1. Teorie obchodních společností podle obchodního zákoníku

1. Teorie obchodních společností podle obchodního zákoníku V této kapitole se budu věnovat právní úpravě týkající se obchodních společností obsažené v Obchodním zákoníku. Začnu obecnými ustanoveními, která se dotýkají všech typů obchodních společností. Poté budou následovat jednotlivé typy obchodních společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Výklad o jednotlivých typech obchodních společnostech jsem rozdělil do 4 podkapitol a to: Založení, vznik a společenská smlouva, Splacení vkladu, Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám, Zrušení a likvidace.

1.1. Obchodní společnost 1.1.1. Základní ustanovení vztahující se k podnikání obecně Základním pramenem práva, který definuje působení právních forem obchodních společností, je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Poslední novela je platná ve znění zákona č. 420/2009 Sb. s účinností od 1. prosince 2009. Tento zákon se ve své Hlavě I – Základní ustanovení zabývá obecně pojmem podnikání, vymezením pojmu podnikatele, definuje pojem neoprávněného podnikání. V dalším díle se zákon zabývá charakteristikou podniku, obchodního jmění a obchodní firmy. Důležitá je také kapitola vymezující jednání podnikatele, paragrafy věnující se obchodním listinám, prokuře a obchodnímu tajemství. Hlava II se věnuje podnikání zahraničních osob. 8

V další hlavě jsou obsaženy paragrafy specifikující obchodní rejstřík, který je specifikován jako: „…veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.“1Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě. Je přístupný všem, každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Návrh na zápis do tohoto rejstříku lze podat na k tomu určeném formuláři podepsaném úředně ověřeným podpisem. V § 34 Obchodního zákoníku je stanoveno, kdo má povinnost se do obchodního rejstříku zapsat a v následujícím paragrafu je definován rozsah zápisu. Následující hlava určuje obchodním společnostem povinnosti týkající se účetní závěrky, zpracování výroční zprávy a ověření nezávislou auditorskou firmou. Poslední paragrafy úvodních hlav zákona se věnují hospodářské soutěži, nekalé hospodářské soutěži a právním prostředkům ochrany proti této nekalé soutěži. Stěžejní části obchodního zákoníku pro působení obchodních společností jsou – Část druhá, Hlava první Obchodní společnosti. V § 57 je definována obchodní společnost jako právnická osoba založená za účelem podnikání (nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak). Obchodními společnostmi mohou podle zákona být: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost evropské hospodářské zájmové sdružení. V této bakalářské práci se nebudu zabývat evropskou společností a evropským hospodářským zájmovým sdružením. Fungování těchto společností se řídí mimo obchodního zákoníku také zákony Evropského společenství a zvláštními právními předpisy. Tyto společnosti jsou zakládány, pokud je podnikatelsky účelné expandovat mimo domácí trh do jiných členských států Evropské unie. 1

zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, § 27

9

1.1.2. Založení společnosti Společnost se zásadně zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli (není-li stanoveno jinak). Podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. U některých typů společností musí být o této skutečnosti proveden notářský zápis. Pokud uzavírá společenskou smlouvu zmocněnec na základě plné moci, je nutné mít podpis zmocnitele úředně ověřen a plná moc se přikládá ke společenské smlouvě. Jestliže společnost zakládá jediný zakladatel, společenskou smlouvu nahrazuje zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Ta musí obsahovat stejné náležitosti jako zakladatelská smlouva.2 Všechny obchodní společnosti musí být zapsány a pravdivě vedeny v obchodním rejstříku s následujícími údaji: název společnosti a sídlo, předmět podnikání, činnost, právní forma, identifikační číslo (IČ), jméno, bydliště a rodné číslo nebo společnost a sídlo osob, další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

1.1.3. Základní kapitál Základním kapitálem rozumíme zákonem stanovený počáteční vklad při založení obchodní společnosti vyjádřený v měně České republiky. Bývá vytvořen při založení společnosti a poté je většinou neměnný. Vkládají jej všichni společníci tak, jak jim upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Výše všech vkladů musí být zapsána do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon. Mezi základní kapitál také patří vklad společníka, který může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý. Vkladem peněžitým můžeme rozumět, že společník si tímto zvyšuje účast ve společnosti. Nepeněžitým vkladem můžeme rozumět jen majetek, který musí být 2


10

ocenitelný a společnost ho využije k předmětu svého podnikání. Nepeněžitý vklad musí být zaznamenán ve společenské či zakladatelské smlouvě a v zakladatelské listině, pokud nestanoví zákon jinak. Pokud je nepeněžitý vklad vkládán do společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti, musí být tento vklad oceněn nezávislým soudním znalcem jmenovaným soudem, po podání návrhu zakladatelem či společností. Pokud znalec poruší své zákonem stanovené povinnosti, může být soudem ihned odvolán. Na odvolání a určení soudního znalce je stanovena lhůta 15 dnů od doručení návrhu. Posudek znalce musí alespoň obsahovat: přesný popis nepeněžitého vkladu, částku ocenění nepeněžitého vkladu, všechny způsoby, kterými byl nepeněžitý vklad oceněn. Pokud ale v době vzniku společnosti nedosáhne hodnota nepeněžitého vkladu hodnoty vkladu při založení, musí vkládající tento rozdíl doplatit a to v penězích, pokud není uvedeno jinak (a to ve společenské smlouvě či stanovách). Stejně je to i u vkladu po vzniku společnosti, pokud není splacená plná hodnota ocenění daného nepeněžitého majetku.

1.1.4. Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti Vždy před vznikem společnosti zastává správu všech splacených vkladů zakladatel, který je pověřen ve společenské či zakladatelské smlouvě. Správu může zastávat i banka, která není zakladatelem. Veškerá vlastnická práva jsou převedena na společnost ihned po vzniku. Pokud se jedná o nemovitost, vlastnická práva jsou převedena po zápisu do katastru nemovitostí. Ihned po vzniku společnosti musí správce vkladu předat všechny splacené vklady dané společnosti (i s plody a užitky) a to v nejkratší lhůtě, pokud nejsou tyto vklady uloženy na speciálních bankovních účtech v době před vznikem společnosti.

11

Pokud daná společnost nevznikne, musí být všechny vklady vráceny zpět. Za vše je zcela zodpovědný správce vkladu a je povinen vydat písemné prohlášení o splácení vkladů, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

1.1.5. Podíl Podílem můžeme rozumět účast společníka v dané obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Podíl společníka se oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, který připadá na jeho podíl, pokud zákon nestanoví jinak. Jinak je tomu u akciové společnosti, kde společník může vlastnit pouze jeden podíl. Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku, která určuje jak možnost disponování s určitým podílem, tak i velikost podílu a hodnotu podílu, která se stále mění dle hospodaření dané společnosti (pokud se jedná o stránku kvantitativní).

1.1.6. Vznik společnosti Vznik obchodní společnosti je určen dnem, kdy je daná společnost zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podán ve lhůtě 90 dnů od založení společnosti či od doručení živnostenského průkazu, nebo jiného podnikatelského oprávnění. Pokud není návrh podán ve stanovené lhůtě, není možné tento návrh podat. Doba založení se stanovuje automaticky na dobu neurčitou, pokud si daná společnost při založení neurčí dobu určitou. Všechny osoby, které za společnost před zápisem do obchodního rejstříku jednají, jsou plně zodpovědné a jsou zavázány.

1.1.7. Zákaz konkurence Zákazem konkurence rozumíme způsob podnikání, kterým zákon omezuje uvedeným osobám vykonávat podnikatelskou činnost, která se při výkonu může dostat do rozporu se zájmy jejich společnosti. V dnešní době se zákaz konkurence orientuje hlavně na společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. 12

U společnosti s ručeným omezeným jsou odpovědni všichni podřízení, jednatelé, členové dozorčí rady a všichni společníci. U akciové společnosti se zákaz konkurence vztahuje navíc i na členy představenstva. Vše může být ještě upraveno ve společenské smlouvě. Cílem tohoto zákazu je zabránění jmenovaným osobám v jednání na úkor společnosti a zneužívání informací a vědomosti ve svůj prospěch.

1.1.8. Rezervní fond Rezervní fond je určitá rezerva dané společnosti vytvářená pro případ nepříznivého vývoje či hospodaření společnosti k minimalizování ztrát. Úkolem rezervního fondu je přispět k posílení společnosti tak, aby bylo doplněno skutečné základní jmění dle zápisu v obchodním rejstříku v době vzniku obchodní společnosti. Zřízení rezervního fondu mají jako povinnost akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Fond se tvoří ze zisku běžného účetního období po zdanění, tzn. z čistého zisku nebo z jiných vlastních zdrojů, pokud to zákon nevylučuje. Rovněž příplatky společníků nad výši vkladů u společnosti s ručením omezeným nebo nad emisní kurs akcií u akciové společnosti lze vytvořit rezervní fond, a to při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu. Podíl na čistém zisku společníků nebo akcionářů společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti.

1.1.9. Zrušení a zánik společnosti Obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Před zánikem společnosti je vždy nutný proces zrušení, pokud zákon neumožňuje výjimky. Zrušení společnosti může mít formu zrušení s likvidací nebo zrušení bez likvidace. O zrušení bez likvidace hovoříme v případě, kdy přechází jmění společnosti na právního nástupce. Tato forma zrušení může být také uplatněna v případě, kdy se společnost zrušuje 13

z důvodu konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Společnost se zrušuje z následujících důvodů: pokud uplynulo časové období, pro které byla založena, pokud byl dosažen účel, pro který byla založena, pokud je v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti uveden konkrétní den zrušení nebo jedná-li se o ten, kdy bylo rozhodnutí přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, pokud se jedná o konkrétní den, který je uveden v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti nebo den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, pokud se jedná o konkrétní den, uvedený v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak den, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Je-li společnost zrušena nebo se dostala do úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen omezeně. Ostatní činnosti vykonává likvidátor nebo insolvenční správce. zrušení společnosti a její likvidaci může také rozhodnout soud. Jedná se o případy uvedené v § 68, bod 6 3: v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti a nebo, jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3,

3


14

společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. Obchodní zákoník se v § 70 až 75 věnuje likvidaci obchodních společností – definuje, kdy vstupuje společnost do likvidace a dále používání povinného dovětku „v likvidaci“, určení likvidátora, jeho povinnosti, kompetence a pravomoce.

1.1.10. Neplatnost společnosti Problematikou neplatnosti se zabývá § 68a, ve kterém se říká, že po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla. 4 neplatnosti společnosti vysloveně rozhoduje soud a to i bez návrhu, pokud nebyly dodrženy tato kritéria: nebyla uzavřena společenská, zakladatelská smlouva či zakladatelská listina a nebyla dodržena stanovená forma nebo povinný obsah (např. vklady společníků, výše základního kapitálu, předmět podnikání), předmět podnikání je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, bylo porušeno ustanovení o minimálním splacení vkladů, společníci nejsou způsobilí k právním úkonům, není dodržen počet společníků daný zákonem.

4

zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, § 68a

15

1.2. Typy obchodních společností 1.2.1. Veřejná obchodní společnost Založení, vznik a společenská smlouva Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají minimálně dva společníci, a to osoby fyzické nebo právnické nebo fyzické i právnické. Tyto osoby pak ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Tato společnost musí mít v názvu plný nebo zkratkou obsažen název veřejná obchodní společnost nebo je-li v názvu alespoň jedno jméno společníků, pak stačí dodatek „a spol.“. Pokud je společníkem fyzická osoba, musí splňovat podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a nesmí být u ní dána překážka v provozování této činnosti. Pokud je společníkem právnická osoba, všechna práva a povinnosti vykonává statutární orgán nebo jeho zástupce, který splňuje podmínky popsané u fyzické osoby. Společenská smlouva, která určuje práva a povinnosti společníků, musí obsahovat následující náležitosti: firmu a sídlo, seznam všech společníků, jejich adresu, předmět podnikání. Změny společenské smlouvy musí být odsouhlaseny všemi společníky nebo pouze většinou společníků – pak má každý ze společníků jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenskou smlouvu je možné upravit či doplnit mimo zákonem stanovenými údaji dle domluvy společníků5:

5

ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako

podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005. 617 s. ISBN 80-7179-391-4

16

určení, jakým způsobem bude řešeno rozhodování o změně společenské smlouvy a kdy může společenská smlouva určit, že ke změně postačuje souhlas většiny společníků, určení povinnosti vytvořit vklady společníků a základní kapitál společnosti, rozdělení pravidel pro obchodní vedení společnosti, způsob rozdělení zisku, zákaz konkurenčního jednání společníků, určení, kdo bude statutárním orgánem společnosti a jakým jménem bude za společnosti jednat, určení lhůty pro výpověď účasti společníka na společnosti, dohoda a úprava o dalších způsobech zrušení společnosti (mino ty, které zákon výslovně stanovuje), rozhodnutí, zda se připouští dědění podílu na společnosti po smrti společníka, určení, které porušení povinností společníka vyplývající ze společenské smlouvy se může považovat za podstatné, určení, jakým způsobem bude provedeno případné rozdělení likvidačního zůstatku a vypořádacího podílu.

Splácení vkladu Vklad ke vzniku veřejné obchodní společnosti není stanoven a je určen domluvou všech společníků. Částka (i splatnost této částky) každého společníka je uvedena ve společenské smlouvě. Zákon stanoví, že by měl být vklad splacen bez zbytečného odkladu od vzniku společnosti a pokud se společník dostal se splacením svého vkladu do prodlení, je povinen platit úrok ve výši 20 % z dlužné částky, pokud společenská smlouva tuto povinnost neupravila jinak.

17

Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám Na obchodním vedení společnosti se může účastnit každý společník. Pokud je pověřen jeden nebo více společníků, ostatní společníci již tohoto práva nemají. Zákon dále řeší odvolání tohoto pověření, vypovězení pověření, odejmutí pověření soudem, povinnosti pověřeného apod. Předmětem obsahu § 82 je zisk a ztráta výsledku hospodaření společnosti. Pokud společnost vytvoří za svou podnikatelskou činnost zisk, je dělen rovným dílem mezi společníky a je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky. Pokud společnost vytvoří ztrátu, princip je stejný – společníci ji nesou rovným dílem. Tento typ společnosti umožňuje přistoupení nebo vystoupení společníků, avšak za výše uvedené podmínky, že ve společnosti musí zůstat alespoň dva společníci. U tohoto typu společnosti platí zákaz konkurence, to znamená, že bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, nesmí být statutárním a jiným orgánem ani členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Všichni společníci jsou statutárním orgánem společnosti. Pokud je statutárním orgánem více společníků, jedná každý z nich samostatně. Co se týče odpovědnosti, veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem a společníci ručí za své závazky veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Zrušení a likvidace Kromě případů uvedených v obecných ustanoveních, která platí pro všechny typy obchodních společností, se veřejná obchodní společnost zrušuje podle § 88, obchodního zákoníku: 6 6


18

byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, rozhodnutím soudu podle § 90 odst. 1, smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, jestliže společník přestane splňovat předpoklady podle § 76 odst. 2, z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. Výše uvedené důvody zrušení společnosti mohou být upraveny společenskou smlouvou jinak. V následujícím zákon řeší případy smrti společníka a vypořádání společníků na likvidačním zůstatku.

1.2.2. Komanditní společnost

Založení, vznik a společenská smlouva Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají minimálně dva společníci. Jeden nebo více společníků musí být komplementář, který ručí celým svým majetkem a jeden nebo více komanditista, který ručí pouze svým neuhrazeným vkladem. Pokud vystupuje komplementář jako fyzická osoba, musí splňovat 19

náležitosti provozování živnosti a nemůže u něj být dána žádná překážka v provozování živnosti. Pokud vystupuje komplementář jako právnická osoba, pak veškerá práva a povinnosti vykonává fyzická osoba - jako statutární orgán společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení komanditní společnost, a to buď tímto označením nebo ve zkratce. Pokud je v názvu firmy jméno komanditisty, pak tento komanditista ručí za závazky společnosti jako komplementář. Společenská smlouva musí obsahovat tyto náležitosti: firmu a sídlo, seznam všech společníků, adresa sídla právnické a fyzické osoby, určení komplementářů a komanditistů, výše vkladů u komanditisty, předmět podnikání. Kromě těchto zákonem stanovených povinných náležitostí, je možné společenskou smlouvu doplnit o další ustanovení, která mohou upravit jak činnost společnosti, tak i právní postavení jejích společníků. Jedná se například o následující ustanovení7: vkladová povinnost společníků – splatnost vkladů určuje společenská smlouva, není tedy ani nutné, aby vklady byly splaceny před vznikem komanditní společnosti (tím není zapotřebí ani zřizovat správce vkladu), úprava, podle které budou komplementáři vykonávat obchodní vedení společnosti, úprava povinností komplementářů, kteří se budou osobně účastnit na činnosti společnosti a stanovení potřebných pravidel pro tuto účast, úprava podílu všech společníků na společnosti, úprava jakým způsobem bude provedeno rozdělení zisku mezi komanditisty a komplementáře, úprava zákazu konkurenčního jednání, 7



20

určení, jakým způsobem se budou komplementáři jako statutární orgán komanditní společnost zavazovat, určení jiné lhůty pro výpověď účasti komplementáře na společnosti, úprava dalších důvodů zrušení společnosti (mimo těch, které výslovně stanovuje zákon), způsob jakým může být rozdělen likvidační zůstatek mezi společníky a vypořádání jejich podílu.

Splácení vkladu Posledním kroku před vznikem komanditní společnosti je nutnost provést vklad základního kapitálu, který je stanoven v minimální částce 5 000,- Kč. Tuto povinnost určuje zákon komanditistovi. Splatnost je vždy po vzniku společnosti, ale pokud je ve společenské smlouvě uvedeno, že splatnost je stanovená před vznikem společnosti, je nutné správcem vkladu zřídit speciální účet, na který bude vklad vložen. Pokud se jedná o nepeněžitý vklad, musí být zakotven ve společenské smlouvě.

Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám K obchodnímu vedení jsou oprávněni pouze komplementáři. Ve všech dalších záležitostech rozhodují komplementáři s komanditisty většinou hlasů, přičemž každý společník má jeden hlas. Zásady rozhodování ve společnosti, hlasování, uzavírání smluv apod. však může rozdílně od zákona upravovat společenská smlouva. Komanditista má právo kontrolovat účetnictví společnosti. Pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, nevztahuje se na komanditistu zákaz konkurence. Zisk se dělí na polovinu mezi společnost a komplementáře a následně se čistý zisk společnosti rozdělí mezi komanditisty v poměru splacených vkladů. Tyto zásady ale může společenská smlouva upravit jinak.

21

Pokud společnost vytvoří ztrátu, nesou ji komplementáři rovným dílem, komanditisté jsou povinni podílet se na úhradě ztráty, ale nejsou povinni vracet podíly ze zisku, které jim již byly vyplaceny. Statutárním orgánem jsou komplementáři a každý komplementář je oprávněn jednat za společnost samostatně. Za závazky ze smluv, které uzavřel komanditista bez zmocnění, ručí ve stejném rozsahu jako komplementář.

Zrušení a likvidace Zákon stanovuje, že komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Za důvod zrušení společnosti se nepovažuje: prohlášení konkursu na majetek komanditisty, zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty, ztráta nebo omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům, smrt komanditisty (podíl se dědí), zánik právnické osoby, která je komanditistou. Výše uvedené první čtyři situace jsou důvody, kdy může zaniknout účast komanditisty ve společnosti. Pokud se společnost rozhodne ukončit své působení likvidací, všichni společníci mají právní nárok se podílet na likvidačním zůstatku ve výši splaceného vkladu. Pokud společenská smlouva neupravuje rozdělení likvidačního zůstatku, Obchodní zákoník určuje následující způsoby rozdělení8:

8



22

likvidační zůstatek dosahuje hodnoty všech vkladů – nejprve se v tom případě vrátí hodnoty splacených vkladů společníků a zbytek se rozdělí stejným způsobem, jako se dělí zisk za trvání společnosti, likvidační zůstatek nedosahuje hodnoty pro vrácení hodnot všech splacených vkladů, ale pokrývá hodnotu vkladů splacených komanditisty – nejprve se vrátí hodnoty vkladů splacených komanditisty a přebytek se rozdělí podle stejných zásad jako zisk, likvidační zůstatek nedosahuje ani hodnoty vkladů splacenými komanditisty – postupuje se jako při rozdělování zisku za trvání společnosti. Zrušení společnosti bez likvidace se řídí právní úpravou o přeměnách obchodních společností.

1.2.3. Společnost s ručením omezeným

Založení, vznik a společenská smlouva Základní charakteristikou společností s ručením omezeným je, že základní kapitál tohoto typu společnosti je tvořen vklady společníků a tito společníci ručí za závazky společnosti, pokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost může být založena i jedinou osobou. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše úhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Firma společnosti musí obsahovat označení, že se jedná o společnost s ručením omezeným, a to buď v plné nebo ve zkrácené formě. Výše základního kapitálu musí činit minimálně 200 000,- Kč. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000,- Kč. Na základním kapitálu společnosti se může

23

každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být stanovena rozdílně, avšak musí být dělitelná tisícem. Společnost s ručením omezeným se zakládá dnem uzavření společenské smlouvy. Společenská smlouva může být uzavřena dvěma nebo více zakladateli. Mohou to být jak fyzické, tak i právnické osoby a to české či zahraniční národnosti. Stejně tak se může jednat pouze o jednoho zakladatele (a to o fyzickou nebo právnickou osobu). Společenská smlouva musí obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu, jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud byla zřízena, určení správce vkladu. Ve společenské smlouvě může být stanoveno, že společnost vydá stanovy, které dále upraví vnitřní organizační předpisy a další záležitosti. K náležitostem obsažených ve společenské smlouvě se dále musí společníci domluvit a schválit9: úpravu obchodního podílu, určení a způsob jeho převodu včetně vyloučení a jeho rozdělení, úpravu příplatkové povinnosti, určení výkonu řídících a kontrolních oprávnění společníků, určení, jakým způsobem bude prováděno dělení podílu na zisku, ustanovení o působnosti a způsobu rozhodování valné hromady, obecná ustanovení o jednatelích – jednání jednatelů, působnost jednatelů, jejich počet a délku funkčního období,

9



24

obecná ustanovení o dozorčí radě – informace o jejím zřízení a působnosti, přesné informace o zvyšování a snižování základního kapitálu, výpočet vypořádacího podílu společníka, určení způsobu rozdělení podílu na likvidačním zůstatku, další důvody zániku společnosti (mimo těch, které stanovuje zákon).

Splácení vkladu Již před podáním návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do rejstříku, musí být splacena nejméně zákonem určená část peněžitého vkladů. Tato minimální výše je 30 % z celkové hodnoty vkladu. Zákon stanovuje, že celková výše peněžitého vkladu musí být 100 000,- Kč. U všech nepeněžitých vkladů musí být hodnota prokázána znaleckým posudkem. Zákon stanovuje pouze minimální rozsah splacení, jestliže tyto podmínky neupravuje společenská smlouva. Pokud má společnost jednoho zakladatele, je povinen splatit vklad v plné výši již před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku v hodnotě 200 000,- Kč. Jestliže se stane právnická nebo fyzická osoba jediným společníkem po vzniku společnosti, připadnou mu všechny obchodní podíly. Tím je povinen do tří měsíců ode dne nabytí těchto podílů splatit všechny peněžité vklady, popřípadě převést určitou část obchodního podílu na jinou společnost. V dalších paragrafech zákon řeší ostatní práva a povinnosti společníků, např. jak se řeší prodlení ve splacení vkladu, převod obchodního podílu, rozdělení obchodního podílu a jeho zastavení, tvorbu rezervní podílu apod.

Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám

Tyto právní vztahy můžeme popsat v rámci statutárních orgánů společnosti. Mezi statutární orgány společnosti s ručením omezeným patří: valná hromada, jednatelé a dozorčí rada.

25

Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Valná hromada se usnáší, za podmínky přítomnosti společníků, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, pokud společenská smlouva neurčí vyšší počet hlasů. Působnost valné hromady upravuje § 125, ve kterém se říká, že do její působnosti patří: schválení jednání, která jsou učiněna jménem společnosti před termínem vzniku, schvalování řádné, mimořádné a konsolidované uzávěrky, pokud zákon stanoví, provádí schvalování i mezitímní účetní uzávěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, schvalovaní a změna smluv, rozhodovaní o obsahu společenské smlouvy, rozhodování o změně základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady, vyloučení společníka a další. Každý společník má právo se účastnit valné hromady a to buď osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Počet hlasů každého společníka je určen výší jeho vkladu - na každých 1 000,- Kč vkladu připadá jeden hlas. K rozhodnutí je třeba ve většině případů prostá většina hlasů přítomných společníků. V § 127 odst. 5 jsou stanoveny podmínky, kdy společník nemůže vykonávat své hlasovací právo (např. je v prodlení se splacením vkladu, valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení). Valná hromada je svolávána alespoň jednou za rok jednateli společnosti. Konání valné hromady především upravuje společenská smlouva. Před datem konání valné hromady je nutné zaslat písemné upozornění nejméně patnáct dnů předem. Požádat o svolání valné hromady mohou společníci za podmínky, že jejich vklady činí alespoň 10% základního kapitálu. Pokud valná hromada není svolána za těchto podmínek do jednoho měsíce od tohoto požadavku, společníci mají oprávnění svolat valnou hromadu sami. Zápis z jednání valné hromady podepsaný předsedou a zapisovatelem zasílají jednatelé všem společníkům.

26

Jednatelé Jednatelé jsou statutárním orgánem. Jednatel může být jediný nebo jich může být více. Jestliže je počet jednatelů vyšší, jedná jménem společnosti každý z nich samostatně. Jednatele jmenuje valná hromada. Jejich jednatelské oprávnění může být omezeno, toto omezení je ovšem vůči třetím osobám neúčinné.

Jednatelé mají na starosti obchodní vedení. K rozhodování o věcech v rámci obchodního vedení je třeba souhlas většiny jednatelů. Jednatelé společnosti se starají o vedení účetnictví a předepsané evidence. „… evidencí se rozumí například evidence pro účely zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a důchodového pojištěni, evidence pro daňové účely…“10 Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence, který je specifikován v § 136.

Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva. Členy dozorčí rady volí valná hromada. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy, mezi kterými nesmí být jednatel společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo se účastnit valné hromady, kterou svolávají, pokud to vyžadují zájmy společnosti. Mezi působnost dozorčí rady patří: podávání zpráv valné hromadě, kontrola činnosti všech jednatelů, tvorba účetní závěrky, rozdělování zisku a ztrát. Další oblasti působnosti upravuje §138 obchodního zákoníku. 10

KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.;

SVOBODOVÁ, Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, 2006. 1554 s. ISBN 80-7201-564-8, str. 380

27

Stejně jako na jednatele společnosti se i na členy dozorčí rady vztahuje zákaz konkurence.

Zrušení a likvidace

Definitivní zánik společnosti s ručením omezeným splývá s okamžikem výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Před tímto okamžikem je ale třeba společnost nejprve zrušit, a to s likvidací nebo bez likvidace.

K tomuto zrušení může dojít z různých důvodů. Na společnost s ručením omezeným se vztahuje obecná úprava obsažená v § 68 obchodního zákoníku týkající se zrušení všech obchodních společností. Vedle těchto důvodů se společnost s ručením omezeným může zrušit rozhodnutím soudu nebo z jiných důvodů, které obsahuje společenská smlouva. O zrušení rozhoduje valná hromada nebo všichni společníci společně, podle toto jak určuje společenská smlouva. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, pak podle § 153 zákona č. 513/1991, Obchodního zákoníku platí: „Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.“.11

11

zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník

28

1.2.4. Akciová společnost

Založení, vznik a společenská smlouva Akciová společnost může být založena i jedinou osobou – avšak jedině právnickou osobou. Základní zásadou akciové společnosti je, že její základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Při ručení se využívá toho, že společnost ručí za své závazky celým svým majetkem a akcionář neručí za tyto závazky. Firma společnosti musí obsahovat označení akciové společnosti, a to celým názvem nebo pouze její zkratkou. Společnost se zakládá zakladatelskou listinou (pokud je zakladatel jediný) nebo zakladatelskou smlouvou (pokud je zakladatelů více). Zakladatelská smlouvu (popřípadě listina) musí obsahovat: společnost, sídlo a předmět podnikání, základní kapitál, množství akcií a jejich jmenovitou hodnotu a způsob, jakým budou vydány a komu, akcie, které zakladatel upisuje a za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, je-li hrazen emisní kurs akcií nepeněžitým vkladem, je nutné uvést předmět nepeněžitého vkladu a způsobu, jakým bude splacen, a je také nutné uvést i jeho hodnotu, náklady spjaté se vznikem společnosti, návrh stanov, správce vkladu. Pokud je akciová společnost zakládána formou veřejné nabídky (jak bude uvedeno dále), je nutné, aby zakladatelská smlouva/listina dále obsahovala tyto náležitosti: dobu a místo upisování akcií (nesmí být kratší než dva týdny), je nutno uvést, jakým způsobem budou akcie upisovány, 29

pokud zakladatelé dovolují upisování, které převyšuje základní kapitál, je nutné uvést přesný postup, určení, jakým způsobem bude hrazen emisní kurz akcie, místo a způsob hrazení emisního kurzu, včetně splatnosti, aktuální emisní kurz akcií a způsob jeho určení, jakým způsobem bude svolávána valná hromada a uvedení místa jejího konání. Vedle společenské smlouvy akciová společnost vydává stanovy, které upravují vztahy v dané společnosti, včetně všech práv a povinnosti akcionářů. Vše musí být provedeno ve formě notářského zápisu a stanovy musí obsahovat následující povinné náležitosti: společnost a sídlo podnikání, výše základního kapitálu, předmět podnikání, množství akcií na majitele a osobu, způsob hlasování na valné hromadě spojený s hodnotou akcií, rozhodování valné hromady a způsob jakým bude svolávána, množství všech členů představenstva, dozorčí rady a jiných orgánů a vymezení jejich působnosti a rozhodování, rezervní fond a postup při jeho zřizování a stanovení výše povinného doplňování, způsob dělení zisku a úhrady ztráty, postup při zvyšování či snižování základního kapitálu, postup při tvorbě nebo změně stanov, další potřebné údaje, které může požadovat zákon. Tyto povinné stanovy mohou být doplňovány pouze v souladu se zákonem. Dalšími kroky při zakládání je zajištění vkladů do základního kapitálu. Na závěr je třeba kolektivní rozhodnutí zúčastněných osob o založení akciové společnosti a o jejich stanovách a je třeba zvolit orgány společnosti.12

12



30

Po výše zmíněném rozhodnutí bude založení společnosti ukončené. Konečné vyjádření spočívá na valné hromadě, pokud se jedná o založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. Pokud je jedná o založení bez veřejné nabídky akcií, potom zůstává v rukou zakladatelů. Při zakládání přichází v úvahu dvě alternativy:

Založení s veřejnou nabídkou akcií Tento způsob založení se nazývá také sukcesivní. Jedná se o složitý postup, který není v dnešní době v České republice příliš obvyklý. Zakladatelé neupisují celý základní kapitál, který činí při tomto založení 20 000 000,- Kč, ale potřebují získat správné investory formou veřejné nabídky. Tato nabídka musí investorovi sdělit všechny potřebné informace a podmínky k nabytí akcií a dovede investora k samotné koupi. Veřejná nabídka musí být uveřejněná nejvhodnějším způsobem, a to například v denním tisku, na internetu. Před touto nabídkou je ale potřebné zpracovat prospekt emitenta cenných papírů, který obsahuje veškeré údaje o emitentovi a jeho podnikatelském záměru.

Upisování akcií Jedná se o právní úkon, kterým se upisovatel stává společníkem, akcionářem v dané společnosti. Upisovatel se stvrzuje svým podpisem, že je povinen splatit emisní kurz akcie a to pouze peněžitým vkladem. Je dále povinen splatit emisní ážio a nejméně 10% nominále upsaných akcií a to na bankovní účet zřízený společností. Jestliže nesplní tuto povinnost, je upsáni neúčinné. Pokud ve lhůtě k upisování akcií nezíská společnost potřebný základní kapitál, bude upsání akcií také neúčinné. Je možné neúčinnost odvrátit tím, že chybějící akcie jsou do jednoho měsíce upsány zakladateli nebo některými z nich. Upisovatelé, kteří splnili tyto podmínky, se mohou účastnit ustavující valné hromady, která se koná pouze za podmínky, že je splaceno alespoň 30% jmenovité

31

hodnoty akcií, případně emisní ážio. Ustavující valná hromada se koná do šedesáti dnů ode dne, kdy došlo k upsání základního kapitálu. Ustavující valná hromada má rozhodovací pravomoc o založení společnosti, volbě orgánu či schvalování stanov. Pokud ustavující valná hromada neschválí, nebo nepřijme některá rozhodnutí, nebylo by možné společnost založit. Veškerá jednání musí být doložena a notářsky ověřená včetně seznamu upisovatelů i všech přítomných a případných zvolených členů společnosti. Tato valná hromada je schopna se usnášet, pokud je přítomna alespoň polovina těch akcionářů, kteří mají právo se jí účastnit a hlasovat na ní.

Forma akcie Akcie všeobecně může být vydána na majitele, nebo na jméno. Pokud společnost vydá akcie na jméno, musí vést seznam akcionářů včetně všech náležitostí s akciemi spojenými. Jestliže vydala společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných akcií. Stanovy společnosti mohou omezit (ne vyloučit) převoditelnost akcie na jméno. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Akcii na majitele je nutné předložit k výkonu s ní spojených práv a to pouze oprávněnou osobou, která vydala prohlášení o jejím uložení či úschově. Pokud se jedná o listinnou akcii, je také převoditelná na jméno rubopisem a předáním. Je nutné pouze provést změnu v seznamu akcionářů. Akcie může být majetkem více osob, které se musí dohodnout, kdo bude vykonávat práva spojená s akcií. Smrtí akcionáře přechází rozhodovací právo na dědice, pokud zákon nestanoví něco jiného. Pokud je v dědickém řízení více pozůstalých a nejsou schopni se řádně dohodnout, je nutné, aby rozhodnutí učinil soud. 32

Založení bez veřejné nabídky akcií Tento způsob se nazývá také simultánní. Jedná se o obvyklé založení na území České republiky. Všichni zakladatelé u tohoto založení v určitém poměru upíší celý základní kapitál na sebe. Minimální hodnota základního kapitálu činí 2 000 000,- Kč. Musí být podepsány zakladatelské smlouvy a listiny, které musí obsahovat rozhodnutí o založení společnosti, schváleny stanovy a zvoleny orgány společnosti. Dle domluvy zakladatelů je možno uvést další důležitá rozhodnutí.

Poté, co je společnost založena jednou z výše zmíněných alternativ, musí být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku, který podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Tímto zápisem akciová společnost vzniká.

Splacení vkladu Vždy před zápisem akciové společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno emisní ážio a alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií, jejichž emisní kurs je splacen peněžitými vklady. Pokud je do akciové společnosti vložen nepeněžitý vklad, musí být tento vklad splacen taktéž před zápisem do obchodního rejstříku. Pokud je společnost zakládána formou bez veřejné nabídky akcií, je stanovená výše základního kapitálu 2 000 000,- Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku, musí být splaceno 600 000,- Kč. Pokud je zakladatelem pouze jedna právnická osoba, nemusí splatit celý emisní kurs akcie. Pokud je společnost zakládána formou veřejné nabídky akcií, základní výše kapitálu je stanovená na 20 000 000,- Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno minimálně 6 000 000,- Kč.

33

Získání oprávnění Jestliže se akciová společnost zakládá za účelem podnikání, je nutné, aby členové představenstva či zakladatelé požádali příslušný orgán o vydání živnostenského či jiného oprávnění. Pokud předmětem podnikání bude činnost, kterou budou dle zvláštních předpisů vykonávat fyzické osoby, musí představenstvo určit a prokázat před zápisem do obchodního rejstříku, že tyto osoby jsou zcela oprávněné vystupovat za danou společnost a to na základě řádného podnikatelského oprávnění. Pokud se akciová společnost nezakládá za účelem podnikání, musí představenstvo dané společnosti prokázat rejstříkovému soudu řádné oprávnění k činnosti, kterou společnost provozuje, za podmínky, že to vyžaduje určitý zvláštní zákon.

Statutární orgány

Valná hromada Jedná se o nejvyšší orgán společnosti. Koná se nejméně jednou za rok v určené lhůtě (nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období). Může ji svolat představenstvo nebo její člen, jestliže se představenstvo na jejím svolání neusneslo a zákon stanoví valnou hromadu svolat. Valná hromada se je schopna usnášet za podmínky, že všichni přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30%. Představenstvo má povinnost uveřejnit pozvánku určenou zákonem a stanovami, kterou musí zaslat všem akcionářům a to nejpozději třiceti dnů před konáním valné hromady. Pokud se akcionář nemůže osobně dostavit, může na základě plné moci pověřit jinou osobu. Pokud valná hromada není schopná usnášet se, představenstvo svolá náhradní valnou hromadu formou nové pozvánky se zkrácenou lhůtou uveřejnění a to patnáctidenní. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, kdy byla svolána původní valná hromada s nezměněným programem jednání.

34

Valná hromada rozhoduje většinou hlasu všech přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje jinou většinu. Pokud by společnost byla zrušena likvidací, při návrhu k rozdělení likvidačního zůstatku by bylo zapotřebí dvou třetin přítomných akcionářů. Pokud by se jednalo o rozhodnutí o zvýšení či snížení kapitálu, vyžaduje se dvou třetin hlasů všech přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala. Tří čtvrtiny hlasů se vyžadují při rozhodnutí, které pojednává o jakékoliv změně akcií, formě, převoditelnosti a vyřazení. Jestliže se jedná o omezení či vyloučení přednostního práva k získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů včetně nových akcií, je zapotřebí tří čtvrtin hlasů všech přítomných akcionářů u každého druhu akcií. U těchto všech rozhodnutí musí být řádně proveden notářský zápis. Má-li společnost pouze jednoho akcionáře, valná hromada se nekoná a působnost valné hromady vykonává tento akcionář za účasti představenstva a dozorčí rady. Všechny náležitosti a dokumenty při jednání jménem společnosti musí být pořízeny ve formě notářského zápisu. Působnost valné hromady upravuje §187 a obsahuje například: odvolání členů představenstva, rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, schvalování smluv, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, rozhodnutí o změně základního kapitálu.

Představenstvo Jedná se především o statutární orgán, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Členem představenstva může být jedině fyzická osoba starší osmnácti let, která je plně

způsobilá

k právním

úkonům.

Musí

být

bezúhonná

ve

smyslu

zákona

o živnostenském podnikání. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud zákon neupravuje působnost valné hromady, nebo dozorčí rady.

35

„Za představenstvo jedná jménem společnosti kterýkoli jeho člen, pokud stanovy neurčují něco jiného.“13 Stanovy mohou také určit, že za představenstvo musí jménem společnosti

jednat

společně

předseda

představenstva

společně

s místopředsedou

představenstva nebo předseda s kterýmkoli členem. Pokud za představenstvo měl jednat předseda a jeden člen představenstva a jednal pouze předseda nebo pouze člen představenstva, je celý právní úkon neplatný. Představenstvo má na starosti obchodní vedení společnosti a účetnictví, včetně předložení účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku a úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. „Obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví zabezpečují všichni členové představenstva.“14 Nejméně jednou za účetní období předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o stavu majetku a zprávu o podnikatelské činnosti. Závěrečná zpráva je vždy součástí výroční zprávy dle zvláštního předpisu. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy ale mohou určit, že představenstvo volí dozorčí rada. Pokud stanovy neurčí jinak, funkční období je pětileté (5 let je maximální délka). Představenstvo se skládá nejméně ze tří členů, pokud se nejedná o společnost s jedním akcionářem. Všichni členové představenstva volí svého předsedu většinou hlasů určenou stanovami. Jestliže člen představenstva odstoupí nebo jeho působení zanikne úmrtím, musí příslušný orgán společnosti jmenovat do tří měsíců nového člena. Pokud tak neučiní a představenstvo nebude schopné vykonávat svou funkci, bude nový člen jmenován na návrh příslušné osoby soudem, který může také při nesplnění těchto podmínek bez návrhu zrušit společnost likvidací.

13

KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.; SVOBODOVÁ,

Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, 2006. 1554 s. ISBN 80-7201564-8, str. 600 14

KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.; SVOBODOVÁ,

Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, 2006. 1554 s. ISBN 80-7201564-8, str. 602

36

Dozorčí rada Dozorčí rada má na starosti dohlížet na výkon a řádnou funkci představenstva a na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. „Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo oprávněnou osobou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.“15 Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy a počet musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny členů volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti a to pouze fyzickou osobu největším počtem hlasů, tajnou volbou na dobu, která nesmí přesáhnout pěti let. Odvolání člena je totožné jako volba. Volební řád připravují zaměstnanci a schvalován je představenstvem společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo nahlížet a provádět kontrolu všech dokumentů spojených s funkcí a vedením společnosti. Jedná se především o účetní závěrku včetně návrhu na úhradu ztráty. Všechny vyjádření předkládá valné hromadě. Dozorčí rada si určuje člena, který zastupuje společnost v jistých řízeních před soudem proti členovi představenstva. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady. Dozorčí rada musí valnou hromadu seznámit s výsledky své kontrolní činnosti. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas, pokud neurčují stanovy vyšší počet hlasů. Dozorčí rada rozhoduje na základě většiny hlasů.

Zrušení a likvidace Společnost se zrušuje podle obecné úpravy obsažené v § 68 obchodního zákoníku a speciální úpravy pro akciovou společnost obsaženou v § 218 a násl. obchodního zákoníku. Při zrušení akciové společnosti má rozhodující pravomoc valná hromada, která rozhoduje usnesením. K jeho přijetí je zapotřebí dvoutřetinový souhlas. Akciová společnost se ruší dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení. Valná hromada jmenuje

15

zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, § 200 odst. 4

37

likvidátora ihned po rozhodnutí o zrušení akciové společnosti. Pokud tak neučiní, jmenování provede soud. Návrh na zápis likvidace do obchodního rejstříku nelze podat dříve, než je jmenován likvidátor. Všechen likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře podle jejich jmenovitých hodnot akcií a mohou nárokovat svůj podíl ode dne, kdy byl schválen návrh na rozdělení zůstatku. Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, je dělen tento zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií stanovami společnosti. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v určitém poměru podle splacené jmenovité hodnoty akcií. Likvidátor dle zákona vyzve všechny akcionáře ke svolání valné hromady a k odevzdání akcií. K tomuto je stanovena příslušná lhůta. Dále je upozorní, že pokud vše nesplní ve stanovené lhůtě, budou akcie neplatné. Pokud akcionáři splní likvidátorem stanovenou výzvu, mají nárok na vyplacení svého likvidačního podílu. Po těchto krocích likvidátor veškeré převzaté dokumenty skartuje za účasti svědků. Rejstříkový soud za podmínky, že byly všechny akcie společnosti skartovány a prohlášeny za neplatné, provede výmaz dané společnosti z obchodního rejstříku.

38

2. Komparace jednotlivých typů obchodních společností 2.1. Srovnání fyzické a právnické osoby Podnikání může mít formu fyzické nebo právnické osoby. Fyzická osoba je osoba, které podniká na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Většinou vykonává činnost menšího rozsahu, ve většině případů také podnik sama řídí a vede. V České republice se jedná o nejčastější formu podnikání. Fyzickými osobami konkrétně jsou: osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby zapsané v obchodním rejstříku (zapisují se osoby na vlastní žádost nebo povinně - bez zbytečného odkladu poté, co jim povinnost vznikla - podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem v §34 – jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000,- Kč, osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu, soukromě hospodařící zemědělci zapsaní v evidenci. Mezi hlavní přednosti tohoto typu podnikání patří: nízké výdaje na založení společnosti, podnikatelskou činnost lze zahájit ihned po ohlášení (kromě koncesovaných živností a činností vyžadujících zvláštní povolení), samostatnost a volnost při rozhodování, snadné založení, přerušení či ukončení činnosti, místo podvojného účetnictví lze vést pouze daňovou evidenci, lze uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, celý zisk po zdanění náleží podnikateli,

39

lze spolupracovat s osobou žijící ve společné domácnosti a tím využít daňových úspor. Na druhé straně toto podnikání má i své záporné stránky: vysoké riziko – podnikatel má neomezené ručení za závazky společnosti celým svým (osobním) majetkem, omezený přístup k bankovním úvěrům a jiným zdrojům provozního financování, vysoké požadavky na odbornost podnikatele, image v obchodních vztazích jako malý a nevýznamný partner. Druhá forma podnikání je podnikání jako právnická osoba. Podnikat jako právnická osoba zaručuje mnoho právních, ekonomických a marketingových výhod. Ve srovnání s podnikáním fyzických osob jsou hlavní výhody podnikání právnických osob především ve: větší ochraně majetku podnikatelů, možnosti zakládat a vlastnit více společností s minimálním finančním rizikem, vyšší pravděpodobnosti získání společníků s možností kapitálového vkladu do společného podnikání, lepší organizaci společného podnikání pro více podnikatelů, daňovém zvýhodnění, pružnějším financování, lepší možnosti kontroly a řízení, snadné změně vlastnictví obchodního podílu, image profesionálnější a důvěryhodnější formy podnikání u obchodních partnerů.

2.2. Srovnání obchodních společností Pokud je tedy rozhodnuto o zahájení podnikání formou právnické osoby, pak je nutno rozhodnout o typu obchodní společnosti. Obchodní společnosti můžeme rozdělit do dvou základních skupin:

40

osobní společnosti -

veřejná obchodní společnost,

-

komanditní společnost (někdy je označována jako kombinace osobní a kapitálové společnosti),

kapitálové společnosti -

společnost s ručením omezeným,

-

akciová společnost.

Dalšími možnostmi podnikání je podnikání formou družstva a sdružení. Tyto formy podnikání nejsou předmětem této bakalářské práce. Při volbě obchodní společnosti by se podnikatel měl zamyslet nad několika základními otázkami: jaký je charakter podnikatelského záměru, zda bude expandovat a chce rozšiřovat podnikání, jaká je náročnost podnikatelského záměru na financování, zda má vstupní kapitál na založení společnosti a zahájení podnikání, zda chce podnikat sám nebo společně s více osobami, jakou má ochotu v oblasti ručení za závazky, jak dalece bude potřebovat prokázat serióznost podnikání obchodním partnerům. Na základě teoretické části mé práce se pokusím shrnout základní charakteristiku jednotlivých typů obchodních společností. Počet společníků Minimální a maximální počet společníků Veřejná obchodní společnost

minimálně 2 společníci

Komanditní společnost

minimálně 1 komanditista a 1 komplementář

Společnost s ručením omezeným

maximálně 50 společníků

Akciová společnost

alespoň 2 fyzické osoby nebo 1 právnická osoba

41

Ručení společníků za závazky společnosti Ručení za závazky Veřejná obchodní společnost

každý plně


komanditista do splacení, komplementář plně


jen do zápisu splacení vkladu


není ručení

Základní kapitál společnosti Základní kapitál Veřejná obchodní společnost

neexistuje


existuje


v minimální výši 200 000,- Kč v minimální výši 2 000 000,- Kč bez veřejné


nabídky, v minimální výši 20 000 000,- Kč s veřejnou nabídkou

Minimální vklad Minimální vklad Veřejná obchodní společnost

Neexistuje


5 000,- Kč komanditista


20 000,- Kč


Neomezeno 42

Statutární orgány společnosti Statutární orgány Veřejná obchodní společnost

Společníci


Komplementáři


Jednatelé


Představenstvo

Auditování účetní závěrky Povinný audit Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost

Ano, pokud za poslední dvě účetní období společnost splnila alespoň 2 ze 3 kritérií: - výše aktiv v rozvaze byla nad 40 000 000,- Kč - výše čistého obratu byla nad 80 000 000,- Kč - průměrný stav zaměstnanců by více než 50

Povinnost vytvářet rezervní fond Povinnost vytvářet rezervní fond Veřejná obchodní společnost

Není


Není


Je


Je

43

Možnost převodu účasti Možnost převodu účasti Veřejná obchodní společnost

Není


U komanditisty je, u komplementáře není


Ano – podmíněně


Ano

44

3. Výhody a nevýhody jednotlivých forem obchodních společností 3.1. Veřejná obchodní společnost K základním výhodám právní formy veřejné obchodní společnosti patří: statutárním orgánem jsou všichni společníci, společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden společník, jednoduché ukončení podnikání společníka ve společnosti, není nutný základní kapitál, dobrý přístup k cizímu kapitálu, společenská smlouva nemusí být sepsána notářským zápisem, zisk se nejdříve rozdělí mezi společníky a teprve potom se zdaňuje sazbami určenými pro daň z příjmů fyzických osob. K základním nevýhodám právní formy veřejné obchodní společnosti patří: musí být minimálně dva společníci, společník může být pouze osoba splňující požadavky živnostenského zákona, pro společníky platí zákaz konkurence, společnost lze založit pouze pro účely podnikání, společnost musí být zapsána do obchodního rejstříku, každý společník ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, společnost musí vést účetnictví, při zániku (smrti) předposledního společníka mohou nastat problémy se zánikem společnosti.

3.2. Komanditní společnost K základním výhodám právní formy komanditní společnosti patří:

45

statutárním orgánem jsou všichni společníci, ale společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jen jeden společník, není potřeba velkého počátečního kapitálu, minimální vklad komanditisty je 5 000,- Kč, zisk se dělí podle podmínek společenské smlouvy, zisk komplementářů – podléhá dani z příjmů fyzických osob a pojistnému sociálního pojištění, za určitých podmínek se společnost může změnit bez likvidace na veřejnou obchodní společnost, jednoduché ukončení podnikání společníka. K základním nevýhodám právní formy komanditní společnosti patří: neomezené ručení komplementářů, podíl u komanditistů je zdaněn srážkovou daní, možné rozpory mezi prioritami komanditistů a komplementářů, ke

změnám

ve

společenské

smlouvě

je

nutný

souhlas

komanditistů

i komplementářů, komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti, společnost musí vést účetnictví.

3.3. Společnost s ručením omezeným K základním výhodám právní formy společnosti s ručením omezeným patří: může ji založit pouze jedna osoba, omezené ručení společníků, za závazky společnosti ručí společníci pouze do výše všech nesplacených vkladů, po splacení vkladů již ručení není, na činnosti společnosti se nemusí osobně podílet všichni společníci, záleží na jejich dohodě, minimální vklad jednoho společníka je 20 000,- Kč, minimální základní kapitál společnosti je 200 000,- Kč, 46

forma vkladu do společnosti může být i nepeněžitá, jednodušší převod účasti na společnosti na jiného společníka, lze ustanovit kontrolní orgán – dozorčí radu, polovina sražené daně z vyplacených podílů na zisku lze uplatnit jako slevu na dani společnosti, vyplácené podíly na zisku společníkům – fyzickým osobám – nepodléhají sociálnímu pojištění, zákaz konkurence je uzákoněn u jednatelů, ale lze jej rozšířit společenskou smlouvou i na společníky.

K základním nevýhodám právní formy společnosti s ručením omezeným patří: administrativní náročnost při zakládání a řízení společnosti (ustavující valná hromada, svolávání valných hromad, zápisy z valných hromad, notářské zápisy apod.), nutný počáteční kapitál, společenská smlouva musí být sepsána finančně nákladnějším notářským zápisem, společnost se zapisuje do obchodního rejstříku, společníci musí skládat základní kapitál, statutárními orgány jsou pouze zvolení společníci v postavení jednatelů, společnost musí vést účetnictví, zisk se zdaňuje sazbou pro právnické osoby, vyplácené podíly na zisku jsou zdaněny srážkovou daní.

3.4. Akciová společnost K základním výhodám právní formy akciové společnosti patří: akcionáři neručí za závazky společnosti, přístup ke kapitálovým zdrojům, obchodními partnery je společnost vnímána jako solidní a stabilní,

47

polovinu sražené daně z vyplacených dividend lze uplatnit jako slevu na dani společnosti, vyplacené dividendy nepodléhají sociálnímu pojištění. K základním nevýhodám právní formy akciové společnosti patří: nelze založit jednou fyzickou osobou, nutný vysoký základní kapitál, náročná administrativa při založení a řízení podniku, vedení účetnictví, zákaz konkurence pro členy představenstva, povinnost zveřejňovat údaje z účetní závěrky, povinnost sestavovat výroční zprávy společnosti, zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob, komplikovaná daňová úprava příjmů z převádění akcií, vyplácené dividendy ze zisku se zdaňují srážkovou daní. Za největší přednost obchodních společností považuji ochranu majetků podnikatelů. Fyzické osoby ručí veškerým svým osobním majetkem. Naproti tomu u většiny obchodních společností ručí za závazky veškerým majetkem společnost a její společníci už ne celým majetkem, ale pouze do výše nesplacených vkladů základního kapitálu, anebo vůbec ne (výjimkou je veřejná obchodní společnost). Za nejvýhodnější formu právní společnosti považuji na základě uvedeného společnost s ručením omezeným. Podnikatel „s ručením omezeným“ může být společníkem a majitelem více společností (s omezeným ručením), a přesto to pro něj nemusí představovat velké finanční riziko, protože neručí celým svým majetkem. Další předností této formy společnosti je snadné expandování formou navýšení vkladů společníků nebo přistoupením dalších společníků. Výhody jsou i v oblasti daňové. Společnost s ručením omezeným může vytvářet dceřiné společnosti, kterými optimalizuje daňové povinnosti. Vyplacené podíly na zisku 48

společníkům (fyzickým osobám) nepodléhají pojistnému sociálního pojištění a polovinu daně sražené z vyplácených podílů na zisku lze uplatnit jako slevu na dani společnosti. Společnost má dlouhodobou „životnost“ – při odchodu společníka není ohrožena existence

společnosti.

K výhodám

také

patří

zapojení

profesionálního

řídícího

managementu do vedení společnosti. V následující kapitole bych si chtěl tento závěr o nejvýhodnější formě společnosti ověřit na základě statistických údajů, zda je tato forma společnosti v naší republice opravdu nejvíce využívána.

49

4. Statistiky týkající se jednotlivých typů obchodních společností v České republice V této kapitole provedu na základě statistických údajů čerpaných ze Statistické ročenky České republiky 2009, kterou zpracoval Český statistický úřad, srovnání a analýzu jednotlivých typů obchodních společností působících v České republice a v jejich jednotlivých krajích. Údaje, z nichž jsem při srovnání čerpal, jsou obsaženy v kapitole 12 – Organizační struktura národního hospodářství. Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou ve statistické ročence sestaveny z dat vedených v Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby, organizační složky státu a fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. K 31.12.2008 působilo v České republice celkem 2,5 mil. ekonomických jednotek, z toho 1,7 soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona a 0,3 mil. obchodních společností. Z hlediska teritoriálního je počet těchto subjektů následující:

Celkem

Registrované

Podíl v % podle

Z toho: obchodní

Podíl v % podle

jednotky celkem

územního členění

společnosti

územního členění

2 552 149

100,0

311 309

100,0

Hlavní město Praha

471 183

18,5

116 651

37,5

Středočeský kraj

293 024

11,5

26 065

8,4

Jihočeský kraj

151 989

6,0

13 098

4,2

Plzeňský kraj

136 698

5,4

12 353

4,0

80 802

3,2

7 743

2,5

Ústecký kraj

175 521

6,9

15 818

5,1

Liberecký kraj

114 491

4,5

9 869

3,2

Královéhradecký kraj

130 544

5,1

10 974

3,5

Pardubický kraj

109 524

4,3

8 840

2,8

Karlovarský kraj

50

Vysočina kraj

101 703

4,0

7 127

2,3

Jihomoravský kraj

276 783

10,8

37 463

12.0

Olomoucký kraj

135 028

5,3

10 447

3,4

Zlínský kraj

134 373

5,3

12 840

4,1

Moravskoslezský kraj

240 486

9,4

22 021

7,1

Z uvedené tabulky vyplývá, že v Hlavním městě Praze působí největší podíl registrovaných jednotek, ale i obchodních společností, v počtu registrovaných společností následuje Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. V České republice je 12,2 % obchodních společností z celkově registrovaných jednotek, v Hlavním městě Praha tento poměr je více než dvojnásobný a dosahuje hodnoty 24,8 % obchodních společností k registrovaným jednotkám celkem.

Podíl v % obchodních Registrované jednotky

Z toho: obchodní

společností

celkem

společnosti

k registrovaným jednotkám

Celkem

2 552 149

311 309

12,2

Hlavní město Praha

471 183

116 651

24,8

Středočeský kraj

293 024

26 065

8,0

Jihočeský kraj

151 989

13 098

8,6

Plzeňský kraj

136 698

12 353

9,0

80 802

7 743

9,6

Ústecký kraj

175 521

15 818

9,0

Liberecký kraj

114 491

9 869

8.6

Královéhradecký kraj

130 544

10 974

8,4

Pardubický kraj

109 524

8 840

8,1

Vysočina kraj

101 703

7 127

7,0

Jihomoravský kraj

276 783

37 463

13,5

Olomoucký kraj

135 028

10 447

7,7

Karlovarský kraj

51

Zlínský kraj

134 373

12 840

9,6

Moravskoslezský kraj

240 486

22 021

9,2

Podíl v procentech k Počet

celkového počtu obchodních společností

Obchodní společnosti celkem z toho: - veřejné obchodní společnosti

311 309

100,0

7 474

2,4

740

0,2

280 395

90,1

22 700

7,3

- komanditní společnosti - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti

Z hlediska struktury obchodních společností podle jednotlivých právních forem je největší podíl společností s ručením omezeným - 90,1 %, akciových společností je 7,3 %, veřejně obchodních a komanditních společností je relativně malý podíl. Tento statistický údaj potvrzuje mé doporučení o nejvýhodnější formě společnosti – tj. společnosti s ručením omezeným.

2000 Ekonomické subjekty celkem Z toho: akciové společnosti

2008/2000

2008

v procentech

2 050 770

2 552 149

124,4

14 092

22 700

161,0

Z časového hlediska je z tabulky patrno, že se zvyšuje počet působících ekonomických subjektů, přičemž vyšším tempem roste počet akciových společností.

2000 Ekonomické subjekty celkem Z toho: akciové společnosti

52

2008 2 050 770

2 552 149

14 092

22 700

Podíl akciových společností na ekonomických subjektech celkem

0,7

0,9

v procentech

Také roste podíl akciových společností na ekonomických subjektech celkem, přestože nedosahuje tento podíl ani jedno procento. Podíl obchodních Ekonomické

Z toho: obchodní

subjekty celkem

společnosti

společností na ekonomických subjektech celkem v procentech

CELKEM

2 552 149

311 309

12,2

142 683

4 962

3,5

Zpracovatelský průmysl

314 485

35 817

11,4

Stavebnictví

298 611

23 139

7,7

678 197

112 587

16,6

Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmů

518 274

98 724

19,0

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

214 595

6 351

3,0

Z toho: Zemědělství, myslivost a lesnictví

Opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

Z hlediska odvětvové struktury je založeno nejvíce obchodních společností v odvětví oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnosti, dále pak vysoké procento obchodních společností působí v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmů.

53

1. Teorie obchodních společností podle obchodního zákoníku

Recommend Documents