Příloha 1 Vyšetření psychomotorického vývoje podle Vlacha Podle Pfeiffera (2007) se podezření na onemocnění dětskou mozkovou obrnou potvrzuje, či vylučuje speciálním neurologickým vyšetřením. V České škole dětské neurologie založené prof. Ivanem Lesným bylo vypracováno neurologické vyšetření novorozence doc. Vladimírem Vlachem. Standardně se vyšetřují následující reakce a reflexy, které by všechny měly být výbavné v novorozeneckém a kojeneckém věku a pokud tomu tak není, vzniká podezření na poškození nervového systému:
Trakční test – posazování: Dítě je v pozici vleže na zádech, vezmeme ho za zápěstí a tahem posazujeme. Hlava a trup dítěte se pasivně přizpůsobují vlivu gravitace tak, že hlava přepadá souměrně do záklonu. Dolní končetiny jsou v interní flexi, jako by byly v děloze matky. S vývojem se postupně začne aktivovat zádové svalstvo. Kolem 6. měsíce je zřetelná aktivní účast dítěte při posazování. Od 10. měsíce se dítě při tahu za ruce snaží posazovat i samo, natahuje dolní končetiny jako projev rovnovážných reflexů ovlivňujících těžiště. Za abnormální odpověď se považuje zřetelné asymetrické držení hlavy a trupu, zvláště pokud se asymetrie z držení hlavy posupně rozšiřuje na končetiny. Z těchto projevů lze usuzovat na rozvoj budoucí hemiparézy. Dalším nepříznivým projevem je přechod pasivního přepadávání hlavy do opistotonu, na kterém se podílí nejen svalstvo krční páteře, ale i zádové svalstvo. Patologické je také, když si dítě při trakci za zápěstí nesedá, ale prkenně zvedá celý trup i dolní končetiny v jedné přímce. Trakční test také negativně ovlivňuje celková hypotonie, kdy se dítě místo přirozených tonických odpovědí víceméně bezvládně pasivně posazuje.
Šikmá boční pozice (popsaná Vojtou pro novorozenecký věk): Vyšetřující sklopí novorozence z vertikální pozice na stranu. Drží dítě za hrudník a pozoruje reakci končetin, především končetin svrchních. Od narození do desátého týdne života dítěte je na horní svrchní končetině odpověď abdukce v rameni, natažení v lokti a rozevření dlaně. Svrchní dolní končetina se flektuje v kyčelním a kolenním kloubu, noha jde do supinace a prsty se rozvírají do vějíře.
Vis za stejnostranné končetiny v horizontální boční pozici: Vyšetřující drží dítě za svrchní končetiny. Horní spodní končetina se natahuje, dolní spodní končetina se flektuje.
Plazení v pozici na břiše: Novorozenec začne spontánně vykonávat flexně-extenzní pohyby dolními končetinami a někdy i horními. Tuto reakci je možné podpořit taktilním podnětem aplikovaným na plosky nohy. Plazivé pohyby mizí u zdravých dětí nejpozději do 4. měsíce. Z těchto pohybů vycházel i Vojta ve své koncepci reflexního plazení. Vojta zjistil, že plazivé pohyby se akcentují nejen tlakem na plosky nohou, ale i na další body na těle, které později nazval spoušťové zóny.
Vzpřimovací reakce: Vyšetřující postaví novorozence na chodidla, poté dochází k extenzi obou dolních končetin a pak i k extenzi trupu a napřímení hlavy. Jde o důležitý mechanizmus, který při přetrvávání brání rozvoji normální hybnosti.
Chůzový automatizmus: Držíme novorozence ve svislé pozici s lehce nakloněným trupem dopředu a chodidly na podložce. Dítě se napřímí a začnou se objevovat rytmické krokové pohyby, přičemž nedochází k souhybům horních končetin. Tento automatizmus se objeví i při doteku plosek nohou na stěnu nebo na strop a měl by vymizet nejpozději do 3. měsíce věku dítěte. Pokud chůzový automatizmus přetrvává po tomto období, jedná se již o paologickou známku.
Dlaňo- čelistní reflex: Pokud vyšetřující stiskne dlaně novorozence, ten otevře ústa a mírně rotuje hlavou.
Hluboké šíjové reflexy Magnusovy- de Kleijnovy: Tyto reflexy jsou vyvolané z meziobratlových kloubů v krční páteři. Při pasivní rotaci hlavy ke straně dojde k extenzi horní končetiny na obličejové straně a flexi horní končetiny na týlní straně. Na dolních končetinách je reakce vyjádřena méně. Při předklonu hlavy dochází k flexi obou horních končetin a extenzi dolních končetin. Pokud hlavu novorozence naopak zakláníme, dojde k extenzi horních končetin a flexi dolních končetin.
Moorova reakce: Tato reakce je vyvolána v případě, že pod ležícím novorozencem podtrhneme podložku. Dítě poté abdukuje horní končetiny do 90° a následně extenduje
skoro do 180°, natahují se i prsty na rukou. Podobný pohyb je i na dolních končetinách, ale tady není tolik výrazný. Dítě většinou začne i křičet. Moorova reakce by měla vymizet do 4. Měsíce postnatálního života, pokud přetrvává, je známkou opožďujícího se pohybového vývoje.
Reflexní úchop: Tato pohybová reakce vzniká v případě, že novorozenci vložíme prst do dlaně, prsty dítěte se poté kolem něho pevně sevřou. Reflexní úchop přechází plynule v úmyslný úchop, který začne od 6. měsíce věku dítěte převažovat. V 7. měsíci reflexní úchop mizí.
Příloha 2 Psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života A) Novorozenecké období Novorozenecké období začíná narozením dítěte a trvá prvních šest týdnů života dítěte. Je to doba adaptace, protože dítě se přizpůsobuje podmínkám nového prostředí. Novorozenec je vybaven řadou reflexů. Pro přežití dítěte a jeho další vývoj jejsou důležité hledací, sací, polykací, kašlací, kýchací, vyměšovací, orientační a obranné reflexy. Jiné reakce jsou pozůstatkem fylogenetického vývoje a v průběhu prvních týdnů života dítěte mizí. V současné době slouží tyto reakce jako kontrola normálního vývoje mozkových funkcí dítěte. Do této kategorie reflexů patří například úchopový reflex, plazení, pohyby napodobující chůzi atd. Postupné vytrácení těchto reflexů neznamená ztrátu schopností dítěte, ale naopak signalizuje přirozený průběh vývoje. (Skorunková, 2007) Langmeier a Krejčířová (2007) uvádějí šest základních behaviorálních stavů novorozence: 1. Hluboký spánek (pravidelný dech, oči zavřené, bez spontánních pohybů) 2. Lehký spánek (oči jsou zavřené nebo pootevřené, pod víčky jsou rychlé oční pohyby, drobné záškuby, změny mimického výrazu) 3. Dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, občasné drobné záškuby, nízké svalové napětí) 4. Klidný bdělý stav (jasný pohled, dítě věnuje veškerou pozornost dívání a naslouchání, aktivita je nízká, střední svalové napětí) 5. Aktivní bdělý stav (oči otevřené, velká pohybová aktivita, velké pohyby končetin, krátké hlasové projevy) 6. Pláč (oči otevřené nebo zavřené, velká pohybová aktivita, velké svalové napětí, nepravidelný dech, pláč) Rozlišování těchto stavů je velice důležité, protože právě na aktuálním stavu bdělosti závisí i všechny ostatní reakce dítěte. Aktivní zájem o okolí a zapojení do sociální interakce projevuje dítě tehdy, pokud je v klidném bdělém stavu.
Podle Skorunkové (2007) je přirozený biorytmus novorozence charakteristický krátkými časovými úseky bdění. Novorozenec spí většinou 20 hodin. Základem orientace v prostředí se stává vnímání. Novorozené dítě je schopno vnímat zrakem pouze objekt, který se nachází v jeho aktuálním zorném poli a je vzdálený asi 20-30 centimetrů. Dítě ještě nedovede zaostřit, rozlišovat figuru a pozadí, nebo aktivně sledovat objekt, který ho zaujme. Novorozenec má značný rozsah slyšení, dovede rozeznat hlas své matky a dobře rozlišuje vysoké tóny. Dítě vnímá dotek, teplotu a změnu polohy. Důležitý je kožní kontakt s matkou, který je spojen s prožitky příjemnosti. Významné je také vnímání čichem, kterým dítě identifikuje svou matku. Dítě je od počátku aktivním účastníkem sociální interakce, jeho učení se uskutečňuje především v kontaktu s pečujícími osobami. B) Kojenecké období Kojenecké období je vymezené dobou od šestého týdne do jednoho roku věku dítěte. Podle Plevové a kol. (2002) je první rok života dítěte charakteristický největším nárůstem fyzických a psychických změn v takovém tempu, jaké v pozdějších vývojových obdobích nemá obdoby. Dítě postupně dosahuje samostatné lokomoce ve vzpřímeném postoji, dovede uchopit a pouštět záměrně věci, rozvine svou praktickou inteligenci, je připraveno pro zahájení řečové komunikace a naváže specifické vztahy k lidem, kteří o něj pečují. MOTORICKÝ VÝVOJ Hejcmanová a Průhová (2007) uvádí, že v průběhu prvního roku života dítěte se jeho motorika mění od nepodmíněně reflexní po uvědomělou hybnost. Uvědomělý, cílený pohyb je základem pro rozvoj duševní činnosti typické pro lidský druh. Vývoj motorických schopností směřuje k dosažení vzpřímené polohy těla a k chůzi. Vývoj motoriky postupuje ve třech základních směrech: a) kefalokaudální (šíjové svalstvo b) proximodistální (svalstvo pletenců
osové svalstvo zápěstí
prsty)
c) ulnoradiální (od reflektorického úchopu po „špetku“)
dolní končetiny)
Základní stadia vývoje hybnosti u člověka shrnuje následující tabulka: Vývojové stadium
Věk
Charakteristika rozvoje motoriky
holokinetické
1. - 6. týden
nepodmíněné reflexy:
(holos = celý)
monokinetické
dromokinetické
2. - 5. měsíc
6. -12. měsíc
(kratein = zvládnout)
obživné reflexy
•
úchopový reflex
•
Moroův reflex
•
chůzový automatismus
přechod do začátku cílené motoriky: •
uplatní se podmiňování
•
osamostatní se pohyb jedné končetiny
•
pohyby zpočátku nemají určený směr
vývoj cílené hybnosti:
(dromos = cesta)
kratikinetické
•
•
pohyby mají již správný směr
•
v 9 měsících dítě leze při pravidelné souhře všech čtyř končetin
•
v 9. – 12. měsíci nastává vertikalizme (dítě stojí na plných chodidlech)
•
dítě sahá po předmětech (cílený úchop)
od dokončeného 12. rozvoj hybných dovedností: měsíce • rozvoj cílených úmyslných pohybů
Stadia vývoje hybnosti ( Hejcmanová, Průhová, 2007, str. 37)
PERCEPČNĚ – KOGNITIVNÍ VÝVOJ „ Chování, které by mohlo mít poznávací charakter, nelze zpočátku diferencovat od jiných aktivit, protože nemusí být nijak specificky zaměřené. V počátcích vývoje může mít kognitivní charakter jakákoli činnost, dítě nemá mnoho zkušeností a téměř všechno je pro ně něčím nové. Aktivita malého kojence není stimulována předcházejícím úmyslem, bývá většinou náhodná, vázaná na aktuální impulz a omezená nedostatkem kompetencí. Dítě reaguje na podnět v okamžiku, kdy je zaujal, způsobem odpovídajícím jeho vývojové úrovni.“ (Vágnerová, 2005) Podle Vágnerové (2005) trvá toto období., označené Piagetem jako fáze senzomotorické inteligence, přibližně do 18 měsíců věku dítěte a lze jej rozdělit do několika fází:
1) Fáze primární kruhové reakce (1 – 4 měsíce) – typickým znakem je koncentrace dítěte na vlastní tělo a jeho projevy. Pokud dítě zaujme nějaká činnost, tak ji stále dokola opakuje. Kojenec opakuje pohyby z radosti, kterou mu působí jeho vlastní činnost, zatím bez snahy dosáhnout nějakého cíle. 2) Fáze sekundární kruhové reakce (4 - 8 měsíců) – dítě má větší zájem o své okolí, vlastní činnost jej sama osobě přestává bavit a stává se prostředkem k dosažení určitých cílů. Kojenec se učí, že jeho aktivita může být příčinou něčeho dalšího a rozvíjí se tak záměrné jednání. 3) Fáze kombinované sekundární kruhové reakce (8 – 12 měsíců) – dítě si dovede stanovit nějaký cíl a hledá vhodný prostředek, aktivitu vedoucí k jeho dosažení. Kombinuje různé činnosti, aby dosáhlo žádoucího cíle.
Skorunková (2007) uvádí, že velký význam pro udržení aktivity a pozornosti dítěte má zrak, který je důležitým zdrojem mnoha informací a umožňuje dítěti orientaci v jeho okolí. Malý kojenec vnímá předměty vzdálené asi 30 cm, ve třech měsících dítě dovede již zaostřit na objekty ve vzdálenosti 12 – 50 cm. Ke konci 8. týdne je dítě schopno sledovat pohybující se předmět a po 6. měsíci dovede kojenec vnímat prostor. Zrakové podněty stimulují pohyb hlavičky a jsou impulsem pro její zvedání. Sluch dítěte funguje již v prenatálním období, přesto kojenec nemá stejný rozsah slyšení jako dospělý člověk. Lépe rozlišuje vysoké tóny a již od narození preferuje zvuk lidského hlasu před jiným sluchovým podnětem. Od narození je dítě schopno lokalizovat zdroj zvuku, ale tato schopnost je dána reflexem, který ve 2. měsíci vyhasíná. Určení směru, odkud zvuk přichází, se rozvíjí znovu mezi 3. a 4. měsícem.
VÝVOJ ŘEČI A JAZYKA Podle Klenkové (2006) dělí většina odborníků vývoj řeči na přípravná stadia, tzv. předřečové období (přibližně do jednoho roku života), a stadia vlastního vývoje řeči. Kojenec si osvojuje návyky, na jejichž základě později vzniká skutečná řeč. Již v prenatálním období se objevují nejrůznější předverbální projevy, které slouží k přípravě artikulačního aparátu ke skutečné řeči. Mezi tyto projevy patří například nitroděložní kvílení (vagitus uterinus), dále polykací pohyby nebo dumlání palce. Po narození musí dítě zvládnout činnosti jako je sání, polykání, nebo žvýkání, aby se následně
pokusilo
artikulační
orgán
používat
verbálně.
K prvním
projevům
novorozence patří křik, který je považován za reflex. Asi od 6. týdne života dítěte se začíná charakter křiku měnit, dostává citové zabarvení. Zpočátku křik vyjadřuje nespokojenost tvrdým hlasovým začátkem. Mezi 2. – 3. měsícem ale začíná kojenec vyjadřovat křikem i pocity libé a začíná se objevovat měkký hlasový začátek. Těmto hlasovým projevům se říká broukání. S tímto obdobím se také začíná prolínat tzv. pudové žvatlání. Objevuje se čím dál větší rozmanitost zvuků, což souvisí se změnami v utváření artikulačního aparátu. Dítětem jsou vytvářeny tzv. prefonémy, což nejsou ještě hlásky mateřského jazyka. Mezi 6. a 7. měsícem začíná napodobující žvatlání, kdy kojenec připodobňuje své vlastní zvuky k hláskám mateřského jazyka. V tomto období se zapojuje vědomá sluchová a zraková kontrola. Okolo 10. měsíce nastupuje stadium porozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slov, které slyší, ale slyšené zvuky asociuje s představou konkrétní situace, která se často opakuje. Vágnerová (2005) uvádí, že na konci kojeneckého období (kolem jednoho roku) se děti začínají vyjadřovat pomocí jednotlivých slov, tzv. holofrází, které mají nějaký význam. První slova jsou jednoduchá, tvoří je kombinace malého počtu hlásek, které dítě zvládlo ve fázi žvatlání. Zhruba ve stejné době, kdy děti začínají říkat první slova, rozvíjí se i jejich repertoár neverbálních gest. Symbolická gesta reprezentují určité podněty, události, přání atd.
OSOBNOSTNĚ – SOCIÁLNÍ VÝVOJ Prostředkem socializace kojence je sociální učení, které se uskutečňuje v rámci mezilidské interakce. Dítě od počátku života upřednostňuje podněty sociálního charakteru. Kojenec dovede brzy opětovat oční kontakt, na konci 2. měsíce jeho věku se objevuje první úsměv. V době mezi 3. a 6. měsícem se objevují první hry mezi dítětem a dospělým, které jsou iniciované dospělými. Allen (2002) uvádí, že mezi 4. a 8. měsícem věku dítě rádo sleduje okolí a pozoruje lidi a dění kolem sebe. Postupně si uvědomuje sebe sama jako svébytnou bytost, oddělenou od ostatních. Kojenec se s přibývajícím věkem stává extrovertnější, rozlišuje mezi cizími lidmi, rodiči a sourozenci a různě na ně reaguje. V prvním roce života získává dítě základní zkušenosti s emočním přijetím, které v optimálním případě vede k vytvoření životního pocitu jistoty a bezpečí.
Příloha 3 Hlavové nervy podílející se na polykání Označení hlavového nervu
Inervace
Inervovaná oblast
V. n. trigeminus
senzorická
obličej, dutina nosní, celý obsah orbity a většiny dura mater, tvrdé a měkké patro,
(nerv trojklanný)
celou boční stěnu a spodinu ústní, přední dvě třetiny jazyka a všechny zuby
motorická
žvýkací svalstvo, uplatnění při pohybech dolní čelisti
VII. n. facialis
senzorická
zevní zvukovod a přilehlá část boltce, přední dvě třetiny jazyka
(nerv lícní)
motorická
mimické svalstvo, rty, svalstvo spodní a zadní části jazyka
IX. n. glossopharyngeus
senzorická
reflex), kořen jazyka
(nerv jazykohltanový)
X. n. vagus
hltan a sliznice měkkého patra (dávivý
motorická
svalstvo hltanu a sekrece slinění
senzorická
sliznice hltanu a hrtanu (epiglottis), srdce, žaludku, trávicí trubice, ledvin
(nerv bloudivý)
motorická
srdce, svalstvo měkkého patra, hrtanu a hltanu, jícnu a průdušnice
XI. n. accessorius
motorická
doprovází faryngeální větev nervu bloudivého
XII. n. hypoglossus (nerv podjazykový)
motorická
svalstvo jazyka
Příloha 4 Vojtova metoda – spoušťové zóny reflexní lokomoce
Výchozí postavení a spoušťové zóny reflexního plazení ( Zounková In Kraus, 2005, str. 197)
Vybavovací zóny v druhé fázi reflexního otáčení uložené na končetinách, hrudní zóna ( Zounková In Kraus, 2005, str. 203)
Vybavovací zóny druhé fáze reflexního otáčení uložené na svrchní polovině trupu ( Zounková In Kraus, 2005, str. 203)
Příloha 5
Dotazník pro logopedy Vážení logopedi, dovoluji si Vás oslovit s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který je zaměřen na problematiku využívání rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Vyplněné dotazníky zpracuji v diplomové práci s názvem „Využití rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s DMO“, kterou píši na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Údaje, které v dotazníku vyplníte, jsou anonymní a poslouží pouze ke zpracování výzkumného šetření, s jehož výsledky Vás mohu v případě Vašeho zájmu seznámit. Mnohokrát Vám děkuji za drahocenný čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku. S pozdravem Bc. Eliška Moravčíková Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Zakřížkujte, prosím, co nejsprávnější možnou odpověď, nebo napište odpověď vlastními slovy: 1. Uveďte, prosím, pracoviště, na němž působíte jako logoped: speciálně pedagogické centrum středisko rané péče dětský stacionář
2. Uveďte, jak dlouho pracujete s dětmi s DMO: méně než rok jeden rok až pět let pět až deset let více jak deset let
3. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru logopedie: absolvent logopedického kurzu bakalářské magisterské magisterské s atestací ve zdravotnictví
4. Kolik dětí s DMO máte v současné době v péči?
………………………………………………………………………………………
5. Využíváte při logopedické intervenci u dětí s DMO rehabilitační metody? ano ne (postupte, prosím, na otázku č. 20)
6. Uveďte, kterou rehabilitační metodu/ metody používáte: (Můžete zaškrtnout i více odpovědí.) Bobath koncept Vojtovu metodu Orofaciální regulační terapii Myofunkční terapii Synergickou reflexní terapii Kabatovu metodu Nepoužívám žádnou konkrétní metodu, ale využívám masáže a cvičení ke stimulaci orofaciální soustavy. Jinou (Uveďte, prosím, jakou) ……………………………………………………………………………………… 7. Uveďte, z jakého důvodu jste se rozhodla pro používání výše zaškrtnuté metody/ zaškrtnutých metod: …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
8.
Uveďte, u kolika dětí s DMO využíváte rehabilitační metody?
………………………………………..……………………………………………… 9. Při jakých potížích v komunikaci dítěte s DMO využíváte rehabilitační metody? (Můžete zaškrtnout i více odpovědí.) při potížích v příjmu potravy při nadměrném slinění dítěte při nevhodné pozici těla dítěte při nedostatečné hybnosti mluvních orgánů při hypersenzibilitě/ hyposenzibilitě dutiny ústní jiné (uveďte, prosím, jaké)
………………………………………………………………………………………
10. Máte pocit, že díky zapojení rehabilitačních metod do terapie dochází k zlepšení výše uvedených potíží? určitě ano spíše ano spíše ne ne jak kdy
11. Kde jste získal/a první informace o rehabilitační metodě/rehabilitačních metodách, které při své práci využíváte? (Můžete zaškrtnout i více odpovědí.) Na vysoké škole. Absolvoval/a jsem specializovaný kurz. Z odborné literatury. Od fyzioterapeutů, s kterými spolupracuji. Od mých kolegů, logopedů, z práce. Jiná možnost (Uveďte, prosím, jaká) ……………………………………………………………………………………………………
12. Absolvoval/a jste nějaký specializovaný kurz, týkající se rehabilitačních metod, využitelných při logopedii? ano ne zatím ne, ale mám to v plánu
13. Kdo tento kurz pořádal? (Na tuto otázku odpovídejte pouze tehdy, byla-li odpověď na předchozí otázku „ano“.) Institut pedagogicko-psychologického poradenství Logopedická společnost Miloše Sováka Asociace klinických logopedů RL-Corpus Jiná možnost (Uveďte, prosím, jaká) ……………………………………………………
14. Máte pocit, že je v České republice dostatek kurzů, týkajících se rehabilitačních metod použitelných v logopedii? určitě ano spíše ano spíše ne
určitě ne nevím
15. Domníváte se, že je v České republice k dispozici dostatek odborné literatury, která by se týkala tématu rehabilitačních metod? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 16. Uveďte, prosím, zda v rámci rehabilitačních metod využíváte nějaké pomůcky: ne ano
17. Jaké pomůcky využíváte? (Na tuto otázku odpovídejte pouze tehdy, byla-li odpověď na předchozí otázku „ano“.) molitany, podložky na polohování patrovou desku gumové kroužky kartáčky speciální savičky, upravené lžičky jiné (Uveďte, prosím, jaké) ………………………………………………………………………………………
18. Máte možnost spolupracovat na Vašem pracovišti s fyzioterapeutem? ano ne 19. Uvítal/a byste tuto možnost? (Na tuto otázku odpovídejte pouze tehdy, byla-li odpověď na předchozí otázku „ne“.)
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím
20. Uveďte, prosím, z jakého důvodu nepoužíváte při logopedické intervenci rehabilitační metody. (Na tuto otázku odpovídejte pouze tehdy, byla-li odpověď na 5. otázku „ne“ a můžete zaškrtnout i více odpovědí.) Nikdy jsem o nich neslyšel/a. Mám pocit, že jsou při logopedické terapii zbytečné. Děti s DMO chodí na fyzioterapii, a proto se tím já již nezabývám. Nevím, kde bych o těchto metodách získal/a informace. Rád/a bych tyto metody používal/a, ale nemám na to čas. Jiný důvod (Uveďte, prosím, jaký) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 21. Přejete si seznámit s výsledky tohoto výzkumného šetření? ano (Uveďte e-mail, na který chcete výsledky poslat) ………………………………… ne
Příloha 6 Seznam zařízení, kam byl odeslán dotazník SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ CENTRA:
Hlavní město Praha -
SPC pro tělesně postižené – Jedličkův ústav
-
SPC pro tělesně postižené, Praha 4
-
SPC Dítě, Praha 8
-
SPC při Speciálních školách pro žáky s více vadami, Praha 10
Jihočeský kraj -
SPC při Dětském centru ARPIDA
Plzeňský kraj -
SPC pro tělesně postižené, Zbůch u Plzně
Ústecký kraj -
SPC Litoměřice
Liberecký kraj -
SPC pro tělesně postižené, Liberec
Královohradecký kraj -
SPC při Obchodní akademii pro tělesně postižené, Janské Lázně
-
SPC PROINTEPO, Hradec Králové
Pardubický kraj -
SPC Kamínek, Ústí nad Orlicí
-
SPC Svítání, Pardubice
Kraj Vysočina -
SPC Žďár nad Sázavou
-
SPC pro kombinované vady, Jihlava
-
SPC při ZŠ speciální Březejc
Jihomoravský kraj -
SPC pro kombinované vady, Blansko
-
SPC při SŠ a SŠZ pro tělesně postižené, Kociánka, Brno
Olomoucký kraj -
SPC pro žáky s více vadami, Mohelnice
Zlínský kraj -
SPC pro kombinované vady, Zlín
-
SPC pro kombinované vady, Kroměříž
Moravskoslezký kraj -
SPC při Speciální škole pro žáky s více vadami, nový Jičín
-
SPC pro tělesně postižené, Frýdek-Místek
-
SPC Srdce při ZŠ Opava
STŘEDISKA RANÉ PÉČE: -
Diakonie ČCE- středisko rané péče, Praha 5 Poradna rané péče při středisku Slezské diakonie Benjamín, Krnov
-
Středisko rané péče, Sluníčko- středisko oblastní Charity Hradec Králové
-
Středisko rané péče, Kutná Hora- středisko při Oblastní Charitě Kutná Hora
-
Raná péče- Sdružení Nové Město na Moravě
-
Středisko rané péče v Pardubicích
-
Diakonie ČCE- středisko Ratolest, Praha 10
-
Diakonie ČCE- středisko Světlo ve Vrchlabí
DENNÍ DĚTSKÉ STACIONÁŘE: -
Dětský denní stacionář, Hradec Králové
-
Středisko Hloubětín, Dětské centrum Paprsek, Praha
-
Středisko Prosek, Dětské centrum Paprsek, Praha
-
Středisko Dar, Dětské centrum Paprsek, Praha
-
Středisko Setkání, Dětské centrum Paprsek, Praha
-
Denní stacionář Dětského centra Olomouc
-
Denní rehabilitační stacionář, Třebíč
-
Dětský rehabilitační stacionář, Ostrava
-
Dětský denní stacionář, Mikulov
-
Dětský rehabilitační stacionář Zvonek, Kladno
