PŘÍPADY ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

M a s a r y ko v a u n i v e r z i t a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

PŘÍPADY ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Cases of abuse of a dominant position in the Czech Republic

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ondřej KRČÁL, Ph.D.

Autor: Eliška KAPIČKOVÁ

Brno, 2015

1

2

3

4

Jméno a příjmení autora:

Eliška Kapičková

Název bakalářské práce:

Případy zneužití dominantního postavení v České republice

Název práce v angličtině:

Cases of abuse of a dominant position in the Czech Republic

Katedra:

Ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ondřej Krčál, PhD.

Rok obhajoby:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce „Případy zneužití dominantního postavení v České republice“ je popis jednotlivých případů zneužití dominantního postavení vzniklých v České republice a odhalených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže po roce 1999. První část práce se věnuje teoretickému pojetí jednotlivých typů zneužití dominantního postavení a jejich dopadům na spotřebitele, druhá část je zaměřena na popis dat ze Sbírky rozhodnutí Úřadu. Třetí část popisuje ekonomickou analýzu vybraného případu.

Annotation The objective of the submitted thesis „Cases of abuse of a dominant position in the Czech Republic“ is to describe individual cases of abuse of a dominant position formed in the Czech Republic and revealed by the Office for the Protection of Competition after 1999. The first part of the thesis is dedicated to the theoretical conception of the individual types of abuse of a dominant position and their impact on consumers, the second part is concentrated on description of the data from the Collection of the Office. The third part describes the economic analysis of selected case.

Klíčová slova Zneužití dominantního postavení, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, relevantní trh, nepřiměřené podmínky, vázání souhlasu, rozdílné podmínky, omezení odbytu, predátorské ceny, odmítnutí přístupu, rabaty, více ekonomický přístup, test hypotetického monopolisty.

Keywords Abuse of a dominant position, the Office for the Protection of Competition, relevant market, inappropriate conditions, tying, discrimination, limitation of production, predatory pricing, refusal to access, rebates, more economic approach, hypothetical monopolist test.

5

6

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Případy zneužití dominantního postavení v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Krčála, PhD., a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 19. dubna 2015

_____________________________ vlastnoruční podpis autora 7

8

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu této práce Ing. Ondřeji Krčálovi, PhD. za cenné rady a podněty, kterými přispěl k vypracování této práce, a zejména děkuji za jeho trpělivost, vstřícnost a velmi profesionální přístup.

9

10

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 1. Kapitola TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ .........................................................................................14 1.1 Pojem zneužití dominantního postavení ...................................................................................................... 14 1.2 Vývoj a legislativní rámec zneužívání dominantního postavení v ČR ........................................................ 15 1.3 Metodika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ..................................................................................... 16 1.4 Kategorizace zneužití dominantního postavení ........................................................................................... 18 1.4.1 Vynucování nepřiměřených podmínek ................................................................................................ 18 1.4.2 Tying .................................................................................................................................................... 19 1.4.3 Uplatňování rozdílných podmínek ....................................................................................................... 19 1.4.4 Omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů ................................................................ 20 1.4.5 Predátorské ceny .................................................................................................................................. 20 1.4.6 Odmítnutí přístupu ............................................................................................................................... 21 1.4.7 Rabaty .................................................................................................................................................. 21

2. Kapitola KLASIFIKACE JEDNOTLIVÝCH PŘÍPADŮ ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČR ..............................................................................23 2.1 Obecná charakteristika případů zneužití dominance ................................................................................... 23 2.2 Popis dat v tabulce ....................................................................................................................................... 24 2.3 Případy zneužití dominance v první instanci ............................................................................................... 24 2.3.1 Vynucování nepřiměřených podmínek ................................................................................................ 26 2.3.2 Tying .................................................................................................................................................... 29 2.3.3 Uplatňování rozdílných podmínek ....................................................................................................... 30 2.3.4 Omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů ................................................................ 34 2.3.5 Predátorské ceny .................................................................................................................................. 36 2.3.6 Odmítnutí přístupu ............................................................................................................................... 37 2.3.7 Jednotlivé výslovně neupravené skutkové podstaty ............................................................................. 40 2.4 Doplňující činnost Úřadu ............................................................................................................................. 42

3. Kapitola ANALÝZA EKONOMICKÉHO POZADÍ VYBRANÉHO PŘÍPADU ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČR..........................................................43 3.1. More economic approach ........................................................................................................................... 43 3.2 Student Agency a predátorské ceny ............................................................................................................. 44 3.2.1 Relevantní trh ....................................................................................................................................... 45 3.2.2. SSNIP test ........................................................................................................................................... 45 3.2.3 Aktuální vývoj případu Student agency ............................................................................................... 50

ZÁVĚR ....................................................................................................................................51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................54 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................57 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................59 11

12

ÚVOD V důsledku otevírání trhů a zvyšování konkurence se podnikatelé potýkají s mnohými problémy. Je pro ně těžší ustát konkurenční tlak, zaujmout spotřebitele a přesvědčit ho, že jejich produkt či služba jsou skutečně nejvhodnější. V případě otevření ekonomiky na nový trh proudí společnosti s vidinou zisku. Stávající firmy na tomto trhu se mohou obávat, že jejich výrobky a služby nebudou schopny soutěžit s levnější, kvalitnější či dosud nedostupnou produkcí. Mohou se uchylovat k tomu, že posílí svůj tržní podíl a následně využijí své ekonomické síly ke zničení takové konkurence všemi dostupnými nástroji, mnohdy i těmi nelegálními. Takové jednání společnosti se posuzuje jako zneužití dominantního postavení na trhu a je regulováno právem ochrany hospodářské soutěže. Cílem této práce je popsat jednotlivé případy zneužití dominantního postavení v České republice, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl po roce 1999, a to na základě dat dostupných ve Sbírce rozhodnutí Úřadu. Jelikož uveřejněné případy zneužití dominantního postavení jsou datovány prozatím pouze do roku 2012, provedená analýza se bude vztahovat k období let 1999-2012. Práce je tvořena třemi kapitolami. První část práce se věnuje teoretickému úvodu do problematiky zneužití dominantního postavení. Nejprve je zde objasněn samotný pojem zneužití dominantního postavení, jeho předpoklady a jeho právní úprava. Dále je zde vysvětlen postup Úřadu při odhalování a následnému prokazování zneužití dominantního postavení. Nakonec se první kapitola věnuje představení jednotlivých typů zneužití dominance a jejich dopadu na spotřebitele. Druhá část práce se zabývá klasifikací případů zneužití dominantního postavení na základě popisu dat ze sbírky rozhodnutí Úřadu. Tato část práce je rozdělena dle typů zneužití dominance, na začátku každého typu jsou případy krátce představeny, a dále přehledně seřazeny podle zvolených kritérií. Ve třetí části práce se pozornost soustředí na ekonomické pozadí vybraného případu. Nejdříve je zde charakterizován vývoj zahrnování ekonomického pohledu do rozhodování o zneužití dominance jak v rámci Evropy, tak v rámci ČR. Následně je zde analyzována ekonomická stránka případu, popsány zvolené metody a techniky této analýzy a aktuální vývoj tohoto případu.

13

1. Kapitola TEORETICKÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ Analýze jednotlivých případů zneužití dominantního postavení bude v této práci předcházet nejprve všeobecné vymezení pojmu zneužití dominantního postavení a důvod jeho výskytu na trhu, jeho historický vývoj a legislativní rámec, který se věnuje regulaci této oblasti soutěžního práva. Dále se tento oddíl bude orientovat metodiku příslušného orgánu při zjišťování zneužití dominance, tedy jednotlivé kroky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při posuzování a rozhodování, zda určitá společnost narušuje hospodářskou soutěž. Nakonec uvedu demonstrativní výčet typů, které lze podřadit pod koncepci zneužití dominantního postavení a jejich stručnou charakteristiku.

1.1 Pojem zneužití dominantního postavení Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže soustředí svou pozornost na čtyři typy ohrožení, a to „dohody mezi soutěžiteli, spojování soutěžitelů, zneužití dominantního postavení, nebo narušení ze strany orgánů veřejné správy.“ [§1 ZoOHS]. Tento právní předpis se dle vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zaměřuje zvláště na subjekty stojící v dominantní roli, oproti konkurujícím subjektům s marginální pozicí na trhu. [ÚOHS, 2009]. Dominantní pozice soutěžitele je upravena v Hlavě třetí příslušného zákona, který stanovuje, že dominantní pozici může mít jak jeden soutěžitel, tak i společně více soutěžitelů („společná dominance“), kteří mají takovou tržní sílu, jež jim dává možnost chovat se do určité míry nezávisle na konkurenci nebo spotřebitelích. [§10 ZoOHS]. Podíl, který soutěžitel musí na trhu dosáhnout, aby naplnil skutkovou podstatu zneužití dominantního postavení, je určen hranicí 40%. Platí zde vyvratitelná domněnka, že soutěžitel, který nepřekročí tuto mez, není v pozici dominantního postavení, pokud se však neprokáže opak například v souvislosti s velikostí ekonomické a kapitálové síly tohoto podniku. Rozhodnutí Úřadu sp. zn. S 36/99-230 nám pojem zneužití dominantního postavení dále specifikuje a říká, že je nutné najít rozdíl mezi samotnou existencí dominantní pozice, která sama o sobě neznačí nic protizákonného a protisoutěžního, především nikoliv v té době, jestliže byla dosažena v přiměřeném konkurenčním prostředí, a mezi zneužitím takové pozice, kterou lze označit jako správní delikt. Jádrem zneužití je užívání takových 14

praktik, jež se nepodobají těm, které by bylo možné uplatňovat při efektivní soutěži. [Rozhodnutí ÚOHS, 1999]. Předpokládejme tedy, že se na trhu objeví dominantní firma a důsledkem toho se sníží ceny v určitém odvětví. Prvotním impulsem může být představa proti-soutěžní strategie cílené na odrazení potenciálních konkurentů. Může však jít výhradně o konkurenční odpověď, která bude nakonec přínosná pro spotřebitele. Je nadmíru důležité vhodně definovat, co lze za praktiky ohrožující hospodářskou soutěž pokládat a co naopak hospodářskou soutěž zdokonaluje, a přispívá tak spotřebitelskému prospěchu. Možným důsledkem zneužívání dominantního postavení bývá eliminace konkurence dominanta a limitace trhu zboží a služeb, které má spotřebitel k dispozici. Omezování hospodářské soutěže tedy vede také ke snížení užitku spotřebitele. Položíme-li si otázku, proč se zneužívání dominantního postavení vůbec na trzích projevilo, odpověď je následující. Ke zneužívání dominantního postavení v ČR mohla přispět skutečnost, že po pádu minulého režimu probíhaly v mnoha zemích „procesy liberalizace, privatizace a deregulace“, které vyústily v potřebu čelit eventuálním soutěžitelům. [Motta, M., 2004:411]. V takovém prostředí mohla být soutěž s takovými podnikateli shledána jako velmi náročnou, proto se mohli určití jedinci uchylovat k aplikaci nástrojů narušujících hospodářskou soutěž za účelem udržení si svého stávajícího stanoviska na trhu. V současné době hospodářských unií, mezinárodních organizací na podporu obchodu a ekonomických dohod mezi státy se opět otevírá trh, narůstá konkurence a objevuje se strach společností z nedosažení zisku či snížení podílu na trhu a obava z následné ztráty zákazníků přecházejících k jiným výrobcům a poskytovatelům. Společnosti jsou vystaveny soutěžnímu tlaku, a mohou proto zneužívat své dominantní postavení. Některé podniky však nepanikaří a naopak využívají otevřenosti ekonomik jako příležitosti rozšířit svou působnost, upevnit svou pozici s cílem zničit konkurenční hráče na trhu. S rostoucím propojením trhů však vznikají i nové instituce operující na ochranu hospodářské soutěže se snahou zabránit tomuto jednání a posílit dohled nad firmami. Mezi takové ústavy instituce například orgány Evropské unie.

1.2 Vývoj a legislativní rámec zneužívání dominantního postavení v ČR Soutěžní právo se vyvíjelo již za první republiky. Byl vydán právní předpis č. 111/1927 Sb. z. a n., o ochraně proti nekalé soutěži. Zneužívání monopolního postavení bylo možné žalovat, avšak předkládání a vyhodnocování důkazních materiálů se zdálo velmi složitým procesem. Konání monopolního podniku muselo obzvláště ohrožovat samotnou existenci soutěžitele, čiré ztěžování cizího fungování bylo shledáváno jako důvod 15

nedostačující. Nadto se neposuzovalo chování monopolního podniku na monopolním trhu, jelikož na něm neexistovali další soutěžitelé, které by byl schopen ohrožovat, a dopad na spotřebitele nebyl rozhodující.

Zneužití monopolního postavení bylo chápáno více jako

doplňkové využití této pozice na navazujícím trhu. [Úřad, 2008:77 – 78]. V šedesátých letech byla publikována vládní vyhláška č. 169/1969, která v § 119a uváděla, že je zakázáno zneužívat své ekonomické postavení k neoprávněnému nebo nepoměrnému profitování ze škody jiných podniků nebo ze škody spotřebitelů. [Úřad, 2008:85]. První soutěžní zákon České republiky, který vznikl v roce 1991, přikazoval podnikům hlášení dominantního postavení na trhu. Avšak, tento raport byl doprovázen značnými obstrukcemi, neboť dosud nebyl vytvořen jednotný postup, jak určit daný tržní podíl, který by odpovídal dominantnímu postavení. Poněvadž zde po dlouhou dobu vládl režim, který soutěžní právo potlačoval, praxe v této oblasti byla nedostatečná k tomu, aby zákon plně reagoval na moderní tržní hospodářství a prostředí hospodářské soutěže. Přesto se objevovaly pokusy o vymezení dominantního podílu na trhu. Jakmile pak některé podniky své dominantní postavení nehlásily, mohly být potrestány pokutou. V roce 2001 vstoupil v platnost nový zákon na ochranu hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., který byl později novelizován po roce 2004 v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Právní ochranu hospodářské soutěže v současné době poskytují také předpisy Evropské unie, konkrétně Smlouva o EU, směrnice Rady Evropské unie a Evropského parlamentu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zabezpečuje správné fungování tržní konkurence, která podněcuje podnikatelské subjekty k maximálnímu zefektivňování a inovování výroby, tlaku na redukci nákladů a rovněž zlepšování kvality výrobků a služeb pro své spotřebitele.

1.3 Metodika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Úřad může ve správním řízení zahajovat případy možného zneužití dominantního postavení jednak z moci úřední, tedy z vlastní iniciativy, ale i na žádost. Zahájení řízení na žádost se děje především podnětem, nejčastěji ve formě stížnosti poškozené strany. Úřad následně provede šetření sestávající z několika základních a neopomenutelných kroků. Nejprve se obeznamuje s obviněnou společností, její činností a předmětem podnikání. Soustředí na odhalení všech souvisejících okolností jednání dominantního soutěžitele, seznamuje se s běžnými postupy a procesy, které obviněná společnost využívá při svém 16

podnikání. Poté se koncentruje na výslechy případných svědků, analýze důkazních listin a všech předložených materiálů týkajících se případu. Stěžejním úkolem Úřadu jsou tři kroky, které mají za důsledek označení firmy za dominantního soutěžitele nebo vyloučení dominantního postavení z chování obviněné společnosti. Prvním krokem je vymezení relevantního trhu. Relevantním trhem je podle zákona o ochraně hospodářské soutěže trh takových artiklů, které jsou z hlediska jejich společných znaků, ceny a plánované spotřeby totožné, srovnatelné nebo vzájemně zaměnitelné, a to na území, na němž jsou okolnosti soutěže dostatečně stejnorodé a výrazně odlišitelné od sousedících oblastí. [§2 ZoOHS]. Úřad definuje trh, na kterém firma působí ze tří hledisek – věcného, geografického a časového. Za účelem vymezení relevantního trhu se tedy většinou zjišťuje čím, na kterém místě a v které době jsou potřeby konzumentů uspokojovány. [Neruda, R., 2004:447]. Za věcný trh se pokládá trh zboží či služeb nabízených podnikatelem, které jsou zaměnitelné s jiným zbožím či službou, přičemž se klade důraz na to, že produkty, které jsou zaměnitelné jen z části, nevytváří složky relevantního trhu. [Neruda, R., 2004:448]. Jedná se např. o trh dodávek plynu nebo trh dodávek elektrické energie. Funta rozšiřuje definici produktového relevantního trhu o tzv. křížovou elasticitu dodávek, kdy je trh vymezen šíří, do které jsou firmy schopny realizovat dodávky. Se snazší substitucí mezi zdroji se křížová elasticita dodávek zvyšuje. [Funta, R., 2011:118]. Geografický trh pak představuje území, ve kterém se spotřebitel pokouší nalézt zaměnitelné zdroje preferovaných dodávek produktů. [Oliva, L., Šumbera, M., 1995:29]. Za geografický relevantní trh lze považovat kupř. území České republiky či území města Prahy. Vymezení časového trhu je důležité, poněvadž pozici konkurenta na trhu je důležité posuzovat v daném časovém horizontu. [Raus, D., Neruda, R., 2005:20]. Úřad ve svém rozhodnutí uvádí, že časový trh je předmětem zkoumání jen za situace, když v určitém momentu nebo etapě jsou podmínky soutěže výrazně odlišné než v obdobích ostatních. [Rozhodnutí ÚOHS, 1999].

Druhý krok Úřadu reprezentuje posuzování dominantního

postavení účastníka řízení na trhu. Využívá při tom definici dominantního postavení v zákoně a snaží se objevit společné znaky chování účastníka řízení s tímto vymezením. Třetí krok Úřadu spočívá v rozboru konkrétního případu, zejména v analýze použitých praktik této společnosti a hodnocení, zda se jedná o činnosti ohrožující hospodářskou soutěž. Jestliže Úřad shledá ve svém rozhodnutí, že účastník řízení zneužil v daném sporu své dominantní postavení, takovou to činnost narušující hospodářskou soutěž zakáže a ve většině případů uloží pokutu. Rovněž může uložit i povinnost vyrozumět ostatní poškozené strany o nápravě takového jednání a poskytnout jim všechny potřebné materiály, či předměty, ke kterým jim

17

byl dosud odepřen přístup. V závěru rozhodnutí v případě prvoinstančního řízení pak Úřad připojuje poučení o možnosti podání opravného prostředku.

1.4 Kategorizace zneužití dominantního postavení Zákonodárce při konkrétním vymezení typů zneužití dominantního postavení využívá jejich demonstrativní výčet: „Zneužitím dominantního postavení je zejména: přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu; vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku; uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu; zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů; dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny; odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením či k využití duševního vlastnictví, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé“ [§ 11 ZoOHS]. Tato enumerace však nevyčerpává všechny skutkové podstaty zneužití dominance. Pod tento pojem lze ještě podřadit několik praktik narušujících hospodářskou soutěž, které jsou konstruovány praxí Úřadu a nejsou v zákoně výslovně uvedeny, pro účel této práce jsou vybrány tzv. rabaty. Následující podkapitoly se budou zabývat jednotlivými typy zneužití dominantního postavení, na které jednak odkazuje zákon o ochraně hospodářské soutěže nebo které se často objevují v rozhodnutích Úřadu, jejich charakteristickými znaky a rovněž případy z rozhodovací praxe Úřadu a jejich příznačnými vlastnostmi. 1.4.1 Vynucování nepřiměřených podmínek Okolnosti vynucování nepřiměřených podmínek nasvědčují zneužití dominance v případě, že je vymáháno plnění, které je zjevně v disproporci k udělené kompenzaci. Takové zneužívání dominantního postavení pramení z přímého či nepřímého vynucování neúměrných cen nebo dalších nerovných ekonomických podmínek. Za zneužití lze považovat, když se podnik v dominantní pozici domáhá zaplacení určitých dávek za své služby, které nejsou přiměřené ve vztahu k ekonomické kvalitě poskytované služby. [Petr, M., 2010:326]. Signifikantní je vymezení pojmu nepřiměřená podmínka, příp. cena. Vodítko pro interpretaci tohoto výrazu může být komparace cenových hladin vztahujících se k produkci konkurentů, produkční náklady, přidaná hodnota. Za nejvíce spolehlivé parametry jde ale považovat kritérium reálných nákladů a kritérium požadované ceny. [Běhan, P., 2002:69]. 18

Spotřebiteli je způsobena pak újma tím, že musí akceptovat tyto nápadně nevýhodné podmínky diktované ze strany dominantní firmy, neboť nemá na daném trhu možnost dohody s jiným podnikem nabízejícím tutéž produkci, kterou preferuje. Dominantní podnik využívá své ekonomické síly, a také snížené či pro spotřebitele nedostupné konkurence. Spotřebitel pak tedy musí vynaložit více nákladů za službu dominantního podniku, kterou by od jiného podniku získal výhodněji. 1.4.2 Tying Esenciální podstatou vázání či tzv. tying je myšlenka, že produkt je nabízen prodejcem pod podmínkou nákupu jiného produktu, i když tento druhý produkt je možné pořídit jinde. Nákup je tedy vázán na splnění určité okolnosti. Jako nejjednodušší příklad lze uvést prodej automobilu: výrobce aut prodává automobil jako celek a ne zvláště pneumatiky, klimatizaci, navigaci či autorádio. [Motta, M., 2004:460]. Rozdílné zboží je prodáváno v jednom balíčku. Sofistikovanějším příklad zneužití dominantního postavení spočívá v rozhodnutí firmy, prodávající lyže, která se rozhodne prodávat lyžařské vybavení jen těm zákazníkům, kteří se zaváží, že si budou servis veškerého vybavení nechávat provádět výlučně od této firmy, a ne jiné. Za záporný dopad vázání můžeme proto považovat diskriminaci spotřebitelů, kteří mají různorodé preference, ale nemohou je následovat. Firma tak v souvislosti s vázáním souhlasu k uzavření smlouvy rozšiřuje monopol z jednoho produktu na produkt druhý. 1.4.3 Uplatňování rozdílných podmínek Diskriminace konkurenta je další demonstrací zneužití dominance. Spočívá v jednání dominující firmy, která upřednostňuje některé jiné kooperující podniky před ostatními tím, že jim nabízí rozdílné obchodní podmínky. Cílem takového chování je vyřadit některou společnost z dosavadní spolupráce. Dominant donucuje takovou společnost opustit společný trh z důvodu nižšího zisku. Nejčastějším případem uplatňování rozdílných podmínek je stanovování různých cen, což je taková praxe prodeje, kdy se stejný produkt nabízí různým odběratelům za různou cenu, přestože prodejní náklady jsou pro všechny stejné. [Posner, R., 2001:79–80]. Dopad na spotřebitele se může pak projevit v tom, že diskriminovaný odběratel nabízí své zboží a služby dráž, případně v omezené míře, a spotřebitel je tak nucen platit vyšší cenu za stejnou produkci, kterou by jinde mohl získat levněji, či je mu odepřeno nakupovat větší množství této produkce. Opět, tak jako i ve všech způsobech zneužití dominance, je zásadní zhodnocení, zda dominantní firma aplikuje tento postup z důvodu vyloučení konkurenta z hospodářské soutěže, anebo jen následuje pragmatické rozhodnutí. 19

1.4.4 Omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů Nejen proti konkurenci, ale i proti spotřebitelům se dominantní firma může chovat restriktivně. Takové chování se podle zákona o ochraně hospodářské soutěže projevuje „zastavením nebo omezením výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje.“ [§ 11 odst. 1, ZoOHS]. Co se týče poškození spotřebitele, existuje několik negativních dopadů. Spotřebiteli mohou být například zastaveny dodávky energií, a jelikož nemá alternativní zdroj ve formě jiného dodavatele, může na něm dominantní firma donucovat veškeré své požadavky. Za účelem vyšetření, zda se jedná o zneužití ve smyslu článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, je zapotřebí, aby odmítnutí dotčené služby bylo schopné vyvolat vyloučení jakékoli hospodářské soutěže na trhu z pozice uchazeče o službu, aby toto odmítnutí nemohlo být objektivně ospravedlnitelné a aby služba sama o sobě byla nepostradatelná pro veškerý provoz žadatele. [Petr, M., 2010:338]. 1.4.5 Predátorské ceny Politika nepřiměřeně nízkých neboli tzv. predátorských cen se na první pohled zdá neškodná pro spotřebitele, ale důsledky této strategie v dlouhodobém měřítku negativně dopadají na všechny účastníky na trhu. V podstatě jde o snižování cen na takovou úroveň, která konkurenty vytlačuje z odvětví, neboť nepokrývá jejich náklady. Firma, která tyto ceny stlačuje, se vzdává krátkodobého zisku, aby zlikvidovala konkurenci a profitovala až v dlouhém období. Z toho důvodu soutěžitelé opouštějí odvětví, které se pro ně stává ztrátovým. Současně tato situace odstrašuje jiné podnikatele od vstupu do tohoto odvětví, neboť zde není vidina zisku. Vítěz této hry – dominant, pak získává většinový trh pod svou správu. Nejvyšší soud v USA v případu Cargil, Inc. vs. Monfort of Colo, Inc., 479 U.S. 104, 117 (1986) vymezil nepřiměřené predátorské ceny jako ceny pod patřičnou úrovní nákladů s cílem zlikvidovat jiné soutěžitele v krátkém období, a regulace soutěže v dlouhém období, a dále jako ceny nad hranicí průměrných variabilních nákladů, ale pod hranicí celkových nákladů. [Rozhodnutí ÚOHS, 2000]. Pro lepší ilustraci se uvádí tzv. příběh hluboké kapsy: Velká firma může vyhnat malé konkurenty z trhu vedením cenové války, která znamená ztrátu pro všechny. Ale malý konkurent má omezené zdroje (malou kapsu), a nebude proto schopen přežít ztrátu v dlouhém období. Dříve nebo později to bude muset vzdát a opustit trh dovolující velkým firmám zvyšovat ceny a kompenzovat ztráty. Jakmile predátorská firma započne zvyšovat ceny za účelem náhrady ztrát minulého období, poškodí tímto zvýšením cen spotřebitele, kteří budou za její produkci nuceni platit takovou cenu, jakou si predátorská firma stanoví, jelikož nebudou mít možnost vybrat si alternativní podnik poskytující 20

obdobnou produkci, neboť predátorská firma svým počínáním konkurenci z trhu již vyloučila. Konečný efekt tohoto predátorského chování (pokud je úspěšné) bude zhoršení blaha v dlouhém období, poněvadž eliminuje hospodářskou soutěž. [Motta, 2004:412 – 413]. Predátorská firma však musí důkladně zvážit, zda takovéto chování skutečně podniku přinese očekávaný výnos a zda není prozíravější se s konkurencí naopak spojit, či sloučit v jednu korporaci a následovat tak cestu kooperace. 1.4.6 Odmítnutí přístupu Problematika odmítání přístupu k podnikovému duševnímu vlastnictví, sítím či infrastruktuře se mnohdy váže na rozhodnutí firmy, zda investovat do výzkumu a vývoje v dané oblasti podnikání. V průběhu toho, kdy společnost zvažuje zapojení kapitálu do zlepšování technologií, vstupuje do procesu vláda, která leckdy požaduje příslib podniku, že výsledky výzkumu, které by mohly přinést celkový prospěch a blahobyt ekonomice státu, společnost v budoucnu poskytne veřejnosti, zejména konkurenci. Jakmile je však vývoj ukončen, firma je v pokušení tento slib odmítnout. [Motta, M., 2004:65]. Zahájí taktiku odepření přístupu k těmto technologiím. Je otázkou, jak dlouho si podnik může držet svou výhodu, aniž by poškozoval hospodářskou soutěž. Avšak pokud bude vláda nutit podniky odhalovat své konkurenční výhody, může to vést k tomu, že přestanou inovovat. Při posuzování případů je proto podstatné především to, zda podnik odmítá zpřístupnit svou síť z důvodu vyloučení konkurence z trhu a narušení hospodářské soutěže, nebo se chová přirozeně ekonomicky a ani nepovažuje za spravedlivé domáhání konkurence přístupu k infrastruktuře, sítím či duševnímu vlastnictví. Pokud firma znemožňuje přístup k nějaké službě či produktu jiné firmě, na zákazníky této poškozené firmy se pak odepření přístupu rovněž přenáší, neboť nemají k dispozici tuto odepřenou službu nebo výrobek či jejich modifikaci. To se děje například pokud je firmě odepřen přístup k určitému materiálu potřebnému k výrobě dané produkce. 1.4.7 Rabaty Rabaty představují libovolné odpočty z ceny poskytnuté při provedení určitých podmínek, jde o slevu z primární hladiny ceny. [Šilhán, J., 2009:222]. Rabaty se projevují tedy uzavřením dohod mezi soutěžiteli, které poškozují jiné soutěžitele, kteří se takové dohody neúčastní, a tím narušují i hospodářskou soutěž. Tyto dohody ale musí být prokazatelně uzavírány s dominantním podnikem a současně musí i oslabovat konkurenční prostředí. Označit jednání podniku za zneužití dominance lze jen tehdy, pokud rabatový 21

systém stanovený dominantní firmou má za cíl zajištění výhradního obchodu s touto dominantní firmou, a tím i vyloučení konkurence. [Raus, D., Neruda, R., 2005:122]. Spotřebitel se pak může cítit poškozen tím, že mu je nabízena produkce pouze od firem, které se účastní těchto rabatů, a tudíž nemá možnost svobodně zvolit například levnější či kvalitnější produkci od jiné firmy, která se těchto rabatů neúčastní.

22

2. Kapitola KLASIFIKACE JEDNOTLIVÝCH PŘÍPADŮ ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČR Úkolem této kapitoly bude uspořádání jednotlivých případů, které řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po roce 1999. Práce se nejprve zaměří na obecnou sumarizaci případů, následně budou případy rozčleněny podle druhů zneužití dominantního postavení a dalších kritérií. Východiskem následující kapitoly pak bude učinění závěrů na bázi analýzy těchto dat a popis ekonomického pozadí případů.

2.1 Obecná charakteristika případů zneužití dominance Veškeré informace související s kauzami, které jsou předmětem rozboru této práce, jsou získány ze sbírky rozhodnutí Úřadu dostupné na webových stránkách. Případy jsou datovány až od roku 1999, starší případy nejsou v internetové databázi Úřadu evidovány, proto se výzkum bude soustředit na spory vzniklé po roce 1999. Data budou sledována až do roku 2012, jež je posledním rokem, kdy byly případy dosud uveřejněny. Úřad během této třináctileté rozhodovací praxe v oblasti zneužití dominantního postavení zahájil celkem 124 řízení. Pravděpodobně však existují i neodhalená zneužívání dominantního postavení, která by počet řízení ještě navýšila. Podstatnou část zahájených řízení tvoří případy první instance. Pod jednotlivé oblasti zneužití dominantního postavení charakterizované v první kapitole této práce se vždy daly podřadit alespoň dva praktické případy. Úřad však ve své činnosti zaznamenal i několik případů výslovně nedefinovaných v zákoně, které budou v této práci taktéž zahrnuty a na základě vybraných kritérií popsány. V první části této kapitoly bude věnována pozornost prvoinstančnímu řízení Úřadu. Případy potvrzující zneužívání dominantního postavení i případy, jež byly zamítnuty v prvním stupni pro nenaplnění skutkové podstaty zneužití dominantního postavení, budou uspořádány podle zvolených kritérií. První část také dále shrne případy, které nespadají do demonstrativního výčtu typů zneužití dominantního postavení uvedených v zákoně, ale ustálenou rozhodovací praxí Úřadu se pod tuto definici podřazují. Druhá část kapitoly zmíní případy týkající se doplňující činnosti Úřadu vážící se k určování účastníků řízení, řízení obsahující zrušení předběžného opatření či řízení o vyměření úroku.

23

2.2 Popis dat v tabulce Kauzy zneužití dominantního postavení jsou řazeny do tabulek podle vybraných kritérií. Případy v jednotlivých instancích jsou rozčleněny nejprve podle typů zneužití dominance, jejichž klasifikace byla uvedena v první kapitole. Spory jsou dále odlišeny pořadovým číslem, a také spisovým číslem, tedy odkazem na zevrubnější informace o daném případu ve Sbírce rozhodnutí Úřadu. Následující charakteristika je rok, ve kterém rozhodnutí Úřadu vstoupilo v platnost, čili rok zahájení řízení není pro účel této práce zohledněn. Velmi podstatný je pak název soutěžitele, což je jméno firmy, jež je účastníkem řízení. Pátá základní vlastnost zahrnutá v tabulce podniku zneužívajícího dominantní postavení je věc, o níž se jednalo. Jde o stručné shrnutí předmětu sporu mezi účastníky řízení.

Tato práce nemá

v úmyslu detailně hodnotit všechny právní aspekty sporu, jeho hmotné a procesní stránky, ale pouze vyzdvihnout to nejpodstatnější z celého případu. Nejnáročnější část rozhodovacího procesu Úřadu připadá na vymezení relevantního trhu z hlediska věcného, geografického a časového. Tento rozbor zahrnuje například regresní analýzy či znalecké posudky a právě v této fázi se Úřad rozhoduje, zda podnik naplňuje definici zneužití dominantního postavení. Co se týče časového trhu, ten se obvykle vymezoval jako trh trvalý. Určení geografického trhu může působit problémy například v případě, kdy se firma nachází v pohraničních oblastech, kdy spotřebitelé mohou hledat alternativní zdroje i v sousedních zemích. Věcné vymezení relevantního trhu zpravidla tvoří nejobsáhlejší úsek. Předposledním kritériem, které je identifikováno v tabulce, je pak výše udělené pokuty ze strany Úřadu. Ve statistikách na stránkách Úřadu sice nefiguruje zneužití dominance na prvních příčkách, je to ale z důvodu, že kartelové dohody, které tyto pozice obsazují, většinou tvoří několik společností, mezi které se uvalená pokuta rozděluje. Po přepočítání uvalených pokut na jeden podnik se pak zneužívání dominance dostává mezi ty nejvyšší udělené. Závěr tabulky pak uzavírá informace o velikosti tržního podílu, jehož velikost často spolehlivě indikuje existenci zneužití dominace. [Raus, D., Neruda, R., 2005:100]. V některých případech byl tržní podíl ale předmětem obchodního tajemství a nebyl výslovně uveden.

2.3 Případy zneužití dominance v první instanci Z celé řady rozhodnutí Úřadu bylo v první instanci projednáváno celkem 63 případů. V následujících grafech jsou pro lepší ilustraci kauzy první instance bez odlišení jednotlivých typů zneužití dominance zobrazeny podle četnosti v jednotlivých letech. První graf vyobrazuje pouze prokázané zneužití dominantního postavení v první instanci. Z dat je patrné, že počet vydaných rozhodnutí v první instanci má klesající tendenci zejména po roce 2004, 24

tedy po vstupu do Evropské unie. Možným důvodem poklesu vydávaných rozhodnutí je implementace evropského práva, které důsledněji vyšetřuje, zda vůbec došlo k narušení hospodářské soutěže, či se spíše jednalo o konkurenční boj. Druhý graf znázorňuje počet zamítnutých případů v první instanci pro nenaplnění definice zneužití dominantního postavení. Graf č. 1: Počet prokázaných případů zneužití dominantního postavení v I. instanci

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Rok

Pramen: vlastní zpracování Graf č. 2: Počet zamítnutých případů zneužití dominantního postavení v I. instanci

Počet zamítnutých případů v jednotlivých letech 6 Počet případů

Počet případů

Počet prokázaných případů ZDP v jednotlivých letech

5 4 3 2 1 0

Rok

Pramen: vlastní zpracování

25

2.3.1 Vynucování nepřiměřených podmínek Úřad v oblasti vynucování nepřiměřených podmínek zaznamenal během let 1999 – 2012 celkem osm případů, jež jsou uspořádány v tabulce podle níže uvedených kritérií. Následující tabulka pak shrnuje zamítnuté případy v tomto typu zneužití dominantního postavení. V tomto typu zneužití společnost Jihomoravská plynárenská, a.s. (dále „JME“) vybírala na rámec svých oprávnění peněžní částky za osazování plynoměrů od svých zákazníků, což Úřad shledal jako jednání v rozporu s předpisy tehdy platného energetického zákona, který říká, že „že odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřícího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.“ [§ 25 EZ]. JME ale využila, že je pro odběratele jediným dostupným dodavatelem plynu, a tito odběratelé pak neměli jinou možnost, než jejím podmínkám vyhovět a osazení zaplatit, čímž utrpěli finanční újmu. Rovněž jednání společnosti Pražská energetika, a.s. (dále „PRE“), shledal Úřad jako narušující hospodářskou soutěž, neboť přijímala zálohy od odběratelů, ale z těchto záloh čerpala více finančních prostředků, než by korespondovalo se spotřebou těchto odběratelů. Úřad obdržel znalecký posudek, který potvrzoval, že „zákazník po většinu doby platí více, než skutečně odebere; ještě přesněji řečeno, zákazník platí více, než PRE očekává, že odebere.“ [Rozhodnutí Úřadu, 1999]. PRE představovala pro mnoho zákazníků jediného dodavatele, čímž opět vynucovala placení těchto nepřiměřených cen za své dodávky. Společnost Plzeňska energetika, a.s. zneužila své dominantní postavení tím, že vypověděla stávající smlouvy s dodavateli a současně zaslala návrhy nových výlučných smluv, jež obsahovaly nepřiměřené podmínky ve formě zvýšených cen bez objektivně ospravedlnitelného důvodu. Tyto ceny neodpovídaly průměrným cenám jiných dodavatelů v dané oblasti, ale protože Plzeňská energetika zaujímala na trhu dominantní postavení, mohla tyto podmínky na dodavatelích vynucovat, jelikož tito dodavatelé neměli možnost najít alternativního odběratele. Jednání společnosti Intermilk, s.r.o. spočívalo ve vynucování nepřiměřených podmínek ve svých nově vytvořených smlouvách s dodavateli kravského mléka pod pohrůžkou ukončení spolupráce. Dodavatelé kravského mléka byli v těchto smlouvách nuceni k prominutí úroků z prodlení z dluhů, které společnost Intermilk vůči nim měla, jinak by jim tato společnost nezabezpečila potřebný odbyt. Dodavatelé museli tyto podmínky tedy 26

akceptovat z důvodu nedostatečných možností najít jiného odběratele, čímž utrpěli finanční ztrátu. Česká pošta, s.p. (dále „ČP“), v rámci zabránění neplacení faktur za zásilky podporuje platbu prostřednictvím výplatních strojů, jež jsou vlastnictvím ČP. Opravu těchto strojů specifikovala ve svých obchodních podmínkách, ve kterých uvádí, že ji provádí pouze zástupce výhradního prodejce (tedy zástupce ČP). Servis výplatních strojů od zástupce ČP byl pro spotřebitele velmi drahý, a domáhali se možnosti opravit si stroje od levnějších společností, což ČP zamítla, čímž omezila hospodářskou soutěž. Středisko cenných papírů ve svém ceníku služeb zpoplatnilo některé své služby tak, že tyto služby hradila část majitelů účtů všem ostatním majitelům účtů, čímž společnost vymáhala takové plnění, které bylo zjevně nepřiměřené poskytované službě. Tímto jednáním poškozovalo některé své zákazníky, kteří neměli možnost díky monopolnímu postavení společnosti najít alternativního poskytovatele podobné služby. Společnost Sazka, a.s. oslabila hospodářskou soutěž kladením nepřiměřených podmínek prodeje a zpětného odevzdávání losů, kdy odběratel losů nebyl schopen stanovit sortiment, kvantitu ani dobu splatnosti losů. Sazka vynucovala na odběratelích nepřiměřené požadavky ve smlouvách, kterým byli nuceni vyhovět i přes finanční ztrátu z důvodu, že zaujímala dominantního postavení na trhu. Jednání společnosti RWE Transgas, a.s. vykazovalo také znaky zneužití dominantního postavení, jelikož tato společnost požadovala po zákaznících nepřiměřeně vysoké zálohy za dodávky zemního plynu. Tyto zálohy neodpovídaly průměrné spotřebě zákazníků, ale z důvodu, že odběratelé nebyli schopni najít jiného dodavatele, museli tyto podmínky bez výhrad přijmout, jinak by mohli být odpojeni od plynárenské sítě společnosti RWE.

1.

Číslo spisu

S102/9 92000/9 9-210

Rok

Věc věcný

1999

JME, a.s.

výběr peněžních částek nad rámec oprávnění

trh dodávek plynu konečnému spotřebiteli

27

geografický

časový

území bývalého JM kraje

trvalý

42 359

Tržní podíl v %

Vymezení trhu Název soutěžitele

Výše pokuty v tis. Kč

Pořadové číslo

Tabulka č. 1 Zneužití dominance v oblasti vynucování nepřiměřených podmínek

-

2.

3.

4.

S10/991370/9 9-210

S48/001480/0 0-210

S60/99240

Pražská energetika, a.s.

1999

Plzeňská energetika, a.s.

2000

2000

Intermilk, s.r.o.

Česká pošta, s.p.

5.

S59/001450/0 0-210

2000

6.

S1/02 687/02 - VOI

2002

Středisko cenných papírů

2004

Sazka, a.s.

2009

RWE Transgas, a.s.

7.

8.

S189/0 3 ÚOHSS52/20 09/DP7933/2 009/82 0

získávání finančních prostředků nad rámec protiplnění

trh dodávek elektrické energie konečnému odběrateli

neoprávněné vynucování uzavření výlučných smluv smlouvy podmiňující vzdání se úroků z prodlení stanovování podmínek pro používání výplatních strojů nepřiměřeně stanovené ceny za služby pro jednotlivé majitele účtů nepřiměřené podmínky ve smlouvách s obstaravateli

území hl. města Prahy a města Roztoky u Prahy

trh dodávek zemního plynu, vzdušného plynu, tepla, vody konečnému spotřebiteli

území, na kterém se nacházejí technické sítě dodavatele

trh nákupu syrového kravského mléka

území, které je tvořeno svoznými linkami společnosti

trh servisu (údržby a oprav) vnějších částí výplatních strojů trh služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů provozování okamžitých loterií (stírací losy) trh maloobchodní ch dodávek zemního plynu zákazníkům z kategorie maloodběr a domácnosti

stanovil zákazníkům nepřiměřeně vysoké zálohy

trvalý

5 000

-

-

1 000

-

trvalý

90

45

-

-

území ČR

trvalý

území ČR

trvalý

300

100

území ČR

trvalý

12 000

OT

regiony, na nichž se nacházejí distribuční sítě

-

10 000

-

Pramen: vlastní zpracování na základě Sbírky rozhodnutí ÚOHS

Pořadové číslo

Tabulka č. 2 Zamítnuté případy v oblasti vynucování nepřiměřených podmínek

Číslo spisu

Rok

Název soutěžitele

1.

S 86/2000-510/01-230

2001

Kabel Net

2.

S 2/2001-1265/01-VO I

2001

FCA

3.

S 84/2000 - 1100/02-VO1

2002

UPC

28

Věc

nepřiměřeně zvýšil ceny za programové nabídky k újmě spotřebitelů nepřiměřeně zvýšil ceny za programové nabídky k újmě spotřebitelů nepřiměřeně zvýšil ceny za programové nabídky k újmě spotřebitelů

4.

S 149/04-7790/04-OHS

2005

Středisko CP

5.

S 148/04 - 1554/05-OHS

2005

ISPAT NOVÁ HUŤ

účtování emitentům cenných papírů cenu za službu vedení registru emitenta za období po zrušení emise cenných papírů nepřiměřené zvyšování cen tekutého surového ocelárenského železa


2.3.2 Tying Druhým typem oblasti zneužívání dominantního postavení je vázání souhlasu, jinak též tying. Úřad se tímto typem zneužití zabýval toliko ve dvou případech v průběhu let 1999 – 2012. Spory jsou opět řazeny podle svých základních vlastností v tabulce. Společnost Pražská energetika, a.s. podmiňovala uzavření smlouvy s odběratelkou na dodávku energie do restaurace uhrazením nedoplatků za předchozího odběratele využívajícího prostor restaurace před touto odběratelkou. Pokud odběratelka chtěla tedy uzavřít smlouvu o dodávce energie, musela nejprve zaplatit dlužné částky za dodávky energií. K restauraci byla možnost připojit energii pouze prostřednictvím PRE, která tak podmiňováním zneužila svého dominantního postavení. Jednání společnosti Východočeská energetika, a.s. opět naplňovalo skutkovou podstatu zneužití dominantního postavení, neboť tato společnost vázala uzavření kupních smluv o dodávce elektřiny se společností Adlerberg, a.s. na podmínku uzavření Smlouvy o přistoupení k závazku, jejímž obsahem byl závazek společnosti Adlerberg, a.s. vyrovnat účastníku řízení pohledávku náhradou za společnost Taila, s.r.o. Stejně jako v předchozím případě měla jedna společnost plnit závazek za jiného dlužníka, se kterým neměla žádný ručitelský vztah, ale díky nemožnosti najít alternativního dodavatele musela na tento závazek přistoupit.

Číslo spisu

S11/99720/99210

Rok

Věc věcný

1999

Pražská energetika, a. s.

podmínění uzavření smlouvy zaplacením dluhu za předchozího odběratele

29


geografický

časový

území města Prahy

trvalý

Tržní podíl v %

1.



Pořadové číslo

Tabulka č. 3 Zneužití dominance v oblasti tying

408

-

2.

S67/021257/0 2-VO I

Východočeská energetika, a.s.

2002

podmínění uzavření kupních smluv o dodávce elektřiny uzavřením smlouvy o přistoupení k závazku


území, na kterém se nacházejí technické sítě účastníka řízení

trvalý

700

100


Následující tabulka shrnuje zamítnuté případy zneužití dominantního postavení v oblasti vázání souhlasu.

Pořadové číslo

Tabulka č. 4 Zamítnuté případy v oblasti tying

Číslo spisu

Rok


Věc

Jihomoravská plynárenská, a.s Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.

podmiňování souhlasu s rekonstrukcí domovního plynovodu za podmínky přemístění hlavního uzávěru plynu finančním nákladem investora podmiňování dodávky do nemovitosti po změně jejího vlastníka přistoupením nového vlastníka k dluhu

1.

S 140/04-7130/04ORP

2004

2.

S 14/05-4260/05OOHS

2005


2.3.3 Uplatňování rozdílných podmínek Okruh uplatňování rozdílných podmínek čítá celkem jedenáct případů v průběhu let 1999 – 2012. Tyto kauzy jsou seřazeny v tabulce podle svých typických znaků. Společnost Česká pojišťovna, a.s. zneužila své dominantní postavení tím, že při znehodnocení vozidel při opravě přiznala částku jen těm klientům, kteří o ni zažádali, tudíž ti, co aktivně nepožadovali přiznání této částky, ji nedostali. Česká pojišťovna tak uplatňovala rozdílné podmínky vůči svým neaktivním klientům, a způsobovala jim takto újmu. Jednání společnosti ČSAD Praha Florenc, a.s., které narušovalo hospodářskou soutěž, spočívalo v domáhání za užití autobusového stání a za jednorázovou koncesi ke vstupu do nádražních prostor Praha Florenc snížené ceny od provozovatelů veřejné vnitrostátní autobusové dopravy a naproti tomu zvýšené ceny od provozovatelů mezinárodní autobusové dopravy. Mezi provozovateli byly tak činěny významné rozdíly, čímž byli tito provozovatelé ekonomicky poškozováni. 30

Společnost ČSAD Praha Florenc, a.s., uplatňovala rozdílné cenové podmínky pro uživatele autobusových stání opakovaně. Opět požadovala jiné platby za užití autobusových stání od různých provozovatelů bez objektivně ospravedlnitelného důvodu. Stejně jako v předchozím případě bylo ale toto jednání shledáno jako narušující hospodářskou soutěž a poškozující provozovatele. Společnost ČEZ, a.s. řešila klesající potřebu hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie, jež se objevila v roce 1999 v důsledku snížení spotřeby elektrické energie v ČR, postupným snížením nákupu hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie bez objektivně ospravedlnitelného důvodu výhradně od jednoho z dlouhodobých dodavatelů hnědého uhlí, a to Mostecké uhelné společnosti, a. s., i když jiným dodavatelům nákupy hnědého uhlí neredukovala. Jednání společnosti Radio Mobil, a.s. také naplňovalo znaky zneužití dominantního postavení, jelikož tato společnost za uskutečnění hovoru do sítě společnosti Český Mobil, a.s. požadovala od svých zákazníků zaplatit vyšší částky než za uskutečnění hovoru do sítě Eurotel Praha, s.r.o. bez objektivně ospravedlnitelného důvodu. Vůči těmto provozovatelům mobilních sítí uplatňovala rozdílné podmínky, čímž narušila hospodářskou soutěž mezi mobilními operátory. S předchozím případem souvisí i jednání společnosti Eurotel Praha, s.r.o. Eurotel spolupracoval s firmou Radio Mobil, a.s. a rovněž účtoval svým zákazníkům vyšší částky za volání do sítě Český Mobil, a.s., než za volání do sítě společnosti Radio mobil, a.s. Společnost Český mobil byla tedy z obou stran těchto soutěžitelů poškozována a byly jí kladeny bariéry pro vstup do odvětví mobilních operátorů. Společnost Lom, s.p. narušila hospodářskou soutěž tím, že účtovala společnosti Proze, s.r.o. rozdílnou částku, a také požadovala jiný specifický způsob platby za opravářskou příručku, než jak činila vůči jiným společnostem odebírající tuto příručku oprav. Společnost Proze

tak

byla

poškozována

uplatňování

rozdílných

podmínek

bez

objektivně

ospravedlnitelných důvodů. Ski areál Špindlerův mlýn, a.s. uzavíral smlouvy obsahujících rozdílné podmínky za užívání prostor Ski areálu, které se týkaly poskytování či neposkytování přístupu, a rovněž možnosti přenositelnosti jízdenek v závislosti na daném obchodním partnerovi. Obchodní partneři byli tedy diskriminováni dle preferencí Ski areálu. 31

Společnost RWE Transgas, a.s, zneužila svého dominantního postavení tím, že stanovovala ve svých návrzích smluv vztahujících se k nákupu a prodeji zemního plynu rozdílné podmínky pro ty společnosti, které nebyly součástí holdingu RWE, čímž tyto společnosti diskriminovala. V případě, že společnost patřila ke skupině RWE, dostávaly se jí výhodnější podmínky, naopak společnosti, jež nespadaly do této skupiny, byly poškozovány méně výhodnými obchodními podmínkami. Linde Technoplyn, a.s. uzavírala smlouvy s odběrateli vážící se k dodávce plynu v technických lahvích, které obsahovaly rozdílné ceny za srovnatelné dodávky plynu bez objektivně ospravedlnitelného důvodu. Někteří zákazníci tedy platili vyšší ceny za tyto dodávky naproti ostatním zákazníkům platícím nižší ceny za plyn v technických lahvích. Linde Technoplyn takto postupovala z důvodu udržení si stávajících zákazníků či získání zákazníků od konkurence tím, že jim na míru přizpůsobovala podmínky smluv, které byly však odlišné od těch podmínek, jež poskytovala ostatním zákazníkům neohrožených konkurenčním dodavatelem. Společnost České dráhy, a.s. zneužila svého dominantního postavení tím, že uplatňovala rozdílné podmínky vůči odběratelům ohledně poskytování služeb týkajících se železniční nákladní dopravy a přepravy. Některým odběratelům ČD stanovily velmi nevýhodné podmínky, čímž tyto odběratele znevýhodňovaly oproti jiným a způsobovali jim poškození ve formě vyšších nákladů.

2.

Číslo spisu

S28/99230

S27/99 – 950/99210

Rok

Věc věcný

1999

Česká pojišťovna, a.s.

nepřiznání částky automaticky všem zákazníkům

1999

ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s.

požadavek rozdílných cen

trh služeb poskytování zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla trh služeb poskytovaný ch dopravcům autobusovým i nádražími

32

geografický

časový

území ČR

trvalý

území města Prahy dostupné MHD

trvalý

Tržní podíl v %

1.



Pořadové číslo

Tabulka č. 5 Zneužití dominance v oblasti uplatňování rozdílných podmínek

10 000

100

-

>60

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

S27/99 – 540/00210

S105/99 -100/00210

S19/011290/01 -VOI

S18/011300/01 -

S65/021207/02 -VO 1

S209/03 7780/03 -ORP

S 53/0514253/0 6/610

S199/20 0201259/2 008/820

S220/06 13976/2 008/830

2000

ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s.

2000

ČEZ, a.s

2001

Radio Mobil, a.s.

2001

Eurotel Praha, spol. s r.o.

2002

Lom, s.p.

2005

Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s.

2006

2008

2009

RWE Transgas, a. s.

Linde Technoply n a.s.

České dráhy, a.s.

požadavek rozdílných cen

snížení odběru uhlí od jednoho dodavatele účtování zákazníkům za volání do jedné sítě částku vyšší, než do sítě druhé účtování zákazníkům za volání do jedné sítě částku vyšší, než do sítě druhé stanovil rozdílnou výši a způsob platby návrhy smluv obsahovaly rozdílné podmínky rozdílné podmínky ve smlouvách koupě a prodeje uplatňování rozdílných cen ve smlouvách uplatňování rozdílných cen za služby železniční nákladní dopravy

trh služeb poskytovaný ch dopravcům autobusovým i nádražími trh hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie v elektrárnách trh poskytování mob.radiotel. služeb ve veřejných mob. tel. sítích GSM trh mobilních raditel.služeb ve veřejných mobilních tel. sítích GSM a NMT trh poskytování opravářské příručky trh provozování lyžařských sjezdových tratí, vleků a lanovek dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků trh dodávek technických plynů v lahvích trh železniční nákladní dopravy substrátů přepravovan ých ve velkých objemech

území města Prahy dostupné MHD

trvalý

40

území ČR

trvalý

10 000

60

území ČR

trvalý

15 000

>30

území ČR

trvalý

48 000

>30

území ČR

trvalý

lyžařský areál Špindlerův Mlýn

sezónní -období zimní lyžařsk é sezóny

území ČR

-

100

2 800

>90

-

370000

92,6

území ČR

-

12 000

OT

území ČR

-

270000

OT


33

-

Následující tabulka shrnuje zamítnuté případy možného zneužití dominantního postavení ve formě uplatňování rozdílných podmínek.

Pořadové číslo

Tabulka č. 6 Zamítnuté případy v oblasti uplatňování rozdílných podmínek

Číslo spisu

Rok


1.

S83/00-83/01-220

2001

Pyroservis a.s.

2.

S84/99 - 1920/01-VO II

2001

ČNTS, s.r.o.

3.

S19/01-3690/05-OOHS

2005

RadioMobil a.s.

4.

S130/04-4769/06-620

2006

Intergram

5.

S192/03-12884/06-720

2006

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

6.

S273/06-21087/06/610

2006

ČEZ, a.s.

7.

ÚOHS-S069/2010/PřŘ3898/2011/320/KPo

2012

Czech Coal Services a. s., Mostecká uhelná a.s., United Energy, a.s.

Věc

uplatňování rozdílného přístupu vůči soutěžitelům ucházejícím se o certifikaci dílny rozdílné podmínky při zadávání reklam na TV Nova zákazníkům účtuje za srovnatelné služby rozdílné ceny uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění při udělování oprávnění uplatňování rozdílných podmínek a cen při pronájmu digitálních okruhů stanovení rozdílných podmínek ve smlouvách účtování rozdílné ceny za shodné či srovnatelné plnění prodej uhlí


2.3.4 Omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů Úřad od 1999 do 2012 vydal rozhodnutí v oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů celkem ve třech případech. Všechna kritéria uspořádání jsou uvedena v tabulce. Následující tabulka dále vyjmenovává kauzy z oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu na úkor spotřebitelů, které byly zamítnuty. Společnost Česká rafinérská, a.s. v průběhu vyjednávání uzavření smluv o dodávce petrochemických surovin zastavila dodávky společnosti Chemopetrol, a.s., která je na těchto dodávkách od společnosti Česká rafinérská, a.s. závislá. Tímto jednáním Česká rafinérská zneužila své dominantní postavení tím, že takto vynucovala uzavření smluv se společností Chemopetrol, čímž jí způsobovala značnou újmu bez objektivně ospravedlnitelných důvodů. Jednání společnosti UPC Česká republika, a.s., spočívalo ve zneužití dominantního postavení tím, že po předcházejících opětovaných stížnostech pana J. Š. na závadné a 34

vypadávající dodávky televizního signálu, došlo k vypovězení Smlouvy o provozu a užívání distribuční sítě kabelových rozvodů bez oznámení objektivních důvodů. UPC tak znemožnila přístup panu J. Š. k dodávkám televizního signálu. Neumožnila mu totiž, aby si zajistil alternativního dodavatele, čímž ho poškodila. Pan J. Š. tedy musel strpět chybné připojení televizního signálu od společnosti UPC. Teplárenská společnost Hlinsko, s.r.o. zastavila své dodávky tepelné energie a teplé užitkové vody spotřebitelům v důsledku vyjednávání podmínek týkajících se uzavření nových smluv na tyto dodávky. Zneužila svého dominantního postavení proti odběratelům tím, že očekávala značné obstrukce při nalezení jiného dodavatele. Odběratelé měli skutečně omezené možnosti získání alternativních dodávek, tudíž museli akceptovat tyto obchodní podmínky. Dopravní podnik Ústeckého kraje, a.s. zneužil svého dominantního postavení tím, že náhle přerušil provoz spojů linkové autobusové dopravy z důvodu nezaplacení požadované finanční částky od Ústeckého kraje. Toto jednání mělo značný dopad na spotřebitele, poněvadž jim způsobilo újmu spotřebitelům, protože se nemohli dostatečně připravit a přizpůsobit výpadku linkové autobusové dopravy.

1.

S142/022186/02VO II

2.

S63/021208/02VO

3.

S115/045000/04ORP

Rok

2003

2003

2004

Česká rafinérská, a.s.

UPC Česká republika, a.s.

Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r.o.

Věc

přerušení dodávek v rámci vyjednávání podmínek vypovězení Smlouvy o provozu a užívání distribuční sítě kabelových rozvodů přerušení dodávek tepelné energie v rámci vyjednávání podmínek

Tržní podíl v %

Číslo spisu



Pořadové číslo

Tabulka č. 7 Zneužití dominance v oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu

věcný

geografický

časový

trh petrochemických surovin se samostatnými subtrhy

území ČR

trvalý

8000

50

trh služeb spočívajících v dodávkách televizního signálu

lokality, do nichž je tel. signál dodáván skrze kabelový rozvod

trvalý

100

100

trh dodávek tepelné energie

sídliště Hlinsko

trvalý

500

100

35

4.

S227/0619569/06SOHS II

2007

Dopravní podnik Ústeckého kraje, a.s.

přerušení provozu spojů autobusové dopravy

poskytování dopravních služeb v regionální linkové autobusové dopravě

území Ústeckého kraje

trvalý

700

75


Pořadové číslo

Tabulka č. 8 Zamítnuté případy v oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu

Číslo spisu

1.

S 118/99-763/00240

Rok


2000

Wrigley, s.r.o.

2.

S 34/00- 1140/00210

2000

Pražská energetika, a.s.

3.

S 64/00-1660/00210

2000

Středočeská energetická a.s.

4.

S 1/05-3864/05OOHS

2005

Lesy České republiky, s.p.

2009

Czech Coal Services a.s

5.

ÚOHSS069/2008/DP15868/2009/820

Věc

ukončení dodávek zboží některým dlouhodobým odběratelům bez ospravedlnitelného důvodu a odmítnutí dodávek nových druhů žvýkaček některým odběratelům neoprávněným vynucováním úhrady částky 69.694,50 Kč pod pohrůžkou přerušení dodávky elektrické energie ukončení dodávky elektřiny pro odběrné místo v důsledku neoprávněného vynucování úhrady ukončení smluvních vztahů založených Smlouvami o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví společnost pokračuje v omezování dodávek uhlí


2.3.5 Predátorské ceny Predátorské ceny se v rozhodnutích Úřadu za roky 1999 – 2012 vyskytovaly výhradně ve dvou případech. Jejich nejpodstatnější charakteristiky jsou představeny v následující tabulce. Stanovování nepřiměřeně nízkých cen je v českém prostředí méně časté, nicméně případ Student Agency, s.r.o., patřil mezi nejvíce medializovaný typ zneužití dominantního postavení a jeho vývoj se v tisku nadále objevuje. Nelze vytvořit tabulku zamítnutých případů, neboť taková rozhodnutí nebyla ještě vydána. Společnost Dattelkabel, a.s. se záměrem získání majoritní pozice na trhu dodávek televizního signálu a přesvědčení co největšího množství zákazníků, aby odešli od konkurence a přešli k Dattelkabel, poskytovala ceny pod úrovní průměrných celkových nákladů za dodávky televizního signálu. Dattelkabel pak nárazově zvedl ceny až o 289% ve 36

smyslu kompenzace prodělečného období z let 1998 – 2000, čímž zneužil svého dominantního postavení a poškodil také své zákazníky, kteří nemohli změnit dodavatele z důvodu předchozího zničení konkurence touto společností. Zmiňovaná společnost Student Agency, s.r.o., zneužila své dominantní postavení tím, že za své jízdenky stanovila nepřiměřeně nízké ceny oproti cenám konkurenční společnosti Asiana, s.r.o., a dále posílila četnost svých spojů, to obojí na trasách, které shodně využívala také Asiana, s cílem vyřadit tuto společnost z trhu veřejné linkové autobusové dopravy. Student Agency tak narušila hospodářskou soutěž

2.

Číslo spisu

S085/001789/00230

ÚOHSS162/200 8/DP4490/201 0/820/D Br

Rok

2000

2011

Dattelkabel, a.s.

STUDENT AGENCY, s.r.o.

Věc

programové nabídky za ceny pod hranicí průměrných celkových nákladů za účelem ovládnutí trhu

věcný

geografický

služby spočívající v dodávkách televizního signálu prostřednictv ím kabelového rozvodu

lokality, do nichž je televizní signál dodáván skrz kabelový rozvod provozovat ele

trh poskytování služeb veřejné linkové osobní autobusové dopravy na trase Praha – Brno

dlouhodobé uplatňování nepřiměřeně nízkých cen

časový

trvalý

trasa Praha – Brno

-

Tržní podíl v %

1.



Pořadové číslo

Tabulka č. 9 Zneužití dominance v oblasti predátorských cen

7 800

-

6 185

75


2.3.6 Odmítnutí přístupu Znemožnění nebo odepření přístupu k podnikovému duševnímu vlastnictví, sítím či infrastruktuře figuruje mezi častými praktikami narušujícími hospodářskou soutěž v ČR. Úřad projednával a rozhodoval během let 1999 – 2012 celkem sedm případů. Typické vlastnosti těchto případů jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka vyobrazující zamítnuté případy v oblasti odmítnutí přístupu obsahuje pouze jedno rozhodnutí a je publikována níže. 37

Společnost Lom Praha, s.p. vlastnila technickou dokumentaci sloužící k provádění oprav v leteckém průmyslu. Tuto dokumentaci obsahující opravářskou příručku vztahující se k opravám leteckých motorů odmítla poskytnout jinému soutěžiteli, čímž mu zabránila v jeho ekonomické činnosti a poškodila jej. Adamovské strojírny, a.s. (dále jen „Adast“) odepřely přístup k nákupu náhradních dílů pro tiskové ofsetové stroje vlastní výroby ostatním soutěžitelům, kteří provozovali opravy těchto tiskových strojů, čímž jim znemožnily vykonávat jakoukoli práci a připravily je tak o případné tržby. Na dodávku náhradních dílů měl Adast monopol, tudíž odběratelé náhradních dílů nemohli získat tyto součástky od jiného soutěžitele. Společnost SPT Telecom, a.s. (dále jen „Telecom“) znemožnila přístup ke svojí telekomunikační síti tím, že odmítala uzavřít smlouvu se společností Dattel, a.s. o poskytování telekomunikačních služeb. Dattel jednal se společnosí Telecom se záměrem, aby také mohl poskytovat telekomunikační služby. K poskytování těchto telekomunikačních služeb ale potřeboval využívat sítě společnosti Telecom. Telecom zneužil svého dominantního postavení a přístup ke své síti bez ospravedlnitelných důvodů odepřel. Společnost Český Telecom, a.s. odepřel nabídku ostatním Internet Service Providerům (dále jen "ISP") k poskytování ADSL, aby i další ISP měli možnost koncovým odběratelům poskytnout k dispozici přístup k Internetu prostřednictvím technologie ADSL, přestože již Český Telecom vlastnil službu založenou na této technologii a měl ji připravenou do té míry, že ji měl možnost nabídnout koncovým spotřebitelům, a dále že o poskytnutí této velkoobchodní nabídky Český Telecom zavrhl s dalšími ISP zahajovat jakákoli jednání. Jednání společnosti Čas service, a.s., která je nájemcem autobusových prostor, spočívalo v odmítnutí poskytnout přístup k užití autobusových stání vnitrostátní i mezinárodní linkové autobusové dopravy společnostem Bítešská dopravní společnost, s.r.o., Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s.r.o., Břežanská dopravní společnost, s.r.o., a společnosti BK BUS, s.r.o. Tímto jednáním Čas service zneužil své dominantní postavení díky postavení jediného nájemce těchto autobusových prostor bez objektivně ospravedlnitelných důvodů. Technické služby Prostějov, s.r.o. odmítly uzavřít smlouvu s panem P. M. o poskytnutí obřadu posledního rozloučení v Prostějově v obřadní síni bez objektivně ospravedlnitelných důvodů. Jednání společnosti způsobilo újmu nejen panu P. M., ale i ostatním pozůstalým, jelikož jim bylo znemožněno zařídit pohřeb dle svých možností a požadavků. 38

ČSAD Liberec, a.s. odmítl společnosti Student agency, s.r.o. poskytnout vjezd do prostor autobusového nádraží náležící společnosti ČSAD Liberec, a.s. bez objektivně ospravedlnitelných důvodů, čímž poškozoval Student agency, které bylo znemožněno poskytovat odbavení cestujícím užívajícím služeb společnosti Student agency. ĆSAD Liberec tak zneužil svého dominantního postavení.

1.

Číslo spisu

S36/9 9-230

2.

S110/ 99230

3.

S104/ 992070/ 99210

4.

S252/ 02891/0 3ORP

5.

S279/ 03 1639/ 04ORP

Rok

Věc věcný

1999

1999

1999

2003

2004

Lom Praha, s.p.

Adamovské strojírny, a.s

SPT Telecom, a.s., Dattel, a.s.

Český Telecom, a.s., GTS Novera, a.s.

Čas – Service, a.s.

odmítnutí poskytnutí opravářské příručky znemožněn přístup k nákupu náhradních dílů odmítnutí uzavřít dodatek ke smlouvě o propojení k síti

odmítnutí přístupu k připojení na internet pomocí služby xSDL

odmítnutí poskytování přístupu provozovatel ům veřejné linkové osobní dopravy

trh provádění generálních oprav leteckých pístových motorů trh náhradních dílů pro tiskové stroje Adast

trh provozování jednotné telekomunikač ní sítě trh zprostředková ní přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmov ých technologií xDSL (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikač ními sítěmi trh služeb poskytovanýc h dopravcům autobusovým nádražím ve Znojmě

39

Tržní podíl v %



Pořadové číslo

Tabulka č. 10 Zneužití dominance v oblasti odmítnutí přístupu

geografický

časový

území ČR

trvalý

1 000

-

území ČR

trvalý

500

-

území UTO 02 Praha

od počátku poskyto vání služby Internet 99

2000

-

lokality, kde jsou nataženy veřejné pevné telekom. sítě.

trvalý

23000

98

území města Znojma

trvalý

1 500

100

6.

S133/ 046840/ 04ORP

7.

S12/0 53865/ 05ÚHS

2004

2005

Technické služby Prostějov, s.r.o.

ČSAD Liberec, a. s.

odmítnutí uzavření smlouvy o zabezpečení obřadů

neumožnění Student Agency využívání autobus. nádraží v Liberci

trh služeb provádění obřadů posledního rozloučení v obřadní síni trh služeb poskytovanýc h autobusovým nádražím subjektům provozujícím veřejnou osobní autobusovou dopravu

území města Prostějov

trvalý

1 500

100

území města Liberec

trvalý

2 500

-


Pořadové číslo

Tabulka č. 11 Zamítnuté případy v oblasti odmítnutí přístupu

1.

Číslo spisu

S 279/03-6320/05-SOHS I

Rok


2005

Čas - Service a.s.

Věc

odmítnutí poskytování přístupu některým provozovatelům veřejné linkové osobní dopravy do prostoru autobusového nádraží Znojmo


2.3.7 Jednotlivé výslovně neupravené skutkové podstaty Mimo výše uvedené konkrétní příklady typů zneužití dominantního postavení byly v soutěžním právu praxí konstruovány i další projevy narušující ochranu hospodářské soutěže, jež tvoří speciální skupinu, pro kterou je pro účely této práce vyhotovena individuální tabulka shromažďující jejich charakteristické vlastnosti. Tyto případy nejsou v zákoně o ochranu hospodářské soutěže výslovně definovány. Úřad v letech 1999 – 2012 projednal a rozhodl celkem tři takové případy. Všechny případy zneužití dominantního postavení se týkaly společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Tato společnost uzavírala smlouvy obsahující cenové plány se svými zákazníky – podnikatelskými subjekty. Tyto cenové plány zahrnovaly mimo jiné závazek zákazníků provolat každý měsíc nejnižší vymezený rozsah hovorů a dále že budou používat z veškerých svých pevných telefonních linek k hlasovému provozu toliko služeb O2. 40

1.

2.

3.

Číslo spisu

S1/03 3250/ 03ORP

S127/ 043210/ 05OHS

ÚOH SS1/03 1263/ 2012/ 810/Š Vl

Rok

Zneužití

Věc věcný

2004

2005

2012




rabaty

rabaty

rabaty

uzavírání smluv na poskytnutí cenových plánů nebo dodatků ke smlouvám na poskytnutí cenových plánů cenové plány, které vytváří bariéru pro rozvoj konkurenc e

uzavírání smluv na poskytnutí cenových plánů nebo dodatků ke smlouvám na poskytnutí cenových plánů

trh poskytová ní veř. telefonních služeb určených podnikatel. subjektům prostřednic tvím veř. pevných tel. sítí trh poskytová ní přístupu do veřejné pevné telekomuni kační sítě bytovým stanicím 1 trh poskytová ní veřejných telefonních služeb určených podnikatel ským subjektům prostřednic tvím veřejných pevných tel. sítí

geografický

území České republiky, kde jsou nataženy veřejné pevné telekomuni kační sítě území České republiky, kde jsou nataženy veřejné pevné telekomuni kační sítě

území České republiky, kde jsou nataženy veřejné pevné telekomuni kační sítě

časový

trvalý

81700

85

trvalý

21 000

97

trvalý

93108

-

Pramen: vlastní zpracování na základě Sbírky rozhodnutí ÚOHS 1

Úřad vymezil věcný trh dále jako: trh poskytování přístupu do veřejné pevné telekomunikační sítě podnikatelským subjektům, trh poskytování veřejných telefonních služeb určených bytovým stanicím prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, trh poskytování veřejných telefonních služeb určených podnikatelským subjektům prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, trh poskytování přístupu bytovým stanicím ke službám sítě Internet komutovaným připojením veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi, trh poskytování přístupu podnikatelským subjektům ke službám sítě Internet komutovaným připojením veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi, trh zprostředkování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xDSL (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi provozovatelům veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytovatelům telekomunikačních služeb, trh poskytování přístupu ke službám sítě Internet a přenosu dat za užití širokopásmových technologií xDSL (ADSL) veřejnými pevnými telekomunikačními sítěmi koncovým zákazníkům

41

Tržní podíl v %



Pořadové číslo

Tabulka č. 12 Zneužití dominance ve výslovně neupravených oblastech

Pořadové číslo

Tabulka č. 13 Zamítnuté případy ve výslovně neupravených oblastech

Číslo spisu

Rok


Zneužití

1.

S 88/99-230

1999

Peugeot Česká republika s.r.o.

neoznačeno

2.

S 222/034434/04-ORP

2004


Věc

věrnostní rabaty

společnost vydala závazné pokyny pro uskutečnění akce "Peugeot servis", které obsahovaly určení pevných cen uplatňování cenových plánů, které vytváří bariéru pro rozvoj konkurence na trhu poskytování veřejných telefonních služeb určených domácnostem a podnikatelským subjektům prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí


2.4 Doplňující činnost Úřadu Standardní postup Úřadu nespočívá výhradně v projednávání a vydávání rozhodnutí, zda určitý podnik naplňuje skutkovou podstatu zneužití dominantního postavení, či zda jde v jeho situaci pouze o konkurenční střet na trhu. Sbírka rozhodnutí Úřadu obsahuje i takové případy, které se přímo nevztahovaly k takovémuto vymezení, ale zabývaly se jinými záležitostmi, jmenovitě určením postavení účastníka řízení, rozhodnutím o výši úroku či zrušení předběžného opatření. Tato rozhodnutí Úřadu, která byla vydána během let 1999 – 2012, jsou shrnuta níže v tabulce dle svých základních vlastností. Úřad rozhodoval celkem v pěti doplňujících případech.

Pořadové číslo

Tabulka č. 14 Doplňující případy

Číslo spisu

Rok

1.

S 1/02 - 1388/02 - VOI

2002

2. 3. 4.

S 1/02-291/02-VO 1 S 142A/02-1705/02-VO II S 1/05-A-2509/05-OHS

2002 2002 2005

5.

S 115 B/04-4768/06-620

2006

Věc

Subjekt

Komise pro cenné papíry Jakub Sedláček Chemopetrol, a.s. Lesy České republiky, s.p. Teplárenská společnost Hlinsko, spol. s r. o.

nepřiznání postavení účastníka řízení nepřiznání postavení účastníka řízení nepřiznání postavení účastníka řízení zrušení předběžného opatření vyměření úroku


42

3. Kapitola ANALÝZA EKONOMICKÉHO POZADÍ VYBRANÉHO PŘÍPADU ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČR Následující kapitola se bude soustředit na ekonomický přístup zohledňovaný v rozhodování Úřadu o zneužití dominantního postavení. První část kapitoly se zaměří obecně na implementaci ekonomické analýzy v rámci právnických případů. Druhá část kapitoly se bude koncentrovat na ekonomickou charakteristiku vybraného sporu z oblasti zneužití dominantního postavení. Pro účely této práce byla zvolena kauza predátorských cen uplatňovaných společností Student agency, s.r.o., z důvodu zahrnutí ekonomického pohledu do argumentace Úřadu ve svém rozhodnutí. Ekonomická analýza byla Úřadem provedena i v případu zneužití dominance společností České dráhy, a.s., z roku 2009, ale všechna ekonomická data byla předmětem obchodního tajemství, tudíž je v této práci nelze zahrnout. Vybraný případ bude nejprve krátce představen, následně bude vymezen relevantní trh, na kterém dominantní firma funguje a nakonec bude představena aplikace ekonomických nástrojů v daném rozhodnutí Úřadu.

3.1. More economic approach V posledních několika letech je v oblasti soutěžního práva spatřován trend k tzv. „ekonomizaci právního rozhodování“. [Bejček, J., 2010:115]. Tento ekonomický přístup, také jinak nazývaný jako More economic approach, byl prosazen Chicagskou školou, která v rámci ekonomické analýzy práva (law and economics) obhajovala aplikaci kvantitativních technik k testování teoretických hypotéz. [Holman, R., 2005:418]. Aaron Director, vedoucí Chicagské univerzity, apeloval ve 40. letech 20. století na právnickou fakultu Chicagské univerzity, aby v právní vědě aplikovala ekonomickou analýzu. Sám v antitrustovém právu ekonomii hojně využíval. [Holman, R., 2005:445]. V nedávné době Evropská komise verifikovala ve svých rozhodnutích trend posunu k More economic approach.[Úřad, 2010:11]. V roce 2008 Komise začala připouštět, že by ve svých rozhodnutích měla aplikovat effect based approach, čili skutečný dopad na hospodářskou soutěž skrze analytické metody. [Kroes, N., 2008]. V roce 2009 proběhla pod záštitou Úřadu Svatomartinská konference, v rámci které byl More economich approach uveden jako nevyhnutelný předpoklad korektního posouzení zneužití dominance obzvláště u praktik narušujících hospodářskou soutěž z cenové oblasti, a 43

to zejména u predátorských cen nebo rabatů. [Brouček, M., 2009:6]. Úřad by měl začlenit větší množství ekonomických dat do svých rozhodnutí z důvodu vyšší komplexnosti zvolené ekonomické analýzy. Na základě těchto dat lze pak předpokládat srozumitelnější a jasnější vysvětlení. [Brouček, M., 2009:12]. Dalším argumentem zahrnutí More economic approach do rozhodování Úřadu bylo také tvrzení, že právo hospodářské soutěže by mělo být opřeno o ekonomické důkazy. [Brouček, M., 2009:13]. Následující rok 2010 byla konána jménem Úřadu další konference, která se rovněž týkala zahrnutí ekonomické analýzy do právních rozhodnutí. Mezi důvody podporující užívání ekonomických nástrojů v právnické praxi patřil výrok, že ekonomie skrze variace modelů může objasnit chování firem, jež jsou předmětem soutěžně právních sporů, a v určité míře i chování spotřebitelů. Jako klíčový cíl More economic approach má být dle konference stanoveno správné definování relevantního trhu. [Úřad, 2010:11]. Odrazem těchto konferencí byl pak mimo jiné nový přístup Úřadu při posuzování zneužití dominance. V jeho rozhodnutích lze již spatřovat aplikaci statistických nástrojů a jejich interpretaci. Své vyjádření a stanoviska Úřad podkládá důkladnou ekonomickou analýzou spočívající v ekonometrických výpočtech a matematické teorii. Do popředí zájmu Úřadu se tedy nově dostává posouzení skutečného efektu analyzovaných praktik na hospodářskou soutěž, tzv. effect based approach (EBA) prostřednictvím kvantitativní analýzy. Použití ekonometrických a statistických testů v rozhodnutí Úřadu se promítá v případu zneužití dominance podnikem Student agency, s.r.o. [Nejezchleb, K. a Tonarová, Z., 2012:5 – 6].

3.2 Student Agency a predátorské ceny Počátky kauzy sahají do roku 2007, kdy společnost Student agency s.r.o. (dále jen „Student agency“) stanovila upravenou úroveň cen jízdenek na trase Praha-Brno v závislosti na zahájení činnosti konkurenční cestovní společnosti Asiana, s.r.o. (dále jen „Asiana“). Tato selektivní korekce úrovně cen byla aplikována na všech trasách a v časech, které současně také využívala společnost Asiana. Student agency posílila také četnost svých spojů na trase Praha-Brno v reakci na aktivitu společnosti Asiana. Hladina cen za jízdenky na této trase byla stanovena tak, že nedosahovala průměru celkových měsíčních nákladů na jednoho cestujícího. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011]. Úřad obdržel podnět od společnosti Asiana, ve kterém byla Student agency obviněna z uplatňování dlouhodobě nepřiměřeně nízkých cen za poskytování služeb veřejné linkové autobusové dopravy. V pozadí stanovení těchto cen shledávala Asiana 44

záměr Student agency eliminaci konkurence z trhu autobusové dopravy, neboť na jiných trasách, na kterých již Asiana neoperovala, Student agency ceny nekorigovala. 3.2.1 Relevantní trh Aby mohl Úřad potvrdit či vyvrátit, zda Student agency opravdu narušila hospodářskou soutěž a uplatňovala predátorské ceny, musel nejprve definovat relevantní trh, na němž Student agency působila. Relevantní trh byl vymezen ze dvou hledisek – geografického a věcného. Úřad konstruoval určení geografického relevantního trhu na základě předpisů evropského práva a odkazoval na judikaturu Evropské komise, konkrétně na případ ve věci Austrian Airlines/Lufthansa z roku 2002, ve kterém byl relevantní trh po stránce geografické vymezen jako trasa. [Rozhodnutí Evropské komise, 2002]. Co se týče věcného vymezení trhu, Úřad hodnotil vzájemnou zaměnitelnost doprav, tedy konkrétněji které typy dopravy by potenciální zákazník mohl substituovat za autobusovou dopravu. Nejprve porovnal autobusovou a leteckou dopravu. Nejmarkantnější odlišnost spatřoval v ceně těchto přeprav na trase Praha-Brno, neboť cena letenky je mnohonásobně vyšší než cena autobusové jízdenky. Dále také posoudil četnost leteckých a autobusových spojů, jež se diametrálně odlišovaly. Leteckou dopravu tedy vyloučil jako možnou náhradu za dopravu autobusovou. Dále se zaměřil na železniční dopravu. Otázka, zda zařadit do relevantního trhu byla jádrem celého sporu, jelikož pokud by se tak stalo a železniční doprava by se z hlediska spotřebitelů dala považovat za substitut, Student agency by nemělo v daném sporu dominantní postavení, čímž by obvinění ze zneužití dominantního postavení ztratilo své opodstatnění. Úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že při vymezování relevantního trhu vztahujícího se k veřejné osobní přepravě, byly předmětem zkoumání četnost spojů, čas přepravy, kvalita přepravy a cena. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011]. Po přezkumu těchto faktorů ovlivňující spotřebitelské preference provedl také ekonomickou analýzu případu. 3.2.2. SSNIP test V rámci ekonomického rozboru možného zneužití dominantního postavení společností Student agency Úřad aplikoval tzv. test hypotetického monopolisty – SSNIP2 test. Smyslem testu je v této situaci předpoklad, že existuje hypotetický monopolista, jenž je jediným provozovatelem autobusové dopravy. V případě, že tento hypotetický monopolista shledá, že je ziskové nepřechodně zvednout ceny jízdenek za autobusovou přepravu o 5-10 %, tak to znamená, že autobusová přeprava nečelí signifikantnímu soutěžnímu omezení v podobě 2

Small but Significant Non-transitory Increase in Prices

45

konkurenčního tlaku ze strany jiných společností nabízejících podobné služby, čili nečelí žádné konkurenci, a tudíž hypotetický monopolista navýšením cen neutrpí finanční ztrátu. [Motta, M., 2004:102 – 103]. Jestliže by tento hypotetický monopolista usoudil, že by zvýšením ceny utrpěl finanční ztrátu z důvodu, že by zákazníci přešli k levnější konkurenci, nebyla by autobusová doprava určena jako samostatný trh a do relevantního trhu by v této situaci byla zahrnuta i doprava železniční. Význam testu tedy spočívá ve vymezení velikosti relevantního trhu. [Kvizda, M., Tomeš, Z., a kol., 2013:104]. Data Úřad sledoval jako časové řady pro období od roku 2005 do roku 2009 s měsíčními intervaly. V rámci SSNIP testu Úřad provedl tři cenové analýzy – cenově-korelační analýzu, analýzu křížové elasticity a analýzu stacionarity. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011]. 3.2.2.1. Cenově-korelační analýza Prostřednictvím cenově-korelační analýzy se zjišťuje, zda je mezi cenami produktů či služeb na zkoumaném trhu pozitivní korelace, tedy přímá závislost. Pokud ano, dané produkty či služby je možno považovat za substituty. Korelační koeficient nabývá hodnot z intervalu -1 a 1. V situaci, že korelace naznačuje vyšší kladnou hodnotu, lze usuzovat, že se jedná o silnější pozitivní korelaci. Vyšší záporné hodnoty pak nasvědčují silnější negativní korelaci. [Němec, D., 2012:16]. V případě Student agency a společnosti Asiana v rámci zjišťování, zda je součástí relevantního trhu i železniční doprava, byla provedena korelace cen Českých drah (dále jen „ČD“) a autobusových přepravců. Vývoj cen v jednotlivých měsících autobusových přepravců a ČD je vyobrazen na níže uvedeném grafu. Graf č. 3: Vývoj cen autobusových přepravců a ČD v jednotlivých měsících

Pramen: Rozhodnutí ÚOHS, 2011, s. 35

46

Vzhledem k tomu, že se jedná o data typu časových řad, rozbor těchto dat byl proveden jak s přidáváním zpoždění, tak bez zpoždění, aby se zabránilo vzniku chyby prvního druhu, tzv. falešné korelaci. [Kvizda, M., Tomeš, Z., a kol., 2013:107]. Níže uvedené tabulky uvádí korelace cen ČD a autobusové přepravy. Druhá korelační tabulka je rozdělena do dvou variant. První varianta udává transformaci ceny ČD v reakci na změnu ceny autobusové přepravy. Druhá varianta naopak značí transformaci ceny autobusové přepravy v reakci na změnu ceny ČD. Tabulka č. 15: Korelace cen ČD a autobusové přepravy bez časového zpoždění Bez časového zpoždění

-0,0741

Pramen: vlastní zpracování na základě Rozhodnutí ÚOHS, 2011, s. 36 Tabulka č. 16: Korelace cen ČD a autobusové přepravy s časovými zpožděními Varianta 1

Varianta 2

S časovým zpožděním 1 měsíc

-0,1359

-0,0936

S časovým zpožděním 2 měsíce

-0,1467

-0,0925


-0,1643

-0,1050


-0,1370

-0,1418

Pramen: vlastní zpracování na základě Rozhodnutí ÚOHS2011, s. 36

Cenově-korelační analýza provedená Úřadem prokázala, že mezi cenami železniční a autobusové dopravy nebyla zjištěna vzájemná silná závislost. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011]. Závěr Úřadu byl, že uvedené způsoby přepravy netvoří jeden relevantní trh. 3.2.2.2 Analýza křížové elasticity Křížová elasticita obecně vyjadřuje procentní změnu množství v tomto případě jedné služby, vůči procentní změně ceny služby druhé. [Frank, R., Bernanke, B., 2003:144]. Na základě analýzy křížové elasticity poptávky se Úřad zaměřil na vzájemné cenové a množstevní ovlivňování služeb, čili zda nárůst ceny autobusových přepravců má vliv na změnu množství cestujících pomocí ČD. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011]. V případě kladné křížové elasticity obě přepravy spadají do jednoho relevantního trhu a lze je tedy považovat za substituty. Jestliže křížová elasticita vykazuje záporné hodnoty, dané přepravy netvoří jeden relevantní trh. Na níže uvedeném grafu je analýza křížové elasticity názorně zobrazena. Horizontální osa grafu značí období, po které Úřad data sledoval, vertikální osa pak udává hodnoty křížové elasticity. 47

Graf č. 4: Křížová elasticita poptávky


Analýza křížové elasticity, kterou Úřad provedl, neprokázala, že by se mezi cenou za autobusovou přepravu a množstvím cestujících prostřednictvím ČD vyskytovala nějaká závislost. Opět shledal, že tyto přepravy netvoří jeden relevantní trh. 3.2.2.3 Analýza stacionarity Dlouhodobý charakter vztahů mezi cenami služeb a jejich změnami rozebírá analýza stacionarity, která zobrazuje tendenci navrácení relativních cen k jejich rovnovážné úrovni v určitém čase. Úřad užívá testování analýzy stacionarity z důvodu, že takovýto rozbor není zatížen chybou prvního druhu, která se může vyskytnout u cenově-korelační analýzy právě díky existenci relativních cen. [Kvizda, M., Tomeš, Z., a kol., 2013:108]. Pro to, aby mohla být analýza stacionarity sestavena pro posouzení, zda je součástí trhu i železniční přeprava, musely být stanoveny efektivní (relativní) ceny časové řady v měsíčních intervalech. Tyto efektivní ceny byly konstruovány jako podíl celkových tržeb přepravců a počtu přepravených osob. Rozbor stacionarity cen se opírá o hypotézu, která říká, že pokud budou obě přepravy tvořit jeden relevantní trh, tak odlišnosti ve vývoji relativních cen těchto přeprav budou krátkodobého trvání.

[Rozhodnutí ÚOHS, 2011:35]. Na

následujícím grafu je znázorněna stacionarita relativních cen v jednotlivých měsících.

48

Graf č. 5: Stacionarita cen


Na základě výstupu analýzy stacionarity cen Úřad rozhodl, že ceny stacionaritě nepodléhají s pravděpodobností 95%. Z grafu je patrné, že křivka je skutečně nestacionární. Nestacionarita v tomto případě implikuje, že základní atributy zvoleného modelu v podobě střední hodnoty, kovariance a rozptylu prochází v čase změnou. [Němec, D., 2012:209]. Vývoj cen ČD a autobusové přepravy se tedy liší dlouhodobě, z čehož lze usuzovat, že tyto služby ani z hlediska této analýzy netvoří jeden relevantní trh. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011:34]. 3.2.2.4 Závěr ekonomické analýzy Z hlediska provedených statistických a ekonometrických analýz Úřad usoudil, že relevantní trh je v rámci hodnocení chování Student agency tvořen pouze autobusovou přepravou. Konkrétně jej vymezil jako trh poskytování služeb veřejné linkové osobní autobusové dopravy. [Rozhodnutí ÚOHS, 2011:34]. Na bázi ekonomické analýzy Úřad následně zkoumal, jaké postavení na trhu Student agency zaujímá. Tržní podíl Student agency byl zjištěn ve výši 75%. Důležitý poznatek této analýzy je, že v případě, že by železniční přeprava byla podřazena pod jeden relevantní trh společně s autobusovou přepravou, Student agency by nemohlo být obviněno ze zneužití dominantního postavení, jelikož by na daném trhu dominantní postavení nezaujímalo. Díky hlubšímu ekonomickému rozboru byl ale trh úžeji vymezen a Student agency bylo zabráněno chovat se v rozporu s pravidly ochrany hospodářské soutěže.

49

3.2.3 Aktuální vývoj případu Student agency V září roku 2014 byl případ opětovně nově projednáván z důvodu předchozího vyhovění kasační stížnosti u Nejvyššího soudu. Krajský soud v Brně ale stejně jako v minulosti v celém rozsahu potvrdil rozhodnutí Úřadu. Soud seznal, že Úřad postupoval správně při vymezení relevantního trhu, který byl určen samostatně jako trh autobusové dopravy. Rovněž souhlasil s výrokem, že Student agency zaujímá dominantní postavení na tomto trhu. [Úřad, 2014].

50

ZÁVĚR Cílem této práce bylo je popsat jednotlivé případy zneužití dominantního postavení v České republice, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl po roce 1999, a to na základě dat dostupných ve Sbírce rozhodnutí Úřadu. Z důvodu, že data ve Sbírce byla evidována pouze do roku 2012, klasifikace těchto případů byla tedy provedena pouze pro období let 1999-2012. Práce čerpala z vymezení jednotlivých typů zneužití dominantního postavení uvedených v zákoně o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., jelikož Úřad při svém rozhodování rovněž vychází z tohoto členění. Dále byly do práce zahrnuty i nedefinované oblasti zneužití dominantního postavení, které se ve Sbírce rozhodnutí Úřadu objevovaly nejčastěji. V práci byla nejdříve popsána teoretická východiska pojmu zneužití dominantního postavení, jeho předpoklady vzniku a legislativní vývoj. Dále byla vysvětlena metodika Úřadu při odhalování a prokazování zneužití dominantního postavení. Nakonec byly představeny jednotlivé typy zneužití dominance a jejich vliv na spotřebitele. V následující druhé části byly případy zneužití dominance roztříděny do jednotlivých oblastí. Předmětem tohoto uspořádání byly případy první instance, které potvrzovaly zneužití dominantního postavení, ale pro úplnost zde byly zmíněny i případy, ve kterých nebylo zneužití dominance prokázáno. Úřad projednal a rozhodl celkem 63 případů, v každém typu zneužití dominance byly zastoupeny alespoň dva případy. Pod definici nepřiměřených podmínek se dalo podřadit celkem 13 případů, z toho 8 jich bylo prokázáno. Tying zahrnoval 4 případy, z toho 2 prokázané. Diskriminační uplatňování rozdílných podmínek se objevilo v 18 případech, 11 jich bylo prokázáno. Omezení či zastavení produkce a odbytu figurovalo v 9 případech, ale jen ve 4 bylo zneužití dominance dokázáno. Predátorské ceny byly uplatňovány ve 2 prokázaných případech. Poslední definovaná oblast zneužití dominance – odmítnutí přístupu – zahrnovala 8 případů, z toho 7 prokázaných. Nedefinované oblasti obsahovaly 5 případů, z toho 3 prokázané. Organizace jednotlivých případů byla provedena na základě devíti kritérií. Jednalo se o identifikační znaky jako pořadí případu, jednací číslo, rok projednávání případu, název soutěžitele zneužívajícího dominantní postavení a jádro sporu. Dále byly případy charakterizovány vymezením relevantního trhu z hlediska věcného, geografického i časového, zmíněna zde byla výška pokuty a dále tržní podíl soutěžitele.

51

Třetí část soustředila pozornost na popis ekonomického pozadí vybraného případu. Nejprve bylo charakterizováno zahrnování ekonomických analýz do právnických případů, jež se začalo v rozhodnutích případů z oblasti soutěžního práva objevovat z důvodu správného posouzení případů. Uveden byl tzv. More economic approach, který se v roce 2011 promítl i v rozhodnutí Úřadu v případu predátorských cen uplatňovaných společností Student agency, s.r.o. Dále byl na tomto případu představen test hypotetického monopolisty, jeho struktura spočívající v použití statistických a ekonometrických metod. Prostřednictvím jednotlivých kroků této matematické analýzy bylo prokázáno zneužití dominantního postavení ze strany Student agency. Na základě dat ze Sbírky rozhodnutí Úřadu lze usoudit, že jednotlivé případy odpovídají teoretickým aspektům jednotlivých typů zneužití dominantního postavení.

52

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie, publikace BEJČEK, J. Soutěžní politika a fůze v evropském kontextu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 389 s. ISBN 978-802-1050-679. BĚHAN, P. Dominantní postavení na trhu a jeho zneužití: Právní úprava ES a v ČR. 1.vyd. Praha: Prospektrum, 2002, 188 s. ISBN 80-717-5112-X. FRANK, B. a Bernanke, B. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 803 s. ISBN 80-247-04714 FUNTA, R. Abuse of dominant position in EU and U.S. law. 2nd ed. Brno: Tribun EU, 2011, 310 s. ISBN 978-807-3992-453. HOLMAN, R. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. KVIZDA, M., TOMEŠ, Z., a kol. Modely a metody regulace konkurenčního prostředí na trhu železničních dopravních služeb. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 231 s. ISBN 97880-210-6733-2. MANKIW, G. Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2009, 768 s. ISBN 978-80-7169891-3. MOTTA, M. Competition policy: theory and practice. New York: Cambridge University Press, 2004, 616 p. ISBN 05-210-1691-6. NEJEZCHLEB, K. a TONAROVÁ, Z. Více ekonomický přístup v soutěžním právu a jeho reálné promítání do soudní praxe v ČR. In: Bermudský trojúhelník obchodního práva II. Sborník příspěvků 6. ročníku mezinárodní konference Dny práva 2012 pořádané Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Právnická fakulta. Katedra obchodního práva, 2012, 19 s. ISBN 978-80-210-6319-8 NĚMEC, D. Základy ekonometrie. Brno: Učební text Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, 2012, 313 s. OLIVA, L. a ŠUMBERA, M. Zákon o ochraně hospodářské soutěže – komentář. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, 81 s. ISBN 80-7187-009-9. PETR, M. Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 607 s. ISBN 978-807-4003-073. POSNER, R. Antitrust law. 2nd ed. Chicago and London: University Of Chicago Press, 2001, 304 p. ISBN 978-0226675763. RAUS, D. a NERUDA, R. Hospodářská soutěž po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005, vi, 359 s. ISBN 80-251-0394-3. 54

ŠILHÁN, J. Cenové praktiky zneužití dominantního postavení z pohledu práva a ekonomie. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2009, 315 s. ISBN 978-807-3997-625. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Historie, fakta, svědectví. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2009, 159 s. ISBN 9788025422427.

Časopisy, články NERUDA, R. Relevantní trh a otázky související v teorii a praxi soutěžního práva – 1. část. Právní rozhledy, 2004, roč. 12, č. 12/2004, s. 447 – 484.

Právní předpisy Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže). In: Sbírka zákonů: Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra, 2001, částka 58, s. 3418–3426. ISSN 1211-1244. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. In: Sbírka zákonů: Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra, 1994, částka 68, s. 2130–2144. ISSN 1211-1244.

Judikatura z oblasti soutěžního práva Rozhodnutí Evropské komise ze dne 5. července 2002, sp. zn. 2002/746/EC. [online]. EUR – Lex, 2002 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1429184337372&uri=CELEX:32002D0746 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. června 1999, sp. zn. S 36/99230. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 1999 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-1283.html Rozhodnutí Úřadu pro pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 2. srpna 1999, sp. zn. S 10/99-1370/99-210. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 1999 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail1214.html Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. prosince 2000, č. j.: S85/2000-1789/00-230. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2000 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirkyrozhodnuti/detail-2020.html Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. února 2011, č. j.: ÚOHSS162/2008/DP-4490/2010/820/DBr. [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2011 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirkyrozhodnuti/detail-9078.html Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Sbírky rozhodnutí. [online]. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 1999-2012 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti.html 55

Webové stránky – internetové zdroje BROUČEK, M. Svatomartinská konference ÚOHS poslední trendy a vývoj soutěžního práva 2009 [online]. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2009 [cit. 2015-03-22]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&v ed=0CCUQFjAB&url=https%3A%2F%2Fwww.uohs.cz%2Fdownload%2FKonference_a_se minare%2FSvMartin%2FPrezentace%2FBroucekchief_economist_unit.ppt&ei=qdswVaLtJIm2swHL9YOwCw&usg=AFQjCNGwg2RujZYal CBaI_S4KyqLoSsMZQ&sig2=Koiy6ymJ54o6b-JAiEP3KQ&bvm=bv.91071109,d.bGg KROES, N. Exclusionary abuses of dominance - the European Commission’s enforcement priorities [online]. New York: Fordham University Symposium, 2008 [cit. 2015-03-22]. Dostupný na WWW: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-08-457_en.htm?locale=en Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení [online]. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2009 [cit. 2015-03-22]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/zakazane-dohody-a-zneuzitidominance.html Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:Konference o prosazování soutěžního práva v nových členských státech EU [online]. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2010 [cit. 201503-22]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&v ed=0CCsQFjAC&url=https%3A%2F%2Fwww.uohs.cz%2Fdownload%2FInformacni_listy% 2F2010%2FInfolist_2010_02_konference.pdf&ei=Bc4wVY2gMcmvsQGWrIG4DA&usg=A FQjCNFUIh_EQMRhvKENRzEGcj_xB6jxw&sig2=p_Av629R6hyDX7gyYZ92Nw&bvm=bv.91071109,d.bGg Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Predátorské jednání Student Agency bylo potvrzeno Krajským soudem [online]. Brno: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 2014 [cit. 2015-0322]. Dostupný na WWW: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-zhospodarske-souteze/1872-predatorske-jednani-student-agency-bylo-potvrzeno-krajskymsoudem.html

56

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zneužití dominance v oblasti vynucování nepřiměřených podmínek Tabulka č. 2: Zamítnuté případy v oblasti vynucování nepřiměřených podmínek Tabulka č. 3: Zneužití dominance v oblasti tying Tabulka č. 4: Zamítnuté případy v oblasti tying Tabulka č. 5: Zneužití dominance v oblasti uplatňování rozdílných podmínek Tabulka č. 6: Zamítnuté případy v oblasti uplatňování rozdílných podmínek Tabulka č. 7: Zneužití dominance v oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu Tabulka č. 8: Zamítnuté případy v oblasti omezení a zastavení výroby či odbytu Tabulka č. 9: Zneužití dominance v oblasti predátorských cen Tabulka č. 10: Zneužití dominance v oblasti odmítnutí přístupu Tabulka č. 11: Zamítnuté případy v oblasti odmítnutí přístupu Tabulka č. 12: Zneužití dominance ve výslovně neupravených oblastech Tabulka č. 13: Zamítnuté případy ve výslovně neupravených oblastech Tabulka č. 14: Doplňující případy Tabulka č. 15: Korelace cen ČD a autobusové přepravy bez časového zpoždění Tabulka č. 16: Korelace cen ČD a autobusové přepravy s časovými zpožděními

57

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Počet prokázaných případů zneužití dominantního postavení v I. instanci Graf č. 2: Počet zamítnutých případů zneužití dominantního postavení v I. instanci Graf č. 3: Vývoj cen autobusových přepravců a ČD v jednotlivých měsících Graf č. 4: Křížová elasticita poptávky Graf č. 5: Stacionarita cen

58

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČD

České dráhy

ČR

Česká republika

EZ

Energetický zákon (zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci)

SSNIP

Small but Significant Non-transitory Increase in Prices/test hypotetického monopolisty

OT

Obchodní tajemství (v tabulkách)

Úřad/ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ZoOHS

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

59

PŘÍPADY ZNEUŽITÍ DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents