Přírodní zahrada
Helena Vlašínová
Přírodní zahrady bez hranic
Základní kriteria přírodní zahrady
• Bez pesticidů • Bez rychle rozpustných hnojiv • Bez rašeliny
Jde to vůbec bez pesticidů?
Proč bez pesticidů? • zdravé plodiny • zdravé prostředí pro nás • zdravé prostředí pro volně žijící živočichy
•Výroba, použití, ale i zbytky pesticidů znečišťují životní prostředí • zdravá půda • zdravá voda…
Proč bez pesticidů? • zdravé plodiny • zdravé prostředí pro nás • zdravé prostředí pro volně žijící živočichy
•Výroba, použití, ale i zbytky pesticidů znečišťují životní prostředí • zdravá půda • zdravá voda • ZDRAVÝ ROZUM, ČISTÉ SVĚDOMÍ
Proč bez chemie?
• • • •
Není nutné ubližovat Radost ze spolutvoření Objevování nových zákonitostí i organizmů Obnovení narušené rovnováhy
Alternativa pesticidů? Prevence: • • • • • •
Odolné plodiny Vhodné pro dané stanoviště Typické pro danou oblast Šetrná péče o půdu Podpora volně žijících dravých živočichů ROZMANITOST – Využití vzájemného působení rostlin – Využití vhodných mikroklimat
Nepoužívat lehce rozpustná hnojiva • Minerální hnojiva se vodou dostávají do spodních vod • Při výrobě a dopravě min. hnojiv dochází ke znečistění životního prostředí • Poškozují půdní organizmy • Poškozují půdní strukturu
• Mění pH půdy • Zanechávají toxická rezidua
Alternativy – přirozená péče o půdu s ohledem a respektem k půdním organizmům • • • • •
Kompost Kompostovaná organická hnojiva Výluhy a jíchy Zvyšování podílu Mulčování organické hmoty – tedy zajištění výživy tvůrcům Zelené hnojení půdy
Péče o půdu je základem zahradničení v souladu s přírodou • Na vytváření půdy se podílejí hlavně půdní organizmy a kořeny rostlin • Ve zdravé půdě budou i rostliny zdravé • Škůdce a choroby přitahují jen oslabené rostliny
zázrak zvaný žížalinec P – 7x K – 11x N – 5x Ca – 2x Mg – 2,5x
1ha • žížaly 1 - 5x hmotnost VDJ • mikroorganizmy 25x
Mikroorganizmy • Hlízkové bakterie • Mykorrhitické houby • Rozkladači a tvůrci humuso - jílových komplexů • Dravé mikroorganizmy
Jak podpořit půdní živěnu a jak půdu chránit? • Nenechávat půdu dlouho odkrytou (pěstovat rostliny ve smíšených kulturách, i plevel může být prospěšný, využívat zelené hnojení) • Chránit půdu nastýláním (mulčem) • Neobracet zbytečně půdu, raději jen kypřit • Nezalévat prudkým proudem vody • Hnojit jen organicky, především kompostem • Nevstupovat na vlhkou půdu
A co rašelina? • Ničení vzácných rašelinišť • Náročná doprava Alternativa • Listovka • Kompostovaná kůra • Kompostované jehličí
To byla hlavní kriteria, rozhodujícím však je i… • • • •
Náš postoj Naše důvěra Naše pochopení Náš respekt…
S polupráce místo boje • Je možné zahradu založit na toleranci a respektu?
Tolerovat plevel? To snad ne????
• • • • • • • • •
Léčivé Jedlé Mulčovací materiál Hnojivé roztoky Léčivé postřiky Zelené hnojení krmivo Kompost Indikátory stavu půdy
• Zlepšovatelé půdy
Kde se ten plevel pořád bere?
…že by to byla „přirozená sukcese“??? • Odhalená půda • Pionýrské rostliny – Rychle rostoucí letničky • Zásoba semen v půdě • Byliny z náletu
• Vytrvalé byliny z blízkého okolí • Dřeviny z náletu
Argumenty pro mulčování: Je to přirozená ochrana půdy • před vysycháním • před erozí (vodní i větrnou) • před rozbitím její struktury deštěm (před tvorbou škraloupů a puklin) • před vyplavováním živin • Potlačení plevelných rostlin • Postupné uvolňování živin • Krmení žížal a podpora života v půdě • udržování vyrovnané teploty v půdě • udržení drobtovité struktury půdy
Argumenty proti mulčování: •Na jaře zabraňuje slunci prohřát půdu •„je to ošklivé“ • Zvyšuje to výskyt plžů • Hnízdí v tom myši
Jak mulčujeme?
Na jaře mulč zapravíme do země (listí pod stromy) nebo zkompostujeme Podle potřeby půdu zkypříme (není nutné ji obracet) Nastýláme teprve na kyprou, prohřátou a ideálně vlhkou půdu
• V případě výskytu plžů mokrý mulč nahrazujeme průběžně suchým
• Stačí tenká vrstva jemně nasekaného organického materiálu (bez semen a slimáků) Např.: plevel, tráva, sláma, listí, seno, plevy, drcená kůra, chvojí, jehličí, výjimečně piliny
Kobercové mulčování
Tolerovat volně žijící živočichy? Jsou na naší zahradě „domácí“ My jsme tu hosté
Motýly, to ano… i když…
…ale mšice? Ty je přece nutno hubit!!!! Ne?
• Není jednodušší a rychlejší, zbavit se „škůdců“ osvědčenými chemickými prostředky? • Můžeme se obejít bez pomoci agrochemikálií, aniž bychom museli oželet úrodu?
Kde se ti škůdci a choroby vlastně berou? Tady je „pánem“ člověk…
v přírodě je „monokultura“ něco nepřirozeného Živočichové, kteří přicházejí, aby obnovili rovnováhu, se nám jeví jako „škůdci“
Rozmanitost v přírodní zahradě • Struktury – mikroklimata • Živočichové – podpoření výskytu predátorů • Rostliny – – – – –
rozmanitost odrůd staré krajové odrůdy nové odolné odrůdy méně pěstované druhy plané rostliny
– smíšené kultury (především kombinace s aromatickými rostlinami)
Mikroklima závětří • Brambory • bob zahradní (lem)
Dobré na talíři i na záhoně
• Fazole • saturejka
Saturejka zahradní • Mšice fazolová • • • • •
fazole salát štěrbák, čekanka č.řepa cibule
Petržel zahradní
• Cibule • pór • rajče Ne salát
Šalvěj lékařská
• • • •
Bělásci slimáci mšice pochmurnatka
• • • • •
rozmarýn mrkev hrách fazol růže okurek
Kerblík třebule • • • •
Mravenci mšice slimáci padlí
• • • •
salát fazol ředkev štěrbák
Levandule lékařská • Mravenci • mšice • dřepčíci • růže • ovocné stromy • košťáloviny
Yzop lékařský • Slimáci • bělásci • mšice
• košťáloviny • salát
Majoránka zahradní • Mravenci • slimáci • aroma
• mrkev • cibule
Máta peprná
•Bělásci, dřepčíci, mravenci •aroma
•Košťáloviny •brambory •salát
•rajče •mrkev
Ne heřmánek
Prevence houbových chorob
• česnek • jahody
• Pór • jahody
Pažitka pobřežní • Houbové choroby
• • • •
košťáloviny mrkev, kopr rajče č.řepa Ne fazol
Heřmánek pravý
•Houbové choroby •košťáloviny •ředkve •brambory •celer
•pór •cibule •špenát
•mangold •máta
Pelyněk pravý • Bělásci • dřepčíci • rez rybízová • • • • •
rybíz libeček okurek Ne košťáloviny bazalka meduňka
Bazalka pravá
• • • •
Plísně padlí okurkové slimáci mouchy
• • • • • • •
Ne pelyněk rajčata papriky okurky tykve černý kořen cibule čekanka
Kopr vonný
• Bělásci • dřepčíci • houbové choroby • • • • • • • •
košťáloviny salát černý kořen pór, cibule celer brambor, rajče, č.řepa okurky hrách, fazol
Lichořeřišnice větší • • • • •
Mšice slimáci mravenci bělásci myši
Cesta ke zdravé přírodní zahradě
není jednoduchá
Psychologické překážky • Nedůvěra nebo nesouhlas členů rodiny • Obavy: „co tomu řeknou lidi“ (sousedé) • obavy, že „bez chemie nic nevypěstujete“
Každý začátek je těžký nejde to tak rychle jak bychom chtěli Přehnojené rostliny šlechtěné především pro lepší chuť jsou oslabené a podléhají snadno chorobám Zahrada s narušenou rovnováhou je mnohem zranitelnější
• Přírodní zahrada je hlavně o důvěře v přirozené přírodní mechanizmy • Je založená na jejich pochopení a respektu
Živočichové • Jsou na zahradě hosty, ale zároveň domácí • Pokud je tam chceme, připravme jim podmínky • Pokud je tam nechceme, připravme podmínky jejich predátorům • Dělení na užitečné a škodlivé je pojem ekonomický
Jak si přilákat predátory „škůdců“?
Nejjednodušší je: poskytnout jim na zahradě podmínky k životu – úkryty a potravu
Co dělat, aby se na naší zahradě cítili dobře?
Nepřehánět to s úklidem…
Rozmanitost úkrytů
Dokonale uklizená zahrada není pro volně žijící živočichy příznivým místem k životu
Zimní úkryty pro hmyz
Kdopak tady bydlí?
Netopýři
Ježek a ostatní hmyzožravci
• Ježci jsou na zahradě důležitými pomocníky • Je vhodné jim umožnit bezpečný průchod a zimování • Vděční jsou za hromadu větví a listí
Krtek obecný • Krtek je vnímán mnoha zahrádkáři jako problematické zvíře • Soužití s ním je možné • Pokud neryjete zahradu, • udělá to za vás • Má výborný čich
Bělozubka a rejsek • Drobní hmyzožravci • Často bydlí v kompostu • Neplést si s myší
Tůňka pro obojživelniky je důležitější (+++) než ptačí budka (++)
Suchá zídka nebo hromada dřeva (+++) – domov ještěrek, slepýšů i pavouků
Děkuji za pozornost a přeji hodně pěstitelských úspěchů
