Připravenost obyvatelstva v ochraně před chemickým terorismem Ing. Otakar J. Mika, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Purkyňova 118, 612 00 Brno E-mail:
[email protected];
[email protected] Úvod Připravenost obyvatelstva v ochraně před chemickým terorismem je relativně složitá a komplexní oblast a v tomto příspěvku není dostatek místa na rozebrání a vysvětlení celé této problematiky. Proto se autor soustředil pouze na některé vybrané aspekty uvedené oblasti. Ve snaze k přispění skutečného řešení jsou dále navržena a zdůvodněna některá bezpečnostněorganizační opatření ke zvýšení připravenosti obyvatelstva před chemickým terorismem. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 [1] požaduje přijetí Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích. V současné době (leden 2012) však není autorovi příspěvku známo nic o vydání takové potřebného programu a to i přesto, že se o danou oblast intenzívně zajímá a o připravenosti obyvatelstva a možnostech chemického terorismu pravidelně publikuje [2, 3]. Výše uvedený Program … měl být připraven podle Koncepce ochrany obyvatelstva do konce roku 2010. Návrh obsahového zaměření na připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace byl vytvořen jako základ pro možnou odbornou diskuzi na dané téma a byl již opakovaně publikován a veřejně presentován nejprve na národní konferenci „Současnost a budoucnost krizového řízení“ roku 2009 v Praze, ale i později [2, 4, 5]. V uvedeném návrhu jsou podrobně uvedeny a rozepsány oblasti vzdělávání jako právně-politická, tak i odbornětechnická témata přípravy obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. Pro značný rozsah tohoto návrhu není zde návrh uveden. Televizní vysílání pro obyvatelstvo V letech 2006 a 2007 byl natočen video-studiem Institutu ochrany obyvatelstva seriál krátkých instruktážních televizních šotů s názvem „Štěstí přeje připraveným“, pro televizní vysílání v České státní televizi. Doba trvání jedné epizody je standardní a činí pouze 2 minuty (120 sekund). Pochopitelně se jedná se jen o základní a zhuštěnou informaci pro obyvatelstvo s cílem informovat o možných nebezpečích a seznámit obyvatelstvo s doporučenými postupy rychlé a správné ochrany obyvatelstva. V roce 2006 bylo připraveno celkem 14 epizod, ale v roce 2007 byl soubor rozšířen na celkový počet 19 video sekvencí s tímto obsahem: 1. Evakuační zavazadlo, 2. Tísňová volání, 3. Požár v domě, 4. Nález zavazadla, 5. Opuštění domácnosti, 6. Varovný signál, 7. Krizové situace v zahraničí, 8. Kapsáři, 9. Kamna, 10. Komíny, 11. Krádež auta, 12. LPG, 13. Umělé dýchání, 14. Nehoda, 15. Improvizovaná ochrana, 16. Propan, 17. Vypalování trávy, 18. Hlásiče kouře, 19. Resuscitace [6]. Uvedené seriály byly vysílány jen některými kabelovými televizemi, bohužel ve státní televizi seriál nebyl dosud vysílán a to přesto, že pro státní televizi byl natočen. Přitom by bylo vhodné zařazení seriálu do hlavních vysílacích časů (např. před televizními novinami v 18,55) a pravidelně 2x ročně seriál opakovat. Případně jednou ročně k tomuto
výukovému seriálu a k odezvám diváků připravit a provést diváckou besedu televizních pracovníků, některých diváků a vybraných odborníků. V roce 2008 bylo vydáno obdobné 2 DVD [7], které obsahuje celkem 20 epizod (videoklipů). Původní 2 minutové klipy byly rozšířeny ještě o videoklipy s komentářem na délku 10 minut. V současné době jsou k dispozici jak krátké 2 minutové verze, tak i komentované verze v délce 7 až 10 minut. Jinými slovy to znamená, že na každou událost (viz seznam výše) existuje dvojí záznam: krátký a dlouhý. Výše uvedený seriál je potřebné rozšířit o téma nebezpečné průmyslové toxické chemické látky (tabulka 1) a jejich možné zneužití k chemickému terorismu a o podobné téma zahrnující bojové chemické látky (tabulka 2). Pro jednotlivá témata je možno navrhnout delší čas a to 3 minuty (180 sekund), níže je navržen v tabulkách konkrétní obsah takových výukových záznamů. Tabulka 1: Video šot nebezpečné průmyslové toxické chemické látky Označení části Č-1 Č-2 Č-3 Č-4
Obsah části Nebezpečné průmyslové toxické chemické látky Kde se látky nacházejí Nebezpečné působení na člověka Ochrana před látkami
Délka trvání 40 sekund 20 sekund 60 sekund 60 sekund
Tabulka 2: Video šot bojové chemické látky Označení části Č-1 Č-2 Č-3 Č-4
Obsah části Bojové chemické látky Historické ohlednutí Nebezpečné působení na člověka Ochrana před látkami
Délka trvání 40 sekund 20 sekund 60 sekund 60 sekund
Kapesní příručka o chemickém terorismu pro obyvatelstvo Kromě navrženého rozšířeného televizního vysílání je možno navrhnout i přípravu, vydání a následnou distribuci praktického kapesního průvodce, který obsahuje základní informace chemického terorismu, jeho projevů, dopadů a doporučených postupů jednání a chování ohrožených, zasažených nebo postižených obyvatel. Jako možný vzor kapesní příručky může sloužit stručná, ale zdařilá kapesní příručka vydaná na Slovensku v roce 2004 [8]. Autor tohoto příspěvku navrhuje vlastní obsah kapesní příručky pro obyvatelstvo o ochraně před chemickým terorismem s následujícím obsahem: úvod, definování chemického terorismu, zdroje chemického terorismu (bojové chemické látky a nebezpečné průmyslové toxické chemické látky: jejich základní skupinový popis a jmenovaní několika typických hlavních příkladů jako sarin, cyklosarin, soman, VX látka, fosgen, chlor, amoniak, kyanovodík, sirovodík, oxid uhelnatý, apod.), stručný popis použití sarinu v tokijském metru a hlavní závěry a poučení, 2
hlavní příznaky použití bojových chemických látek, hlavní příznaky použití nebezpečných průmyslových toxických chemických látek, čísla tísňového volání při příznacích chemického terorismu, obsah telefonické zprávy o příznacích chemického terorismu a zásady jejího předání, stručné zásady poskytování první pomoci v případě akutních otrav, základní doporučené postupy jednání a chování pro ohrožené, zasažené a postižené obyvatelstvo, základní doporučené zdroje dalších informací o chemickém terorismu (populární literatura, webové stránky, apod.)
Připravenost žáků základních škol, středoškolských a vysokoškolských studentů Na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů (čj. 12050/03-22 ze dne 4. března 2003) [9] obdržela každá základní, střední škola, speciální a vyšší odborná škola po jednom výtisku příručku pro učitele základních a středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ [10]. Distribuci příručky zabezpečoval Hasičský záchranný sbor příslušného kraje v součinnosti s odborem školství krajského úřadu. Odborná příručka byla vydána jako neprodejná jednorázová účelová a metodická publikace určená pro zainteresované pedagogy. Na vysokých školách v České republice studuje velké množství mladých lidí, kteří již byli na předešlé výuce seznámeni s problematikou „ochrany člověka za mimořádných událostí“ na základních a středních školách. Úroveň výuky na středních školách uvedené problematiky je značně rozdílná, jak rozsahem provedení, tak odbornou úrovní přednášek a cvičení. V současné době studuje jen na Vysokém učení technickém v Brně asi 20 000 studentů, v celém Brně pak asi 60 000 až 65 000 studentů. Z těchto přibližných počtů studentů je zřejmé, jaké množství obyvatelstva by se mohlo systematicky připravit na problematiku „ochrany člověka za mimořádných událostí“. Není pochyb o tom, že vysokoškolští studenti by následně mohli velmi pozitivně ovlivnit další osoby ve svém okolí, ač už se může jednat o různé rodinné příslušníky, tak i jejich kamarády, přátelé a známé. Především pak by taková systematická teoretická a praktická připravenost měla pozitivní dopad v konkrétních již mimořádných událostech a krizových situacích, kde by vyškoleni a vycvičeni vysokoškoláci byli schopni a ochotni provádět i jednoduché život zachraňující úkony. Vysokoškolští studenti všech odborností 1. ročníku (v zimním nebo letním semestru) – by měli absolvovat povinný předmět „Ochrana člověka za mimořádných událostí“. Schéma vychází z toho, že semestr má obvykle 13 týdnů. Obsahové schéma výuky (jako možný návrh) je uvedeno v tabulce 3. Také tento návrh na přípravu vysokoškoláků byl již autorem publikován a veřejně presentován [4, 5].
3
Tabulka 3: Výuka předmětu Ochrana člověka za mimořádných událostí vysokoškoláků Označení tématu T-1 T-2 T-3 T-4 T-5 T-6 T-7 T-8 T-9 T-10
T-11 T-12 T-13
Název tématu
Počet výukových hodin Mimořádné události (se zaměřením na živelní 2 pohromy, kromě povodní a záplav) Povodně a záplavy 2 Ochrana před povodněmi 2 Závažné havárie s únikem nebezpečných 2 chemických látek Ochrana před následky závažných havárií a před 2 nebezpečnými chemickými látkami Radiační nehody a havárie 2 Ochrana před následky radiačních havárií 2 Ochrana obyvatelstva při mimořádných 2 událostech (kromě povodní a záplav) Integrovaný záchranný systém 2 Zátěžové situace a zvyšování psychické 2 odolnosti osob před a při mimořádných událostech Poskytování první pomoci (nácvik) 2 Evakuace školní budovy (místní evakuační plán) 2 Evakuační cvičení (v budově školy) 2
Garant tématu
jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta jméno garanta
jméno garanta jméno garanta jméno garanta
Uvedený návrh vychází z osobních zkušeností autora tohoto příspěvku s výukou některých odborných předmětů na Fakultě chemické, Vysokého učení technického v Brně, kde od 1. září 2006 působí jako odborný asistent. Témata výuky odpovídají především zaměření školy a fakulty. Kromě výše uvedených témat v tabulce je možné uvažovat i o jiných možných tématech, navazující na předmět „Ochrana člověka za mimořádných událostí“. Další okruhy témat nebo případně exkurze mohou být zaměřeny na: Bezpečnostní systém státu (se zaměřením na nevojenská ohrožení). Zabezpečení a ochrana kritické infrastruktury soudobé moderní společnosti. Zranitelná místa v moderní společnosti, jejich zabezpečení a ochrana. Biologické hrozby v současné moderní společnosti. Ochrana obyvatelstva před biologickými hrozbami. Protipožární zabezpečení budov školy a vysokoškolských kolejí. Používání přenosných hasících přístrojů a jejich rozmístění v budovách školy a vysokoškolských kolejí. Operační a informační středisko IZS nebo HZS (formou exkurze). Provozovatel zabývající se nebezpečnými chemickými látkami a přípravky skupiny A nebo skupiny B (formou exkurze). Jaderná elektrárna Dukovany nebo Temelín (formou exkurze). Specifická témata vztahující se k charakteru školy a fakulty.
4
Návrh zákona o ochraně obyvatelstva Dne 25. února 2008 přijala Vláda České republiky usnesení č. 165 „k Vyhodnocení stavu realizace Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a o Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, která řeší problematiku ochrany obyvatelstva v podmínkách České republiky (označena jako Koncepce ochrany obyvatelstva 2008) [1]. Materiál obsahuje 25 stran odborného textu z dané oblasti a Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Ochrana obyvatelstva je velmi významná oblast života moderní demokratické společnosti. Nejvyšší legislativní norma České republiky, Ústava České republiky zajišťuje občanům státu záchranu a ochranu jejich životů a ochranu zdraví osob, ochranu jejich majetku a ochranu životního prostředí. V České republice, podobně jako ve většině vyspělých evropských zemích, došlo v posledním desetiletí minulého století k přehodnocení vlastní bezpečnostně-politické situace. V důsledku výrazných mezinárodně politických změn na počátku devadesátých let se stalo vojenské ohrožení Evropy a vznik globálního válečného střetnutí málo pravděpodobným. Do popředí se z hlediska bezpečnosti jednotlivých států a jejich obyvatelstva dostala rizika, která mají příčiny v nevojenské oblasti. Vzhledem k důležitosti oblasti „ochrana obyvatelstva“ autor navrhuje problematiku vymezit, zahrnout a rozpracovat do samostatného zákona (případně ústavního zákona). Možný obsah a rozsah navrhovaného zákona [11] o ochraně obyvatelstva je níže rámcově uveden: úvodní ustanovení zákona, vymezení předmětu zákona, názvoslovné vymezení odborných definic a základní pojmů, obecná ustanovení zákona, mimořádné události postihující obyvatelstvo České republiky, krizové situace postihující obyvatelstvo České republiky, klasifikační utřídění mimořádných událostí a krizových situací v České republice, základní organizační opatření ochrany obyvatelstva, základní technická opatření ochrany obyvatelstva, ochrana obyvatelstva před účinky a následky mimořádných událostí a krizových situací, informovanost obyvatelstva o mimořádných událostech a krizových situacích, připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace, výkon státní správy v oblasti ochrany obyvatelstva, sankce za neplnění nebo porušování ustanovení zákona, přechodná ustanovení, účinnost zákona. „Rozporný a protikladný charakter civilizačních aktivit, spojený s trvalou proliferací bezpečnostních rizik, má za následek zvyšování ohrožení obyvatelstva rostoucím počtem druhů a typů mimořádných událostí. Tento objektivní proces je však spojen s opožďováním
5
rozvoje odpovídajícího bezpečnostního systému, což činí problematiku ochrany obyvatelstva trvale otevřenou záležitostí“ [12]. Ochrana obyvatelstva jako samostatný systém specializovaných opatření je integrovanou součástí krizového řízení a při mimořádných událostech nevojenského charakteru prioritní záležitostí krizového managementu. V systémovém přístupu k řešení jednotlivých druhů a typů mimořádných událostí představuje samostatně řízenou a koordinovanou činnost. Současný, ale i budoucí význam ochrany obyvatelstva je natolik důležitý a závažný, že je možno doporučit přípravu a přijetí samostatné legislativy (viz navržený zákon o ochraně obyvatelstva), která by vycházela a navazovala na „soubor krizových zákonů“, které byly přijaty v polovině roku 2000, s účinností od 1. ledna 2001 s využitím získaných zkušeností. Navrhovaný zákon musí vycházet z Koncepce ochrany obyvatelstva 2008, případně i ze zkušeností z realizace předešlé Koncepce ochrany obyvatelstva 2002. Kromě toho je zřejmé, že by bylo užitečné využít taktéž zkušenosti v oblasti ochrany obyvatelstva v okolních zemích, případně právní úpravu států blízkých České republice. Není pochyb o tom, že ochrana obyvatelstva si tento zodpovědný a náročný přístup plně zaslouží. Závěr Připravenost obyvatelstva v ochraně před následky chemického terorismu není v současné době v České republice na odpovídající úrovni. Jednak je to dáno tím, že obecně dosud neexistuje Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích, ale také tím, že zájem veřejnosti o bezpečnostní otázky je nevalný. Kromě toho je zcela jasné, že chemický terorismus má svá zvláštní specifika, která nejsou dosud obyvatelstvem dostatečně vnímána. V neposlední řadě je to i skutečností, že v posledních letech je ze skupiny CBRN hrozeb (z anglického Chemical, Biological, Radiological and Nuclear, tedy česky chemické, biologické, radiologické a jaderné) na prvním místě reflektováno především biologické ohrožení (hlavně v USA). Mimo jiné to jasně a jednoznačně vyplynulo ze závěrů velkého protiteroristického simulačního bio-teroristického cvičení DARK WINTER [13], které proběhlo již před více jak 10 lety ve Spojených státech amerických. Jasně ukázalo zákeřnost a velkou nebezpečnost biologického terorismu a velké obtíže při řešení rozsáhlého bioteroristického napadení. Použitá literatura: [1] Usnesení Vlády České republiky č. 165 ze dne 25. února 2008 „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“. [2] Mika O. J.: Připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. Magazín Security, 2011, roč. 16, č. 03, s. 60-64. ISSN: 1210- 8723. [3] Mika O. J.: Současný stav a perspektivy vývoje chemického terorismu v České republice. In Sborník konference Možnosti zneužití zbraní hromadného ničení. 01. Vyškov na Moravě: Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, 2011. ISBN: 978-80-7231-833- 9. [4] Mika O. J., Fišerová L.: Připravenost obyvatelstva na mimořádné události. Praha, In: Sborník odborné konference „Současnost a budoucnost krizového řízení 2009“, TSoft, a.s. Praha, 2009, ISBN 978-80-254-5912-6.
6
[5] Mika O. J.: Science for Population Protection 2, 75 (2009), ISSN 1803-568X. [6] Štěstí přeje připraveným, Video-studio Institutu ochrany obyvatelstva, Lázně Bohdaneč 2007. [7] Štěstí přeje připraveným, Video-studio Institutu ochrany obyvatelstva, Lázně Bohdaneč 2008. [8] Ochrana obyvatelstva před možnými následky chemického terorismu a bioterorismu, Příručka pro obyvatele, Bratislava, Ministerstvo vnitra Slovenské republiky, Úřad civilní ochrany, 2004. [9] Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, Č. j. 12 050/03-22, Praha 2003. [10] Martínek B., Linhart P.: Ochrana člověka za mimořádných událostí, Praha, Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003, ISBN 80-86640-08-6. [11] Mika O.J., Fišerová L.: Civil Protection in the Czech Republic and its Perspectives, Sborník mezinárodní konference 4th Meeting on Chemistry and Life, Brno 2008, ISSN 18032389. [12] Zeman M., Mika O. J.: Ochrana obyvatelstva, Brno, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007, ISBN 978-80-214-3449-3. [13] Mika O. J.: Temná zima-deset let poté. Časopis 112, 2011, roč. 10, č. 06, s. 18-19. ISSN: 1213-7057. Zpracováno: 15. ledna 2012
7
