Příručka pro používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI)

Evropská agentura pro železnice Příručka pro používání TSI 

Evropská agentura pro železnice

Příručka pro používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) podle rámcového pověření K(2007)3371 v konečném znění ze dne 13. července 2007 Značka v ERA:

ERA/GUI/07-2011/INT

Verze v ERA:

1.02

Dne:

30. listopadu 2012

Evropská agentura pro železnice Dokument připravila:

Rue Marc Lefrancq, 120 BP 20392 F-59307 Valenciennes Cedex Francie

Druh dokumentu:

příručka

Status dokumentu:

veřejný



Značka: ERA/GUI/07-2011/INT

Verze:1.02

Strana 1 z 61

Název souboru: ERA_2012_00630000_CS_TRA Evropská agentura pro železnice ● Rue Marc LEFRANCQ, 120 ● BP 20392 ● F-59307 Valenciennes Cedex ● France ● Tel. +33 (0)3 27 09 65 00 ● Fax +33 (0)3 27 33 40 65 ● http://www.era.europa.eu


0.

INFORMACE O DOKUMENTU

0.1

Záznam o změnách Tabulka č. 1: Stav dokumentu

Datum verze

Autor (autoři):

Číslo oddílu

Příručka, verze 1.0 18. dubna 2011

vnitřní útvary ERA

Všechny

Příručka, verze 1.01 26. srpna 2011


Příručka, verze 1.02 30. listopadu 2012


1.2.6, 2.1.2, Tabulka č. 3 (2.12.4), Tabulka č. 4 (2.13.1), Tabulka č. 5 (2.14.1), 5.2 [G 80], Referenční dokumenty Tabulka č. 7 Všechny

Popis změny

První zveřejnění

Aktualizace po přijetí TSI CR INF, CR ENE, CR LOC&PAS, TAP.

Aktualizace po přijetí nových TSI a revizi platných TSI.




Verze:1.02

Strana 2 z 61



0.2 0.

Obsah INFORMACE O DOKUMENTU .......................................................................................... 2

0.1 0.2 0.3

1.

ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE .................................................................................... 5 1.1 1.2 1.3 1.4

2.

Přehled....................................................................................................................................... 27 Odkaz na evropské normy a další dokumentaci v TSI.............................................................. 27 Technická dokumentace agentury ............................................................................................ 28

ZÚČASTNĚNÉ STRANY ................................................................................................. 29 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

5.

Úvod............................................................................................................................................. 7 Cíle směrnice o interoperabilitě ................................................................................................... 8 Územní působnost směrnice o interoperabilitě ........................................................................... 8 Územní působnost TSI ................................................................................................................ 9 Technická působnost TSI ............................................................................................................ 9 Výjimky....................................................................................................................................... 10 Hlavní ustanovení směrnice o interoperabilitě se vztahem k TSI ............................................. 10 Struktura a obsah TSI................................................................................................................ 17 Cílový systém a zvláštní případy ............................................................................................... 18 Chyby v TSI ............................................................................................................................... 19 Technická stanoviska agentury ................................................................................................. 19 Současný stav TSI ..................................................................................................................... 20 Příslušnost TSI subsystémům vymezeným přílohou II směrnice o interoperabilitě ................. 20 Použití různých TSI v praxi ........................................................................................................ 22 TSI a jiné požadavky ................................................................................................................. 23 Dotazy týkající se TSI ................................................................................................................ 26

POUŽITELNÉ NORMY A DALŠÍ DOKUMENTACE ........................................................ 27 3.1 3.2 3.3

4.

Pověření agentury ERA ............................................................................................................... 5 Rozsah působnosti ...................................................................................................................... 5 Cílové publikum ........................................................................................................................... 6 Obsah příručky ............................................................................................................................ 6

SMĚRNICE 2008/57/ES A TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU ...... 7 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16

3.

Záznam o změnách ..................................................................................................................... 2 Obsah .......................................................................................................................................... 3 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 4

Výrobce prvku interoperability ................................................................................................... 29 Žadatel o ES ověření ................................................................................................................. 30 Zplnomocněný zástupce............................................................................................................ 31 Oznámené subjekty ................................................................................................................... 31 Určené subjekty ......................................................................................................................... 32 Žadatel o povolení k uvedení subsystému do provozu ............................................................. 33 Vnitrostátní bezpečnostní orgán................................................................................................ 33

POSUZOVÁNÍ SHODY .................................................................................................... 35 5.1 5.2 5.3

Postupy posuzování shody........................................................................................................ 35 Moduly posuzování shody ......................................................................................................... 37 Volba modulů ............................................................................................................................. 37




Verze:1.02

Strana 3 z 61



5.4 5.5 5.6

Posouzení použitelná pro některé fáze ..................................................................................... 39 Případy, na které se ES ověřování nevztahuje ......................................................................... 39 Posuzování v případě obnovy nebo modernizace .................................................................... 40

POUŽITÍ TSI PO DOBU ŽIVOTNÍHO CYKLU PRVKŮ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU ....... 41

6.

6.1 6.2 6.3

Uvedení prvku interoperability na trh......................................................................................... 41 Životní cyklus subsystémů......................................................................................................... 42 Uvedení vozidla do provozu ...................................................................................................... 44

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 45

7.

REFERENČNÍ DOKUMENTY ................................................................................................. 46 DEFINICE A ZKRATKY.......................................................................................................... 55 Definice ................................................................................................................................................ 55 Zkratky ................................................................................................................................................. 59

0.3

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Stav dokumentu ............................................................................................................................ 2 Tabulka č. 2: Obsah TSI ................................................................................................................................... 17 Tabulka č. 3: Oblast působnosti TSI vůči subsystémům .................................................................................. 21 Tabulka č. 4: Použití jednotlivých TSI v praxi ................................................................................................... 22 Tabulka č. 5: Požadavky použitelné pro strukturální subsystémy a pro posuzování shody s těmito požadavky ................................................................................................................................... 25 Tabulka č. 6: Referenční dokumenty ................................................................................................................ 46 Tabulka č. 7: Definice ....................................................................................................................................... 55 Tabulka č. 8: Zkratky ........................................................................................................................................ 59




Verze:1.02

Strana 4 z 61



1.

ÚVOD A ZÁKLADNÍ INFORMACE

1.1

Pověření agentury ERA

1.1.1

Rámcové pověření Evropské agentury pro železnice v oddílu 2.3.1 uvádí, že „z hlediska časového průběhu vypracovávání či revidování každých TSI bude agentura pravidelně předkládat a na své internetové stránce zveřejňovat celkovou revizi prováděcí příručky, kterou Komise zveřejnila v roce 2004 a jejímž záměrem je pomáhat zúčastněným stranám při využívání TSI. Kapitola prováděcí příručky související s použitelnými normami bude nejméně jednou ročně aktualizována a zveřejňována.“

1.2

Rozsah působnosti

1.2.1

Tato příručka poskytuje informace o používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI); vzhledem k tomu, že se však tyto specifikace mají považovat za sekundární právní předpis vycházející ze směrnic, je rovněž nezbytné zmínit jisté koncepce a postupy, na které odkazuje směrnice 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství 1 („směrnice o interoperabilitě“ ), která vstoupila v platnost dne 19. července 2008 a musela být provedena do vnitrostátního práva do 19. července 2010. Řada jejích ustanovení i tak byla přítomna ve vnitrostátních právních předpisech, jelikož tato ustanovení vychází z předchozích směrnic o interoperabilitě (96/48/ES a 2001/16/ES).

1.2.2

Cílem této příručky je dále vysvětlit, jak by měly být prvky a subsystémy interoperability posuzovány s ohledem na plnění základních požadavků směrnice o interoperabilitě. Odkazy a postupy zde uvedené se týkají posuzování shody prvků interoperability nebo jejich vhodnosti pro použití, jakož i „ES“ ověření strukturálních subsystémů ve vztahu k platným TSI. Uvedení prvku interoperability na trh nebo uvedení subsystému do provozu v členském státě však rovněž vyžaduje, aby byly splněny veškeré příslušné právní předpisy EU, vnitrostátní právní předpisy a správní předpisy, které jsou slučitelné s právními předpisy EU a které se používají nediskriminačně. Rozsah působnosti této příručky nezahrnuje povolení k uvedení vozidel do provozu ([kapitola V], [články 21 a 26]). Cílem příručky dále není obsáhnout pokyny pro projektování či výrobu železničních zařízení.

1.2.3

Tato příručka neobsahuje žádné právně závazné poradenství. Může sloužit jako objasňující nástroj, aniž by však nařizovala dodržování jakkoli závazných postupů a zaváděla právně závaznou praxi. Příručka předkládá vysvětlení k ustanovením, která jsou obsažena v TSI, a měla by napomoci pochopit přístupy a pravidla, které jsou v TSI popsány. Jejím záměrem je tak minimalizovat počet použití ochranných doložek stanovených [články 14 a 19], zejména pak použití vycházejících z odchylných výkladů směrnice a souvisejících TSI.

1.2.4

Příručka nebo její přílohy poskytují příklady technických řešení. Tyto příklady by neměly být považovány za „preferovaná“ řešení; přijatelná jsou jakákoli jiná řešení, která splňují požadavky příslušných TSI.

1.2.5

Příručka by měla být vnímána a využívána pouze v souvislosti se směrnicí o interoperabilitě a s příslušnými rozhodnutími a předpisy o TSI s cílem usnadnit jejich používání, avšak příručka tyto právní předpisy nenahrazuje.

1

Odkazy na body odůvodnění, články a kapitoly směrnice 2008/57/ES jsou uvedeny v hranatých závorkách.




Verze:1.02

Strana 5 z 61



1.2.6

Příručku připravila Evropská agentura pro železnice (ERA) za podpory orgánů, které zastupují odvětví železnic, a koordinační skupiny oznámených subjektů – železnice (NB Rail). Možnost přispět a vyjádřit se k obsahu příručky měly také evropské organizace pro normalizaci (ESO) a vnitrostátní bezpečnostní orgány (NSA). Příručka byla předložena Výboru pro interoperabilitu a bezpečnost (RISC).

1.2.7

Příručka je dostupná veřejnosti a bude pravidelně aktualizována tak, aby vystihovala pokrok v oblasti evropských norem a změn v TSI. Pro informace o nejnovější dostupné verzi příručky by měl čtenář nalézt na internetové stránce agentury ERA.

1.3

Cílové publikum

1.3.1

Cílem této příručky je pomáhat zúčastněným stranám z oblasti železnic v porozumění TSI, a tím v používání těchto TSI. Cílovými adresáty jsou regulační orgány členských států a všechny dotčené hospodářské subjekty a zástupci, jako jsou například železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, výrobci, poskytovatelé služeb údržby, obchodní sdružení, zadavatelé a oznámené subjekty.

1.4

Obsah příručky

1.4.1

Za účelem co nejpřesnějšího naplnění potřeb cílového publika je cílem této příručky poskytnout uživatelům úplný přehled obsahu TSI a vysvětlit, jak splnit požadavky TSI, jimiž se zabývá z technického hlediska (např. „otevřené body“ a „zvláštní případy“, použití modulů pro posuzování shody atd.). Příručka proto sestává z obecné části, která přináší hlavní vysvětlení koncepcí, rolí a rámce, a z přílohy obsahující návody konkrétně věnované jednotlivým TSI.




Verze:1.02

Strana 6 z 61



2.

SMĚRNICE 2008/57/ES A TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU

2.1

Úvod

2.1.1

Směrnice o interoperabilitě (2008/57/ES) je přepracováním předchozích směrnic o interoperabilitě – 96/48/ES o vysokorychlostních železnicích a 2001/16/ES o konvenčních železnicích, přičemž obě tyto směrnice byly pozměněny směrnicemi 2004/50/ES a 2007/32/ES. Směrnice o interoperabilitě vychází ze zásad směrnic tzv. nového přístupu, a to (odstavec 1.1 Pokynů k provádění směrnic založených na novém přístupu a na globálním přístupu): 

„Harmonizace právních předpisů je omezena na základní požadavky, které musí výrobky uváděné na trh Společenství splňovat, mají-li mít prospěch z volného pohybu v rámci Společenství.



Technické specifikace výrobků, které splňují základní požadavky uvedené ve směrnicích, jsou stanoveny v harmonizovaných normách.



Používání harmonizovaných nebo jiných norem zůstává dobrovolné a výrobce může ke splnění požadavků vždy použít jiné technické specifikace.



Výrobky vyráběné v souladu s harmonizovanými normami těží z předpokladu shody s odpovídajícími základními požadavky.“

Další informace o těchto obecných zásadách a rámci jsou uvedeny v příloze 3 této příručky. 2.1.2

Vzhledem ke složitosti železničního systému a jeho integrovaných aspektů týkajících se základních požadavků však bylo nutné zavést TSI s cílem zajistit povinnou interoperabilitu železničního systému. TSI zavádějí „podmínky, které je třeba splnit pro dosažení interoperability“, a je třeba je považovat za definici „optimální úrovně technické harmonizace“ (článek 1 směrnice o interoperabilitě).

2.1.3

TSI usnadňují přechod ze starých integrovaných vnitrostátních železničních systémů, které se řídily převážně vnitrostátními pravidly, na sdílený evropský železniční prostor řízený převážně společnými předpisy EU.

DŘÍVE

NYNÍ

Mezinárodní dohody (COTIF, AGC, AGTC apod.) + Mezinárodní pravidla (normy UIC, RIV, RIC, EU) + Vnitrostátní pravidla vzájemně uznaná či neuznaná

2.1.4

TSI + Evropské normy + Vnitrostátní pravidla

Dne 29. března 2011 Komise přijala [43] doporučení o povolení k uvedení strukturálních subsystémů a vozidel do provozu, které stanoví zásady a pokyny, k nimž by členské státy měly přihlížet při povolování uvádění strukturálních subsystémů a vozidel do provozu.




Verze:1.02

Strana 7 z 61



Dokument je sice určen členským státům, avšak jde o doporučený pramen pro kohokoli, kdo chce pochopit úlohu TSI a postupu ES ověřování v rámci procesu vedoucího k povolení k uvedení do provozu.

2.2

Cíle směrnice o interoperabilitě

2.2.1

Podle [článku 1] má být rámec směrnice o interoperabilitě chápán šířeji než rámec předchozích směrnic:

1. „Cílem této směrnice je stanovit podmínky, které je třeba splnit pro dosažení interoperability železničního systému uvnitř Společenství způsobem, který je v souladu s ustanoveními směrnice 2004/49/ES. Tyto podmínky se týkají projektování, výstavby, uvedení do provozu, modernizace, obnovy, provozování a údržby součástí tohoto systému a rovněž odborné způsobilosti, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na provozu a údržbě tohoto systému. 2. Sledování tohoto cíle musí vést k definování optimální úrovně technické harmonizace a musí umožnit: a) usnadnit, zlepšit a rozvíjet mezinárodní služby železniční dopravy v rámci Evropské unie a se třetími zeměmi; b) přispět k postupnému vytváření vnitřního trhu zařízení a služeb pro výstavbu, obnovu, modernizaci a provozování železničního systému uvnitř Společenství; c) přispět k interoperabilitě železničního systému uvnitř Společenství.“

2.2.2

Cíle směrnice o interoperabilitě by měly být chápány jako součást přístupu EU zaměřeného na lepší fungování železniční dopravy, přičemž základními kameny tohoto přístupu jsou: 

otevřený přístup v železniční dopravě s cílem podpořit hospodářskou soutěž a vytvářet pobídky pro inovace výrobků a kvalitu služeb,



podpora interoperability vnitrostátních sítí (a tím i mezinárodních služeb) prostřednictvím technické harmonizace,



rozvoj evropské železniční sítě rozšířením transevropské sítě na celý železniční systém Společenství,



provádění společného přístupu k bezpečnosti s cílem usnadnit přístup na trh při současném zachování přiměřeně vysoké úrovně bezpečnosti.

2.2.3

V neposlední řadě pak pro účely směrnice o interoperabilitě termíny „Společenství“ (jenž by od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost měl být chápán jako „Evropská unie“) nebo „vnitřní trh“ rovněž označují území Lichtenštejnska, Islandu a Norska jako součást Evropského hospodářského prostoru (EHP) podle rozhodnutí Rady a Komise [19]. Územní působnost v praxi zahrnuje 27 států (tzn. všechny členské státy EU a EHP s výjimkou Kypru, Malty a Islandu, které nemají žádnou železniční infrastrukturu).

2.3

Územní působnost směrnice o interoperabilitě

2.3.1

Územní působnost směrnice o interoperabilitě byla rozšířena ze sítě TEN-T na celý „železniční systém [EU]“. Při provádění směrnice mohou členské státy vyjmout: a) „podzemní dráhy, tramvaje a další městské kolejové systémy; b) sítě, které jsou funkčně oddělené od ostatního železničního systému a jsou určeny pouze pro místní, městskou nebo příměstskou osobní dopravu i železniční podniky s provozem pouze na těchto sítích;




Verze:1.02

Strana 8 z 61



c) železniční infrastruktury a vozidla v soukromém vlastnictví používaná výhradně na této infrastruktuře, která jsou určena pouze pro používání vlastníkem pro jeho vlastní nákladní dopravu; d) infrastruktury a vozidla vyhrazená výlučně pro místní použití či historické nebo turistické účely.“ 2.3.2

Přesná oblast působnosti směrnice o interoperabilitě je v každém členském státě vymezena vnitrostátními právními předpisy, které směrnici provádějí.

2.4

Územní působnost TSI

2.4.1

Toto rozšíření oblasti působnosti směrnice o interoperabilitě neznamená automatické rozšíření působnosti TSI. [Čl. 1 odst. 4)] dokonce uvádí, že „[o]blast působnosti TSI bude postupně rozšiřována [...] na celý železniční systém [...]“.

2.4.2

Územní působnost TSI bude rozšiřována revidováním stávajících nebo přijetím nových TSI. Územní působnost, která byla původně uvedena v jednotlivých TSI, zůstává v platnosti.

2.4.3

To znamená, že oblastí územní působnosti většiny stávajících TSI je transevropský vysokorychlostní a konvenční železniční systém, jak je vymezen přílohou I směrnice o interoperabilitě (nebo jak byl dříve vymezen přílohou I směrnice 96/48/ES a přílohou I směrnice 2001/16/ES), tj. železniční tratě transevropské dopravní sítě (TEN-T) a vozidla, která jsou schopná provozu na této síti. Transevropská dopravní síť je vymezena [24] rozhodnutím 661/2010/EU, které nahradilo [25] rozhodnutí 1692/96/ES.

2.4.4

Agentura ERA v roce 2010 obdržela třetí pověření [40] s ohledem na rozšíření působnosti TSI na celý železniční systém v Evropské unii a provádí revizi TSI tak, „aby byly pokryty trasy a kolejová vozidla, které v nich doposud obsaženy nejsou“.

2.4.5

Členský stát se může rozhodnout používat určité TSI nebo jisté požadavky TSI nad rámec územní působnosti vymezené v samotných TSI. V tomto případě by tato skutečnost měla být vyjádřena ve vnitrostátních právních předpisech. Členský stát může oznámit požadavky určitých TSI jako vnitrostátní předpis pro část sítě, která není součástí sítě TEN, podle [článku 17].

2.5

Technická působnost TSI

2.5.1

Podle [čl. 5 odst. 2] „subsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově“.

2.5.2

Pro strukturální subsystémy to znamená, že jakýkoli nový subsystém, jenž spadá do územní působnosti daných TSI, by měl těmto TSI vyhovovat.

2.5.3

U strukturálních subsystémů po modernizaci či obnově by mělo být přihlédnuto k [článku 20]. Ten uvádí, že členský stát nejdříve „rozhodne, zda [...] vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu“, a pokud ano, pak „do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny“. Členské státy by měly rozhodnout „s ohledem na prováděcí strategii uvedenou v použitelné TSI“.

2.5.4

Pro funkční subsystémy, u nichž neexistuje uvedení do provozu, je použití požadavků TSI na železniční systém vymezeno prováděcí strategií příslušných TSI.

2.5.5

Členský stát se může rozhodnout používat určitou TSI nebo jisté požadavky TSI nad rámec technické působnosti vymezené v samotných TSI nebo v situacích, které nejsou směrnicí o interoperabilitě vymezeny. V tomto případě by tato skutečnost měla být vyjádřena ve vnitrostátních právních předpisech.




Verze:1.02

Strana 9 z 61



2.6

Výjimky

2.6.1

TSI se v zásadě připravují s přihlédnutím k různým netypickým situacím, které je třeba řešit zvláštním způsobem. Těmito situacemi se obvykle zabývá kapitola 7 TSI, která může mimo jiné obsahovat přechodná období a zvláštní případy. Může však dojít k některým nečekaným situacím, které nejsou v TSI předpokládány a řešeny. V těchto případech může členský stát, je-li to odůvodněné, požádat pro určité TSI nebo jejich součást o výjimku.

2.6.2

Jak je uvedeno výše, určitá TSI je použitelná pro všechny nové subsystémy, které spadají do územní působnosti této TSI. K tomu, aby se určitá TSI nepoužila, musí být projektu udělena výjimka podle [článku 9], jenž uvádí případy, v nichž může být výjimka udělena, a postupy, kterými se řídit.

2.6.3

Výjimky uděluje Evropská komise na žádost dotčeného členského státu. Jestliže se organizace odpovídající za projekt domnívá, že je výjimka nutná, musí informovat orgány členského státu, v němž má být daný subsystém uveden do provozu, tak, aby členský stát mohl Komisi předložit žádost o výjimku.

2.6.4

Pozornost by měla být věnována zvláště těm případům, které spadají pod [čl. 9 odst. 1 písm. a)], tzn. projektům, které jsou „v době, kdy jsou tyto [konkrétní] TSI zveřejněny, v pokročilé fázi rozvoje nebo [jsou] předmětem probíhajícího plnění smlouvy“.

2.6.5

Členské státy musí předložit seznam těchto projektů Komisi do jednoho roku po vstupu TSI v platnost.

2.7

Hlavní ustanovení směrnice o interoperabilitě se vztahem k TSI Z hlediska TSI jsou zvláště významné následující články směrnice.

Čl. 1 odst. 1: Podmínky interoperability „Tyto podmínky (interoperability) se týkají projektování, výstavby, uvedení do provozu, modernizace, obnovy, provozování a údržby součástí tohoto systému a rovněž odborné způsobilosti, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na provozu a údržbě tohoto systému.“

[G 1]

TSI byly připraveny s cílem umožnit v souladu se základními požadavky vymezenými směrnicí bezpečný a nepřerušovaný provoz interoperabilních vlaků. Nezabývají se tedy například podmínkami týkajícími se požadavků na pohodlí, které nejsou překážkou volnému pohybu a bezpečné jízdě vlaků, tzn. nesouvisí se základními požadavky a nejsou relevantní z hlediska povolení k uvedení subsystémů do provozu nebo práva uvést prvky interoperability na trh (články 4, 10 a 16 směrnice o interoperabilitě).

[G 2]

TSI jsou použitelné pouze pro nové, modernizované či obnovené subsystémy. TSI nepředstavují projektantský manuál. Nezahrnují veškeré aspekty systému, avšak pouze ty, které souvisí se základními požadavky.




Verze:1.02

Strana 10 z 61



Čl. 2 písm. a): Transevropský železniční systém „‚Transevropským železničním systémem‘ [se rozumí] transevropský konvenční železniční systém a transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak jsou uvedeny v bodech 1 a 2 přílohy I [této směrnice].“

Ačkoli směrnice o vysokorychlostních a konvenčních železničních systémech byly přepracovány do jediného dokumentu a oblast působnosti směrnice o interoperabilitě byla rozšířena na celý železniční systém EU, vymezení transevropského železničního systému [24] a jeho součástí souvisejících s vysokorychlostní a konvenční železnicí jsou stále důležité pro oblast použitelnosti platných TSI. Působnost těchto TSI zůstává taková, jaká je uvedena v každé TSI.

[G 3]

Čl. 2 písm. b): Interoperabilita „‚Interoperabilitou‘ [se rozumí] schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Tato schopnost závisí na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků.“

[G 4]

Záměrem směrnice o interoperabilitě a s ní souvisejících TSI je usnadnit „optimální úroveň technické harmonizace“ celého železničního systému EU za účelem zlepšení jeho konkurenceschopnosti, např. snížením nákladů na výrobu, přejímku, provoz a údržbu. Cílem je zaprvé usnadnit mezinárodní železniční služby a zadruhé zavést pravidla platná v celé EU pro posuzování shody a uvádění infrastruktury, pevných zařízení a vozidel do provozu.

[G 5]

V nedávných letech byla na mezinárodních trasách uvedena do provozu řada nových, vysokorychlostních vlaků. Bylo toho dosaženo bezpečným způsobem a při minimálním narušení provozu, avšak téměř všechny tyto nové vlaky dosáhly přeshraniční interoperability na základě konkrétní trasy. Jinak řečeno, tyto nové vlaky spoléhaly na formy interoperability, které plně neodpovídaly směrnici o interoperabilitě a s ní souvisejícím TSI. Vozidla používaná na těchto mezinárodních trasách byla například na tyto trasy obvykle vybavena několika systémy řízení, které v nutných případech umožňovaly rychlé přepnutí z jednoho systému řízení na druhý. Tato zvláštní řešení, která zahrnovala pravidla různých států, vedou k vícenákladům na výrobu a posuzování shody.

Čl. 2 písm. c): Vozidlo „‚Vozidlem‘ [se rozumí] železniční vozidlo, které může být provozováno po vlastní ose na železničních tratích, s trakcí nebo bez ní. Vozidlo se skládá z jednoho či více strukturálních a funkčních subsystémů nebo částí takových subsystémů.“

Například lokomotiva běžně sestává ze dvou subsystémů:

[G 6] 

vlastního kolejového prostředku a



palubního systému řízení a zabezpečení.




Verze:1.02

Strana 11 z 61



Čl. 2 písm. e): Subsystémy „‚Subsystémy‘ [se rozumí] výsledek rozčlenění železničního systému, jak je uvedeno v příloze II [směrnice o interoperabilitě]. Tyto subsystémy, pro něž musí být stanoveny základní požadavky, jsou strukturální a funkční.“

[G 7]

[Příloha II] uvádí, že pro účely směrnice o interoperabilitě může být železniční systém rozčleněn na:  pět strukturálních subsystémů: o

infrastruktura,

o

energie,

o

traťové řízení a zabezpečení,

o

palubní řízení a zabezpečení a

o

kolejová vozidla,

(první tři subsystémy lze nazvat „síťovými subsystémy“ a další dvě lze nazvat „vozidlovými subsystémy“),  tři funkční subsystémy, o

provoz a řízení dopravy,

o

údržba,

o

využití telematiky v osobní a nákladní dopravě.

[G 8]

[Čl. 15 odst. 1] navíc uvádí, že „[...] každý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém [...]“. Pro funkční subsystémy neexistuje uvádění do provozu, a proto neexistuje žádné ES prohlášení o ověření a žádný ES postup ověřování a nejsou zapojeny oznámené subjekty.

[G 9]

Prostředky, jimiž musí strukturální a funkční subsystémy dosáhnout interoperability, jsou stanoveny v dokumentech zvaných „technické specifikace pro interoperabilitu“ (TSI), které se přijímají rozhodnutími nebo nařízeními Evropské komise, a jsou proto závazné.

Čl. 2 písm. f): Prvky interoperability „‚Prvky interoperability‘ [se rozumí] veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita železničního systému. Pojetí „prvku“ zahrnuje jak hmotné předměty, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení.“

[G 10]

Prvky interoperability a jejich interoperabilní vlastnosti jsou vymezeny v TSI. Jedním z cílů je vytvořit evropský průmyslový trh pro železniční výrobky. Aby se zabránilo zbytečnému opakování postupů posuzování a souvisejícím nákladům, byly konstrukční části nebo podsestavy subsystému, které jsou nezbytné pro interoperabilitu a které se vyrábějí podle totožného projektu jako sériové výrobky k pozdějšímu velkoobjemovému prodeji a k zahrnutí do subsystémů, vymezeny jako prvky interoperability.




Verze:1.02

Strana 12 z 61



[G 11]

Obecně řečeno, prvky interoperability mají tyto společné body:  vlastnosti prvků interoperability lze zhodnotit pomocí evropské normy nebo jiného příslušného dokumentu nezávisle na subsystému, do něhož budou tyto prvky začleněny,  prvky interoperability mohou být před jejich začleněním do subsystému používány samostatně jako náhradní díly a mohou být výrobcem uváděny na evropský trh,  prvky interoperability jsou takové prvky, jejichž konstrukční projekt může být jednotlivě vypracován a posuzován.

[G 12]

Posouzení shody prvku interoperability nezávisí na tom, zda může být začleněn do subsystému. V každém případě však bude v průběhu ES postupu ověřování u subsystému nutné zkontrolovat, zda se prvky interoperability používají v jejich oblasti použití, jak zamýšlí kapitola 5 každých TSI, a zda jsou do subsystému řádně začleněny. Kontrola začlenění do subsystému by měla zohlednit omezení a ustanovení, která jsou uvedena v ES prohlášení o shodě daného prvku interoperability. Směrnice o interoperabilitě dále zdůrazňuje význam shody prvků se zaměřením na záruku interoperability systému.

[G 13]

Pro účely směrnice o interoperabilitě (aniž by byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů), se nepožaduje, aby výrobci „opatřil[i] označením CE prvky“, které podléhají ustanovením této směrnice. Postačuje prohlášení výrobce o shodě ([bod odůvodnění 36]). Označení CE, kterým je opatřen prvek interoperability nebo subsystém, neznamená, že prvek nebo subsystém vyhovuje směrnici o interoperabilitě a souvisejícím TSI; označení se používá z důvodu použití jiné evropské směrnice či jiných evropských směrnic o technické harmonizaci. Doklady o dodržení směrnice o interoperabilitě a souvisejících TSI musí být vyhledány v příslušné dokumentaci.

[G 14]

Označením CE musí být prvky interoperability opatřeny, pokud to požaduje jakýkoli jiný právní předpis použitelný pro daný prvek interoperability.

Čl. 5 odst. 2: Shoda subsystému s TSI „Subsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově v souladu s[e] [...] směrnicí [2008/57/ES]; tuto shodu je třeba udržovat trvale po dobu používání každého subsystému.“

[G 15]

Tento článek uvádí povinnost dodržovat TSI pouze pro takové strukturální subsystémy, které byly uvedeny do provozu (po jejich výstavbě, modernizaci či obnově) po vstupu těchto TSI v platnost. Přijetí určité SI neplatí zpětně. Neukládá povinnost zajistit shodu stávajících strukturálních subsystémů s danou SI, pokud nedojde k modernizaci či obnově těchto subsystémů. V případě modernizace či obnovy platí [článek 20].

[G 16]

Subsystém musí být posuzován vůči použitelným TSI, i pokud tyto TSI plně nepokrývají daný subsystém. Například u konvenční železniční vlakové soupravy jsou použitelné TSI SRT, NOI a PRM, i když pokud zatím není v platnosti TSI LOC & PAS.

[G 17]

[Čl. 15 odst. 3] a bod odůvodnění 40 odkazují na články 10 a 11 směrnice o bezpečnosti (pro osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky, resp. schválení z hlediska bezpečnosti pro provozovatele infrastruktury) s cílem objasnit odpovědnosti za udržování shody subsystémů s příslušnými TSI po dobu užívání těchto subsystémů. Jinak řečeno, za udržování shody subsystémů s příslušnými TSI po dobu užívání těchto subsystémů nesou odpovědnost železniční podniky a provozovatelé infrastruktury, kteří tyto subsystémy provozují, a co se týká vozidel, nese odpovědnost subjekt odpovědný za údržbu. V této oblasti je odpovědností dodavatele poskytovat železničnímu podniku, provozovatelům infrastruktury a subjektu odpovědnému za údržbu příslušnou dokumentaci (provozní,




Verze:1.02

Strana 13 z 61



servisní a školicí dokumentaci) tak, aby tento podnik, provozovatel i subjekt mohl plnit vlastní úkoly. Toto udržování shody s TSI se týká pouze těch TSI, shoda s nimiž byla posouzena a prohlášena při uvedení subsystému do provozu (tzn. strukturální subsystémy uvedené do provozu před vstupem určité TSI v platnost nemusí dané TSI vyhovovat). [G 18]

U funkčních subsystémů uvedení do provozu neexistuje. Splnění ustanovení TSI, která se jich týkají, musí být kontrolováno v rámci vydání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti a v rámci dohledu nad těmito osvědčeními a schváleními.

Čl. 5 odst. 7: Interoperabilní vlaky a vlaky, které nejsou do TSI zahrnuty „TSI nebudou překážkou rozhodování členských států o použití infrastruktur pro provoz vozidel, která nejsou zahrnuta do TSI.“

[G 19]

Jak bylo uvedeno výše, neexistuje povinnost zajišťovat shodu stávajících strukturálních subsystémů s TSI.

[G 20]

Při vypracování TSI bylo přihlédnuto k souběžnému provozu jak vlaků vyhovujících TSI, tak ostatních vlaků, které nejsou do TSI zahrnuty, ať osobních anebo nákladních, na stejné infrastruktuře. Tato situace nevyžadovala zvláštní specifikace pro tento druh smíšené dopravy, pokud specifikace zachované pro většinu základních parametrů síťových subsystémů umožňovaly přijetí mezních hodnot slučitelných s jízdou ostatních vlaků, aniž by byl narušen provoz vlaků, které jsou ve shodě s TSI. Volba jednotlivých mezních hodnot však zůstává v působnosti provozovatele infrastruktury, který musí nést hospodářský dopad a ověřit jejich slučitelnost s požadavky TSI.

Čl. 10 odst. 2: Uvedení prvků interoperability na trh „Členské státy nesmějí na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat ani bránit uvádění na trh jednotlivých prvků interoperability určených k použití v železničním systému, jestliže tyto prvky vyhovují [...] směrnici. Zejména nesmějí požadovat kontroly, které již byly provedeny jako součást postupu ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití, jehož položky jsou uvedeny v příloze IV.“

[G 21]

Příloha IV směrnice o interoperabilitě vymezuje tři různé kategorie prvků:  „obecně použitelné prvky, [...] které nejsou zvlášť určené pro železniční systém a jako takové se mohou používat i v jiných odvětvích,“  „obecně použitelné prvky se zvláštními vlastnostmi, [...] které jako takové nejsou zvlášť určené pro železniční systém, ale jsou-li používány pro železniční účely, musí vykazovat zvláštní úrovně výkonnosti,“  „zvláštní prvky [...] pro uplatnění na železnici.“ Pro subsystémy v rámci technické a územní působnosti TSI je použití prvků interoperability, na které se vztahuje ES prohlášení, povinné, s výjimkou případů, kdy je použitelnými TSI stanoveno jinak (např. na přechodné období).

[G 22]

TSI stanoví „veškeré podmínky, jež musí prvek interoperability splňovat, a postup, který má být při posuzování shody dodržován“ ([bod odůvodnění 15]). Dále pak „při vstupu TSI v platnost je určitý počet prvků interoperability již na trhu. Je třeba stanovit přechodné období, aby mohly být tyto prvky začleněny do subsystému, i když nejsou zcela v souladu s touto TSI.“ ([bod odůvodnění 38]).

[G 23]

Aby byly umožněny technologické inovace, obsahuje většina platných TSI ustanovení pro „inovativní řešení“, která plně neodpovídají požadavkům uvedeným v dané TSI nebo




Verze:1.02

Strana 14 z 61



nejsou posouditelná způsobem uvedeným v dané TSI. V těchto případech musí žadatel uvést odchylky od příslušných částí dané TSI a předložit je Komisi k analýze. Je-li stanovisko Komise příznivé, bude do TSI při její revizi zahrnuta nová specifikace a postup hodnocení a použití inovativního řešení může být ještě před zapracováním do TSI povoleno. [G 24]

Podle článku 16 směrnice o bezpečnosti za dohled nad dodržováním TSI u prvků interoperability uvedených na trh odpovídají vnitrostátní bezpečnostní orgány.

Článek 15: Uvedení strukturálních subsystémů do provozu „[K]aždý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém, které jsou umístěny nebo provozovány na jeho území.“

[G 25]

Za tímto účelem musí členské státy zejména kontrolovat:  „technickou kompatibilitu těchto subsystémů se systémem, do kterého budou začleněny“ [čl. 15 odst. 1],  „bezpečné začlenění těchto subsystémů v souladu s[e]“ směrnicí o bezpečnosti (čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3),  jejich případný soulad „s příslušnými ustanoveními TSI pro provoz a údržbu“.

[G 26]

„Subsystémy tvořící železniční systém musí podléhat postupu ověřování. Toto ověřování musí umožnit orgánům, které jsou odpovědné za povolení k uvedení těchto subsystémů do provozu, ujistit se, že ve fázích návrhu, výstavby a uvedení do provozu budou výsledky v souladu s platnými právními, technickými a provozními předpisy. Toto ověřování musí výrobcům rovněž zajistit, že se mohou spoléhat na rovné zacházení ve všech zemích. Je proto nezbytné stanovit jeden nebo více modulů definujících zásady a podmínky použitelné pro ES ověřování subsystémů.“ [bod odůvodnění 39].

[G 27]

V praxi musí vnitrostátní bezpečnostní úřad při povolení k uvedení určitého subsystému do provozu zkontrolovat, zda byly s kladným výsledkem provedeny tyto postupy:  ES ověření,  ověření shody s použitelnými oznámenými vnitrostátními pravidly (otevřené body, zvláštní případy, výjimky),

 hodnocení a posouzení rizik, je-li požadováno podle nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (což může znamenat i výslovný požadavek uvedený v TSI). [G 28]

„Po uvedení subsystému do provozu je vhodné se ujistit, že je tento subsystém provozován a udržován v souladu se základními požadavky, které se na něj vztahují“ [bod odůvodnění 40]. Za tímto účelem směrnice o bezpečnosti vymezuje povinnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury, pokud se týká jimi provozovaných subsystémů. Členské státy musí kontrolovat, zda jsou tyto povinnosti plněny, při vydávání osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti a při dohledu nad nimi.

[G 29]

Aby byly umožněny technologické inovace, obsahuje většina platných TSI ustanovení pro „inovativní řešení“.




Verze:1.02

Strana 15 z 61



Článek 20: Uvádění stávajících subsystémů do provozu po obnově či modernizaci „Je-li nové povolení nezbytné, rozhodne členský stát, do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny.“

[G 30]

ES ověření, které má provést oznámený subjekt, je omezeno na takové části či vlastnosti subsystému, na které byly použity TSI.

[G 31]

[Čl. 2 písm. m)] vymezuje „modernizaci“ jako „závažnější úprav[u] subsystému nebo části subsystému, která zlepšuje celkovou výkonnost subsystému“. Tato definice je obecně použitelná pro jakýkoli druh záměrné změny celkové výkonnosti subsystému, například:  bude-li učiněno rozhodnutí odstranit jedny koleje na trati s nízkým provozem, tímto odstraněním se sice sníží kapacita trati, avšak zvýšila by se nákladová efektivnost jejího provozu a údržby (tzn. zlepšila by se její výkonnost),  bude-li učiněno rozhodnutí přestavět plošinový vůz na vagón pro přepravu kontejnerů, žádný z těchto dvou typů nemá a priori lepší výkonnost, avšak rozhodnutí bylo zcela jistě učiněno se záměrem zlepšit výkonnost v konkrétní obchodní situaci.

[G 32]

Ve všech těchto případech se použije [článek 20] a dotčený členský stát musí rozhodnout, „do jaké míry musí být TSI [...] uplatněny“.

[G 33]

TSI v určitých případech zahrnují zvláštní požadavky týkající se jejich použití nebo obnovy.

Kapitola V: Vozidla [G 34]

„[...] [V]zhledem k tomu, že se směrnice 96/48/ES a 2001/16/ES zabýva[ly] novými a modernizovanými systémy a směrnice 2004/49/ES se zabývá používanými vozidly, [byla] veškerá ustanovení týkající se [postupu] povolení k uvedení do provozu začleněna do [kapitoly V] směrnice [o interoperabilitě]“ [bod odůvodnění 41] (pro vozidla vyhovující i nevyhovující TSI, pro části sítě zahrnuté i dosud nezahrnuté do územní působnosti TSI. Tato ustanovení berou v úvahu novou definici vozidla (viz komentář k [čl. 2 písm. c)].

[G 35]

Každý ze subsystémů, které představují vozidlo, podléhá příslušným ustanovením směrnice o interoperabilitě a, pokud se týká nových, modernizovaných či obnovených subsystémů, podléhá příslušným TSI.

[G 36]

Proces povolení k uvedení vozidel do provozu nespadá do oblasti působnosti této příručky.




Verze:1.02

Strana 16 z 61



2.8

Struktura a obsah TSI

2.8.1

[Čl. 5 odst. 3] uvádí obsah TSI v rozsahu nutném pro dosažení interoperability se železničním systémem EU. Tabulka č. 2: Obsah TSI

„V každé TSI musí být:

Tento obsah se nachází v kapitolách 1 a 2 TSI.

a) uveden zamýšlený rozsah působnosti (část sítě nebo vozidla uvedené v příloze I [směrnice o interoperabilitě], subsystém nebo část subsystému uvedené v příloze II [směrnice o interoperabilitě]); b) stanoveny základní požadavky kladené na každý dotyčný subsystém a na jeho rozhraní s jinými subsystémy;

Základní požadavky jsou obecně uvedeny v příloze III směrnice o interoperabilitě; pro každý subsystém jsou dále rozvedeny v kapitole 3 TSI.

c) stanoveny funkční a technické specifikace, kterým musí subsystém a jeho rozhraní s ostatními subsystémy vyhovovat. V případě potřeby se mohou tyto specifikace lišit podle užívání subsystému, například podle kategorií tratí, železničních uzlů nebo vozidel uvedených v příloze I [směrnice o interoperabilitě]);

Základní požadavky vlastní danému subsystému jsou vyjádřeny v technických parametrech, rozhraních a výkonnostních požadavcích stanovených pro každý subsystém v kapitole 4 TSI. U těchto různorodých požadavků se může například odkazovat na různé kategorie tratí, které jsou vymezeny v TSI Infrastruktura vysokorychlostních a konvenčních železnic, na různé systémy napájení v TSI Energie apod.

d) určeny prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evropských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability železničního systému;

Kapitola 5 TSI se zabývá prvky a rozhraními, na které se vztahují evropské specifikace. Splnění technických vlastností subsystémů vymezených v kapitole 4 TSI umožňují normy (dobrovolné nebo závazné, viz oddíl 3 této příručky), které zajišťují shodu se základními požadavky směrnice o interoperabilitě, nikoli přímo základní požadavky této směrnice.

e) v každém zvažovaném případě stanoveno, které postupy mají být použity při posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability nebo při ES ověřování subsystémů. Tyto postupy musí být založeny na modulech definovaných v rozhodnutí 93/465/EHS [ve znění pozdějších předpisů];

Kapitola 6 TSI. Rovněž je třeba poukázat na skutečnost, že toto rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím 768/2008/ES. Dále bylo přijato zvláštní nařízení o železničních modulech. TSI přijaté při přijetí nebo po přijetí tohoto zvláštního nařízení na toto nařízení odkazují. TSI přijaté před tímto dnem obsahují popis modulů přímo v každé TSI.




Verze:1.02

Strana 17 z 61



Tabulka č. 2: Obsah TSI f) uvedena strategie uplatňování TSI. Zejména je nezbytné určit fáze, které mají proběhnout, s cílem uskutečnit postupný přechod od současného stavu do konečného stavu, ve kterém bude dodržování TSI obecnou normou;

Kapitola 7 TSI, která zahrnuje zvláštní případy, také vymezuje přechodné období pro použití různých ustanovení TSI a poskytuje určité období na uvedení subsystémů, které vyhovují pravidlům, která byla v platnosti před přijetím TSI, do provozu.

g) u dotyčných pracovníků uvedena odborná kvalifikace a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI.“

Tyto body jsou popsány v kapitole 4 jako součást charakteristiky subsystému.

2.8.2

[Čl. 5 odst. 6] uvádí, že „nelze-li některé technické aspekty odpovídající základním požadavkům do TSI výslovně zahrnout, musí být jednoznačně určeny jako ‚otevřené body‘ v příloze“. Vychází se z myšlenky, že některé aspekty se považují za nezbytné pro vyhovění základním požadavkům, avšak (vzhledem k jejich složitosti nebo nedostatku času) dosud nebylo dosud možné vymezit odpovídající specifikaci pro cílový systém. V tomto případě mohou být TSI přijaty se záměrem uzavřít daný otevřený bod v dalších revizích. Mezitím platí pro tento otevřený bod oznámená vnitrostátní pravidla.

2.8.3

Tato vnitrostátní pravidla pro otevřené body a orgány pověřené posuzováním shody s těmito pravidly musí být po přijetí TSI, které obsahují tyto otevřené body, členskými státy oznámena Komisi.

2.9

Cílový systém a zvláštní případy

2.9.1

Cílem TSI je přispět k dosažení „optimální úrovně technické harmonizace“ zavedením specifikace pro společný cílový systém (nezaměňovat s přístupem založeným na „univerzálnosti“).

2.9.2

V závislosti na konkrétní situaci každého členského státy nemusí být dosažení cílového systému proveditelné (nebo může vyžadovat dlouhé přechodné období). S přihlédnutím k této skutečnosti „v každém členském státě musí TSI [...] zachovávat kompatibilitu stávajícího železničního systému [...], lze ve zvláštních případech pro každou TSI vypracovat ustanovení s ohledem jak na síť, tak na vozidla. [...] Pro každý zvláštní případ TSI stanoví podrobnosti provádění [...]“ [čl. 5 odst. 5].

2.9.3

Tyto zvláštní případy se klasifikují podle dvou kategorií: ustanovení jsou použitelná buď trvale (případy „P“), nebo dočasně (případy „T“).

2.9.4

Pokud to příslušná TSI vyžaduje, členské státy musí Komisi oznámit orgány pověřené posuzováním shody ve zvláštních případech. V případě otevřených bodů musí být oznámení provedeno po přijetí dané TSI.

2.9.5

Níže uvedený diagram znázorňuje posun od souborů vnitrostátních pravidel směrem k TSI.




Verze:1.02

Strana 18 z 61



Stávající systém Soubor Soubor vnitrost. vnitrost Soubor . pr. pr. ČS 2 vnitrost. ČS pr. Soubor ČS 4 vnitrost. pr. ČS 3

Cílový systém Zvláštní případy člen. stát 1

Zvláštní případy člen. stát 2

Soubor TSI, kapitola 7 Soubor TSI Ensemble kapitola 4 des STI Zvláštní případy člen. stát 3

Zvláštní případy člen. stát 4

2.10

Chyby v TSI

2.10.1

Směrnice o interoperabilitě zavádí pojmy menší chyby ([čl. 7 odst. 2]) a závažné nebo zásadní chyby ([čl. 7 odst. 3]).

2.10.2

Rámcové pověření agentury dále definuje chybu jako zásadní, jestliže je subsystému bráněno v:  dokončení nebo interoperabilní konstrukci,  posouzení jeho shody,  uvedení do provozu nebo na trh,  interoperabilitě.

2.10.3

Jakmile je ze všech těchto důvodů zjištěna zásadní chyba, musí o ní být informována Komise nebo agentura ERA nebo členský stát tak, aby mohla proběhnout konzultace s Výborem pro interoperabilitu a bezpečnost (RISC), aby mohla být agentura požádána o technické stanovisko a aby byl zahájen postup pro změnu TSI. Jestliže dále takovouto chybu či takovéto chyby zjistí oznámený subjekt, může prostřednictvím skupiny NB Rail zahájit postup dotazování a objasnění.

2.10.4

Jestliže určitý nedostatek není zásadní, může být považován za menší chybu, která se rovněž oznamuje Komisi nebo agentuře ERA nebo členskému státu, avšak řeší se méně spěšně; tento postup rovněž zahrnuje chyby v překladu.

2.10.5

Agentura je povinna zveřejňovat seznam zjištěných menších chyb, včetně chyb v překladu, na své internetové stránce, a to až do revize příslušných TSI. Seznam by měl rovněž být pro informaci zaslán výboru RISC.

2.11

Technická stanoviska agentury

2.11.1

Podle [čl. 7 odst. 1] směrnice o interoperabilitě a podle ustanovení čl. 2 písm. a) a čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 881/2004 si může Evropská komise od agentury vyžádat technické stanovisko týkající se mimo jiné nedostatků v TSI (včetně případů, v nichž požadavek TSI není jasný nebo může vést k odlišným výkladům). Co se týká uvedených nedostatků, musí být zhodnocen jejich dopad na interoperabilitu a na rozhraní se samotnou TSI a s dalšími TSI.




Verze:1.02

Strana 19 z 61



2.11.2

Technické stanovisko musí poskytnout řešení, přičemž náležitě posoudí hospodářské dopady a dopady na interoperabilitu a rozhraní, jakož i soulad se základními požadavky a podrobnosti pro posuzování shody.

2.11.3

Agentura musí své technické stanovisko vydat do dvou měsíců (čl. 10 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 881/2004). Technické stanovisko musí být předloženo výboru RISC a v případě přijetí musí být zahrnuto do revize příslušné TSI. Mezitím (do revize TSI) by mělo být agenturou zveřejněno na její internetové stránce a šířeno prostřednictvím sítě NSA. Může být rovněž zveřejněno na internetové stránce skupiny NB Rail.

2.11.4

Podle [čl. 7 odst. 2] může Komise doporučit použití technického stanoviska. V tomto případě by technické stanovisko mělo být použito zadavateli nebo výrobci k tomu, aby pokračovali v projektování subsystému/prvku, nebo oznámenými osobami pro posuzování shody.

2.11.5

Technické stanovisko nabývá právní závaznosti, až když se stane součástí TSI. Pokud bylo použito, musí být tato skutečnost pro dotčený subsystém nebo prvek jasně uvedena jak na certifikátu ES, tak na ES prohlášení.

2.12

Současný stav TSI

2.12.1

První skupina TSI pro vysokorychlostní tratě, která se týkala strukturálních subsystémů infrastruktura, energie, kolejová vozidla a řízení a zabezpečení, jakož i funkčních subsystémů provoz a údržba, byla zveřejněna v květnu 2002.

2.12.2

Tyto a všechny TSI, které byly přijaty před rokem 2009, byly jménem Evropské komise vypracovány společným zastupujícím orgánem, známým později jako Evropské sdružení pro železniční interoperabilitu (AEIF), jenž sestával z provozovatelů infrastruktury, železničních podniků a zástupců odvětví železnic.

2.12.3

Vypracovávání TSI po svém založení převzala Evropská agentura pro železnice (ERA). Agentura tedy připravila změny TSI WAG a OPE, které byly přijaty v roce 2009, a všechny TSI přijaté od roku 2009 dále. Rychlý přehled stavu TSI je dostupný v angličtině na stránkách agentury ERA v oddíle Interoperability / Technical Specifications for Interoperability.

2.13

Příslušnost TSI subsystémům vymezeným přílohou II směrnice o interoperabilitě

2.13.1

[Čl. 5 odst. 1] uvádí, že „[v] případě potřeby může být pro subsystém vypracováno několik TSI a jedna TSI se může vztahovat na několik subsystémů“. Toto v praxi vede k jakési matrici, která propojuje různé subsystémy s různými TSI. Následující tabulky uvádí, které TSI jsou použitelné pro který subsystém, a musí proto být zohledněny pro posouzení shody konkrétního subsystému (TSI ve fázi návrhu jsou uvedeny pouze pro informaci).




Verze:1.02

Strana 20 z 61



Tabulka č. 3: Oblast působnosti TSI vůči subsystémům Použitelné TSI

rozh. 2008/217/ES HS INF TSI

X

X

rozh. 2011/275/EU CR INF TSI

X

X

rozh. 2008/284/ES HS ENE

X

X

rozh. 2011/274/EU CR ENE TSI

X

X

rozh. 2012/88/EU CCS TSI

X

X

Využití telematiky

Údržba

Provoz a řízení dopravy

Kolejová vozidla

Traťové řízení a zabezpečení (CCS)

Palubní řízení a zabezpečení (CCS)

Energie

Infrastruktura

Subsystém

X

rozh. 2008/232/ES HS RST TSI

X

X

rozh. 2006/861/ES CR WAG TSI

X

X

rozh. 2011/291/EU CR LOC&PAS TSI

X

X

rozh. 2011/229/EU RST Hluk TSI

X

X

rozh. 2008/231/ES HS OPE TSI

X

rozh. 2011/314/EU CR OPE TSI

X

nař. 62/2006/ES TAF TSI

X

nař. 454/2011/EU TAP TSI

X

rozh. 2008/163/ES HS&CR SRT TSI

X

rozh. 2008/164/ES HS&CR PRM TSI

X

2.13.2

X

X

X

X X

X

X X

Výše uvedená tabulka znázorňuje subsystémy, jak jsou vymezeny v příloze II směrnice o interoperabilitě. Neznamená to, že všechny TSI uvedené pro daný subsystém jsou ve všech případech použitelné. Například HS RST TSI (rozhodnutí 2008/232/ES) je použitelná pro subsystém „kolejová vozidla“ obecně, avšak není použitelná pro subsystém „konvenční kolejová vozidla“, a HS&CR PRM TSI (rozh. 2008/164/ES) je použitelná pro subsystém „kolejová vozidla“ obecně, avšak není použitelná pro nákladní vozy.




Verze:1.02

Strana 21 z 61



2.14

Použití různých TSI v praxi

2.14.1

Z praktického hlediska nemusí projekty vždy nezbytně odpovídat jednomu ze subsystémů definovaných směrnicí o interoperabilitě; zahrnují spíše současně několik strukturálních subsystémů. Kromě toho, jak je uvedeno výše, pro jeden subsystém může být (a obecně bývá) vypracováno několik TSI. Následující tabulka (která nemá vyčerpávající charakter) uvádí příklad příslušnosti různých TSI v některých praktických případech. Tabulka č. 4: Použití jednotlivých TSI v praxi

rozh. 2008/217/ES HS INF TSI

Modernizace systému zabezpečení konvenční tratě

X

rozh. 2011/275/EU CR INF TSI

X

rozh. 2008/284/ES HS ENE

X

X

rozh. 2011/274/EU CR ENE TSI

X

rozh. 2012/88/EU CCS TSI

X

rozh. 2008/232/ES HS RST TSI

X

X

X

X

X

X

rozh. 2006/861/ES CR WAG TSI

X

rozh. 2011/291/EU CR LOC&PAS TSI

X

X

X

X

rozh. 2011/229/EU RST NOI TSI

X

X

X

X

X

X

rozh. 2008/163/ES HS&CR SRT TSI

X

X

X

X

X

X

rozh. 2008/164/ES HS&CR PRM TSI

X

X

X

X

X

X

2.14.2

Nákladní vůz

Konvenční osobní vůz

Konvenční lokomotiva

souprava pro příležitostné použití na vysokorychlostní Vysokorychlostn ch tratích í lokomotiva

Konvenční vlaková Konvenční souprava vlaková

Vysokorychlostn í vlaková souprava

Neelektrifikovan á konvenční trať

Elektrifikovaná konvenční trať

Případ Vysokorychlostn í trať

Použitelné TSI

X

X

X

Příklady uvedené v tabulce by měly být chápány takto:  Projekt nové vysokorychlostní tratě zahrnuje subsystémy infrastruktura, energie a traťové řízení a zabezpečení. Pro každý z těchto subsystémů jsou příslušné tyto TSI: o

Infrastruktura: HS INF TSI, PRM TSI (pokud trať zahrnuje zastávky), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely)




Verze:1.02

Strana 22 z 61



o

Energie: HS ENE TSI, SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely)

o

Traťové řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI, SRT TSI

 Projekt nové konvenční tratě zahrnuje subsystémy infrastruktura, energie (je-li trať elektrifikována) a traťové řízení a zabezpečení. Pro každý z těchto subsystémů jsou příslušné tyto TSI: o

Infrastruktura: CR INF TSI, PRM TSI (pokud trať zahrnuje zastávky), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely)

o

Energie: CR ENE TSI (pokud je trať elektrifikována), SRT TSI (pokud trať zahrnuje tunely; některé parametry jsou použitelné, i pokud trať není elektrifikována)

o

Traťové řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI, SRT TSI

 Nová vysokorychlostní vlaková souprava zahrnuje subsystémy RST (kolejová vozidla) a palubní CCS. Pro každý z těchto subsystémů jsou použitelné tyto TSI: o

RST: HS RST TSI, PRM TSI, SRT TSI

o

Palubní řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI

 Konvenční lokomotiva zahrnuje subsystémy RST a palubní CCS. Pro každý z těchto subsystémů jsou použitelné tyto TSI: o

RST: CR LOC&PAS TSI, SRT TSI, RST Hluk TSI

o

Palubní řízení a zabezpečení (CCS): CCS TSI

2.14.3

V každém z těchto případů proto musí ES ověření každého subsystému obsahovat shodu s TSI, které jsou subsystému příslušné.

2.15

TSI a jiné požadavky

2.15.1

Použitelná vnitrostátní pravidla

[G 37]

Subsystém, který je ve shodě se všemi použitelnými TSI a nemá žádné otevřené body, by měl být považován za vyhovující základním požadavkům směrnice o interoperabilitě. V současnosti však nejsou do TSI zahrnuty všechny aspekty související se základními požadavky (tj. územní působnost TSI nepokrývá celou síť v EU a existují otevřené body). V průběhu tohoto přechodného období jsou pro aspekty, které dosud nejsou zahrnuty do platných TSI, na území každého státu použitelná vnitrostátní pravidla oznámená tímto členským státem Evropské komisi podle [čl. 17 odst. 3].

[G 38]

Tato oznámená vnitrostátní pravidla jsou použitelná jako reference pro ověření splnění základních požadavků v případě, že (jak uvádí [čl. 17 odst. 3]):  „neexistuje příslušná TSI nebo  je oznámena výjimka [...] nebo  zvláštní případ vyžaduje uplatnění technických pravidel, která nejsou uvedena v příslušné TSI,“ nebo (jak uvádí [článek 20]) že TSI nejsou zcela uplatněny pro modernizaci nebo obnovu subsystému.




Verze:1.02

Strana 23 z 61



[G 39]

Kromě této obecné povinnosti, která se týká oznamování vnitrostátních pravidel, právní akty, kterými se přijímají TSI, obvykle obsahují podrobnější požadavky pro rozsah požadovaných oznámení.

[G 40]

Členské státy také musí pověřit subjekty odpovídající za posuzování shody s těmito vnitrostátními pravidly, tzv. „určené subjekty“.

[G 41]

Vnitrostátní pravidla musí být považována za doplnění současných TSI s cílem zajistit dodržení základních požadavků. Úplný seznam odkazů na tato vnitrostátní pravidla byl zveřejněn na připravované internetové stránce věnované interoperabilitě železnic ES (viz odkaz na internetové stránce agentury ERA v oddíle Registers / European Railway Agency Database for Interoperability and Safety (ERADIS)).

[G 42]

Vnitrostátní pravidla (což zahrnuje i doplňující pravidla) nesmí odporovat příslušným TSI.

[G 43]

Pokud to TSI vyžaduje, musí být vnitrostátní pravidla použita pro posuzování shody ve zvláštních případech.

[G 44]

Členský stát může v nutných případech změnit pravidla, která oznámil. Nicméně účel seznamu, tedy zajistit rovné a nediskriminační zacházení se všemi zúčastněnými stranami zveřejněním použitelných vnitrostátních pravidel, vyžaduje jistou stabilitu.

[G 45]

Potřebnost těchto vnitrostátních pravidel se bude snižovat se změnami a rozvojem TSI, uzavíráním otevřených bodů a rozšiřováním působnosti na celou železniční síť EU.

[G 46]

Vnitrostátní pravidla však zůstanou použitelná pro výjimky a částečné uplatnění TSI v případě modernizace či obnovy.

2.15.2

Soulad s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy

[G 47]

Všechny ostatní směrnice, které se vztahují na technický rozsah působnosti směrnice o interoperabilitě, včetně subsystémů a prvků interoperability, zůstanou použitelné za předpokladu, že se netýkají základních požadavků stanovených směrnicí o interoperabilitě. V odpovídajících případech se použije ustanovení [čl. 13 odst. 3]: „Jestliže prvky interoperability podléhají jiným směrnicím Společenství, které zahrnují jiná hlediska, pak se v ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití v těchto případech uvede, že prvky interoperability rovněž splňují požadavky těchto jiných směrnic.“

[G 48]

Obecnou zásadou je, aby TSI neopakovaly požadavky, které jsou již obsaženy v jiných právních předpisech EU (elektromagnetická kompatibilita (EMC), výfukové emise apod.). To neznamená, že železniční subsystémy mají výjimku z povinného dodržování těchto ostatních předpisů.

[G 49]

Používají se tato ustanovení:  [Čl. 3 odst. 2)]: „Tato směrnice je použitelná, aniž jsou dotčeny jiné [...] předpisy Společenství. V případě prvků interoperability [...] však může splnění základních požadavků této směrnice vyžadovat užití zvláštních evropských specifikací vypracovaných pro tento účel.“  Bod 2.1 přílohy VI směrnice o interoperabilitě: „ES ověřování je postup, kterým oznámený subjekt kontroluje a osvědčuje, že subsystém: o

- je v souladu s příslušnými TSI,

o

- vyhovuje ostatním nařízením odvozeným ze Smlouvy.“

[G 50] Kromě shody s TSI odpovídá výrobce prvku interoperability za záruku shody tohoto prvku interoperability s požadavky všech ostatních použitelných právních předpisů. Za tímto 


Verze:1.02

Strana 24 z 61



účelem musí výrobce v případě, kdy je to nutné, jmenovat oznámené subjekty v souladu s těmito směrnicemi (odkaz na seznam oznámených subjektů podle směrnic nového přístupu naleznete na internetové stránce agentury ERA v oddíle Interoperability / Cooperation with organisations). Oznámený subjekt jmenovaný k posouzení shody prvku interoperability se směrnicí o interoperabilitě a s TSI nemusí posuzovat shodu tohoto prvku s ostatními příslušnými směrnicemi. Toto posouzení bude provedeno buď oznámenými subjekty pro posouzení shody podle použitelných směrnic anebo, pokud to tyto směrnice umožňují, samotným výrobcem. Stejná organizace však může provádět posouzení shody s několika směrnicemi, pokud jde o oznámený subjekt pro všechny tyto směrnice. [G 51] U subsystému je tomu jinak. Oznámený subjekt, jenž provádí ES ověření, musí ověřit, zda daný subsystém vyhovuje:  TSI a zda jsou prvky interoperability opatřeny ES prohlášením o shodě v souladu s [článkem 13] a  ostatním použitelným nařízením odvozeným ze Smlouvy. Za tímto účelem oznámený subjekt jmenovaný k posouzení shody subsystému se směrnicí o interoperabilitě nemusí posuzovat shodu tohoto subsystému s ostatními nařízeními. Oznámený subjekt si však od žadatele musí vyžádat doklady o shodě se všemi ostatními použitelnými nařízeními. Žadatel musí předložit tyto příslušné doklady o shodě a oznámený subjekt je musí přiložit do souboru technické dokumentace. [G 52] Skupina NB Rail vede seznam ostatních nařízení odvozených od Smlouvy, která jsou pro subsystémy použitelná, a seznam je k dispozici na internetové stránce této skupiny (viz výše uvedený odkaz na internetové stránce agentury ERA). Tento seznam není závazný a skupina NB Rail nemá žádnou právní povinnost tento seznam vést. [G 53] V případě rozporu mezi základními požadavky směrnice o interoperabilitě (nebo požadavky TSI) a požadavky ostatních právních předpisů, které se týkají stejné technické působnosti, by měla na věc být upozorněna Komise, která bude usilovat o nejlepší vhodné řešení. V tomto případě je použitelná právní zásada, že odvětvová právní úprava má přednost před horizontální právní úpravou.

2.15.3

TSI a jiné požadavky – shrnutí

[G 54] Následující tabulka objasňuje kombinaci různých požadavků, které jsou použitelné pro strukturální subsystémy a pro posuzování shody s těmito požadavky: Tabulka č. 5: Požadavky použitelné pro strukturální subsystémy a pro posuzování shody s těmito požadavky

Požadavky

Posuzování shody prováděno podle:

Subjekt odpovědný za posuzování shody

Základní parametry a prvky interoperability

kapitoly 4 a 5 TSI

kapitola 6 TSI

oznámený subjekt podle směrnice o interoperabilitě

Zvláštní případy

kapitola 7 TSI

oznámení členského státu

určený subjekt




Verze:1.02

Strana 25 z 61



Tabulka č. 5: Požadavky použitelné pro strukturální subsystémy a pro posuzování shody s těmito požadavky

Otevřené body

oznámení členského státu (vnitrostátní pravidla)

oznámení členského státu

určený subjekt

Ostatní nařízení odvozená ze Smlouvy

ostatní nařízení

ostatní nařízení

oznámené subjekty podle ostatních nařízení

[G 55] Obecně řečeno, působnost oznamování vnitrostátních pravidel a určených osob (podle [článku 17]) musí odpovídat šedým polím ve výše uvedené tabulce, zatímco na bílá pole tabulky se vztahuje právní úprava EU (TSI a další nařízení odvozená ze Smlouvy). Zvláštní případy uvedené v kapitole 7 TSI mohou odkazovat na vnitrostátní pravidla, která v tomto případě musí být členským státem oznámena. [G 56] V případech, kdy byla udělena výjimka, odpovídá určený orgán za kontrolu shody s oznámenými vnitrostátními předpisy, které se používají místo TSI. [G 57] V případech obnovy či modernizace odpovídá určený orgán za kontrolu shody s oznámenými vnitrostátními předpisy, které se používají místo TSI.

2.16

Dotazy týkající se TSI

2.16.1

Formální výklad znění právního předpisu může poskytovat pouze Evropský soudní dvůr.

2.16.2

Pro úplnou účinnost směrnice o interoperabilitě a TSI je zásadní, aby všechny zúčastněné strany z oblasti železnic v EU stejným způsobem chápaly a používaly jejich obsah a požadavky.

2.16.3

Řada uživatelů dosud adresovala agentuře ERA mnoho žádostí o objasnění, kterými se zabývá tato verze příručky. Uživatelé nicméně zřejmě budou mít stále dotazy, které budou shromažďovány a zodpovídány v následných revizích.

2.16.4

Dotazy týkající se TSI lze zasílat agentuře ERA a budou shromažďovány jako často kladené dotazy na internetové stránce agentury. K těmto dotazům bude přihlédnuto v následných revizích této příručky a v příslušných případech při revizi TSI.

2.16.5

Subjekty oznámené podle [článku 28] směrnice o interoperabilitě se také mohou obracet na svou koordinační skupinu, NB Rail, s jakýmikoli případnými dotazy týkajícími se postupů posuzování a ověřování v souvislosti s uplatňováním TSI (viz také oddíl 4.4).




Verze:1.02

Strana 26 z 61



3.

POUŽITELNÉ NORMY A DALŠÍ DOKUMENTACE

3.1

Přehled

3.1.1

TSI se přijímají rozhodnutími nebo nařízeními Evropské komise, a jako takové jsou závazné. Obvykle však nepředepisují konkrétní technické řešení pro splnění požadavků.

3.1.2

Podle [čl. 5 odst. 8] „TSI mohou výslovně a jasně odkazovat na evropské nebo mezinárodní normy, specifikace nebo technickou dokumentaci zveřejněnou agenturou“ nebo, pokud tyto nejsou k dispozici, „na jiné konkrétně určené normativní dokumenty“ (jako např. letáky IUC, vnitrostátní normy apod.) a dodržování těchto norem nebo specifikací (nebo jejich příslušných částí) nebo dokumentace se stává závazným. Konkrétní odkaz, a tedy stanovení závaznosti, se v TSI týká pouze těch norem, specifikací a dokumentace (nebo jejich části nebo částí), které jsou nezbytně nutné pro dosažení interoperability železničního systému EU.

3.1.3

TSI se však týká několik dalších norem a dokumentace, ačkoli se na ně neodkazuje. Dodržování těchto norem či dokumentace zůstává dobrovolné. Dodržením harmonizovaných norem vzniká předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky.

3.1.4

Odkazy na harmonizované normy, které uvádějí směrnice (směrnice nového přístupu nebo směrnice založené na novém přístupu), pro které vzniká předpoklad shody, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. EU) a jsou také k dispozici na internetové stránce GŘ pro podniky a průmysl.

3.1.5

Mohlo by se tedy také stát, že tatáž norma bude (celá nebo zčásti) současně harmonizovaná (tj. dobrovolná a s předpokladem shody) a závazná (tj. odkazuje tak na ni TSI). V důsledku toho se norma objeví jak na seznamu harmonizovaných norem zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, tak na seznamu závazných norem uvedených v TSI.

3.1.6

V praxi se normy a další dokumentace týkají technických požadavků stanovených kapitolami 4 a 5 každé TSI (základní parametry, rozhraní a požadavky na výkonnost každého subsystému). Tyto požadavky pak vyjadřují základní požadavky směrnice o interoperabilitě a základní požadavky vlastní danému subsystému uvedené v kapitole 3 TSI.

3.1.7

Seznam jak závazných, tak dobrovolných norem a dokumentace pro každý subsystém je obsažen v příručkách konkrétní TSI (přílohy 1 této příručky).

3.2

Odkaz na evropské normy a další dokumentaci v TSI

3.2.1

Odkazy na stávající normy nebo další dokumentaci v TSI mohou být buď:  „přesnými“ odkazy – jimiž odkaz výslovně označuje konkrétní verzi dokumentu (např. odkazem na číslo verze, datum apod.) anebo  „obecnými“ odkazy (tj. bez výslovného označení konkrétní verze dokumentu) – jimiž se odkazuje na verzi dokumentu platnou v době přijetí nejnovější verze dotčené TSI.

3.2.2

V TSI se pokud možno používají pouze přesné odkazy.

3.2.3

V obou případech je závazná ta verze normy (či dokumentace), na niž se v TSI odkazuje. Jestliže po přijetí TSI dojde k přijetí nové verze této normy (či dokumentace), neznamená to žádnou změnu v TSI, závazná je stále „stará“ verze, na niž se v TSI odkazuje. V obou případech tedy fakticky nic tzv. „neunikne“.




Verze:1.02

Strana 27 z 61



3.2.4

Pokud TSI odkazuje na normu či dokumentaci, je závazná celá tato norma či dokumentace. Pokud TSI odkazuje na určitou část normy či dokumentace, je závazná pouze ta část, na niž se odkazuje.

3.2.5

Pokud norma, na niž se odkazuje v TSI, obsahuje odkaz na jinou normu, pak se tato druhá norma, není-li v TSI stanoveno jinak, rovněž stává závaznou.

3.2.6

TSI neodkazují na normy či jinou příslušnou dokumentaci, jejichž použití není závazné.

3.3

Technická dokumentace agentury

3.3.1

Upozorňujeme, že „technická dokumentace agentury“ není totéž jako „technické stanovisko agentury“, které je popsáno v oddílu 2.11.

3.3.2

TSI může stejným způsobem jako na normu odkazovat na technickou dokumentaci agentury. Kromě toho může regulační opatření, jímž se TSI přijímá, obsahovat ustanovení pro případ aktualizace technické dokumentace agenturou.




Verze:1.02

Strana 28 z 61



4.

ZÚČASTNĚNÉ STRANY

4.1

Výrobce prvku interoperability

4.1.1

Výrobce prvku interoperability je organizace odpovědná za návrh a výrobu prvku interoperability, na který se vztahuje směrnice o interoperabilitě a související TSI, s cílem uvést tento prvek svým jménem na trh na území EU.

4.1.2

V případech, kdy je do návrhu prvku interoperability společně s dodavatelem zapojen i zadavatel (např. železniční podniky nebo provozovatel infrastruktury), by mělo být jasně stanoveno, která strana se považuje za výrobce. Související povinnosti a odpovědnosti platí pro osobu, která vypracovala ES prohlášení.

4.1.3

Jakýkoli subjekt, jenž provede podstatnou úpravu prvku interoperability, která vede ke stavu prvku interoperability podobnému novému stavu (tzn. pokud by úpravy mohly mít vliv na vlastnosti základních parametrů, které prvek interoperability podporuje) s cílem uvést tento prvek na trh na území EU, se stává výrobcem a musí vyřídit příslušné posuzování shody.

4.1.4

Provozovatel infrastruktury, železniční podnik, provozovatel vozidla apod. mohou navrhnout a vyrobit či upravit prvek interoperability k vlastnímu použití. V tomto případě se má za to, že uvádějí tento prvek interoperability na trh a jsou jeho výrobcem.

4.1.5

Výrobce nese odpovědnost za:  návrh a výrobu prvku interoperability,  dodržování postupů pro vydání osvědčení o shodě prvku interoperability a o jeho vhodnosti pro použití na základě požadavků stanovených směrnicí o interoperabilitě a souvisejícími TSI.

4.1.6

Výrobce nese výhradní a konečnou odpovědnost za shodu jeho prvku interoperability s veškerými použitelnými směrnicemi. Musí rozumět jak návrhu, tak výrobě prvku interoperability, vyřídit, pokud to příslušná TSI požaduje, ES certifikaci oznámeným subjektem či oznámenými subjekty a vydat ES prohlášení o shodě či nebo vhodnosti pro použití s ohledem na všechna použitelná ustanovení a požadavky příslušných směrnic.

4.1.7

Výrobce může některé operace – například návrh či výrobu prvku interoperability – zadat subdodavatelsky, pokud si ponechá celkovou kontrolu a odpovědnost za prvek interoperability jako celek. Stejně tak může používat továrně hotové výrobky či díly, ať již jsou či nejsou opatřeny označením CE, k výrobě prvku interoperability, aniž by ztratil své postavení výrobce.

4.1.8

Příloha IV směrnice o interoperabilitě vymezuje povinnosti plynoucí pro výrobce s ohledem na ES prohlášení o shodě prvku interoperability nebo o jeho vhodnosti pro použití.

4.1.9

Výrobce může mít sídlo v rámci Společenství i mimo Společenství. Výrobce může v každém případě jmenovat zplnomocněného zástupce (viz oddíl 4.3) v EU, jenž bude jednat jménem výrobce při provádění některých úkolů, které jsou požadovány použitelnými směrnicemi, pokud jsou tyto úkoly uvedeny v pověření uzavřeném mezi výrobcem a jeho zplnomocněným zástupcem. Výrobce se sídlem mimo EU však nemá povinnost mít zplnomocněného zástupce, ačkoli jeho existence může představovat jisté výhody.




Verze:1.02

Strana 29 z 61



4.2

Žadatel o ES ověření

4.2.1

Termín „žadatel“ se ve směrnici o interoperabilitě používá v několika článcích a přílohách. Neodkazuje ve všech případech na stejnou úlohu a nemusí jít vždy o stejnou organizaci. Například:  výrobce kolejových vozidel může působit jako žadatel o ES ověření subsystému kolejového vozidla ([článek 18]),  výrobce palubního řízení a zabezpečení může působit jako žadatel o ES ověření subsystému palubního řízení a zabezpečení ([článek 18]),  leasingová společnost může působit jako žadatel o první povolení k uvedení vozidla do provozu ([článek 22]) a  železniční podnik může působit jako žadatel o dodatečné povolení k uvedení vozidla do provozu v jiném členském státě ([článek 23]).

4.2.2

Žadatelem o postup ES ověření „může být zadavatel nebo konstruktér nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství“. Ať již je žadatelem jakákoli organizace, má za povinnost vypracovat ES prohlášení o ověření. Žadatelem je tedy subjekt, jenž odpovídá za to, že subsystém splňuje TSI a další nařízení odvozená ze Smlouvy (požadavky, na které se vztahuje ES prohlášení).

4.2.3

Žadatel o ES ověření odpovídá za:  návrh, výrobu a závěrečné zkoušení subsystému. Odpovídá za návrh a konstrukci subsystému, a to i pokud byly prvky tohoto subsystému navrženy a vyhotoveny jinými organizacemi,  zajištění ES ověření provedeného oznámeným subjektem (viz podrobné informace v příloze 2 této příručky),  vypracování ES prohlášení o ověření subsystému.

4.2.4

Žadatel o ES ověření může některé úkoly související se subsystémem (jako např. jeho návrh, konstrukci či zkoušení) přenést nebo subdodavatelsky zadat, avšak uchovává si celkovou kontrolu a odpovědnost za subsystém jako celek a zůstává odpovědným za ES prohlášení o ověření. A konečně žadatel, který uvede ES prohlášení o ověření (na základě modulu SD či SF) musí být tentýž, kdo získal certifikát ES přezkoušení typu.

4.2.5

V případech, kdy se na některé součásti nebo fáze subsystému vztahuje dočasné prohlášení o ověření, může být žadatel, jenž vypracovává ES prohlášení o ověření, odlišný od osoby/subjektu, která vypracovala / který vypracoval prohlášení o dočasném ověření.

4.2.6

Přílohy V a VI směrnice o interoperabilitě vymezují povinnosti plynoucí pro žadatele o povolení k uvedení do provozu s ohledem na ES prohlášení o ověření a ujednání pro držení tohoto ES prohlášení společně s průvodním souborem technické dokumentace.

4.2.7

V případech modernizace nebo obnovy je povinností žadatele o ES ověření informovat oznámený subjekt o rozhodnutí přijatém dotyčným členským státem ve věci rozsahu použití TSI. Podle [čl. 20 odst. 1] „zašle zadavatel nebo výrobce dotyčnému členskému státu soubor podkladů s popisem projektu“. Zadavatel a výrobce by se měli dohodnout, kdo soubor pošle. Obvykle by jeden z těchto aktérů měl být žadatelem o ES ověření.




Verze:1.02

Strana 30 z 61



4.3

Zplnomocněný zástupce

4.3.1

Podle definice v čl. R1 odst. 4 přílohy I rozhodnutí [22] o společném rámci pro uvedení výrobků na trh je zplnomocněným zástupcem „fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů“.

4.3.2

V rámci směrnice o interoperabilitě jde o organizaci, která je výrobcem nebo zadavatelem prostřednictvím písemného pověření výslovně jmenována, aby jednala jeho jménem v souvislosti s některými povinnostmi výrobce nebo zadavatele. Rozsah, v němž může zplnomocněný zástupce uzavírat ujednání závazná pro výrobce nebo zadavatele, je určen v souladu s pověřením uděleným zplnomocněnému zástupci výrobcem nebo zadavatelem.

4.3.3

Zplnomocněný zástupce může být například jmenován, aby požádal o posouzení shody na území EU, podepsal ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití nebo ES prohlášení o ověření, a aby tyto dokumenty a soubor technické dokumentace (v příslušných případech) uchovával tak, aby byly k dispozici příslušným orgánům po dobu životního cyklu prvku interoperability nebo subsystému.

4.3.4

Zplnomocněný zástupce výrobce nebo zadavatele musí být usazený v rámci EU.

4.3.5

Obchodní zástupci výrobce (jako např. autorizovaní distributoři), ať již jsou či nejsou usazeni v EU, nesmí být zaměňováni se zplnomocněným zástupci ve smyslu směrnice o interoperabilitě.

4.3.6

Zplnomocněný zástupce musí dodržovat povinnosti vyplývající pro výrobce nebo pro zadavatele, jako např. povinnosti týkající se posuzování shody nebo vhodnosti pro použití, ES ověřování, ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, ES prohlášení o ověření nebo ujednání pro uchovávání ES prohlášení společně se souborem technické dokumentace tak, aby byla k dispozici příslušným orgánům.

4.3.7

Orgány členských států se mohou obracet na zplnomocněného zástupce namísto na výrobce nebo zadavatele v souvislosti s povinnostmi výrobce nebo zadavatele podle směrnice o interoperabilitě. Výrobce nebo zadavatel zůstává odpovědný za činnosti, které zplnomocněný zástupce provádí jeho jménem.

4.3.8

Zplnomocněný zástupce může zároveň působit jako subdodavatel, dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení na trh.

4.4

Oznámené subjekty

4.4.1

Oznámeným subjektem je organizace, která odpovídá za posouzení prvku interoperability nebo strukturálního subsystému vůči požadavkům příslušné TSI třetí stranou. Podle čl. 2 písm. j), čl. 13 odst. 2, článku 18, článku 28 a přílohy VI směrnice o interoperabilitě má oznámený subjekt tyto úkoly:  posuzovat shodu prvků interoperability nebo jejich vhodnost pro použití,  provádět ES ověření subsystémů,  vypracovávat (sestavovat) průvodní soubor technické dokumentace ES prohlášení o ověření nebo dočasného prohlášení o ověření,  pravidelně zveřejňovat informace týkající se:




Verze:1.02

Strana 31 z 61



o

přijatých žádostí o ES ověření, dočasná prohlášení o ověření a o posouzení shody prvků interoperability a/nebo jejich vhodnosti pro použití,

o

certifikátů ES o dočasném prohlášení o ověření, vydaných certifikátů o ověření ES a vydaných a zamítnutých certifikátů ES o shodě prvku a/nebo vhodnosti pro použití.

Tyto úkoly jsou v souladu se zásadami tzv. „globálního přístupu“, jak jsou vysvětleny v příloze 3 této příručky. 4.4.2

S činnostmi oznámených subjektů dále také stále souvisí Pokyny o provádění směrnic založených na novém přístupu a na globálním přístupu (které dosud nebyly aktualizovány podle nového právního rámce) s výjimkou ustanovení, která se zabývají opatřováním prvků interoperability a subsystémů značením „CE“.

4.4.3

V souladu se zásadami globálního přístupu směrnice o interoperabilitě požaduje, aby oznámené subjekty úzce spolupracovaly se záměrem koordinovat své činnosti. Za tímto účelem byla zřízena koordinační skupina oznámených orgánů, NB Rail, s cílem projednávat jakékoli problémy, které vzniknou v souvislosti s posuzováním shody prvků interoperability nebo jejich vhodnosti pro použití a s ES ověřováním subsystémů, a navrhovat řešení těchto problémů ([čl. 28 odst. 5]). Tato řešení jsou formálně řešena jako „doporučení k použití“ nebo „dotazy a objasnění“. Dotazy a objasnění se předkládají Komisi k přijetí. Doporučení k použití a dotazy a objasnění právní předpisy EU nenahrazují, ale doplňují je tím, že oznámeným subjektům poskytují podporu a informace v technických záležitostech. Po přijetí doporučení k použití nebo dotazů a objasnění používají dokument všechny oznámené subjekty.

4.4.4

Informace o doporučeních k použití a o dotazech a objasněních lze nalézt na internetové stránce skupiny NB Rail (viz odkaz na internetové stránce agentury ERA v oddíle Interoperability / Cooperation with organisations).

4.4.5

Při oznámení subjektu podle směrnice o interoperabilitě by měl členský stát, který subjekt oznamuje, uvést rozsah působnosti tohoto subjektu:  postup: posuzování shody prvků interoperability, posuzování vhodnosti interoperability pro použití nebo ES ověření subsystému,

prvků

 subsystémy: energie, traťové řízení a zabezpečení, palubní řízení a zabezpečení, kolejová vozidla nebo infrastruktura,  TSI a revize TSI. 4.4.6

Příloha VIII směrnice o interoperabilitě vymezuje minimální kritéria, která musí členské státy brát v úvahu při oznamování subjektů. Tato kritéria většinou souvisí s příslušností a nezávislostí jak hráčů z podnikového sektoru (výrobci, železniční podniky, provozovatelé infrastruktury apod.), tak orgánů, které schvalují uvedení do provozu.

4.5

Určené subjekty

4.5.1

Určeným subjektem je organizace, která odpovídá za posouzení prvku interoperability nebo strukturálního subsystému vůči požadavkům příslušných oznámených vnitrostátních pravidel (pro případy, kdy se používají vnitrostátní pravidla, viz oddíl 2.15.1).

4.5.2

Organizace, která je určena či které jsou určeny k posuzování shody s oznámenými vnitrostátními pravidly, mohou (a podle [bodu odůvodnění 18] by měly) být stejné jako




Verze:1.02

Strana 32 z 61



oznámené subjekty. Toto však není závazné. V každém případě pokud je stejná organizace zároveň „určeným subjektem“ a „oznámeným subjektem“ a pokud z praktického hlediska dokáže celé posuzování provádět v rámci jediného procesu, pak z formálního hlediska stále jedná ve dvou různých úlohách, což by mělo být vyjádřeno v dokumentaci, kterou vypracovává. 4.5.3

Úkoly určených subjektů, které se týkají ověřování shody s vnitrostátními pravidly, jsou obdobné jako úkoly oznámených subjektů, které se týkají ověřování shody s TSI. Existuje zde však jeden významný rozdíl – pro ES postup ověřování může žadatel libovolně jmenovat jakýkoli příslušný oznámený subjekt (bez ohledu na to, jaký členský stát subjekt oznámil), zatímco pro ověření shody s vnitrostátními pravidly a ve zvláštních případech je žadatel povinen obrátit se na subjekt určený členským státem, na jehož území je zamýšleno uvedení subsystému do provozu.

4.5.4

Směrnice o interoperabilitě nevymezuje kritéria, kterými se členské státy musí řídit při určování těchto subjektů. V tomto ohledu lze jako pomůcku zmínit čl. 6 odst. 2 rozhodnutí [22] o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Ten uvádí, že „[p]okud harmonizační právní předpisy Společenství stanoví, že posouzení shody provádějí veřejné orgány, stanoví právní předpisy, že subjekty posuzování shody, na jejichž odborném posouzení jsou uvedené veřejné orgány závislé, musí splňovat kritéria stanovená v tomto rozhodnutí pro oznámené subjekty.“

4.6

Žadatel o povolení k uvedení subsystému do provozu

4.6.1

Žadatel o povolení k uvedení subsystému do provozu může být odlišný od žadatele o ES ověření.

4.6.2

Žadatel o povolení o uvedení do provozu je vysvětlen v oddílu 8.1 dokumentu [43] doporučení o povolení k uvedení strukturálních subsystémů a vozidel do provozu. Odpovídá za:  zajištění toho, aby byl subsystém podroben postupu ověřování, a poskytne vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu nezbytné doklady včetně: o

ES ověření,

o

ověření shody s použitelnými vnitrostátními pravidly (otevřené body, zvláštní případy, výjimky),

o

hodnocení a posouzení rizik, je-li požadováno podle nařízení Komise č. 352/2009,

 předložení žádosti o povolení vnitrostátního bezpečnostního orgánu členského státu, na jehož území je zamýšleno umístění či provoz subsystému, k uvedení do provozu.

4.7

Vnitrostátní bezpečnostní orgán

4.7.1

Co se týká použití TSI, hlavní úkoly vnitrostátních bezpečnostních orgánů jsou tyto (všechny dle vymezení v článku 16 směrnice o bezpečnosti):  „povolovat uvádění strukturálních subsystémů [...] do provozu“,  „provádět dozor nad dodržováním základních požadavků u prvků interoperability [...]“,  „kontrolovat, zda jsou plněny [osvědčeními o bezpečnosti a schváleními z hlediska bezpečnosti] stanovené podmínky a požadavky a zda provozovatelé infrastruktury a




Verze:1.02

Strana 33 z 61



železniční podniky vykonávají svou činnost v souladu s požadavky vnitrostátního práva nebo práva Společenství“; k tomu patří kontrola, zda jsou plněny požadavky TSI na funkční subsystémy.




Verze:1.02

Strana 34 z 61



5.

POSUZOVÁNÍ SHODY

5.1

Postupy posuzování shody

5.1.1

Prvky interoperability

[G 58]

Prvek interoperability musí být před svým uvedením na trh (viz oddíl 6.1) opatřen ES prohlášením o shodě a, pokud je to požadováno, ES prohlášením o vhodnosti pro použití. Tato prohlášení vydává výrobce prvku interoperability nebo jeho zplnomocněný zástupce, v příslušných případech na základě certifikace oznámeným subjektem.

[G 59]

S ohledem na směrnici o interoperabilitě by měla být obecná definice „posuzování shody“ (viz definice, kterou přináší Tabulka č. 7) u prvků interoperability chápána jako proces, kterým se prokazuje, zda byly splněny požadavky uvedené v příslušné TSI a týkající se prvku interoperability.

[G 60]

Další vlastnosti prvku interoperability mohou být mezi výrobcem a kupujícím vymezeny smluvně, pokud nejsou v rozporu s požadavky TSI. Oznámený subjekt nemusí tyto vlastnosti posuzovat v rámci interoperability.

[G 61]

ES prohlášení o shodě prvku interoperability nebo o jeho vhodnosti pro použití musí přesně označovat výrobek, pro který bylo vypracováno.

[G 62]

Pro stávající prvek interoperability (před jeho začleněním do subsystému) jsou nezbytné nové posouzení shody a nové ES prohlášení o shodě, jestliže:  je podstatně upraven (tzn. pokud by úpravy mohly mít vliv vlastnosti základních parametrů) nebo jestliže  je zamýšlen pro využití v nové oblasti použití.

[G 63]

Ve výše uvedených případech je rovněž nutné nové ES prohlášení o vhodnosti pro použití, pokud je toto prohlášení pro daný prvek interoperability požadováno příslušnou TSI.

[G 64]

Subjekt, jenž uvádí prvek interoperability na trh na území EU, musí uchovávat ES prohlášení o shodě a ES prohlášení o vhodnosti pro použití a technickou dokumentaci k dispozici příslušnému vnitrostátnímu orgánu po dobu vymezenou příslušnou TSI; jestliže tato doba není TSI vymezena, činí 10 let ode dne, kdy byl vyroben poslední prvek interoperability. Toto je použitelné pro prvky interoperability vyrobené v EU i pro prvky dovezené ze třetí země. Jestliže tato povinnost nebyla výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem v EU splněna, musí ji splnit jakákoli osoba, která prvek interoperability uvedla na trh EU (dovozce nebo jakákoli jiná osoba).

[G 65]

V praxi se prvky interoperability obvykle vyrábějí sériově na základě stejného návrhu či druhu a mohou být zahrnuty do různých subsystémů. S přihlédnutím k tomu se určité ES prohlášení o shodě a/nebo o vhodnosti pro použití vystavuje před zahrnutím prvku interoperability do subsystému a obvykle nesouvisí s konkrétním projektem nebo subsystémem.

[G 66]

Prvek interoperability, jenž je opatřen ES prohlášením o shodě a/nebo o vhodnosti pro použití, může být zahrnut do subsystému bez dalšího posuzování jeho shody. Součástí dalšího ES ověřování subsystému (viz oddíl 5.3.3 níže) musí být ověření toho, zda začlenění prvku interoperability proběhlo správně a zda je prvek kompatibilní s ostatními prvky interoperability v tomto subsystému (ES proces ověřování musí zejména obsahovat kontrolu, zda byly prvky interoperability použity v příslušné oblasti použití).




Verze:1.02

Strana 35 z 61



[G 67]

Jestliže prvek interoperability tvoří součást jiného prvku interoperability (například prvek interoperability pražec je součástí prvku interoperability výhybka), za předložení odpovídajícího ověření a ES prohlášení odpovídá každý jednotlivý výrobce. V uvedeném příkladě tak výrobce pražce odpovídá za předložení ES prohlášení pro pražec výrobci výhybky.

[G 68]

O posouzení shody určitého prvku lze požádat kdykoli. Pokud však příslušná TSI nestanoví jinak, certifikát ES pro subsystém zahrnující tento prvek interoperability může být vypracován až poté, co byla vypracována veškeré příslušná ES prohlášení o shodě a o vhodnosti pro použití.

[G 69]

Jestliže je prvek interoperability posuzován současně se subsystémem a je-li na trh EU uveden prostřednictvím uvedení tohoto subsystému do provozu, stále se pro tento prvek interoperability požaduje zvláštní ES prohlášení o shodě, pokud příslušná TSI nestanoví jinak (např. na přechodné období). Na uvedení prvku interoperability na trh se nemůže vztahovat ES prohlášení o ověření pro subsystém, do něhož je prvek interoperability začleněn. Z formálního hlediska je proces posuzování shody prvku interoperability oddělený od procesu ověřování subsystému.

[G 70]

Ve zvláštních situacích (kdy nebyly výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem splněny povinnosti související s ES prohlášením o shodě nebo o vhodnosti pro použití) je možné, aby namísto výrobce vydala pro ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití prvek interoperability organizace, která prvky interoperability používá (např. výrobce vozidla, jenž zahrnuje prvky interoperability do vozidla, dodavatel stavebních prací, jenž prvky interoperability používá pro infrastrukturu, nebo zadavatel). V tomto případě musí tato organizace vyřídit ES posuzování shody a bude považována za subjekt, jenž uvedl tento prvek interoperability na trh ([čl. 13 odst. 4]).

[G 71]

ES prohlášení o shodě a ES prohlášení o vhodnosti pro použití musí být registrovány do databáze ERADIS u Evropské agentury pro železnice.

5.1.2 [G 72]

Subsystémy Před zajištěním povolení členského státu k uvedení subsystému do provozu musí proběhnout tyto kroky:  ES ověření subsystému oznámeným subjektem (příloha VI směrnice o interoperabilitě); vypracování certifikátu o ověření ES tímto oznámeným subjektem,  vypracování ES prohlášení o ověření pro subsystém žadatelem o ES ověření,  je-li nezbytné, ověření shody s oznámenými vnitrostátními pravidly určeným subjektem,  je-li nezbytná, společná bezpečnostní metoda (CSM) pro posouzení rizik, Tato příručka nezahrnuje celý proces – je omezena na shodu s TSI.

[G 73]

ES prohlášení o ověření je potřeba pro jakékoli nové a, pokud to členský stát vyžaduje, také pro modernizované nebo obnovené strukturální subsystémy. Jestliže je součástí projektu jeden nebo více strukturálních subsystémů vymezených přílohou II směrnice o interoperabilitě (například vozidlo může obsahovat subsystém kolejové vozidlo a subsystém palubní řízení a zabezpečení; železniční trať může obsahovat subsystém infrastruktura a obvykle subsystémy energie a traťové řízení a zabezpečení), pak je zapotřebí několik ES prohlášení o ověření, po jednom pro každý strukturální subsystém.

[G 74]

V případě sériové výroby (např. u kolejového vozidla) musí být každý kus zahrnut v ES prohlášení o ověření. To lze provést prostřednictvím samostatného prohlášení pro každý kus nebo uvedením více kusů v jednom prohlášení.




Verze:1.02

Strana 36 z 61



[G 75]

Pokud jsou zahrnuty pouze některé části nebo některé fáze subsystému a pokud splňují požadavky příslušné TSI nebo příslušných TSI, vydá oznámený subjekt dočasné prohlášení o ověření v souladu s [čl. 18 odst. 4].

[G 76]

V případě řízení o dočasném prohlášení o ověření žadatel vypracuje ES prohlášení o dočasné shodě subsystému.

5.2

Moduly posuzování shody

[G 77]

Postupy pro posuzování shody a vhodnosti pro použití a postupy ES ověřování jsou založeny na použití modulů.

[G 78]

TSI přijaté před rokem 2010 obsahují popis modulů posuzování shody v každé TSI. TSI přijaté v roce 2010 odkazují na zvláštní rozhodnutí Komise o modulech posuzování shody, a neobsahují proto samotný popis modulů. Rozhodnutí v příloze obsahuje srovnávací tabulku „starých“ a „nových“ modulů.

[G 79]

Jak „staré“, tak „nové“ moduly vycházejí z obecných modulů stanovených rozhodnutím [26] o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, resp. rozhodnutím [22] o společném rámci pro uvádění výrobků na trh. Vzhledem ke zvláštním požadavkům odvětví železnic však byly upraveny (např. byly vytvořeny samostatné moduly pro prvky interoperability a pro subsystémy [42]).

[G 80]

Podrobnější informace (včetně úkolů výrobců, žadatelů o ES ověření a oznámených subjektů) jsou uvedeny v příloze 2 této příručky.

5.3

Volba modulů

5.3.1

Posuzování prvků interoperability

[G 81]

Na výrobci prvku interoperability záleží, jaké moduly, které nejlépe odpovídají jeho výrobnímu procesu, si z modulů uvedených v TSI pro konkrétní prvek interoperability zvolí.

[G 82]

Míra zapojení oznámeného subjektu do postupu posuzování prvku interoperability je v každém modulu odlišná.

[G 83]

TSI obecně umožňují volbu nejméně dvou modulů pro posuzování shody prvku interoperability: jednoho modulu pro výrobce bez systému řízení jakosti a druhého pro výrobce se systémem řízení jakosti. Ve druhém případě musí být oznámeným subjektem přihlédnuto k formální certifikaci systému řízení jakosti (např. EN ISO 9001) akreditovaným certifikačním orgánem, pokud se tyto certifikace vztahují k prvku interoperability. Jestliže neexistuje certifikovaný systém řízení jakosti, musí oznámený subjekt posoudit systém řízení jakosti zavedený pro návrh a/nebo výrobu prvku interoperability.

[G 84]

V případě certifikovaného systému řízení jakosti posouzení ze strany oznámeného subjektu nezahrnuje obecné požadavky na systém řízení jakosti, ale pouze použití tohoto systému řízení jakosti na konkrétní prvek interoperability.

[G 85]

Moduly CA a CC (modul CC může být použit pouze v kombinaci CB+CC) nevyžadují zapojení oznámeného subjektu do posuzování shody ani vydání certifikátu oznámeným subjektem.

[G 86]

Moduly CD (modul CD může být použit pouze v kombinace CB+CD) a moduly CH a CH1 vyžadují systém řízení jakosti.




Verze:1.02

Strana 37 z 61



[G 87]

Pokud výrobce systém řízení jakosti nemá, mohou být pro posuzování prvku interoperability použity pouze moduly CA, CA1, CA2, CB, CC a CF (moduly CC a CF lze použít pouze v kombinacích CB+CC, resp. CB+CF).

[G 88]

U některých prvků interoperability TSI nevyžadují posouzení shody oznámeným subjektem (modul CA) nebo nevyžadují posouzení shody oznámeným subjektem ve fázi výroby (modul CC). V těchto případech se na prvek interoperability nevztahuje certifikát o shodě ES. Výrobce však odpovídá za vydání ES prohlášení o shodě pro všechny vyrobené prvky interoperability.

5.3.2

Posuzování vhodnosti prvků interoperability pro použití

[G 89]

Postup posuzování vhodnosti pro použití se týká prvků, u nichž je zapotřebí potvrzení na základě provozních zkušeností. Je stanoven zejména pro prvky nové konstrukce nebo pro prvky, které se používají v nové oblasti použití.

[G 90]

Pokud je TSI stanoven postup posuzování vhodnosti pro použití, musí se použít modul CV. V tomto případě vždy doplňuje moduly posuzování shody CB nebo CH1.

[G 91]

Postup posuzování vhodnosti pro použití obvykle znamená provozní použití prvku začleněného reprezentativním způsobem do subsystému, a to na konkrétní provozní dobu nebo provozní vzdálenost.

[G 92]

Jestliže TSI tuto možnost uvádí, vhodnost pro použití může být posuzována simulačními metodami (např. na zkušební lavici nebo na zkušebním okruhu). Podmínky pro schválení jsou uvedeny v TSI.

5.3.3

ES ověřování subsystémů

[G 93]

Na žadateli záleží, jaké moduly, které nejlépe odpovídají jeho procesu návrhu, výroby a závěrečného zkoušení subsystému, si z modulů uvedených v TSI pro dotyčný subsystém zvolí.

[G 94]

Pro posouzení subsystémů musí být postup ES ověření ve všech případech proveden oznámeným subjektem a musí být vypracován certifikát o ověření ES.

[G 95]

Moduly SD a SH1 vyžadují, aby měl žadatel zaveden systém řízení jakosti.

[G 96]

Pro použití modulu SD musí mít žadatel zaveden systém řízení jakosti pro výrobu a závěrečné zkoušení subsystému.

[G 97]

Pro použití modulu SH1 musí mít žadatel zaveden systém řízení jakosti pro návrh, výrobu a závěrečné zkoušení subsystému.

[G 98]

Jestliže se na projektu podílí několik partnerů, pak, má-li být použit modul založený na systému řízení jakosti, musí tento systém řízení jakosti zahrnovat příslušné úkoly všech partnerů podílejících se na návrhu, výrobě, instalaci a závěrečném zkoušení (např. jak u provozovatele infrastruktury, tak u dodavatelů, pokud se tito podílí).

[G 99]

Jestliže žadatel nemá systém řízení jakosti, mohou se pro ES ověřování subsystémů použít pouze moduly SB+SF nebo SG.

[G 100] Žadatel, který uvede prohlášení ES o ověření (na základě modulu SD či SF) musí být tentýž, kdo získal certifikát ES přezkoušení typu. [G 101] Žadatel uvede prohlášení ES o ověření na svou vlastní odpovědnost. To znamená, že nezávisle na jakýchkoli smluvních ujednáních přijme úplnou odpovědnost za výrobek včetně jeho návrhu, který je zahrnut v modulu SB. Jinými slovy, jestliže subsystém




Verze:1.02

Strana 38 z 61



nesplňuje požadavky TSI, žadatel nemůže říci, že se při výrobě pouze řídil nákresy a že za návrh nenese odpovědnost. [G 102] Jestliže chce žadatel, který je držitelem certifikát ES přezkoušení typu (žadatel X), získat licenci na návrh svého výrobku pro někoho jiného (žadatele Y), lze to provést následovně: 

žadatel X zpřístupní žadateli Y veškerou příslušnou dokumentaci o přezkoušení typu,



žadatel Y požádá o vlastní certifikát ES přezkoušení typu a přiloží ho do dokumentace ke své žádosti jako „výsledky zkoušek provedených příslušným zkušebním orgánem žadatele nebo jiným zkušebním orgánem jeho jménem a na jeho odpovědnost” (oddíl 3 v popisu modulu SB).

Poté, co žadatel Y získá certifikát ES přezkoušení typu, může ověřit shodu svých výrobků se svým typem (modul SD či SF).

5.4

Posouzení použitelná pro některé fáze

5.4.1

TSI stanoví, na jaké fáze (celkový návrh, výroba nebo závěrečné zkoušení) se posuzování shody vztahují a jakými konkrétními metodami posuzování (přezkoumání návrhu, typová zkouška, přezkoumání výrobního postupu, ověření zkouškou za provozu apod.) musí být prováděny. Na těchto fázích závisí volba modulů.

5.4.2

Pro některé základní parametry jsou zásadní pouze vlastnosti návrhu (například rozměrové požadavky zajišťující kompatibilitu). V těchto případech se posuzování shody zaměřuje na přezkoumání návrhu prvku interoperability nebo subsystému.

5.4.3

Pokud se v TSI nebo v modulu zvoleném žadatelem požaduje přezkoumání návrhu, toto přezkoumání návrhu musí buď  být provedeno oznámeným subjektem podle zdokumentovaného procesu, anebo  být součástí systému řízení jakosti.

5.4.4

Oznámená osoba musí posoudit uplatnění přezkumu návrhu v souladu s postupem, který je vymezen modulem posuzování shody, jenž byl žadatelem zvolen. Pokud je součástí systému řízení jakosti certifikovaného třetí stranou, musí oznámený subjekt pro posouzení uplatnění přezkumu návrhu k této certifikaci přihlédnout.

5.4.5

Žadatel může vyřídit ověření oznámeným subjektem, které je omezeno na určitou fázi. V tomto případě vydá oznámený subjekt certifikát ES o dočasném prohlášení o ověření a na jeho základě žadatel vydá ES prohlášení o dočasné shodě (příloha VI směrnice o interoperabilitě).

5.4.6

Jakýkoli oznámený subjekt, který je odpovědný za následné fáze ES ověřování, musí certifikát ES o dočasném ověření považovat za doklad shody fáze, na kterou se certifikát vztahuje.

5.5

Případy, na které se ES ověřování nevztahuje

5.5.1

ES postup ověřování, jenž provádí oznámený subjekt, nezahrnuje ověřování shody v těchto případech:  pro otevřený bod se používají vnitrostátní pravidla,  namísto ustanovení kapitoly 4 TSI se používá zvláštní případ,




Verze:1.02

Strana 39 z 61



 namísto požadavku TSI se na základě výjimky používají vnitrostátní pravidla,  namísto požadavku TSI se v případě obnovy nebo modernizace používají vnitrostátní pravidla. 5.5.2

V těchto případech musí certifikát o ověření ES a ES prohlášení o ověření jasně označovat ty části příslušných TSI, podle nichž nebyla shoda posuzována.

5.5.3

Části nebo aspekty subsystému, na které se ES ověřování nevztahuje, musí být posouzeny určeným subjektem podle použitelných vnitrostátních pravidel.

5.6

Posuzování v případě obnovy nebo modernizace

5.6.1

V těchto případech se používá [článek 20]. Lze rozlišovat tyto situace:  obnova nebo modernizace stávajícího subsystému (nebo vyhovujícího TSI platným v době obnovy nebo modernizace,

řady

subsystémů)

 obnova nebo modernizace stávajícího subsystému (nebo řady subsystémů) nevyhovujícího TSI platným v době obnovy nebo modernizace, avšak vyhovujícího dřívějším verzím TSI (tzn. vyhovujícího TSI platným v době, kdy došlo k uvedení subsystému nebo řady subsystémů do provozu),  obnova nebo modernizace stávajícího nevyhovujícího žádné verzi TSI.

subsystému

(nebo

řady

subsystémů)

5.6.2

V posledních dvou uvedených případech musí být rozsah použití platných TSI rozhodnut členským státem, na jehož území je zamýšleno uvedení subsystému do provozu po jeho obnově nebo modernizaci.

5.6.3

V tomto ohledu je třeba zmínit specifické postavení subsystémů, které představují vozidlo. Tyto subsystémy podléhají povolení vnitrostátního bezpečnostního orgánu členského státu, na jehož území je zamýšlen provoz vozidla, k uvedení do provozu. Rozhodnutí o rozsahu použití TSI by mělo být učiněno členským státem, v němž se žádá o první povolení k uvedení do provozu po modernizaci nebo obnově. Co se týká dodatečných povolení, rozsah souvisejícího ověřování musí být omezený podle ustanovení [článků 23 nebo 25].

5.6.4

V případě obnovy nebo modernizace stávajících subsystémů vyhovujících TSI platným v době obnovy nebo modernizace by nemělo být plné použití TSI představovat žádný problém.

5.6.5

Termíny „obnova“ a „modernizace“ označují stávající subsystémy. V rámci [článku 20] neoznačují úpravy certifikovaného typu nebo návrhu za účelem výroby nových subsystémů.




Verze:1.02

Strana 40 z 61



6.

POUŽITÍ TSI PO DOBU ŽIVOTNÍHO CYKLU PRVKŮ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU

6.1

Uvedení prvku interoperability na trh

6.1.1

[Článek 10] uvádí, že „[č]lenský stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby prvky interoperability:  byly uvedeny na trh pouze v případě, že umožňují dosažení interoperability železničního systému, a přitom vyhovují základním požadavkům,  byly určeným způsobem využívány v oblastech svého použití a byly řádně instalovány a udržovány.“

6.1.2

Tato ustanovení nebrání uvedení těchto prvků na trh pro jiná uplatnění.

6.1.3

Uvedení prvku interoperability na trh je počátečním krokem, jenž obvykle probíhá v době, kdy prvek absolvuje fázi výroby, při prvním dodání tohoto prvku na území EU se zřetelem na distribuci nebo použití prvku v EU. Pojem uvedení na trh se týká každého jednotlivého prvku interoperability, nikoli typu prvku, ať je již vyráběn jako jednotlivý kus nebo v rámci série.

6.1.4

Prvek interoperability může být dodán (tj. uveden na trh) buď za úplatu nebo bezplatně, obvykle fyzickým předáním nebo převodem vlastnického práva z výrobce, zplnomocněného zástupce výrobce nebo dovozce, který je usazený v EU, na distributory nebo přímo na konečné uživatele bez ohledu na právní nástroj, na kterém je tento převod založen (prodej, zápůjčka, pronájem, leasing nebo jiný druh právního nástroje).

6.1.5

Prvek interoperability musí při uvedení na trh vyhovovat použitelným směrnicím a TSI. Vzhledem k tomu, že se koncepce uvedení na trh týká každého jednotlivého prvku interoperability, musí výrobce zajistit, aby každý takovýto prvek interoperability při svém uvedení na trh vyhovoval směrnici o interoperabilitě, souvisejícím TSI a dalším použitelným směrnicím.

6.1.6

Pokud výrobce, jeho zplnomocněný zástupce v EU nebo dovozce nabízí prvek interoperability, na který se vztahuje směrnice o interoperabilitě a související TSI, v katalogu, prvek se považuje za neuvedený na trh až do jeho prvního skutečného dodání. Proto jestliže prvek interoperability nabízený v katalogu plně nevyhovuje ustanovením směrnice o interoperabilitě a souvisejících TSI, tato skutečnost by měla být v katalogu jasně dána na vědomí.

6.1.7

V době uvedení prvku interoperability na trh se na něj musí vztahovat ES prohlášení. ES prohlášení se může vztahovat na jeden jediný díl i na řadu totožných dílů. V obou případech musí být díl či díly, na který či na které se ES prohlášení vztahuje, v tomto prohlášení jasně označen či označeny, např. výrobními čísly.

6.1.8

Má se za to, že uvedení na trh neprobíhá, jestliže je výrobek:  předán výrobcem v třetí zemi zplnomocněnému zástupci v EU, jehož výrobce angažoval s cílem zajistit shodu prvku interoperability se směrnicí o interoperabilitě a souvisejícími TSI,  dovezen do EU za účelem opětovného vývozu, tedy v rámci zušlechťovacího styku,  vyroben v EU pro vývoz do třetí země,




Verze:1.02

Strana 41 z 61



 vystaven na veletrzích nebo výstavách. V tomto případě nemusí plně vyhovovat ustanovením směrnice o interoperabilitě a souvisejících TSI, avšak tato skutečnost by měla být jasně dána na vědomí u vystaveného prvku interoperability.

Životní cyklus subsystémů

6.2

[G 103] Životní cyklus subsystému má tyto fáze:  návrh,  výroba,  závěrečné zkoušení,  uvedení do provozu,  provoz a údržba a  konec životnosti. [G 104] Životní cyklus subsystému může zahrnovat několik obnov nebo modernizací. [G 105] Jak je uvedeno v [čl. 5 odst. 2], „[s]ubsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově v souladu s[e] směrnicí [o interoperabilitě]; tuto shodu je třeba udržovat trvale po dobu používání každého subsystému“. [G 106] V době uvedení subsystému do provozu nese odpovědnost za shodu s TSI organizace, která vypracovala ES prohlášení o ověření. Tato shoda s TSI musí být navíc zkontrolována a certifikována oznámeným subjektem. [G 107] Po uvedení subsystému do provozu nese odpovědnost za shodu s TSI podle [čl. 15 odst. 3] železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury, který subsystém provozuje, a, co se týká vozidel, podle článku 14a směrnice o bezpečnosti subjekt odpovědný za údržbu. [G 108] Příloha 4 této příručky poskytuje několik praktických příkladů ilustrovaných diagramy.

6.2.1

Návrh, výroba a závěrečné zkoušení subsystému

[G 109] Jak je uvedeno v [čl. 18 odst. 2], zapojení oznámeného subjektu začíná ve fázi návrhu a končí bezprostředně před uvedením subsystému do provozu. Je nutno upozornit, že u některých aspektů nemusí být oznámený subjekt schopen kontroly provést, pokud nebyl zapojen již od začátku výrobní fáze, a že v každém případě pozdní zapojení oznámeného subjektu může vést ke zpoždění v ES ověřování, a tím také v povolení k uvedení do provozu. [G 110] Na základě ES ověřování vypracuje oznámený subjekt certifikát o ověření ES. [G 111] Oznámený subjekt rovněž odpovídá za sestavení průvodního souboru technické dokumentace k ES prohlášení o ověření ([čl. 18 odst. 3]). Tento soubor musí mimo jinou dokumentaci obsahovat „veškeré údaje vztahující se k podmínkám a omezením používání, pokyny pro servis, průběžnou nebo pravidelnou kontrolu, seřizování a údržbu“. [G 112] Soubor technické dokumentace musí obsahovat výsledky ověřování shody určenými subjekty podle oznámených vnitrostátních pravidel a, požaduje-li to nařízení Komise (ES) č. 352/2009, zprávu týkající se metody CSM pro posuzování rizik, na niž odkazuje čl. 6 odst. 3 směrnice 2004/49/ES (podle odstavců 2.4 a 3.3 přílohy VI směrnice o interoperabilitě).




Verze:1.02

Strana 42 z 61



6.2.2

Uvedení subsystému do provozu

[G 113] [Čl. 15 odst. 1] uvádí, že „[...] každý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém, které jsou umístěny nebo provozovány na jeho území. Za tímto účelem učiní členské státy veškerá nezbytná opatření, aby tyto subsystémy mohly být uvedeny do provozu jen tehdy, jestliže jsou projektovány, konstruovány a instalovány takovým způsobem, že budou splňovat základní požadavky, které se jich týkají, jakmile budou začleněny do železničního systému.“ Sem patří mimo jiné shoda s příslušnými TSI. Rovněž sem patří shoda s použitelnými oznámenými vnitrostátními pravidly a bezpečné začlenění těchto subsystémů. [G 114] Zadavatel nebo výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v EU v souladu s [článkem 18] vypracovává ES prohlášení o ověření na základě certifikátu o ověření ES, jenž vydal oznámený subjekt, a souboru průvodní technické dokumentace certifikátu. [G 115] Po dokončení postupu ověřování by měl vnitrostátní bezpečnostní orgán členského státu, v němž je zamýšleno uvedení subsystému do provozu, povolit uvedení tohoto subsystému do provozu. [G 116] Povinnost subsystému vyhovět konkrétní TSI začíná jeho prvním uvedením do provozu po vstupu této TSI v platnost, pokud (územní i technická) působnost této TSI zahrnuje i tento konkrétní subsystém. Poté musí být tato shoda ověřována při každém dalším uvedení do provozu. Tuto shodu je kromě toho třeba trvale udržovat po dobu používání každého subsystému.

6.2.3

Obnova nebo modernizace subsystému

[G 117] V případě obnovy nebo modernizace musí zadavatel nebo výrobce nejdříve zaslat dotyčnému členskému státu soubor podkladů s popisem projektu. Na základě souboru podkladů a s ohledem na prováděcí strategii uvedenou v kapitole 7 použitelné TSI členský stát musí rozhodnout, zda rozsah prací vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu ve smyslu směrnice o interoperabilitě. [G 118] Toto povolení k uvedení do provozu je nezbytné vždy, když zamýšlené práce mohou negativně ovlivnit úroveň bezpečnosti. [G 119] Je-li požadováno nové povolení, členský stát musí rozhodnout, do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny. V příslušných případech může zejména stanovit vlastnosti subsystému, které musí být podrobeny novému přezkoumání návrhu a/nebo typové zkoušce, části TSI, kterým musí být vyhověno, nebo části subsystému, které musí vyhovět TSI.

6.2.4

Provoz a údržba subsystému

[G 120] U subsystémů, které byly uvedeny do provozu, modernizovány nebo obnoveny před vstupem TSI v platnost, je použití těchto TSI v případě výměny související s údržbou dobrovolné. [G 121] U subsystému, který byl uveden do provozu, modernizován nebo obnoven po vstupu příslušných TSI v platnost, musí být shoda s těmito TSI zachována po dobu životního cyklu tohoto subsystému, včetně výměny související s údržbou. Toto zahrnuje i použití prvků interoperability, na které se vztahuje ES prohlášení.




Verze:1.02

Strana 43 z 61



[G 122] Aby byl tento požadavek splněn, opatření, jímž se ruší TSI, obvykle obsahuje článek uvádějící, že ustanovení zrušené TSI nadále platí ve vztahu k údržbě projektů povolených na základě této TSI. [G 123] Toto ustanovení umožňuje oznámených subjektům vydávat certifikáty ES v souladu se zrušenou TSI, zejména pro prvky interoperability, z nichž sestává subsystém povolený v souladu s touto TSI. [G 124] Kromě shody kolejových vozidel s ustanoveními směrnice o interoperabilitě musí podle článků 10, resp. 11 směrnice o bezpečnosti železniční podnik rovněž získat osvědčení o bezpečnosti v každém členském státě, ve kterém působí, a také provozovatel infrastruktury musí získat schválení z hlediska bezpečnosti. [G 125] Do fáze provozu a údržby subsystému není nijak zapojen oznámený subjekt.

6.3

Uvedení vozidla do provozu

6.3.1

Podle [čl. 21 odst. 1] směrnice o interoperabilitě „[p]řed použitím na sítích povoluje uvedení vozidla do provozu vnitrostátní bezpečnostní orgán, jenž je za tuto síť odpovědný, pokud není [...] stanoveno jinak“.

6.3.2

Vozidlo se může skládat z jednoho nebo více subsystémů.

6.3.3

Veškerá ustanovení související s povoleními k uvedení vozidel (stávajících i nových) do provozu jsou zahrnuta ve směrnici o interoperabilitě.

6.3.4

Významným rozdílem mezi subsystémy, z nichž se skládá síť (infrastruktura a pevná zařízení), a subsystémy, z nichž se skládá vozidlo, je skutečnost, že první zmíněné obdrží pouze jedno povolení k uvedení do provozu (vydává je vnitrostátní bezpečnostní orgán členského státu, v němž se síť nachází), zatímco druhé zmíněné (není-li [kapitolou V] stanoveno jinak) musí být povoleny v každém členském státě, v němž je použití vozidla zamýšleno.

6.3.5

Pro vozidla zavádí směrnice o interoperabilitě rozdíl mezi „prvním povolením k uvedení do provozu“ (tzn. povolení v prvním členském státě, v němž je zamýšleno uvedení vozidla do provozu) a „dodatečnými povoleními k uvedení do provozu“ (tzn. povoleními v dalších členských státech, v nichž je provoz vozidla zamýšlen).

6.3.6

Platí zásada, že kontroly provedené pro povolení v jednom členském státě by se neměly opakovat pro povolení v jakémkoli jiném členském státě. Zejména pak ES ověření musí být provedeno pro první povolení k uvedení do provozu a je rovněž platné pro dodatečná povolení.




Verze:1.02

Strana 44 z 61



SEZNAM PŘÍLOH

7. 1.

Zvláštní pokyny pro různé TSI (včetně seznamu použitelných norem a další dokumentace)

2.

Posuzování shody a ES ověřování

3.

Evropský rámec

4.

Příklady použití TSI v různých fázích

(Nejnovější dostupné verze příloh, užitečné internetové odkazy a adresy a často kladené dotazy naleznete na internetové stránce agentury.)




Verze:1.02

Strana 45 z 61



REFERENČNÍ DOKUMENTY Tabulka č. 6: Referenční dokumenty Úřední věstník

Poslední úprava/změna

Verze

Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství

L 237, 24. 8. 1991

Směrnice 2007/58/ES

--

Směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům

L 143, 27. 6. 1995

Směrnice Rady 95/19/ES ze dne 19. června 1995 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a o zpoplatnění infrastruktury

L 143, 27. 6. 1995

Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 235, 17. 9. 1996

Odkaz Název dokumentu

[1]

[2]

[3]

[4]

L 315, 3. 12. 2007 Směrnice 2004/49/ES

--

L 220, 21. 6. 2004 Směrnice 2001/14/ES (zrušení)

--

L 75, 15. 3. 2001 Směrnice 2008/57/ES (zrušení)

--

L 191, 18. 7. 2008

Směrnice Evropského parlamentu L 24, 21. 7. 1998 a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů


Směrnice Evropského parlamentu L 75, 15. 3. 2001 a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství

Oprava

[7]

Směrnice Evropského parlamentu L 75, 15. 3. 2001 a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům

–

--

[8]

Směrnice Evropského parlamentu L 75, 15. 3. 2001 a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti


--

[5]

[6]

--

L 363, 20. 12. 2006

--

L 334, 18. 12. 2001

L 315, 3. 12. 2007




Verze:1.02

Strana 46 z 61



Tabulka č. 6: Referenční dokumenty Odkaz Název dokumentu

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

Úřední věstník


Verze

Směrnice Evropského parlamentu L 110, 20. 4. 2001 a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému

Směrnice 2008/57/ES (zrušení)

--

Směrnice Evropského parlamentu L 134, 30. 4. 2004 a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

Nařízení (ES) č. 1251/2011

Směrnice Evropského parlamentu L 164, 30. 4. 2004 a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES a směrnice a směrnice 2001/14/ES


Směrnice Evropského parlamentu L 164, 30. 4. 2004 a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému


Směrnice Evropského parlamentu L 164, 30. 4. 2004 a Rady 2004/51/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství

Oprava

Směrnice Komise 2007/32/ES, kterou se mění příloha VI směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a příloha VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému


L 141, 2. 6. 2007

L 191, 18. 7. 2008

--

L 319, 2. 12. 2011

--

L 313, 28. 11. 2009

--

L 191, 18. 7. 2008

--

L 164, 30. 4. 2004

--

L 191, 18. 7. 2008




Verze:1.02

Strana 47 z 61




Úřední věstník


Verze

[15]

Směrnice Evropského parlamentu L 315, 3. 12. 2007 a Rady 2007/58/ES ze dne 23. října 2007, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury

–

--

[16]

Směrnice Evropského parlamentu L 315, 3. 12. 2007 a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství

–

--

[17]

Směrnice Evropského parlamentu L 191, 18. 7. 2008 a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství

Směrnice 2009/131/ES, -L 273, 17. 10. 2009 Směrnice 2011/18/EU L 57, 2. 3. 2011 –

--

Rozhodnutí Rady a Komise L 1, 3. 1. 1994 94/1/ES ze dne 13. prosince 1993 o uzavření Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací

–

--

Nařízení (ES) č. 881/2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (nařízení o agentuře)

Nařízení (ES) č. 1335/2008

--

[18]

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě

[19]

[20]

L 315, 3. 12. 2007

L 220, 21. 6. 2004

L 354, 31. 12. 2008




Verze:1.02

Strana 48 z 61




Úřední věstník


Verze

[21]

L 184, 17. 7. 1999

Nařízení (EU) č. 182/2011

--

Rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi

L55, 28. 2. 2011 [22]

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS

L 218, 13. 8. 2008

–

--

[23]

Nařízení Evropského parlamentu L 218, 13. 8. 2008 a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93

–

--

[24]

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě

–

--

[25]

Rozhodnutí Evropského L 228, 9. 9. 1996 parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě

Rozhodnutí č. 661/2010/EU (zrušení)

--

Rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE

Rozhodnutí 768/2008/ES (zrušení)

[26]

[27]

L 286, 4. 11. 2010

L 220, 30. 8. 1993

L 286, 4. 11. 2010

--

L 218, 13. 8. 2008

Nařízení Rady (EHS) č. 339/93 ze L 40, 17. 2. 1993 dne 8. února 1993 o kontrolách shody s předpisy o bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených z třetích zemí

Nařízení (ES) č. 765/2008 (zrušení)

--

L 218, 13. 8. 2008




Verze:1.02

Strana 49 z 61




Úřední věstník


[28]

Rozhodnutí Komise 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému

L 284, 16. 10. 2006

Zrušení: Rozhodnutí 2012/88/EU L 51, 25. 1. 2012

Rozhodnutí Komise 2006/860/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 342, 7. 12. 2006

Rozhodnutí Komise 2006/861/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová vozidla – nákladní vozy transevropského konvenčního železničního systému

L 344, 8. 12. 2006

Rozhodnutí Komise 2006/920/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému

L 359, 18. 12. 2006

Rozhodnutí Komise 2011/229/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla – hluk“

L 99, 13. 4. 2011

Nařízení Komise (ES) č. 62/2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro telematické aplikace v nákladní dopravě

L 13, 18. 1. 2006

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

Verze --

Změna: Rozhodnutí 2012/463/EU L 217, 14. 8. 2012 Zrušení: Rozhodnutí 2012/88/EU L 51, 25. 1. 2012

--

Změna: Rozhodnutí 2012/463/EU L 217, 14. 8. 2012 Změna: Rozhodnutí 2009/107/ES L 45, 14. 2. 2009

--

Rozhodnutí 2012/464/EU L 217, 14. 8. 2012 Zrušení: Rozhodnutí 2011/314/EU

--

L 144, 31. 5. 2011

Rozhodnutí 2012/464/EU

--

L 217, 14. 8. 2012 Nařízení Komise (EU) č. 328/2012

--

L 106, 17. 4. 2012




Verze:1.02

Strana 50 z 61




Úřední věstník


[34]

Rozhodnutí Komise 2008/217/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Infrastruktura transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 77, 19. 3. 2008

Změna: Rozhodnutí 2012/464/EU

Rozhodnutí Komise 2008/163/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Bezpečnost v železničních tunelech v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému

L 64, 7. 3. 2008

Rozhodnutí Komise 2008/164/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému

L 64, 7. 3. 2008

Rozhodnutí Komise 2008/231/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Provoz transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 84, 26. 3. 2008

Rozhodnutí Komise 2008/232/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová vozidla transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 84, 26. 3. 2008

Rozhodnutí Komise 2008/284/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského vysokorychlostního železničního systému

L 104, 14. 4. 2008

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

Verze --

L 217, 14. 8. 2012 Změna: Rozhodnutí 2011/291/EU L 139, 26. 5. 2011

--

Rozhodnutí 2012/464/EU L 217, 14. 8. 2012 Změna: Rozhodnutí 2012/464/EU

--

L 217, 14. 8. 2012

Změna: Rozhodnutí 2010/640/EU L 280, 26. 10. 2010

--

Rozhodnutí 2012/464/EU L 217, 14. 8. 2012 Změna: Rozhodnutí 2012/464/EU

--

L 217, 14. 8. 2012


--

L 217, 14. 8. 2012




Verze:1.02

Strana 51 z 61




Úřední věstník


Verze

[40]

Rozhodnutí Komise K(2010)2576 týkající se pověření agentury k vypracování a přezkumu technických specifikací pro interoperabilitu za účelem rozšíření jejich oblasti působnosti na celý železniční systém v Unii

–

–

–

[41]

Rozhodnutí Komise 2010/640 ze dne 21. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/920/ES a 2008/231/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního a vysokorychlostního železničního systému

L 280, 26. 10. 2010

Rozhodnutí 2011/314/EU L 144, 31. 5. 2011

--

[42]

Rozhodnutí Komise 2010/713/EU L 319, 4. 12. 2010 ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES

--

--

[43]

Doporučení Komise 2011/217/EU ze dne 29. března 2011 o povolení k uvedení strukturálních subsystémů a vozidel do provozu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES

L 95, 8. 4. 2011

--

--

[44]

Rámcové pověření Evropské agentury pro železnice pro výkon některých činností podle směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES – KOM(2007) 3371

nepoužije se

–

--

[45]

Rozhodnutí Komise 2011/274/ES ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Energie“ transevropského konvenčního železničního systému

L 126, 14. 5. 2011


--

L 217, 14. 8. 2012




Verze:1.02

Strana 52 z 61




Úřední věstník


[46]

Rozhodnutí Komise 2011/275/ES ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „infrastruktura“ transevropského konvenčního železničního systému

L 126, 14. 5. 2011


Rozhodnutí Komise 2011/291/ES ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob transevropského konvenčního železničního systému

L 139, 26. 5. 2011

Rozhodnutí Komise 2011/314/ES ze dne 12. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému

L 144, 31. 5. 2011

[49] Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému

L 123, 12. 5. 2011

Nařízení (EU) č. 665/2012-12-12 L 194, 21. 7. 2012

--

[50] Směrnice Komise 2009/131/ES ze dne 16. října 2009, kterou se mění příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství

L 273, 17. 10. 2009

--

--

[51] Směrnice Komise 2011/18/EU ze dne 1. března 2011, kterou se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství

L 57, 2. 3. 2011

--

--

[47]

[48]

Verze --

L 217, 14. 8. 2012


--

L 217, 14. 8. 2012


--

L 217, 14. 8. 2012




Verze:1.02

Strana 53 z 61




Úřední věstník


Verze

[52] Nařízení Evropského parlamentu a L 55, 28. 2. 2011 Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí

--

--

[53] Rozhodnutí Komise ze dne Rozhodnutí 25. ledna 2012 o technické 2012/88/EU specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a L 51, 25. 1. 2012 zabezpečení transevropského železničního systému

–

–




Verze:1.02

Strana 54 z 61



DEFINICE A ZKRATKY Definice [G 126] Následující tabulka uvádí seznam termínů, které se používají v této příručce, a jejich definic. [G 127] Některé z těchto termínů již byly definovány příslušným zněním právních předpisů; v těchto případech jsou definice uvedeny kurzívou a v uvozovkách a je označen zdroj definice. Tyto definice jsou závazné. [G 128] Některé z těchto termínů nejsou definovány zněním právních předpisů; v těchto případech byly definice převzaty z norem nebo příruček nebo je vytvořil tým, jenž tuto příručku vypracoval. Tyto definice nejsou závazné. Tabulka č. 7: Definice Termín

Definice / zdroj

akty agentury

jakýkoli dokument vydaný Evropskou agenturou pro železnice podle čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 881/2004

evropská specifikace

„společná technická specifikace, evropské technické schválení nebo vnitrostátní norma provádějící evropskou normu, jak je stanoveno v příloze XXI směrnice 2004/17/ES“ ([čl. 2 písm. h)])

harmonizovaná norma

„evropská norma, kterou přijal jeden z evropských normalizačních orgánů uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti v rámci pověření Komise uděleného postupem podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice a která je samostatně nebo společně s jinými normami řešením pro dodržování právního ustanovení“ [čl. 2 písm. u)]

inovativní řešení

technické řešení, které splňuje základní požadavky směrnice o interoperabilitě a dalších nařízení odvozených ze Smlouvy, avšak nesplňuje některé požadavky stanovené příslušnými TSI a/nebo není posouditelné způsobem, jenž je těmito TSI uveden

modernizace

„závažnější úprava subsystému nebo části subsystému, která zlepšuje celkovou výkonnost subsystému“ [čl. 2 písm. m)]

oblast dobrovolných závazků

požadavky na výrobek a všechny kroky a činnosti, které mají být dodrženy s cílem ověřit a osvědčit tyto požadavky, které jsou vzneseny odběratelem na smluvním základě, avšak nevyžaduje je stát ani státní orgán.

oblast použití

konstrukční vlastnosti subsystému či subsystémů, do něhož či do nichž má být prvek interoperability začleněn

oblast právních předpisů

požadavky na výrobek a všechny kroky a činnosti, které mají být dodrženy s cílem ověřit a osvědčit tyto požadavky, přičemž tyto jsou zákonným způsobem vyžadovány státem nebo státním orgánem




Verze:1.02

Strana 55 z 61



Tabulka č. 7: Definice Termín

Definice / zdroj

obnova

„závažnější náhrada subsystému nebo části subsystému, která nemění celkovou výkonnost subsystému“ [čl. 2 písm. n)]

otevřený bod

technický aspekt odpovídající základním požadavkům, který nemohl být do TSI výslovně zahrnut a je jednoznačně určen v příloze TSI podle [čl. 5 odst. 6].

oznámený subjekt

„subjekt [...] pověřen[ý] posuzováním shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability nebo posuzováním postupů ES ověřování subsystémů“ ([čl. 2 písm. j)]

posouzení shody

„postup prokazující, že byly splněny konkrétní požadavky týkající se výrobku, postupu, služby, systému, osoby nebo subjektu“ (čl. R1 odst. 12 přílohy 1 rozhodnutí 768/2008/ES)

projekt v pokročilé fázi vývoje

„jakýkoli projekt, jehož etapa plánování/výstavby je v takové fázi, že by jakákoli změna v technické specifikaci byla pro dotyčný členský stát nepřijatelná. Tato překážka může být právní, smluvní, hospodářské, finanční, sociální nebo environmentální povahy a musí být řádně odůvodněna“ ([čl. 2 písm. t)]

provozovatel infrastruktury

„subjekt nebo podnik pověřený zejména zřizováním a údržbou železniční infrastruktury nebo její části, jak jsou definovány v článku 3 směrnice 91/440/EHS, což může rovněž zahrnovat provozování kontrolních a bezpečnostních systémů infrastruktury. Funkcemi provozovatele infrastruktury v rámci sítě nebo její části mohou být pověřeny různé subjekty nebo podniky“ (čl. 3 písm. b) směrnice o bezpečnosti)

přezkoumání návrhu

posouzení návrhu výrobku přezkoumáním metod návrhu, nástrojů návrhu a výsledků návrhu, v příslušných případech s přihlédnutím k výsledkům zkoušek a přezkoumání a ověřením na základě zkušeností z provozu (postup pomocí modulu CH1 u prvků interoperability nebo modulu SH1 u subsystémů)

shoda

splnění konkrétních požadavků výrobkem, procesem, službou, systémem, osobou či subjektem (výklad čl. R1 odst. 12 přílohy 1 rozhodnutí 768/2008/ES)

stávající železniční systém

„soustava sestávající z železničních infrastruktur, které zahrnují tratě a pevná zařízení, stávající železniční sítě, a z vozidel všech kategorií a původu, které na těchto infrastrukturách jezdí“ [čl. 2 písm. o)]




Verze:1.02

Strana 56 z 61




Definice / zdroj

subjekt posuzování shody

„subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně kalibrace, zkoušení, certifikace a inspekce“ (čl. R1 odst. 13 přílohy 1 rozhodnutí 768/2008/ES); v případě směrnice o interoperabilitě je oznámený subjekt subjektem posuzování shody v oblasti TSI a určený subjekt je subjektem posuzování shody v oblasti oznámených vnitrostátních pravidel

subjekt pro posuzování CSM

„nezávislá a způsobilá osoba, organizace nebo subjekt, který provede šetření s cílem dospět na základě důkazů k rozhodnutí, zda systém splňuje bezpečnostní požadavky“ (čl. 3 odst. 14 nařízení Komise (ES) č. 352/2009)

technické stanovisko

akt agentury, jenž je vydáván v souladu s článkem 2 nařízení o agentuře

typová zkouška

ES typová zkouška je součástí postupu posuzování shody, v rámci něhož oznámený subjekt zkoumá technický návrh výrobku a ověřuje a osvědčuje, že technický návrh výrobku odpovídá požadavkům právních nástrojů, které se pro tento technický návrh používají (postup v rámci modulů CB nebo SB v TSI, rovněž stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 768/2008/ES)

určený subjekt

subjekt určený členským státem k posouzení shody subsystémů s oznámenými vnitrostátními technickými pravidly podle [článku 17 nebo 20]

uvedení do provozu

„všechny činnosti, jimiž se subsystém nebo vozidlo uvádí do referenčního provozního stavu“ ([čl. 2 písm. q)]

uvedení na trh

„první dodání výrobku na trh Společenství“ (čl. R1 odst. 2 přílohy 1 rozhodnutí 768/2008/ES), kde se „dodáním na trh“ rozumí „dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Společenství v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně“ (čl. R1 odst. 1 přílohy 1 rozhodnutí 768/2008/ES)

vnitrostátní bezpečnostní orgán

„vnitrostátní subjekt pověřený úkoly, které se týkají se bezpečnosti železnic podle [...] směrnice [o bezpečnosti], nebo jakýkoli dvoustranný subjekt zřízený společně dvěma členskými státy, jemuž jsou svěřeny tyto úkoly s cílem zajistit jednotný bezpečný režim pro specializované přeshraniční infrastruktury“ (čl. 3 písm. g) směrnice o bezpečnosti)

výjimka

výjimka ze všech požadavků TSI nebo jejich části, která je udělena podle [článku 9]

výměna v rámci údržby

„výměna dílů za díly s totožnou funkcí a výkonem v rámci pravidelné údržby nebo opravných prací“ [čl. 2 písm. p)]




Verze:1.02

Strana 57 z 61




Definice / zdroj

zadavatel

„jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, který objedná projekt, výstavbu, obnovu nebo modernizaci subsystému. Tímto subjektem může být železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo držitel nebo koncesionář, který je pověřen provedením projektu;“ ([čl. 2 písm. r)])

základní parametr

„všechny předpisové, technické nebo provozní podmínky, které jsou rozhodující pro interoperabilitu a jsou upřesněny v příslušných TSI“ [čl. 2 písm. k)]

základní požadavky

„veškeré podmínky stanovené v příloze III, které železniční systém, subsystémy a prvky interoperability, včetně rozhraní, musí splňovat“ ([čl. 2 písm. g)])

zvláštní případ

„jakákoli část železničního systému, která v TSI vyžaduje zvláštní, buď dočasná nebo definitivní ustanovení vzhledem ke geografickým, topografickým nebo urbanistickým omezením nebo k omezením, která postihují kompatibilitu se stávajícím systémem. To může zejména zahrnovat železniční tratě a sítě oddělené od zbytku Společenství, průjezdný průřez, rozchod koleje nebo osovou vzdálenost kolejí a vozidla určená výhradně pro místní nebo regionální použití nebo pro historické účely, jakož i vozidla pocházející ze třetích zemí nebo určená pro třetí země“ [čl. 2 písm. l)]

železniční podnik

„železniční podnik, jak je definován ve směrnici 2001/14/ES, a jakýkoli jiný veřejný nebo soukromý podnik, jehož předmětem činnosti je železniční přeprava zboží nebo cestujících, přičemž železniční podnik musí zajišťovat provoz drážních vozidel; jsou zde zahrnuty i podniky zajišťující pouze provoz drážních vozidel“ (čl. 3 písm. c) směrnice o bezpečnosti)




Verze:1.02

Strana 58 z 61



Zkratky Tabulka č. 8: Zkratky ZKRATKA

PLNÉ ZNĚNÍ

AEIF

Evropské sdružení pro železniční interoperabilitu (Association Européenne pour l’Interopérabilité Ferroviaire)

CCS

řízení a zabezpečení (Command Control and Signalling)

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

CENELEC

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

CR

konvenční železnice (Conventional Rail)

CSM

společné bezpečnostní metody (Common Safety Methods)

ČS

členský stát EU nebo EHP

DeBo

určený subjekt

ECM

subjekt odpovědný za údržbu (Entity in Charge of Maintenance)

EHP

Evropský hospodářský prostor

EIM

Evropští provozovatelé infrastruktury (European Infrastructure Managers)

EMC

elektromagnetická kompatibilita

ENE

energie

EPTTOLA

Evropské sdružení leasingových subjektů působících v oblasti osobních vlaků a drážních prostředků (European Passenger Train and Traction Operating Lessors Association)

ERA

Evropská agentura pro železnice, rovněž jako „agentura“

ERADIS

databáze interoperability v rámci Databáze pro interoperabilitu a bezpečnost při Evropské agentuře pro železnice (European Railway Agency Database of Interoperability and Safety)

ERTMS

Evropský systém řízení železničního provozu (European Rail Traffic Management System)

ESO

Evropská organizace pro normalizaci (European Standardisation Organisation)

ETCS

Evropský vlakový zabezpečovací systém (European Train Control System)




Verze:1.02

Strana 59 z 61



Tabulka č. 8: Zkratky ZKRATKA

PLNÉ ZNĚNÍ

ETSI

Evropský ústav pro telekomunikační normy (European Telecommunications Standards Institute)

EU

Evropská unie

GSM-R

Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (Global System for Mobile Communications – Railway)

HS

vysokorychlostní (high-speed)

INVESTICE

prvek interoperability (interoperability constituent)

IEC

Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Commission)

IM

provozovatel infrastruktury (Infrastructure Manager)

INF

infrastruktura

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organisation for Standardisation)

ISV

dočasné prohlášení o ověření (Intermediate Statement Verification)

LOC&PAS

lokomotivy a osobní kolejová vozidla (Locomotives and Passenger Rolling Stock)

NB Rail

koordinační skupina oznámených subjektů pro železniční výrobky a systémy

NoBo

oznámený subjekt

NSA

vnitrostátní bezpečnostní orgán (National Safety Authority)

OPE

provoz a řízení dopravy (Operation and Traffic Management)

PRM

osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Persons with Reduced Mobility)

Q&C

dotazy a objasnění (Questions and clarifications)

QMS

systém řízení jakosti (Quality Management System)

RFU

doporučení k použití (Recommendation for Use)

RISC

Výbor pro interoperabilitu a bezpečnost (Railway Interoperability and Safety Committee)

RST

kolejová vozidla (Rolling Stock)




Verze:1.02

Strana 60 z 61



Tabulka č. 8: Zkratky ZKRATKA

PLNÉ ZNĚNÍ

RU

železniční podnik (Railway Undertaking)

SRT

bezpečnost v železničních tunelech (Safety in Railway Tunnels)

TAF

využití telematiky v nákladní dopravě (Telematic Applications for Freight Services)

TAP

využití telematiky v osobní dopravě (Telematic Applications for Passenger Services)

TEN-T

Transevropská dopravní síť (Trans-European Network for Transport)

TO

technické stanovisko (Technical Opinion)

TSI

technické specifikace pro interoperabilitu

UIC

Mezinárodní železniční unie (Union Internationale des Chemins de fer)

UIP

Mezinárodní unie majitelů soukromých vozů (Union Internationale d’associations de Propriétaires de wagons de particuliers)

UIRR

Mezinárodní unie společností pro kombinovanou dopravu silnice/železnice (Union Internationale des opérateurs de transport combiné Rail-Route)

UITP

Mezinárodní asociace veřejné dopravy (Union Internationale des Transports Publics)

UNIFE

Unie evropského železničního průmyslu (Union des Industries Ferroviaires Européennes)

Úř. věst.

Úřední věstník Evropské unie

WAG

nákladní vozy




Verze:1.02

Strana 61 z 61


Příručka pro používání technických specifikací pro interoperabilitu (TSI)

Recommend Documents