Příloha č. 2 ROZPTYLOVÁ STUDIE. STANOVENÍ DOBÝVACÍHO O PROSTORU CÍNOVEC I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec - odkaliště

Geologie, ekologie, těžební servis Sídlo: Perucká 11a, 120 00 Praha 2 Tel.: 233 370 741, E-mail: [email protected]

Příloha č. 2 ROZPTYLOVÁ STUDIE

NÁZEV ZÁMĚRU

„STANOVENÍ DOBÝVACÍHO DOBÝVACÍHO PROSTORU CÍNOVEC I a následn sledná hornická činnost na ložžisku Cínovec - odkaliště“ OZNAMOVATEL

Cínovecká deponie a.s. Vodičkova 707/37 110 00 Praha 1

Zpracovatel: Ing. Jana Kočová Ko

Datum: říjen 2013

Ing. Jana Kočová Autorizovaná osoba v ochraně ovzduší Šantrochova 425, 500 11 Hradec Králové -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozptylová studie č. 61/2013 vypracovaná podle zákona č. 201/2012 Sb.

Počet stran: 41

Zadavatel:

G E T s.r.o. Perucká 11a 120 00 Praha 2

Předmět posouzení:

Stanovení DP Cínovec I

Datum vystavení:

16.10.2013

Vypracovala:

Ing. Jana Kočová, autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 3815RS/820/09/KS ze dne 23.11.2009

………………………….. Podpis IČ: 88781330 DIČ: CZ7654035862

e-mail: [email protected]

Telefon: 491 610 099

http: www.janakocova.cz

Mobil: 724 001 465

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obsah 1.

ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE ................................................................. 4

2.

POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU ............................................................... 5

3.

VSTUPNÍ ÚDAJE ............................................................................................ 6 3.1. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU ......................................................................................... 6 3.2

ÚDAJE O ZDROJÍCH ......................................................................................... 8

3.2.1. Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií ....... 8 3.2.2. Emisní parametry plošných zdrojů ........................................................ 15 3.2.3. Emisní parametry liniových zdrojů ........................................................ 16 3.2.4. Umístění zdrojů ...................................................................................... 18 3.3. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ..................................................................... 21 3.4. POPIS REFERENČNÍCH BODŮ ......................................................................... 23 3.5. IMISNÍ LIMITY ............................................................................................... 25 3.6. HODNOCENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ V PŘEDMĚTNÉ LOKALITĚ ........................ 25 4.

VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE ......................................................... 28

5.

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ ....................................................................... 39

6.

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ ........................................................................ 40

7.

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ .......................................................... 40

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obrázek č. 1: Lokalizace zájmového území dle obecné mapy .............................................. 6 Obrázek č. 2: Vymezení plochy DP v topografické mapě .................................................... 7 Obrázek č. 3: Letecký snímek plochy záměru a nejbližšího okolí ........................................ 7 Obrázek č. 4: Dopravní napojení záměru ............................................................................ 17 Obrázek č. 5: Grafické znázornění modelové situace M1 ................................................... 19 Obrázek č. 6: Grafické znázornění modelové situace M2 ................................................... 20 Obrázek č. 7: Grafické znázornění modelové situace M3 ................................................... 20 Obrázek č. 8: Grafické znázornění větrné růžice ................................................................ 21 Obrázek č. 9: Zakreslení výpočtových bodů do mapy ........................................................ 23 Obrázek č. 10: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím BaP [ng/m3] ........ 33 Obrázek č. 11: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3] ....... 34 Obrázek č. 12: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] 35 Obrázek č. 13: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] ..... 36 Obrázek č. 14: Příspěvky k max. denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] ...... 37 Obrázek č. 15: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM2.5 [µg/m3] .... 38

Strana 2 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 1: Třídy stability atmosféry ................................................................................. 5 Tabulka č. 2: Potřeba těžebních strojů a přepravních vozidel ............................................. 11 Tabulka č. 3: Předpokládaná intenzita nákladní dopravy z provozu záměru ...................... 12 Tabulka č. 4: Předpokládaná spotřeba PHM při těžbě a přepravě suroviny........................ 13 Tabulka č. 5: Předpokládaná spotřeba PHM při sanaci a rekultivaci .................................. 14 Tabulka č. 6: Emise z volnoběhu nákladních automobilů ................................................... 16 Tabulka č. 7: Emise z obslužných mechanismů .................................................................. 16 Tabulka č. 8: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů ........................................... 18 Tabulka č. 9: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů .................................................. 18 Tabulka č. 10: Hodnoty větrné růžice ................................................................................. 22 Tabulka č. 11: Souřadnice výpočtových bodů mimo síť ..................................................... 24 Tabulka č. 12: Parametry sítě referenčních bodů ................................................................ 24 Tabulka č. 13: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený počet jejich překročení .................................................................................................................. 25 Tabulka č. 14: Imisní koncentrace za roky 2007 – 2011 (www. chmi.cz) .......................... 25 Tabulka č. 15: Naměřené imisní koncentrace NO2 na stanici Komáří Vížka ..................... 27 Tabulka č. 16: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice ................................................................................................................................. 27 Tabulka č. 17: Naměřené imisní koncentrace NO2 a částic PM10 na stanici Krupka ........... 28 Tabulka č. 18: Vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací v bodech mimo síť ... 29 Tabulka č. 19: Počet překročení zvolených denních imisních koncentrací částic PM10 v bodech mimo síť ............................................................................................................... 30 Tabulka č. 20: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] 31 Tabulka č. 21: Příspěvky k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3]................................................................................................................................. 32


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1.

Zadání rozptylové studie

Rozptylová studie byla zpracována jako podklad pro oznámení o hodnocení vlivu záměru na životní prostředí pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec“. Ložisko Cínovec-odkaliště je představováno deponií materiálu z úpravny rudy vytěžené v rudním revíru Cínovec od 60. let minulého století až do ukončení provozu v roce 1990. Těžený materiál byl tvořen především greiseny, greisenizovaným granitem a křemennými žilami. V průběhu technologické úpravy vytěžené rudy nebylo lithium získáváno. Hlavní a zatím jedinou užitkovou složkou na ložisku je lithium. Lithium je vázáno na slídové minerály skupiny cinvalditu, složité hlinitokřemičitany draslíku, lithia a železa, přechodné členy mezi železnatým siderofylitem a lithným polylithionitem. Koncentrace Li na ložisku činí v průměru 0,27 %. Cinvalditový koncentrát je získatelný mokrou magnetickou separací, jako vedlejší složku lze uvažovat křemenné písky, které by vznikaly po separaci cinvalditu. Očekávaný obsah cinvalditu s obsahem 1,4 % Li je na ložisku 20 %. Záměrem je stanovení dobývacího prostoru Cínovec I, a následné provádění hornické činnosti v tomto DP. Předpokládaná maximální roční kapacita těžby bude cca 130 - 150 tis. tun – pro účely rozptylové studie byla uvažována maximální kapacita ve výši 150 000 t/rok. Maximální denní kapacita těžby bude 700 t/rok. Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun, z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Při výše uvedené kapacitě těžby to představuje provoz v trvání cca 5 - 6 let. Po ukončení těžby bude vytěžený prostor rekultivován. Na základě požadavků zadavatele byly v rozptylové studii posuzovány následující varianty: 1) Varianta nulová (bez realizace záměru): tato varianta není v rozptylové studii posuzována výpočtem. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty byla použita stávající úroveň znečištění v předmětné lokalitě (viz níže v textu). 2) Varianta projektová (realizace záměru): tato varianta je variantou navrhovanou oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována těžbou na odkališti Cínovec v maximální kapacitě 150 0000 t/rok. V rozptylové studii byly hodnoceny emise tuhých znečišťujících látek (částice PM10 a PM2.5) benzo(a)pyrenu a oxidů dusíku (imisní příspěvky NO2) ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech používaných k těžbě a expedici suroviny a nákladních automobilech používaných pro transport suroviny do Újezdečka u Teplic (zpracování suroviny v Újezdečku u Teplic není předmětem této rozptylové studie). Do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů. Podkladem pro výpočet rozptylové studie bylo oznámení o vlivech záměru na životní prostředí a akustická studie pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec“ doplněné o další údaje (viz kapitola 7. Seznam použitých podkladů). Zadavatelem rozptylové studie je společnost G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Oznamovatelem je Cínovecká deponie, a.s., Vodičkova 707/37, 110 00 Praha 1. Zpracovatel rozptylové studie je autorizovanou osobou dle zákona o ochraně ovzduší (viz osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií). Rozptylová studie je matematickým modelováním rozptylu znečišťujících látek v okolí záměru a v rámci rozptylové studie byly vypočteny příspěvky posuzovaného záměru k imisnímu pozadí (ČHMÚ – pětileté průměry, viz níže v textu).

2.

Použitá metodika výpočtu

Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha v roce 1998. K vlastnímu výpočtu byla použita verze výpočetního programu 2006. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací kouřové vlečky. Program umožňuje výpočet maximálních krátkodobých (hodinových, denních) a průměrných ročních imisních koncentrací znečišťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných třídách stability a při různých rychlostech a směrech větru, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Tabulka č. 1: Třídy stability atmosféry Třída stability

Rozptylové podmínky

Výskyt tříd rychlosti větru (m/s)

I

Silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

Inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

Slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

Normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11

V

Labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability). Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy Strana 5 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Vzhledem k pootočení systému JTSK oproti severu bylo v rozptylové studii uvažováno s příslušným úhlem natočením větrné růžice.

3.

Vstupní údaje

3.1.

Umístění záměru

Obec Cínovec se nachází na hřebenové pláni Krušných Hor ve výšce 835 m. V současné době je Cínovec částí města Dubí a žije v něm okolo 70 stálých obyvatel. Lokalita je situovaná na jižní části osady Cínovec. Ze severozápadní strany je v těsném sousedství čerpací stanice PHM a obchodní středisko situované u silnice č. III/00824. Podél východní hranice lokality se nacházejí penzion, objekty trvalého bydlení a rekreační objekty. Komunikačně je lokalita přístupná ze silnice I/8 (součást mezinárodní silnice I/8) odbočkou u hotelu Pomezí na místní komunikaci (MK) východním směrem. Kraj: Ústecký (Kód kraje: 06, Kód NUTS: CZ042) Okres: Teplice (Kód okresu: CZ0462) Obec: Dubí (IČZÚJ: 567507) Katastrální území: Cínovec (Číslo k. ú.: 617741) Pozemky p.č.: 384/2, 384/3, 384/4, 384/5, 384/18 Umístění záměru je patrné z obrázků č. 1 až 3. Obrázek č. 1: Lokalizace zájmového území dle obecné mapy


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 2: Vymezení plochy DP v topografické mapě

Obrázek č. 3: Letecký snímek plochy záměru a nejbližšího okolí


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.2

Údaje o zdrojích

3.2.1. Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií Záměrem je stanovení dobývacího prostoru (dále jen DP) s názvem Cínovec I na ložisku Cínovec - odkaliště a následné provádění hornické činnosti na ložisku. Celkové množství geologických zásob na ložisku Cínovec-odkaliště činí 860 307 tun, z toho vytěžitelných zásob 679 643 tun. Z objemu ložiska 506 063 m3 a úhrnu plochy bloků zásob 56 115 m2 vychází průměrná mocnost suroviny 9,0 m. Skrývka nebyla ve schváleném výpočtu zásob vyčíslena. Ložisko je představováno odkalištním rmutem (vytříděným pískovým materiálem se zbytky rud) po gravitační úpravě rudniny. Maximálních mocnosti dosahuje odkaliště v severní čelní části, na bocích ubíhá proti svahu. Koruna hráze na severní a severozápadní straně byla postupně zvyšována návozem hlušinového materiálu. Podloží odkaliště tvoří svahoviny, případně místy původní rašelinové hlíny. V rámci likvidace dolu Cínovec bylo celé odkaliště rekultivováno a částečně osázeno vegetací, přičemž došlo v některých částech i k návozu zeminy. Odkaliště je v současné době odvodněné, částečně osázené stromky (převažuje borovice kleč a modřín opadavý), částečně zatravněné. V jižní části odkaliště se vytvořily mokřady. Součástí odkaliště je i malé množství výkopového materiálu z výstavby čerpací stanice, který je deponován v prostoru odkaliště severně od mokřadu. Rozložení užitkové složky (lithia, resp. jeho nositele cinvalditu) je v odkališti víceméně rovnoměrné. Průměrný obsah lithia na ložisku je 0,274 %. Udávaný průměrný obsah užitkové složky (cinvaldit) činí 20 %. Obsah lithia v užitkové složce je 1,4 %. Vedlejší složkou jsou zbytkové písky po elektromagnetické separaci cinvalditového koncentrátu. Produkovány budou v úpravně instalované mimo navrhovaný DP. Další vedlejší složkou je materiál zemních hrází odkaliště, který bude rozhrnut v rámci rekultivace území. Tento materiál není součástí ložiska a jeho využití nebylo do záměru zakalkulováno. Úprava suroviny není součástí předkládaného záměru a v souladu se zadáním nebyla v rozptylové studii uvažována. Vybudování úpravny se předpokládá v rámci stávajících nevyužívaných ploch v průmyslovém areálu Dukla v Újezdečku u Teplic. Lokalita leží ve vzdálenosti cca 17 km od záměru a na základě obchodně-technického screeningu investora byla vybrána jako nebližší vhodná. Přímé vlivy těžby v rámci záměru se na tuto vzdálenost neprojeví a rovněž vlivy spojené s imisní zátěží a dalšími jsou primárně hodnoceny k nejbližším chráněným prostorům v bezprostřední blízkosti záměru, kde budou nejvýznamnější. Hodnotit vlivy obou záměrů společně by bylo velmi náročné (každý z těchto záměrů je samostatně uveden mezi záměry s potenciálními významnými vlivy na životní prostředí, tj. záměry vždy vyžadujícími posouzení dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění) a pouze by oba záměry limitovalo ve variabilitě případných změn, resp. komplikovalo přezkoumávání a hodnocení jejich změn kdykoliv v budoucnu. S ohledem na dopravní dostupnost Cínovce je přitom zřejmé, že v rozsahu nejvýznamnějších vlivů záměru budou podmínky pro případné jiné umístění úpravny velmi podobné. Realizace i provoz úpravny budou samostatným záměrem dle citovaného zákona a bude podléhat samostatnému posouzení, v rámci kterého bude jeho doprava řešena s důrazem na specifické podmínky cílové lokality a s ohledem na maximální výrobní kapacitu a skutečné technologické vybavení závodu. Tedy nikoliv pouze z pohledu využití ze strany předkládaného záměru.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Popis technologie Způsob otvírky, přípravy a dobývání bude podrobně popsán v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále též POPD). Ten bude součástí dokumentace pro povolení hornické činnosti, následující po stanovení DP. V následujících odstavcích je uveden stručný a předběžný popis provádění hornické činnosti v navrhovaném DP. Návrh otvírky a postupu těžby Otvírkou ložiska rozumíme souhrn veškerých prací a činností spojených s přístupem k vlastnímu ložisku. K otvírce patří následující práce a stavby: vytvoření prostoru pro provozní zařízení (objekty provozního zázemí, odstavné plochy, apod.) a pro příjezdové komunikace, příp. inženýrské sítě; vybudování odvodňovacích zařízení v předpolí lomu; odstranění skrývky (v daném případě minimální), odstranění porostů a geotextilií; vybudování výjezdů (lomových komunikací) pro dopravu suroviny; vybudování odvodňovacího systému na dně lomu (těžebním řezu). Volba způsobu otvírky ložiska nerostu je ovlivněna především: plošným rozsahem a tvarem ložiska; uložením ložiska (hloubka uložení, úklon, tvar, …); mocností ložiska a jeho zásobami (kvalita, škodliviny, aj.); konfigurací terénu nad ložiskem a jeho blízkému okolí; hydrologickými a hydrogeologickými poměry v dobývacím prostoru a jeho okolí; zastavěností území (příp. vyvolané investice – zabezpečení mokřadu); volbou mechanizmů pro dobývání užitkového nerostu; volbou dobývací metody; veřejnými zájmy a ostatními ekologickými faktory, aj. V ploše plánované těžby výhradního ložiska se nachází porosty, které zde byly vysazeny v minulých letech v rámci rekultivace odkaliště. V rámci přípravných prací budou postupně vykáceny a odstraněny veškeré porosty v ploše dobývacího prostoru. V rámci následné rekultivace území bude část porostů obnovena výsadbou místně původních druhů. Postup skrývání Z dosud provedených průzkumných prací na lokalitě vyplývá, že v rámci těžby výhradního ložiska nebude prováděna selektivní těžba nadložních zúrodnitelných zemin/skrývky. Tyto zeminy se v ploše ložiska v mocnosti schopné technologické separace téměř nevyskytují. Bude provedeno pouze odstranění pařezů s kořeny a to v minimální mocnosti – do cca 0,3 m. Pokud bude v průběhu těžebních prací zjištěn výskyt větší mocnosti zúrodnitelných hmot, který geologickými pracemi nebyl zaznamenán, budou tyto hmoty samostatně odtěženy a deponovány. Následně budou využity k rekultivačním účelům. Technologie dobývání Obecně bude uplatněna metoda průmyslového povrchového dobývání v lomu o více etážích. Navrhovaný postup a dobývací metoda pro těžbu na výhradním ložisku Cínovec odkaliště vycházejí z místních úložních/geologických a báňských podmínek, které


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

zahrnují faktory jako: geologickou stavbu, výšku jednotlivých těžebních řezů, geomechanické vlastnosti zemin, výšku zvodnělého horizontu, průběh plánovaných účelových komunikací apod. Surovina nebude rozpojována trhacími pracemi. Těžba bude probíhat etážovým způsobem pomocí kolového nakladače nebo lžícového bagru na pásovém podvozku. Navrženy jsou tři těžební řezy. Po provedení odklizu humusu (v podstatě se bude jednat pouze o odstranění pařezů a kořenů po mýcení porostů) bude svrchní část tělesa ložiska odtěžena postupně ve dvou těžebních řezech o výšce do 6 metrů, sklon těžebních řezů bude 45° a odstup mezi jednotlivými řezy je 3 m. Následně bude třetím těžebním řezem vydobyta zbylá mocnost suroviny až na bázi ložiska. K tomu se předpokládá použití lžícového bagru s podkopem. Tento postup dotěžení na bázi byl zvolen s ohledem na charakter podloží – dno odkaliště nebylo před jeho vybudováním žádným způsobem zajištěno a byl využit původní terén, který mohl být nerovný. Surovina bude těžebními stroji nakládána přímo na nákladní automobily a odvážena k dalšímu zpracování mimo dobývací prostor. Při dobývání suroviny lze předpokládat částečné zvodnění ložiska. Z tohoto důvodu budou vždy v nejnižším místě těžby postupně budovány odvodňovací jímky, ze kterých bude voda čerpána nebo gravitačně odváděna mimo těžební prostor do hlavní usazovací jímky a odtud do vodoteče. Postup těžebních prací Vybudování podzemní ochranné (těsnící) stěny mokřadu – vzhledem k předpokládanému umístění hráze v tělese ložiska bude i v rámci těchto prací probíhat těžba suroviny – v uvedeném prostoru se předpokládá mocnost cca 3 m. Surovina bude odtěžena za použití lžícového rýpadla a odvezena ke zpracování, nebo dočasně deponována. Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6 m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena podél mokřadu severovýchodním směrem. V jihovýchodní části tohoto těžebního řezu bude vybudována odvodňovací jímka, do které budou gravitačním způsobem svedeny vody z postupné těžby v této úrovni. Těžební práce musí být vedeny v mírném sklonu, aby byl zabezpečen odtok vody směrem k jímce. Z jímky bude voda přečerpávána mimo těžební prostor do hlavní usazovací jímky. Alternativně může být důlní voda do hlavní usazovací jímky odváděna gravitačně. Pro tento účel bude ve východní části napříč hrází (na úroveň báze I. těžebního řezu), vybudován odvodňovací příkop. Ve dně tohoto zářezu bude vyhlouben příkop pro odvod důlních vod gravitačním způsobem směrem do hlavní usazovací jímky. Postup ve II. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 847 m n.m., výška řezu do 6-ti m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace bude vedena z I. těžebního řezu při východním okraji ložiska. Obdobně jako u prvního těžebního řezu bude vybudována odvodňovací jímka, do které budou gravitačním způsobem svedeny vody z postupné těžby v této úrovni. Z jímky bude voda přečerpávána mimo těžební prostor do hlavní usazovací jímky. Postup ve III. těžebním řezu – dotěžení na bázi ložiska – proměnlivá úroveň ve výšce od cca 847 m n.m. do cca 845 m n.m., výška řezu do 2 m, směr postupu těžby není možné přesně určit – bude se jednat o postupné plošné dotěžení na bázi ložiska (předpokládá se proměnlivý průběh dna odkaliště). Odtěžení pilířů přístupových komunikací na I. a II. těžební řez.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V průběhu těžby je možné na úrovni I. a II. těžebního řezu budovat i další jímky tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné gravitační odvodňování těžebních řezů a byl zajištěn bezpečný pohyb techniky. V rámci následných sanačních prací bude postupně rozhrnuta stávající hráz, která je tvořena materiálem/hlušinou z odvalů bývalého rudného provozu. Tento materiál bude v rámci sanace území po provedené těžbě zpracován a využit k rekultivačním účelům (sanační práce – úprava a modelace terénu). Tabulka č. 2: Potřeba těžebních strojů a přepravních vozidel Max. roční těžba surovin

150 000 t

Denní těžba (215 dní/rok)

700 t

Hodinová těžba (8 h/den)

88 t

Teoretická hodinová výkonnost běžného typu hydraulického rypadla cca 180 t (objem lžíce 1,5 m3, pracovní cyklus cca 30 s, tzn. 120 cyklů/h) Potřebný počet rypadel

1

Min. užitečné zatížení nákladního vozidla (NA)

17 t

Denní kapacita jednoho NA (8 h/den) Pozn.: 10 min nakládka + 20 min trasa 17 km + 10 min vykládka + cca 140 t 20 min trasa 16 km = cca 60 min jedna obrátka NA Potřebný počet vozidel

5

Expedice a úprava suroviny Těžba a nakládka suroviny bude prováděna pomocí kolového nakladače nebo lžícového bagru. Expedice bude zajišťována nákladní automobilovou dopravou. Veškerá surovina bude odvážena do úpravny, která je samostatným záměrem a jejíž umístění se předpokládá v 17 km vzdáleném průmyslovém areálu Dukla v obci Újezdeček (okres Teplice). Směry a intenzita dopravy jsou odhadovány na základě předpokládané maximální kapacity těžby a situování předpokládané odběratelské základny, resp. její dopravní dostupnosti. Po navedení dopravy záměru na silnici I/8, připadají v úvahu dva teoreticky možné směry. Jedná se o směr Cínovec - Dubí – Teplice (jih), který až do Teplic vede po silnici I. třídy č. 8. Druhý potenciální dopravní směr je Cínovec – Fojtovice – Horní Krupka – Krupka – Teplice (sever). Tato trasa je však o 8 km delší než trasa jih a po opuštění I/8 nad Cínovcem vede převážně po komunikacích III. třídy, procházející několika obcemi. Z porovnání těchto tras je zřejmé, že silnice I. třídy (trasa jih) má nesrovnatelně lepší podmínky pro pojmutí provozu zamýšleného záměru. Jediným omezením je její horší sjízdnost a náročnost (daná horským převýšením) pro nákladní vozidla, zejména v případě zhoršených klimatických podmínek jako sníh, námraza, apod. V tomto smyslu je na tom druhý směr (trasa sever) podobně a navíc nemá potřebné parametry a zázemí pro případné kolize či selhání brzd jako I/8, která má vybudované únikové a záchytné jízdní a odstavné pruhy.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rovněž z hlediska dopravní zátěže na obyvatelstvo je I/8 vhodnější, protože je navržena na mnohem vyšší intenzitu a podíl obdobných typů vozidel (kamionová doprava, apod.). Tomu odpovídají parametry a podmínky v její bezprostřední blízkosti. Z tohoto důvodu je pro další hodnocení dále předpokládán pouze jeden dopravní směr, a to směr jih, tzn. silnice I/8 Cínovec – Dubí – Teplice. V tomto směru je předpokládáno všech 100 % dopravy záměru. Tabulka č. 3: Předpokládaná intenzita nákladní dopravy z provozu záměru Zdroj nákladní dopravy Smluvní, příp. individuální zákazníci

Max. množství Min. užitečné Počet NA za prac. Max. počet suroviny zatížení NA rok (215 dní) NA za den 150 000 t/rok

17 t

8 824

41

Poznámka: Z použitelných nákladních automobilů představuje průměrná tonáž 17 t jednu z nejnižších tonáží, používaných spíše ve stavebnictví (např. třístranný sklápěč s pohonem 6x6 TATRA T815-231S25/340 o výkonu 325 kW, s objemem korby 9 m3 a užitečným zatížením 16 300 kg). Vzhledem k náročnému horskému převýšení a k objemové hmotnosti suroviny okolo 1,7 t/m3, lze však doporučit použití spíše vícenápravových nákladních automobilů s pohonem všech kol. U běžných nákladních automobilů v těžebním průmyslu se tonáže pohybují cca od 20 do 33 tun (např. jednostranný sklápěč s pohonem 6x6 TATRA T815-231S24/340 o výkonu 325 kW, s objemem korby 12 m3 a užitečným zatížením 19 400 kg; jednostranný sklápěč s pohonem 6x6 TATRA T1588P5R36.341 o výkonu 300 kW, s objemem korby 14 m3 a užitečným zatížením 25 000 kg; příp. jednostranný sklápěč s pohonem 8x8 TATRA T158-8P5R46.261 o výkonu 340 kW, s objemem korby 14 m3 a užitečným zatížením 33 100 kg; ad.). Vzhledem k výše uvedenému, generuje původně uvažovaná průměrná tonáž 17 t pravděpodobnou nejvyšší dopravní zátěž (nižší tonáž = potřeba většího počtu). Lze ji tedy uvažovat za tzv. nejhorší předpokládaný stav z hlediska výpočtů a modelů. Skutečně použitá průměrná tonáž bude pravděpodobně vyšší a bude spojena s potřebou menšího počtu potřebných vozidel či jízd. S osobní dopravou vyvolanou záměrem a infrastrukturou pro ni (parkovací stání) není v rámci hodnocení uvažováno. Zaměstnanci budou převážně řidiči NA, případně mohou nahodile využívat veřejná parkoviště a parkovací stání v blízkém okolí záměru. Ze strany dalších osob bude osobní doprava pouze nahodilá a nelze ji zohlednit v příslušných výpočtech a modelech. Sanace a rekultivace Sanace a rekultivace DP Cínovec I je podrobněji řešena v Souhrnném plánu sanace a rekultivace (SPSR) (Dušková, 2013), viz samostatná příloha Oznámení. Před vlastní realizací budou zpracovány příslušné prováděcí projekty. Předpokládá se navržení takového způsobu rekultivace, který území dotčené hornickou činností citlivě začlení do okolní krajiny. Sanace dotčeného území proběhne v závěrečné fázi exploatace ložiska a po ukončení vlastní těžby. Dle návrhu SPSR bude po ukončení těžby provedena sanace spočívající v rozhrnutí obvodové zemní hráze a vytvoření obdoby původního terénu. Odstraněny budou i lomové komunikace, lomové výsypky a technologické zázemí (odvodňovací jímky). Biologická rekultivace předpokládá založení horské louky s vysokobylinným lemem.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pohonné hmoty, mazadla Při úpravě ploch a těžbě a manipulaci se surovinou bude využívána mechanizace vybavená spalovacími motory: 1x rypadlo s podkopovou lžící (např. VOLVO BL, JCB 3CX), pohon vznětový motor – využití při vlastní těžbě suroviny a její nakládku na automobily, i při realizaci těsnící stěny, retenční nádrže a dalších činnostech. 1x čelní kolový nakladač (např. JCB 406, CAT 930K), pohon vznětový motor – využití při nakládce suroviny a při dílčích terénních pracích. 1x dozer (např. CAT D5H, Komatsu D65EX), pohon vznětový motor – využití při rozhrnování zemní hráze v rámci technické rekultivace (sanace). 5x nákladní automobil - sklápěč (např. TATRA T815, T158), pohon vznětový motor) – využití při přepravě suroviny v rámci těžby. V rámci sanace bude použit pouze 1 NA pro převoz zeminy ze zemní hráze k modelaci terénu ve vzdálenějších částech lomu. 1x kropicí vůz (např. LIAZ), pohon vznětový motor – využití při zkrápění ploch a komunikací v obdobích zvýšené prašnosti. U těžební mechanizace budou pohonné hmoty (PHM) doplňovány průběžně kanystry, kolová mechanizace může zajíždět k blízkým čerpacím stanicím na Cínovci (jsou zde 4 čerpací stanice, z nichž nejbližší leží cca 30 m od záměru). Nákladní automobily expedice budou přijíždět na provozní komunikaci (lomová cesta), kde budou naloženy a se surovinou odjedou do místa konečného využití. Tankovat budou podél přepravních tras. Níže uvedený odhad spotřeby PHM (tabulky č. 4 a 5) je spočten na provoz strojů pracujících v těžebně včetně všech nákladních automobilů provádějících expedici suroviny v rámci jejich tras. Pro odhad spotřeby PHM pouze v těžebně, je nutno spotřebu expedičních vozidel odečíst. Tabulka č. 4: Předpokládaná spotřeba PHM při těžbě a přepravě suroviny

Mechanizace

Počet kusů

Max. Max. Spotřeba Spotřeba počet dnů spotřeba [MTH] za MTH [l] za den [l] provozu za rok [l] Směna

čelní kolový nakladač

1

8

15

120

160

19 200

rýpadlo s podkopovou lžící

1

8

15

120

75

9 000

nákladní automobil (sklápěč) - expedice suroviny v celé trase

5

8

10

400

215

86 000

kropicí vůz

1

2

10

20

100

2 000


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 5: Předpokládaná spotřeba PHM při sanaci a rekultivaci

Mechanizace

Počet kusů

Max. Max. Spotřeba Spotřeba počet dnů spotřeba [MTH] za MTH [l] za den [l] provozu za rok [l] Směna

rýpadlo/nakladač

1

8

15

120

215

25 800

pásový dozer

1

8

18

144

215

30 960

nákladní automobil (sklápěč)

1

8

10

80

215

17 200

kropicí vůz

1

2

10

20

100

2 000

Poznámka: V rozptylové studii byla v souladu se zadáním uvažována etapa těžby. V rámci etapy sanace a rekultivace bude nasazení nákladních vozidel mnohem nižší, než v rámci těžby. Návrh zařazení stacionárního zdroje Těžba povrchovým způsobem bude pravděpodobně zařazena mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu, kód 5.13. (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den). Na zdroj posuzovaný rozptylovou studií je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9 zákona a provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2. Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., v příloze č. 8, jsou v bodě 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den) stanoveny technické podmínky provozu: Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kdy dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, například: a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest b) instalací zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení c) opatřením pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn d) opatřeními pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků Pro omezení prašnosti bude v případě sucha prováděno kropení materiálů, ploch a komunikací v těžebně a případně i příjezdové místní komunikace kropicím vozem. Pokud by byly znečištěny příjezdové komunikace pískem či zeminami, dojde k jejich mytí. Technologická voda ke kropení komunikací bude čerpána z jímek nebo z retenční nádrže.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výběr znečišťujících látek Zdrojem znečištění z provozu záměru jsou emise vznikající spalováním pohonných hmot v používaných obslužných mechanismech a nákladních vozidlech. Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (www.mzp.cz/cz/emisni_faktory) nejsou uvedeny emisní faktory pro těžbu a nakládku lithiové rudy. V bodě 7 tohoto sdělení jsou uvedeny emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene – jednak pro suchý materiál a jednak pro vlhký materiál (1,5 – 4 %). V rámci laboratorní analýzy (Laboratoř KMK GRANIT, Živcový lom Krásno, 357 47 Krásno) byla stanovena také vlhkost suroviny. Ta byla velmi nerovnoměrná: v jemnějších písko-slídových podílech se pohybovala v rozmezí 5 – 10 %, hrubé-kusovité, jílové partie měly vlhkost výrazně přes 10 %. Jak je uvedeno v předchozím textu, při dobývání suroviny lze předpokládat částečné zvodnění ložiska. Vzhledem k vlhkosti těžené suroviny nebyla v rozptylové studii uvažována prašnost z vlastní těžby a nakládky suroviny na nákladní automobily. V rámci těžby výhradního ložiska nebude prováděna selektivní těžba nadložních zúrodnitelných zemin/skrývky. V rozptylové studii nebyly tedy uvažovány emise znečišťujících látek ze skrývky. Veškerá surovina bude ihned po vytěžení naložena na nákladní automobily a odvážena do úpravny, v rámci plochy záměru nebudou žádné deponie suroviny. Prašnost z deponií suroviny nebyla tedy v rozptylové studii uvažována. Dalším zdrojem je resuspendovaný prach (sekundární prašnost). Do výpočtů rozptylové studie byl zahrnut vznos prachu vyvolaný pohybem nákladních automobilů na ploše záměru a na komunikacích používaných k expedici suroviny. Sledovanými škodlivinami ze spalování motorové nafty v mechanismech a nákladních vozidlech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné částice. Do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů. V rozptylové studii byly dle požadavků zadavatele hodnoceny následující znečišťující látky: benzo(a)pyren, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5).

3.2.2. Emisní parametry plošných zdrojů V rámci plošného zdroje byly v rozptylové studii uvažovány emise posuzovaných znečišťujících látek ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech a nákladních automobilech a také resuspenze prachu (zvířený prach) z pojezdů nákladních automobilů. Volnoběh nákladních automobilů během nakládky Pro výpočet sumy emisí ze stání nákladních automobilů při nakládce byl použit předpoklad: 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h. Maximální počet nákladních automobil za den je 41 NA/den (za 8 hodin). Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory převzaté z programu MEFA 13. Byla uvažována emisní úroveň nasazených nákladních automobilů EURO 3.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na základě hodnot emisních faktorů z programu MEFA 13, při uvažovaném maximálním počtu nákladních automobilů (max. 41 NA/den) a pro maximální dobu volnoběhu 10 minut pro jedno vozidlo lze sumarizovat emise znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 6. Tabulka č. 6: Emise z volnoběhu nákladních automobilů Škodlivina

Emise – volnoběh NA při nakládce

Emisní faktor MEFA 13 [g/s]

[g/den]

[kg/rok]

[g/h]

BaP

1,420962*10-8

0,0064

0,0014

0,00080

NOx

0,00333252

1 439,6

309,52

179,96

částice PM10

0,00062614

270,5

58,16

33,81

částice PM2.5

0,00049774

215,0

46,23

26,88

Použitá mechanizace Plošným zdrojem emisí je také spalování nafty v použitých mechanismech. Maximální roční spotřeba nafty je 30 200 l/rok. Maximální denní spotřeba nafty je 260 l/den. Maximální hodinová spotřeba nafty je 40 l/h. Pro výpočet emisí ze spalování nafty v dieselových motorech byly použity emisní faktory převzaté z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook — 2009, vydané EEA (Europan Enviroment Agency) dne 19.6.2009 (tabulka č. 7). Emise znečišťujících látek ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Emise z obslužných mechanismů Škodlivina

Emise – obslužná mechanizace

Emisní faktor [g/t spálené nafty]

[kg/rok]

[kg/den]

[g/h]

BaP

0,03

0,00076

6,55*10-6

0,0010

NOx

32 792

832

7,162

1 102

částice PM10

2 086

53

0,456

70

částice PM2.5

2 086

53

0,456

70

3.2.3. Emisní parametry liniových zdrojů Liniové zdroje vyvolané záměrem představuje nákladní automobilová doprava zajišťující transport vytěžené suroviny do úpravny. Jedná se o 41 nákladních vozidel za den (82 průjezdů/den) a 8 824 za rok (17 648 průjezdů/rok). Veškerá doprava (100 %) bude směrována po I/8 směrem na Dubí.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 4: Dopravní napojení záměru

ZÁMĚR Provozní komunikace Místo napojení na I/8

100 % I/8 směr Dubí (Teplice)

Nová příjezdová komunikace

Místní komunikace Místo napojení na místní komunikaci

Pro účely rozptylové studie byly uvažované komunikace rozděleny do čtyř úseků: Úsek č. 1: provozní komunikace (30 km/h) Úsek č. 2: nová příjezdová komunikace (30 km/h) Úsek č. 3: místní komunikace (30 km/h) Úsek č. 4: I/8 směr Dubí (90 km/h) Vnitro areálová doprava bude probíhat jenom v rámci těžebního prostoru. Těžební mechanizmy neopustí těžební prostor a budou se pohybovat po účelové lomové cestě (provozní komunikaci). S ohledem na nestabilní povrch ložiska (pohyblivý až tekutý písek) byla vnitroareálová dopravní infrastruktura navržena pouze v podobě jedné páteřní provozní komunikace o délce cca 260 m při JV straně záměru. V této části je mocnost ložiska nejnižší a těžební mechanismy mohou postupovat směrem od provozní komunikace až k zemní hrázi. Komunikace bude jednopruhová se šířkou vozovky 4,0 m s nezpevněnými krajnicemi. Bude upravena a odvodněna, případně zhutněna a zpevněna kamenivem tak, aby vyhovovala tonáži a rozměrům používaných důlních mechanizmů. Výškové řešení cesty bude kopírovat terén, směrové vedení vychází z požadavku na zajištění obslužnosti těžebny. Komunikace bude provedena jako polní cesta. Bude napojena na příjezdovou komunikaci a ukončena v rámci těžebny. V tabulkách č. 8 a 9 jsou uvedeny emisní faktory a emise znečišťujících látek z liniových zdrojů. Pro výpočet emisí byly použity výše uvedené intenzity dopravy a emisní faktory z programu MEFA 13. Byla uvažována emisní úroveň nasazených nákladních automobilů EURO 3. Do výpočtu byly zahrnuty nejen emise z běžného provozu, ale i emise z otěru brzd a pneumatik a z resuspenze prachu ležícího na vozovce. Množství prachu zvířeného nákladními automobily na provozní komunikaci (úsek č. 1) bylo stanoveno dle US EPA „AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.2. Unpaved Roads“. Strana 17 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 8: Emisní faktory a roční emise z liniových zdrojů Emisní faktor [g/s/km]

Emise [kg/rok/km]

úsek BaP

NOx

PM10

PM2.5

BaP

NOx

PM10

PM2.5

1

2,014*10-7

0,002432

0,333571

0,069344

0,0037

45,18

6 196

625,5

2

2,014*10-7 0,002432

0,033675

0,004145

0,0037

45,18

298,91

76,99

3

2,014*10-7 0,002432

0,016091

0,004145

0,0037

45,18

298,91

76,99

4

2,016*10-7

0,015851

0,003957

0,0037

27,83

294,45

75,31

0,001498

Tabulka č. 9: Denní a hodinové emise z liniových zdrojů Emise [g/den/km]

Emise [g/h/km]

úsek BaP

NOx

PM10

PM2.5

BaP

NOx

PM10

PM2.5

1

0,0174

210,1

28 821

2 909,5

0,0022

26,27

3 602,6

363,7

2

0,0174

210,1

1 390,3

358,1

0,0022

26,27

173,79

44,76

3

0,0174

210,1

1 390,3

358,1

0,0022

26,27

173,79

44,76

4

0,0174

129,4

1 369,5

341,9

0,0022

16,18

171,19

42,74

Poznámka: Při výpočtu emisí částic PM10 a PM2.5 z úseku č. 1 bylo uvažováno s kropením této komunikace. Účinnost kropicího vozu činí 20 %, dle „Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy“ (http://www.opzp.cz/soubor-kestazeni/41/12339-metodika_vypoctu_emisi_projekty_2_1_3.pdf).

3.2.4. Umístění zdrojů V předložené akustické studii pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec ve verzi ze dne 26.9.2013 (zpracovatel: G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2) byl výpočet hluku z bodových zdrojů (mechanizace) proveden ve třech výpočtových modelech, které se liší polohou mechanizace v rámci lomu. V následujícím textu je uveden přehled jednotlivých výpočtových modelů uvažovaných v akustické studii pro etapu těžby. Etapa sanace a rekultivace nebyla pro účely rozptylové studie uvažována, z tabulek č. 4 a 5 (výše v textu) vyplývá, že nasazení nákladních automobilů bude v rámci sanace a rekultivace mnohem nižší než během samotné těžby, proto byla v rozptylové studii posuzována pouze etapa těžby. Příspěvky imisních koncentrací znečišťujících látek pro etapu sanace a rekultivace budou mnohem nižší, než příspěvky imisních koncentrací znečišťujících látek prezentované v rozptylové studii (etapa těžby).


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přehled výpočtových modelů v akustické studii pro etapu těžby MODEL – č. 1.: Těžba - poloha strojů – VÝCHOD – otvírka Zdroje hluku: čelní kolový nakladač nákladní automobily expedující surovinu k úpravě Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena podél mokřadu severovýchodním směrem. Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektům č.p. 189 a 149. Transport suroviny k úpravě je simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové komunikace. Obrázek č. 5: Grafické znázornění modelové situace M1

MODEL - č. 2.: Těžba - poloha strojů – JIH Zdroje hluku: čelní kolový nakladač nákladní automobily expedující surovinu k úpravě Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena podél mokřadu severovýchodním směrem. Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektu č.p. 255. Transport suroviny k úpravě je simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové komunikace.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 6: Grafické znázornění modelové situace M2

MODEL – č. 3: Těžba - poloha strojů – SEVER Obrázek č. 7: Grafické znázornění modelové situace M3


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroje hluku: čelní kolový nakladač nákladní automobily expedující surovinu k úpravě Postup v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m., výška řezu do 6-ti m, směr postupu těžby je severozápadní až jihozápadní, přístupová komunikace je vedena podél mokřadu severovýchodním směrem. Postavení těžebního stroje je nejméně příznivé vzhledem k objektům č.p. 72 a 69. Transport suroviny k úpravě ji simulován liniovým zdrojem hluku v místech účelové komunikace. Umístění zdrojů ve výpočtech rozptylové studie V rozptylové studii byla pro umístění plošných zdrojů a úseku č. 1 vybrána nejméně příznivá varianta. Na základě porovnání jednotlivých výpočtových modelů uvažovaných v akustické studii byl pro účely rozptylové studie vybrán MODEL - č. 2.: Těžba - poloha strojů – JIH, který z hlediska vlivů předkládaného záměru na imisní situaci představuje nejméně příznivou situaci.

3.3.

Meteorologické podklady

Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Označení směrů větru je po směru hodinových ručiček, tj. 0 stupňů představuje severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Označení směrů větru vyjadřuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.) Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Hodnoty větrné růžice pro lokalitu Cínovec jsou uvedeny v tabulce č. 10 a grafické znázornění větrné růžice je na obrázku č. 8. Obrázek č. 8: Grafické znázornění větrné růžice STABILITNÍ RŮŽICE

RYCHLOSTNÍ RŮŽICE

0.00

315.00

270.00

20

15

0.00

45.00

10

5

90.00

0

225.00

315.00

270.00

20

15

45.00

10

5

90.00

0

135.00 225.00

135.00

180.00 180.00

Stabilitní růžice Rychlostní růžice

I. třída stability - velmi stabilní IV. třída stability - normální

II. třída stability - stabilní V. třída stability - konvektivní

III. třída stability - izotermní 1.7 m/s

5 m/s

11 m/s


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 10: Hodnoty větrné růžice Směr:

0°

45°

90°

135° 180°

225°

270°

315°

CALM

Součet

I. třída stability - velmi stabilní 1,70 m/s

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

5,00 m/s

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11,00 m/s

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

II. třída stability - stabilní 1,70 m/s

0,07

0,02

0,03

0,07

0,16

0,12

0,09

0,07

0,07

0,70

5,00 m/s

0,06

0,02

0,02

0,40

1,22

0,24

0,22

0,12

0,00

2,30

11,00 m/s

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

III. třída stability - izotermní 1,70 m/s

1,42

1,20

0,66

1,46

2,16

1,77

2,43

1,93

0,45

13,48

5,00 m/s

6,08

3,67

1,50

4,02 11,98

6,94

12,18 11,66

0,00

58,03

11,00 m/s

0,64

0,10

0,02

1,44

0,92

1,66

1,79

0,00

9,28

2,71

IV. třída stability - normální 1,70 m/s

0,12

0,13

0,09

0,13

0,19

0,11

0,23

0,19

0,04

1,23

5,00 m/s

0,92

0,68

0,18

0,63

0,85

0,51

0,99

0,98

0,00

5,74

11,00 m/s

0,23

0,04

0,14

0,12

0,04

0,06

0,17

0,00

0,00

0,80

V. třída stability - konvektivní 1,70 m/s

0,19

0,23

0,10

0,27

0,27

0,18

0,29

0,26

0,02

1,81

5,00 m/s

0,89

0,92

0,43

1,30

1,12

0,50

0,71

0,76

0,00

6,63

11,00 m/s

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Celková růžice 1,70 m/s

1,80

1,58

0,88

1,93

2,78

2,18

3,04

2,45

0,58

17,22

5,00 m/s

7,95

5,29

2,13

6,35 15,17

8,19

14,10 13,52

0,00

72,70

11,00 m/s

0,87

0,14

0,16

1,56

0,98

1,83

1,79

0,00

10,08

součet

10,62

7,01

3,17

9,84 20,70 11,35 18,97 17,76

0,58

100,00

2,75


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jižní vítr s 20,7 %, severozápadní vítr s 18,97 % a severní vítr s 17,76 %. Četnost výskytu bezvětří je 0,58 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 17,22 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 72,7 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 10,08 %. III. a IV. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj. dobré rozptylové podmínky se vyskytují v 88,56 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj. špatné rozptylové podmínky se vyskytují ve 3 % případů.

3.4.

Popis referenčních bodů

Dle KN je z objektů s číslem popisným/evidenčním hranici DP Cínovec I (v její kolmé vzdálenosti) nejblíže objekt občanské vybavenosti (obchodní centrum) č.p. 290 (cca 8 m SZ od hranice DP) a stavba technického vybavení (čerpací stanice) č.p. 292 (cca 10 m Z od hranice DP). Z objektů k bydlení jsou hranici DP nejblíže objekty č.p. 72 (cca 16 m S od hranice DP), č.p. 69 (cca 18 m SV od hranice DP), č.p. 68 (cca 31 m Z od hranice DP), č.p. 255 (cca 35 m JZ od hranice DP) a č.p. 189 (cca 40 m od hranice DP). Výpočet příspěvků imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek byl proveden v husté geometrické síti referenčních bodů a ve zvolených 11 výpočtových bodech mimo síť reprezentujících nejbližší obytné objekty. Zakreslení uvažovaných výpočtových bodů do mapy je na obrázku č. 9. Obrázek č. 9: Zakreslení výpočtových bodů do mapy

5

3 4

2 1

6

8

7 9 10 11

0001:13 000 Strana 23 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Souřadnice výpočtových bodů mimo síť jsou uvedeny v tabulce č. 11. Výpočtové body na obytných objektech byly umístěny na tu stranu fasády, která je orientovaná nejblíže ke zdrojům emisí. Souřadnice „z“ uvedená v tabulce č. 11 představuje nadmořskou výšku výpočtového bodu a parametr „h“ označuje uvažovanou výšku nad terénem. Tabulka č. 11: Souřadnice výpočtových bodů mimo síť bod č.p., způsob využití, část obce

x [m]

y [m]

z [m]

h [m]

1

č.p. 255, objekt k bydlení, Cínovec

-778744

-966232

853

5

2


-778884

-966163

849

5

3

č.p. 146, objekt k bydlení (Restaurace Open), Cínovec

-778969

-966154

852

5

4

č.p. 221, objekt občanské vybavenosti (Hotel Pomezí), Cínovec

-779049

-966267

854

4, 7, 10

5


-778541

-965923

839

5

6


-778411

-965969

847

5

7


-778393

-966143

853

5

8


-778442

-966183

855

5

9


-778391

-966283

859

5

10


-778364

-966313

862

5

11


-778368

-966380

864

5

Parametry sítě referenčních bodů jsou uvedeny v tabulce č. 12. Výpočet v síti byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací zóny člověka). Rozsah ovlivněného území je patrný z grafického znázornění vypočtených příspěvků imisních koncentrací (viz obrázky níže v textu). Tabulka č. 12: Parametry sítě referenčních bodů Souřadnice počátečního bodu Krok sítě na osách Počet bodů ve směru osy x/y Zájmové území Plocha pokrytá výpočtem Celkový počet bodů

x = -779700, y = -967100 x = 50 m, y = 50 m 41/37 2 000 m x 1 800 m 3,6 km2 1 517


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

3.5.

Imisní limity

Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. V tabulce č. 13 jsou uvedeny imisní limity pro NO2, částice PM10 a PM2.5. Tabulka č. 13: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený počet jejich překročení Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Maximální počet překročení

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3

18

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

0

Částice PM10

24 hodin

50 µg.m-3

35

Částice PM10

1 rok

40 µg.m-3

0

Částice PM2.5

1 rok

25 µg.m-3

0

V příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. je uveden také imisní limit pro celkový obsah benzo(a)pyrenu v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí, který činí 1 ng/m3.

3.6.

Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě

V metodickém pokynu MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií je uvedeno: Při hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z aktuálních map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, ve formátu shapefile (.shp ESRI). Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého pětiletého průměru koncentrací pro jednotlivé znečišťující látky. Každoročně je zveřejňuje MŽP prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu na internetových stránkách. Jako doplňující údaje nejen v městských lokalitách uvede a přihlédne zpracovatel rozptylové studie k dostupným reprezentativním měřením ze stanic státní sítě imisního monitoringu v zájmovém území. Na webových stránkách ČHMÚ jsou zveřejněny průměrné hodnoty imisních koncentrací pro čtverce o velikost 1 km2 za předchozích 5 kalendářních let (2007 – 2011). V oblasti posuzované rozptylovou studií (výpočtové body 1 až 13) byly stanoveny hodnoty uvedené v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Imisní koncentrace za roky 2007 – 2011 (www. chmi.cz) Referenční body č.

BaP

NO2

rok [ng/m3] rok [µg/m3]

Částice PM10

Částice PM2.5

rok [µg/m3]

36 MV[µg/m3]

rok [µg/m3]

1, 2, 5 až 11

0,45

12,3

19,4

35,9

13,2

3, 4

0,4

13,0

18,4

35,3

11,9

V oblasti posuzované rozptylovou studií nebyl překročen imisní limit dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Imisní pozadí není nikde v území posuzovaném v rozptylové studii pravidelně monitorováno. Nejbližší měřící stanice jsou dle ISKO (informační systém kvality ovzduší): Komáří Vížka (ČEZ a.s.), Krupka (ČHMÚ), a Teplice (ZÚ). Charakteristika stanice Komáří Vížka Umístění: Na vrcholu Krušných hor - nad stanicí ČHMÚ-KRUPKA - směr od ELE. Vzdálenost od posuzované lokality: cca 5,5 km. Reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km). Cíl stanice: určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí. Terén: vrcholová poloha ve značně svažitém terénu (nad 10 %). Nadmořská výška: 774 m.n.m. Zeměpisné souřadnice: 50°42´21,399" sš; 13°50´39,999" vd. Krajina: trvalý travní porost, téměř bez zástavby. Typ stanice: pozaďová. EOI - typ zóny: venkovská. EOI - charakteristika zóny: přírodní. EOI B/R - podkategorie: regionální. Charakteristika stanice Krupka Umístění: Na JV úbočí Krušných hor, mimo obec. Martinka - starý důl. Vzdálenost od posuzované lokality: cca 6 km. Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km). Cíl stanice: využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Terén: horní nebo střední část strmějšího svahu (nad 8 %). Nadmořská výška: 533 m.n.m. Zeměpisné souřadnice: 50°41´48,014" sš; 13°50´51,690" vd. Krajina: zemědělská půda, trvalý travní porost. Typ stanice: pozaďová. EOI - typ zóny: venkovská. EOI - charakteristika zóny: přírodní. EOI B/R - podkategorie: příměstská. Charakteristika stanice Teplice Umístění: U Základní školy Koperníkova, na travnaté ploše, okraj obytné části města. Vzdálenost od posuzované lokality: cca 10,5 km. Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km). Cíl stanice: stanovení repr. koncentrací pro osídlené části území, využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Terén: horní nebo střední část povlov. svahu (do 8%). Nadmořská výška: 257 m.n.m. Zeměpisné souřadnice: 50°38´43,004" sš ;13°51´4,499" vd. Strana 26 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Krajina: část zastavěná, část nezastavěná plocha, okraj obcí. Typ stanice: pozaďová. EOI - typ zóny: městská EOI - charakteristika zóny: obytná. V tabulkách č. 15 až 17 jsou uvedeny imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, NO2 a částic PM10 a PM2.5 naměřené na výše uvedených měřících stanicích v posledních 5 letech (2008 – 2012). Měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu se na stanici Teplice provádí od 1.1.2009 (hodnota za rok 2008 není tedy k dispozici). Měření imisních koncentrací částic PM2.5 se na stanici Komáří Vížka provádí od 1.6.2012 (hodnoty ročních imisních koncentrací za roky 2008 až 2012 nejsou tedy k dispozici). Měření imisních koncentrací částic PM10 se na stanici Komáří Vížka neprovádí. Měření imisních koncentrací benzo(a)pyrenu se provádí pouze na stanici Teplice. Tabulka č. 15: Naměřené imisní koncentrace NO2 na stanici Komáří Vížka NO2 Hodinové [µg/m3]

Rok

Roční [µg/m3]

Max.

19 MV

Vol

2008

109,3

79,5

0

14,2

2009

78,8

64,1

0

14,2

2010

92,1

66,5

0

13,0

2011

95,8

57,2

0

12,0

2012

63,1

49,2

0

5,96

Tabulka č. 16: Naměřené imisní koncentrace BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 na stanici Teplice Částice PM10

NO2 Rok

Hodinové [µg/m3] Max. 19 MV

Vol

Roční [µg/m3]

Denní [µg/m3] Max. 36 MV Vol

PM2.5

BaP

Roční Roční Roční [µg/m3] [µg/m3] [ng/m3]

2008

---

---

---

---

---

---

---

---

18,8

2009

92,6

73,3

0

20,7

182,8

44,3

25

27,4

18,9

1,0

2010

98,7

84,6

0

21,5

269,0

53,5

40

32,2

22,7

1,2

2011

98,9

76,1

0

21,6

151,0

65,9

59

32,9

16,4

1,1

2012

90,9

73,8

0

21,0

139,7

53,9

48

28,4

19,5

1,2


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 17: Naměřené imisní koncentrace NO2 a částic PM10 na stanici Krupka Částice PM10

NO2 Hodinové [µg/m3]

Rok

Max.

19 MV

Vol

2008

92,0

68,3

0

2009

72,5

59,9

2010

87,2

2011 2012

Roční [µg/m3]

Denní [µg/m3]

Roční [µg/m3]

Max.

36 MV

Vol

15,6

55,8

31,3

3

20,0

0

14,4

121,8

36,9

10

20,7

71,7

0

14,8

221,7

57,9

49

29,9

88,6

72,7

0

14,7

171,5

53,8

40

26,9

63,7

55,1

0

13,5

129,0

47,2

29

19,6

Shrnutí Pro zájmovou oblast byly použity hodnoty stávajících imisních koncentrací znečišťujících látek uvedené v tabulce č. 14. Poznámka: Hodnoty max. krátkodobých pozaďových imisních koncentrací vyjadřují imisní situaci za nejméně příznivých klimatických podmínek a nelze je jednoduše přičíst k hodnotám maximálních příspěvků imisních koncentrací vypočtených v rozptylové studii.

4.

Výsledky rozptylové studie

Podle metodiky SYMOS´97, verze 2006 byly provedeny výpočty příspěvků imisních koncentrací (maximálních hodinových, denních a průměrných ročních) posuzovaných znečišťujících látek v husté síti referenčních bodů a ve zvolených 11 výpočtových bodech mimo síť. Hodnoty příspěvků imisních koncentrací posuzovaných škodlivin byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. V tabulce č. 18 jsou uvedeny vypočtené hodnoty příspěvků maximálních hodinových (ch), denních (cd) a průměrných ročních (cr) imisních koncentrací benzo(a)pyrenu, NO2, částic PM10 a PM2.5 ve vybraných výpočtových bodech. Jsou zde uvedeny rovněž výsledné hodnoty (součet vypočteného příspěvku a imisního pozadí – viz tabulka č. 18). Krátkodobá maxima (hodinová a denní) znamenají nejvyšší hodnoty koncentrací ze všech tříd stability a při takové rychlosti větru, která je v dané třídě stability nejčetnější. Ve všech výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí (třída stability II) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobně nižší než při inverzích. Proto jsou pro posouzení vhodnější příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím, při jejichž výpočtu je použita i větrná růžice.


Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podrobný výpis výpočtů je v tabulkách č. 20 a 21, kde jsou uvedeny příspěvky imisních koncentrací NO2 a částic PM10 ve všech výpočtových bodech mimo síť při různých povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru). Tabulka č. 18: Vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací v bodech mimo síť BaP Bod

NO2

PM10

PM2.5

cr cr-v ch cr cr -v cd cr cr-v cr cr -v 3 3 3 3 3 3 3 3 3 [ng/m ] [ng/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m ] [µg/m3]

1

0,0027 0,453

39,1

0,065

12,36

48,3

0,63

20,03

0,082

13,28

2

0,0012 0,451

17,1

0,012

12,31

20,0

0,21

19,61

0,027

13,23

3

0,0011 0,401

12,9

0,008

13,01

17,4

0,17

18,57

0,025

11,93

4/4

0,0019 0,402

10,2

0,007

13,01

19,2

0,22

18,62

0,040

11,94

4/7

0,0019 0,402

10,2

0,007

13,01

19,2

0,22

18,62

0,040

11,94

4/10 0,0019 0,402

10,2

0,007

13,01

19,2

0,22

18,62

0,040

11,94

5

0,0008 0,451

9,7

0,021

12,32

14,0

0,53

19,93

0,025

13,22

6

0,0007 0,451

10,8

0,016

12,32

33,6

0,50

19,90

0,020

13,22

7

0,0013 0,451

13,8

0,027

12,33

28,4

1,06

20,46

0,036

13,24

8

0,0019 0,452

16,7

0,040

12,34

26,7

1,64

21,04

0,052

13,25

9

0,0012 0,451

12,8

0,028

12,33

16,2

0,76

20,16

0,035

13,23

10

0,0010 0,451

10,7

0,023

12,32

13,6

0,57

19,97

0,028

13,23

11

0,0008 0,451

9,6

0,019

12,32

11,8

0,45

19,85

0,024

13,22

200

40

40

50

40

40

25

25

Limit

1

1

Vysvětlivky k tabulce č. 18: ch

příspěvek k max. hodinové imisní koncentraci NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť

cd

příspěvek k max. denní imisní koncentraci částic PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť

cr

příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci znečišťující látky ve výpočtovém bodě mimo síť

cr-v výsledná hodnota průměrné roční imisní koncentrace znečišťující látky ve výpočtovém bodě mimo síť (vypočtený příspěvek + pozadí) V případě příspěvků k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byla v rámci výpočtu stanovena také doba překročení zvolených imisních koncentrací částic PM10. Strana 29 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro výpočet doby překročení byly zvoleny následující denní imisní koncentrace: 50 µg/m3, 40 µg/m3, 30 µg/m3, 20 µg/m3 a 10 µg/m3. Doba překročení jednotlivých zvolených denních imisních koncentrací částic PM10 v jednotlivých výpočtových bodech je uvedena v tabulce č. 19. Doby překročení (P1 až P5) jsou uváděny v počtu dní překročení zvolené hodnoty za kalendářní rok. Tabulka č. 19: Počet překročení zvolených denních imisních koncentrací částic PM10 v bodech mimo síť PM10 Bod

P1: 50 µg/m3 P2: 40 µg/m3 P3: 30 µg/m3 P4: 20 µg/m3 P5: 10 µg/m3 [den/rok]

[den/rok]

[den/rok]

[den/rok]

[den/rok]

1

0

0

1

2

3

2

0

0

0

0

1

3

0

0

0

0

0

4/4

0

0

0

0

0

4/7

0

0

0

0

0

4/10

0

0

0

0

0

5

0

0

0

0

1

6

0

0

0

1

2

7

0

0

0

1

5

8

0

0

0

2

7

9

0

0

0

0

2

10

0

0

0

0

2

11

0

0

0

0

1

Limit

35

-----

-----

-----

-----

Vypočtené příspěvky imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek v síti referenčních bodů byly zpracovány v grafické podobě pomocí izolinií, což jsou čáry spojující místa o stejné hodnotě vypočtených příspěvků imisních koncentrací (viz obrázky č. 10 až 15 v měřítku 1: 15 000). Výpočet v síti referenčních bodů byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací zóny člověka). Podrobné výpisy výpočtů příspěvků imisních koncentrací všech uvažovaných škodlivin ve všech výpočtových a referenčních bodech v síti při různých povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru) jsou k dispozici na vyžádání u zpracovatele rozptylové studie. Strana 30 (celkem 41)

Rozptylová studie:


------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 20: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] Bod Ch [I:1,7] Ch [II:1,7] Ch [II:5,0] Ch [III:1,7] Ch [III:5,0] Ch [III:11] Ch [IV:1,7] Ch [IV:5,0] Ch [IV:11] Ch [V:1,7] Ch [V:5,0] 1

0

39,13838

12,91873

31,62662

10,34631

4,650742

26,41759

8,463056

3,780217

16,54935

4,93699

2

0

17,07433

5,413593

12,7303

3,957041

1,750844

9,744511

2,897626

1,263344

5,223278

1,361822

3

0

12,87891

3,985308

9,194559

2,77301

1,214836

6,797013

1,938468

0,832683

3,459467

0,845938

4/4

0

10,18317

3,083372

7,145787

2,099252

0,911397

5,212597

1,436233

0,608922

2,603942

0,608923

4/7

0

10,18317

3,083372

7,145787

2,099252

0,911397

5,212597

1,436233

0,608922

2,603942

0,608923

4/10

0

10,18317

3,083372

7,145787

2,099252

0,911397

5,212597

1,436233

0,608922

2,603942

0,608923

5

0

9,730227

3,019591

7,826771

2,36882

1,03899

6,252176

1,791658

0,770974

3,491144

0,859748

6

0

10,79944

3,313759

7,911378

2,361461

1,030913

5,936036

1,669528

0,713446

3,064948

0,734919

7

0

13,83753

4,317266

10,11132

3,080599

1,354166

7,601868

2,198405

0,949134

3,961659

0,989233

8

0

16,69945

5,290252

12,4938

3,879367

1,715883

9,585519

2,84608

1,240226

5,156605

1,34142

9

0

12,76195

3,969649

9,394743

2,85161

1,251955

7,093944

2,040953

0,879518

3,712734

0,91964

10

0

10,70764

3,29766

7,958875

2,38635

1,043379

6,044109

1,710207

0,732487

3,175068

0,767697

11

0

9,592382

2,939276

7,135115

2,12462

0,926752

5,416406

1,517618

0,647604

2,835299

0,675697



Rozptylová studie:

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tabulka č. 21: Příspěvky k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] Bod Cd [I:1,7] Cd [II:1,7] Cd [II:5,0] Cd [III:1,7] Cd [III:5,0] Cd [III:11] Cd [IV:1,7] Cd [IV:5,0] Cd [IV:11] Cd [V:1,7] Cd [V:5,0] 1

0

48,33801

16,48314

37,91002

12,91692

5,874602

29,79391

10,14546

4,613419

16,35339

5,564359

2

0

20,01863

6,854208

15,77949

5,389682

2,45283

12,03485

4,103919

1,866873

5,772261

1,964434

3

0

17,43046

5,956777

12,95538

4,418398

2,009902

9,327693

3,177196

1,444835

3,95981

1,347008

4/4

0

19,19546

6,549313

13,69468

4,665891

2,121875

9,506368

3,236163

1,471407

3,943866

1,341489

4/7

0

19,19546

6,549313

13,69468

4,665891

2,121875

9,506368

3,236163

1,471407

3,943864

1,341489

4/10

0

19,19546

6,549313

13,69468

4,665891

2,121875

9,506368

3,236163

1,471407

3,943864

1,341489

5

0

14,04314

4,777614

12,7247

4,334548

1,971233

10,99302

3,744573

1,702922

6,63775

2,259018

6

0

33,58197

11,48283

26,23611

8,956509

4,075548

19,69646

6,715725

3,054906

8,9277

3,038636

7

0

28,35665

9,687952

23,27077

7,938152

3,611395

19,06838

6,498141

2,955497

10,95243

3,727221

8

0

26,67697

9,102835

22,21043

7,570801

3,443578

18,6604

6,356105

2,890526

12,04000

4,096966

9

0

16,15667

5,519284

13,14242

4,483214

2,039583

10,61836

3,61854

1,645781

5,998691

2,041333

10

0

13,61569

4,662274

11,17403

3,818446

1,738004

9,007293

3,073072

1,398142

4,909442

1,67123

11

0

11,81516

4,047294

9,687685

3,311709

1,5075

7,738127

2,640586

1,201439

4,050331

1,378761


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 10: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím BaP [ng/m3] Imisní limit: 1 ng/m3

1:15 000 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,01 ng/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu do 0,002 ng/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu pohybují mezi hodnotami 0,0007 až 0,0027 ng/m3, tj. od 0,007 do 0,03 % ze stanoveného imisního limitu (1 ng/m3). V zájmové oblasti lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci benzo(a)pyrenu 0,4 a 0,45 ng/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu pohybuje od 0,401 do 0,453 ng/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 1 ng/m3 a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu označit za zcela zanedbatelné. Roční imisní limit pro benzo(a)pyren není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 11: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 [µg/m3] Imisní limit: 40 µg/m3

1:15 000 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,4 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 do 0,04 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 pohybují mezi hodnotami 0,007 až 0,065 µg/m3, tj. 0,02 až 0,16 % ze stanoveného imisního limitu (40 µg/m3). V zájmové oblasti lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci NO2 12,3 a 13 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace NO2 pohybuje od 12,31 do 13,01 µg/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 40 µg/m3 a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace NO2 označit za zanedbatelné. Roční imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 12: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 [µg/m3] Imisní limit: 200 µg/m3 (maximální povolený počet překročení: 18krát za rok)

1:15 Nejvyšší příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 60 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO2 od 0 do 30 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky maximálních hodinových imisních NO2 koncentrací pohybují mezi hodnotami 9,6 až 39,1 µg/m3. Hodinový imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec). Hodnoty pozaďových maximálních krátkodobých imisních koncentrací vyjadřují imisní situaci za nejméně příznivých klimatických podmínek a nelze je jednoduše sčítat s hodnotami maximálních příspěvků imisních koncentrací NO2 vypočtených v rozptylové studii.


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 13: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] Imisní limit: 40 µg/m3

1:15 000 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM10 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 10 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM10 do 1 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM10 pohybují mezi hodnotami 0,17 až 1,64 µg/m3, tj. 0,4 – 4,1 % ze stanoveného imisního limitu (40 µg/m3). K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM10 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. V oblasti hodnocené rozptylovou studií lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci částic PM10 18,4 a 19,4 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace částic PM10 pohybuje v rozmezí hodnot 18,57 – 21,04 µg/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace částic PM10 označit za nevýznamné. Roční imisní limit pro částice PM10 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 14: Příspěvky k max. denním imisním koncentracím částic PM10 [µg/m3] Imisní limit: 50 µg/m3 (maximální povolený počet překročení: 35krát za rok)

1:15 000 Nejvyšší hodnoty příspěvků k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 80 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem se příspěvky k max. denním imisním koncentracím částic PM10 pohybují od 0 do 40 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky k max. denním imisním koncentracím pohybují od 11,8 do 48,3 µg/m3. Dále byl proveden výpočet doby překročení zvolených hodnot denních imisních koncentrací: 50 µg/m3 (není překročena v žádném bodě), 40 µg/m3 (je překročena pouze v bodě č. 1, počet překročení je menší než 1 den v roce) 30 µg/m3 (je překročena pouze v bodě č. 1, počet překročení je 1 den v roce), 20 µg/m3 (je překročena v bodech č. 1 a 8: 2 dny v roce a č. 6 a 7: 1 den v roce) a 10 µg/m3 (je překročena ve všech uvažovaných výpočtových bodech, s výjimkou bodů č. 3 a 4, počet překročení se pohybuje od 1 do 7 dnů za rok). K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM10 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. V řešeném území lze očekávat pozaďovou 36.nejvyšší hodnotu 24-hodinové imisní koncentrace částic PM10 35,3 a 35,9 µg/m3. Hodnoty pozaďových 36.nejvyšších hodnot 24-hodinových imisních koncentrací nelze přičíst k hodnotám příspěvků maximálních 24-hodinových imisních koncentrací částic PM10 vypočtených v rozptylové studii. Na základě vypočtených hodnot příspěvků maximálních denních imisních koncentrací částic PM10 a doby překročení lze předpokládat, že hodnota denního imisního limitu pro částice PM10 (50 µg/m3 s možností překročení maximálně 35krát za rok) není a nebude v zájmové lokalitě překračována.


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obrázek č. 15: Příspěvky k prům. ročním imisním koncentracím částic PM2.5 [µg/m3] Imisní limit: 25 µg/m3

1:15 000 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM2.5 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci uvažovaných plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,4 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM2.5 do 0,06 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací částic PM2.5 pohybují mezi hodnotami 0,02 až 0,082 µg/m3, tj. 0,08 až 0,33 % ze stanoveného imisního limitu (25 µg/m3). K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací částic PM2.5 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. V oblasti hodnocené rozptylovou studií lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci částic PM2.5 11,9 a 13,2 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace částic PM2.5 pohybuje v rozmezí hodnot 11,93 – 13,28 µg/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisnímu limitu, který činí 25 µg/m3 a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace částic PM2.5 označit za zanedbatelné. Roční imisní limit pro částice PM2.5 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru (Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nejistoty Každá rozptylová studie je do určité míry zatížena nejistotami, které vyplývají z použitých dat a postupů. Tyto nejistoty je potřeba mít na vědomí při dalším používání výsledků rozptylové studie. Veškeré vypočtené příspěvky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu. Příspěvky maximálních hodinových a denních imisních koncentrací škodlivin byly ve všech referenčních a výpočtových bodech vypočteny pro všechny možné kombinace tříd stability a rychlosti větru. Z těchto hodnot pak bylo vybráno hodinové a denní maximum, které je prezentováno v tabulkové a grafické podobě. Je důležité uvědomit si, že modelové hodnoty představují stav, které by mohl v atmosféře nastat za souběhu nejméně příznivých podmínek (nejméně příznivá třída stability trvající beze změn alespoň jednu hodinu (nebo celý den), vítr o nejméně příznivé rychlosti a vanoucí přímo na výpočtový bod). Ve všech výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách za inverzí (třída stability II) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím již respektují četnost výskytu tříd stability, směrů a rychlostí větru (viz větrná růžice) a také roční využití zdrojů. Ke stanovení nadmořské výšky výpočtových a referenčních bodů a také uvažovaných bodových, plošných a liniových zdrojů byl použit výškopis České republiky, který vzhledem ke svému kroku (po 50 m) nemusí přesně vystihnout všechny terénní nerovnosti, což se může projevit při grafickém zpracování vypočtených příspěvků imisních koncentrací.

5.

Kompenzační opatření

Dle zákona č. 2012/2012 Sb., § 11, odst. 5 platí: (5) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (dále jen „kompenzační opatření“). Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 pro danou znečišťující látku neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Kompenzační opatření se dále neukládají u stacionárního zdroje, jehož příspěvek vybrané znečišťující látky k úrovni znečištění nedosahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. Posuzovaný zdroj bude zřejmě zařazen mezi zdroje vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu, kód 5.13. (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den). Kompenzační opatření podle §11 odst. 5 nejsou pro posuzovaný stacionární zdroj (kód 5.13.) vyžadována (není označen sloupec B). V oblasti posuzované rozptylovou studií nebyl překročen imisní limit dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb. (viz kapitola 3.6. Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6.

Závěrečné hodnocení

Rozptylová studie byla zpracována jako podklad pro dokumentaci o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec“. Na základě požadavků zadavatele byly v rozptylové studii posuzovány následující varianty: 1) Varianta nulová (bez realizace záměru): tato varianta není v rozptylové studii posuzována výpočtem. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty byla použita stávající úroveň znečištění v předmětné lokalitě (viz výše v textu). 2) Varianta projektová (realizace záměru): tato varianta je variantou navrhovanou oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována těžbou na odkališti Cínovec v maximální kapacitě 150 0000 t/rok. V rozptylové studii byly hodnoceny emise tuhých znečišťujících látek (částice PM10 a PM2.5) benzo(a)pyrenu a oxidů dusíku (imisní příspěvky NO2) ze spalování motorové nafty v obslužných mechanismech používaných k těžbě a expedici suroviny a nákladních vozidlech používaných pro transport suroviny do Újezdečka u Teplic (zpracování suroviny v Újezdečku u Teplic není předmětem této rozptylové studie). Do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze prachu z pojezdů nákladních automobilů. Imisní limity pro znečišťující látky posuzované rozptylovou studií (benzo(a)pyren, NO2, částice PM10 a PM2.5) nejsou v předmětné lokalitě v současné době překračovány a nebudou překročeny ani v důsledku realizace záměru. Pro účely rozptylové studie byla zvolena nejhorší možná varianta umístění zdrojů emisí vzhledem k nejbližší obytné zástavbě a příspěvky imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek vypočtené v rozptylové studii představují tedy nejhorší možný stav. Zdroje emisí byly uvažovány v I. těžebním řezu – těžební řez s bází na úrovni cca 853 m n.m. – jedná se opět o nejhorší možnou variantu. Těžba bude probíhat etážovým způsobem, navrženy jsou tři těžební řezy (I. těžební řez: na úrovni 853 m n.m., II. těžební řez: na úrovni 847 m n.m a III. těžební řez - dotěžení: proměnlivá úroveň ve výšce od cca 847 m n.m. do cca 845 m n.m.). V rámci II. a II. těžebního řezu budou plošné zdroje umístěny pod úrovní okolního terénu a příspěvky k imisním koncentracím posuzovaných znečišťujících látek budou nižší než hodnoty vypočtené v rozptylové studii, které představují nejhorší možný stav.

7.

Seznam použitých podkladů

Podklady předané zadavatelem rozptylové studie: Oznámení záměru „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec“ ve verzi ze dne 2.9.2013. Zpracovatel: G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2. Akustická studie pro záměr „Stanovení dobývacího prostoru Cínovec I a následná hornická činnost na odkališti Cínovec ve verzi ze dne 26.9.2013. Zpracovatel: G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2. Větrná růžice pro posuzovanou lokalitu (Cínovec).


Rozptylová studie:


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podklady zpracovatele rozptylové studie: Mapové podklady. Legislativa a literatura (viz níže). www.chmi.cz: Údaje z informačního systému kvality ovzduší (ISKO) a průměrné hodnoty imisních koncentrací pro čtverce o velikost 1 km2 za předchozích 5 kalendářních let (2007 – 2011). Legislativa a literatura Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Metodický pokyn MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (www.mzp.cz/cz/emisni_faktory). US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13.2.2. Unpaved Roads, Fifth Edition, (http://www.epa.gov/ttn/chief/ap42/index.html). Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy publikovaná SFŽP ČR v roce 2011 (http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/41/12339metodika_vypoctu_emisi_projekty_2_1_3.pdf).


Příloha č. 2 ROZPTYLOVÁ STUDIE. STANOVENÍ DOBÝVACÍHO O PROSTORU CÍNOVEC I a následná hornická činnost na ložisku Cínovec - odkaliště

Recommend Documents