Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě
Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vypracoval: Bohumír Barták Vedoucí práce: Ing. Zora Kulhánková, Ph.D. Lednice 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru, vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vtahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Lednici dne 23.3.2014
Bohumír Barták
vlastnoruční podpis 1
Poděkování
Chtěl bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Zoře Kulhánkové, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval panu Ing. arch. Maškovi a panu starostovi Ing. Petru Schneiderovi za poskytnutí mapových a dalších podkladů pro vypracování analýz. V neposlední řadě bych také rád poděkoval občanům Mnichovic, svým přátelům, za připomínky, věcné komentáře a diskuse nad mým návrhem. 2
Obsah 1.
Úvod ............................................................................................................................... 4
2.
Cíl práce .......................................................................................................................... 4
3.
Literární přehled............................................................................................................. 5 Současný stav řešené problematiky ...................................................................................5 Vlastní komentář k řešené problematice .........................................................................13
4.
Materiál a metody........................................................................................................ 14 Charakteristika navrhovaného území ..............................................................................14 Identifikační údaje navrhovaného území .....................................................................14 Obecná charakteristika ................................................................................................14 Historie Mnichovic obecně ..........................................................................................14 Vývoj města a krajiny ...................................................................................................15 Kompoziční vývoj řešeného území ...............................................................................16 Geologické poměry ......................................................................................................17 Půdní poměry ...............................................................................................................17 Podnebí ........................................................................................................................17 Dendrologický průzkum ...................................................................................................17 Analýzy současného stavu ...............................................................................................19 Metodika pro vypracování návrhu řešení ........................................................................23
5.
Výsledky a diskuze........................................................................................................ 23 Návrh řešení .....................................................................................................................23 Diskuze .............................................................................................................................24
6.
Závěr ............................................................................................................................. 25
7.
Souhrn a klíčová slova .................................................................................................. 25
8.
Seznam použité literatury a pramenů.......................................................................... 26
9.
Přílohy .......................................................................................................................... 27
3
1. Úvod
2. Cíl práce
Náměstí jsou jedny ze základních a nejdříve vznikajících veřejných prostorů města. Od
Cíle této práce jsou dva. Prvním z nich je charakteristika náměstí jakožto veřejného
pradávna sloužili ke komunikaci, setkávání a kulturnímu životu člověka. Ve své práci bych
prostoru, a to především v návaznosti na historické objekty. Nastíněny budou dnešní
se rád zabýval revitalizací náměstí malých měst s historickým podtextem. Náměstí
tendence či popis života na historických náměstích v současné době. V neposlední řadě
v historických územích mají díky své historii genia loci, který je nezaměnitelný.
budou analyzovány některé příklady z České republiky či zahraničí.
Zaměnitelné jsou však jen jejich funkce a děj, které se díky vyvíjení společnosti a změně
Druhým cílem je vytvoření vlastního návrhu obdobného veřejného prostoru s využitím
životního stylu na náměstích odehrávají. Problematika revitalizací náměstí malých měst
všech poznatků a zásad pro tvorbu takovýchto míst. Na základě všech zpracovaných
v historických územích je v dnešní době velmi sledovaná. Minulost v mnoha případech
analýz bude cílem vytvoření provozně funkčního prostoru nejen pro pobyt či rekreaci, ale i
přinesla do těchto prostor nekvalitní stavby nerespektující historické okolí a neadekvátní
pro konání veřejných a společenských akcí.
funkce, které spíše než na člověka pamatovaly především na automobily. Dnes jsme si již těchto chyb vědomi a rekonstrukce náměstí velkých i malých měst navrací do těchto prostor genia loci, více respektuje charakter zástavby a vytváří tak místo vhodné pro odpočinek a společenské setkávání obyvatel.
4
3. Literární přehled
scénograficky, s netradičními formami vody a s rafinovaně komponovanými dlažbami, vyvažujícími asfaltovou džungli (DAMEC 2011). V baroku se tento trend nadále vyvíjí a
Současný stav řešené problematiky Náměstí jako veřejný prostor a historický vývoj Každé dobře založené město, ať už rostlého či přísně lineárního tvaru, má svůj středobod, své náměstí. Je to nejdůležitější prostor města, určený především ke komunikaci obyvatel. Náměstí vždy mělo a bude mít roli hlavního veřejného prostoru města. Jeho funkce se však vyvíjí podle aktuálních potřeb člověka a společnosti (Sojková, Glosová 2013). Veřejný prostor a život ve městě prošli v průběhu staletí velkými změnami; mnohé z nich vycházejí ze změn ve společnosti jako takové.
začínají se používat nejrůznější vegetační prvky. Asi nejtypičtějším stromem, který v Čechách doprovázel barokní stavby, je jírovec maďal.
V
18.
století
se
kromě
solitérních stromů začaly vysazovat aleje, především lipové. (Sojková, Glosová 2013). Díky výrazné introdukci nových druhů v 19. století se zásadně rozšířil sortiment dřevin. V této době také dochází k zakládání květinových záhonů a používání zeleně v nádobách. Náměstí a ulice byly lemovány alejemi malokorunných, nebo tvarovaných lip, jilmů, akátů, javorů, hlohů, šeříků či myrobalánů. Mohutnější lípy, jírovce, platany nebo katalpy se uplatnily spíše na větších prostranstvích. Koncem 19. století došlo k rozmachu
Podle Božka (1985) mají náměstí svojí historii již v době pravěké. Tvořila prostranství
zahradnictví a také k rozšíření používaného sortimentu. Typické je zdůraznění významné
mezi chatrčemi, které zároveň vytvářely bariéru vůči nepřátelskému okolí. Vznikala
stavby jedním nebo několika stromy či dokonce stromořadím. Ozdobou veřejných
přirozeně na soutocích řek nebo křižovatkách cest jako obchodní a společenská centra.
prostranství se staly pravidelné zahradní plochy, inspirované pravidelnými francouzskými,
Města vznikajícím tímto způsobem byla rostlého tvaru a dodnes vytvářejí svého typického
barokními partery s trávníky a ornamentálními květinovými záhony. V této době začala u
genia loci. Ve středověku se objevuje plánované zakládání měst, která mají pravidelný
náměstí převažovat funkce odpočinková a vytrácel se obchodní a shromažďovací význam.
tvar a předurčují tak jejich životní běh. Středověká náměstí byla většinou v centru sídla.
Posléze byla některá z nich přeměněna v park. Vysoký standard ploch veřejné zeleně se
Ideální umístění měla pravidelná náměstí uprostřed města čtvercového nebo oválného
objevuje ještě v poválečné výstavbě nových městských čtvrtí nebo měst v období tzv.
tvaru. Nepravidelný půdorys náměstí se vyskytoval většinou u měst, která se vyvinula ze
socialistického realismu od 50. let a doznívá v 60. letech. Poslední dekády 20. století
staršího osídlení. Na náměstí stávala kašna, do níž byla přiváděna voda, dále pranýř a
přinesly nové typy výsadeb, a sice zahuštěné výsadby keřů a masivnější využívání mobilní
sochy. Kolem náměstí se soustřeďovaly veřejné budovy jako kostel, radnice, obchody,
zeleně. Z hlediska výběru sortimentu se staly oblíbenými jehličnaté a stálezelené dřeviny.
kupecký dům a domy nejbohatších měšťanů (Sojková, Glosová 2013). Díky čím dál tím
Často bývá kritizováno zakládání parků na náměstích a použití nevhodného rostlinného
většímu pohybu lidí v takových prostorech byla od 14. století náměstí vydlažďována. Ve
materiálu. Kvalitě prostoru neprospělo ani zvýšení intenzity dopravy (časté umístění
středověku nebyla náměstí nijak zvlášť vzhledná. Splňovala ty nejdůležitější potřeby, jako
parkovacích ploch či dokonce autobusového nádraží na náměstí) nebo necitlivé dostavby
byl především tržištní prodej. Vykonávaly se zde také popravy, které však byly postupně
v průběhu soustředěné modernizace koncem 20. Století (Sojková, Glosová 2013).
přesouvány za hradby. Stejně tak se obchod přesouval do kamenných obchodů a náměstí se postupně začala zvelebovat. Podle Sojkové a Glosové (2013) se zde stromy vyskytovaly jako solitéry. Důvodem jejich výsadby na tržištích byl příjemný stín pro účastníky trhů, chladnější voda v kašnách a ochrana staveb před bleskem a ohněm. Za typické dřeviny pro toto období jsou považovány lípa, dub, tis a ovocné stromy. Od dob renesance se do scény městských náměstí dostává velmi důležitý prvek, zeleň. Zeleň na náměstích a ulicích byla od dob renesančního manýrismu vytvářena divadelně, 5
Kompoziční uspořádání náměstí Díky rozdílné době vzniku měst a jejich různorodé funkci můžeme na dnešních náměstích nalézt mnohé a vždy originální kompoziční vlastnosti. Těmi hlavními jsou především tvar a velikost. Dále určitě charakter a umístění staveb v prostoru, orientace na
Náměstí radiální a částečně radiální jsou typická pro města s paprskovitou strukturou uliční sítě. Tvoří zde centrální bod, ze kterého se ulice rozbíhají ve směrech poloměru. Tento typ náměstí se nachází například v Mělníce nebo Mnichově Hradišti. Obr. 2: Nálevkovitý tvar náměstí ve Staré Boleslavy
světovou stranu a množství a šířka ulic. Významným prvkem jsou také velmi často církevní stavby. Dle Sojkové a Glosové (2013) se dají náměstí podle tvaru dělit na pravidelná, nálevkovitá, lichoběžníková, radiální a vřetenovitá. Pravidelná náměstí jsou zpravidla obdélníkového, méně pak čtvercového tvaru, navazující na šachovnicovitou uliční síť města. Takováto náměstí můžeme nalézt například v Berouně, Čáslavi nebo Sušici. Typickým příkladem je například Staroměstské náměstí v Praze. Pro náměstí nálevkovitá je charakteristický trojúhelníkovitý tvar se zužujícím se nálevkovitým ústím na jedné straně. Příkladem pro tento typ jsou Stará Boleslav, Lysá nad Labem nebo Rataje nad Sázavou. Dále jsou to náměstí lichoběžníková, která můžeme vidět kupříkladu v Mníšku po Brdy, Poděbradech nebo Unhošti.
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
Obr. 1: Pravidelný tvar náměstí v Berouně
Obr. 3: Lichoběžníkový tvar náměstí v Mníšku pod Brdy
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
6
Posledním jsou náměstí vřetenovitého tvaru, která vznikala rozšířením uliční sítě. Takováto náměstí můžeme nalézt například v Malešově nebo Nových dvorech.
Dominanty a další objekty spjaté s náměstím Zpravidla se na náměstích nalézají dva druhy staveb - církevní a světské. Snad
Obr. 4: Radiální tvar náměstí v Mnichovo Hradišti
nejtypičtější církevní dominantou, především historických náměstí, bývají katedrály a kostely, které více či méně dramatizují kompozici celého prostoru a vytváří tak atypického genia loci. Velmi často jsou nejen dominantou daného náměstí, ale i celé okolní krajiny. Dalšími objekty s historickou tradicí, které můžeme sledovat na českých náměstích, bývají takzvané morové sloupy. Ve městech, které zasáhla vlna černé smrti, byly tyto sloupy vystavovány na znamení díků všem svatým za jeho ukončení. Asi nejznámějším sloupem v České republice je sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, který tvoří velmi významnou dominantu místního náměstí. Sloupy vždy zaznamenávají důležitou událost a mělo by se k nim proto přistupovat s úctou. Ze světských staveb bývají nejvýznamnějšími dominantami radnice a školy. Díky své výjimečné funkci jsou často postaveny v různých stylech a přivádějí do veřejného prostoru nejvíce obyvatel.
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
Obr. 5: Vřetenovitý tvar náměstí v Malešově
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
7
Současné tendence revitalizace náměstí a života ve městě Život ve městě a tím i funkčnost náměstí prošly v historii velkými změnami. Již
protože přitahují stejně tak dobře turisty jako kapitál a obyvatele. Je nezbytné vytvořit aktivní partnerství mezi ochranou a rozvojem.
Camillo Sitte, zabývající se stavbou měst podle uměleckých zásad na konci 19. století
Po mnoha letech jednostranného zaměření na dopravní a automobilové otázky se
napsal, že středověk a renesance prakticky udržely životaschopnost náměstí a jejich
nyní objevuje poměrně mnoho měst, která představují nové zásady plánování a kladou
jednotu s přilehlými veřejnými budovami, zatímco dnes slouží náměstí nanejvýš jako
důraz především na pohyb pěších a cyklistů. Toto přeorientování má však silné nároky na
parkoviště - tím se postupně ztrácí jejich umělecké spojení s okolními budovami. Podle něj
projektování a plánování starých částí měst. Pečlivé plánování pro pěší a cyklisty je
je třeba poznamenat, že smyslem našeho navrhování není prosazovat uplatnění
ušlechtilé samo o sobě, ale mělo by sloužit mnohem širšímu programu (Gehl 2007).
malebnosti starých měst v současnosti. Dle něj právě zde platí přísloví, že nutnost láme železo. Musí se stát to, co je z hygienických či jiných hledisek nutné. Toto přesvědčení
Jaké má tendence navrhování městských veřejných prostranství v Čechách a zahraničí dnes, je asi nejlépe patrné na následujících příkladech
nám však nesmí bránit zkoumat a porovnávat staré motivy se současností a posuzovat tedy, co se ještě dá z krásy starých měst zachránit a zachovat jako kulturní dědictví. Projekt regenerace náměstí by měl vycházet z historického vývoje prostoru a respektovat historický půdorys a původní zástavbu, podtrhovat kompoziční osy, dominanty, měřítko a místní specifika. Kromě uchování a podpory památkové autenticity by měly navrhované úpravy odpovídat současným nárokům na hlavní veřejné prostranství města, zejména společenským a rekreačním. Měla by být zachována funkce bydlení, dopravní dostupnosti, obchodu a služeb a náměstí by mělo být integrální součástí urbanistické struktury sídla. Zeleň má při tvorbě prostoru doplňkovou funkci. Pomáhá dotvářet autenticitu místa, člení prostor a zdůrazňuje či doplňuje dominanty (Matoušková 2012). Dle Gehla (2007) byly dříve veřejné prostory využívány z praktického hlediska a lidé zde vykonávali činnosti, které zde vykonávat museli. V dnešní době se tento trend již pomalu vytrácí a můžeme pozorovat prostory koncipované pro rekreaci, odpočinek a kulturní život. Dnešní pěstební systémy dávají tvůrcům zeleně šanci navrhnout na náměstí květinové obrazce, zdobit ulice i náměstí rostlinami nejenom horizontálně, ale také vertikálně. Zvláštní poslání dostávají v těchto prostorech nová media, jako zvuk a světlo. (Damec 2011) Jak píše Ron van Oers (2007), tak stále více historických měst přijímá strategie, které mají zachovávat kulturní dědictví a zároveň podpořit další sociálně ekonomický vývoj. Dobře řízené městské historické krajiny jsou silným konkurenčním nástrojem,
8
Rekonstrukce v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi Obr. 6: Náměstí v Brandýse nad Labem po rekonstrukci
náměstí kašnu, zachycenou na stabilním katastru z roku 1842, a stromořadí podél vnitřního obvodu, které je reminiscencí na alej na historickém leteckém snímku z roku 1946. Dále je zde, téměř po sto letech, opět umístěna socha svatého Jana Nepomuckého, okolo které byly vytvořeny letničkové záhony. Obr. 8: Nová kašna na náměstí v Brandýse nad Labem
Zdroj: http://www.top-expo.cz/cds-2012/stavby-2012/
Obr. 7: Nový mobiliář a stromořadí na náměstí v Brandýse nad Labem
Rekonstrukce Masarykova náměstí v Brandýse nad Labem byla dokončena v roce 2012. Náměstí do této doby sloužilo spíše jako centrální parkoviště, což radní města shledali jako neadekvátní funkcí pro prostor s historií sahající do 13. století. Jejich záměrem tedy bylo, omezit automobilovou dopravu na minimum a věnovat tento reprezentativní prostor lidem. Některé ulice byly proto uvedeny do jednosměrného provozu a slouží jako pěší zóna. Celá plocha náměstí
byla
vydlážděna
a
opatřena
kompletním, novým mobiliářem. Jak píší Sojková, Glosová (2013), tak regenerace navázala na historický vývoj – navrací na Zdroj: http://www.ropstrednicechy.cz/
Zdroj: http://www.ropstrednicechy.cz/
9
Rekonstrukce náměstí ve Mšeně
Obr. 10: Mšeno – v popředí nová kašna, v pozadí barokní sousoší
Rekonstrukce náměstí ve Mšeně je jednou z mnoha dalších v České republice, kterým se v poslední době daří realizovat hlavně díky evropským dotacím. Obnova byla dokončena roku 2012. Jak uvedl autor projektu Martin Prchal, rekonstrukce měla následující priority.
účelnější organizace ploch vozovek, jednoznačné vymezení průjezdných profilů komunikací a minimalizace pojížděných ploch;
zklidnění průjezdné dopravy;
maximalizace pěších ploch v centru a upřednostnění chodců před automobilovou dopravou;
obnovení kompozičních vazeb a důležitých pohledů na významné dominantní objekty v řešeném prostoru;
zorganizování parkovacích ploch Zdroj: http://soutok.blogspot.cz/2012/07/
V centrální části náměstí bylo vytvořeno volné prostranství, umocňující hodnoty barokního sousoší. Pozadí sochy bylo akcentováno dvojicí stromů. Kompozice středu Obr. 9: Mšeno noční pohled
náměstí byla doplněna o novou kašnu, která je lemována lipovým stromořadím (Sojková, Glosová 2013).
Obr. 11: nahoře stav po rekonstrukci, dole stav před rekonstrukcí
Zdroj: http://www.mestomseno.cz/
Zdroj: http://www.nadacepartnerstvi.cz/2012/
10
Rekonstrukce Rathausplatz St. Pölten
Obr. 13: Rathausplatz St. Pölten-noční osvětlení
k parkovišti, veřejné
Příkladem, kam se ubírají dnešní tendence v navrhování historických náměstí
kašny,
osvětlení
a
lavičky. Jsou zde také
v zahraniční, může být Radniční náměstí v Rakouském St. Pöltenu. Náměstí představuje
zahrádky
jasný a jednoduchý dlážděný prostor, ve kterém jsou zasazeny prvky městského
kaváren.
(Gehl, Gemzǿe 2002).
mobiliáře. Ornamentální a materiálové variace dávají náměstí rytmus a člení plochu podle
Osvětlení náměstí je
různých funkcí. Expresivní veřejné osvětlení je podstatným tématem architektonického
základním Obr. 12: Rathausplatz St. Pölten
prvkem
konceptu.
Lze
ho
regulovat
tak,
aby
prostor
získal
prostřednictvím světla, zaměřeného Zdroj: http://www.podrecca.at/
různých
do směrů,
samostatnou architektonickou kvalitu. Scénář osvětlení náměstí se mění v průběhu noci podle rytmu života města. Večer svítí stožáry i fasády, ale po 22 hodině se osvětlení stěn zhasne a osvětlení ze stožáru zredukuje.
Obr. 14: Rathausplatz St. Pölten
Zdroj: http://austria-forum.org/af/Heimatlexikon/Rathaus_St._P%C3%B6lten
konceptu. Obnova Rathausplatzu, které bylo od roku 1995 parkovištěm, je výsledkem architektonické soutěže z roku 1994. Jedním z požadavků soutěžních podmínek bylo vytvoření speciálního osvětlení náměstí. Tak jako v mnoha jiných případech, byly i tady nejdříve postaveny v roce 1995 pod celým náměstím jednopodlažní garáže. Rampy do podzemního parkoviště jsou v přilehlých ulicích. Architektonický koncept usiloval o vytvoření velmi jednoduchého dlážděného náměstí s několika prvky mobiliáře, podřízenými velké kamenné ploše. Dlažba je rozdělena do dlouhých pásů, které zvýrazňují základní tvar náměstí. Tyto pásy zároveň označují zónu městského mobiliáře a zónu dopravní obsluhy. V zóně městského mobiliáře se nalézají čtyři schodiště vedoucí
Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki
11
Obr. 17: Plaza de Carlos III el Noble – letecký snímek
Rekonstrukce Plaza de Carlos III el Noble
prvků. Před radnicí je oválná plocha z leštěného kamene, která má definovat
Obr. 15: Plaza de Carlos III el Noble
místo setkávání a slavnostních událostí. Točité schody do podzemí kryje černá, zamřížovaná pyramida z oceli. Kamenné lavičky zdůrazňují osu náměstí a ohraničují plochu pro jízdu aut zásobování. Náměstí ukončuje kulová fontána. Lapidární forma městského mobiliáře navozuje pocit klidu a ticha na tomto místě, kde je přítomná historie (Gehl, Gemzǿe 2002).
Zdroj: http://deviajeconcarlos.tumblr.com/ Zdroj: http://guias-viajar.com
Obr. 18: Plaza de Carlos III el Noble
Tato rekonstrukce náměstí ve španělském městečku Olite byla provedena již v roce 1989. Je však dobrý příkladem toho, jak velkou roli hraje historie daného prostoru. Olite je malé město v severním Španělsku, které dříve hrálo roli regentského města království Navarského. Dochovalo se zde mnoho staveb z doby římské, středověku i renesance. Náměstí Plaza de Carlos III el Noble je protáhlého tvaru, v čele s radnicí, obklopené dvoupodlažními domky z různých historických dob. Po přestavbě v roce 1987 z něj
bylo
odstraněno
parkování
a
Obr. 16: Plaza de Carlos III el Noble – vodní prvek
tranzitní doprava. Úprava byla ovlivněna objevem systému středověkých kleneb, které sloužili jako podzemní chodby do přilehlého zámku. Tyto chodby dnes slouží jako informační centrum a výstavní síň. Celý prostor sjednocuje dlažba z místního kamene. Do ní je vsazena řada Zdroj: http://www.trivago.cz/ Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/36503665
12
Vlastní komentář k řešené problematice Za posledních sto let prochází život ve městě velkými změnami. Lidé již zdaleka tolik nepotřebují prodávat své zboží ve stáncích na náměstích a ani si nemusí do místní kašny chodit pro vodu. Tržištní prodej sice stále přetrvává a stává se dokonce i dnešním trendem, avšak náměstí svou původní funkci dnes již zcela neplní. Dnes se lidé ve veřejném prostoru chtějí cítit dobře. Chtějí relaxovat, odpočívat a kulturně žít.
architekt či projektant respektuje však historické okolí náměstí individuálně, bohužel se tedy můžeme setkávat i s realizacemi, které mají strhnout pozornost jen na sebe. Výše popisované příklady rekonstrukcí evropských i tuzemských náměstí ukazují, kterým směrem se dnešní tendence ubírají. Otázkou však zůstává, jakou cestu k tomu zvolit a do jaké míry respektovat a zachovávat historický odkaz, který tato prostranství mají. V tomto se zajisté střetávají názory památkářů a architektů. Jedna strana klade
Díky měnícímu se životnímu stylu se bohužel můžeme stále setkávat s velkým
důraz především na zachování historického odkazu, na používání původních materiálů a
množstvím chyb a funkcemi nerespektující historický odkaz těchto prostorů. Stále
na rekonstrukci prostorů dle dobových obrazů nebo fotografií. Druhá strana naopak hledá
můžeme vidět, co s evropskými náměstími provedl razantní nárůst automobilové
a zkouší nějakým způsobem skloubit ducha minulosti s moderním uměním, novodobými
dopravy; situace se však naštěstí stále zlepšuje. Veřejný prostor musel být věnován
materiály a dnešním způsobem života. V objektech s historickou hodnotou budou tyto
dopravě a na člověka se poněkud zapomnělo. Z náměstí, která byla určena pro pohyb lidí,
střety probíhat asi věčně. Nezodpovězenou otázkou stále zůstává, zdali by tedy opravdu
se stala centrální parkoviště, která znemožňují jejich funkci obytného prostoru. Některé
nebylo rozumnější zachovat ducha historické doby tam, kde je, a inovativní vyjádření
státy si tohoto problému byly vědomy již dávno a začaly budovat různé strategie, jak opět
směřovat na moderně a nově vznikající náměstí.
dostat do popředí člověka jako chodce nebo cyklistu. Do Čech se tyto tendence bohužel dostávají až v posledních letech. Dalším naprostým selháním je absolutní nerespektování důležitých, památných, historických staveb a menších staveb. Můžeme se například setkat s panelovou prodejnou potravin ze 70. let, postavenou přímo vedle kostela ze 17. století. Malé stavby jako jsou pomníky, památníky nebo třeba morové sloupy, bývají často úplně popřeny okolím a parkují okolo nich auta. Dá se všeobecně říci, že tyto slabé stránky některých náměstí jsou již odbornou veřejností delší dobu vnímány a analyzovány. Jsou proti nim podnikána různá opatření, která se zdají být více či méně funkční. Jedním z hlavních a velmi důležitých trendů poslední doby je co největší omezení dopravy ve veřejných prostorech pomocí podzemních garáží a odkloněním provozu do vedlejších komunikací. Díky tomuto opatření mohou být náměstí a další městské prostory opět využívány lidmi bez omezení. Opět se na náměstí dostává voda a to v mnoha podobách jako kašny, fontány, jezírka, vodopády či vodní střiky. Ta napomáhá zpříjemnit mikroklima daného prostoru, ochladit horký letní vzduch a svým zvukem přispívá k nabytí uklidňujícího dojmu v tomto prostředí. Co se týče městské zeleně na náměstích, je patrné, že se dává přednost vysokokmenným stromům, vyrůstajících z dlažby. Naopak květinové záhony spolu s trávníkem spíše zanikají. Každý
13
4. Materiál a metody
Poloha ve městě
Charakteristika navrhovaného území
Navrhované území se nachází v centrální a zároveň nejstarší části města Mnichovice. Náměstí je obklopeno jak historickými budovami z dob baroka, tak budovami
Identifikační údaje navrhovaného území
z 20. Století. Expozice prostoru je svažitá a směrována k jihovýchodu. Ve spodní části je
Obec- Mnichovice
náměstí lemováno ulicí Pražská, která tvoří hlavní dopravní tepnu města. Po pravé straně
Katastrální území-Mnichovice
poté prostor lemuje ulice III. Třídy Husova, která je díky rychle rostoucímu počtu obyvatel
Kraj-Středočeský
čím dál vytíženější. Hlavní dominantou je barokní kostel Narození panny Marie, který dává
Okres-Praha-východ
prostoru charakteristický ráz.
Lokalita navrhovaného území-Masarykovo náměstí
Výměra-8 874m²
Parcelní čísla-
Obr. 20: Lokalizace Mnichovic
Obr. 21: Lokalizace Náměstí
Obecná charakteristika Řešené území se nachází ve středočeském městě Mnichovice, které se rozprostírají ve zvlněné krajině v nadmořské výšce mezi 332 a 484 m n.m. Centrální část se rozkládá v údolí říčky Mnichovky a na přilehlých svazích. Výše položené části leží na božkovské a myšlínské plošině. Plocha města je 831 ha a ke dni 1.1.2013 mělo 3251 obyvatel Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
(Schneider, 2014). Okolní vegetace je zastoupena především smíšenými lesy, sečenými loukami, obdělávanými poli a vegetací rybníků. Obr. 19: Letecký snímek na Mnichovice
Historie Mnichovic obecně První zmínka o Mnichovicích je již v Kosmově kronice. Roku 1134 sázavští mniši založili ves Mnichovice, která se původně jmenovala Mnichovicí. Některé prameny uvádí název Mnichovicium. Ves se nejspíše jmenuje po sázavských mniších, kteří zde v dříve pohanské osadě, začali šířit křesťanství. V roce 1140 zde sázavský opat Silvestr založil románskou baziliku ke cti svatého Michaela a všech ctností nebeských. Nyní již žádné pozůstatky této budovy nejsou vidět, ale do poloviny minulého století zde byly patrné zbytky rozlehlé budovy. Roku 1484 získaly Mnichovice od krále Vladislava II. městský znak. Erb, na kterém jsou dva pštrosi nesoucí v zobácích pancířovou vestu. Na jejich hlavách stojí rytíř s mečem. Po následující léta Mnichovicemi zmítaly války, epidemie a hlavně četné požáry,
Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/36503665
díky kterým město několikrát vyhořelo téměř do základů. V roce 1754 byl vystavěn a 14
vysvěcen již několikátý kostel. Ten na rozdíl od předchozích kostelů nevyhořel a dochoval
domy, včetně kostela na náměstí, neustále rekonstruovány a v konečné podobě byly
se až do dnes. Vystaven je ve stylu selského baroka a tvoří dominantu mnichovického
postaveny ve stylu selského baroka. Tyto znaky se do nynějška dochovaly na kostele a na
náměstí. (Mnichovice 2002)
několika průčelích přilehlých domů.
Vývoj města a krajiny
V 18. století začaly lesy v okolí Mnichovic razantně ustupovat zemědělské půdě a
Zprvu byly Mnichovice jen zastávkou pocestných z Prahy do Sázavského kláštera
pastvinám. To se ale ukázalo jako nevýnosné a v 19. století dochází k opětovnému
s hospicem a pár budovami. V údolích se rozkládaly bažiny a okolní kopce pokrývaly
zalesnění. V roce 1871 zde byla dokončena stavba železnice Praha – Vídeň. V roce 1890
hluboké lesy, které ke svým intrikám využívali hlavně loupežníci. Také se zde pálilo uhlí.
měly Mnichovice 123 domů a 913 obyvatel. O dvacet let později byla k městu připojena
Mnichovice byly postaveny jako typická návesní vesnice v trojúhelníkovém tvaru s velkým
ještě ves Božkov a počet domů vzrostl na 207 a obyvatel na 1223.
prostranstvím uprostřed. Postupně se rozrůstaly podél říčky Mnichovky a tvořily
Po první světové válce město vzkvétalo. V této době bylo postaveno mnoho
záhumnový traťový typ sídla. K obci patřil i statek na Myšlíně, kterým procházela cesta
nových budov, jako například nová měšťanská škola na náměstí. Vybudována byla
k sázavskému klášteru. Díky sázavským mnichům zde hospodářství vzkvétalo. Byly
elektrická rozvodná síť a náměstí bylo upraveno do dnešní podoby. V roce 1928 byl
založeny dva rybníky, které se však do nynějška nedochovaly. Dalším potvrzením
postaven nový kostel československé církve naproti nynějšímu zdravotnímu středisku.
hospodářské důležitosti obce bylo vybudování kostela a dalších správních budov. Za vlády
Mnichovice byly oblíbeným letním i zimním letoviskem, kdy se okolní kopce staly
Vladislava Jagellonského bylo Mnichovicím přiděleno právo na tři trhy ročně, právo
lákadlem pro tehdejší lyžaře.
várečné a právo hrdelní. Druhá světová válka opět život v obci zastavila a mnoha lidem jej bohužel i vzala. Obr. 22: I. Vojenské mapování
Po válce však Mnichovice opět ožily. Svou zásluhu na tom měl také Prof. Dr. Josef Velenovský, profesor Univerzity Karlovy a ředitel Botanické zahrady UK, který se na stáří usadil právě sem a publikoval mnoho odborných článků o zdejších rostlinách. V roce 1950 vlivem násilné kolektivizace a omezením malých podnikatelů vzniklo JZD, čímž byl změněn i charakter krajiny. Malá pole jednotlivých zemědělců byla sjednocena a krajinu pokryly obrovské lány společných polí a pastev. Tento charakter krajiny přetrvává doteď. V roce 2000 byly Mnichovice prohlášeny za město a k 1.1.2013 mělo 3251 obyvatel (Schneider, 2014).
Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/
V průběhu 16. a 17 století stíhala Mnichovice jedna pohroma za druhou. Městečko zažilo během dvaceti let 3 požáry, neustále bylo zmítáno morem a poté následovala povodeň při protržení hráze tehdejšího rybníka Koloděje. Kvůli častým požárům byly 15
Obr. 24: Historické fotografie náměstí z 19. století
Obr. 25: Fotografie z let 2013-2014
Kompoziční vývoj řešeného území Jako dokumentace ke sledování kompozičních proměn náměstí slouží historické fotky a obrázky. Náměstí má typický nálevkovitý, trojúhelníkový tvar, což odpovídá tomu, že vzniklo na křižovatce tří obchodních cest. Mnichovice vznikly jako typická středověká vesnice s návsí, uprostřed které se nacházela studna. Tento prostor byl od vzniku centrem setkávání místních obyvatel. V nejužší a zároveň nejvýše položené části se nachází kostel Narození panny Marie z roku 1754, který je dominantou nejen tohoto prostoru, ale i celé okolní krajiny. Ve spodní a také nejširší části se nalézá lipová alej lemující chodník podél ulice Pražská. Stavby po obvodu náměstí jsou především jedno až dvoupodlažní domy se sedlovými střechami. Některé domy pochází z 18. století a spolu s kostelem vytvářejí typického genia loci malého barokního městečka. V 70. letech minulého století byla zbourána stará panská hospoda ve spodní části náměstí a na jejím místě byl necitlivě postaven panelový obchodní dům, neadekvátních rozměrů. Celá tato stavba absolutně nerespektuje dosavadní vývoj náměstí a vnáší sem prvek architektury, který k malebnosti tohoto prostoru nepřispívá. Obr. 23: Historický obraz náměstí z roku 1792
Zdroj: http://ic.mnichovice.info/index.php/fotogalerie/
Zdroj: http://ic.mnichovice.info/index.php/fotogalerie/
Zdroj: Bohumír Barták ; http://ic.mnichovice.info/
16
Geologické poměry
Dendrologický průzkum
Mnichovice leží v centru Českého masívu. Ten je zbytkem prvohorního variského
Vzhledem k nedávno dokončené rekonstrukci Masarykova náměstí se zde
pohoří, které se vytvořilo před 300 miliony let. Celá katastrální oblast Mnichovice se
v současné době nachází poměrné množství nově vysazených stromů. Lze tedy vegetaci
rozkládá na dvou geologických jednotkách. Prví z nich je středočeský pluton. Stáří tohoto
rozdělit na tu, která je zde nejméně padesát let a na výsadbu z roku 2012. Co se týče nové
komplexu je datováno na 355 až 335 milionů let. Zaujímá plochu asi 3200 km² a je
výsadby tak se jedná o dva druhy stromů: Acer platanoides´Globosum´ a Prunus fruticosa
vymezen mezi Říčany u Prahy, Příbramí, Klatovy, Pískem a Táborem. Jako rozsáhlé těleso
´Globosa ´. Nejvýznamnější složkou stromového patra je však stromořadí v dolní části
vyvřelých hornin tvoří různorodé chemické složení, které je vždy typické pro danou
náměstí tvořené taxonem Tilia cordata. Přesné datum výsadby těchto stromů není znám,
lokalitu. Druhou jednotkou je tehovský, metamorfovaný ostrov, který je tvořen rohovci,
avšak dle pamětníků města byly tyto lípy vysázeny ve 40. letech minulého století. V roce
které vznikli metamorfózou břidličnatých a drobových hornin (Geofyzikální ústav AVČR
1999 byl na tomto stromořadí proveden zdravotní řez, který dle dosavadního pozorování
2005).
velmi dobře splnil svůj účel. Další, starší výsadbou jsou kultivary druhu Acer platanoides,
Půdní poměry Největší plochu půdotvorného podloží tvoří křemenný diorit, granodiorit a granit.
umístěných v horní části náměstí u kostelní zdi. Zároveň se zde nachází dva mladší jedinci rodu Picea.
Při zvětrávání granodioritu vznikají zvětraliny hlinitopísčitého charakteru s obsahem jílu do 30 %. Jsou to půdy lehké se střední zásobou Mg a Ca. Zvětrávání dioritu probíhá
Metodika prováděné inventarizace
podobně jako u granodioritu. Půdy jsou lehké, ale na hořčík a vápník chudší. (Ústav pedologie a geologie MZLU 2009).
Inventarizace dřevin byla vykonávána pomocí Metodiky hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče (Pejchal, Šimek, 2012, s.60 ) na základě které byly zjišťovány
Podnebí
tyto veličiny: Pořadové číslo jedince, taxon – rodový a druhový název stromu nebo keře,
Průměrná roční teplota: 8,3 ºC
výška (m), báze koruny (m), šířka koruny (m), výčetní tloušťka kmene, věkové stádium,
Nejchladnější měsíc: Leden (-2,3 ºC)
vitalita, zdravotní stav, sadovnická hodnota a poznámka.
Nejteplejší měsíc: Červenec (17,9 ºC) Průměrné roční srážky: 590 – 610 mm Vegetační období trvá zhruba 160 dní Roční průměr slunečního svitu: 1700 hodin Výskyt především západních větrů (2 % dní je bezvětří) Oblast patří do klimatických regionů MT 9, MT 10 a MT 11 (Archteam 2002)
17
Inventarizační soupiska
2 2 4 4 1
2 2 4 4 1
Poznámky
4 4 4 4 1
Sadovnická hodnota
35 30 60 70
Zdravotní stav
3 3 5 6
Vitalita
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
1 1 2 2
Věkové stádium
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
110 100 100 110 100 90 80 90 80 100 100 10 10 10 10 10 10 10 10 14 14 14 14 14 14 14 14 14
6 5,5 8 8 1
Výčetní tloušťka kmene
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
10 3 6 10 3 7 10 3 7 10 3 6 10 2,5 6 10 3 6 10 2 6 10 2 6 10 2 7 10 3 7 10 3 6 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5 3 2 1,5
Picea omorica Picea pungens Acer platanoides ´Crimsong King´ Acer platanoides ´Drumondii´ Amelanchier
Šířka koruny
4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Prunus fruticosa ´Globosa´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´ Acer platanoides ´Globosum´
35 36 37 38 39
Báze koruny
3 3 3 3 3
Výška
2 3 3 3 3
Taxon
Sadovnická hodnota
2 3 3 3 3
9 2 10 2,5 10 3 10 3 10 3
Pořadové číslo jedince
Zdravotní stav
4 5 4 5 4
Thuja plicata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata
Poznámky
Vitalita
5 60 6 90 6 90 6 100 7 90
Šířka koruny
Báze koruny
Výška
Věkové stádium
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
Výčetní tloušťka kmene
1 2 3 4 5
Taxon
Pořadové číslo jedince
Tab. 1: Druhové složení dřevin
3 3 4 4 3 1 rok stará výsadba
Zdroj: Bohumír Barták
1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 1 rok stará výsadba 18
Analýzy současného stavu
Obr. 26: Současný stav náměstí
Analýza – širší vztahy Jak je patrné z analýzy širších vztahů, navrhované území tvoří centrální a jediné náměstí města Mnichovice. Vzhledem k tomu, že jsou Mnichovice menší třítisícové město, je patrné, že většina služeb se nachází buďto přímo zde nebo v nejbližším okolí. Ve městě se nachází tři vzdělávací zařízení. Je to mateřská škola, základní škola (1. stupeň), která je umístěna přímo na náměstí a dále základní škola (1.-9. třída), nacházející se od náměstí asi 0,5 kilometru. Díky tomuto se v prostoru pohybuje mnoho dětí a to především těch do věku deseti let. Na náměstí jsou dvě autobusové zastávky a cca 0,5 km východně se nachází železniční zastávka. Právě kvůli tomu mezi nádražím a náměstím proudí poměrně velké množství lidí přijíždějících vlakem směrem od Prahy nebo Benešova. Náměstí je centrálním uzlem jak dopravním, tak i sociálním. Veškeré veřejné služby jsou rozmístěny v okolí do půl kilometru a tak je zde patrný pohyb lidí migrujících skrze něj. Přímo na náměstí poté lidé navštěvují Městský úřad a kostel.
Zdroj: http://ic.mnichovice.info/
Obr. 27: Nově rekonstruovaná Základní škola
Analýza – současný stav Analýza současného stavu ukazuje stav poměrně nově rekonstruovaného náměstí z roku 2012. Centrální plocha je tvořena kamennou, žulovou dlažbou. Je zde také umístěna nová kašna. Spodní část je pojednána jako parková část s nepravidelnými cestičkami a lavičkami k posezení pod lipami. V horní části náměstí se nachází travnatá plocha rozdělaná dlážděnou cestou. Na ní jsou nově vysázeny javory. Podél cesty jsou umístěny lavičky. Pod kostelem se nachází památník obětem druhé světové války a nově postavená studna, která zde stávala od dob založení Mnichovic. Ideou návrhu bylo konání pravidelných trhů v centrální, dlážděné části. Bohužel k tomu tato plocha není díky svému sklonu vhodná a není k tomuto účelu ani využívána. Náměstí se potýká s malou kapacitou parkovacích míst a tak, ač měl být tento prostor určen lidem, je více a více využíván auty jako parkoviště.
Zdroj: Bohumír Barták
19
Obr. 28: Hustý provoz v sobotu a plně obsazené parkovací místa
Analýza – doprava Na náměstí se v této době nalézají tři druhy cest. Jsou to obslužné komunikaci podél severo-západní části náměstí. Slouží jen jako příjezd k domům. Dále je zde silnice III. třídy, ulice Pražská, na které jsou umístěny autobusové zastávky. Tvoří dopravní tepnu mezi Říčany, Mnichovicemi a Ondřejovem. Je to také nejvíce vytížená ulice v tomto území. Poslední komunikací je silnice II. třídy, ulice Husova, jdoucí od Městského úřadu, okolo kostela směrem k městské části Myšlín. Tato komunikace je spojnicí mezi Kolínem, Mnichovicemi a dálnicí D1. Po obou těchto komunikacích je vedena autobusová doprava. Analýza – provozní vztahy Z hlediska provozu je na náměstí mnoho nedostatků. Náměstí je centrálním uzlem, kde se setkávají silnice II. a III. třídy, po kterých je vedena i autobusová doprava. Díky všem umístěným službám je nutné na náměstí parkovat, nicméně počet parkovacích míst je absolutně nedostačující. Díky tomu vozidla parkují i po stranách ulice Husova, která se poté stává neprůjezdnou a to především pro autobusovou dopravu. V letních měsících, kdy se počet obyvatel, díky chatařům téměř zdvojnásobí na 6000, bývá situace neúnosná. Dále se parkuje i tam, kde by se nemělo vůbec a to je v centrální dlážděné ploše. Díky
Zdroj: Bohumír Barták Obr. 29: Nedostatek parkovacích míst vyvolávající dopravní omezení
tomu tvoří automobily bariéru pro pěší, pro které je tento prostor pojednán především a nastává zde chaos v neorganizovaném pohybu. Analýza – funkce Analýza funkcí poukazuje na velmi pestrou směs využívání přilehlých budov. Nachází se zde bydlení, služby, obchody, restaurace, Městský řad, kostel, Základní škola, policejní stanice. Díky tomu je patrné, že se zde pohybuje velké množství lidí, dopravujících se sem za různými zájmy.
Zdroj: Bohumír Barták
20
Analýza – SWOT
Obr. 30: Silnou stránkou je historie tohoto prostoru
SWOT analýza odhaluje silné a slabé stránky náměstí a zkoumá příležitosti a hrozby, které zde mohou nastat. Silné stránky
Náměstí je historickým jádrem města
Centrum města s největším pohybem obyvatel
Barokní kostel jako nepřehlédnutelná dominanta
Neobyčejný svažitý terén
Centrum konání kulturních a společenských akcí
Dostupnost všech přítomných služeb
Zdroj: Bohumír Barták Obr. 31: Podoba obchodního domu Mnich patří do slabých stránek náměstí
Slabé stránky
Nenachází se zde mnoho veřejné zeleně
Centrální část nemá své využití
Nedostatek parkovacích míst
Provozní chaos
Díky velkému provozu je zde zvýšená hladina hluku
Podoba obchodního domu Mnich je nevhodná do tohoto prostoru s historickou tradicí
Chátrající kostelní zeď Zdroj: Bohumír Barták
Příležitosti
Zasazení více městské zeleně do tohoto prostoru
Efektivnější využití parkovacích míst nebo jejich úplné přesunutí
Pořádání kulturních a společenských akcí
Vytvoření veřejného prostoru pro místní obyvatele, nikoliv pro auta
Využití svažité expozice
Vytvoření prostoru využitelného také dětmi ze Základní školy
Obr. 32: Parkování v místech mimo vyznačené stání
Zdroj: Bohumír Barták
21
Obr. 33: Lavička umístěná z kopce
Hrozby
Zahlcení automobilovou dopravou díky špatnému systému parkování
Vylidnění náměstí z důvodu přesunu služeb do jiné lokality města, postavením plánovaného obchodního domu na okraji Mnichovic
Střet chodců s vozidly především v okolí školy
Nedostatek finančních prostředků na údržbu zeleně a vodních prvků
Souhrn analýz Na základě analýz jsou patrné mnohé nedostatky. Ty největší jsou právě v dopravě. Alarmujícím problémem je parkování. Patrný je především v letních měsících, kdy se počet obyvatel díky přilehlé chatové oblasti zdvojnásobí a kapacita parkovacích
Zdroj: Bohumír Barták Obr. 34: Reminiscence staré studny
míst na to není připravena Po poslední rekonstrukci vznikla uprostřed náměstí dlážděná plocha, určená především pro pohyb lidí, přičemž parkovací místa byla umístěna okolo ní. Později se však ukázalo, že kapacita těchto parkovacích míst je naprosto nedostatečná, následkem čehož se nyní dotvářejí parkovací pruhy do centrální dlážděné plochy. K tomu by však nemělo vůbec docházet; v podkladech pro dotace z Evropské unie je stanoveno, že se jedná o plochu určenou k rekreaci a nikoliv k parkování. V současnosti parkují auta i na místech, která vyznačena nejsou a tvoří tak bariéru pro průchod lidí. Rekonstrukce náměstí přinesla i další negativní prvky například lavičky umístěné z kopce, rozvodna elektrické sítě umístěná přímo uprostřed celého prostoru, nebo reminiscence historické studny bez jakéhokoliv popisku (viz Obraz č. 34). Je patrné, že se myšlenka návrhu rekonstrukce vytratila a že zde opět vzniká prostor plný aut, nesloužící
Zdroj: Bohumír Barták Obr. 35: Parkování v centrálním prostoru
lidem. To je základním problémem, který je potřeba řešit.
Zdroj: Bohumír Barták
22
Metodika pro vypracování návrhu řešení
5. Výsledky a diskuze
Postup práce
Návrh řešení
Seznámení se s dostupnou literaturou na dané téma
Prozkoumání příkladů a tendencí dnešní doby
části náměstí včetně parkovacích míst a vytvoření takového prostoru, který respektuje
Vyhodnocení a shrnutí tohoto tématu
okolní historické budovy a dominantní kostel. Cílem je vytvořit prostor pro odpočinek,
Výběr modelového území pro vypracování zahradně architektonické studie
posezení, konání trhů, koncertů, poutí a dalších společenských událostí. Tento prostor by
Provedení analýz tohoto území a z nich vyvozených závěrů
měl být z hlediska provozních vztahů funkční a průchozí.
Provedení několika konceptů návrhu řešení území a jejich konzultace s místními obyvateli a konzultujícím bakalářské práce.
Vypracování zahradně architektonické studie vybraného městského prostoru
Záměrem mého návrhu je absolutní odstranění automobilové dopravy z centrální
Ve studii navrhuji přesunout parkování do přízemního patra dnešního obchodního domu Mnich, který se nachází v dolní části náměstí. Tato budova má kapacitu většího parkoviště, supermarketu, několika malých obchodů a restaurace, bohužel není v tuto dobu efektivně využívána. V prostorách, kde se nyní nachází obchod se smíšeným zbožím, bude po rekonstrukci kapacita pro nejméně 30 vozidel, což dokonce převyšuje počet vozidel, které mohou na náměstí parkovat dnes.
Obr. 36: Elektrická rozvodna uprostřed centrálního prostoru
Prostor rozděluji na tři úseky s různými funkcemi. První z nich je spodní část podél ulice Pražská, kterou lemují staré lípy a okolí morového sloupu. Tento prostor se nalézá v blízkosti autobusových zastávek a tak jsou zde navrženy lavičky pod korunami starých lip, umístěné v trvalkových záhonech pro příjemné posezení při čekání na autobus. Protože je tento prostor relativně rovný, měla by tato část sloužit ke konání trhů. Celý prostor je tvořen mlatem a je stíněn korunami stávajících lip a nově navržených Prunus avium ´Plena´. Nachází se zde také morový sloup, který je již umístěn na žulové dlažbě a tvoří přechod k centrální části. Okolo něj jsou vysázeny třešně a umístěny lavičky. Centrální část je vymezena žulovou dlažbou a slouží především pro konání různých poutí, koncertů a dalších společenských událostí. Nachází se v ní několik prvků. Prvním je fontána oblého tvaru, která je umístěna na ose kostela a umocňuje tak pohled na tuto dominantu. Zároveň nabízí možnost posezení a osvěžení u tekoucí vody. Je tvořena jako zářez do terénu, má půlkruhovitý půdorys a překonává výšku jeden a půl metru. Díky těmto parametrům je možné ji využít i jako lavičku. Je ji také možné využít k sezení na
Zdroj: Bohumír Barták
horní hraně při konání různých koncertů v dolní části náměstí a tak docílit lepšího výhledu na účinkující. Dále se zde nacházejí diagonálně umístěné velkoformátové dlaždice s rytinami významných, důležitých dat z Mnichovické historie. Symbolicky naznačují cestu, 23
která tímto místem dříve procházela. Třetím prvkem jsou nové schody, které vedou od
Obr. 37: Koncepční situace a skica
malého parkoviště ve spodní části a plynule přecházejí do centrálního prostoru. Jsou v nich také umístěny nádoby k výsadbě trvalek a malých keřů. Charakterem pro poslední, horní část je trávník, který má sloužit k sezení. Díky velkému sklonu je zapotřebí v těchto místech vytvořit rampové schody. Jednotlivé schody prochází i trávníkem a tvoří tak sedací prvek uprostřed zelené plochy s pohledem na spodní část náměstí. Mohou tak sloužit pro posezení s dobrým výhledem na konání kulturních akcí. Zároveň je tato část vybavena i lavičkami nad fontánou, u památníku a pod kostelem tak, aby z nich opět bylo dobře vidět dolů. Trávníkem diagonálně prochází cesta, kterou lemuje potok a která připomíná existencí historické cesty. Podél ní jsou rozmístěny velkoformátové dlaždice s významnými daty. Potok vytéká ze stylizovaného pramene, který má připomínat, že se v těchto místech kdysi nacházela stará studna. Tato skutečnost bude na prvku také vyryta, stejně jako na dlaždicích. V poslední řadě je po stranách celé této části navržen neplodící kultivar třešně, která vytváří jarní kvetoucí efekt, má typický habitus listnatého stromu a nedorůstá velkých výšek. Zároveň opticky odcloňuje plochu od ulice Husova.
Diskuze Návrhem jsem se snažil potlačit automobilovou dopravu a vytvořit místo, které zachovává genia loci historického prostoru a zároveň je místem pro moderního člověka. Je otázkou, na kolik se vůbec dá skloubit moderní pojetí veřejného prostoru s historickým prostředím tak, aby výsledek zároveň vyhovoval dnešnímu životnímu stylu a také respektoval minulost. Zdá se, že většina českých náměstí má stále problém s parkovacími plochami. Omezení či odstranění aut z veřejných prostorů je přitom základním krokem k vytvoření kvalitního místa pro lidi. Mnoho dnešních architektů a projektantů snaží předvést vše, co umí a zasazují do veřejného prostoru prvky, které jsou sice na první pohled vidět, o kterých se mluví, ale bohužel absolutně nerespektují své okolí. Na náměstích se prosazuje moderní umění, které člověk chápe a líbí se mu, bohužel však potlačuje umění historické a dává tak zapomenout na to, co se v těchto prostorách skutečně dříve dělo. Zdroj: Bohumír Barták 24
6. Závěr V Mnichovicích žiji téměř 25 let a celý život přes mnou navrhované území chodím,
7. Souhrn a klíčová slova Souhrn
trávím na zde čas, účastním se společenských akcí a využívám zde přítomnosti
Obsahem mé bakalářské práce je seznámení se s problematikou rekonstrukce náměstí
obchodů a Městského úřadu. Díky tomu, jsem měl šanci dostatečně zanalyzovat
malých měst v historickém prostředí. Jedná se o popis náměstí jako veřejného prostoru a
pohyb a chování lidí v tomto prostoru. Jako místní občan mám také k tomuto náměstí
rozdělení podle několika typů. Dále je to představení několika příkladů nových realizací jak
úzký vztah a respekt z historického prostředí. Tyto moje zkušenosti jsem také chtěl
z České republiky, tak ze zahraničí a jejich zhodnocení. V poslední řadě je v práci řešen
začlenit do svého návrhu.
vlastní návrh obdobného veřejného prostoru.
Snažil jsem se tedy skloubit své znalosti a poznatky, kam se ubírají dnešní tendence tvorby veřejných prostorů. Klíčovým východiskem proto pro mě bylo co největší eliminování parkovacího prostoru a naopak co největší využívání náměstí lidmi. V mé studii řeším tři trochu odlišně pojaté části. Ve spodní je navržen volný, průchodný prostor s lavičkami ve stínu lip, který má být zároveň využíván i pro možnost trhů. Uprostřed náměstí se poté nachází centrální prostor určen pro konání veřejných, společenských akcí a koncertů. Zároveň je zde umístěna fontána, která má zpříjemnit pocit z velké vydlážděné plochy a opticky oddělit horní, travnatou část. Má také sloužit
Resume The content of my work is familiar with the problems of square reconstruction of small towns in the historic environment. This is a description of the square as a public space and the distribution of several types. Then there is the presentation of several examples realizations of the new Czech Republic and abroad, and their evaluation. Finally, the thesis dealt with a similar custom design of public space Klíčová slova Náměstí, veřejný prostor, genius loci, historie prostoru, dnešní tendence, městská zeleň, rekonstrukce náměstí, automobilová doprava
k posezení a osvěžení v parných, letních měsících. Key words Nad fontánou se nachází travnatá plocha rozdělená na rampy. Každý schod představuje sedací prvek, který má nabídnout lidem posezení na trávníku. V horní části se nachází reminiscence historické studny. Jedná se o prvek, který má připomínat
Square, a public space, genius loci, the history of the area, today's trends, urban greenery, reconstruction of a square, traffic
existenci pramene, který v těchto místech kdysi býval. Vytéká z něj voda, která formou potoka protéká celou částí a napájí spodní fontánu. Pod kostelem se nachází památník obětem světové války, který byl pootočen, aby respektoval osu kostela a fontány. V celém prostoru jsou diagonálně umístěné velkoformátové dlaždice, na kterých jsou vyryta důležitá data z historie Mnichovic. Diagonála naznačuje směr staré cesty, která tudy dříve vedla. Mou snahou je také využít svažitého terénu při konání společenských akcí a umožnit tak lidem sedět a sledovat celé dění shora. K tomu účelu zde bylo umístěno mnoho laviček směrovaných dolů a sedací prvek v trávníku horní části.
25
8. Seznam použité literatury a pramenů Publikace
GEHL, J., Public spaces for a changing public life. In TOPOS : Urban space. München: Callwey, 2007, s. 16-22. ISBN 978-376-6717-597
SOJKOVÁ, Eva a Michaela GLOSOVÁ. Zeleň městských památkových zón Středočeského kraje: katalog výstavy : [Návštěvnické centrum Průhonického parku, říjen - listopad 2013]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva
Elektronické zdroje
Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2013. ISBN 978-80-85116-96-0. MNICHOVICE, Fotogalerie [online]. c2013, poslední revize 1.1.2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupný z WWW: SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1. vyd. Praha: ARCH, 111 s. ISBN 80-901-6081-6.
http://ic.mnichovice.info/index.php/fotogalerie/category/17-ohlednuti-do-minulosti
GEHL, Jan. Nové městské prostory. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 263 s. ISBN 80-865-1709-8.
MNICHOVICE, Kulturní památky a zajímavosti [online]. c2013, poslední revize 1.1.2013 [cit. 2014-02-15].
GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 202 s.
Dostupný z WWW:http://ic.mnichovice.info/index.php/pamatky/kulturni-pamatky-a-zajimavost
ISBN 80-858-3479-0.
GOOGLE EARTH, Mapový portál [online] c2014 [cit.10.2.2014]. Dostupný z WWW: https://maps.google.cz/
RAK, Milan. Územní plán města Mnichovice. Náchod: Archteam, 2002, 56 s HNILIČKA, Pavel. Územní plán města Mnichovice. Praha: hnilička ‐ císler – architekti, 2014, 82 s
SOJKOVÁ, Eva a Michaela GLOSOVÁ. Zeleň městských památkových zón Středočeského kraje: katalog výstavy [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2013 [cit.
BOŽEK, K. Vývoj urbanismu – I. 1. vyd. Brno: VŠZ, 1985. 89 s
2014-02-15]. Dostupný z WWW: http://www.zelenempz.cz/data/KatalogBlokMPZ.pdf
HRŮZA, Jiří. Vývoj urbanismu. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999. ISBN 80-010-1549-1.
AMBROŽOVÁ, Z., KULHÁNKOVÁ, Z. Hlavní náměstí malých měst v ČR [online]. Lednice: MENDELU, 2011.
MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: 1992-2012. Vyd. 1. Praha: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, 2012. ISBN 978-80-905344-0-7. BUČEK, A., LACINA, J. Geobiocenologie II. Brno: MZLU, 2002, 240 s
Dostupný z WWW: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/2011/201102/04_hlavni.pdf ČUZK, Archivní mapy ÚAZK [online] c2014 [cit.8.3.2014]. Dostupný z WWW: http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_op,P_COCM_u&me=958775.556739,-1282635.97206,-400169.80851,72110.327503&language=cz&config=cio&resetsession=ALL
CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. ISBN 80-860-6482-4.
NYMBURSKÝ DENÍK, Zprávy z regionů [online] c2012 [cit.24.2.2014]. Dostupný z WWW: http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/namesti_brandys121012.html
JANDÁK, J., PRAX, A., POKORNÝ, E. Půdoznalství. Brno, MZLU, 2007, 142 s NADACE PARTNERSTVÍ, Fotogalerie podpořených projektů [online] c2012 [cit.8.3.2014]. Dostupný z WWW: BABOR, A., DOLEŽAL, V., FIŘT, J., ROD, J. Mnichovice. Mnichovice, MÚ Mnichovice, 2000, 60 s
http://www.nadacepartnerstvi.cz/2012/
PEJCHAL, M., ŠIMEK, P. Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče. Lednice, Mendelu, 2012,
TOP-EXPO, Stavby 2012 [online] c2012 [cit.12.3.2014]. Dostupný z WWW: http://www.top-expo.cz/cds-
60 s
2012/stavby-2012/ Periodické publikace
ČUZK, Geoportál [online] c2014 [cit. 2.2.2014]. Dostupný z WWW: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
DAMEC, J., WILHELMOVÁ, D. Kam směřuje současná krajinářská architektura?. In Dny zahradní a krajinářské
AUSTRIA FORUM.ORG, Rathaus st. Pölten [online] c2011 [cit.1.3.2014]. Dostupný z WWW: http://austria-
tvorby 2011: role a význam oboru krajinářská architektura ve společnosti. 1. Vyd. Praha: Společnost pro
forum.org/af/Heimatlexikon/Rathaus_St._P%C3%B6lten
zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s., 2011, s. 4-6. ISBN 978-80-86956-11-2. GUIAS VIAJAR.COM, OERS, R., Safeguarding the historic urban lanscape. In TOPOS : City Strategies. München: Callwey, 2007, s.
Fotos Navarra [online] c2010 [cit. 2.2.2014]. Dostupný z WWW: http://guias-
viajar.com/espana/navarra-fotos-castillo-palacio-real-olite/
91-99. ISBN 978-3-7667-1716-0 MŠENO, Aktuality [online] c2012 [cit. 2.4.2014]. Dostupný z WWW: http://www.mestomseno.cz/
26
DE VIAJE NOC CARLOS, Plaza de Carlos II el Noble desde el Castillo[online] c2014 [cit. 2.4.2014]. Dostupný z WWW: http://deviajeconcarlos.tumblr.com/post/31464226513/plaza-de-carlos-iii-el-noble-desde-elcastillo-de
9. Přílohy Analýzy
Lokalizace a širší vztah
Současný stav
Doprava
Provozní vztahy
Funkce
Inženýrské sítě
SWOT analýza
Inventarizace zeleně
Pohledy z ptačí perspektivy Perspektivní pohledy 1 Perspektivní pohledy 2 Perspektivní pohledy 3 Perspektivní pohled, mapa terénu, řez perspektivním modelem Situace
27
