PŘÍPADOVÁ STUDIE ZVLÁDÁNÍ STRESU V LODNÍ DOPRAVĚ 1. COMPANY DESCRIPTION: SKY Bulk Carriers Management Ltd Firma SKY Bulk Carriers Management Ltd je registrována na Kajmanských ostrovech. Byla založena roku 2004 a v řeckém Piraeu otevřela kancelář, v souladu s nařízením Ministerstva národní ekonomiky a Ministerstva obchodní lodní dopravy číslo 1 /3708/24046/8-8-2003. V současnosti poskytuje své celosvětové správcovské služby majitelům a nájemcům lodí. Cílem společnosti je dlouhodobě řídit svým klientům jejich zdroje efektivně, bezpečně a s přínosem zisku. Postupy spojené se službami, které SKY Bulk Carriers Management Ltd poskytuje svým zákazníkům, jsou popsány v souladu se systémem řízení kvality uvedeném v následujících manuálech: •
Provoz lodi a technická podpora
•
Najímání posádek
•
Nákup zboží a služeb
Majitel každé lodi, která je pod správou společnosti, patřičným úřadům ohlásil, že správa lodi byla svěřena SKY Bulk Carriers Management Ltd. Kopie těchto dokladů má výkonný ředitel SKY Bulk Carriers Management Ltd.
ORGANIZAČNÍ SCHÉMA – POZEMNÍ ČÁST FIRMY
ŘEDITEL
ZÁSTUPCE MANAGEMENTU
TECHNICKÉ ODD.
PROVOZNÍ ODD.
KONTROLA BEZPEČNOSTI
PLAVIDLA
ODD. NÁKUPU
ODD. PRONÁJMU LODÍ
PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
ODD. POJIŠTĚNÍ
2. STRESOVÉ FAKTORY A VLIV STRESU Hodnocení rizik vyplývajících ze stresu je nutné pro identifikaci jeho důležitosti a pro získání informací o jeho rozsahu a povaze. Výstup hodnocení napomůže v určování metod kontroly pro zmírnění potenciálních nebezpečí a v nastavení opatření pro prevenci nehod. Je třeba znát všechny aspekty rizik vyplývajících ze stresu, aby bylo možné identifikovat, kam je třeba směřovat hlavní úsilí pro prevenci a kontrolu a aby bylo možné hodnotit adekvátnost kontrolních opatření. Je nepraktické vypočítávat všechna rizika spojená se všemi činnostmi a postupy uplatňovanými na palubě lodi. Přesto, aktivní účast posádek plavidel v takovýchto metodách napomůže vytvořit všeobecné pochopení hrozících rizik a pomůže zlepšit atmosféru bezpečnosti na lodi. Naším úkolem je progresivně integrovat hodnocení stresu do všech procesů na palubě lodi tak, abychom dosáhli bezpečnějšího provozu a přispěli k prevenci nehod. V tomto ohledu tato případová studie vysvětluje principy hodnocení rizik, včetně stresových faktorů (stresorů). Kontrola rizik by měla být prováděna všemi členy posádky, především staršími důstojníky.
2. 1 Chápání rizik
2.1.1 Obecně Pokud jde o pojem „riziko“, každý má jistou představu, co to znamená. V každém případě se však jedná o jeden z nejméně chápaných pojmů, které
se používají. Aby bylo možné aplikovat techniky pro hodnocení rizik, které se budou zabývat praktickými problémy na palubě lodi, je nezbytně nutné začít širším vysvětlením toho, co je pojmem „riziko“ míněno. Nejčastějšími výklady jsou následující:
Riziko = Nebezpečí Nebezpečí v kontextu lodní dopravy znamená újmu způsobenou člověku, poškození majetku nebo znečištění. Je třeba mít na paměti, že v obecnějším smyslu by se pojem riziko neměl omezovat pouze na bezpečnost, ale má spojitost s předcházením jakýmkoliv nežádoucím výsledkům. Tento výklad rizika je rovněž velmi oblíben. Například investování do lodní dopravy může být vnímáno jako riziko ekonomické ztráty. Riziko jako nejisté rozhodnutí Pojem riziko je často užíván, když je třeba učinit rozhodnutí s nejistým výsledkem. „Podniknu riziko“ znamená to, že požadovaný výsledek je pravděpodobný, ale nepříznivý výstup by nebyl velkým překvapením. Pro účely tohoto přístupu je pojem „riziko“ prezentován jako řešení dvou prvků: ¾ Pravděpodobnost (P) toho, že se může vyskytnout nebezpečí ¾ Následků nebezpečí (N) A je prezentován jako rovnice takto: R = P * N Přestože výše zmiňovaná tvrzení jsou platná obecně a zahrnují všechny druhy rizik, platí i pro rizika spojená se stresem.
2.2 Praktické příklady 2.2.1 První případová studie se týká Stavrose, kapitána ve věku kolem 50 let, poměrně citlivého, otce rodiny, která má dospívajícího potomka, který se připravuje na přijímací zkoušky na univerzitu. To znamená, velice stresující období a hodně nákladů na soukromé učitele. Jeho současná práce zahrnuje plavby do obtížných přístavů, kdy tyto obtíže zahrnují: •
mělké vody
•
špatné značení
•
špatné služby
•
časté útoky, což znamená vystavování posádek a nákladu riziku
•
nadměrná pracovní zátěž pro posádku
•
obtížné přistávání
V minulosti pracoval v příznivějších podmínkách. V západní Africe jeho loď byla ohrožována ozbrojenými rebely několik hodin před vyplutím. Tři členové posádky byli zraněni. Rebelové odcizili cennosti, peníze, osobní věci, vybavení lodi, barvy, lahve acetylenu a provazy. Krátce po útoku Stavros cítil prudkou bolest u srdce. Pro zdravotní pomoc zavolal Červenému kříži. Nejdříve kontakt navázal sám, pak komunikaci převzal první důstojník. Rebelové se naštěstí nedotkli léků na palubě lodi. Jakmile loď dosáhla příštího přístavu, byl převezen do nemocnice. Zde lékaři diagnostikovali akutní infarkt. Vedení společnosti se rozhlodlo, kapitána po ukončení léčby převézt do vlasti. 2.2.2 Druhá případová studie se týká Nikose, mladšího důstojníka (kadeta). S loďmi plul do přístavů, kde nakládka a vykládka je vykonávána v terminálech. Doba, po kterou loď zůstávala v každém přístavu/terminálu,
byla příliš krátká a neumožnila posádce vylodění. Proto se Nikos nemohl vylodit po dobu 7 měsíců. Úkoly, kterými byl pověřován, byly takové povahy, že se cítil neustále unaven. Kapitán lodi byl extrémně náročný. Je rovněž třeba zmínit, že to ve skutečnosti bylo poprvé, kdy byl odloučen od své rodiny. Jako adept na práci důstojníka, se Nikos domníval, že se jeho úkoly budou vztahovat k získávání znalostí a dovedností potřebných k práci důstojníka. Přesto jej kapitán pověřoval pracemi na palubě. Rovněž se stalo, že od ostatních námořníků slyšel hovory o tom, že práce, které mu byly přidělovány nebyly patřičné pro budoucího důstojníka. Nikos začal mít špatnou náladu, přestal komunikovat, nechtěl jíst a jeho chování se zcela změnilo. Když měl konečně možnost navštívit lékaře, ten diagnostikoval psychické problémy a depresi. Předepsal Nikosovi návrat do vlasti, aby podstoupil další vyšetření a patřičnou léčbu.
Otázky: 1. Které hlavní problémy lze v uvedených dvou případech nalézt? 2. Jakým problémům čelí členové posádek lodí a jaká je spojitost těchto problémů s pracovním stresem? 3. Je vždy možné se se stresem vypořádat na palubě lodi? 4. Proč má role firmy zajišťující lodní přepravu a její služby poskytované z pevniny zásadní význam v prevenci/vypořádání se s pracovním stresem? 5. Vidíte nějaké rozdíly mezi problémy, kterým čelí posádky lodí a z nich plynoucího pracovního stresu a těmi, kterým jsou vystavováni lidé v jiných povoláních? Které?
3. Metodologie hodnocení stresu a implementace 3.1. Hlavní koncepty Vědecký a teoretický přístup k „hodnocení rizik“ se zdá být velice komplexním a drahým procesem, u kterého je třeba, aby jej vykonával kvalifikovaný personál. Ve skutečnosti je hodnocení rizik tak komplexní, jako je problém, který je třeba odhalit. Pro každodenní provoz na lodi (a vzhledem k rozsahu činností v něm obsažených) je vhodnější využít zjednodušených metod hodnocení rizik, které mohou být efektivně vykonávány administrativními pracovníky a lodními důstojníky. Většina rozumných a profesionálních námořníků má schopnost, díky svému vzdělání a zkušenostem, pochopit a zhodnotit rizika, kterým je jejich práce vystavuje. Fakt, že podstupují toto „intuitivní hodnocení rizik“, bez formálního vedení nebo vzdělání, slouží ke cti námořníkům a jejich profesionalitě. Přesto, výše uvedený rozumový proces není systematický a je třeba zlepšit každodenní provozní techniky na palubě lodi. Námořníkovi by se mělo dostat znalostí, nástrojů a dovedností, které mu dovolí k tomuto zlepšení přispět. Neexistují pevně stanovená pravidla, jak má být hodnocení stresu provedeno. Je třeba, aby se jednalo o jednoduchý, ale smysluplný postup, který po pečlivém zhodnocení toho, který proces může přinést škody dá informace o tom, jaká opatření je třeba přijmout a co dalšího je možné udělat pro prevenci škody. Aby byl praktický, je třeba, aby proces hodnocení rizik nebyl příliš komplikovaný. Tento přístup je definován v následujících odstavcích. Proces začíná těmito jednoduchými otázkami. Vedle každé otázky byl uveden odborný termín, který definuje příslušnou činnost pro hodnocení rizik.
¾ Kde může dojít k problému?
Identifikace nebezpečí
¾ Jaké následky to bude mít?
Analýza následků
¾ Jak často?
Odhad pravděpodobnosti
¾ Jak?
Hodnocení rizika
¾ Co proti tomu mohu udělat?
Zvládání rizika
Hlavní části procesu hodnocení rizik lze shrnout takto: ¾ Klasifikace pracovních činností ¾ Identifikace nebezpečí a osob, které jsou vystaveny riziku ¾ Odhalení rizik ¾ Rozhodnutí, zda riziko je akceptovatelné ¾ Připrava akčního plán ¾ Zhodnocení vhodnosti akčního plánu
Proces je logický a je popsán v následujícím diagramu:
Definování předmětných oblastí
Identifikace nebezpečí
Určení pravděpodobnosti (P)
Určení následků (N)
Definování rizik(a)
Stanovení akceptovatelné úrovně rizika
Podniknutí opatření pro kontrolu redukce rizik
Zhodnocení výstupu
Následuje krátké představení výše zmiňovaných technik: Minulé zkušenosti Je zásadní, aby veškeré procesy a zařízení byly navrhovány a konstruovány bezpečně za odborné konzultace se zkušenými techniky nebo pracovníky provozujícími tato zařízení. Každopádně hodnota zkušeností je omezena přinejmenším ve dvou ohledech.
¾ Neobvyklá nebezpečí, možná i s velkými následky, ke kterým ještě nedošlo a tedy nemusí být zohledněna. ¾ I když jsou nebezpečí známa, není garantováno, že budou zohledněna. Spoléhat se na zkušenosti z minulosti, při vědomí těchto slabin, je velmi důležité pro kvantifikaci rizik a pochopení mechanizmu rizik, které způsobují škody nebo zranění. Z tohoto důvodu je třeba systematicky shromažďovat infomace o všech incidentech a analyzovat je jak na lodi, tak „od stolu“ v kancelářích. Výrobní kódy a standardy Jsou standardy, které jsou považovány za nezbytné pro vyrobení bezpečného systému. Přesto lze obecně říci, že jsou to dokumenty, které představují minimum považované za akceptovatelné pro vybavení nebo systém určitého druhu a neuvádějí nebezpečí, kterým mají zabraňovat. Z tohoto důvodu jsou pro identifikaci nebezpečí nedostatečné a je třeba je doplnit dalšími technikami. Kontrolní seznamy Kontrolní seznamy zahrnují minulé zkušenosti ve vyhovující formě postupů, přípustných a nepřípustných. Mohou být hodnotné v procesu identifikace pro odhalení jinak přehlížených nebezpečí. Jsou snadno použitelné a s největší pravděpodobností budou zahrnovat většinu běžných nebezpečí. Každopádně je třeba je doplnit seznamem minulých událostí. Kontrolní seznamy nemohou předvídat nové druhy nebezpečí.
NEHODA Nežádoucí událost, která vede ke zranění osob, poškození majetku, poškození životního prostředí anebo ztrátě procesu. NÁSLEDEK Výstup nehody. NEBO Ztráta, způsobená ve spojitosti s realizací nehody. UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ Fyzické, psychické nebo mentální poškození zdraví osob. Ublížení může způsobit smrt, invaliditu, akutní, chronické, dočasné, krátkodobé nebo dlouhodobé potíže. NEBEZPEČÍ Možnost ohrožení lidského života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. NEBO Možnost způsobení ublížení na zdraví nebo ztráty. ŠKODA NA - Personálu:
úraz nebo smrt.
- Majetku/materiálu: poškození lodi nebo jejího vybavení. Může být částečná nebo celková. - Procesu:
ztráta nájmu, ztráta pracovního času, administrativní náklady apod.
- Životním prostředí: poškození životního prostředí. RIZIKO Možnost, že se stane něco nepříznivého. Riziko (R) má dva prvky: pravděpodobnost (P), že se nebezpečí vyskytne a následky (N) vzniklého nebezpečí. Jejich vztah je většinou vyjádřen touto rovnicí: R = P*N
ANALÝZA RIZIK Systematické využívání dostupných informací při identifikaci a popsání nebezpečí, která hrozí, že způsobí škodu osobám nebo ztrátu na majetku či životním prostředí. HODNOCENÍ RIZIK Proces analýzy rizik a hodnocení rizik. Rizikové kategorie A. Nepřípustné Činnost by neměla být zahájena nebo by v ní nemělo být pokračováno, dokud nedojde k redukci rizika. Pokud není možné redukovat riziko ani za nasazení neomezených zdrojů, měla by být činnost zakázána. B. Významné Činnost by neměla být započata, dokud nedojde k redukci rizika. Pro redukci rizik by měly být vynaloženy významné zdroje. Tam, kde se riziko týká probíhající činnosti, měla by být podniknuta neprodlená opatření. C. Střední Mělo by být vynaloženo úsilí pro redukci rizika, ale náklady na prevenci by měly být pečlivě měřeny a limitovány. Opatření pro redukci rizik by měla být implementována ve stanoveném časovém rozsahu . Tam, kde je střední riziko spojeno s extrémně škodlivými následky, měla by být provedena další hodnocení, pro lepší možnost predikce pravděpodobnosti škody, jako základu pro určení potřeby zavedení zlepšených kontrolních opatření.
D. Přípustné Nejsou potřebné další kontroly. Může být zváženo využití nákladově efektivnějšího řešení nebo zlepšení, které nepřinese žádné další vedlejší náklady. Je třeba monitorovat, aby bylo zajištěno, že jsou prováděny kontroly. E. Bezvýznamné Nejsou potřebná žádná opatření a není třeba uchovávat záznamy o riziku.
3.2. Praktické příklady 3.2.1 Ve Stavrosově případě společnost SKY Bulk Carriers Management Ltd usoudila, že problém nebyl náhodný, ale že proces utrpěl a je třeba hodnocení rizik a korektivních opatření. Z tohoto důvodu byl bezpečnostní inspektor pověřen tím, aby provedl analýzu a vyšetření tohoto případu. Hovořil se Stavrosem a dalšími členy posádky i s dalšími kapitány, kteří se potýkali se stejnými problémy.
3.2.2 Nikosův případ zaměstnal vedení firmy SKY Bulk Carriers Management Ltd. Byl spuštěn celý proces, včetně podrobné analýzy a vyšetřování tohoto případu. Přestože se zdálo, že tento případ je ojedinělý, bylo rozhodnuto, že budou přijata korektivní opatření, aby došlo k prevenci nebo minimalizaci těchto rizik do budoucna.
Otázky: 1. Jaké jsou hlavní fáze procesu hodnocení rizik? 2. Jaká je role vedení firmy zajišťující lodní přepravu? 3. Jaké je využití psaného manuálu a materiálů popisujících možná rizika? 4. Proč má provedení důkladného procesu hodnocení rizik zásadní význam?
4. Prevenční a intervenční techniky Po zhodnocení a začlenění rizika do patřičné skupiny, je dalším krokem rozhodnutí, která kontrolní opatření by měla být přijata, v průběhu prošetřování procesu, pro zvýšení bezpečnosti na palubě. Do zřetele by vždy měla být brána předběžná opatření a kontroly, které jsou již zavedeny. Rizikové kategorie (A,B,C,D nebo E) by měly tvořit základ pro rozhodování, zda jsou potřeba zlepšená kontrolní opatření a jaké by mělo být jejich časové řešení. Výstupem hodnocení rizik by měl být seznam opatření, seřazených dle priority, pro navržení, pokračování nebo zlepšení kontrolních opatření, která budou zavedena. Při volbě kontroly by se měly brát v úvahu následující body, které jsou seřazeny podle účinnosti: ¾ Pokud je to možné, zcela nebezpečí eliminovat nebo bojovat s riziky u jejich zdroje. Např. použít bezpečnou látku místo nebezpečné. ¾ Pokud je eliminace nemožná, pokusit se riziko redukovat. Např. kde je rizikem usmrcení elektrickým proudem, použít elektrické zařízení s nízkým napětím. ¾ Kde je to možné, přizpůsobit práci danému člověku. Např. brát do úvahy mentální, psychické schopnosti, fyzické možnosti, dovednosti, vzdělání atd. daného člověka ¾ Kde to je možné, využít technického pokroku pro zlepšení kontroly. ¾ Dát přednost kontrolním opatřením, která ochraňují všechny. ¾ Pokud je to třeba a je to vhodné, použít kombinaci technických a procedurálních kontrol.
Následuje tabulka s příklady různých dostupných kontrolních opatření:
KONTROLNÍ OPATŘENÍ
PROVOZNÍ Ochranná zábradlí a oplocení Bezpečnostní zařízení Ochranné pomůcky
ADMINISTRATIVNÍ Pracovní postupy Návrh daného zařízení Pracovní povolení Bezpečnostní značky
MANAŽERSKÁ Dovednosti Vzdělání Dohled
Je třeba klást důraz na to, že po volbě vhodných kontrolních opatření by měl být opakován proces zařazení rizik do kategorií, aby se dalo zhodnotit, jestli po zavedení zvolených opatření došlo k redukci rizika do nižší kategorie, např. z B (významné) do C (střední). Proces by měl být zopakován znovu tak, aby byla dosažena redukce rizika do kategorie D (přípustné). A konečně, dříve než se započne s danou činností, je třeba ji znovu celou prověřit, včetně vybraných kontrolních opatření, abychom se ujistili, že činnost bude provedena správně a bezpečně. Pro zjednodušení prověření by měly být diskutovány tyto otázky a měly by být zodpovězeny osobami zainteresovanými v hodnocení: ¾ Povede upravená kontrola k přípustnému (D) riziku? ¾ Nedošlo ke vzniku nových nebezpečí? ¾ Co si zainteresované osoby myslí o potřebě zvolených nebo upravených kontrolních opatření? ¾ Budou se upravená kontrolní opatření používat v praxi a nebudou ignorována pod vlivem dalších faktorů? Např. časový nebo komerční tlak na práci, která se má rychle dokončit.
Otázky: 1. Domníváte
se,
že
rozdělení
kontrolních
opatření
na
provozní,
administrativní a manažerská je praktické nebo ne a proč? 2. Jaké jsou zodpovědnosti managementu na pevnině, důstojníků na palubě a posádky lodi? 3. Jaký je rozumný časový rámec pro hodnocení efektivnosti zavedených opatření?
5. Hodnocení procesu zvládání rizik a intervencí 5.1. Proces Pokud jde o proces zvládání rizik a intervencí, společnost SKY Bulk Carriers Management Ltd se řídí přístupem ukázaným zde: Proces hodnocení rizik je implementován na palubách lodí u nebezpečných procesů a činností. Iniciativa pro provedení hodnocení rizik u procesu nebo činnosti prováděné na lodi (např. větší údržba) by měla přijít od kapitána lodi a to po obdržení návrhu na provedení procesu od vyššího důstojníka nebo podle pokynu společnosti. Tato otázka by měla být probrána na týdenních poradách vedení lodi a v patřičném formuláři by měl být proveden záznam v kolonce „Přijatá rozhodnutí“. Činnosti, které jsou označovány jako činnosti zásadního významu nebo nebezpečné, by měly být vyzvednuty do popředí a odpovídající hodnocení rizik by mělo být provedeno pro každou z nich.
5.2. Praktické příklady 5.2.1 Ve Stavrosově případě se dospělo k tomuto závěru: společnost se nemůže vyhnout tomu, aby kotvila v tomto přístavu nebo v přístavech, které představují podobná nebezpečí a protože je to nevyhnutelné pro její obchodní aktivity, musely být přijaty jiné druhy rozhodnutí. Nakonec bylo rozhodnuto, že: •
Uplatní na správách přístavů právo na lepší ochranu
•
V průběhu pobytu v přístavech bude posádka zproštěna všech dalších činností a celá posádka bude pověřena střežením lodi (dvoučlenné hlídky)
•
Prověří možnost pomoci posádce po připlutí lodi do přístavů tak, že společnost bude posádku kontaktovat, aby jí poskytla psychologickou podporu
5.2.2
V Nikosově
případě
bylo
rozhodnuto,
že
bude
provedeno
korektivní/preventivní opatření v souladu s odpovídajícím článkem systému řízení kvality. Bylo přijato rozhodnutí, že všem kapitánům, plavícím se na lodích společnosti, bude zaslán dopis, který uvádí, že: - mladší důstojníci (kadeti) se mimo práce na palubě mají věnovat i studiu a přípravě na post budoucích důstojníků, jak je uvedeno v příslušných zákonech a předpisech. - je třeba dbát zvláštní pozornosti tomu, aby se všichni důstojníci a posádka k mladším důstojníkům chovala patřičně a jako k budoucím důstojníkům.
Otázky: 1. Jak lze přijatá opatření hodnotit? 2. Jaké jsou přínosy hodnocení rizik? 3. Jaké jsou výhody a nevýhody toho, když jsou intervence přijaty jako interní předpisy?
