Urbanistická studie ČEPERKA OPLATIL. rekreačního prostoru. (návrh)

Urbanistická studie rekreačního prostoru ČEPERKA – OPLATIL (návrh) říjen 2006

Atelier T- plan, s.r.o., Na Šachtě 9, 170 00 Praha 7 – Holešovice

Urbanistická studie rekreačního prostoru

ČEPERKA - OPLATIL (návrh)

RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel Praha, říjen 2006

Ing. arch. Karel Beránek hlavní zpracovatel úkolu Zakázka č. 2005 018

KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. arch. Karel Beránek Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Miroslav Cihlář RNDr. Martin Kubeš RNDr. Renata Eisenhammerová Konzultace: Ing. arch. František Pospíšil Vlastimil Kašpar Technická spolupráce: Radka Neudertová Jana Borovcová

OBSAH DOKUMENTACE str.

TEXTOVÁ ČÁST 1. ÚVOD

1

2. KONCEPT ŘEŠENÍ REKREAČNÍHO PROSTORU

3

2.1.

Celková koncepce řešení

3

2.2.

Prostorové řešení a návrh zónování území

7

2.3.

Doprava

12

2.4.

Vodní hospodářství

21

2.5.

Energetika

24

2.6.

Životní prostředí – hygiena prostředí

26

2.7.

Ochrana přírody a krajiny

31

3. REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

41

3.1.

Regulativy územního rozvoje

41

3.2.

Veřejně prospěšné stavby

43

4. FOTODOKUMENTACE

44

5. VYBRANÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY

45

6. REŠERŠE Z VYBRANÝCH PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ

46

7. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

54

8. VYBRANÉ ZKRATKY

58

GRAFICKÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ - 1 : 25 000 NÁVRH ŘEŠENÍ - 1 : 10 000 NÁVRH ŘEŠENÍ, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - 1 : 10 000

1. ÚVOD Výchozí prací pro Urbanistickou studii rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil je Územní prognóza jádrového území Hradecko pardubické aglomerace (dále ÚPR JÚHPA), byla koncipována jako doplňující koordinační dokument ke krajským ÚPD a ÚPP, zaměřující se na zázemí jádrových měst Pardubic a Hradce Králové, zejména na jejich meziprostor, do kterého se koncentruje územní rozvoj. Práce byla Atelierem T-plan, s.r.o. a hlavním kooperantem AURS s.r.o. dokončena v prosinci 2003. Z prověřovaných variantních řešení byla v ÚPR JÚHPA doporučena výsledná varianta (upravená V4). Výsledná varianta byla tvořena výběrem relativně nejoptimálnějších koncepčních zásad a urbanizačních principů zkoumaných v předchozích variantách: V1dostředivá, V2-odstředivá a V3-rozvoj menších středisek. Varianta výsledná je orientovaná na prohloubení spolupráce obou pólů jádrového území v jejich meziprostoru, přičemž však v určitém rozsahu akcentuje i další rozvojové směry. V urbanistickém řešení a v rozvrhu funkčních ploch vychází výsledná varianta z varianty dostředivé, přičemž však uvažuje na vymezených plochách podstatně nižší intenzitu jejich využití s vyšším podílem ekologicky pozitivních prvků. Jako významný prvek, spojující zájmy obou krajských měst i širšího prostoru JÚHPA, je navrhováno ve výsledném řešení realizovat, kultivovat a propojovat rozsáhlou příměstskou rekreačně krajinnou oblast: na diagonální ose koridor Labe - Lázně Bohdaneč – písníky Oplatil, Čeperka – Kunětická hora – Dříteč – lesy města Hradce Králové – koridor Orlice. Diagonální koncept příměstské krajinné zóny je dále v severojižním směru provázán s jádrovými městy kultivovanou nivou Labe. Vytvoření společné rozsáhlé krajinářsko – rekreační oblasti, s navazujícími aktivitami v obslužné sféře a v bydlení, může být významným prvkem spojujícím zájmy obou krajských měst ve vytvoření harmonicky utvářeného prostředí čtvrté největší koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit v České republice. Vzhledem ke geografické blízkosti je možné obě krajská města považovat za hlavní regionální dvojcentrum východočeského prostoru. Jádro rekreačního prostoru je situováno na levém břehu Labe, tvoří jej stávající a plánované vodní plochy Oplatil – Čeperka vznikající po těžbě štěrkopísku, navazující na lesní plochy, areál Kunětické hory. Toto jádrové rekreační území je předmětem řešení „Urbanistické studie rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil“. Popsané území je již částečně využívané pro krátkodobou i víkendovou rekreaci a má další dosud nevyužitý rekreační rozvojový potenciál pro obyvatele JÚHPA i širšího okolí v okruhu cca 20 – 30ti minutové dojížďky (cca 300 000 obyvatel). Regulace územního využití tohoto prostoru je naléhavá, protože v území se vyskytují rozporné rozvojové záměry, vyhrocují se konflikty mezi jednotlivými funkcemi (ochrana přírody a krajiny, rekreace, ochrana vodních zdrojů, výroba a energetika, těžba štěrkopísku, doprava) a může dojít ke znehodnocování rozvojového potenciálu území. Rekreační funkce se v současnosti vyvíjejí živelně, často v rozporu se záměry ochrany přírody a krajiny a ochrany

1

vodních zdrojů. Současně se rozšiřují nebo i nově lokalizují zařízení průmyslové a zemědělské výroby a skladového hospodářství. Prostor administrativně spadá k několika obcím. Jejich územní plány jsou koordinovány pouze rámcově na podkladě ÚP VÚC, ve kterém záměr vzniku příměstské rekreační oblasti zatím není zřetelně vyjádřen. Reálnost záměru rozvoje příměstské rekreační funkce, výše uvedeného využití území je podmíněna přijetím regulačních opatření a dlouhodobou realizací rozvojového záměru. Výsledky urbanistické – Urbanistické studie rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil budou využitelné jako podkladový materiál pro další etapy prací na územně plánovací dokumentaci Pardubického kraje - tzv. Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje, dále budou sloužit jako podklad pro zpracování územních plánů nebo změn územních plánů jednotlivých dotčených obcí, pro doplnění a konkretizaci rozvojových programů mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou.

2

2. KONCEPT ŘEŠENÍ REKREAČNÍHO PROSTORU 2.1. Celková koncepce řešení Urbanistická studie se zaměřuje na návrh využití části jádra Hradecko–pardubické aglomerace (čtvrtá největší koncentrace obyvatelstva a ekonomických aktivit v České republice s cca 300 000 obyvateli) pro rozvoj příměstské rekreace. Vytvoření regionálně významné krajinářsko rekreační oblasti s navazujícími aktivitami v obslužné sféře a v bydlení, může být významným prvkem spojujícím zájmy obou krajských měst i jejich zázemí. Příměstské rekreační území regionálního významu - severně od Pardubic – obepíná severní část Pardubic. Na východě vymezeno silnicí I/36, na severu rychlostní silnicí R35, na západě se přimyká k toku Labe. Z jihu se do území vkliňuje areál Syntesia a.s. a výběžky osídlení Srch, Straré Hradiště a Rábí. Ze severu do území proniká sídelní pás vycházející z Hradce Králové – Opatovice n.L., Čeperka, areál Elektrárny Opatovice. Rozhodující část území s rekreačním potenciálem je situován na pravé straně Labe, menší část na levém břehu (prostory s předpokladem rekultivace odkaliště EOP, rybníky Bohumilečský a Újezdský). Urbanistický návrh využívá při vymezení hranic příměstského rekreačního prostoru a stanovení jeho formy i náplně přirozených předpokladů území. Zejména se jedná o příměstskou krajinu s vysokým stupněm zalesnění, rozsáhlé vodní plochy historické rybniční soustavy, existující i plánované vodní plochy vzniklé těžbou štěrkopísku. Významnou roli hraje lázeňská tradice (Lázně Bohdaneč), kulturně historické památky (zejm. Národní kulturní památka - Kunětická hora), historické technické krajinné úpravy (Opatovický kanál, rybniční soustava). Rekreační oblast je situována do meziměstského prostoru s vynikající dopravní dostupností z Pardubic, z Hradce Králové i z přilehlého okolí. Řešené území urbanistické studie zahrnuje plně nebo částečně území obcí Lázně Bohdaneč, Hrádek, Pohráno, Srch, Staré Hradiště, Brozany, Ráby, Kinetice, Němčice, Hrobice, Stéblová, Čeperka, Staré Ždánice, Podůlšany, Opatovice nad Labem. Cílové řešení US, ve kterém dominuje funkce rekreace, sportu, respektuje zájmy ochrany přírody a vodních zdrojů, současně zachovává polyfunkční charakter území, potřebu kooperace s dalšími zájmy rozvoje území jako jsou sídelní a výrobní funkce, rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Navrhované řešení má z tohoto důvodu řadu složitých aspektů, z nichž některé jsou dále zmíněny.

Doprava Jádrové území, které tvoří rámec řešenému prostoru US, leží na křižovatce nadřazených dopravních cest propojující Prahu a oblast středních a severních Čech s východními Čechami, severní a střední Moravou. V evropských souvislostech jsou vybrané tahy součástí transevropského multimodálního koridoru a mezinárodních tahů. Atraktivita a rozvojový potenciál jádrového prostoru a též celé rekreační oblasti zásadně vzroste napo-

3

jením na postupně budovanou dálniční a rychlostní síť ČR. Koridory dálnice D11 a rychlostní silnice R35 jsou v zájmovém území stabilizované s realizačním předpokladem dokončení souvislých úseků dálnice D11 Praha - Hradec Králové - Smiřice a rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové - Opatovice n. Labem - Časy v r. 2008.

Ochrana přírody a krajiny V navrhovaném řešení rekreačního prostoru musí být dosaženo soužití různých forem ochrany přírody (ÚSES, NATURA 2000, ZCHÚ) s potřebami rekreačního využití prostoru. Ke konfliktům dochází zejména v době vrcholné letní sezóny, kdy jezero Oplatil jih, nacházející se uvnitř nadregionálního biocentra, je plně využíváno k rekreaci u vody se všemi důsledky v dopravních a obslužných nárocích návštěvníků. US navrhuje, aby se pro rekreaci zejména využívalo jezero Oplatil západ, které je rozlohou větší a dopravně lépe přístupné. Pro takovou změnu by musely být vytvořeny podmínky. Zejména by, podle návrhu US, muselo dojít k vynětí tohoto území z nadlimitně rozlehlého nadregionálního biocentra a tím by se uvolnila možnost k úpravám přístupů do vody, k vytvoření parkovacích míst a vybudování potřebné vybavenosti.

Vodní zdroje a vodohospodářská hlediska Mezi respektované funkce v území patří vodohospodářské zájmy ochraňující vodní zdroje: Hrobické zdroje a jezero Oplatil. US navrhuje posílit ochranu vodních zdrojů zalesněním některých částí území. Přípustnost rekreačního využití jezera Oplatil západ (dnes II. st. OP) u nějž bylo přerušeno někdejší propojení s jezerem Oplatil střed (jímací místo vodního zdroje a I.st. OP), doporučuje US posoudit zpracováním samostatné hydrogeologické studie - viz komentář uvedený v úseku Vodní hospodářství.

Sídelní a obytná funkce Příměstské území v meziprostoru měst Pardubice – Hradec Králové zahrnující obce: Lázně Bohdaneč, Čeperka, Stéblová, Srch, Ráby, Hrobice, Podůlšany, Straré Ždánice, Hrádek, Pohráno – se stalo nositelem nové bytové výstavby a následně populačního rozvoje. US respektuje přiměřený sídelní rozvoj vyjádřený v územních plánech těchto sídel. Oblast říční nivy Labe vymezená dle zátopových linií, stanovuje území s očekávaným výrazným zpřísněním regulativů pro novou obytnou zástavbu a mělo by zaznamenat redukci obytných funkcí. Prostory s převahou výrobních a skladových ploch, event. dalších ekonomických aktivit, stávající i výhledové – zejména u dálničních křižovatek jsou zaměřeny na jiné funkce než obytné, a nepříznivé faktory – hluk z dopravy i provozu, prašnost a škodlivé exhalace vedou k doporučení regulace obytné zástavby v daných zónách. Specializované zóny vyhrazené pro nadmístní sportovní a rekreační aktivity vč. navrhovaného regionálního rekreačního území Čeperka - Oplatil, jsou málo zalidněné a s výjimkou účelové obslužné bytové výstavby se v nich nepředpokládá nová obytná výstavba.

4

Zóny přírodního charakteru, tvořené převážně souvislými a rozsáhlejšími lesními celky s drobným rozptýleným osídlením, jsou sice velmi atraktivní – zejména ve výhledu pro individuální bytovou výstavbu, ale zde se doporučuje administrativní omezení poptávky s využitím stavebně technických regulativů tak, aby přírodní charakter těchto zón, tvořící potřebné zázemí obou měst i menších center, nebyl zmenšován či tříštěn.

Těžba štěrkopísku Mezi nejpodstatnější současné činnosti probíhající v území využitelné pro vytváření příměstského rekreačního prostoru, patří probíhající těžba štěrkopísku, která v území dala v minulosti vzniknout rozsáhlým vodním plochám a bude je vytvářet i nadále až do daleké budoucnosti. Těžební organizace při včasném formulování cílového řešení jsou ochotny zajistit během hospodářské činnosti vhodné úpravy a tvarování břehů příznivé pro rekreační využití. US doporučuje rozšířit těžbu štěrkopísku v prostru Čeperka – Oplatil nad rámec v současnosti existujících povolení tak, aby vznikla dostatečně rozsáhlá vodní plocha. US je navrhováno tvarování této nádrže, které by vyhovovalo potřebám rekreace – dlouhá břehová linie, několik oddělených zálivů s navazujícími plážemi s pozvolným vstupem do vody. Tvarové řešení vznikajících vodních nádrží navrhované v urbanistické studii je schematické a bude nutno je dále prověřovat a upřesňovat podle technických, ekonomických a realizačních možností, podle potřeb rekreačního využití i požadavků rekultivace. Pro vznik nových vodních ploch je významné časové hledisko. Podle dosavadních předpokladů se těžba štěrkopísku bude provozovat několik desetiletí a bude rozdělena do několika etap. Pro realizaci rekreačního areálu by bylo výhodnější urychlení těžebních procesů, např. v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D11, R35 a dalších významných staveb v regionu. Kromě hlavního prostoru Čeperka, US uvažuje se vznikem vodních ploch po těžbě štěrkopísku ještě v lokalitách Podůlšany (námětová výhledová alternativa) a u Hrobnického dvora (o těžbě není dosud rozhodnuto).

Výrobní zařízení Urbanistická studie doporučuje usměrňovat a korigovat i vyloučit některé stávající výrobní činnosti v území, které záměrům na rozvoj rekreačních funkcí nevyhovují. Zejména jde zrušení skladovacích a zemědělských provozů v prostoru bývalého areálu Gigant, který je částečně možno pokládat za brownfield – zchátralé a nedostatečně využité území. Toto území urbanistická studie vyhodnotila jako vhodné pro výstavbu polyfunkčních zařízení pro rekreaci, sport a obsluhu návštěvníků s navazujícími venkovními hřišti a sportovišti, eventuelně s vazbou na jezero Čeperka. Prostor bývalé Prefy a okolí je dnes využit dvěma podniky (DITON a Hanz), jejichž činnost v území je dlouhodobá a je vázána na těžbu ložisek štěrkopísku. Teprve po ukončení těžby je možno uvažovat o dalším využití území. Urbanistická studie předpokládá, že na zá-

5

kladech výrobních hal a zařízení bude možno vybudovat hlavní polyfunkční zařízení sportu, rekreace a společenských aktivit pro celý areál Čeperka – Oplatil. Jako provoz, který znesnadňuje rozvoj rekreačních funkcí v řešeném území, doporučuje urbanistická studie výhledové vymístění areálu Explosia, a.s. (provoz spojený s výrobou trhavin a střelivin a dalších služeb) a využití uvolněného území pro jiné vhodné účely dílny, výstavní centra, netradiční sportovní hry a aktivity (zahraniční příklady využití průmyslových areálů - např. Porúří). V bezprostřední návaznosti na rozvojový rekreační prostor se nalézá areál elektrárny Opatovice s programem další modernizace a zlepšení provozních parametrů, v souladu s potřebami kvality přírodního prostředí. Známé jsou však další rozvojové záměry v rámci areálu elektrárny: výstavba spalovny odpadu (EVO), výstavba papírny a výroba bioethanolu (viz samostatný popis v následující kapitole). Podle dále uváděných informací jednotlivé záměry rozvoj rekreačních funkcí přímo neohrožují, avšak k posouzení důsledků případné realizace všech uvedených záměrů se vymyká standardním postupům posuzování vlivů na životní prostředí a je otevřeným problémem. Hrozí tak přetížení prostředí (mj. vlivy dopravy, hluku) s důsledky pro ŽP a navrhované příměstské rekreační využití. V souvislosti s provozem elektrárny Opatovice urbanistická studie navrhuje energetické vedení VVN 2x110 kV (V1171-2), které protíná celý budoucí sportovně rekreační areál ve směru sever – jih, přetrasovat tak, aby rekreační prostor obešlo buď po západní nebo východní straně. Vzhledem k tomu, že k rekonstrukci tohoto vedení došlo před nedávnou dobou, je třeba počítat s možností změny až po uplynutí doby amortizace vložených prostředků. Problematické je i povrchové vedení primárního tepelného přivaděče v krajině, zvláště v prostoru Kunětického lesa. Za řešení je možno pokládat budoucí modernizaci trasy přihlížející i k estetické úrovni technického zařízení, částečné vedení podpovrchem, alespoň ve vybraných úsecích.

Životní prostředí - hygiena prostředí Celá lokalita navazující na areál EOP a širší okolí je již v současné době zatíženo hlukem z dopravy i ze stacionárních zdrojů EOP. Další významné záměry – EVO, dopravní stavby: R35 - čtyřpruh, I/37 zkapacitnění na 4-pruh, železniční trať 031 - zkapacitnění na dvoukolejnou trať, výrobna bioetanolu a papírna v tomto prostoru zátěž dále zvýší. Dalšími problémy jsou zejména vlastní těžba štěrkopísku (vytvářející současně předpoklady pro základní rekreační funkce v území – vznik vodních ploch), vlivy výrobních areálů Synthesia, a.s. a Explosia, a.s. a další. Snížení hlukových i imisních zátěží v celém řešeném prostoru závisí na společných opatřeních investorů a provozovatelů a je podmínkou pro koexistenci rekreačních funkcí prostoru Čeperka – Oplatil s existujícími provozy i rozvíjejícím se průmyslovým areálem v prostoru elektrárny Opatovice.

6

2.2. Prostorové řešení a návrh zónování území Pravobřezní část, regionální rekreační území, která je předmětem řešení US, je pro potřeby rozlišení charakteristických částí dále rozdělena na zóny, které jsou níže popsány. Dělicími prvky jsou jednak významné dopravními tahy: ČD 031 a silnicí I/37 a další urbanistická hlediska. ¾

Zóna Oplatil - Čeperka - jádro rekreační oblasti

¾

Zóna Lázně Bohdaneč a okolí

¾

Zóna Srch - hlavní nástupní místo do rekreační oblasti

¾

Zóna Hrobice - doplňkový prostor rekreační oblasti

¾

Zóna Kunětická hora a Kunětický les - dominanta rekreační oblasti

¾

Niva řeky Labe – koridor propojující Pardubice a Hradec Králové

¾

Zóna Dříteč, Újezd u Sezemic - levobřežní rekreační zóna (mimo řešené území urbanistické studie)

Urbanistická studie v rámci výše vytipovaných zón dále podrobněji vymezuje a komentuje žádoucí rozvoj vnitřních dílčích prostorů s převažujícími aktivitami a s vyhrazenými funkcemi. Číslování dílčích prostorů odpovídá označení těchto prostorů v grafické části dokumentace urbanistické studie. Vzhledem k nutnosti dlouhodobého usměrňování vývoje prostoru, skládajícího se z mnoha dílčích kroků navrhuje urbanistická studie rozvoj rekreačního území rozdělit do tří etap, zohledňujících aktuálnost úkolů od současnosti až po dlouhodobé cílové řešení. ¾

současný stav

¾

etapa I. - návrh cca do 2010

¾

etapa II. - návrh s časovým horizontem cca do 2020

¾

etapa - výhled

Zóna Oplatil - Čeperka - jádro rekreační oblasti Charakteristika zóny Oplatil – rozsáhlé lesní plochy, soustava vodních ploch, kombinace funkcí: ochrana přírody (ÚSES, zvláště chráněná území, NATURA 2000) a vodního zdroje, návrh US: kultivace prostředí, zlepšení současné organizace využití. Čeperka – návrh US cílový stav: hlavní prostor rozvoje rekreace, sport a občanská vybavenost, vodní á lesní hospodářství, těžiště intenzivní rekreace, a společenských aktivit, vodohospodářská území – ochrana zdrojů vody, postupná dlouhodobá cíleně zaměřená regulace využití území. Hranici Oplatil – Čeperka tvoří silnice III. třídy Stéblová – Staré Ždánice

7

Vybrané prostory v zóně 1.

Jezero Hrádek, rozloha cca 53 ha - Oplatil jih, včetně uvolněného poloostrova (stav) – zdůraznění ochrany přírody - jádro ÚSES – nadregionální biocentrum, příležitostná rekreace u vodní plochy.

2.

Jezero Týnišť, rozloha cca 27 ha (stav) - rekreace u vodní plochy, zejm. rybářský revír, respektování rekreační funkce v koexistenci s hledisky ochrany přírody, vytvoření základních podmínek pro rekreaci, zřízení parkovacích ploch pro špičkovou návštěvnost, základní obslužná vybavenost mimo rámec nadregionálního biocentra.

3.

Vodní plocha Gigant, rozloha cca 17 ha (stav) - rekreace u vodní plochy, respektování rekreační funkce, vytvoření základních podmínek pro rekreaci, zřízení parkovacích ploch a základní obslužné vybavenosti .

4.

Jezero Oplatil západ, rozloha cca 83 ha (I. etapa) – největší vodní plocha v řešeném území, návrh na vynětí tohoto území z nadregionálního biocentra a tím předpoklad pro vytvoření podmínek pro rekreaci u vody a vodní sporty (zákaz provozu motorových člunů a vodních skútrů), základní vybavenost, parkovací plochy, přeložka silnice II/333 pro zklidnění rekreačního území.

5.

Jezero Čeperka, rozloha cca 38 ha (II. etapa) – první část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení.

6.

Jezero Čeperka, rozloha cca 77 ha (výhled. etapa) – část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení.

7.

Jezero Čeperka, výsledná rozloha cca 114 ha (výhled. etapa) – poslední část plánované vodní plochy uvolněná po těžbě štěrkopísku pro rekreační účely, funkce - rekreace u vodní plochy, plážové plochy, základní vybavení.

8.

Zázemí pro využití Jezera Čeperka, rozloha cca 17 ha (II. etapa) - sportovní vybavení, základní vybavenost, parkoviště.

9.

Sportovní a společenský areál na území býv. Prefy, nyní firma DITON a firma Hanz, rozloha cca 34 ha (výhled. etapa) - po ukončení těžby štěrkopísku možnost výstavby rozsáhlého zařízení nadmístního významu pro sportovní, rekreační a společenské funkce na území podniků které dotěžením štěrkopísku ztratili svoje opodstatnění.

10. Ždánický dvůr, rozloha cca 3 ha (II. etapa) - hospodářský objekt a dostavby (nyní fa Exver food, VPV Castex), funkce - společenské středisko, informační středisko, muzeum vývoje území, parkoviště. 11. Jezero Podůlšany, rozloha cca 26 ha (výhled. etapa) – alternativní, dosud neplánovaná těžba štěrkopísku a následně krajinářsky upravené jezero, doplňkové rekreační využití. 12. Lokality pro deponii přebytkové skrývkové zeminy při těžbě štěrkopísku, rozloha cca 10 ha (I. až výhled. etapa) - polyfunkční terénní útvary, orientační prostorové dominanty v ploché krajině, vyhlídková místa ve vztahu k rekreační zóně i vůči technické-

8

mu dílu mimoúrovňové křižovatce R 35 a I/37, bariery proti šířícímu se hluku z rychlostní silnice R 35. 13. Jezero Oplatil střed, rozloha cca 58 ha (stav) – respektovaný vodní zdroj s vyhlášeným ochranným pásmem 14. Hrobické podzemní zdroje (stav) - respektovaný vodní zdroj s vyhlášeným ochranným pásmem

Zóna Lázně Bohdaneč a okolí Charakteristika zóny Lázně Bohdaneč a jejich zázemí, sídla Hrádek a Stéblová – přiměřený sídelní rozvoj, přírodně atraktivní území (Bohdanečský rybník - MZCHÚ, Pohránovský rybník VKP), kulturně významné vlivy – areál Lázní Bohdaneč, lázeňský park a golfový areál s přechodem do krajiny, vymístění nevhodných zařízení výroby (část areálu Syntesia a.s.- Explosia a.s.), vznik rozsáhlého prostoru s příležitostmi pro citlivé formy rekreace v krajině, zajištění izolační funkce pro vztah jádro rekreačního prostoru Oplatil – Čeperka a areál Syntezia. Vybrané prostory v zóně 15. Lázeňský areál a lázeňský park Lázně Bohdaneč (stav) - možnosti zvýraznění propojení do okolní krajiny, zdůraznění pěší a cyklistické stezky ve směru areál Čeperka Oplatil a na Kunětickou horu. 16. Golfové hřiště Lázně Bohdaneč (stav) - možnosti zvýraznění propojení do okolní krajiny, zdůraznění pěší a cyklistické stezky ve směru areál Čeperka - Oplatil 17. Severní zázemí Stéblová, rozloha cca 56 ha (II. etapa) - příměstské rekreační aktivity ve volné krajině, např. zřízení obory s chovem vhodných druhů exotické zvěře, specifická ZOO s místní faunou, farma domácích zvířat apod., provozní objekty, venkovní zařízení, parkoviště. 18. Severní zázemí Hrádku, rozloha cca 170 ha (II. etapa) – polyfunkční využití krajiny, zemědělství i příměstské rekreační aktivity ve volné krajině, areál hipoturistiky, ustájení a ošetřování koní, krytá jízdárna, otevřená jízdárna, tréningový prostor, divácký prostor, parkoviště, v širším okolí upravené stezky pro jízdu na koních. 19. Oddělený prostor Explosia a.s., rozloha cca 40 ha (I. až II. etapa) - zrušení nevhodných průmyslových provozů, rekultivace a využití pro vhodné i netradiční funkce sportovního charakteru, přiměřené pozici území na okraji nadregionálního biocentra. 20. Národní přírodní rezervace, NATURA 2000, součást ÚSES, Bohdanečský rybník, rozloha cca 83 ha (stav) – respektované území ochrany přírody a krajiny 21. Pohránovský rybník, rozloha cca 44 ha - významný krajinný prvek (stav) – rybochovný rybník, respektované území ochrany přírody a krajiny

9

Zóna Srch - hlavní nástupní místo do rekreační oblasti Charakteristika zóny Záchytná parkoviště, železniční stanice u rekreačního areálu, přestup na stanici systému lehké kolejové dopravy, stanice autobusů MHD, terminál služeb dopravních, obslužných a informačních, příměstská občanská vybavenost – ubytování, stravování, výstavní areály, komerční služby. Vybrané prostory v zóně 22. Vstupní areál do prostoru Čeperka – Oplatil, rozloha cca 30 ha (II. etapa) - terminál pro rekreační území, parkovací plochy pro špičkovou návštěvnost, informační centrum a základní vybavenost, správa areálu, hospodářské centrum pro údržbu areálu, varianty dopravního navázání na MÚK čyřpruhové silnice I/37, MHD, lehká kolejová železnice. 23. Srch sever, rozloha cca 37 ha (II. etapa) - terminál pro rekreační území, parkovací plochy, informační centrum, motorest a další formy ubytování (vč. kempingu), stravování, sportovní vybavenost, výstavní areál apod.

Zóna Hrobice - doplňkový prostor rekreační oblasti Charakteristika zóny Alternativní menší rekreační vodní plochy, vhodné využití objektu Hrobického dvora, rozsáhlá plocha v zátopové oblasti Q 100např, návrh na krajinářské úprava - zalesnění, alternativně pro účely výstavnictví a jiných prostorově náročných aktivit, –, podpoření zachování nezastavěného území jednak pro vytvoření předělu mezi částí Pardubickou a Králové Hradeckou a současně respektování a doplnění ochranných opatření, krajinářské úpravy – zalesnění území Hrobických podzemních vodních zdrojů. Vybrané prostory v zóně 24. Hrobické podzemní zdroje (stav) - respektovaný vodní zdroj 25. Jezero u Hrobického dvora, rozloha cca 14 ha (výhled. etapa) – alternativní těžba štěrkopísku, následně krajinářsky upravené jezero, doplňkové rekreační využití, přiměřená náplň Hrobického dvora. 26. Oddělující a ochranné území (I. až výhled. etapa) – zalesněné plochy pro doplnění ochranných opatření Hrobických vodních zdrojů, respektovaná omezení daná záplavovým územím Q 100, současně podpora zachování nezastavěného přírodního území, které vytváří zřetelný předěl mezi zázemím Pardubic a Hradce Králové.

10

Zóna Kunětická hora a Kunětický les - dominanta rekreační oblasti Charakteristika zóny Národní kulturní památka hrad Kunětická Hora, význačný turistický cíl, muzeum a informační středisko, místo dalekých výhledů, rozsáhlé ochranné památkové pásmo a krajinné lesnaté zázemí, rybník Baroch. Vybrané prostory v zóně 27. Kunětická hora - Národní kulturní památka (stav) – rozhodující útvar pro vyjádření identity území, respektované památkově chráněné území Národní kulturní památky včetně ochranného pásma. 28. Rybník Baroch, rozloha cca 27 ha - maloplošné zvláště chráněné území (stav) respektované území ochrany přírody a krajiny a navazující okolní lesní plochy

Niva řeky Labe – koridor propojující Pardubice a Hradec Králové Charakteristika zóny Propojení příměstských prostorů Pardubic a Hradce Králové, ochrana přírody (osa nadregionálního biokoridoru), vodohospodářská tématika – ochrana před povodněmi, sport, rekreace, cykloturistika, jezdectví, turistická plavba po Labi. 29. Severní úsek toku Labe – úsek řeky vymezený pro vodní lyžování a alternativní vodní sporty 30. Jižní úsek toku Labe – úsek řeky vymezený pro rychlostní kanoistiku a další nemotorové vodní sporty

Zóna Dříteč, Újezd u Sezemic - levobřežní rekreační zóna (mimo řešené území urbanistické studie) Charakteristika zóny Nižší míra urbanizace levobřežní části území, plánovaná postupná rekultivace ploch technicky využívaných elektrárnou Opatovice pro ukládání odpadu a produkčních materiálů (etapa I. – III.), perspektivní využití zóny: klidová část území, rekreace, sport (golfový areál), harmonická krajina, historie – fragmenty Pernštejnské rybničné soustavy (Újezdský rybník, Bohumilečský rybník).

11

2.3. Doprava Východiska a širší dopravní souvislosti Jádrové území, jehož součástí je též rekreační oblast, leží na křižovatce nadřazených dopravních cest (silnice I/11, I/33, I/35 a I/37, železniční trať č. 010 - I. a III. tranzitní železniční koridor), propojující Prahu a oblast středních a severních Čech s východními Čechami, severní a střední Moravou. V evropských souvislostech jsou vybrané tahy součástí IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN (směr západ - východ) a mezinárodních tahů E 67 a E 442. Atraktivita a rozvojový potenciál tohoto prostoru zásadně vzroste napojením na postupně budovanou dálniční a rychlostní síť ČR. Koridory dálnice D11 a rychlostní silnice R35 jsou v zájmovém území stabilizované s realizačním předpokladem dokončení souvislých úseků dálnice D11 Praha - Hradec Králové - Smiřice a rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové - Opatovice n. Labem - Časy dle usnesení vlády ČR č.145/2001 do r. 2008.

Vnější dopravní návaznosti Příměstská rekreační zóna má z hlediska polohy v dopravních sítích a podmínek zpřístupnění individuální i veřejnou dopravou velmi příznivé podmínky. Rozhodující význam pro vnější dopravní zpřístupnění má nadřazená severojižní osa Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice – Chrudim, tvořená silnicí I/37 Trutnov – Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice – Velká Bíteš a celostátní železniční tratí č. 031 Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice. Silnice I/37, probíhající vně východního okraje rekreačního prostoru, je v úseku Hradec Králové - Chrudim, sever postupně připravována a realizována ve čtyřpruhovém uspořádání s přímým napojením v prostoru Opatovic nad Labem (MÚK Opatovice n. L.) na plánovanou a postupně realizovanou rychlostní silnici R35 Liberec - Hradec Králové – Mohelnice. Nejbližšími mimoúrovňovými křižovatkami na silnici I/37 potenciálně vhodnými pro silniční napojení rekreačního prostoru jsou MÚK Stéblová, doplňkově MÚK Hrobice. Železniční trať č. 031, v žst. Pardubice s přímou návazností na modernizovaný I. tranzitní železniční koridor, je v úseku Pardubice – Hradec Králové sledována ke zdvojkolejnění a začlenění do integrovaného dopravního systému (IDS). IDS předpokládá systémovou integraci a optimalizaci kolejové dopravy s městskou hromadnou dopravou obou jádrových měst, s linkovou autobusovou dopravou, osobní individuální a cyklistickou dopravou (systém P+R). Pro každodenní i rekreační zpřístupnění a obslužnost řešeného prostoru je železnice ekologicky příznivou formou veřejné dopravy, která může v cílovém stavu umožnit zásadnější regulaci individuální automobilové dopravy. Přímou vazbu na rekreační prostor mají stávající železniční stanice Stéblová a zastávka Čeperka. Doplňující význam pro vnější komunikační zpřístupnění rekreační zóny ve směru od Lázní Bohdaneč a Hradce Králové má silnice II/333, procházející podél jejího západního okraje s návaznostmi silnic III/0373 Staré Ždánice – Stéblová a III/3239 Dolany – Hrádek, přímo vstupující a vnitřně obsluhující rekreační prostor.

12

Pro každodenní i rekreační nemotorovou dopravu je příznivá poloha v koridoru jedné z významných os pěší a cyklistické dopravy Lázně Bohdaneč - písníky Oplatil - Labe - Kunětická hora - městské lesy Hradec Králové – Orlice s návaznostmi na již založené či postupně připravované vnitroměstské cyklistické sítě Pardubic a Hradce Králové.

Koncepce vnitřního uspořádání dopravního systému ¾

Základní dopravní systém rekreační zóny tvoří prostorově a funkčně provázaná síť silniční, kolejové a nemotorové dopravy, která je navrhována k etapové realizaci s ohledem na postup těžby štěrkopísku a možné postupné přetváření jednotlivých prostorů pro rekreační funkce a využití.

¾

Vnitřní komunikační systém (v návaznostech na vnější přístupové silnice I/37 a II/333) tvoří silnice III. třídy, z nichž hlavní přepravní funkci přebírá silnice III/0373 Stéblová – Staré Ždánice. V této souvislosti je navrhována její zásadní přestavba ve funkci hlavní přístupové a obslužné trasy (etapový návrh – varianty). Cílem navrhované přestavby je zajištění bezkolizního napojení na budoucí čtyřpruhovou silnici I/37 (přestavba napojení na MÚK Stéblová) a přestavba křížení s železniční tratí č. 031 (etapový návrh - varianty).

¾

V návaznosti na železniční trať č. 031 je v železniční stanici Stéblová navržen „přestupní terminál“ na nově navrhovanou lehkou kolejovou dráhu systému TRAM-TRAIN. Navrhovaná dráha využívá těleso stávající vlečky ve spojení žst. Stéblová - písník Gigant s prodloužením do koncové stanice zázemí písníků Oplatil západ a Čeperka, v opačném směru těleso bývalé vlečky v ose žst. Stéblová – Boudy – areál Explosia s prodloužením v nové stopě do Lázní Bohdaneč, návazně s využitím koridorů vleček společnosti Synthesia s propojením do Pardubic. Takto navržená trasa umožní kontinuální propojení a obsluhu jak vnitřního prostoru rekreační zóny ve spojení Lázně Bohdaneč – žst. Stéblová – Oplatil, západ/Čeperka, tak vztah k širšímu zázemí v relacích Pardubice - Lázně Bohdaneč – žst. Stéblová – Hradec Králové a Pardubice – žst. Stéblová – Oplatil, západ/Čeperka.

¾

Pro dopravu v klidu jsou navrhována plošně regulovaná, stavebně a provozně diferencovaná parkoviště a odstavná stání pro osobní automobily, motocykly, případně autobusy, rozmístěná na hlavních komunikačních vstupech a přestupních uzlech (systém P+R), tj. na vstupu od MÚK Stéblová, při silnici II/333, v prostoru přestupního terminálu žst. Stéblová, podél III/0373 v místě soustředěných sportovních a rekreačních aktivit zóny Bohdaneč–Čeperka.

¾

Kapacitní návrh plošných nároků pro dopravu vychází z odborného odhadu špičkové návštěvnosti a dělby přepravní práce. Pro účely této studie zpracovatel předpokládá celkovou denní návštěvnost 25 000 osob, z toho 40% s využitím hromadné a nemotorové dopravy, 60 % s využitím individuální motorové dopravy. Při teoretické vytíženosti vozidla 2,5 osob/1 vozidlo nároky na celkový počet parkovacích stání ve špičkových dnech v celém rekreačním prostoru představují cca 6000 stání. Celková plocha pro zajištění předpokládaného počtu stání včetně příjezdních a výjezdních komunikací činí cca 150 000 m2.

13

¾

Nadřazený význam s návazností na systém cyklistických tras Pardubicka a Královehradecka mají stezky vedené vně, či v okrajových polohách rekreačního prostoru, tj. Labská, Kunětická a Opatovická, nově navrhovaná podél Opatovického kanálu a návazně Rajské strouhy. Vnější trasy jsou doplněny provázanou sítí vnitřních tras a stezek, příčně propojující nadřazený systém, zpřístupňující a provazující dílčí prostory, přírodní a krajinné lokality, místa soustředěných aktivit a vybavenosti rekreačního prostoru. Navrhovaná síť tras a stezek předpokládá maximální využití pro různé formy pohybu letní a zimní turistiky (cyklistika, pěší a lyžařská turistika, kolečkové brusle, jízda na koni a jiné alternativní pohybové formy).

Návrh dopravního systému a uspořádání v jednotlivých zónách rekreační oblasti Zóna Čeperka – Oplatil Silniční doprava Komunikační napojení a obsluha jádra rekreační oblasti je navrženo z východu od silnice I/37 – MÚK Stéblová prostřednictvím průjezdné silnice III/0373 Srch – Staré Ždánice a koncové III/0376 Stéblová, ze západu okrajově probíhající silnicí II/333 Hradec Králové – Lázně Bohdaneč s návaznostmi silnice III/3239 Dolany – Srch. Silnice II/333, která je jednou z dopravně významných regionálních silnic, je v úseku přimknutém k písníku Oplatil, západ navržena k přestavbě v nové trase s odklonem od břehových partií rekreační vodní plochy. Páteřní silnice III/0373 je ve funkci hlavní přístupové komunikace a současně průjezdné silnice pro každodenní propojení sídelní struktury s přímou návazností na MÚK Stéblová (I/37) navržena k postupné přestavbě. V první etapě návrh sleduje přestavbu krátkého úseku navazujícího na MÚK Stéblová s realizací malé okružní křižovatky, do které budou zaústěny dílčí větvě přeložky silnic III/373, III/0376 a navrhovaná přístupová komunikace k odstavným parkovacím plochám. Ve druhé etapě je navržena rozsáhlejší přestavba, která ve dvou variantách řeší křížení přeložky silnice III/0373 jako hlavní přístupové komunikace s železniční tratí a trasou navrhované lehké kolejové dráhy (var. 1 – silniční podjezd, var. 2 - silniční nadjezd). Varianta 1: přeložka silnice III/0373 je navrhována v umírněnějších parametrech, které jsou z hlediska zásahu do krajinného a přírodního prostředí přiměřenější. Přeložka silnice III. třídy je navrhována v nové trase s jihozápadním odklonem od stávajícího kolizního úrovňového přejezdu železniční tratě. Trasa je vedena v nové stopě s podjezdem pod železniční tratí a lehkou kolejovou dráhou. Záměr vyžaduje prověřit a upřesnit v podrobnější technické studii. Varianta 2: přeložka silnice III/0373, navazující na I. etapu přestavby v prostoru MÚK Stéblová, je vedena v trase východního odklonu od stávající silnice s nadjezdem nad železniční tratí a navrhovanou trasou lehké kolejové dráhy. Přeložka je napojena do stávající trasy severně od písníku Týnišť. Realizace návrhu pro cílový stav předpokládá maximální „naplnění“ a využitelnost rekreačního prostoru, který bude generovat zvýšené nároky na kapacitu, kvalitu a bezkoliznost dopravní infrastruktury. Návrh s rozsáhlou přestavbou kolizních úseků

14

stávající silnice zajistí bezkolizní průjezdnost územím a bezpečné oddělení motorové, kolejové i nemotorové dopravy. Kolejová doprava Pro zpřístupnění a obsluhu rekreační zóny veřejnou dopravou je navrhovaná lehká kolejová doprava systému TRAM-TRAIN, vedená v ose Pardubice - Lázně Bohdaneč – Boudy – Stéblová – žst. Stéblová – Oplatil, západ/Čeperka. Trať v maximálním rozsahu využívá stávající těleso dnes provozovaných a z části již zrušených vleček. V navrhovaném přestupním terminálu - žst. Stéblová navazuje na celostátní trať č. 031. Obsluhu rekreačního prostoru Čeperka - Oplatil a návaznost na sídelní strukturu a dílčí aktivity zajišťují zastávky: Stéblová, žst. Stéblová, zázemí písníků Gigant a Oplatil, západ (koncová stanice) s vazbou na širší prostor a zázemí s hlavními zastávkami Boudy, Lázně Bohdaneč, Pardubice. Doprava v klidu Jádrové území rekreačního prostoru s výraznou koncentrací rekreačních, pobytových turistických a sportovních aktivit klade vysoké prostorové nároky na zajištění podmínek pro dopravu v klidu. V tomto prostoru je situován převažující podíl parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla. Podle předpokladu celkový počet parkovacích stání ve špičkových dnech v celém rekreačním prostoru dosahuje cca 6000 stání, což odpovídá plošným nárokům v rozsahu 150 000 m2. Přesnější bilance nároků musí být zpracována v podrobnějších dokumentacích v návaznosti na jasněji specifikované funkce, lokalizaci a charakter zařízení, služeb apod.. Obecně lze potvrdit, že předpokládané nároky dopravy v klidu lze v rekreačním prostoru zajistit. Zásady pro umístění a diferenciaci parkovišť a odstavných stání: •

parkoviště a odstavná stání by měla být řešena podle místních podmínek v kapacitně omezeném rozsahu s citlivým zakomponováním do přírodního prostředí a daného prostoru (max. počet stání 60 – 150)

•

parkoviště a odstavná stání v blízkosti sportovně rekreačních zařízení a vybavenosti s předpokladem celoročního intenzivnějšího využívaní by měla být řešena komplexně jako součást širšího prostoru a příslušné stavby

•

záchytná parkoviště v extravilánu na vjezdech do rekreačního prostoru, případně v místě přestupního terminálu (systém Park +Ride), kde lze předpokládat převážně sezónní využití, zpracovatel doporučuje řešit jako víceúčelovou plochu s větším důrazem na zachování přírodního charakteru

•

z hlediska sezónního špičkového provozního využívání parkovišť a odstavných stání je podporována progresivní forma s časově, prostorově a ekonomicky odstupňovanými podmínkami využívání. Tato forma může být významným nástrojem pro omezení vjezdu a přirozenou regulaci motorové dopravy v jádrovém prostoru.

Nemotorová doprava Páteřními nadřazenými cyklistickými trasami (stezky pro nemotorovou formu dopravy a pohybu) rekreační zóny Čeperka - Oplatil jsou navrhované stezky vedené podél Opatovic-

15

kého kanálu v ose Opatovice n. Labem – Čeperka s rozvětvením do dvou os: 1. - Oplatil, západ – Lázně Bohdaneč – Přelouč, 2. - Stéblová – Doubravka – Pardubice (tzv. Stéblovská, podél železniční tratě). Obě páteřní osy jsou propojeny navrhovanou cyklostezkou vyššího významu, vedenou podél Rajské strouhy, severního okraje písníků Oplatil-západ, Oplatilstřed a Týnišť. Na tyto nadřazené stezky navazuje provázaná síť lokální cyklostezek vedená mezi písníky Oplatil-západ a Oplatil-střed směrem k areálu Explosia. V rekreačním prostoru Lázně Bohdaneč a okolí se tato síť dále rozvětvuje ve směrech na Lázně Bohdaneč (kolem golfu), Hrádek, Kunětickou horu a Pardubice. Navrhované trasy budou řešeny jako segregované cyklostezky s plným oddělením od komunikací s motorovou dopravou. Součástí těchto stezek bude komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

Zóna Lázně Bohdaneč a okolí Silniční doprava Komunikační napojení a obsluha rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí je navrženo ze severovýchodu od silnice I/37 – MÚK Stéblová prostřednictvím průjezdné silnice III/3239 Srch – Dolany, ze severu a z jihu středem probíhající silnicí II/333 Hradec Králové – Lázně Bohdaneč s návaznostmi na navrhovaný jižní obchvat Lázní Bohdaneč po silnici I/36. Silnice II/333 je nejvýznamnější obslužnou osou této rekreační zóny, která komunikačně propojuje celou jádrovou část rekreačního prostoru. Kolejová doprava Pro zpřístupnění a obsluhu rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí, návazně Čeperka – Oplatil veřejnou dopravou slouží navrhovaná lehká kolejová doprava systému TRAM-TRAIN, vedená v ose Pardubice - Lázně Bohdaneč – Boudy – Stéblová – žst. Stéblová – Oplatil, západ/Čeperka. Obsluhu rekreačního prostoru Lázně Bohdaneč a okolí zajišťují zastávky Boudy a Lázně Bohdaneč. Návaznosti na sídelní strukturu a dílčí aktivity v širším prostoru zajišťují navazující zastávky (stanice): Pardubice, Stéblová, žst. Stéblová, zázemí písníků Gigant a Oplatil, západ (koncová stanice). Doprava v klidu Převažující podíl parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla.pro celý jádrový rekreační prostor je zajištěn v blízkosti MÚK Stéblová. Hlavní parkovací nabídka je situována podél vstupní silnice III. třídy Srch – Dolany a to v prostorech Stéblová a Boudy. Obě lokality jsou vhodně napojeny na síť pěších a cyklistických tras a stezek. kapacity pro dopravu v klidu svým objemem představují pouze doplňkovou nabídku. Parkoviště a odstavná stání by měla být řešena podle místních podmínek v kapacitně omezeném rozsahu s citlivým zakomponováním do přírodního prostředí a daného prostoru (max. počet stání 20 – 30, nezbytné zpřesnit v podrobnějším stupni dokumentace).

16

Nemotorová doprava Páteřními nadřazenými cyklistickými trasami (stezky pro nemotorovou formu dopravy a pohybu) rekreační zóny Lázně Bohdaneč a okolí jsou navrhované stezky vedené od severu prostorem Čeperka – Oplatil v západní ose Oplatil, západ – Lázně Bohdaneč – Přelouč a ve východní ose podél železniční tratě Stéblová – Doubravka – Pardubice (tzv. Stéblovská). Na tyto nadřazené stezky navazuje provázaná síť lokální cyklostezek vedená od severu mezi písníky Oplatil-západ a Oplatil-střed směrem k areálu Explosia. V rekreačním prostoru Lázně Bohdaneč a okolí se tato síť dále rozvětvuje ve směrech na Lázně Bohdaneč (kolem golfu), Hrádek a Kunětickou horu. Navrhované trasy budou řešeny jako segregované cyklostezky s plným oddělením od komunikací s motorovou dopravou. Součástí těchto stezek bude komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

Zóna Srch Silniční doprava Hlavní nástupní místo do rekreační oblasti pro motorovou dopravu, situované při silnici I/37 a MÚK Stéblová. V koordinaci s plánovaným zkapacitněním silnice I/37 je tento prostor navrhován k přestavbě včetně stávající MÚK Stéblová a navazujících silnic III/0373 Srch – Staré Ždánice a III/0376 Stéblová. Návrh předpokládá dílčí přeložky těchto silnic s napojením do malé okružní křižovatky, odkud bude doprava bezkolizně roznášena do všech požadovaných směrů nezávisle na vlastní křižovatce - MÚK Stéblová. Doprava v klidu V přímé návaznosti na navrhovanou malou okružní křižovatku jsou do tohoto prostoru situována hlavní záchytná parkoviště pro osobní automobily, motocykly, případně autobusy, vázaná na návštěvnost rekreačních zón Čeperka – Oplatil a Lázně Bohdaneč a okolí. Specifikace nároků na počet stání bude provedena v navazujících dokumentacích. Dotčený prostor nabízí relativně rozlehlé plochy pro zřízení prostorově dělených, samostatných záchytných parkovišť Nemotorová doprava Podmínkou využitelnosti těchto okrajových záchytných parkovišť je zřízení lokální sítě navazujících stezek pro pěší, cyklisty apod., které zajistí návštěvníkům bezpečné zpřístupnění jádrového prostoru. Přechod železniční tratě zpracovatel doporučuje řešit v koordinaci s variantou přeložky silnice III/0373 (varianty 1, 2). V případě preferované varianty 1 bude podchod pro pěší řešen ve společném koridoru )prostorové oddělení) v rámci silničního podjezdu, v případě varianty 2. prostorově rozvolněným podchodem pro pěší s maximálním ohledem na rekreačně přírodní charakter prostředí.

17

Zóna Hrobice Silniční doprava Vnější komunikační zpřístupnění rekreační zóny Hrobice je prioritně zajištěno od MÚK Stéblové z navrhované přeložky silnice III/0373 – varianta 2 a navazující nové místní komunikace, případně silnice III. třídy, vedené v souběhu s Velkou strouhou a následně silnicí I/37 ve směru k Hrobickému Dvoru. V závislosti na případném naplnění a využití rezervní plochy pro účely výstavnictví a jiných aktivit je etapově navrženo propojení této komunikace vedené kolem Hrobického Dvora s MÚK Hrobice. Tím bude zajištěno zpřístupnění rekreační zóny ve směru od silnice I/37 ze dvou na sobě nezávislých směrů. Vnitřní obsluhu a návaznost na rekreační zónu Čeperka - Oplatil bude současně zajišťovat nově upravená a prodloužená místní komunikace vedená od silnice III/0373 podél východního okraje písníku Gigant severním směrem s napojením na stávající místní komunikaci Podůlšany – Čeperka. Obě tyto komunikace jsou součástí vnitřního lokálního systému s předpokládanou regulací a usměrněním pohybu motorové dopravy (zklidněná komunikace - zóna 20). Kolejová doprava Zónou Hrobice prochází železniční trať č. 031, která bude pro přímé zpřístupnění severní části rekreační zóny hlavním přepravním systémem. V této souvislosti bude posílen význam železniční zastávky Čeperka, která je situovaná přímo v trase navrhované cyklistické stezky kolem Opatovického kanálu. Nemotorová doprava Nadřazený význam má v této oblasti navrhovaná cyklistická stezka vedená podél Opatovického kanálu ve směru na Lázně Bohdaneč a Pardubice, opačně Hradec Králové. Vazbu na prostor soustředěné vybavenosti a aktivit kolem písníků Týnišť, Oplatil zajišťuje navrhovaná cyklistická stezka vedená v ose místní komunikace východně od písníku Gigant.

Zóna Kunětická hora a Kunětický les Silniční doprava Prostor Kunětické hory je komunikačně propojen s jádrovými prostory Čeperka – Oplatil a Lázně Bohdaneč a okolí silnicemi III. třídy č. 0373 (směr Staré Ždánice) a č. 0375 (směr Hrádek, Dolany). Ze směrů od Pardubic a Hradce Králové (I/37 – MÚK Hrobice) je zpřístupněn a obsluhován silnicí II/324. Silniční síť je v této oblasti stabilizovaná. Předpokládaná umírněná a rovnoměrně rozprostřená návštěvnost bez větší koncentrace nevyžaduje zvláštní opatření a přestavbu. Doprava v klidu Doprava v klidu bude v této oblasti zajišťována plošně rozprostřenou sítí drobných parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla s důrazem na zachování přírodního charakteru a zakomponování těchto staveb do harmonické krajiny.

18

Nemotorová doprava Tradiční pro pěší a cykloturistiku jsou spojení Pardubice – Kunětická hora, Lázně Bohdaneč – Kunětická hora s pokračováním severně na Němčice – Hrobice, dále s rozvětvením na Opatovice nad Labem a na jádrový prostor Čeperka - Oplatil s napojením na stezku kolem Opatovického kanálu. Nadřazenou cyklotrasou je spojení Pardubice - Kunětická Hora s pokračováním podél pravého břehu Labe do Hradce Králové. Na tuto páteřní cyklotrasu navazuje síť lokálních cyklotras, z nichž některé umožňují napojení na levobřežní trasy podél Labe. Navrhované trasy by měly být řešeny jako segregované cyklostezky s maximálním oddělením od motorového provozu. Součástí těchto stezek by měla být komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

Zóna Polabí Koridor řeky Labe umožňuje rekreační a turistické propojení příměstských prostorů Pardubic a Hradce Králové s návaznostmi na dílčí aktivity a rekreační prostory Kunětické hory a Dřítče – Újezdu. Páteří tohoto prostoru je vodní tok Labe a oboustranná cyklistická a pěší stezka Vodní doprava a rekreační plavba Tok řeky Labe je v úseku Hradec Králové – Pardubice navržen k intenzivnímu využití pro rekreační a turistickou plavbu, vodní sporty a nejrůznější sportovně turistické aktivity s důrazem na ochranu krajinných a přírodních hodnot jak vlastního toku, tak jeho krajinného zázemí. Navrhovaná centra a aktivity jsou úzce provázaná se sítí cyklistických a pěších tras a stezek zpřístupňující jednotlivé části celého rekreačního prostoru. Výchozí centra pro rekreační plavbu (rekreační parníky, malá motorová a bezmotorová plavidla včetně kajutových): Hradec Králové, Pardubice. U výchozích center se předpokládá posílení zázemí a vybavenosti s nabídkou komplexních služeb včetně půjčoven plavidel, kol, odstavných parkovišť pro automobily apod.. Přístaviště pro rekreační parníky a malá plavidla: Hradec Králové-Pražské Předměstí, Vysoká nad Labem, Bukovina (MÚK na R35), Dříteč, Němčice, Kunětice, Pardubice Úsek Labe doporučený k podpoře a rozvoji nemotorových vodních sportů (např. rychlostní kanoistika, plachtění): Němčice - Kunětice. Úsek Labe doporučený k podpoře a rozvoji motoristických vodních sportů (např. vodní lyžování, vodní skútry apod.) včetně potřebného zázemí: Opatovice – Bukovina – Dříteč (v okolí křižovatky R35 a přístaviště Bukovina – vhodné podmínky dopravní pro zpřístupnění a rozvoj komplexních služeb včetně ubytování – motorest na trase R35). Doprava v klidu Doprava v klidu bude v této oblasti zajišťována plošně rozprostřenou sítí maloplošných parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla, soustředěná především do prostorů pří-

19

stavišť a výchozích center. Důraz musí být kladen na zachování přírodního charakteru a zakomponování těchto staveb do krajiny. Nemotorová doprava Páteří jsou nadřazené cyklostezky vedené po obou březích Labe ve spojení Hradec Králové – Pardubice (součást nadregionálních tras) s pokračováním a návaznostmi sítě lokálních pěších a cyklotras, které umožňují mezibřežní propojení a návaznosti ve směru ke Kunětické hoře, Lázním Bohdaneč a celému jádrovému území Čeperka – Oplatil – Lázně Bohdaneč. Součástí těchto stezek by měla být potřebná vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

Zóna Dříteč – Újezd Silniční doprava Rekreační prostor je lokalizován východně od silnice III. třídy Hradec Králové – Dříteč – Sezemice a jižně od připravované rychlostní silnice R35. Příznivá návaznost na R35 bude zajištěna prostřednictvím MÚK Bukovina. Doprava v klidu Doprava v klidu bude v této oblasti zajišťována plošně rozprostřenou sítí drobných parkovišť a odstavných stání pro motorová vozidla, vázaná na jednotlivé aktivity a vybavenost. Zvláštní důraz by měl být kladen na zachování přírodního charakteru a zakomponování těchto staveb a zařízení do harmonické krajiny. Nemotorová doprava Významnou pro tuto oblast je oboustranná Labská pěší a cyklistická stezka, která umožňuje zpřístupnění ze směrů od Pardubic i Hradce Králové. Pro vzájemné propojení jednotlivých rekreačních zón je navrhována síť příčných cyklistických tras s návazností na Opatovickou stezku a lokální stezky jádrových oblastí Čeperka – Oplatil a Lázně Bohdaneč a okolí. Navrhované trasy jsou doporučeny jako segregované cyklostezky s maximálním oddělením od motorového provozu. Součástí těchto stezek by měla být komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

20

2.4. Vodní hospodářství Řešený prostor mezi Pardubicemi a Opatovicemi je vodohospodářsky výjimečně složité území, bohaté na zdroje vody povrchové i podzemní. Rozsáhlá síť povrchových vodních toků a kanálů zde byla upravována už od středověku (Opatovický kanál) a v návaznosti byla vybudována rozsáhlá rybniční soustava. Zvodnělé labské štěrkopískové terasy pokrývající celé zájmové území jsou využívány k vodárenským odběrům podzemní vody a v posledních desetiletích i masivně odtěžovány. Regionálně významné zdroje pitné vody je zde nutné trvale zachovat, pokračující těžba štěrkopísku stávající vodní útvary dále významně rozšíří.

Vodní toky a útvary, ochrana před povodněmi, záplavová území Rozšíření urbanizace širšího prostoru Čeperka – Oplatil může ovlivnit odtokové poměry a při eventuelních stavebních zásazích do inundace Labe a jeho přítoků bude nutno zajistit, aby v úhrnu nedošlo ke zhoršení průchodu povodňových vln (k jejich zpomalení a následnému vzdouvání vody). Protipovodňová ochrana JÚHPA bude v širších vztazích posílena stavbami výše v povodí Labe (nádrž Mělčany, na Dědině, poldry v povodí Třebůvky, přivaděč z Metuje na vodní dílo Rozkoš) Labe je hlavním recipientem na východním okraji zájmového území. Koryto toku je pod Opatovicemi upraveno pouze na pětiletou velkou vodu Q5, v profilu Hrobice pak už na velké vody Q5 – Q20. Rozsáhlé záplavové území směrodatné stoleté povodně Q100 sleduje v podstatě hlavní tok – v grafické příloze 1:10 000 je vymezeno podle podkladu Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. Aktivní zóna záplavového území zde není vymezena. Hydrologicky náleží zájmové území do mezipovodí Labe od odpojení Opatovického kanálu po ústí Rajské strouhy, vymezené ČHP 1-03-04-029, 1-03-04-038+042 a 1-03-04-063. Nejvýznamnějším povrchovým tokem je Opatovický kanál, vybudovaný v r. 1514 v délce 31,8 km. Při kapacitě 6,5 m3/s převádí vodu z Labe od Opatovic do Semína. Toto vodní dílo je technickou památkou a vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 333/2003 Sb. je Opatovický kanál zařazen mezi významné vodní toky. Přímým recipientem řešeného území je Rajská stoka (ČHP 1-03-04-037, 1-03-04-038). která kříží Opatovický kanál v prostoru západně od Čeperky, obchází na severu a na západě písník Oplatil, odvodňuje oblast Stéblové a níže po toku i Lázně Bohdaneč. Obdobnou funkci má kapacitní recipient Velká strouha, odvodňující prostor železniční tratě a hlavní komunikace I/37 od Čeperky přes Stéblovou a Hrádek-Pohránov. Jádro řešeného území tvoří rozsáhlé vodní útvary, zatopené písníky po těžbě štěrkopísku. Jsou to:

21

¾

Oplatil - západ, plocha cca 83 ha, objem vody cca 4,56 mil m3

¾

Oplatil – střed 58 ha, vodní zdroj, objem vody cca 3,48 mil m3

¾

Týnišť, (Oplatil-východ), plocha 27 ha, objem vody cca 2,16 mil m3

¾

Gigant, plocha cca 17 ha, objem vody cca 1,0 mil m3

¾

Oplatil – jih (Na Hrádku), plocha cca 53 ha, objem vody cca 2,5 mil m3

Další cca 100 ha nová vodní plocha vznikne po skončení těžby štěrkopísku v dnes roztěženém území. Velmi dobrá jakost vody v jezerech po těžbě štěrkopísku je předurčuje jak k vodárenským odběrům (dnes je využíván pouze Oplatil - střed), tak k intenzivnímu využití pro letní rekreaci u vody. Ukazatelé a hodnoty přípustného znečištění „koupacích vod“ jsou stanoveny v příloze č.3 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Podzemní vody, hydrogeologické poměry Bazální svrchnokřídové sedimenty jsou tvořeny cenomanskými propustnými pískovci a slepenci s artésky napjatou vodou. Minerální voda cenomanu je v Lázních Bohdaneč jímána 365 m hlubokým vrtem k lázeňským účelům. (Rašelina pro léčebné účely je odebírána z ložiska peloidů „Rozkoš“ poblíž města a ze vzdálenějšího ložiska peloidů Libišany.) Artéský strop cenomanské zvodně tvoří komplex turonských slínovců. Kvartérní sedimenty zájmového území náleží k jihozápadnímu okraji hydrogeologického rajonu č. 112 – Kvarterní sedimenty Labe po Pardubice. Mocnost zvodnělé štěrkopískové vrstvy nad úrovní křídového reliéfu dosahuje 8 -11 m. Směr pohybu podzemní vody je určován modelací a spádem křídového podloží; místy je ovlivňován odvodněním kolektoru a čerpáním podzemních vod. Kromě zásobování části místních obcí je exploatován především soustavou několika desítek vrtaných studní v oblasti Hrobice - Čeperka, odkud je přes úpravnu vody Hrobice trvale čerpáno až 90 l/s pitné vody do Východočeské vodárenské soustavy. Trvalá hladina podzemní vody v území těžby štěrkopísku je cca 1 m pod terénem, hloubka samozřejmě kolísá v závislosti na srážkách.

Ochrana vodních zdrojů Dvoustupňová ochrana významných zdrojů pitné vody podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. a navazujících vyhlášek v platném znění je v zájmovém území uplatněna pro podzemní vody v oblasti vrtů Hrobice – Čeperka a u zdroje povrchové vody, písníku Oplatil – střed. Rozsah ochranných pásem 1. a 2. stupně je vyjádřen v grafické části. Obecně je dnes tendence ochranná pásma vodních zdrojů minimalizovat s ohledem na složitost vztahů k vlastníkům pozemků. Pro ochranná pásma 1. stupně platí tyto zákazy a omezení: •

v pásmu lze budovat pouze tu činnost a stavby související s vodárenským využitím vod pro vodárenskou soustavu Východní Čechy

22

•

je zakázáno těžit zemní hmoty a provádět zemní práce, narušující krycí vrstvy

•

v pásmu nesmí parkovat motorová vozidla

•

je zakázáno využívat pásma ke sportovním činnostem a rekreaci

•

při výchovných a obnovných těžbách dřeva je třeba vytěženou biomasu vyklidit mimo pásmo

Navrhovaný rozvoj letní rekreace s koupáním na severozápadním okraji písníku Oplatilzápad spadá do stávajícího ochranného pásma 2. stupně odběru z písníku Oplatil-střed. Pro posouzení možného nepříznivého ovlivnění vodárenského odběru se navrhuje zpracovat hydrogeologickou studii, na jejímž podkladě bude možné zmenšit rozsah ochranného pásma 2. stupně, případně vymezit podmínky pro řízenou rekreaci u vody uvnitř ochranného pásma.

Zásobování pitnou vodou Z veřejných vodovodů v rámci vodárenské soustavy Východní Čechy je na Pardubicku zásobováno 95 % obyvatel – prakticky celé řešené území je tak zásobováno kvalitní pitnou vodou. K významným zdrojům vodárenské soustavy patří úprava vody Hrobice o kapacitě 200 l/s, která upravuje podzemní vody ze zdroje Hrobice-Čeperka i vodu z vodního útvaru Oplatil – střed. Povolený odběr vody ze zdrojů Hrobice-Čeperka je 90 l/s, z vodního útvaru Oplatil – střed pak 110 l/s. Skutečné současné odběry se pohybují okolo 60 % těchto hodnot. Navrhované rozvojové zóny v oblasti Stéblové bude možno bez problému napojit na vodovodní přivaděč do obce z Lázní Bohdaneč. Obdobně v prostorech východně od komunikace I/37 je možné zajistit napojení rozvojových ploch na vodovod v obci Srch. Z vodojemu na Kunětické hoře je zásobován pitnou vodou i prostor dnešní těžby štěrkopísku. Z těchto řadů může být řešeno i napojení budoucích objektů v řešených územích.

Kanalizace a čistění odpadních vod Odvádění splaškových odpadních vod z bytové zástavby a jejich účinné čištění je zásadním předpokladem pro trvalé udržení jakosti podzemních i povrchových vod v řešeném území. Převážná část sídel v bezprostředním zázemí písníků už má vybudované kanalizace a ČOV. Stéblová – v obci je tlaková kanalizace s čerpáním splaškových vod do obce Srch. Srch – obec má rovněž tlakovou kanalizaci s přečerpáváním do kanalizační sítě Pardubic. Hrádek a Pohránov – obec připravuje výstavbu oddílné splaškové kanalizace s přečerpáváním do obce Srch. Alternativou je eventuelní napojení na kanalizační sběrač z papírenského závodu u elektrárny Opatovice. Hrobice - vybudována je zde tlaková kanalizace a čistírna odpadních vod. Připojeny jsou i Němčice. Čeperka - obec je odkanalizována na stávající ČOV Opatovice.

23

Staré Ždánice – buduje se zde tlaková splašková kanalizace a ČOV. Samostatným kanalizačním přivaděčem je sem možno přivést odpadní vody ze stávajících průmyslových provozoven z prostoru severně od písníku Oplatil. Obdobně by bylo možno odkanalizovat i výhledovou rekreační zástavbu perspektivně lokalizovanou prostoru těchto areálů (s odpovídajícím rozšířením kapacity ČOV). Zásadním investičním záměrem je 16 km dlouhý kanalizační výtlak DN 500 z Opatovic na centrální čistírnu odpadních vod pro Pardubice a okolní obce v Semtíně. Tímto způsobem by byly odváděny odpadní vody z plánovaného papírenského závodu u elektrárny Opatovice. Na tento sběrač by bylo možno přepojit odpadní vody z Čeperky, Hrobic a Hrádku s Pohránovem. Z navrhovaných rozvojových lokalit a území bude možno odvádět čerpáním splaškové odpadní vody kombinovaným způsobem (gravitačně a čerpáním). Navrhovaný rozvoj na plochách prostoru dnešní těžby štěrkopísku bude odkanalizován do nové místní čistírny odpadních vod ve Starých Ždánicích. Další rozvojová území v jihovýchodní části řešeného území mohou být připojena na kanalizační systémy obcí Stéblová a Srch. V úvahu přichází též napojení na připravovaný dálkový kanalizační výtlak z uvažované papírny v areálu elektrárny Opatovice do ČOV v Semtíně.

2.5. Energetika Zásobování elektrickou energií Energetické nároky rozvojových ploch nevyvolají přímé požadavky na realizaci dalších nadřazených napájecích bodů. Navíc se předpokládá posílení klíčových napájecích bodů pro zajištění větší spolehlivosti a kvality dodávky elektrické energie do jádrových měst Pardubic a Hradce Králové i pro mezilehlé území. TR 110/35 kV Hradec Králové – západ a Pardubice – jih. Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace předpokládala částečnou obnovu rozvodného systému VVN 110 kV. Jeho součástí je i navrhovaná přeložka vedení VVN 2x110 kV (V1171-2), které v severojižním směru protíná celou rekreační oblast Čeperka – Oplatil. Z informativní konzultace na VČE v Hradci Králové vyplynulo že schůdné řešení spočívá v přeložení tohoto vedení do trasy souběžné se stávajícím vedením 2x110 kV (V 931-6) v úseku Elektrárna Opatovice – Srch – Bohdaneč. Navrhované řešení podporuje menší délka přeložky i možnost využití části úseku edení V 1171-2 v trase Bohdaneč – TR Opočinek. Předpokládaná délka přeložky je cca 9 km. Zvažovaná varianta přeložení předmětného vedení do souběhu s vedením 1 x 110 kV (V 933) by se sice z hlediska urbanistického jevila jako vhodná, protože zcela obchází celý rekreační prostor, ale vzhledem ke značné délce a vysokým investičním nákladům není úsekovými specialisty doporučována.

24

Zásobování teplem Výsledná varianta počítá s existencí a rozvojem systému centrálního zásobování teplem se základním zdrojem tepla v elektrárně Opatovice. V časovém horizontu do r. 2015 – 2020 se předpokládá: ¾

současný rozsah areálu EOP včetně uvažovaných rozvojových provozů bude zachován, nedojde k překročení silnice I/37.

¾

stávající i eventuelně rozšiřované provozy budou respektovat hodnoty okolní příměstské krajinné rekreační oblasti a přilehlá území vodohospodářských zájmů (předpoklad uložení některých úseků primárních horkovodů do podzemních kanálů, přeložky některých vedení VVN).

V časovém horizontu r. 2020 – 2050 se předpokládá: ¾

nebude-li z technologických a jiných důvodů uplatněno jiné řešení zásobování území JÚHPA teplem, předpokládá se u zachovaného provozu EOP a SCZT zásadní modernizace technologických a stavebních zařízení. Jedním ze znaků modernizace bude bezodpadová (nízkoodpadová technologie), umožňující redukci odkališť a jejich vhodnou rekultivaci.

¾

současný rozsah areálu EOP včetně uvažovaných rozvojových provozů bude zachován, nedojde k překročení silnice I/37.

¾

stávající i eventuelně rozšiřované provozy budou respektovat hodnoty okolní příměstské krajinné rekreační oblasti regionálního významu a přilehlá území vodohospodářských zájmů.

¾

dojde k omezení rozsahu vedení VVN v krajině (sdružování vedení, výkonnější vedení, přeložky konfliktních tras).

¾

citlivé vedení primárních horkovodních tras (vložení do podzemních kanálů ve vybraných částech území, integrace do krajiny, ozelenění atd.)

¾

spolupráce se systémy využívajícími alternativních primárních zdrojů energie (zdroje využitelné v decentralizovaných zařízeních, obnovitelné zdroje a jiné v kombinaci s radikálním pokrokem v šetření energiemi).

Pro urbanistický rozvoj navrhovaný studií se nejeví potřeba napojení na soustavu centrálního zásobování teplem (CZT) se základním zdrojem tepla v elektrárně Opatovice. Pokud by k takovým nárokům v dlouhodobém výhledu došlo, je možno rozvojové aktivity napojit na systém CZT procházející ve vzdálenosti 2 – 3 km. Zachování stávajícího systému CZT se předpokládá minimálně do roku 2050. Urbanistická studie doporučuje aby vedení CZT v prostorech kde kříží Kunětický les bylo provedeno uložení vedení pod zem, tak aby nerušilo rekreační charakter Zóny Kunětická hora. Citlivé vedení primárních horkovodních tras (vložení do podzemních kanálů v dalších vybraných částech území, integrace do krajiny, ozelenění atd.)

25

Zásobování plynem Jádrové území Hradecko–pardubické aglomerace má vysoký stupeň plynofikace. V řešeném území je většina obcí dotčených urbanistikou studií plynofikovány. Plynofikace nebyla provedena pouze v obci Čeperka, která je situována v blízkosti elektrárny Opatovice a má bezprostřední přístup k vedení centrálního zásobování teplem. Rozmístění vysokotlakých regulačních stanic je pro stávající zástavbu dostatečné. Dodávky zemního plynu z vysokotlakých regulačních stanic do jednotlivých sídelních lokalit se vesměs uskutečňuje středotlakými plynovody. Případě dosud neujasněných nároků na plynofikaci rozvojových lokalit rekreačního území není problémem rozšíření stávající středotlaké sítě podle konkrétních záměrů. V časovém horizontu do r. 2015 – 2020 se předpokládá: ¾

zahuštění plynovodních sítí v doposud neplynofikovaných lokalitách

¾

rozšíření pokrytí SCZT do obce Čeperka

V časovém horizontu do r. 2050 se předpokládá: ¾

při zachování EOP možnost změny paliva na zemní plyn, v minulosti byla zpracována projektová dokumentace na VTL přípojku plynu ukončenou v regulační stanici pro EOP.

2.6. Životní prostředí - hygiena prostředí (vybrané úseky problematiky)

Na hygienickou kvalitu životního prostředí v příměstské rekreační oblasti Čeperka – Oplatil mají vliv existující zdroje znečišťování ovzduší a zdroje hluku v bezprostředním okolí prostoru, zejména Elektrárna Opatovice a silnice I/37, ale také realizace nových záměrů a dopravních staveb (zkapacitnění a modernizace tras původních: dopravní stavby: R35 čtyřpruh, I/37 zkapacitnění na 4-pruh, železniční trať 031 - zkapacitnění na dvoukolejnou trať). Počítá se s několika novými významnými průmyslovými zdroji: Zařízení na energetické využívání odpadu (EVO Opatovice), Papírna Labe a Oblilný lihovar na výrobu bioethanolu. V Elektrárně Opatovice - EPO (International Power Opatovice, a.s.) vznikne nový elektrárenský blok, který jako palivo může využívat obnovitelné zdroje (dřevní štěpky a pelety). V minulé etapě – konceptu US oblasti Čeperka – Oplatil byl předložen názor, že vzhledem k tomu, že v tomto prostoru vznikne pravděpodobně více nových aktivit (papírna, lihovar - viz dále), dojde k synergickému efektu (zvýší se emisní hodnoty, dopravní zátěž a s tím spojený hluk i emise, apod.) a tedy bude třeba vlivy na životní prostředí bilancovat společně. Problémy z hlediska emisí i hluku přináší silniční doprava. Vzhledem k vyšší frekvenci vzájemných dopravních vztahů v tomto průmyslovém jádru Hradecko-pardubické aglomerace budou emise škodlivin z dopravy do ovzduší a nadlimitní hluk provázet zejména hlavní (tzv. nadřazenou) dopravní síť (ta je však vedena z hlediska vlivů na obyvatelstvo nekonfliktně, mimo zastavěná území, mimo rekreační prostor Čeperka - Oplatil). Vliv hluku z leteckého

26

provozu bude omezen prakticky výhradně na prostory v okolí letiště Pardubice nebo letiště Hradec Králové. Globálním přínosem pro životní prostředí je zavádění systémů „čistší produkce“, směřující k omezování emisí a ke snížení produkce odpadů z výrob. Součástí této strategie je uplatnění nejlepších dostupných technologií (BAT) ve výrobním procesu. Součástí integrovaného povolení - IPPC (dle zákona č. 76/2002 Sb.) je mj. posouzení navrhovaných technologií z těchto hledisek. Proces integrovaného povolení proběhl též u EOP (O3/2006), předpokládá se též u nově vznikajících firem. Efektivnímu nakládání se surovinami a energiemi napomáhá zavádění systémů EMS a EMAS, které najde v souvislosti se začleněním ČR do evropských struktur významné uplatnění.

Emisní a imisní situace Energetický a tepelný zdroj Elektrárna Opatovice, a.s. (EOP) bude nadále hlavním zdrojem emisí celého širšího území – Hradecko – pardubické aglomerace. Z toho vyplývá i největší podíl na znečišťování ovzduší. Pozitivní je centralizace energetických zdrojů a tedy i emisní zátěže do jediné lokality, aniž by byly budovány další významné tepelné zdroje. Touto centralizací se zároveň vytvářejí vhodné podmínky pro další snižování emisí přímo u zdroje. Z původní výše emisí SO2 před rokem 1990 (60 tis. tun/rok) došlo k významnému snížení (na 7 tisíc tun/rok), v souvislosti s instalací odsíření došlo i k poklesu emisí tuhých látek. U EOP existují dále významné rezervy pro možnost intenzifikace odsiřovacího procesu, dále by měla probíhat redukce NOx, později též výměna kotlů. Dle Nařízení vlády č. 351/2002 Sb. byly Elektrárně Opatovice stanoveny individuální emisní stropy pro SO2: 5000 t/r (k roku 2008) a pro NOX: 4500 t/r (k roku 2008). Ačkoliv okres Pardubice patří mezi emisně nejproduktivnější okresy České republiky, je kvalita ovzduší díky rozptylovým podmínkám příznivá. Oblast v okolí elektrárny Opatovice není vymezena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Z analýzy všech měřených ukazatelů vyplývá, že během roku 2004 došlo v případě SO2 ke snížení imisí, ke zvýšení imisí tuhých látek (TZL) – frakce PM10, stagnaci u škodliviny NOx (průměrných hodnot). Vzestupná tendence NOx (zejména maximálních hodnot) je dána narůstající intenzitou automobilové dopravy. Vzestupná tendence NOx je doprovázena zvyšujícími se koncentracemi uhlovodíků a přízemního ozonu v letních měsících.

Záměry v okolí zájmového území V okolí zájmového území – rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil, v území sousedícím z východní strany leží areál tepelné elektrárny Opatovice. Částečně v tomto areálu, částečně v blízkém sousedství se v současné době připravuje nebo zvažuje realizace několika investic – umístění firem: ¾

Zařízení na energetické využívání odpadů – EVO Opatovice a.s. (Akciová společnost byla ustavena 10/2005)

27

¾

Papírna Labe – firma Myllykoski Continental GMbH, umístění: částečně v rámci areálu EOP, částečně za jeho severovýchodním okrajem

¾

Obilný lihovar na výrobu bioethanolu – Odbytové a hospodářské družstvo Pardubice, B.Němcové 2625, Pardubice, umístění: východně od komplexu EOP

Pro všechny tři výše uvedené záměry existuje již uzavřen (s kladnými stanovisky) proces posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Pro Papírnu Labe a Obilný lihovar bylo zahájeno územní řízení (podány návrhy, není dosud rozhodnutí o umístění stavby). Proti spalování odpadů existuje velký počet iniciativ, definitivní rozhodnutí o realizaci tohoto zařízení dosud nebylo učiněno. ¾

Zároveň se připravují některé změny v EOP, které budou spočívat v dalším postupném snižování emisí – to se uskuteční ve 3 etapách: 1. intenzifikací odsiřovacího procesu, 2. redukcí NOx, 3. výměnou – modernizací kotlů.

¾

V areálu EOP se připravuje nový blok (7.), který by měl využívat biomasu k výrobě el. energie. Bylo zpracováno obsáhlé Oznámení záměru „Ekologická obnova zdroje – 1. etapa“ dle zákona č. 100/2001 Sb., v současné době (od 18.9.2006) probíhá zjišťovací řízení.

Výstavba 7. bloku (fluidního kotle, turbogenerátoru, chladicí věže a dalšího příslušenství) je předmětem Oznámení záměru (dle zákona č.100/2001 Sb.) je první etapou postupné ekologické obnovy zdroje. V dalších fázích budou připraveny a realizovány nové technologie, které umožní dosáhnout požadovaných cílových emisních limitů stanovených legislativou. Technologie dalších etap není v konečné podobě stanovena, proto budou další etapy ekologické obnovy zdroje podrobeny samostatnému režimu posuzování vlivů na životní prostředí.

Zařízení na energetické využívání odpadu EVO Opatovice Trendem Evropského společenství ve vztahu k ochraně životního prostředí je razantní snížení množství skládkovaného odpadu (přísné jsou limity pro ukládání biologicky rozložitelného odpadu). Proto se všechny státy EU tímto problémem intenzívně zabývají a hledají ekologická řešení likvidace odpadů, kterých bohužel neustále přibývá. Plány odpadového hospodářství Pardubického i Hradeckého kraje (zpracovatelem v roce 2004 byl ISES s.r.o.) uvádějí výstavbu Zařízení na energetické využívání odpadu EVO v rámci pilotních projektů (kapacitu 190 000 tun odpadu / rok). Územní prognóza jádrového území Hradecko-pardubické aglomerace předpokládala (2003) výstavbu tohoto zařízení, avšak v omezené velikosti přiměřeně potřebám JÚHPA a bezprostředního zázemí. Výhodou lokalizace zařízení EVO v prostoru EOP tkví v možnosti napojení na infrastrukturu EOP a v minimálních svozových vzdálenostech měst Pardubice a Hradec Králové. Nevýhodou lokalizace v uvedeném prostoru je nutnost řešení souladu obou funkcí využití území, a to rekreační funkce prostoru Čeperka – Oplatil a funkce průmyslového okolí tohoto prostoru. Vzhledem k tomu, že v současné době je připravována kapacita EVO nižší (96 000 tun/rok) a vzhledem k technologii chemického čištění spalin, nepředpokládáme z EVO významnější negativní vlivy na okolní prostor.

28

Příprava je zatím v etapě Stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, vydaného MŽP ČR 24.6.2005. Provoz tohoto zařízení bude odpovídat nejpřísnějším emisním limitům dle platné legislativy Evropského společenství. Díky umístění zařízení v areálu současné Elektrárny Opatovice bude možno energii využívat k výrobě tepla a elektřiny. Relativně nejvýznamnější vlivy provozu zařízení EVO na životní prostředí a zdraví obyvatelstva lze očekávat v oblasti vlivů na ovzduší, hlukovou situaci a vody. Je zpracována rozptylová studie (přílohou dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí – „EIA“), akustická studie, analýza zdravotních rizik aj. Energeticky by mělo zařízení využívat 12 tun odpadů/hod., tj. 96 000 tun/rok, s roční výrobou elektrické energie 20 000 MWh a roční výrobou tepla 700 000 GJ. Za účelem provozování tohoto zařízení je zřizována akciová společnost. Existují nesouhlasné postoje k realizace tohoto záměru. Územní řízení bude teprve probíhat, rovněž pak není jasné, z jakého prostoru bude odpad svážen (smlouvy o nakládání s odpady budou uzavírány až později), úložiště odpadu vzniklého spálením komunálního odpadu bude třeba specifikovat (možnost projednání podmínek pro případné ukládání škváry a popílku na složiště Bukovina). Počítá se s ozeleněním areálu. V rámci projektu pro územní řízení bude zpracována komplexní hluková studie území (ve vztahu k obcím Čeperka – včetně plánované zóny budoucí bytové zástavby – a Opatovice nad Labem), která bude hodnotit stávající provoz EOP, budoucí provoz EVO, papírny, lihovaru, nové dopravní situace v území z aktuálních projektových podkladů těchto staveb.

Papírna Labe Probíhá projekční příprava a hodnocení vlivu na životní prostředí (v průběhu roku 2005 bylo zpracováno Oznámení záměru Papírna Labe dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 93/2004. Plánovaná investice zahrnuje výstavbu papírny zaměřené na výrobu superkalandrovaných (SC) papírů. Součástí zařízení bude sklad a příprava dřeva, výrobna dřevoviny (brusírna, bělení a rafinace dřevoviny), linka na výrobu papíru, sklad, primární čištění odpadních vod, dílny údržby a kanceláře, venkovní prostory včetně inženýrských sítí a mobilních zařízení pro manipulaci se dřevem a rolemi papíru. Plocha záměru představuje rozlohu zhruba 21 ha. Výrobní kapacita papírny je navržena na roční produkci 400 000 t papíru publikační kvality. Toto množství představuje zhruba polovinu celkové produkce tuzemského papírenského průmyslu. Papírna bude odebírat elektřinu a provozní páru ze sousední elektrárny. Část vody bude recyklována a část bude po předčištění v areálu odváděna podzemní kanalizační stokou do stávající biologické čistírny odpadních vod (ČOV) v Pardubicích – Semtíně. Variantně bylo zvažováno též vybudování vlastní nové ČOV.

29

Přestože papírna sama o sobě splňuje veškeré požadavky z hlediska životního prostředí a řada obdobných zařízení je bez problémů provozována v zahraničí, je problematická její pozice z hlediska stávající hlukové zátěže v okolních obcích Čeperka a Bukovina (kde jsou už v současnosti překročeny některé limity hlukové zátěže). Potřebná výchozí surovina (dřevo) je dostupná v předpokládané dovozní vzdálenosti do 200 km. V posledních letech roční těžba dřeva nedosahuje ročního přírůstku a zásoby dřeva v rámci České republiky rostou. Současnou velikostí spotřeby dřeva na obyvatele se Česká republika řadí na jedno z posledních míst v rámci zemí EU. Rozptylová studie prokázala, že provoz papírny neovlivní stávající kvalitu ovzduší v dané oblasti (mimo vlastní areál bude neregistrovatelný). Negativní vliv záměru na povrchové vody bude minimalizován úpravou odpadních vod v ČOV. Podzemní vody nebudou záměrem ovlivněny.Podrobně bude tato problematika řešena při udělení integrovaného povolení, bez něhož není provoz papírny možný.

Obilný lihovar na výrobu bioethanolu Předpokládá se vybudování provozu na výrobu bioetanolu (jakožto obnovitelného zdroje paliva pro spalovací motory) z obilí v množství 400 000 hl/rok. Vedlejším produktem bude výroba krmiv v množství 36 075 tun/rok. Součástí provozu bude vybudování železniční vlečky v délce 779 m. Zjišťovacím řízením podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. bylo Krajským úřadem Pardubického kraje 24.3.2005 uzavřeno, že záměr nebude posuzován dle citovaného zákona. V následujících stupních přípravné a projektové dokumentace, realizace záměru a provozu vlastního záměru budou respektovány podmínky uvedené ve vyjádřeních dotčených orgánů státní správy.

Ekologická obnova zdroje Elektrárny Opatovice a.s. (International Power Opatovice, a.s.) – 1. etapa – 7. blok s možností využívat biomasu k výrobě elektrické energie. Bylo zpracováno Oznámení záměru „Ekologická obnova zdroje – 1. etapa“ dle zákona č. 100/2001 Sb., v současné době (od 18.9.2006) probíhá zjišťovací řízení. Výstavba 7. bloku (fluidního kotle, turbogenerátoru, chladicí věže a dalšího příslušenství) je předmětem Oznámení záměru (dle zákona č.100/2001 Sb.), je první etapou postupné ekologické obnovy zdroje. V dalších fázích budou připraveny a realizovány nové technologie, které umožní dosáhnout požadovaných cílových emisních limitů stanovených legislativou. Technologie dalších etap není v konečné podobě stanovena, proto budou další etapy ekologické obnovy zdroje podrobeny samostatnému režimu posuzování vlivů na životní prostředí. Výkon nového kotle bude 230 MWt, minimální spotřeba uhlí 124 tis. tun/rok, maximální spotřeba dřevní hmoty 300 tisíc tun/rok, maximální spotřeba pelet 100 tisíc tun/rok. Předpokládá se zahájení výstavby 05/2007, zahájení zkušebního provozu 01/2009.

30

Rozptylová studie je zpracována pro 4 varianty, z čehož varianta 4 vyhodnocuje synergické příspěvky k imisní zátěže nejen ze zdrojů oznamovatele, ale též dalších uvažovaných záměrů (viz výše). Provozem hodnoceného záměru (dle Oznámení záměru) nedoje k navýšení objemu nebo zhoršení kvality vypouštěných odpadních vod nad hodnoty, které jsou uvedeny v platných vodohospodářských rozhodnutích pro stávající provoz EOP. Existuje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady a souhlas k provozování zařízení k odstraňování odpadů a s jeho provozním řádem pro skládku Bukovina (integrované povolení). K technickému zabezpečení skládky je použit pouze stabilizát produkovaný společností International Power Opatovice, a.s., a to podle schváleného projektu skládky a rekultivace jednotlivých etap (Skládka Bukovina má ještě z cca 45 % volnou kapacitu pro další ukládání stabilizátu).

2.7. Ochrana přírody a krajiny Stručná charakteristika přírodních podmínek Území řešené urbanistickou studií se nachází v severní části okresu Pardubice, v širších vazbách s návazností na jižní část okresu Hradec Králové. Z hledisek biogeografických (Culek M. et al., 1996) je řazeno do Pardubického bioregionu (kód 1.8). Tento bioregion zaujímá území Pardubické kotliny. Typickou katénou bioregionu jsou nivy s luhy a slatinnými olšinami a na ně navazující nízké a střední terasy s borovými doubravami. Oproti Polabskému regionu (ve středních Čechách) chybí většina teplomilných druhů a dominují druhy subatlantské. V současné krajině převažuje orná půda a zástavba sídel, zbytky lesů reprezentují zejména kulturní borové či smrkové porosty, místy se zachovaly zbytky doubrav, v podmáčených sníženinách olšiny a vrbiny. Hojně jsou zastoupeny rybníky se slatinami. Pardubická rybniční soustava z 15. a 16. století byla tvořena cca 400 rybníky, v současnosti je zachována ve svém územním rozsahu z cca 60 %. Fauna je hercynského původu nebo širokého rozšíření, vlivem intenzivní hospodářské činnosti člověka silně ochuzená. Nejbohatší je v zamokřených polohách rybníků, slatin, starých ramen řek (vodní ptactvo, obojživelníci, bezobratlí). Horninový podklad tvoří křídové sedimenty labského souvrství – jílovce, slínovce, opuky (spongility), pískovce, slepence. Kunětická hora je nejvyšším bodem Pardubické kotliny. Jedná se o neovulkanický suk, který vzniknul v neogenu proniknutím sopečných vyvřelin skrze zlomy v zemské kůře. Lakolit Kunětické hory je tvořen tefritickým fonolitem (znělcem) s relikty žárem metamorfovaných jílovců (porcelanitů). Na ostatním území je vrstva svrchněkřídových sedimentů překryta kvarterními říčními štěrky a písky, místy též písky vátými. Podnebí je poměrně teplé a suché – průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje okolo 8 C, roční úhrn srážek okolo 600 mm. o

Celé území přísluší do termofytika, a to do fytogeografického podokresu Pardubické Polabí v rámci okresu Východní Polabí. V řešeném území je potenciální přirozená vegetace tvořena jednotkou lipová doubrava z nadřazené jednotky dubohabřiny a lipové doubravy.

31

Směrem severozápadním navazuje jednotka černýšová dubohabřina, podél Labe jilmová doubrava z nadřazené jednotky lužních lesů. Území přísluší ke 2. – bukodubovému – vegetačnímu stupni. Přírodovědně nejcennější území představuje pás podél řeky Labe, byť zde od 19. století došlo v několika etapách k regulaci toku. Vzácná společenstva a chráněné druhy živočichů, v menší míře i rostlin, se vyskytují především v lokalitách starých labských ramen (např. chráněná území Hrozná, Tůň u Hrobic). Zejména z ornitologických hledisek jsou významné vodní plochy, především ty z nich, které mají rozsáhlé příbřežní rákosiny a navazující mokřadní a slatinné louky (Bohdanečský rybník a další rybníky u Lázní Bohdaneč, rybník Baroch, Pohránovský rybník aj.). V území se v poslední době rozšířila vydra říční (Lutra lutra). Na vodní toky, plochy a zamokřené polohy je vázán výskyt obojživelníků. Nové vodní plochy v místech zatopených lomů na štěrkopísek jsou z hlediska bioty relativně méně významné, obdobně jako jinak velmi cenný Opatovický kanál, který vzhledem k hustým břehovým porostům poskytuje stanovištní podmínky pouze omezené druhové škále flory (blíže viz Nováková H. et Rydlo J., 1980). Tyto vodní plochy a jejich bezprostřední okolí jsou vodním a mokřadním ptactvem využívány zejména jako tahová zastávka, méně často ke hnízdění. V okrajových mělkých částech vodních ploch je významné zastoupení obojživelníků, kteří se zde v jarních měsících rozmnožují. Lokality těžby štěrkopísků se stávají druhotnými stanovišti některých druhů pískomilné bezobratlé fauny. Zajímavostí je výskyt vzácných, v jiných územích již vymizelých psammofilních druhů na složišti popílku Elektrárny Opatovice (např. svižník Cicindela arenaria viennensis, okáč metlicový Hipparchia semele). Specifická v rámci Pardubické kotliny je biota Kunětické hory, s výskytem např. modráska rozchodníkového (Scolitantides orion) či píďalky (Euphyia frustata).

Zvláštní ochrana přírody a krajiny Územní ochrana Pro maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) přírody stanovuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve své části třetí celkem čtyři kategorie územní ochrany. Z nadregionálně významných kategorií, což je vyjádřeno adjektivem „národní“, se v řešeném území vyskytuje národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník. Z regionálně významných území (kategorie přírodní rezervace - PR, přírodní památka - PP) se zde vyskytuje PR Baroch, v širších východních souvislostech též PP Tůň u Hrobic a PP Hrozná. NPR Bohdanečský rybník ¾

jedna z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v Čechách, s hojným výskytem zejména bahňáků a dalších druhů vodních a mokřadních ptáků

¾

komplex vodních, mokřadních a lesních ekosystémů, zejména slatinných luk, rákosin, bažinných olšin, vrbin a doubrav, vytvořených okolo Bohdanečského rybníka a některých dalších rybníků (Matka, Zábranské rybníky) - rybníky z dob Pánů z Pernštejna, obnoveny v roce 1867

32

¾

původní NPR s názvem „Bohdanečský rybník a rybník Matka“ přehlášena Vyhláškou č. 451/2005 Sb. s platností od 1.12.2005, došlo k rozšíření zejména o území Polákova poloostrova

¾

výměra cca 250 ha, ochranné pásmo cca 60 ha

¾

k.ú. Lázně Bohdaneč

¾

podrobněji viz NATURA 2000

PR Baroch ¾

výměra cca 31,5 ha, ochranné pásmo 62 ha

¾

k.ú. Hrobice, Němčice n.L., Srch

¾

téměř zazemněný rybník s rozsáhlými rákosinami

¾

především významná ornitologická lokalita - např. husa velká Anser anser, bukač velký Botaurus stellaris, chřástal kropenatý Porzana porzana, chřástal malý Porzana parva, chřástal vodní Rallus aquaticus, sýkořice vousatá Panurus biarmicus, rákosník velký Acrocephalus arundinaceus, moták pochop Circus aeruginosus, cvrčilka slavíková Locustella luscinioides aj.

¾

rovněž významná lokalita obojživelníků – rozmnožuje se zde 7 druhů obojživelníků, např. skokan ostronosý Rana arvalis, skokan štíhlý Rana dalmatina, rosnička zelená Hyla arborea

¾

na zbytcích slatinných luk vzácné rostlinné druhy svazu Caricion davallianae a Molinion, např. prstnatec pleťový Dactylorhiza incarnata, prstnatec májový Dactylorhiza majalis, kruštík bahenní Epipactis palustris, ostřice Davallova Carex davalliana, žebratka bahenní Hottonia palustris aj.

PP Hrozná, PP Tůň u Hrobic ¾

dvě slepá ramena Labe východně od užšího řešeného území

¾

z větší části zazemněné tůně, s výskytem zejména mokřadních druhů ptactva a obojživelníků, poměrně cenné je rovněž zastoupení některých druhů bezobratlých, botanická složka méně významná – zbytky lužních lesů, důsledkem silné eutrofizace a zazemnění vymizení vzácných druhů rostlin, na drobných vodních plochách dominantní okřehek menší (Lemna minor)

Druhová ochrana, památné stromy Ochrana cenných a vzácných druhů rostlin a živočichů formou zvláště chráněných druhů a ochrana jednotlivých dřevin formou kategorie „památný strom“ je náplní páté části zákona. Konkrétní stanovení seznamu ve třech stupních ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů provádí Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., ve svých přílohách č. II. (rostliny) a č. IIII. (živočichové). Z druhů stanovených ke zvláštní ochraně (kategorie: kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené) se v řešeném území vyskytují zejména druhy vodního a mokřadního ptactva, ně-

33

kolik druhů obojživelníků, plazů a bezobratlých, ze savců zejména vydra říční (Lutra lutra) – druh silně ohrožený a některé druhy netopýrů. Zvláštní ochrana je Vyhláškou přisouzena v kategorii druhů ohrožených rovněž veverce obecné (Sciurus vulgaris), křečku polnímu (Cricetus cricetus) a tchoři stepnímu (Putorius eversmanni). Kromě v textu jinde uvedených významných druhů bioty byla získána na AOPK ČR, středisko Pardubice, informace o výskytu korýše žábronožky (Anostraca ssp.) v dlouhém úseku podél trati ČD Stéblová – Čeperka. Konkrétně se jedná o žábronožku jarní, jejíž výskyt je vázán na periodicky zamokřené polohy v mělkých depresích při tělese trati. Všechny žábronožky jsou dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. druhem kriticky ohroženým. V centrální části užšího řešeného území, tzn. u stávajících vodních ploch po těžbě štěrkopísků Oplatil, je dle informace z AOPK ČR Pardubice znám výskyt a rozmnožování čolka obecného (Triturus vulgaris) – druhu silně ohroženého, ropuchy obecné (Bufo bufo) a ropuchy zelené (Bufo viridis) – druhů ohrožených. Hojněji se tyto druhy vyskytují a rozmnožují u zatopených písníků Oplatil jih a Oplatil východ, než u ostatních dvou vodních ploch. V prostoru vodních ploch je udáván výskyt a hnízdění ptáků ledňáčka říčního (Alcedo atthis) – druhu silně ohroženého, břehule říční (Riparia riparia) – druhu ohroženého, z dalších významných druhů moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), strnada rákosního (Emberiza schoeniclus). Při tahové zastávce se vyskytují mj. orlovec říční (Pandion haliaeetus), ostralka štíhlá (Anas acuta) – druhy kriticky ohrožené, potápky rudokrká (Podiceps grisegena) – druh silně ohrožený, malá (P. ruficollis), roháč (P. cristatus) – druhy ohrožené, čírka obecná (Anas crecca) – druh ohrožený aj. (vše Baladová Z. et al., 1993). V širším území je rovněž v některých pramenech udáván výskyt české endemitní rostliny černýše českého (Melampyrum bohemicum) – druhu ohroženého, ropuchy krátkonohé (Bufo calamita) – druhu kriticky ohroženého, nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) – druhu ohroženého. V severní části širšího zájmového prostoru se severovýchodně od obce Libišany nachází lokalita s názvem Libišanská bahna (event. Libišanské louky), s významným výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků (mj. kriticky ohrožené druhy blatnice skvrnitá Pelobates fuscus, skokan skřehotavý Rana ridibunda), plazů a ptáků (druhy silně ohrožené, ohrožené). V jižní části řešeného území byly vyhlášeny v kategorii památných stromů: 31. Dub letní - na západním okraji sídla Hrádek u křižovatky cest, k.ú. Hrádek, p.č. 446, obvod kmene 650 cm, výška 26 m, stáří cca 600 let 32. Dub letní – celkem 41 dřevin, k.ú. Lázně Bohdaneč, p.č. 1912/1, 1912/2, obvod kmene do 350 cm, výška cca 20 m, stáří cca 200 let

Soustava chráněných území NATURA 2000 Schválením novely zákona č. 114/1992 Sb. dne 28.4.2004 (zákon č. 218/2004 Sb.) byla těsně před vstupem ČR do EU provedena požadovaná transpozice evropského práva do národní legislativy ČR. V zákoně č. 114/1992 Sb. byla vytvořena nová část týkající se pouze soustavy NATURA (nyní čtvrtá část zákona), s tím, že vytváření této soustavy bylo zakomponováno i do jiných partií zákona.

34

Soustava NATURA 2000 je reprezentativní soustavou chráněných území - lokalit, které jsou významné z celoevropského (Evropská unie) hlediska. Legislativně je dána směrnicemi Rady 79/409/EHS ze dne 2.4.1979, o ochraně volně žijících ptáků (Council Directive 79/409/EC on the conservation of the wild birds), zkráceně Směrnice o ptácích (Birds Directive), a 92/43/EHS ze dne 21.5.1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Council Directive 92/43/EEC on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora), zkráceně Směrnice o stanovištích (Habitats Directive). Směrnice o ptácích vytváří ucelený systém ochrany volně žijících ptáků a jejich stanovišť, hnízd i vajec. Stanovuje požadavek vymezit ptačí oblasti (český termín pro „special protection areas - SPAs“). Směrnice o stanovištích v přílohách uvádí typy stanovišť, druhy a poddruhy živočichů, druhy cévnatých rostlin a mechorostů, pro jejichž ochranu jsou zřizována chráněná území. V legislativě ČR je pro tato stanoviště zaveden termín evropská stanoviště, pro tyto druhy (poddruhy) živočichů a rostlin termín evropsky významné druhy. K územní ochraně evropských stanovišť a evropsky významných druhů je zavedena kategorie s názvem evropsky významná lokalita (český ekvivalent pro „site of Community importance – SCI“). Poté, kdy bude proces vytváření soustavy NATURA 2000 završen zajištěním územní ochrany těchto lokalit dle národních legislativ – v Česku buď formou velkoplošného či maloplošného ZCHÚ nebo formou smluvní ochrany, stanou se územími s anglickým názvem „special areas of conservation - SACs“. Vlastní vyhlášení ptačích oblastí (PO) proběhlo jednotlivými nařízeními vlády v několika vlnách v závěru roku 2004 a na začátku roku 2005. Evropsky významné lokality (EVL) schválila vláda na svém jednání dne 22.12.2004, příslušné nařízení vlády vyšlo ve Sbírce zákonů dne 15.4.2005 (Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.). Nařízení obsahuje krátký text a přílohy č. 1 - 863 (pro celkem 863 EVL). Tímto dnem se tyto lokality staly součástí tzv. národního seznamu, který obsahuje navrhované EVL ze strany členské země EU („proposed SCI – pSCI“), resp. dvou národních seznamů – pro oblast kontinentální (96 % výměry ČR) a oblast panonskou (4 %), a požívají ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb. V současnosti probíhá proces posuzování úplnosti a správnosti podkladů (celkem 38 PO, 863 EVL) ze strany EK. Po případných opravách, doplněních atp. bude národní seznam EVL schválen a vymezená území se stanou součástí evropského seznamu (SCI). Poté je povinností každé členské země EU zajistit ochranu těchto území dle národních legislativ (SAC). Z výše popsaného je zřejmé, že proces vytváření soustavy NATURA 2000 je procesem, který není zdaleka ukončen a bude probíhat i v dalších letech, s tím, že vznik vlastní soustavy NATURA 2000 zajištěním ochrany všech určených území se nachází za časovým horizontem roku 2010. Překryv s platnými ZCHÚ je výsledkem přiložení nové vrstvy na soustavu zvláště chráněných i obecně chráněných území v ČR. Reakcí na nesoulad vrstev v případě lokality EVL a PO Bohdanečský rybník ze strany MŽP ČR bylo nové vyhlášení NPR Bohdanečský rybník – došlo k úpravě hranic, názvu i stanovených bližších ochranných podmínek (Vyhláška č. 451/2005 Sb., účinnost od 1.12.2005). Podle oficiálních vstupních podkladů však stále zůstávají dílčí nesrovnalosti v hranicích mezi ZCHÚ (PO) a EVL.

35

Ptačí oblasti se novelou zákona č. 114/1992 Sb. staly specifickou kategorií obecné (v tomto případě spíše kvaziobecné) ochrany přírody, nikoliv zvláště chráněnými územími, jak předkladatel zákona – MŽP ČR – v souladu s požadavky transpozice evropského práva navrhoval. Tuto skutečnost způsobily zásahy Parlamentu ČR. Situace u ptačích oblastí je tedy obdobná jako u skladebných částí ÚSES (viz dále), výhodou je, že vymezení PO je jednoznačně dáno z celostátní úrovně konkrétním nařízením vlády. Pozn.: Ptačí oblasti (SPAs) je třeba odlišovat od významných ptačích území (Important Bird Areas - IBAs), jejichž evidenci koordinuje celosvětové sdružení na ochranu ptáků a přírody (BirdLife International) - partnerem za Česko je Česká společnost ornitologická (ČSO). Významná ptačí území IBAs jsou rozsáhlé oblasti (v ČR celkem 16) vymezované na poněkud jiných principech. V řešeném území se lokalita IBA nenachází. PO Bohdanečský rybník ¾

vyhlášena Nařízením vlády č. 608/2004 Sb.

¾

k.ú. Lázně Bohdaneč

¾

výměra 306,75 ha

¾

označení CZ0531012

Území je hnízdištěm, shromaždištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm. Celkem bylo zaznamenáno 168 druhů ptactva. Lokalita je za ptačí oblast vyhlášena pro druh chřástal kropenatý (Porzana porzana), vyskytuje se v ní dalších 9 druhů dle Přílohy I. Směrnice o ptácích (Birds Directive): bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), moták pilich (Circus cyaneus), moták pochop (Circus aeruginosus), slavík modráček (Luscinia svecica), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), čáp bílý (Ciconia ciconia), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), z dalších významných druhů např. chřástal vodní (Rallus aquaticus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Největší počty dosahují kachny divoké (Anas platyrhynchos), čírky obecné (Anas crecca), v létě se zde shromažďuje až 300 labutí velkých (Cygnus olor). V rákosinách se vyskytuje mnoho špačků obecných (Sturnus vulgaris), vlaštovek obecných (Hirundo lustica), břehulí říčních (Riparia riparia), konipasů bílých (Motacilla alba), konipasů lučních (Motacilla flava). Hlavními ohrožujícími faktory jsou: intenzivní rybářské hospodaření na rybnících, myslivost (přikrmování prasat divokých), sukcese dřevin, zazemňování rybníků sedimentem. Kromě kosení vytipovaných lučních porostů je mj. rovněž doporučováno v oblasti Zástavy udržovat plochy bez vegetace orbou. EVL Bohdanečský rybník a rybník Matka ¾

evropsky významná lokalita v národním seznamu (označení CZ0533308)

¾

zřízena Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., Příloha č. 447

¾

výměra 251,3 ha

¾

zřízena pro ochranu celoevropsky významných druhů: kuňka ohnivá (Bombina bombina), modrásek bahenní (Maculinea nausithos), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

36

EVL Kunětická hora ¾

evropsky významná lokalita v národním seznamu (označení CZ0533307)

¾

zřízena Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., Příloha č. 462

¾

výměra 26,94 ha

¾

zřízena pro ochranu celoevropsky významného druhu (tzv. prioritní druh): páchník hnědý (Osmoderma eremita)

¾

výskyt tohoto druhu brouka je zde vázán na starý třešňový sad na svazích znělcového vrchu

Pozn.: západně od EVL Bohdanečský rybník a rybník Matka se nachází malá EVL CZ0533315 Truhličky (výměra 3,81 ha, k.ú. Lázně Bohdaneč), určená k ochraně druhu vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Jedná o dva mělké lesní rybníčky s navazujícími okraji podmáčených luk.Tok řeky Labe je součástí EVL CZ0524049 Orlice a Labe o celkové výměře cca 2.680 ha.

Obecná ochrana přírody a krajiny Územní ochrana cenných lokalit a celků přírody a krajiny je dle zákona č. 114/1992 Sb. zajišťována rovněž formou tzv. obecné ochrany (část druhá zákona). Územní aspekt ochrany se promítá do kategorie ochrany krajinného rázu (přírodní park), hodnotných částí přírody (významný krajinný prvek) a rovněž částí přírody a krajiny, jejichž existence je nezbytná pro uchování, případně obnovení ekologické stability krajiny (skladebné části územního systému ekologické stability - ÚSES). V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP), za které zákon č. 114/1992 Sb. určuje všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, údolní nivy, rybníky a jezera. Kromě těchto významných krajinných prvků ze zákona (ex lege) může příslušný orgán ochrany přírody a krajiny (pověřený obecní úřad) jako VKP zaregistrovat další ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení ekologické stability, včetně porostů v sídlech (historické zahrady a parky). Nejvýznamnějšími VKP ex lege v řešeném území jsou rybníky. V severní části okresu Pardubice byla v 16. století rodem Pernštejnů vybudována rozsáhlá rybniční soustava, ve své době jedna z největších v Čechách (původně cca 250 - 400 rybníků, podle různých podkladů). Pro jejich napájení byl založen Opatovický kanál, dlouhý cca 30 km (Opatovice n.L. - Semín). V současné době je zachováno cca 60 % těchto rybníků, řada z nich byla zrušena zejména na přelomu 18. a 19. století při tzv. „raabizaci“ - při ekonomické reformě byly zakládány nové vsi, a to zejména v místech vypuštěných rybníků. (V řadě případů se jednalo o obnovování původního stavu, neboť v 15. a 16. století v souvislosti s budováním rybniční soustavy naopak řada vsí zanikla). Pro řešené území je významné, že takto zanikly mimo jiné velké rybníky Velká Čeperka, Malá Čeperka, Oplatil, Rozkoš. Významnými VKP ex lege jsou rovněž vodní toky v řešeném území. Týká se to zejména umělých vodních toků Opatovického kanálu na západě a severu a Velké strouhy na východě. Oba tyto kanály jsou významnými technickými díly, které vznikly v souvislosti s budováním rybniční soustavy. V současnosti jsou plně začleněny do přírodního prostředí

37

a v poměrně fádní rovinaté krajině vytvářejí linie přírodních prvků v území. Umělá koryta těchto kanálů jsou staletým vývojem a zanedbáním údržby v posledním období silně „naturalizována“, podél břehů se vyvinuly husté linie břehových porostů, často se staletými dřevinami (lípy, duby, olše), které vytvářejí svými korunami nad hladinou kanálu souvislý zápoj. Břehy kanálů jsou často zpevněny pouze přirozenou formou (kořenový systém břehových dřevin), koryto je vedeno jakoby přirozenými meandry, zpevnění kamennými zdmi se vyskytuje pouze výjimečně. Opatovický kanál má délku 29,9 km (podle některých údajů 32 km), odbočuje vpravo z Labe u Opatovic n.L. v nadm. výšce 225 m, ústí zprava do Labe u Semína v nadm. výšce 202 m. Šířka kanálu je 4 – 6 m, pouze na obou koncích, kde došlo k přeložce do nového dlážděného koryta a zkrácení, pouze cca 1,5 m. Průměrný spád činí 0,05 %, rychlost proudu je 1 – 2 km/hod. Vystavět jej dal v roce 1513 pan Vilém z Pernštejna, kromě hlavního účelu zásobovat vodou rybniční soustavu poháněl rovněž 32 mlýnů. Velká strouha odbočuje z Opatovického kanálu u Čeperky v nadm. výšce 222 m, ústí zprava do Labe u Srnojed v nadm.výšce 209 m, délka toku je 14,8 km. Třetí z umělých kanálů – Rajská strouha – je ve stavu výrazně horším. Byl postižen mj. těžbou štěrkopísků v prostoru Oplatil, koryto zde bylo přeloženo, je regulováno často s užitím betonových prefabrikátů, je zanešeno splachy z okolních zemědělských pozemků a zarostlé ruderální bylinnou vegetací. Břehový doprovod je velmi sporý až žádný, starší dřeviny se vyskytují ojediněle. Délka toku je 15,2 km, pramení u Libišan v nadm. výšce 226 m, ústí zleva do Černské strouhy u Lázní Bohdaneč v nadm. výšce 213 m. V řešeném území úrovňově kříží západně od Čeperky Opatovický kanál. Územní systém ekologické stability (ÚSES) krajiny představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem: •

zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů

•

stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu.

ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory, postupně je navrhován na třech navzájem provázaných hierarchických úrovních - nadregionální, regionální, lokální. V řešeném území je Konceptem ÚP VÚC Pardubického kraje vymezeno nadregionální biocentrum Bohdaneč (č. 8), a to na základě celostátně platného ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR (MMR, 1996). V Konceptu ÚP VÚC došlo oproti ÚTP k některým korekcím ve vymezení nadregionálního biocentra (NRBC), a to i v místech, kde ÚTP určil hranici NRBC jako jednoznačně vymezenou, tzn. bez možností její revize (blíže viz Návod na užívání ÚTP, MMR, 1997). Týká se to zejména prostoru „bunkrů“ Explosia a navazujícího území severně směrem ke Stéblové (v ÚP VÚC celý prostor z NRBC vyčleněn). V severozápadní části NRBC byla potvrzena „hranice k upřesnění“ podél Opatovického kanálu a silnice St. Ždánice – Srch, s vyčleněním prostoru Ždánického Dvora. V urbanistické studii respektujeme takto vymezené NRBC, s dílčími úpravami na základě zpracovaného Konceptu ÚPO Staré Ždánice (05/2005). Platný ÚP SÚ Stéblová vymezení NRBC Bohdaneč v sobě neobsahuje. Minimální velikost reprezentativního nadregionálního biocentra je stanovena na 1000 ha, s tím, že bude vymezeno menší „jádrové území“ biocentra (cca 300 ha), zbytek tvoří vnější „nárazníková zóna“.

38

Z NRBC Bohdaneč vycházejí v jeho severní části tři nadregionální biokoridory (NRBK). Směrem západním se jedná o NRBK K 71 (Bohdaneč – Žehuňská obora), osu mezofilních hájových společenstev. Obdobná mezofilní hájová osa v podobě NRBK K 74 (Bohdaneč - Uhersko) směřuje z NRBC i jihovýchodním směrem na Kunětickou horu (v ÚP VÚC neupřesněné schematické vyznačení vloženého regionálního biocentra Kuněticko č. 1758) a dále na východ. Severním směrem z NRBC míří osa NRBK K 73 nivní (Bohdaneč – Vysoké Chvojno), sleduje Opatovický kanál, v prostoru vloženého regionálního biocentra Hrozná (č. 969) se dostává k Labi a pokračuje dále k severu podél Labe. Řekou Labe je v celém průběhu veden NRBK K 73, osa vodní. Šířka nadregionálního biokoridoru (osy) je stanovena na minimálně 40 m, s tím, že v širším okolí (až 2 km na každou stranu od osy NRBK) se nachází tzv. ochranná (nárazníková) zóna NRBK, ve které je nutno podporovat „koridorový efekt“ zejména vkládáním zvýšeného počtu biocenter (lokálních, event. i regionálních) a zvýšenou ochranou stávající kostry ekologické stability. Tento fakt znamená, že prakticky celé řešené území je zájmovým územím ochrany přírody a krajiny z titulu začlenění do nadregionálního ÚSES ČR, s výjimkou prostoru jihovýchodně od hranic NRBC Bohdaneč (prostor Hrádek – Pohránov – Srch). Regionální úroveň ÚSES, s výjimkou vloženého regionálního biocentra 1758 Kuněticko (velikost minimálně 30 ha, společenstva dubohabřin a xerotermních a semixerotermních trávníků a lesů) na ose NRBK K 74, není v řešeném území zastoupena. Lokální úroveň ÚSES vychází z dílčích dokumentací ÚSES typu generel (obvykle pro několik k.ú.), které byly později sloučeny do tzv. okresního generelu ÚSES. V řešeném území se jedná téměř výhradně o dokumentaci z roku 1993 (Baladová Z. et al.), která pro užší řešené území pokrývá celý prostor východně od Opatovického kanálu a Rajské strouhy. Tento generel ÚSES byl prakticky bez úprav převzat do jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí. Pro účely urbanistické studie byly využity pro území východně od Opatovického kanálu předmětné ÚPD obcí a uvedený generel ÚSES, pro obec Staré Ždánice aktuální vymezení z roku 2005 (Koncept ÚPO). Minimální velikost lokálního biocentra je obvykle 3 ha, minimální šířka lokálního biokoridoru obvykle 15 m. Pouze v minimálních parametrech vymezený ÚSES je územním limitem ve smyslu stavebního zákona (viz Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, MMR, 1997). Dosavadní vymezení nadregionálního biocentra č. 8 Bohdaneč, které je v kompetenci MŽP ČR, je ve střetu s navrhovaným rozvojem rekreačního území Oplatil, a to v části jižně od silnice St.Ždánice - Stéblová. Vzhledem k tomu, že předmětné území v severozápadním cípu biocentra je směroplatným ÚTP N+R ÚSES ČR zahrnuto do biocentra formou „měkké“ hranice (hranice k upřesnění) a k tomu, že se evidentně jedná o území pro funkci biocentra zbytné, oproti ostatním částem biocentra méně hodnotné, nacházející se v periferní části biocentra (nárazníkové zóně) a silně postižené stávajícím využitím těsně přiléhajícího území (průmyslová a těžební činnost, skladovací velkoprostorové objekty, intenzivní doprava, okraj obytné zástavby), navrhujeme prostor vodní plochy Oplatil – západ z NRBC v etapě Návrh ÚP VÚC Pardubického kraje vyjmout. Soustředění intenzivní rekreace do prostoru jedné vodní plochy umožní v současnosti živelně probíhající aktivity usměrnit a nepovolené rekreační využívání území odůvodněně sankcionovat.

39

Ostatní přírodovědné hodnoty území Území je poměrně významně zalesněno. Lesy jsou řazeny do lesní oblasti Polabí (17), jsou převážně nepůvodní dřevinné skladby, zcela nevhodně je rozšířen smrk, borovici je možno na některých stanovištích považovat za relativně přirozenou (extrémně výsušné polohy na štěrkopískových terasách a vátých píscích). Z dalších dřevin je významněji rozšířena bříza, jasan, na vodou ovlivněných stanovištích olše, vrby. Poměrně významně (v řádu jednotlivých procent z celkové druhové skladby) jsou zastoupeny introdukované dřeviny – zejména borovice vejmutovka a dub červený, v menší míře modřín, borovice banksova a borovice černá. Celkově mírně převažuje dub (cca 20 – 30 %), většinou však v monokulturních stejnověkých porostech. Z původní druhové skladby téměř chybí habr, jilm, rovněž zastoupení lípy je okrajové. Většina lesních porostů je v mladším či středním věku (40 – 100 let), porosty staré (nad 110 let) se vyskytují pouze ojediněle. V centrální části řešeného území, tzn. v prostoru Oplatil – Čeperka – Stéblová, jsou lesy řazeny především do souborů lesních typů 1P (svěží březová doubrava), 1V (vlhká habrová doubrava), 1G (vrbová olšina), poměrně často se vyskytují též 1S (habrová doubrava na píscích), 1I (uléhavá habrová doubrava), 1L (jilmový luh), 1Q (březová doubrava). Z hlediska poškození imisemi je území zařazeno do pásma ohrožení C (ve škále od A – největší poškození, po D). Poměrně významné je postižení dubových porostů tracheomykózou. Lesy jsou řazeny mezi lesy hospodářské, významné je též zastoupení lesů zvláštního určení. Na k.ú. Čeperka je většina lesů součástí uznané bažantnice, v okolí Lázní Bohdaneč je významná část lesů řazena k lesům v pásmu léčivých zdrojů, při zdrojích vod se nacházejí lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, lesy v areálu firmy Explosia jsou zařazeny k lesům vojenským. Lesy ochranné se v řešeném území nevyskytují. Kromě v textu dříve uvedených informací o výskytu živočišných a rostlinných druhů v řešeném území je v interní evidenci AOPK ČR Pardubice doložen floristický průzkum v lokalitě Malá Čeperka - koupaliště severozápadně od železniční stanice Stéblová (Hadač 1974, Černohous 1978, Faltys 1989). Z významnějších druhů rostlin zjištěn výskyt: pupava obecná (Carlina vulgaris), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), bělolist nejmenší (Filago minima), stolístek přeslenitý (Myriophyllum verticillatum), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), lakušník okrouhlý (Ranunculus circinatum), dále několik druhů pryskyřníků, rdestů, sítin, rákos, orobinec, okřehek atd.

40

3. REGULATIVY ÚZEMNÍHO PROSPĚŠNÉ STAVBY

ROZVOJE

A

VEŘEJNĚ

3.1. Regulativy územního rozvoje Celkové uspořádání území ¾

Respektovat zásady uspořádání území vyjádřené US rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil v grafické a textové části dokumentace, spočívající v převažujícím zaměření řešeného území na rozvoj nadregionálně významné příměstské rekreace, dále na ochranu přírody a krajiny a na ochranu vodních zdrojů nadregionálního významu.

¾

Uplatnit hlavní principy řešení US rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil v územně plánovací dokumentaci Pardubického kraje (Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje): ⇒

vymezení prostoru Čeperka - Oplatil jako území pro podporu lidských zdrojů / návrh a výhled,

⇒

vynětí jezera Oplatil – západ z nadregionálního biocentra / návrh,

⇒

přeložka vedení VVN 2x110kV z prostoru Čeperka – Oplatil / návrh.

¾

Uplatnit principy řešení US rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil v územně plánovací dokumentaci dotčených obcí.

¾

Uplatnit principy řešení US rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil v koncepčních materiálech mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou a sdružení obcí v zázemí Lázní Bohdaneč.

Doprava ¾

Za vnější přístupový dopravní systém považovat silnice I/37, II/333 a celostátní železniční trať č. 031.

¾

Za navazující vnitřní komunikační systém považovat silnice III. třídy, z nichž hlavní přepravní a obslužnou funkci přenáší silnice III/0373 Stéblová – Staré Ždánice, navržená k etapové přestavbě s novým variantním křížením s železniční tratí č. 031.

¾

Pro zatraktivnění kolejové dopravy a žádoucí omezení individuální dopravy řešit navazující novou lehkou kolejovou dráhu systému TRAM-TRAIN, využívající tělesa stávajících a zrušených vleček v ose Pardubice - Lázně Bohdaneč – žst. Stéblová – zázemí písníku Oplatil-západ s přestupním terminálem v žst. Stéblová.

¾

Nároky dopravy v klidu řešit prostorově a funkčně diferencovanými parkoviště, odstavnými a záchytnými stáními pro osobní automobily, motocykly, případně autobusy,

41

rozmístěné při hlavních komunikačních vstupech a v místě přestupního terminálu žst. Stéblová. ¾

Parkoviště a odstavná stání řešit podle místních podmínek v kapacitně omezeném rozsahu s citlivým zakomponováním do přírodního prostředí a daného prostoru (max. počet stání 60 – 150).

¾

Parkoviště a odstavná stání v blízkosti sportovně rekreačních zařízení a vybavenosti s předpokladem celoročního intenzivnějšího využívaní řešit komplexně jako součást širšího prostoru a příslušné stavby.

¾

Záchytná parkoviště v extravilánu na vjezdech do rekreačního prostoru, případně v místě přestupního terminálu (systém Park + Ride), kde lze předpokládat převážně sezónní využití, řešit jako víceúčelovou plochu s větším důrazem na zachování přírodního charakteru.

¾

Za nadřazené stezky pro nemotorovou dopravu sledovat stezky Labskou, Kunětickou, Stéblovskou a Opatovickou stezku, nově navrhovanou podél Opatovického kanálu, doplněné provázanou sítí vnitřních tras a stezek, příčně propojující nadřazený systém, zpřístupňující a provazující dílčí prostory, přírodní a krajinné lokality, místa soustředěných aktivit a vybavenosti rekreačního prostoru. Stezky budovat pro nemotorovou dopravu a veškeré formy letního i zimního pohybu.

¾

Navrhované trasy pro nemotorovou dopravu řešit jako segregované stezky s plným oddělením od motorového provozu. Jako součást řešit komplexní vybavenost s příslušným mobiliářem (odpočívky, posezení, altány) a službami.

Vodní hospodářství ¾

Považovat vodohospodářské využití vodních útvarů území Hrobice – Čeperka a prostorů po těžbě štěrkopísku Týniště a Oplatil za trvalou a nezpochybnitelnou funkcí řešeného území (odběr až 200 l/s kvalitní podzemní vody je jedním z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody vodárenské soustavy Východní Čechy).

¾

Jako veřejný zájem respektovat ochranná pásma zdrojů pitné vody, vyhlášená v řešeném území podle vodního zákona č. 254/2001 Sb.

¾

Posoudit podrobnou hydrogeologickou studií míru zásahu do ochranného pásma 2. stupně zdroje pitné vody Oplatil – střed, který vznikne navrhovaným rozvojem řízené letní rekreace na vodním útvaru Oplatil-západ. Podle výsledků jejího projednávání pak stanovit zmenšené ochranné pásmo 2. stupně, případně podmínky, za jejichž splnění bude možno rekreaci u vody provozovat.

42

3.2. Veřejně prospěšné stavby - cílový stav Doprava – D D1

Silnice I/37 Březhrad - Opatovice n. L. - Hrobice; přeložka - čtyřpruh

D2

Silnice I/37 Opatovice n. L - Pardubice, Trnová; zkapacitnění - čtyřpruh

D3

Železniční trať č. 031 Hradec Králové - Pardubice; zdvojkolejnění

D4

Silnice II/333, přeložka (Oplatil, západ)

D5

Silnice III/0373 přeložka s malou okružní křižovatkou

D6

Silnice III/0376, přeložka

D7

Silnice III/0373, přeložka – var. 1, var. 2

D8

Místní komunikace (písník Gigant – Čeperka), novostavba

D9

Místní komunikace / silnice III. třídy Hrobický Dvůr – MÚK Hrobice

D10

Lehká kolejová dráha Pardubice - Lázně Bohdaneč – žst. Stéblová – Oplatil, západ

D11

Záchytné parkoviště – vstupní prostor od MÚK Stéblová (zóna Srch)

D12

Záchytné parkoviště - přestupní terminál žst. Stéblová

D13

Parkoviště a odstavná stání – zóna Bohdaneč–Čeperka

D14

Cyklistická stezka podél Opatovického kanálu

D15

Cyklistická stezka Lázně Bohdaneč – golf – Oplatil, západ – střed – Gigant – Čeperka

D16

Cyklistická stezka Lázně Bohdaneč – Hrádek – Pohránov – Srch – Kunětická hora

D17

Cyklistická stezka Pardubice – Doubravice - Stéblová - Čeperka

Vodní hospodářství – V V1

Kanalizační sběrač pro připojení sportovní a rekreační zástavby v prostoru nynějších průmyslových areálů na rozšířenou ČOV Staré Ždánice

V2

Tlakový kanalizační sběrač pro připojení sportovní a rekreační zástavby v prostorech Srch – sever a Vstupní areál do oblasti Oplatil - Čeperka na kanalizační síť obce Srch (připojena na ČOV Pardubice)

Energetika – E E1

Přeložka vedení VVN 2x110 kV (V1171-2), do trasy souběžné se stávajícím vedením 2x110 kV (V 931-6) v úseku Elektrárna Opatovice – Srch – Bohdaneč.

43

Opatovický kanál u obce Čeperka

Zrušený průplav mezi jezery Oplatil

Jezero Oplatil – západ

Jezero Oplatil - Jih

Jezero Týnišť

Vodní zdroj Oplatil

Jezero Oplatil – jih, rekreace

Dopravní problémy rekreace

Dopravní problémy rekreace, Oplatil –Jih

Silnice II/333, problémy parkování

Písník Gigant – privatizace rekreačních ploch

Jezero Oplatil - jih, srpnový rekreační nápor

Jezero Oplatil Jih – rekreační louka

Silnice II/333, provoz na hraně jezera

Problémy parkování, rekreace

Jezero Oplatil – jih, provizoria

Čeperka - těžba štěrkopísku, fi Holcim, a.s.

Budoucí rekreační vodní plochy

Brownfield - bývalý areál Gigant

Areál golfu u Lázní Bohdaneč

Výkrmna slepic – bývalý areál Gigant

Železniční stanice Stéblová

Železniční trať č. 031 a silnice I/37, hlavní přístupové trasy do rekreační oblasti Čeperka - Oplatil

4.

FOTODOKUMENTACE

44

5. VYBRANÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY ¾

Culek M. (ed.) et al.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 1996

¾

Nováková H. et Rydlo J.: Květena Opatovického kanálu. Práce a studie – přír., Pardubice, 12, 1980

¾

Faltysová H., Bárta F. et al.: Pardubicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 2002

¾

Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad. MMR ČR, MŽP ČR, Praha, 1996

¾

Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. MMR ČR, MŽP ČR, Praha, 1997

¾

Okresní generel MÚSES. OkÚ Pardubice

¾

Baladová Z. et al.: Generel místních SES Opatovice nad Labem. Atelier sadové a krajinné tvorby Baladová - Kulová, Pardubice, 1993

¾

Vlček V. (ed.) et al.: Vodní toky a nádrže. In: Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 1984

¾

AOPK ČR: Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP)

¾

Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady obcí

¾

Koncept ÚP VÚC Pardubického kraje (zpracován 2002, projednán 2005)

¾

interní podklady a seznamy orgánů ochrany přírody (pověřené obecní úřady, AOPK ČR - středisko Pardubice)

¾

Skripta FA ČVUT (Občanské stavby pro tělovýchovu a sport, Urbanismus zonální, sídelní, regionální struktury a jejich územní plánování)

¾

Návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny (KPZ) – Bohdanečsko

¾

Koncepce rozvoje Sdružení obcí pod Kunětickou horou (výtah)

¾

Příklad realizace: Amsterodamský les, příměstský rekreační prostor města Amsterodamu

¾

Příklad realizace: Cergy – Pontoise , příměstský rekreační prostor u Paříže

¾

Příklad záměru: Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve (Karlovarský kraj)

¾

Příklad záměru: Studie využití území pro rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky v Praze

45

6. REŠERŠE Z VYBRANÝCH PODKLADOVÝCH MATERIÁLŮ Doplnění informací o specifických hodnotách a rozvojových záměrech v řešeném území ¾

Návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny (KPZ) – Bohdanečsko

¾

Koncepce rozvoje Sdružení obcí pod Kunětickou horou (výtah)

Inspirativní příklady realizací srovnatelných rekreačních území v zahraničí ¾

Amsterodamský les, příměstský rekreační prostor města Amsterodamu

¾

Cergy – Pontoise , příměstský rekreační prostor u Paříže

Informace o přípravách obdobných projektů v ČR ¾

Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve (Karlovarský kraj)

¾

Studie využití území pro rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky v Praze

46

Krajinná památková zóna – Bohdanečsko Návrh na vyhlášení KPZ podán na Ministerstvo kultury 12/2004 Národním památkovým ústavem, pracoviště Pardubice

Stručná charakteristika navržené KPZ Typologicky se jedná o historickou kulturní krajinu kultivovanou prvky gotické a renesanční rybničné soustavy, která obsahuje zejména technické vodní dílo 35 km dlouhý Opatovický kanál, propojující Labe mezi Opatovicemi a Semínem, s rozsáhlou rybniční soustavu čítající původně cca 250 rybníků o celkové ploše 2500 ha. Krajina byla kolonizována benediktinským Opatovickým klášterem (zanikl 1421) vysoušením původních močálů. Rybničná soustava byly vybudována v době renesančního rybníkářského podnikání. Krajina byla bohatě zazvěřená a byla dějištěm parfózních honů. Harmonická krajina, vzniklá střídáním luk, borových lesů, a potoků, vytvořila ideální přírodní závodiště, přenesené později po roce 1914 na závodiště Velké Pardubické v Pardubicích. Kompozičním centrem navržené KPZ je postupně budovaný a přestavovaný hrad Kunětická hora, místo dalekého výhledu do parfósní krajiny a na okruh historických obcí. Významným krajinotvorným prvkem původní rybniční soustavy je též ornotologická přírodní rezervace – Bohdanečský rybník a rybník Matka. Do příměstské krajiny města Lázně Bohdaneč se alejemi rozvíjí lázeňský park. KPZ dotváří 24 ha přírodně krajinný park v Dobřenicích a lesní park s pseudogotickým loveckým zámečkem Špalek.

Základní krajinotvorné (skladebné) prvky navržené KPZ 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Lázně Bohdaneč s dominantním barokním kostelem sv. Máří Magdaleny a renesanční radnicí Lázeňský areál s parkem „Gočár“ s lázeňským parkem přechází v lesní park Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Marka (250 ha) –nejstarší rybník perštýnské rybničné soustavy Opatovický kanál perštýnské rybničné soustavy, původně 235 rybníků cca o ploše 2700ha (budován v letech 1498 – 1514) v délce 25 km v trase Opatovice – Semín, největší rybník Nová Čeperka Klášteřiště Opatovice n. L. v labském meandru (pův. benedikt.klášter) Zámeček Semín (přestavěn na pivovar) rodiště arch. Josefa Gočára Levobřežní rybničná kaskáda pernštejnské soustavy rybníků – Velká Čeperka – Oplatil – Rozkoš s Rajskou strouhou Pravobřežní rybničná pernštejnská kaskáda: Ždánický,Bohdanečký rybník s Černskou struhou a Čertůvkou Rozhrna a Skříň – rybníky se staletými duby na hrázi, na ostrově původní Blatná tvrz Jílovka Hrad Kunětická hora s věncem historických obcí nad přírodním závodištěm – parfózních honů Lovecký Zámeček bar. Drastche pod Kunětickou horou Areál zámku s (24,4 ha s parkem ) u Dobřenic, kostel sv. Klimenta s hrobkou Dobrzenských Lovecký Zámeček „Špalek“ s rybníkem Osický gotický kostel Nanebevzetí p. Marie s farou (rodiště skladatele národní hymny Fr. Jana Škroupa ) Levoboční rybničná kaskáda – původně Bukovinský, Újezdský – Bohdanečský rybník Dříteč – gotický kostel sv. Petra a Pavla

47

Koncepce rozvoje Sdružení obcí pod Kunětickou horou (výtah) Seznam sdružených obcí: Ráby, Kunětice, Staré Hradiště, Srch, Hrobice, Čeperka, Staré Ždánice, Podůlšany, Libšany, Opatovice n. L., Bukovina n. L., Borek, Dříteč, Němčice. Členy sdružení jsou i obce Stéblová a Újezd u Sezemic. Mikroregion se sídlem v Rábech, byl založen 28. prosince 1999. Zakládajících obcí bylo osm a postupně se počet členských obcí zvýšil na šestnáct. Obce tvoří přirozeně spádové území v okolí Kunětické hory v severní části pardubického okresu. Rozloha je 9 672 ha s celkovým počtem 7 960 obyvatel. Poloha obcí v povodí Labe určuje i převážné využití půdy. Mimo rozsáhlé lesy se pozemky zemědělsky obdělávají, částečně se využívají k těžbě štěrkopísku. Písníky v okolí některých obcí přispívají k rekreaci, ale i k zásobování pitnou vodou. Dominantou a symbolem sdružení obcí je Kunětická hora. Převážná většina obcí je dobře napojena na dopravní síť silnice a železnice spojující krajská města Pardubice a Hradec Králové umožňují obyvatelům dojíždění do zaměstnání. Každá členská obec určuje svůj rozvoj dle svého územního plánu, koncepce rozvoje obcí sdružení bude vodítkem ke společným akcím i k rozvoji turistiky a zajištění pracovních míst v místě bydliště. Snaha všech obcí je udržení a rozvoj venkova, snížení dopadu civilizace na přírodu, zachování krajiny pro příští tisíciletí. Mikroregion má výhodnou polohu svým dosahem k velkým městům (Pa, HK) která poskytují práci, ale bydlení mimo město je klidnější a levnější. Dále se uplatňuje trend části populace situovat bydlení mimo velké aglomerace, lze tedy očekávat částečnou migraci obyvatelstva z velkých měst do menších satelitních měst. Značný nárůst přistěhovalých obyvatel do mikroregionu potvrzuje atraktivnost této oblasti pro bydlení - diferencovaně dle dopravní dostupnosti (mj. nárůst Srch a Čeperka). Rekreačně atraktivní obce : Kunětice, Staré Hradiště, Němčice, Ráby. Marginalizovaná (sociálně a ekonomicky zaostávající) území – Sdružení pokládá za ekonomicky slabé a zaostávající území Borek, Podůlšany, Staré Ždánice, Újezd u Sezemic. Ekonomicky slabá území se nacházejí v okrajových částech mikroregionu a ve značné vzdálenosti od velkých sídelních celků. Spojení hromadnou dopravou, silniční i železniční je nedostatečné, časově náročné a nákladné. Obcemi prochází pouze silnice 2. a 3. třídy a místní komunikace – ve špatném stavu a s nízkou propustností. Zemědělství trpí nedostatkem skladovacích kapacit a technologií na posklizňovou úpravu produktů. Část území je méně vhodná pro intenzivní zemědělskou výrobu - lokality v záplavovém území a s nízkou vrstvou ornice. Doporučuje se hledat řešení v pěstování alternativních technických rostlin (biomasa pro energetické účely) . Na územích blízkých městu Pardubice se nabízí využití pozemků k nezemědělským funkcím pro sportovní a rekreační účely. Předpokládá se revitalizace vodních toků a ploch pro hospodářské, sportovní a rekreační využití, dále pak využití pozemků pro zakládání obor s chovem lovné zvěře i pro faremní odchov. Je žádoucí podpořit agroturistiku ve vazbě na využití venkovských sídel.

48

SWOT analýza území Sdružení obcí pod Kunětickou horou (výběr) Silná stránka

− −

Slabá stránka

Výhodná strategická poloha − Kulturní, technické památky, přírodní rezerva- − ce a zajímavosti − − − − Příležitosti

− − − − − − − − − − − − −

Čeperka není plynofikována, nemá kanalizaci Hrobice nemají kanalizaci Nedořešená protipovodňová ochrana podél Labe Nedostatečné využití potenciálu CR Nezajištěné provozní a hygienické podmínky u vodních ploch sloužících k rekreaci Slabé vybavení a služby pro cykloturisty Ohrožení

Zlepšení dopravní obslužnosti (D11, R35, ČD 031, I/37) Podpora cykloturistiky, agroturistriky, rekreace šetrných forem vůči přírodě, Staré Ždánice výhodná pozice vůči možné vodní rekreaci, Písník Oplatil II končí těžbu, nutno koordinovat ukončení těžby s rekreačním rozvojem (úprava terénu, služby, parkování) Oplatil III má výhodné podmínky pro rekreaci, těžby však pokračuje –zjistit plány těžby a zajistit koordinaci Památku Opatovický kanál využít pro trasování přilehlé cyklostezky Vytvoření záchytného parkoviště u Kunětické hory s sociálním zázemím, a vhodně zakomponovaným sportovním areálem Při R35 zřídit parkoviště a navazující cyklostezky P+R Rekreační lodní doprava na Labi Rekreační využití letiště v Rábech (vyhlídkové lety, navazující akce) Využít krajiny pro atraktivní sportovní aktivity (golf, koně, hipoterapie) golf Dříteč, vodní sportovní kanál Sezemice Pozemky nevhodné pro zemědělskou výrobu využít jinak (obora pod Kunětickou horou) Vytvoření klidného, čistého, turisticky atraktivního prostředí v blízkosti Pardubic

− − − − −

49

Zhoršování dopravní obslužnosti, útlum veřejné dopravy Blokace území Čeperka a Podůlšany vedením VVN z EOP Proměnlivá sezónní poptávka po rekreačních službách Nepředvídatelný vývoj cen tepla, CZT, plynu Ekonomická nerentabilita ekologicky příznivých projektů

Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve Pořizovatel urbanistické studie byl Karlovarský kraj, koordinace úkolu: Ing. arch. Vlasta Poláčková – URBANISTICKÝ ATELIER UP-24 (zhotovitel) a Ing. arch. Pavel Koubek UK 24 URBANISTICKÝ ATELIER. Studie byla pracována v červnu 2005.

Řešený prostor je součástí urbanizační oblasti: Karlovy Vary – Sokolov s počtem obyvatel cca 170 000. Studie předkládá celkovou koncepci území, organizaci základních funkčních celků, vymezení ploch s převažující funkcí přírodní a ploch vhodných pro umístění zástavby. Řešené území (cca 4 380 ha) – z toho pro rekreační účely cca 3000 ha. Území leží při hlavní urbanizační ose Karlovarského kraje, v blízkosti města Sokolov mezi cca 30 km vzdálenými městy Cheb – Karlovy Vary. Významné jsou vazby k Bavorské oblasti a Sasku. Území zahrnuje západní část Sokolovské uhelné pánve, zbytkovou jámou dolů Medard – Libík a výsypky Lítov – Boden a Gustav. Řešený prostor se nachází na severní straně tzv. lázeňského trojúhelníku – významného regionu cestovního ruchu a na jižním okraji regionu Krušných hor. V budoucnosti by měl rekreační prostor doplnit nabídku rekreačních aktivit těchto regionů. Předpokládá se že aktivity navržené v řešeném území budou mít nadregionální a přeshraniční význam. Mimořádnost území spočívá ve specifickém prostředí krajiny vzniklé těžební činností, polyfunkčnosti a široké škále nabízených aktivit. Hlavním motivem řešení je rekultivace a revitalizace krajiny v okolí navrhované 500 ha rozlehlé vodní plochy Medard. Z aktivit nadregionálního významu lze jmenovat vysokoškolský areál, středisko vodních sportů, areály progresivních technologií bez škodlivého vlivu na ŽP. Také blízkost významného poutního místa – kláštera ve Chlumu sv. Maří a jeho propojení s nově vzniklou krajinou spolu s areálem umění v krajině je důvodem k nadregionální přitažlivosti řešeného území. Potenciál území dále vzroste (přibližně za 30 let) v souvislosti s ukončením těžby a rekultivací ploch velkolomů Družba a Jiří severovýchodně od Sokolova. Řešené území je tvořeno dvěma odlišnými částmi – geomorfologicé a urbanistické rozdíly, poloha, postup a forma rekultivací. Východní část Svatava – Sokolov, rekreace ve vazbě na nádrž Medard – vodní sporty, sportovní centrum, rekreační ubytovací zařízení různých forem, podmínky pro koupání a kotvení lodí, zajištění vazby na město Sokolov. Západní část Habartov - Bukovany: kultura a umění ve vazbě na Chlum sv. Maří, školství, věda, výzkum, golfové hřiště, rekreace ve vazbě vodní nádrž Boden. Specifika – vodní sporty zejména s využitím větru, experimenty při obnově krajiny (např. landart, botanická zahrada). Příklady konkrétní funkční náplně: hlavní nástupní terminál, záchytná parkoviště, informační centra, zábavní park, laguna pro koupání, zázemí koupaliště, sportoviště, vyhlídky a rozhledny, muzeum dendrologické, zoologické, geologické v přírodě, cyklostezky, vodácká tábořiště, chráněné přístavy, ubytovací zřízení - hotely, bungalovy, autokemping (1500 – 2000 hostů), letiště pro ultralehká letadla, památník přeměny krajiny, rezerva pro nespecifikovanou funkci, plochy pro podnikatelské aktivity, konferenční centrum, sportovní základna, hlediště pro diváky, polootevřené prostory pro setkání, vysoká škola – tvorba a obnova krajiny, obnovitelné zdroje, biotechnologie - výukové prostory, vědecká pracoviště, administrativa, krytý bazén, golfové hřiště – 18 jamek, kompostárna, areál pro chov koní, jízdárna, základny pro návštěvníky, kurzy jezdectví a hipoterapie, systém okružních hipostezek, cyklokrosové dráhy, bikrosové dráhy, lanové sporty.

50

Studie využití území pro rekreační areál na soutoku Vltavy a Berounky v Praze Zadavatel studie - Magistrát hl. m. Prahy – Odbor městského investora, zpracovatel Územní studie PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a.s. (12 / 2005)

firma D PLUS,

Magistrát hl. m. Prahy připravuje projekty pro zvýšení kvality krátkodobé rekreace. Mezi nejvýznamnější záměry celopražského významu patří „Vodní park “, situovaný na území Radotína, Zbraslavi a Lahovic při soutoku Vltavy a Berounky, v rozsáhlém převážně zemědělsky využívaném území. Záměr souvisí s výstavbou Pražského dopravního okruhu v jižní části města. Na stavbu bude zapotřebí velké množství materiálu, který je shodou okolností k dispozici přímo v místě. Těžbou štěrkopísku v údolní nivě mezi Radotínem, Zbraslaví a Lahovicemi tak mohou vzniknout cca do pěti let, čtyři jezera jejichž celková plocha dosáhne přibližně 120 ha. Návrh uspořádání areálu je řešen Územní studií fi. D PLUS, která konkretizuje koncepci obsaženou v ÚP hl. m. Prahy. Protože celý prostor náleží, s malými výjimkami, do neprůtočného záplavového území, souběžným úkolem rekreačního využití je i posílení retenční schopnosti území. Z důvodu rizika záplav není prakticky možno budovat v areálu stálé stavební objekty a je počítáno s převážně mobilními zařízeními – pojízdnými buňkami, dočasnými pneumatickými a stanovými konstrukcemi, zařízeními na vodním molu nebo na lodi apod. Územní studie člení rekreační areál na 10 lokalit s dále uvedenou náplní (variantní nuance): ¾

Lokalita 1, sportovní vybavení halových sportů, velké sportovní plochy menší plochy pro in-line sporty

¾

Lokalita 2, start závodní dráhy rovné míle navazující na závodiště v Chuchli

¾

Lokalita 3, vodní plocha určená pro koupání

¾

Lokalita 4, zařízení správy areálu (sklady mobiliáře, dílny, drobná výroba), dále herny, restaurace, ubytovací a obchodní zařízení, hřiště - minigolf

¾

Lokalita 5, sportovní plochy s nutným zázemím, pobytové louky, odpočinkové kouty a vycházkové trasy

¾

Lokalita 6, sportovní plocha pro rekreační kopanou, součástí lokality je přístav pro osobní lodní dopravu v rámci Vltavské vodní cesty

¾

Lokalita 7, vodní plocha trvale spojená s Berounkou (problematická kvalita vody) je určena pro vodní sporty (přístav pro sportovní lodi, provoz motorových člunů a vodních skútrů), není určena pro koupání, v zázemí přístavu situovány dílny, manipulační plochy, restaurace, herny apod.

¾

Lokalita 8, vodní plocha je určena pouze pro vodní sporty, variantně je věnována sportovnímu rybaření, není určena pro koupání a bude trvale propojena s Berounkou (problematická kvalita vody), drobná mobilní klubová zařízení a sportovní plochy

¾

Lokalita 9, největší vodní nádrž určena ke koupání, rekreační jachting a vodní lyžování

¾

Lokalita 10, cyklistické, jezdecké a vycházkové trasy s pobytovými loukami a odpočivnými kouty

51

Amsterodamský les, příměstský rekreační prostor města Amsterodamu Za jednu z nejzdařilejších příměstských úprav krajiny ve formě parkového lesa s výrazným uplatněním vody, je považován „Amsterodamský les“ založený již v letech 1934 – 1938 na ploše o rozloze cca 900 ha na jižním okraji Amsterodamu. Areál je městskému obyvatelstvu schopen poskytnout téměř vše, co je potřeba pro polodenní až celodenní rekreaci. Pro rekreaci jsou v Amsterodamském lese vybudovány následující hlavní rekreační, sportovní a naučné objekty a zařízení: ¾

vodácký sportovní areál,

¾

veslařský areál – dráha, tribuny a zázemí

¾

koupaliště,

¾

areál organizovaného sportu,

¾

středisko jízdy na koni,

¾

amfiteátr – divadlo v přírodě,

¾

travnaté plochy pro neorganizované hry, sport, louky pro opalování a odpočinek,

¾

autokempingy a ubytovací zařízení.

¾

selský statek obsahující též malý zookoutek s domácími zvířaty,

¾

obora bizonů a jelenů,

¾

arboretum, botanická rezervace.

Dominantou rekreačního území je dominantní umělý kopec, který vznikl s cílem narušit monotónnost zdejšího rovinatého území a vytvořit podmínky pro zimní sáňkování a lyžování a orientační místo s přehledným výhledem po okolí. Součástí areálu Amsterodamského lesa je též arboretum, hnízdiště ptáků, zahradnictví, restaurace a jiné objekty občanské vybavenosti včetně muzea lesoparku. V areálu je založeno celkem 73 km pěších a běžeckých cest, 37 km cest pro cyklisty, 14 km cest pro jízdu na koni. Poměr lesních ploch k vodním plochám a volným travnatým plochám je cca 1 : 1 : 1. Všechna uvedená zařízení jsou podle potřeby průběžně dále rozvíjena, rozšiřována a modernizována.

52

Cergy–Pontoise (západní okraj Paříže), příměstský rekreační prostor Jedno ze čtyř „nových“ pařížských měst Cergy – Pontoise vznikalo od šedesátých let minulého století ve vzdálenosti cca 25 km severozápadně od centrální Paříže. Do urbanistické koncepce nového města Cergy – Pontoise bylo zahrnuto i původních 17 obcí (mj. zobrazené obce Vauréal, Jouy –le – Moutier a další), takže celá síselní aglomerace nyní čítá kolem 200 000 obyvateli. V místě a blízkém zázemí je k dispozici cca 90 000 pracovních míst. Město Cergy – Pontoise je dobře napojeno na dálniční síť i systém hromadné dopravy – zejména linkou RER (expresní regionální sít rychlostního pařížského metra). Součástí pestré občanské vybavenosti města Cergy – Pontoise je i základna rekreace a volného času, která je situována ve výjimečném krajinném prostředí meandru řeky Oisy (meandr řeky se stal logem vyjadřujícím základní symboliku území), obklopeném novou zástavbou města i původními venkovskými sídly. Rozloha rekreační základny je cca 300 ha, z čehož přibližně 70 ha jsou upravené vodní nádrže (šest jezer), vzniklé rekultivací území po těžbě štěrkopísku. Rekreační základnu dotváří na tyto vodní nádrže navazující přírodní park. Rekreační příměstské území je využíváno jak obyvateli města Cergy – Pontoise tak, vzhledem k dobré dostupnosti i návštěvníky ze širšího okolí včetně centrální části Paříže. Základna rekreace a volného času poskytuje širokou škálu aktivit rodinného typu. U vodních ploch je vytvořeno cca 5 000 m2 písečných pláží, nachází se zde atraktivní vybavenost – mj. gigantický tobogan o výšce 150 m. Mezi instalovaná zařízení a provozované činnosti dále patří: kanoistika, rafting – na umělém kanále, plachtění, vodní lyžování na specielně upravené vodní nádrži, rekreace u vodních ploch (pedalo). K dispozici jsou různé druhy hřišť (minigolf, robinzonádní hřiště), provozuje se cyklistika - půjčovny kol a sportovního náčiní jsou k dispozici, dále lukostřelba, horolezectví na umělých horolezeckých stěnách. Nabídku dotváří propracovaný systém turistických a cyklistických stezek. V místě rekreační základny jsou organizovány školy různých druhů sportů, pobyt dětí a mládeže o prázdninách. Základna poskytuje ubytování a stravování, příležitosti pro konání společenských setkání a odborných konferencí. Specifikem prostorové kompozice města Cergy – Pontoise i jeho rekreační základny je vyjádření vizuální propojenosti území s centrální Paříží. Tzv. Axe Majeur - pohledová osa směrovaná k hlavním historickým objektům v centrální Paříži (osa Cergy – Pontoise, la Défense, Vítězný oblouk, Champs Elysées) je v noci „zhmotnělá“ promítaným laserovým paprskem z vyhlídkové věže na náměstí Cergy - St. Christophe, situovaném na přirozené terase nad meandrem řeky Oisy.

53

7. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Vyhodnocení připomínek ke konceptu rekreačního prostoru Oplatil - Čeperka subjekt, datum podání 1.

2.

obsah stanoviska

Svazek obcí pod Konstatování o seznámení Rady Svazku pod Kunětickou horou Kunětickou Horou se s Urbanistickou studií rekreačního prostoru Čeperka – Oplatil (I. etapa koncept). Jednotlivé obce se ke studii vyjádřily 13. 6. 2006 souhlasně, Obec hrobice předložila samostatné stanovisko ( viz další stanovisko). Obecní úřad Zastupitelstvo nesouhlasí se zařazením Jezera v Hrobicích u Hrobického dvora do US z následujících důvodů 6.2. 2006

urbanistické

studie

reakce zpracovatele ÚPD Souhlasné stanovisko

Se vznikem jezera u Hrobického dvora (které by se vytvořilo po těžbě štěrkopísku v této lokalitě) počítá schválený územní plán obce Čeperka, na jejímž území se záměr nachází. Tento návrh odpovídá názoru US na vhodné využití tohoto území. Důvody pro takovéto doporučení US jsou uvedeny v následujících reakcích zpracovatele k bodům 1. – 7. 1. Značná blízkost případné těžby štěrkopísku Vzdálenost těžby od kompaktního sídelního v této lokalitě od obce útvaru obce je cca 800 m a nachází se až za výrazným územním předělem silnice I/37, která se bude rozšiřovat na čtyřpruhovou silnici. Podstatně blíže uvažované těžbě by se však ocitla obytná zástavba která je připojena k areálu Hrobického dvora. US proto navrhuje zvýšit tento odstup redukcí těžby a doporučuje podrobně posoudit únosnost vzdálenosti mezi lokalitou těžby a obytnou zástavbou u Hrobnického dvora, dále pak stanovit provozní a ochranná opatření. 2. nesouhlas občanů obce – petice zaslaná Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na Krajskému úřadu vědomí. 3.Obec je zařazena do povodňového plánu, několikeré vylití Labe z koryta na území obce. Druhá strana obce (tj. za silnicí I/37) je vhodná pro výstavbu – nikoliv pro těžbu štěrkopísků.

4. povolená těžba štěrkopísků v lokalitě je již překročena s ohledem na potřeby využití spodních vod pro zásobování pitnou vodou. Zastupitelstvo považuje za předčasné a zbytečné zabývat se myšlenkou na urbanistický rozvoj za Hrobickým dvorem.

Zpracovatel US neuvažoval ve zmiňovaném prostoru na západ od silnice I/37zástavbu. Omezení zastavitelnosti území vyhovuje záměru posílit ochranu podzemních vodních zdrojů Hrobice krajinářskými úpravami a dolesněním a vyhovuje též představě US o potřebě zachovat nezastavěný prostor - krajinný předěl mezi urbanizovaným prostorem Pardubicka a Hradecka. Úměrný rozsah těžby štěrkopísku v daném prostoru US neposuzuje. Doporučené využití území – vytvoření polyfunkční doplňkové vodní plochy bude dále, mimo rámec US, podrobně zvažováno v závislosti na okolnostech – jako jsou potřeba štěrkopískového materiálu, podrobné posouzení podmínek omezení těžby vzhledem ochraně vodních zdrojů, vztahu k osídlení atd. Vzhledem k okolnostem US uvádí tento záměr jako námětový a alternativní.

Cílem urbanistické studie je předložit představu cílového řešení s dlouhodobým časovým horizontem. 5. Prostorem mezi předpokládanými těžebními Stávající cesta není návrhem dotčena a je beze lokalitami prochází cesta k železniční stanici změny zachována, je navržena též k využití Stéblová, cesta je využívána též zemědělským jako cyklostezka. družstvem.

54

subjekt, datum podání

obsah stanoviska

reakce zpracovatele ÚPD

6. Hrobický dvůr, není historický objekt ale Zpracovatel bere informaci na vědomí. průmyslové zařízení – lihovar, není důvod jej Současné využití areálu není v rozporu zařazovat do rekreační oblasti. s možností změny jeho funkce v dlouhodobém výhledu. Důvody pro vznik doplňkového rekreačního prostoru jsou uvedeny ve vysvětlení u bodu 3. a 4. 7. Zastupitelstvo obce 14.7.2004 nesouhlasilo Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na s návrhem změny č.4 ÚP SÚ Čeperka – tj. vědomí. funkční využití území pro těžbu štěrkopísků. 3.

Pardubický kraj, 1.Písník Oplatil a Hrobické zdroje jsou odbor ŽP rozhodujícími vodními zdroji Vodárenské vodoprávní úřad soustavy Východní Čechy pro Pardubice a další sídla na Pardubicku a Hradecku. požadavek posoudit zda se záměry negativně nedotknou vodních zdrojů

Stanovisko specialisty: koncepce řešení US není v principu v rozporu se zásadami ochrany vodních zdrojů. V rámci všech dalších kroků využití námětů US bude hledisko ochrany vodních zdrojů vždy zásadním kriteriem. Zpracování hydrogeologického posudku který by potvrdil nebo zkorigoval návrhy US je doporučeno.

Požadavek je respektován neumísťovat v pásmu I. st. žádná zařízení a stanovit pro pásmo II. st. omezující opatření stavby a činnosti které mohou ovlivnit jakost vod ve vodních zdrojích předkládat k posouzení vodoprávnímu úřadu a provozovateli vodovodu. 2. Odpadní vody od plánovaného počtu návštěvníků podchytit a vyčistit tak aby nebyly ohroženy vodní zdroje ani jakost podzemních a povrchových vod.

požadavek se týká navazujících a podrobnější typů prací než je US

4.Studii požadujeme předložit k posouzení rovněž provozovateli skupinového vodovodu (Vodovody a kanalizace Pardubice a.s.) Pardubický kraj, US se řadou záměrů se přímo nebo nepřímo odbor ŽP orgán dotýká ÚSES na všech jeho úrovních (Lokální, ochrany přírody Regionální, Nadregionální). Požadavek respektovat ÚSES ve smyslu: neumísťovat do něj stavby tj. objekty a liniové stavby, ani neumísťovat (nepřemísťovat) části ÚSES účelově do jiných lokalit. Dojde-li k tomu, změny je nutno projednat s dotčeným orgánem (OÚ, KÚ, MŽP). Dotčené VKP projednat s příslušným OÚRP. Dále respektovat ZCHÚ, NATURA 2000. Řešením US respektovat zachování krajinného rázu území (zejm. nivy Labe). Upozornění na potřebu posouzení vlivů záměru na NATURA 2000. Požadavek předložit záměr k vyjádření též v dalším stupni prací.

Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na vědomí. Návrh US bude pro další posouzení k dispozici. US zasahuje do vymezeného regionálního (R) a nadregionálního (N) ÚSES námětem jak řešit konflikt mezi ochranou přírody a zájmy obyvatel Hradecko pardubické aglomerace na sezónní rekreaci u vodní plochy. US doporučuje vynětí části území z NRBC (jezero Oplatil západ). Námět je podrobně popsán a zdůvodněn textové části US. Další zásahy do R a N ÚSES jsou minimalizovány a týkají se pouze trasování turistických cest a cyklostezek v zásadě po již využívaných trasách. Ostatní záměry se odehrávají mimo vymezený R a N ÚSES. Korekce četných vlivů na lokální ÚSES je vzhledem ke schematičnosti řešení US věcí dalšího upřesnění a technického řešení jednotlivých záměrů. US se snaží chránit, potvrdit a posílit krajinný ráz okolí Kunětické hory, nivy Labe, prostoru stávajících jezer Oplatil formou vhodné zónace - úplná ochrana a klidová rekreace, intenzivní využití US předpokládá pouze v prostoru stávající těžby

US řeší rámcově problematiku odpadních vod návrhem napojení dílčích částí areálu na stávající kanalizační systémy, eventuelně v budoucnosti napojením na sběrač EOP – ČOV Pardubice, který prochází po východní straně rekreačního prostoru Čeperka - Oplatil. 3.Parkovací plochy umísťovat tak aby nebyly Na úrovni schematičnosti řešení US je ohroženy vodní zdroje ani jakost podzemních a požadavek přiměřeně respektován. povrchových vod.

55

subjekt, datum podání

obsah stanoviska

reakce zpracovatele ÚPD

Čeperka a při MÚK silnice I/37 u obce Srch. Návrh US bude pro další posouzení k dispozici. Pardubický kraj, Upozornění že kompetentní pro posuzování US Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na odbor ŽP orgán v tomto ohledu je Magistrát města Pardubice. vědomí. ochrany ZPF Pardubický kraj, Upozornění na ustanovení platné legislativy na US předpokládá v rekreačním prostoru Čeperka odbor ŽP orgán ochranu lesních pozemků. Posouzení záměrů – Oplatil rozsáhlé krajinářské úpravy viz státní správy lesů týkajících se zalesnění či odnětí lesních grafické přílohy. Jejich smyslem je dotvoření pozemků (PUPFL) provádí příslušný orgán krajinného rámce rekreačních prostorů, státní správy lesů. vytvoření izolačních pásů, zvýšení ochrany Vydání souhlasu s územně plánovací existujících vodních zdrojů, vytvoření krajinného dokumentací je v kompetenci orgánu státní předělu mezi dvěma silně urbanizovanými oblastmi Pardubic a Hradce Králové. Vzhledem správy lesů krajského úřadu. Pro možnost posouzení konkrétního dopadu na k tomu že není stanoveno detailně v jakém rozsahu by se jednalo o zalesnění nebo PUPFL požadavek předložení dalšího stupně krajinářské úpravy zaměřené také na projektové dokumentace. zprůchodnění krajiny, její estetizaci a podobně nelze na podkladě US bilanci provádět. Návrh US bude pro další posouzení k dispozici. Pardubický kraj, US doporučuje jednu z vodních ploch využívat Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na odbor ŽP orgán jako rybářský revír. K tomu je podána informace vědomí. Návrh US bude pro další posouzení státní správy že pro uskutečnění tohoto záměru musí vodní k dispozici. rybářství plochy splňovat náležitosti dle platných předpisů na úseku rybářství. Pardubický kraj, Upozornění na to že předpokládaná zvýšená US zónuje řešené území tak že intentenzivní odbor ŽP orgán návštěvnost (celoroční užívání) v prostoru rekreační zařízení a provozy jsou situovány státní správy řešeném US bude znamenat dotčení stávajících mimo krajinářsky cenné oblasti (též oblasti myslivosti honiteb a životních podmínek volně žijící zvěře. atraktivní pro myslivost). Navrhované Dotčeným orgánem státní správy kompetentním krajinářské úpravy, včetně dolesnění zlepšují pro event. vydávání příslušných rozhodnutí je podmínky z hlediska zájmů myslivosti a orgán státní správy myslivosti – tj. obecní úřad částečně kompenzují důsledky větší ORP. návštěvnosti území. Pardubický kraj, Upozornění že návrhy ÚPD které budou Informativní sdělení – zpracovatel US je bere na odbor ŽP orgán vycházet z této studie budou podléhat vědomí. Návrh US bude pro další posouzení posuzování vlivů posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., o k dispozici. na ŽP posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Ing. Z. Čížek Oddělení vodního hospodářství OŽPZ KÚ Pardubického kraje 14.2. 2006

4.

Doporučení zaměřit se při rozvíjení příměstských rekreačních aktivit větší měrou na připravované areály u Dřítče a u Kunětické hory. Důvodem pro takové doporučení je potřeba ochrany nenahraditelných vodních zdrojů Čeperka a Oplatil. Rekreaci v území Čeperka Oplatil nutno podchytit ale je doporučeno nevytvářet na tomto území hlavní rekreační areál měst Hradce Králové a Pardubic.

1) Prostor u Dřítče není zaměnitelný s prostorem Čeperka – Oplatil, nemá srovnatelně dobré dopravní napojení, nevykazuje dostatečnou atraktivnost. 2) Kunětické hora a okolí je pro příměstskou rekreaci mimořádně významná oblast, vhodná však pro určitý typ rekreace respektující hodnoty národní kulturní památky.

Řadu dalších potřebných aktivit rekreace a sportu zejména v návaznosti na vodní plochy a velké lesní areály je nutno směrovat do prostoru Čeperka – Oplatil. US předpokládá vytvoření rozsáhlého polyfunkčního prostoru ve kterém bude možné dosažení koexistence mezi ochranou přírody, ochranou vodních zdrojů a rekreačním využitím. Holcim – 1. Výhradní ložisko musí být dle horního zákona Informace o technologických postupech kterou pískovna Čeperka vydobyto co nejhospodárněji – v hranicích zpracovatel US využil při návrhu řešení. povolené těžby mimo ochranných pásem, pilířů 5.12.2005 atp. Břehová linie ale může být ale po těžbě dotvořena skrývkovým materiálem (hlušina, jíl – písčitý materiál) 2. Doporučení volit cílový stav jedné spojité Zpracovatel US respektoval tento názor a členité vodní plochy, než vytvářet z každého navrhl v prostoru Čeperka jednu rozsáhlou a dobývacího prostoru samostatné jezero tvarově rozmanitou vodní plochu. (posudek vodaře). 3. Plánovaná těžba štěrkopísku bude V rámci náznaku etapizace vzniku jezera v závěrečné fázi v pozici na J okraji ložiska zpracovatel US akceptuje tento technologický v místě dnešního zázemí pískovny. postup.

56

subjekt, datum podání

obsah stanoviska

reakce zpracovatele ÚPD

4.použitelný písek je i mimo hranice udaného ložiska – vodní plochu je možno rozšířit i mimo stávající hranice těžby, např. na poloviční mocnost podle požadavků konečného řešení lokality.

Rozsah vodní plochy Čeperka je cca 110 ha, a významně tak přesahuje v současnosti vymezený rozsah jednotlivých DP. Zvětšení rozsahu jezera zvyšuje jeho atraktivitu, zlepšuje předpoklady pro kvalitu vody, a svými parametry odpovídá potřebám rekreace v prostoru jádrového území Hradecko pardubické aglomerace. Zpracovatel bere informaci na vědomí a zmíněnou vodní plochu uvádí v dokumentaci US. Zpracovatel bere na vědomí tuto informaci a přichází s námětem výhledového vzniku jezera Podůlšany severně od jezera Čeperka. Další lokalitou doporučenou US ke zvážení pro využití k těžbě a následnému vzniku vodní plochy je prostor u Hrobnického dvora. US bude sloužit jako námětový územně plánovací podklad, závaznost jeho návrhů je podmíněna tím že budou akceptovány při zpracování územně plánovací dokumentace (ÚPO, ÚP VÚC – ZÚR).

5. upozornění na vznikající vodní plochu u obce Dolany. 6.V rámci dlouhodobé strategie lze předpokládat těžbu i v jiných částech území, kde jsou výhradní (nevýhradní) ložiska štěrkopísků která dnes z různých důvodů nelze dobývat (OP lesa, vodních zdrojů). Podmínky omezení se mohou v časovém horizontu 20 – 30 let změnit. Poskytnutí dokladů (asi US) co nejdříve dává možnost úprav v plánování hornické činnosti. Dosud je k dispozici ÚPD či EIA které řeší dotčené území bez přihlédnutí k budoucím požadavkům území. Cílové řešení dle US se může při včasném podchycení provádět v rámci HČ nebo ČPHZ a tím i zlevnit a legislativně zjednodušit. Problematika majetkoprávních vztahů: po dotěžení a revitalizaci území se podle dnešních plánů pozemky vracejí vlastníkům nebo se i vydobyté pozemky prodávají. To může být překážkou při cílovém dotváření území.

57

Problematika vlastnických vztahů byla v US sledována informativně. V případě že navrhovaná koncepce rekreační oblasti Čeperka – Oplatil bude akceptována stane se toto hledisko podstatné v dalších územně plánovacích krocích.

8. VYBRANÉ ZKRATKY KÚ ORP POU MŽP PaR OŽP ÚP(N) VÚC US ÚPD ÚPP VPS

Krajský úřad obec s rozšířenou působností obec s pověřeným úřadem Ministerstvo životního prostředí průzkumy a rozbory Odbor životního prostředí Územní plán velkého územního celku urbanistická studie územně plánovací dokumentace územně plánovací podklady veřejně prospěšná stavba

Zemědělství, lesnictví PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF zemědělský půdní fond Doprava ČD D MÚK R

České dráhy dálnice mimoúrovňová křižovatka rychlostní silnice

Těžba DP CHLÚ POPD SaR SPSR

dobývací prostor chráněné ložiskové území Plán organizace a přípravy dobývání sanace a rekultivace souhrnný plán sanace a rekultivace

Inženýrské sítě, energetika CZT centrální zásobování teplem EOP elektrárny Opatovice NN nízké napětí RZ rozvodná stanice VN vysoké napětí VTE větrná elektrárna VTL vysokotlak VVN velmi vysoké napětí Ochrana přírody AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR EIA hodnocení vlivů stavby na životní prostředí CHKO chráněná krajinná oblast MZCHÚ maloplošně chráněné území NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NRBC nadregionální biocentrum NRBK nadregionální biokoridor OP ochranné pásmo PP přírodní památka PPk přírodní park PR přírodní rezervace 58

RBC RBK SEA SPAs ÚSES VKP

regionální biocentrum regionální biokoridor hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí oblast ochrany ptactva (Special Protection Areas) územní systém ekologické stability významný krajinný prvek

Vodní hospodářství ČOV čistírna odpadních vod PHO ochranné pásmo vodního zdroje OP ochranné pásmo vodního zdroje PLZ ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů ÚV úpravna vody Odpady BRKO IO KKOH KO KPOH NO OH OO

biologicky rozložitelné odpady inertní odpad Koncepce odpadového hospodářství komunální odpad Plán odpadového hospodářství nebezpečný odpad odpadové hospodářství ostatní odpad

Památková péče AR archeologická rezervace KPZ krajinná památková zóna MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna NKP národní kulturní památka NPÚ národní památkový ústav OP ochranné pásmo VPR vesnická památková rezervace VPZ vesnická památková zóna

59