PŘÍLOHA A Slovníček nářečních pojmů
agryst - angrešt babufka – bábovka bachora – tlustá střeva plněná syrovým bramborovým těstem bałšunek – druh máty bjerco – železný hák bigus – zelná polévka blacha – plotna brutfaň – pekáč brutfaňok – na Jablunkovsku je brutfaňok buchta z mouky umleté na žernovu – v okolí Těšína se pod názvem brutfaňok skrývá pokrm ze syrových jemně nastrouhaných brambor a švestek bulčoŋka - bramborová polévka buŋcki - pohlavky bryja – ovocná polévka z jablek, hrušek a švestek bync – hustá kaše, husté těsto copa – těsto ze syrových brambor zapečené se švestkami (buď na pekáči nebo jako bramborák) džuravjec – třezalka gałuški – chlupaté knedlíky garňec - hrnec gazda – hospodář gaždžina – hospodyně głumbički – košťál gołumpki - holubinky groch – hrách grochula – hrachová polévka grochule – odrůda jablek gryska – krupicová kaše
gřibula – houbová polévka gřiby – houby gyŋš - husa chudo jeva – nejchudší polévka japčok – jablečný koláč kachlok – kachlová pec kapusta - zelí kapušňica – polévka z kyselého zelí kapušňok – uvařené hlávkové zelí v kynutém nebo bramborovém těstě kopački – kopání brambor koprula – koprová polévka krupica (žarnufka, pipa) – hrubá mouka umletá na žernovu krupičňok - buchta z mouky umleté na žernovu (v okolí Těšína) krepliki – koblihy kruŋžok – struhadlo kuba – v okolí Jablunkova je kuba pokrm ze syrových jemně nastrouhaných brambor a švestek (někde bez švestek). – v okolí Těšína je kuba tradiční velikonoční jídlo - uzené maso zapečené v chlebovém těstě. kubuš - pokrm ze syrových jemně nastrouhaných brambor a švestek (název zachycen v Istebné i u Těšína) kurmuŋka (kurmunica) – míchaná vajíčka nastavovaná moukou kuřina – voděnka, chudo jeva, nejchudší polévka kutki – vepřové uzené nožky kfak – tuřín kfit – kořalka, špiritus laŋcuch - řetěz lejoki – placky jen z mouky a vody (výjimečně mléka) lišči z dymbu – dubové listí mašluŋka – podmáslí mjechy – odrůda jablek
mješaŋki – bramborová kaše mjodula – kořalka z medu miškoř – zvěroklestič mjyŋso - maso mlyko - mléko močka – omáčka mulka – mléčná polévka munčuŋka – kaše z mléka a mouky umleté na žernovu – mouka zadělaná ohřátou kyškou muřiny (šoldry) – tradiční velikonoční jídlo; kynuté pšeničné těsto plněné uzeným masem nebo klobásou (pouze v okolí Těšína) natřity – jemně nastrouhaný ovjynžina – hovězí maso patelňa – pánev pecynek – bochník chleba pipa (žarnufka, krupica) – nahrubo namletá mouka doma na žernovu pječki – křížaly, nakrájená a usušená jablka pječoki – neoloupané brambory pečené v ohni, v troubě nebo na plotně pjekarščok – chlebová pec placek – koláč płuŋki – planá jablka pogaŋka – pohanka počyŋstovač – připít, pohostit kořalkou polešňiki – těsto z jemně nastrouhaných syrových brambor zapečené na zelném listě podgarlina – podhrdlí, podbradek poprufki – pohoštění, které následuje po svatbě pražba – pokrm z mouky namleté na žernovu, která se uvařila ve vodě nebo mléce
prdeloŋka – zabijačková ovarová polévka s jelitovou kaší přežegnač – udělat znak kříže, pokřižovat pstruŋg – pstruh puŋčki – opražená nahrubo namletá mouka se spaří horkou vodou, mastí se škvarky ratki – vepřové uzené nožky rež – žito ryž – rýže skruvek – chlebová patka sťerky (sťirky, šfołki) – moučné žmolky zavařené v mléce stryk – bramborák šlifčok – švestkový koláč škučok – prasátko, které váží jen asi do 80 kg šlivula – polévka ze švestek šlifki - švestky šmelinařit – pašovat šmjetuŋka - smetana šnytlog – pažitka šoldry (muřiny) - tradiční velikonoční jídlo; kynuté pšeničné těsto plněné uzeným masem nebo klobásou (pouze v okolí Těšína) špyrka – špek špyrščok – dřevěný soudek na syrové sádlo ščedrok – štamprle kořalky nabídnuta na Štědrý den štrucła – vánočka šupoki - brambory ve slupce pečené na plotně (zachyceno v Dolním Žukově) šfołki (sťerky) – moučné žmolky zavařené v mléce vaječyna – smažená vajíčka vješeli - svatba vodžuŋka (voděnka) – nejchudší polévka vyŋdzok – udírna
vyvot - úvod zalyvajka – uzená polévka zalitá mlékem žarna – žernov; domácí mlýnek na principu troucích se mlýnských kamenů žarnufka – nahrubo namletá mouka doma na žernovu žymjoki – brambory žułta kaše – jáhlová kaše
PŘÍLOHA B Lidová úsloví a pořekadla
Bjer svoje pječki a stroč še mi z oči. Buty spředoł, ale gořołečki ňedoł. Był jedyn chłop, mjoł babe rod. Una go teš rada mjała, kapuste mu vařyvała a un jod. Co po pjeknym talyřu, jak na ňim ňic ňima. Co žeš přišoł soli pojčač? Co žeš še navařił, to še zjyc. Čiš gorolu, bo če čuč gřibami. Dostoł jynzykovej polyfki. Dostaněš mlyka, jak podojim byka. Dyč jydzče. Dyč jym. Ňimoče łyški. Dyč vjym. Gdo jod, tyn zjod. Gdo jy a pije, tyn še šmjerči bruni. Gdo jy bryje, jego řiť vyje.1 Gdo mało robi, chlyp do mlyka drobi. Gdo rod jodo skurki, tyn rod robi spurki. Gořołečko, čotko moja, ňepił jech če jako fčora. Gořołečka, dobre želi, to čłovjeka rozvješeli. Chlyp mo nogi a bjyda rogi. Jabko ňepadně daleko od jabłuně. Jak by groch na ščane chyboł. Jak jech je głodny, toch do ňičego. A jak še najym, to bych jyny ležoł. Jak špi, ani chleba ňepyto. Jaki do jodła, taki do roboty. Jaki žymjok, tako nač, jako dcera, tako mač. Je mu solum v očach. Je tego třeba jak soli. 1
Úsloví jsem zachytila během terénního výzkumu v listopadu 2006 v Třinci.
Je to džešunto voda z pječek. Je u nich vařuny, pječuny. Ješče mušiš pore krajičkuf chleba zješč. Jodło mu rošně v gymbje. Jo o chlebje – un o ňebje. Jo s tebum s koryta ňežrovoł. Juž mu po chlebičku. Jyny mu tag bždži pot blachum. Kaj jedzum, jydz. Kaj robjum, ňezavadzej. Kaj kuchorek šejšč, tam ňima co ješč. Každy chlyb o dvuch skurkach. Kupa kucharek – přesoluno polyfka. Leže mu do kapusty. Leži mu v žołundku. Łacne mjyŋso psy žerum. Mamulko, soli še bryja? Maže mu mjut kole gymby. Mo břuch jak bymbyn. Mo břuch jak krova před očelynim. Mo masło na głovje. Na to my šedli, aby my zjedli. Na zdrovi! Ňech słuži. Ňech še bjyda uščekně. Ňemasny – ňesłuny. Ňevjyš, z čego stłustněš. Ňezarobi ani na sul do kiški. Ňic še ňejy tak čepłe, jako še uvaři. Ňima rumu – ňima štrumu. Oči by jadły, ale gymba ňimože. Pije fšicko, okrum teru, asfaltu a zalzajevy. Pjes by kuňska chleba od ňego ňevžun. Poješč, popič a na šporovani se pojčač.
Popij vodki, bo čas krutki. Přepijač skure. Suchi jak pjepř. Syty głodnymu ňevjeři. Šmjeje še jak ostatni žymjok f pivnicy. Tak to byvo na tom švječe, každy sfojum bjyde gňeče. To je juž staro pječka. To to było masne. Třeba chleba i ňeba. Třepje še jak zulc. U vdovy chlyp gotovy. Vidač mu až do žałundku. Vitej placku na blaše upječuny. Ješčež nima upječuny, juž žeš łogryžuny. Vloz mu do kapusty. Vpod do bryje. Vydžyržim s tymi, co tydžyň ňejedli. Vypjyranego chleba ňejvjynkši krajic. Zabijačka – vjelki šfjynto, na vařuŋke še pamjynto. Zabždžit f pjecu. Zavjyrejče dvjyře, co by mlyko ňeučykło. Z babum bečke soli zjyš a ješče ji ňepoznoš. Zbjyro same stare pječki. Zežroł by vilka. Z fazoli – břuch boli. Z kapusty – břuch tłusty. Zustała na ocet. Zvjoł groch.2 Žymjok rychli urošňe na pjecu, ňiž ve vodže.
2
Zvjoł groch znamená doslova svinul hrách. Myslí se tím, že z toho vycouval.
