Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky
Přímé zahraniční investice v České republice Diplomová práce
Autor: Bc. Marcela Domesová Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. Libor Grega
Brno 2006
Poděkování
Děkuji touto cestou vedoucímu diplomové práce panu prof. Dr. Ing. Liboru Gregovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky poskytnuté při zpracování diplomové práce.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma “Přímé zahraniční investice v České republice“ jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a za použití odborné literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně 13. června 2006
……………………………
Abstract My diploma work is to assess influx of direct foreign investments to the Czech Republic in macroeconomic and microeconomic context. The contribution of this diploma work lies in analysis of development of direct foreign investments from the point of view of branches and territorial division, evaluation of the most important factors influencing their influx and evaluation of impacts of direct foreign investments on economic growth, outside economic equilibrium and employment. The aim of the work is fulfilled by applying economic theories and testing statistic hypotheses. I paid attention to evaluation of the system of investment incentives and reply to the question if investment incentives are a useful tool for the state contributing to improvement of the quality of investment environment in the Czech Republic. The diploma work also deals with contributions and threats with regard to the massive influx of direct foreign investments.
Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na posouzení přílivu přímých zahraničních investic do České republiky v makroekonomických a mikroekonomických souvislostech. Přínos diplomové práce spočívá v analýze vývoje přímých zahraničních investic z hlediska odvětvového i teritoriálního členění, vyhodnocení nejdůležitějších faktorů podílejících se na jejich přílivu a zhodnocení dopadu přímých zahraničních investic na hospodářský růst, vnější ekonomickou rovnováhu a zaměstnanost. Cíl práce je naplněn pomocí aplikace ekonomických teorií i testování statistických hypotéz. Pozornost je věnována vyhodnocení systému investičních pobídek a zodpovězení otázky, zda investiční pobídky jsou pro stát výhodným nástrojem přispívajícím ke zkvalitnění investičního prostředí v České republice. Diplomová práce rovněž pojednává o přínosech a hrozbách souvisejících s masivním přílivem přímých zahraničních investic.
Obsah 1
Úvod ........................................................................................................................... 9
2
Cíl práce a metodika............................................................................................... 10
3
Literární rešerše...................................................................................................... 14 3.1 Přímé zahraniční investice .................................................................................. 14 3.1.1 Formy přímých zahraničních investic........................................................... 15 3.1.2 Motivy nadnárodní expanze firem ................................................................ 16 3.1.3 Faktory ovlivňující rozhodování investora o realizaci investice .................. 17 3.1.4 Riziko země .................................................................................................. 18 3.1.5 Dopad přímých zahraničních investic na hospodářsku výkonnost ............... 19 3.1.6 Dopad přímých zahraničních investic na zaměstnanost ............................... 19 3.1.7 Přímé zahraniční investice v platební bilanci ............................................... 20 3.2 Podpora konkurenceschopnosti investičního prostředí v ČR ............................. 21 3.3 Legislativní úprava investičních pobídek v ČR.................................................. 22 3.3.1 Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu........................................ 22 3.3.2 Proces schvalování investičních pobídek ..................................................... 25 3.3.3 Investiční pobídky jako aktivní politika zaměstnanosti................................ 26 3.3.4 Technologická centra a centra strategických služeb..................................... 27 3.3.5 Doprovodné programy systému investičních pobídek.................................. 28 3.4 Statistická analýza přímých zahraničních investic ............................................. 28 3.4.1 Měření dynamiky časové řady...................................................................... 28 3.4.2 Testování statistických hypotéz .................................................................... 29 3.4.3 Test průkaznosti indexu korelace ................................................................. 29
4
Vlastní práce............................................................................................................ 30 4.1 Analýza investičních toků v ČR ......................................................................... 30 4.2 Teritoriální a odvětvové členění přímých zahraničních investic ........................ 32 4.2.1 Analýza přímých zahraničních investic podle odvětví ................................. 32 4.2.2 Analýza přímých zahraničních investic podle země původu investora ........ 36 4.3 Makroekonomická analýza přílivu přímých zahraničních investic .................... 39 4.3.1 Hospodářský růst .......................................................................................... 39 4.3.2 Makroekonomická stabilita........................................................................... 40
4.4 Statistická analýza přílivu přímých zahraničních investic.................................. 41 4.4.1 Regresní analýza ........................................................................................... 42 4.4.2 Testování statistických hypotéz .................................................................... 43 4.5 Dopad přímých zahraničních investic na nabídkovou stranu ekonomiky ......... 45 4.6 Přímé zahraniční investice a vnější ekonomická rovnováha .............................. 50 4.7 Dopad přímých zahraničních investic na exportní výkonnost ČR ..................... 55 4.7.1 Vliv podniků se zahraniční majetkovou účastí na výkonovou bilanci ......... 56 4.7.2 Pobídkové firmy ve zpracovatelském průmyslu........................................... 59 4.8 Dopad přímých zahraničních investic na trh práce v ČR ................................... 63 4.9 Statistická analýza dopadů přímých zahraničních investic na ekonomiku......... 66 4.10 Mikroekonomická analýza přímých zahraničních investic ................................ 68 4.10.1 Průměrný počet podniků ............................................................................ 69 4.10.2 Evidenční počet zaměstnanců .................................................................... 69 4.10.3 Tržby z průmyslové činnosti...................................................................... 72 4.10.4 Tržby z přímého vývozu ............................................................................ 74 4.10.5 Průměrná mzda .......................................................................................... 75 4.10.6 Produktivita práce ...................................................................................... 77 5
Diskuse ..................................................................................................................... 82
6
Závěr ........................................................................................................................ 84
7
Literatura ................................................................................................................ 86
Seznam tabulek a grafů................................................................................................... 90 Přílohy............................................................................................................................. 93
1 Úvod Trvalý růst mezinárodního obchodu a zejména zahraničních investic lze považovat za nejdůležitější průvodní jevy globalizace ekonomiky. Přestože z obecného pohledu je možné zahraniční investice chápat jako specifickou komponentu mezinárodního obchodu, z prostorového pohledu je účelné je zkoumat jako samostatnou kategorii, neboť se územně projevují komplexněji než prostá mezinárodní výměna zboží a služeb. Z hlediska transformujících se postkomunistických zemí je význam zahraničních investic umocňován nejenom získáním snazšího přístupu na trhy ekonomicky nejvyspělejších zemí, ale především jejich vlivem na změny mikroekonomického prostředí. Diplomová práce pojednává o finančním toku kapitálu v podobě přímých zahraničních investic v makroekonomických i mikroekonomických souvislostech. Na makroekonomické úrovni jsou posuzovány faktory, které měly v uplynulých letech vliv na příliv přímých zahraničních investic, a současně jsou vyhodnocovány přínosy v podobě dopadu na HDP, vnější ekonomickou rovnováhu a zaměstnanost. Na mikroekonomické úrovni je provedena komparace soukromých národních podniků a soukromých podniků pod zahraniční kontrolou na vybraných ukazatelích. Pozornost je věnována i riziku duální ekonomiky. Vznik duální ekonomiky, ve které si konkurují soukromé národní podniky a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, nemusí nutně představovat riziko pro hostitelskou ekonomiku. Záleží na úhlu pohledu na danou problematiku, neboť právě růst konkurence a konkurenční boj mezi podniky je charakteristickým rysem každé vyspělé tržní ekonomiky. Prostřednictvím působení konkurenčních sil lze v tržní ekonomice dosahovat vyšší kvality produkce, růstu produktivity práce i životní úrovně obyvatelstva.
9
2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je zhodnotit vývoj přílivu přímých zahraničních investic do České republiky a posoudit vybrané aspekty jejich makroekonomických a mikroekonomických dopadů. Pro naplnění stanoveného cíle je třeba definovat dílčí zaměření diplomové práce. Na makroekonomické úrovni jsou vyhodnocovány faktory, které se nejvíce podílejí na přílivu přímých zahraničních investic, a současně i jejich dopady na hospodářský růst, vnější ekonomickou rovnováhu a zaměstnanost. Na mikroekonomické úrovni je práce zaměřena na posouzení otázky, zda mají přímé zahraniční investice vliv na růst produktivity práce a kvalitu životní úrovně obyvatelstva, a to prostřednictvím komparace vybraných ukazatelů soukromých národních podniků a soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. Diplomová práce je rovněž zaměřena na vyhodnocení systému investičních pobídek a zodpovězení otázky, zda jsou investiční pobídky účinným nástrojem přispívajícím ke zkvalitnění investičního prostředí v České republice a zda mají vliv na rozhodování zahraničního investora při volbě teritoria pro zhodnocení přímé investice.
Na dosažení cíle diplomové práce byly metodicky aplikovány ekonomické teorie, a to zejména z oblasti makroekonomie, manažerské ekonomiky, mezinárodních financí a teorie statistiky. Pro zpracování diplomové práce byly použity metody analýzy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, komparace a syntézy, empirické indukce, elementární charakteristiky dynamického vývoje časové řady, regresní analýzy, testování statistických hypotéz a ekonometrické modely. Diplomová práce byla vypracována
s pomocí
odborné
literatury,
informací
z elektronických
zdrojů
a odborného tisku. Práce je členěna na teoretické pojednání o dané problematice, vlastní práci, diskusi a závěr. Teoretické pojednání vychází z poznatků získaných z odborné literatury a elektronických informačních zdrojů Ministerstva financí a agentury CzechInvest, pomocí nichž je vypracován vývoj systému investičních pobídek. Vlastní práce je zaměřena na naplnění stanovených cílů a je popsána v následujících kapitolách. První kapitola je zaměřena na analýzu investičních toků v ČR v podobě přílivu přímých zahraničních investic (PZI) a odlivu tuzemských investic do zahraničí, a to pomocí elementárních charakteristik dynamického vývoje časové řady a jejich vzájemné komparace.
10
Druhá kapitola je zaměřena na odvětvové a teritoriální členění přílivu PZI, přičemž požadované informace byly získány z dostupných elektronických zdrojů České národní banky. Třetí kapitola obsahuje makroekonomickou analýzu přílivu PZI a zodpovězení otázky, které faktory měly a mají v současné době na jejich příliv výrazný vliv. Jsou to ekonomické faktory či investiční pobídky nebo jiné nekvantifikovatelné přednosti ČR? Čtvrtá kapitola obsahuje regresní analýzu přílivu PZI. Ekonomické ukazatele, které lze kvantifikovat, jsou posuzovány pomocí regresní analýzy a testování statistických hypotéz. Na základě ekonomických teorií jsou formulovány předpoklady o závislosti přílivu PZI na vybraných ekonomických ukazatelích, jako je reálný ekonomický růst, stupeň ekonomické nesoběstačnosti (importní náročnosti) a stupeň ekonomické otevřenosti (exportní výkonnosti) ČR. Tyto předpoklady následně zohledňují ekonometrické modely popisující průběh závislosti mezi ekonomickými ukazateli. Stupeň závislosti je měřen pomocí indexu korelace, jehož průkaznost je statisticky testována. Na základě dosažených výsledků jsou zamítnuty či nezamítnuty definované předpoklady (hypotézy) o statistické závislosti. V rámci ekonometrických modelů, regresní analýzy a testování statistických hypotéz jsou zohledňovány vybrané ekonomické ukazatele, přičemž je abstrahováno od nekvantifikovatelných faktorů, jako jsou investiční pobídky a jiné přednosti ČR. Tyto nekvantifikovatelné faktory jsou následně zohledněny při dedukci obecného závěru o tom, zda na rozhodování investorů při realizaci přímé investice mají vliv ekonomické kvantifikovatelné ukazatele nebo spíše nekvantifikovatelné faktory, investiční pobídky či jiné komparativní výhody ČR. Data pro zpracování analýzy byla čerpána z ročních národních účtů Českého statistického úřadu. Pátá kapitola obsahuje analýzu dopadu PZI na nabídkovou stranu ekonomiky pomocí produkční metody tvorby HDP. Je zde vyhodnocen podíl hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou ve zpracovatelském průmyslu a službách vztažené k HDP a celkové hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu a služeb. V rámci meziroční komparace HDP a hrubé přidané hodnoty jsou běžné ceny přepočteny do stálých cen roku 1995 za pomocí deflátoru HDP. Data byla čerpána z ročních národních účtů Českého statistického úřadu. Český statistický úřad publikuje data o hrubé přidané hodnotě podniků se zahraničním kapitálem, v nichž má zahraniční investor podíl na základním kapitálu nad 50 %, jedná se tedy o podniky pod zahraniční kontrolou. 11
Šestá kapitola je zaměřena na posouzení dopadu přílivu PZI na vnější ekonomickou rovnováhu. Data byla čerpána z České národní banky, která publikuje roční zprávy o vývoji platební bilance ČR. Položku přílivu přímých zahraničních investic účtovanou na finančním účtu platební bilance zpracovává Česká národní banka na základě hlášení jednotlivých respondentů, kteří jsou podle devizového zákona povinni zasílat České národní bance oznámení o každé transakci formou přímé investice v částce nad jeden milion korun. Sedmá kapitola je zaměřena na dopad PZI na exportní výkonnost i importní náročnost ČR. Údaje o exportu a importu byly převzaty z České národní banky s následným přepočtem do stálých cen roku 1995 pomocí deflátoru HDP. Česká národní banka zveřejňuje v ročních publikacích „Přímé zahraniční investice“ vybrané ukazatele, mezi nimiž jsou data týkající se importu a exportu podniků se zahraniční majetkovou účastí. Podniky se zahraniční majetkovou účastí představují podniky, v nichž zahraniční investor vlastní 10% a vyšší podíl na základního kapitálu. Jedná se tedy o odlišný soubor sledovaných jednotek, než vykazuje Český statistický úřad. Zvláštní pozornost je věnována pobídkovým investorům ve zpracovatelském průmyslu, přičemž podkladová data byla převzata z publikace „Vyhodnocení systému investičních pobídek“ vypracované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vyhodnocovány jsou investiční projekty zahraničních i domácích investorů, kterým byly uděleny investiční pobídky. Ministerstvo průmyslu a obchodu v dané publikaci uvádí data týkající se exportu, importu a investičních aktivit, k nimž se jednotliví investoři zavázali při uzavírání smluv o udělení investičních pobídek. Osmá kapitola posuzuje dopad PZI na trh práce v ČR. Pobídkové investiční projekty jsou vyhodnocovány podle jejich počtu směřujícího do jednotlivých krajů s ohledem na registrovanou míru nezaměstnanosti a předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst. Data byla převzata z publikace Ministerstva průmyslu a obchodu „Vyhodnocení systému investičních pobídek“ a aktuálních zpráv agentury CzechInvest. U vyhodnocovaného počtu pracovních míst se jedná o předpokládaný počet pracovních míst, k němuž se zavázali pobídkoví investoři ve smlouvě o udělení investičních pobídek. Na základě údajů analyzovaných v předcházejících kapitolách jsou vyvozovány domněnky o dopadu přílivu PZI na reálný ekonomický růst, exportní výkonnost, importní náročnost a zaměstnanost české ekonomiky. Devátá kapitola obsahuje vlastní
12
výsledky regresní analýzy a testování statistických hypotéz o tom, zda existuje závislost popsaných ekonomických ukazatelů na tempu přílivu PZI do ČR. Desátá
kapitola
představuje
mikroekonomickou
analýzu
přílivu
PZI
ve zpracovatelském průmyslu. Prostřednictvím metody empirické indukce je popsán vývoj vybraných ukazatelů
v soukromých národních podnicích a soukromých
podnicích pod zahraniční kontrolou a pomocí komparace těchto ukazatelů zobecňován závěr o dopadu podniků pod zahraniční kontrolou na zaměstnanost, produktivitu práce, růst reálných mezd a blahobyt české společnosti. Sledované ukazatele jsou očištěny od vlivu inflace pomocí příslušných cenových indexů. Pozornost je věnována také aspektům možného vzniku duální ekonomiky. Data pro mikroekonomickou analýzu byla čerpána z publikace „Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu“. Diplomová práce je zakončena kapitolami diskuse a závěr, v nichž jsou popsány přínosy i hrozby související s přílivem PZI, a to pomocí syntézy dosažených výsledků v dílčích kapitolách.
13
3 Literární rešerše 3.1 Přímé zahraniční investice Investice je definována jako ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává současné spotřeby s výhledem zvýšení produktu v budoucnosti. Hlavními formami investic jsou investice do hmotného a nehmotného kapitálu. [11] Zahraniční investice představující mezinárodní kapitálové toky rozlišujeme na přímé a portfoliové. Portfoliové investice zahrnují obchody s finančními aktivy, jako jsou obligace a akcie, přičemž cílem investora není získat kontrolu nad řízením podniku, ale pouze diverzifikace portfolia. Přímé investice souvisí s investicemi přímo do podniku, půdy, kapitálu. Kapitál i management podniku se dostávají přímo pod kontrolu investora. Jsou realizovány především nadnárodními společnostmi, což jsou podniky vlastnící, kontrolující a řídící výrobní jednotky v několika zemích. V současné době vyrábí více než 25 % světové produkce a obchod mezi zakládající firmou a jejími zahraničními společnostmi tvoří více jak 30 % světového obchodu. [5] V mezinárodním měřítku se díky nadnárodním společnostem zmenšuje objem vývozu a současně dochází k výrobě přímo v těch zemích, kde se výroba vyplatí. Růst velikosti nadnárodních podniků bývá označován jako globalizace světového hospodářství, při kterém národní státy ztrácejí vliv na velké firmy a stávají se na těchto firmách závislými. [16] Přímá investice je vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to prostřednictvím následujících forem: 1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, 2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %, 3. finanční úvěr na 5 nebo více let poskytnutý investorem na podnikání, na němž má investor účast podle bodu 1 nebo 2, nebo úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku, 4. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). [21]
14
Přímou zahraniční investicí se rozumí 10% a vyšší podíl zahraničního investora na základním kapitálu společnosti, přičemž podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Přímý investor však nemusí vlastnit kontrolní podíl nebo největší podíl na vlastnictví společnosti. PZI se skládá ze tří složek: základní kapitál, reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřinných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě), snížený o proplacené dividendy. Výpočet reinvestovaného zisku lze vyjádřit vztahem: Reinvestovaný zisk = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk z předchozích let – ztráta běžného roku – neuhrazená ztráta z předchozích let – dividendy. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a společnostmi, v nichž mají majetkovou účast, pobočkami a přidruženými podniky. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. [3]
3.1.1 Formy přímých zahraničních investic Důležitým strategickým rozhodnutím investora je způsob vstupu do hostitelské ekonomiky. Může se jednat o výstavbu nového podniku – investice „na zelené louce“, nebo o kapitálový vstup do již existujícího podniku – fúze a akvizice. Investice „na zelené louce“ umožňuje realizovat projekt přesně podle záměrů nadnárodní firmy. Zahájení produkce je však zpožděno o dobu nutnou na výstavbu nového závodu, najmutí a zaškolení pracovníků. Tuto formu investice využívají nadnárodní firmy, které chtějí čerpat běžně dostupné výrobní faktory v hostitelské zemi. Naopak kapitálový vstup do již existujícího subjektu znamená okamžité převzetí jeho tržního podílu, produkční kapacity, aktiva i pasiva. Tato forma investice je typická v případě, kdy přebíraný podnik disponuje konkurenční výhodou (technologie, distribuční kanály, vyškolení pracovníci) a investice do jeho vytvoření by byla náročnější než kapitálový vstup. [13] Akvizice představuje převzetí podniku na základě koupě a prodeje a může mít charakter přátelského i nepřátelského převzetí. Fúze vyjadřuje splynutí dvou nebo více firem v jedinou firmu. Fúzí může vzniknout nová firma, pak původní firmy zanikají, nebo vzniklá firma pokračuje pod názvem jedné z původních firem. [16] 15
Další možností vstupu zahraničního investora do hostitelské země je formou investice „na hnědé louce“, což je příznačné v tranzitivních ekonomikách, kde dochází formou privatizace k prodeji státních podniků přímo do rukou zahraničních investorů. Investice se týkají změny vlastnické struktury i restrukturalizace. [13] V rámci užšího pohledu mohou být přímé zahraniční investice realizovány jako zahraniční pobočka, zahraniční dceřinná společnost, licence, joint venture, franchising. Zahraniční pobočka je dílčí organizační složkou nadnárodní společnosti s omezenými rozhodovacími pravomocemi. Obvykle nese název mateřské společnosti, nedisponuje základním kapitálem a je financována prostřednictvím úvěrování od mateřské společnosti. Zahraniční dceřinná společnost není vnitřním organizačním článkem mateřské společnosti, je napojena na mateřskou společnost pouze prostřednictvím vlastnického podílu. Rozlišujeme subsidiary, kde je podíl vlastnictví 50 % a vyšší, a afilace, kde je podíl menší než 50 % a zároveň větší než 20 %. Zahraniční dceřinná společnost má plnou právní subjektivitu, její název se často liší od názvu mateřské společnosti a disponuje základním kapitálem. [2] Prodejem licence předává její majitel zpravidla know-how, a to formou předání technické dokumentace, technickou asistencí, zaškolením odborného personálu. Za předání licence se platí licenční poplatek. Jedná se o propojování tuzemských a zahraničních ekonomických aktivit bez kapitálové účasti. Joint venture je chápán jako výsledek přímé investice dvou či více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobu, jejíž kapitál společně vytvářejí a společně se podílejí na jejím řízení. Zakládání společných podniků přináší zahraničnímu investorovi jistou ochranu před politickým rizikem. [16] V současné době je preferován nadnárodními společnostmi také franchising. Jedná se o zvláštní formu pronájmu, při kterém firma povoluje prodávat svůj produkt a používat jméno firmy určité osobě na specifickém teritoriu. [2]
3.1.2 Motivy nadnárodní expanze firem Základním důvodem pro existenci nadnárodních firem je konkurenční výhoda vyplývající z celosvětové sítě výroby a distribuce (úspory z rozsahu). Tato konkurenční výhoda je získána částečně z horizontální a vertikální integrace se zahraničními dceřinnými společnostmi. Horizontální integrace nastává v případě, že firma vlastní jedinečné know-how nebo manažerské schopnosti, které mohou být snadno 16
a při dosažení vysokého zisku využívány v zahraničí. Pomocí horizontální integrace se svými dceřinnými společnostmi mohou nadnárodní firmy lépe chránit a využívat své monopolní postavení, přizpůsobovat své výrobky místním podmínkám a preferencím zákazníků. Vertikální integrace je spojena s motivem dosažení kontroly nad zásobou potřebných surovin při co nejnižších nákladech. Cílem je také zajistit dobré odbytové podmínky spojené s vlastnictvím prodejní a distribuční sítě v zahraničí. Vertikální integraci provádějí převážně výrobně specializované firmy. [5] Velká produkce umožňuje korporacím mnohem více specializovat výrobu, než si mohou dovolit menší domácí firmy. Výrobní součástky vyžadující málo kvalifikovanou pracovní sílu mohou být vyráběny v zemi s nízkými mzdami i kvalifikacemi pracovníků, naopak výzkum a vývoj může být koncentrován v zemi, která má nejlepší předpoklady, kvalifikované pracovníky, techniku apod. V rámci horizontální tržní integrace mohou velké korporace přesouvat své výroby do zemí s výhodnými daňovými podmínkami, a tím minimalizovat své daňové zatížení. [10]
3.1.3 Faktory ovlivňující rozhodování investora o realizaci investice v zahraničí Nadnárodní společnosti při realizaci přímých zahraničních investic v různých zemích zvažují následující obecné faktory. Využití levnějších výrobních vstupů – motivuje firmy umísťovat své zahraniční investice do rozvojových zemí, které disponují levnou pracovní silou. Současně je zde však omezení nízké kvalifikace nutící nadnárodní společnosti využívat zastaralejší výrobní prostředky a jednodušší technologie ve srovnání s mateřskou zemí. Odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem – jedná se o odstranění transportních nákladů a překonání celních bariér. Pokud by například americká automobilka dovážela vstupní komponenty z Evropy a následně hotové výrobky vyvážela zpět, je pro ni výhodné založit zahraniční pobočku přímo v některé zemi Evropské unie. Snížení devizového rizika – firma exportující zboží do zahraničí je vystavena riziku nepříznivého vývoje devizového kurzu. Pokles devizového kurzu znamená pro exportéra znehodnocení jeho pohledávky v cizí měně, pokud ji nemá zajištěnou například termínovou operací.
17
Využití výhodnějších daňových podmínek – dodatečný zisk firmy může vyplývat z nižších daňových sazeb či výhodnějšího výpočtu daňového základu v hostitelské zemi ve srovnání s mateřskou zemí. Využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů – většina zemí uplatňuje diskriminační opatření vůči zahraničním exportérům v podobě přísnějších zdravotních a bezpečnostních předpisů ve srovnání s domácími výrobci. Založením zahraniční pobočky či dceřinné společnosti získají rovnocenné postavení. Diverzifikace inputu, outputu a zisku – založení většího počtu zahraničních poboček umožňuje diverzifikovat riziko hospodářských cyklů v jednotlivých zemích. Následování obchodních partnerů – zejména u bank, pojišťoven a auditorských firem. Firmy poskytující služby zakládají zahraniční pobočky v zemích, kde mají strategické obchodní partnery s dobrými obchodními vztahy. Dochází ke snížení transakčních nákladů, zejména na cestování a přepravu. [2] Společnosti, které se nacházejí v blízkosti hranice s hospodářsky vyspělými ekonomikami, jsou lépe vybaveny k rozvoji mezinárodního obchodu se sousedními ekonomikami. Nadnárodní společnosti při výběru lokality pro realizaci přímé zahraniční investice upřednostňují země s blízkou vzdáleností, aby ušetřily na transakčních nákladech. Tento jev se označuje jako Maquilladorův efekt. [10]
3.1.4 Riziko země Důležitou součástí rozhodovacích procesů v oblasti zahraničních investic je ohodnocení rizika země pomocí country ratingu. Cílem ratingu země je ohodnotit riziko neplacení zahraničních závazků danou zemí, které vyplývá z jejího ekonomického a politického prostředí. Rating provádějí specializované světově uznávané agentury, jako jsou například Moody´s, Standard & Poor´s, Duff & Phelps a další. [2] Rizikové faktory země lze rozdělit na sociálně politické, ekonomické, finanční a operační. Sociálně ekonomická rizika představují zranitelnost cash flow ze zahraničí v závislosti na politických aktech zahraničních vlád. Jde zejména o riziko znárodnění majetku zahraničního investora, zablokování plateb, radikální změny ve složení vlády apod. Ekonomické riziko se posuzuje v závislosti na reálném ekonomickém růstu země, platební bilanci, velikosti ekonomiky, soběstačnosti země v energetických surovinách. O finančním riziku vypovídá stupeň směnitelnosti měny, restrikce v zahraničním obchodu, stupeň liberalizace cen. Operační riziko hodnotí dostupnost a náklady na pracovní sílu v zemi investice. [10] 18
3.1.5 Dopad přílivu přímých zahraničních investic na nabídkovou stranu hostitelské ekonomiky Hlavní dopady přílivu PZI se očekávají v hostitelské zemi obecně v oblasti: zaměstnanosti, zahraničního obchodu, platební bilance, změny struktury ekonomiky, v transferu technologií, ale také v oblasti kapitálu a financí. Nepřímými efekty jsou změna a růst kvalifikace pracovní síly, domácí firmy dostávají přístup k implementaci nové technologie a růstu produktivity práce. Jednoznačně pozitivní je vliv investic „na zelené louce“ do vytváření nových pracovních příležitostí, čímž se zvyšuje potenciální počet plátců daně z příjmů fyzických osob, což má pozitivní dopad do spotřeby obyvatelstva i do zvýšení úspor s pozitivním dopadem do tvorby HDP. V krátkém období příliv PZI prostřednictvím dovozu investičních statků tlačí na zvýšení deficitu obchodní bilance. Naopak v dlouhém časovém horizontu je vliv PZI na ekonomický vývoj považován za pozitivní, a to díky přínosu nových technologií, manažerských dovedností a přístupu na zahraniční trhy. Pokud se jedná o exportně orientované zahraniční investice, projeví se růst exportů na pozitivním výsledku obchodní bilance, což má i pozitivní dopad na nabídkovou stranu hostitelské ekonomiky (HDP). Předchozí příliv investic s sebou přináší další investice, včetně reinvestice zisků. S přílivem PZI jsou však spojena i určitá nebezpečí, jako je vznik duální ekonomiky, kdy na jedné straně působí v ekonomice prosperující zahraniční firmy a na druhé straně skomírající domácí podniky na hranici bankrotu. S postupem času, kdy se snižuje příliv PZI z privatizace a narůstají investice „na zelené louce“, dochází k růstu odlivu kapitálu formou repatriace zisků, což může převýšit i celkový příliv zahraničních investic. Otázkou je také dočasnost fungování investorů v hostitelské zemi. Důvody odchodu investora ze země mohu být různé od odbytové krize v oboru až po odliv kapitálu za výhodnějšími podmínkami, zejména mzdovými a daňovými. Velkým nebezpečím pro hostitelskou zemi je vysoká míra závislosti na zahraničním investorovi, která může vyústit až ve ztrátu politické a ekonomické nezávislosti a v případě odchodu zahraničního investora vysokou míru nezaměstnanosti. [8]
3.1.6 Dopad přímých zahraničních investic na zaměstnanost Dopad PZI na trh práce může být přímý, a to díky projektům „na zelené louce“, či nepřímý díky růstu poptávky po subdodávkách. Zahraniční investice podobně jako kvalifikovaná pracovní síla mají tendenci směřovat do již rozvinutých regionů s odpovídající dopravní infrastrukturou a nabídkou pracovní síly. Součástí vládních 19
regionálních politik jsou proto i specifické, regionálně zaměřené investiční pobídky vázané na počet nově vytvořených pracovních míst. Tyto pobídky usilují o ovlivnění lokalizačních rozhodnutí investorů směrem k problémovým regionům. [12] Již zmíněný problém duální ekonomiky má hlubší dopad na regionální trh práce. V zahraničních podnicích s vyspělými technologiemi bývá dosahována také vyšší produktivita práce přinášející s sebou vyšší mzdy. Nadnárodní firmy využívají v české ekonomice relativně levnější pracovní sílu oproti mateřské zemi a domácím podnikům v příslušném regionu konkurují vyšší mzdou. Ne vždy PZI směřují do regionu s vysokou nezaměstnaností. Pokud se z titulu rigidního trhu práce nepřemísťuje pracovní síla do regionu, kam investice směřují, výsledkem jejich přílivu je zostření konkurence na trhu práce a nedostatečná nabídka kvalifikované pracovní síly. [13]
3.1.7 Přímé zahraniční investice v platební bilanci Podle metodiky Mezinárodního měnového fondu (IMF, 1993) se v platební bilanci PZI vykazují jako položka finančního účtu v členění na investice do vlastního kapitálu, reinvestice zisků a ostatní kapitál. Rozlišují se PZI do zahraničí a příliv PZI do sledované země, jejichž saldo tvoří čistý příliv PZI. S přílivem PZI je spojen makroekonomický dopad doplnění domácích úspor v podobě nedluhového financování deficitu běžného účtu platební bilance. Pokud národní investice převyšují národní úspory, dochází k deficitu běžného účtu, který může být financován ze zahraničních úspor nebo poklesem devizových rezerv. Zahraniční úspory mohou národní investice financovat prostřednictvím přílivu dluhového nebo nedluhového zahraničního kapitálu. Financování prostřednictvím přílivu dluhového zahraničního kapitálu představují úvěry od mateřské společnosti v rámci přílivu PZI, dluhové cenné papíry v rámci přílivu portfoliových investic. Toto financování však vede ke zvyšování zahraniční zadluženosti země, proto z dlouhodobého pohledu je jediným udržitelným zdrojem financování deficitu běžného účtu platební bilance nedluhové financování, a to prostřednictvím přílivu PZI (investice do základního kapitálu a reinvestice zisků) či přílivem portfoliových investic v podobě majetkových cenných papíru. [19] Při vykazování PZI je třeba brát na vědomí možnosti o zkreslení platební bilance prostřednictvím položky reinvestovaný zisk. Na podnikové úrovni představuje reinvestovaný zisk hodnotu zadrženého zisku, tedy rozdíl mezi podnikovým ziskem a repatriovaným ziskem, který byl formou dividend převeden do zahraničí. V platební bilanci se reinvestované zisky vykazují podle podvojného principu. Nejprve jako 20
položka v rámci PZI na finančním účtu, což vyjadřuje navýšení zahraniční investice v podobě růstu vlastního kapitálu. Reinvestované zisky se rovněž objevují jako položka v bilanci výnosů (důchodů) v rámci běžného účtu, což odráží výnos zahraničního investora z dříve investovaného kapitálu. O reinvestované zisky se tak o stejnou hodnotu navyšuje přebytek finančního účtu i deficit běžného účtu platební bilance. Obě položky se v platební bilanci sice plně kompenzují, ale mohou výrazně zkreslovat strukturu platební bilance a nadhodnocovat význam PZI pro vnější rovnováhu. Z těchto důvodů by se položka reinvestovaných zisků v platební bilanci nemusela vůbec účtovat, protože tyto prostředky nepředstavují skutečné devizové toky a nezatěžují vnější rovnováhu. Důvodem pro zařazení reinvestovaných zisků do platební bilance je její propojení a sjednocení s metodikou národního účetnictví. Z makroekonomického pohledu představují reinvestované zisky zahraničních investorů důchody nerezidentů, které vstupují do rozdílu mezi hodnotou hrubého domácího produktu (HDP) a hrubého národního důchodu (HND). [13]
3.2 Podpora konkurenceschopnosti investičního prostředí v České republice Výše popsané pozitivní dopady přílivu PZI do hostitelské země přinášejí zejména zvýšení zaměstnanosti, produkce, přístup na nové trhy, transfer nových technologií a celkové oživení regionu. Lze konstatovat, že jsou to hlavní důvody pro hostitelské země, aby vytvořily příznivé podmínky pro zahraniční investory. Vysoká konkurence je v celém prostoru střední a východní Evropy, kde existují velmi vyrovnané podmínky pro zahraniční investory. Většina zemí Evropské unie poskytuje úlevy na dani z příjmů, zrychlené odpisy, úlevy při rozvoji firemního výzkumu a vývoje či nejrůznější celní úlevy při dovozu strojů a zařízení. ČR disponuje investičními pobídkami a komparativní výhodou, a to geografickou polohou ve středu Evropy, dobrou dopravní infrastrukturou, kvalifikovanou a relativně levnou pracovní silou. [8] K vyšší kvalitě investičního prostředí v ČR přispívá agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest založená v roce 1993 jako příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu. Je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky. Podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Hlavními
21
činnostmi agentury jsou podpora zahraničních investic, rozvoj průmyslových zón, rozkvět českých subdodavatelů a malých a středních podniků. Investiční pobídky jsou určeny pro zahraniční i domácí investory, kapitálově silné společnosti schopné dostát závazkům pro udělení investiční pobídky. Charakteristika jednotlivých investičních pobídek je uvedena v příloze 1 v tabulce č. 1 a v tabulce č. 2 jsou uvedeny podmínky pro jejich obdržení. Systém investičních pobídek obsahuje kromě samotných investičních pobídek do zpracovatelského průmyslu další tři doprovodné programy, a to Program podpory subdodavatelů, Program podpory rozvoje průmyslových zón a Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. [33]
3.3 Legislativní úprava investičních pobídek v České republice 3.3.1 Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu Záměr vlády podpořit příliv PZI do ČR byl realizován usnesením ze dne 29. dubna 1998 č. 298, kterým byl založen základní rámec investičních pobídek. Od počátku byl program navrhován pro exkluzivní zahraniční a domácí průmyslové investory s nadregionálním či celostátním významem. Usnesením vlády ze dne 16. prosince 1998 č. 844 byla provedena výrazná modifikace stimulů a podmínek pro udělení investičních pobídek, které jsou patrné z tabulky č. 2 v příloze 1. Období přípravy systému investičních pobídek bylo završeno přijetím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Zákon definuje investiční pobídky, upravuje všeobecné podmínky a postup při jejich poskytování. V současné době je v platnosti zákon č. 19/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Na pobídkový zákon (kromě obecných právních předpisů jako je Ústava, Obchodní zákoník, Zákoník práce) navazují při realizaci pobídkového systému zejména zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (v oblasti daňové pobídky), zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti
ve
znění
pozdějších
předpisů
(hmotná
podpora
v oblasti
zaměstnaneckých vztahů). Systém investičních pobídek lze rozdělit na tzv. „předzákonný režim (do 30. 4. 2000) a zákonný režim (od 1. 5. 2000).
22
3.3.1.1 Předzákonný systém investičních pobídek V rámci dubnového usnesení vlády č. 298/1998 byla stanovena daňová úleva v plné výši pro nově založené právnické osoby (PO), investice „na zelené louce“, na období prvních pěti let. Dotace na jedno vytvořené pracovní místo činily maximálně 80 tisíc korun a dotace na rekvalifikaci až 50 % vynaložených nákladů. Všeobecnou podmínkou pro získání investiční pobídky byla investice do zpracovatelského průmyslu v minimální výši 25 milionů dolarů. [25] Prosincové usnesení vlády č. 844/1998 ponechalo daňovou úlevu v plné výši pro nové PO na prvních pět let. Byla navýšena dotace na jedno vytvořené pracovní místo až na maximální částku 100 tisíc korun a dotace na rekvalifikaci zůstala na původní úrovni až 50 % vynaložených nákladů. Celkový rozsah investice do zpracovatelského průmyslu byl snížen na minimální hodnotu ve výši 10 milionů dolarů, čímž byla investiční pobídka dosažitelná i pro významné domácí investory. Podmínkou pro získání investiční pobídky je rovněž investice na pořízení strojního zařízení ve výši minimálně 40 % z celkové výše investice. [8]
3.3.1.2 Zákonný systém investičních pobídek Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách Původně bylo v „předzákonném“ systému mezi pobídky zařazováno i osvobození strojů od dovozního cla. Realizací vyhlášky č. 313/1998 Sb. Ministerstvem financí došlo k automatickému uplatnění tohoto osvobození, nelze tudíž již hovořit o pobídce ve smyslu exkluzivity. V oblasti daňové úlevy, která se před přijetím zákona vztahovala pouze na nově vzniklé právní subjekty bez jakýchkoli předchozích podnikatelských aktivit v ČR, zákon umožnil poskytovat daňovou úlevu také již existujícím PO rozšiřujícím výrobu. V případě investice „na zelené louce“ se jedná o úplnou daňovou úlevu, a to daňové prázdniny na období prvních deseti let, naopak u již existující PO se jedná o částečnou daňovou úlevu, kde se pobídka poskytuje pouze na část rozšíření výroby, a to na období prvních pěti let. V oblasti poskytnutí dotace na vytvoření pracovního místa došlo k navýšení maximální částky na 200 tisíc korun a dotace na rekvalifikaci byla snížena na maximální úroveň 35 % vynaložených nákladů. Hmotná podpora na vytvoření nových pracovních míst a rekvalifikaci je diferencována podle registrované míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a blíže bude specifikována v kapitole „Investiční pobídky jako aktivní politika zaměstnanosti“.
23
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách zavedl investiční pobídku v podobě převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu. Jedná se o pobídku, která je úzce spojena s podprogramem podpory budování průmyslových zón a je poskytována místní samosprávou, zejména obcemi, které po zajištění vybudování dopravních sítí poskytují toto území investorovi za zpravidla symbolickou cenu výhodnější než je tržní cena. Rozdíl mezi symbolickou cenou a tržní cenou pozemku se započítává do celkové sumy udělených investičních pobídek. V rámci zákona došlo ke zpřísnění podmínek pro čerpání investičních pobídek a v případě
jejich
nedodržení
investorem
musí
být
vráceny
státu.
Jednou
ze všeobecných podmínek pro poskytnutí pobídky se stalo pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) a dlouhodobého nehmotného majetku (DNM) minimálně v částce 350 milionů korun a z toho minimálně 145 milionů korun musí být kryto vlastním kapitálem investora. V oblastech s mírou nezaměstnanosti vyšší nejméně o 50 % oproti celostátnímu průměru se podmínka minimální výše investice snižuje na částku 100 milionů korun a k tomu se ekvivalentně snižuje krytí vlastním kapitálem investora na hodnotu 50 milionů korun. Platby za pořízení tohoto majetku se musí uskutečnit do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Nadále zůstává platná všeobecná podmínka spočívající v pořízení strojního zařízení ve výši nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného DHM a DNM, a to nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Touto podmínkou je zamezováno převaze například stavebních investic v rámci celkové výše investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu může na žádost tříletou lhůtu prodloužit nejdéle však o dva roky. Stěžejní podmínkou poskytnutí investiční pobídky je směřování investice do zpracovatelského průmyslu, přičemž zákon explicitně vyjmenovává high-tech odvětví: kosmonautiku, dopravní prostředky, počítače, informační technologie, elektroniku, radiokomunikace, telekomunikace, farmaceutiku. [34]
Novela zákona o investičních pobídkách Zákon č. 19/2004 Sb. novelizoval původní zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Novela přinesla změnu v oblasti daňové pobídky, kde byla sjednocena maximální doba daňové úlevy (úplné i částečné) na prvních deset let. Dotace v maximální výši 35 % vynaložených nákladů na rekvalifikaci se vztahuje také na školení zaměstnanců. V oblasti všeobecných podmínek došlo ke změně v pořízení DHM a DNM minimálně v částce 200 milionů korun, z čehož musí být kryto vlastním 24
kapitálem investora minimálně 100 milionů korun. Tyto částky jsou variabilní podle míry nezaměstnanosti v regionu vykazované statistikou Ministerstva práce a sociálních věcí. V oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti ČR, je tento požadavek snížen na 150 milionů korun a v oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti, je limit investice snížen na 100 milionů korun. K tomu se ekvivalentně (vždy v poloviční výši) snižuje minimální hodnota financování vlastním kapitálem investora. Platby za pořízení DHM a DNM musí být realizovány do tří let od rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Zůstává platná podmínka, že investice do strojního zařízení musí tvořit alespoň 40 % z celkové investice, a to do tří let. [4]
3.3.2 Proces schvalování investičních pobídek Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách V zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách je stanoveno, že investiční pobídky jsou určeny pro právnické či fyzické osoby, tuzemské i zahraniční, které zvažují investovat do zpracovatelského průmyslu formou pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajících výrobních zařízení. Žádost o investiční pobídky se podává Ministerstvu průmyslu a obchodu prostřednictvím agentury CzechInvest. Na základě investičního záměru předkládaného žadatelem stanovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dle zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře maximální výši veřejné podpory v členění na jednotlivé druhy pobídek včetně jejich orientační výše a podmínek, za kterých lze investiční pobídky čerpat. K všeobecným i zvláštním podmínkám pro udělení investiční pobídky se vyjadřují věcně příslušné resorty, a to Ministerstvo financí v oblasti daňové pobídky, Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti podpory na vytváření nových pracovních míst, oblasti rekvalifikace a školení zaměstnanců, Ministerstvo životního prostředí při plnění všeobecné podmínky šetrnosti investice k životnímu prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu za spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a vyjádření příslušných ministerstev vydává „Nabídku na poskytnutí investiční pobídky“, kterou zasílá žadateli. Vydáním tohoto dokumentu končí první správní řízení o investičních pobídkách. Celý proces obvykle trvá tři měsíce. Na základě obdržené „Nabídky na poskytnutí investiční pobídky“ může zájemce (nejpozději do šesti měsíců od obdržení nabídky) předložit Ministerstvu průmyslu a obchodu prostřednictvím agentury CzehInvest žádost o příslib investičních pobídek. 25
V druhém kole správního řízení posuzují danou záležitost pouze Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá svůj souhlas prostřednictvím správního aktu „Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“, a to do třiceti dnů od obdržení žádosti o příslib investičních pobídek. Tímto správním aktem se současně uzavírá správní řízení ve věci poskytnutí investičních pobídek. Kontrolu všeobecných podmínek provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu a kontrola specifických podmínek přísluší již zmíněným ministerstvům. [34]
Zákon č. 19/2004 Sb., o investičních pobídkách Novela zákona o investičních pobídkách, která nabyla účinnosti od 1. května 2004, uvádí následující změny. Kompetence při určování míry veřejné podpory přecházejí z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kontrolní kompetence v oblasti veřejné podpory přecházejí z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Novela zákona přesně stanovuje podmínky, za kterých je možné v souladu s evropskými pravidly veřejné podpory investiční pobídky poskytnout, aby Evropská komise nemusela každý projekt schvalovat zvlášť. Rozhodne-li se společnost, jenž čerpá výhody investičních pobídek, pro uzavření své pobočky a přesun do jiné země či uzavření dceřinné společnosti například z odbytových problémů, musí své závazky vůči ČR vypořádat. Kompetence vymáhat investiční pobídky přísluší Ministerstvu financí. [4]
3.3.3 Investiční pobídky jako aktivní politika zaměstnanosti Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se zaměstnavateli na základě „Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky“ hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v ČR. Výše hmotné podpory na rekvalifikaci zaměstnanců činí maximálně 35 % ze souhrnných nákladů na rekvalifikaci, přičemž může být poskytnuta zaměstnavateli v regionu, kde míra nezaměstnanosti dosahuje minimálně celostátního průměru. [14]
26
Výše hmotné podpory na vytvoření nových pracovních míst činí: •
200 tisíc korun na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná celostátní míra nezaměstnanosti. Výše hmotné podpory je navýšena o dalších 50 tisíc korun, zaměstná-li zaměstnavatel osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců,
•
100 tisíc korun na jedno nové pracovní místo v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je celostátní průměr. Výše hmotné podpory je navýšena o dalších 25 tisíc korun, zaměstná-li zaměstnavatel osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který je evidován na místně příslušném úřadu práce déle než 3 měsíce. [27]
3.3.4 Technologická centra a centra strategických služeb Investiční pobídky v oblasti technologických center a center strategických služeb byly zavedeny v roce 2001 a v roce 2004 byly sloučeny do společného programu s názvem Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Cílem programu je podpora přílivu progresivních technologií do oblasti informatiky a strategických služeb. Technologická centra se zabývají inovačními aktivitami přinášejícími vylepšení výrobků a výrobních technologií. Strategické služby představují služby s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotou, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných řešitelských centrech, centrech pro opravu špičkových technologií, centrech sdílených služeb a centrech zákaznické podpory („call centra“).
Formy investiční pobídky •
Dotace na podnikatelskou činnost - až do 50 % uznatelných nákladů, kterými jsou investice do DHM a DNM pořízeného za období prvních 5 let, nebo dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců zaměstnaných do 3 let.
•
Dotace na školení a rekvalifikaci – až do výše 35 % nákladů na zvláštní školení a 60 % nákladů na všeobecné školení, maximálně však 100 tisíc korun, resp. 150 tisíc korun na jedno pracovní místo. Podmínky pro udělení dotací jsou uvedeny v tabulce č . 3 v příloze 2. [26]
27
3.3.5 Doprovodné programy systému investičních pobídek V rámci systému investičních pobídek byly přijaty dva doprovodné programy – Program podpory subdodavatelů a Program podpory rozvoje průmyslových zón. Cílem podpory subdodavatelů je zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost českých dodavatelů prostřednictvím zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci a tuzemskými dodavateli pomocí agentury CzechInvest. Program napomáhá českým subdodavatelům splnit náročné technické, technologické i organizační podmínky zahraničních investorů. Cílem podpory rozvoje průmyslových zón je prostřednictvím podpory obcím přispět k zajištění investiční přípravy území pro konkrétního investora, který získal nárok na investiční pobídky, jedná se o pobídkové projekty. Program také umožňuje za předem stanovených kritérií podpořit investiční přípravu území průmyslové zóny již v předstihu a posléze ji nabízet zahraničnímu investorovi, rozvojové projekty. [8]
3.4 Statistická analýza přímých zahraničních investic 3.4.1 Měření dynamiky časové řady Pro analýzu dynamiky vývoje přílivu PZI a odlivu tuzemských investic lze použít elementární charakteristiky vývoje časové řady. Pro časovou řadu délky n lze určit n-1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) podle následujícího vztahu d t = y t − y t −1 , pro t = 2, 3, …, n. Pro tutéž časovou řadu lze určit opět n-1 bezrozměrných řetězových indexů – koeficientů růstu, které lze vypočítat dle následujícího vzorce k t =
yt , pro y t −1
t = 2, 3, …, n. Kombinací těchto dvou přístupů k měření dynamiky časové řady lze vypočítat koeficient přírůstku podle následujícího vztahu δ t =
dt y − y t −1 = t = kt − 1 , y t −1 y t −1
pro t = 2, 3, …, n. Po vynásobení koeficientu růstu a koeficientu přírůstku stem získáme jejich relativní vyjádření jako tempo růstu a tempo přírůstku. U delších časových řad je možné počítat průměrný absolutní přírůstek, který je aritmetickým průměrem absolutních −
d=
přírůstků
a
lze
jej
vypočítat
y − y1 1 n . [6] dt = t ∑ n − 1 t =2 n −1
28
dle
následujícího
vzorce
3.4.2 Testování statistických hypotéz Testování statistických hypotéz se používá v případě, že o základním souboru jsou známy hypotézy (domněnky, předpoklady), které chceme na základě výběru a stanovené pravděpodobnosti ověřit. Jako nulová hypotéza se volí taková hypotéza, jejímž chybným zamítnutím by došlo k závažnější chybě. Zpravidla proto bývá formulována negativním způsobem, i když třeba předpokládáme opak.
3.4.3 Test průkaznosti indexu korelace Formulace nulové hypotézy H0: „Index korelace je statisticky neprůkazný.“ Pro testování hypotézy lze použít statistiku Snedecorova rozdělení (F). Jestliže hodnota testové statistiky náleží intervalu nezamítnutí, pak se nulová hypotéza H0 nezamítá, což znamená, že index korelace není statisticky průkazný. Jinými slovy to znamená, že se neprokázala závislost pozorovaných veličin. V opačném případě, pokud vypočtená hodnota nenáleží do intervalu, je hypotéza H0 zamítnuta, z čehož plyne statisticky prokázaná závislost. Možnost chybného rozhodnutí vyjadřuje hladina významnosti (α). Jedná se o pravděpodobnost chybného zamítnutí nulové hypotézy H0, přičemž snahou je, aby chyba byla co nejmenší, proto nabývá hodnot 0,01 nebo 0,05. [1] Testová statistika: F =
I 2 / ( p − 1) 1 − I 2 / (n − p )
(
)
Interval nezamítnutí: Wα = (0, F1−α ( p − 1, n − p )) , kde I2 …………………………… index determinace, p …………………………… počet parametrů regresní funkce, n …………………………… počet pozorovaných hodnot, v1 = p –1, v2 = n – p ………. stupně volnosti. Pomocí stupňů volnosti statistiky Snedecorova rozdělení (F) je určena horní mez intervalu nezamítnutí. Dolní mez je v daném případě vždy nulová. Konkrétní hodnota horní meze intervalu nezamítnutí je stanovena podle statistické tabulky kvantilů Snedecorova rozdělení Fp(v1, v2), kde p = 1 - α. [9]
29
4 Vlastní práce 4.1 Analýza investičních toků v České republice V následující kapitole vlastní práce je provedena komparace přílivu PZI do ČR a odlivu tuzemských přímých investic do zahraničí v letech 1993 až 2005. Z tabulky
č. 1 i grafu č. 1 je patrná přesila přílivu PZI do ČR nad odlivem z ČR. Výrazný příliv byl dosažen v letech 1999, 2002 a 2005.
Tabulka č. 1: Příliv a odliv investic v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč) PZI
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Příliv 19 050 24 994 67 993 38 775 41 251 119 969 218 812 192 421 214 585 277 689 59 316 127 844 263 206 Odliv 2 629 3 443 972 4 150 800 4 102 3 108 1 654 6 289 6 759 5 816 26 067 20 500 Zdroj: Česká národní banka
Graf č. 1: Příliv a odliv investic v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč) 300 000 250 000 200 000
Kč 150 000 100 000 50 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok Příliv do ČR
Odliv z ČR
Zdroj: vlastní zpracování
Na základě elementárních charakteristik vývoje investičních toků, které jsou uvedeny v tabulce č. 4 a tabulce č. 5 v příloze 3, je rovněž patrný dynamičtější objem přílivu PZI nad odlivem tuzemských přímých investic. V roce 1996 oproti roku 1995 došlo k poklesu přílivu PZI o 29,2 miliard korun. V roce 1998 oproti roku 1997 se příliv PZI téměř ztrojnásobil. V těchto letech byl také nejvyšší koeficient přírůstku, a to v absolutní hodnotě 1,9. Nejvyššího absolutního přírůstku přílivu PZI bylo dosaženo v roce 1999, kdy došlo k výraznému navýšení přílivu o 98,8 miliard korun oproti předešlému roku. Naopak v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 poklesl příliv PZI o 218,4 miliard korun. Průměrný absolutní přírůstek za celou časovou řadu přílivu PZI dosahuje výše 20,3 miliard korun a průměrný absolutní přírůstek odlivu investic pouze
30
hodnoty 1,5 miliard korun. V následujících kapitolách diplomové práce je proto věnována
pozornost
pouze
přílivu
PZI
do
ČR
v makroekonomických
i mikroekonomických souvislostech. Tabulka č. 2 a graf č. 2 zobrazují stavy PZI. Patrná je převaha investic do základního kapitálu a rostoucí podíl reinvestovaných zisků, naopak nízká je hodnota ostatního kapitálu představující úvěrové vztahy.
Tabulka č. 2: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. (v mld. Kč) Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál 102,5 x x 127,5 x x 195,5 x x 234,3 x x 275,6 9,1 35,1 349,9 14,9 64,4 506,5 31,8 93,1 641,4 60,8 116,2 706,4 131,1 144,8 798,1 215,0 152,4 767,0 242,4 152,3 802,2 303,9 155,7 904,2* 399,5* 158,4*
Celkem 102,5 127,5 195,5 234,3 319,8 429,2 631,4 818,4 982,3 1 165,5 1 161,7 1 261,8 1 462,1*
Zdroj: Česká národní banka * Odhad České národní banky
mld. Kč
Graf č. 2: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. (v mld. Kč) 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Celkem
Rok Základní kapitál a reinvestovaný zisk
Ostatní kapitál
Zdroj: vlastní zpracování
Objem PZI je stavovou veličinou vykazovanou zpravidla ke konci roku. Na stav PZI má vliv toková veličina zachycující příliv PZI během sledovaného roku. Příliv PZI ukazuje ekonomické klima a přitažlivost dané země a odvětví pro nové investice. Česká národní banka pravidelně aktualizuje jak stavové, tak tokové veličiny.
31
4.2 Teritoriální a odvětvové členění přímých zahraničních investic Pro komplexní zhodnocení vývoje PZI plynoucích do ČR je nezbytné zaměřit pozornost na jejich teritoriální a odvětvové členění, aby bylo možné vyhodnotit, které země nejvíce přispívají k jejich přílivu a která odvětví vykazují výrazný podíl zahraničních investorů.
4.2.1 Analýza přímých zahraničních investic podle odvětví V příloze 4 je uvedena tabulka č. 6, která zobrazuje rozdělení PZI do dílčích odvětví bez zpracovatelského průmyslu. V příloze 5 je uvedena tabulka č. 7 zachycující příliv PZI do zpracovatelského průmyslu. Podrobnější analýza je uvedena v příloze 6 v tabulce č. 8 a tabulce č. 9. Z obou tabulek je zřejmé, že na prvním místě z hlediska přílivu PZI jsou služby a na druhém místě zpracovatelský průmysl. Naopak nižšího přílivu dosahují odvětví energetika, stavebnictví a téměř zanedbatelných hodnot sektory zemědělství a dobývání nerostů. Názorný vývoj struktury národního hospodářství z hlediska přílivu PZI je uveden v příloze 7 v grafu č. 1.
Služby Struktura služeb je uvedena v příloze 8 v tabulce č. 10 a tabulce č. 11. Z obou tabulek je patrná převaha investic v sektoru bankovnictví a pojišťovnictví, následuje odvětví dopravy a telekomunikací, obchod, pohostinství a ubytování. Názornější vývoj je uveden v grafu č. 2 v příloze 9. Průměrné zastoupení PZI v jednotlivých oblastech služeb za sledované období zobrazuje následující graf č. 3. Převážná většina investic směřuje do finančního sektoru, peněžnictví a pojišťovnictví (19 %), dopravy a telekomunikací (17 %), následuje odvětví obchod, opravy, pohostinství a ubytování (12 %), nemovitosti a služby pro podniky (11 %). Objemy prostředků investovaných do těchto sektorů reflektují rozvoj obchodních řetězců a dynamiku vývoje mobilních telefonních operátorů. V grafu je pro srovnání uvedeno i odvětví průmyslu (31 %) a stavebnictví (2 %), z čehož vyplývá, že přibližně dvě třetiny PZI směřují do služeb a jedna třetina do průmyslu.
32
Graf č. 3: Struktura přímých zahraničních investic v letech 1993 – 2005
Stavebnictví 2%
Nemovitosti a služby pro podniky 11%
Průmysl celkem 31%
Ostatní 8%
Obchod a opravy, pohostinství a ubytování 12%
Doprava a telekomunikace 17%
Peněžnictví a pojišťovnictví 19%
Zdroj: vlastní zpracování
Zpracovatelský průmysl Struktura přílivu PZI do zpracovatelského průmyslu zaznamenala na konci 90. let výrazných změn. Kromě vstupu a rozšíření již existujících kapacit v rámci privatizace se investoři přeorientovávají také na výstavbu závodů na „zelené louce“, čemuž hlavně napomáhá podpora rozvoje průmyslových zón ze strany státu. Začínají se prosazovat technická výrobní odvětví, a to zejména automobilový a elektrotechnický průmysl. Struktura PZI směřujících do zpracovatelského průmyslu je v absolutním vyjádření uvedena v příloze 5 v tabulce č. 7 a v relativním zastoupení v příloze 10 v tabulce č. 12. Pro větší názornost je uveden graf č. 3 v příloze 11. Průměrné zastoupení PZI v jednotlivých výrobních odvětvích za sledované období je uvedeno v následujícím grafu č. 4. Nejvyšší objem přímých investic směřuje do strojírenského průmyslu na výrobu strojů, přístrojů, dopravních prostředků, motorových vozidel (36 %), následují investice do zpracování kovů a výroby kovových výrobků (17 %) a rafinérského a chemického průmyslu (15 %). Prostřednictvím obchodních řetězců směřuje více než 12 % PZI do potravinářského průmyslu. Nízké zastoupení vykazuje výroba nekovových minerálních výrobků (9 %), dřevozpracující průmysl (7 %) a textilní průmysl (2 %). Působení PZI ve zpracovatelském průmyslu vyvolalo od roku 1995 zvýšení veškeré vyráběné produkce o 30 %.
33
Graf č. 4: Struktura přímých zahraničních investic v letech 1993 - 2005
Ostatní 2%
Potravinářský průmysl 12%
Textilní průmysl 2% Dřevozpracující a papírenský průmysl 7%
Výroba strojů 36%
Rafinérské, chemické výrobky 15% Nekovové minerální výrobky 9%
Kovové výrobky 17%
Zdroj: vlastní zpracování
High-tech Pro rozvoj konkurenceschopnosti české ekonomiky jsou stěžejní investice do odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Jedná se o technologicky náročnější formy výroby, například výroba léčiv, počítačů, radiových a televizních přístrojů a výroba zdravotnických, optických a ostatních přesných přístrojů. V sektoru služeb jsou to
činnosti v oblasti poštovní, telekomunikační, výpočetní techniky, výzkumu, vývoje a informačních technologií.
1) Služby V příloze 12 v tabulce č. 13 je uveden stav PZI v high-tech odvětvích služeb v absolutním vyjádření a v tabulce č. 14 v relativním zastoupení. Strukturu high-tech služeb znázorňuje graf č. 4 v příloze 13, z něhož je zřejmý vysoký podíl PZI v oblasti poštovní a telekomunikační, naopak nejméně investic směřuje na výzkum a vývoj. V roce 2003 se na snížení stavu PZI do odvětví telekomunikací podílel zpětný odkup akcií Eurotelu zahraničním investorem a prodej zahraničního podílu v Českém Telecomu. Procentuální podíl high-tech služeb na celkovém objemu služeb je uveden v tabulce č. 15 v příloze 13. Nízký podíl vyspělých služeb na celkových službách zobrazuje následující graf č. 5.
34
mld. Kč
Graf č. 5: Stav PZI v high-tech odvětví služeb 1998 – 2003 700 600 500 400 300 200 100 0 1 998
1 999
2 000
2 001
Rok High-tech odvětví služeb
2 002
2 003
Odvětví služeb
Zdroj: vlastní zpracování
Podle nejnovějšího vydání mezinárodní investiční zprávy Konference OSN (Organizace spojených národů) pro obchod a rozvoj World Investment Report 2005 investují mezinárodní korporace stále častěji v zemích, které aktuálně procházejí ekonomickou transformací. V ČR je téměř 47 % firemního výzkumu prováděno společnostmi se zahraničním kapitálem, což je nadprůměrný podíl. Zahraniční investoři shledávají v rozvojových zemích klíčové zdroje levné a kvalifikované pracovní síly.
ČR je
nadnárodními
firmami
zařazována
do
druhé
a
třetí
desítky
zemí
nejatraktivnějších pro výzkum a vývoj. V přední desítce jsou východní země Čína, Indie, Rusko, Malajsie, Korea nebo Thajsko. [31]
2) Průmysl V příloze 14 v tabulce č. 16 je uveden stav PZI v high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu v absolutním vyjádření a v tabulce č. 17 v relativním zastoupení. V příloze 15 v grafu č. 5 je znázorněna struktura PZI plynoucích do hightech odvětví zpracovatelského průmyslu v jednotlivých letech. Nejvíce investic spočívá ve výrobě radiových a televizních zařízení, které následuje výroba zdravotnických a optických přístrojů a na posledním místě je výroba léčiv a počítačů. Podíl high-tech odvětví ve zpracovatelském průmyslu je uveden v tabulce č. 18 v příloze 15. Nízký podíl investic v high-tech odvětví průmyslu zobrazuje i následující graf č. 6.
35
Graf č. 6: Stav PZI v high-tech odvětví průmyslu 1998 – 2003
mld. Kč
200 150 100 50 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
Rok High-tech odvětví
Zpracovatelský průmysl
Zdroj: vlastní zpracování
Shrnutí Z odvětvového členění PZI vyplývá skutečnost, že více než dvě třetiny směřují do sektoru služeb a jedna třetina do zpracovatelského průmyslu. Přestože většina PZI neskončila přímo ve výrobě, nelze tento výsledek shrnout jako negativní, protože sektor služeb byl v minulosti nedostatečně rozvinut a značně podkapitalizován a PZI napomáhají jeho rozvoji. Slabou stránkou je nízké zastoupení PZI v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, z čehož vyplývá, že technologicky vyspělé produkty se musejí dovážet ze zahraničí.
4.2.2 Analýza přímých zahraničních investic podle země původu investora Příliv PZI podle země původu zahraničního investora za časovou řadu od roku 1993 do roku 2005 uvádí tabulka č. 19 v příloze 16. Podle stavu PZI vykazovaného k 31. 12. 1998 převažovaly investice z Německa, Nizozemí, Rakouska, za nimiž následovaly Spojené státy americké, Velká Británie, Francie a Slovensko přibližně ve stejném zastoupení. Stav PZI podle země původu zahraničního investora zobrazuje následující graf č. 7.
36
Graf č. 7: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. 1998 teritoriální členění Slovensko 3,1 % Francie 4,7 %
Ostatní 11,1 % Německo 29,6 %
Velká Británie 4,7 % USA 8,2 % Nizozemí 27,1 %
Rakousko 11,5 %
Zdroj: Česká národní banka, vlastní zpracování
V roce 1999 se na první místo v objemu investic dostalo Nizozemí, které si udržuje prvenství dodnes. Mezi nejvýznamnějšími investory do ČR zůstávají na dalším místě Německo, Rakousko, Velká Británie. Nově se mezi nimi objevuje Belgie vlivem privatizace ČSOB belgickou KBC Bank. Z Nizozemí plyne největší část investic do oblasti telekomunikací prostřednictvím Českého Telecomu, jehož zahraničním investorem je holandsko-švýcarská firma TelSource. Stav PZI v roce 1999 je uveden v následujícím grafu č. 8.
Graf č. 8: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. 1999 teritoriální členění Francie 4,4 %
Švýcarsko 2,2 %
Ostatní 9,2 %
Belgie 5%
Nizozemí 30,7 %
Velká Británie 5,1 % USA 6,7 %
Německo 26,6 %
Rakousko 10,1 %
Zdroj: Česká národní banka, vlastní zpracování
37
Od roku 2001 se na celkovém objemu nizozemských investic podílí výrazně společnost LG. Philips Displays specializující se na výrobu klasických barevných televizních obrazovek. Z Německa jsou to investice do výroby automobilů prostřednictvím automobilky Škoda Auto se zahraničním investorem Volkswagen. Mezi další velké zahraniční investory patří japonsko-německý projekt Toyota/PSA rovněž v oblasti automobilového průmyslu a německý Bosch-Diesel ve strojírenském průmyslu. Z USA lze jmenovat například Tabák Kutná Hora - Philip Morris. V uplynulém roce 2005 se na přílivu PZI nejvíce podíleli investoři z Nizozemí, Německa, Rakouska, Velké Británie, Belgie a Francie. Menší objem investic připlynul ze Švédska, Švýcarska, Dánska, Kanady, USA a Japonska, a to přibližně ve stejném poměru. Strukturu zahraničních investorů podle objemu přílivu investic do ČR v roce 2005 znázorňuje následující graf č. 9.
Graf č. 9: Příliv PZI do ČR za rok 2005 (teritoriální členění)
Kanada USAJaponsko Belgie Švýcarsko
Dánsko Francie
Švédsko Rakousko
Německo
Velká Británie Nizozemí
Itálie
Zdroj: Česká národní banka, vlastní zpracování
Shrnutí Z teritoriálního hlediska členění PZI zaujímalo v roce 1998 výsadní postavení Německo. Od roku 1999 až do roku 2005 si udržuje trvalé prvenství Nizozemí, následované Německem a Rakouskem. Více než 85 % objemu investic má původ v zemích Evropské unie a přes 96 % v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
38
4.3 Makroekonomická analýza přílivu přímých zahraničních investic Jak již bylo uvedeno v teoretickém pojednání diplomové práce, faktorů, které působí na rozhodování zahraničních investorů, je mnoho, a to v oblasti ekonomické i sociálně politické. V ekonomické rovině zahraniční investoři sledují zejména reálný ekonomický růst (HDP) a finanční ukazatele, jako je míra inflace, stupeň otevřenosti ekonomiky pomocí ukazatele čistý export na HDP a stupeň závislosti ekonomiky na ostatních zemích pomocí ukazatele import na HDP. Jelikož ČR přešla ve vykazování HDP v roce 1995 na Evropský systém účtů, je pro vyšší kompatibilitu dat časová řada analyzována od roku 1995.
4.3.1 Hospodářský růst ČR zaznamenala od svého vzniku a transformační recese tři následující etapy hospodářského vývoje, a to etapu hospodářského oživení v letech 1993 – 1996, etapu recese, která začala v roce 1997 a trvala až do poloviny roku 1999, a období oživení výroby, které začalo od druhé poloviny roku 1999 a pokračuje dodnes. Z hlediska hospodářských cyklů má vypovídací schopnost reálný růst HDP v čase, který zobrazuje níže uvedený graf č. 10, z něhož je patrné období hospodářské recese i oživení.
Reálný růst v %
Graf č. 10: Reálný růst HDP v letech 1996 – 2005 (stálé ceny roku 1995) 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2
6,0 4,7
4,2
3,9
3,2
2,6 1,5
1,2
1996
1997
1998
-0,7
-1,1
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování
Hospodářský růst doznívající v roce 1996 byl tažen domácí poptávkou vyvolanou předstihem růstu mezd před růstem produktivity práce. Výsledkem byl převis domácí poptávky nad nabídkou a vyšší domácí užití muselo být kryto dovozem zboží
39
ze zahraničí, čímž vnitřní nerovnováha, projevující se rovněž růstem inflace, vyústila do vnější nerovnováhy spojené s růstem deficitu běžného účtu platební bilance. Česká národní banka se obávala negativních dopadů vnější nerovnováhy, a proto začala koncem roku 1996 uplatňovat restriktivní monetární politiku, která se projevovala zpomalením růstu peněžní zásoby a vysokými úrokovými mírami. Po měnové krizi v roce 1997 vláda přijala dva ozdravné balíčky restriktivních opatření s cílem zlepšit makroekonomickou
rovnováhu
prostřednictvím
snížení
rozpočtových
výdajů,
zpomalení růstu mezd a omezení dovozu spotřebního zboží. Důsledkem restriktivní monetární i fiskální politiky bylo sice snížení deficitu běžného účtu platební bilance, ale hlubším dopadem byl pokles domácí poptávky, který vyústil v hospodářskou recesi. V roce 1997 došlo k ročnímu poklesu reálného produktu o 0,7 % a v roce 1998 se tento pokles prohloubil na -1,1 %. Byl to důsledek poklesu růstu mezd, který se projevil ve sníženém tempu růstu spotřeby domácností. V období recese došlo rovněž ke snížení vládních výdajů, jejichž podíl na snížení celkové domácí poptávky ale není tolik výrazný, neboť změny vládních výdajů odrážejí spíše politická rozhodnutí než vliv tržních sil. V důsledku monetární restriktivní politiky vedoucí k růstu úrokových sazeb byl zaznamenán pokles investiční aktivity podniků, což se projevilo zejména poklesem tvorby hrubého fixního kapitálu, jehož tvorba stagnovala až do roku 1999. Od poloviny roku 1999 došlo k růstu HDP a jeho celková roční změna dosáhla oproti roku 1998 kladného navýšení o 1,2 %. Podíl na nastartování růstu domácí ekonomiky měl mohutný příliv PZI v letech 1999 až 2001 a výrazné oživení investiční aktivity, na níž se podílelo uvolnění makroekonomické politiky, a to fiskální i monetární. Reálné úrokové sazby klesly ze 7,7 % v roce 1999 na 4,6 % v roce 2003. Hospodářský růst pokračoval kolísavým tempem i v dalších letech. V roce 2000 bylo tempo reálného hospodářského růstu na úrovni 3,9 %, v roce 2002 došlo ke zpomalení růstu na hodnotu 1,5 %. Od roku 2003 lze vypozorovat pozvolné zrychlování růstu reálného HDP z 3,2 % přes 4,7 % v roce 2004 až na 6 % v uplynulém roce 2005.
4.3.2 Makroekonomická stabilita Zahraniční investoři věnují také pozornost sledování míry inflace, neboť změna cenové hladiny přímo ovlivňuje jejich výrobní vstupy a rentabilitu odbytu. V následující tabulce č. 3 je uveden vývoj míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Do roku 1998 byl cenový vývoj v české ekonomice poměrně stabilní a roční míra inflace se pohybovala průměrně okolo 10 % s výjimkou 40
roku 1993, kdy byla zavedena nová daňová soustava a v rámci ní daň z přidané hodnoty, která inflaci výrazně zvýšila. Od roku 1999 došlo k razantnímu zpomalení růstu cen až na 2,1 %, což bylo důsledkem monetární restriktivní politiky, hospodářské recese a poklesu spotřebitelské poptávky. Vnějším faktorem byl pokles světových cen na komoditním trhu. Od roku 2000 je vykazována přijatelná výše inflace v poměrně stabilním vývoji.
Tabulka č. 3: Vývoj míry inflace 1993 - 2005 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Ukazatel Míra inflace v % 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Zdroj: Český statistický úřad
4.4 Statistická analýza přílivu přímých zahraničních investic Následující kapitola obsahuje vlastní výsledky regresní analýzy přílivu PZI. Cílem analýzy je zhodnotit, jak vývoj makroekonomických ukazatelů ovlivnil příliv PZI. Analýza spočívá ve zkoumání závislosti tempa přírůstku přílivu PZI na následujících ukazatelích: reálný růst HDP, stupeň otevřenosti ekonomiky vyjádřený podílem čistý export/HDP (export i HDP jsou vyjádřeny ve stálých cenách roku 1995) a stupeň závislosti ekonomiky na zahraničních trzích měřený ukazatelem import/HDP (import i HDP jsou vyjádřeny ve stálých cenách roku 1995). Všechny zkoumané veličiny jsou v relativním a reálném vyjádření. Pomocí regresní funkce lze vyjádřit průběh závislosti pozorovaných veličin. Již v tomto okamžiku je možné na základě ekonomických teorií definovat směry závislosti mezi pozorovanými ukazateli. V případě prvního ukazatele lze konstatovat předpoklad pozitivního směru závislosti – pokud reálný HDP poroste, tak to pozitivně ovlivní příliv PZI. Naopak pokud bude ekonomika procházet recesí a reálný HDP bude klesat, tempo přílivu PZI bude rovněž klesat. U druhého ukazatele vyjadřujícího stupeň otevřenosti ekonomiky je možné také konstatovat pozitivní směr závislosti – čím více je ekonomika otevřená, tím více je země atraktivnější pro zahraničního investora. U třetího ukazatele vyjadřujícího nesoběstačnost ekonomiky z titulu nedostačující agregátní nabídky lze předpokládat negativní směr závislosti – čím více je ekonomika závislá na zahraničních trzích, tím více je nestabilní a tím méně přitékají do země PZI, protože hostitelská země se jeví zahraničnímu investorovi jako riziková.
41
4.4.1 Regresní analýza Regresní analýza používá ekonometrické modely, které pomocí soustavy matematických rovnic kvantifikují vztahy mezi ekonomickými veličinami. Index determinace je vhodným nástrojem pro výběr modelu, který by co nejlépe vystihoval průběh závislosti. Platí zde obecné pravidlo, že modely s nejvyšším indexem determinace formálně nejlépe vystihují zkoumaný vztah ekonomických veličin. V následující analýze jsou uvedeny u všech případů sledované závislosti vždy dva modely, a to lineární a polynomický (6. stupeň). Ekonometrické modely lze navrhnout pomocí bodového grafu a na výpočet parametrů regresní funkce lze aplikovat v tabulkovém procesoru MS Excel funkci „Přidat spojnici trendu“, která při vhodném nastavení zobrazí tvar regresní funkce včetně jejich parametrů a index determinace. Tento způsob výpočtu byl použit v regresní analýze. Funkce regresní přímky i polynomická funkce jsou lineární v parametrech, ale z hlediska proměnných je lineární pouze funkce přímky, zatímco polynomická funkce je z hlediska proměnných nelineární. Zdrojová data pro regresní analýzu a následné testování statistických hypotéz obsahuje tabulka č. 20 v příloze 17 a ekonometrické modely jsou uvedeny v dílčích grafech v příloze 18. Na základě porovnání indexu determinace pro přímku a indexu determinace pro polynom 6. stupně lze konstatovat, že polynomický model lépe koreluje průběh závislosti pozorovaných proměnných, což platí pro všechny případy analýzy. Jako vhodný model lze tedy použít polynomickou funkci popisující křivočarý průběh závislosti, a proto na měření těsnosti závislosti bude aplikován index korelace, který je druhou odmocninou indexu determinace. Na testování statistických hypotéz o nezávislosti je aplikován test průkaznosti indexu korelace. Pro výběr vhodného ekonometrického modelu byly použity standardní funkce programu MS Excel. Časová řada od roku 1995 do roku 2005 obsahuje čtvrtletní data. Jedná se o poměrně dlouhou časovou řadu o rozsahu 43 hodnot (jsou vyhodnocována tempa přírůstku sledovaných ukazatelů o rozsahu n-1 při délce časové řady n hodnot). Vzhledem k tomu, že reálný ekonomický růst měřený ukazatelem HDP vykazuje za sledované období cyklický trend ve svém vývoji i příliv přímých zahraničních investic může vykazovat určitý cyklus, bylo by vhodné použít na časovou řadu adaptivní techniky (například exponenciální vyrovnání) a pro další zpracování speciální ekonomický software (PC Give) či statistický software (StaGraphix). Tato metoda nebyla v analýze použita, neboť přesahuje rámec diplomové práce. 42
4.4.2 Testování statistických hypotéz Testování statistických hypotéz umožňuje prokázat, zda je polynomický model vhodným ekonometrickým modelem pro zobrazení průběhu závislosti, a testuje vypovídací schopnost indexu korelace o případné závislosti. Ve všech případech je testována statistická hypotéza H0: „Index korelace je statisticky neprůkazný“ oproti alternativní hypotéze H1: „Index korelace je statisticky průkazný“. V následujících tabulkách jsou uvedeny dosažené výsledky testování statistických hypotéz. U prvního příkladu je uveden způsob výpočtu, který je metodicky totožný i pro příklady 2 a 3. Pro řešení úlohy jsou nadefinovány proměnné: •
nezávislá proměnná (Xi) – tempo přírůstku reálného HDP, tempo přírůstku ekonomické nesoběstačnosti (import/HDP), stupeň otevřenosti ekonomiky (čistý export/HDP),
•
závislá proměnná (Yi) – tempo přírůstku přílivu PZI,
•
rozsah souboru n = 43 pozorování, hladina významnosti α = 0,05, počet parametrů regresní funkce p = 7.
Příklad č. 1: Závislost tempa přírůstku přílivu PZI na tempu přírůstku reálného HDP
Testovaná statistická hypotéza H0: „Index korelace je statisticky neprůkazný.“ Alternativní hypotéza H1: „Index korelace je statisticky průkazný.“
Testovaná statistika: F =
I 2 / ( p − 1) 0,3454 / (7 − 1) = = 3,1659 2 1 − I / (n − p ) (1 − 0,3454 ) / (43 − 7 )
(
)
Interval nezamítnutí: Wα = (0, F1−α ( p − 1, n − p )) = (0, F0,95 (6, 36)) = (0, 2,336) , kde hodnoty 6 a 36 jsou stupně volnosti Snedecorovy statistiky (F), pomocí nichž je ze statistických tabulek uvedených v [9] určena horní mez intervalu nezamítnutí (2,336). Dolní mez intervalu nezamítnutí je v daném případě vždy nulová. Testovaná statistika F = 3,1659 nenáleží do intervalu nezamítnutí (0; 2,336), a proto je zamítnuta nulová hypotéza H0 a akceptována alternativní hypotéza H1, z čehož vyplývá prokázaná závislost tempa přírůstku přílivu PZI na tempu přírůstku reálného HDP. Středně silnou závislost vyjadřuje index korelace I = 0,5877.
43
Tabulka č. 4: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,3454 0,5877 3,1659 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
Příklad č. 2: Závislost tempa přírůstku přílivu PZI na tempu přírůstku import/HDP
Tabulka č. 5: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,0661 0,2571 0,4247 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
Příklad č. 3: Závislost tempa přírůstku přílivu PZI na čistý export/HDP
Tabulka č. 6: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,3562 0,5968 3,3197 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
Shrnutí V prvním případě dosahoval index korelace hodnoty 0,5877, z čehož lze usuzovat středně silnou intenzitu závislosti mezi tempem přírůstku přílivu PZI a reálným růstem HDP a skutečnost, že zahraniční investoři při svém rozhodování o umístění přímé investice kladou důraz na vývoj tohoto ekonomického ukazatele. Test průkaznosti indexu korelace potvrdil závislost mezi pozorovanými veličinami, neboť se podařilo zamítnout nulovou hypotézu a akceptovat alternativní hypotézu. V druhém případě dosahoval index korelace hodnoty 0,2571, což je velmi nízká hodnota vypovídající o nezávislosti
mezi
tempem
přírůstku
přílivu
PZI
a
stupněm
ekonomické
nesoběstačnosti měřené ukazatelem import/HDP. Ani prostřednictvím testování statistické hypotézy se nepodařilo prokázat závislost, neboť nulová hypotéza nebyla zamítnuta. Ve třetím případě dosahoval index korelace hodnoty 0,5968, což vypovídá o středně silném stupni závislosti mezi tempem přílivu PZI a stupněm otevřenosti
44
ekonomiky měřeného ukazatelem čistý export/HDP. Test statistické hypotézy potvrdil tuto závislost. Z dosažených výsledků regresní analýzy vyplývá, že na příliv PZI měly vliv nejen reálný růst HDP a stupeň otevřenosti ekonomiky, ale i jiné nekvantifikovatelné faktory. Jedná se zejména o početné privatizační akce finančních institucí a státních podniků, které se dostávaly do soukromých rukou domácích i zahraničních investorů po celé období transformace české ekonomiky. Důležitou roli mělo rovněž zavedení systému investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu v roce 1998 a v roce 2001 zavedení investičních pobídek do oblasti strategických služeb a technologických center. Na příliv PZI má vliv i komparativní výhoda ČR plynoucí z její strategické polohy ve středu Evropy a poměrně rozvinuté dopravní infrastruktury. Na mikroekonomické úrovni jsou významné relativně nízké mzdové náklady a dobře kvalifikovaná pracovní síla.
4.5 Dopad přímých zahraničních investic na nabídkovou stranu ekonomiky Následující kapitola je zaměřena na agregátní nabídku, která vyjadřuje celkovou nabídku výrobků a služeb v ekonomice vyjádřenou v peněžní podobě. Vyjadřuje výkon ekonomického systému, který lze označit jako makroekonomický výstup. Jelikož smyslem této kapitoly je posoudit, jak se nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou podílejí na tvorbě agregátní nabídky české ekonomiky, bude makroekonomický výstup sledován pomocí ukazatele hrubý domácí produkt (HDP), který umožňuje zachytit celkový finální výstup produkce vytvořené ve sledovaném období všemi výrobními faktory působícími v ČR bez ohledu na státní příslušnost jejich majitelů. Pozornost je věnována produkční metodě tvorby HDP, pomocí které lze vypozorovat podíl zahraničních firem na hrubé přidané hodnotě (HPH). Hrubá přidaná hodnota vyjadřuje rozdíl mezi hodnotou vyrobené finální produkce a náklady na výrobky a služby použité při jejich výrobě. Vztah mezi HPH a HDP lze vyjádřit následujícím způsobem: Produkce – mezispotřeba = HPH + daně z produktů – dotace na produkty = HDP. Data pro účel analýzy byla čerpána z ročních národních účtů Českého statistického úřadu, který publikuje HDP v běžných cenách (nominální HDP) i stálých cenách roku 1995 (reálný HDP). Pomocí podílu nominálního HDP k reálnému HDP lze vypočítat deflátor HDP, což je bezrozměrné číslo vyjadřující souhrnný cenový index tvořený variabilními vahami jeho dílčích složek. Pomocí deflátoru HDP lze tedy zpětně
45
přepočítat kteroukoliv složku HDP z běžných cen (b. c.) do stálých cen (s. c.) roku 1995, a to podílem složky v běžných cenách k deflátoru HDP. Hrubá přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu i sektoru služeb byla do stálých cen roku 1995 přepočtena podle vztahu: HPH (s. c.) = HPH (b. c.)/deflátor HDP. Následující tabulka č. 7 uvádí vypočtený deflátor HDP i jeho meziroční změny. Meziroční relativní změny deflátoru HDP vyjadřují pohyb cenové hladiny v čase. Meziroční změny deflátoru HDP lze tedy použít jako obecný nástroj pro měření míry inflace.
Tabulka č. 7: Deflátor HDP Ukazatel HDP (b. c.) HDP (s. c.) Deflátor HDP Meziroční změna
1995 1996 1997 1998 1999 1 466,7 1 660,6 1 785,1 1 962,5 2 041,4 1 466,7 1 527,7 1 516,6 1 499,2 1 517,3 1,000 1,087 1,177 1,309 1,345 x 8,7 8,3 11,2 2,8
2000 2001 2002 2 150,1 2 315,3 2 414,7 1 576,3 1 617,9 1 641,9 1,364 1,431 1,471 1,4 4,9 2,8
2003 2004 2005 2 555,8 2 767,7 2 931,1 1 694,7 1 774,2 1 880,7 1,508 1,560 1,559 2,5 3,4 -0,1
Zdroj: Český statistický úřad, roční národní účty, vlastní výpočet Pozn.: Nominální HDP (b. c.) a reálný HDP (s. c.) je v mld. Kč, deflátor HDP je bezrozměrné číslo, meziroční změny deflátoru HDP jsou vyjádřeny v procentech.
Z následující tabulky č. 8 i grafu č. 11 je patrné, že na tvorbě HDP mají dominantní podíl služby, za nimiž následuje průmysl a na posledním místě je zemědělské odvětví. Podíl služeb se začal zvyšovat po roce 1993, kdy byla završena transformační recese a česká ekonomika proměnila svůj industrializační charakter na dominantní postavení služeb. Důležitou zásluhu na rozvinutí odvětví služeb měli zahraniční investoři, kteří v rámci privatizačního procesu odkupovali státní podíly ve finančních institucích, což potvrdila úvodní analýza zaměřená na odvětvové členění přímých zahraničních investic v ČR.
Tabulka č. 8: Odvětvová struktura národního hospodářství Ukazatel HDP v mld. Kč (s. c.) Služby (%) Průmysl (%) Zemědělství (%)
1995 1 467 51,9 21,7 4,4
1996 1 528 50,1 24,0 4,3
1997 1 517 51,4 24,6 3,9
1998 1 499 53,1 22,7 3,8
Zdroj: Český statistický úřad, roční národní účty
46
1999 1 517 53,1 24,4 3,5
2000 1 576 53,0 24,1 3,6
2001 1 618 54,9 23,0 3,4
2002 1 642 54,6 23,6 2,8
2003 1 695 55,2 23,4 2,8
2004 1 774 53,8 23,7 3,0
2005 1 881 53,9 23,2 2,7
Graf č. 11: Odvětvová struktura národního hospodářství (v %) 60
Podíl v %
50 40 30 20 10 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok Služby
Průmysl
Zemědělství
Zdroj: Vlastní zpracování
Průmysl V následující tabulce č. 9 i grafu č. 12 je uvedeno srovnání HDP a HPH za celý zpracovatelský průmysl s HPH nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou. Podíl HPH podniků pod zahraniční kontrolou na HDP neustále roste a pohybuje se v intervalu od 2,2 % až do 9,7 %. Podíl HPH podniků pod zahraniční kontrolou na HPH průmyslu rovněž neustále roste a dosahuje hodnot od 10 % až do 42 %. Je zřejmé, že vliv zahraničních investorů na růst HDP a HPH zpracovatelského průmyslu je významný. Vzhledem k tomu, že data jsou zveřejněna pouze do roku 2003, lze v současné době pouze odhadovat jejich vývoj. Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na HPH by mohl dosahovat téměř hodnoty 50 %, což by znamenalo, že zahraniční investoři se stávají svým vůdčím postavením nosným pilířem růstu zpracovatelského průmyslu.
Tabulka č. 9: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP Ukazatel HDP (b. c.) HDP (s. c.) HPH zpracovatelského průmyslu (b. c.) HPH zpracovatelského průmyslu (s. c.) HPH podniků pod ZK (b. c.) HPH podniků pod ZK (s. c.) HPH podniků pod ZK v % HPH zpracovatelského průmyslu HPH podniků pod ZK v % HDP
1995 1 467 1 467 318 318 32 32
1996 1 661 1 528 399 367 45 41
2002 2 415 1 642 570 388 228 155
2003 2 556 1 695 598 397 248 164
10,1 11,3
12,6 17,0 24,3 35,6 37,5 40,0
41,5
2,2
3,1
9,7
2,7
Zdroj: Český statistický úřad, roční národní účty, vlastní výpočet Pozn.: HDP a HPH jsou v mld. Kč.
47
1997 1 785 1 517 438 372 55 47
1998 1 962 1 499 446 341 76 58
3,9
1999 2 041 1 517 498 370 121 90
5,9
2000 2 150 1 576 519 380 185 136
8,6
2001 2 315 1 618 531 371 199 139
8,6
9,4
Graf č. 12: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP
mld. Kč
(stálé ceny roku 1995) 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Rok HDP
HPH zpracovatelského průmyslu
HPH podniků pod ZK
Zdroj: Vlastní zpracování
Mezi významné zahraniční investory, kterým byly přiděleny investiční pobídky v oblasti zpracovatelského průmyslu, patří: BOSCH DIESEL - výroba součástí pro motorová vozidla, MITSUBISHI ELECTRIC AUTOMOTIVE CZECH - výroba startérů a alternátorů, automobilky Škoda Auto VW, TOYOTA-PEUGEOT-CITROËN AUTOMOBILE (TPCA). V oblasti elektroniky působí například LG. Philips Displays specializující
se
na
výrobu
klasických
barevných
televizních
obrazovek,
MATSUSHITA COMMUNICATION – výroba mobilních telefonů a autorádií.
Služby V následující tabulce č. 10 je uveden podíl HPH podniků pod zahraniční kontrolou na HPH celého sektoru služeb a podíl HPH podniků pod zahraniční kontrolou na HDP. Podíl HPH podniků pod zahraniční kontrolou na HDP v období 1995 až 2003 se pohybuje v intervalu od 2,2 % do 6,8 % a podíl HPH těchto podniků na HPH sektoru služeb je v rozmezí od 4,3 % do 12,3 %. Názorné srovnání je uvedené v grafu č. 13. Oba podíly jsou sice rostoucí, ale jak je zřejmé, nejsou natolik výrazné, jak tomu bylo u zpracovatelského průmyslu.
48
Tabulka č. 10: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP Ukazatel HDP (b. c.) HDP (s. c.) HPH služeb (b. c.) HPH služeb (s. c.) HPH podniků pod ZK (b. c.) HPH podniků pod ZK (s. c.) HPH podniků pod ZK v % HPH služeb HPH podniků pod ZK v % HDP
1995 1 467 1 467 762 762 33 33 4,3 2,2
1996 1 661 1 528 832 765 39 36 4,7 2,3
1997 1 785 1 517 918 780 59 50 6,4 3,3
1998 1 962 1 499 1 042 796 68 52 6,5 3,5
1999 2 041 1 517 1 085 806 79 59 7,3 3,9
2000 2 150 1 576 1 140 836 112 82 9,8 5,2
2001 2 315 1 618 1 270 887 132 92 10,4 5,7
2002 2 415 1 642 1 318 896 149 101 11,3 6,2
2003 2 556 1 695 1 411 936 173 115 12,3 6,8
Zdroj: Český statistický úřad, roční národní účty, vlastní výpočet Pozn.: HDP i HPH jsou v mld. Kč.
Graf č. 13: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP
mld. Kč
(stálé ceny roku 1995) 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Rok HDP
HPH služeb
HPH podniků pod ZK
Zdroj: Vlastní zpracování
Do budoucna lze očekávat rostoucí trend podílu PZI v odvětví služeb za pomocí investičních pobídek směřujících na podporu strategických služeb a technologických center. Ministerstvo průmyslu a obchodu přijalo v roce 2005 prostřednictvím agentury CzechInvest k projednání o dotaci investiční projekty 24 společností na vybudování
či rozšíření 11 technologických center a 13 center strategických služeb. Podle aktuálních informací získaných z Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v ČR k 31. 3. 2006 pobídkově podpořeno 48 technologických center a 27 center strategických služeb. Do perspektivního sektoru strategických služeb již investovala například americká společnost IBM, která vybudovala v Brně expertní centrum informačních technologií zaměstnávající 200 softwarových inženýrů. Do oblasti sdílených služeb se rozhodla investovat společnost Accenture, která ze svého pražského sídla poskytuje vysoce kvalifikované služby v oblasti účetnictví a finančních služeb svým evropským
49
klientům. Softwarová firma Computer Associates v srpnu 2005 otevřela v Praze nové vývojové centrum, které slouží pro celosvětový vývoj software. Podnik zaměstnává přes 200 zaměstnanců, a to jak zkušených programátorů, tak absolventů vysokých škol. Společnost Bosch v Českých Budějovicích se rozhodla v následujícím roce vybudovat vývojové centrum zaměřené na vývoj nových automobilových komponentů a modulů.
Shrnutí Hrubá přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou na tvorbě HDP a HPH celého sektoru služeb je za sledované období podstatně nižší než u sektoru zpracovatelského průmyslu, což lze vysvětlit pomocí více faktorů. Z metodického hlediska jsou v analýze zahrnuty nefinanční podniky pod zahraniční kontrolu, tedy podniky zabývající se převážně výrobou ve zpracovatelském průmyslu, z čehož vyplývá i jejich nižší podíl na HDP i HPH v sektoru služeb. Jiným faktorem je skutečnost, že odvětví služeb v ČR se na tvorbě HDP podílí ve vyšším zastoupení než zpracovatelský průmysl. Podíl HPH zahraničních firem je vzhledem k vysokému podílu HPH celého sektoru služeb nízký. Dalším faktorem je systém investičních pobídek. V odvětví zpracovatelského průmyslu byly zavedeny investiční pobídky v roce 1998 a až v roce 2001 byl tento systém rozšířen o doprovodný program namířený na podporu rozvoje technologických center a center strategických služeb.
4.6 Přímé zahraniční investice a vnější ekonomická rovnováha V následující kapitole je věnována pozornost PZI ve vztahu k platební bilanci a jejich dopadu na vnější ekonomickou rovnováhu české ekonomiky. Pokud je v rámci platební bilance vykazován deficit běžného účtu, dochází k vnější nerovnováze. Vnější ekonomická nerovnováha se proto nejčastěji posuzuje podle deficitu běžného účtu platební bilance, ale pro její objektivnější posouzení je třeba analyzovat salda všech účtů platební bilance (běžného, finančního i kapitálového účtu) i jejich vzájemnou kompenzaci. V souladu se zaměřením diplomové práce bude v následující kapitole věnována pozornost běžnému učtu a finančnímu účtu, v nichž se zobrazují dopady PZI. Jako ukazatel dopadu PZI na vnější ekonomickou rovnováhu lze použít poměr čistého přílivu PZI k deficitu běžného účtu, který je uveden v tabulce č. 11 a tabulce č. 12.
50
Tabulka č. 11: Indikátor vnější ekonomické rovnováhy 1993 - 1999 Ukazatel 1993 Čistý příliv PZI (mil. Kč) 16 421 Deficit BU (mil. Kč) 13 287* Čistý příliv PZI/BU 1,24
1994 21 551 22 643 0,95
1995 1996 1997 1998 1999 67 021 34 625 40 451 115 867 215 704 36 331 111 869 113 037 40 492 50 596 1,84 0,31 0,36 2,86 4,26
* Pouze v roce 1993 bylo dosaženo přebytku běžného účtu platební bilance. Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet
Tabulka č. 12: Indikátor vnější ekonomické rovnováhy 2000 – 2005 Ukazatel Čistý příliv PZI (mil. Kč) Deficit BU (mil. Kč) Čistý příliv PZI/BU
2000 2001 2002 2003 2004 2005 190 767 208 296 270 930 53 500 100 674 211 859 104 877 124 478 136 378 160 615 143 259 61 670 1,82 1,67 1,99 0,33 0,70 3,44
Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet
Po vyvrcholení vnější ekonomické nerovnováhy ve druhé polovině devadesátých let a následující vlně přílivu privatizačních PZI hodnota jejich čistého přílivu financuje z větší části deficit běžného účtu. Při vyhodnocování sledovaného poměru v čase je nutné brát v úvahu absolutní hodnotu obou ukazatelů. V roce 1993, v jediném roce sledovaného období, bylo dosaženo přebytku běžného účtu platební bilance a současně byl zaznamenán relativně nízký čistý příliv PZI, což se promítlo do vyšší hodnoty poměrového ukazatele. V následujících letech docházelo postupně k vysokému čistému přílivu PZI a současně také k nárůstu deficitu běžného účtu. V roce 1999 a v roce 2005 hodnota čistého přílivu PZI výrazně převyšovala hodnotu deficitu běžného účtu, a proto bylo dosaženo vysokých hodnot poměrového ukazatele. V příloze 19 v tabulce č. 21 a v tabulce č. 22 je uveden vývoj vybraných položek platební bilance ČR. Z obou tabulek je zřejmé zkreslení platební bilance prostřednictvím zaúčtované položky reinvestice zisků. Reinvestované zisky v tuzemsku jsou zaúčtovány jako položka finančního účtu a současně jako položka evidovaná v rámci důchodové bilance, protože představují výnos zahraničního investora z dříve investovaného kapitálu. V následující části diplomové práce bude věnována pozornost analýze vývoje PZI, které se během devadesátých let 20. století staly hlavním determinantem finančního účtu. Níže uvedený výčet obsahuje hlavní faktory, které přispěly k odlivu krátkodobého kapitálu a faktory, které naopak přispěly k přílivu dlouhodobého kapitálu v podobě PZI.
51
Faktory odlivu krátkodobého kapitálu: •
rozšíření fluktuačního pásma kurzu koruny z 0,5 % kolem centrální parity na +/- 7,5 % v roce 1996,
•
změna kurzového režimu z fixního na řízený floating v roce 1997.
Faktory přílivu zahraničního dlouhodobého kapitálu: •
rychlý hospodářský růst v letech 1994 – 1996 doprovázený privatizací za účasti zahraničních investorů,
•
relativní makroekonomická a politická stabilita země, která se promítla do zvyšujícího se ratingu ČR v období do roku 1997,
•
liberalizace v oblasti vnějších vztahů, která přinesla přijetí nového devizového zákona v roce 1995 a rozšíření směnitelnosti měny v souvislosti se vstupem ČR do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),
•
strategická poloha
ČR
ve středu
Evropy,
která je společně
s kvalifikovanou a relativně levnou pracovní silou lákavou lokalitou pro zahraniční investory, •
v roce 1998 zavedení systému investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu a založení programu na podporu rozvoje průmyslových zón a českých subdodavatelů,
•
v roce
2001
rozšíření
systému
investičních
pobídek
do
oblasti
strategických služeb a technologických center.
Největší investiční akce podílející se na přílivu přímých zahraničních investic: •
V roce 1997 investice Evropské banky pro obnovu a rozvoj do společnosti Korado v České Třebové, která zahájila provoz nové výrobní haly na výrobu radiátorů pro otopné systémy. Kapitálový vstup britské elektrárenské společnosti National Power do Elektráren Opatovice.
•
V roce 1998 navýšení podílu konsorcia TelSource prostřednictvím nizozemské společnosti KPN ORLEN v SPT Telecom, odkoupení státního podílu v Investiční a Poštovní bance londýnskou pobočkou japonského bankovního domu Nomura a vstup francouzského Vetrotexu, člena skupiny Saint Gobain, do Vertexu Litomyšl. V odvětví obchodu byly
52
objemově největší investice do sítí prodejen Julius Meinl, Makro ČR, Delvita, Tesco Stores a investice německé firmy Garant-Schuh do společnosti Garant-Moda. •
V roce 1999 privatizace státního podílu v Československé obchodní bance belgickou KBC Bank.
•
V roce 2000 privatizace České spořitelny odkupem státního podílu rakouskou společností Erste Bank. Odkup 30% státního balíku akcií automobilky Škoda Mladá Boleslav společností Volkswagen. Realizace investice „na zelené louce“ společností Matsushita Television.
•
V roce 2001 privatizace Komerční banky finanční skupinou Société Générale. Investice „na zelené louce“ firmy LG. Philips Displays ČR, která v Hranicích na Moravě zahájila provoz výroby klasických barevných televizních obrazovek.
•
V roce 2002 privatizace Transgasu německou společností RWE Gas.
•
V roce 2003 odchod zahraničních investorů z Eurotelu a Českého Telecomu prostřednictvím zpětného odkupu akcií, čímž došlo k poklesu přílivu přímých zahraničních investic v odvětví telekomunikačních služeb.
•
V roce 2004 investice „na zelené louce“ automobilky Toyota-PeugeotCitroën (TPCA), která zahájila výrobní provoz dostavěné továrny.
•
V roce 2005 dvě privatizační akce, a to prodej státního podílu v Unipetrolu polské společnosti PKN Orlen a prodej státního podílu v Českém Telecomu španělské firmě Telefónica.
V tabulkách č. 13 a č. 14 a grafu č. 14 jsou uvedeny vybrané ukazatele platební bilance, saldo finančního účtu (FU) a čistý příliv PZI, vztažené k reálnému HDP ve stálých cenách roku 1995.
Tabulka č. 13: Vybrané ukazatele platební bilance ČR 1995 – 1999 Ukazatel HDP s. c. (mld. Kč) FU (mld. Kč) FU/HDP s. c. (%) Čistý příliv PZI (mld. Kč) Čistý příliv PZI/HDP s. c. (%)
1995 1996 1997 1998 1999 1 466,7 1 527,7 1 516,6 1 499,2 1 517,3 218,3 113,6 34,3 94,3 106,6 14,9 7,4 2,3 6,3 7,0 67,0 34,6 40,5 115,9 215,7 4,6 2,3 2,7 7,7 14,2
Zdroj: Český statistický úřad, Česká národní banka, vlastní výpočet
53
Tabulka č. 14: Vybrané ukazatele platební bilance ČR 2000 -2005 Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 HDP s. c. (mld. Kč) 1 576,3 1 617,9 1 641,9 1 694,7 1 774,2 1 880,7 FU (mld. Kč) 148,0 172,8 347,8 157,1 180,9 137,9 FU/HDP s. c. (%) 9,4 10,7 21,2 9,3 10,2 7,3 Čistý příliv PZI (mld. Kč) 190,8 208,3 270,9 53,5 101,7 242,7 Čistý příliv PZI/HDP s. c. (%) 12,1 12,9 16,5 3,2 5,7 12,9 Zdroj: Český statistický úřad, Česká národní banka, vlastní výpočet
Graf č. 14: Vybrané ukazatele platební bilance ČR (v %)
25
Podíl v %
20 15 10 5 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok FU/HDP s. c.
Čistý příliv PZI/HDP s. c.
Zdroj: vlastní zpracování
Níže uvedený graf č. 15 zobrazuje vývoj hlavních položek platební bilance, z něhož je zřejmý cyklický trend vývoje salda obchodní bilance a salda běžného účtu. V roce 1993 bylo saldo běžného účtu aktivní a ve všech následujících letech pasivní, přičemž výrazný deficit běžného účtu byl dosažen v roce 1996, kdy akcelerovala vnější ekonomická nerovnováha. V následujících letech docházelo postupně k poklesu deficitu běžného účtu až do roku 1999, kdy se změnil trend jeho vývoje opět v prohlubující se deficit, jehož rekordní výše byla dosažena v roce 2003. Na deficitu běžného účtu se výrazně podílelo pasivní saldo obchodní bilance. Pozitivní byl vývoj v roce 2005, v němž bylo dosaženo aktivního salda obchodní bilance prostřednictvím rostoucího podílu exportní výkonnosti firem se zahraniční majetkovou účastí působících ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj salda obchodní bilance a potažmo celého běžného účtu je zrcadlem hospodářských cyklů v ekonomice. V letech 1993 až 1996 bylo příznačné pro vývoj české ekonomiky její hospodářské oživení, které se projevovalo zvýšenou podnikatelskou aktivitou domácích i zahraničních firem a zvýšenou dovozní
54
náročností, proto v těchto letech docházelo k prohlubování vnější nerovnováhy. Naopak v letech 1997 až 1999 procházela česká ekonomika hospodářskou recesí promítající se do útlumu investičních aktivit, spotřeby domácností i poklesu dovozní náročnosti, což se projevovalo klesajícím trendem vnější ekonomické nerovnováhy. Od roku 1999 dochází k hospodářskému oživení české ekonomiky a opět k prohlubování deficitu běžného účtu až do roku 2003. V roce 2005 došlo k razantnímu snížení deficitu běžného účtu, na čemž měl zásluhu rostoucí export především podniků se zahraničním kapitálem promítající se do aktivního salda obchodní bilance.
Graf č. 15: Vývoj hlavních položek platební bilance ČR (v mld. Kč) 400
mld. Kč
300 200 100 0 -100 -200 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok Běžný účet
Obchodní bilance
Finanční účet
Příliv PZI
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7 Dopad přímých zahraničních investic na exportní výkonnost české ekonomiky Údaje o exportu (vývozu) a importu (dovozu) podniků se zahraniční majetkovou účastí publikuje Česká národní banka v ročních zprávách PZI od roku 1999, kdy byl započat masivní příliv PZI do odvětví průmyslu. Publikované údaje jsou vyjádřeny v běžných cenách, proto pro meziroční srovnání je nutný přepočet do stálých cen roku 1995 dle vztahu: Export, import (s. c.) = export, import (b. c.)/deflátor HDP. Analýza obsahuje dvě části. První část je zaměřena na porovnání výkonové bilance za celou ČR s výkonovou bilancí podniků se zahraniční majetkovou účastí. Druhá část analýzy je zaměřena podrobněji na zpracovatelský průmysl.
55
4.7.1 Vliv podniků se zahraniční majetkovou účastí na výkonovou bilanci Výkonová bilance vyjadřuje rozdíl mezi exportem zboží a služeb a importem zboží a služeb, respektive jedná se o čistý export zboží a služeb. V následující tabulce
č. 15 je uvedena výkonová bilance ČR, která dosahuje v letech 1999 až 2004 záporného salda, což znamená, že převažují dovozy zboží a služeb nad jejich vývozy. Pouze v roce 2005 bylo dosaženo aktivního salda výkonové bilance, což by mohlo naznačovat její pozitivní vývoj do budoucnosti, a to zejména prostřednictvím rostoucí exportní výkonnosti podniků se zahraniční majetkovou účastí.
Tabulka č. 15: Výkonová bilance ČR (v mld. Kč) Položka 1999 2000 Export zboží a služeb (b. c.) 1 152,6 1 385,9 Export zboží a služeb (s. c.) 856,7 1 016,0 Import zboží a služeb (b. c.) 1 176,9 1 452,2 Import zboží a služeb (s. c.) 874,7 1 064,6 Výkonová bilance (s. c.) -18,1 -48,6
2001 1 539,3 1 075,6 1 598,0 1 116,7 -41,0
2002 1 485,5 1 010,1 1 534,9 1 043,7 -33,6
2003 1 590,1 1 054,4 1 646,6 1 091,8 -37,5
2004 1 971,2 1 263,6 1 985,1 1 272,5 -8,9
2005 2 133,2 1 368,7 2 073,5 1 330,4 38,3
Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet
Výkonová bilance podniků se zahraniční majetkovou účastí je uvedena v tabulce
č. 16, ze které je patrné aktivní saldo od roku 2001. Vzhledem ke krátkému časovému horizontu se nedá vypozorovat trvale rostoucí trend, ale je možné konstatovat, že jeho dopad na výkonovou bilanci ČR je pozitivní. V roce 2004 poklesl deficit výkonové bilance ČR, respektive se snížilo pasivní saldo čistého exportu, na 8,9 miliard korun, na čemž se podílely zejména podniky se zahraniční majetkovou účastí, které zvýšily své aktivní saldo výkonové bilance na 36 miliard korun.
Tabulka č. 16: Podniky se zahraniční majetkovou účastí (v mld. Kč) Položka Export zboží a služeb (b. c.) Export zboží a služeb (s. c.) Import zboží a služeb (b. c.) Import zboží a služeb (s. c.) Výkonová bilance (s. c.)
1999 391,3 290,8 399,6 297,0 -6,2
2000 535,4 392,5 569,8 417,7 -25,2
2001 645,9 451,3 627,9 438,8 12,6
2002 671,9 456,9 664,3 451,7 5,2
2003 726,5 481,7 681,6 452,0 29,8
2004 915,1 586,6 858,9 550,6 36,0
2005 * * * * *
Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet * Údaj není k dispozici.
Tabulka č. 17 a graf č. 16 znázorňují vývoj výkonové bilance ČR a podniků se zahraniční majetkovou účastí. V roce 1999 se podílely podniky se zahraniční majetkovou účastí na deficitu výkonové bilance ČR v minimálním zastoupení. Deficit 56
za celou ČR dosahoval 18,1 miliard korun a deficit výkonové bilance podniků se zahraniční majetkovou účastí dosahoval 6,2 miliard korun. V roce 2000 byl podíl deficitu výkonové bilance těchto podniků na deficitu výkonové bilance ČR již výraznější a dosahoval 25,2 miliard korun, což lze interpretovat jako důsledek dovozní náročnosti vyspělých výrobních strojů a zařízení v rámci investiční fáze PZI. Od roku 2001 se podniky se zahraniční majetkovou účastí podílejí pozitivně na snižování deficitu výkonové bilance ČR prostřednictvím svého aktivního salda výkonové bilance.
Tabulka č. 17: Výkonová bilance (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995) Sektor Česká republika Podniky se zahraniční majetkovou účastí
1999 -18,1 -6,2
2000 -48,6 -25,2
2001 -41,0 12,6
2002 -33,6 5,2
2003 -37,5 29,8
2004 -8,9 36,0
Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet
mld. Kč
Graf č. 16: Výkonová bilance (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995)
40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 1999
2000
2001
2002
2003
2004
Rok ČR
Podniky se zahraniční majetkovou účastí
Zdroj: Vlastní zpracování
V následující tabulce č. 18 je uveden podíl podniků se zahraniční majetkovou účastí na exportní výkonnosti a importní náročnosti ČR. Z tabulky je zřejmý trvale rostoucí trend podílu těchto podniků na exportní výkonnosti, současně ale i rostoucí podíl na importní náročnosti ČR. Od roku 2001 se zahraniční podniky výrazněji podílejí na exportu zboží a služeb, čímž pozitivně působí na snižování deficitu obchodní bilance
ČR. V roce 1999 se podílely na celkovém exportu ČR 34 % a v roce 2004 vzrostl jejich podíl na 46,4 %. Za rok 2005 Česká národní banka doposud nezveřejnila aktuální údaj,
57
ale lze odhadovat hodnotu kolem 50 %. Výrazný podíl zde zaujímá automobilový průmysl především zásluhou automobilky TPCA, která počátkem roku 2004 zahájila provoz dostavěné továrny v Kolíně a v roce 2005 již provozovala výrobu na plné kapacity a téměř veškerou produkci směřovala na vývoz do zahraničí.
Tabulka č. 18: Podíl podniků se zahraniční majetkovou účastí (v %) Položka Export zboží a služeb Import zboží a služeb
1999 33,9 34,0
2000 38,6 39,2
2001 42,0 39,3
2002 45,2 43,3
2003 45,7 41,4
2004 46,4 43,3
Zdroj: vlastní výpočet
Tabulka č. 19 uvádí přehled podílu výrobního a nevýrobního sektoru na importní náročnosti a exportní výkonnosti podniků se zahraniční majetkovou účastí. Z tabulky vyplývá vysoký podíl zpracovatelského průmyslu a výrazně nižší podíl služeb. Zanedbatelný je podíl zemědělského sektoru, což vyplývá z nízkého přílivu PZI do zemědělství a lesnictví, jak již bylo uvedeno v rámci odvětvového členění PZI, a proto
podíl
tohoto
sektoru
není
v rámci
analýzy
uváděn.
Pro
podniky
ve zpracovatelském průmyslu je charakteristická dovozní náročnost v počáteční životní fázi investice. Jsou dováženy technologicky náročnější výrobní stroje a zařízení, které posléze umožňují lepší výrobní podmínky a současně zajišťují vyšší produktivitu práce a přispívají k vyšší agregátní nabídce hostitelské ekonomiky. Dovozní náročnost převažuje zejména u PZI realizovaných „na zelené louce“ v době výstavby výrobních hal před zahájením výroby. V dlouhém období se však od těchto firem očekává jejich exportní výkonnost pozitivně působící na saldo obchodní bilance, což uvádí následující podkapitola „Pobídkové firmy ve zpracovatelském průmyslu“.
Tabulka č. 19: Podíl exportu a importu, podniky se zahraničním kapitálem (v %) Odvětví Průmysl Služby
1999 Ex Im 83,2 58,3 16,4 40,7
2000 Ex Im 85,6 62,9 13,6 36,1
2001 Ex Im 83,5 61,3 15,5 37,7
Zdroj: Česká národní banka, vlastní výpočet Pozn.: Ex – export, Im - import
58
2002 Ex Im 89,2 63,1 10,1 36,3
2003 Ex Im 90,6 62,8 9,0 36,6
2004 Ex Im 89,2 61,6 10,3 37,9
V tabulce č. 20 je uveden podíl čistého exportu k hodnotě HDP ve stálých cenách roku 1995. Je zřejmý pozitivní vliv podniků se zahraniční majetkovou účastí, které zvyšují podíl čistého exportu, čímž přispívají k pozitivnímu vývoji HDP.
Tabulka č. 20: Čistý export/HDP (v %), stálé ceny roku 1995 Čistý export/HDP 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Česká republika -1,2 -3,1 -2,5 -2,0 -2,2 -0,5 Podniky se zahraniční majetkovou účastí -0,4 -1,6 0,8 0,3 1,8 2,0 Zdroj: Vlastní výpočet
4.7.2 Pobídkové firmy ve zpracovatelském průmyslu Metodicky
je
analýza
provedena
prostřednictvím
vyhodnocení
systému
investičních pobídek. Vláda vynakládá mnohamiliardové výdaje na investiční pobídky, aby pomocí nich stimulovala investiční aktivitu v ČR a usnadnila rozhodování zahraničního investora o tom, ve které zemi zhodnotí své přímé investice. Protože investiční pobídky jsou formou veřejné podpory jak pro zahraniční, tak i domácí investory, bude se následující část analýzy týkat jak zahraničních, tak domácích firem. Jedná se o kapitálově silné společnosti, které výrazně formují obchodní saldo běžného účtu platební bilance. Od roku 1998 do současnosti byly poskytnuty investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu celkem 248 investorům, z nichž 44 tvoří české společnosti. Smyslem analýzy je posoudit investiční aktivitu všech pobídkových firem prostřednictvím předpokládané investice do strojního zařízení a zhodnotit importní náročnost při jejím pořízení. V závěru analýzy je uveden odhad exportní výkonnosti pobídkových firem. Ministerstvo průmyslu a obchodu získává údaje týkající se dovozu a vývozu pobídkových firem prostřednictvím adresovaného dotazníku, který nezajišťuje návratnost požadovaných údajů, proto není možné přepočítat export a import na základě absolutní hodnoty produkce na konkrétní finanční hodnotu. Údaje o výši investice do strojního zařízení, importní náročnosti při jejím pořízení a odhadované výše exportu jsou proto uvedeny v relativním vyjádření v příslušných intervalech.
Vyhodnocení investičního záměru pobídkových firem Podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, je základní podmínkou pro čerpání investiční pobídky realizace investice na pořízení strojního zařízení v minimální hodnotě 40 % z celkové výše investice. Celková výše investice představuje náklady na pořízení pozemků, budov, strojního zařízení a dodatečný provozní kapitál, kterým jsou například finanční prostředky 59
na odstranění ekologické zátěže, zaplacení daně z nemovitostí apod. Při posuzování výše uvedené podmínky pro čerpání investiční pobídky není do celkové výše investice zahrnován dodatečný provozní kapitál. Z tohoto důvodu jsou v tabulce č. 21 uvedeny také firmy, u nichž procentní podíl investice do strojního zařízení nedosahuje požadovaných 40 %. Firmy jsou rozděleny do následujících intervalů podle předpokládaného podílu investice na pořízení strojního zařízení ve vztahu k celkové výši investice.
Tabulka č. 21: Předpokládaný podíl investice do strojního zařízení Investice do strojního zařízení na celkové výši investice (%) 91 - 100 81 - 90 71 - 80 61 - 70 51 - 60 41 - 50 0 - 40 Celkem
Počet firem 23 25 39 51 51 50 9 248
Zastoupení v intervalu (%) 9,3 10,1 15,7 20,6 20,6 20,2 3,6 100,0
Kumulativní zastoupení (%) 9,3 19,4 35,1 55,7 76,3 96,5 100,0 x
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 17: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech
<41 - 50> 20,2 %
<0 - 40> 3,6 %
<91 - 100> 9,3 %
<81 - 90> 10,1 %
<71 - 80> 15,7 %
<51 - 60> 20,6 % <61 - 70> 20,6 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z výše uvedené tabulky i grafu je patrné, že 23 pobídkových firem (9,3 %) plánuje investovat do strojního zařízení více než 90 % z celkové hodnoty investice. Jedna pětina pobídkových firem, což je v absolutním vyjádření 48 firem a v kumulativním relativním vyjádření 19,4 %, pořizuje strojní zařízení v částce převyšující 80 % celkové výše investice. Více než tři čtvrtiny firem, které obdržely investiční pobídky, plánuje
60
investovat do pořízení strojního zařízení nad 50 % celkové hodnoty investice. V absolutním vyjádření se jedná o 189 firem a v kumulativním relativním vyjádření 76,3 %. Z dosažených hodnot vyplývá, že pobídkové firmy velkou část finančních prostředků z obdržených pobídek investují do nákupu nových a moderních výrobních technologií, prostřednictvím nichž zvyšují produktivitu práce v české ekonomice, což potvrzuje mikroekonomická analýza uvedená v poslední kapitole diplomové práce.
Vyhodnocení importovaného strojního zařízení Tabulka č. 22 a graf č. 18 vyjadřují podíl dováženého strojního zařízení na celkové hodnotě pořizovaného strojního zařízení.
Tabulka č. 22: Podíl importovaného strojního zařízení Importované strojního zařízení na celkové hodnotě strojního zařízení (%) 100 95 - 99 90 - 94 80 - 89 60 - 79 méně než 60 Celkem
Počet firem 114 25 20 20 36 33 248
Zastoupení v intervalu (%) 46,0 10,1 8,1 8,1 14,5 13,3 100,0
Kumulativní zastoupení (%) 46,0 56,1 64,2 72,3 86,8 100,0 x
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 18: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech méně než 60 13,3 %
100 46,0 %
<60 - 79> 14,5 %
<80 - 89> 8,1 % <90 - 94> 8,1 %
<95 - 99> 10,1 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Téměř polovina z pobídkových firem (46 %) strojní zařízení pouze dováží ze zahraničí. Více než 90 % strojů pro realizaci svých podnikatelských aktivit dováží tři pětiny firem, což v absolutním vyjádření představuje 159 pobídkových firem a v kumulativním relativním vyjádření 64,2 %. Pouze 33 pobídkových firem doveze
61
ze zahraničí méně než 60 % strojů z celkové hodnoty pořizovaného strojního zařízení. Firmy dovážejí vyspělé výrobní stroje ze zahraničí, aby prostřednictvím kvalitních technologií mohly minimalizovat výrobní náklady, čímž ale zatěžují obchodní bilanci v krátkém až střednědobém období ve vztahu k životnímu cyklu investice.
Vyhodnocení očekávané exportní výkonnosti Pobídkové firmy jsou v následující tabulce č. 23 rozděleny do intervalů podle očekávaného podílu exportu na celkovém objemu produkce.
Tabulka č. 23: Podíl exportu na celkovém objemu produkce Export na Počet celkovém objemu firem produkce (%) 100 72 95 – 99 50 90 – 94 27 70 – 89 39 50 – 69 20 25 – 49 19 1 – 24 10 0 11 Celkem 248
Zastoupení v intervalu (%) 29,0 20,2 10,9 15,7 8,1 7,7 4,0 4,4 100,0
Kumulativní zastoupení (%) 29,0 49,2 60,1 75,8 83,9 91,6 95,6 100,0 x
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 19: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech <1 - 24> 4,0 %
0 4,4 %
<25 - 49> 7,7 %
100 29,0 %
<50 - 69> 8,1 %
<70 - 89> 15,7 %
<95 - 99> 20,2 %
<90 - 94> 10,9 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 23 a grafu č. 19 vyplývá, že jedna třetina firem směřuje svou produkci pouze na vývoz. V absolutním vyjádření je to 72 pobídkových firem a v relativním vyjádření 29 %. Polovina pobídkových firem, v absolutním vyjádření 122 firem
62
a v relativním kumulativním vyjádření 49,2 %, vyváží přes 95 % své produkce na zahraniční trhy. Více než 90 % objemu produkce vyváží 149 pobídkových firem, což představuje v kumulativním relativním vyjádření 60,1 %. Pouze 11 % firem, které obdržely investiční pobídky, prodává veškerou svou produkci v ČR. Jedná se o velmi nízký počet, který tvoří 4,4 % z celkového počtu pobídkových firem. Z těchto hodnot vyplývá, že pobídkové firmy převážnou část produkce vyvážejí, čímž posilují exportní výkonnost ČR. Jedná se o logický důsledek záměru zahraničních firem, které realizující investice „na zelené louce“ v ČR zejména proto, aby rozšířily své výrobní kapacity s minimálními výrobními i transakčními náklady a úspěšně prodávaly své výrobky na zahraničních trzích v celé Evropě.
Shrnutí Od roku 1998, kdy byl zaveden systém investičních pobídek, začalo docházet k postupnému nárůstu přílivu PZI, které se staly hlavním determinantem vývoje finančního účtu platební bilance a dlouhodobě přijatelným nástrojem nedluhového financování deficitu běžného účtu platební bilance. PZI napomáhají ke snižování vnější ekonomické nerovnováhy. Firmy se zahraniční majetkovou účastí vykazují od roku 2001 aktivní saldo výkonové bilance, což pozitivně ovlivňuje vývoj celkové výkonové bilance ČR. Převážná skupina pobídkových firem dováží vyspělé strojní zařízení ze zahraničí, čímž zatěžují obchodní bilanci. Současně ale většina těchto investorů produkci vyváží do zahraničí, čímž posilují exportní výkonnost ČR.
4.8 Dopad přímých zahraničních investic na trh práce v České republice Při vyhodnocování dopadu PZI na zaměstnanost je třeba rozlišovat dva typy PZI, které mají rozdílný dopad na trh práce. První skupinu tvoří akviziční investice (získání
českých podniků v privatizaci či přímým nákupem), které mají převážně pracovně úsporný efekt, protože zahraniční investoři provádějí v podniku restrukturalizaci s cílem zvýšit produktivitu práce, která je při stávajících technologiích
doprovázena
propouštěním zaměstnanců řádově až v desítkách procent. Jako příklad lze uvést v následující tabulce č. 24 vývoj počtu zaměstnanců v bankovním sektoru během privatizačního procesu.
63
Tabulka č. 24: Vývoj počtu zaměstnanců v bankách (v %) 1998 52,8
1999 49,4
2000 45,5
2001 40,9
2002 40,6
2003 39,0
Zdroj: Česká národní banka
Druhou skupinu PZI tvoří investice „na zelené louce“, které přinášejí nová pracovní místa v příslušném regionu. Z celostátního pohledu může však být výsledný efekt na zaměstnanost nejednoznačný, protože vstupem silnějších zahraničních firem některé
slabší
domácí
podniky
zaniknou.
Například
příchod
nadnárodních
maloobchodních řetězců vytěsnil z českého trhu mnoho malých prodejců a tyto investice měly neutrální efekt na zaměstnanost v obchodě. O riziku duální ekonomiky je pojednáváno blíže v rámci mikroekonomické analýzy, proto nyní bude věnována pozornost vyhodnocení systému investičních pobídek s jejich dopadem na tvorbu nových pracovních míst v příslušných regionech ČR. K tvorbě nových pracovních míst a
příchodu
zahraničních
investorů
přispělo
zavedení
investičních
pobídek
ve zpracovatelském průmyslu a podpora rozvoje průmyslových zón zavedených v roce 1998 a v roce 2001 rozšíření investičních pobídek do strategických služeb a technologických center. V rámci programu podpory rozvoje průmyslových zón od jeho vzniku bylo státem finančně podpořeno již 92 průmyslových zón, v nichž působí 360 investorů, kteří zde zaměstnali přes 50 tisíc lidí. Od roku 1998 byly poskytnuty investiční pobídky celkem 248 investorům, přičemž v „předzákonném“ režimu byly poskytnuty pobídky 31 investorům a v rámci „zákonného“ režimu 217 investorům. Na trh práce měly pozitivní dopad velké investice, například investice nizozemské společnosti LG. Philips Displays, která zaměstnala přes 1 300 lidí, v roce 2004 zahájení výroby v dostavěné továrně konsorcia automobilek Toyota-PeugeotCitroën (TPCA), kde našlo pracovní uplatnění přes tři tisíce lidí. V příloze 20 v grafu č. 12 je uveden počet projektů podpořených investičními pobídkami podle zastoupení v jednotlivých krajích v absolutním vyjádření a relativní vyjádření v grafu č. 13. Investiční projekty, které jsou realizovány ve více krajích, jsou vyjádřeny v poměrovém zastoupení. Nejvíce projektů podpořených pobídkami směřuje do Ústeckého (55,83) a Středočeského kraje (44), což dohromady tvoří 40% podíl všech pobídkových projektů. Zejména pro Ústecký kraj je tento stav velkým příslibem do budoucna, protože projekty na sebe váží další podnikatelské aktivity, které vedou k rozvoji strukturálně postiženého regionu. Registrovaná míra nezaměstnanosti zde dosahovala koncem minulého roku 15,4 %, což výrazně přesahuje hodnotu průměrné 64
míry nezaměstnanosti ČR 8,9 %. Z hlediska počtu podpořených projektů následují na druhém místě kraje Moravskoslezský (23) a Královéhradecký (18,83). Zvláštní postavení má samostatný region, kterým je hlavní město ČR. Praha je pro investiční aktivity vysoce atraktivní lokalitou, a to zejména pro rozvoj strategických služeb. Její silnou stránkou je rozvinutá dopravní infrastruktura a dostatečná nabídka vzdělané a kvalifikované pracovní síly. Praha vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti a rovněž minimální počet pobídkových projektů, neboť pobídky směřují do nezaměstnaností postižených regionů. Míra registrované nezaměstnanosti a počet předpokládaných pracovních míst jsou uvedeny v tabulce č. 23 a v grafu č. 14 v příloze 21. Jedná se o počet pracovních míst, k jehož vytvoření se jednotliví investoři zavázali ve smlouvách o poskytnutí investičních pobídek. Nejvíce pracovních míst směřuje do Středočeského, Ústeckého a Olomouckého kraje, naopak nižší počet do Prahy, Jihočeského a Karlovarského kraje. V uplynulém roce 2005 zprostředkovala agentura CzechInvest nejvíce projektů pro Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Tyto kraje byly pro zahraniční investory nejatraktivnější. Silnou stránkou centra Jihomoravského kraje je široká nabídka vysokých škol, vzdělaná pracovní síla, strategická poloha kraje s rozvinutou dopravní infrastrukturou. Přehled největších investičních projektů plynoucích
do
těchto
krajů
v uplynulém
roce
2005
je
uveden
v dílčích
tabulkách v příloze 22. V příloze 23 v tabulce č. 27 jsou uvedeny největší investiční projekty v odvětví strategických služeb a technologických center v ČR.
Shrnutí Z výše popsané analýzy vyplývá, že prostřednictvím investičních pobídek dochází ke směrování investorů do strukturálně postižených regionů. Pozitivní je stimulace investorů do Ústeckého kraje, kam směřuje největší počet pobídkových projektů a rovněž nejhojnější počet nově vytvořených pracovních míst. V Moravskoslezském kraji, druhém nejvíce strukturálně postiženém regionu, bylo schváleno celkem 23 pobídkových projektů s příslibem vytvoření přes čtyři tisíce nových pracovních míst. Z hlediska míry registrované nezaměstnanosti je příznivá situace Středočeského kraje, do kterého směřuje 44 pobídkových projektů, čímž si tento kraj udržel v roce 2005 poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. Méně příznivá je situace v Karlovarském kraji, který vykazuje čtvrté místo nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti a současně téměř nejnižší počet pobídkových projektů, a tudíž i nejnižší počet nových pracovních příležitostí. Pobídkoví investoři vytvářejí nová pracovní místa, což znamená pozitivní
65
vliv na regionální trh práce, ale současně zde vzniká riziko zániku domácích podniků, které nejsou schopny ustát konkurenčnímu tlaku zahraničních firem. V rámci celkového efektu na trh práce lze vyslovit hypotézu o neutrálním efektu PZI na celostátní míru nezaměstnanosti. Tato hypotéza je statisticky testována v následující kapitole.
4.9 Statistická analýza dopadu přímých zahraničních investic na makroekonomické agregáty Kapitola obsahuje výsledky týkající se ověřování předpokladu, zda existuje závislost reálného růstu HDP, exportní výkonnosti a obecné míry nezaměstnanosti na tempu přírůstku přílivu PZI. Podkladová data jsou v tabulce č. 28 v příloze 24 a ekonometrické modely v dílčích grafech v příloze 25. Ukazatele HDP a čistý export jsou vyjádřeny ve stálých cenách roku 1995 a obecná míra nezaměstnanosti je očištěná od sezónnosti. Po dosazení konkrétních hodnot v níže nadefinovaných proměnných je postup výpočtu metodicky totožný jako v kapitole „Regresní analýza“ (4.4.1) a kapitole „Testování statistických hypotéz“ (4.4.2). Níže uvedené tabulky obsahují vlastní výsledky analýzy. Pro řešení úlohy jsou nadefinovány následující proměnné: •
nezávislá proměnná (Xi) – tempo přírůstku přílivu PZI,
•
závislá proměnná (Yi) – tempo přírůstku reálného HDP, tempo přírůstku
čistého exportu, obecná míra nezaměstnanosti, •
rozsah souboru n = 43, hladina významnosti α = 0,05, parametry regresní funkce p = 7.
Příklad č. 1: Závislost tempa přírůstku reálného HDP na tempu přírůstku přílivu PZI
Tabulka č. 25: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,1588 0,3985 1,1327 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
66
Příklad č. 2: Závislost tempa přírůstku čistého exportu na tempu přírůstku přílivu PZI
Tabulka č. 26: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,1366 0,3696 0,9493 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
Příklad č. 3: Závislost obecné míry nezaměstnanosti na tempu přírůstku přílivu PZI
Tabulka č. 27: Test průkaznosti indexu korelace Index determinace (I2) Index korelace (I) Testovaná statistika (F) Interval nezamítnutí (W0,05)
0,1361 0,3689 0,9452 (0; 2,336)
Zdroj: vlastní výpočet
Shrnutí Ve všech případech dosahoval index korelace nízkých hodnot naznačujících nezávislost mezi sledovanými ukazateli. U žádného případu nebyla dosažena statistická průkaznost indexu korelace a nepodařilo se prokázat závislost mezi pozorovanými veličinami. Vystupuje zde celá řada faktorů, které způsobují nezamítnutí testované hypotézy. Z makroekonomického hlediska prochází ČR fází internacionalizace v rámci cyklu přímé zahraniční investice. Ve struktuře PZI se to projevuje postupným nárůstem investic do technologicky náročnějších výrobních procesů s vysokou přidanou hodnotou a
investicemi
do strategických
služeb.
Pro
ČR
to znamená
posilování
konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Období internacionalizace lze časově zařadit od roku 1998, kdy byl zaveden systém investičních pobídek a dokončena masová privatizace státních podniků. Nicméně i to je velmi krátké období na zobecňování závislosti reálného růstu HDP na přílivu PZI. Co se týče závislosti tempa přírůstku čistého exportu na tempu přírůstku přílivu PZI, je důležité zdůraznit negativní efekt PZI promítající se do růstu importní náročnosti ČR v krátkém období, které u investic „na zelené louce“ může trvat 2 až 3 roky než je vybudován průmyslový park a zahájena výroba na plné kapacity. Po zahájení výroby lze očekávat pozitivní dopad na obchodní bilanci prostřednictvím růstu exportu. Současně však přicházejí další investice „na zelené louce“, které zatěžují obchodní bilanci importní náročností a snižují 67
pozitivní dopad již produkčních investic „na zelené louce“. Záleží tedy na tom, který efekt v ekonomice převáží, zda krátkodobý negativní či dlouhodobý pozitivní, což závisí na počtu a velikosti investičních projektů, které již fungují na plné výrobní kapacity ve vztahu k počtu investičních projektů, které jsou v počáteční fázi. U dopadu přílivu PZI na míru nezaměstnanosti nebyla statisticky prokázána závislost. Zde je třeba zmínit různé metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, jejichž výsledky se často odlišují. Český statistický úřad počítá obecnou míru nezaměstnanosti pomocí výběrového šetření pracovních sil a na základě výběrového vzorku zobecňuje míru nezaměstnanosti na celou ČR. Tato míra nezaměstnanosti byla statisticky testována. Jiná je míra nezaměstnanosti vykazována Ministerstvem práce a sociálních věcí, které publikuje registrovanou míru nezaměstnanosti na základě skutečného počtu uchazečů o zaměstnání. I zde se však nemusí jednat o přesné údaje, neboť ne všichni lidé se registrují u místně příslušného úřadu práce a aktivně hledají zaměstnání. Neutrální efekt přílivu PZI na zaměstnanost lze vysvětlit pomocí pozitivního efektu investic „na zelené louce“ a negativního efektu akvizičních investic a také pomocí aspektů rizik duální ekonomiky, o nichž, mimo jiné, pojednává následující kapitola.
4.10 Mikroekonomická analýza přímých zahraničních investic Předcházející kapitoly diplomové práce byly zaměřeny na posouzení dopadu PZI na makroekonomické agregáty, jako jsou HDP, vnější ekonomická rovnováha a nezaměstnanost. Následující kapitola přináší mikroekonomickou analýzu PZI , a to v odvětví průmyslu, neboť zastoupení podniků se zahraničním kapitálem působících ve zpracovatelském průmyslu není v současné době zanedbatelné. Analýza je provedena prostřednictvím metody komparace národních soukromých podniků a podniků pod zahraniční kontrolou pomocí následujících ukazatelů: •
průměrný počet podniků,
•
evidenční počet zaměstnanců,
•
tržby z průmyslové činnosti,
•
tržby z přímého vývozu,
•
průměrná mzda,
•
produktivita práce.
68
4.10.1 Průměrný počet podniků Následující tabulka č. 28 uvádí průměrný počet národních soukromých podniků a podniků pod zahraniční kontrolou s 20 a více zaměstnanci. Pouze v roce 2000 je uveden počet podniků pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci, z čehož vyplývá i jejich nízký počet. Pokud by se jednalo o podniky s 20 a více zaměstnanci, byla by hodnota jejich počtu daleko vyšší. Z tabulky č. 28 i grafu č. 20 je zřejmý razantní
pokles
počtu
soukromých
národních
podniků
v roce
2001
oproti
předcházejícímu roku a naopak vzestup počtu soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. Nicméně stále dominují soukromé národní podniky, kterých je podle stavu ke konci roku 2005 o 3 695 více. V posledním sloupci tabulky je uvedena změna stavu podniků za sledované období.
Tabulka č. 28: Průměrný počet soukromých podniků Podniky s 20 a více zaměstnanci 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2005 – 2000 - 1 704 Soukromé národní 7 337 5 419 5 361 5 532 5 510 5 633 + 1 328 Soukromé pod zahraniční kontrolou 610* 1 465 1 603 1 751 1 842 1 938 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu * Počet podniků se 100 a více zaměstnanci.
Počet podniků
Graf č. 20: Vývoj průměrného počtu soukromých podniků 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
4.10.2 Evidenční počet zaměstnanců Dalším ukazatelem je evidenční počet zaměstnanců vyjadřující všechny kategorie stálých, sezónních i dočasných zaměstnanců, kteří jsou vůči podnikatelskému subjektu v pracovním poměru. Počet zaměstnanců ovlivňuje produktivitu práce v podniku
69
i makroekonomickou veličinu nezaměstnanost. Platí zde logická úvaha, čím více podnik zaměstnává lidí, tím více přispívá k růstu zaměstnanosti, respektive k poklesu nezaměstnanosti. Tabulka č. 29 a graf č. 21 uvádí srovnání zaměstnaných osob jak mezi domácími podniky a podniky pod zahraniční kontrolou, tak podíl zaměstnaných osob v těchto podnicích na celkovém počtu zaměstnaných osob v odvětví průmyslu. Celkový počet zaměstnaných osob je tvořen součtem zaměstnaných osob v průmyslu – veřejný sektor, soukromé národní podniky, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, domácnosti.
Tabulka č. 29: Počet zaměstnanců v soukromých podnicích (v tis. osob) Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Soukromé národní 746,4 Soukromé pod zahraniční kontrolou 322,6 Celková zaměstnanost v odvětví 1 173,4
2002 2003 2004 710,9 671,8 637,8 359,3 377,5 425,6 1 151,4 1 122,4 1 129,6
2005 2005 - 2001 - 134,8 611,6 135,2 457,8 44,4 1 129,0
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 21 : Vývoj počtu zaměstnanců v soukromých podnicích (v tis. osob)
Počet zaměstnanců
1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2001
2002
2003
2004
2005
Rok
Odvětví
Soukromé národní
Zahraniční
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 29 i grafu č. 21 je zřejmý klesající trend zaměstnanosti v soukromých národních podnicích a rostoucí trend zaměstnanosti v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou, z čehož vyplývá, že soukromé podniky pod zahraniční kontrolou i přes svůj nižší počet přispívají k růstu zaměstnanosti v odvětví a naopak soukromé národní podniky zaměstnanost odvětví snižují. Z grafu
č. 21 je patrná téměř horizontální směrnice zaměstnanosti odvětví, což naznačuje
70
stagnující vývoj zaměstnanosti v průmyslu. Pozitivní vliv soukromých podniků pod zahraniční kontrolou a negativní vliv soukromých národních podniků na celkovou zaměstnanost v odvětví je vzájemně kompenzován a výsledný efekt je neutrální. Následující tabulka č. 30 a graf č. 22 uvádí relativní vyjádření zaměstnanosti pomocí podílu zaměstnaných osob v národních soukromých podnicích či soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou k celkovému počtu zaměstnaných osob v odvětví průmyslu.
Tabulka č. 30: Podíl zaměstnaných osob na zaměstnanosti v odvětví (v %) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Celková zaměstnanost v odvětví
2001 2002 2003 2004 2005 63,6 61,7 59,9 56,5 54,2 27,5 31,2 33,6 37,7 40,5 100 100 100 100 100
2005 - 2001 - 9,4 + 13,0 x
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 22: Podíl zaměstnaných osob na zaměstnanosti v odvětví (v %) 70
63,6
61,7
59,9
56,5
54,2
Podíl v %
60 50 40
31,2
27,5
40,5
37,7
33,6
30 20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
Rok Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Je zřejmý permanentně klesající podíl soukromých národních podniků a rostoucí podíl soukromých podniků pod zahraniční kontrolou na celkové zaměstnanosti v odvětví. V roce 2001 byl podíl soukromých národních podniků na celkové zaměstnanosti v odvětví 63,6 % a v roce 2005 klesl na hodnotu 54,2 %, což představuje pokles o 9,4 %. V absolutním vyjádření je to pokles zaměstnanosti o 135 tisíc lidí. Naopak soukromé podniky pod zahraniční kontrolou tvořily v roce 2001 pouze 27,5% podíl na zaměstnanosti odvětví a v roce 2005 podíl vzrostl až na 40,5 %, o čemž svědčí 13% nárůst zaměstnanosti oproti roku 2001. V absolutním vyjádření je to vytvoření 134 tisíc nových pracovních míst pro nezaměstnané osoby. Rozdíl mezi podílem soukromých národních podniků a soukromých podniků pod zahraniční kontrolou 71
na zaměstnanosti odvětví představoval v roce 2001 hodnotu ve výši 36 % a v roce 2005 tento rozdíl poklesl na hodnotu ve výši 13,7 %, což je téměř zanedbatelný rozdíl. Z dosažených hodnot je rovněž zřejmý převážný podíl soukromého sektoru a nízký podíl veřejného sektoru a domácností na zaměstnanosti v průmyslovém odvětví. V této souvislosti je rozporuplný dopad na zaměstnanost v odvětví. Ve sledovaném období vytvořily podniky pod zahraniční kontrolou přes 134 nových pracovních míst a přibližně totožný počet lidí přišel o práci v soukromých národních podnicích.
4.10.3 Tržby z průmyslové činnosti Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy jsou vykazovány Ministerstvem průmyslu a obchodu v běžných cenách, přičemž pro jejich meziroční srovnání je třeba očištění od inflace, k čemuž lze použít index cen průmyslových výrobců. Podílem nominálních tržeb z průmyslové činnosti k indexu cen průmyslových výrobců jsou tržby přepočteny do reálného vyjádření. Index cen průmyslových výrobců je uveden v tabulce č. 31, nominální tržby v tabulce č. 32 a reálné tržby v tabulce č. 33. Reálné tržby z průmyslové činnosti lze vypočítat podle následujícího funkčního vztahu: Reálné tržby = nominální tržby/(index cen průmyslových výrobců/100).
Tabulka č. 31: Index cen průmyslových výrobců (v %) 2001 102,8
2002 102,3
2003 101,9
2004 107,7
2005 110,9
Zdroj: Český statistický úřad
Tabulka č. 32: Nominální tržby z průmyslové činnosti (v mld. Kč) Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Soukromé národní 905,8 Soukromé pod zahraniční kontrolou 792,9 Tržby v odvětví 1 892,1
2002 2003 2004 910,8 916,5 961,1 901,1 997,4 1 252,5 1 957,8 2 058,3 2 371,5
2005 2005 - 2001 + 94,0 999,8 1 410,5 + 617,6 2 573,1 + 681,0
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Tabulka č. 33: Reálné tržby z průmyslové činnosti (v mld. Kč) Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Soukromé národní 881,1 Soukromé pod zahraniční kontrolou 771,3 Tržby v odvětví 1 840,6
2002 2003 2004 890,3 899,4 892,4 880,8 978,8 1 163,0 1 913,8 1 038,6 2 201,9
Zdroj: vlastní výpočet
72
2005 2005-2001 901,5 20,4 1 271,9 500,6 2 320,2 479,6
Graf č. 23: Vývoj reálných tržeb z průmyslové činnosti (v mld. Kč) 2 500 2 000
Kč
1 500 1 000 500 0 2001
Odvětví
2002
2003
Soukromé národní
2004
2005
Rok Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
V letech 2001 a 2002 převažovaly tržby soukromých národních podniků nad tržbami soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. V roce 2003 došlo k razantní změně, kdy tržby soukromých podniků pod zahraniční kontrolou převýšily objem tržeb soukromých národních podniků, přičemž tento trend pokračuje do současnosti. Tržby soukromých podniků pod zahraniční kontrolou jsou neustále rostoucí a naopak tržby soukromých národních podniků spíše stagnují. V roce 2003 došlo k výraznému poklesu
tržeb z průmyslové činnosti v celém odvětví, což je
zřejmější z reálného vyjádření tržeb v grafu č. 23 či tabulky č. 33. Následující tabulka
č. 34 a graf č. 24 uvádí podíl tržeb soukromých národních podniků a soukromých podniků pod zahraniční kontrolou na celkovém objemu tržeb v odvětví.
Tabulka č. 34: Podíl reálných tržeb na celkových tržbách v odvětví (v %) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Tržby v odvětví
2001 47,9 41,9 100
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
73
2002 46,5 46,0 100
2003 44,5 48,5 100
2004 40,5 52,8 100
2005 2005 - 2001 - 9,0 38,9 + 12,9 54,8 x 100
Graf č. 24: Podíl reálných tržeb na celkových tržbách v odvětví (v %)
Podíl tržeb v %
60
47,9
46,5
46,0
41,9
50
44,5
54,8
52,8
48,5 40,5
38,9
40 30 20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
Rok Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu je patrný klesající podíl tržeb soukromých národních podniků na celkových tržbách odvětví. V roce 2001 činil tento podíl 47,9 % a v roce 2005 pouze 38,9 %, což představuje pokles o 9 %. Zcela naopak je tomu u soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. V roce 2001 dosahovaly jejich tržby na celkových tržbách odvětví podílu 41,9 % a v roce 2005 tento podíl vzrostl na 54,8 %, což je nárůst o 13 %. Z grafu jsou zřejmé téměř vyrovnané podíly tržeb soukromých národních podniků a soukromých podniků pod zahraniční kontrolou v roce 2002 a od roku 2003 již převažující podíl podniků pod zahraniční kontrolou.
4.10.4 Tržby z přímého vývozu Za poslední čtyři roky zpět je možné vypozorovat podle indexu reálných tržeb z přímého vývozu, že soukromé podniky pod zahraniční kontrolou realizují více tržeb v zahraniční než soukromé národní podniky. Index reálných tržeb z přímého vývozu představuje řetězový index porovnávající reálné tržby ve sledovaném roce k reálným tržbám v předcházejícím roce. Tabulka č. 35 obsahuje index reálných tržeb z přímého vývozu a graf č. 25 zobrazuje meziroční změny.
Tabulka č. 35: Index reálných tržeb z přímého vývozu (v %) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Tržby z přímého vývozu v odvětví Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
74
2002 2003 2004 2005 108,0 105,8 109,5 108,0 120,5 110,3 120,0 111,6 115,7 108,8 117,0 110,2
Meziroční změna v %
Graf č. 25: Meziroční změny reálných tržeb z přímého vývozu (v %) 25 20,5
20
20,0
15
10,3
11,6
10
8,0
9,5
8,0
5
5,8
0 2002
2003
2004
2005
Rok Odvětví
Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou významně přispívají k růstu exportní výkonnosti celého průmyslového odvětví. U podniků se zahraničním kapitálem došlo v roce 2004 oproti roku 2003 k navýšení tržeb z přímého vývozu o 20 % a u soukromých národních podniků činil tento nárůst pouze necelých 10 %.
4.10.5 Průměrná mzda Průměrná měsíční mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům podle platových a mzdových předpisů. V rámci porovnání vývoje mezd v čase je nutné nominální mzdy přepočítat na reálné mzdy vyjadřující kupní sílu peněz, tedy množství zboží a služeb, které si zaměstnanci mohou za vyplacenou mzdu koupit. Přepočet je proveden pomocí indexu spotřebitelských cen (životních nákladů). Podílem nominálních mezd k indexu spotřebitelských cen v jednotlivých letech lze vypočítat mzdy v reálném vyjádření. Reálné mzdy = nominální mzdy/(index spotřebitelských cen/100). Index spotřebitelských cen je uveden v následující tabulce č. 36. Tabulka č. 37 obsahuje průměrné hrubé mzdy v nominálním vyjádření a tabulka č. 38 v reálném vyjádření.
Tabulka č. 36: Index spotřebitelských cen (v %) 2001 104,7
2002 106,6
2003 106,7
Zdroj: Český statistický úřad
75
2004 109,7
2005 111,7
Tabulka č. 37: Průměrné hrubé měsíční nominální mzdy fyzických osob (v Kč) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Mzda v odvětví
2001 13 411 16 410 14 433
2002 14 214 17 467 15 401
2003 15 052 18 378 16 308
2004 15 958 19 538 17 460
2005 16 596 20 343 18 279
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Tabulka č. 38: Průměrné hrubé měsíční reálné mzdy fyzických osob (v Kč) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Mzda v odvětví
2001 12 809 15 673 13 785
2002 13 334 16 386 14 447
2003 14 107 17 224 15 284
2004 14 547 17 810 15 916
2005 14 858 18 212 16 364
Zdroj: vlastní výpočet
Graf č. 26: Průměrné hrubé měsíční reálné mzdy fyzických osob (v Kč) 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 Kč 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2001
2002
2003
2004
2005
Rok Odvětví
Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou vyplácejí svým zaměstnancům v průměru vyšší mzdy než soukromé národní podniky i celé průmyslové odvětví, což je zřejmé z výše uvedených tabulek obsahujících nominální i reálné vyjádření mezd. Zaměstnanci soukromých národních podniků mohou odcházet na lépe placená pracovní místa do zahraničních podniků. V extrémní situaci to může vést ke krachu slabších domácích podniků, které nejsou schopny udržet tempo růstu mezd se zahraničními podniky. Vzhledem k tomu, že podniky pod zahraniční kontrolou vykazují v průměru vyšší hrubé měsíční mzdy, lze očekávat i vyšší podíl příjmů z těchto mezd do státního rozpočtu v podobě odvodů na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a záloh na daň z příjmů fyzických osob. Tabulka č. 39 vyjadřuje tempo přírůstku nominálních mezd a tabulka č. 40 tempo přírůstku reálných mezd, přičemž reálné průměrné mzdy 76
rostly pomalejším tempem než nominální průměrné mzdy, což je způsobeno očištěním od vlivu inflace. V roce 2005 činil nominální růst průměrných mezd v průmyslovém odvětví 4,7 % oproti roku 2004, ale v reálném vyjádření dosáhl nárůst pouze na 2,8 %.
Tabulka č. 39: Tempo přírůstku nominálních mezd (v %) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Mzda v odvětví
2001 x x x
2002 6,0 6,4 6,7
2003 5,9 5,2 5,9
2004 6,0 6,3 7,1
2005 4,0 4,1 4,7
Zdroj: vlastní výpočet
Tabulka č. 40: Tempo přírůstku reálných mezd (v %) Podniky s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Mzda v odvětví
2001 x x x
2002 4,1 4,5 4,8
2003 5,8 5,1 5,8
2004 3,1 3,4 4,1
2005 2,1 2,3 2,8
Zdroj: vlastní výpočet
4.10.6 Produktivita práce Produktivitu práce měřenou pomocí účetní přidané hodnoty přepočtené na jednoho zaměstnance uvádí tabulka č. 41 a graf č. 27. Produktivitu práce lze vyjádřit následujícími vztahy: •
produktivita práce = účetní přidaná hodnota/počet zaměstnanců,
•
účetní přidaná hodnota = výkony – výkonová spotřeba,
•
výkony = tržby z prodeje výrobků, zboží, služeb +/- změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby – náklady vynaložené na prodané zboží,
•
výkonová spotřeba = náklady na nákup materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek.
Tabulka č. 41: Produktivita práce (tis. Kč) Podniky se 100 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Odvětví
2001 404,6 671,3 525,3
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
77
2002 397,9 707,4 533,2
2003 441,8 752,3 591,8
2004 487,5 827,0 681,3
2005 2005 - 2001 528,9 + 124,3 803,3 + 132,0 708,3 + 183,0
Graf č. 27: Produktivita práce (tis. Kč) 900 800 700 600
Kč
500 400 300 200 100 0 2001
2002
2003
2004
2005
Rok Odvětví
Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou dosahují ve všech letech sledovaného období vyšší produktivity práce, a to zejména díky moderním výrobním technologiím a zkušenému managementu řízení výroby, jehož metody přebírají dceřinné společnosti od mateřské společnosti a aplikují tyto metody na výrobu v ČR,
čímž přispívají k růstu produktivity práce v celém odvětví průmyslu. V této souvislosti je vhodné zmínit jeden z multiplikačních efektů PZI, kterým je imitační efekt
či demonstrační efekt, kdy místní podniky pozorují a napodobují způsob řízení výroby zahraničních podniků, aby tím zvýšily svou produktivitu práce a efektivitu výroby v celém odvětví, což lze považovat za pozitivní přínos duální ekonomiky oproti jejímu negativnímu následku spojenému se zánikem slabším soukromých národních podniků. Následující tabulky a grafy přináší srovnání meziročních změn produktivity práce a zaměstnanosti v soukromých podnicích a v celém odvětví.
Tabulka č. 42: Meziroční změny produktivity práce (v %) Podniky se 100 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Odvětví Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
78
2001 2002 2003 2004 2005 2,3 -0,9 11,4 17,8 8,7 1,7 5,4 7,0 9,8 -2,4 4,0 1,8 11,3 14,9 4,3
Tabulka č. 43: Meziroční změny zaměstnanosti (v %) Podniky se 100 a více zaměstnanci Soukromé národní Soukromé pod zahraniční kontrolou Odvětví
2001 2002 2003 2004 2005 -1,2 -4,2 -6,0 -5,0 -1,3 9,7 2,3 1,1 3,9 4,6 1,3 -2,5 -3,8 -1,0 1,1
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Graf č. 28: Meziroční změny produktivity práce (v %)
Meziroční změna v %
20 15 10 5 0 2001
2002
2003
2004
2005
-5
Rok Odvětví
Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 29: Meziroční změny zaměstnanosti (v %)
Meziroční změna v %
12 10 8 6 4 2 0 -2
2001
2002
2003
2004
2005
-4 -6 -8
Rok Odvětví
Soukromé národní
Soukromé pod zahraniční kontrolou
Zdroj: vlastní zpracování
Podle meziročních změn produktivity práce, které jsou uvedeny v tabulce č. 42 a grafu č. 28, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou dosahovaly v roce 2002
79
rychlejšího tempa růstu produktivity práce než soukromé národní podniky i celé odvětví průmyslu. Za poslední tři roky si udržují pomalejší tempa růstu produktivity práce. Současně však vykazují neustálý růst zaměstnanosti, který převyšuje růst zaměstnanosti u soukromých národních podniků i celého odvětví. Podniky pod zahraniční kontrolou nevykázaly v žádném roce sledovaného období pokles zaměstnanosti, naopak zaměstnanost v těchto podnicích neustále roste, i když kolísavým tempem s nižší
či vyšší intenzitou v meziročním srovnání. Od roku 2001 do roku 2004 rostla produktivita práce plynulým tempem. V roce 2005 došlo k poklesu růstu produktivity práce o 2,4 % doprovázené nárůstem zaměstnanosti o 4,6 %. Naopak soukromé národní podniky vykázaly v roce 2004 oproti roku 2002 skokový nárůst produktivity práce, který byl ale současně doprovázen hlubokým poklesem zaměstnanosti (tabulka č. 43 a graf č. 29). Soukromé národní podniky zvyšují produktivitu práce na úkor poklesu zaměstnanosti, aby minimalizovaly mzdové náklady. Oproti tomu soukromé podniky pod zahraniční kontrolou zvyšují produktivitu práce modernějšími výrobními technologiemi za neustálého růstu zaměstnanosti a objemového rozšiřování výroby. Jinými slovy lze konstatovat, že podniky pod zahraniční kontrolou permanentně zvyšují produktivitu práce i růst zaměstnanosti. Soukromé národní podniky zvyšují produktivitu práce zpravidla na úkor poklesu zaměstnanosti.
Shrnutí Podle počtu podniků a změny stavu zaměstnanosti lze spekulovat o nebezpeční vzniku duální ekonomiky. Od roku 2000 do roku 2005 se snížil počet soukromých národních podniků o 1 704 podniků a současně došlo k nárůstu o 1 328 soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. Od roku 2001 do roku 2005 vytvořily soukromé podniky pod zahraniční kontrolou přes 135 tisíc nových pracovních míst, ale současně došlo ke snížení zaměstnanosti v soukromých národních podnicích přibližně o totožný počet 134 tisíc osob. Otázkou je, co bylo příčinou snížení zaměstnanosti v soukromých národních podnicích. Jednou z možných vysvětlujících teorií je skutečnost, že podniky se zahraničním kapitálem konkurují domácím podnikům vyššími mzdami, což potvrdila i tato analýza, a zaměstnanci odcházejí od domácích soukromých podniků na lépe placená místa k zahraničním podnikům. Tyto podniky současně konkurují domácím podnikům modernějšími výrobními technologiemi, manažerskými způsoby řízení výroby a efektivnější organizací práce, čímž dosahují vyšší produktivity práce s plynule 80
rostoucím trendem zaměstnanosti, což rovněž potvrdila tato analýza. Naopak národní soukromé podniky zvyšují produktivitu práce na úkor poklesu zaměstnanosti, z čehož lze usuzovat, že jejich výrobní technologie a kapacity nedokáží vyrábět produktivně i s vyšším počtem zaměstnanců. Z této úvahy vyplývá, že nárůst počtu podniků pod zahraniční kontrolou v české ekonomice může představovat riziko úpadku soukromých národních podniků, ale současně v podmínkách tržní ekonomiky může příchod zahraničních investorů představovat příležitost pro hospodářský růst a vytvářet novou cestu k prosperující ekonomice podle následující úvahy. Podniky pod zahraniční kontrolou disponují moderní výrobní technologií přinášející růst produktivity práce. Otevírají domácím podnikům cestu pronikání na evropský a světový trh, a to například prostřednictvím budování dodavatelsko odběratelských vztahů mezi soukromými národními podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Domácí podniky se snaží napodobovat od zahraničních podniků jejich způsoby řízení výroby a efektivnější organizaci práce, což lze označit jako imitační
či demonstrační efekt, pomocí něhož dochází k růstu produktivity práce i u soukromých národních podniků a potažmo v celém odvětví.
81
5 Diskuse Celá devadesátá léta 20. století provázely ČR rozsáhlé privatizační akce, a to zejména v bankovním sektoru. Svědčí o tom vývoj přílivu PZI, kdy do sektoru služeb směřovaly dvě třetiny z celkového objemu investic a do zpracovatelského průmyslu přibližně jedna třetina investic. Se zavedením systému investičních pobídek do zpracovatelského průmyslu v roce 1998 začalo docházek k postupnému nárůstu investic
do
výrobního
sektoru
s výrazným
zastoupením
elektrotechnického
a automobilového průmyslu. Mezi přední představitele automobilového průmyslu patří Škoda Auto – VW a japonskofrancouzské konsorcium Toyota–Peugeot–Citroën (TPCA). V květnu 2006 byla podepsána smlouva o příchodu jihokorejské automobilky Hyundai, která se zavázala do roku 2008 postavit v Moravskoslezském kraji továrnu na výrobu automobilů. Nárůst investic do automobilového průmyslu s sebou přináší příležitosti i hrozby pro domácí ekonomiku. Pozitivní je dopad na obchodní bilanci v dlouhém období životního cyklu investice, neboť automobilky svou produkci převážně vyvážejí na evropský trh, což potvrzuje konsorcium TPCA vyvážející téměř 99 % své produkce. Automobilový průmysl může z jiného pohledu představovat ohrožení zdravého fungování české ekonomiky ve smyslu vysoké závislosti na zahraničních investorech a riziko masivní nezaměstnanosti v regionu v případě zrušení výroby některého z investorů. Toto riziko snižuje skutečnost, že vstupní investice do automobilového průmyslu jsou vysoké a představují dlouhodobou investici. Příchod právě těchto investorů významně přispěl k hospodářskému růstu a snížení nezaměstnanosti v uplynulých letech, což lze očekávat i do budoucna s příchodem automobilky Hyundai. Pozitivní roli zde má i jiný faktor, kterým je rozšiřování sortimentu nabídky produkce. Například před kapitálovým vstupem společnosti Volkswagen do Škodovky MB byl automobilový průmysl závislý pouze na jednom výrobci, jehož modelová řada představovala dva typy automobilů – favorita a formana. Dnes tato automobilka nabízí širší sortiment a neustále vyvíjí nové typy. Konsorcium TPCA nabízí další tři typy automobilů. Vstup automobilky Hyundai do ČR potenciální riziko závislosti na automobilovém průmyslu naopak sníží, protože existence jednoho producenta v určité oblasti je převážně rizikovější než působení více firem. Riziko PZI představovala situace odchodu společnosti Flextronics International z průmyslové zóny Brno-Černovice. Zahraniční investor získal v roce 1999 investiční pobídky na daňové úlevy a rekvalifikaci. V roce 2002 uzavřel Flextronics své továrny
82
a přesunul výrobu do Maďarska. O zaměstnání tehdy přišlo více než tři tisíce lidí. Státu se podařilo najít nového investora pro průmyslovou zónu, kterým se stala americká společnost Honeywell. Jiné riziko PZI představuje situace, kdy se mateřská společnost dostane do finančních nesnází a přestane úvěrovat dceřinné společnosti. To byl případ nizozemské dceřinné společnosti LG. Philips Displays v Hranicích na Moravě, která na počátku letošního roku 2006 zastavila na několik dní výrobu. Ohroženo bylo 1300 zaměstnanců, jejichž propuštění by výrazně zvýšilo nezaměstnanost na Přerovsku. I když se společnosti podařilo obnovit výrobu, bylo by vhodné, aby rozšířila svou výrobu z klasických televizních obrazovek na plazmové obrazovky, po kterých se projevuje rostoucí trend poptávky v celé Evropě. Po shrnutí pozitivních vlivů PZI, lze usuzovat na jejich multiplikační efekt. S přílivem PZI je spojen transfer vyspělých technologií, znalostí a manažerských dovedností do hostitelské ekonomiky. Výsledkem je vyšší produktivita práce u podniků pod zahraniční kontrolou nad domácími podniky. Zde hrozí riziko vzniku duální ekonomiky, kdy prosperují zahraniční firmy a krachují domácí podniky. Z jiného pohledu je možné v této situaci spatřovat i pozitivní efekt. Místní firma pozoruje a napodobuje způsob, jakým operují zahraniční firmy, čímž se stává produktivnější. Pozitivní je i dopad na trh práce, kdy zahraniční firma vyškolí své zaměstnance, kteří získají nové zkušenosti a znalosti a díky tomu mohou nalézt lepší uplatnění na trhu práce. Důležitou roli zaujímají rovněž vazby mezi nadnárodními společnostmi a jejich místními dodavateli a odběrateli. Při zpětné vazbě nadnárodní společnost poskytují místním firmám odbornou pomoc, inovační procesy výrobků nebo poskytují poradenství v oblasti managementu či organizace práce. Současně požadují od svých dodavatelů včasné a vysoce kvalitní dodávky produktů. V případě dopředných vazeb lze konstatovat, že domácí firmy více vyhledávají pro nákup svých vstupů podniky pod zahraniční kontrolou, protože jejich produkty nabízejí vyšší kvalitu než místí firmy. Co se týče dopadu PZI na trh práce lze vypozorovat negativní efekt u akvizičních investic a pozitivní efekt u investic „na zelené louce“, celkový efekt na míru nezaměstnanosti v ČR se statisticky prokázal jako neutrální. Pozitivním dopadem je budování kvalitní dopravní infrastruktury, z čehož lze usuzovat pokles nezaměstnanosti ve stavebnictví.
83
6 Závěr Podle objemu investičních toků je ČR převážně příjemcem přímých investic. Za sledované období plynuly dvě třetiny z celkového objemu PZI do odvětví služeb a jedna třetina do výrobního sektoru. Do odvětví s vysokou technologickou náročností směřuje stále nízký objem PZI a do budoucna je možné zvyšovat investice do těchto odvětví pomocí investičních pobídek. Trvale plyne nejvíce investic z Nizozemí, Německa a Rakouska. Ze všech zemí Evropské unie je to 85 % a ze zemí OECD 96% podíl investic. Byla prokázána středně silná závislost tempa přílivu PZI na reálném růstu HDP a stupni otevřenosti ekonomiky. Nebyla prokázána závislost mezi tempem přílivu PZI a stupněm ekonomické nesoběstačnosti. Z těchto poznatků vyplývá, že na příliv PZI mají vliv i jiné nekvantifikovatelné faktory, jako jsou rozsáhlé privatizace, systém investičních pobídek, strategická poloha ČR, kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla a poměrně rozvinutá dopravní infrastruktura v ČR. Na základě analýzy dopadu PZI na nabídkovou stranu ekonomiky prostřednictvím vyhodnocení podílu hrubé přidané hodnoty podniků pod zahraniční kontrolou na HDP a na hrubé přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu a služeb je patrný trvale rostoucí trend, což lze hodnotit jako pozitivní jev. Od roku 1998 se staly PZI hlavním determinantem vývoje aktivního salda finančního účtu a jsou dlouhodobě přijatelným nástrojem nedluhového financování deficitu běžného účtu platební bilance. Od roku 2001 vykazují podniky se zahraniční majetkovou účastí aktivní saldo výkonové bilance, čímž přispívají ke snižování deficitu výkonové bilance
ČR. V rámci vyhodnocení systému investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu byly od roku 1998 poskytnuty pobídky celkem 248 investorům, z nichž 44 tvořily české firmy. Jedna polovina pobídkových firem strojní zařízení dováží ze zahraničí, což v krátkém období působí negativně na obchodní bilanci. U pobídkových firem v produktivní fázi životního cyklu investice je vykazován pozitivní dopad na obchodní bilanci. Jedna pětina pobídkových firem vyváží veškerou svou produkci na zahraniční trhy a polovina pobídkových firem více než 95 % produkce. Co se týče dopadu PZI na trh práce, lze konstatovat, že u akvizičních investic dochází převážně k poklesu zaměstnanosti v rámci restrukturalizace a naopak u investic „na zelené louce“ vznikají nová pracovní místa. Statisticky nebyla prokázána závislost reálného růstu HDP, čistého exportu
a
obecné
míry
nezaměstnanosti
na
tempu
přírůstku
přílivu
PZI.
Mikroekonomická analýza v odvětví průmyslu prokázala rostoucí trend podniků
84
pod zahraniční kontrolou a stagnující vývoj národních podniků. Podniky pod zahraniční kontrolou trvale vykazují růst produktivity práce za současného růstu počtu zaměstnanců a průměrných mezd. Tyto podniky také vykazují vyšší tržby z přímého vývozu, čímž přispívají ke kladnému výsledku salda obchodní bilance. Naopak soukromé národní podniky zvyšují růst produktivity práce za cenu snižujícího stavu zaměstnanců, kterým vyplácejí v průměru nižší mzdy než podniky pod zahraniční kontrolou. Z provedených analýz vyplývá, že investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu měly a mají výrazný vliv na příliv PZI. Nicméně je žádoucí zahraniční investory směřovat více do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, tzn. prostřednictvím investičních pobídek do technologických center a strategických služeb. Investiční pobídky lze považovat za efektivní nástroj zatraktivnění investičního prostředí pro zahraniční i domácí investory a pro udržení mezinárodní konkurenceschopnosti by měl tento systém zůstat i nadále zachován.
85
7 Literatura [1] DUFEK, J. Ekonometrie. 1. vyd. Brno: MZLU, 2003, 136 s. ISBN 80-7157-654-9.
[2] DURČÁKOVÁ J., MANDEL, M. Mezinárodní finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000, 392 s. ISBN 80-7261-017-1.
[3] KALÍNSKÁ, E. Aktuální otázky světové ekonomiky. Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy. Praha:VŠE, 1999, 21s. ISBN 80-7079-287-6.
[4] KAVKA, M. Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR [online] 29. 12.2005.[cit. 2006-17-02]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument879.html.
[5] LACINA, L. Makroekonomie otevřené ekonomiky. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001, 120 s. ISBN: 80-7157-488-0.
[6] MINAŘÍK, B. Popisná statistika I. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001, 207 s. ISBN: 807157-427-9.
[7] NOVOTNÝ, S. Pobídky pro Hyundai se vrátí do dvou let. [online] 16. 1. 2006. [cit. 2006-17-03]. Dostupné na URL:http://www.mpo.cz/dokument5846.html.
[8] PETŘÍČEK, V. Vývoj investičního prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: Corona, 2003, 108 s. ISBN 80-903363-0-2.
[9] PEZLAROVÁ, V. Sbírka příkladů ze statistiky II. 1. vyd. Brno: MZLU, 2003, 75 s. ISBN: 80-7157-714-6.
[10] ROLNÝ, I., LACINA, L. Globalizace, Etika, Ekonomika. 2. vyd. Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004, 298 s. ISBN 80-86768-04-X.
[11] SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.
86
[12] SPĚVÁČEK, V. Transformace české ekonomiky. Politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde, 2002, 525 s. ISBN 80-86131-32-7.
[13] SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: Linde, 2004, 171 s. ISBN 80-86131-52-1.
[14] STEINICHOVÁ, L. Nový zákon o zaměstnanosti po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Praha: Pragoeduca, 2004, 151 s. ISBN 80-7310-020-7.
[15] STUTELY, R. Průvodce ekonomickými ukazateli. Jak porozumět ekonomii. 1. vyd. Praha: Scientia, 2002, 247 s. ISBN 80-7183-278-2.
[16] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 480 s. ISBN 80-247-9069-6.
[17] URBAN, M. Rozvoj průmyslu žádá další investice. [online]. 21. 3. 2006. [cit. 200624-03]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/dokument12597.html.
[18] VALIŠ, Z. Kolínská automobilka je z pohledu mateřských firem unikát. [online]. 16. 3. 2006. [cit. 2006-24-03]. Dostupné na: http://www.radio.cz/cz/clanek/76896.
[19] ŽÁK, M. Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace a hospodářská politika v ČR. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2001, 244 s. ISBN 80-245-0257-7.
[20] Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2000 - 2005. [online]. [cit. 2006-22-02]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy.
[21] Devizový zákon č. 219/1995 Sb.
[22] Investice do nových technologií a znalostí. [online]. [cit. 2006-10-03]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/%20t/C00038D127/$File/100508.pdf.
87
[23] Investiční pobídky v ČR [online]. 20. 4. 2006. [cit. 2006-28-04]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/investicni-pobidky/investicni-pobidky-vcr/1000497/1837.
[24] Platební bilance – časová řada 1993 – 2005. [online]. 2003 – 2006. [cit. 200617-02]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilanc e/BOP_CS.XLS.
[25]
Prostředky státního rozpočtu vynaložené na poskytování investičních pobídek [online]. 30. 9. 2004. [cit. 2006-09-02]. Dostupné na: http://www.nku.cz/konzavery/K03030.pdf.
[26] Resumé programu na podporu strategických služeb a technologických center [online]. 2006. [cit. 2006-21-02]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/web/pwci.nsf/dwnl/778A04DEB2377D63C1256ED7 004C1DDE/$File/Resume%20programu%20SC%20a%20TC.pdf.
[27]
Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu [online]. 2006. [cit. 2006-21-02]. Dostupné na: http://www.czechinvest.org/web/pwci.nsf/dwnl/069D0AA415624700C1256ED70 04C1AD0/$File/Resume_Investicni%20pobidky%20pro%20zpracovatelsky%20pr umysl.pdf.
[28] Roční národní účty – nový prezentační systém. [online]. 2006. [cit. 2006-20-02]. Dostupné na: http://dw.czso.cz/pls/rocenka/rocenka.indexnu.
[29] Roční zprávy o přímých zahraničních investicích v letech 1998 - 2004. [online]. 2003 - 2006. [cit. 2006-20-02]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/p zi/index.html.
88
[30] Roční zprávy o vývoji platební bilance v letech 1998 – 2004. [online]. 2003 – 2006. [cit. 2006-11-03]. Dostupné na: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/z pravy_vyvoj_pb/index.html.
[31] Transformující se ekonomiky přitahují investice do vědy a výzkumu. [online]. 30. 9. 2005. [cit. 2006-15-03]. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/vzdelavani-veda-a-vyzkum/investice-dovedy-vyzkumu-zprava/1000504/36334/.
[32] V průmyslových zónách podpořených státem už našlo práci více než padesát tisíc lidí [online]. 13. 4. 2006. [cit. 2006-20-04]. Dostupné na: www.businessinfo.cz/cz/clanky/investicni-pobidky/v-průmyslovych-zonachpadesat-tisíc-lid/1000497/40199.
[33] Vyhodnocení systému investičních pobídek. [online] 2006. [cit. 2006-17-03]. Dostupné na: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/investovani.
[34] Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb. [online] 2005. [cit. 2006-10-03]. Dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/zakony.html.
[35] Index cen průmyslových výrobců. [online]. 2006 [cit. 2006-19-03]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_1_indexy_cen_vyrobcu_prumer_r_2000 _=_100/$File/cipccr051606.xls
[36] Index spotřebitelských cen. [online]. 2006 [cit. 2006-19-03]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_1_indexy_spotrebitelskych_cen_zivotnic h_nakladu_mesicne/$File/cisccr051006_1.xls
89
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Příliv a odliv investic v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč) Tabulka č. 2: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. (v mld. Kč) Tabulka č. 3: Vývoj míry inflace 1993 – 2005 Tabulka č. 4: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 5: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 6: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 7: Deflátor HDP Tabulka č. 8: Odvětvová struktura národního hospodářství (v %) Tabulka č. 9: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP (stálé ceny roku 1995)
Tabulka č. 10: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP (stálé ceny roku 1995)
Tabulka č. 11: Indikátor vnější rovnováhy v ČR 1993 – 1999 Tabulka č. 12: Indikátor vnější rovnováhy v ČR 2000 – 2005 Tabulka č. 13: Vybrané ukazatele platební bilance ČR 1995 – 1999 Tabulka č. 14: Vybrané ukazatele platební bilance ČR 2000 –2005 Tabulka č. 15: Výkonová bilance ČR (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995) Tabulka č. 16: Podniky pod zahraniční kontrolou (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995) Tabulka č. 17: Výkonová bilance (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995) Tabulka č. 18: Podíl podniků pod zahraniční kontrolou (v %) Tabulka č. 19: Podíl exportu a importu, podniky se zahraničním kapitálem (v %) Tabulka č. 20: Čistý export/HDP (v %), stálé ceny roku 1995 Tabulka č. 21: Předpokládaný podíl investice do strojního zařízení Tabulka č. 22: Podíl importovaného strojního zařízení Tabulka č. 23: Podíl exportu na celkovém objemu produkce Tabulka č. 24: Vývoj počtu pracovníků v bankách (v %) Tabulka č. 25: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 26: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 27: Test průkaznosti indexu korelace Tabulka č. 28: Průměrný počet soukromých podniků Tabulka č. 29: Počet zaměstnanců v soukromých podnicích (v tis. osob) Tabulka č. 30: Podíl zaměstnaných osob na zaměstnanosti v odvětví (v %)
90
Tabulka č. 31: Index cen průmyslových výrobců Tabulka č. 32: Nominální tržby z průmyslové činnosti (v mld. Kč) Tabulka č. 33: Reálné tržby z průmyslové činnosti (v mld. Kč) Tabulka č. 34: Podíl reálných tržeb na celkových tržbách v odvětví (v %) Tabulka č. 35: Index reálných tržeb z přímého vývozu Tabulka č. 36: Index spotřebitelských cen Tabulka č. 37: Průměrné hrubé měsíční nominální mzdy fyzických osob (v Kč) Tabulka č. 38: Průměrné hrubé měsíční reálné mzdy fyzických osob (v Kč) Tabulka č. 39: Tempo přírůstku nominálních mezd (v %) Tabulka č. 40: Tempo přírůstku reálných mezd (v %) Tabulka č. 41: Produktivita práce (tis. Kč) Tabulka č. 42: Meziroční změny produktivity práce (v %) Tabulka č. 43: Meziroční změny zaměstnanosti (v %)
91
Seznam grafů Graf č. 1: Příliv a odliv investic v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč) Graf č. 2: Stav a struktura přímých zahraničních investic k 31. 12. (v mld. Kč) Graf č. 3: Struktura přímých zahraničních investic v letech 1993 – 2005 Graf č. 4: Struktura přímých zahraničních investic v letech 1993 – 2005 Graf č. 5: Stav PZI v high-tech odvětví služeb 1998 – 2003 Graf č. 6: Stav PZI v high-tech odvětví průmyslu 1998 – 2003 Graf č. 7: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. 1998 (teritoriální členění) Graf č. 8: Stav přímých zahraničních investic k 31. 12. 1999 (teritoriální členění) Graf č. 9: Příliv PZI do ČR za rok 2005 (teritoriální členění) Graf č. 10: Reálný růst HDP v letech 1996 – 2005 (stálé ceny roku 1995) Graf č. 11: Odvětvová struktura národního hospodářství (v %) Graf č. 12: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP (stálé ceny roku 1995)
Graf č. 13: Vliv nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na HDP (stálé ceny roku 1995)
Graf č. 14: Vybrané ukazatele platební bilance ČR (v %) Graf č. 15: Vývoj hlavních položek platební bilance ČR (v mld. Kč) Graf č. 16: Výkonová bilance (v mld. Kč, stálé ceny roku 1995) Graf č. 17: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech Graf č. 18: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech Graf č. 19: Zastoupení pobídkových firem v dílčích intervalech Graf č. 20: Vývoj průměrného počtu soukromých podniků Graf č. 21: Vývoj počtu zaměstnanců v soukromých podnicích (v tis. osob) Graf č. 22: Podíl zaměstnaných osob na zaměstnanosti v odvětví (v %) Graf č. 23: Vývoj reálných tržeb z průmyslové činnosti (v mld. Kč) Graf č. 24: Podíl reálných tržeb na celkových tržbách v odvětví (v %) Graf č. 25: Meziroční změny reálných tržeb z přímého vývozu Graf č. 26: Průměrné hrubé měsíční reálné mzdy fyzických osob (v Kč) Graf č. 27: Produktivita práce (tis. Kč) Graf č. 28: Meziroční změny produktivity práce (v %) Graf č. 29: Meziroční změny zaměstnanosti (v %)
92
Přílohy Příloha 1
Tabulka č. 1: Investiční pobídky v průmyslu Tabulka č. 2: Podmínky pro získání investiční pobídky v průmyslu
Příloha 2
Tabulka č. 3: Podmínky pro získání dotací
Příloha 3
Tabulka č. 4: Elementární charakteristiky vývoje přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 – 2005
Tabulka č. 5: Elementární charakteristiky vývoje odlivu tuzemských přímých investic z ČR v letech 1993 – 2005
Příloha 4
Tabulka č. 6: Příliv přímých zahraničních investic do odvětví bez zpracovatelského průmyslu v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč)
Příloha 5
Tabulka č. 7: Příliv přímých zahraničních investic do odvětví zpracovatelského průmyslu v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč)
Příloha 6
Tabulka č. 8: Struktura národního hospodářství podle přílivu přímých zahraničních investic 1993 – 2005 (v mil. Kč)
Tabulka č. 9: Struktura národního hospodářství podle přílivu přímých zahraničních investic 1993 – 2005 (v %)
Příloha 7
Graf č. 1: Struktura národního hospodářství podle přílivu přímých zahraničních investic 1993 – 2005
93
Příloha 8
Tabulka č. 10: Příliv přímých zahraničních investic do sektoru služeb 1993 – 2005 (v mil. Kč)
Tabulka č. 11: Struktura přílivu přímých zahraničních investic do sektoru služeb 1993 – 2005 (v %)
Příloha 9
Graf č. 2: Struktura přílivu přímých zahraničních investic do sektoru služeb 1993 – 2005 (v %)
Příloha 10
Tabulka č. 12: Struktura přílivu přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu 1993 – 2005 (v %)
Příloha 11
Graf č. 3: Struktura přílivu přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu 1993 – 2005 (v %)
Příloha 12
Tabulka č. 13: Stav PZI v high-tech odvětví služeb 1998 – 2003 (v mil. Kč) Tabulka č. 14: Struktura high-tech odvětví služeb 1998 – 2003 (v %)
Příloha 13
Graf č. 4: Struktura high-tech odvětví služeb 1998 – 2003 Tabulka č. 15: Podíl high-tech odvětví služeb na celkových službách 1998 – 2003
Příloha 14
Tabulka č. 16: Stav PZI v high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu 1998 – 2003 (v mil. Kč)
Tabulka č. 17: Struktura PZI v high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu 1998 – 2003 (v %)
94
Příloha 15
Graf č. 5: Struktura PZI v high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu 1998 – 2003 (v %)
Tabulka č. 18: Podíl high-tech odvětví na celkovém zpracovatelském průmyslu 1998 – 2003
Příloha 16
Tabulka č. 19: Příliv PZI do ČR podle země původu investora v letech 1993 – 2005 (v mil. Kč)
Příloha 17
Tabulka č. 20: Zdrojová data (v %)
Příloha 18
Graf č. 6: Závislost tempa přílivu PZI na tempu reálného růstu HDP (v %), (lineární model)
Graf č. 7: Závislost tempa přílivu PZI na tempu reálného růstu HDP (v %), (polynomický model)
Graf č. 8: Závislost tempa přílivu PZI na tempu přírůstku import/HDP (v %), (lineární model)
Graf č. 9: Závislost tempa přílivu PZI na tempu přírůstku import/HDP (v %), (polynomický model)
Graf č. 10: Závislost tempa přílivu PZI na čistý export/HDP (v %), (lineární model) Graf č. 11: Závislost tempa přílivu PZI na čistý export/HDP (v %), (polynomický model)
Příloha 19
Tabulka č. 21: Vývoj položek platební bilance ČR 1993 – 1999 (v mld. Kč) Tabulka č. 22: Vývoj položek platební bilance ČR 2000- 2005 (v mld. Kč)
95
Příloha 20
Graf č. 12: Počet pobídkových projektů dle místa realizace investice (k 31. 12. 2005) Graf č. 13: Podíl investičních projektů dle místa realizace investice (k 31. 12. 2005)
Příloha 21
Tabulka č. 23: Počet nových pracovních míst (k 31. 12. 2005) Graf č. 14: Podíl nových pracovních míst (k 31. 12. 2005)
Příloha 22
Tabulka č. 24: Největší investiční projekty v Jihomoravském kraji v roce 2005 Tabulka č. 25: Největší investiční projekty v Ústeckém kraji v roce 2005 Tabulka č. 26: Největší investiční projekty v Moravskoslezském kraji v roce 2005
Příloha 23
Tabulka č. 27: Největší investiční projekty v roce 2005 (technologická centra)
Příloha 24
Tabulka č. 28: Zdrojová data (v %)
Příloha 25
Graf č. 15: Závislost tempa přírůstku reálného HDP na tempu přílivu PZI (lineární model)
Graf č.16: Závislost tempa přírůstku reálného HDP na tempu přílivu PZI (polynomický model)
Graf č. 17: Závislost tempa přírůstku čistého exportu na tempu přílivu PZI (lineární model)
Graf č. 18: Závislost tempa přírůstku čistého exportu na tempu přílivu PZI (polynomický model)
Graf č. 19: Závislost obecné míry nezaměstnanosti na tempu přílivu PZI (lineární model)
Graf č. 20: Závislost obecné míry nezaměstnanosti na tempu přílivu PZI (polynomický model)
96
