Plán péče přírodní památka Pivnice na období: 2013-2022
1. Základní údaje o zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu 1.1 Kód ZCHÚ: 1032 1.2 Kategorie přírodní památka 1.3 Přírodní památka Pivnice 1.4 Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: vydal: OKRESNÍ ÚŘAD CHRUDIM nařízení číslo a datum: 6/1998, 10. 12. 1998
1.5 Překryv s územně-správními jednotkami: - kraj: Pardubický - okres Chrudim - obec s rozšířenou působností: Chrudim - obec: Hluboká, Zderaz - katastrální území: Střítež u Skutče, Zderaz 1.6 Překryv s jinými chráněnými územními: - národní park – není - chráněná krajinná oblast – není - jiný typ chráněného území - není 1.7 Překryv se soustavou Natura 2000 - ptačí oblast - není - evropsky významná lokalita - není 1.8 Vymezení území a jeho ochranného pásma a jejich výměra Celková výměra ZCHÚ (ha) 34,3676 ha z toho výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení: Parcela číslo dle KN
Celková Druh pozemku výměra (m2)
Výměra ve ZCHÚ (m2) LV
33,98 ha
Vlastník
jméno a příjmení
PSČ
ulice
č. p.
obec
Katastrální území Zderaz 861/1 861/2 888 983 856
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek
54651
54651
6888
6888
18233
18233
4 Kvapil Jaroslav
53944
9
Zderaz
547 Hromádková Ivana
53944
116
Zderaz
252 Koutný Pavel Ing.
53701 Vaňkova
1328
Chrudim
60/43
Zderaz Karlovy Vary
1928
1928 10001 Obec Zderaz
53944
6089
6089
36001 Zahradní
474 Adamec Bohumil
-2-
Parcela číslo dle KN
857 859/2
Celková Druh pozemku výměra (m2)
lesní pozemek lesní pozemek
Výměra ve ZCHÚ (m2) LV
7633
7633
5471
5471
Vlastník
jméno a příjmení
PSČ
Adamec Jiří MgA.
16000 Nad Šárkou
lesní pozemek
2316
2316
844/3 844/1 872 869
lesní pozemek zahrada trvalý tr.por. lesní pozemek lesní pozemek
884
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
753/2 část
lesní pozemek
873 866 865
obec
1409/134 Praha 82
Desná
Sláma Milan Ing.
55101 Karla Langra
456
Jaroměř
53701 Vaňkova
1328
28163 Ke Smrčinám
1108
Chrudim Kostelec nad Č.l.
252 Koutný Pavel Ing. 65 Havlíčková Jitka Ing.
474 Adamec Bohumil Adamec Jiří MgA.
844/2
č. p.
Adamec Zdeněk Mgr. 46861 Údolní
Kovář Miroslav Ing. 858
ulice
15101 Slunečná 36001 Zahradní
2035/11 Říčany Karlovy 60/43 Vary
16000 Nad Šárkou
1409/134 Praha
Adamec Zdeněk Mgr. 46861 Údolní
82
Desná
Sláma Milan Ing.
456
Jaroměř
55101 Karla Langra
12181
12181 10001 Obec Zderaz
53944
Zderaz
2371
2371 10001 Obec Zderaz
53944
Zderaz
1471
1471 10001 Obec Zderaz Štorek Zdeněk a 338 147 Hana
53944
Zderaz
53944
2151
Antonína 43191 Dvořáka
338 2151
142 Kašpar Libor
10
Zderaz
976/6
Vejprty
Klofátová Věra
53944
271
Proseč
Nazarov Jiří
53843
49
Bousov
Nazarovová Bára
53843
49 575/90
Bousov Hradec Králové
204
Litomyšl
454
454
3201
3201
433 Chleboun Zdeněk
tř. Edvarda 50012 Beneše Braunerovo 57001 nám.
2226
2226
184 Drahoš František
53944
30
Zderaz
5974
5974
385 Severa Bohumil
53944
79
Perálec
67606
48800
438 SIMMO
11800 Všehrdova
560/2
Praha
274 Motyčka Milan
Katastrální území Střítež u Skutče 545 část
lesní pozemek
111140
65800
306 SIMMO
11800 Všehrdova
560/2
Praha
257 část
lesní pozemek
317516
95500
306 SIMMO
11800 Všehrdova
560/2
Praha
Základní údaje o lese v ZCHÚ: Přírodní lesní oblast: Českomoravské mezihoří Lesní hospodářský celek: Polička, Chrudim, ZO Skuteč -3-
Platnost LHO: Porostní vymezení:
1.1.2003 - 31.12.2012 LHO: Oddělení 350 dílec A LHP: oddělení 7, dílec D,F, oddělení 8, dílec A Odborný lesní hospodář: LČR, s. p., SIMMO, s.r.o. výměra lesní půdy podle LHP: 33,98 ha porostní půda: bezlesí:
33,64 ha 0,34 ha
les hospodářský: 0 les ochranný: 0 les zvláštního určení: 33,98 ha viz. porostní mapa Výměra všech nelesních pozemků podle parcelního vymezení: 0,3842 ha. Pro toto území není navrženo zvláštní ochranné pásmo; je tedy 50 m od hranice ZCHÚ. Zaujímá plochu 23, 99 ha. Výčet parcel v ochranném pásmu PP Pivnice k.ú. Zderaz: 619, 615/1, 615/2, 545, 673, 620, 616, 628, 629, 634, 753/2, 956, 851, 841, 835/1, 835/2, 844/4, 954/1, 862, 874, 945, 831, 827, 886, 889 k.ú. Střítež u Skutče: 249, 255, 256, 257 1.9 Managementová kategorie IUCN - IV – řízená rezervace 1.10 Předmět ochrany Úzký kaňon zaříznutý v opukách a měkkých pískovcích, vyznačující se skalními výchozy s geomorfologickými zajímavostmi (skalní tunel, jeskyně, převisy, erozní útvary) a vzácné druhy živočichů (mlok skvrnitý) a rostlin (kapraďorosty a mechy). 1.11 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování geologického a geomorfologického útvaru, dosažení přirozené druhové skladby porostů a zachování podmínek pro rozmnožování a výskyt mloka skrvnitého a výskyt kapraďorostů a mechorostů.
2. Charakteristika ZCHÚ jako celku a jeho přírodních podmínek: PP tvoří rozeklaná skalnatá rokle v jižní částí tvořená dvěma výběžky, které se pak v severní části spojují. Rokli tvoří úzký hluboko zaříznutý kaňon modelovaný protékajícím potokem, jehož hladina velice kolísá dle vydatnosti srážek, a který u osady Dolany ústí do říčky Novohradky. V rokli vyvěrá několik pramenů, ale v období chudém na srážky tyto prameny z větší části infiltruje propustné podloží. Svahy jsou tvořeny skalními výchozy v pískovcích s mnoha geomorfologicky zajímavými tvary
-4-
jako jsou například skalní tunely, voštiny, převisy a jeskyně. Tyto stěny jsou velmi měkké a proměnlivé. Jejich neustálou erozí dochází ke změnám geomorfologických útvarů na těchto svazích a následně k zanášení severní centrální části rokle v jejím vyústění a rozšíření. Ve vodním toku dochází k rozmnožování mloka skvrnitého, který zde má vhodné životní podmínky. Ve spodní části rokle se zachovaly dřeviny přirozené druhové sklady (buk lesní, javor klen). Tyto přirozené porosty se ovšem nachází pouze na strmých svazích. V horních partiích a mírnějších svazích se vyskytují převážně kulturní smrčiny s příměsí dřevin přirozené druhové skladby. Z přimíšených dřevin se zde dobře zmlazuje jedle bělokorá, ale limitujícím faktorem její obnovy je vysoký stav zvěře. Výrazným faktorem v porostech jsou fytopatogenní houby, s hojným výskytem kořenovníku vrstevnatého (Heterobasidion annosum). Klimaticky patří území do oblasti mírně teplé (MT9, Quitt). Území leží v pátém jedlobukovém vegetačním stupni.
3. Popis ekosystémů tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Rokle je tvořena dvěma větvemi, které se cca ve středu spojují. Je vyhloubena v pískovcích překrytých rozpadavými opukami. V jihovýchodní větvi rokle se nacházejí v místě, kde je zahloubena do pískovcového podloží, krátké úzké soutěsky, které jsou obtížně přístupné (místy jen pomocí dřevěného žebříku). Nachází se zde stupně s vodopády vytvořené vodním tokem v tvrdších železitých pískovcích. Před vyústěním této větve do centrální rokle v ní protéká potok v úseku cca 5 m skalním tunelem. Jihozápadní část rokle je kratší a nachází se v ní více usazených sedimentů. Před jejím vyústěním do centrální rokle se nachází pseudokrasová jeskyně, která byla v nedávné minulosti silně antropogeně ovlivněna (umělým zvětšením). Ve spojení obou větví rokle vyvěrá silný pramen. Centrální rokle je geomorfologicky nejzajímavější právě v místech spojení obou větví. Při postupu centrální roklí k jejímu vyústění se rokle rozšiřuje a pískovcové útvary postupně ustupují a jsou nahrazeny opukovým podložím. Biotopy skalních útvarů jsou částečně poškozovány návštěvníky, kteří ryjí do měkkého pískovce, ale vzhledem k nedostupnosti větší části skalních útvarů a přirozeným procesům neustále formujícím tyto útvary nedochází trvalejšímu poškození PP. Podloží a vodní tok jsou ovlivňovány pouze přirozeným působením pramenící a srážkové vody. Lesní porosty byly z velké časti nahrazeny nevhodnými smrkovými monokulturami. Vyšší zastoupení dřevin přirozené druhové skladby se nachází v západním cípu PP, i když i tam dochází od severovýchodu k výrazné přeměně ve prospěch smrku. Vyšší zastoupení dřevin přirozené druhové skladby je pak pouze ve starších (mýtních) porostech. Dochází zde k přirozenému zmlazení JD, BK, KL. Je však výrazně tlumeno okusem zvěří. V podrostu se částečně zachovala původní bylinná společenstva, ve kterých je zastoupena žindava evropská (Sanicula europaea), kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Na skalních útvarech se pak vyskytují mechorosty měřík trsnatý (Mnium hornum), nivenka kuželovitá (Conocephalum coniculum), nivenka štítovitá (Harpanthus scutatus), vřesovka vonná (Geocalyx graveolens), hruborožec proměnlivý (Palustriella commutata) a mřížkovec kuželovitý (Conocephalum conicum).
-5-
Z kapraďorostů se zde vyskytují osladič obecný (Polypodium vulgare), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). Vývoj mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) v této lokalitě ve fázi rozmnožování ovlivňují pouze přírodní procesy (množství srážek, spodní vody a klimatické podmínky ovlivňující průtok vodního toku). Larvy mloka zde nejsou ohrožovány přirozenými nepřáteli. Predátoři a larvy dravého hmyzu zde nebyli zjištěni. V dalším vývoji je zde příznivým faktorem ovlivňujícím výskyt dospělců mloka skvrnitého dostatečné množství úkrytů ve členitém terénu strže, které je zvyšováno ponechanou dřevní hmotou. Vhodnou druhovou skladbou dřevin pro vývoj obojživelníků této lokality jsou smíšené porosty přirozené druhové skladby (dostatek potravy a zlepšování prostředí). Bohužel v minulosti došlo ke změně této druhové skladby, jak je výše uvedeno. Výskyt tohoto druhu nelze považovat za izolovaný, protože je mlok skvrnitý zjištěn v lokalitách, do kterých přírodní podmínky umožňují migraci obojživelníků z posuzované lokality ( PP Střítežská rokle, PR Maštale). Na lokalitě se vyskytují dále tyto druhy ohrožených o silně ohrožených obratlovců (stupeň ohrožení dle Vyhlášky 395/1992 Sb.): ropucha obecná (Bufo bufo) – ohrožený druh , ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) – silně ohrožený druh, jestřáb lesní (Accipiter gentilis) – ohrožený druh, veverka obecná (Sciurus vulgarit) – ohrožený druh. V PP byl v roce 2011 proveden mykologický průzkum (provedl Mykologický klub Choceň). Během inventarizačního průzkumu bylo nalezeno celkem 120 druhů hub, přičemž jeden druh z tohoto počtu je chráněn zákonem a tři druhy (včetně předchozího) jsou uvedeny v Červeném seznamu. Kategorie ohrožení je uvedená v závorce za českým jménem (?EX – nezvěstný druh, CR – kriticky ohrožený druh, EN – ohrožený druh, VU – zranitelný druh, NT – téměř ohrožený druh, DD – druh, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení). Převážná většina nalezených druhů byla určena makroskopicky přímo na místě, několik obtížněji určitelných druhů bylo dodatečně determinováno mikroskopováním. Celkový počet nalezených druhů považuje zpracovatel průzkumu za nízký, patrně ovlivněný sušším počasím panujícím v dané lokalitě ve sledovaném období a předpokládá zde možný výskyt několika dalších, velmi vzácných druhů striktně vázaných na přirozené bučiny a jedle. Níže uvádíme komentovaný výběr zajímavých druhů z hlediska jejich ochrany. Amanita submembranacea (BON) GROGER – muchomůrka blanitá (DD) Roste dosti vzácně pod listnáči i jehličnany od pahorkatin do hor. Její rozšíření v ČR není dosud dostatečně probádáno. Ascotremella faginea (PECK) SEAVER – mozkovka rosolovitá (§, VU) Nejvzácnější druh nalezený při tomto IP. Jedná se o zvláště chráněný druh podle vyhlášky č. 395/92 Sb. v kategorii druhy silně ohrožené. Rovněž je tento druh zařazený v Červeném seznamu. Roste vzácně na padlých kmenech a větvích listnáčů zejména v přirozených až pralesovitých porostech. V Pardubickém kraji se mimo této lokality vyskytuje také v PR Polom a PR Selský les. Cantharellus amethysteus QUÉL. – liška ametystová Je podobná lišce obecné, od které se odlišuje víceméně fialově zbarveným kloboukem. Vyskytuje se spíše řídce v podhorských smrčinách a bučinách. Na lokalitě zaznamenána dosti hojná populace v počtu několika desítek kusů. Crinipellis scabellus (ALB. & SCHWEIN.: FRIES) MURRILL – vlasokožka drsná
-6-
Drobný a velmi nenápadný druh. Roste na starých stéblech trav, nebo řapících listů. Vyskytuje se roztroušeně na celém území ČR, místy je však velice vzácná. Helvella elastica BULL. – chřapáč pružný Roste nepříliš hojně od pahorkatin do hor ve vlhkých místech v listnatých, řidčeji jehličnatých lesích. V Pardubickém kraji zaznamenán pouze na několika lokalitách. Heterobasidion annosum (FRIES: FRIES) BREF. – kořenovník vrstevnatý Patří k hospodářsky nejvýznamnějším dřevokazným houbám smrkových porostů. Na lokalitě bylo nalezeno několik napadených stojících stromů. Hygrophorus pudorinus (FRIES: FRIES) FRIES 1838 – šťavnatka oranžová (EN) V současné době je známo méně než 20 lokalit této houby na celém našem území. Roste dost vzácně pod jedlemi na vápnitých půdách. V Pardubickém kraji byla zaznamenána pouze na dvou lokalitách a to v PP Pivnice a v PR Maštale. Macrocystidia cucumis (PERS.: FRIES) JOSS. – cystidovka rybovonná Roste nehojně, jednotlivě nebo v menších skupinkách v listnatých i jehličnatých lesích, na jejich okrajích a podél cest. Je značně nitrofilní a vyhledává zejména porosty kopřiv a ostružin. Pholiota flammans (BATSCH: FRIES) P. KUMM. – šupinovka ohnivá Vyskytuje se nehojně na starších trouchnivějících padlých kmenech listnáčů i jehličnanů zejména v podhorských oblastech. Psilocybe serbica M. M. MOSER et E. HORAK 1968 – lysohlávka srbská Dosud nedořešený komplex několika druhů tzv. modrajících lysohlávek. Obecně se tyto lysohlávky vyskytují na silně nitrizovaných půdách, zejména v kopřivách podél cest. Na lokalitě byla nalezena na několika místech. Je vyhledávána především pro své halucinogenní účinky.
¨
-7-
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
Dřevina BK JD DB BR HB BO JV LP JS
Zastoupení v přirozené skladbě Plíva 1971 ha %
Zastoupení v současné skladbě ha
24,50 6,28 1,46 0,07
72,83 18,67 4,34 0,21
0,10 0,49 0,74
0,30 1,45 2,20
%
5,73 0,01
17,03 0,03
0,78 0,05 2,38
2,32 0,15 7,07
0,09 0,27 Dřeviny, které se v přirozené skladbě nevyskytují SM 22,53 66,98 MD 2,07 6,15 Celkem 33,64 100 33,64 100
4. Výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany zvláště chráněného území Ohrožením by v budoucnosti mohlo být nevhodné hospodaření v lesích, jako jsou např. příliš velké holoseče, které by mohly vést ke změně mikroklimatu a ke zhoršení podmínek pro výskyt kapraďorostů, mechů a mloka skvrnitého. Dalším rizikovým faktorem může být výsadba smrkových monokultur vedoucí k degradaci lesních půd, k ochuzování druhové pestrosti flóry i fauny se zvýšeným rizikem kalamit. V současné době se projevuje trend přeměny původních porostů na smrkové monokultury. Obnovované porosty jsou téměř ve všech případech obnovovány dřevinami, které se v přirozené druhové skladbě nevyskytují (SM, MD). Nežádoucí změnu vodního režimu může způsobit i deponování většího množství materiálů jako jsou např. porostní zbytky do prostorů rokle. Ponechávání jednotlivých zlomů a vývratů je sice žádoucí s ohledem na zvýšení množství úkrytů mloka skvrnitého, ale větší množství lokálně uloženého materiálu může vést k změně vodního režimu a dokonce ke změně chemického složení (vyplavováním inhibičních látek z kůry a okyselením vody rozkladem organických látek) protékajícího vodního toku. V lokalitě se vyskytuje cca 120 druhů hub, zejména se jedná o kořenovník vrstevnatý a václavku smrkovou, které mohou zvýšit riziko poškození porostů větrem.
5. Zhodnocení dosavadní péče o předměty ochrany Dosavadnímu způsobu lesního obhospodařování je v souladu s cíli ochrany kromě již zmíněné druhové skladby a z toho vyplývajících následků. V samotné rokli je ponechávána část dřevní hmoty, což je žádoucí z hlediska četnosti vhodných úkrytů -8-
pro mloka skvrnitého a zároveň je ponechání padlých stromů příznivé z hlediska zachování nenarušeného půdního krytu a stabilizace svahu strže. Ze zkušeností roku 2010 lze pouze upozornit na nebezpečí při uložení většího množství materiálu v PP, především v oblasti samotné rokle, kterou protéká vodní tok. Tento materiál byl vyklizen a spálen, což bylo v dané situaci nejoptimálnější řešení. Do budoucna by ovšem bylo vhodnější, aby byla plánovaná (mýtní i předmýtní) těžba prováděna tak, aby nedocházelo k ukládání porostních zbytků do strže. Na lokalitě se nachází zbytek ohniště, ve kterém byly páleny i pneumatiky, což je na místě dosud zřejmé a je třeba, aby v následujícím období nedocházelo k pálení pneumatik eventuelně ostatních odpadů v PP.
6. Zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany zvláště chráněného území Při stanovení zásad péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany nedochází ke střetům plynoucím z odlišných nároků na jejich zachování nebo zlepšení podmínek pro jejich výskyt. Způsob péče by měl kontinuálně navazovat. Nežádoucí jsou velkoplošné obnovní seče, jejichž umístěním by mohlo dojít k narušení stability svahů strže a k negativní změně podmínek (teplotních i vlhkostních) vývoje mloka skvrnitého a ještěrky živorodé, kapraďorostů a mechorostů. U ropuchy obecné je prokázán pouze výskyt dospělců. Žádoucí je i nadále ponechávat část dřevní hmoty až do fáze rozpadu, podporovat zvýšení zastoupení ostatních dřevin cílové druhové skladby, které by vedlo ke zvýšení stability půdy a druhové diverzity a ke snížení náchylnosti porostů ke kalamitám. S ohledem na odrůstání přirozené obnovy cílových dřevin se nedoporučuje umisťování krmných zařízení v přírodní památce, aby nedocházelo ke zvyšování koncentrace zvěře v době nouze do tohoto území. Naopak doporučujeme umístění vhodných krmných zařízení mimo předmětné území. Dále je nutno dbát, aby nedocházelo k znečistění vod z okolních pozemků, které by negativně ovlivnilo vývoj mloka skvrnitého.
7. Vymezení ploch s odlišným způsobem péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany zvláště chráněného území Plochy s odlišným způsobem péče lze vymezit na základě lesních typů a souborů lesních typů (Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Charakteristiku doplňují poznatky o proměnlivosti fytocenózy ve vývojovém cyklu porostu a ve stádiích, poznatky o růstových zákonitostech vyjádřené růstovými křivkami jednotlivých hospodářských dřevin a i některé praktické závěry vzhledem k provozním cílům.)vyskytujících se ve zvláště chráněném území (viz. mapa dílčích ploch). 4K 4Y 4S 4I 4B 3J 9
kyselá bučina skeletová bučina svěží bučina uléhavá kyselá bučina bohatá bučina roklinová javořina nižší stupeň
9,47 ha 2,36 ha 16,39 ha 1,10 ha 2,20 ha 2,46 ha
-9-
Dílčí plocha č. 1 (soubory lesních typů 4K a 4I) Uvedené dílčí plochy se vyskytují v okrajové části přírodní památky po obou stranách rokle. Hospodaření na těchto plochách je doporučeno výběrné nebo maloplošně pasečné s postupem obnovy minimalizujícím možné erozní škody na svazích rokle a umožňující snadnější obnovu dřevin přirozené druhové skladby. Pasečná obnova porostů je vhodná způsobem náseků po svahu dolů s využitím pomístně se vyskytující přirozené obnovy. U použitých těžebních technologií se předpokládá maximální šetrnost k půdám, plnícím půdoochrannou funkci. Převažují staré kmenoviny s převahou jehličnanů a buku. V porostech předmýtního věku je vhodný kladný úrovňový zásah s uvolňováním zájmových cílových dřevin. V mladších kmenovinách je u smrkových porostů žádoucí provádět negativní zásahy v podúrovni. Po založení porostů je vzhledem k silnému tlaku zvěře nutná jejich individuální ochrana nebo ochrana v oplocenkách. Tato ochrana je na základě stávající praxe nutná i u jehličnatých porostů, kde u smrkových kultur postačí i nátěry proti okusu zvěří. Dílčí plocha č. 2 (soubory lesních typů 4S a 4B) Uvedené dílčí plochy navazují přímo na centrální rokli po jejích obou stranách. Hospodaření na těchto plochách je doporučeno výběrné nebo maloplošně pasečné s postupem obnovy minimalizujícím možné erozní škody na svazích rokle a umožňující snadnější obnovu dřevin přirozené druhové skladby. Pasečná obnova porostů je vhodná způsobem náseků po svahu dolů s využitím pomístně se vyskytující přirozené obnovy a ponecháváním výstavků nebo skupin dřevin přirozené druhové skladby. U použitých těžebních technologií se předpokládá maximální šetrnost k půdám, plnícím půdoochrannou funkci. Na podporu přirozené obnovy je nutné brát zvýšený zřetel z ohledem na podporu dřevin původní dřevinné skladby, minimalizaci zásahů do půdního povrchu, vyloučení deformací kořenového systému odrůstajících dřevin (kořenový systém je formován pouze na základě podloží a jeho stavba se mu plně přizpůsobuje), na tlak zvěře vůči odrůstajícím dřevinám (zvýšená ochrana semenáčků před zvěří). Výsadba smrků by měla být eliminována s ohledem na bohatost půdy, ve které dochází ke zvýšenému výskytu hniloby především báze kmene a kořenového systému smrků a ke snížení stability smrkových porostů. Ochrana oplocením je na základě stávající praxe nutná i u jehličnatých porostů, kde u smrkových kultur postačí i nátěry proti okusu zvěří. Porosty jsou v současné době již rozčleněny obnovními prvky. V porostech předmýtního věku je vhodný kladný úrovňový zásah s uvolňováním zájmových cílových dřevin. V mladších kmenovinách je u smrkových porostů žádoucí provádět negativní zásahy v podúrovni. Dílčí plocha č. 3 (soubory lesních typů 4Y a 3J9) Jedná se o vlastní centrální území rokle. Na této ploše je žádoucí neprovádět hospodářské zásahy, pouze nutnou nahodilou těžbu. Jednotlivé ponechání ležících stromů je vhodné s ohledem na vývoj mloka skvrnitého (ponechávání vhodných úkrytů pro zimování) i s ohledem na zvyšování biodiversity stanoviště.
- 10 -
8. Zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Hospodářská činnost by měla probíhat dle zásad stanovených v tomto plánu péče. V současné době je toto území využíváno k pěší turistice. Toto území je ovšem dopravně málo přístupné, a proto návštěvnost nedosahuje takové intenzity, aby bylo území nadměrně poškozováno. Blízkost velmi navštěvované přírodní rezervace Maštale zároveň svádí hlavní nápor návštěvníků na atraktivnější a řádově větší území přírodní rezervace. Opatření, která by směřovala k vyššímu rekreačnímu nebo sportovnímu využití PP nedoporučujeme, protože by vedla spíše ke zhoršení stavu PP a ke zvýšení nákladů na managementová opatření (úklid, oprava zničených zařízení PP).
9. Přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma v terénu Zvláště chráněné území je označeno tabulkami a pruhovým značením. V průběhu platnosti plánu péče je třeba pouze doplnění označení tabulí, pokud dojde k jejich poškození nebo zničení, případně k doplnění nebo obnově pruhového značení.
10. Přehled potřeb sledování stavu ekosystému a jejich složek s ohledem na cíle ochrany zvláště chráněného území V období platnosti plánu péče by měl být proveden zoologický průzkum zaměřený především na výskyt a vývoj mloka skvrnitého, botanický průzkum zaměřený především na kapraďorosty a mechosty a mykologický průzkum zaměřený na výskyt druhů přirozené druhové skladby a na výskyt a působení případných nepůvodních druhů, které mohou mít negativní vliv na vývoj přirozeného ekosystému.
11. Určení období platnosti Doba platnosti plánu péče je od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2022. Platnost byla stanovena s ohledem na ukončení platnosti předešlého plánu péče a s ohledem na platnost lesních hospodářských osnov platných pro tuto lokalitu.
12. Orientační vyčíslení očekávaných finančních nákladů na realizaci opatření Harmonogram prací a kalkulace předpokládaných ročních nákladů pro roky Rok 2017 2017 2019 2019
Zásahy Botanický průzkum Zoologický průzkum Obnova značení a výměna cedulí Mykologický průzkum
Celkem
Náklady Kč 20000 6400 11000 13200 50600
- 11 -
Je nutné k nákladům přičíst i položky za sadbu a ochranu nad rámec LHO (lesních hospodářských osnov). LHO jsou zpracovávány v současné době na období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2022. SEZNAM PŘÍLOH - Rámcové směrnice hospodaření - Mapa hranic PP a jejího ochranného pásma - Mapa obrysová - Mapa porostní - Mapa typologická - Mapa dílčích ploch
Plán péče zpracoval: Občanské sdružení přátel přírodě blízkého lesa
Použitá literatura: Karel Mráz, Věroslav Samek, Lesní rostliny, Státní zemědělské nakladatelství v Praze (1966) R. Hendrych, Systém a evoluce vyšších rostlin, Státní pedagogické nakladatelství (1979) KREMER, Bruno et MUHLE, Hermann. Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. 1. vyd. Praha: Ikar, 1998 KREJČA, Jindřich. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. 2. vyd. Praha: Príroda a. s., 1997 RABŠTEJNEK, Otomar, PORUBA, Miroslav et SKUHROVEC, Josef. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. Kolektiv (2000): Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 31 Českomoravské mezihoří – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Olomouc Kolektiv (2010): Katalog biotopů České republiky.-Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Míchal L., Petříček V et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, II. Lesní společenstva. -Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. -Praha.
- 12 -
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení._Severočes. Přír., Litoměřice, 1983:1-110 Neuhauslová Z. et Moravec J. /red/ (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1:500.000. -Praha. Průša E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech. -Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. Tomášek M. (1995): Atlas půd České republiky. - Český geologický ústav, Praha. Mykologický klub Choceň, Výsledky inventarizačního průzkumu makromycetů Přírodní památka Pivnice 2011 Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice
- 13 -
Poznámky OOP 2013 – 2022:
- 14 -
