Příprava materiálů pro studenty a zaměstnance s dyslexií

Příprava materiálů pro studenty a zaměstnance s dyslexií napsala Magdalena Ziemnicka

© Magdalena Ziemnicka 2013

DysVet

Příprava materiálů pro studenty a zaměstnance s dyslexií

Obsah

Co se čtenář naučí

Úvod Text a čtení Proč bychom měli materiály přizpůsobit potřebám osob s dyslexií? Jaké jsou náklady? Proč osoby s dyslexií potřebují materiály přizpůsobené jejich potřebám? Obecné pokyny k vytvoření vhodného textu pro osoby s dyslexií Rozvržení stránky Typ písma Styl psaní Nadpisy a zvýraznění textu

Cílem tohoto modulu je, vybavit učitele a manažery praktickými znalostmi, aby dokázali usnadnit učební a pracovní proces všem uživatelům, a zejména pak lidem s dyslexií.

Osvědčené postupy pro předávání informací. Čitelnost Prezentace Knihy a články Zprávy a zápisy Tvorba zpráv a zápisů – kontrolní seznam DysVet Tvorba testů – kontrolní seznam DysVet Formuláře Tvorba formulářů – kontrolní seznam DysVet Pokyny Elektronická pošta Případové studie – střední škola Případová studie - univerzita Případové studie – na pracovišti

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

2

DysVet


Úvod

Vše je o návrhu!

K tomu, aby jedinec dokázal pochopit prostředí, ve kterém se nachází, potřebuje informace. Přístupem k informacím tak získává znalosti, které mu zajistí řádné vzdělání, což má vliv na celý jeho další život. Přístup k informacím na pracovišti a schopnost tyto informace efektivně využít, přináší jedinci pracovní uspokojení.

Návrh dokumentu pro osoby s dyslexií se tolik neliší od návrhu dokumentu pro průměrného čtenáře kromě faktu, že je nutné věnovat daleko větší pozornost základním principům návrhu.

V současné době jsou informace v podobě textu všudypřítomné a čtením získáváme další vědomosti, studujeme, pracujeme a zabýváme se každodenními činnostmi. Ve školách a na pracovišti převládá text psaný. Děti a studenti stále častěji používají knihy v tištěné podobě než audioknihy. Také na pracovišti jsou poskytované informace převážně v psané formě.

Klíčem ke všemu je způsob, jakým jsou informace sdělovány. Pro jedince s dyslexií je při získávání informací důležitá rychlost a přesnost. Proto jsou tato dvě hlediska základem pro přípravu použitelných materiálů.

Těmi jsou: jasné rozložení stránky, logický tok informací a standardní typ písma.

3

DysVet


Text a čtení Náš mozek nebyl původně určen k tomu, abychom četli. Byli jsme k tomu donuceni kulturními a společenskými podmínkami. Učíme se číst a jsme k tomu vedeni naší kulturou. Čtení je tak zásadní, že si nemůžeme pomoci a text nepřečíst. Jinak řečeno, neumíme se podívat na slovo a nepřečíst si jej.

Pro většinu lidí je čtení automatická činnost, pro lidi s dyslexií tomu tak ale není.

Cvičení (tento test používejte v barevném provedení) Co nejrychleji si přečtěte slova v levém sloupci a pak v pravém.

Zelená Červená V roce 1936 byl tento experiment proveden Modrá J.R.Stroopem a ukázal, že máme potíže slova Žlutá přečíst. Naše čtení je ovlivněno dalšími faktory. V tomto případě je naše Modrá schopnost, slovo správně přečíst, ovlivněna Žlutá jiným názvem barvy, než jakou je slovo napsáno.

Zelená Červená Modrá Žlutá Modrá Žlutá

Proto je pojmenování objektů v pravém sloupci složitější, než pojmenování barev v levém.

Fakt, že pro většinu lidí je čtení automatickou činností, je výsledkem stovek hodin zkoušení, což také ukazuje, jak je náš mozek výkonný. Snadno však zapomínáme, že ne pro každého je čtení automatický proces. Každý čtenář vnímá text jinak. Někteří lidé mají pocit, že se text hýbe a houpe. Někteří jej vidí jako řeku. Lidé s dyslexií mají tyto obtíže neustále. Pro většinu lidí je čtení automatická a podvědomá činnost, ne však pro osoby s dyslexií. Bojují se čtením a s velkým úsilím čtou každé slovo písmenko po písmenku. Bohužel však touto rychlostí nejsou schopni zpracovat význam toho, co čtou. V tomto modulu naleznete návrhy, jak zlepšit přístup k informacím všem studentům, zejména pak těm s dyslexií.

Everatt a spol. (1998) ukázal, že osoby s dyslexií mají s výše zmíněným cvičením daleko větší obtíže než lidé, kteří dyslexií netrpí.

4

DysVet


Pro koho materiál připravujete?

Klíčové body

V této kapitole najdete nápady, jak připravit psaný text pro osoby s dyslexií a také pochopíte, proč jej tak vytvořit. Využití těchto dovedností je daleko větší, než jen pro osoby s dyslexií. Materiály mohou využít všichni studenti (viz tabulka níže). Například pro každého je mnohem jednodušší číst text, ve kterém jsou klíčová slova psaná tučným písmem, nebo který je rozdělen do odstavců. Potíže, které mají osoby s dyslexií, jsou stejné jako potíže všech ostatních, ale v jejich případě jsou mnohonásobně větší. Musíme zde zmínit, že 10 % populace tvoří lidé s dyslexií, a proto je dyslexie velmi běžný problém. Navíc je dobré si uvědomit, že řada lidí nemá diagnostikovanou dyslexii, přesto má podobné obtíže jako osoby s dyslexií. Tento přípravný proces je také přínosný pro učitele a manažery. Vytváření dokumentů, které jsou vhodné pro osoby s dyslexií, vyžaduje komplexní analýzu a porozumění tématu a také stanovení cílů pro sdělení informací. Jakmile se naučí, jak vhodně prezentovat informace určené pro osoby s dyslexií, získají takové znalosti, které jim zajistí úspěch všude.

Co je dobré pro osoby s dyslexií, je dobré pro všechny.

Potíže osob s dyslexií jsou stejné jako potíže všech ostatních, ale v jejich případě jsou mnohonásobně větší.

Prosím označte, která úprava je vhodná pro člověka s dyslexií a člověka bez dyslexie. Některé úpravy

Osoba s dyslexií

Čitelný rukopis



Stručný text



Poskytnutí vytištěné kopie při prezentaci



Klíčová slova v textu psát tučným písmem



Poskytnutí seznamu použitých zkratek



Zapsání pokynů



Osoba bez dyslexie

5

DysVet


Proč bychom měli materiály přizpůsobit potřebám osob s dyslexií? 1.Článek 9, Úmluvy OSN o právech osob s postižením říká, že všechny informace musí být osobám s postižením dostupné*. 2.Výuka a řízení lidí vyžaduje citlivý přístup a toleranci vůči rozmanitým potřebám studentů a zaměstnanců. 3.Příprava materiálů pro jedince s dyslexií znamená vytvořit takové prostředí, které je podpůrné a vhodné pro studium a práci. Vhodnou pomocí je učební a pracovní proces mnohem efektivnější. 4. Instituce získají prestiž. 5. Většina evropských zemí má takové právní předpisy, které říkají, že nikdo nesmí být znevýhodněn kvůli svému postižení.

Jaké jsou náklady?

Podpora osob s dyslexií přináší prestiž vaší instituci… V Polsku funguje program iniciovaný Polskou společností pro dyslexii, jež oceňuje školy, které postupují podle pravidel pro podporu studentů s dyslexií ‘Szkoła przyjazna uczniom z dysleksją’.

Příprava materiálů není nákladná. Vše co je třeba, je čas a práce navíc od osob, které informace vytváří (ať už je to učitel nebo zaměstnavatel). Znalost základních pravidel vytváření takovýchto materiálů je velmi důležitá, protože v současné době mohou být všechny informace vytvořeny s ohledem na osoby s dyslexií, což před 20 lety nebylo možné. Některé úpravy

Časové nároky

Celkové náklady

Vytištění textu na barevný papír (30 kopií)

10 minut

Váš čas + koupě barevných papírů.

Příprava seznamu použitých zkratek při výuce

10 – 20 minut

Váš čas

Odkazy: http://www.un.org/disabilities/convention/conventionfull.shtml 6

DysVet


Proč osoby s dyslexií potřebují materiály přizpůsobené jejich potřebám? Jeden z problémů osoby s dyslexií spočívá v přístupu ke slovům (odtud pochází název této poruchy z řečtiny ‘potíže se slovy’). Informace je kódována písmeny a proces dekódování způsobuje osobě s dyslexií velké potíže. (Podrobné informace týkající se potíží spojených s dyslexií naleznete v modulu 3 – Příčiny a důsledky.) Níže jsou popsány některé obtíže, které jsou specifické pro člověka s dyslexií, v kontextu s úpravou materiálů. Potíže u osob s dyslexií:  Může číst pomalu. To znamená, že čtení trvá dlouho, protože je nutné jej stále opakovat.  Může slova zaměňovat. Například, slovo „pes“ přečte a pochopí jeho význam jako „les“ nebo „postel“ zamění za „kostel“. Tento problém vede k celkovému nepochopení textu a tím pádem neúspěchu u zkoušky.  Může mít potíže s novou slovní zásobou.  Může být citlivý na barevný kontrast. Osoby s dyslexií často popisují, že „písmenka tančí“ a velmi rychle mají unavené oči. Text vytištěný na zářivě bílém papíru může být velmi obtížné přečíst.

Jak vnímá osoba s dyslexií text Na internetu (viz odkaz) najdete několik příkladů, jak mohou osoby s dyslexií vnímat text. Jedná se o zajímavou studii, která ukazuje, že osoby s dyslexií mohou mít potíže vnímat text, a proto čtou pomalu. Mějte však na paměti, že se jedná pouze o příklad a ne všechny osoby s dyslexií mají stejné obtíže a ve stejných oblastech (viz případová studie A a B).

 Může mít obtíže poslouchat a psát ve stejný okamžik.  Může mít obtíže s čitelným rukopisem.  Může mít potíže uspořádat si myšlenky na papír.  Může mít obtíže s obecným plánováním.

Odkazy: dyslexia/further-information/dyslexia-style-guide.html

7

DysVet


Obecné pokyny k vytvoření vhodného textu pro osoby s dyslexií

Vysvětlivky ke zkratkám

Ať už jste učitel či zaměstnavatel, pro přípravu materiálů určených pro osoby s dyslexií, existují základní pravidla. Níže naleznete několik možností.

SPU – specifické poruchy učení

Rozvržení stránky Rozvržení textu na stránce je pro osoby s dyslexií velmi důležité, protože čtení je pro ně často obtížný úkol, který vyžaduje daleko více času, než u osoby bez dyslexie. K dispozici máte několik možností, jak rozvrhnout text na stránce tak, aby byl čitelnější a snadno se v něm orientovalo.

ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorders (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou)

 Zarovnání textu vlevo je lepší, než oboustranné zarovnání.  Každé nové téma začněte psát na nové stránce.  Aby osoba textu lépe porozuměla, je text doplněn obrázky, fotografiemi a tabulkami. Je tak snazší se soustředit na řeč a do okraje si dělat osobní poznámky.

Text na obou stranách je stejný. Který se snáze čte? „Schránky hlavonožců jsou tvořeny aragonitem, což je velmi nestabilní minerál, který má tendenci se po smrti hlavonožce rozkládat. Někdy je nahrazen jinými minerály jakou jsou pyrity nebo vápenec , ale velmi často se schránka stejně rozpustí”.

„Schránky hlavonožců jsou tvořeny aragonitem, což je velmi nestabilní minerál, který má tendenci se po smrti hlavonožce rozkládat. Někdy je nahrazen jinými minerály jakou jsou pyrity nebo vápenec , ale velmi často se schránka stejně rozpustí”.

Typ písma: Comic Sans, šedé, 12 Pozadí: světle žluté

Typ písma: Times New Roman, černé, 12 Pozadí: bílé

Odkazy: dyslexia/further-information/dyslexia-style-guide.html *”Ammonites”, N. Monks a F. Palmer, p.33 8

DysVet


Typ písma

Klíčové body

 Používejte bezpatkový typ písma (Arial, Verdana, Calibri, Tahoma, Century Gothic, Trebuchet ). Jsou čitelnější než písmo patkové (Times New Roman).

Někteří přednášející mají obavy, zda svým studentům dovolit nahrát přednášky, které by pak mohli vyvěsit na YouTube. Jedním z řešení je, podepsat dohodu o využití takové nahrávky pouze k jejich vzdělávacím a osobním účelům.

Patkové písmo (SERIF) - u tohoto písma jsou malé nenápadné linie vedoucí od okraje písmen a symbolů

Bezpatkové písmo (SANS) - je typ písma, který nemá malé vyčnívající rysy tzv. Patky na konci tahu

 Velikost písma v tištěném dokumentu by neměla být menší než 12  Při prezentaci nepoužívejte písmo menší než 24

Styl psaní  Pište stručně a v krátkých větách. Je jednodušší se v nich orientovat a pochopit text. To platí pro všechny studenty. Nicméně to neznamená, že v textu nemůžete sdělit složitou zprávu.

Netiskněte na bílý papír, použijte raději světle žlutý. Osoby s dyslexií jsou často citlivé na barevný kontrast.

 Nezačínejte větu na konci řádku  Nepoužívejte pomlčky (např. rozdělení slov na části sla-bi-ka)  Vyhněte se dvojímu záporu.  Obecně dohodnutá maximální délka řádku, který lze snadno pochopit, by neměla být delší než 80 znaků.  Průměrná délka věty by měla být 15-20 slov.

9

DysVet


Nadpisy a zvýraznění textu  Důležité části textu by měly být zvýrazněny. Můžete změnit písmo na tučné, nebo text vložit do rámečků.

Zvětšené písmo je vždy čitelnější.

 Nepodtrhujte a nepoužívejte kurziva: text jako by „utíká“. Raději použijte tučné písmo.  NEPIŠTE HŮLKOVÝM PÍSMEM: je mnohem těžší jej přečíst.

Náš mozek rozpozná

tvary

slov

PÍSMENA, JE A KDYŽ POUŽIJEME VELKÁ B MNOHEM TĚŽŠÍ JE ROZŠIFROVAT

„V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí směs a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek”.

http://www.mrc-cbu.cam.ac.uk/people/matt.davis/cmabridge/

10

DysVet


Osvědčené postupy pro předávání informací. Čitelnost Zde se jedná o to, jak snadno lze text číst a vnímat. Některé země „přinutily” své instituce k tomu, aby ve všech oficiálních dokumentech používaly jasnou a jednoduchou formu řeči. Úmluva o právech osob s postižením* zmiňuje jednoduchou formu řeči ve článku 2: „Komunikace zahrnuje řeč, zobrazení textu, Braillovo písmo, dotekovou komunikaci, zvětšené písmo, přístupná multimediální zařízení, jakož i psaný jazyk, zvukové systémy, jednoduchou formu řeči (…). Ve článku 21 – Svoboda projevu a přesvědčení a přístup k informacím: „Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily možnost uplatnění jejich svobodného projevu a přesvědčení, včetně svobody vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky na rovnoprávném základě s ostatními , a to prostřednictvím všech forem komunikace dle vlastní volby, v souladu s definicí v článku 2 této úmluvy. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou úmluvy: Poskytují informace určené široké veřejnosti osobám se zdravotním postižením v přístupných formátech a technologiích vhodných pro různé typy zdravotního postižení, a to bez prodlení a dodatečných výdajů“. Index čitelnosti Existuje několik způsobů jak spočítat, jak jasně sdělujeme své myšlenky:

„Tak jako se o některých ženách říká, že jsou hezčí, když je nic nezdobí .... pak tento prostý styl rozdává radost, když je nepřikrášlen.... Všechny viditelné perly, jak už to bývá, budou vyjmuty. Ani natáčky nebudou použity. Všechna kosmetika, umělá bílá a červená, bude odmítnuta. Pouze elegance a upravenost zůstane”. (Cicero, The Orator, XXXIII, 76-79)

V roce 2010 B. Obama podepsal akt o jednoduché formě řeči, která zavazuje všechny výkonné složky k tomu, aby uváděly texty v jednoduché formě řeči.**

Níže je uvedeno několik kalkulátorů: http://gunning-fog-index.com/ http://www.readability-score.com/

Odkazy: *http://www.un.org/disabilities/convention/conventionfull.shtml http://www.un.org/disabilities/documents/maps/enablemap.jpg **http://www.plainlanguage.gov/

11

DysVet


Prezentace V poslední době vzrostl počet přednášek a projevů, které jsou doplněny o prezentaci. Dobrá prezentace by měla být nápovědou pro řečníka a dobrým názorným příkladem pro ostatní. I zde jsou však pravidla, jak vytvořit dobrou prezentaci pro osoby s dyslexií.

Zde je příklad DOBRÉHO ROZLOŽENÍ. Pozadí je obyčejné a je snadné na něm rozpoznat slova.

B

Zde je příklad ŠPATNÉHO ROZLOŽENÍ. Mezi písmeny a pozadím je malý kontrast a písmena jsou nečitelná.

Příklady špatných postupů



Toto jsou nejčastější chyby: Jiný typ písma na jednom snímku Pokud použijete různé typy písma, text není čitelný a nevypadá profesionálně.

Špatně navržená animace Animace by měly být ve všech dokumentech stručné. Pokud použijete příliš mnoho animací, publikum se může rychleji unavit. Vzorované pozadí Pokud je na fotografii mnoho detailů, nepoužívejte ji jako pozadí pro snímek. Příliš dlouhý souvislý text Posluchači si místo poslechu přednášky čtou dlouhý text na snímku.

12

DysVet


Tvorba prezentace – Kontrolní seznam DysVet



• Spíše použijte jednoduché pozadí, než velmi barevné nebo vzorované. • Použijte čitelný typ písma (bezpatkové, velikost nejméně 24). • Použijte atraktivní typ písma. Doporučujeme jiné typy bezpatkového písma, např. Lucida Console. • Připravte si snímek, který stanový strukturu vaší prezentace. • Každý snímek by měl mít jasný nadpis a také se ujistěte, že zodpovíte otázku položenou uvnitř snímku. • Jasně stanovte klíčové sdělení a ujistěte se, že vše ve vaší prezentaci je v souladu s tímto klíčovým sdělením. • Vhodně využijte obrázky. Je dobré text rozdělit ilustracemi a je pravda, že jeden obrázek vydá za tísíce slov. S obrázky to však nepřehánějte, příliš velké množství může zase rozptylovat pozornost. • Vysvětlete zkratky použité ve vaší prezentaci. • Vaše prezentace by měla být dostupná i v tištěné formě. Je jedno, zda ji nabídnete na začátku nebo na konci prezentace. • Rozešlete svou prezentaci emailem (nebo ji uložte na Dropbox, pokud je soubor příliš velký pro zaslání emailem).

13

DysVet


Knihy a dokumenty Pokud se v knize nachází dlouhý souvislý text, je často těžké ho rozdělit tak, aby byl patrný rozdíl mezi jednotlivými částmi a současně byly zachovány vztahy mezi zvolenými prvky. Netřeba dodávat, že toto je těžké pro všechny, zejména pak pro osoby s dyslexií.

Dobře strukturovaná kniha by měla mít v každé kapitole: Přehled, obsah a shrnutí.

Pokud se žák musí naučit text, pak by měl mít svou vlastní knihu/dokument. Každý čteme jinou rychlostí a každý student by měl mít možnost si psát své vlastní poznámky. Je dobrým zvykem, aby studenti s dyslexií mohli mít vypůjčené knihy na delší dobu. Ke čtení potřebují více času, stejně jako k vytvoření elektronických verzí (pdf, doc nebo mp3).

A

Někteří autoři si myslí, že když použijí ve svém textu sofistikovanější slova, bude to lepší a zároveň budou působit „inteligentnějším” dojmem. Výzkum však říká, že opak je pravdou. Dr. Daniel M. Oppenheimer (2005) http://www.ucd.ie/artspgs/semantics/ConsequencesErudite.pdf provedl výzkum, který ukazuje, že studenti si váží spíše těch autorů, kteří používají srozumitelný jazyk. Existuje anekdota o fyzikovi a vypravěči Richardu Feynmanovi, který se účastnil konference zabývající se „etikou rovnoprávnosti“. Feynman četl článek, kterému vůbec nerozuměl. Byl úplně bezradný, až si náhodně vybral jednu větu a analyzoval ji tak dlouho, dokud ji nepochopil. Věta, kterou si vybral, zněla takto: „Každý člen společnosti často dostává informace pomocí vizuálních a symbolických kanálů.”. Feynman si větu „přeložil“ a zjistil, že znamená toto: Lidé čtou. Stejným způsobem pak velmi brzy pochopil zbytek dokumentu.

14

DysVet


Čtyři způsoby prezentování informací Podívejme se na následující čtyři způsoby, jakými lze prezentovat informaci:

1. Souvislý text Pokud chceme podpořit zaměstnance s dyslexií, pak bychom měli brát v potaz tři hlavní oblasti, ve kterých má největší potíže: čtení, psaní a organizace.

Zaměstnanci často tvrdí, že neustále musí rychlým způsobem zpracovávat velké množství informací. Jde o případ, kdy zaměstnanec dostává každý den mnoho emailů a nedokáže rozlišit, co je pro něj prioritní. Další nesnáze přicházejí při čtení dokumentů, které jsou psané odborným jazykem (např. administrativní či finanční příručka). Řešením by mohlo být označení prioritních částí textů. Pro osobu s dyslexií je velmi frustrující, když má předčítat nahlas (např. během porady). Rozumný a citlivý manažer by v tomto případě neměl trvat na hlasitém čtení. Efektivní řízení zaměstnanců znamená předchozí plánování jejich úkolů, a tak by i čtení a psaní mělo být naplánováno předem. Pro studenta s dyslexií znamená napsat esej velmi náročný úkol. Stejně tak ale může být náročný pro osobu, která je v práci zvyklá psát mnoho dokumentů. Problémy jsou ještě umocněny stresem a časovým limitem. Pro zaměstnance by tak mohlo být užitečné, kdyby se seznámili s technikami efektivního psaní nebo vytváření poznámek; např. vytváření pojmové mapy (školení efektivního psaní). Užitečné jsou i poznámkové bloky (A4, A3), na kterých lze poznámky nebo pojmové mapy vytvářet. Další problematickou oblast tvoří vhodné uspořádání prostoru. V uživatelsky přívětivém pracovním prostředí by lidé měli vědět, kam co patří. Pokud zaměstnanec pracuje v kanceláři, měl by mít místo na své vlastní předměty a současně vědět, kde se nacházejí všechny dokumenty. Šetří to čas a práce je tak mnohem efektivnější. 15

DysVet


2. Text s tučně označenými klíčovými slovy Pokud chceme podpořit zaměstnance s dyslexií, pak bychom měli brát v potaz tři hlavní oblasti, ve kterých má největší potíže: čtení, psaní a organizace. Zaměstnanci často tvrdí, že musí neustále rychle zpracovávat velké množství informací. Jde o případ, kdy zaměstnanec dostává každý den mnoho emailů a nedokáže rozlišit, co je pro něj prioritní. Další nesnáze přicházejí při čtení dokumentů, které jsou psané odborným jazykem (např. administrativní či finanční příručka). Řešením by mohlo být označení prioritních částí textů. Pro osobu s dyslexií je velmi frustrující, když má předčítat nahlas (např. během porady). Rozumný a citlivý manažer by v tomto případě neměl trvat na hlasitém čtení.

Efektivní řízení zaměstnanců znamená předchozí plánování jejich úkolů, a tak by i čtení a psaní mělo být naplánováno předem. Pro studenta s dyslexií znamená napsat esej velmi náročný úkol. Stejně tak ale může být náročný pro osobu, která je v práci zvyklá psát mnoho dokumentů. Problémy jsou ještě umocněny stresem a časovým limitem. Pro zaměstnance by tak mohlo být užitečné, kdyby se seznámili s technikami efektivního psaní nebo vytváření poznámek; např. vytváření pojmové mapy (školení efektivního psaní). Užitečné jsou i poznámkové bloky (A4, A3), na kterých lze poznámky nebo pojmové mapy vytvářet. Další problematickou oblast tvoří vhodné uspořádání prostoru. V uživatelsky přívětivém pracovním prostředí by lidé měli vědět, kam co patří. Pokud zaměstnanec pracuje v kanceláři, měl by mít místo na své vlastní předměty a současně vědět, kde se nacházejí všechny dokumenty. Šetří to čas a práce je tak mnohem efektivnější.

16

DysVet


2. Text rozdělený do bodů Podpora zaměstnance s dyslexií 1. a. b. c.

Čtení Označte prioritní texty Čtení naplánujte předem Nenuťte ke čtení nahlas

2. Psaní a. Zorganizujte školení, jak psát efektivně (pojmové mapy) 3. Organizace a. Čas b. Prostor

4. Text ve formě pojmové mapy

17

DysVet


Zprávy a zápisy Uvědomte si, že zprávy a zápisy jsou shrnutím a pomocí pro další osoby a jejich budoucí jednání. Měly by jim připomenout, o čem se mluvilo a co se stane. Čtenář by měl velmi rychle získat přehled. Pamatujte si, že zápisy ze schůzek a porad by měly být velmi stručné a obsahovat klíčové výrazy. Dobře napsané zprávy by měly obsahovat následující:

Tvorba zpráv a zápisů – Kontrolní seznam DysVet Dobře navržená zpráva by měla



• Mít jasnou strukturu a seznam milníků • Obsahovat schémata, obrázky • Mít seznam užitečných odkazů, příloh

A

B

Dobře navržený zápis by měl

• Jasně ukázat, čeho bylo dosaženo • Mít odsouhlasené postupové body • Mít stanovené oblasti včetně osob, kteří jsou za ně zodpovědné

18

DysVet


Účelem testu je zhodnotit znalosti toho, kdo test píše. Některé testy jsou však navržené tak, že vyžadují vynikající krátkodobou paměť testovaného. (Ta však bývá pro osoby s dyslexií velkým problémem.) Pokud jsou otázky psané na jedné stránce a odpovědi na straně druhé, může u osob s dyslexií dojít k promíchání řádků a sloupců. Velké úsilí pak věnují i tomu, aby našli správné místo, kam napsat odpověď. Proto nemusí zkoušku zvládnout, i když znají správnou odpověď. Řešením by mohlo být připravení alternativních způsobů zkoušení. V tomto případě by test znamenal stejné otázky, ale možnost psát odpovědi na stejnou stranu. Dalším typem nevhodného zkoušení je pokládání otázek, které obsahují dva zápory. Např.: ‘Je těžké se neztratit při vyplňování formulářů? Osoby s dyslexií používají při čtení holistický přístup, a tak mohou vynechat předponu „ne“ a vybrat opačnou odpověď. Může jim také dlouho trvat, než otázku pochopí. Lepší je tedy otázku změnit: Je snadné se při vyplňování formulářů ztratit? Pro podporu žáků a jejich učitelů jsou též důležité prostory, kde se zkouška koná. Dobře připravená zkouška ověřuje znalosti a nikoliv vnímání studenta. Zkouška by měla být správně rozložená a obsahovat dobře napsané otázky. Scanner cards jsou pro všechny zkoušené velmi obtížné a osoby s dyslexií mohou být v tomto případě ve velké nevýhodě.



Příklady špatné praxe

Testy

1.

a. □

b. □

c. □

d. □

2.

a. □

b. □

c. □

d. □

3.

a. □

b. □

c. □

d. □

Testy mohou být špatné v mnoha ohledech. Zde je několik nevhodných způsobů uvedeno: Odlišné stránky Otázky a odpovědi na odlišných stránkách jsou náročné pro všechny, zejména pak pro osoby s dyslexií. Nevhodná velikost písma Písmo by nemělo být menší než 12, ale také ne příliš velké (pokud o to student výslovně nepožádá). Nečitelné písmo Někdy se testy kopírují mnohokrát, což může způsobit v některých částech nečitelnost textu nebo jeho chybění. Nedostatek místa Pamatujte, že v testu by mělo být dostatek místa pro odpovědi.

Testy nejsou dostupné v elektronické formě. Někteří studenti mají problémy se psaním, a tak by upřednostnili test na počítači.

19

DysVet


Tvorba testů – kontrolní seznam DysVet Dobře navržený test by:



•

měl být férový a stejný pro všechny. Žádný testovaný by neměl být znevýhodněn svým postižením.

•

neměl osobu s dyslexií omezovat v používání pomocné technologie při zkoušce. Navíc je to v rozporu s právními předpisy o rovnosti.

•

měl obsahovat otázky s možností výběru z více odpovědí. Tam kde je to možné.

•

neměl mít v nabídce možných odpovědí příliš dlouhé a složité věty, aby si je zkoušený dokázal zapamatovat, srovnat a porovnat.

•

měl mít elektronickou verzi, pokud je to reálné. Měla by také existovat možnost změny barvy pozadí, velikosti a stylu písma.

•

měl být napsán tak, aby význam slov nemátl čtenáře.

•

měl zajistit, aby zkoušený neustále viděl na otázky, když si připravuje odpověď.

20

DysVet


Příklady špatné praxe

Formuláře Formuláře je nutné vyplňovat skoro všude. Například: • Žádost o přijetí na vysokou školu nebo univerzitu • Žádost o práci • Zřízení bankovního účtu • Uplatňování nákladů • Dokončení projektové dokumentace • Rezervace letenky Na internetu je mnoho formulářů, u kterých nemáte k dispozici slovník ani žádnou pomoc. Navíc stránka vyprší, pokud formulář nevyplníte dostatečně rychle. Pro osoby s dyslexií jsou formuláře velmi obtížné, protože nejsou dost jasné. Obvykle jsou schváleny výhradně tvůrcem formuláře, který ví, kam informace umístit. Zde je několik bodů, které jsou ve formuláři velmi obtížné: Podmínkové věty , které je těžké pochopit a současně mohou být zavádějící. Následující text je z formuláře pro daňové přiznání. Pokud je částka na řádku 13 menší než €1.000 , musíte vyplnit řádek 17 nebo tabulku B. Kombinace otázky Příklad: Kdy jste naposledy vylepšili počítač a tiskárnu? Ve větě se současně ptáme na dva samostatné subjekty naráz (počítač a tiskárnu). Příliš složitý jazyk nebo skladba věty Namísto a a/nebo b adresát za účelem, který

Zkuste a nebo b nebo obě vy kvůli



Nebylo by vhodné, abychom jmenovali konkrétní příklady. Následující ukázky jsou však obtížné nejen pro osoby s dyslexií.

Rezervace letenky Některé letecké společnosti jsou již nechvalně známé, že uvádí spoustu věcí navíc. Dále používají matoucí drop down menu (kdy je obtížné najít možnost "ne, díky“) a používají dvojí zápor. (Pokud nechcete X, pak nedělejte Y.) Finanční formuláře I když jsou samotné formuláře relativně snadné, smluvní podmínky jsou obvykle psány malým písmem a obtížným jazykem, což je pro osobu s dyslexií velmi obtížné. Uplatnění výdajů Některé společnosti jsou tak laskavé, že nabízí výlohy při pracovním pohovoru, ale očekávají, že okamžitě vyplníte tiskopis. To je pro osobu s dyslexií velmi obtížné.

Odkazy: 21 http://www.plainlanguage.gov/howto/wordsuggestions/simplewords.cfm

DysVet

Preparing materials for the dyslexic learner and employee

Tvorba formulářů – kontrolní seznam DysVet Dobře navržený formulář by měl:



•

začít krátkou větou, která vysvětlí účel dotazníku.

•

být napsán krátkými větami v celém znění, čímž se sníží riziko nejednoznačných slov.

•

mít jasnou strukturu a otázky stejného charakteru by měly být pohromadě.

•

být napsán srozumitelně.

•

obsahovat otázky s nabídkou odpovědí.

• být dostupný online a offline. • mít možnost změnit formát (např. zmenšit text, použít barevné pozadí). •

mít u verze online k dispozici kontrolu pravopisu.

• obsahovat upozornění, pokud je čas na vyplnění formuláře omezen. Měl by také obsahovat možnost tento čas prodloužit. • jasně ukázat, kde uživatel nalezne Pomoc a Nápovědu, doplněnou kontaktním telefonním číslem. • mít u tištěné verze dostatek prostoru na psaní. • mít jasně definované položky, které jsou povinné. •

zabraňovat posouvání tam, kde je to možné.

• mít minimum rozbalovacích oken.

22

DysVet


Pokyny Pro dospělé jedince s dyslexií je obtížné postupovat podle pokynů, které jsou plné žargonu a psané dlouhými větami. Příklad: „Jakmile je žlutý běžný zámek umístěn na krabici, musí být běžný zámek M24 předán obsluze vypalovací pece, která je ve službě. Obsluha pece uloží běžný klíč M24 do běžné skříňky na klíče v kabině pece. Osoba, která umístila běžný zámek na skříňku M24 se musí odhlásit a předat kontrole také klíč. Stroj je nyní uzamčen”. Lepší verze: 1. Umístěte běžný zámek M24 na krabici. 2. Předejte běžný zámek M24 obsluze vypalovací pece. 3. Obsluha vypalovací pece umístí běžný klíč M24 do skříňky na klíče v kabině vypalovací pece.

B

4. Každý musí umístit zámek do skříňky a odhlásit se. 5. Stroj je nyní uzamčen.

E-maily Emaily jsou nejběžnějším způsobem komunikace. Někdy je jejich přebytek příčinou mnoha obtíží, a proto je dobré zaměstnancům zasílat pouze ty nejdůležitější informace a nezaplňovat shránku těmi zbytečnými. Dalším častým problémem je špatné pojmenování zprávy. Je dobré emaily správně pojmenovat. Později je pak snazší nalézt požadovanou informaci.

23

DysVet


Případová studie – na střední škole A. Daniel měl vždy potíže s dokonalým čtením. Velmi rychle se unavil – po 1 až 2 stránkách přestal číst. Nedostal se dokonce ani na konec kapitoly. Jeho učitel mu doporučil, aby používal barevné krycí fólie. Daniel následně oznámil, že se snížil čas, který nutně ke čtení potřebuje. Po nějakém čase začal učitel tisknout na barevné papíry potřebné poznámky pro všechny žáky. Potíže: Pomalé čtení Unavené oči Řešení:

Barevné krycí fólie

B

B. Lisa je prvním rokem na vysoké škole. Často měla problém se správným a rychlým čtením slov (zaměňovala písmena a namísto slova „parent” (rodič), četla slovo „partner”). I když jí učení zabralo více času, byla dobrou studentkou. Ve škole však měla problém s jedním předmětem – dějepisem. Učitel přinesl původní texty ze starých knih (okopírované z originálu), které jsou často psané malým a nečitelným písmem. Lisa požádala učitele, aby text zvětšil. Další hodinu přinesl učitel text zvětštený o 40 %, ale písmo bylo příliš velké a nedalo se číst. Příště požádala Lisa o zvětšení pouze 10 %. Problémy: Pomalé čtení Chybovost ve čtení Řešení: Zvětšený text

24

DysVet


Případová studie – na univerzitě C. Amy studuje prvním rokem geologii a má potíže s hodinami paleontologie. Vyučující profesor je mezinárodním expertem na tomto poli, oborem se zabývá mnoho let a je autorem mnoha vědeckých knih o paleontologii. Přednáší s vášní, zajímavě a rychle. Na tabuli zapisuje některé klíčové body a nové výrazy, ale nikdy nedělá přednášku s pomocí Power Pointu. Amy raději navštěvuje jeho přednášky, než čte knihy, které obsahují slova jako hlavonožci, archaeopteryx a Parapuzosia Seppenradensis. Amy je studiem nadšená, předmět se jí líbí a má ráda přednášky. Ale má potíže si dělat poznámky a zároveň poslouchat. Její písmo je velmi nečitelné. Pokusila si půjčit poznámky od spolužáka, ale nebylo to nejlepší řešení, protože nedokázala přečíst poznámky někoho jiného.

Měla pocit, že nezvládne závěrečnou zkoušku. Nakonec šla do poradny pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, kde jí doporučili, aby vyučujícího požádala o poznámky ke každé přednášce. Musela podepsat prohlášení, že poznámky použije pouze ke svému vzdělávání. Přednášející se nejprve zdráhal, ale nakonec uznal, že by bylo vůči studentům se speciálními vzdělávacími potřebami nefér, pokud by nevyužil i jiných metod prezentace. Proto se rozhodl začít používat Power Point a zjistil, že i pro něj samotného jsou přednášky zábavnější. Během času začleňoval do prezentace obrázky, což nikdy předtím neudělal. Jeho přednášky tak ožily, že vzrostl počet posluchačů, což potěšilo vedení univerzity. Zlepšil se průměr úspěšnosti u zkoušek, což potěšilo jeho nadřízené ještě víc. Hledáním vhodných materiálů se staly jeho přednášky zábavnější a snáze zapamatovatelné. To také vytvořilo platformu pro rozvoj dalších publikací, jejichž obsah byl více vizuální. Proto se publikace prodávaly lépe než publikace pouze s textem.

B A

Amy dostávala kopie snímků přednášek, dokonce si je začala sama upravovat pro pomoc při opakování. Profesor byl následně požádán, aby poslal prezentaci všem studentům. 25

DysVet


Užitečné odkazy a další četba: Dyslexia Style Guide http://www.bdadyslexia.org.uk/about-dyslexia/further-information/dyslexia-styleguide.html Úmluvia o právech osob s postižením http://www.un.org/disabilities/convention/conventionfull.shtml

Oppenheimer, D. M. (2005). "Consequences of Erudite Vernacular Utilized Irrespective of Necessity: Problems with using long words needlessly", Applied Cognitive Psychology. Zkreslovací efekti - vizualizace http://irlen.com.sg/irlen.html

Návrhy jednoduchých slov

A

B

www.plainlanguage.gov/howto/wordsuggestions/simplewords.cfm

Písmo http://www.sciencebuddies.org/science-fairprojects/project_display_board_fonts.shtml

Písmo pro prezentaci

http://www.labnol.org/software/tutorials/advice-select-best-fonts-for-powerpointpresentation-slides/3355

Dozatníky – dobré a špatné příklady http://cs3240team13.wordpress.com/2012/09/21/questionnaires-good-and-badexamples/

Barlett D., (2000), Dyslexia in the workplace, Athenaeum Press Ltd. Morgan E., (2000), The Dyslexic Adult in a non-dyslexic world, Athenaeum Press Ltd. Monks N., Palmer F., (2010) Ammonites, N. Monks& F. Palmer. 26

Příprava materiálů pro studenty a zaměstnance s dyslexií

Recommend Documents