příprava videa

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY 1) Úvod Případová studie / příprava videa

Petr Lobaz, 11. 2. 2014

MHS Obsah předmětu • • •

jednotlivá média (zvuk, obraz, video) – pořízení, zpracování, záznam, reprodukce – umělecké, technické, algoritmické aspekty práce s několika médii současně technické standardy

• technický předmět pro informatiky • informace o současných i zastaralých technologiích • důraz na počítačové aspekty multimédií • informace z nepočítačových technologií • „umělecká“ stránka věci v míře nezbytně nutné, problematika obchodní v podstatě opomenuta MHS – Úvod, příprava videa

2 / 41

Obsah přednášek • • • • • • • • • • • •

případová studie – příprava videa multimediální standardy, autorský zákon teorie zpracování signálu v multimédiích záznam a reprodukce zvuku úprava nahraného zvuku uložení a komprese zvuku snímání obrazu a videa, jejich zobrazení digitalizace a zpracování obrazu a videa uložení a komprese obrazu a videa multimediální kontejnery, distribuce multimédií vektorový obraz a text multimédia v operačních systémech

MHS – Úvod, příprava videa

3 / 41

Organizace předmětu Požadavky ke zkoušce vypracování semestrální práce (až 40 bodů) řešení úloh z cvičení (až 10 bodů) zkouškový test (až 50, minimálně 25 bodů)

hodnocení 61 – 70 71 – 85 86 – 100

dobře velmi dobře výborně


4 / 41

pořízení videa • zajímáme se o souvislosti mezi tvůrčím záměrem, produkčními potřebami a technickými prostředky • • • • • • •

zadání – typ videa (přímý přenos, zprávy, reklama, film, …) – rozpočet, termín dokončení plánování – scénář, příprava rekvizit, obsazení, zajištění techniky, logistika, sběr archivního materiálu, právní servis, … snímání střih, dotáčení postprodukce – zvuk, manipulace s obrazem, … tvorba technické distribuční podoby distribuce


5 / 41

Nástroje pro tvorbu hardware • ergonomie uzpůsobená hlavnímu účelu (např. obouruční ovládání kamery: zoom, ostření) • odolnost – mechanická, elektrická, proti vodě, … (např. konektory, kabeláž, odolnost proti nárazu, zálohování záznamu) • kompatibilita – snadné zapojení do výrobního řetězce (např. standardní rozhraní, digitální formáty) • robustní firmware


6 / 41

Nástroje pro tvorbu Software • ergonomie uzpůsobená hlavnímu účelu – střih: dobrá organizace tisíců záběrů, práce s několika verzemi střihu, práce se záběry několika kamer – editace zvuku: organizace desítek stop, synchronizace s obrazem, realtime odezva – „tradiční ovládání“, speciální ovládací pulty • stabilita, automatické zálohování práce • snadné zapojení do výrobního řetězce – psaní scénáře: současně plánování projektu – střih: práce s různými verzemi zdrojového materiálu (proxy a plné rozlišení) – efekty: spolupráce mnoha nástrojů na jednom záběru MHS – Úvod, příprava videa

7 / 41

Plánování • hlavní cíl: dodat pořad v termínu a nepřekročit rozpočet ⇒ hledání co nejlevnější produkce ⇒ zálohování lidí, techniky, záznamu, … • spolupráce velkého množství lidí různých oborů, věku, spolehlivosti, … • jak udržet všechny informace o průběhu práce? – rozmanitost vstupů (termíny, texty, zvuky, videa, …) – rozmanitost přístupových rozhraní (pro logistiku, pro střihače, …) – důraz na ochranu před únikem dat (dostupnost internetu vs. možnost napadení) • typicky vodopádový model vývoje


8 / 41

Plánování fáze tvorby Scénáře • •

přechod od „o čem by to mohlo být“ k „o čem to bude“ literární popis – důležitý pro schvalování projektu – čtenář by měl nabýt dojmu, jak bude pořad vypadat – spolupráce čtenáře je jiná než spolupráce diváka! film: snadný popis prostředí, postav, dialogu, … text: snadný popis myšlenek, snadné připomínání děje, posuny v čase, snadné využívání fantazie, … • obrazový popis – důležitý hlavně u produkčně náročných pořadů (reklama, trikové filmy, …)


9 / 41

Plánování • •

bodový scénář, synopse – ujasnění chronologie, kauzality, konkretizace situací scénář, technický scénář – práce se záběry, dialogy – popis prostředí, zvuku, technických prostředků, … – detailnost scénáře záleží na náročnosti produkce, látce, osobnosti režiséra – ne vše se dá naplánovat (počasí, improvizace, …)

• Jak v průběhu práce kontrolovat, co schází natočit? • Jak synchronizovat práci několika štábů? • Jak kontrolovat kontinuitu záběrů (rekvizity, osvětlení, pohyb kamery a figur, …)? • Jak plánovat lidi, techniku, lokace, jak plán měnit? MHS – Úvod, příprava videa

10 / 41

záběr • nejmenší jednotka videopořadu • musí se tvořit s ohledem na okolní záběry – střihová skladba • obrazový a zvukový – nemusí se natáčet najednou – mohou se skládat z částí (popředí + klíčované pozadí, dialog + hudební podkres, …) • pro různé typy různé technické prostředky – studiový film: důraz na kvalitu záznamu – zprávy: důraz na propojení s přenosovým vozem – dokument: důraz na nenápadnost, přenosnost • snaha o minimalizaci důsledků chyb – kvalitní záznam ⇒ možnost opravy expozice, rámování, … – záznam na dvě paměťová média, okamžité zálohování MHS – Úvod, příprava videa

11 / 41

Obrazový záběr Vlastnosti • • • • • • •

velikost, ohnisková vzdálenost, zaostření, hloubka ostrosti rakurs délka, tempo, rytmus kompozice, formát obrazu kamerová snímková frekvence 3D charakteristiky pohyb kamery


12 / 41

Obrazový záběr velikost • velký celek (VC) – prostředí • celek (C) – prostředí s rozpoznatelnými postavami • polocelek (PC) – celé postavy, minimum prostředí • polodetail (PD) – rozpoznatelná mimika jedné postavy • detail (D) – výhradně mimika postavy, emotivní funkce, silné vedení pozornosti • velký detail (VD) – nejsilnější emotivní účin

Barry Lyndon (S. Kubrick, kamera J. Alcott, střih T. Lawson, 1975) velikost záběru od detailu k velkému celku v jedné transfokaci MHS – Úvod, příprava videa

13 / 41

Obrazový záběr ohnisková vzdálenost • ovlivňuje poměr velikosti popředí a pozadí záběru • detaily viz přednáška o snímání obrazu


14 / 41

Obrazový záběr zaostření, hloubka ostrosti • zaostření na popředí / pozadí • ostrá celá hloubka záběru / jen daná vzdálenost od kamery • malá hloubka ostrosti – přitahuje pozornost na konkrétní místo záběru, umocňuje detail • velká hloubka ostrosti – umocňuje celkové záběry • úzce souvisí s ohniskovou vzdáleností • jeden z parametrů záběru, který nelze v postprodukci opravit (zatím) – možné technické řešení – plenoptická kamera


15 / 41

Obrazový záběr rakurs • • • •

normální pohled – neutrální podhled – dominance, síla, autorita nadhled – lehkost, podřízenost korektní rakurs usnadňuje orientaci diváka

délka • dostatečný čas na přečtení informace • závisí na předchozích záběrech • záběr ukazuje nové prostředí ⇒ delší záběr ukazuje známé prostředí ⇒ kratší • určuje tempo a rytmus pořadu • délka záběru definitivně určena střihem • záběry natáčíme s dostatečnými přesahy MHS – Úvod, příprava videa

16 / 41

Obrazový záběr tempo, rytmus • vnitřní – děj uvnitř záběru, pohyb kamery • vnější – délka navazujících záběrů, střídání délek záběrů

kompozice • podobná jako u fotografie • je třeba brát v úvahu pohyb figur • střih: je vhodné spojitě navazovat centrum pozornosti

Formát obrazu • širokoúhlý, 4 : 3, … • z jednoho záběru typicky různé výřezy (kino, TV, …) • často natáčení 4 : 3, kompozice optimalizovaná na širokoúhlý formát; viz přednáška o parametrech obrazu MHS – Úvod, příprava videa

17 / 41

Obrazový záběr kamerová Snímková frekvence • • • • • •

normální zrychlená (obraz zpomalený) – přidání „tíhy“, důležitosti – obvykle používaná při trikových záběrech miniatur extrémně zrychlená (obraz extrémně zpomalený) – speciální efekty, dokumentaristika zpomalená (obraz zrychlený) extrémně zpomalená (obraz extrémně zrychlený) – tzv. timelapse – zvýraznění plynutí času v postprodukci je malá změna možná (over/undercranking)


18 / 41

Obrazový záběr 3D charakteristiky • při stereoskopickém natáčení • vzdálenost kamer od sebe („mezioční vzdálenost“) – zdůrazňuje (velká) nebo potlačuje (malá) 3D vjem • úhel mezi optickými osami objektivů – určuje, co bude „před plátnem“ a co „za plátnem“ • při řazení záběrů je důležité nedělat velké skoky v 3D vjemu • při stereoskopickém natáčení omezené možnosti práce s ostrostí záběru • vyžaduje důkladné plánování ⇒ omezené možnosti improvizace


19 / 41

Obrazový záběr pohyb kamery • • • • •

představení prostředí – pohyb (polo)detailního záběru detailní záběr na figuru v pohybu účinný, pokud si jej divák neuvědomuje vynikne vedle statických záběrů ovlivňuje délku záběru

• pokud možno končit a začínat statickým záběrem • nedorovnávat kompozici, nepřerušovat pohyb kamery • pohyby raději pomalejší


20 / 41

Obrazový záběr statický záběr • typicky 2 – 5 vteřin (ale v praxi i mnohem delší / kratší) • trvání tak dlouho, dokud je pro diváka zajímavý • nejčastější

panoráma • horizontální, vertikální • prohlídka prostředí / sledování pohybu • nenavazovat na jiné panoráma


21 / 41

Obrazový záběr transfokace • změna ohniskové vzdálenosti • nájezd, odjezd (nezaměňovat s jízdou!)

jízda • sledování pohybu / průjezd prostředím • působivější než panoráma nebo transfokace


22 / 41

Obrazový záběr složený pohyb • • • • •

kombinace jednodušších pohybů typické pro ruční dokumentární kameru obvyklá kombinace jízda + panoráma zvláštní efekt: jízda vpřed + odjezd (obrácená transfokace) při uvážlivém používání velmi efektivní

zajištění stability obrazu • • • •

otočný stativ kamerový vozík, kamerový jeřáb – elektronické řízení – možnost opakování pohybu steadicam optoelektronická stabilizace obrazu


23 / 41

Obrazový záběr Úpravy záběrů • zamýšleny pro dodatečnou změnu vlastností záběru • obvykle lze jen mírně (změna velikosti, snímková frekvence, pohyb kamery) nebo vůbec (rakurs, rytmus) • primárně snaha o stejný výsledek jako při korektní kamerové technice – zachování zrnitosti a ostrosti obrazu při změně velikosti (při ořezu, zvětšení, v důsledku při stabilizaci obrazu) – zachování rozmazání pohybem (motion blur) při změně snímkové frekvence • změna barevnosti, celkového jasu apod. je běžná • trikové záběry s úpravou předem počítají (umístění značek, klíčovacích pozadí, …) MHS – Úvod, příprava videa

24 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a význam • • • •

slučování záběrů do skupin a řad hledání souvislostí mezi záběry, skupinami a řadami dokáže v záběrech vyznačit důležité prvky – detail + celek dokáže dát záběru jiný smysl – Kulešovův experiment: záběr tváře s neutrálním výrazem + záběr polévky / rakve / dítěte • vhodnou skladbou lze ukázat něco, co ve skutečnosti v obrazu není – hasiči reagují na poplach + jedoucí hasičské auto


25 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Vazba záběrů • záběr vyvolává otázky ⇒ další záběr částečně odpovídá a dává nové otázky ⇒ další záběr ⇒ záběrová dvojice • první záběr – na nic neodpovídá poslední záběr – neklade další dílčí otázky • rozeznění (doznění) prvního (posledního) záběru

Zatoichi (T. Kitano, kamera K. Yanagishima, střih T. Kitano, Y. Oota, 2003) klasická střihová skladba – úvod, záběr = odpověď × otázka, závěr MHS – Úvod, příprava videa

26 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Shody a rozdíly v záběrech • • • •

rozdílnost v záběrech dává odpověď malý rozdíl – „skok“, záběry se nebudou vázat shoda umožňuje orientaci diváka shoda obrazová nebo zvuková

• záběr 1 připravuje půdu záběru 2 • záběr 2 zpětně ovlivňuje záběr 1


27 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Vazba záběrů • za sebou (plynulý pohyb) • proti sobě („nesouvisející“ záběry) • v obou typy musí záběry přinášet nový vjem • navazování pohybu – spojité × přetržité –s třih typicky v důležitém bodu – okamžik klidu, změna pohybu, … – můžeme vyjádřit rozdíl reálného a filmového času


28 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Skladebné natáčení • předsnímací jednota – stejné rekvizity, osvětlení, … • jednota optické kresby kamer • kompozice záběru – v centru pozornosti prvky důležité pro zachycení myšlenky – při střihu neměnit centrum pozornosti ⇒ umisťování centra pozornosti „na značky“ • jednota pohledů na stejný objekt, pravidlo osy – vyznačit si „osu“ a nepřekračovat ji 3

B

A 1

A

B 2


A

A

B 3

2

B 1 29 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a • •

jednota směru pohybu – pohyb figury během střihu jedním směrem – důležité zejména v křížovém střihu („honička“) „problém vázy“ – pohyb rekvizity při střídání protipohledů

A

A

B

A

1 2

B

B 1

2

• možné řešení problémů: prostřih MHS – Úvod, příprava videa

30 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a • jednota zvuku – směr – věcně správný směr může při střihu působit rušivě – atmosféra, detail, …

B

A

zdroj zvuku

1

A

A

B

2

B 1

2 MHS – Úvod, příprava videa

31 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Záběrová dvojice • záběry v protikladu • nejjednodušší skladebný prvek, který dokáže vyvolat nový (nezobrazený) vjem • vztah figura × prostředí, odpověď na otázku, …


32 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Záběrová trojice • • •

třetí záběr spojuje předchozí dva záběry – postava utíká + záběr na autobus + postava nastupuje větší vyjadřovací možnosti než záběrová dvojice posloupnost trojic – nezávislé trojice –p ropojené trojice – poslední záběr trojice 1 je prvním záběrem trojice 2 – r ozšířené trojice – „záběr“ trojice 1 je řešen jako samostatná trojice 2 (vedlejší děj)


33 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Záběrová řada • přirozené rozšíření záběru • zobrazení různých aspektů motivu, užití různých úhlů kamery, … • větší vyjadřovací schopnost než záběr

Souřadí • přirozené rozšíření záběrové dvojice / trojice • prvky následujících dvojic / trojic tvoří záběrovou řadu • alternativně: jeden prvek dvojice / trojice řešen záběrovou řadou • typicky proměnný důraz na některou z řad


34 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Křížový střih • scéna: řazení záběrů s jednotným dějem, časem a místem • sekvence: scény spojené jednotou děje • proplétání scén/sekvencí probíhajících v jednom čase • často pronásledování apod. • pečlivě rozmyslet orientaci diváka

Wrong Trousers (N. Park, střih H. Garrard, 1993) křížový střih, rozštěpení a spojení řad (Wallace, Gromit, Tučňák) MHS – Úvod, příprava videa

35 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a paralelní skladba • na rozdíl od křížového střihu současné sledování dvou dějů • významný dramaturgický prostředek • dílčí linie ve stejném čase na různých místech nebo v různém čase na stejném místě • důležité řešení přechodu mezi liniemi


36 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Další typy střihů • •

ostrý střih – přechod mezi liniemi bez rozeznění a doznění – silná záběrová zkratka – užíváme střídmě rapidmontáž – navození atmosféry sledem nesouvisejících záběrů

Fellowship of the Ring (P. Jackson, kamera A. Lesnie, střih J. Gilbert, 2001) paralelní střih (Bilbo × Frodo s Gandalfem), rapidmontáž (Bilbo hledá prsten), nadhled x podhled MHS – Úvod, příprava videa

37 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a Obrazová interpunkce • obrazové oddělení záběrů A, B • odůvodněné používání • všechno lze vyřešit bez interpunkčních efektů ⇒ používáme tehdy, je-li pro daný účel nejlepší • ztmívačka / roztmívačka – A → černá → B (druhý přechod plynulý nebo náhlý) – přechod mezi sekvencemi – přechod do jiného prostoru / času – umělá nebo přirozená (zhasnutí, záběr na černou plochu) • přezáření – A → bílá → B – často přirozená (pohled do slunce) MHS – Úvod, příprava videa

38 / 41

S t ř i ho v á s k l a d b a • • • • •

prolínačka – A → smíchání obrazů A, B → B – spojení sekvencí, zdůraznění jejich souvislosti přechod přes objekt – A → objekt vyskytující se v A i B → B – umělý i přirozený, efektní, náročný rozostření – prolínačka v rozostření obrazu – A → rozostřený A → rozostřený B → B smyk – prolínačka v rozostření prudkým pohybem kamery – A → rozostřený A → rozostřený B → B stíračka, obracečka, ...

Frida (J. Taymor, kamera R. Prieto, střih F. Bonnot, 2002) záběr přes zrcadlo, střih přes objekt MHS – Úvod, příprava videa

39 / 41

Zvukový záběr • • • • •

podobné charakteristiky jako obrazový záběr synchronní s obrazem (hlas postavy) asynchronní (šumění vody, hudební podkres) doplňuje obrazový záběr o nové informace – obrazový detail, zvukový celek informuje o prostředí celek – charakteristický zvuk prostředí detail – dílčí důležitý zvuk (kroky, stisknutí tlačítka, …) typicky uměle komponovaný z mnoha desítek zvuků – asynchronní zvuky prostředí – synchronní ruchy (kroky, bouchání dvěří, …) – synchronní dialogy (nahrávané kontaktně / postprodukčně)


40 / 41

Střih zvuku • •

nemusí kopírovat zvuk obrazu – střih zvuku často předchází střih obrazu zvuková interpunkce (obdoba obrazové) – nejčastěji prolínačka – okamžitá změna zvuku nepříjemná – ostrý střih – obdobný účinek jako obrazový ostrý střih – zvukový můstek – obdoba přechodu přes objekt (stejný zvuk v navazujících záběrech patří jiným objektům)

Valmont (M. Forman, kamera M. Ondříček, střih N. Danevic, A. Heim, 1989) zvukový můstek MHS – Úvod, příprava videa

41 / 41

příprava videa

Recommend Documents