PŘÍLOHA VOLBY 2002 ŘÍJEN Zkouška sirén. Srovnání časového dluhu. Vzpomínka na zesnulé

A H O L Í Ř P Y 2002 B L O V

VYDÁVÁ MĚSTO NAPAJEDLA ROČNÍK VII.

ŘÍJEN 2002

CENA 5 KČ

Napajedelské jablko roku 2002. Návštìvníci ovocnáøské výstavy Èeského svazu zahrádkáøù udìlili tento titul odrùdì Rubín pìstitele Ludvíka Volka. Blahopøejeme. Foto B. Velecká

Vzpomínka na zesnulé Sbor pro obèanské záležitosti pøi Mìstském úøadu v Napajedlích zve všechny obèany na pietní vzpomínku na zesnulé spojenou se vsypy, která se koná v nedìli dne 3. listopadu ve 14.30 hodin na místním høbitovì.

Oblibu obèanù si získal svatováclavský veèer, který se v letošním roce v pøedveèer státního svátku konal již potøetí. Aktivnì se do akce zapojili èlenové Divadla Zdeòka Štìpánka a souboru Radovan Klubu kultury, napajedelský pìvecký chrámový sbor, taneèní skupina Kapky rosy a Královské rùže, flétnový soubor Základní umìlecké školy Rudolfa Firkušného, loutkáøi ze souboru Klubíèko, žáci základních škol, skauti, èlenové dalších souboru Klubu kultury a spousta ochotných dobrovolníkù. Hlavní tíha této velkolepì pojaté akce ležela na úzké skupinì lidí v èele s Mirkou Medkovou, kteøí se neúnavnì starali o duchovní i materiální zajištìní akce souèasnì v rolích organizátorù, autorù, švadlenek, pomocných dìlníkù i úèinkující. FotoreportហFrantiška Cívely pøinášíme uvnitø listu.

Srovnání časového dluhu 27. øíjna konèí na území našeho státu letní èas a vracíme se o 1 hodinu zpìt do èasu støedoevropského. V noci na nedìli 27. øíjna si posuneme hodinky ruèièek z 03.00 h LÈ na 02.00 h SEÈ.

Zkouška sirén Jistým místem, kde se rok co rok s neochvìjnou pravidelností už ètrnáct let dají najít houby, a dokonce i "praváky" je napajedelský Klub kultury. Vždy na pøelomu záøí a øíjna na výstavì mykologického kroužku. Foto Fr. Cívela

Na základì § 11 odst. 1 Vyhlášky Ministerstva vnitra è. 380/2002 Sb. k pøípravì a provádìní úkolù ochrany obyvatelstva budou probíhat každou první støedu v mìsíci ve 12 hodin akustické zkoušky sirén zkušebním tónem po dobu dvou minut. MÚ Napajedla

Mìsto Napajedla zve všechny obèany k setkání na poèest státního svátku Èeské republiky s položením kytice kvìtù u pomníkù obìtí dvou svìtových válek.. Setkání se uskuteèní ve ètvrtek 24. øíjna 2002 v 15.30 na místním høbitovì a v 16.00 hodin u pomníku na Masarykovì námìstí.

DNES SI PŘEČTETE l Jednání Rady a Zastupitelstva mìsta l Kdy a kde k volbám l Kandidátky do komunálních voleb l Stanoviska ke slouèení škol l Napajedelská kultura a sport

2

Zprávy z radnice

NAPAJEDELSKÉ

Z jednání Zastupitelstva a Rady města Rada města 9. září 2002 l schválila vyhlášení zámìru odkoupení pozemku p. è. 4833/6 od spoluvlastníkù Z. Kratochvíla, bytem Napajedla, a ing. L. Kratochvíla, bytem Bratislava l neschválila žádost Z. Žaludka, bytem Napajedla, o pronájem èásti pozemku v areálu bývalého kláštera k podnikatelským úèelùm l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1832 B. Madìrovi, bytem Napajedla l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1540/7 manželùm Beranovým, bytem Napajedla l neschválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku p. è. 1614/1 J. Hybnerové, bytem Napajedla l schválila ukonèení nájemní smlouvy s M. Svárovským, bytem Napajedla, na pronájem èásti pozemku v areálu zámeckého parku k zemìdìlským úèelùm l schválila odpis nedobytných pohledávek v celkové èástce 5 000,- Kè l schválilo pøidìlení bytu 1+1 dle odsouhlaseného poøadí A. Mikulkové, bytem Napajedla l souhlasila s použitím znaku mìsta na samolepkách "Patriot" l souhlasila s úhradou faktury za dopravu slováckého souboru Radovan na folklorní festival ve Velké nad Velièkou ve výši 4 073,- Kè l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1829 K. Hirschovi, bytem Napajedla l schválila vyhlášení zámìru odkoupení pozemkù p. è. 289/1 od K. Baïury, bytem Napajedla, a p. è. 288/1 od L. a J. Maciažkových, bytem Napajedla l schválila zaøazení pozemkù p. è. 130/1 v Palackého ulici, areál hospodáøské školy a objekt bývalého kláštera do "Katalogu nevyužitých nemovitostí pro potenciální investory v cestovním ruchu" Sdružení Region Slovácko l schválila rozpoètové opatøení è. 23/2002 na poøízení publikace ke 100. výroèí výstavby radnice l schválila uzavøení smlouvy o dílo na akci "výmìna støešní krytiny na ZŠ Komenského 268" s firmou Tesaøství Možný na èástku 1 694 982 Kè l schválila udìlení souhlasu s pøesahem støešní konstrukce a støešních svodù nad pozemek p. è. 6477/6 a s umístìním betonového odvodòovacího kanálu na pozemek p. è. 6477/6 pro stavebníky garáží v Komenského ulici l se seznámila se zprávou o èinnosti Mìstské policie Napajedla za mìsíc srpen 2002 l schválila harmonogram pøípravy rozpoètu mìsta Napajedla na rok 2003 l schválila provedení víceprací a uzavøení dodatku ke smlouvì o dílo na akci výmìna støešní krytiny na ZŠ Komenského 268 s firmou Tesaøství Možný v èástce 64 964,- Kè l schválila doplnìní seznamu nemovitostí v majetku mìsta spravovaných NBHT o objekty bývalých kotelen A, B, C na Nábøeží, kotelnu M na Malinì I a objekty budov bývalého kláštera v Komenského ulici l schválila uzavøení smlouvy o dílo na I. etapu akce "výmìna støešní krytiny na ZŠ Komenského 268" s firmou AZ STAV v èástce 2 999 999,- Kè

l schválila vyhlášení zámìru zøízení vìcného bøemene na pozemku p. è. 1459/2 v ulici Zahradní firmì VaK Zlín v souvislosti se stavbou vodovodního øádu l schválila uzavøení smlouvy o dílo na akci "odstavná plocha 2. kvìtna" s firmou DIPS Zlín na èástku 206 694,- Kè l schválila uzavøení smlouvy na akci "lávka pro pìší - Chmelnice" s firmou Slaviamotor Napajedla v èástce 1 270 206,- Kè l souhlasila s použitím pozemku p. è. 2153 pro provedení opravy havarijního stavu kanalizaèní pøípojky k domu è.p. 1058 l schválila dodatek è. 2 ke smlouvì na zhotovení projektové dokumentace k územnímu øízení stavby "Odvedení extravilánových vod v lokalitách Zámoraví, Radovany a Šardice" na zmìnu termínu plnìní na 30. 9. 2002 l schválila uzavøení smlouvy o provedení a hrazení pøeložky plynárenského zaøízení s Jihomoravskou plynárenskou na napojení pøeložky NTL plynovodu pro øadové garáže v ul. Komenského l schválila uzavøení smlouvy o dílo na akci "parkovací stání - ulice Husova" s firmou DIPS Zlín na èástku 361 615,- Kè l povìøila ing. Pavla Ratiborského a P. Piláta úèastí v komisi pro výbìrové øízení na mistra Technických služeb mìsta l schválila uzavøení smlouvy o pevném pøipojení k internetu s firmou Internet 2000 Vsetín l v pùsobnosti mimoøádné valné hromady spoleèností NBTH, TSM a NTVcable v souladu se zákonem è. 320/2001 Sb. uložila øeditelùm spoleèností uzavøít smlouvu o kontrolní èinnosti a daòovém poradenství se spoleèností HZK audit, s.r.o. l schválila uzavøení smlouvy se spoleèností Contactel o poskytování telekomunikaèních služeb Voice Plus pro MìÚ Napajedla

Zastupitelstvo města 9. září 2002 l projednalo návrh na provedení dalších prací na úpravì místní komunikace Pod kalvárií a schválilo - realizaci veøejného osvìtlení, odvodnìní na vìtvi "b", køižovatka s ulicí Divišova, prodloužení vìtve "b" o 29 metrù, parkovištì a rezervu pro nepøedvídané vícepráce a úpravy v celkové výši 1 028 000,- Kè - rozpoètové opatøení è. 21/2002 ve výši 280 tis. Kè z dùvodù realizace prací na místní komunikaci Pod Kalvárií - smlouvu o dílo s TS mìsta na realizaci veøejného osvìtlení ve výši 310 tis. Kè - dodatek ke smlouvì o dílo s firmou DIPS Zlín ve výši 628 000,- Kè l projednalo nabídku Èeské spoøitelny a schválilo - prodej úèasti mìsta ve spoleènosti Vodovody a kanalizace Zlín na základì Smlouvy o smlouvì budoucí o koupi akcií vèetnì pøíloh - principy a podmínky Smlouvy o smlouvì budoucí o koupi akcií, Smlouvy o budoucích smlouvách o postoupení pohledávky a Pøíkazní smlouvu z Èeskou spoøitelnou l projednalo návrh smlouvy o dílo na akci "Pøívodní kanalizace z Prusinek na centrální ÈOV v Napajedlích" a schválilo

9/2002

- rozpoètové opatøení è. 22/2002 ve výši 61 tis. Kè z dùvodù realizace této akce a - uzavøení smlouvy o dílo s firmou Centroprojekt Zlín na tuto akci za cenu 960 397,- Kè

Rada města 16. září 2002 l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1540/5 v ul. Husova J. Pekárkové, bytem Napajedla l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1540/6 v ul. Husova V. a A. Nesrstovým, bytem Napajedla l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1833 v ul. Husova J. a A. Bambuchovým, bytem Napajedla l schválila vyhlášení zámìru prodeje pozemku pod garáží p. è. 1827 v ul. Husova O. Karlíkovi, bytem Napajedla l schválila zveøejnìní zámìru smìny pozemkù v areálu stolárny p. è. 7637 díl a, b a p. è. 1026 za pozemky ve vlastnictví A. Dostála, bytem Napajedla, a to pozemky pod komunikacemi a pozemky pod garážemi l seznámila se zápisem z jednání sboru pro obèanské záležitosti ze dne 3. záøí 2002 l souhlasila s použitím pozemkù mìsta k provedení pøíjezdových komunikací k øadovým garážím Malina II l schválila jmenování výbìrové komise pro akci "Oprava fasády domu N3" ve složení Fr. Cívela, ing. P. Fojtù, ing. T. Foltýn, ing. J. Køíž a J. Boïa l schválila jmenování výbìrové komise pro akci "zateplení fasády a výmìna oken domu è.p. 717 - 719" ve složení Fr. Cívela, ing. P. Fojtù, ing. M. Polášek, ing. J. Køíž, J. Boïa l schválila jmenování výbìrové komise pro akci "oprava balkonù na domech è. p. 1332, 1333, 1350 a 1351 v ul. Nábøeží ve složení Fr. Cívela, ing. P. Fojtù, ing. M. Polášek, ing. arch. M. Hladil, J. Boïa l schválila využití uvolnìných prostor po poboèce Ès. spoøitelny pro pøemístìní odboru sociálních vìcí MìÚ z budovy radnice a pøemístìní odboru SMIR do prostor po odboru sociálních vìcí v pøízemí budovy radnice l schválila návrh rámcové smlouvy se spoleèností Radiomobil o telekomunikaèních službách a o prodeji telekomunikaèních zaøízení

Rada města 23. září 2002 l v pùsobnosti valné hromady spoleènosti NBTH schválila výroèní zprávu za rok 2001, výši obstaravatelských odmìn pro spoleèenství vlastníkù, investièní plán na rok 2003 ve výši 5 mil. Kè a možnost pùjèky ve výši 3 mil. Kè od mìsta Napajedla l schválila dodatek zásad hospodaøení s bytovým fondem v majetku mìsta l souhlasila s odpisem knih v Knihovnì Napajedla dle pøedloženého návrhu l neschválila vyhrazení deseti parkovacích míst pro spoleènost GZ-Sand na Masarykovì námìstí l schválila uzavøení mandátní smlouvy na zhotovení a instalaci tabulek s názvy ulic se spoleèností TSM l schválila zøízení nového vjezdu z místní komunikace k rodinnému domu v ul. Husova manž. Lapèíkových, bytem Spytihnìv l schválila úhradu faktury na vystoupení skupiny historického šermu ve výši 12 800,- Kè l seznámila se se zápisem z jednání kulturní komise ze dne 18. záøí 2002 l schválila uzavøení kupní smlouvy na poze-

NAPAJEDELSKÉ

9/2002

mek p.è. 240/4 manž. Burešovým, byt. Napajedla l komise soc. a zdravotní ze dne 18. záøí 2002 l seznámila se se zápisem z jednání komise sociální a zdravotní ze dne 18. záøí 2002 a schválila pøidìlení uvolnìného bytu v DPS ul. Sadová A. Polomíèkové, bytem Napajedla l schválila vypracování projektové dokumentace polyfunkèního domu ve stupni pro stavební øízení na pozemku p. è. 98/1 v ulici Na Kapli a složení komise pro výbìrové øízení PaedDr. L. Pacholíková, I. Juøena,, P. Pilát, ing. M. Polášek, J. Šarman, náhradníci - I. Neubergová, ing. T. Foltýn l schválila pøidìlení uvolnìných bytù v domì è. p. 717 a 719 v ul. Jiráskova - 3+1 manželùm Poláškovým, Nábøeží 1332 a manželùm Mlýnkovým, Jiráskova 717, 2+1 B. Kubíkové, Nerudova 1291 a I. Hübnerové, Nábøeží 1521 a 1+1 I. Navrátilové, Husova 1084 l schválila nájemníkùm domu è. p. 87 slevu na nájemném ve výši 20 % na dobu dvou mìsícù, po které probíhaly rekonstrukèní práce Ès. spoøitelny l schválila smlouvu o dílo s firmou Stavební technika Plus Sudomìøice na opravu balkonù na domech 1332, 1333, 1350 a 1351 v ul. Nábøeží l schválila pøedložený návrh platù øeditelù základních škol a návrh odmìny øediteli ZŠ Komenského 298 dle dùvodové zprávy l schválila seznam žadatelù o byt v kategoriích A1, A2, A3, B a D, platný od 1. 10. 2002 l nesouhlasila s likvidací objektu (po povodni) v soukromém vlastnictví R. Vymazala v ul. Na Kapli na náklady mìsta.

Na setkání seniorů Tak nìjak si pøedstavuji spokojené stáøí. Mít pár pøátel mezi svými vrstevníky, vìnovat se ménì nároèným koníèkùm, podnikat spoleèné výlety, spoleènì vymýšlet aktivity pøimìøené svému vìku, mít se s kým dìlit o každodenní trable, s kým si zavzpomínat. Klub dùchodcù. V Napajedlích vznikl pøed dvìma lety, dnes má pøes stovku èlenù a scházejí se jedenkrát za mìsíc v rùzném poètu. Pøedsedkyní klubu je paní Hašová a pravidelnì se schùzek zúèastòuje vedoucí sociálního odboru MìÚ Alena Kašná. Èinnost klubu barvitì dokumentuje kronika, ze které je znát, že senioøi se živì zajímají o veškeré dìní ve mìstì. Zvou si mezi sebe nejrùznìjší hosty a stále mají zájem dovídat se nové a nové vìci. Jejich touha po poznání je každoroènì uspokojována i nìkolika jednodenními zájezdy do zajímavých míst. Návštìvy starostky mìsta PaedDr. Libuše Pacholíkové na øíjnové schùzce si všichni považovali, ale to neznamená, že si nepøipravili spoustu dotazù, na které chtìli znát odpovìï. A tak se povídalo o dopravní obslužnosti mìsta, o stavu chodníkù, o možnosti pomoci pøi dlouhodobé nemoci èi v období bezmocnosti, o charitativní èinnosti, o plánech mìsta, o péèi o mìstský høbitov, o kulturním životì ve mìstì. Z nadhledu letitých zkušeností dokázali pochopit obtížnost øešení nìkterých problé-

Zprávy z radnice

3

mù, ale i ocenit, když se práce podaøí. Ale kdo by mìl pocit, že starostka si na takovém setkání mùže odpoèinout od každodenního hledání pøijatelných kompromisù, toho by vyvedla z omylu jediná vìta. "Uvítali bychom více lavièek ve mìstì, mnohé z nás cesta z okrajových èástí mìsta do støedu unavuje, rádi bychom je mìli i kolem DPS, ale o nìco dál, aby nesloužily mládeži k rušné zábavì pozdì v noci." Inu všichni máme své problémy. To je pøirozené, ménì pøirozené je, pokud si je zpùsobujeme navzájem. Byla to možná atmosféra blížícího se svátku Památka zesnulých, která vyvolala øadu pøipomínek ke stavu a provozu mìstského høbitova. Kromì hrobù v soukromém vlastnictví slouží na høbitovì k uložení ostatkù vsypová louèka. Obèané, kteøí zvolí tento zpùsob pohøbívání svých blízkých, by mìli respektovat nastavená pravidla a dbát pokynù na vývìsce. Položit kytici kvìtù na památné místo má každý právo jen pokud nepøekraèuje právo druhých lidí a nezraòuje jejich city. Porušování zákazu vstupu do vymezené èásti høbitova je stejnì necitelné jako šlapat po kterémkoliv z jiných hrobù. Zakrátko však sešlost v DPS v ulici Na Kapli pøešla na jiné téma, to když je A. Kašná upozornila na blížící se setkání dùchodcù na vánoèní besedì. Všechna diskuse však spìla po dvou hodinách k rychlému závìru. Blížil se èas oblíbené telenovely. B. Velecká

Jídelna v DPS Na Kapli není jediným místem, které toto zaøízení seniorùm k jejich schùzkám nabízí. Pro menší pøátelská setkání pøi ruèních pracích, nad šachovnicí èi jen tak u šálku èaje èi kávy, lze využívat i klubovnu ve druhém patøe. Foto bv

Kdy a kde k volbám Oznámení o dobì a místì konání voleb do Zastupitelstva mìsta Napajedla podle § 29 zákona è. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o zmìnì nìkterých zákonù: l Volby do Zastupitelstva mìsta Napajedla se uskuteèní v pátek 1. listopadu od 14.00 do 22.00 h v sobotu 2. listopadu od 8.00 do 14.00 h.

l Místem konání voleb jsou

• v okrsku è. 1 - Høebèín, zasedací místnost I - pro volièe bydlící v ulicích Lány, Prusinky, Pìnné, Kamenec, Podluží, Žerotínova, Podzámèí, Zámecká, Na Malinì, Nerudova, Sládkova, Vrchlického, Olbrachtova, B. Benešové

• v okrsku è. 2 - Høebèín, zasedací míst. II pro volièe bydlící v ulicích 2. kvìtna, 1. máje, Pøíèní, K Pahrbku, Moravní, Pod zahrádkami, Kollárova, Pod Kalvárií, Høbitovní, Komenského (od ZŠ k zámku), Nad zámkem, Divišova, Smetanova, Dvoøákova, Janáèkova • v okrsku è. 3 - Sokolovna - pro volièe bydlící v ulicích Zábraní (èinžovní domy), Tø. T. Bati, Nádražní, U Lázní, Zámoraví, Radovany, Svatoplukova, Sadová, Na Kapli, Komenského (severní èást od ZŠ), Masarykovo námìstí (jižní èást od spoøitelny) • v okrsku è. 4 - spoleèenská místnost DDM v budovì Základní školy Komenského 268 - pro volièe bydlící v ulicích Jiráskova, Husova, Zábraní (rodinné domy), Bartošo-

va, Zahradní, Dr. E. Beneše, Chmelnice • v okrsku è. 5 - Mìstský úøad, I. patro pro volièe bydlící v ulicích Masarykovo námìstí (severní èást od spoøitelny), Palackého, Nábøeží - blok è. 1 - 5 a èinžovní domy è. 1516 - 1522 • v okrsku è. 6 - MŠ Nábøeží - pro volièe bydlící v ulici Nábøeží - blok è. 6 - 14 l Každému volièi budou doruèeny tøi dny pøede dnem voleb hlasovací lístky. V den voleb voliè mùže obdržet hlasovací lístky i ve volební místnosti. l Volièi bude umožnìno hlasování poté, kdy prokáže svou totožnost a státní obèanství Èeské republiky, popøípadì státní obèanství státu, jehož obèané jsou oprávnìni volit na území Èeské republiky.

4

Slučování škol?!

NAPAJEDELSKÉ

9/2002

Starostka města PaedDr. Libuše Pacholíková a slučování škol V pondìlí 7. øíjna 2002 jednalo Zastupitelstvo mìsta Napajedla o slouèení dvou právních subjektù - dvou napajedelských základních škol. Úvodní slovo starostky mìsta z rozhodnutí zastupitelù otiskujeme v plném znìní:

NA POČÁTKU BYL DOBRÝ ÚMYSL Vážené zastupitelstvo, používám tuto ètenou formu proto, aby nic z toho, co zde øeknu, nemohlo být pøekrouceno nebo vytrženo z kontextu, nebo pøípadnì špatnì okomentováno. Dnešní jednání se koná ve velmi zjitøené atmosféøe, ke které jsme, bohužel, nespornì pøispìli i my podcenìním skuteènosti, že úèelové dezinformace šíøenou skupinou nìkolika lidí, dovedou ovlivnit veøejné mínìní. Na program dnešního jednání zaøadila rada mìsta i závažnou otázku projednání návrhu slouèení dvou právních subjektù 1. a 2. základní školy, dvou pøíspìvkových organizací v jednu. To, že se v programu dnešního zasedání objevil tento bod pod èíslem 28 není tím, že by rada mìsta podceòovala vážnost tohoto problému. Tato skuteènost byla zpùsobena tím, že rada mìsta velmi dlouho zvažovala, zda vùbec zaøadit tento bod na jednání posledního zastupitelstva v tomto volebním období. Nebylo to proto, že by ustupovala nespornému tlaku skupiny obyvatel, ale proto, že utíkat od øešení tohoto problému a pøesouvat ho na budoucí zastupitelstvo, považuje rada mìsta za velmi zbabìlé a jednoduché øešení, které jen problém odsouvá. Je povinností odstupujícího zastupitelstva, aby tento problém projednalo a pokud z dostupných materiálù, které jsou k dnešnímu dni k dispozici vìtšinovì usoudí, že jsou nedostateèné pro koneèné rozhodnutí, teprve potom problém odsunout. To, že je tento závažný bod v programu pod èíslem 28 neznamená, že bude jako bod èíslo 28 øešen. Já navrhuji, aby byl tento bod pøednostnì projednán jako bod èíslo 1. Napajedla nejsou bílé místo na mapì. Kdo chce slyšet a vnímat fakta, ví, že procesy sluèování škol a dokonce i nižších vzdìlávacích zaøízení do jednoho právního subjektu probíhají v celé zemi a frekventovanì i v našem okolí. Øeší se s rozvahou a klidem. V Napajedlích tomu tak, bohužel, není. Jeden z dùvodù, proè tomu tak není, je nespornì velká rivalita, která se vytvoøila mezi obìma stávajícími školami, která komplikuje všechna øešení. Tuto tušenou rivalitu potvrdila i atmosféra shromáždìní obèanù, kterou svolalo zastupitelstvo mìsta na základì iniciativy zastupitelù ODS. Já osobnì ji vnímám velmi intenzivnì a jsem pøesvìdèena, že pokud se ji nepodaøí odstranit, nejenže bude nadále velmi komplikovat veškerá jednání o pøípadném slouèení, ale co je daleko horší, a to musel vnímat každý úèastník tohoto setkání s obèany, tato riva-

lita narušuje kvalitu souèasného výchovného procesu daleko více než dùsledky pøípadného uvažovaného slouèení. Toto prohlašuji s plnou odpovìdností a se znalostí situace, nebo jsem byla kantorkou jedné z tìchto škol. Ten, kdo veøejnì prohlašuje, že slouèením obou škol do jednoho právního subjektu dojde ke zrušení nebo dokonce k likvidaci 1. ZŠ je lháø. Pøi jitøení této již samo o sobì vážné situace urèitou zájmovou skupinou, se naprosto vytrácí zájem žákù. Ušlechtilé proklamace, že jde o jejich zájem, jsou jen další úèelovou lží. Pøípravì zámìru slouèení škol èásteènì dopomohla situace ZUŠ. Protože jsem povoláním uèitelka, považovala jsem tuto otázku ne za jednoduchou, ale za srozumitelnou. Pøedpokládala jsem, že se uèitelé mezi sebou dohodnou. Mají pøece spoleèný zájem - dìti - jejich vzdìlání, výchovu a také to, jak v rámci prevence sociálnì patologických jevù, tráví svùj volný èas. Jenže vzniklo nìco, co je naprosto nepochopitelné. Pomalu, ale jistì, ke mnì docházely rozporuplné zprávy. Nechu k øešení této otázky, dokonce docházelo k osoèování a pochopitelnì šíøení pomluv. Ovšem nejvìtší tragédií na tom všem je, že byly do této situace zatahovány i dìti. A to mi prominete, je naprosté pedagogické selhání. Dìti jsou takové, jací jsme my, my je pøece vychováváme, my jim dáváme pøíklad v našem chování. Dìti opakují to, co slyší od dospìlých, papouškují velmi rády naše výroky. A rozhodnì je nezajímají naše problémy, mají problémy své. Dìti nelze zneužívat pro øešení našich problémù. Køivit dìtskou duši je trestuhodné. Škola má uèit toleranci a úctì, ne nenávisti a zlobì. Každého rodièe by mìlo hlavnì zajímat, jaký uèitel dìti uèí, jakou má kvalifikaci, jakou je osobností a samozøejmì i zda poèet žákù ve tøídì je možné zvládnout bez toho, že by se to projevilo na kvalitì výuky. Nìkolikrát jsem byla dotazována na koncepci zámìru slouèení škol. Každý má právo položit otázku a dotazovaný má právo vybrat si èas a prostor k odpovìdi. Proto odpovídám až teï. Slovo koncepce má v èeštinì nìkolik významù. Není to jen plán, ale také pojetí, rozvržení, pøedstava, zpùsob nazírání, myšlenková pøedstava. Spojení škol je právní akt, o nìmž je nutno rozhodnout s ohledem na obecná rizika tohoto rozhodnutí. V novém právním subjektu se vytvoøí tým lidí, který bude øešit všechny situace, které vzniknou a navrhne varianty øešení, z nichž se tento tým samozøejmì shodne na té, které je podle nich nejlepší. Na tuto práci by byl v tomto pøípadì asi rok, nebo nový subjekt by vznikl až k 1. záøí 2003. Samozøejmì nìkteré vìci (jako napøíklad kolik bude tøíd, kolik žákù ve tøídách) je nutno øešit pøednostnì. Dùvodù k uvažovanému slouèení je více. Nelze zavírat oèi pøed skuteèností, jakou je úbytek dìtí nebo snadnìjší komunikace obce s jedním subjektem. Nebo že se budou kupovat jedna pomùcky a ne dvoje.

Obavy, že by se vyhazovaly nìkteré souèasné pomùcky, nejsou na místì. Otázka pomùcek by mìla být kladena jinak. Jsou všechny funkèní, nejsou zastaralé, jsou využívány, nosí je uèitelé do hodin? Ze své praxe vám mohu øíci - do tøídy mùžete pøijít s prázdnýma rukama, ale musíte chtít nauèit a dìtem naslouchat. Sebelepší pomùcka nenahradí lidské slovo a pøítomnost uèitele. Navíc si myslím, že když se dají dohromady dobøí uèitelé, a ti tady v obou školách jsou, vznikne dobrý uèitelský sbor. A já uèitelùm vìøím, jsou to vzdìlaní a rozumní lidé, kteøí dokáží z minima vytvoøit maximum. Myslím si, že slouèení škol by nebylo pro dìti žádnou újmou. Dìti pøece patøí k sobì, stejnì jako se mezi sebou setkávají v DDM, v ZUŠ. Dìti nejsou rozdìlené na 1. a 2. základní školu - to jen my je dìlíme. Na závìr mého úvodního slova mi dovolte ještì jednu poznámku k jinému problému, který s tím ovšem souvisí. To, že rada mìsta jako s jednou z alternativ na pøemístìní základní umìlecké školy uvažuje o pøemístìní do objektu 1. základní školy, nepovažuji za žádný zloèin, mnì osobnì se tento zámìr zdá být velmi dobrý. Byla jsem zcela zaskoèena atmosférou døíve vzpomenutého shromáždìní. Reakce nìkterých rodièù, a bohužel i uèitelù této školy, byly takového druhu, jako by šlo o pøemístìní atomové elektrárny nebo tržištì. Pøitom by šlo o pøemístìní školy s velkou tradicí, která jen díky nesmírnì záslužné práci pedagogického sboru vychovává dìti z Napajedel a okolí. Malou podporu, kterou má tato škola od institucí mìsta si rozhodnì nezaslouží. Všichni máme plnou pusu protidrogové prevence a prevence proti kriminalitì mládeže, ale jde-li o umístìní školy tohoto významu, chováme se opìt s upøednostnìním osobních zájmù a ne veøejného blaha. Potvrdil to i úèelový komentáø kabelové televize, doporuèující, aby tuto problematiku øešil pouze zøizovatel - krajský úøad. Toto považují osobnì za skandální a musím to z titulu odpovìdnosti starostky mìsta odmítnout. Žádám vás, vážení èlenové zastupitelstva, abyste alespoò vy pøi øešení problému návrhu slouèení škol zachovali rozvahu a soudnost. Je pøed námi velmi nelehké jednání a rozhodnutí. Jsem pøesvìdèena, že jsme zcela svéprávným, legitimnì zvoleným zastupitelským sborem, který je schopen i v této rozjitøené atmosféøe jednat opravdu ve prospìch veøejných zájmù. Žádám, aby toto moje úvodní slovo bylo zaprotokolováno. Pozn. red. Usnesením è. 84/10/2002 ze dne 7. øíjna 2002 Zastupitelstvo mìsta neschválilo slouèení základních škol v Napajedlích. Usnesením è. 85/10/2002 ze dne 7. øíjna 2002 Zastupitelstvo mìsta schválilo rozpoètové opatøení è. 31/2002 ve výši 200 000 Kè za úèelem poøízení projektové dokumentace umístìní ZUŠ RF v bývalém klášteøe.

NAPAJEDELSKÉ

9/2002

Neobjektivní televize? Pro posouzení objektivity pøíspìvkù, odvysílaných v kabelové televizi v souvislosti s veøejnou diskusí o problematice školství, Vám pøedkládáme jejich pøesné znìní. To, zda odvysílané informace byly "úèelovì zamìøené èi skandální" posuïte, prosím, každý sám. Bedøich Horký, jednatel NTV cable, s.r.o.

Pozvánka na veřejnou diskusi (zpracováno ve støedu 25. záøí 2002, odvysíláno 27. záøí 2002, autor: Hana Pálková) ••• Dnešní zpravodajský blok zahájíme pozvánkou, která je urèena všem obèanùm, kteøí se chtìjí zúèastnit diskuse s pøedstaviteli mìsta. Zastupitelstvo mìsta Napajedel zve všechny obèany k veøejné diskusi k problému základního školství v Napajedlích. Diskuse bude probíhat v prostorách Mìstského kina v ulici Na Kapli v pondìlí 30. záøí od 18.00 hodin. Diskuse by se mìli v pondìlí naveèer zúèastnit všichni èlenové zastupitelstva mìsta, kterých je 21 a pozváni k úèasti na ní jsou také krajští radní. Jak jsme již pøedeslali, bude se zde hovoøit o problémech základního školství ve mìstì a to jak jsme se dozvìdìli o problémech dvou, které by nemìly být spojovány a naopak by mìly být øešeny samostatnì. Konkrétnì se jedná za prvé: o diskusi na téma slouèení dvou stávajících základních škol ve mìstì na Komenského ulici, za druhé pùjde o diskusi na téma pøemístìní Základní umìlecké školy Rudolfa Firkušného ze stávajícího objektu do jiného. Problémy týkající se školství nabraly na intenzitì po té, kdy se na jaøe letošního roku zjistilo, že finanèní prostøedky z programu SAPARD, které mìly být použity k rekonstrukci bývalé Hospodáøské školy nebudou k dispozici. Tím se stavební práce na celém objektu odložily na neurèito a oproti pùvodním plánùm se tak nemùže stát budova Hospodáøské školy objektem, který by sloužil žákùm i pedagogùm základní umìlecké školy. Od té doby se pokoušejí pøedstavitelé mìsta najít pro školu nové zázemí. Mnoho èasu totiž nezbývá. Budova, ve které v souèasné dobì škola sídlí je v rukou soukromého vlastníka a její pronájem konèí 30. èervna pøíštího roku. Pravdou je, že zøizovatelem školy je Krajský úøad Zlínského kraje. Právì na jeho bedrech by mìla ležet odpovìdnost za osud ZUŠ související s nalezením vhodné budovy a prostor, kam by se základní škola mohla pøestìhovat. Na druhé pøedstavitelé mìsta Napajedla mají obavy, aby ve mìstì nakonec po 30. èervnu roku 2003 základní umìlecká škola nezanikla a proto zde existuje varianta možného pøestìhování umìlecké školy do 2. patra souèasné Základní školy na ulici Komenského 268. Pokud by však k tomuto kroku došlo, musela by být nejprve tzv. stará základní škola Komenského 268 slouèena se základní školou tzv. novou Komenského 298. Výsledkem by tak byla v rámci optimalizace jediná základní škola v Napajedlích. V pøízemí souèasné základní školy Komenského 268 by se nacházelo stejnì tak jako letos pracovištì napajedelského domu dìtí a mládeže, které by rozšíøilo své stávající pro-

story a zbylé první patro budovy by bylo využito žáky a pedagogy základní školy. Jaké jsou klady èi zápory navrhovaných zmìn týkajících se školství v Napajedlích bychom se mìli dozvìdìt právì na chystané veøejné diskusi, kde je možno sdìlit pøítomným svùj názor k obìma tématickým bodùm. Ten by pak mìli vzít v potaz pøedstavitelé mìsta pøi svém rozhodování o školství v Napajedlích, které bude probíhat na veøejném zasedání zastupitelstva mìsta v pondìlí 7. øíjna.

Průběh veřejné diskuse (zpracováno ve støedu 2. øíjna 2002, odvysíláno 4. øíjna 2002, autor: Hana Pálková) ••• V pondìlí 30. záøí se uskuteènila v prostorách Mìstského kina na Kapli veøejná diskuse na téma školství v Napajedlích. Ještì pøed tím, než-li Vás seznámíme s jejím prùbìhem si pøipomeòme, z jakých dùvodù byla vùbec veøejná diskuse svolána. Øešeny byly dva problémy: pøemístìní Základní umìlecké školy Rudolfa Firkušného ze stávajících prostor do jiného objektu a to z toho dùvodu, že nájemní smlouva na pronájem stávajících prostor vyprší škole 30. èervna pøíštího roku a problém druhý, kterým je uvažovaná optimalizace týkající se dvou stávajících základních škol ve mìstì. Ta by v koneèném dùsledku znamenala zachování jediné základní školy, dnešní tzv. školy nové a zrušení tzv. staré školy. Celé jednání, kterého byli pøítomni jak hosté, tak nìkteøí èlenové zastupitelstva mìsta, dále pedagogové základních škol a v neposlední øadì samozøejmì rodièe dìtí navštìvujících základní školy moderovala paní Zuzana Toufarová. Ta zprostøedkovávala kontakt mezi pódiem a hledištìm a usmìròovala vzájemnou komunikaci. Bohužel se nám nepodaøilo zjistit, z jakého dùvodu se této místy nevdìèné úlohy ujala, protože profesnì je èlenkou metodické sekce svazu úèetních Praha. Jako host se dále po její pravici pøedstavil Mgr. Bohuslav Záruba, poslanec Parlamentu ÈR, který je jedním ze èlenù Výboru pro vìdu, vzdìlání, kulturu, mládež a tìlovýchovu a zároveò èlenem podvýboru pro školství. Vedle nìj zasedla pøi veøejné diskusi starostka mìsta Napajedel PaedDr. Libuše Pacholíková. Pozváni na jednání byli i zástupci kraje. Po levici moderátorky veèera usedl Phdr. Stanislav Minaøík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu a posledním hostem byl krajský radní ing. Michal Hanaèík, zodpovídající za oblast školství a sportu. Podnìtem k diskusi, které jsme se zúèastnili a která byla svolána radou mìsta spoleènì se zastupitelstvem se stal dopis pedagogického sboru 1. základní školy. Jak vidíte na našich zábìrech, osud škol není obyvatelùm Napajedel lhostejný, o èemž svìdèila jejich úèast na diskusi, do které se mnozí z nich zapojili. V rámci optimalizace, tedy v pøípadì, že by v Napajedlích byla žákùm místním i dojíždìjícím k dispozici pouze škola jedna by se v ní uèilo cca 900 žákù. O tomto, zda školy, které mají obì právní subjektivitu a mìsto financuje pouze jejich , slouèit èi nikoliv by mìlo zastupitelstvo mìsta rozhodnout již v pondìlí 7.

Slučování škol?!

5

øíjna na svém veøejném zasedání. Pøitom koncepce slouèení škol v dobì, kdy se veøejná diskuse konala, nebyla zpracována. K dispozici byl pouze vypracovaný demografický vývoj, který pøipravil pøedseda školské komise, øeditel 2. základní školy PaedDr. Miroslav Veselý. Z nìj vyplývalo, že poèet narozených dìtí klesá a z toho dùvodu nebudou únosnì zaplnìny školní tøídy. Naproti tomu argumenty strany druhé, kdy si rodièe vzpomínali na èasy, kdy sedávali v pøeplnìných tøídách, nebylo také možné brát na lehkou váhu. Co se krajského úøadu týká, kraj by pøi slouèení škol ušetøil roènì urèitou finanèní èástku na mzdových nákladech. Ušetøené peníze by ale škola stejnì nakonec nedostala. Jaké jsou tedy výhody èi nevýhody slouèení stávajících dvou základních škol? Za výhody jsou považovány lepší organizace výuky, vìtší výbìr volitelných pøedmìtù a lepší vybavenost školy. Naopak nevýhodou je zhoršení komunikace mezi øeditelem školy a èleny pedagogického sboru, nárùst sociálnì patologických jevù, ze kterých se dnes mluví asi nejvíce o šikanì a vìtší zaplnìnost tøíd, která by s sebou mohla pøinést zhoršení výuky samotné. Podle názorù všech diskutujících na téma slouèení škol jsme dospìli k názoru, že drtivá vìtšina obèanù pøítomných diskusi se zánikem 1. základní školy nesouhlasí. S pøípadnou optimalizací škol se øešil zároveò i v úvodu zmínìný problém s pøemístìním základní umìlecké školy. V souèasné dobì bylo vytipováno nìkolik lokalit, kam by mohla být škola pøemístìna. Hovoøilo se o budovì kláštera, o budovì Hospodáøské školy a také o variantì pøemístìní do prostor, kde jsou v souèasné dobì uèebny žákù navštìvujících 1. základní školu. Žádná z tìchto variant se neobejde bez finanèních prostøedkù. Pøi rekonstrukci kláštera, u kterého dnes ještì vùbec není jasné, jak bude využíván, by tøídy musely být uzpùsobeny potøebám výuky, což by si vyžádalo èástku cca 100.000,- Kè. Ponìkud odlišná rekonstrukce uèeben v budovì stávající základní školy, by èástka èinila cca 400.000,- Kè. Celková rekonstrukce Hospodáøské školy pak byla vyèíslena cca na 8 milionù. Toto øešení se diskutujícím obèanùm jevilo asi jako nejschùdnìjší, i když na druhou stranu by bylo nutno zastavit vìtšinu investièních akcí ve mìstì. Tato vìtšina v sále se také rozhodnì postavila proti tomu, aby byla právì umìlecká škola umístìna do prostor 1. základní školy a napomohla tak jejímu pøípadnému zrušení. Jednat se musí v každém pøípadì rychle, i když pøednì by se mìl o její další existenci postarat její zøizovatel, kterým je Krajský úøad. Pro nìj je totiž daleko pohodlnìjší, nechat výbìr nového sídla školy na orgánech mìsta. Jak sami pøedstavitelé kraje na veøejné diskusi pøiznali, kraj ve mìstì jednu budovu vlastní. Jde o dùm èp. 75 na Masarykovì námìstí, ale tu k dispozici dát nechce. Naopak zámìrem krajského úøadu je budovu prodat. A tak jak slyšíte na jedné stranì veøejná diskuse o školství s sebou pøinesla názory obèanù i hostù, na stranì druhé za sebou nechala spoustu nezodpovìzených otázek a nejistoty. Snad tedy budeme moudøejší v pondìlí 7. øíjna, kdy se uskuteèní veøejné zasedání zastupitelstva mìsta. A pokud se na nìj chystáte, obròte se trpìlivostí. V programu je totiž bod týkající slouèení základních škol až na posledním, osmadvacátém místì.

6

Kultura

NAPAJEDELSKÉ

9/2002

Svatováclavský večer 2002 Kníže nᚠa pane, svatý Václave, patrone našich zemí. Velmi si vážíme toho, že jsi opìt zavítal do našeho mìsta.

Ústøední postava svatováclavského veèera - svatý Václav pøed mìstskou radnicí.

Jsme lidé rùzného pøesvìdèení, nemáme stejnou víru, ale jedno máme spoleèné. Tebe, pane náš, ctíme, Tebe si vážíme, vážíme si Tì pro Tvé dobré skutky a Tvou snášenlivost, tak jako Tì ctili a vážili si Tì naši pøedkové. A po celá staletí se k Tobì obraceli a hledali u Tebe útìchu a posilu v tìžkých dobách svého života. Byl jsi vychvalován, byl jsi zatracován, ale poøád jsi patøil k nám a nyní v dnešní souèasné dobì mᚠsvùj den èervenì vyznaèen v kalendáøi. A my se svobodnì mùžeme dovolávat Tvé ochrany a Tvého porozumìní. V našem mìstì žijí dobøí a pracovití lidé. Snažíme se být poctiví a dodržovat morální zákony, které nejsou pod paragrafy v knihách, ale které díky výchovì svých rodièù a prarodièù nosí každý èlovìk ve svém srdci. Snažíme se vychovávat ze svých dìtí slušné a pracovité obèany. Moc se snažíme vycházet se svými sousedy a vùbec se všemi lidmi, protože víme, že mezilidské vztahy, ty správné vztahy, potøebujeme pro svùj klidný a spokojený život. Snažíme se kolem sebe šíøit radost a dobro, protože to pøináší pravé uspokojení a štìstí. Pane náš, jsme Tvoji potomci, jsme hrdí lidé, umíme stát zpøíma, umíme pøijmout vítìzství i porážku. Jsme ale i lidé chybující a jsme si toho plnì vìdomi. Víme, že je lehké chybu

Støedovìkou atmosféru veèera podpoøila vystoupení skupiny historického šermu.

Vdìènou podívanou na pozadí noci byly ohòové efekty. udìlat, t잚í je ji pøiznat a napravit. Pøesto vìøíme, že budeš nad námi držet svou ochrannou ruku. Prosíme Tì, patrone náš, nejen za sebe, ale za celý nᚠv poslední dobì živelnými

Program pøed jezírkem v zámeckém parku upoutal stovky návštìvníkù bez ohledu na pokroèilou hodinu i vlhké a chladné poèasí. pohromami zkoušený národ - drž, prosím, øeky a jejich vody ve svých korytech. Chraò naše životy a nᚠmajetek. A my Ti za to slibujeme pokoru a úctu èlovìka k èlovìku, k pøírodì a všemu živému v ní. Dìkujeme, kníže, a tìšíme se, že tì zase všichni pøivítáme v našem krásném mìstì. (Zahajovací projev starostky mìsta PaedDr. Libuše Pacholíkové.)

Podstatná èást programu byla vytvoøena domácími soubory. Od chrámového sboru pøes divadelní soubor, loutkáøský soubor, Radovan, skauty a žáky napajedelských základních škol.

Nejmladšími úèastnicemi byly bíle odìné družièky taneèní skupiny Kapky rosy. Foto na stránce František Cívela

NAPAJEDELSKÉ

KDU-ČSL

příloha - VOLBY 2002

KDU-CSL

7

Kandidáti pro volby

Vážení občané, nastává čas, kdy máte možnost opět svým hlasem ovlivnit složení městského zastupitelstva městské rady a nejvyšší představitele města. Naši kandidáti, kteří byli v minulém volebním období zvoleni, se snažili prosazovat zájmy všech občanů. Nebudu vyjmenovávat všechny akce, které se zrealizovaly. To jistě můžete posoudit sami. Proto Vás žádám, abyste přišli k volbám v co největším počtu a pokud to bude možné, dali svůj hlas našim kandidátům, které tímto představuji. Program, kterým se budou řídit, neobsahuje všechny oblasti a problémy v našem městě. Z hlavních akcí, které chceme zrealizovat, lze uvést především oblast: • Sociální politiky města - chceme využít prostory bývalého kláštera. Iniciovat založení Charity. Zřízení kuchyně a jídelny pro seniory. • Životního prostředí a investice- realizace projektu odvedení extravilánových vod na Zámoraví, dokončení protipovodňového opatření města. Rozšířit sí skládkových dvorů. Úpravu náměstí.Vybudování městské tržnice. • Školství - podpořit mimoškolní zájmovou činnost mládeže a udržení tradice ZUŠ Rudolfa Firkušného. Realizace záměru rekonstrukce sportovního areálu u 2. ZŠ. • Bydlení - zahájení výstavby bytového domu Na Kapli. V lokalitách, vybraných pro bytovou výstavbu, budeme využívat všech podpůrných dotačních titulů. • Kultury a sportu - podpořit všechny možnosti kulturního a sportovního vyžití ve městě včetně podpory spolků a organizací zabývajících se touto činností. • Dopravy - dořešení dopravní obslužnosti spojení Napajedel, Uh.Hradiště a Zlína. Na nově vzniklých protipovodňových hrázích vybudovat cyklostezku. Pokračovat s postupnou rekonstrukcí místních komunikací, chodníků a veřejného osvětlení. • Informovanosti a bezpečnosti - informovat občany o problémech a možnostech řešení. Zřízení informačního centra města. Důslednější kontrola na dodržování vyhlášek vydaných městem.

te Volí

Miroslav Nepor předseda místní organizace KDU-ČSL

FRANTIŠEK CÍVELA věk 43 let místostarosta člen KDU-ČSL

ZDEŇKA VRZALOVÁ věk 46 let manažer není člen pol. strany

PaedDr. MIROSLAV VESELÝ věk 43 let ředitel školy není člen pol. strany

MARIE VAŇÁČOVÁ věk 57 let učitelka není člen pol. strany

Ing. JIŘÍ STODŮLKA věk 52 let senátor člen KDU-ČSL

PETR CÍVELA věk 52 let strojní mechanik člen KDU-ČSL

MIROSLAV NEPOR věk 52 let údržbář člen KDU-ČSL

JOSEF BARCUCH věk 52 let elektromechanik člen KDU-ČSL

Ing. KAREL HAMPL věk 60 let technik člen KDU-ČSL

PAVEL KADLEČEK věk 37 let technik člen KDU-ČSL

ANTONÍN POLÁŠEK věk 39 let dělník není člen pol. strany

akad. mal. KAMIL MIKEL věk 38 let učitel člen KDU-ČSL

Ing. FRANTIŠEK LAGA věk 48 let technik není člen pol. strany

PETR HASTÍK věk 55 let strojvedoucí člen KDU-ČSL

Ing. MILADA PAUZOVÁ věk 28 let referent ochrany přírody není člen pol. strany

MIROSLAVA MEDKOVÁ věk 31 let dělnice není člen pol. strany

ALEŚ HOLEČEK věk 46 let technik člen KDU-ČSL

Mgr. ANNA NEUBERGOVÁ věk 60 let sociální pracovnice není člen pol. strany

MARIE ZELÍKOVÁ věk 60 let důchodkyně člen KDU-ČSL

JOSEF ARON věk 63 let důchodce není člen pol. strany

EVA KOMÁRKOVÁ věk 50 let referent není člen pol. strany

do městského zastupitelstva

KDU-CSL

8

ČSSD

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ K A N D I D Á T N Í

JAROSLAVA DVORNÍKOVÁ 48 let vedoucí pečovatelské služby bez politické příslušnosti

D

A

N

SO

CIÁLN Ě D

A

STRA

5

PETR ŠKOPÍK 28 let pracovník bezp. služby bez politické příslušnosti

K

STRA

Č

KÁ ES

OTTO PELC 59 tet technik bez politické příslušnosti

MILAN JAKVID 38 let soukromý podnikatel bez politické příslušnosti

PETR ZELNITIUS 42 let finanční úředník bez politické příslušnosti

O KR ATI C

VÁCLAV SKÁLA 56 tet provozní chemik bez politické příslušnosti

BOHUMIL VLACHYNSKÝ 56 tet strojvedoucí člen ČSSD

KAREL LORENC 58 let stavební technik bez politické příslušnosti

EM

JAROSLAV VIDECKÝ 56 let soukromý podnikatel člen ČSSD

NADĚŽDA ČABLOVÁ 37 let účetní členka ČSSD

Á

MGR. ZDENĚK NESRSTA 55 tet učitel bez politické příslušnosti

K

PHDR. ANTONÍN JAKEŠ 59 let psycholog bez politické příslušnosti

MUDR. PAVEL TALAŠ 57 let praktický lékař bez politické příslušnosti

CIÁLN Ě O KR ATI C

ING. MARTIN ŽIŽLAVSKÝ 36 let soukromý podnikatel bez politické příslušnosti

ING. MILOŠ MALOVANÝ 38 let bankovní úředník bez politické příslušnosti

EM

N

SO

STANISLAV ODSTRČILÍK 50 let ved. provozu Tehos Otrokovice člen ČSSD

SKÁ

PAVEL PILÁT 55 let ředitel Klubu kultury bez politické příslušnosti

SVATOPLUK SOLECKÝ 59 let obchodník člen ČSSD

ČE

MVDr. ANTONÍN ČERNOCKÝ 52 let veterinář bez politické příslušnosti

ING. PAVEL FOJTŮ 56 let zaměstnanec MÚ člen ČSSD

Á

ING.JAROSLAV KŘÍŽ 59 let programátor člen ČSSD

L I S T I N A

NAPAJEDELSKÉ CIÁLN Ě D O KR ATI C

ČSSD

9

SPOLEČNĚ S VÁMI ZA LEPŠÍ ŽIVOT V NAPAJEDLÍCH

K

Á

S ČE

A

EM

KÁ STRAN

SO

příloha - VOLBY 2002

Navrhujeme spoluúèast mìsta na zabezpeèení pozemkù pro individuální bytovou výstavbu a zainvestování technickou infrastrukturou.

VÁŽENÍ SPOLUOBČANÉ, pøedkládáme vám k posouzení naše myšlenky jak zlepšit život v Napajedlích. Naši kandidáti chtìjí pøi svém rozhodování vycházet jak z obecných zásad volebního programu ÈSSD, tak z podrobné znalosti místního prostøedí, potøeb obèanù a budoucího rozvoje mìsta Napajedla.

SAMOSPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA − SLUŽBA VEŘEJNOSTI Cílem je fungující samospráva a státní správa založená na zodpovìdné práci úøedníkù. Chceme, aby Zastupitelstvo mìsta spolu s úøadem mìsta, každý rok rekapitulovalo svoji èinnost vydáváním výroèní zprávy. Pøi rozhodování samosprávy více pøihlížet k odborným stanoviskùm pøíslušných odborù a konzultacím s odborníky.

MAJETEK A FINANCE − DOBRÉ HOSPODAŘENÍ Mìsto Napajedla pociuje nedostatek finanèních prostøedkù na údržbu svého majetku a investice. V této situaci je tøeba posílit úlohu finanèního plánu a v nìm respektovat vznik nových rozpoètových organizací a s.r.o. (technické služby, bytové a tepelné hospodáøství a kabelová televize) založených mìstem. Mìsto i zastupitelé musí vyvinout vìtší tlak na efektivnost jednotlivých subjektù. Dosavadní praxe dozorèích rad spoleèností s.r.o. se nejeví jako nejlepší. Je tøeba stanovit priority v oblasti investic. Budeme trvat na dodržování vyrovnaného rozpoètu a nezadlužování mìsta.

BYTOVÁ POLITIKA − ODPOVĚDNOST OBČANA, MĚSTA A STÁTU V souèasném volebním období nebyla zahájena žádná nová bytová výstavba, byla pouze dokonèena výstavba zahájená v pøedchozích letech. Chceme pokraèovat v rozvoji mìsta realizací výstavby nových bytù s využitím státní dotace a sdružených finanèních prostøedkù obèanù a mìsta. Budeme prosazovat dokonèení prodeje mìstských bytù stávajícím nájemníkùm.

oblasti divadelních, hudebních a národopisných souborù. Chceme najít koneèné øešení problémù provozu a financování mìstského kina.

DOPRAVA A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST

SOCIÁLNÍ PÉČE − SOLIDARITA, PROJEV LIDSKÉ VZÁJEMNOSTI

Budeme usilovat o zlepšení veøejné dopravy ve smìru Otrokovice, Zlín, Uherské Hradištì a do okolích obcí. Je potøeba pokraèovat v souèasném trendu dalších rekonstrukcí a oprav místních komunikací, zejména ulic Divišova, Nad zámkem, Na Kapli a také výstavbì dalších parkoviš v lokalitách ulic 1. máje, Jiráskova, DrE. Beneše a sídlištích Malina "I a II. a Nábøeží. Zasadíme se o vybudování chodníku a cyklostezky do Kvítkovic podél silnice I/55.

Budeme podporovat: • udržení a postupné rozšiøování systému Domu s peèovatelskou službou (domovinka a stacionáø). • spolupráci s nestátními organizacemi poskytujícími sociální služby formou úèelových dotací na konkrétní služby. Cílem je zajištìní potøeb starších obèanù, chronicky nemocných a dlouhodobì zdravotnì postižených v jejich domácím prostøedí.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ − ZELEŇ A ČISTOTA Pro zlepšení vzhledu centra mìsta budeme prosazovat postupnou rekonstrukci Masarykova námìstí. Budeme usilovat o rozšíøení sítì sbìrných dvorù komunálního odpadu a efektivní tøídìní odpadu a zpracování bioodpadu v kompostárnì. Požadujeme uplatòování pøísných sankcí za vytváøení divokých skládek odpadu a taktéž pøísný postih za zneèisování veøejných prostranství a projevy vandalismu. Budeme podporovat realizaci projektu budování lesoparku Kalvárie. Budeme podporovat èinnost spolkù a organizací mládeže se zamìøením na ochranu pøírody.

MLÁDEŽ, ŠKOLSTVÍ, KULTURA A SPORT − VKLAD DO BUDOUCNOSTI Budeme usilovat o zachování souèasné sítì mateøských a základních škol. Budeme urychlenì hledat øešení umístìní ZUŠ R.Firkušného do objektu v majetku mìsta. Budeme podporovat: • všechny zájmové èinnosti dìtí a mládeže • vybudování høištì pro scateboard a hledat možnosti pro realizaci výstavby víceúèelové sportovní haly • èinnost jednotlivých sportovních oddílù minimálnì v dosavadní výši. • v oblasti kultury udržet a posílit roli Klubu kultury. Chceme udržet a pøípadnì rozšíøit poèet kulturních akcí poøádaných aktivisty Klubu kultury v

BEZPEČNOST − CHRÁNIT OBČANA A MAJETEK Pøi ochranì práv obèanù a veøejného poøádku chceme plnì využívat zákonných možností spolupráce mìsta a Policie ÈR. Èinnost Mìstské policie chceme zamìøit na dùsledné dodržování vyhlášek mìsta, pøedevším zabezpeèení klidu, poøádku a èistoty mìsta. Budeme klást dùraz na pøítomnost strážníkù v ulicích mìsta formou pìších pochùzek.

PODPORA PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOSTI Ve výbìrových øízeních na zakázky mìsta budeme v rámci možností podporovat místní podnikatele. Chceme vytváøet podmínky a prostøedí pro pøíchod nových podnikatelských subjektù na území mìsta vytvoøením vhodné prùmyslové zóny. V oblasti obchodu a služeb chceme vytváøet podmínky pro zachování a rozšíøení dosavadní sítì maloobchodních prodejen se základním sortimentem zboží.

VÁŽENÍ VOLIČI, pokud dostanou naši kandidáti od Vás dostateènou podporu, chceme vedené úkoly splnit do konce volebního období v r.2006. Chceme-li zlepšit nás život v Napajedlích, nemìl by nikdo zùstat stranou. Vyzýváme všechny obèanské a politické subjekty, aby s námi na takovém programu spolupracovali a všechny spoluobèany, aby nás v našem úsilí podporovali.

10

Sdružení nezávislých kandidátů

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

VOLEBNÍ PROGRAM SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ - NAPAJEDELSKÉ FÓRUM Školství, mládež, kultura, sport Život pro budoucnost Chceme, aby se školy staly pøirozenými kulturními, spoleèenskými a sportovními centry. Místy, která budou žáci rádi navštìvovat. • V oblasti pøedškolní výchovy a základního školství budeme dodržovat srovnatelnou úroveò financování. Zachováme sí kvalitních a dostupných škol a školských zaøízení v rámci mìsta. Posílíme aktivní spolupráci mateøských a základních škol. Tímto se pøispìje k osobnímu rozvoji dítìte a vytvoøí se pøedpoklady pro jeho budoucí vzdìlávání a úspìšnou integraci. • Vytvoøíme co nepøíznivìjší podmínky pro rozvoj Základní umìlecké školy Rudolfa Firkušného. • Budeme finanènì podporovat integraci všech dìtí s rùzným stupnìm zdravotního postižení. • Za klíèovou považujeme péèi o budovy školských zaøízení. Budeme odstraòovat technické nedostatky obou napajedelských škol. Hodláme v této oblasti stabilizovat majetek jako pøedpoklad pro bezproblémový chod škol. • Mimoškolní výchova a vzdìlávání jsou velmi dùležitou prevencí kriminality a nežádoucího sociálního chování dìtí a mládeže. Budeme podporovat aktivity ve prospìch volného èasu dìtí a mládeže, zapojovat je do spoleèenských, kulturních, ekologických a sportovních aktivit. Významnou roli v této souvislosti hraje Dùm dìtí a mládeže a Základní umìlecká škola Rudolfa Firkušného. • Budeme usilovat o vytvoøení optimálních podmínek pro rekreaèní sportovní aktivity našich obèanù, zejména dìtí a mládeže, vybudováním víceúèelového sportovního zaøízení. • Podpoøíme organizování sportovních aktivit pro neregistrované, dìti a mládež. • Zvýšíme podporu kulturní, zájmové a umìlecké èinnosti v obci. • Budeme peèovat o kulturní a historické památky v obci. • Podpoøíme iniciativu jednotlivcù i obèanských sdružení v oblasti kultury a jejich zámìry v této oblasti. • Budeme podporovat mìstské referendum o budoucím využití kina.

Bytová politika Společná odpovědnost občana a města Všechny formy bytové výstavby podpoøíme rychlým využitím mìstských území vhodných a pøipravených pro tento úèel. Ve mìstì zachováme dostateèný podíl bytù k uspokojování sociálních potøeb. • Po dùkladné analýze souèasného stavu zahájíme výstavbu menších, startovacích bytù pro mladé lidi, a to tak, aby bylo možné pro financování jejich výstavby využít kombinace vlastních úspor a úvìrù stavebního spoøení, tedy s minimálními nároky na rozpoèet mìsta. • Souèasnì podpoøíme výstavbu nájemních domù s využitím investice neziskové spoleènosti (družstva) pro ty pøíjmové kategorie obèanù, jimž penìžní ústavy neposkytnou hypotéèní financování. Tak zpøístupníme nájemné bydlení, vèetnì možnosti odkoupení bytu nájemníkem po splacení úvìru, urèitým èástem støedních pøíjmových vrstev. • Budeme prosazovat, aby finanèní prostøedky vybrané z pronájmu bytových a nebytových prostor byly použity zpìt na opravy o rekonstrukce nájemních domù. • Jsme pro dokonèení prodejù bytù do osobního vlastnictví v rozprodaných domech. • Prostøedky z prodeje obecních bytù budou pøevedeny do fondu rozvoje bydlení, který slouží všem obyvatelùm mìsta k rekonstrukcím a opravám vlastních nemovitostí za výhodných úvìrových podmínek.

• Pøipravíme a zrealizujeme koncepci regenerace panelových domù a zahájíme revitalizaci sídlištì Nábøeží .

Komunikace s občany Otevřenost a spolupráce Napajedelská radnice bude místem otevøenosti, informovanosti a dobré komunikace s obèany. Pro lepší komunikaci s veøejností využijeme: e-info • pøenos informací z èinnosti radnice, mìstské rady a mìstského zastupitelstva obèanùm s využitím SMS zpráv a e-mailových zpráv, e-referendum • možnost obèanù vyjádøit svùj názor na klíèové problémy prostøednictvím SMS zpráv a e-mailových zpráv, NTV live • zajištìní pøímých pøenosù ze zasedání mìstského zastupitelstva, Veøejná slyšení obèanù • prezentace a diskuse o strategických zámìrech mìsta, Napajedelské noviny, Živé vysílání NTV, Informace na internetu • bude zøejmé, že radnice jde za obèanem.

Veřejný pořádek a bezpečnost Ochrana občana a majetku • Budeme usilovat o kamerový systém, který bude monitorovat problémová místa ve mìstì. • Zefektivníme èinnost Mìstské policie a spolupráci s partnerskými složkami v sousedních mìstech. • Budeme prosazovat zvýšení bezpeènosti chodcù vybudováním nových pøechodù, pøípadnì úpravou rychlosti. • Nové chodníky pro chodce budeme øešit souèasnì s prostory pro cyklisty pøípadnì bruslaøe. • Vyøešíme stánkový prodej ve mìstì jeho pøemístìním do mìstské minitržnice a zrušením poulièního prodeje obuvi, šatstva a spotøební elektroniky.

Územní plán a rozvoj Město s perspektivou Budeme velmi citlivì pøistupovat k životnímu prostøedí pøi pøípravì dalších území pro bytovou výstavbu, prùmyslové, rekreaèní a oddechové zóny. • Vyvineme veškeré možné úsilí, aby i v budoucnu byly zachovány kulturní hodnoty mìsta. • Provedeme podrobnou analýzu schváleného územního plánu mìsta a provedeme jeho pøípadnou aktualizaci. • Budeme podporovat dokonèení protipovodòových opatøení vèetnì ochrany zastavìné èásti mìsta proti pøívalovým srážkám. • Zajistíme dokonèení oprav místních komunikací Malina, doøešení parkování a garážování na sídlišti Nábøeží. • Vyøešíme dopravní obslužnost a technickou infrastrukturu areálu Slavia v návaznosti na veøejné sítì a veøejné komunikace v souladu se schváleným územním plánem. • Budeme usilovat o dobudování lesoparku a sportoviš na Kalvarii. • Zajistíme, aby jako nezbytné východisko pøi revitalizaci panelového sídlištì byla vypracována koncepce regenerace s následnou žádostí o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR • Podpoøíme vybudování informaèního systému mìsta - smìrníky, informaèní tabule, informaèní terminál. • Provedeme urychlené dokonèení správného oznaèení ulic.

Finance a majetek Základ k úspěchu Posílíme aktivní a prùhledný charakter mìstských financí tak, abychom vytvoøili prostor pro dynamický rozvoj investic a všestrannì efektivní hospodaøení. • Jedním ze zdrojù k posílení investièních výdajù budou rezervy v hospodaøení mìsta a jeho organizací. Pro zjištìní a následné využití tìchto rezerv uskuteèníme - v pøípadì potøeby i s úèastí vybraných externích konzultantských firem analýzu hospodaøení všech pøíspìvkových organizací mìsta a spoleèností s majoritní úèastí mìsta. • Zdrojem finanèních prostøedkù do rozpoètu mìsta, jichž lze využít, je získání úèelových finanèních dotací ze státního rozpoètu na akce, které považujeme za prioritní. • Dalším zdrojem dodateèných finanèních pøíjmù mìsta vidíme v øízení depozit, finanèních rezerv i bìžné likvidity mìsta, a to ve spolupráci se specializovanou finanèní firmou. • Budeme dùslednì dodržovat limity dluhové služby mìsta, plynoucí z platných zákonù. • Potøebu použít na vybrané investice ve mìstì (výstavba bytových domù, výstavba nového sportovního zaøízení, revitalizace a regenerace sídlištì Nábøeží, apod.) cizí zdroje pak veøejnosti podrobnì zdùvodníme. • Další finance pro mìsto získáme napøíklad z grantù. Pøi uskuteènìní nìkterých investièních projektù pùjdeme cestou spolupráce veøejného a soukromého sektoru. Za vhodnou oblast pro tato partnerství považujeme napø. výstavbu nájemních bytových domù. • Zavedeme prvek dlouhodobé koncepèní investièní a finanèní politiky mìsta tím, že na poèátku nového funkèního období zastupitelstva mìsta Napajedel urèíme mìstské investièní priority v letech 2003-10. Tento zásobník investièních akcí bude výchozím podkladem pro následná strategická rozhodnutí mìstského zastupitelstva o použití cizích zdrojù.

Sociální péče Lidská vzájemnost a solidarita • Budeme pokraèovat v rozšiøování zdravotních služeb pro obèany mìsta, zvláštì takových, které jsou hrazeny zdravotními pojišovnami. • Chceme doplnit systém zdravotní péèe o další odborné ambulance. • Podpoøíme systém sociálních služeb pro obèany dùchodového vìku, ve kterém bude místo jak pro státní organizace - Peèovatelskou službu, tak pro nestátní organizace - Charity. Spoluprací s tìmito subjekty chceme podporovat nové programy sociální péèe, jako napøíklad Domovinky, vytvoøení stacionáøe pro rekonvalescenty, apod.

Závěr Volební program, prosazování jeho hlavních myšlenek, úkolù a cílù, je závazné pro všechny èleny Sdružení nezávislých kandidátù - Napajedelské fórum v zastupitelstvu mìsta Napajedel. Tento volební program bude základním východiskem pro návrh koalièní smlouvy, který po komunálních volbách v listopadu pøedloží Sdružení nezávislých kandidátù - Napajedelské fórum potenciálním koalièním partnerùm v pøípadì projevené dùvìry volièù. V prùbìhu volebního období 2002-2006 budeme obèany Napajedel informovat o naplòování tohoto programu. Uvítáme všechny názory, pøipomínky a námìty smìøující k našemu pøípadnému pùsobení v mìstském zastupitelstvu.

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

Sdružení nezávislých kandidátů

11

Vážení spoluobčané, internet:

www.napajedelskeforum.zde.cz E-mail:

[email protected]

1

zveme Vás na přátelské setkání, které se bude konat ve čtvrtek 24. 10. 2002 v 16 hodin v restauraci Hotelu Malina v Napajedlích. Volební guláš zdarma. Těšíme se na setkání s Vámi.

12

KSČM

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

Seznam kandidátů KSČM pro komunální volby 2002

Ing. Vítězslav Vystavěl

Josef Bo a

Stanislav Mika

Ivan Štyks

Zdeněk Mikel

projektant

dělník

dělník

důchodce

řidič

Vlastislav Sýkora

Petr Videcký

vlakvedoucí

technik

Před stavujeme Vám kandidáty za KSČM pro volby do městského zastupitelstva v Napajedlích. Naši kandidáti jsou po zvolení připraveni plnit volební program KSČM vycházející z potřeb města a občanů. Jaromír Strmiska

Hlavním cílem našeho volebního programu je další rozvoj města

technik

Bohumír Hradílek důchodce

a spokojený život všech spoluobčanů. Zvolení zastupitelé KSČM se budou ve spolupráci s ostatními volenými zastupiteli podílet na plnění úkolů ve prospěch našeho města a jeho občanů. Volební program KSČM bude v průběhu předvolební agitace předán občanům. Jan Kašný dělník

Současně si Vás dovolujeme pozvat na veřejnou předvolební

Ing. Čeněk Tihelka podnikatel

schůzi ve čtvrtek 24. října 2002 v 17,00 hodin v loutkovém sále Klubu kultury.

JUDr. Radek Foral

VOLTE KANDIDÁTY KSČM

advokát

dělnice

volte stranu č.

3

Ing. Ladislav Sladkovský

Libuše Žajdlíková

Bohuslav Samohýl

technik

důchodce

Vlastimil Illek

Alena Vavrušová

Martin Škopík

Antonín Grebeníček

Miloslav Patočka

Vladimír Loučka

elektrotechnik

zdravotní sestra

vedoucí úseku

dělník

dělník

dělník

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

ODS

13

14

ODS

NAPAJEDELSKÉ

příloha - VOLBY 2002

PØEKROÈME SVÙJ STÍN A DÌLEJME VŠECHNO PRO TO, ABYCHOM Z NAPAJEDEL VYTVOØILI VÝZNAMNÉ MÌSTO REGIONU !!!!!!!! NOVÉ VOLEBNÍ OBDOBÍ NÁM K TOMU DÁVÁ VELKOU ŠANCI.

Vážení obèané, Zveme Vás na setkání s našimi kandidáty, které se koná 30. øíjna 2002 v 18.00 hodin ve velkém sále Klubu kultury v zámeckém parku. Na Vaše otázky, týkající se konèícího volebního období, jsou pøipraveni odpovídat i naši zastupitelé, kteøí v tomto období vykonávali svùj mandát. Tìšíme se na setkání s Vámi. V letošních volbách nastala v našem mìstì zvláštní situace, zpùsobená podcenìním jednoho velmi vážného faktu pøi sestavování kandidátek. Volební zákon, bohužel, nevyluèuje kandidaturu statutárních zástupcù subjektù, které byly novì v minulém volebním období zøízeny mìstem Napajedla, buï jako obchodní spoleènosti (NBTH, Technická správa, NTV CABLE) nebo pøíspìvkové organizace (Základní škola - stará, Základní škola - nová, Klub kultury). Pøitom kandidatura tìchto osob je dle našeho názoru vìtším støetem zájmù než kandidatura napøíklad zamìstnancù mìstského úøadu, kteøí vykonávají státní správu, která je zákonem vylouèena. Volené orgány mìsta jmenují øeditele i statutární orgány tìchto subjektù, navrhují a schvalují jejich platové výmìry, mìly by dùslednì kontrolovat jejich èinnost a hospodaøení . Rada mìsta je ze zákona valnou hromadou tøí dceøiných spoleèností Technické správy mìsta, NBTH (bytové hospodáøství), NTV CABLE (kabelová televize). Øeditelé obchodních spoleèností a pøíspìvkových organizací zøízených mìstem (s výjimkou NTV CABLE) hospodaøí s nemalými hodnotami, které v roce 2002 pøedstavují v rozpoètu mìsta èástku 26 % z celkového rozpoètu 96 milionù korun. Pokud by byli øeditelé tìchto subjektù i èleny zastupitelstva, jde pøi rozhodování v tìchto a mnoha dalších vážných záležitostech o støet zájmù. V Napajedlích nastala situace, že na rùzných kandidátkách kandidují témìø všichni øeditelé tìchto subjektù. Po zveøejnìní nìkterých kandidátek jsme znovu projednali tuto situaci a rozhodli se odvolat z vlastní kandidátky ing. Aleše Jirkù, øeditele Technické správy. Toto rozhodnutí jsme pøijali i za cenu, že pøi tomto volebním systému snížením poètu kandidátù poškodíme své volební výsledky. Dalšími dùvody, které nás k tomuto rozhodnutí vedly, jsou praktické zkušenosti z minulého volebního období. Souèasný propletenec osobních vztahù, který se vytvoøil za minulá léta v institucích mìsta, již tak dost komplikuje nìkterá øešení problémù. Pokud by k tomu ještì pøistoupila úèast témìø všech øedi-

telù subjektù zøízených mìstem v zastupitelstvu, tato situace by se ještì velmi prohloubila. S tímto tìžko øešitelným problémem by se potýkalo Vámi, v dobré vùli, zvolené zastupitelstvo. Domníváme se, že by tyto okolnosti mìly zvážit i ostatní kandidující subjekty. Tento problém neøeší jen mìsto Napajedla. V regionálním vysílání televize jste mìli možnost sledovat øešení obdobné situace v jiném mìstì našeho regionu. Stávající starosta mìsta vyzval kandidující øeditele k odstoupení z kandidátek a ti uznali dùvody za vážné a odstoupili. V minulém volebním období byly zapoèaty procesy úèinné finanèní kontroly využívání prostøedkù rozpoètu mìsta. Doufáme, že výsledek voleb tyto procesy nezastaví. V tìchto volbách Vám nabízíme zkušenosti nìkterých našich zastupitelù, kteøí znovu kandidují, odbornost nových lidí na naší kandidátce. Snažili jsme se získat na kandidátku odborníky, kteøí by byli schopni vyhovìt daleko nároènìjším požadavkùm, které jsou kladeny v posledních dvou letech na èleny zastupitelstva. Nedìláme si iluze, že se nám to stoprocentnì podaøilo a jsme si vìdomi toho, že Vaše hlasy mohou zmìnit naše pøedstavy. Závìr pøedchozího volebního období, ve kterém probìhlo mnoho podstatných zmìn, týkajících se práce jak státní správy, tak samosprávy, byl pro nás velmi nároèný, ale pøinesl nám pouèení pro pøíští práci. Jsme pøesvìdèeni, že nìkteré vìci je nutno dìlat jinak, že je skuteènì nutno pøekroèit zvykové právo a zaèít lépe vnímat realitu.

VOLEBNÍ PROGRAM ODS Pokud od Vás, dostaneme dostateèný mandát chceme : 1) V oblasti práce mìstské rady a zastupitelstva : • navrhnout za èleny rady mìsta ze zvolených èlenù zastupitelstva z naší kandidátky ty nejlepší odborníky, kteøí budou schopni kvalitnì plnit nejen funkci

•

•

•

•

•

èlenù rady, ale i zákonnou funkci èlenù valných hromad dceøinných spoleèností Technické správy mìsta, s.r.o., NBTH, s.r.o.(bytové hospodáøství), NTV Cable, s.r.o, (kabelová televize) prosazovat prostøednictvím našich zástupcù pøi nových volbách dozorèích rad uvedených spoleèností, aby byly složeny z odborníkù, kteøí jsou schopni plnit funkci tohoto statutárního orgánu a u nichž je vylouèen i støet zájmù zkvalitnit rozhodování volených zastupitelských sborù. Po zkušenostech pøedchozích období toho chceme dosáhnout dùsledným pøedjednáváním závažných materiálù, které jsou pøedkládány na jednání s odborníky. Tato metoda se velmi osvìdèila pøi øešení nìkterých závažných rozhodnutí v závìru pøedchozího volebního období prostøednictvím našich zástupcù dùslednì prosazovat, aby všechny materiály vèetnì zpracovaných odborných stanovisek, byly pøedávány èlenùm zastupitelských sborù v dostateèném pøedstihu pøed jednáním øešit naléhavý problém lepší souèinnosti zamìstnancù mìstského úøadu se zastupiteli urychlením zpracování novely jednacích øádù rady a zastupitelstva, pøípadnì vypracováním nové doplòující vnitøní organizaèní normy, která by rozpracovala zákony stanovené vztahy. Nezbytnost nového zpracování vnitøních organizaèních norem a jejich dùsledné dodržování si vyžaduje podstatná zmìna vztahù mezi úøadem mìsta, zastupitelským sborem a mìstem zøízenými a založenými subjekty se samostatnou právní subjektivitou zasadit se o již døíve zamýšlenou zmìnu funkce nìkterých komisí jmenovaných zastupitelstvem. Po zkušenostech pøedchozích období jsme pøesvìdèeni, že má smysl zøizovat jen ty komise, jejichž existence má opodstatnìní v souèasných podmínkách.

2) v oblasti zkvalitnìní práce státní správy a samosprávy • pokraèovat ve snaze zkvalitnit úøednický kádr mìstského úøadu i za cenu, že budeme pokraèovat v iniciaci personálních zmìn. Nejsme zastánci názoru, že by v této oblasti bylo všechno špatnì, ale rozhodnì je, co zlepšovat. Jsme si vìdomi, že jde o proces, který je nutno øešit s rozvahou, klidem a také s urèitou citlivostí, ale neodkladnì

NAPAJEDELSKÉ

ODS

příloha - VOLBY 2002

• se zasadit o zøízení servisního støediska, které by v prostorách radnice sloužilo obèanùm jako bezplatné poradní centrum pøi vyøizování bìžných záležitostí s úøady • prosadit, aby byly novelizovány a doplnìny stávající vnitøní organizaèní normy mìstského úøadu, stanovující organizaèní vazby a pracovní náplnì. 3) v oblasti informovanosti obèanù a jejich úèasti na rozhodování • zkvalitnit a rozšíøit informace ve vývìsce mìsta a v napajedelských novinách tak, aby byli obèané mìsta objektivnì a vèas informováni o práci zastupitelských sborù a problémech, které øeší • pokraèovat v organizování veøejných diskusí s obèany nad závažnými problémy týkajícími se života mìsta. Tento systém je úspìšnì uplatòován v zemích evropského spoleèenství a domníváme se, že je zvláštì nutný s ohledem na to, že veøejná jednání zastupitelstva nejsou legislativnì urèena jako diskusní fórum. Obèané zatím nemìli možnost vyjádøit se k problémùm pøed rozhodnutím volených zástupcù • zasadíme se o zveøejnìní èlenù statutárních orgánù samostatných právních subjektù zøízených a založených mìstem. Jsme toho názoru, že transparentnost vzájemných vztahù mezi úøadem mìsta, zastupitelstvem a ostatními subjekty zøízenými a založenými mìstem je zcela na místì a tyto vztahy by mìly být pod veøejnou kontrolou • zasadit se o zveøejnìní výroèních zpráv samostatných právních subjektù zøízených mìstem • prosadit pravidelné zveøejòování plnìní rozpoètu v napajedelských novinách a na veøejné úøední desce. 4) v oblasti veøejných financí a jejich kontroly • pokraèovat v získávání finanèních prostøedkù ze státních dotací, evropských nadaèních fondù pro investièní zámìry bytové výstavby a staveb zlepšujících životní prostøedí • pokraèovat v hledání možných úspor v hospodaøení všech subjektù napojených na rozpoèet mìsta • se zasadit prostøednictvím našich zástupcù o dùsledné rozpracování nového zákona è.320/2001 Sb. o finanèní kontrole ve veøejné správì na podmínky mìsta Napajedel a hlavnì o prùbìžnou kontrolu jeho dodržování • zavést jednotný prùbìžný nepovinný odborný audit úèetnictví samostatných právních subjektù zøízených mìstem • prosadit zveøejnìní návrhu rozpoètu mìsta ještì pøed jeho schválením a

svolání veøejné diskuse k jeho jednotlivým kapitolám • zasadit se o uvážlivé rozhodování pøi stanovení odmìn za èinnost ve statutárních orgánech právních subjektù zøízených mìstem. 5) v oblasti rozvoje mìsta a nakládání s majetkem mìsta • podporovat vše, co by napomohlo k realizaci zámìru využít napajedelský zámek pro èinnosti krajských institucí, nebo v tom spatøujeme pøíležitost k rozvoji mìsta • prosazovat zpracování kvalitních návrhù koncepèního øešení dopravní situace, údržby mìstských pozemkù a komunikací a dùsledné prosazování schválených koncepcí náhradou za nekoncepèní øešení jednotlivých dílèích problémù, které v minulém volebním období nepomohly mìstu k žádnému viditelnému zlepšení • pro zlepšení dopravní situace intenzivnì spolupracovat s krajským úøadem na urychlené realizaci Integrovaného dopravního systému, který se osvìdèil v jiných regionech • prosazovat, aby se neopravovalo jen stávající, ale aby se realizovaly investice do zlepšení infrastruktury, výstavby sportovních zaøízení, bytové výstavby zaøízení pro volný èas ve vhodných lokalitách mìsta.

Zejména se zasadíme o : • upøednostnìní investic do objektù pro sport a volný èas, které budou sloužit hlavnì mladším generacím žijícím v našem mìstì, nebo se domníváme, že se v minulých letech dostateènì investovalo do zaøízení pro seniory, ale mladším generacím jsme zùstali v této oblasti mnohé dlužni • urychlené zpracování projektové dokumentace, aby bylo možno v co nekratším termínu zahájit státem dotovanou výstavbu bytového domu na Kapli • prosazení urychlení zahájení prací na rekonstrukci námìstí • zpracování zámìru pøestavby nìkterého objektu v majetku mìsta, napøíklad budovy kláštera, na nové využití pro byty na " pùl cesty" pro mladé rodiny a stacionáø • podporu podnikatelských aktivit které rozšíøí nabídku bytù, napøíklad novými majiteli zamýšlenou pøestavbu bývalé svobodárny a.s. Aliachem, závod Fatra • dokonèení rozumné privatizace mìstských bytových domù, tak, aby v majetku mìsta zùstal dostateèný poèet bytù, kterými bude mìsto i nadále disponovat pøi øešení bytové situace tìch, kteøí nemohou svou situaci øešit sami • vybudování nových cyklistických ste-

• •

• •

• • •

•

15

zek, zvláštì cyklistické stezky z Napajedel do Otrokovic urychlené dokonèení protipovodòových hrází upøednostnìní investic do systémù odvodu extravilánových vod, aby nebyli obyvatelé mìsta ohroženi pøívalovými dešti prosazení zámìru vytvoøení informaèního systému, spoèívajícího v instalaci informaèních tabulí a map vyøešení vstupu do mìsta - pøíjezd hlavní komunikací od Zlína, zpracováním investièního zámìru a upøednostnìním jeho realizace prosazení pokraèování v systematických a uvážlivých rekonstrukcích komunikací vyøešení využití objektu hospodáøské školy pro veøejnì prospìšné èinnosti nekompromisní prosazování, aby napajedelská èistièka odpadních vod zùstala v majetku mìsta a aby mìsto Napajedla bylo i jejím provozovatelem, nebo jsme zásadnì proti neuváženému rozprodeji majetku mìsta a zvláštì majetku, který má strategický charakter a umožòuje mìstu rozhodovat o cenách za služby úètovaných obyvatelstvu prosadit, aby novì zvolené zastupitelstvo urychlenì pøijalo zásady úèasti mìsta pøi øešení problematiky bydlení v èástech Napajedel (Tø. Tomáše Bati, pøípadnì Malina), kterými povede uvažovaná trasa dálnice E 55. Tento problém je nutno vyøešit neodkladnì, bez ohledu na uvažovaný termín zahájení výstavby. Mìsto Napajedla musí mít zpracovánu dopøedu jasnou koncepci pro všechny varianty.

6) v oblasti veøejného života • podporovat tradièní kulturní akce poøádané ve mìstì • podporovat všechny aktivity, které rozšíøí nabídku kvalitní kultury ve mìstì, vèetnì rozpoètované finanèní podpory • pokraèovat v prevenci proti kriminalitì a drogám finanèní i ostatní podporou organizací, které pracují s mládeží a spoluprácí s místními školskými a ostatními výchovnými institucemi • doøešit pøemístìní umìlecké školy do nového objektu • se aktivnì podílet na pøípravì slouèení dvou právních subjektù místních základních škol do jednoho, pøièemž chceme dùslednì prosazovat, aby ekonomické aspekty nebyly na úkor kvality výchovnì vzdìlávacího procesu • podporovat všechny aktivity, které by rozšíøily nabídku školských a jiných výchovných zaøízení na území mìsta • iniciovat využití prostor napajedelských domù pro seniory k poøádání pravidelných klubù s programovou náplní pro tuto vìkovou skupinu a zlepšit spolupráci v této oblasti mezi jednotlivými zaøízeními v našem mìstì.

16

Slučování škol?!

NAPAJEDELSKÉ

Smutné představení v městském kině Hledištì Kina v Napajedlích bylo v pondìlí 30. záøí v podveèer zaplnìno jako by se dával nejvìtší souèasný trhák. Jenže role byly ponìkud vymìnìny - v hledišti to vøelo a na místì, kde bývá obvykle plátno, se s údivem zíralo. Otázka základního školství je vìc dùležitá a zlehèovat ji nìjakými pøirovnáními by se nemìlo. Jedinì pokud nejde zase až tak o školství. A šlo o nì v pondìlí v mìstském kinì? Na besedu, kterou iniciovali zastupitelé ODS byli pøizváni Mgr. Bohuslav Záruba, poslanec Parlamentu ÈR za Zlínský kraj, Ing. Michal Hanaèík, poslanec Zlínského kraje pro otázky školství a PhDr. Stanislav Minaøík, vedoucí krajského odboru školství, mládeže a sportu. Chvílemi to vypadalo spíše jako na trhu. Licitovalo se o vzdìlávání i o penìzích, užívaly se oba argumenty jak se to právì hodilo. Spolu s pøizvanými odborníky byla pøipravena odpovídat na dotazy starostka mìsta PaedDr. Libuše Pacholíková a celé klání se s velkým úsilím snažila držet na kultivované úrovni Zuzana Toufarová. Kdo oèekával podnìtné návrhy, kterak co nejlépe skloubit kvalitu výuky s ekonomikou provozu škol, odešel zklamán. Hovoøilo se o kvalitì výuky, ale smrskla se na poèet žákù ve tøídì, což samo o sobì není zárukou. Na stranì druhé - jedna dokonale vybavená odborná uèebna místo dvou prùmìrných asi kvalita výuky zase není. Vìtší výbìr volitelných pøedmìtù? Co s tím, vždy dìti si stejnì nakonec vyberou z toho, co je! Jednou nešlo o úsporu øeditele, protože je to údajnì pár korun, ale pak se zase zdálo, že právì o tento post hodnì jde. Jedním dechem se obhajoval fakt, že proti zrušení støedních škol v Napajedlích nemohlo mìsto nic udìlat, ale další školu - tentokrát základní umìleckou - pøece nikdo zrušit nemùže. Být v sále pøítomni rodièe dìtí, které musí po zrušení malotøídek rùznì po republice vstávat v šest ráno a od první tøídy usedat do školních lavic utrmácené polospánkem na sedadlech autobusù po cestì dlouhé i více než deset dvacet kilometrù, byla by tahle víra ve spasitelskou roli zøizovatele - pøi vší úctì - tak (ne)omezená? Kdyby i nakrásnì mìsto našlo peníze na rekonstrukci bývalé hospodáøské školy èi kláštera v novou základní umìleckou školu, mùže si do budoucna dovolit financovat provoz na dvou kapacitnì nenaplnìných školách? A kolik bude stát provoz základní umìlecké školy? Mohou si rodièe všech dìtí v základní umìlecké škole dovolit stálé zvyšování školného? Pro kolik dìtí se stane nedosažitelným luxusem to, co se kdysi nazývalo lidovou školou umìní? Základní umìlecká škola je na školném existenènì závislá a na úbytek žákù zajde. Chvílemi se zdálo, že tím nejvìtším problémem je, kdo bude po slouèení øeditelem. Nebo také, kdo by nemusel být. Všichni však zaštítìni jediným zájmem - blaho našich dìtí! Drtivou vìtšinu diskutujících, vedle nìkolika rodièù, tvoøili uèitelé. Byl to dost smutný pohled. Stará škola zaznamenala od dob, jak ji znali rodièe dnešních dìtí, velké zmìny. Vedení školy a všichni uèitelé se zasloužili o to, že ze starých tøíd vytvoøili pøíjemné prostøedí pro všechny žáky. Za to jim patøí uznání a chvála. Je pochopitelné, že ve chvilce slabosti jim pøijde líto, že èást práce by byla stavebními úpravami jednoho podlaží zmaøena. Ale ne snad pro stejnì bohulibý úèel?

Sluèuje se vùbec s povoláním pedagoga názor - a jde "zuška" kamkoliv, jen ne k nám? Dnes, kdy se tolik mluví o významu mimoškolní výchovy a spoleènost obchází strašidlo drog a nekontrolované volnosti dìtí? Ve shromáždìní se nenašla jediná maminka èi otec, kteøí by uvítali, kdyby jejich dítì po skonèení vyuèování mìlo možnost pøejít, aniž by opustilo areál školy, do nìkterého z oddìlení odborné základní školy a poté ještì do zájmového kroužku a oni si je bez starostí po skonèení zamìstnání vyzvedli. Zøejmì jen bezdìtný sirotek a jedináèek k tomu, by dokázal být pøi pondìlním shromáždìní tak stateèný. A to by ještì musel žít osamocenì. Mìstské zastupitelstvo o týden pozdìji rozhodlo o umístìní ZUŠ do budovy bývalého kláštera. Ke slouèení škol v plánovaném termínu 1. 9. 2003 nedojde. Odpùrci slouèení škol dosáhli svého. Nakonec - proè se bát velkých slov - dosáhli vítìzství. Budoucnost ukáže, zda-li to není vítìzství Pyrhovo. Problém slouèení právních subjektù se zdá být spoleèenskou nutností a pøi jeho odmítnutí vzniká otázka, jak dlouho dokáží školy i mìsto svou pozici ustát. Co bude dál? Kdo zastaví ostudné soupeøení škol? Dokáže snad zastupitelstvo, které nebylo z rùzných dùvodù dosti rozhodné v otázce slouèení škol, zvednout ruce a stanovit limity pro pøíjem nových žákù? Bude se pokraèovat v náborech ve školkách, nebo se budou dìti upisovat rovnou v porodnicích? Budou se snad nìkde dávat jednièky zadarmo, nebo se bude na rodièovských schùzkách chválit a chválit, dávat pohoštìní… ? Bude se i mezi žáky stavìt zeï, která evidentnì stojí mezi pedagogickými sbory? Vše pro blaho našich dìtí!? Úspora 700 tisíc korun je prý zanedbatelná. Možná z pohledu tìch, kdo se tváøí, že napajedelský problém je v èeském školství jediný. Jen ve Zlínském kraji se sluèování právních subjektù týká nìkolika desítek škol, mnohde jsou do projektu zahrnuty i školy mateøské. I èlovìk poznamenaný výchovou ve tøídì se 32 žáky si dokáže spoèítat, že celkem to èástka zanedbatelná není. Zdravému úsudku svitla nadìje, když z øad veøejnosti zaznìla otázka, zda onìch sedm set tisíc uspoøených korun ve škole zùstane. Nezùstane, potvrdili krajští radní. Tazatel odešel spokojen, že uèitelùm potvrdil, že jim slouèení nic nepøinese. Odešel aniž by se zeptal, zda tìch zmínìných "ubohých nìkolik set tisíc" ve školách zùstane, když se neslouèí. Možná se prostì jen tahle úvaha nehodila do krámu. Možná by pøišla øeè na to, kolik dìtí je ve tøídách v jiných školách a do jaké míry je plat uèitele na poètu dìtí ve tøídách závislý. Možná se mýlím, ale… Po reálném pohledu na situaci v celém èeském školství a nástin budoucího vývoje škol ve Zlínském kraji, lze pøedpokládat, že

9/2002

jednou spoèítaných úspor bude chtít kraj, respektive ministerstvo, dosáhnout. On totiž i stát musí vedle vzdìlání - a vùbec to není trapné - pamatovat i na ty chodníky. A je naprosto logické, že uèitele ve tøídì se šestnácti žáky nemùže ohodnotit stejnì jako uèitele s žáky napø. dvaceti pìti. Budu-li pokraèovat tónem pondìlní debaty v mìstském kinì bude mu šuma fuk jak se s tím nìjaká Napajedla vyrovnají. Když chtìjí mít školy dvì, a si mají, když na to mají. Ale náklady na uèitelské mzdy jdou ze státní kasy. Pùjdou na optimální stav uèitelù a bude-li se o pøidìlené finance dìlit uèitelù víc, komu to bude vadit? Z tohoto pohledu vypadá vzájemné propojení kvality výuky a ekonomiky - tentokrát však samotných uèitelù - také zajímavì. Pøekonají pøátelské vztahy pomyšlení, že mìsíènì každý vìnuje èást své mzdy pro nadbyteèné kolegy? Je prý nízké mluvit o penìzích, když uèitelské povolání je pøedevším posláním. (Pro blaho našich dìtí!) Ale rodiny uèitelù musí být také z nìèeho živy. S ještì nižším platem mohou vyjít jen uèitelé v dùchodu a manželky podnikatelù, pro které je to jen pøilepšení. A je-li to navíc za málo námahy, tím líp. Že se ve tøídách s kvalitnìjší výukou rozumìj ve tøídách se šestnácti dìtmi - snáz uèí, na tom se shodli všichni. Budou napajedelské školy pøitažlivé pro nové mladé uèitele? Nevyhne se dobrý kantor, vìdomý si svých kvalit a ochotný vzít na sebe "vìtší zátìž", takovým školám obloukem? Skuteènì taková situace nastat nemùže? Kéž se mýlím. Pøeji všem školám to nejlepší a fandím dobrým uèitelùm. B. Velecká

Umíme podat pomocnou ruku Letošní povodnì urèitì zasáhly každého z nás, i když možná odlišným zpùsobem. Den co den v televizi bìžely dìsivé zprávy o stavech èeských øek, o škodách zpùsobených stoletou vodou, i obrázky vzlykajících lidí, kteøí pøišli témìø o všechno, co kdy mìli rádi. Myslím si, že i ty, kteøí to peklo nezažívali na vlastní kùži, pøepadaly pocity až nebezpeènì blízké bezmoci. Ale my z kroužku Mladých novináøù jsme tìmto pocitùm nehodlali podlehnout. V týdnu od 16. - 20. 9. jsme zorganizovali akci s pracovním názvem "Pomoc školám v nouzi". Jsme studenti, tudíž jsme si nemohli dovolit posílat na povodòová konta nìjaké horentní sumy, a tak jsme se rozhodli pomoci tím, co bylo v našich silách. Každé ráno a odpoledne nosili žáci "nové školy" do školy starý papír, který byl posléze odvezen do sbìrny. Sbìru se zúèastnilo 300 žákù, kteøí nashromáždili 3 985 kg papíru. Jejich úsilí vyneslo celkem 2 780,50 Kè. Mùžu potvrdit, že malí i velcí se ve sbírání doslova pøedhánìli a byl to pìkný frmol (Sedìla jsem za stolkem a zapisovala jména, takže moje hlášení je zcela objektivní.). I když nìkdo pøinesl padesát kilo a jiný pìt, všichni se snažili, aby ty dìti z druhého konce republiky mohly zažít nádherný pocit lidské solidarity... P.S. Všechny peníze budou zaslány na školu v Èechách postiženou povodní. Andrea Miklová (ans), 9.C ZŠ Napajedla "Nová škola"

NAPAJEDELSKÉ

Výstavy

9/2002

17

Napajedelské výstavy Jsou akce, na které se chodí pro jejich schopnost pøinášet nové a nové zážitky, jsou akce, které pøitahují svou stálostí a tradiènì se opakující atmosférou. V Napajedlích k nim na podzim patøí hned tøi výstavy. l l l Tou první byla v polovinì záøí Výstava dovedných rukou èlenù Sdružení zdravotnì postižených. Místnost v DDM zaplnilo na dvì stì ruèních prací - nadýchaných svetøíkù, vyšívaných ubrusù, háèkovaných vánoèních ozdob. Podávala se káva i sladkosti. Umnì zdobené perníèky udìlaly radost zejména dìtem. Návštìvníci - a bylo jich hodnì pøes stovku - nešetøili chválou a podìkováním. Kromì poøadatelù si ji zasloužili sponzoøi, díky jejichž pomoci se výstava uskuteènila - firmy Radost, Senega, Elixír, Bytcentrum, Drahokam, Pacifik, Potraviny Malina, Masna Jochová, Hostinec na Topolské, Kellner, Samoobsluha Napajedlanka, Lékárna Polanská, Elektro Špièka, Klenoty Svatoplukova, Lam Le Chi odìvy, Dalibor Bednáø, JPN stolaøství, Elektra Novák, butik Lena a Phan Van Ha textil.

Zaslouženou pozornost lákala výstava loveckých trofejí. l l l V nedìli 6. øíjna uspoøádala ovocnáøská sekce Èeského zahrádkáøského svazu Napa-

Foto Fr. Cívela

vítal sklenicí lahodného moku. Vystaveno bylo celkem 92 vzorkù ovoce od 15 vystavovatelù a 7 vzorkù zeleniny od ètyø vystavovatelù. Nejpoèetnìji bylo zastoupeno sadaøské úsilí Jar. Karase a témìø stejný poèet vzorkù èítala i expozice Ludvíka Volka. Titul, který se kvùli ne právì pøíznivému vývoji poèasí, zejména letnímu krupobití, stal pro mnoho ovocnáøù letos nedostižným. K zajímavým "nej" výstavy patøila obrovská dýnì o hmotnosti 55 kg, vypìstovaná Štìpánem Behrikem, a èerné kulièky borùvkových rajèat. K tìm byl odùvodnìnì pøiložen i recept na nakládání - tak totiž chutnají nejlépe. Výstavu ovoce a zeleniny navštívili i žáci obou základních škol a dìtem byla úctyhodná hromada vystavených jablek i vìnována. Všem, kdo se na pøípravì a prùbìhu výstavy podíleli a všem vystavovatelùm pøedseda ovocnáøské sekce Fr. Zapletal srdeènì dìkuje.

Mezi hosty výstavy byli i èlenové funkènì mladých mykologických kroužkù z Nivnice a Pøerova. Foto Fr. Cívela l l l Houbaøské sezónì letos poèasí moc nepøálo, ale mykologický kroužek Klubu kultury své pøíznivce nezklamal. Za pøispìní èlenùkorespondentù a obìtavých výjezdù do úrodnìjších lesních porostù se podaøilo shromáždit okolo dvou set vzorkù hub a stejnì jako v pøedcházejících letech se mezi nimi objevily vzorky dosud nevystavované. Náležité množství hub se podaøilo nasbírat i na tradièní Valáškovu polévku. V ponìkud výhodnìjší pozici, neohrožené dlouhotrvajícím suchem a výkyvy teplot, byli vystavovatelé loveckých trofejí, bonsají a motýlù a broukù. Spoleènì vytváøejí vskutku velkolepou expozici, na kterou stálo za to se jít 29. a 30. záøí do klubu podívat. A protože v Napajedlích je houbaøù ještì víc než rybáøù, poøadatelé mohli být s návštìvností spokojeni.

jedla výstavu ovoce a zeleniny. Pøedseda ovocnáøské sekce Fr. Zapletal neváhal obìtovat nedìlní dopoledne výrobì jableèného moštu a skromný poèet pùl sta návštìvníkù

Výstava ovoce a zeleniny. Foto B. Velecká

Výstava bonsají.

Foto Fr. Cívela

18

Z historie

NAPAJEDELSKÉ

T.G. Masaryk na sjezdu legionáøù v r. 1928 Když jsem svého èasu sledoval televizní anketu s mladými lidmi na téma 28. øíjen 1918, potìšilo mne, že vìtšina dotázaných vìdìla, že se jedná o den vzniku samostatného Èeskoslovenska. Znalosti o pøíèinách, prùbìhu a dùsledcích byly již vìtšinou menší. Nabízí se otázka: Je ještì tøeba slavit 28. øíjen? Uplynulo 84 let, Èeskoslovenská republika už neexistuje, Slovensko má svou samostatnost a pro novou generaci je 28. øíjen nìco jako historie Bílé hory. 28. øíjen byl dùstojnì oslavován jen devatenáct let. Za nacistické okupace se tento den nesmìl ani pøipomenout, po druhé svìtové válce byl slaven pouze tøi roky a po únorovém puèi 1948 byl zmìnìn na Den znárodnìní a pak Den federace. Za doby normalizace byl jako státní svátek zrušen a obnoven až v roce 1990. Pøesto je tøeba tento den pokládat za jeden z nejvýznamnìjších mezníkù v historii èeského i slovenského národa, kdy po staleté podøízenosti rakousko-uherské monarchii a ponìmèování, mohli Èeši obnovit svùj stát v hranicích bývalého èeského království a pomoci vymanìní se slovenského národa z maïarské nadvlády. V prvních letech války (1914 - 1918) nebyla situace jasná, ale bylo zøejmé všem politikùm, jak zahranièním tak i domácím, že po skonèení války bude politická mapa Evropy jiná. Státy Dohody (Francie, Anglie, Itálie a Rusko) sledovaly snahu centrálních mocností, v èele s Nìmeckem a Rakousko-Uherskem, o úplnou germanizaci støední Evropy, posunutí hranic a nìmeckého vlivu až na Balkán a k Blízkému východu. Èeští politici si postupnì uvìdomovali, že nastává boj o pøežití a jedineèná možnost vytvoøení vlastního státu, jako pøehrady nìmeckého vlivu ve støední Evropì. Za tuto myšlenku se postavili naši politici s rùznými pøedstavami, jako bylo zøízení království, pøipojení k Rusku apod. Osud nám pøál, že v tìchto rozporuplných dobách se postavila do èela našeho odboje mimoøádná osobnost, poslanec a univerzitní profesor T. G. Masaryk. Ten nastínil vznik nového státu, republiky na principech demokratických zásad.

T. G. Masaryk shromáždil kolem sebe øadu spolupracovníkù, založil Národní radu èsl. v Paøíži a navázal jednání o svých plánech s politiky Dohody. Již od poèátku mu bylo jasné, že jen proklamace nepostaèí, že jeho myšlenky musí mít podporu i doma v

•

Pro organizátory bylo tøeba pøeklenout nechu nìkterých politikù státù Dohody o vytvoøení samostatné èeskoslovenské armády. Složitá jednání vedl nejen Masaryk, ale zejména tajemník Národní rady Dr. E. Beneš. Na východì - v Rusku, kde byla nejpoèetnìjší skupina èeskoslovenských zajatcù - se tvoøily první jednotky již v roce 1916. Pøi ruské ofenzívì v roce 1917 se udála 2. èervence 1917 slavná bitva u Zborova. Èeskoslovenské jednotky zaznamenaly pøi útoku mimoøádné úspìchy, které byly ocenìny nejen ruským štábem, ale i spojeneckou cizinou. Úspìchy èsl. jednotek v Rusku podpoøila argumenty našich vedoucích politikù a urychlily jednání o vytvoøení jednotek ve Francii a Itálii. Francouzský prezident Poincaré podepsal dekret o zøízení èsl. jednotek na území Francie 16. 12. 1917. V Itálii došlo k urychlení jednání o èsl. jednotkách v parlamentu. 20. dubna 1918 uzavøel ministerský pøedseda Orlando s M. R. Štefánikem dohodu o zøízení autonomní èsl. jednotky v Itálii. Dobrovolníci z italských zajateckých táborù se hlásili s nadšením do legií. Vznikla 6. èsl. divize, poèet legionáøù v Itálii dosáhl asi 14 000 mužù. Ti se proslavili v létì 1918 v bojích Pádské nížiny, zejména pak v bojích o Doss Alto. Ve Francii byla situace odlišná.

Je třeba slavit 28. říjen

Èechách, že nejvìtším argumentem bude vojenské vystoupení na stranì mocností Dohody. Vytvoøení a zorganizování èeskoslovenského armádního tìlesa se stalo prvoøadou akcí. K realizaci této myšlenky mu byli významnými pomocníky zejména Dr. Edvard Beneš a Slovák M. R. Štefánik. Od léta 1914 do léta 1915 na území státù, které vedly válku proti Nìmecku a Rakousko-Uhersku, vznikly z iniciativy èeských krajanù, žijících v zahranièí, první malé dobrovolnické jednotky, bojující v armádách státù Dohody. Ve Francii to byla rota "Nazdar" v poètu asi 350 mužù, která se zúèastnila tìžkých bojù v rámci francouzské cizinecké legie. V bojích byla vyøazena více než polovina roty, zbytek byl rozptýlen do jiných jednotek cizinecké legie. Na východì v ukrajinském Kyjevì byla zorganizována Èeská družina, která se zhostila vìtšinou zpravodajských služeb. Poèátkem roku 1916 byla tato jednotka pøeorganizována na èeskoslovenský støelecký pluk. Byla to po 300 letech první samostatná èeskoslovenská jednotka. Bylo zøejmé, že tvoøící se èeskoslovenské jednotky musí mít zdroj pro doplòování stavù. Nabízely se tu tisíce èeských váleèných zajatcù na území státù, válèících proti Nìmecku a Rakousko-Uhersku. Vždy Èeši tvoøili témìø tøináct procent mužstva ozbrojených sil habsburské monarchie. Nabízela se tak možnost vybudovat armádu ze zajatých èeských a slovenských vojákù. Byla to však komplikovaná otázka politická, navíc velmi ožehavá. Pøesvìdèit muže, kteøí prošli hrùzami a peklem války, aby se chopili znovu zbraní a šli do bitev za stát, který dosud neexistoval, byla nároèná akce.

9/2002

•

V zajateckých táborech nebyli vojáci èeského pùvodu. Armáda byla formována z dobrovolníkù z celého svìta. Pøicházeli sem dobrovolníci ze srbského bojištì, z Ameriky, dokonce i z Austrálie. Základní poèet se rozšíøil o kontingent ruských legionáøù, kteøí pøijeli z Ruska pøes Murmansk v poètu asi 600 mužù. Další plánované kontingenty z Ruska se již neuskuteènily v dùsledku politických zmìn v Rusku. Èeskoslovenští dobrovolníci ve Francii byli soustøedìni ve mìstì Cognac, pozdìji ve východofrancouzském mìsteèku Darney. Zde byla formována brigáda sestávající ze støeleckého pluku è. 21 a 22 v poètu 6 000 mužù. 30. èervna 1918 se konala v Darney slavnostní pøísaha brigády, které se zúèastnila francouzská delegace v èele s prezidentem Poincaré. Za èeskou delegaci byl pøítomen gen. sekretáø Ès. národní rady Dr. E. Beneš. Francouzská vláda jako první uznala v Darney právo Èechù a Slovákù na ustavení nezávislého a svrchovaného státu v historických hranicích svých zemí. (Na poèest tìchto událostí byl rozkazem prezidenta V. Havla ze 7. 2. 2002 stanoven 30. èerven Dnem ozbrojených sil ÈR.) 21. a 22. pluk byly nasazeny do bojù v Argonách a zúèastnily se tìžkých bojù u mìst Vouziers, Chesteres, Vandy a Teronu. Boje skonèily až 30. øíjna 1918. Ztráty padlých a ranìných dosáhly témìø poloviny poèáteèního stavu èsl. jednotek. Pozdìji vytvoøené pluky è. 23 a 24 však do bojù již nezasáhly a byly pak nasazeny až na Slovensku v bojích s Maïary. Celkový poèet francouzských legionáøù dosáhl poètu 12 000 mužù. Nábor dobrovolníkù v Rusku pokraèoval, do konce roku 1917 se armádní sbor rozrostl témìø na 40 000 mužù. Vývoj v Rusku

NAPAJEDELSKÉ

Kultura

9/2002

však Èechoslovákùm nebyl pøíznivý. Po vypuknutí revoluce v r. 1917 a uzavøení brestlitevského míru, docházelo k morálnímu rozpadu ruské armády. Fronta se rozpadla a bylo nutné nᚠarmádní sbor pøesunout na frontu, kde se bojovalo, a to byla Francie. Cesta pøes Archangelsk byla znemožnìna a zbývala jediná možnost, pøesun pøes Sibiø do Vladivostoku. T. G. Masaryk, který v té dobì pobýval a jednal v Rusku, vybízel legionáøe k nevmìšování se do vnitøních ruských záležitostí a nabádal k co nejrychlejšímu pøesunu do Francie. Po vynuceném ústupu se Èechoslováci museli probít na východ. Pøi ústupu u Tarnopolu a Bachmaèi ztratili v bojích více mužù než pøi zborovském útoku. Armádní sbor se soustøedil na Ukrajinì s úkolem pøesunu do Vladivostoku. Legionáøe èekala cesta dlouhá 8 000 km s rozvrácenou dopravou a hospodáøstvím. Èeskoslovenský sbor se dopravoval na východ v 63 vojenských vlacích, v každém z nich mìl být vojenský komisaø, aby zajišoval hladký prùbìh transportu. Cesta bývala èasto znemožòována rùznými bojovými skupinami a legionáøi si museli prùjezd vynutit bojem. Èechoslováci tak v podstatì ovládli celou transsibiøskou magistrálu. Do Vladivostoku se dostávali až v roce 1919 a 1920 a byli pak postupnì po moøi dopravováni do vlasti. Jednak pøes Tichý oceán a Ameriku, jednak kolem Indie a Suezem do Terstu. Poslední transporty pøijely do Èeskoslovenska v roce 1920. Legionáøe po návratu do vlasti neèekal odpoèinek. Nová republika na nì netrpìlivì èekala. Potøebovala zkušenou a dobøe organizovanou armádu pro pomoc pøi nastolování nové státní moci v oblastech, které byly osídleny národnostními menšinami - Nìmci, Poláky, Maïary. První legionáøské jednotky pøicházely z Itálie a Francie od poèátku r. 1919 a byly ihned pøesouvány na Tìšínsko, kde Poláci obsazovali naše území a pak na Slovensko, kde se Maïaøi nechtìli vzdát nadvlády nad Slovenském. Boje skonèily na Tìšínsku poèátkem r. 1919 a na Slovensku až v

èervnu 19198, kdy se podaøilo vytlaèit maïarské jednotky obsazením celého Slovenska a postupnì i nové zemì - Podkarpatské Rusi. Po dlouhých letech váleèného strádání na frontách první svìtové války se èeskoslovenští legionáøi vraceli koneènì domù. A nemìli to lehké. Zvýhodnìni byli jen nìkteøí pøi pøijímání do státních služeb. Nikdy nedostali nìjaké finanèní odškodnìní. Èást legionáøù zùstala v armádì, aby pomohla pøi budování nové èeskoslovenské armády. Vnesli do ní legionáøský duch a morálku, což se projevilo pøi mobilizaci v roce 1938. Za protektorátu byli pronásledováni nacisty. Øada z nich znovu odešla do exilu spolu s novou vlnou mladých odbojáøù. Postavili se do èela novì se tvoøících zahranièních armád. Velký poèet legionáøù se zúèastnil domácího odboje a mnoho z nich skonèilo na popravištích nebo v nacistických koncentrácích. Po roce 1948 dostali cejch nositelù masarykismu a lidí podezøelých z nacistických rejdù. Nikdy jim nebyla zapomenuta sibiøská anabáze. Legionáøi, sloužící v armádì, byli postupnì propouštìni. Øada legionáøských generálù a dùstojníkù byla nespravedlivì obvinìna z protistátní èinnosti a skonèila ve vìzení nebo na šibenici. Teprve koncem šedesátých let se legionáøští velitelé, kteøí pøežili léta vìzení, doèkali èásteèné soudní rehabilitace. Až po roce 1990 byla úèast legionáøù na obnovì republiky plnì rehabilitována. Zhroucení komunistického režimu v ÈSSR v roce 1989 se však doèkala necelá stovka legionáøù. Pøi pøíležitosti 28. øíjna mìli bychom si pøipomenout dluh, který máme vùèi našim spoluobèanùm a zlepšit informovanost, zejména naší mladé generace o historii a osobnostech vzniku samostatného èeskoslovenského státu. Ocenit, že vìtšina našich otcù, dìdù a pradìdù se rozhodla pro odboj v dobì, kdy výsledky války byly ještì na vážkách. Tìžko si dnes dovedeme pøedstavit, jak mnoho riskovali. Oldøich Sudolský

Nové knihy v městské knihovně l Machala Lubomír: Literární bludištì. Ètenáøsky pøístupnou formou postihuje autor základní hodnoty a vývojové promìny èeské prózy posledního desetiletí. l Maxwell Robin: Královský høích. Na pozadí španìlské invaze do Anglie v roce 1588 líèí autorka životní pøíbìh syna královny Alžbìty I. Arthura. l Michaels Fern: Ztracená. Pete mìl štìstí, nebo bohatý strýc ho zachránil pøed živoøením v chudobì. Díky tomu mùže vychutnávat krásy života, k nìmuž patøí i láska pøítelkynì Annie. Do Petova života ale neèekanì vstoupí tajemná Madie. l Otis-Cour Leah: Rozkoš a láska - dìjiny partnerských vztahù ve støedovìku. Autorka se snaží poopravit obecnì rozšíøené pøedstavy o støedovìku jako o období sòatkù bez lásky, naprosté nerozluèitelnosti manžel-

ství, pøedevším církví živeného odporu k sexualitì i všestranné podøízenosti ženy ve spoleènosti ovládané muži. l Romportlová Ludmila:Èernobílé nadìje. Pøíbìh malíøky Daniely odehrávající se v prvním roce po smrti jejího manžela. l Sobková Helena: Božena Nìmcová a Zaháò. Kniha dokresluje osobnost naší spisovatelky. Dovídáme se zde o jejích pøíbuzných v Zaháni a o pomìrech, v nichž žili.

Beseda v muzeu Muzejní klub Napajedla poøádá 12. listopadu 2002 v 18 hodin v malém sále v sokolovnì besedu s dr. J. Langovou na téma "Archeologické výzkumy na Napajedelsku", která navazuje na nedávnou výstavu Muzejního klubu "Svìdectví èasu".

19

Dětský filmový festival PODZIM 2002 Kino Napajedla za pøispìní Mìsta Napajedla pøipravilo pro dìti a mládež podzimní dìtský filmový festival. PROGRAM: Støeda 20. listopadu 16 hodin Návrat do Zemì Nezemì Wendy dospìla a je matkou dvou dìtí. Ve válkou sužovaném Londýnì odvádí dìti od reality vyprávìním pohádkových pøíbìhù, až se dvanáctiletá Jane dostane pøímo do pohádkového svìta. Ètvrtek 21. listopadu v 16 hodin Už zase skáèu pøes kaluže Filmová podoba vyprávìní Allana Marshala o promìnì bezstarostného dìtství v neštìstí a o lásce, pøátelství a lidské síle je pøekonat. Pátek 22. listopadu v 16 hodin Únos domù Z pøepychového domu bez lásky se dospívající Libor dostane díky únoscùm do šastné rodiny a pokouší se hrát dvojí roli. Pravda však vyjde najevo. Vstupné na všechna pøedstavení je pro dìti 20,- Kè, pro dospìlé 25,- Kè. Pøedprodej 1 hodinu pøed pøedstavením. Dìtské vstupenky jsou slosovatelné a po každém pøedstavení probìhne losování.

Vzpomínka S bolestí v srdci vzpomínáme na den 20. listopadu 2000, kdy nás pøi tragické nehodì navždy opustil nᚠdrahý syn a bratr Ing. Jaroslav Kotrba. Kdo jste ho znali a mìli rádi, vzpomeòte s námi. Rodièe a bratr Jaromír

Děkujeme Sbor pro obèanské záležitosti pøi Mìstském úøadu v Napajedlích dìkuje všem, kteøí se podíleli na krásném nedìlním odpoledni "S tebou mì baví svìt". Hudební poøad Základní umìlecké školy Rudolfa Firkušného, loutkáøského souboru Klubíèko, Radovánku ze II. základní školy a dìtí z Domu dìtí a mládeže byl všestrannì prospìšný. Finanèním výtìžkem pro zaplavené oblasti, spoustou zábavy pro všechny dìti, potìšením pro pøítomné rodièe a prarodièe a pøíjemným kulturním zážitkem pro všechny pøítomné. M. Vaòáèová, SOZ Napajedla

20

Sokol

NAPAJEDELSKÉ

9/2002

Slovo úvodem do nového cvičebního roku Tak jako vždy v každém pøedcházejícím období stojí pøed námi další mìsíce a roky nároèné práce, osobní obìtavosti, mnoho spoleèenských prožitkù, uspokojení a radosti, ale i nespokojenosti, prostì všechno to, co pøináší život v naší sokolské èinnosti. Po obnovení Sokola je za námi jedenáct jet usilovné práce, za kterou se nemusíme stydìt. Je pravdou, že se nìkdy jen obtížnì vyrovnáváme s novì vzniklými zmìnami životních podmínek, ale posilováni významnou pøízní pøedstavitelù místních správních orgánù, podnikù, podnikatelù, institucí i obèanù, Sokol v našem mìstì žije. Pøíjemné tìlocvièné, spoleèenské i kulturní prostøedí nachází v sokolovnì dìti, mládež i dospìlí cvièenci a obèané. Mnohokrát se o budoucnosti Sokola objevují v øadách rùzných kritikù naší èinnosti otázky a názory jaký smysl má Sokol dnes a proè chodit do Sokola, když je tolik jiných možností. Tyto úvahy a názory jsou upøímnì øeèeno zásadnì ovlivnìny neblahou skuteèností více jak 40 let násilného pøerušení èinnosti Sokola a tím i výchovy obèanù našeho státu o cílech a myšlenkách zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. Sokolové v nejt잚ích chvílích národa vždy dokázali své pøesvìdèení, dokázali mnohdy dojít až k nejhoršímu konci vlastního života. Tyto zásadní postoje bychom mìli chápat jako každodenní boj každého z nás za vnitøní

stabilitu a vnitøní potøebu vyznávat hodnoty, které potøebuje každá lidská spoleènost, aby mohla jít dále cestou v pøed, cestou k pokroku a demokracii. Odpovìï, proè chodit právì do Sokola, když obèané a jejich dìti mají tolik jiných možností je pøi pochopení všech skuteèností na každém z nás. Pokud se život v sokolských oddílech neliší od života v nesokolských organizacích, dìláme - jak øíká náèelnice ÈOS - asi nìco špatnì. Záleží tedy pøedevším na nás, na èinovnících, cvièitelích a vzdìlavatelích jak budeme naši èinnost vést a organizovat. Cíl, který jsme si dali byl vždy daleko, naším úkolem však není klesnout na mysli, ale vždy svojí pøíkladnou prací usilovat o vlastní zlepšování práce a vztahù mezi všemi lidmi, o vnitøní procítìní sokolského a lidského bratrství, víru v dobro a odpírání zlu. V tom bychom mìli všichni vidìt "úkol, smìr a cíl " souèasného sokolského úsilí. Milan Vykoukal, Sokol Napajedla

• Pozvánka • Odbor Klubu èeských turistù TJ FS Napajedla zve všechny pøíznivce cestování a širokou ve-øejnost na besedu s brnìnským cestovatelem a turistou Jiøím Havlem. Beseda na téma GRÓNSKO s podtitulem na kajaku mezi plovoucími ledovci a výstup na horu MOUNT FOREL (3 360 m.n m.), se uskuteèní ve ètvrtek 14. listopadu 2002 v malém loutkovém sále Klubu kultury. Zaèátek je v 18.00 hodin a vstupné symbolických 10,- Kè. Poutavé vyprávìní bude doplnìno barevnými diapozitivy a na vaši úèast se tìší poøadatelé z odboru turistiky.

JUDr. EVA DUŠKOVÁ, ADVOKÁTKA, OZNAMUJE OTEVŘENÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE V NAPAJEDLÍCH, MASARYKOVO NÁMĚSTÍ 87 (BUDOVA ČESKÉ SPOŘITELNY).

TEL: 777 267 217

Cvičební rozvrh v tělocvičně v sokolovně ve školním roce 2002/2003 PONDÌLÍ

ÚTERÝ

STØEDA

8.00 - 10.00 MŠ Pohoøelice

8.00 - 10.30 MŠ Komárov

10.00 - 11.40 I. ZŠ Napajedla 15.00 - 16.45 Starší
ákynì Sport.gymnastika

11.55 - 13.20 I. ZŠ Napajedla

ÈTVRTEK

10.55 - 12.30 I. ZŠ Napajedla

15.30 - 16.30 Pøedškolní dìti a dìti 1. Tøíd ZŠ Všestrannost

16.30 - 17.30
eny Posilovna

17.00 - 18.30 Rodièe a dìti

16.00 - 17.30 Dìtská aerobik

Maòáková

16.00 - 18.45
á kynì Sport. gymnastika Ro
ková, Martykánová

18.00 - 19.00 Starší
eny Zdravotní tìlocvik Karasová

18.30 - 19.30 Mladší
eny Všestrannost Pacholíková

19.00 - 20.00
eny Jóga Kotásková

18.00 - 19.00 Starší
eny Zdravotní tìlocvik Vykoukalová

19.15 - 20.30 Mladší
eny Všestrannost Kiflová

19.30 - 21.00 Mu
i Všestrannost Karas

Martykánová, Vycudilíková 17.00 - 17.50
á kynì Všestrannost

PÁTEK

16.00 - 17.30
eny Posilovna

Tala šová

Tala šová

Kopecká

19.15 - 20.30 Mladší
eny Všestrannost Koutná

16.00 - 19.00
á kynì a
áci Sport. Gymnastika Ro
ková, Martykánová, Kováø, Èeleïa

19.30 - 21.00 Mu
i a
eny Míèové hry Topi èová

NAPAJEDELSKÉ NOVINY: Vydává Mìsto Napajedla. Vychází jedenkrát za mìsíc v nákladu 1000 ks l Uvedené pøíspìvky nemusí nutnì vyjadøovat stanoviska vydavatele l Odpovìdná redaktorka Božena Velecká, tel. 0606 575 674. l Grafická úprava a sazba Stanislav Hradil tel.: 0602 249 672 l Tisk HART press spol. s r.o. Otrokovice l MK ÈR E12958.