeho ,
smrti vyšla veselohra Mul;) král (1881) a
j.
Antal Stašek (1844—) krom a povídek (viz na
str.
81
)
napsal
básní (viz na str. veselohru Smlouva
45.)s
li-
chváem.
Josef Václav Sládek
(1845
—
)
krom
na Shakespeara
bá>;ní
(viz
na str. 82.) peložil W. ženy (1894), Makbeth (1896), Si-n noci svatojanské (1896), Jak se Vám líbí (1897), Julius Caesar (1898) a Kupec Bendtskfi (1898; vše ve „Sbor. svt. poes."). Nkteré z i)eklad tch vyšly také v úprav za š^kolní etbu. str.
45.) a povídek (viz
Zkrocení
zlé
Josef Štolba (1846—) krom povídek
(viz
na
.str.
83.)
redigoval sbírku dramatických prací pvodnich i jinojazyných 8 názvem ,,Divadelni svt", do které napsal pvodní dráma Matino dílo a veselohru Zapovzené ovoce. Mimo to luqisal
Dramatické básnictví.
llí>
veselohry A picc, Jounn ne písemné, Unos, Tak je to na tom svt a frašky Jirat ranec, Krejí a švec, Sj^ikwití v Podmazov jakož i tekst k opee Tvrdé' palice (hnd])a od A. Dvoáka). Ze ápanlštiny voln peložil Xovr dráma (1878). Pozdji napsal veselohru Vixhií dmžstvo (1887) a dráma Závf. (1889; obé :
v „Rcpert es. div.") a frašku Bratranec (1891 v „Bibl. div."), a od r. 1891. vycházejí jeho Dramatická díla, obsahující: Kivé cesty. Vodní družstvo (2. vydání), Peníze, Zlodj, Mezi umlciy (2. vydáni), AJJ P>';/hf (2. vyd.) a Na letním h/t.
Záv
Ladislav Quis
—
krom
básní (viz na str. 46.) peložil Schillerovu truchlohru Marie Stuartovna (1892) a Goetbeho inohru Ifíjenie v Tauridc (Sbor. svt. poes. 1894).
(1846
)
Eliška Krušnohorská str.
50.) a
povídek
(viz
na
str.
(1847
—
)
krom
85.) naji^sala
básni (viz na teksty k velmi
oblíbeným operám Lejla, Betislav, Karel Sketa (hudba ke všem od Bendla), Hubika (dle povídky Kar. Svtlé), Tajemství^ ertova stenat (hudba ke všem tem od Smetany) a Blaník (hudba od Fibicha), dramatickou báse Pvec volnosti (1874), dráma Ddic ducha (1SS4l), tragickou operu i)?'ea'o?'« (1892), dramatickou báchorku Kukaka (1897) a spolu s Františkem Dvorským truchlohru Harantova žena (1880).
Antonín str.
11.
Sokol
(1847
—
)
krom
povídek (viz na
a írašiky :^ Farizejci, Gellinek a sjjol., aneb Školní otázka v Modínovy Starý vlastenec a Hlavní kniha pana
85.) sepsal veselohry
Kleopatin prsten, Kosestrima,
Vijletníci
Steperka,
S políka.
Bohumil Adámek
(1848—)
narodil se 8.
list.
1848
v Hlinsku a žije ve svém rodišti, úastn se obchodu a hospodáství. Jsou od nho truchlohry Salomena (Kab. knih. 1885) a Hercdt (Repert. es. div. 1887). Jest i lenem eské akademie. (1848- ) krom básní (viz na str. íO) a pona str. 85.) peložil z maarštiny veseioliru Rákosibo Aesop (Divad. svt. 1873),^I)ócziovu IluUl.a (r. 1885; pro jevišt naše upravil ji Jar. Vrchlický), eh. Czikvlio Proletái^ Em. Madácha Tragedie lovka (Sbor. svt. poes. 1893) a j.
František Brábek
vídek
(viz
'
Dramatické básnictví.
120
849 — ) krom povídek (viz na str. 8G.) sepsal dramata Petr Vok Riahfi-h (1880), Pohuzend (r. 1882 a 2. vyd. 1898), Jan Vfjrava (1886 a 2. vyd. 1898), Láska Raffaelova, Praktikus, Velkostatká a Drama
František Adolf Šubert
(1
ty
chudých sthi, která všechua, vyjímaje prvé, vyšla v souvydání jeho Dramatických diíl, zacavšioh vycházeti 1886. Ul)ravil také Vf/hor (l.raiwdickijch spisu Václava Klir. meuta Klicijert/ (vychází od r. 1898.) a sepsal Národní divadlo v Praze (1884; viz na str. 18.), Xárodní divadlo eské na výstav ve Vídni (1892) a j.
borném
Karel Pippich (1849—)
narodil se roku 1849. ve Zlodoktorem práv a advokátem v Chrudimi. Jsou od ného veselohry Z eské domácnosti, Ve veejném živote. Slena nakladatelka (2. vyd. v jedné knize 1890 a 3. vydání nicích u Slaného, jest
1897), veselohra
obé
Re}),
es.
Svt zásad
div.)
fl8S8). drama Šlavomam (Í890: dramata Vlasty skon a Ilrah^^nka hudební a
Marie.
Ota Piu kas (1849-1890)
narodil se r. 1849. v Praze, kde zemel 1890. Jsou od nho veselohry Zmnil datum (1866), Fotografie (1874) a 7e/e/o« (1878), frašky SecHák mUostpán 1874) a Strýkrué (1875) a dráma Xerovné maniel-tví (1882). Byl innyui i v oboru /.(.uipisnéui
12
l».
1
(cestopisném).
- 1 892) na str. 51.) a prací novellistických (viz na str. 86.) napsal veselohry Noviny a karty (1875), Pan Msíek, obchodník (1877), Zvíkovský rarášek (1883), Triumfy vdy (1884) a J^aní mincmistrová (1885), djepisnou truchlohru erné duse (1878) a Velký sen (1885) a velikou hru výpravnou Kristo/ Kolumhus. R. 1887. zaala vycházeti jeho Dramatická díla a obsahují dosud \' jmnském eledníku, Naši furianti, Sirotí jjeníze, Václav Hrohický z Hrohic, (Jhristoforo Colomho, Vojtch Zák, výteník, Zkažená krev, Na Valdštejnské šacht, Zvíkovský o-arášek a Pani mincmistrová.
Fra
krom
nti še k básni (viz
Ladis
Miroslav K (viz na
str.
vozována
r.
r
aj
1
av S
nik
(1
t
r
ou pc ž n
850 —
51.) sepsal dramatick(»u 1Š70.) a tnichlolini -hn,
)
i
c
ký
(
1 š.-)0
krom
básní lyrických drobíttinu Zatknutí (prolítdiáé z
Dube
(1881).
Dramatické básnictví.
Josef Vojta Slukov (1850 — pi Xároduiin divadle v Praze. Peložil Daneuka Šfastni^i lovk (Rep. es. div. )
121
narodil se 1850 a jest hercem z ruštiny liru Vlád. Nmirovie 1896.^.
—
(1851 ) krom povídek (viz na str. 80.) napsal i Difadelní hr// (tvoí XXV. díl jeho „Sebr. spis", vydaný 1898), a to tyto: Emigrant, Otec, Zkuitška, Kolébka a Vojuavka.
A
1
oj s
Jirásek
—
(1851 krom povídek (viz na str. HO.) ^ peložila z nžmoiuy veselohru Adolfa Wilbrandta Malíi (Sbírka spis dramatických 1870) a z fraiitiny veselohru Eduarda Paillerona Jiskra
Bohumila Klimšová
(Ust. knih. 18S1).
František Ruth (1852—)
narodil
se
1852 v
Kosov
Hoe
v Táborsku a jest podnikatelem staveb v Praze. Napsal Dtaantovtj prsten, Hrah Roziunoiskij, Olijip, Sestenka, Zpovt, Ztraceni'/ život a j. Nejnovji vydal Ideál, Utopený manžel ^ob 1897) a Písmákova dcera (1898).
Josef Otakar Veselý (1853—1879)
narodil se roku
1853. v Castelnuov v Pímoí z otce echa; gymnasium dokonil v Praze a vnoval se studiím lékaským, ale zemel v Praze 1879. Napsal veselohry Na kolbišti literárním, Anekdota, Václav král tmnn chce a teksty^k opee Šelma sedlák (hudba od A. Dvoáka) a k opee ernohorci (hudba od K. Bendla).
krom — napsal
Jaroslav Vrchlický (1853
)
básní (viz na již r. 1875. drama-
53 ) a povídek (viz na str. 90.) tické mystérium Kloa, otištné v druhém svazku jeho
str.
„Myth",
kterážto báse náleží k nejlepším jeho pracím, r. 1882. pak vzbudil nevšední oC-ekávání, vystoupiv i na samo jevišt íruchlohrou z eských djin Drahomíra, která vyšla tiskem v „Kvtech", ro. 1882., a potom r. 1883. o sob v „Slovanském divadle". Truchlohra tato však není valn zdailá, zdailejší jsou pozdjší jeho dramata. Dramatická díla Jaroslava Vrchlického poala vycházeti r. 1886. a dosud obsahují; životu, Soud lásky. Rabínská moudrost, V sud Diogenové^ Exulanti. Smrt Odgssea, Pomsta Oitullova, Nad propastí, Julian
znan
K
Apostata,
Brati,
Ndmluvij
Pelopovg,
Midasovy
uši,
Smír
Dramatické básnictví.
122
Tantalv, Smrt Hippodamie, Pietro Aretino, Tróji poUhe ní, Noc na Karlštejn (3. vydáni: poprvé vyšla 1885), Láska a siwtf. Svdek, InkavickJio pána, Jlarie Calderonoiá, Epponina a Král a ptáník. Také pi'elo/,il veselohru Edm. Abouta Vrak (1885), Em. Pohla romantickou kouzelnou báchorku Si-dm ha-
Záv
vranii (1891),
rayovo Svtec
Schillerovo dráma Vilrm Telí (1892), Echog:ahlazen (1893), veselohru Goldoniho Pani ho-
i
inohru Henrvka Ibsena Xápndnict J. Také vy.šel od nho tekst k oratorium Svatá Ludmila (1887; hudba od Dvoáka).
stinská (Div. bibl. 1893) a trnu (Svt. knih. 1898) a
Josef Král
—
(1853 ) narodil se 1853 v Praze a jest doktorem a proessorem pi Ocskó iiniversité. Peložil z etiny Euripidova dramata Kyklops a Alkentis (ob vo Sbírce klass. ec. a ím.), Sofoklovu trajíedii Elektra (Sbor. sv. poes. 1897), z latiny Plantovu veselohru Meuaechmové (Sbír. klass. ec. a ím ) a ze španlštiny Calderonovo drama Divotvomý klobouk (Sbor. svt. poes. 1892). filosofie
(viz
Marie ervi nková -liiegrová (1854 — 1895) krom povídek str. 91.) napjala libretta Zmaená svatba (1881), Dlmilrij (1882)
na
a Jakohin (1889) a peložila
O tok ar
Mokrý
peložil
hru
—
(1854 ) krom povídek (viz na str. Manželova pítelkyn (Bibl. div. 1891) a
Hermanna Sudermanna
Bedich Frida
(1889).
krom básní (viz na str. 5G.) peložil Balladyna (1893) a Lilia Weneda (188'"): obé
Herrmanu
91.) napsal frašku
Ongin
(1854—)
tragedie Jul. Slovacskho Sbor. sv. poes ).
Ij?nát
libretto Eugen
(1855
—
)
krom
Cest (1893).
povídek
(viz
na
str. 93.)
peložil
tragedii Vittoria Alfieriho Filip (1892), drama Pietra Cossa Šero (1894, obé Sbor. sv. poes.), drama Felixe Philippiho Dobrodinci lidstva (1895), veselohru Girolama líovetty Pokoe' (1897) a komedii E Blamn a R. Tocliélio Nfrvosni ::eny (1898, všechny ti liep. es. div.) a j. Byl i dramaturgem Národního divadla.
—
one
J Kouble (1855 ) narodil se 1855 v Praze, vystudoval fakultu Jlosofickou tílosofick a jest úedníkem pi malíské akademii v Praze. Peložil z chorvat.štiny truchlohru Ferd. Z. Milera Kvta a Milenko (Div. ochot. 1885) a truchlohru Matije P.ana Jan Hus (Ust. knih. 1887) a byl inným i v oboru literárn djej)isném.
Eduard Jelínek ník (Rep. cs. div.
(1855 —
\><\\CA.
)
napsal vcschihru
Kmouhv-
Dramatické básnictví.
—
(1855 1 krom básní (viz na str. peložil z polštiny veselohru AI Frcdra
František Kvapil vídek (viz na
str.
92.)
123^
.")7.)
a po-
Dv jizoy.
—
Jií
Zubatý 0855 ) narodil se '20. dub. 1855 v Praze, Josef lenem jest doktorem lilosotie a professorem pi es. universit. Jest eské akademie. Peložil diaiua Kálidasovo Málavikd a Agnimitraa (Sbor. svt. poeí. 18'J3j. i
Euj;en Miroslav Rutte (1855—) 92.)
napsal text k
opee
Emanuel Zítek inohru Karel Modravá
krom
povídek
na
(viz
str.
Spiknuti na Olympu (1896). (l85(j
— krom i
povídek
na
(viz
str.
94) napsal
(1888).
František Jií Košfál (1857—) krom povídek napsal veselohru .V« zdar
Matici',
a vánoní hru
Od
(viz
jesliek
na
str. 94.)'
zái
láska.
(1857 — ) kroac povídek (viz na peložil z polštiny veselohru Jana AI. hr. Fredra Kaloše (1880) Také redigoval „Divadelní listy" (1880— 1884
František Ladislav Hovorka
str. 95.)
a
j.
1.
Oldich (viz
na
str.
94.)
Y. Seykora Kostelecký (1857—) napsal frašku Jikrová polévka (1883).
Dvoák
Xaver (1858—) krom básní dramatickou hru pro dívky TidAtha (1895).
(viz
krom
na
humoresek
str. 58.)
napsal'
—
Vá cl a V stech (1859 ) kromé humoresek (viz na str, 96.) napsal drama Zht// d('šf (1890) a veselohru Malomstské tradice (1893).
Josef Krušina ze Švamberka (1859—) krom povídek na
str.
96.)
peložil hru Gerharta Hauptmanna Tkalci (Vzdl.
(^viz
bibl. 1898).
Antonín Koukl (1860 — 1884) krom básní (viz na str. 60.) napsal veselohry Pejsek z Boccaccic, Moderní Ariadna, Kavalirkové, Dcera tábora a Lov mladého krále a teksty k operám Oslavenec a Ženichové.
i
Matj Anastasia Šimáek (viz
na
Pomluva lidi
(1860
—
)
krom
básní
60.) a povídek (viz na str. 97.) napsal ve.selohru (1886), drama Bez boje (1887), inohry Svt malých
str.
(1890) a Jinfi
harda Hanptmanna es. div.^'j.
vzduch (1894) a peložil z Osamlé duše (1896; vše
nminy
Gerv „Repertoiru
Dramatické básnictví.
124
František Xav. Svoboda (1860 — na
60.) a povídek (viz
str.
inka zisku
na
)
krum
básuí (viz
dramata
str. 97.) nap.sal
:
Má-
(1889), >Smrij žicota (1892), Rozldwl, Vtok 1893) a Odpoutané zlo (1898; vše krom prvého
Váflr,ca'
(obé
v ,;Rep. es. div.").
Ludk
Archleb (1860—) krom
povídek
(viz
na
str.
98.)
veselohru Slavnostní schze (1894) a Xevsta za eskou korunu. ^d nho vydána stará národní hra lidová Stínání kohouta.
napsal
Také
jest
—
Jan Antoš (1860 ) krom povídek (viz na str. 97.) napsal veselohru Pani Boreckd („Kep. es, div." 1893).
—
Jan Ladecký (1861 ) narodil se 1861 v Praze, vydával asopis „Ceskk Thálie" (1887—1892) a nyní rediguje nový asopis divadelní. Najjsal truchlohrii Kortan, veselohru V tiskali, hru Dva svélij („Rep. es. div." 1897) a j. Jan a povídek
es.
ervenka (viz
na
str.
—
(1861 krom básní (viz na str. 61.) ) 98.) napsal i veselohru Oimštný (,,Rep.
div." 1897).
—
(1862 ) krom povídek (viz na Gazdinn roba (1889) a Jeji pastorkya 100.) napsala drama
Gabriela Pr eis.sova
str.
(1890).
Vilém Mrštík (1863—) ki-om
povídek (viz na str. 101.), napsal drama Paní Urbanová (1889) a s bratrem AI. drama
Manjša
(2.
vyd. 1894).
Božena \'íková Kuntická
(18(^)3
—
)
krom
(viz na str. 100.) napsala divadelní hry I' Sbt^ratelka starožitnosti (ob 1890) a V jamu (1897).
listiky
Ržena
Jesenská
61.) a povídek (viz ptroudech.
na
str.
—
novel-
bhidištij
krom
básní (viz na str. 100.) napsala divadelní hru Vžiti
(1863
)
Karel Kadlec :18G5— ) narodil se 11.' ledna 1865 v Pelioov u Sobslavi, je»t doktorem práv a tajemníkem Národního divadla v Praze. Peložil Pan editel od Bissona a Carra a Ekvinokce od lva conteVojíiovie (1896). Jest inným v oboru právnickém. i
Dramatické básnictví.
Karel flašek a povídek (viz na
(1867
—
125
krom
básní (viz na str. <)2) lOo.) napsal drama Studenti (1897).
str.
)
—
(1868 ) krom básni (viz na str. 63.) naj)sal lyrickou triloí;-ii s prologem Memento (1896), spraeoval libretto Dibora (1892), Pm-dita (1895) a Princezna Pnnipeli^ht (1897) a napsal dramatickou scénu Pítmí (1895) a drama Bhidika (1896). Také peložil dramatickou pohádku Ludvika Fnldy Talismnn (1893).
Jaroslav Kvapil
Václav Hladík 103.) napsal hru
(1868
Jaroslav Hilbert nech a jest
o Boha
—
)
krom
jiovidek (viz
ua
str.
^ovfi život (1897).
(1871
—
)
narodil
se
1871 v Lou-
inžiuýrem v Praze. Napsal drama Vina (1896) a
(1898).
Bu
pipomenut Jan Vávra, od nhož jsou veselohry iro/íA;;í?-sy i pana notáe, P^n vrchni porotce (ob 1889) Spekulanti aneh Úterek a pátek, Velké panstvo (1889),
(ob
1890),
Svatba na velocipédu (1891) a j.
Pod krovem otcovským
(1891),
inohry XafaSa
IV.
Vdám
Vdy
a nauky.
uáukám po
roce 1848. a zvlášt i)0 roce 18G0. prosplo hlavn, že dostalo se národu našemu škol eských {viz na str. 8. a 10.) a že r. 1859. poato vydávati „Slovník
a
i hned r. 1853. vydaný „Nmecko-eský slovník vdeckého názvosloví" byloté potebí pedevším eského názvosloví, aby vda eská, totiž eskou mohla rozkvésti.
nauný",*) jakož
;
eí
N?iprve pak ovšem byly vzdlávány více toliko nauky k potebám bžným a zejména školním nežli písné védy. Teprve za let osmdesátvch a devadesátvch vvskvtá se v pi-
eském
znaný poet ojjravdových vdátor, eská universita (od r. 1882.) a nejvíce k €eská akademie (od r. 1890.). A již i nkolik spis eských vydáno, které nepinášejí zisku pouze národu našemu, nýbrž semnictví
dosti
emuž pisply
])ispívají obohatiti
podstatn
vdu vbec;
nepodávajíf uenci
v nich prost výzkum cizích, nýbrž hloubají a ])adají piln sami, projevujíce odbornou zevrubnost v písemnictví a rozmnožujíce tak vdni všech národ na svt.
Též obory, do nedávná ješt zcela ladem ležící, jsou zdárn vzdlávány, a není již tém ani jednoho odvtví vd a nauk, které l)y nebylo zastoupeno spisy cennými. P.ylyf mezery, ol)jevující se všeobecným rozvojem písemnictví, bedliv od spisovatelstva vyplovány a odstraovány, a všude dodláno se již úspch estných. Ha jsou pstována již i taková odvtví, jichžto jsme celkem ani nikdy valn nepostrádali.
*) Díl ^misto 1859.)
I.
n:i
byl str.
ukonen
r.
18G0.,
18. tohoto spisu.
cimž jesf
omluviti
rok
1860.
Vdy Odbornému
a n.iuky.
127
véd
a uáuk i)oinaliaIy rozliné spolky a jednoty vdecké, které v Praze vedle „Král. eské spolenosti nauk" a „Musea království eského'- vznikly, jako: Jednota eských lilolo^-ft (založena r. l^^iiS.), Jednota eských luathematikii (zal. r. 18(jl>.), Klub historický (zal. 1873). Klub pírodovdecký (zal. r. 1860.), Klub stenor. grafický (zal. r. 18G0.), Spolek cheniik eských (zal. r. 1866.), íSpolek
vz(U'láváni
medik eských
chav
iužinýrství
právník
(zal.
r.
(zal.
(zal.
r.
1868.), Spolek eských poslu1870.), V.šehrd, spolek eských r.
Jednota filosofická (zal. r. 1881.) píslušné vdy jednak asopisy a
1868.), zvelebiti
a j.*j Pispívají knihami, které svým nákladem skoro v.šechny vydávají, jednak pednáškami a rozpravami ve schzích svých len.
Také „Matice eská'* prospla velice asopisy vdeckými. Vydávala ti, a to „Musejnik'', vycházející od r. 1827., kterému pikázáno písemnictví, jazykovda a filosofie, „Živu", vycházející od r. li^ól., které pikázána pírodovda, a „Památky archeologické a místopisné", vycházející od r. 1854., kterým pikázán místopis, starožitnosti a djepis: „Živa" zanikla r. 1867., druhé dosud oba vvcházejí. R. 1868. zaala vydávati „Sborník pro
filologii a filosofii"' a a mathematický", které jsou
historii,
pírodovdecký
1869.
r.
odborn vdecké, a ..Mnsejník''' pináší práce všeobecn vdecké. Jest nejpednjší podprkyní a vydavatelkou vdeckých sjhs ,,Sborník
i
takových, jichž
asi
bez
vbec a zvlášt, pokud „eská akademie slovesnost a umní" r.
ní
hned Jak nebylo by
nebylo
eské
se
nám
dostalo
akademie.
císae Františka Josefa I. pro vdy, 1890. zízenu rozvinula svou innost literární hlavn vydáváním nkolika sbírek, jejichžto názvy jsou: „Almanach" (vydává jednou za rok od r. 1891.), „Vstník" (od r. 1891.), „Rozpravy" (od r. 1891.), „Archiv historický" lod r. 1893.), „Sbírka pramen ku poznání literárního života v Cechách, na Morav a ve Slezsku" (od r. 1893.), „Archiv pro lexikografii a dialektolo.irii" (od r. 1896.) a „Soupis památek historických a umleckých v království eském" (od Téhož asi druhu jako „Rozpravy" akademie pináší X. 1897.)
*)
Jiné spolky viz na
str.
10.,
11.,
15.
a 21.
;
128
Vdy
práce stále ješt také nauk".
.,Ystnik královské
a nauky.
eské spoleností
V eské
akademii jsou zízeny také nkteré stálé komise^ a to komise ku prozkoumáni a zachováni dávnovkých památek zem, jejich djin, literatury a umní (komise archaeologická), komise historická, komise v píin encyklopaedie nauk pírodních, komise v píin pramen k poznání literárního života v echách, na Morav a ve .Slezsku, komise lexigoirratická. a dialektolog-ická a komise pro vydáváni biblioíhéky klassik eckých a ímských v eských pekladech. Co týe se vdeckých a naukových asopis,, skoro všechny obory zastoupeny jsou již i zvláštními asotoliko pisy, jež uvedeme si níže na svých místech. Zde všech otázky ze asové dležité, nejnovji pipomenuto, že obor uvádí v známost s úvahami píslušnými „eská revue" (od r. 1897: red. Dr. Pr. Podlipský), krom které vedle „Osvty" a „Naší doby" (viz na str. 20.) jest uvésti také revue umleckou, politickou asociální „Rozhledy" (od 1^<Í»2. red. Jos. Pelcl), katolický list „Altheia" (od V. 1897.; red. Dr. M. Ková) a list vnovaný veejným otázkám „Cas" (od
bu
r.
887.: red. Dr.
J.
Hcrben).
vdy
nauky v eském písemnictví již utšen vzkvctly, pece nynjší d(i])a dává nám pomrn velmi málo knih takových, aby za padesát let \)0 nás bylo pohlíženo na s tou úctou, s jakou pohližiiiie my na p. na Palackého „Djiny", Šafaíkovy „Starožitnosti", Junpnannv ,.Slovuík", Vocelv „Pravk" atd. 15a dnes na p. ani ta ,,Bibliotéka historická" (vydávaná v letech 1801 1874) nemá ješt koukurrence v njakém j)odniku literárním tak, aby bylo lze íci, že jsme v té píin dobu ped 30 léty pekonali vbec a vzhledem k tomu, o nyní snáze možno literárn pracovati,
Akoli však
a
n
—
zvlášt.
1
Djepis
Dj cpi séct ví,
ol)ur vdeckých a naukových pivdcno k rozkvtu Pavlem Františkem Palackým, ze ži-
které nejvíce, bylo
má pracuvnik Josefem Šafaí ke m
a
a ziMiipis.
z
Dojopis a zempis.
129
pak nad ostatní vynikají T u ui á š ^'. li o k, .1 a r o v Cíoll, I)r. Ant. Hezek, Václav Vladivoj Tomek a D r. Zikmund Wintcr. Všimávalo si hlavn toliko Ijlunýcli události váleuvcb, od nkolika let vzmáhá se však mocn smr kulturn djepisný. v die])isnveli pracích eských 2s\*jvtši poet pstitelv ovšem mají djiny vlasti naši, protože dojista každého uvdomlého echa lákají k sobe vnadou neodolatelnou, a vbec samostatné badání djejiisné, pstované Palackým, Voceleni, Tomkem, Gindelym a Dudikem,
jicicli
i 1
:
.s
1 ;i
i
svj dje
])ouze domácí. Xa širší obor vydal svj po veškerých ástech kmene slovanského. Djinám národ jiných nedostávalo se u nás bezprostedního, samostatného badání, samostatné výzkumné pée.
vyvolilo
si
za obor
se i^aaík, rozšíiv rozhled
Djepisci naši pestávali tu jednak na pekladech spis cizojazyných, jednak na rozliných menších vtších výtazích a zpracováních, takže nemli jsme mimo Smetanovy* djiny svkteré bvlv sice na svou dobu zjevem tové, vvšlé již r. 1846. znamenitým, ale novjším požadavkm nijak nevyhovují ve svém jazyku díla, které by podávalo ve velikém rozmru výklad djin všeho lidstva. Tomu nedostatku pomohl ásten Dr. F r a n t. Š e m b e r a. Zempis zaato pstovati pozdji nežli djepis, a skoro teprve za let osmdesátých poato jej vzdlávati s úspchem znanjším. Z malého hlouku pracovník v oboru tom znamenit jej obohatili zejména Dr. Jan Palacký a Dr. Frant.
—
—
Josef Studnika.
K zempisu
piísti také cestopis a národopis, které ješt pozdji nežli zempis jsou pstovány. Avšak i tu vydiino stkvostné obrázkové dílo prostonárodní Helhvaldovo „Zem a obyvatelé její" v eském peklade, a také zaala vycházeti „Bibliotéka svtových cestopis" (1878—1882, 3 díly), ale brzy zanikla. Velikou pozornost vzbudily zejména spisy Dra Emila Holuba, a jest utšeným úkazem poslední doby, že spisovatelé eští cestují do vzdálenjších krajin a podávají zprávy o svých cestách, v emž vynikají zejména Dr. Pavel Durdík, Dr. Jií Guth, Josef ský, Dr. Jos. štolba a Josef Wiinsch. Z asopis zaniklých zde pipomenut ..Sborník slovanský" 1^1881 1887, red. E. Jelínek), „Sborník historický" jest
Koen
—
bu
9
Djcpis
130 (18ŠL^ (18St;
—
188(3,
—1891,
vycLíizi
red.
A.
l)r.
red. Dr. J.
a
zempis.
líezek)
a
„Zeiiipisiiý
Úcžábek a Dr.
„eský asopis historicky"
(od
r.
sborník"
F. Au-^ustiiij, uyiii
pak
1895., red. Dr. J. Goil a
Peka), a již od r. 1854. vycházej i „Památky archaeoDr. logické a místopisné" (nyní red. Dr. J. li. Pí) a od r. 1891 sboniik lidovdnv „eský lid" (red. Dr. V Zibrt). R. 1892. zahjžeii v katolickém družstv ..Vlas" spolek „Historický kroii/ek", který vydává „Sbornílv Historického kroužkir* (red. Dr. M. Ková). Mnoho spis djepisných a zempisných otia skuje také „Sbírka pednášek a roz])rav" (od r. 1879. vydává zajímav pouná (od 1890. „Všeobecná knihovna" r. Otto), J. vydává Dr. F. Bakovský), „Knihovna Rozhled" (od r. 1894. vydává J. Pelcly, „Bibliotéku sociálních a politických uáuk" (od r. 1895. vydává J. Pelcl) a „Laichterv Výbor nejlepších spis pouných" (od r. 1896. vydává J. Laichter). Z djepiscv a zempisc eského písemnictví z let 1848—1898 butež uvedeni zde tito: .í.
Pavel Josef Šafaík (1795^1801) narodil se 13. kv. 1795 ve vsi Kobelarov na Slovensku. Vystudovav universitu v Jen, psobil v Uhrách na gymnasiu novosadském. Vzdav se úadu toho, pesídlil se do Prahy, kdež ustanoven kustodem knihovny universitní a potom knihovníkem. Redigoval ]\Iui
na
18(31 a sejník a zastával censorství. Zemel v Praze pochován jest na evaniíolickém hbitov v Karlin. Jeho Shiraiiíiki' starožitnosti, vydané v letech 183(3—1837 a i)odruhé po jeho smrti v letech 1861 1864, založily nové období v studiu staroslovanských djin, objasnivše djiny ty od prvopoátkv až do X. století, a byly peloženy hned poátkem Statistickým dolet tyicátých také do polštiny a nminy. plkem k „Starožitnostem" jest Slovaiiskj ndvodopis (1842 a potetí 1849j, v zobrazen souvký stav národ slovandle sídel, a písemnictví jejich. Podobného druhu ských v obora literárn djepisném. spisy vydal 2(i.
—
nmž eí
i
František Palacký
(1798
— 1876)
narodil se 14.
na
1798 v Hodslavicích u Nového Jiína na Morav. Studoval v Prešpnrku a ve Vídni. Odebrav se roku 1823 do Prahy, byl ustanoven
r.
1829. od
stav eských
za historio;,'raa
králov-
Djepis a ství
131
zcmí-pis.
eského, ve kterémžto postaveni byl potom až (lu života svého neniiavii ciiiiiyiii. V letech 1827
slodnícli
clo
po-
— 1838.
il. 1801. ulvoil v Praze spolek spisovatel eských „Svatobor", jehožto byl pedpodporu na sedou. Zemel v Praze 20. kv. 187(5. a jest pochován v Lobkovicích, vsi na Labi v okrese Braudýském. Krom jiných spis napsal Poj^is království eského (1848), a proslavily jej hlavn Djluij národu eskcho v CWJtdch a na Morav^ které vydal o jedenácti svazcích, tvoících pt díl. Zaal je vydávati r. 1848.*) a dokonil je nkolik nedl ped svou smrtí. Líí minulos eskou od prvopoátkv až do r. 1526. Dále psáti nechtl, protože, jak pipomíná v pedmluv k dílu V., nem
byl redaktorem „Musejuika".
echm
;
XV.
XVL
a vydaný o 6 dílech v letech 1840—1872. V letech 1871 1873. vyšly drobné spisy Palackého z oboru a písemnictví eského, krasovdy, djepisu a poUtiky ve sbírce, vydané s názvem Radhost o 3 dílech, v nichžto jest otištn znova také spisek Idea státu rakouského, vydaný poprvé f. 1865., a r. 1898. zaaly také vycházeti péí Dra. B. Riegra Františka Palackého ^^pisij drobné. letí
a
—
ei
*)
Ped
tím
r.
183G.
zaal je vydávati nmecky. 91:
Djepis a zempis.
132
Jan Erazim Vocel
Fmvk
(1^802
— 1871)
kroiiu'
l);isni
(viz
na
— 1868
dšké, vydauy v letech mapou, kterýmžto .stal se u nás zakladatelem a nejlep.šim dosud vzdlavatelem starodležitého odvtvi kulturních djin národních. Díl žitnosti, prvý roz])rávi o nejstar.ši dávntivkosti zem eské, jmenovit o dob Bojiiv a Marknmnnii. druhý obirá se Slovany a Oechy zvlášt, seznamujíc na základ objevených památek a uritých svdectví s hmotným i duševním stavem našich pí-edkil za doby pohanské, ^limo to vvdal o stai-oesktm dtdicktm [jrávu (ISOl) a j. str.
•j
28.)
uapsal
dvou dílech
AIojs
s
zemií
isijij^
devorytinami a
Vojtch šembera
(1807
— 1882)
narodil
se
21. b, 1807 ve Vysokém Myté, studoval jtráva, byl c. k. vládním radou a professorem pi universit ve Vídni, kde zemel 23. b. 1882. Vvšlo od nho mimo iiué Pamti a zuanifnitusti
Zdkhulnt zákonovt statni království statní císaství Rakouského zdkonové eského (1864), Zdk/adni (1868), Západní tílované v pravku ili Rozbor kritickt), že ( !,'ch(>r(', Morava)))' a Slováci a vfíhec Slované v Girmanii a íllyrii bydlí v*' své vlasti od, dnby pí-idhistorické (1868), Pá)ii z Boskovic a pi^tonmí d)'žitelé hrad)i boskovického na Morav mmecké na Morav (1873),. Obyvatelstvo eské a (1870), O vkladném litokit, jejž ainil Ktinrát, kníže zn(tje)nský, )ia olomouckého biskupa Jindicha Zdika r. 114:'). (1875), Mnvhu-li jest Cechi), Mo)-avanfi a Slováku a kde obývají (1S77) a Mapa zem Moravské (1878). Byl inným i v oboru literárn djepisném a jazykovédném. ixfsta
Olomouce
(1861),
Petr Miloslav Veselský (lsl()-188í») narodil se editelem kru v Kutné 1. ce 1810 v Novém Knin a byl Hoe, kde zemíel ce 188í>. Vydal Královské horní utésto !•.
Kutná Hina (1867), Persckuce Hory Kutné po bitv blohorské (1882), I'á))ové Daltí z Heslová (1886), Karla Havlíka Kutnohorský (1889) a
pobi/t a
jtorotní
smid kunanj 12.
str.
IS:)/
j.
Karel Jaromír Hrben na
listupiidii
(isll
— 1870)
30. a 1H>.) vydal Hfijista diplomatira
krom
básni (viz
non
fpisttilaria
)u-c
— 13i
l)oÍepÍ8 a zenipi-i.
íiohemiae
Mnrariac (1855) a peložil
et
Lei úpis nisk/j
Jak str.
Malý
lil)
GS.) a
dramat
Lvi Thinta
/
ruštiny
Nestorv
(lí^G7j.
(181J
(viz
Uvahij o
na
— 1SS4) str.
Hij}}i]jších
kniinc
povídek
110.) vvdal mimo jiné: ponúrecli, hledíc zvlášt k
(viz
ua
Hrabte
echám
(1849), Ami>)')ka od asu svtho^ odkri/fí až na nejposlednjší (1853 1857, G díl), Uiahy echa o novem zízení Rakiinskn (185o), Dijiny národa eskho pro tenáe každého stavu (1803), Vymožení Bndoljova majestátu (vyšel s drobnými jeho pracemi imblicistickymi v I. svazku V/boni drobm/ch sjjís iSfJO (nejpohledjeho v „Xár. bibl.''). Mezí vzkíšením /.s'48
—
dohit
djiDv
njší
Athisn,''
druhé ásti „Názorného Xárodopis a djepis (18G7), Soustátí severo-
Kakoiiska),
oh.s;ihují('í
tekst
k
americké a jeho soustava. (1872), Vlastenecký slovník historický (1875), Zpomínky a úvahy starého vlastence a Naše znovuzrozeiú
(1880—1884,
šest svazkft); peložil Miii-nctovu Historii revoluce
Ludvíka Konai)arta Lley Napoleonské a
franrouz:^ké (1850),
Hellwaldova illustrovauélio díla Zemé a obyvatelé její. Též uveejnil v „Bibliotéce svtových cestopis" dle ang-lického ori^injilu Temnou pevninou, druhou to výzpytnou cestu stední Afrikou, kterou konal líenry Stnnley, a Procházku knlem sv:'fa, kterou vykonal a po})isuje Alexander svobodný pán lliibner.
druhy
dil
Franti.ši-k Pln'ikal
Mor a vira n ský
—
narodil se v. ) (1811 a jest lékaem v lirumov na MoravT'. mnoha Jiných spis, z nichž nkteré dosud m;i v rukopise, a ikrom spis nmeckých sepsal: Popis poutairkéko chrómu na Velehrade (1863), StaromnraKský Velehrad v IX. stol. (1863), Památky hradu, mncu o panství Brwiiit u na Morav (1877), Sn-nnioravské ríri.eutii dje (1881 a podruhé 1887). í>"je íše veViomoravské (1883), Pirozen>'/ poátek a vývoj mluvij lidské II Kf-ip.r.ireHické zvlášt (1885\ Základ djnvédy svtové a nttosíávské -.v ášlé (188G), Polabsko fl8S7), Životopisné pomnnky (1887; ze svého života). 1811. v Moravianecli na
Krom
Morav
.
Karel František Vladislav Zap (1812— 1872)
na-
1812 v Praze, byl úedníkem ve lávov, potom v Praze a konené profes<íbrem novomstského g-vmnasia a posléze eské reálky v Praze, kde zemel 1. led. 1872. Redirodil se
.goval od
led.
8.
r.
1854.
„Památky archaeologické a místopisné",
T—nu
D.jcpis
131
které
l^GO
r.
Musea
—
18(Jo.
království
;i
zoii;'i)ij.
/amiiény byly
eského
pro déjepis
v
asopis^ eský", a po
„Pauiátky,
hlavn
památky zeiu eské".
smrti ]\Iikovcové jeho „Starožitnosti a
K. 1862. jal se sepisovati dležité dílo národní, které pokládal sám za hlavní dilo své, totiž Ceskcnnoravškon kroniku, které vydal ti objemné dily, zahrnnjieí djiny eské dd nejstar.š ch dob až po rok 152<).; v ])okiaování její s tVmže uázvrm jiní. Jest to dilo uvázal se po smrti Zapov .los. Knán a po podobné kroniee Hájkov, lííe prostonárodn dje eské a
nm
znázorujíc i oživujíc je zdailými obrazy, jenže zde pravdy djepisné pesné jest šeteno. O sob vydán z nho vynaiek VyiJHtíní Hii-'
vtikt/ (1808).
]\Iimo
to
vydal
Z(m"jjis
vše-
n84G— 1851)/
Prvodce ito Praze '(1848), Základové^ Zempis Cech, Moroví/ a Slezska (1849), HistorickoutnHJecké památki/ pražské (18(54), Praha (1808j, obsahující djiny, místopis, umlecké a starožitnické památky a statistiku hlavního msta království Oeskéhd, a j. obecný
všeohecni-lio zem^-pisu (1849),
Antonín
Rybika
(1812—)
narodil
se
oO. íj.
1812
ve Skuti v Chrudimsku. "\'ystudovav práva v Praze, stal seúednikem v Chrudimi a pozdt-ji ve \'idni, kde. dosáhnuv taraže ])Osléze hodnosti vrchního rady pi nejvy.šším ><»nd,. Jest i ádným lenem eské akademie. žije na odpoinku. Literární práce jeho týkají se ol)or rozliných, ale hlavné vzdlanostní stránky života eského. Nejznámjší z nich spadají v obor literárndjeiiisný: z kulturn djepjsných bucrtež uvedeny: O erbich a peretrh xfnvn dnihoriiiho v Cechdcli (18ražštt roku lil4S. (1870), Pravidla, písloví a povdní, vzfalinjicí se k správ veejné a obecní i k právu obunskénin a tr-stnínin (1872) a '> eském zvonaství (1880).
enk
Paclt (1813—1886)
narodil se 1.^13 v Turnov,,
vvuil se broušení a leštní kamenic, kteroužto živnost spolu s obchodem v dobrých kamenech provozoval až do r. 1846.,. kdv odebral se do Anu-rikv, a cestoval iiotom až do své smrti, Dle zápiskíiv a rzných dopis jeho píhody a zkušenosti jeho na cestách ]»o Americe, Austrálii, Novém Zeeland a Jižní Africe vydal po jeho smrti JUDr. Jaroslav Svoboda s náz\cm ('<íika Parita Cesty po svt. která jej
r.
1SŠ().
zastilila v Asii.
135
Djepis a zempis.
Antonín NorliLTt Vlnsák (1813—
)
narodil so 10
ledna 1.^13
ve Vlašimi a jest faniiem na Hrádku. Kediyoval „IJibliotéku místních djepisu", do které s;hu napsal Okres Votirký^ okres Vlašimský, okres Bene otuk i/, okres yev-klovský, okres Sedlanský, okres Sedlecký na Táhorsku (1876) a okres Dolito- Kralovický v (aslavsku (1884).
]]e(la
Dudik (1815—1890)
v Kojetiu na 3Ioravé,
narodil
se
29. ledna
1^15
do kláštera Kajliradského, dosáhl doktorátu filosofického a stal se professorem filologie a dje|)isn ])n filosofickém ústavu v Brn. K. 1855. jmenován byl historionraem moravskvm. Zemel 18. led. 1890 v Rajhrad. Sepsal mnoho djepisných spis nmecky, které/to skoro všecky oste byly posouzeny, ježto jsou vtšinou vdecky málo dkladný a smru protislovanského. Mimo to jal se také esky vydávati Djwy Morav//, které jsou pepracováním jeho díla nmeckého a sahají jen až po rok 1349. Jeho piinním byly r. 1878. navráceny ze Švéd a moravskému archivu v lirné pidleny eské rukopisy, které za ticetileté války byly do Švédska odneseny. Y.stoiipil
—
Emanuel Justini án Mittner (1815 1894) narodil se 1815 v Mor. Budjovicích a byl faráem v Bndi na Morav, kde zemel 1894. Jsou od nho Z' kládové Iftopolu Lesfdu-I.ého, spolit l.li k neomylnému vypocit tán i velikonoci kteréhokoli roku minvlého nho budoucího dle kalendáe
jiiUánského
i
gregoriánského (1881), prostonárodní to zpracování výa vhodný pídavek „Církevního
tené .Rukovti" Dra Jusea Emlera ruku" B. M. Kuldy. Byl
Vác
inným
i
v oboru jazykovdnOm.
Tomek
v oj (1818—) narodil se .3 1 kv. 1818 v Králové Hradci. Vystudovav práva, stal se úedníkem, ale brzo oddal se zcela pracím djepisným. R. 1850. povolán byl za professora djepisu rakouského pi universit pražské, a r. 1882., kdy vrácena nám universita eská, byl zvolen za prvého jejího rektora, a dán mu také estný diplom doktorský. R. 1885. pro veliké zásluhy vdecké byl jmenován lenem panské snmovny íšské, byv již díve vyznamenán hodnosti vládního radv. Jest i ádnvm lenem eské akademie. Žije na odpoinku v Praze. Djepisné ])ráce své Tomek otiskovati zaal v asoinsech již za let ticátých, o sob pak za let tyicátých. Nejznamenitjším dílem jeho jest Drjepis msta Prahy, jehožto dosud v 1. 1855. 1897. vyšlo 11 objemných díl, sahajících teprve 1
a v
—
\'
1
a d
i
.
Djepis a zeiupis.
136
do konec X\l.
Pípravným
k dílu tomu byly 4 svazky], obsahuj ií zprávy o jednotlivých hudováeh v Praze až do válek husitských. Druhým eo do asu spisem Tomkovým byly „Dje zem eské", vydané poprvé r. 184.'}., které jtozdji vydány 8 Mílzvem Di^je knUotství eshflw a dokaly se vydáni již šestého 181)1). *) Mimo to vydal />/J/V mooiiístci Jíakuuskho y dvojím vydání, ob.šírnjším a .školním, kteráž obé vydána tikrát (ob.šírnj.ší potetí r. 1875. a školní r. 1881.), Snmy eské dle obiiovHutlw zHzani zemskt-ho Ferdinanda 11. (1868), znamenitý životopis slavného hrdiny husitských válek s názvem Jan Zižka (187Uj, **} který zárovcú i némeeky a v brzce potom rusky vydán, Pihéhi/ klásteni a msta Poiu-e nad Meditují (1881), Mistopisné pamiíti msta Krdlovií Hradce (1885) a j. Také peložil Kosmv L-topis reský s pokrarovánim kanovníka riišidiradsh-ho a mnicha sdzavskcho (1882) Velmi dležitým dílem jest i jeho Xovjší djepis rakouskj (1887j; i)robíráf v djiny z let 1526— 18(í(), i jest jaksi ástené pokraováním „Déjin" Palackého. Tomek jest po smrti Palackého v ele eských déjezpytcuv i déjepisc, jsa velice pilným, klidným a dkladným badatelem a vvznauic se také velmi stízlivým úsudkem. Díla jeho j.sou namnoze doplíikem „Djin"* l'alack('ho a nkdy též opravou jejich. >toietí.
Z(íkli(/i/ xtariho
místopisu
s|)iseni
praži^h-Jn, (ISijiJ
— 1872,
I
nm
František Ladislav
—
llie^i^er (1818 narodil se ) 1818 v Semilcch v .liínsku, studoval práva dílem v Praze dílem ve Vídni, jest díjktorcm práv, majetníkcm velkostatku Male u 'hotéboe v áslavsku a baronem. Žije v Praze. P)yl redaktorem „Slovníka nauného", do kteréh(» i)om(»cí jiných -pisitvatelíl mimo jiné vzdlal a též o sob vydal dkladný obraz statistickodjcpisný ^'eclii/, zem i národ (^187Uj. \'elmi dležitý jsou liixi Dra Frant. Jjul. Iticifva a jelrt jednání v zdkoiiodárntjch sborech (1885 V „Politické bibliotéce"). Také najts;il /'rnmi/sl a postup vjrobi/ jeho v psobení svní ku hlaho10.
pros.
(
.še-té vyšlo v uovi- obálce r. ISflS. za cenu sníženou. Také tohoto spisu cenu nakladatel byl nucen snížiti, což ov.šein smutným Jest úkazem, když ani spisy tak velmi cenué r. obsahem tak všem blízké nem;iji od b v tu náložitélio. \')
*)
echm
Djc-pis a zempis.
137
a srohorlé liilfi zvhísté j > racujicf ho (IHiM), Itukojef k poznáni píslušnosti n innonfi Z'(>tfiijnf('Istia oJcrtsniho JnkoS i vi/horína starosfc okrsnírh (186(5) a j. Vynikl ovšem více jako ])o-
hytft
jako spisovatel.
nežli
litik
Jest
i
spisovatelského
i)edsetlou
spolku „Svatobor".
Tomáš JJilek (1^19—) narodil se :](). zái LSI 9 v Deštné u .lindieliova Hiadce, byl editelem Akademiekélio i:-yninasia v Praze a žije ve výslužb v Král. Vinohradeeh. Sepsal vzácné dílo Djín/j konfiskací v echách po r lOJS. (1883—84, 2 ásti), ve kterém jiodává nejenom obecný obraz hmotné a mravní bídy. stihnuvší národ náš JX) bitv blohorské, ale také podrobný výet všech konfiskaci, provedených na ])eniožených stavech podobojí. Xejnovji pak sepsal tyto znamenité spisy: JReforniare katolická neboli Obnocení náboženství katolickélio c království eskem po bitv blohorské' (lSi92), Statky a jmhií kolbjí jesuitských, khišter, kostel, bratrstev a jiných tídavn v zemích království C'eske'ho od císae Josefa II. zrušených (1893) a Df>i Tovaryšstva Ježíšova a psobeni jeho vbec a v zemích jiny království Ceskho zvlášt (1896).
á
—
Eduard Herold str.
(1820 1895) krom povídek (viz na napsal Malebné cesty po Praze (esky i nmecky),
Tl.j
jichžto
díl
I.
i)opisuje Staré
hrad (1884),
lovské/
lir.
msto
(1875),
Vyšehrad (1894)
11.
Hradany
a IV.
Malá
a krástrana
(1896).
Beneš Method Kulda str. 34.) 2k
sepsal Svatba v
v\'dal
(1820
—
)
krom
národ eskoslovansknn
Moravské národní pohádky pov^^sfi, 2 v ..NVir. bibl." 1874 a 2 o sob ^
(4 svazky:
Václav Vojáek (1821—1897)
básní (viz na vyd. 1890) obyeje a hrt/ 1892 a 1893). (4.
narodil se 21.
ce
1821
na Tetín, byl professorem Akademického gymnasia v Praze, kde na odpoinku zemel 1897. Peložil M. A. Lamartina ///storii
(rirondin (ISol) a byl
inným
Václav Zelený (1825-1875) T Borové
v áslavská, zemel
i
v oboru
jazykovdném.
narodil se 26. srp.
1825
jakožto editel gymnasia málo-
Djepis a zempis.
138
Stránského v Praze 4. dub. 1875 a pochován na Vyšehrad, Kedi^oval sbírku nejvýíenjšieh djepisc všech národu ,,Bibliotéku historickou", do které peložil z aní;liiiiy Tomáše Babin^tona Macaulaye Di-jiny aiujlicki' a z ruštiny (s pseudonynem Stanislava Volného) Boi^daniovy D'jii'ij tlnstenecké vdlkij r. ísl-j, Mimo to byl inným v oboru literárn djepisném. i
Jan Krejí (1825— 18ST) linrodil se r. 1825. v Klatovech, byi estným doktorem filtisofio a pn»tt>ss^rm pi eské universit v Praze. Zemel 1887 na Vysclirad, kdež pochován jebt. Nansal se zvláštním zením na školství á prmysl spis C\sta po NSmecJai, Šoýcarsku, Francii a Anglii r. 1862. Hlavn proslul v oboru pírodovdeckém. i
Karel Koistka (1825—)
narodil se 7. ún. 1825 v Bea byl proessorem pi nm. tch.
zové na Morav, jest rytíem nice v Praze, kde žije na odpoinku, maje tytul dvorního radyJest ádným lenem Oeské akademie. Kediguje la to díve 8 J. Krejím, nyní s A. Fricem) Archiv jn-o j)h'0(/nrrdrkr prozkoumání zemií Ceskr, který jest i hlavním základem zempisu eského a do kterého práce topografické napsal vesms sám. i
Karel Vít Hof (182G— 1887) narodil se IC. ee 182G v l'raze, úedníkem pi i)ražském niag-istrát a zemel na odpoinku v Kiindraticích u Prahy srp. 1887. Napsal Djiny velkého Xátoilniho dica
í>.
Lepa
Jan (1827—) narodil se r. 1827. v Lipanech u Perf)V3 na Morav, psobil na nkolika gymnasiíeh a byl jjosléze roditelem eského ústavu ku vzdlaní uitel v Praze, kde žije na odpoinku. Koku 18G5. redií,'oval
spolu s
Janem Krejím a Vojt.šaaíkem
Ze spis jeho butež uvedeny: VUobecný djepis k p
,.Musejnik".
Ueh iák
na vyišich
tiymnasiifh Oi díly),
VSeohecný djepis pro /'islavi/ uilelaké, Popia mocnárdvi Rakouského a J'olitický alias ke všeobecným djimlm.
Karel Nin^^er (1827—)
narodil se
r.
1827.
vChotboi,
byl pro-
fessorem j^ymnasia v Písku, kteréhož úadu, byv osoen, zbaven, a jiného nn'8ta nepijal; žije v Písku. Napsal Dje vSeobecué pro niii tídy stedních Skol (3 díly) a byl inným v oboru literárn djepisném.
Ferdinand Censký
—
1887) narodil se 29. kv. (1829 Stav .se vojínem, byl jiosléze ju-oles-soreia pi vojenské akademii v Novém za Vídni a dosáhli hod-
1829 v Oechtieich.
Mst
nójepis
nosti iiiajitra a rvtirskcílio
;i
ádu
139
zi'U)pis.
rrantiška .ioscla
;
hyv dán
(l<>
na Král. \'iiioliradv, kde zemel 30. led. 1887. !Sc setiiikeni Thiilem sepsal 0>/.Yt vtílhi oil roku 101^. (io roka íil'J'J. (1875) a A' dtjiudm tiivetileté vdiktj od roku 1621. do roku HUS. [ISld, obé v „Matici lidu") a byl zvlášté velmi záslužn iuuvm v oboru liíer;'inic djepisném. vvslii/Jiv. odiítlioval se
Josef Václav Fric (1829 ckých
Též od
str.
vydav
nho
kromé prací básni-
inným i v oboru a vzpomínky s názvem Vdrí. Frice (188Ó— 1889; druhé vydání 1890), vyšla Upomínka tkl Boženu Xémcovoit (1889).
na
(viz
déje])isném, Panu'ti Jns.
— 1890)
Vák,
72.
životní své
a 112.)
byl
píbhy
Antonín G i n d e y (1829—1892) narodil se d. záí 1829 v Praze, byl doktorem filosofie a professorem djejjisu pi nmecké universit v Praze a spolu zemským archiváem království eského. Zem. 24. íj. 1892 v Praze. Byl ádným lenem eské akademie. Pedigoval druhý Ifh „P>ibliotéky historické'', jejížto bh prvý, mající obsahovati sbírku nejvýtenjších djepisc všech národv, redigoval Václav Zelený; druhý bh obsahuje Stan' pnmí-ti dvjiu esk//rJi, dležité to snušky pramen k djinám eským XVI. a XVII. století. Pvodní své práce vydával z nejvtší ásti nmecky, a z nmeckých jeho spis GcscJúchte der hohmischen Briider a Rudolf 11. v)id sfine Zett mohou býti kladeny mezi nejleitší plody djepisné vbec. Nmecky a zárove i esky vydal D>'jiii!j <'sk<'ho povstání 1. l()lš., které tvoi poátek jeho díla, jehožto název obecný ml býti Djiny války tHcetiletii Sepsal i Djepis všeobecný, a to vyšším školám stedním, který peložil do eštiny Jos. Konst. Jireek, a nižším tídám škol stedních, který peložil Josef Erben a který tchto jiní k novým vydáním i)0 upravili. Vydával také s Fr. Dvorským Snmy eské. Xadjí^. že stane se pokraovatelem l*alackého, nesplnil. 1
i
Karel T e f t r u n k (1829—1897) narodil se 30. íj. 1829 v Blé u Bezdze v Boleslavsku a byl editelem gymnasijním v Praze. Zemel 2. pros. 1897 v Kutné Hoe, jsa tam návštvou. Byl ádným lenem eské akademie. Vydal ve „Starých pamtech djiu eských" Pavla Skály ze Zhoe Hii
i
:
Djepis
14'
atiirii
v 5
reskon
FiríUnandovi
I.
a
dilecli
r.
náleží Típe v obor
a
zempis.
sej)sal
(hli/or štavh
l'>47.
a Déjin// Matice
djin
])í.'íeniniftví
proti
ceskt/ch
átskéj kterýžto
eského, v nOmž
i
spis
jinak
vviiikl.
Emanuel
svob. pán
Salomon
Friedberg
Mí(182!)—) narodil se 18. led. 1829 v Praze, kde žije na odpoinku jakožto podmaršálek. Napsal vzpomínky na válený rok 180(3 /'/V/ ticet Iftij a na vojenský svj i»obyí v knížectví Valašském roku 185G Ped tyiceti lett/ (obé 189(3). z
robnrský
Emanuel Tonner
—
(1829 ) narolil se r. 1829. ve v Písecku a jest editelem Oeskoslovanské obchodní akademie v Praze. Zaal vvdávati, ale nedokonil v „Matici lidu" prostonárodní \ upravování drjiii domácích, peložil Ond. z llahernieUhi Bef hnu Bohi')i)irum neboli Vypravoviíní lt)2U., Balbiuovu /'nspravn na i)hrann fojn^ eské ml r. 1017. jazyka slovanského, zvlášt pak eského (v „Matici lidu") a Stránského Vypsáni vši obce království ského (1S93). Také napsal Slovo upímné Polákihu a Rnshm (1871).
Velikm Zdikové
—
Karel Navrátil (18.'íO— 1SS7) narodil se r. 1S80. v Kiindratci u Blaníka a zeiuel jakožto ír;i v Praze 13. zái 18.S7. Sepsal: Onuly ko'leUi, Jary a školy n su. llaitala v Stairni mst frazukém (^iStjl), /inpcky k dAjepiau t.ostela, fary a Školy u iiv Jindirha v Fráze (1864), /"Vimli hlnviiiff kostela famiko, fary a Školy u sj. Jindichu u xv. Kunhuty v '^'océm mst pražském flSCi9), l'ar,ili kosttla «• kláSíera na hoe Karlové v
I
raze (1877) a j.
Jan Palacký
fEš.JO—) narodil se r. 1830. v Praze, jest synem djepisce Františka Palackého, doktorem tilosolie doktorem práv a |irof'essorem pi eské nniversit. Najisal i Pímil ui pDuiéry Aim riky (18(34), Stední a Ji~uí Amerika 1871 ), A.sie (1872), o samospráv' atujlické (v „Politické bibliotéce eské"), O budoucnosti eského rolnictva, Studie o vývinu rostlinného roucha zemkouli' na základ zeméslovném, Jojtan, PaIntina, Spojené nbce secemamerirké, Australir a j. ]*el()žil (luizota J^jiny vzlélanosti v Evropé F. {\'t*>b\). 1
.1
nad
ose
Orlicí,
Erben
(18;í0 -) narodil
vyuoval ua
rcjilcc
eské,
se
r.
18:{n.
v Kostelci
potom na polytechnice
:
Dijepis a zempis.
editelem
v Praze a jest
Napsal
(>
Moravy
(viz
tlimrii
.
141
kanceláe msta Prahy.
statistické
(ISGl), Podtkoct- ->,///('isn (3 vyd. 1868), Busko, zenu, stát a národ (1868), Statistická knížka kra/. hlainHio nísta Prah;/ (vydává od r. 1871. ka/.dý rok), PoJítirká a místopisná via/ia království Ceskiího (1.^69 a 10. vyd. 1884) a j. Peložil i I. díl Oindelyho djin áoleté války (viz na str. 139.) a 1. a II. díl Dudikových dejin
na
iítafít
145.).
str.
František
prfaii//i
V.
Sasiuek (1830—)
narodil se
r.
1830.
IherskO Skaliei, jest knzem a byv pro vlastenecké své suTv.šleni vypnzen ze Slovenska, žil v Praze, ale nyní jest již zase na Slovenskn. Kronié djepisných spis, slovensky a nmecky napsaných, vydal Záhad// d^je/Jtsnt' (1886 1888, 4 sv.), Grhf/ v X. století (Í88G), lljilas a gJaf/oJsh' písmo (1887), Založení bískiq)ství latinskcho v Praze (1886), (/ kí-tn Jat/ellov
—
VJadíslava krále polskelio (1886),
(1887) a
str.
církevním
dí^jepise
Slovan
j.
Josef na
O
Kolá
(1830—) krom pekladu básnických
(viz
37.) vydal Petrohrad a Jeho nlaJí (1884).
František Koínek ^^1831— KSTl) narodil se r. 1831. v Olešné na .Morav a byl proessoreui frynjnasijním v Praze, kde zemel r. 1874. Sepsal Vk Albrechta z Valdstýna Obraz slovanského uvta („^[a.t. lidu" 1867.). -j.
Leo František Saska a
zemel
Freilera
—
1S70) narodil se r. 1832. v Libáni (1832 1870. jakožto proessor fíyninasijní v Klatovech. .Sepsal dle a Stolla Mythologii Rekv a pro gymnasia (1867). r.
ímanv
D-
Miroslav Tyrš (1832—1884)
narodil se r. 1^32. v byl doktorem íilosoíic a professorem pi eské universit utonul nešastnou náhodou v potoku Aše v západním Tyrolsku r. 1884. Obíral se horliv tlocvikem a djinami umní výtvarného. Z frantiny peložil spis Tainev O podstat díla
ín,
nnilcckého a sepsal
ímské
(1872),
O
Hod
ohjmpickfi (1871), Laokoon, dílo dohtj
alohu gotickém (1881) a
František Jan Zoubek r.
1832. v Kostelci
nad
Orlicí
a
j,
—
(1832 1891) narodil se bvl editelem dívích škol
Djepis a zempis
142
mšanských
O
na Smioliové
-tfkldilúiií hustit
Orlici,
Vi/psdui
v
u
CWIifích v
hradu
Prahy;
Xni.
zemel
stol.
Potenštejna a
j.,
1801.
(1878),
Najisal:
Kvsti^le'-
nud
zvhišt však proslul
svými studiemi o Komenském a napsal Život Jnnn Amose Koiiuniskcho (2. vyd. 1892). R. 18G4. pomáhal Zapovi v redakci „Památek ardiacologických", kterýchžto redakci r. 1865. .sám ujal. Mimo to redig-oval v letech 1864— (55 s Dasíichem a Ed. Novotným vdecký asopis „Krok''. i
Josef Smolík (1832—)
narodil se 6. list. 1832 v Nov. Cesko-slov. obchodní akademii v Praze, kde žije na odpoinku. Jest i lenem eské akademie. Redigoval „Památky archaeologické" a napsal Pražské groše 41 jejich dily (1894), JJeiidri/ lídclhii/ch knížat na Moravií (l><96)j Nd/ez denáru v Chrdšfanech u Ceskcho Brodu (1897) a j. Byl
Bydžov,
byl professorcm
inným
v oboru mathematickém.
i
pi
Václav Kížek (1833—1881) narodil se r. 1833 ve Strážové v Plzesku na úpatí Šumavy a zemej jakožto editel gyninasijní v Táboe r. 1881. Sepsal Dijintj všeobecné a raktiiiskt'^ Lhjinij ndrodu shnanskí/ch (obé v prohlede syuchroDÍstickém), Zprávu o archivií Musi-n království L\skt'ho, Strurný dijepis íše Rakouskouherskt i jiné spisy djepisné jazykem nmeckým. Jest od nho také Statistika císaství Rakouského neboli íše Rakouskonlorski' ku poteb žák vyšších tíd škol stedních. Uebná kniha statistikt/ /še líakouskouherski' Ziinépis všeobecný a rakouskff v tabelárním pehlede, okolní závsná mnjKt Cech, Moravy a tílezska. Závsná školní viajja království Ctfského a j. Po jeho smrti Fr. A. Slavik vydal jeho spis Z déjin starých Slovanu. ,
Vincenc Braudl (1834—) narodil na Starém Brn, pedmstí msta Brna,
.^^e
5.
dubna 1834
studoval ve Vídni práva, jest archiváem inarkrahství Moravského a žije v Brné. Jest ádným lenem eské akademie. Ze spis jeho bute jmenovány: J'()lnha .'
Dfjepis
;i
143
zeiiu''i)is
to jest éiunyiii v oboru literáruédéjopisiiém. vydal mnoho starých spis, /vhlšté právuikýh, a také sepsal Glossarium íUustraiis hnhinicoinoravicae lilstoriac fontns (187(5), kterážto pomcka déjczj>vtecká vvsvtluje vbec všechny vci a názvy, vyskytajiei se v pranionech déjin eských, k jejichžto j)orozumni obyejná znánios jazyka nci)Ostanje. i
Eiluard l.'iier (Iboó — 1878) kroiiic románu (viz na str. 75) a krom muoba spis nmeckých napsal Válka fraur.ouzxkonéniecká, Vilka slovaasleo-lurtckd. Celé jihoslovanulo^ bojiSt íi jiné. Také dramat a vvdával .'Žižka"
„Vojenskou bihliotku" (IbTi a ..Vlast" (1871
(ort
roku
1869),
vojenský
asopis
1.
—
v á t e k (1835 1897) krom román (viz na str. 75.) napsal Pražskr poi-sti a hucndij (1883), ( ihrazu z kultnrntch djin eshjch (2 díly, 1891) a j. Také pokraoval po Eezkovi v Zapov kronice esko-moi-avske, z které ve zvláštním otisku vydal Povstání lidu selského v Cechách roku J6'S0 (1894) a Panování Josefa L, Karla Ví. a Marie Terezie (1895j.
Josef
ÍS
Adolf lleyduk
(1835 -)
Nántiii bájeslovi sluvanského
krom
a germúnukého
básní (viz
na
str.
40.) sepsal
(18tí3).
Ferdinand Schulz (1835—) krom povídek (viz na str. 75) nadjepisn obrazy Jii z Podbrad a CeUi vystšhovalci (obé v „Matici, lidu"') a peložil s Em. Tonnerem a jinými Napoleonv spis Julius Caesar psal
(1865—1870).
Em ler
ri836— ) narodil se 10. ledna 1836 v Liv Jiínsku, jest doktorem filosofie a byl báni nad Bysticí archiváem msta Prahy a professorem pi eské universit, tajemníkem „Matice eské" a redaktorem „asopisu Musea království eského" (v letech 1871 1890), nyní žije na odpoinku v Praze. Jest i ádným lenem eské akademie. Také rediguje ..Djepis všeobecný" a vydává z nadaci Fraut. Palackého Prammi/ drjin eskijch. kteréž obsahují staré životopisy svatých a jiných osob djepisn dležitých, kroniky domácí a výpisky z cizích kronik. Sepsal Rnkovíif chronologie kesfanské, zvlášt eské (1876), kterýmžto spisem zavdil se eským pstitelm djepisu, pomáhaje jim vykládati a stanoviti data asová; po K. J. Erbenovi pevzal vydávání díla Josef
—
Djepis
141
a zcujijís.
,jú't/i^sta-' iviz na str. 132J, upravil k vydáni do ,.Pauiátek staré literatury eské spis: 'Sinsové císae Karht IV., vydal Knthij Iconjirjnatu a v Giudclyho „Starých pamtech déjia
eských" Dkntij
Jcilnotij
brah-sh-
(18«34).
Vbec
je.>t
vele-
Jeho inuost ve vyhledávání a vydáváni j)ranieu djepisných, o emž svdí také Jeho spis Dt-snf nrbou ceski/ch z dohij ped válkami lixstski/tní (1881), jakož i s Frant, záslu/uá
Dvorským spolené uveejnné píiJumnfich (18(>Sj n
27.
X/J^tarsi
zl>i/fk//
J.
František Jose Studnika {\>i'M)-) narodil se 183G v Janov blíže Sobslavi, jest doktorem filo>otie
na
a proessorem píi eské universit v Praze, maje tytul dvorního rady. Jest i ádným lenem Oeské akademie. Jest od nho Ví^i-ohrcni/ zemjjis ili Astronumirká, mathi-matickd a tf/^i' kiilni (jeixirttjii'. (3 díly), spis to zcela i)iivodni, takže v žádném písemnictví Jiném není spisu podobno uspoádaného, Zábavné rozhledy hvzdáskr, V/sledkij dcsfomin-ného pozorováni provedeného v ('echách v roce JŠS6, Základové dšfopis kráhasfci Cesh,'hn (obé JL887), Z pozcnuké pírody (1893) a j. S pseudonynom „P. Cech" vydal Lníian llvzdomír Blankytný, lironCkfiv host v Praze roku 1^91 (1892). Vyniká zvlášt v oboru matheniatickéni.
Ilippolyt žije
ský.
jako
R a u(l a
(1836- ) narodil
knz
Mimo
pensista, iiotuolia jiné napsal Ilixtorirké
se
r.
iHStí.
v Doniažiicícli.
kde
pro cliatrné zdraví zastávati úad kJiéžpojednáni o podatnéni Lamingenovi lSS5y
a Cho luué a jejich osmlij (1887).
v v
František Bartoš (1837—) narodil se l»i. ^Ilatcov u Zlína na Morav a byl^ editelem es.
bi-.
1x37
í^ymiia^ia
Brn, maje tytul školnilio rady. Žije na odpoinku. Také jest ádným lenem Oeské akademie. Kedi^aije s V. lirandlem „asopis iMatice moravské". Vydal /./'/ a národ (2 sv., 1x83 vyd. (1892', Xašr dti (1888), Moravská svatba a Moravský lid (obé 1892), sebral za doplnk sbírky Sušilovy Xovc 7iárodní písn niontvskc (iSS(t), Xáindiii pisn moravské' nov nasbírané (188!i) a 8 L. Janákem vydal výbor lidových písní moravských 8 názvem Kytice z námánich písní nwrav-
a 1885);
2.
Djepis a skýcli.
inným
Jest
i
v
145
zeuH-pis.
jazykovd
a v oboru literárn déje-
pisnóin.
Antdiiín Tille (1837— 18í)7) narodil se r. 1837. v Práchensku, liiosdfi a zemským školním inspektorem v Praze, kde zemel lbU7. Jest od nho Uebnice zemépi''(i obemého rakousko- uherského (10. vyd. 1896), O mapách (2. vyd. 1880 v „Bibliotéce paedagogické") a j. S Drem Jindichem Metelkou sepsal Stalis/iku viccndutví Rakousko rihTt>yl
(iokforciii
i
akého pro
vijšši
ti'y
škol stredni-h (á. vyd. 1892).
Jaroslav Zdenek (1837—)
narodil
se
r.
1837.
jest pníessorem pi ústav kn vzdéláci uitel. Vydal: O zdáiiUcf'm obhli tles nebeských a Škohii mapu království vil eský Letoschkovo Znázornni vejdležitéjširh a fysikálnich a Haardtv Zempisný atlas a j.
v Praze,
kde
zemský, eského a uprapomrv astronomických
K
m
B
frlobn.i
(1838—1897) narodil se 1838 v Riegersburku v Dol. Kakousich, stal se knzem, byl doktorem pi bohoslovecké fakult v Praze a filosofie a proessorem posléze zvolen za kanovníka u sv. Vita; zem. 31. .'^rp. 1897. Od r. 18G7. až do své smrti redigoval „asopis katolického 1
i
e n
t
o r o v
ý
—
duchovenstva". Vydal IJbri rm-tionum (5 díl, 1875 83), Akta ko)isisto'' Jitrakiistickr (18G8) a Akta konsistoe katolické (1869) a napsal Antonín Brus z Mohelnice ('1873), Dtjhri/ arcidiecése Pražskr (1873), Xarodrá ei^kf/ v Fúm (1873), MaHin Medek (1877), Sv. Jan Nepomucký (1878) a j.
dm
Hugo Toman Rychnov
(1838—1898)
narodil
Ku., byl doktorem práv a
se
20. íj.
zemel na
1838
své ville
v v Podhoí 19. b. 1898. Napsal O rodu a píbuzenstvu Jana Zižkij z Trocnova, O Žižknvi, jeho rodišti a o pozdjším rodu Žižk z Trocnova podnes kvetoucím (obé 1890), O j^odobjzndck. a prart' podob Jana Žižkij z Trocnova (1892), Bojišt Zižkovou Panského Boru, IJterni pamdtki/, duch a povaha Zizkova
(1893) a
n.
j.
Josef Kalousek (1838— ) Vamberce,
jest
doktorem
filosofie
narodil se 2. dub. 1838 ve a
professorem
pi
eské
Akademie. O sob právo a 2. vydání 1891)^ eské "státní (1871 Obrana knížete Václava Svatého proti smfjŠlenkám a kivfím úsudkm o jeho povaze (1872), Karel IV., otec vlasti (1878),. universit. Jest vyšlo od nho:
i
ádným lenem eské
10
Djepis a zempis.
146
O
dobcíh pedhxsitskijch (188lj u Dje král. <^eské spolet^nosti nauk (1885; vydáno zároveú i jazykem nmeckým) i nkteré spisy nmecky psané. Také poídil nové vydáni Palackého „Djin" s nejlep.šim dosud životopisem Palackého a s výbornými rejstíky osob, jmen i vci a pispívá do rozliných asopis djepisnými pracemi vdeckými. Náhistorii kalicha v
k nejdmyslnj.ším vzdlavatelm djepisu eského.
leží
Jest
1874. doplnil a vydal Ilisforickou mapu kterou hned r. 1-^47. navrhl Palacký, a že poídil i Tí-i historické mapy s píslu.šným výkladem k pátému království eského" (1885). V letech vydáni Tomkových 1877. redi,i,'0val „Památky arcliaeologické a mí.stopisné", 1874. eský'^ (díl VIL a násl., ja.a od r. 1886. redi,i,nije „Archiv kožto pokraování šesti díl vydaných od Fr. Palackého). i
pipomenouti, že
Cech XÍV.
r.
stol.,
„Dj
—
Josef
Koán
(1838—)
a Mirovic v Písecku a demie v Praze. Vydal
jest
narodil se
editelem
Statisticki)
r.
1838. v Nevsících
eské
kanceláe
pi-chh-jl
vešken/rh
akastát na
roku ISOÍ). (1866) a Jfm Zižki (Mat. lidu 1867). 1874. vydával pokraováni Zapovy eskomoravské kroOd r. nik// (viz na str. 133. a 134.).
zemi
koiíceiu
Josef Ladislav Turnovský (1838 vídek (viz na
djepisné (1877,
str.
krom
)
po-
na str. 115.) napsal dva Válka slova nsko-tnre.ckd Ed. Kiitferem) a Válka rusko-turecká (1878). 77.) a
dramat
(viz
illustrované s názvy
spisy
spolen
—
s
Jan Havelka (1839—1886) krom
básni (viz
na
str.
43) zalr»žil
„asopis musejní spolenosti v Olomouci" a vydal Kratiké djiny moravské. Cesty po Moravé a j. Též upravil \'iseci tnapu inarkrab.a
redif^oval
ttvi
Moravského a cévodstoi Sltzukého.
Jan Matouš
(1839—1893) emTurnova tajemníkem
narodil se 26.
v
1839 v Daliméicích
musea v
u Praze, kde zemiel
a
byl
záí
eského
b. 1893. Napsal IL rcetjuvina, království eského (1884), Slovana lid Museum zemé (1876), ské/ sjezd v Praze roku 1H4H (1888), Nové Museum království eského (1891) a j. Též upravil k tisku sborník akt politických u vcech stát a národa eského od r. 1848 s názvem Bnj za právo (1892). 7.
Déjepis a zeau-pis.
147
František Dvorský (1839 — ) krom povídek (viz na vydal o sob tyto spisy Z/>//í/i7/ wjstarších desk aemskfich na Hradci Jindichoc'; ohjeveiu', O poHu dom v Praze «tr. 78.)
v AT/.
:
—
(1882), Staré písemné pa7ndtki/ žen a dcer eski/ch (1872), Historické doklady k Albrechta z Valdšté/na a jeho spojenc (1867), O iipadhi národa eského (1872), A'/A'.
století
zámrm
Prrhta i)
z
likolách
Rožmberka, zvaná bílá paní (Mat. lidu 1874), Pamti eské/ch (188G), dopisy eské šlechtiny z polovice
Zuzana ernínova z Harasova (1886), Mater a dcera Zuzany ernínové z Harasova (1890), Albrecht z Vald^tejna až na konec roku 1621 (1892) a j. Také rediguje Snmy esk' od rok)( ITrJh' až po naši dobu (od roku 1877. vyšlo 8 svazk). XVII.
^
v
století
František Vclišský (1840—1883)
Cejkovioích,
byl
v Praze, kde zemel
professoreni r.
1883.
narodil ser. 1840.
pi Akademickém gymnasiu
Sepsal
Život
Rekv
a
íman
<1876).
Kristin František PÍ ode k (1840 -1894) narodil se r. 1840. ve vsi Rzy u Nového Hrádku blíže Nového Msta nad M. ^ byl faráem v Metlianech u Nového Bydžova; zemel r. 1894 v Bevnov u Prahy. Krom spis bohosloveckých vyšla od nho u vydání eském, eskonmeckém a nmeckém Církevní mapa. království eského (1887), která v nejedoé píin vyniká nad všechny dosavadní mapy zem eské, obsahujíc i mnohé podrobnosti, jichžto na jiných mapách není. Také vydal podobnou Církevní
mapu Moravy a
Slezska.
Adámek
Karel (1840— ) narodil se 23. bezna 1840 Hlinsku, kde žije, jsa obchodníkem, starostou okresního zastupitelstva a poslancem na snme zemském i íšském. Cestoval mnoho po Evrop. Napsal rozhledy v kulturních djinách království eského v XVII. a XVIII. století Doba poroby a
v
vzkíšení (1878), djepisné rozhledy echy a Itálie ve století XIV., z djin kulturních styk Cech a Itálie trnáctý vek (obé v Matici lidu), Historické obrazy z XVI. a XVII. vku.,
Základy rolnictvo,
v/jvoje
Z
MacTarv
naší
(1879), Xaše
doby (4
díly
delnictvo (1885),
Naše
1886—1889), Paíž (1872), 10*
V
.
Déjcpis a
148
/.(.lupia.
Památky eských reformátorv (1873), Z jjamtí k(iniiiovánf eských král (1889), Uhry a Rakousko (1890), národohospo-
dáské rozhledy Z Uher
(1894), f/jomínky na Národopisnott výstacu eskoslovanskou roku IHOf') (Matici lidu l^ííO), Rtizné listy z cest Nihneckem a Francií, Viilc a okuli, Z Prahy do Vidné {Brno, Olotuúc) (všechny ti 1874), Chrudimsko (1878)-
a j. Také peložena spoleenská (1871). Jaku
je.st
od
nho
Rousseaua Smlouva
J,
J.
Arbes
(1840 - ) krumé prací novellistických' (viz na str. 78.) a dramatických Cviz na str. 117.) vydal i spisek Nejstarší eskc relikvie a památky (1887) a Nejstarší památník (1890).^ Nejdležitjším dílem jeho djejjisným jest Plá koruny Cské neboli Persekuce lidu eského v letech IHUS 1873' (2. vyd. 1894- 189G) a Ex. hrahé František Thnn z HohenIj
—
také 8
o
eském. Zaal pražské. Též od
vydávati a strasti c. k. policie nho jest j)seudonymem „ J. Svoboda" První sociální revoluce a Z bojv vykoenní lidské bídy (obé 1892) a bezejmenné Lež a pravda
šteina,
k.
c.
místodržíci
v
království
Slasti
o svatém
Janu Nepomuckém (1880).
Dvoák
Jindich (1840— ) narodil se 1840 v Jiíkovicich u Brn;iy vystudoval práva jest redaktorem „Hlasu" v Brn. \')dal .Uoramké aumouáni roku lH4ii — 1849 (1898). i
Jan Karel Hrašc (1840—) krom
jiných
jtrací
(viz
na str. 79.) napsal Zemské stezky, .strážnice a bránt/ v Cechách (1884 a 2. vyd. 1885), Prvodce Náchodem (1893), Béjiny Náchoda 1 895 j a j (
Tiima protefMorem
(.'imrlianzl (1840 -) narodil se
pn
í,'yiiiuasiii
a Itímuniíu a l'rávoJce po Sumavf\
íloci llekiiv
Jan B o h u s
1
(2.
av
r. 1810. v Zichovci a jest v 1'lziii. .lest od nélio .'\íi)lho'o(jíe ili Hnjevyd. ISSO), Zemjiit pro školy ítedni {8. vyd.
M
i 1
1
ne
r
(1
S41
-
1
887) narodil se ruku
1841. ve iSmeéné a l)yl proessorem Akademického gymnasia v Praze, kde zemel 31. ledna 1887. Kedi^'Oval ,,1'amátky
archacoh)^ické a mistopisné'' a napsal A". Zd. Kaplii- obránce obran Vídn cokit Vídn ruku 18'J.'S (1877) a Ua.st Cclui >•
iryJU (1880).
Déjopis a zempis.
Josef Pcrwolf
149
— 1892)
narodil se 1841 v imea lni professoreiii pi uuivcrsit ve Varšav, Jide zcini-cl 'J. ledna 1892. Jest od nho \'i/iii idei/ vzájemnosti ti jHÍrofl slova nuk l/C h (1867). Rusky napsal Slovam- a vzájemné jejich sti/k// (1891) a j.
(1841
Tioich u Pisku
Josef Beran (1841-)
narodil se r. 1841. v Nové Páce, jest a editelem iistavu hluchonmých v Králové Hradci. Napsal niaia S.^vé Puky (1871) a jest inným i v obuni jazyko-
knzem Paniéi
vdnm. P (viz
r
na
i
ni u s
str.
Sob
<> t
ka
(1
841
44. a 80.) ])raciije
nostuich spisy,
týkajícími
se
- krom peklad básnických hlavn v oboru djin vzdélai
ducha
a života prostonárodního.
í>epsal Rostlinstvo a jeho vi/znam v národnich písních, povstech, hájích, ohí-adi'ch a [tov^várh sJovonskj/ch (1879) a Prostonárodní v 1/ kladl/
z
oborn
jaz/jkoz/jf/tii,
hnjeslovi.
Cenným ])ispvkem vzdlanostuini
posmšk,
ných
jaké
sob
jest
psi/rholoqie i
jeho
dávají navzájem
sbiiSia
msta
i
národní.
rozmar-
celé kraje,
humorem a satyrou prostonárodní, kterou vydal s názvem Kniiiii-Jivd ná historie mst a míst v zemích konin// svatováclavské (1884). Z ang-liiny peložil Duševní život zvíat (Mat. lidu) aj. Jest lenem eské akademie. Také vede po Dru R. Dvoákovi redakní kancelá „Ottova Slovníku nauného", kypící
i
—
Josef Hejna (1841 ) narodil se r. 1841. v Chrasticích u Milína a jest faráem v Dráhov n Tábora. Napsal Kostelíek ar. Pminj/ Rnmlie u Borovnn a dkladný spis Pamti statku: Opaanfkého, Podbského, Dohronického a Studler.kého (1885).
František Vymazal (1841—) u Vyškova na Morav a jest
se 6. list. 1841 v Topokorrektorem v tiskárn v Brn.
n.arodil
lanech
nho Obrazy z djin eských a rakouských (1879) a Xátika o rakonslé úntni;". Jest inným v oborech rzných, jmenovit však v oborn literárn djepisném a zvlášt v jazykovdném.
Jsou od
v
Karel Konrád (1842—1894) narodil se 25. list. 1842 eských Budjovicích a byl kitcchetou g-ymnasijním v Praze,
kde zemel 3. list. 1894. Xapsal dlijmnohx/ie cha rvát ská (1890) a Djiny posvátného zp''vn staro('esk.ého (1893).
František Šembera v Helkovicich
(1842 -1898) narodil se r. 1842. byl doktorem filosofie a
u Semil v Jiínsku,
Déjepis a zemépi?.
150
professorem ^ymnasijnim v Praze, kde zemel VJ. srp. 1898. Napsal Dijhtij vzdelam/ch národ staro t-ki/ch (1872) a Dtjimj stedovké (od konce stoleti V. až do konce století XV.), které „Djepisu všeobecného" za redakce vycLázejí jakožto
ás
Dra Josefa
Enilera.
Tma
Karel 71.)
(1842 -
krom
)
humoresek
O Jiím
vydal
na sir. našich djin, (viz
Washirnjtonu (1872), Duch kostnickjch (obé 187G), iiui karakfert/ (1881 )y.
Dj
V plamenech
Potlaeni) národ (1883), Karel Hadiek Borov)
Fra
n
t
i
š e
X a v. K r y š
k
t
ek
(1
842—)
narodil se 1842"
v Humpolci, jest doktorem bohosloví, rytíem ádu Božíha hrobu a professorem pi es. universit v Praze. Hlavní jeho dílo jest Všeobecný církevní djepis (1883 1892, 3 díly) a také vydal popis své cesty s názvem Cesta a pont do Kyypta n Svaté zem (1886) a Rozlouení manželství císae Napoleona h
—
(1893).
Karel Vorovka 1842 — ) narodil se 1842 v Praze a jest professorem pi isiav k vzdlání uitel v Praze. Vydal pro ústavy uitelské Djiny viocnáai.ví Rukouakouhernkého (188») a pro mládež Struni djiny národa eského (1897), kterýžto spis, byv vydán v ohromném náklade^ jest ze
všech
literárn
eských spis
nejlacinjší.
Josef Wiinsch (1842—) narodil nech a jest ])roes8orem pi pnlmyslové a
Dom/jéje (1880),
Ma
Jest
inným
i
v oboru
djepisnm.
Z t
Pompéjané, blízka
o u š
i
obrázkv
z dáli
z
cest
1842. v Rokycaškole v Plzni. Napsal Po souši a po moi se
r.
(1887) a Mimochodem (1891).
Václavek
(1842
—
)
narodil se
r.
1
842 v Malé-
Lhoté u Malcnovic na Morav a jest editelem školním na Vsetín na Morav. Napsal Djim/ mata Isetina a okresu Vsackéhn (18S1 MarkraL.ství M\>ravské (1882—1885, 2 8V.), Hejtmanství \'alaš8komcziit!ké (1883), Struné djiny moravské I,
Djcpis a zempis.
(188C v „Moravsk svatba (1892; a j.
Angiist
bihl."),
Sedláek
v Mladé Vo/ici^ a jest Jest
elencni
i
eské
151
Mnravskr Valašsko (1887), Valašská
(1843—)
prnfessoreni
1843 v Táboe.
narodil se 28. srp. ])n
,i:-ymnasiu
Napsal Minulost msta \'ožice, CasIav, Bivany, Pihenice a j. a po-
iikadeuiie.
nad Knžnou, Hrady a zámky eské,
J^t/chuov
velikolepé a velerozsáhlé dílo str. 18.), jehožto dil I. obsahuje Chrudimsko, II. Královéhradecko, III. Budéjovieko, IV. Jindichohradecko a Táborsko, V. Podkrkonoší^ VI. Podbrdsko, VII. Písecko, Vín. Eakovbicko a Slánsko, IX. Doniažlicko a Klatovsko, X. Boleslavsko, XI. Práchensko, XII. áslavsko, XIII.
pisuje (.brázkové (viz na
Pražsko, XIV. Litomicko a Žatecko a XV. Plzesko (dosud vvdáuo 12 dílii\ Také jest od nho Prfivodce po Karlštejn (3.
vyd.).
Pavel Dur dík
(1843
—
)
krom peklad
povídek (viz
na str. 81.) a divadelních her (viz na str. 118.) nap.sal tato veleznamenitá díla cestopisná: Pt let na Sumate (1893), Zápasy s býky (1896) a U lidožrout (1897). Pro mládež upravil dle jeho spisu Fr. Hrní spis Píroda a zvíata na Snmate (1894).
Josef Jií Stankovský (1844—1879) krom (viz
na
str.
45.,
81. a 118.)
prací básnických II. (Mat.
napsal Odhnj Nizozemska proti FHippn
lidu 1872).
Ferdinand Tadra (1844—)
narodil se 19. led. 1844 v Jindichov Hradci a jest úedníkem pi universitní knihovn v Praze. Jest i lenem eské akademie. Xapsal Píspvek k djinám university pražské ve XIV. století (1890), Kanceláe
a písai v zemích <'ských za král z rodu Lncemhnrsh^o Jana^ Karla IV. a Václava IV. (1892), Kulturní styky Cech s cizinou až do válek husitských (1897) a j. a vydal Soudní akta konsistoe Pražské (3. sv. 1893 1896), Listá veejného notáe ve XIV. století (1893), Formulá- král. kanceláe eské XIV. stoL (1895) a j.
—
Jan polci,
jest
M. Kryštfek (1844—) narodil se r. 1844 v Humdoktorem filosofie a professorem pi eském £iym-
Djepis a
152
zemi-pis.
Napsal ob.širny spis Hoj monarchické Evropy s revolucí francouzskou až do vtj/juzení cis. Napoleona I., Frn)icoHzskd ústava z roku ITHl flSOl), Díjiny nové doby (1807) a j. nasiu
v liiidjovicicb.
Otakar Jedlika (1845-1883) kiomé
uovell (viz
na
82.J ii:ii).sal Josif Jungmann (1874), Jan Žižku (1874), cestopisný spisek Pomnénka z hor (1882) a obšírnv spis Boje v Óchdrh a na Morav!í r. 1860. (1883). str.
František Ekert
(1845
—
)
narodil se r. 1845. v Králov Praze. Vydal Posvátná
v Plzesku a jest faráem hl. mtsta Prahy (2 sv., 1883 a 1884J, Hlavni chrám sv. Víta v Praze (1880, 2. vyd. 1886), Památník hrdinné vicích
nu' sta
král.
udatnosti
Pražan
djiny a popis Mariánské sochy na Staromstském námstí. Výlet Cech na ^liivinsko (1888), životv svatých Církev vítézná (4 sv. 1892 až 1896) a
r.
PJ-ÍS.
(1884),
obsahující
j.
František Bauer (1845—) narodil se 25. b. 18i5 v Praze a proessorem nmeckého gymnasia tamže. Vyšlo od nho: HUtoHe a popis chrámu vranovského wt Moravf (1879), Historie a popis chrámu jest
íloupského na Morav (1880), Jeski^n Bí/i skála v Jos<-fském. údolí tia Mi>ravé (1880), Nová krápníková jeskyn Sloupská (18S1), Ochozská jeikyni (1881),
Krijpta
na
Vranov
PodzfViití -uláre
(1882),
wi brnnském
Spil-
herku a osudy nejzajnnavjšich vz/í (1887), Brno, PotStýniké zátiší a vyletni niisla v jeho okolí (obé 1892), Vzové na Spilherku (1893) a j. kolik podobných spisku Tiapsal i nmecky, a s pseudonymem „Ladislav Lipnický"* v^šel od nho Topografiikíi popis viýlelnich rnist. ležících pi nov otevené železniní trati brnnsko-tiSovské (1885).
N-
Serváo Bonifác Heller (1845— ) krom román
(viz na str. 73) (Mat lidu 'lSiu\^ Xárodovi jižní Afriky, Pohled na Muskvu (I8G81, Válka z roku IStíO v Cechách, její vznik, dje a následky (1894 a podruhé s obrázky 189G) a j.
sepsal Život
ita
Hiisi
Jaroslav Ooll Í1846 —
kromé básní (viz na str. 49.) \yi>sání o mistru ./
j)odlc
starélio
ipi-sem pihlásil se k
Vavince
z
)
rukopi.su
odprcm
Bezové (1893),
tcb. Kroniku Xéktré ijranieny k náboženským j)ravosti
básni
Djepis a zenípis.
'djidni
v
XV.
stohtí
(1895),
a
Cecht/
153
Prin
stedovlcii
ve
(ÍS97), František Palach/ (1898) a'j.
Josef Štolba (1846—) krom povídek
(viz
na
83.)
str,
a dramat (viz ua str. 118.) napsal Za oceánem (3 sv., 1874 až 1876), Z rcskho jihu (1883), Na skandinaiskán severu (1884), Za polární krnh (1890) a rty z výletu do Hollaiidska Xa ptnf moí í/rmí^r ( 1896). Též od iiého jest iipravemi éesky korunního prince Rudolfa líakouskélio Cesta po zemích východních (1885).
Václav ^Jourok
se 20. srpna 18^6 v Luhu pi filosofické fakult professorem a eské university v Praze. Jesf rádným lenem eské akademie. Peložil krom nkterých prací novellistických také cestopi-s .švédského cestovatele Flovha Vegy kolem Asie a Evropy a jest inným hlavn v oboru jazykovdném.
u Peštic, jest doktorem
(184tJ— )
narodil
íilosoíie i
Zikmund Winter
(1846—)
krom
povídek
(viz
na
Kulturní obraz eských m^st (2 díly, 1890 a str. 84.) napsal (1892), Pepi/cJi umle1892), Kurh/jné a stiiJ našich XVI. veku (1893), D;prnii/slu mšfanskijch domech v ckého jiny kroje v zemích eských od poátku století XV. až po dobu blohorské bitvy (1^894), V mšanské svtnici starodávné (1895), Život církevní v Cechách (2 sv., 1895 a 1896), Dje vysokých škol pražských od secessí cizích národ po dobu bitvy blohorské (1897) a j.
pedk
František Augustin Slavík
(1846 -) narodil se 29. srpna 1846 v Doma.šín a jest editelem matiní reálky v Hodonín na Morav. Jest i lenem eské akademie. NaO jednot Bratí eských, Pohled psal mimo jiné tyto spisy na osvtu národu eskoslovanského u porovnání s osvtou národ nmeckých (1870), J)jiny eského studentstva (2. vyd. 1874), Djiny Domašína (1883), Morava a j/jf obvody ve Slezsku (1896) a j. Jest hlavním redaktorem „Vla>
i
Otakar Hostinský (1847—) v
^lartinovsi v
Litomicku,
je-it
narodil
doktorem
se 2. led. íilosoíie
1847
a profes-
Djepis a zempis.
164
sorem pi eské imiversit v Praze. Jest
Clenein eské akademie. Redi^^oval se Svat. Cechem a Víiel. Šolcem ,,Almanacb eskébo stiideostva", také literární almanach Umlecké besedy „Míij" a se Svat. Cechem asopis „Lumír". S Jar. Gollem redií,Mije „Sbírku pednášek a rozprav". Péí jeho vyšlo eské vydání nádherného díla obrázkového G. Ebersa Efujjjt slovem *Svs^ i obrazná {2 díly), vydal rozprav z oboru krasovily a i
djin nmtní (1877), nástin životopisný llichard Wa<jner, O významu prmyslu mnleckého (1889), O realismu umeleckt-m (1890)^ S(J nápv, svetski/ch písní eského lidu z XVI. století (1892)^ Út/i rozpravy (1894) a j.
Pi
Josef Ladislav
(1847
—
)
narodil
se 19. ledna
1847 ve Mšene, jest doktorem íilosoíie, proessorem pi ^'yma docentem pi es. universit v Praze. Jest i lenem eské akalcmie. Rediguje „Památky archaeolog-ieké a místopisné'' a napsal J^éjiny národa ruskdut (1889), Anlineologický výzkum ve stedních Ochách (1893) a j. nasiii
Josef
Koenský
na Boleslavsku a jest
(1S47-) narodil se r. 1847 v Sušné uitelem pi mšanské škole na Smí-
chov. Mnoho cestuje a
otiskl skoro ve vécch
asopisech lánky
o svých cestách. O sob vydal pro mládež Z daleki/ch krajin (2. vyd. 1890), V cizin (1889), Evrojm (1893) a .4'87> (1896). Nejnovji jej uinila známým Cesta kolem svéta JS!fo JS94
—
(2
díly,
1890— 189(1),
které ve
z
zvláštních
otiscích
Ameriku a Zojionsko (obé 1895) a z které vyíiatky pro mládež s názvem Cesty po svt' (1898).
vydal upravil
Emil Holub (1847—)
narodil se 7. íjna 1847 v Holicích, jest dokt(»rem lékaství a cestovatelem po Africe. N}uí žije ve Vídni a vydal nmecky, juiílicky a za pomoci professora Dra Jindicha Metelky esky Sedm let v jižní Africe
(1880j a Uruhd
cesta
po jižní Africe (1890).
Krom
toho na-
psal spis Kolonisace Afriky (2 ásti).
O
t
ok a
r
F
e
i
s
t
man
t
c
1
f
1848— 1 891
1
narodil se 20.
list,
1848 v Staré Huti u Perouna, byl doktorcni lékaství a proessorem geologie pi es. technice v Praze, kde zemel 10. iin.
Ib^
Djepis a zempis. 1891. let
liyl
ve
po
(1887),
Uhlonosné ntvary
v
Usm
Tasmánii
j.
Ota P vydal
Indii
\'i/cho'lni
(1890) a
lenem eské akademie. Napsal
iiulnýui
i
i
uka
s
(1849—1890)
krom
dramat
(viz
samostatné ilhistrované pvodní dílo
prvé
na
str.
eské
120.) Cesta
išpaué/ich (1880).
Gustav Eim (1849 1897) narodil se 9. íjna 1849 v Štahlavech Kokycan, byl poslancem a lenem redakce „Národních list", podávaje do nich zprávy z Vidn, kde zemel 1897 Napsal J°ms IX, poProti koalici (1894) a j. Po jeho smrti zaslední pupež-krril (lf>78), -
íi
e
aly
vycházeti jeho Politické úcahy.
) krom básní (viz na str. 48.) a povídek obírá se studiem djin slovanských a vydal Poátky kesCaniílví mezi Slovany (1879) a Z djin kreatanstvi mezi Slovany (1883).
Jan Ježek (1849-
(viz
na
str.
86
)
Bedich Berná u (1849—) narodil se 1849 v Praze a jest úedníkem Krom nmeckých spis, mezi kterými jest
pi cukrovaru v Plaanecli.
Album der Burgen und SchVósser ini Konigreichc Bóhmen (1881) a Der Bóhmerwald (1887), napsal Plaony s okolím (1896).
i
JosefLaciua t).
o
)
krom
povídek (viz na
str.
87.
národech vzdélaných od dob nejstarších po naŠe
(1898).
František Sláma str.
—
Nejnovji vych<
Vypravování
asy
(1850
(1850 — )
lidu
1889),
povídek
(viz
ua
Djiny
po Prvodce po Slovensku (1889) aj.
87.) napsal Vlasfeneckr putování
Tšínská (Mat.
krom
František Mareš (1850—)
Slezsku (18G6),
narodil se 28. pros. ^1850
v Bavorov a jest archiváem v Teboni. Jest i lenem eské akademie. Napsal djepisný spis Ceske' sklo (1893) a j.
JosefFot
(1850—) narodil se 1850 ve Klich u Mldoktorem práv a úedníkem Obchodní komory pražské.
níka, jest
Napsal poet a
O
stehování se lidu našeho do ciziny (187G), Státní rozdan (1878), Jádro otázky nastávajícího rakousko-
Djepis
15G
nJirrflého i-yrooidiií ('[SW) a jubilejní ri/stavi/ (18ÍI1 ).
;i
zempis.
Také
j.
redi^roval
Iflavní latalog
Quido Man svt (1851—), pravým jméiieni Fr. Kleíncnt, narodil se 1851 na Smíchové u Prahy, byl tajemnikein soiikr. i)okladiiy arcivévody Salvátora a žije na odpoinku r Praze. Jest od ncho illu
Vojtch Jaromír Nováek na 1852 v Sibíni v Sedmiliradech,
(1 85:^
jest
—
)
narodil
doktorem
se
filosofie
a adjunktem /cmského archivu v Praze. Vydal IJata k iléjincím ^kolffví kutitohurského (l8l>4), Xkolil: listin tfikajících se koJhje Karhivij n895). Pamti Hyuka mladšího Bruntahkého z Vrhna (1897), Matrika kru literátskélio v áslavi (1897), Františka Pafackrho korespondeiire a zápisek
Jaromír Hrubý
(1852
—
krom
)
povídek (viz na
str.
^0.) napsal Ze sv'fa sliaanskeho (2 sv, 1885 a 1887), i^ekta'i íT. Bnsi (Mat. lidu 1891), Listij z ruské ves)u'ce (1893), Peíce KarlaŠova a ht/calé jianství KardašovoeHcké (1893) a j.
Kli
ment
ermák
—
narodil se 1852 v áslavi, škole. Jest i konservátorem kraje
(1852
)
kde jest uitelem pi mšf. áslavského. Najis^al Pravk lidstva erropskéhi) ('Mat. 1. 1887), Mince království ( '^skrho za panování rodu Jlahshitrskrho od roku irrjii (4 objemné sešity s mnoha obrázky, 1892 1894), Starožitnosti doh kov v Fvrojjé (Mat. 1898) a j. Pro mhidež jest od nho /\'o'em zemkoule (1897) a j.
—
1.
Jan Šafránek (1852—) zemským
jeát
soustavi/ jriž
lŠ!Ír,
jiiid''l>
(ISítT.
a
narodil
inspektorem
školství r království
(1897) a
j.
lila
jest
(l8SSi,
vilika (1852—) narodil
se
v
obeoíého
Aiojs
Taova
.školním
1852 v Táboív a
Prazi*.
Najisal
eském od
se 1S.52 ve
Vf/voJ
roku
Veíovanech u
faráem v Kuerové na M<»rav. Najtsal KluJy n lži O jhidoíIh ndrodui Kronika ^sk moravihá ilHltO) ;i
l~>>'.i
'lo-
v dipi*iti
Djepis
Jaroslav Vlach
(l>^o2
15T
zcinópis.
;i
—
)
narodil se
r.
ISo^. na Smi-
a professorem pi ^-ymnasiu ve Pevnina ajrickd ve svtle nejnovjsvém rodišti. Jest od nho šfrh vijzJxumfi (2 ásti r. 188("). ve „Sbírce pednášek a rozprav") a X(V'0(/oj)is (4 sv., Mat. lidu 1 880 1897), Xdroduvi- zemi nheiítki/ch (Mor. hibl. 1893\ Dje/tis obecni} pro nižší tídy .škol shedních (3 díly, 1894—1807) a j. S A. Balcarem F. W. Schuberta Historvko - ii(š" a sáni F. Schnberta a V. Schmidta cliov,
jest doktorciii
íilosolie
—
rem
I fisforicko-zmepisntj
Rudo
1
nthis sknhií
r^J:ii
sfí-nl ii'di'i.
P o k o r n ý (1853 — 1 887) krom
básni (viz
sir. 52.) a povídek (viz na str. 90) napsal cestopis po tíloccnskn (1883-1^^5, 2 dily).
Z
na
^'otulek
—
Antonín Rezek
(1853 ) narodil se 13. hedna 1853 v Jindichov Hradci, jest doktorem filosofie a byl professorem •pi eské universit v Praze, nyní jest odborným pednostou v miuisterstv kultu a vyuování ve Vídni. Jest i lenem eské akademie. Vydal Famti Miknldše JJaickcho z Heslová (r. 1878. a/. I88O, 2 sv.), druhý díl B'^ckovskJho ,,Poselkijn'^ a napsal /dpisij Vilrma Slavaty ? let 1601 lUOS (1887), O zvoleni a korunováni Ferdinanda I. za krále eskeJw, obíraje se ve svých studiích hlavn dobou Ferdinanda I., l^^jiny prostoná)-odniho hntiti náboženského v (JecIuicJi 0'1 vyláni toleranniJio patentu až na naŠe asy (1887). Také pokraoval v Zapoví. Kronice eskomoravské (od r. 1888.), z které vydal ve zvláštním otisku /)';/e ech a Moravy za Ferdinanda Hl.až do konce ticetileté rálky (1890), Déjiny saskrho vpddn do Cech a návrat rmif/irice (1892) a Djiny C"ch a Moravy nové doby (1893), které po dále psal J. Svátek (viz na str. 143). V letech 1882 až 188G redig-oval asopis „Historický sborník", který vycházeti
—
nm
pestal.
Josef Braniš (1853
—
)
narodil se 23.
b. 1853 v Bran-
dýse n. L. a jest professorem v eských Budjovicích. Jest konservátorem kraje Budjovického. Napsal ( 'hráni sv^ Barbory v Ifii' Kutné (1891), Djiny umní stedovkého v Cechách (1893), Katechismus djin um-'ní (1895) a j. i
Djepis a zempis.
158
Karel
Cumpc
(1853
-)
narodil
se
14. listop.
1853
v Sobotce, jest doktorem tilosofie a editelem g^ymnasia v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal Kitltnmí obrdzki/ ze starého liíina (1800j a Kulturní obrázky ze starého ecka (1895).
Justin
Prášek
(1853 -) narodil se r. 1853. v Brandýse nad Labem, jest doktorem filosofie a professorem pi gymnasiu v Kolín. Sepsal D^jiin/ )iiésta Turnova nad Jizerou v Boleslavétc (1878), Okres Brandfjský nad Labem, Déjlny viocndstvi Rakouského, Klatovsko, Všeobecné/ djepis obanský (1882), Kambysés a podáni sturovéké (1884), Athény (1890) a Djiny starovékých národ východních (1897) a vydal Martina 14^2 Kabátníka Cestu z Cech do Jerusalema a Kaira r. 14!>1 V.
—
(1894).
Marie ervinko vá-Riegrová (1854dramat
1895) kromé
na str. 122.) napsala rozhledy po lidumilství v Evrop Ochrana chudé a opušténé mládeže (1887), Marie Riegrová rodem Palacká, její život i skutky (1892) a j. Také vydala Mastní životopis Fr. PalaDra Fr. Lad. Rieyra a jeho jednání v záckého (1885) a konodárných sborech (1888). povídek
(viz
na
str.
91.) a
(viz
ei
Josef Konstantin
Ji
reek (1854—
)
narodil se 24. ee ministra,
synem Josefa Jireka, bývalého
1854 ve Vídni, jest doktorem filosofie a professorem pi universit ve Vídni. Jest ádným lenem eské akademie. Sepsal Déjiny národu buli harského (187G), které byly v brzce peloženy z eštiny do nminy a dvakráte do ruštiny. Cesty po Bulharsku (1888) a j. Též upravil esky Ant. Gindelyho Djepis všeobecný vyšším
tídám
škol stedních.
Jindich Metelka (1854 ) narodil se 1854 v Svémyslicích u Brandýsa n. L., je.st doktorem filosofie a professorem pil eské reálce v Praze. Napsal O Komenského viapé Moravy (1892), O mapé kard. Mikuláše Cusy z prostedkn XV. století, O neznámém dosud vydáni mapy Islandu Olaa Mayna z roku 1848 (obé 1895) a j. Vydal v eském spracování Kozen)iúv zemŠpisný Atlas pro školy stední (13. vyd. 1895) a
Djepis
«
Aut.
l)icui
vyd.
{3.
zempis.
Stafísfikii
rilk'111
Také
1808).
a
159
múcwístv „Sborník
rediguje
J*aknvskouher.
eské
spolenosti
zenivdné".
Ka
—
854 ) narodil se 1854 v Poliné u ^ al. Meziíi, Jest doktorem filosofie a editelem gymnasia v Zábehu na Morav. Napsal Déjezpijt a djepis eský (1883),
Fran
t
i
š e
k
Austrálie ve svétle
h
1
i
k
výzkum
Emanuel Fait
{1
(188G) a
j.
—
(1854 ) narodil se 1854 v Beroune a jest doktorem filosofie a professorem v Rakovníku. Napsal Kavkaz, jeho pírodní krásy, pomry nd7'odohospoddské, ndrodopis a místopis (1894).
—
(1855 ) krom povídek (viz Karlovy Vary (1888) a Švýcarsko (1895;
Eugen Miroslav Rutte na
92.) napsal
str.
viz
na
str.
19.).
Jindich Vanura
—
(1855 ) narodil se 1855 v Klatovech, jest doktorem filosofie a professorem pi gymnasiu v Králové Hradci. Peložil Arnošta Denisa Konec samostatnosti eské. Jan
Klecanda
(1855—)
krom
^znik, rozvoj a zrušeni roboty (1898) a
povídek
(viz
na
str.
92.)
napsal
j.
Eduard Fiala (1855 ) narodil se 1855 v Praze, kde zahradním inženýrem. Napsal eské denáry (1897). Jest
—
(1855 — ) krom básní (viz na str. 57.) a povídek peložil s Fr. Sobotkou a El. Krásnohorskou Stanleyv cestoEmin pasa (obé nejtemnjší Africe a Jephsonv doplnk k
Gustav Dorfl na pis
str. 92.1
V
nmu
1890—1891).
František
Kamen íek
(1856—)
narodil se
7.
pros.
1856 ve Chvalkovieih na Morav, jest doktorem filosofie a professorem gymnasijním v Brn. Jest i lenem eské akademie. Rediguje „asopis Matice moravské" (od r. 1891) a
ást djepisnou pi „Vlastivd moravské". Vydal Jednání snémovni a veejná v markrahství Moravském od r. 1400 — 1527 (v X. a XI. díle „Archivu eského"). Prameny ke vpádm JBokajovc na Moravu r. jO'05 (1894), Píspévek k vojenskému
KM
Djepis
;i
zemépis.
zízení inoraiskánH o XVI. století (1897) a j. S prof. R. Dvoákem vydal Všohecný déjepis pro školy .stední (1896 — 18U8) a peložil Schmidt-íScliubertova Atlasu djei)isni'ho díl líl (nový vék; 1897).
Jun (viz
na
AVaji^ner
str.
9.3.)
mecku a Rusku
(18.56
—
)
krom
básní (viz
na
str.
.07.
a povídek
rty z cest po Bulharsku, Turecku, Kecku, Nnázvem .Va evropském východ (Mor. bibi. ISS?), Celtl
napsal s
osadníci v Severní Americe (1887), Za Allantskýn oceánem (1890), Vzpomínky z liulhnrska (1897) a j. Peložil s^pseudonymem „A. Straka" J. KeiHiana Ruské ^j //íc/c^ vezeni fl>!92) a Žicot ruských nihiliatá ve vzení (1893) a j.
Karel
—
.se 17. dubna 1857 doktorem filosofie, editelem Umlccko-prmysloyélio musea Obchodni a živnostenské komory j)ražské, Olenem eské akademie a docentem pi eské universit v Praze.
v Praze,
Cli y til
(1857
)
narodil
je.st
nho:
Parl
n v^lsti rjmihtdšti (1880). <> lirelu a jirosfedcícli innlecko-pramystoflio musea (1887), Umi^lecký jji-iiii/sl na retrosjjektivní vi/stavií roku IStJl (1892), Vf/hr umlecko-prtun/jslovi/ch pedmtu z retrospektivní vijstav)/ r. 1S91 (1892), yfivoj miniaturního malífttví eského za doby král Jest
(»d
J^cf)-
O dosavadním
píštím pisohení í^miUeckoprtimyslového 'musea Obchodní a živnostenské komory
rodu Ja(jelh)Uski'ho (1896), v
Praze
(i.S!(7)
a
a
j.
P)Ohuslav líie.uer (1857
—
)
narodil
se 5.
i-ijna
1857
doktorem práv a professorem pi es. universitn. Jest tleném eské akademie. Napsal Zízeni krajské v Cechách (2 8V., 1889 a 1893), U samospráv (1891), n pomru rs/ci/eh stavu k reformám, podilanské/m za Marie J!"jv'2//' 1 892} a Í}íŠské djin// rakouské (1^98). Vydal Palackého ..Djiny^ v Praze, Jest i
(
i
íviz
na
Ktr.
l.'!(M.
k V a d m r V y k u ukal (1857—) narodil se 1857 v Limuzieh u Obského Brodu a jest professorem Tynnia sijnim v Praze. Napsal «»brázky zvykoslovné a kulturní Z <"(tí'V diíviié/ch i našili), eská svatba (18!>."»), Domácí lékaství naF
r
;i
II
t
i .š
e
1
Z
i
í
pinlání lidového (Mat. lidu 1897) a a výkladech smi (1898). šelui
lidu (1894),
O
snech
Djepis
Jun Herben
.1
zempis.
Kjl
kromé povídek (viz ua str. 94.) napsal Ti osady chorvatské na Morav, Karel zo Žerottna (1884), Ja)i Xepomnch/ (1893) a s pseudonymem „Jan Svoboda" Pravdiví' vt/Iieuf ::ivota, utrpení a vi/znamx Mistra Jana z
(1857
)
Husince (1883)/
František lirdlik
—
) narodil se 1857 v Poátkách, jest gymnasijním v Praze. Jest od nho O vzniku práv méstských v NSniecku (1888), Pi-úvodce po déjinách veku starého, stedního a nového (2. vyd. 1^93) a Prvodce po zemkouli (1895).
doktorem
lilosoíie a
(1857
professorem
František Vacek (1858—) narodil se 1858 v Chrudimi a jest katechetou gvmnasijnim v Praze. Napsal Církevní djiny eské (1890).
Vavinec Josef Dušek professorem
pi gymnasiu v
ikolni atlas (189>) a jcst
Karel Bydžove a v Praze.
B. jest
Napsal
inným
Mádl
—
(1858 ) narodil se 1858 v Praze a jest Král. Vinohradech. Zeštil Pntzgerúv historický
v oboru jazykovdném.
i
(1859
)
narodil
se
1859 v Novém
pi Umlecko-prmyslové
professorem
O eském
—
*
skle
(1889),
Z Prahy
a'
škole z Cech
(1886) poprsí
v triforiu
dómu
sv.
Víta v Praze (1894).
Rudolf Dvoák (1860 — ) viz na str. 60. Jsa vynikajícím eským orientalistou, napsal kromé spis nmeckých esky: O kulturním významu, Árahil pro Evro/ni (ISSá), íana Konfncia
a nauka (2
život
sv.,
1889
— 1891) a Z ínské domác-
nosti (1892).
Karel Stecker (1861—)
narodil
se
22.
led.
1861
v Ko.«<mouosích, jest professorem ])i pražské konservatoi hudební a editelem kru v Praze. Napsal Všeobecný déje/jis hudby (1892) a j.
Václav str.
ezníek
99.) napsal
si)isek
(1861—)
Politická
krom
povídek
(viz
na
abeceda pro Cey (1891) a
do „Modré knihovny" Bílá hora (2
sv.,
1894
— 1895),
11
Fran-
Déjepis a zeapis.
162
Pokorný, divadelní editel (1895), František Pahicki'/ (1896), Karel Havlh-ek (1897), PemyslovcA (1898). Spis „František Palacký" vydal o sob znova illustrovanv názvem Velk/i
tišek
.s
ech
(1898).
Jií Guth (1861—) krom
povídek (viz na
100.) na-
str.
ada I. 1891, ada II. 1894), pokraji Sahary (1892), Ldmanshí silhonetty (1893), Z potulek francouzským krajem (1893), Ode hehfi moe Stedozemsktho (1894), Knnadsk>' epištoly, Xa zeleném Erinn, Za sluncem plnoním (všechny ti 1895), Letem pes ecký kraj, Hry olympické za starovlíku a za dob nejnovjších, Intimní listy (všechny ti 1896) a peložil spis Nansenv Xa severní psal Causerie z cest (Kab. knih.,
Na
tonu
(1897).
Josef Pelcl (1861—) narodil se 1861 v Pardubicích a jest redaktorem „Rozhled" i majetnikem vlastního nakladatelství v Král. Vinohradech u Prah v. Peložil Inírramovv Djiny vdy ndrodohospoddíih- (l^^^o), Biickleovy D>jiny vzdlanosti (1896), Lubbockovy Radosti života (1897), Fahianskd pojednání o socialismu (1897), Spencerovo O studiu sociologie (1898) a j.
Jan
Langner
—
(1861 ) krom povídek (viz na str. 100.) vydal Polit ick zásady K. Havlíka Borovského (Svtová knih. 1898) a peložil Dra Karla Kramáe C>sh' státní právo (1896) a Dra Witolda Lewickho životopis WilUani E. (HadJ,
stone (1898).
Josef
E.
Scheiner (1861—)
v Praze,
narodil se 1861
doktorem práv a advokátem v Praze, liedij^iije asopis „Sokol" a napsal Déjiny Sokolstva (1887), Výprava Sokolstva do Francie (1889),^ Tlesná cviení ve starém vku (1891) a j. Také vydal Úvahy a ei Dra Miroslava Tyrše (2 8V.,
jest
1894).
Jaroslav Kosi na (1862— ) Hradci, jest doktorem Illusfrovanr
kolv
djiny
stední.
narodil se
1862
v
Králov
a professorem v Praze. Napsal svtové (1898) a F^bnice zempisu j)ro filosofie
Dojepis a zempis.
Horáek
163
18G2 v Priue, jest doktorem práv a tajenniikeiu mstské spoitelny pražské doceutem pi universit. Nai)sal Pí-ís/tévek k otázce agrární i (1894), Xaše hoqxidátiki' nedostatki/ (1894), O zásad soukromohnsjjndáski' a cmdridhavní v rednhnnn. ha)dcov)iirtví (1896), Foátki/ ského hnuti dtlnicktho (1896) a Xá)iJ:a o mozdvhn
Cyril
fondu
{18(;2— narodil se )
7. list.
"(1897).
Adolf
narodil se 19. srp. 1864 v Králové Hradci, jest uitelem a správcem Národopisného musea v Praze. Napsal krom spis lužických Lnzické obrázkt/ (Kab. kn. 1890), Svatba >( h(žicki/ch Srb (1893), Uzmí listy o Lužici (Mat. 1.
1894) a
j.
Od
enk stelci
n.
e r u v
Vit.,
(1864—)
1898. rediguje asopis Slovanský pehled.
r.
Zibrt (1864—) jest
doktorem
narodil se 12. íjna filosotie,
úedníkem
1864 v Ko.v
knihovn
musejní a docentem pi eské universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Eediguje „eský lid". Napsal Myslivecké povtry a í^áry za starých así) v Cechách, Staroeské výroní obyeje, povry, slavnosti a zábavy prostonárodní, pokud o nich vypravují písemné památl:y až po náš vek (vše 1889), Z her a zábav staroeských, Poctiv mravy a spolf^nsk ády pi jídle a pití (obé 1890), Listy z eských djin kulturních, Skítek v lidovém podání staroeském, Djiny kroje v zemích eských až po války husitské (vše 1891), Kulturní historie, její vznik, rozvoj a posavadni literatura cizí i eská (1892), Povra o délce Kristov, Seznam povr a zvyklostí pohanských z XVLLL vku, Z djin pivfi a pivovarnictví v zemích eských (vše 1894), Jak se kdy v Cechách tancovalo, Bibliof/rajický pehled eských národních písní (obé 1895), Rychtáské právo, palice, kluka, Myslivecké povry a obyeje (obé 1897) a j.
(1865 — ) narodil se 1865 v Klatovech, jest doktorem filosofie a proessorem pi es. universit v Praze. Napsal Písp-vky k anthropoloyii zemí eských (2 sv,, 1890 a 1894), Lidstvo v dobé pedhistorické (1893), kterýžto spis byl peložen i do ruštiny, a O pvodu Slovan (1897).
Lubor Niederle
Josef Teige (1865— j doktorem práv
i
doktorem
1865 v Praze, jest a adjunktem archivu msta
narodil
filosofie
se
11*
Djiny
](;4
literární.
Prahy. Napsal i)nspéyek k diplomatice zápis (lesk zemských království eského Umliaa (1893), Zimiva o pramenech djin kláštera Hradišfského u Olomouce (1893), Písjiévki/ k diijlomatice reskript papežskijch (1896) a j.
Václav Kotyška (1865—
narodil se 1865 v Domaj práva a jest zamstnán v redakci vystudoval šin u Dobrušky, „Ottova Slovníku nauného". Sestavil Uphtjj mhtopisnfj slovník království eského (1895), z nhož vyšel zvláštní otisk Královské hlavní mést o Praha ve strtíném místopisnéta a stafistickém pehledu, a také jest od nho sestavena Xová mapa království eského. ostatních djepisc bute zde pipomenuti: Dr. Betislav Foustka (peložil do „Laiclitr. Výboru nejí. spis pou.'* Pavla Janeta H. Quicka VychovatelMi reformátoi ISltT Djini/ vdy poUtirké 1896, keBtanstvi, a Keima 1898), R. Maršan {Cechové a Xémci Theod. a {Smipis roku 1H48 a boj o Frankfurt 1898), Dr. Bohumil památek historických a umleckých v politickém okresu Lounském 1897),
Z
R
ím
Matjka
Josef Peka, professor universitní {Djiny VnldHejnského spiknuti, 1895), Lubomír Petr (peložil z frantiny Alfreda Rambauda Djiny Buaka od prvních jeho jioátk až do r. 1884), Adolf Srb {Boj za naie Dr.
právo národní 1889, Politické myšlénky Františka Palackého, Svt. knili 1898), Politické djiny národa eského od roku 1861 až do nastoupeni ministerstva Badenova r. 1895, 1898), Dr. Jindich Šolc, advokát v Praze (Národnost ajeji význam v život veejném 1883), Dr Z d e n k V. T ob o k a {Poátky konsiituiiiho života v echách 1898), Jo8. J. Toužimský {Su úsvit nové doby 1848, 1898) a j. 1
Djiny
2.
Djiny
literární
eského
literární. písemnictví
ped rokem
1848.
v celek pehledný uvedeny druhým vydáveledfistojné ním Josefa Junf^niaima „Historie literatury", za jehožto tisku seJuniíniaím zcniiel liV list. 1847, takže rejstíky k stavil a dokoneni tisku obstaral Václav Vlád. Tomek, vydav je r. 1851. Po té za let padesátých z oboru toho vySeznam eských skytlo se toliko J a n a V á el a v a Rozuma posud na sklad jsou'' knih. <»braz a hudebních výtvor, které ])yly
nmu
,,
(1854j
aV. Vávrv Haštalského „Krátký
eské" (1856; jakož
i
I.
J.
Hanuše
,.Život
»»l(rys
Fr
'
literatury
L. ("clakov-
Djiny
165
literáiiií.
Rybiky
„Život V. M. Kraiiiénusa". Za (1855) a A. vtši prací literárné djepisných se poet šedesátých již let vyskytl, a od tch dob se vzrstajícíni piscninictviin eským pibývá II nás i prací, týkajících se Jeiio djin, a máme již nkolik spis celistvých o djinách eského písemnictví. Ale i dfikladného, zevrubn i i-ádn praiímaticky a filosoficky zpracoskébo''
vanéh(» spisu o ani jediného.
djinách písemnictví eského nennime dosud
Jmenovit pak o djinách eského písemnictví doby nové, které jest ovšem dležitjší nežli písemnictví doby staré a stední, nemáme posud ani jediného spisu zevrubnjšího, ani jediného spisu alesi)oii takového, jakýmžto jest spis Karla Sabiny o djinách eského písemnictví doby staré a stední. Ne snad že by tento spis Sabinv byl úpln dokonalým a zcela ale o* dob nové má vad velmi mnoho postaujícím poal Ur. Frant. nemáme ani takového. Prpravu k Bakovský. Dobu starou a stední cLystal se dokonale spracovati Josef Ji ok. Z ostatních pracovník prokázal nejplatnjší služby djinám eského písemnictví Antonín ukázal se býti Rybika, a nejnovji Dr. Jar oslav ze všech dosavadních eských djepisc literárních nejlepším,
—
—
,
nmu
re
Vlek
nho pak jsou nyní nejpozoruhodnjšími Frant. Václav Flajšhans a Dr. Jan Jakubec.
vedle
Bílý,
Avšak akoli nemáme dosud ani jediného spisu o djinách písemnictví eského takového, jakého jest si páti, pece již upravena pda k nmu pracemi dosti hojnými. Skládány životoi)isy spisovatel, pi emž obyejn i)robrána také invydávány dležité památky písemné nost jejich literární úvody pimenými a poznámkami; vylíena nkterá ods vtví rozmanitými monografiemi: posouzeny a ocenny kriticky ;
plody atd. Ale celkem dosud ani o jednotlivých zjevech eského písemnictví nemáme potebných monog-rafii a lánk. Bylo a jest dkladných pracovník v té píin u nás úžasn málo, takže literární djepisectví eské vbec a doby nové zvlášt pomrn ze všech obor vdeckých nejmén jest vzdláváno, nemajíc ani zvláštního asopisu, jako mají skoro všechny obory ostatní, a v jiných asopisech zídkakdy se vyskýtajíc. Ovšem základní prpravné práce jsou velice namáhavý a nevdný
Ujiny
166
literární.
a též íini tolik ixtzoniu.sti se iiedodlají jako práce na základech tch pozdji zbudované. Cstatné zevrubné i)racovati o djinách písemnictví \m jiném zamstnáni jest velice nesnadno, ba vtšinou nemožno, a vnovati se co možná výhradné práci té u nás bohužel nelze, protože nedostalo h\ se spisovateli tolik podpory hmotné, aby mohl úplné a ádné ^uldati se ji bez velikých starostí jiných. Co vykonáno, vykonali vtšinou t(»liko lidé, které povolání jinam vvdalo, a to jmenovit jen uitelé škol stedních, a že nemnoho, tomu jest zejme a co do doby nové toho i snadno ponizuméti také z toho, že eština bývala, ba dosud pouze jako bývá namnoze ])ipojována k jiným podízená a že o novjších spisovatelích eských zídkakdy bývá na školách tch obrat utšený pivodil v té Antonín svým ,,\'ýboreni'' z písemnictví novoeského. Mohla sice naše universita pražská míti snad i dva ti pracovníky v oboru djin eského písenmictvi doby nové nmecká. Krom neb aspo jednoho, ale ta byla donedávna toho stolice i písemnictví eského nebyla od úmrtí Jana Pravoslava Koubka (f 18r)4j obsazena, a dva prolessoi jazykíí slovanských, kteíž ovšem i eštiny si všímali, piednášeli skoro jen o písemnictví doby staré a stední. A pr(»tože nebylo pihlíženo k djinám eskélio písemnictví dol>y nové mrou píslušnou na univ«-rsit, nebyl tím ani podnt dáván, ab} etn(;yši pracovníci v o])Oru t(»m vyškytali se vbec i jinde. Teprve roku 18l>8. ustanoven docent eského písemnictví pi universit, i jest j)odstatná nadje, že také v této i>iiné bude brzo lépe. Zi)ývá zmíniti se ješt o asopisech literárních. Zvláštního as(»pisu, jak již eeno, eské djiny literární nemají, píspvk však hojn k nim poskytují „Literární listy" (od r. 188U., red. Fr. M. \ rána, nyní Fr. IHouhýi a ,,Hlídka literární" (od r. ls84., red. J. Vychodili. V letech isr.lt až 1S73 a znova vletech isso- lš,s;5 vycházel „Vstník bil)liorrafický'' (red. Fr. A. Urbánek) a r. Isiífj. illustrovaná literární revue „Kniha", která r. 18!)6. uinila obsah svj méné
—
—
pedmtm
e
píin
;
Truhlá
—
ei
cenným
a zanikla.
Též „Athenaeum" (ls84
—
isíi:^,
red.
Dr.
„Paeda,:ro«rické rozT. (1. Masaryk) jest k nim jjidati jakož hledy po literatue ceskuslovansk" iiss^ až iss*). red. V. i
Dr-jiiiy
KjT
liteniriií.
Bartlovu sbírku životopis. a žen eskoslovanskvch |)0(lol)izi>u a autn-ra pedních ^Slavín" a ro/.liledy po školství a i)isemnictví paedaj;ogikéiii „Knenka'' (od r. 18i»4. red. Dr. Jan V. Novák). z „asopisu však nejvíce literární djepisec vykoistiíi Musea království Oesklio", z Vlkovy „Osvty'', Laichtrovy Krc(li)a.
A. Fniinar
a
J.
Klika),
mužv
Pomrn
;
mže
„Naši do])y'' a Herbenova „asu". O literárních asopisech zaniklých jest uinna zmínka jinde (viz na sir. 10.). Dležitým podnikem jest „Sbírka pramen ku poznání literárního života v Cechách, na ]\íorav a ve Slezsku", vydávaná od eské akademie (od r. 1893.), a dob nejnovjší zejména prospívá ..Slovanský katalog- bibliografický" (1877 1881) a „eský katalog biblioiiraíický" (od r. 1889.), podávající úplný seznam 1888 všech knih vydaných vždy za jeden rok. Za léta 1882 „katalog" ten vydán nebyl, i Jest velmi nesnadno, píditi se po názvech knih z "let tch: za rok 1896. a 1897. vyjde v jedné knize teprve r. 1899., kdy vyjde také za rok 1898, a hlavní zásluha o vydávání tohoto veledležitého spisu náleží nyní knihkupeckému úetnímu Josefu Springrovi. Pozoruhodnou knihou literárn djepisnou jesti „erná hodinka" (1892 obsahující 37 vzpomínek pedních spisovatel našich, až 1893 a jest si páti, aby podobných pamtí spisovatelé o sob veejnosti podávali co nejvíce. Co pak týe se pání, jest hlavn potebí, aby byl sestaven doplnk k Douchovu „Knihopisuému slovníku" a k Jungman-
—
—
,
nov
ovšem asi nejlépe bylo by slouiti v jedno ipo pípad i znova v tom otisknouti zdokonalené vydání „Historie" Jungmannovy). Z djepisc literárních eského písemnictví z let 1848 až 1898 butež uvedeni zde tito: „Historii literatury", což
k (1795—1861) krom oboru djepisného (viz uastr. 130.) vydal Památky devního písemnictví Jihoslovan (1851), Památky hlaholského písemnictví (1853) a j.
Pavel
Jo
s e f
Š a fa
í
Josef Wenzig (1807-1876) krom básnictví epického, lyrického a dramatického viz na str. 30. a 109.) napsal Úvahy o eských spisech a spisovatelích, oti.štné v druhém svazku jeho spis v „Národní bibliotéce" (1874), které ped tim byl vydal nmecky v rozliných svých spisech a které tuto znova zpracoval obecenstvu eskému.
Djiny
1G8
literární.
—
Vojtch Šembera
(1807 1882) krom spis Dtíjlnij a litemtury napsal na 132.) djepisných str. (eské (1869, vydáni tetí), kteréhožto .spisu „Vk starý" r. 1878. vyšel po tvrté, jsa pepracován tak, že nejstarší eské ])aza podvrženy. Také vydal mátky básnické prohlášeny v frí resh' jest pudpnmátk'i Libuši soud, domuiUd nejstarší vrSen, též Zlomek evangelium si\ Jana (1879) a Kdo sepsal Královédvorskfi rukopis roku IHll i (1880).
A
loj 8
ei
(viz
nm
it
František Do ucha (1810-1884) krom
jiných prací
na str. 30. a 110.) sestavil s Josefem Alexandrem Dundrem a Frant, Augustinem Urbánkem Knihopisnf/ sloi-nik reskoslovenskfi (1865), spis to velezáslužný, ale bohužel pramalého rozšíení se dokavší, ímž ovšem nedodáno ))odntu ani chuti k vydání jiných namáhavých a potebných prací podobných. (viz
Jan Melichar
(1810 -) narodil se r. 1810. ve Skui v Chrudimsku, jest doktorem lékaství a žije v Kižanov na Morav. Spisovatelem jest již pes 40 let, ale spisoval toliko pro sebe, nieho neotiskuje. Teprve za let osmdesátých jal se podávati nco z prací svých na veej nos, a dle toho, jak lhostejn byly uvítány, není nadje, že vše, co zpracováno má, veejnosti se dostane. O sob vydal Dhžitosf pvodních sjjísú (1884), Daležitosf všenauviif/eli rMouwstí (I885j, A' djinám našeho prohuzení (3 sv,, 1886 déjindm vzdélanosti 1889), 1887), O prostonárodním písemnictví (1892) a j. (2 sv., 1886
—
K
Karel Jaromír Erben
—
—
1 870) krom obora (1811 básnického (viz na str. 30. a 110.) a djepisného (viz na str. 132.) stal se zasloužilým o obor literárn djepisný jmenovité tím, že vydal rozmanité plody eského písemnictví doby staré, a to Bartošovu Kroniku pražskou (1851), Ilarn nfmu cestu (1854 1855), Legendu u sv. Kateim"' a '"^pisi/ Husovi/ (3 SV,,
—
1865
— 1868)
jakož
i
druhý
díl
Vi/horu
z
literatury
eské
(18(;8).
Jakub Malý str.
68.,
(1811
— 1885)
krom
Jiných prací (viz na Ur. František
110. a 133.), vydal nástin životopisný
Djiny Lni/is^iiv
fíei/t^r,
rozliné
psal tiiahi/
/)oJifi<'ki/
drobné
169
litonirni.
vúdn' národu esk('hu.
lánky
literární
starého vlastenci' (nejprv o sobe,
Mimo
to
iia-
názvem Zpomínky a potom v jeho spisech
s
v ,Nár. bibl.") a spis Shakespcar a j<'ho díla (1873).
.Matj Procházka (1811—1889)
narodil se r. 1811. v Brtnici na Morav, byl doktorem bohosloví a byl katechetou pi gymnasiu v Brn, kde zemel na odpoinku 1889. Mimo jiné napsal Zivoblíže Jihlavy tojiis
Fniiitiška StiSHa (1871).
Ignác Jan Hanuš (1812-1869)
narodil se r. 1812. professorcm universitním a posléze bililiotékáem pi kniliovué universitní v Praze, kde zemel r. 1869. Sepsal Literatura píslocnjctví slovanského a nmeckého ili Pedchdcové Franty Lad. elakovského (1853), Život a pfisohení Frant. Lad. elakovského (1855), Svatý Kt/rill nepsal kyrii sky než hlaholsky (1857), Bájeslovný kalendá slovanský (1860), Malý výbor ze staroeské literatury (1863), Literární psobení Josefa Dobrovského co píspvek k djinám literatury eské (1867), Die gefálschten bohmischen Gedichte aus den Jahren 1816 Í8-Í.9 (1868), Qnellenknnde nnd Bibliographie der bhniischslovenischen Literát iirgeschichte (1868), Dodavky
v Praze, byl doktorem
filosofie,
—
a doplky k Junyiaannov Historii literatury eské (2 a 1871) a j.
Antonín liybika
sv.,
1869
—
(1812 ) krom oboru djepisného (viz na str. 134.) a právnického (viz níže) získal si veliké zásluhy pracemi životopisnými, z nichžto výbor obšírnjších vyšel s názvem Pední kisitelé národa eského (1883 1884), Kramériusa, Stanislava obsahující životopis Václava Matje Vydry, Josefa Miloslava Eautenkrance, Jana Nejedlého, Josefa Liboslava Zieglera, Matje Josefa Sychry, Dominika Františka Kynského, Jana Hýbla, Josefa Vlastimila Kamarýta, Vincence Zahradníka, Josefa Vojtcha Sedláka, Vojtcha Nejedlého, Františka Josefa Slámy a Václava Alojsa Svobody Nava-
—
rovského.
Karel Sabina (1813—1877) krom
prací
básnických
(viz na str. 68. a 112.) napsal Djepis literatury eskoslovenské (1866), v nmžto vylíil zevrubn a pragmaticky s dosti do-
Djiny
170
literárui.
brým zdarem starovké písemnictví eské Z meušich spisk jeho jest uvésti nástin Josef f^nfaík (1861) a nástin 8tfich, jeho (lohu a spisy (187U).
až po rok 1(>20. životopisný Pavel životopisný i literární V<íchr
de vit 8 túr (1815—1856)
narodil se 1815 v Uhrovci v Trenéanskn, studoval na universit v Halle, odkudž vrátiv se, zastupoval Jiího Palkovice v proessue na lyceu prešpurském. Lil
Poslední doby své ztrávil v soukromí a
Kapsal
^^ iiiíi-ni/ních
plšjucli a jini-rstr^ch
Josef Rupert Maria
zemel v Prešpurku 1856. plemen slova nski/eli (I853j.
Pecechtl
—
(1821 1896) narodil se r. 1821. v Lol)odicích blíže Tovaova na Hané, byl doktorem l)ohosloví a žil v kláštee ve Vídni, kde zemel 1896. Stal se známým dílem O-skoslovansktj J'/>ifar
Václav Zelený (1825— 1875) krom
'v
prací
djepisných
na str. 137.) proslavil se velezdailým spisem Život Juseffi Junf/manna (1878 a iSSlj. A'ydal i Srbrani' sjtisy Karla Havlíka, jichžto však vyšel pouze svazek I. (viz
—
Josef Ji re cek (1825 1888) narodil se 9. íjna 1825 Mýt, jest bratrem }Iermene;L,'ilda Jircka, vystudoval
ve Vys. v Praze
ministrem; žil na oíljtoinku v Praze, kde zemel 25. listop. 1888 a pochován na \'yšchrad. Byl pedsedou Král. es. spolenosti uáuk a poslancem na íšské i rad. Vydal Antholoyie pro školy stední z veškerého písemliteratury nictví eského ve tech dílech, Jítikorcf k ihjiudm stnirti spsol) slovuíka životopisného vc eské do konce X 7//. a kuihoslovného (2 sv., 1875 1876), l^^jiny rirkevnilio hdsuiciví eského až do X\'lll. století (1878), O nejnovjších ndmit
práva a byl
1
—
Djiny 1
1877).
(iSliS),
171
literární.
Též upravil k vydáni 1'amt^ti Viléma hrahrfe iSIficaty Ki)ld/)inL(i Právu mrstakd (187G), Dnlimilovu Kroitikn
hn/ (1878), Básn staronárodní ntkopisv Zelenohorského a Královédvorského dle pvodního sejisáni i s pekladem novoveskijm, linkojtisové Zelenohorskfi a Králov-dvrskfi sfarr,,->iki/m te.rfem (obé l!^79) a j. Roku 18G0. jal se také vydávati s bratrem Hermeneg-iidem Rozpraví/ z obom histiirie, Jilologie o literatury. (1877),
/''Staroeyké
dii-achlni
Jan Erazim Sojka zemel služb.
známý
(182(;— 1887) narodil se 1826 a 27. srp. 1^87 ve Vídni jakožto cisaský rada ve výSepsal bohužel nedokonený a nyni málokomu spis s názvem Xaši mvžové (1862 1863), v némž objsou dkladné životopis}' 16 spisovatel uovoeských
ádn
—
saženy a 4 jinoslovanskýcb.
Jan Evang. Kosina pi
fové, byl professorem
editelem
slovanského
—
) nar. se 22. pros. 1827 v Joseg-yniuasiu v Králové Hradci, potom
(1827
gymnasia v Olomouci a posléze
zem-
ským školním inspektorem jtro Cechy. Žije na odpoinku X Olomouci. Jest i lenem eské akademie. Sestavil s i>rof. Fraut. Bartošem Malou slovesnos( za knihu uebnou a ítai vyšší tídy škol stedních a >epsal Jlovory Olympski', jejichžto dil prvý obsahuje ,.Hovory o jazyku a literatue". ]ir<)
Hermeneg-ild Jireek
(1827
—
)
krom
povídek
(viz
napsal Studie o rukopise Královédvorském a obranu J.ihiišina soudu a Menší lánky literárui (mezi nimi „Biblí Králická a pekladatelé její"), otištné v „Nár. bibl." ve 2. svazku
na
str. 72.)
jeho „Spis". Vydal i seznam svých spis Padesáte literami innosti (1896).
Karel Ninger
—
(1827
)
krom
let
veejné
djepisných prací
(viz
literatury eské sepsal Krátký pehled literatury Historie eské valn rozjehožto názvem s (1862), množené druhé vydání (1874) upravil Petr Koudela, professor gvmnasia klatovského.
na
str.
historie
1.38.)
Ferdinand pisného (viz
na
enský
str.
(1829
138.) vydal
—
1887) krom oboru djedležitou a vzorn uspoá-
Djiny
172
litfirární.
danou sbírku pátelských dopis nkterých spisovatelv a vlastenc eských s názvem Z dob našeho prolnzeni (1875) a napsal mnoho životopisv i literárn djepisných rozprav do asopis, jmenovité do Vlkovy ,.Osvty", které vru zasluhovaly by svrchované, aby byly vydány souborné, náležejíce k nejlepším pracím toho drulni. Žel, že nebylo popáno enskému
samému práce své souborn vydati, a ješt bylo mu popáno ješt mnoho a mnoho jich
více žel, že nenapsati, jak za-
mýšlel i jak byl by býval mohl uiniti, Jsa, byv dán koncem r. 1885. na odpoinek, „pou e spisovatelem".
Karel Tieftrunk (1829—1897) krom ných
prací djepissepsal Historu litrraturij ri-sk(', která
na str. 139.) vydání tetího (1885; sahá však toliko do konce r. 1881, a to bezpochyby proto, že za rok 1882. a násl. nevyšel „Katalog bibliografický") a Déjimj Matice eské (od poátku léta 1831. až do konce léta 1880.). (viz
dokala
se
František Lepa (1S31— 1897) narodil se 1. srp. 1831 v Lipanech Olomouce a byl etliteleiu ^yoinasijnim v Jiín, kde zemel na odpoinku 18i)7, maje tytul školního rady Byl lenem eské akademie. Vydal Bajky Aisápovské (1881) s dkladným úvodem literárn djepisným. Byl inným v jazykovd. ii
i
i
František Jan Zoubek
(1832
—
)
kronié
prací
dje-
pisných (viz na str. 141.) napsal dkhidný Život J. Amosa Komeuskrho, Kotnenský-li básníkem/ U Komenského polemikách theolof/ick//ch
a
j.
Vincenc lirandl (1834—) krom spis djepisných (viz na str. 142.) napsal proti Semberovi spis Obrana Libušina sondu (1S19), Zicot Josefa iJobrovskho (^1SS'S), Zivof Pavla Jas. SaJ'uík'1 a Život Karla Jaromíra Erbena (oba 1887).
Ferdinand Schulz
(1 835— ) krumé povídek (viz na rozmanitými rozprav •'.mi a úvahami literozliných asopisech. <> sob vyšel od nho z oboru toho pouze Jnsef ./uui/uianu (Mat. lidu ls73) a Zápisy Josefa Jujtt/manua, které nalezl. Kedigoval zaniklé Literární listi/ a (.'esky obzor literární (viz na str. 16.) a vydal
75.) proslavil se rárn djepisnými v
str.
Djiny (viz
lf'ílkovt/ /8)j/*7y
sLeho Sebrané
listf/
na
Také vydal
38.).
str.
173
litorariii.
(1865). Jest
i
/'.
L. Celakov-
lenem eské akademie.
k ^' u c e s a v J e á 1) e k (1 836— 1 893) krom básni dramatických (viz na str. 115.) napsal objemný spis Stará doba i-(nna)itickt'/io bdítníctví (1883) jakožto pisi)évek k eským studiím o básnictví svtovém.
Fran
t i
še
1
František Josef Studnika
(1836
—
)
krom spis
zempis-
ných (viz nu str 144.) napsal bilanci životni na konci šedesátého roku svého s názvem Aulohiografica (897)
Adolf Patera (183G— )
uar. se 27.
ce
1836 v Tludlicích
jest knihovníkem eského musea. Jest lenem akademie. ]\íimo jiné vvnikl zvlášt jakožto bedlivý vydavatel staroeských i)amáíek písemných. S M. Hattalou vydal Zb>/ik;i r//>noi-a)if/rl> Alexandreid staroveskijch (1881) a sám v „Památkách staré literatury eské" Hradecký rukopis (1881), Svatovítški/ rukopis (1886) a Žaltá Klementinský (1890) a ná11
Berouna a
i
eské
kladkem eské akademie Jana Amosa Komenského korespondence (1892) a Korespondence Josefa Dobrovského (1895).
—
Mašek
(1837 ) narodil se 31. ce 1837 ve Yys. Mýt a jest professorem gymnasijním v Praze. Jest i lenem eské Akademie. Napsal Pami Fihijslavská XV. vku a rukopis Kráíovédcorsk// (1889), O em svdci proužky rukopisu Královédvorského (1889), ríspevlcij k obran rukopisu Královédvorského 1893) a j.
Ig:nác B.
Josef Dur dik
—
krom
básní dramatických (viz na str. 115.) a krom spis pírodovdeckých a zvlášt filosoíických, o nichžto níže se zmíníme, napsal: O poesii a jyovaze lorda Bijrona (1870 a podruhé 1890), výbor úvah o eských zjevech literárních a nméleckých s názvem K-itika (1874) a spiskv Torna ze Štítného (1879), Vzpomínka na Fr. Simáka (188.3) a O zásluhách Palackého (1885). Také vydal Básn
(1837
Rudolfa Mayera (viz na
str.
str.
42.).
—
(1837 ) krom jinýcli prací (viz 144.) uinil ze sbírek K. J. Erbena, F. Sušila, J. Kol-
František Bartoš na
)
lára, J. V.
Kamarýta a
j.
Anthologii z národních písní esko-
Djiny
174
literární.
Kopeckého
vyslovenských (1874), s pseudonymem Jana Pravidla moubral z „Mudrosloví'' Frant. Lad. Oelakovského drosti a opatrnosti, s pseudonymem Josefa Zapletala se-
eské básn
milostné s názvem Vesna a nejlepší vlastenecké s názvem IVíi.sf a s pseudonymem Jana Vesnického Struni/ pehled djin literátu ri/
eské básné
Vratislava z Mitrovic.
Josef Ladislav Turnovský (1838 — ) kntm povídek na str. I15.)aspis djepisných str 146.) napsal zajímavý a dležitý spis (7 života a (viz psoheni Josefa Kajetána Tyla (1881), který vyšel znova v novém spracování s názvem Zirot a doha Joseja Kajetána Tyla (1892) a František ./ar(jslav Pnheš (1895), dopsal Kroniku divadla v Cechách, nalezenou v pozstalosti J. J. Stankovského a otištnou v „Almanachu Matice divadelní"*, a prospl oboru literárné djepisnému také spisy Z potulného života hererkého a Z naši doby, spadajícími vtšinou do novellistiky. Vydal (viz
i
na na
str.
struný
77.),
dramat
životojjis
(viz
František
PaUnký (187G) bezejmenn.
Jan Gebauer (1838—) slavicích u
Nové Paky,
pi eské universit
jest
narodil se 8. íj.
doktorem
v Praze.
Jest
i
filosofie
1838 v Oubia professorem
ádným lenem eské
akademie. Vydal v „Památkách staré literatury eské'' Xová rada, báse Pana Sniila Flašky z Pardubic (1876) a Žaltá ivittenberský (1880), v „Novoeské bil)liotéce" Staroeský zlomek evanyelia svatojanského a jilolnyii-ká svédectví o jeho pvodu (1881) a s Drem Josefem Emlerem vydal Pibíka z Rndenína eeného Pulkary Knniiku eskou (1893). R. 1886. vystoupil proti pravosti rukopisu Královédvorského a Zelenohorského a napsal v té píin Pouení o {jadlaných ruko^tisech Královédvorském a Zelenohorském (1887) a O nové obrané juidélaného rukujusu Královédvnrshlio (1896). Hlavn jest inným v oboru
jazykovdném.
—
Jiljí Vratislav .lahn (1838 ) krom prací básnických (viz na str. 43., 77. a 115.) a pírodovdeckých (viz který životopis Františ>k /.adisbir L'ie;/er {]f<^\\ nížcj vydal i
\.
Djinv
175
literární.
zacal vydávati znova v obsáhlém spracováni, Karel ISJavoj Amerliuij (1893) a Antonín Vav. Lavoisier (1894).
. 1890.
Václav V Ick (1839—) krom románv
a poyiflck (viz
dramatických
str. (viz na str. 116.) vydal 78.) a básni spisek O ndnvhu osvrt, hledíc obzvlášt' k literatue eské dokal se v brzce vydáni tetího) a Tužhi/ (Mat. lidu 1867
na i
;
vladeneckií (1879).
Jakub Arbes dramat
napsal studii
Josef
(1840
—
krom
povídek (viz na str. 79.), djepisných (viz na str. 148.) povahopisnou Karel Hynek Mácha (1886).
na
(viz
str.
)
117.) a prací
Truhlá
(1840—)
narodil se 16. íj. 1840 v Táuniversitní knihovn v Praze^ Jest
jest iiedníkem pi lenem eské akademie. Napsal Poáfkij humanisnm
lín a
v
Cechách
(1892), Hn)na)iisiaK!< a hiimanidé v Cechách za krále Vlastislava II. (1894), Latinský pamíjijricus Martina z Tišnova o pánech Tovaovski/ch z Cimburka (1895) a vydal Manuálník M.
Václava Korandy (1889), Listá Bohuslava Hasišteinského kovic (1893) a j.
Eduard Albert (1841—)
z
Lob-
1841 v Žaraberku, jest doktorem lékaství a professorem pi universit ve Vídni, maje tytul dvorního rady. Jest i ádným lenem eské akademie Xapsal Jaroslav Vrchlický (1893) a peložil u výbru rizné básn eské do nminy s literárné djepisnými uar. 20. led.
vvkladv.
Václav Petr (1841 — ) krom povídek (viz na str. 80.) druh básnických sbírku eských básní pvod-
sestavil dle
ních
i
názvem Poetická ítanka (2 sv., 1876 až v poesii eské (1869) a lÚusfrované všeobecné (1881). Také jsou od nho ítanky
peložených
s
1879) a sepsal Anthithesis
djiny literatury pro nižší školy stední (4
díly).
František Vymazal
—
(1841 ) krom oboru djepisvydal ného (viz na str. 149.) výbor z národního i umlého básnictví slovanského s názvem Slivanská poezije (2 svazky) a Perly eské lyriky (1879). Krom toho vydal Rukopis Zeleno-
— Djiny
176
literami.
horskij a Krnlovédvorski/ a napsal Diíjiny ratury (1879) a j.
mmech' národní
lite-
František Augustin Urbánek spis
ných
slovenskou
(viz
na
(1842 ) krom jipstuje horliv a vzorn esko80.) podiivaje ji již od r. 1864. také do
str.
bibliografii,
vídeského knihkui)eckého tydennika
,,Ósterr.
Buchhaudler-
doi)luil a znova zredigoval Knihoijisufi sha-nik sestaveny Frant. Douchou a J. AI. Dundrem. R. 1869. jal 86 vydávati Vástník bibliografický, který r. 1873. zanikl, jejžto však r. 1880. znova vzkísil s názvem Urbánkv VriJ9. (1870), životopisný wÁ^ún Josef Wenzifj {\^12), Všeobecni'/ katalog knih a pomcek uebných (1879) a j.
Correspondenz",
esh)sIovenski/j
krom oboru — knihu pro ústavy
Karel Vorovka (1842 na
str.
150.) vydal Citaci
)
djepisného
(viz
uitehlci', jejížto díl
Výbor z literatury eské (3. vyd. r. 1897) s výborným i)ehledem veškerého písemnictví cj^kého i jednotlivých jeho vynikajících zjev. Též od nho vyšla stylistika a puitika pro ústavy uitelské (2 díly, 1886 a 1887) a Výbor z ncjhi)šich básník novocských k potebám drklamaním ve školách (1896). tetí obsahuje
Pavel Durdik (viz
na
str.
(184.3
118) a cestopis
Viardotová (zvláštní otisk z
— kiuui )
(viz
na
„Kvtu"
povídek (viz na str.
151.) napsal
str.
81.),
dramat
Turgenv a pani
1891).
Matyáš Blažek (1844— 189G) ^ eských Biuljovio. byl professnroin
narodil se r. 1844. v Ilrdjicích ústavu ku vzdlání iiitel v Brn a zemel na odpoinku ve ^'idui 1.'. zaíí ISix;. Sestavil jakožto úvod do djin písemnictví spis s názvem Spusobové básnictví a jejich literatura (1878), vydal ragaionál z r. 148S. a byl inným i v jazykovd.
u
jest
Vojtch Kryspín (1844—) narodil ser. is44. v Podbradech a editelem pi dívi škole na Smíchov. Vydal mimo jin Mat. Joa.
Sychry život a spisy lybrnné (187tí; a Obraz innoíti literární ceskoí' ovanského 20 posledních lOO let (1885).
Otakar Jedlika (1845-1883) krom spis djepisných
uitelstva
novell (viz na str. 82.) a (viz na str. 152.) napsal «i)isky Josef Junymnnn (1873)
a Josef Barák (1884).
Djiny \'
na
str.
177
literární
—
Mourek
(1840 ) krom Jiných prací (viz 153.) upravil nové vydáni DaJImiluvn Kronihj (1891) a
á
c
1
av
E.
napsal Pehled drjiii litirnfKn/ Uicmturii anglickií (1890) a j.
šri'ds/:r
(1889),
Pchloíl
díijin
—
(1847 ) krom básni (viz na (viz na str. ^b^) a básní dramanovcUi.stickych str. 50.\ ])rací tických (viz na str. 119.) uap.sala též Obraz nejnoi-rj.šího hásnictvi eského (1877), kterýžto spisek jest opravdu výtený a zasluhuje nového, až po dobu pítomnou doplnného vydáni.
Eliška Krásnoliorskii
—
Jan Urban Jarník
(1848 doktorem
)
narodil
se 25.
k v. 1848
filosofie a professorem pi v Potštýn n. Orl., jest es. universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Vydal krom spis nmecky psaných Die verse sfaroýrancoKzské legendu o fiv. Kateiné alexandrijské (1894).
—
František Adolf Šubert
(1849 novellistického (viz na str. 86.) a dramatického napsal i Klicpem dramatik (1898).
Vincenc Vávra (1849—) a
jest
professorem v Brn.
Lin
a jest professorem
krom
nboru
na
120.)
(viz
str.
se 1849 v Oujezdci Božena Xémcovd (1895).
narodil
Napsal
Antonín Truhlá (1849—) v
)
narodil
se
5.
list.
1849
pi xVkademickém gymnasiu v Praze.
ádným lenem eské
akademie. Napsal životopisy František Šir (1882) a Josef Chrnla (1882 „v Musejníku"), sestavil Výbor z literahtry eské doby nové (1886 a 3. vyd. 1898), a z rozprav po rznu otištných nelze uepipomenouti zvlášt pracný lánek Khissikoié etí a rnašti r pekladech eských (1884 ve „Sborníku prací filologických", vydaném na oslavu dvacetiptiletého jubilea prof. Dra Jana Kvíaly). Pekládá také ímské klassiky.
Jest
i
Jan Ježek (1849—) krom básní (viz na str. 48.) a povídek (via a literaturu reskou (1880) na str. 77.) sestavil Záslvhy duchovenstva o a strnné životopisy spisovateliáv a umlc eských, jejichžto tla na hbitovech pražských odpoívají, s názvem XaSe hrohy (1881), jakoS
e
i
spisek Fr. AI. Vacfk Kopid/anský (1880).
12
Djiny
178
literárui.
Tomúš Skrdle
(1850—) narodil r. 1850. v Kanlašov eici, asopisu „Vlast" i vrchním správcem katolického spolku „Vlast", který založil spolu s Václavem Benešem Tebízským za úelem podpory všeho dobrého písemnictví. Sestavil Zásluhy eského moravského a slezského dnchovenslva o zikládánl knih u axopitú po ddinách a mstech (1889).
jest
knézem a
redalctoreui
Ferdinand a
ve Vidní.
C^eské proroctví,
(1852
pi universit
—
)
narodil se
1852 v Jiíne
o sv.
i
Ivan S. TurgenSv a jeho apisy (obé 1879), pí-
jspvky k djinám li'[l(>.n'l;i
Menik
úedníkem pi dvorní knihovn Napsal píspvek k djinám prostonárodní literatury
jest lektorem
starší literatury Jíozmanitosti (1880); R>tzhor (1881), -Jan Ahids Koinenskt/, Jií liihny
Katein
(obé Í8'J2), Jan Kolldr (Mat. lidu 1893), l'ispi''ikij k djinám divadla (1895). Vydal Znpisk// knze Václava Rosy (1879), Prešpurský slovník (1892), Dva evanyelidác (1893), Velikononí hrjj (1895), Latinský hánník Jeroným Arconatiis (1897), Sondní knilia msta Jiína (1898) a j. ceshíJio
Jan
V.
Novák
(1853~)
1853 v Raicích, pi j^ymnasiu v Praze.
narodil
se
doktorem filosofie^ a professorem Napsal 1'acrl Josef ^Safaí-ik (IsSG), vydal -'Staroeská Eomanoritni (1895) a j. 8 Frant. Vlád. Krcliem vydal básní Kvty z eských luh (2 sv., 1893 a 1894).
jest
jiny
až
a jest uitelem literatury
—
výbr
1853 v Rožnov na MoSepsal Struni deské (l879) a Struné žiootopisy eských spisovatel v II.
František IJayer
rav
;/'sta
(1853
narodil se
i
pi inéšanské
.•
v
r.
Perov.
IV. ítance ohtazeníjch (lb83).
Jaroslav Vrchlický (1853 — ) krom ^viz na
str.
53., 90.
prací básnických
a 121.) napsal životopis básníka italského
Giacomo Leopardl (1880), padesát charakteri^^tiekých íVancouzflkých spisovatel nov doby s názvem liásnick jimjily francouzské (Kab. kn. 1HK7), Studie a podobizny (1892) a Nové studie a podobizny (lS'.)7j.
ech
—
(1S54 Leander narodil se 27. února 1854 Cetoruzi v v Cechách a jest editelem leálky v Nov. Msté na Morav. Jest i lenem eské akademie. Napsal kritickou studii Karolina Svtlá (1891), Psyrholoyie dramatických básní )
179
Di^jiny literární.
Hdlkovi/ch (ISOíJ) a Vitzslacn lldlka dramata se Shakespearem
srovnand.
František Hilv(lSr)4 — 'narodil
se
8.
listop.
1854
v Brn a jest editelem reálky v Zižkov. Jest i lenem eské akademie. Rediguje „eskou kniliovnii 7ába\y a ponení" a „Vstník eskyeh proes.sor". r.si)oádal výbor z novovké poesie eské Pateri/ Icjiihi/ ploi/u Ijdsnickjch (189 P, napsal kritieký rozbor Fr. L. C-hikovského Ohlas písni esk/jch (1896), vydal s poznámkami /V. /.. G-lakovského Rži stolistou (2. vyd. 1894)^./. .1. Ko)iu'ti!
Jan Voborník jest
professorem
(1854
—
)
narodil
pi g-ymnasiu v
Vrchlickfi a jeho le<jenda o sv.
se
Litomyšli.
1854 v Pohoí a Nap*sal
Prokopu (1890) a
Jaroslav
j.
František Bakovský ÍI854 ) narodil se 22. listopadu 1854 v Benátkách u Chotboe, jest doktorem filosofie, byl suplujícím professorem pi gymnasiu, potom spisovatelem a nyní jest knihkupcem v Praze. Z prací jeho butež uvedeny: Struaý pehled djin enké literatury dob;/ nocé (1879; r. 1882. vyšly k nmu „Doplky a opravy" a r. 1889. druhé vydání), Struné d?jinij ei a pravopisu eského (1880 a druhé vyd. 1883), ./. K. Tylu ^ Kde domou mj?!'' s djinami hymny té a pozdjSimi pídavky i peklody (1S83, druhé \yd. 1884), Zajímavé rty ze života íiaSich slavných
—
mvžv
a žen století devatenártého (1884), O básnické innosti P. J. Safaika Palackého (1885), Nkolik rozprav o Frant. Lad. elakovském (1886', Z našich dob vlasteneckých (Pít. dom. 188G), Zevrubné djiny eského písemnictví doby nové (1884— 1887 Národní navštívenky, jejich vznik, rozvoj, význam a úspchy i podniku píbuzné (1887), Pehled djin písemnictví etkého doby nejnovj-^i (1887), Rukopis Královédvorský n Zelenohorský ve svtle pravdpodobném (1888 >, Básn P. J. Safaika a Fr. Palackého s úvodem o básnické innosti jejich (1889), dak znamenitým uencem byl by padélatel rukrpisti Královédvorského a Zelenohorského (1889;, K djinám stolice jazyka fského pi pražské universit (1889), O milenkách básnika Frant. Lad. Celakov kého (1891), Struné djiny písemnictví staroeckého s popisy a obsahy nejditležitjšich plod jeho (1893) a j. S pseudonymem „Dr. Fr. erný" vydal Obrázky z dob naSeho probuzeni (1890) a 8 jinými pseudonymi nkolik men.šich spisk. Za úely literárn djepisnými jal se vydávati také Sbírku nejdiMežitjších eských plod básnických, v které vyšla Kollarova ,,Slávy Dcera", Šafaíkova „Tatranská Múza s lýrou slovanskou", Máchv „Máj" a Kollárovy „Sebrané drobné básn". Jest inným i v oboru ja/ykovdném. •a
F.
1,
12*
DSjiny
180
— Milevska,
Jan Máelial
(1855
literární.
íjna ISóó v Xodoktorem íilosotie, Dvorech u jest i»rofessorcm výcli gymnasijním a docentem pi eské nniversité v l'raze. Jest eské akademie. Napsal Nákres .shaanttkéhn bajesloví i lenem (1891), O bohatl) r-sktrn epose si u ca n skán (l89^3), Pavel J. Šafaík a jihd názor kritické i aesthutich' (180;3), Ant. J. Pnchmajer )
narodil se
2').
tj
(1805) a
j.
krom
Josef Kouble
dramat (viz na str. V22.) (1855 -) Vraz, j-tho život, jjoenie u pusoheni slovaiflct (IbSl).
Stanko
Richard Branžovský
(185G
—
)
narodil
se
r.
napsal
1856. v Milevsku " lltei-a-
a Jest {)rolessorem j^ymnasijním v Táboe. Seswil Déjiny
ei
tury fraiícozské (1885).
Oldich (viz
na
str.
\.
Seykora Kustelecký
94. / a frašky (viz
na
str.
(IS57
—
)
kromi^ humoresek
píspvek na obranu Kr-Licor^:k{i (ISSiJ) a Sa
123) napsal
jTikopisu Ivrálové^ivoiského s názvem Ad liuk. obranu rukopiiu Ki álov 'dvorského (1893;.
nho
Hugo Václav
Wun.sch (1857—) viz ua str. 95. Jest od ./arnxlav Vrchlický jako uitel ii(ls'va (1^93), ./atosfuv Vrcltlirki) Jako hátnik milimt/ifi (1895) a výbr sokolských bá.^ní a deklama( i nejlepŠicli básník eských Sa perudch sokolích I (1895).
Jií Polívka
—
(1858 ) narodil se (í. l). 1858 v Enži v Ilnr. Kakousícli, jest doktorem filosolie a professorcui pi eské universit v Praze. Napsal J)i(' povídky v eské litera tví-e
XV.
(1891),
(1889), DrohmKro)iika o Briinccíkovi století
Arnošt ticích. jest
V.
Kraus
(1859
pispvk;! v
—
rit.^kt'
)
literami^
liferafae
narodil se
historické
(\S\)2) a
j.
1859 v Tebora-
doktorem filosofie a docentem pi eské nniversité pi gymnasiu v Praze. Napsal (iofth<- a Orht/
jirofcssorem (ISMTl.
i
Jaroslav \'lek (18G0 — )
narodil ser. ISOO. v
Báské
Bystici v Ulirácli, jest doktorem filosofie, docentem universitním a proessorem pi eské reálce v Praze. Napsal pkný
názvem Literatura
Slovensku, její vznik, rozvoj, vi)i)roliráno však jen písemnictví krásné; spis ten ])epracovaný a rozšíený vydal také slovensky. Krom toho zanl vydávati PiiJiUá áijin litnaturyi spis S
znuiu a
úspri-liif
(1881), V
ita
nmžto
Déjiny
(1885). ale vvšel pdu/e sešit Dtjinij Oitk /iterntfd-f/ (od r. 1892).
^i'sk<'
Josef Hanuš (18fi2—
181
litorární.
I.,
nanxlil
)
a
se
vydává
zuameuité
1802 v Dol. Štpa-
nicich n Jilemnice, jest doktoreni íilosotie a i)rofcssoi'em Ceskoslovanské akademie dlichodni v Praze. Napsal Božena Nmcová
v život a spisech (1889), Pavel Josef K^afaík v živote i Spiších (1895, obé ^iat. lidu) a Žirof a sjjisij Václava Bolemira Nebeského (1890).
Pavel Vychodil (1802—)
narodil se 18. dubna 1802 jest doktorem bohosloví a lenem
v Piremyslovicieh ua Morav, kláštera benediktinského v liajhrad. Jest i lenem eské akademie. Rediguje „Hlídku literární" a napsal sbírku úvah o knihách K)n'hovii/r lián (1890) a František tíušil (1898). Jest in-
ným
v oboru filosofickém.
i
Jan Jakubec (1802—)
1802. v Liberci i\ Jiína: jest doktorem filosofie a professorem vyšší díví školy v Praze. Napsal O ::ivoté a psobení Jana Kollára (1893) a obšírný životopis Antonín Marek (1890) a V3'^dal s poznámkami Dejlepší
básn
znlky
z
KoUárovy
narodil
,,Slávy
se
Dcery"
r.
i
nkteré
jiné jeho
názvem Ví/bor Kollárov>/ch básní, jenž obsahuje ve svazku I. JOO znlek milosfn>/ch (2. vvd. 1894) a ve svazku H. s
BaSn
rla
Alojs Mattuška (1802—)
1802. v Jindichov Hradci a jest professorem v Praze. Sepsal Život Boleslava Jablonského (1800) jakož i životopisy Václav Filípek (1887) a Dr. Jos. Procházka Devítskfj (1887). narodil se
r.
Josef Braun (1804 — 1891) krom povídek
(viz
na
str.
101.) vydal Sebrané spisij Václava Beneše TebízskéJio a napsal obraz životopisný Václav Beneš Tebízsk// (1889).
enk
Zibrt (1804
—
krom
djepisných (viz na str. 103.) napsal Bibliofjrafickfi pehled eských národních písni (1897) a Literatura kulturn -historická a ethnografická (1898).
)
prací
Jazykovda.
182
Auíiustiii Alojs Vrzal
(IS(;4
—
»
nurodil
f?e
14.
dub.
18r)4 v Popovicich u Kroméiže a jest kuzem v Dumašové istor i! literatury u Brua. 8 pseudonymem A. G. Stín napsal rush- (1897).
H
Václav F
1
aj
š
han
s
(1
860— )
narodil se
1
866
v Praze,
Jazykovda.
3.
Po Josefu Dobrovském jazykovdu vznesl vedle
Šafaík, žijících
Dr.
Josefa Jun^^manna
zabývaje se oborem tím
pak nad
s
e.-^kou znamenité pojmenovité Pave'l Josef úspéchem stkvélym. Ze
ostatní vynikli lilavné Dr.
Martin H a
1 1
a
1
a,
Jan Gebauer a František Barto.^. Z asopis vnovány jsou jazykovédé jjouze
„Listy filologické a paedagojíické" (od r. 1874, red. J. Kvicala a J. Gebauer; od roku 1887 místo Kvíaly jest redaktorem Dr. Jos^
Král a název zní pouze „Listy íiloíopcké") a „eské filoloíiické" (od r. 18115., red. Dr. J. Kvialaj. Že s])isovatcl v oboru tom z let 1848—181)8 uvedeni zde tito:
museum butež
17!»1— ISCI krom bá.sní (viz na vyd. 1841»), Mlítvuici ili str. 28.) napsal Pravopis cd-j (H. sonstaiu jnztjka eského (3, vyd. 1849), Mluvnici pohli-ho jazi/lca
Václav Hanka
i
(
vyd. 1850), Poífkt/ rush'ho jazyka (2. vyd. 1857) a P<>dtki/ j)(>srn'/iirlin jazyka sharniskrlio (2. vyd. 1859). Na universit })ednášel o jazycích slovanských. (2.
Alojs Vojtech Scmbcra (1807— 1S82) kromé
na str. 132.) a literárné djepisných (viz na dialekt ni oyie eskoslov uskr (1864). 168.J napsal Základy
djepisných str.
prací
(viz
Václav Svoboda
fl
813—1888)
narodil se roku 1«13.
v Minicích, byl zi-mským školním inspektorem a zemivl
7. srp.
183
,Ia/.ykov(l;i.
1888 na Oilpoinkii v Jiin. Sepsal po dlouholetých usilovných studiieh píslušných velmi Zíislužný a iiotíebný spis Skloiiováiii cizích
jmen
v
veštim' (ISST).
Emanuel Justinián Mít tner pníce djepisné (viz na
pestupníku
v
eské
ei
str.
135.) vydal
—
18íi4) kromé (1815
(1873).
Václav Zikmund (1816—1873)
181G. ve Sfáhlavech, vsi nedaleko Rokycan, byl knzem a professorem pi Akademickém *íymnasiu v Praze, kde zemel roku 1873. a i)ochován jest na Vyšehrad. Sepsal >'^klailhu Jazi/ka eského a Mhívnici jazt/krt eského pro stední školy, jejížto druhé, tetí a tvrté vydání obstaral Dv. Jan Gebauer.
Václav Vojáek (viz
na
str.
(18<;4 a 2
(1821
narodil se
r.
— 1897) krom oboru.djepisného
137.) sestavil Velké/ slovník hitinsko-esko-néinecki/ vyd. 1878: r. 1885. zaalo vycházeti vydání tetí,
kterého nakladatel již asi nedokoní). Také je.st od nho vf správné hitiny (1 808), 3Ih(vnice latinská 1872) a j.
liitko-
Martin Hattala (1821—) narodil se 4. listop. 1821 v msteku Trstné v Oravské žup na Slovensku; jest knzem, estným doktorem filosoíie, rytíem cis. ruského ádu sv. Anny
a byl professorem pi eské universit v Praze, kde žije na odpoinku. Jest i ádným lenem eské akademie. Zí^kal si nevšední zásluhy o jxikrok v niluvnictví eském, srovnávaje dmysln jazyky slovanské a všímaje si písní prostonárodních i živé neboli obecné ei vbec; v oboru hláskoslovném dal nám vniknouti v ústrojí jazyka eského tak, jak díve možná nebylo, proklestiv v pravou cestu, naznaenou P. .1. Šaaríkera. Vdeckou povs svou založil hlavn spisem Zvukoslovi jaztjka staroeského i novoeského a slovenského (1854), za kterýmžto brzo vyšla jeho Srovnávací mluvnice jazyka eského a slovenského (1857). Pozdji vyšiv od nho mimo jiné tyto spisy Mhnnira ja-i/ka slovenského (Í864; 11. díl ..Skladba" 1865), kteroužto vydal, hled rodáky své netoliko pravopisem, ale také nkterými nduvniekými tvary odvrátiti od štúrovštiny (náeí trenanskonitranského od Ludevíta Štúra za spi-
nm
:
e
Jazykovda.
184
/> mus Cechy, ronsonaidiam in IÍikjuÍh nlnvirts fl865), V nmžto vykládá souhláskové promny v jazycích slovanských, August iSchleicher und die slawischen Conaonantengruppen (1869), Poátené skupeniuy souhlásek ccskosloveuskt/ch (1870) a Brus jazi/ka '.-iski/rh (1881). Vystoupil již mnohokráte na obranu pravosti rukojtisu Královédvorského i a Zeleiiuhorského a r. 1887. vvdal zvláštní otisk ze „Svtozora'' s názvem Píspvek k obran, rukopisu Královédvorského hlavné Tomáše s im-tliodichHio stanoviska. Nejnovji Avdal Besední sovnoii na Slovensku zavedeného) a sblížiti tatione
cindlijitnriini
ei
ze Štítného (1897).
Antonín Matzeuauer
— 1893j
(1823
narodil
se
11.
v Dolních Mošténicích u Perova a byl professorem a písemnictví eského pi uémecké reálce v Brné, kde zemel na odpoinku 4. pros. 1893. Byl i mimoádným lenem eské aka^lemie. Sepsal dkladný spis Cizí slova ve .slovanských eech.
zái
18:^3.
ei
Josef Je si na (ls24— 1889j novsi a byl
faráem v
Zlaté
narodil se
Ole.šiiici.
Obíral
r.
se
1824. v Žit-
mnohá
léta
studiem jazyka cikánského a ^ydal Romani ih nice jazijhi cikánského (1880 a podruhé 1882; r. 1886. potetí némeckv v Lipsku) a S'ovnik eskocikánské/ a cikánskoeský (18S0)." ili
r^manuel Tvn
(182.')
— 1870)
krom
l)ásní
('viz
Mluv-
na
36. j napsal CusosIovd eské n vfiznamu a bohatuati avýcli jírostijrh i pdložkocýrh (1866).
V a :•
u li s c
k Š
í
p a n
Iv
o
1 1
( 1 1>^2.5
—
)
str.
tvar
narodil se 26. pros.
1825 v Podhajském mlýne u Lná v Písecku; vystudovav v Praze právnické studie a potm íiJosotieké, vnoval se professue a- livl professorem pi Akadeuckém ;,'ymnasiu v Praze, kde žije na odi)oinku. Jest ádným lenem eské akademie. i
.Sestavil
C'-sknii'ineckéf .'
zvláš- granint itirko-fraseDlogický
Jazykovfia.
1878
185
— 1893)
a Prfspevki/ k esko-niínieckému spisy Peložil také Tacitovy. (1898). (lil,
(7
Josef .Tireek (1825 — ) kromé
jiuých
i)rací
slovníku
(viz
na
170.) napsal Xakres mluvnice staroeské (1870j.
str.
Koínek
Josof fl82:)-1896t narodil se r. 1829. v Trojovicích b}I professorem pi gymnasiu v Jindichov Hradci, kde zemel 1896. Jest od nelio Latinská mluvnice (5. vyd.).
a
Josef
Kolá
(1830
—
)
krom
prací básnických (viz na
37.) a djepisných (viz na str. 141.) napsal Mluvnici jazyka ruského, Hláskosloví jazylca polského, O novém roztídní str.
sloves
slovanských,
hvzných a
skí/
str.
sklonní pídavných jmen a jiných pí-
j.
František na
O
— krom
Lepa
spisu literárné djepisného (viz (1831 ) 172.) sestavil Slovník erkneskonímecki'/ (druhé vydání), Homérov-
slovník fecko-tskij (1887) a
Bekou cviebnou
Josef Rank (1833—)
narodil
se
r.
knihn (šesté vyd.).
1833. v
Hubertov
v Zatecku a jest úedníkem pi raag-istrát pražském. Sestavil Nový slovník kapesní jazyka eského i nmeckého (2 díly ceskonmecký a nmeckoeský), dokavší se vydání šestého (1895), Malý kapesní slovník jazyka eského i nmeckého (2 díly), Ka:
jyesní slovník novináský,
nmž
nacházejí zvlášt slova z cizích jazykv (1862), Rnskoeský slovník (1874), Rukov ku poznání ruského jazyka (1868), Konversaní knížka jazyka eského a ruského (1868), Pírunéi slovník všeohecné/ch vdomostí (2 díly 1887), eskoruský slovník (1895) a j. v
se
Jan Kvi ala (1834—) narodil se 6. kv. 1834 v Mnichov Hradišti, jest estným doktorem íilosolie a professorem klassické filoloo:ie pi eské universit, maje tytul dvorního ádným lenem eské akademie. V rady. Jest 1874 až 1886 redigoval s Drem J. Gebaureui „Listy filologické a i
1.
paedagogické", od nichž odlouil jej neblahý spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, protože ve píté byl jiného mínní nežli jeho spoluredaktor. Vydal krom spis nmeckých Xové kritické a exey etické píspvky k Ver-
in
giliovií
Aeneid
(1892),
Badání
v
oboru skladby
jazykv
indo-
Jazykovda.
186 (18S(4) a
evroj)skijch noLijin
Kritich' a
exeyetich' p/sp^vk/j
k Platu-
roziuhtvdm (1897).
(1835 — ) narodil se 1835 a jest úedníkem museu v Praze. Jc>t od nho Mluvnice >>lociusk''li(>
Jan Lego pi eském jazyka
(2.
vyd. 1893).
Ferdinand Schul z (183.5- ) kroni povídek (viz na str. Ib) a prací djepisných a literárn djepisiiýcli (viz na str. 143. a \1'2. sepsal nmecké (6. vydáni Vzorná cvieni k ryrhlénin n snadnému naueni se
ei
1896) a Rozmluvy echa
í
.Vémcm
František Bartoš
(8.
vyd.
—
189.''.).
krom
rozmanitých prací jinýcli (viz na str. 144. a 173.) vydal Skladbu jazyka ishlio pro školy stední a ústavy uitelské, dokavší se vydáni sedmého, jež ui)ravil profcssor Dr. Fcrd. Jokl (1895), O ijenitive závidím na rnsoslovfck, O instrinne.niále, Diahktoloyii moravskou (2 díly, 18^6 a 1895), Rukoviíf sprdvm' eštiuy (1891 a podruhé 1893) C''skoH ítanku pro nižší školy sttdni (4 dílyj, Malou slovesnost (5. a 6. vydání sestaviti mu pomohli Frant. Bílý a Leandr ech).
(1837
)
J a n (i e 1) a u e r (1 838 —) krom oboru literárn djepisného (viz na str, 174.) napsal Píapvek k historii eckých samohlásek (1870), Pispihky k historii eshho pravopisn a výslovnosti staroc.shí (1871), Hláskosloví jazyka esk('ho (1877), v nmžto podává všechny výzkumy hláskoslovné, jež ode dvaceti let u nás, z veliké ástí jeho zásluhou, l>yly uinnv, J^vpáoií do iiihivnirc físh' (187Gí, v nmžto vykládá dležité roztídní základní pojmy mluvnické a jazykové promny sloskloniíuí Staroesk' iazvk vbec a slovanskvch zvlášt, zené (1889), Mluvnice eská pro ško'y stduí a ústavy uitelské (2 svazky, 1890 a podruhé 1894), Knítká mhivnire eská pro první tídu škol sthdnírh (1891 a podruhé 1894), Staroeské sklonní jmen kmene -i (1891) a j. Nejhlavnjším dílem jeho jest Historická mluvnice jazyka eskcho, které vyšel díl I. r<'ku 1894. a III. 1^97 a která l)udc míti celkem 12 dilú velei
obsáhlých.
Jindich Niederle v Staré Páce.
byl
riH40-1875) narodil se r. 1S40. proessorem pi gymnasiu Akademickém.
-
187'
Jazykovda.
V Praze a zemel v Nové Páce r. 1875. Jest od Délio MIkvnice eckrho jazijhn (187o a (5. vyd. 1895). Mimo to podal nkolik
peklad
z
etiny.
Josef Beran (1841 ) krom oboru djepisného (viz na str. 140.) jest od nho Struná viluvuice eská pro nižíí tidy Skol stedriich, pro niéšfanské a vi/Sší divi Skaly (5. vyd. 1886) a První ítanka pro hlucho-
—
nmé
(1886).
František Vymazal
(1841
ného a literárn yiiuJíK
o
vtií
—
djepisného (viz na (1881), (trammaickr
)
krom
oboru
djepis-
149. a 175.) vydal ziiklndij Jtizi/ka vnškého, slovinského, Jltklosiovo hlásko-
Grammatkkt- základy jazijka
str.
eskrho, Ceskfi pravopis {\.^^2\ Pravopisný slovník a zásady esh-ho pravopisn (1886), Francouzsky snadno a rychle (2. vyd ). Hebrejsky snadno a rychle, Hollandsky snadno a rychle, Charvafsky snadno a rychle, Latinsky snadno a rychle, Maarsky snadno a rychle, Nnecky snadno a rychle, Cech s Nmcem rozniloiivající (doplnk k pedešlému), Novoecky snadno a rychle, Polsky snadno a rychle, Portuycdsky snadno a rychle, Rninunsky snadno a rychle, Rusky snadno a rychle nkolik hodin rusky (2. vyd), Snadný návod nauiti se za ísti a psáti (2. vyd.), Slovensky snadno a rychle, Srbsky snadno a rychle. Staroecky snadno a rychle. Španlsky snadno a rychle, Tureckt/ snadno a nichle, Vlaski/ snadno a njchle (všechny tyto uéebnice ei vyšly v 1. 1895—1898). sloví Ja~t/ka
—
Jan Kosi na (1842 ) narodil se 1842 ve Vesci a byl proessorem pi reálce v Pra/e, kde, byv dán na odpoinek, jest nyní úednikem pi magistráte. Jsou od nho Francouzské rozmluvy (1882), Vokabulá esko-francouzský. Francouzská ítanka (ob 1892), Mluvnice jazyka firincoHzskho a Uebnice jrizyka francouzského
(ob 1895)
Uebnice jazyka francouzského (2 sv. 1891 a 1892).
(1843—)
a s
s prof.
Janem Hulakovským
methodou analyticko-direktní
narodil se 1843 v
Loukov
u Mnichova Hradišt a jest gymnasijnim editelem v Roudnici. NaJ o se f
psal
e r ný.
Píspvky
k eské etymologii lidm-é a
j.
— Jazykovda.
,//88
—
Oenk
.Serel fl!^4:) narodil se r. l.S4.'j. v Beroun a Jest professorcm jazykozpytu pi universit \ Charkov v líusku. Zaal vydávati široce založené dílo Z oonm jazi/kozjjt/fx T. (díl 1883), chtje podati úhrn všech dležitjších stránek Jazykovdy vbec a srovnávací zvlášt na základ úspch, jichžto Jazykozpyt dodlal se za posledních ticet let, ale spisu tomu nedostalo se odberatelstva. Mimo to vyšla od nho Mluvnice jazt/ka ruskrho (3 ásti, 1882 1885). i
—
Matyáš Blažek
(1844
— 189>)
krom
spisu literáru
na str. 176.) sepsal Mluvnici jazyka eského pro ústavy uitelské, Sírnno7t náukn o vé, a j.
Josef Václav Sládek 6tr.
kem
(1845
) krom
djepisného
školv
(viz
stední
a
básni a povídek (viz ua
45. a 82.) sepsal ítanku anglickou s úpliifím auglicko-eskipn slovnía výslovnosti a Prpravnou mluvnici anglického jazyka » jíviklady a
výslovnosti
vyd.).
(.".
—
Mourek
(184G ) krom jiných prací (viz na str. 153.) sestavil Síinník jazyht anijiickciio a eski'h<> (dva díly, 1879 1887) a Irehitr /isf// Jaz/jka aiujlicktUio pro samouky (1886}. Také srovnal skládání staroeské s nmeckým Pleierovým a vydal s názvem Tnndaridš a Florihelln (1887) a napsal St/)ita.ri.i ;jot.skt/ch pndlo-:i k (1890), Sípita-rin sJoSoit/ch vt v i/nfšfiut (1893) a j. S Drem Jos. V. Sterziugerem rediguje veliký Keinecko-ski/ slovník (od r. JS94.). á
A'
cla V
—
Leopold Geitler (1847—1885)
narodil
se
r.
1847
r Praze, byl doktorem filosofie a professon-m pi uuiversité v Záhebe, kde zemel roku 1885. Jest od nho vzácné dílo Stnrohulharšká fono/ot/e se stdli/ni zetflohi k Ufevšthi (1873), v nmžto dokazuje, že ruština jest starším útvarem slovanštiny nežli stará
slovenština,
Líthnxísche Sfudiii a
'>
slm-aiiskiích
k>, ,,„,<•})
„n n ('1877),
j.
František Hrábek (1848—) krom peklad
básni-
ckých (viz na str. 50., 85. a 119.) sepsal Mlniiii).
enk
Ibl (1851
)
krom pekladQ
89.^ vydal Mffhni/ickon iiehtii<j iiskilni
na .sír. 51. a (ti dily) a spo-
(viz
' snujusn
Jazykovda. leiu'
s
reskfj
(1806\
I)ioiii
J.
189
llorzcirm vclkv a nialv
sl,,riiíL-
íraucouzsko-
BaOkovský (1SÓ4— ) krom prací literánu' djepisna str. 179) jest od nho Oprávce poklésku mlucitirkj/ch neboli linií jazyka eského 1879 a 4. VVil. 189-1-), Latinský pravopis (1880). jRacce j>)i domácí piprav k prvé ei kutilínské M. T. Ciceróua (1881 a 2. vyd. 1895.), Pomiicki/ k snadnjšímu zapamatováni rozlinjck vci z latinské a ecké tnluvnire (1881), Praktick// národ k eskému pravopisu (1883), Nové cí/zkumy a nácihij ve píin eské mluvnice (188ó\ >li>viiiek opravených chyb pravopisných (1886), Mlurnické rozpravy k n~itku vSf.m^ kdo jakkoliv obírají se mluvnicí eskou, vbec a brusi&ni zvlášt (18S9), Slovník cizojazyný, obsahující výklad cizích slov v eštin asto užívaných anebo eské náhrady za ».ž(íí. vyd. 1895) aj. Také zde pipomenuta jeho Struná nauka o enicví v píklady (3. vyd. 1887). r raut šek i
ných
(viz
(
bu
JaiiAVagncr (1856 — krom peklad
(viz na str. 57. a 93.) a cestopisu (viz na str. 160.) napsal ^^llvmci jfizijka hiiJhorsl-clii, (1879 a podruhé 1883) a Bidhnrsk'// snadno a jyrhJr (1895). )
\avinec Jose Dušek ])isnéliu
(viz
na
str.
v asopisecii vydal
161
)
a
(1858
krom
HfdsL-osIoví
—
)
krom
oboru dje-
dialektolog-ickvch rozprav
viuxH
jihocsl-i/rh
(1894).
Václav Vondrák (1860—)
Dub
v
narodil se 22. zái 1860 u Voduaii, jtst doktorem filosofie a docentem pi uni-
versir i úedníkem pi dvorní knihovn ve Vídni. Vydal hlaholskou památku (HiujoUta Cloznc {1S93) a Ftisit/shí pamrífkt/, jich vznik a význam v slovanshhn písemnictví (1895) a napsal <
>
nihn:'
Jana Exarcha
Bnlharskiilio (1896).
Josef Paulik (1860
—
)
krom
povídek
(viz
na
str.
98.)
napsal Uebnici jazyka
polského se zvláštním zením, k vi/slovobsahující mluvnici, rozmluvy a ítnnku (1891), Rozmluvy echa $ (.'horvatem a tírbem (1892), Škola esko-nemecke' konveisace (1893) a j. vosti^
Emanuel
Ková
(1861—1898)
nar.
se
12. led.
1861
byl doktorem filosofie a docentem pi eské universit v Praze, kde zemel 14, ce 1898. Napsal O škole rnktilof/rammatidci' (1885 ', Xákres mluvnice starobHlha)'ski'(lSS9),
ve
Vla.^^imi,
Filosofie.
190
mluvnice pro ikoly stední (1890), (1891) a O ptivud liddé mluvy (1898).
eská
Úvod do mluvnice
4. Filosofie.
Vlastní filo-ofie má u nás dosud málo pstitelv, akoli echové jsou jn-vým národem, který filosofii jazykem národním pstovati se jal pvodem Tomáše Štítného ve stol. XIV.
od r. 1869. jest posud hlavním pracovníkem v oboru tom Dr. .Josef Dur dík, nenaleznuv po 30 let soupee sob rovného. Nejnovji nad jiné v oboru tom vyniká Dr.
Tak jako
již
Tomáš Garik Masaryk.
pée než o filosofii vlastní jeví se ve píin vychovatelství a vyuovatelství, jmenovit školního, Horlivj.sí
a obor ten také jest zastoupen asi 20 asopisy, z nichžto nej dležitjší jsou: „Posel z Budce" od r. 1848; v letech 1852 až 1869 nevycházel), „Beseda uitelská" (od r. 1869.), „Ko-
(o
r.
a Škola" (od
r.
„Oeská škola" (od r. 1879.), „Národ noviny" (od r. 1883), „a„Uitelské 1880.) sopis eských uitelek" (od r. 1885.), „Krok" (od r. 1887.), „Paedago-ické rozhledy" (od r. 1888.), „Uitel" (od r. 1889.), „Skolskv obzor" (od r. 1895.), „Škola eského venkova" (od 1897."'), „eský uitel" (od r. 1897.), „Uitelské listy" (od r. 1898.) a „Škola mšanská a živnostenská" (od r. 1898.). r. Ze sbírek vycházejících budiž uvedena „Urbánkova liibliotéka
menský"
paedaío«rická"
1873.),
1874.), „Bil)liotéka uitelská" (od a Sievers) a „Sborník uitelský" (od
(ocÍ
vydává Rohlíek vydává A. ANiesner). Ze spisovatel v oboru
butež
r.
r.
uvedeni zde
filosofickém
z
let
r.
1848
1879. 1883.
— 1898
tito:
Ignác Jan Hanuš (1812—1869) krom
jiných prací
169.) napsal Rozho filosofie Tomáše ze Štítného dle besedních (1852), Nástin duševdy a vysvtlení rukojjísu vi/raz duŠevdných (1849), Xásfiii l<>;/iky na zákhid metafysiky (viz
na
str.
(1850) a
eí
j.
"
František 1821
v
Chrasti,
upr bvl
(1821—1882)
doktorem
filosofie
narodil se 11. dubna a žil v soukromí na
191
Filosolio.
kdo zemel 29. iia 1882. Zabral se do staroindické a vydal Ueni stnritíudírké, jeho význam H vznildiií II vyvinovd))í názor zvlášt kesfanských a vbec Koléavce u rrahy,
filosofie
náhioiských
[\
díly).
Gustav Adolf Lindu er 182>^. v KužíFalovicícb, byl
esk*.^
universit
krom
spisii
v l'raze.
umeckycb
(18:^8
— 1887) narodil se
roku
doktorem filosofie a professorein pi kde zemel 1(5. íjna 1887. Vydal
Vi<eohecn('
vijchovatelslvi, Všeobecni' vij-
uovateUtvi (obé 1878), Uebnici psychologie zkušebné t^xo h\ío\j a Drobné lánky paedaíjoyické a psychologické (1885).
iitedni
Josef Dastieb (1835—1870)
1835 v Oimelicicb v Pisecku, redigoval s Eduardem Novotným a Frant. Janem Zoubkem vdecké listy „Krok" a zemel 21. b. 1870 jakožto jirofessor filosofie s vyuovacím jazykem eským
pi universit hled Tomy
narodil
se 27.
iin.
Jest od nebo Rozbor jilosojických náŠtítného (1862), Základové praktické filosofie
v Pjaze. zi'
(LSGS"), Filosofická
dekou Loyika pro
propedeutika (1867), spolen s Václ. Janvyšší gymnasia (1871 a potetí 1875).
Josef Dur dík
krom básní dramatickýcb — spis literárn djepisnýcb
(1837
)
(viz
a krom (viz na str. a pírodovdeckýcb (viz na str. 196.) vynikl blavn v oboru filosofickém, a to mnohými spisy znamenitými. Vyšlof od nho: Leibvitz und Newton (1869), Djepisní/ nástin filosofie novovké (1870), Psychologie pro školu (1872,' 1875, 1882 a 1893), O letorách (1873 a 1880), Kallilogie ili O výslovnosti (1872), Karakter (1873, 1875 a im^),' Všeobecná aesthetika (1875), Rozpravy filosofické (1876j, O významu nauky Herbartovy (1876), Poetika jakožto aesthetika uméní básnického (díl I. 1881), O filosofii a innosti B. Bolzana (1881), O methodinosti ve studiu filosofie (1882), O Kantové Kritice istého rozumu (1882), O módní filosofii naší doby (1883), Leibnitzova Monadologie (1884), O pokroku mravnosti (1884 a 1889), Djiny filosofie nejnovéjší (1887) a O pomru paedngogiky k ostatním názikám (1898). Nejobjemnjší i nejvýznamnjší z velecenných spis tch jsou „Všeobecná aestlietika", „Poetika" a „Djiny ifilosofie nejnovjší".
na
str. 11;").)
173.)
— 192
Filosofie.
Jan Havelka (1839—1886) krom 146.) vyšly též
od
nho
oboru djepisného (viz na str. Vyhrané upisy vy chovatelské a vyuovulehké (1887),
František Šimek (1839—) a jest
profe-ssorem
Pedbrani Logika a
r. 1839. v Ústi nad Orlicí ústave v Sobslavi. Jest od nho Vychovatelství, Djiny vychoiáváni a vyuování,
narodil se
pi uitelském
vychovatelství, j.
Josef Pospíšil (1845—)
1845 ve doVelkém Meziii, jest doktorem bohosloví a kanovníkem centem pi bohosloveckém ústav v Brn. Hlavní dílo jeho narodil
se
7.
kv.
i
jest FiloHijJi: ijodle zásad se.
Petr Dur dík (1845
Tomnsi' Akvinsktluj (1897). narodil
)
se
r.
1845. v Hoicích
v Jiínsku a jest bratrem Alojsa, Josefa a Pavla Durdíka, doktorem filosofie a professorem pi gymnasiu v Praze. Jest od nho Paedagogika pro škohj stední (3 ásti, 1883 1887) a U základech mravnosti (1893). Také pekládá ze staro-
—
etiny.
Jan Kapras
—
(1847 ) narodil se r. 1847. v Kehotách u Nového Bydžova a jest professorem pi eském gymnasia v Brn. Jest od nho Psychofysické záhladij mluvy I idskr (ISSS), Zkušebná duševtda pro st idni školy (1884), rozprava psychologickopaedagogická Pamf. Porátky duševního života lii/skeho, Spiritismns (1885) a j.
Tomáš Garik Masaryk
(1850—)
nan)dil
se
1850
v Hodoníne na Morav, jest doktorem filosofie a professorem pi es. universit v Praze. Jest od nho O liypnotismn (1881), Poi^et pravdpodobnosti a Hnmova skepse, Blaise Pascal, jeho život a filosofie (obé 1883), Základové konkrétné loyiky, Thforie déjin dle zásad T. JI. Bucklea (1889), eská otázka, Naše nynjší krise (1895), Jan Hus, Karel Havlink (obé 189t)), základ}' marxismu sociologické a filosofické Otilzka sociální (1898) a j.
Gustav Žába
—
se 1854 v Litomyšli, v Praze. gymnasijnlm jest doktorem filosofie a professorem Napsal rozprava o pochybování filosofickém Pyrrhnnismus
(1890).
(1854
)
narodil
Obory
Jose Klika jest
editelem
obecnd r 1884), y
O
(1857—)
narodil se
školy nišfansk.
^•'^^ijéich
193
ostatní.
:
r.
Napsal a
1857. v Praze, kde
mimo
naiz' nich
Jiné:
-ikolir
(vydáni
druhé
\ J^^' fi~hnt{ žh^zntho rn$k\7io poíta-^Ia [lS19)y škole mšfansk {IS19), Xavedení, jak zacházeti s ft/sikálnimt
pístroji ve ,^kole obecm' (1881), Ovt/ucovduí Jí/^'^^ i'^ Školách ohecnf/ch o mšfanski/ch (1883) a Skala ohectní, obraz to rozvoje našeho školství obecného v roce 1883 (roOnik I.) a v roce 1884. (roník II.), vydaný v letech 1884. a 1885. Jeho redakcí VTcházi také Sloiuik paedagogický. Json též od nho spisy pro mládež.
František Krejí
—
(1858 ) narodil se 1858 v Hostinném, jest doktorem lilosofie a professorem pi gymnasiu v Kr. Vinohradech. Jest od nho Element pst/chologich/ (1895), Psi/chologie (1896), Zákon associaCni (1897) a Logika (1898).
František Drtina
('1861—) narodil se 1861 v Hnvšín. jest doktorem íilosoíie a docentem pi eské universit v Praze. Napsal Tndt-ni jev du;^evnich v eck Jilosojii (^1890), O appercepci a vi/znamn Jejím ve vf/iivovdití (1896) a Xdstin djin vg^šího ékohtví a theorii paedagogickgch ve Francii od dobg revoluce (1898) a peložil Epikteta Stoika Bukovéf mravních naueni (1894\
Pavel Vychodil (1862—)
nho
190. Jest od o básnictví. Aristotelovg Knih*/ o duii,
Aristohiva Kniha
viz
na
str.
Aristotelova Ethiku Xikomachova. Aristotelova Politika. Dúkazif jsoucnosti bozi a djiny jejich. Apologie kesanství, Bdsnicic^
a mravouka. Pottika a
5.
j.
Obory
ostatui.
Též ostatní obory vdecké, které, jsouce namnoze srozumitelný Jen odborníkm, nejsou tak všeobecn dležitý jako djepis, djiny literární, jazykovda a filosofie, vlc a více sa rozprostrauji. a)
Všeobecn nejdležitjší
která za
let
pírodovda^
nich jest padesátých a šedesátých mla hlavní oporu v z
13
a«o-
Obory
194 pise
„Živ"
(v letech 1851.
ostatní.
— 1867., redaktoi Jan Piirkyii a Jaa
Krejí), a nyní ve „Vesmíru" (od r. 1872., red. Dr. Vincenc Kotal Fiant. Nekut) a „Chemických listech" (od r. 1877., redaktor Karel Preis a Ant. Blohoubek) jakož v „asopise pro pstování mathematiky a fysiky"' (od r. 1872., nyní red. Aug. Pánek) a zvlášt v „Archive pro pírodovdecké prozkoumáni €ech" (od r. 1870.; nyní red. Dr. K. Koistka a Dr. A. Fric). Také zde pipomenuta „Kronika práce, osvty, prmyslu (od r. náleziiv 1805. vydává I. L. Kober). £1 Ze spisovatel v oboru pírodovdeckém z let 1848 1898. 3)utež uvedeni zde tito:
a
i
bu
—
—
Karel Slavoj Amerlin;;^ (1807 1884) narodil se 1807 v Klatovech, oddal se studiu lékaskému, zídil veliký vychovací ú.stav „Hudec" a byl editelem eské hlavni .školy v Praze. Byv dán na odpoinek, vnoval se zcela íýsiokracii. í^epsal Jedovat)' rostliny v echách, na Moravt', v Slezsku a na /Slovensku (1859), Ph-odmna eská (1851), Promysl v Cechách {1851), Luební základové hospodáství a etueslnictví (2 sv., 1851 a 1854), Fauna ili Zvíena eská (1852) a j. Filip Stanislav 1811 v
Opon
Kodym
(1811—1889) narodil se v Královéhradecku a i)yl lékaem v Praze.
Sepsal Nauejú o živlech, jejich moci a vlastnostech (2 svazky, 1849 a 1863; 2. vyd. 1873 a 1875), Zdravovda (1853 a 2. •vyd. 1854), Úvod do zemezpytu (1855),^ Úvod do tlovedy lovka (1862), Ilosjiodáská kniha (1862) Ceuiu uí Darwin? (ISIQ), J^ovéjší názory o stvoení sv^ta a nvktlejšíui obyvatelstvu jeho Jak postupem asu se mnilo (1876), eho teba, aby užitené vdomosti pírodovdecké v našem národu více se šíily (1881) j
a
jiné.
Jan Krejí n^25 — 1887) krom
spisu cestopisného (viz na str. 138.) i)roshil hlavn v ol)oru pírodovdeckém, kde pra'coval zejména v geologii a mineralogii, a nejrozsáhlejší dílo Jeho jest Geologie ili Xáuka o útvarech zfinských se zvláštním
ohledem na krajiny rskosloranske (1879). Mimo to jest od nho Pírodopisný atlas živoišstvn s výkladem^ I 'hhled situatavy živoišné a Pírodopis kov a Jejich rud, kteréžto ti spi.sy všechny
Obory
195
ostatní.
Kli k urování neTéž od nho jest Geo-
«tlokaly se vydjuii (Iniliého (1863—1873',
roaf (18()ó) a Kr'/KtaUo(/rnfii. (1878). hx/irkn mttpfi okol/ Pnr^xkvhn (s vyklndeni)
mnoho
a
prací
jiných.
Pavel Jehlika (1826—1883) krom str.
zlch,
dm
básní (viz na (8 díl), Svt v obra-
36.) vydal íivL-tozor pro škohi a Stínku o nerostech, Krdtkfj príro'lopis rostlin,
rodopis všech tí íší a pírodopis živoistva (5.
j.
Strun// pí-
Názorný pi;eložil Pokorného pro školy obecné a Pírodopis a
Také
V3'd.)
nicšfanské.
Vojtch Šafaík
(1829 -) narodil se r. 1829 v Novém iSad v Uhrách, jest synem Pavla Josefa Saftinka, estným doktorem filosofie a professorem pi eské universit v Praze. -Jsou od nho Základové, chemie neboli lubtj (1860 1861, 2 Struný pehled déjin chemie, Rukovéf cheniie, Proslov 'díly), k pednáškám o astronomii na eské universit (1892) a jZ Humboldta peložil Pohledy na pírodu (1860 1861).
—
—
Vladislav Sír (1830—1889)
1830. v Jia byl doktorem lékaství v Praze, kde zemel 24. dub. 1889. Vyšlo od nho: Domácí lékárna (1873), Ptactvo užitené, posud však pronásledované (1874), Moti/lové a brouci Í1875— 1876), Ptactvo Škodlivé (ISIS— 18S1), Holubáství {ISS6), Králíkástvi (1886), Ptactvo užitené (1887), Herbá (1887), Zdravovda (1887), Cizopasníci živoišní a rostlinní (1887) a j. narodil se
r.
ín
—
Karel Václav
Zen<2;er (1830 ) narodil se 17. pros. v Chomutov 1830 a jest professorem pi es. technice v Praze. Jest i ádným lenem eské akademie. Jest od nho Fysika pokusná i výkonná (1886 1889), O nové soustav svtové {\S^O)y Meteorolorjie slunení a pedvídání asové (1898) a j.
—
(1831 — ) narodil se r. 1831. ve Vepové, vsi u Pibyslavi, a jest professorem pi díví škole v Praze. Sepsal Obrazy z pírody. Život zvíat, Veselé prázdniny a vzdlal esky II. díl Schoedlerovy Knihy pírody (1870). Pro mládež od nho vyšlo: Ze života o/; /c (1894), O hmyzožravcích, O netopýrech (obé 1896), O šelmách kokovitých, O šelmách kunovi-
Karel Starý
13*
— Ub(a-v ostatní.
196
O
ti'ich,
šelmách
medcr'lovit,jcJi
a
O
šelmách
psoviftjrh
(vše-
Í897). narodil se 30. ce 1 882 v Praze^ doktorem mediciny a proossorem zoologie i)i eské uiiiversité. Jest i ádným lenem eské akademie. Jsou od nho
A uto
11
i
11
Fr
i
r (1
.S.-j2
-)
jest
tyto spisy:
Ev nqiské ptactvo
chiiierh ("1866),
ena
plyitovi-ho
O
(r.
nm.)
ISOl.
vrstvách kury zemab'
uhlí a
s
obrazy,
O
tii-
imj), Zvl-
(Mat. lidu útvaru
vápenc pennshlio
v
G-rhach,
Geologické obrazy z pravku zemé eské (vyšlo také nmeek}), (jeoloyie ili Nauka o vrstvách kry zemské, Pírodopis živo išxfva pro .stední školy (podruhé r. 18í^2.), (Jeské rýhy (1885), Losos labský (1894) a j. S pro. Fraiit. Xekutcm vy-
Mahí
\e dal spis Korýši zemé Ceski
Jan Nepomuk Woldic
li
(18;U
>
narodil se 15.
na;
1834 ve Ždíkov, jest doktorem íilosotie a proes.-^oreni pi es. universit v Praze. Jest lenem eské akademie. Napsal i
lovka
Uukojef zooloyie (1892 a 2. vyd. 1898), deolix/ickr píspévkij z pjrahorního útvaru jižníchCecil (1897) a j. télovédy
Jiukovéf
(1891),
'
Ladislav elakovský na
str.
(1834
—
)
krom
dramat
(viz.
Pírodopisné/ atlas rosfliustva s výklailein 1873.), Jn/lé a škodlivé houby v obrazich pirozené
114.) vydal
(podruhé
r.
(1865), Lišejníky kvetena Cech, A)iaJytická velikosti
dvojité
co
bytosti
rostlinix' (1866),.
Moravy a liak. Slezska (lí^79 a 3. rostlin, sepsaný na základ spisu urování k kli vyd. 1897), jeho, vydaného r. 187U. s názvem Prodromns kvteny leské,. Kvitina okolí pražského (1870), vitých^
O
(188D,
rhlorofyllu
^^
kvete nství
Líozjiravy
o
rostlin
JJaruinov
brutnákothrorii
a
peložil Gustava Ldrinsera,. výviji j.; lékaie a botanika v Cechách v Mimoni v Boleslav.sku r. 1811. rozeného, ale nmecky pi.šicíbo (ý 18<13 ve Vídni), Sbírku nejdulžité/šírh jiidlýrh^ jimb-zclé/rh i jedovatých hub S 12 tab. (podruiié isslj a Alojsa Pok(»rného, editele gymnasijního ve \'ídni, Xázorný píro>fopis rostlinstva (6. vyd. 1893), rostlinstva
o
(1894) a
(lí-!37— krom básuí dramatických 115.) a kronic spisu literárn djeitisnýcli (viz na
Josef Durdik la
str.
)
i^viz:
str..
Obory
197
ostatní.
O iv//vvdal hr'z'hii Ki>/)iri)flcitr{ (lš7l?i, /'uzor na lesij! (1873) a proA"('h} stouárodai výklady O imkroku jtnifhiích vd (1874). 173.) a zvlášt
lilosoíiekvrli
ivi/.
lui
str.
IKO.)
:
Jaliii (1838—) krom j)rací básnických (vi/ ua str. 43., 77. a 115) a krom práci' literárn •djepisné (viz ua str. 174.) vzdlal prvý dil Schildlerovy Kiiihi/ pinvhi (2. vyd. 18i39) a do Kronikt/ práfc, kterou vydával od r. 18(3,'). nojiirve sám a potom s ^Inrtinem Pokorným, .lil
i
I
\'ratislav
sepsal dil ])rvý a poátek dilu tvrtlio, jejž po Jeho onemocnni dokouil bratr Jeho Zdenek V. Jahn, professor v Plzni. Redigoval tvrtou á-jí At^nsu názormUio k Slovníku naunému,
uhož
napsal sta líntuictví. Peklad jeho Schíidlerovy Ch''mii' vydáu i jakožto uebuiee ])ro školy, pro které uapsána Jest od nho t;iké Gionii' itvosfwí (18G8), rnfkové rhemie (1877) a Struná chemie (1878). •do
(1840 — 1881) uarodil se 12. pros. ]84<> v Milin u Pihrami. byl doktoren-- filosofie a professorem unÍTer.«;itnim v Praze, kde zemel 2(j. ledna 1881 a pochován na h1)itov olšanském.*) Krom etných a velmi cenných zvlnšt mineralogických prací v asopisech eských i nmeckých vydal o sob esky též O rozvíeni ki/xlirníku draselnatélio a k//$eli))i/ fosforení' r horninách eskjch, o minerdhii n chemirki' skladb horsfva, hledíc k úelm agronomickfím (1871), Petrof/rajickd studia ediového horstva^ v Cechách (1874), Petro^rajická studia zné'cového Iwrstva v Cechách (1874), IMrograJirkií studia metaf/frniéhn horstca v Cechách (1877), Základové novéJio luebné drobnnhledného rozboru nerost a hornin (1877) a Pctrografická studia o porfi/rech eskjch (1881 krom prvé spisy ty vyšly v „Archive pro pírodovdecký výzkum ech"). Také vzdlal Alojsa Pokorného Ndzomij nerostopis pro nižší škol v stední (4. vydání) a Nerostopis pro vvšší škol v stední
Emanuel Boieký
;
(187G;.
František Nekut (1840—)
nov
narodil se r. 1840. v Chýu Tábora a Jest professorem gymnasijním v Praze a re-
*) •v
V
KošíiVh.
Ježkových „Našich hrobech"
myln
jest udáno, že
pochován
Obory
198
ostatní.
daktoreni „Vebniira". ÍS Dreiii Aut. Fricem sepsal Kori/ši zemf eské. (1866), upravil k tisku Pf-n-odoj/i-mý atlas živoiéstva(1880) a peložil z nminy clil druhý Brehmova Života zvíaty v nmžto jsou „Ptáci".
enk
Kotal (1841-18saj narodil se r. 1841 v Plábyl doktorem íilosoíie a proessorem pi eské vyšší reáleeV Praze, kde zemel r. 1883. Peložil z prvý dil života zvíat, který sepsal Dr. Alfred Edmund Brehm, a redigoval s prof. Fr. Kekutem asopis „Vesmír". S prof. Pavlemnici,
nminy
Jehlikou vzdlal Dra Alojsa Pokorného Xtízonn/ pírodopis živoišstvn
vydání).
ib.
Bohumil Bauše
—
(1845 ) narodil se 17. února 1845" v Král. Hradci a jest professorem gymnasijnim v Praze.^ Kapsal iSkdli/ Frachovskr {188(j), (fpfivodn ssavcfi (1889), tvero roních (1893), Hhistrovavý pírodopis tí íší (1894)^ Ptttování íší rostlinstva (1894), Volné listy z knihi/ pírodi/ (Mat. lidu 1895) a oJdedy do dílny pírody (Mat. íidu 1897). Též upravil k vydání spis St. Vráze Z cest (1898).
as
(1845 — ) narodil se 1845 v Klatovech, jest doktorem filosofie a proessorem j^-ymnasijnim v Brn. Jest od nho Kvtena Morar// a rak. Slezska {'2 SY.,. 1887 a 1896).
Eduard Formánek
František Rosický
—
roku 1847. v Novvch Dvorech u Pihvslav a jest zemským školním inspektorem v Praze. Jsou od nho Kvétiny jarní (1885) a j. Také napsal Botaniku pro vyšší tídy stedních škol (3. vyd. 1898) a Xrrostopis pro nižší tídy stedních škol (4. vydání 1897), vzdlal Dra AI. Pokorného N<ízoruý pírodopis živuišstva (8. vydáni 1894) a s Joseiem Posickým, professorem ústava uitelského, sepsal JiOíi'linopis pro ústavy uitelské (1894).
(1847
)
narodil
se
Jan Vincenc Diviš istecký (1848—) krom pekladu
(viz
85.) napsal J^inkovéf rozlorft ctikrovarnickýck cukrovarství (1888),^ Saccharimetric na zákUuUrlninickéni (1897) a j.
na
str.
O eském
(1872), fysikálniin
i
Obory
19&
ostatní.
^ Auirust Srydlci- (1-^4*1— 1S91) lum.dil se 1. Ona 1849 bvl doktorem fik)Soíie a professorem pi eské Zanihrkii, v ádným universit v Praze, kde /.ciiiiel 22. iia 1801. V>\\ Zklndov theorftické lenem Ceskt"' akíidcmie. Jsou od nho Rozhlnlij r oboni intrhavicki/rh fifi^ikij (2 dilv, ISSO a 1885), r,U (1881) a j. i
Vincenc Strouhal (1850—) narodil se 10. duh. 1850 v Sei, jest doktorem fihtsofie^ a professortm pi eské universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal O život a pftsohfnf Dra A. Seydlera a s Drem C. Barnseni Ocel a její vJ^stnosti (/alvanické a maijndickr (obé 1892) a j. Jan John (1850-
)
narodil se
1850 v Žimuticich a jest
professorem v Praze. Napsal Clzopasvki našich žab (1875); Pírodopis pro t staví/ vitehké (1891), Pírodopi^iý atlas rostlin (1897) a j.
líohuslav IJaýman (1852—) v Sohotce, jest doktorem
narodil se 7. pros. 1852 a professorem pi eské uni-
filosofie
i áduvm lenem eské akademie. Jest Theoretickd chemie od (1881), Uldohydrdty a (jlijkosidi/ S Karlem (1893), Cukry a sloiieniwj píhnzné (1895) a j Kruisem, professorem pi eské technice v Praze, napsal Oiriirkohioloyickr studie (2 sv., 1891 a 1894).
versit v Piaze. Jest
nho
ve
narodil —Lihochovicku,
František Bayer (1854 Mšeném u Budyn nad Ohí v a professorem
filosofie
eské
se
)
pi gymnasiu
v Praze.
15. kv.
jest
Jest
1854
doktorem i
lenem
akademie. Vydal obsáhlé dílo illustrované Xaši ptáci Prodromus eských obratlovc (1894) a pe-
(od roku 1886.), ložil
díl
III.
Brehmova
obojživelníci a rybv,
Života
zvíat,
v
a Huxlevovo První
nmžto
jsou plazi, uvedení u védy pjí-
roduí (1883).
ve
Ladislav Duda (1854 — 1895) narodil se Vodanech a byl professorem gymnasijnim v
zemel díl
roku 1854. Praze,
kde
Peložil z Brehmova Života zvíat IV., obsahující Hmyz, a napsal Soustavný pehled eskeJio 28.
srjma
1895.
Obory
200
ostatní.
hmyzu jjol(>kn'lh'/io (1884), Návod ki; sbírání hmi/zn poJ okídlého a další ííjjravii Jeho pro shírkij (1890), Analjjtickfj pehled eskf/oh
ploštic
vodních (1891) a
j.
—
(1854 narodil se 16. ce 1854 v Praze, jest doktorem íilosofie a liroíessorem pi eské universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal Prodronins ceski/ch as sladkovodních, KvHena okolí Hradce Krdlovr (1881),' Z rwe rostlin (1885) a j.
Antoniu Hansgirg
Gustav Gruss (1854—)
ín,
jest
doktorem
filosofie
)
1854 v
narodil se 2. srp.
a jjrofessorem
pi eské
v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal ubjemné íše hv'zd (1893 a j.
Z
dílo
>
^
v
Ji-
universit
Josef Vele novsk v (1858—)
Cekanicícli u Blatné,
pi eské Jest od
jest
narodil se 22. dub. 1858
doktorem
íilosotíe
a professorem
universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Atlas rostlinstva (1892), Mechy eské (1897) a j.
nho
Jindich Ladislav Barví
(18G3— ) narodil se 15. ce 1863 a docentem pi eské universit xerpentinech zópadni Moiavi/ a horninách tí,mfibolitickýi'h Je prová-ejícich (1893), O gi-anulitových elipsoidech u Pra4-h'tíc a Krištanova (1894), Nová uftbnice petrografie, O hadci od DobeSovic, Poznáinkí/ o geometrických ijomérech zl itonosiiého okrsku Jilovského (vše 1895 O výskijtu zlata na nkterých diUežit^jíich náleziskách eských se stana viska iietrograficko-geologického (1897) a j.
v Cholticích, jest doktorem v Praze. Napsal O nkteríícU
filosofie
•
,
Lékaství zastoupeno jest již od r. 18G2. ,,Casopisem léka i'skVcli", ale teprve za doby nejnovj.ši zmohlo se b)
na díla rozsáhlejší, vydávaná lékaské" (od r. 1892.).
zejména
v
„eské
Ze spisovatel lékaských jsou nejdležitjší
Jan Eiselt
—
bibliotéce
tito:
se 28. srpna (18ol ) narodil professorem pi es. dokttucm lékaství a 1831 v Police, jest universit v Praze, maje tytul dvorního rady. Jest i ádným élenem eské akademie. Za jeho redakce vyšla Odborná pnthologie a thrapie (6 dil, 1878 1887: neni dokonena).
IJohiímil
—
Obory
Jose
201
ostatní.
(1S37 — ) narodil se 16. srpna 1837 jest doktorem lékaství a proessorem pi eské imiv Tcrsit v Praze. Jest i ádnviii c-Ieuem eské aKadeniie. Napsal O /inisacriti záiitií sitiiíce (1889), O vz
Sclnibl
ri/.ni,
—
prací literárn dje) krom d Albert (1841 pisnycli (viz na str. 175.) vyniká hlavn v oboru lékaském. -Jest od nho JJi/o/nosfikff nemoci chirur
Ed
11
a
r
Karel Chodonnský (1843—)
narodil se 13. kv. 1843
Y Stndence, jest doktorem lékaství a proessorem pi eské universit v Praze. Jest lenem eské akademie. Napsal ZJiOJitehiost a léeni tuherkidosi/ plicní (1881), Nkteré základní rysu theoretickc fannakologie (1890) a j. Také sestavil s Drem i
J.
Thomayerem
Slovnik zdravotni (1889).
Emerich Maixner (1847—)
narodil
se
5.
list.
1847
v Nižboru u Rakovníka, jest doktorem lékaství a professorem pi eské nniversit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Jest od sv.,
nho
Prirxcní kniha specielní pafholoijie a fhcrapie (4
1890—1897)
a
j.
Eduard Nessel (1851—)
narodil
se
14.
led.
1851
v Praze, jest doktorem lékaství a proessorem pi es. universit. Napsal Ošetování chriqm, O trháni zuh (1884), O rheumatickjch bolestech obliejových (1888), O kazn zubním (1890) a Zubní lékaství (1894).
Josef na
str.
91.)
—
(1853 ) krom jiných prací (viz napsal Úvod do drobné praxe lékaské (1886),
Thomayer
Bezv'dorai a jeho diagnostický význam (1889), O pedeni prací •(1890), Pathologic a therapic nemoci vnitních (2. vyd. 1898) 3. j. Také poádá „Sbírku i)ednášek a rozprav z oboru lékaského'", do které také sám napsal nkolik rozprav.
Karel Maydl (1853-) iytuici,
jest
narodil se 10. b. 1853 v Rodoktorem lékaství a proessorem pi eské uni-
Obory
202
versit v Praze. Jest
O a
hlízách
ostatní.
Jest od uho chiruryie (1897)
lenem eské akademie.
i
podhrdniných (1894), Podrohnd
jiné.
Jaroslav Hlava
—
(18o5 ) narodil se 7. kvétna 1855 v Dolnic-h Královicích, jest doktorem lékaství a professorem pi eské universit v Praze. Jest ádným lenem eské akademie. Jest od nho Anatomická paf}ioh;/ie a bakteoroloyie i
(2 díly, 1896 a 1897),
Jan Deyl Veselí, jest
(185.5
doktorem
sit v Praze. Jest zrakosti a j.
i
(
—
fcJnanné okuváiú a )
a
2J.na
Vysokém professorem pi eské univer-
narodil se
filosofie
j.
1
8.55
ve
lenem eské akademie. Napsal
Jan Jan o.šik
(1856
—
narodil
)
se 26.
(
f
tiipo-
ervna 1856 ve
Vrbátkách na Morav, jest doktorem lékaství a professorem pi eské universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Jest od nho Hiatolofjit' a mikroskopická anatomie (1892), Anatomie loviika (1897), Anatomický atlas (1898) a j.
František Mareš v Opatovicích u Hluboké,
(1
857
jest
- ) narodil
doktorem
s
20.
lékaství
íjna a
1
SoT
profes-
lenem eské akai»i eské universit v Praze. Jest cest (1880), U výživ clovrka (1889)^ demie. Napsal i'vahj Všeobecná Jysiolotjie (1894), O živoišné elektin, O citlivosti a jiné. sorem
i
r.
Vladimír P r e
—
n i n ^ e r (1 865 ) narodil se 30. kvtna Kiimburku a jest okres, lékaem v Praze. Založil 1865 a redi^nije „Lékaské rozhledy" (od r. 1892.). Napsal Zdravoti
v
nictví našich //ihi/tk
(!Mat.
1.
1895), Ttloveda a hlavni zásadif
(1895 a 2. vyd. 1897), Firuní slovník therapeittick'/ (1896), Léiva, Jich nžiti, dávky a úinek (1897) a j. Z ruštiny peložil N. Pilátova Dtské nemoci, jich piznaky, jjoznání a léení (1895) a upravil eské vydání Dra E. Alberta Didi/noštikn nrmocí chirniyické/ch (lS!>o). Též upravil 4. vydání V. .S. Kodvma Zdravovdy (Svt. kuih. 1898). zilravor'di/
Z
()8tatiiii'li
univcrsitni
:
spisovatel Ikaískyili
(iiistav
liiifi'
ješt piipoinomiti pinlVssoi
Kabrhcl, Emanuel Kauiiiaiin, Karl KiiíVner,
obory OndrL-j
Obrzut, .loso Keinsberg
beš ka
a
c)
203
ostatni.
{Soudní
lékaílvl),
\';l
lav
li lí-
j.
Právnitvi
ocitilo
se
na pevné
pd
úedn
kdy cské, znamenit r.
1850.,
bvlo /avcdeiio ])rávnické názvoslo\ i pak poalo se zvelebovati zejména za let šedesátých, majíc od r. 1861. svftj zvláštní asopis „Právník", který dosud vyeházi. Roku 1H07. zaala vycházeti „eská biblioléka právnická".
Ze spisovatel
Antonín na
str.
jící se
])rávnickvcli budtež uvedeni zde tito:
Rybika
(1812—)
krom
jiných prací (viz
lo4. a 169.) sebral Pravidla, pis/ovl a povdní, vztahuk správ vs''jni' a oherní i k pjycívK obanskánii a trest-
níma, (1872).
Herm e ne
—
) krom povídek (viz J i r e e k (1827 na str. 72.) a prací literárn djepisných (viz na str. 171.) sepsal Slovanské prdvo v Cechách a na, Morav (1863) a vydal sbírku eských památek právnických od pradávna až do století XVII. s ujizvem Codex iuris hohemici (1866), Svod zákon slovanských (1880), Všehrdovy knihy devatery o právích zem eské, Ohnoven právo a zízení zemské ddiného království eského 1627 (1888), sbírku státních list koruny eské z let 1306 1378 s názvem Korunní archiv eský (1896) aj. Spolen s bratrem Josefem Jhekem vydal Sbírku zízení zemských království eského, markrabství moravského a slezských knížectví, obsahující zízeni XV. století, a Brikcího z Licka í;-
11
d
—
Práva mstská.
Antonín Ran
da
834
TI
ce 1834 v Bystici — a professorem pi právnické )
nar. se 8.
fau Klatov, jest doktorem ]»ráv kult eské university v Praze, maje tytu! dvorního rady. Jest i ádným lenem eské akademie. R. 1864. položil s jinými základ k „Jednot právnické" a piinil se platn obnoviti asopis její „Právník"'. Ze spis jeho vydaných o sob butež Pehled vzniku a vývinu desk ili knih vtejných, uvedeny hlavn v Cechách a na Morav, O závazcích k náhradí škody :
z
in
nedovolených,
pak
o
úrocích
dle rak. pjráva
obanského
Obory
204
ostatní.
O
zúsadúrh, na Jderi/ch lídnv veejných knih spoívd, Systém rak. obecného pr^íva, Právo obchodní. Právo vlastnické dle rakouského práva v poádku sijsténiatickém (podrnlié r. 1874.), S()ukro)né <)hrhod)ií právo rakouské (1881) a j. (4.
vydáni),
—
(1834 ) krom spis djepisných na str. 142.) a literárn djepisnýcli (viz na str. 172.) vydal DipJiunatá moravskij, Knihu iJrnovskou s úvodem, obsahujícím Poátky historie práva zemského, Knihu Tovaovskou, Knihu Rožmberskou^ Knih// 'phonné a nálezy brnnské a olomoucké z Jet 1374 14!^0 a j.
Vincenc B randi
(viz
—
Antonín Pavlíek (1838~) narodil se 2. list. 1838 v Králové Dvoe, jest doktorem práv a advokátem v Karlin. Jest ádným lenem eské akademie. Napsal Žaloby z obohacení (1873), Sménka a chak (1884), Právo list zástavních i
(1804) a
j.
—
Alojs Ziicker (1842 ) narodil se 4. ce 1842 ve Ckýni u Vimperka, jest doktorem práv a professorem pi es. universit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal písi)vek k nánce o vývoji moderního ízení trestního s názvem Aprise i loial cnquete (1886), Kriminídisfirké rtj (1895), Poátkové práva mezinárodního a j.
Emil Ott (1845—) jest
doktorem
dvoruíh(» rady. Jest
tvtul
Napsal
narodil
se
30. dub.
1845 v Praze,
pi eské universit, maje ádnvm lenem eské akademie.
])ráv a professorem
/Soustavni/
i
úvod ve
studium
nového
ízení
soudního
(1807).
—
Jaromír Celakovský
(1846 ) narodil se 27. bezna 1846 ve Vratislavi, jest synem básníka Frant. Lad. Celakovekého a bratrem Dra Ladislava clakovského, doktorem \)ráv, archiváem msta Prahy a professorem pi právnické fakult
eské demie.
mích
university v Praze.
Napsal
eských
píspvek k <)
o jfnnirrn ji'Jich ke
právech
ádným lenem eské djinám jtrávnich pramen
Jest
aka-
i
mstské/ch
^f.
lirikrlhn
starším sbírkiím právním,
z
v ze-
Lirska a
píspvek
k
d-
Obory
205
ostatní.
rdm
(uhhnrim k statkm zpupnfim k (Ijiuáin píspvek stavu mstského v zemích eských Uíad pmlkomusk''/ v Or litích (r. 1881.) a vydává ^hirkii praniufi prtívn insfskrho královští-'/ eskéhi) (od r. 1885 ), ktoiá bude míti asi 20 velmi objemných dihl, jsouc jeho prací
jinihii v
(
(loiiiácibc»
piJiva
'>'rli(ich,
iiejdležitéjši.
—
Jií Pražák (1846 ) narodil se 16. íjna 1846 v Lokti, ddktorem práv aprofessorem i)i es. universit. Jest i ádným lenem eské akademie. }sa\)9a\ ''^'pon/ o j)ít
jost
a zemskr (1895).
Jaromír
J.
Hanl*)
(1847—)
narodil se
9.
dub. 1847
v Moravské Tebíi, jest doktorem práv a professorem pi právnické fakult eské university pražské. Sepsal O vlivu práva nmeckého v Cechách a na Morav (1874) a íšské i právní djiny nmecké (r. 1886. a 2. vyd. 1896.).
František Storch (1850—)
narodil se
13.
záí 1850
v Žiželicích, jest doktorem práv a professorem pi eské universit v Praze. Jest i lenem Oeské akademie. Xapsal lílzení trestní rakouské (1887).
Albin Bráf (1851—)
narodil se 27. ún. 1851 v Tebíi práv a professorem pi eské uni-
na Morav, jest doktorem versit v Praze. Jest i lenem eské akademie. Napsal mine opravy (Právo domovské, Pracovny donucovací), Almužna a mzda, Schultz-Delitzsrh a záložny eské (vše 1884), Melioraní li vr (1890), O náprav mny (1892), Sociální politika stát evropských (1895) a j.
Dv
)
Leopold Heyrovský (1852—)
narodil
se
15.
list.
1852 v eských Budjovicích, jest doktorem práv a professorem pi eské universit v Praze. Xapsal Instituce ímskeTio práva (1886 a 2. vyd. 1894). *)
líoku 1874.
„Jaromír djiny"
J.
iiJi.
již „J. J.
„O vlivu práva ntncckélio-' podepsal se kdežto roku 1886 ca spise „íšské i právní
spiso
Hanl",
Hancl'.
Obory
206
Josef Kaizl (1854
—
ostatní.
narodil se
)
10.
erv^Da 1854 ve
Volyni v echách, jest doktorem práv, byl professoreui pi eské universit v Praze a jest ministrem ve Vídni. Napsal Ndvotlní hospoddí-ství (1883), Obnoveni/ vl živnostenslcfj (1883), Vyrovnáni s Uhry (1886), FInanvni vda (2 8V., 1888 a 1892), Ndprava rakouské mní/ (1890), eské myšlénky (1895) a j.
Emanuel Zítek ložil
(1856
—
)
krom
Dra Ed. Rittnera Cirkevni právo
povídek (viz ra str. 94.) pekatolické (2 díly, 1887 a 1889).
Karel Kadlec (1865 — ) krom peklad dramat (viz na str. 124.) napsal rovozovací právo k dílm dramatickým, n hiidebnim (1892), Družstva král. eského zemského a Xdrodniho divadla v Praze (1896) a j. Také vydal s Drem Karlem Helloreni slovník Némecko-eskd terrainoloyic líedni a jjrdvnická (1898).
Mathe matiku zdárn
vzdlávati pispívá od roku 1862. „Jednota eských mathematikiV', vydávajíc svým nákladem díla vdecká a „asopis pro pstování mathematiky a fysiky". Ze spisovatel mathematických hiuTtež uvedeni zde tito: c)
Antonín Skivan (1818—1887) narodil Kriicem!)urkn u Chotboe a byl maj etnikem
v ústavu v Praze,
se
r.
1818.
obchodního
Jest od nho: Xdnka o slohu kujteckých listu, l'otdÍ-stvi pro život ohecmj se zvláštním, zením ke kupecké tíd, eský obchodník, O spoitelnách, O státních jjapírech, Peníze, míry a váhy, Nauka o kupeckém etnictví.
Mimo
to
kde zemel
r.
1887.
peložil do eštiny oba díly
Moníkova PaHá-
ství pro nižší reálky.
Václav Šimerka (1819—1887) Veselí u Jiína a byl
faráem
narodil se
v Jenšovicích u
r.
1819. ve
Vysokého Mýta.
Napsal mimo nmecké spisy esky Pispvky k ncnn-ité analytice, Alyebra neboli pctiíi-stci ubeaié pro vyšší gymnasia, Pídavek k algebe (o potech diíferenciálních a integrálních), Základové technické mechaniky a j. :
Václav Jan deka (1820—1897) v Pobžovicích u Pardubic,
byl
zemským
narodil školnínj
se
r.
1820.
inspektorem
Obory
207
ostatní.
školy eské a žil ve výslužb v Bydžov, kde 1897. Sepsal Geometrii pro vyšší gymnasia (4 díly).
pro reálné
zemel
František T š e r (1 825— narodil se r. 1 825. Morav a byl proessorem pi eské technice v )
i 1
détskn na
žije na odpoinku. Jsou od nho Kritické do zakladli dskriptivni geometrie.
kde
ih-ahi/
v BuPraze,
k úvodu
—
Gustav Skivan
ISGO) narodil se roku 1831. (1831 v Krucemburku u Chotboe a zemel jako proessor polytechniky eské v Praze. Vyšly od nho: A' theorii ad hezkoneni/ch, Základové anali/tické geometrie v rovin, Pedná^kij o algebraické aualysi a nkteré jiné spisy nmecky psané.
František Švanda (1831—)
v Noreálky v Karlin.
narodil se
mst
r.
18.31.
u Chlumce a byl editelem eské vém Žije na odpoinku. Z jeho spisfiv uvádíme Aíéictvi (2 seš.), Mické a perspektivní rejsovdni od ruky, Méidví pro vyšší tídy stedních škol a k soukromé poteb, O pozemním stavitelství, kteréžto dílo zpracoval dle Jíindlova díla s prof. Jo:
sefem Xiklasem,
s
nimžto pidal k
Josef Smolík (1832
—
)
nmu
krom
Stavitelské slohj.
prací
djepisných
(viz
142.) sepsal: Poetní knihu pro nižší gymnasium, Algebru pro vyšší gymnasia a reálky. Rovnice prvého a druhého
na
str.
stupné o jedné, dvou i více nezndmi/ch pro gymnasia a vyšší ákolv reálné, Potdství kupecké (1874). Potdství výkoiiné -(1880) a j.
František Josef Studnika prací (viz na
tídy
(1836
—
)
krom jiných
144. a 173.) sepsal díla: Algebra pro vyšší škol stedních (r. 1879. podruhé). Analytická geometrie, Záklastr.
.dové vyšší mathematiky (3 díly), Základové sférické trigonometrie, O determinantech, O pote varianím, VyšŠí mathematika v úlohách, Základové nauky o íslech, Všeobecné tvarosloví algebraické (1880), O determinantech mocninných a sestavených (1897),
nákladové národohospodáského piotáství (1888), J^ogaritmické tabulky (7. vyd. 1898) a j.
208
((bory ostatní.
Martin Pokorný (1836—) narodil se 30. pros. 1836. v Král. Hradci, byl editelem í;ymna.sia malostrau.skélio v Praze, kde žije na odpoinku. Jest i lenem Ce.ské Akademie. Mimo rozliné lánky v asopisech vydal Defr.rruiitantj
Emil Weyr (1848—1894) v Praze,
byl
narodil se 31. srpna 1848 a proessorem pi universit 25. ledna 1894. Byl i ádným lenem
doktorem
filosofie
ve Vídni, kde zemel eské akademie. Napsal Zdh/adocr vijšši ije.i.netrie (1871, se svým mladším bratrem Eduardem), Theorle Cremonavjch tmmJormaci (/eo/netrirktji-h lítvar rovinni/ch (1872), Úvod do (jtometrirkr tJiPorlc kí-itck rovinnijch od Cremmiii (1873, peklad z italštiny) a
j.
Též obor bohoslovecký,
d)
ukové písemnictví p r o
s
on áro
t
dn
í
vdy technické,
na-
(hospodáské, emeslnické,
kujtecké a pod.) atd. mají již znaný ])oet pracovník spsobilých a za>
Nám
zde })08taiž uvésti
djiny písemnictví obor tch.*) si toliko jména nkterých spiso-
i bute pipomenuti z oboru bohosloveckého: Dr. Frant. Sušil (1804— 18(j8), Antonín (1809—1851), Dr. Matj Procházka (1811—1889), Boleslav Jab Ion ský
vatelv,
ehák
(1813—1881),
Václav Svatopluk Stulc (;i814— 1887), Josef Boleslav Podstránský (1815—), Dr. Innocenc Antonín Frencl (1818— 1862), Dr. Jan Bílý (1819— ), Beneš Methold Kulda (^1X20- ) Josef Antonín Šrtek (1822-), Jan Václav Podlaha (1823—), Pavel Jose Pli kov ský (1824—), František
Bartoš (1825—),
Anttnín
Skodopole
Dr. František
L
1876), Franti.šek
a
liohumil František (1828—), Dr. Antonín
urin (1829—), Tomáš
Hakl (1827— Len z (1829—), •,
Novák
(1834 až
eruo-
Alojs Divi.^ (1835-), Jan Nep. Dr. Klement Borový (1.^38—1897), Dr. (1842—), Klement Markrab (1842—). Dr. (1843—), Alojs (1843—),
houz (1836-1896j, Fr.
Kryštek
ehák
Karel Lev Václav Beneš*)
knih
Sísovatl
tch
i
Hrudika
Tebizský pitoiuiiLlio
všech jiných
(1849-1884),
.spisu
vdeckých
a
Jan
Ježek
vydá brzo jen odborné seznamy pouných.
lH)uiy ostatiii.
20í»
ckéli o: Josc N k a s (1817 až 1877', Viiéui HiiUovsky (1831—), .lose Šolín (1841—), Augrust t^alaba 1.^4<>- -l!^V»4), Alojs Studu ika (184i'— ),
<1849—
)
aj.:
oboru to
z
<• li
n
i
i
1
•
Hajuiš stonárodní o:
Ladislav
a
z
j.;
oboru náukovélio ])isemnictvi
—
pro-
irgo vá (1823 1871), Karel Lambl (1823 1884), Dr. Jan B. Lanibl (182()— ), František :\1 a r b o o (1828 - 1 SOG),, Jan Uhlí J )r. (1 830—), František H r o ni á d k o (1831 - ), Antonín c r v e ný (1834 ), Hevera il83()— ), Josef I) u m e k (1844—), Josef Klika (1857 a j. li
—
11
a n sg;
—
enk r.
1'rantiška
—
)
Co tvOe se asopis , má obor bohosloveký již od 1828. „asopis katolického duchovenstva" (v letech 1853.
az 1860. nevycházel). „Blahovést" (vycházel v 1. 1851.— 1896.) a ..Kazatelna posvátná'" (vycházela v 1. 1864. 1893.), jiné pak o d b orné é a s o p i s y iíutc zde pipomenuty ještc tyto *j asopis pro sazee a knihtiskárny „Veleslavín" (od r. 1863.), „Typograíia" (od r. 1888); „Typog-raíické listy" (od r. 1889.), „Listy prmyslové" (od r. 1875.), asopis spolku pro prmysl pivovarnický s názvem ,.Ivvas" (od r. 1873.) „Pivovarské listy" (od r. 1883.), „Listy zahradnické" (od r. 1877.), „Samosprávný obzor" (od r. 1879.), „Pražské hospodáské noviny" (od r. 1878.), ..Obzor národohospodáský" (od r. 1897.), „eský mechanik" (od r. 1886.^ „Technické listy" (od r. 1888.),
—
:
„Technický obzor" (od r. 1893.), „Výtvarník" (od roku „Zprávy spolku architekt a inžinýríi (od r. 1866.), 1898.), vnovaný zájmm tlocviným „Sokol'' (od r. 1871.), asopis „Vstník sokolský" (od r. 1897.), asopis lesnický „Háj" (od r. 1873.), „Listy lovecké" (od r. 1894.), asopis pro katolickou hudbu posvátnou „Cecilic" (od r. 1874.), asopis pro hudbu a zpv „Varvto" (od r. 1878.), asopis hudební „Dalibor" (od r. 1881.), „Rozhledy po lidumilstvi" (od r. 1893.) a j. Také jednotlivé živnosti a emesla mají své zvlá.štní asopisy. již i
*) 1tí.,
1?>.,
O asopisech 20,
2tí.,
stala
32., 34..
se 3J.,
zmínka také na 3^,
39.,
42.,
str.
43.,
í».,
44..
10.,
45
,
13.,
47..
14.,
50.,
15.,
52.,
59. tíO., tí2., 63., 77.. 84. 91., 92., 98., 100., 127., 128., 129., 130, 144, 145, 159., 166, 167, 179., 182., 190., 193., 194, 200., 203. a 206. tohoto spisu. K str. 20. dodáno, že všech asopis jest asi tíOO, eských jen asi 400. 58.,
bu
14
v.
Peklady klassik eckých
a
ímských.
Bylo by radno naproti písemnictví jtvoduímii podati si také pí-ehled V>ecli nejdležitjších iií-ekladfi dle jazyk, z uicbžto za doby neinovéjší jest až pílišn mnoho do eštiny ])ekládíino. I podejme si aspo pehled nejdležitjších peklad starých klassik eckých a ímských. '•* Oilý ruch mezi pekladateli teprve po roce 1860, R. 1803.
plod
staroklassických vznikl zaala vycházeti TUbliotka Pcrkijch a únskjch, redi^"ovan;'t jsouc kronié jiných kUitfíiikti hlavn Janem Kvialou, a poskytla velikou adu peklad vtšinou znamenitých. K ,.Bibliotéce" té r. 1885. itiidružila se Shtrka klfif^s/k ecki/ch a ímsk//ch c pekladech áskfjch, redi;j:ovan:'t od prof. Dra Josefa Krále.
Pehled peklad nejdležitjších podejme dle spisovalel,
z
1.
Z A liru
i
s
(•
h y
í'fi)mitli,'ns
knih.*'),
abecedn
Spisovatoló
i'('tí.
Nebe
k ý truchloa Eunuiiidif (ob 18G2: druhá znova v „Ust.
1
a peložil Václav liolemír
ilynek Jar.
AtjfiincmiKin,
si
nichžto pekládáno.
Mejsnar
(Jhoéfonn
a
s
Unstiia ili trdjflie 0883) a V.
trilogii
Kovara
EnmeuiiJi/
tragédii Atiameiunóu (1897).
Z
Aristoana
peložil V. B.
Nebeský
komedii
Z<íbtj
(1870). *)
dati dle
Peklady z jiných jazykil, v tomto jmen spisovatel v ^íkazovatoii".
spise
pipomenuté,
lze shle-
etí.
Spisovatelé
Z A
r
i
8
1
ot e
1
a
ph-ložil
Antonín Jaroslav
gorie (181)0) a Frant. Páve) J. (1884) a Knihu o duši (1885).
z Démosthena tické (18()3)
ec. a
likán
a
iin.-),
eé J.
V.
211
V r fá t k o
Vychodil Knihu
Novotný
peložil Eduard
o vénri (1864:
o
Kate-
h<ísnictví
ei
poli-
obé v „Bibliotéce klassik (1883) a Frant. Pe-
Zahradník LWi
J'ei oli/ntské (Ust. knih. 1892).
Z Euripida peložil Václav
Bakovský Petr Dur dík
Hippnl^tos (1873 v „Bibl. klass."), Medeia (1878 v „Bibl. klass.") a Dr. (1885 ve „Sbírce klass.").
truchlohru truchlohru Josef Král Kyklopií
Z Hérodota peložil Dr. Jan Kvi ala Djiny (Blb), 1863—1804). Z Homéra pekládáno nejvíc; Hias i OdjjsBeio celá peložena za dobv nedávné dvakrát, a to od Hynka Jaroši.
klass.
Mejsnara
(1.^76—1881) a Antonína Škody (1881—1886). ásti z obou eposfl tch peložil Jindich Niederle (1874 v „Osvt" a v „Listech íil. a paed.''); a Frant. Šebek peložil v .^tancích Oásf „lliady" Od MejV.). (1872 zpv snara peloženy také Hymny, epigramy a hatrachom yomachie ili (.'hialozpéry wípisy a ml) a myši vojna (1881). Máme tedy z Homéra již vše do eštiny peloženo. i
L—
Z Platóna peložil Leo
Frant.
Saska
rozmluvy Laches
(1862) a Obrana Sokrata (1864 v „Bibl. klass."), Jan KoObrana Snkrafa a Kriton (1863) a Gorgias (1865' si na v ,.Bibl. klass.), Jan Nep. Frant. Desolda Faidon (1867) a
Protagoras-Euthyfron (1871; obé v „P>ibl. klass.") a Frant. Velišský Laches a Kriton (1869) a Hostina (1872; obé v „Bibl. klass.").
Vaniek
Z Plut arch a peložil Alojs tyto životopisy Thrseus a luimulns, Lykurgos a Xwna, Solón a Publikola^ Themistoklés n Kamillus a Periklés a Fabius Maximus (1866 až 1874; vše v „Bibl. klass."). Ze Sofoklea peložil Jindich
Niederle
truchlohn? Elektra (1868) a Aiás (1869, v „Bibl. klass."), Dr. Josef Antiipma truchlohru Král (1883), Dr. Petr Dur dík Trachiíianky (1883) a Fdokkt (Úst. kn. 1890), Josef nský
ob
Koni
14»
Spisovatelé
spisovatel.
,.
.18,^874),
Hm.U. ^^^^^^_^,^
^ol
Karel
h
;e)^^, P^gg^,-,
T^J,",^-
i
pvelo/.i n-žto spisek
^
it^Sti-
.r,.„l,láv
Z Hovácc i;vf''ÍT které
Karel V.
Jeleu
„íeloíU fos'""'
"'•'/.^l.'^. 't
''
(l*''-^'-
Kafllinov^
.,„ („ie 1884).
a
Al
l)r.
"f ^Ja V
Št"-
'^^"''oervo nka n , ul v /.-X'/. '^'^^''V-
pfvl"i'
v ,.lliW-
.i„ý\l
.;r''
'f^ „l^^ree
'
,
J'"'
,.,
,
, ,
^"'".t:
„,;„íení
uM
18'''^
— 213
Spisovatelé iništi.
v
„Bil)l.
klass.''V.
druliv ze
spis
tccli
peložil
i
Fraiit
Ivopta
(1882).
Z Tacita peložil mania ili Kniha
Kott Drjutii (186G), spis (Germranch a národech Germánie (1870)
Fraut.
o poloze,
Letopi)tn-a-<> dn. Julia A;/riknli/ (1870): vŠe v „liibl. klass.". Z Tcrence peložil Václav Bol. Nebeský komedii
a
Brati (1871). Z Vergilia 1884
188(>j:
Vinaický bibliotéce"
r.
r.
peložil Timothej
Hrubý Aeneis (zpv
I.
—
III,
peklad Její celý vydal Karel kterýžto peklad znova vysel v „Národní 1880. péi editele Václava Slavíka. jtoprvé
1851.,
Alojs
Spisy pro mládež.
VI.
asopis
Z
pro mládež, nyní vycliázejicich, jsou nej(od r. 1882.) a „eská mládež'^ (od 1898., redaktor Jan J)olen8kv), pro nejraladši pak tenáe r. „Ma-lé no-vi-nv pro dé-ti" (od r. 1889.; redaktoi Fr.
dležitjší „Malý
tená"
Hrní
a Fr. Yl. Krclí).
Ze sbírek butež uvedeny: „Zábavy pro mládež" (od knihovna pro r. 18.52. vydává J. Pos})íšil), „Urbánkova Nová mládež'' (od r. 1874.), „Besedy mládeže" (od r. 1878. vydává M. Knapi»), ,,Pokladnieo mládeže" (od r. 1884. vydává A. Hynek), „Oeské spisy pro mládež" (od r. 1886. vydává A. Storch 8yn), „Wiesuerovy Obrázkové l)esedy" (od r. 1887.), „Vilímkova Knihovna mládeže dospívající" (od r. 1889.), „Dtská knihovna" (od r. 1890. vydává Dr. Frant. liakovský), „Vilímkova Knihovna Maléh<» tenáe" lod r. 1893.), „Sbírka spis pro mládež vynikajících eských spisovatel" (od r. 18!>.3. vymládeže" (od dává Dr. Frant. Bakovský), „Knižnice kvty" Komenského") a „Budeské vydává „Ddictví 189G. r. (od r. 1897. vydává Fr. Hrní).
kvt
spisovatel pro ndádcž byli pipomenuti již výše Josef poru/.nu tito: František Dou ha (viz na str. Václav Sládek (viz na str. 4(). Svatopluk O e c h (viz na str. 49.), Irma Geiaslová {vh na str. 57.), Karel V. Rais (viz na str. .j9.j, Žofie Podlipská (viz na str. 73.), Ze
'.)().),
),
V
nc
(•
s
1
ava
I.
u ž
i
c
ká
(viz
na
str.
7< ').).
Ed
Ju
uard
s t
Jan Karel Hra.se (viz na str. 78.), Karel linbník (viz na str. 84.), Eliška Krás noh orská (viz na fstr. 85. Jan K e c a n d a (viz na str. 92.), J o s e f L a d s a v /viz
ua
str. 7(1),
),
1
i
1
.
pro mládež.
8l)isy
Hnlina str.
i^.
(viz
A
),
ua
(viz
I
Uos
oj s
str.
str.
iia
1)
Dr.
na
17(i.),
Pavel Durdik
(viz
ua
Starý jcšté
str.
Iiožciia 8 1 u d n ko vá (viz na na str. 95.), V á c a v li e z n é e k Jesenská (viz na Htr. 100.), i
(viz
1
1
i
na str.
•
ment
(viz
na
u
o
Jaroslav
1
Karel V o r o v k a
102.), '
Kli
R
101.),
str.
(viz ^
Ní-
ermák
str.
151.),
na
(viz
str.
n-i
15(3.),
Matouš \'áclavek
Joso Klika (viz na str. 193.) a Karel str. 195). K tm bute dodáni zde aspo
150.),
ua neinovjšifh a toliko
(viz
tito z
á
(viz
(
a
l.")0.
t
Ržena
99.),
Josef Braun K r o n a n e r viz Str.
1).').),
21 f)
J^ose Andrlik
s
nkterými
spisy
František
:
Václava pátr Gicha, žáka tídy škohj obecné, Na škole višfanské, Dohrodincl lidxtva), Ladislav Benýšek (Po boží vítzství), Jan Dolenský (Obrázkové déjíni/ národa eského),^ Ludmila {liobinf^iníka
Orosmannová B/odská, Jan
!Svál).
Filip
Já jsem
Cech,
nu
Frant.
Záhuba
Hrní
Vršovicfi),
Hyšman, Alojs Jirásek
(viz
až na konec svta a Staré povésti eské),
Josef Klenka
(Tlocviné
hry),
Zápisník
B
(arovné
kv-iy,
Anna*R. Husová, na
str.
89.;
Karel
Bohumila K
Ji 1 i
Z
Cech
ranek,
ra š o
v á,
Antonín Kosi na, Josef Koši n (z Rado'stova), Josef Kožíšek, F p n a K r a m a 1 1 o v á, František ^' a d m r ota K r c h ( Úsmvy mládí), Pavla JM a t c r n o v á, Jan (Kytika z naší zahrádky), Antonín Mojžíš, Dr. Jan V. Novák (viz na str. 1 78. Pohádky), B o h u m r Pate r a (Za domárím štstím Frant. Patoka (eské bajky), František R n t h, S t a n s a v R e á k K a m e n c k ý, Anna Re k o v á, (Zlatý kížek), J o s e f S o u k a Em. Antonín Svoboda (Zvíátka a dti), Vilma Sokolová, Václav Špaek, A. B. Š f a s t n v, K. J. Z á k o u c k ý, F r. A. i 1 i
i
1
i
]\1 i
í
1
í
;
),
i
ezá
1
li
i
li i\
1,
Zeman
a j Kritické rozhledy
veškerém mládež s názvem Prvodce etby mládeže i)0
eském
písemnictví pro
sestaxil
Jan Dolenský.
Ukazovatel. (íslice znaí
stránky;
kolikrát o
íslice
doteném
)ja
About 122
Adámek Aesop
B. 108, 119; K. 147
175,
Ban 122 Barák 25,
U'-i
Antonowicz 51 Antoš 97, 124
Arany 55 117, 14s. 175
21,
179. 182,
Baudelaire 49, 55 Bauer 152 Baumbath 42 Bauše 198 Bayard 110 Bayt-r 17^ 199 Beaulbrt *A> Becquer 98 Bellamy 87
;
Tebizský
Beran 149, 187 Beranger 51 Bernau 155
Augustin 130
Bakovský
173,
144,
208
178, 181, 208 Benýšek 215
Asnyk 57 63, 103
176
Hlohoubek 191 Blohrqbský 43, 6U Beneš Šumavský 87
Arietto 60 Ariosto 55 Aristofanes 21C Aristoteles 193, 211
Auedniek
26,
29. 71,
Barus 199 Barví 200 Baše 51
Andrlík 215
Arbes 1tí, 65, 79, Arcbleb 98, 124
závorkách upozoruje^
stránce zmínka jest.)
186,
Aischylos 42, 210 Alargon 98 Albert 22, 175, 201, 2U2 Albieri 99 Aldrieh «2 Allieri 122 Altamir 99
Amerling
téžt-
Bartoš
172
50,
tam v
tu a
Bakovský 211
Biiek 129, 137 Bily F. ir.5, 179, 186; J. 208 Bisson 124 nittncr 83
Balbín 140 Baleár 157
Blam 122
189,
2U
67,
130,
165, 179,
r>jtiruson 77
Sii^
Ikazovatel.
L'i
Blažek 17U, 188
Collhis 92
liodeiistodt
Coppó 61
1")
l)oo:dauovi 13:? Bohuslav 101
Cossii 122
Hoieckv
(!uuipfe 15^
Crha 42
()4
Czajewski 22 Cziky 11!»
Borový" 140, 208
Boickv
I
197
Botié 37
Bournet 100 Bozdéch 79, 108, 117 Brábek 50, 55, 85, 119, 188
acká apek
Braddonová 92
ech
as
Brá
205 Brandl 142, Ul, 172, 204 Braniš 157 Braužovský 180 Braun 101, 181, 215 Brdlik Itíl Brehm 19 (2), 198 (2\ 199 Breindl 212 Bréte 103 Bret-Harte 82 Brodskv 100 Brody 102 Brodziiiski 36 Brožík 20
31
98
51 178,
L.
Sv. 19
(2),
83. 102,
ejka
179,
186;
F. L. 14, 170, 171, 173. 204; L. 114, 196
z
19,
114.
33,
179 (2j;
enský ermák
63, 103 138, 171
*
49, 83, 156,
215
ernoliouz 208
erný
A. 163; F. 179; 146; V. 61
J.
187:
J.
ervenka 61, ervenv 209
212
(2)
Bubnik 84, 214 Bucklc 162 Bukovsky 209 Buouarotti 53, 55
ervinka 49 (2), 52 (2), 64. ervinková 91, 122, 15S inoveský 68 istcckv 85
S4,
Burgerstein 31
upr
98, 124,
190
Burns 46 (2),
52, 57,
25
(2),
113, 115,
173
Caballer 98
Caesar 212 Cajthanj] 93
Calderon 117, 118, 122 Cannizara 55 Carlenová 104 Carré 124 Carreter 99 Cervantes 69
Ceyp 40 Cicero 189, 212 Cimrhanzl 148
42,
.L
85
Ccnkova
Bezina 63
Bušek 59 Byxon 24
65,
',
111
1(;9,
enk
1
214
154,
clakovský
(2)
144,'
P.
41,
20, 25,
46,
50,
Dalimil 28, 177 93, 121 Danilevský 93
Danenko
Dante 55 Darwin 194,
lí'6
Dastich 142, 191 Daudet 103 Démostlienés 211 Denis 159
Desolda 211, 212 Deyl 202 Dickens 92 Diviš 85, 198, 208 Dlouliv 20, 166 Doczi 119 DorH 57, 92, 159
M.
104
218
Ukazovatel.
Doleuský Doré lít
214, 215 (3)
Filatov 202 Filipek 181
Dostál 95, 215; Lut. 20, 63 77, 90, 101
Dostojevský
Doucha
30, 110, lil, 167, 168, 176,
214
Drahoovský
31, 111 ' Drtina 193 Drumev 93 Duda 199 Diulik 32, 81, 129, 135, 141 Dumanoir 105, 110 Dunias 117 Diimok 209 Duuder 168, 176 Dunovskv 86 Durdík Á. 43; J. 42, 115, 173, 190,
191, 196;
Pavel
118,
129,
151,
Finíerlmt 107, 111, 114 Flajšbaus 165, 182 Folklór 62 Formánek 68, 198 Fot 155 Foscolo 55 Foiistka 164 Fredro 123 (2) Frencl 208 Fric A. 138, 194, 196, 198; J. V. 24, 36, 72, 112, 116, 139 Frida lí. 93, 122; E. viz Vrchlický Friedberg 140
Frumar 167 Fiilda 125
Fnrch
24, 33,
176, 215; Petr 192, 211 Diišck 161, 189 Dvorský 78,Í119, 139, 144, 147 Dvoák J. 148; R. 60, 149, 161; ]{ 160; X. 58, 123
Gabriel 109 Galdos 99 Gallat 72 Garšin 101
Dvoáková
Gebauer
51
22, 174, 182 186 Geisslová 57, 92, 214 Geitler 188 Georgov 61
Dziezkovski 83
Ebers 19, 93, 154 Ehrcnberger 69 Efhe8:aray 122
Eim
155 Eiselt 2r0
Ekert 152
{2i
Elster 80
Emler 135, 143, 150, 17 i Eotv6s Só Erben J. 139, 140; K. J. 30, 34,
110, 132,
65
113,
173 Erckniann-Ciiatrian 93 Eiiripiiles 122, 211
23, 24, 168, 172,
183, 185,
Gindely 129, 139, 141, 144. 158 Girardin 118 Gobi 72 Goethe 31, 36, 46, 51, 55, 112 (2), 119, 180 Gogol 71, 77, 90, 118 Goldoni 112, 122 Goll 49, 55, 129. Goiuiilicki 101
Gonarov
1.30,
97
Grogorié 46 Gró^r 16 (2),
27,
150
Grešl 82 lalioun 81 Fait 159 Fa Presto 62 reiituiaiitcl 154 Fojfalík 32 Vin'' 93 Fouillir 117 Fiala 169
(2),
Grossiuanuová 215 Gruss 200 Gruziski 94 Guizot 140 Guldener 114 Gunter 99 Gutb 100, 129, 162
Gutzkov 117
1.52 (2),
l.")4
219
1'kazovatel.
Holeek
Haanif Uf. Habernteld 140 Hackliinder TtJ Hájek 134 Hainiš 33. 209
Horáek
Hakl 3>, 208 Hálek IG (3), 25 40.
57,
(Jš,
107
(2),
114. 179
69,
Hoica i2).
27,
38
(3),
72,
73,
74,
77,
1.54
185, 211
163
9()
Hostinský
Hrab
Hanka
Hrdlika 93
Hrdina
182 200 Hausgirirová 20!' Hanuš j. 181: I. J. 1(34. 169. 190 Haštalskv 164 Hattala Í73. 182, 183 Hauptmaun 123 (2) Hausmanu 107 TTivel 97 Havelka 24, 30, 43, 146, 138, 192 Havlasa 46, 90 28,
67,
Havlíek
9. 13, 34, 46, 71, 116, 132, lóO. 162. 170, 192
Havlík si Hebl 4u Heine 25, 45, 61 Hejda 102 Hejna 149 Heller 20, 47, 82, Hellmnth 72
Hellwald
Herben
20. 66, 91,
K. 20G
Hladík 1(13, 125 Hlava 202 Hlavinka ló'! Hlinka 69 z Hluboké 61 Hof 16, 138
(2),
215
156, 212 (3), 213
Hruška 64
Hudec 58, 94 Hugo 25, 55.
71,
10.% 110
Hiibner 133
Hulakovskv 187 Humboldt 195 Husová 215 Huxley 199
Hvzd v
14
20, 58, 94 Charpentier 59 Chládek 36, 56 Chlumeckv 56 Chodouuský 201 Chocholoušek 65 (2), 70 Chytil 160
Ibl 51, 89, 188
Ibsen 56, 122 Ingram 162
122
19, 27, 40, 52, 54,
Heyrovšký 205
214
Chalupa 1.52 (2);
129, 133 128, 161. 167
Hilberr 125
151,
Hyšnian 215
Herzer 189 Hevera 209
Heyduk
214
215
93,
Hynek 214
Herites 66, 88 Herloš 69, 77, SO (2) Hérodot 211 Herold 71, 137 (2)
Herrmann
95, 123
78, 148,
Hromádko 209 Hrubý 52, 90, Hrudika 208
z
19.
94.
Hrní
1.53
19.
Hošek 90 Hovorka 8.5,
Hal é vy 89 Hanl" 205
Hansgiig
91
.56,
Holub 129, Hoiuér 42, Horác 212
143
Jablonský 32, 181, 208 Jahn 16, 4.3, 77, 80, 11.5, Jakubec 58, 165, 181 Janot 91
Janáek
144
Janda
37, 73, 113 Jandeka 191, 206
Janet 164 Janošík 202
174. 197
220
Ikuzovatel.
Kienberger 77, 80 Kipling 82 Klášterský 62 Kleeanda 92, 159, 214 Kleist 110 Klement 19, 156
Jaruik 177 Jaroš G2, 103 Jasmin 62
Jedlika Jehlika
82, 152, 176
Jephson
I5'.i
36, 195, 198 Jelen 212 Jelínek 5], 92, 122, 129
Jeábek
97,
í\.Igd1c3,
107, 108, llf),
86, 155, 177, 197,
fjl,
208
•
J.
Jung 58 Junghans 115 Jiuiiímann 128, 164, 167, 169. 170,
Juri
83
Jiist 42, 76,
214
Kabrhel 202 Kaer 28 Kadlec 124, 206 Kahlik 359 Kaizl 206 Ka lan dra 88 Kalenda 86 Kalidasa 118, 123 Kalina 24 Kalousek 131, 145 Kalus 57
Kameníek
189
Kamínek 103 Kaminsky 59, 96 Kapper 35 Kapras 192 Karásek
63,
104
Karazin 93
Kuumann
202
Katu 11 29
Kim
164
Kennan 160
(2)
82;
V. K. 65, 67,
10t>,
Knapp 108, 109 (2), 214 Kober 27 (2), 66, 109, 194 Ko])lížek 212
Kovara 210 Kodym 10, 194, Korschnerová Kofta 213 Kolár 31, 65,
Kolá
172, 176, 1.82
o
I.
Klose 61 Klostermaun 88
Jir.inek 215
Jirásek 65, 89, 121, 215 Jireek H. 65, 72, 171 (2), 203; 165, 171', 185; J. K. 139, 158 JoDdl 207 John 199 Jokai 85, 102 Jokl 186
1
109, 12(>. 177 Klika 167, 193, 209, 215 Klimšová SO, 121. 215
17.J
Jesenská, 61, 100, 124, 215 Ješina 184
Ježek
'^
Klicpera
202
73, 77
68,
19, 37, 141,
105 (3), lOS, 111 185
Kolcov 46 Kolda Malínský viz Lacina Kolis 7y Kollár 14, 24, 31, 48, 173, 178, 179, 181 Kolovrat 114 Komenský 109, 142, 178, 179 Koninský 211 Konrád J. D 97; K. 149 Kopecký 174 Koroleuko 93 Koán 134, 146 Koenský 19, l29. 154 Koínek F. 141; J. 185 Koistka 138, 194 Kosina A. 215; J 162, 171, 187, 211 Kosniák 80
Kostelecký viz Seykora Kosterka 104 Ko.šin 215 Košfál 94, 123 Košut 55 Kotal 191, 198 Kotík 22 Kott 184, 213 Kotyška 164
7
Ukazovati K(.iilK-k
14.
Kcuble
12-2,
Lauriu 208
.U. IGG
-29,
2-Jl
18U
Leffcr 59.
9i;
Koiulola 171
l.o-ío
Koudelka ít-4 Koukl 60, 123
Lejkin 101
Ková
186
l^eisewitz.
1
1
Kozenn 15N
Lenau 62, 118 Lenz 19, 208
Kožíšek 210
Leopjrdi 55
Krajník ál, 120
Lepa
Kr:íl
E. ISí); M.
12ÍS,
i;5()
138, 172, 185 25, 43, 58 Lessing: 111
Lermontov
122, 182, 210, 211 (2)
Kramá
lG2
Kramattuvá 215 Krásnohorská 20, 159, 177, 21 -i GS,
Kraszewski
27, 50, 85,
119,
92, 95
S-2,
Krasinski 57, 113 Kraus (57, 180 Kre.lba 167 Krejí F. 193: J. 138
(3),
Liberté 93 Lier 66, 90
194
(2)
Kreh 17s, 214, 215 Kronbauor 102, 215 Krsek 57 Kruis 199 Krušina 96, 123 Krylov 42 K.rvšpin 176
Kryštek
150,
Kulda
Liibbock 162 Ludwig 97 151,
208
142
Mackay 104 Madach 119
135, 137,
2(».s
98
Kuntická
60,
Lukaszkiewicz 83 Lutinov viz Dostál Lužická <;6, 76, 214
Macaulay 138
49, 84
34,
Kumii
61
Loti 100
Kubelka 63 Kuera 56 Kuffner 202
Kucha
liindncr 191 1/ipnicUý 152 Livius 212 Ijorinser 196 Lisle 55 Ldiigfellov 44, 46
Lošak
Kiiensky 68
Kížek
Lešan 62 Letoschek 145 Lewicki 162
66,
124
Kužela .',6 Kvapil A. 212: F. 20, 26, 57, 92, 123; J. 20, 63, 125 Kvt 24 Kvíala 177, 182 (2), 185, 210, 211, 212
Jladiera 213
Mádl 161 Mácha 24, 25
^3),
34, 41, 42,
179
Macháek 212 Máchal 180 Machar 62 Maixner 201 Malczewski 24, 51 JLalínskv viz Lacina
Lacina
87, 155
Ladeckv 124 Laichter 20, 98, 130, 167 Lamartin 137 Lambl 209 Langner 100, 162
Malý 13, 68, 110, Malybroková 44 Mansvet 156 Marek 181 Mareš 155, 202 Markrab 208
133, 168
175,
Ukazovatel.
:í22
Marryat
Mráková
f)3
^lartin (Martinec) 45 22, 166, 190, 192 Mašek 6:^ 103, 125, 173
Masaryk
Matjka 1G4 Maternová 215 Mathon 209 Mattuška 181
Nansen
19, 162 ^'apoleon 133, 143 Navrátil 140
iMatzenauer 184 Maupassant 103 May (11 201 Mayer 42 Mayerhoíer 102 Mažuranic 37 Meissner 45, 72, 80
212.
213
194, 196, 197, 198 65, 70, 139, 177 Neruda 16 {'2), 19. 25, 27, 37,
39,
Nebeský
Neas
33, 181,
210
(2),
50 Ne^isek 68 Nkrasov 42 26,
Nekut
Nmcová
42. 77, 210, 211 (2)
Mejsnar Melichar 168
40, 74, 91, 92, 113
Meliš 73
Melišová
Menik
51
Mrštik 101, 124 Muek 99 Muhlsteinová 49, 84 Musaeus 29 Mužáková 72 Mužik 20, 59, 96
Maršan 104
16,
73
178
Meiidés 101, 103 Mendoza 99 Merhaiit 101 Meriinée 93
Msteky
I
1
52
1
Metelka 145, 154, 158 Mickiewicz 25, 33, 46, 48,
50, 51,
55
;
Nessel 201 Nestor 133 Neudoi-fl 212 Niederle 186, 211 (2); L 163 Ni klas 207, 209 Nitigr 1B8, 171 Nováek 156 Novák J. V. 167, 178, 215: R. 212' (2); T. 208
Nováková 20, 91 Novotný 142, 191, 211
Miírnet 133
Michajlov 93, 101
i
Mikeš 16 .Mikovcc
14,
16, 25, 39,
Mikszáth 85 Mikuláš 108 Miler 122 Milota 215 Miltner 148
!
Miiiovský
80, 103 Ohrenstein 104 98,
100
Osten 104
Ostrovský 118 Otto 18, 27
84 182
49,
13"',
Ohnt
Orzeszková
Mirolior.ský 140
Mittner
Obrzut 203
106, 112
(3),
rj6,
72, 73,
79, 81^
82, 87, 89, 130, 204
Ovid
29,
212
Monik
206 Mojžíš 215
Muk IV MoliV
36, 56, 91, 122 112, 117 (2)
Mou re
57
(2)
Morduvcev 93 Mo»enrhal
1<)5,
112
Moser 16
Mourek
153, 177, 188
Paclt 134 Pailleron 121
82 15, 128 139, '143, 146
Pakosta Palackv
46,
129, 130. 136, 156, 158, 160, 162, 164, 174, 179: J. 104, 129, 140
Palkovi 170
(2),
(4),
153.
223
Ukazovatcl. Talui US Píiuok 194
Polívka 180
Pardo-Bazanová 99 Paszlinsivi 82
Patojdl 104
Patera
17.J,
183, 215
Patoka 215 Paul k 98, 1S9 Pavlirok 204 Pochánok 212 Pkai- 130, 164 Pelcl 128,130 Pelikán 211 Pelikovskv 208 Pelcl 162' i
J.
192
Potapenko 101 Prášek 158 Pravda 65, 69, 82 Pražák 205 Pražský 92 Preininger 201, 202 Preis 194 Preissová 66, 100, 124 Prevost 96, 98, 103 Procházka A. 63; F. M. 169, 203 Piopertius
Prus 100 Prusík 19 Przybyszewski 103
Petr 164
194 Puškin 25, 50, Putzger 161 Pypiu 22
Petrovi 58 80,
175
Ptíeger 37, 73, 106, 113 Philippi 122 1'ictík 24, 31 Pie 130, 154 Pichl 24. 31, 69 (2)
JMkhart 61, 98 Finkas 120, 155 Pippich 120 Pisemský 101 Pittnerová 95 Plaek 103 Phaedros 50 Plato lí^6. 211 Plautus 122, 212 Plodek 147 Phiskal 133 Phitarch 211 Podlaha 208 Podlipská 72, 7.3, 113. 214 Podlipskv 128 Podstránský 208 Pol 55 Pohl 122 Pokorný A. 195, 196, 197 198 (2); J. 45: M. 197, 208; R. 26, 52, !'0, 157
Pecechtl Perhof 42
S.
6(»,
98:
'^9
Perwolf 149 Peška 43, 93 (2) Pešková 1U2, 113 Peters 80 Pet5fi 50
Pctr
2U;-
Pospíšil 16, 27, 104, 108, 110.
170
Prky n
58, 101
Quick 164 Quis 34, 35, 46, 119
Rais 59, 95, 214 Rakosi 119 Raiubaud 164 Randa 144, 203 Rank 185 Ranko 52 Ravman 199 Reínsberg 203 Reinwart 99 Renatus 84
Rezek
129, 130, 143, 157
Rieger B. 131 91,
(2),
160;
106, 136, 158, 169,
Riehepin 103 Rittner 206
Roháek
20,
98
Rokyta 64 Rosický 198 Rosier 105 RottoTá 72 Rousseau J48
F.
L.'
174
26^
Ukazovat el.
224
Rovetta 122
Skivan
Rozum
Sládek
24,
164
Slavíek 212
143,
Ruth 121, 215 Rutte 19, 92, 123 Rybika 134, 165 Rylejer 42 Rypáek 56
Slavík 142, 153, 213
146
Slowacki (2),
15!)
(2),
169,
ežábek
66, 99,
122
56,
Sliikov 121
Smetana 129
203
Smolík 142, 207
Sobika 87 Sobotka 44, 77, 80, Sookles 122, 214 Sojka 171 Sokol 84, 119 Sokolová 215 Soukal 215
eliák 108, 208, 215 eháková 88, 215 íiezá 215
ezníek
118,
188, 214 Sláma 87, 155
Rnbeí 14, 66, 174 Rubcška 203 Rudolf Kak 153 Riiffer 75, 114,
207
206.
20, 25, 27, 39, 45, 82,
161, 215
130
149, 159
Soiikop 36
Sabina
16, 34, 68, 112, 113, 165,
169
Sandová 'Jb, 74 Sardou 110, 116, 117
Spnn,i;>-r 167
Srb 1(;4 Srbová 176 Srp 108 Stankovský
Sasinek 141
Saska 141, 211 Sázavský 95 Scott 93 Scribe 104, 113, 117 Sedláek 18, 151 Seydler 199 (2) Seykora 94, 123, 180
Shakespeare 106, llo, 111
(2),
112,
114, 118 Scheiner 162 Schiller 55, 112 (3), 119, 122 Sohuiidt 157, 160 Schnitzier 102 SchObl 201 Schoedier 195, 197 Schubort 157, 160 Sohulz 28; F. 16 (3), 20, 38, 39, 66, 67, 75, 143, 172, 186 Sibirjak 93 Sienkiewicz 82, 94, 100 Sitigjí
55
Sova 61
Spasovi 22 Spažinský 118 Spencer 162 Sperani 88
Saint-Yvs 94 Salaba 209 Saliust 212
45,
81, 118, 151.
174
Stanley 133, 159 Starv 195, 215 Stašek 45, 81, 118 Steeker 161 Stefan 69
ekova,
Stehlík viz z
Stpovi
22 Sterzinj^er 188 Stín 182 Síorch 205, 2l4 Straka 94, 160
Stráneka 77 Stránský 140 Stiebrová 44 Siroupežnický 51, 86, 120 Strouhal 199 Stietenský 93
Studnika
129,
144, 173, 207,
Studnicková
Skodopole 208
Sušil 24, 28, 144, 169. 173, 181,
58, 94,
209
215
Sisolský 81 Skála 139
Siidcrmanii 122
208
Ukazovatcl.
9->r,
Svátek
Svamberk 123
Svthi
Švanila 102, 106, 113
75, 143, lóT 65, 72, 74, 113, 119, 178 Svoboda A. 215; F. 60, 97, i03,
124:
134,
J.
161; V. 182,
148,
Táborský 58
Svobodová 103
T.acit
Svrokoinla 51
Tadra 151
.<-if;ník
P
J.
128
(2),
129, 130, 138, 180,
167, 17U, 172, 178, 179 (2), 1S1. 182, 183; V. 195
Sauiiiek
Ifii!
Tesa
Šašek 66
81,
100
132,
149,
168,
139
Thille 172,
94
Šercl 188
8injá.'ekF 19, 27, 66 (2\ 109. 123; M. A. 60, 97 Šimek 192
Šimerka 206 Šípek 93
Ší
59
Ilieuriet 61,
182
Šenoa
Taine 141 Tasso 55 Taylor 46 Tegner 46 Teige 163
Tcnnyson 44 Teréne 213
Sambork 116 Šanda 207 Šebek 60, 211 Šembera 129,
185, 213
195
Thomaver 91, 201 Thomson 30 Thiikydides 212 139, 172 Tichý 56 Tille 145, 159 Tilšcr 207 Tobolka 164 Tochy 122
Tietink
Škába 95
Tolstoj 81, 90, 101 Toman 145
Škainpa
Tomášek 212
(il
(2)
*
Škoda 211
Tomek
Škrdle 20, 178 Šle bar 102 Šmaha 88
Tomi
Šmilovský 42, 76, 115 Šnajdauf 43, 60 Šolc 11, 43, 66, 154, 164
Toužimský 164 Trnavský 103 Trnobranskv 34, 70 Truhlá A. '166, 177;
Tonner
i
Tma
215
Špindler 45, 81, 118
Šrt k Šastný
208 2U, 43,
215
Stech 96, 123 Štolba 19, 83, 108, llu, 153 Štolovskv 212 (2) Štulc 19,' 33, 69, 208 Štúr 170, 183 18, 86. 108,
J. 26,
118,
129,
109, 120, 177
49
;
J.
175,
212
K. 50, 80, 117, 150
Tupý 32 Turgenv
81, 86, 90, 118, 176,
Turinský
14,
Turnovský
Štpánek 104
Šubert
140, 143
Toužil 110
Šolín 209
Špaek
129 (2\ 135, 146, 161 81, 94
20, 68, 77, 110, 113, 115,
146, 174 Tyl 67, 105, 174, 179 Týn 36, 184
106,
IK),
116,
Tyrš 162
Uden Uhh'
49,
35,
178
106
64 209 15
111,
Ukazovatel.
226
Urbánek
Vacek
Woldiicli 196 Volný 138 Voltaire 71
57
Uh-icli 26,
80, 109, 166, 168, 176,
214
Vondrák 189 Vorovka 150, 176, 215 Vrána 52, 166
161
35, 177: F.
Václavek 150, 215
Wagncr
57, 93, 160, 189
Vraz 198 Vrchlický
A'aldé8 99 (2)
Valeka
27 Valera 82, UU Vallace 1 4
Váa
16,
90, 93,
Vávra
159 211, 212
71,
77
112,
(2),
116,
125;
V. 177 Vejvara 104 Vejkrab 43
Vymazal
Velenovský 200 Velišský 147, 211
Wenzig
Xenofon 212
30, 109, 167, 176 I
Vergil 24, 185, 213 (2),
Žába 192
1
Zahradník 211 Zákoucký 215 Zákrejs 19, 77, 116 Zaleski 52
93, 98, 100 '
Veselý 121 Vesnický 174 AVeyer 208 Wiesner 27, 190, 214 Viková 66, 100, 124 Wilbrandt 118 (2), 121 Vilímek 16, 20, 27 (2), 109, 214 Vinariekv 24, 28, 213 ^ViIlter 84.
Zap
Zelený 1Š7, 170 /.eman ló, 215 Zenger 195 Ztjyor 27, 44, 6G, 79, 108. 117
129, 153
Zítek !M, 123, 206 Zibrt 130, 163, 181 Zikmund 183 Zola 93 (2), 96, 100. 103 Zoubek 141, 172, 191 Zubatý 123
\lck
.1. 165, 180; V. 20, 66, 77, 116, 167, 172, 17n
Vobornik 179 12, 28, 128,
137, 183
^'ojnovi 124
157
Zdobnický 33 42, 66, 67,
Nlasák 24, 135
Vojáek
133, 142, 143, 146,
Zapletal 174 Zdenk 14J
Vkicli 157
Vocel
149, 175, 187
i
Verdaguer 55
Verne 66, 85 Veselý 132
46, 49, 53, 119, 121, 175, 178,
25, 27,
179, 180 (2) Vrfátko 112, 211 Vrzal 182 Wunsch 129, 150 Wiinsch 95, 180 Vyhnis 80, 118 Vychodil 166, 181, 193, 211 Vykoukal 160
50
Vanura Vaniek
19,
108,
129, 132 <
Zucker 204 Ziingel 43, 78, 117
Oznámení.
Za tisku spiu pítomného jsem se rozhodl, že slíbené v „Pedmluv'* doplky a opravy budu vydávati koncem každého roku a že pošlu je tomu, kdož o umné se pihlásí, zdarma, i nepodávám z té píiny zde zatím ani nejpotebnjších doplukv a oprav namanuvších se Hii již. R. 1899. budou míti název „Prvé doplky a opravy ku Pehledu djin písemnictví eského z let 1848— 1898- r. 1900. „Druhé ..." atd. a prodávány vbec nebudou. Zárove nemohu se zde nezmíniti, že nenadálá pekážka, vyskytnuvší se neúmysln se strany, která práv podobné práci mla by býti co nejvíce nápomocna, jiná nepedvídaná neochota znesnadnila a také znechutila mi spracovati více nežli druhou polovinu, ímž jest omluviti jednak nkteré nedokonalosti a neúplnosti jednak, a to hlavn opoždné vydání celého spisu, který jinak byl by vyšel koncem zái. Kdyby bylo nebylo bývalo již nkolik arch naisto vytištno, byl bych letos ani ho vbec radji nevydal.
n
,
—
V
Praze
15.
—
i
listopadu 1898.
Dr.
/•:
B.
o
BS A
H.
st
Pedmluva Úvod:
I.
II.
ei
1.
Djiny
2.
Všeobecný rozhled po písemnictví
národnosti a
Básnictví Novellistika
III.
Dramatické básnictví
IV.
Vdy 1.
2. 3.
a nauky Djepis a zempis
Djiny liforární Jazykovda
4 Filosolie 5.
Obory
ostatní
V- Peklad}'^ klassik eckých a ímských VI. Spisy pro mládež Ukazovatel
Oznámeni
1 -J
6 10 12 12 16
18 19 19
20 21 21 22
I
PLEASE
CARDS OR
SLIPS
UNIVERSITY
PG 5uu6
B225
DO NOT REMOVE FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
Ba^kovský, František P:?ehled d^jin písemnictví ííeského z let 18^8-18^8
