PŘÍLOHA č. 1 MATERIÁLU ZMO. Žádost k IPRM

PŘÍLOHA č. 1 MATERIÁLU ZMO

Žádost k IPRM

Příloha č. 6 k Příručce pro předkladatele IPRM v IOP 11. 2012

Verze 05, Platnost od 21.

OBSAH 1.

Informace o Integrovaném plánu rozvoje města ........................................................................ 3 1. 1. Číslo Integrovaného plánu rozvoje města ............................................................................. 3 1. 2. Název Integrovaného plánu rozvoje města ........................................................................... 3 1. 3. Název a číslo hlavního operačního programu ....................................................................... 3

2.

Informace o předkladateli ........................................................................................................... 4

3.

Popis Integrovaného plánu rozvoje města ................................................................................. 4 3. 1. Datum schválení IPRM/rozšíření IPRM zastupitelstvem města ........................................... 5 3. 2. Hlavní cíl Integrovaného plánu rozvoje města ...................................................................... 5 3. 3. Stručný popis Integrovaného plánu rozvoje města .............................................................. 5 3. 4. Zdůvodnění Integrovaného plánu rozvoje města ................................................................. 6 Vstupní kritérium pro rozšířované území zóny (FN JESSICA) ...................................................... 7 3. 5. Charakteristika vybrané zóny IPRM ....................................................................................... 7 V případě rozšíření zóny ................................................................................................................... 9 3. 6. Specifické cíle Integrovaného plánu rozvoje města ............................................................. 9 3. 7. Plánované aktivity Integrovaného plánu rozvoje města ...................................................... 9 3. 8. Plánované funkční složky ve vybrané zóně města ............................................................. 10 3.9. Vazba IPRM na související operační programy ..................................................................... 10

4.

Prohlášení ................................................................................................................................ 12

5.

Přílohy....................................................................................................................................... 12

Příloha č. 6 k Příručce pro předkladatele IPRM v IOP 11. 2012 -2-


Předkladatel vyplňuje pouze žlutě podbarvená pole! Oddíl 1.1.vyplní města, kterým byl IPRM schválen v 1. výzvě.

Informace o Integrovaném plánu rozvoje města Číslo Integrovaného plánu rozvoje města1 IOP/1/MS/25

Název Integrovaného plánu rozvoje města Uveďte název Integrovaného plánu rozvoje města v českém jazyce.

IPRM „Budoucnost Vítkovic“

Název a číslo hlavního operačního programu

Integrovaný operační program

Číslo OP:

2007CZ16UP002

1

. Uvede se pouze v případě, že se jedná o rozšíření schváleného IPRM.

Příloha č. 6 k Příručce pro předkladatele IPRM v IOP 11. 2012 -3-


Informace o předkladateli Úplný úřední název předkladatele (obec): statutární město Ostrava

Úřední adresa předkladatele: Prokešovo nám. č. 8/1803, 729 30 Ostrava

IČ předkladatele: 00845451

Počet obyvatel obce (k 1.1.2006): 310 078

Adresa www stránek předkladatele: www.ostrava.cz Statutární zástupce předkladatele: Jméno a příjmení, titul: Ing. Petr Kajnar

Funkce: primátor města

Manažer IPRM: Uveďte tento údaj v souladu s dokumentem IPRM. Jméno a příjmení: Ing. Kateřina Kajtová

Funkce v organizační struktuře města: manažer projektů

Kontaktní adresa (ulice, č.p., PSČ, obec): Prokešovo nám. č. 8/1803, 729 30 Ostrava

Telefon/Fax: 599 444 671

E-mail: [email protected]

Popis Integrovaného plánu rozvoje města Příloha č. 6 k Příručce pro předkladatele IPRM v IOP 11. 2012



Datum schválení IPRM/rozšíření IPRM zastupitelstvem města dd.mm.rrrr

Hlavní cíl Integrovaného plánu rozvoje města Využít příležitosti pro regenerace bytových domů v zájmovém území města a potenciálu Vítkovic jako místa pro aktivní a společenský život.

Stručný popis Integrovaného plánu rozvoje města Vybraná zóna IPRM-IOP se nachází v centrální části města a je součástí městského obvodu OstravaVítkovice. Rozloha vybrané zóny je cca 4,406 km2 (tj. 2,1% celého území města), a k 1.1. 2013 zde žilo 7 400 obyvatel (tj. asi 2,5% z celkového počtu obyvatel města). V zájmové zóně se nachází 2500 bytových jednotek. V zóně se nachází lokalita definovaná v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ - lokalita G (id. 5.7.10.7). Tato lokalita je umístěna v okolí ulice Sirotčí a v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic jsou zde plánovány intervence v jednotlivých opatřeních. V lokalitě Sirotčí se nachází 65 bytů obývaných příslušníky romské komunity. Přibližný počet romské populace v této lokalitě je podle výše uvedené analýzy cca 700 osob, podle místního šetření se jedná o asi 500 osob v samotné lokalitě Sirotčí. Na území zóny je silná koncentrace negativních vlivů (územně-prostorových, komunikačních, bytových i sociálních), které velice omezují její další rozvoj. Z tohoto důvodu jsou žádoucí intervence z IPRM v IOP a především pak synergie s dalšími operačními programy za účelem maximálně možného využití nabízených příležitostí. IPRM Budoucnost Vítkovic se zaměřuje na eliminaci hlavních negativních prvků zóny, jmenovitě: -

špatný technický stav a estetický vzhled bytových domů velký podíl neudržovaných veřejných ploch (zeleň, dvorní části bytových domů) nekvalitní stav místních komunikací, chodníků, nedostatečný počet cyklistických stezek nedostatek parkovacích ploch nebo jejich nevhodná lokalizace nedostatek meziblokových hřišť a příležitostí pro venkovní pobyt nedostatek volnočasových zařízení velký podíl průmyslových brownfields vysoká nezaměstnanost vysoký podíl trestné činnosti

V rámci IPRM Budoucnost Vítkovic bylo určeno 7 specifických cílů, pro které je definováno celkem 11 opatření. Pro jednotlivá opatření jsou definovány aktivity (projekty). Využití zdrojů v rámci IOP 5.2 a dalších projektů spolufinancovaných z jiných operačních programů budou mít dopady zejména na následující oblasti identifikované jako kritické pro další rozvoj zóny: Hlavní dopady projektů IPRM Budoucnost Vítkovic -

rekonstrukce zastaralých nebo nevyužitých objektů a ploch rekonstrukce technicky a sociálně neodpovídajících bytových domů vzdělávací a sociální programy pro programy osoby ze skupin ohrožených sociální exkluzí rekonstrukce území pro volnočasové aktivity zlepšování možností pro parkování zlepšování kvality místních komunikací a dvorních částí bytových domů (chodníky, cyklostezky) budování infrastrukturního zázemí pro inovační a výzkumné subjekty obnova technických a kulturních památek a jejich nové začlenění do organismu města

V rámci intervencí IOP 5.2 dojde k rekonstrukci bytových domů, které se dotknou nejméně 85 bytových jednotek, bude zregenerováno území o celkové výměře 68.593 m2 (hřiště, komunikační koridory, dvorní části bytových domů, parkovací plochy) a předpokládá se snížení energetických náročností regenerovaných bytových domů o přibližně 24%. Pro realizaci celého IPRM Budoucnost Vítkovic byla identifikována opatření / aktivity v celkové hodnotě uznatelných nákladů 587 418 238,- Kč. Celkové náklady IPRM-IOP 5.2 jsou vyčísleny na 298 970 237,- Kč. Náklady na realizaci opatření, která mohou být spolufinancována z IOP 5.2 byly vyčísleny na 238 178 973,Kč, z toho: IOP 5.2a) = 170 473 340 Kč, IOP 5.2b) = 43 342 333,- Kč, IOP 5.2 c)= 24 363 300,- Kč.

5


Dotační zdroje představuji v rámci IOP 5.2 celkem 165 499 592,- K a vlastní zdroje (což představuje finanční spoluúčast města) pak 133 470 645,- Kč. Zároveň je v rámci celého IPRM Budoucnost Vítkovic město nositelem ještě dalších 2 projektů: projekt z OPŽP v celkové hodnotě 15.000.000 Kč (přičemž dotace tvoří 13.500.000 Kč a spoluúčast města 1.500.000 Kč) projekt ze „Svýcarských fondů“ v celkové hodnotě 10.000.000 Kč (přičemž dotace tvoří 8.500.000 Kč a spoluúčast města 1.500.000 Kč) Celková finanční spoluúčast města pro realizaci IPRM Budoucnost Vítkovic tedy představuje 136 470 645,Kč. Finanční plán vychází z indikativního seznamu projektů, který zahrnuje projekty jak pro intervenci IOP 5.2a), 5.2b) a 5.2c), tak pro ostatní tématické operační programy či jiné dotační zdroje. V rámci jednotlivých intervencí zahrnutých do rozpočtu IPRM Budoucnost Vítkovic jsou řešeny jednotlivé projekty v následujícím rozsahu: Intervence IOP 5.2a): Celkem se jedná o 5 projekty revitalizace veřejných prostranství v celkové hodnotě 179 mil Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 85%. Intervence IOP 5.2b): Celkem se jedná o 3 projektů regenerace bytových domů v celkové hodnotě 65 mil Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 40%. Intervence IOP 5.2c): Jedná se o infrastrukturní projekty (revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů), které budou realizovány v romské lokalitě v okolí ulice Sirotčí. V oblasti revitalizace veřejných prostranství se jedná o 2 projekty v celkové hodnotě 9 mil Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 85%. V oblasti regenerace bytových domů se jedná o 3 projekty v celkové hodnotě 62 mil Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 40%. Intervence IOP 3.1b): Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 15 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 100%. Intervence IOP 3.1c): Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 4,5 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 90%. Intervence OPLZZ 3.2: Celkem se jedná o 5 projektů v celkové hodnotě 23,948 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 100%. Intervence OPPI: Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 220 mil Kč. Nositelem projektu je společnost Dodávky automatizace spol. s.r.o. Dotace je ve výši 50%. Intervence OPŽP 6.5: Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 15 mil Kč. Nositelem projektu je město. Dotace je ve výši 90%. Intervence „Švýcarské fondy“: Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 10 mil Kč. Nositelem projektu je město. Dotace je ve výši 85%. Dále je stávající zóna IPRM rozšířena o území pro využití finančního nástroje JESSICA (pro aktivitu „regenerace bytových domů“). Jedná se o vybrané městské obvody Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Jih, Poruba, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Hrabová, Svinov 2 s celkovou rozlohou cca 132,85 km (tj. 62 % z celého území města), a k 1.1. 2013 zde žilo přibližně 257 883 obyvatel (resp. občanů ČR), tj. asi 85,6 % z celkového počtu obyvatel města. Toto území zahrnuje 21 498 bytových domů se 110 794 byty (zdroj: ČSÚ). Rozšiřované území splňuje vstupní kritérium i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí (průměrná hodnota kritéria i) za území = 97,7 %).

Zdůvodnění Integrovaného plánu rozvoje města Uveďte kritéria pro výběr zóny dle přílohy č. 1 Příručky pro překladatele IPRM v IOP. A

B

C

Název kritéria pro výběr zóny:

Srovnávací hodnota za město:

Hodnota ve vybrané zóně:

(dle údajů ze

6

D

E

Zdroj:

Procentuální odchylka srovnávací hodnoty B a hodnoty C za vybranou zónu:


zjištění ŘO IOP příloha č. 1)

- pro kritéria 2 a);b);c);d);e);h);i) - pro kritérium g)

a) vysoká míra chudoby a vyloučení

1034 Kč

3355 Kč

b) vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

9,0%

20,5%

c) neuspokojivý demografický vývoj

12,7%

12,3%

d) nízká úroveň vzdělání

24,5%

38,4%

53,3

237,1

g) nízká míra hospodářské aktivity

50,6%

46,9%

h) velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin

3,0%

5,1%

i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

90,6%

Místní správa (31.12.2007) Úřad práce (31.12.2005) Místní správa (31.12.2001)

3

224,47

127,78

- 3,15

ČSÚ

e) vysoká úroveň kriminality a delikvence

(SLBD 2001) Policie ČR (2006)

56,73

344,84

ČSÚ (SLBD 2001) Ministerstvo vnitra, místní správa

7,31

70,00

(2008) 100%

Místní správa (2001)

10,38

Vstupní kritérium pro rozšířované území zóny (FN JESSICA) A

Název kritéria pro výběr zóny:

B

Srovnávací hodnota za město: (dle údajů ze zjištění ŘO IOP příloha č. 1)

C

Hodnota ve vybrané zóně:

D

Zdroj:

E Procentuální odchylka srovnávací hodnoty B a hodnoty C za vybranou zónu: - pro kritéria 4 a);b);c);d);e);h);i) - pro kritérium g)

ČSÚ i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

90,6 %

97,7 %

(2001) pozn. nejaktuálněji možné

Charakteristika vybrané zóny IPRM

2

E= (C/B*100)-100 E=(1-C/B)*100 4 E= (C/B*100)-100 5 E=(1-C/B)*100 3

7

7,83

5


Uveďte stávající funkce území (zóna pro bydlení atp.) a základní parametry tohoto území vyjádřené číselným údajem např. počet obyvatel, rozloha. V případě rozšíření se v první tabulce uvedou údaje za celou zónu, tj. stávající a rozšířenou. V druhé tabulce se uvedou údaje pouze za zónu rozšířenou. Stávající funkce území:

Parametr území:

Hodnota parametru území:

Vybraná zóna se nachází v centrální části města a je součástí městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Vymezená zóna představuje územně kompaktní celek. Na území zóny se téměř nevyskytuje klasická zástavba 70.-80. let 20. století s velkými sídlištními útvary, převažují zde soubory nižších bytových domů postavených od konce 19. století do 50. let 20. století (převážně cihlové 3-5 podlažní stavby). Do tohoto komplexu ubytovacích komplexů zasahují v mnoha případech průmyslové provozy nebo lokality průmyslových brownfields. Území je rovněž prostorově limitováno komunikačními trasami. Vymezené komunikační trasy (vnitřní ulice zóny) a dvorní části bytových domů jsou v nevyhovujícím technickém stavu a podílejí se na snížení atraktivity celého území. Celá oblast zóny je přímo ovlivněna zejména průmyslovou výrobou společnosti Vítkovice, a.s. a jejich původních závodů, zejména z oblasti výroby kovů, kovozpracujícího průmyslu a strojírenství. Mnohé z dalších firem ze zpracovatelského průmyslu je přímo napojeno na aktivity společnosti Vítkovice, a.s. Další ekonomické aktivity jsou soustředěny na poskytování služeb pro obyvatelstvo, obchodní činnost, restaurační služby, vzdělávání a administrativně správní činnosti. Významnou roli zde hraje zdravotnictví (Vítkovická nemocnice) a střední a vyšší odborné školství. Na území zóny se připravují nové developerské projekty v oblasti bydlení (například Náměstí Jiřího z Poděbrad). Bezprostředně vedle zóny je realizován plánovaný projekt „Nové Vítkovice“, jehož iniciátorem je společnost Vítkovice, a.s. V zóně se nachází lokalita definovaná v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ - lokalita G (id. 5.7.10.7). Tato lokalita je umístěna v okolí ulice Sirotčí a v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic jsou zde plánovány intervence v jednotlivých opatřeních. V lokalitě Sirotčí se nachází 65 bytů obývaných příslušníky romské komunity. Přibližný počet romské populace v této lokalitě je podle výše uvedené analýzy cca 700 osob, podle místního šetření se jedná o asi 500 osob v samotné lokalitě Sirotčí.

Počet obyvatel:

7 785

Rozloha v m2:

4 406 000

Počet bytových jednotek v bytových domech:

2 500

8


V případě rozšíření zóny Stávající funkce území:

Parametr území:

Hodnota parametru území:

zahrnuje celá území městských obvodů: Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Jih, Poruba, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Hrabová, Svinov

Počet obyvatel rozšířeného území:

257 883

2

Rozloha v m rozšířeného území:

132 850 000

Počet bytových jednotek v bytových domech v rozšířeném území:

110 794

Specifické cíle Integrovaného plánu rozvoje města Uveden je pouze aktualizovaný specifický cíl 1 (ostatní specifické cíle v IPRM zůstaly nezměněny) Specifický cíl 1: Zvyšovat kvalitu bydlení a vytvářet podmínky pro bydlení pro včetně ohrožených skupiny obyvatel Popis: Tento specifický cíl je zaměřen na zlepšení technických, estetických a konstrukčních parametrů a snížení energetické náročnosti u domů s nižším standardem bydlení a pro vybrané ohrožené skupiny obyvatel rozšíření kapacit programu bydlení s doprovodným sociálním programem (nízkoprahové centrum pro děti a mládež, sociální poradenství a terénní práce) Zdroje (spolu)financování: IOP 5.2b), IOP 5.2c), IOP 3.1b); finanční nástroj JESSICA pro zónu IPRM a rozšiřované území zóny IPRM

Plánované aktivity Integrovaného plánu rozvoje města Uveďte základní členění IPRM. Rozdělení na aktivity musí respektovat specifické cíle. Aktivity IPRM. Opatření

Popis opatření

Aktivity

8.1

Regenerace bytových domů (v zóně IPRM-IOP a v rozšířeném území zóny pro FN JESSICA)

Zlepšení technických, estetických a konstrukčních parametrů bytových domů a snížení jejich energetické náročnosti. Rekonstrukce bude zaměřena na byty s nižším standardem bydlení (často bez vlastního sociálního zázemí), převážně z druhé poloviny 20. století, které jsou v neuspokojivém technickém stavu. Jejich současný stav kromě nevyhovujících technických a tepelných vlastností rovněž snižuje estetickou hodnotu okolního prostředí. Název

zdroj

Postupná regenerace bytových domů ve vybrané územní zóně města

FN JESSI CA

Uvedena je pouze o nová aktivita (jde o rozšíření existujícího IPRM).

9


Plánované funkční složky ve vybrané zóně města Specifikujte funkční složky ve vybrané zóně města, které budou v projektech na území zóny řešeny. Specifikace platí i pro projekty, které budou řešeny ve vybraném území z jiných OP či dalších zdrojů.

Funkční složky území:

Podrobný popis:

Zaškrtněte příslušné pole dle nabídky (x):

1.

Bydlení

Regenerace bytových domů

x

2.

Veřejné prostranství

Parkové úpravy včetně mobiliáře, veřejně přístupná zeleň

x

3.

Sport a rekreace

Stavby a zařízení pro sport

x

Stavby a zařízení pro rekreaci

x

Vzdělávání a výchova

x

Sociální služby

x

4.

Občanská vybavenost – veřejná infrastruktura

Zdravotní služby Veřejná správa

5.

Občanská vybavenost – komerční

Věda a výzkum

x

Kultura

x

Obchod Ubytování a stravování Výrobní služby Turistický ruch

6.

Výroba

Technologický park

x

Řemesla

7.

Doprava

Využití opuštěného areálu

x

Pozemní komunikace

x

Doprava v klidu

x

Cykloturistika

x

Městská hromadná doprava 8.

Technická infrastruktura

Zásobování vodou, čištění odpadních vod Zásobování energiemi Telekomunikace

9.

Životní prostředí

Vodní toky, nádrže Odpady Úspora energií

x

Ochrana před škodlivými vlivy

3.9. Vazba IPRM na související operační programy 10


Uveďte stručně a výstižně oblasti intervence/aktivity, které nejsou zařazené do IPRM v IOP, ale které předpokládáte, že budou realizovány ve vybrané zóně města, příp. ve vybrané tematické oblasti a mohou být spolufinancovány z jiných operačních programů.

Oblast intervence, aktivita:

Název operačního programu, číslo a název prioritní osy:

Aktivita 1.2.1 Rozšíření kapacit pro bydlení s doprovodným sociálním programem a souvisejícími službami

Aktivita 3.1.1 Rozšíření BIC Ostrava

Aktivita 3.2.1 Zřízení jednotky podporovaného zaměstnávání

Aktivita 3.2.2 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (investiční část)

Aktivita 3.2.3 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (provozní část)

Aktivita 4.1.1 Vzdělávání dětí z romských komunit

Aktivita 4.2.1 Rozšířený provoz stávajících a nově registrovaných služeb Centrom Aktivita 4.2.2 Publikace a aplikace programu bydlení s doprovodným sociálním programem

Aktivita 4.2.3 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách činných v sociálně vyloučených lokalitách

Integrovaný operační program Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast intervence 3.1 - Služby v oblasti sociální integrace b) investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti Operační program podnikání a inovace Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Oblast podpory 5.1 - Platformy spolupráce Program „Prosperita“ (Poznámka: náklady aktivity nejsou zahrnuty do celkového rozpočtu IPRM) Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit b) Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Integrovaný operační program Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb Oblast intervence 3.1 - Služby v oblasti sociální integrace c) investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit b) Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit b) Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit kombinace národních zdrojů: MPSV, MS kraj (Poznámka: náklady aktivity nejsou zahrnuty do celkového rozpočtu IPRM) Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit c) Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místní a regionální úrovni Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Oblast podpory 3.2 - Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit a) Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb

11


a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit

Aktivita 5.1.1 Regionální materiálově technologické výzkumné centrum

Aktivita 5.1.2 Technologické centrum Ostrava Aktivita 6.1.1 Realizace projektu „Nové Vítkovice“

Operační program podnikání a inovace Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Oblast podpory 5.1 - Platformy spolupráce Program „Prosperita“ (Poznámka: náklady aktivity nejsou zahrnuty do celkového rozpočtu IPRM) Operační program podnikání a inovace Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Oblast podpory 5.1 - Platformy spolupráce Program „Prosperita“ kombinace OPPI, OPVaVPI, ROP (Poznámka: náklady aktivity nejsou zahrnuty do celkového rozpočtu IPRM)

Aktivita 6.1.2 Obnova kulturní památky radnice MOb Vítkovice

Švýcarské fondy

Aktivita 7.1.1 Obnova lesoparku u ulice U Cementárny

Operační program životní prostředí Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny

Vazba na FN JESSICA není uvedena – nejedná se o operační program.

Prohlášení Prohlašuji, že IPRM je v souladu s legislativou ČR a EU a potvrzuji, že informace uvedené v této žádosti jsou pravdivé a že jsem si vědom/a právních důsledků nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v žádosti k IPRM.

Jméno a příjmení, titul (statutárního zástupce): Ing. Petr Kajnar

Podpis:

Datum:

Přílohy A. Povinné přílohy 1. Dokument IPRM 2. Situační výkres zóny IPRM zakreslený do kopie výřezu z hlavního výkresu platného územního plánu. V případě rozšíření IPRM bude zakresleno celé území s vyznačením rozšířené oblasti. 3. Mapa celého města (např. turistická) s vyznačenou zónou IPRM V případě rozšíření IPRM bude zakresleno celé území s vyznačením rozšířené oblasti.

12


B. Nepovinné přílohy 1. Indikativní seznam projektů pod čarou z jiných operačních programů nebo jiné oblasti intervence IOP 2. Projektové listy pod čarou z jiných operačních programů nebo jiné oblasti intervence IOP

13

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA OSTRAVA pro Integrovaný operační program

„BUDOUCNOST VÍTKOVIC“

DOKUMENT IPRM

březen 2013 aktualizace na základě změn schválených usnesením zastupitelstva města č.xxxx xxxx/ZM1014/xx ze dne 20.3.2013dd.mm.20xx

Příloha č. 6 k Příručce pro předkladatele IPRM v IOP 11. 2012



OBSAH 1.

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY

3

1.1

Program rozvoje kraje (PRK)

3

1.2

Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy

4

2.

ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE , SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE

5

2.1

Analýza současné ekonomické a sociální situace

5

2.2

SWOT analýza

15

2.3

Vize a cíle

21

3.

ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZÓNY

22

4

POPIS ZÓNY

26

4.1

Rozloha a obyvatelstvo

26

4.2

Funkční popis zóny

28

4.3

Hlavní negativní prvky zóny a rozvojový potenciál a příležitosti

30

4.4

Zlepšení kritérií pomocí intervencí IPRM

31

5.

POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM

32

5.1

Provázanost specifických cílů a opatření

32

5.2

Popis opatření, jejich provázanost na SWOT a příslušející aktivity

33

6.

6.1

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

44

Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách

47

7.

ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM

48

8.

FINANČNÍ PLÁN

49

9.

ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM

53

9.1

Orgány města

53

9.2

Řídící výbor IPRM (ŘV IPRM)

53

9.3

Pracovní skupiny

54

10.

ZAPOJENÍ PARTNERŮ

57

10.1

Přípravná fáze

57

10.2

Realizační fáze

59

11.

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

60

11.1

Nástroje finanční podpory používané městem Ostrava

60

11.2

Finanční nástroje pro řízení IPRM

60

12.

12.1

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ

61

Výzvy k předkládání projektů a jejich náležitosti

1

61


12.2

Výběr projektů a jejich hodnocení

61

12.3

Střet zájmů při hodnocení, schvalování a administraci projektů v rámci IPRM

63

13.

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

63

14.

ANALÝZA RIZIK

64

15.

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

66

15.1

Projekty financované z jiných OP a uvedené v indikativním seznamu

66

15.2

Projekty financované z jiných OP a neuvedené v indikativním seznamu

66

SEZNAM PŘÍLOH IPRM BUDOUCNOST VÍTKOVIC

68

2


1.

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY

Integrovaný plán rozvoje města Ostrava v IOP „Budoucnost Vítkovic“ (dále jen „IPRM Budoucnost Vítkovic“) vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni. Dokument Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 Integrovaný operační program Program rozvoje MS kraje Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 20092009-2015

1.1

zkratka NRP

působnost ČR

www www.mmr.cz

NSRR

ČR

www.strukturalni-fondy.cz

SRR ČR

ČR

www.mmr.cz

IOP PRK

ČR MS kraj

www.mmr.cz www.kr-moravskoslezsky.cz

SPRMO

Ostrava

www.ostrava.cz

Program rozvoje kraje (PRK)

IPRM Budoucnost Vítkovic svými aktivitami naplňuje následující opatření PRK: Prioritní oblast 1. Konkurenceschopné podnikání

2. Úspěšní lidé

3. Dynamická společnost

5. Vzkvétající území

Opatření 1.1 Rozvoj inovačního podnikání včetně infrastruktury 1.2 Efektivní spolupráce mezi VŠ, výzkumnými ústavy a podnikatelskými subjekty 2.1 Plochy, nemovitosti a doprovodná infrastruktura pro podnikání 2.2 Prevence odchodu vzdělaných lidí mimo MS kraj 3.2 Rozvoj systému celoživotního vzdělávání pro lepší přípravu a adaptaci na měnící se požadavky pracovního trhu 1.1 Podpora rozvoje aktivit využití volného času 1.3 Podpora aktivit zaměřených na prevenci sociálně negativních jevů 2.1 Podpora rozvoje kulturních aktivit s důrazem na mladou generaci a uchování tradiční kultury v kraji a využití kultury národnostních menšin 2.2 Rozvoj kulturních aktivit a využití památek 4.3 Podpora terénních sociálních služeb 4.4 Podpora poskytování intervenčních služeb jako celku 1.3 Realizace projektů brownfields 6.2 Odstraňování starých ekologických zátěží 3.1 Regenerace prostředí ve městech, zejména historických center, sídlištních celků a deprivovaných částí měst 3.2 Zlepšení podmínek života obyvatel měst

3


1.2

Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy

IPRM Budoucnost Vítkovic svými aktivitami příspívápříspívá k naplnění následující opatření SPRMO: Prioritní oblast

Strategické cíle (Opatření) 11.3 Překonat nekompaktní strukturu města - odstranění nespojitých a omezujících prvků a ploch na území města

1. Územní rozvoj

4. Kvalita života

5. Doprava technická infrastruktura

a

6. Životní prostředí 7. Řízení a správa města

4.1 Zvyšovat kvalitu bydlení a vytvářet podmínky pro bydlení pro různé skupiny obyvatel 44.3 Rozvíjet nabídku kvalitního trávení volného času 5.2 Zajistit podmínky pro rozvoj řídících inteligentních dopravních systémů, parkování a zklidňování dopravy - zlepšování podmínek pro parkování a odstavování vozidel - rozvoj podmínek pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu včetně doprovodné infrastruktury 66.4 Podpora snižování energetické náročnosti budov a provozů 77.2 Zlepšit vnímání města veřejností a partnery

4


2.

ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE, SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE

2.1

Analýza současné ekonomické a sociální situace

2.1.1 Základní popis města Poloha a rozloha města Statutární město Ostrava, jež je třetím největším městem republiky, se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Město, jehož nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 193 - 336 m nad mořem (průměrná nadmořská výška činí 227 m n. m.), leží v Ostravské pánvi, která je obklopena Moravskými Beskydami, Nízkým a Hrubým Jeseníkem a Vítkovskou vrchovinou na soutocích řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny. Geografickou polohu města, která je významným faktorem rozvoje území, lze v kontextu České republiky a Evropy nahlížet ze dvou hledisek. Umístění v severovýchodní části ČR lze vnímat jako málo výhodné, neboť existuje značná vzdálenost k administrativněekonomickým centrům republiky a navíc tato nevýhodnost byla donedávna umocňována neexistencí kvalitního dopravního spojení. Na druhou stranu lze z evropského pohledu polohu města hodnotit příznivěji – zejména díky umístění 10 km od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů od státní hranice se Slovenskem (a tím pádem dobrou dostupností obou těchto trhů), přítomností mezinárodního letiště, přítomností druhého a třetího železničního koridoru a dokončování napojení na větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN. Tab 2.1 Území

Rozloha ČR, MSK a města Ostravy 2

Rozloha (km )

ČR 78 864 MSK 11 067 Ostrava 214 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty

Podíl ČR (%)

Podíl MSK (%)

100 14 0,27

100 1,94

Hustota 2 osídlení na km 130 230 1 437

Díky svému historickému vývoji není Ostrava typem kompaktního města, ale spíše složitým městským systémem, prostorově nespojitým. Významným rysem města je existence vysokokapacitních obytných a průmyslových zón, které se v některých případech úzce prolínají a do značné míry omezují další rozvoj města. Základní demografické údaje Město Ostrava se svými více než 308 tisíci obyvateli představuje zhruba 3% populace České republiky a téměř čtvrtinu populace Moravskoslezského kraje. Pozice města v rámci regionu a ČR Ostrava plní přirozené spádové centrum pro širší aglomeraci, zajišťuje regionální administrativní funkce, je sídlem významných školských zařízení, místem kulturních, sportovních a volnočasových aktivit pro obyvatelstvo aglomerace. Jsou zde lokalizována vysoce kvalitní zařízení zdravotní péče. Město je členěno na 23 městských obvodů a 37 městských částí. Pro další rozvoj města existuje do budoucna veliký potenciál, jehož využití představuje jedinečnou příležitost zvýšit a posílit pozici města jako dynamicky se rozvíjející metropole širšího regionu.

5


2.1.2 Analýza demografických údajů Obyvatelstvo V rámci ČR zaujímá Ostrava se svými 308 tisíci obyvateli 3. pozici. Hustota osídlení města je 1 437 obyvatel na km2. Tab 2.2

Základní demografické údaje města Ostravy (k 31.12) Měřicí jednotka osoby roky osoby osoby

2004

Počet obyvatel 311 402 Průměrný věk obyvatel 39,5 Přistěhovalí 3 590 Vystěhovalí 4 932 Saldo migrace -1 342 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008, vlastní výpočty

2005

2006

2007

310 078 39,8 3 513 4 713 -1 200

309 098 40,1 3 800 4 788 -988

308 374 40,2 5 096 5 887 -791

Počet obyvatel Ostravy mezi lety 2001-2007 klesl o 7 646 obyvatel, tj. o 2,41%. Migrace stěhováním z Ostravy v posledních letech klesá a je evidována rostoucí tendence v počtu přistěhovalých. Rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými je mnohem větší u žen než u mužů. Stále se projevuje vyšší míra vystěhovávání mladých vzdělaných lidí, většinou do ekonomicky atraktivnějších částí ČR. Věková struktura obyvatel Tab 2.3

Věková struktura obyvatel a její vývoj v ČR, MSK a Ostravě v % 2001

Území

Celkem

0-14

2007

15-59

60+

Celkem

ČR 100 16,2 65,4 18,4 100 MSK 100 19,3 63,4 17,3 100 Ostrava 100 16,4 66,0 17,6 100 Zdroj: ČSÚ 2008, Faktografické listy 2008, vlastní výpočty

0-14

15-59

60+

14,2 14,5 14,1

72,2 65,2 64,8

13,6 20,3 21,1

Věkovou strukturu Ostravy negativně ovlivnila migrace. Od roku 1990 do roku 2007 odešlo z města 76 724 obyvatel a přistěhovalo se 65 076. Protože z Ostravy odcházejí lidé především mladí (převážně ženy), je také negativní migrační saldo jednou z příčin stárnutí populace. Tab 2.4 Věková skupina

Prognóza vývoje obyvatelstva v Ostravě 2010 muži

2020 ženy

muži

2030 ženy

muži

2040 ženy

0-14 21 361 20 697 21 490 20 826 19 439 18 837 15-64 108 628 110 312 101 636 102 291 97 768 98 142 65 + 19 108 28 985 26 156 36 713 29 305 40 170 Celkem 149 097 159 994 149 282 159 830 146 512 157 149 Zdroj: Solanský, O: Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008

muži

ženy

18 262 89 592 34 259 142 113

17 896 89 620 44 994 152 310

Jak je z uvedené tabulky patrné, počet dětí by se měl od roku 2020 postupně snižovat a naopak počet seniorů by měl neustále růst. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Co se týče vzdělanosti, vykazuje město Ostrava v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší procento obyvatel se základním a neukončeným základním vzděláním, současně také vykazuje vyšší procento obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním stále roste. Nicméně ve srovnání s jinými hospodářskými centry v České republice (Praha, Brno, Plzeň atd.), patří město Ostrava k městům s nižší mírou

6


vzdělanosti. Index vzdělanosti (podíl obyvatel se SŠ a VŠ vzděláním na dospělé populaci s dvojnásobnou váhou VŠ stupně ve srovnání se SŠ stupněm) dosahuje hodnoty 48,46%, což je více než celostátní průměr, ale výrazně nižší než u jiných center (např. pro Brno je index vzdělanosti 69,53, v Plzni pak 58,79) Tab 2.5 Území ČR MSK

Vzdělanostní struktura obyvatel ČR, MSK, Ostravy v % ÚSV s mat. vyuč. a bez základní a vč. vyšší VŠ vč. SOV bez vzdělání neukonč. odb. a bakalář. maturity nástavb. 0,44 23,03 37,96 28,35 8,89

nezjištěno

Index vzdělanost i

1,32

46,13

0.53

25,24

38,72

26,41

7,75

1,35

41,91

Ostrava 0,48 Zdroj: ČSÚ 2001

24,02

35,86

27,4

10,53

1,71

48,46

2.1.3 Ekonomický rozvoj Doposud jen částečně využitý potenciál města začal v posledních letech přitahovat pozornost významných investorů. Z města s vysokou nezaměstnaností a nízkou atraktivitou pro turisty a podnikatele se Ostrava dostává do role dynamicky se rozvíjející metropole. Postupně se projevuje změna vnímání Ostravy - už to není jen město těžkého průmyslu s vysokou nezaměstnaností, ve městě se objevují projekty v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Vznikají kancelářské projekty nejvyššího standardu (kategorie A), rezidenční projekty, začínají se připravovat logistická centra. V Ostravě se rozjíždějí nebo chystají velké developerské a rozvojové projekty. Rozvojový trend však také naráží na nedostatek zdrojů - např. lidských zdrojů v potřebné struktuře, v některých případech na nedostatečnou kapacitu technické infrastruktury (konkrétně elektrické energie). Také ve struktuře průmyslu nejsou dostatečně zastoupena odvětví s vysokou přidanou hodnotou, která by mohla ekonomiku táhnout v budoucnosti. Hodnocení města Ostravy V porovnání 205 měst České republiky, kterou zpracoval na základě vyhodnocení 50 kritérií týdeník Ekonom v projektu „Město pro byznys“, se v roce 2008 umístila Ostrava celkově na 79 místě. Ve srovnání s krajskými městy byly v celkovém hodnocení za Ostravou pouze Hradec Králové a Karlovy Vary. Hlavními negativními prvky, ovlivňující celkové hodnocení, bylo pořadí v oblastech kvality lokality, pracovního trhu a kvality veřejné správy. Tab 2.6 Celkové pořadí

Pořadí hodnocení projektu Město pro byznys ČR 2008 (vybraná krajský města) Město

11 České Budějovice 12 Jihlava 15 Plzeň 30 Brno 32 Ústí nad Labem 41 Olomouc 55 Pardubice 67 Zlín 79 Ostrava 96 Hradec Králové 104 Karlovy Vary Zdroj: www.mestoprobyznys.cz

podnikatelského prostředí 18 39 1 5 29 41 9 31 25 22 11

7

Pořadí v oblasti: kvalita kvality pracovní veřejné lokality trh správy 15 29 6 47 86 27 112 157 31 76 199 1 164 50 35 37 111 12 95 106 17 120 119 57 183 195 104 63 77 69 39 137 34

cenové podmínky 201 156 139 161 44 198 187 62 11 178 199

průzkum mezi podnikateli 70 9 87 105 151 69 162 154 33 199 198


Nezaměstnanost Od roku 2004 se obecně snižuje míra nezaměstnanosti jak v Ostravě, tak v celém MS kraji, které dlouhodobě patřily k nejvíce postiženým územím. Tento trend má vyšší dynamiku než v ČR - zatímco v roce 2006 byla v Ostravě míra nezaměstnanosti o 5,6% vyšší než celostátní průměr, v červnu 2008 byl tento rozdíl 3%. Narůstá počet volných pracovních míst a současně se snižuje počet volných uchazečů na jedno pracovní místo. Tab 2.7

Vývoj ukazatelů trhu práce v ČR, MSK a Ostravě

Ukazatel Počet uchazečů 2006 (31.12.) 2007 (31.12.) 2008 (30.6.) Míra nezaměstnanosti 2006 (31.12.) 2007 (31.12.) 2008 (30.6.) Volná pracovní místa 2006 (31.12.) 2007 (31.12.) 2008 (30.6.) Počet uchazečů na 1 VPM 2006 (31.12.) 2007 (31.12.) 2008 (30.6.) Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR

ČR

MSK

Ostrava-město

448 545 354 878 297 880

85 422 65 816 54 528

22 750 17 853 15 312

7,7% 6,0% 5,00

12,6% 9,6% 8,0%

13,3% 9,4% 8,1%

93 425 141 066 151 881

7 896 10 696 15 428

3 523 4 247 6 624

4,80 2,52 1,96

10,82 6,15 3,53

6,46 4,20 2,31

Počet osob evidovaných na úřadu práce sice klesá ve všech skupinách, ale s nárůstem pracovních příležitostí vzrůstá podíl znevýhodněných skupin na celkovém počtu evidovaných uchazečů. Nejvíce postihuje nezaměstnanost absolventy a lidi v předdůchodovém věku. Asi 40 % uchazečů o zaměstnání jsou nekvalifikovaní dělníci a 16% představují osoby se zdravotním postižením. Na trhu práce se výrazně projevuje nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů, který je jak kvalitativní, tak kvantitativní. V kvalifikovaných pozicích (zejména technických) počet volných pracovních míst již převyšuje nabídku volné pracovní síly na trhu práce. Podnikání Trendy v podnikání lze sledovat např. podle počtu ekonomických subjektů a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích. Od roku 2004 roste v Ostravě počet registrovaných podnikatelských subjektů (v roce 2007 dosáhl celkového počtu 67 774, z toho cca 70% fyzických a 30% právnických osob, kontinuálně roste počet právnických osob, počet fyzických osob je více méně stabilní. V roce 2006 připadalo na 1000 obyvatel cca 207 podnikatelů, což je o 130 podnikatelů více než v celé ČR. Také ve srovnání s Moravskoslezským krajem je v Ostravě výrazně vyšší podnikatelská aktivita. Ve vývoji zaměstnanosti hrají největší roli zejména menší firmy s 1-49 pracovníky. Dlouhodobě je jich absolutně nejvíce (95% všech podniků v okrese Ostrava v r. 2007). Mezi nejvýznamnější odvětví z hlediska zaměstnanosti představují zejména zpracovatelský průmysl (v tom především hutní podniky, výroba strojů, výroba elektrických přístrojů a výroba dopravních prostředků a zařízení), dále pak vzdělávací subjekty, doprava a skladování, zdravotní péče a obchod a opravy. Významného zvýšení zaměstnanosti v porovnání s roky 2004, resp. 2006 zaznamenala zejména odvětví výroba elektrických přístrojů, výroba dopravních prostředků, stavebnictví, ubytování a stravování a podnikatelské činnosti.

8


Výzkum a vývoj V Ostravě existuje poměrně příznivá infrastruktura výzkumných, vývojových a vzdělávacích institucí, především vysokých škol. V oblasti výzkumu a vývoje je Ostrava na předních místech v ČR. Nacházejí se zde Vědecko-technologický park Ostrava, Business Innovation Centre nebo Centrum pokročilých inovačních technologií (včetně Podnikatelského inkubátoru). Ve srovnání s jinými velkými městy v ČR však tento potenciál není zatím ještě plně využit. Cestovní ruch Pro turisty je dnes Ostrava nejzajímavější v době konání velkých kulturních či sportovních událostí, jakými jsou Colours of Ostrava, Janáčkův máj nebo Zlatá tretra. I přes tyto akce a množství ostravských industriálních památek (např. Důl Michal, Dolní oblast Vítkovic, Hornické muzeum OKD, halda Ema; v okruhu do 100 km se nenalézá ucelený soubor technických památek jako v Ostravě), atraktivní ZOO, prostor pro pořádání výstav a blízkost Beskyd je turistický ruch stále nižší než by Ostrava potřebovala. 2.1.4 Sociální integrace Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v ČR. V této kapitole je město popsáno a hodnoceno v oblasti školství, zdravotnických a sociálních služeb a kriminality, oblast bydlení a volného času je uvedena v kapitole přitažlivé město. Školství a vzdělávání V Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Je zde 94 mateřských škol, téměř všechny jsou zřízeny městem Ostrava. Ve městě je dále 93 základních a 42 středních škol z toho 14 gymnázií. Ostrava je sídlem konzervatoře a 3 vysokých škol (Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a soukromá Vysoká škola podnikání), které měly ve školním roce 2007/2008 přes 34 tisíc studentů, přičemž tento počet každoročně roste. V roce 2005 byla ve městě zřízena mezinárodní škola 1st International School of Ostrava s výukou v cizích jazycích, na rok 2008 je v Ostravě-Porubě plánováno otevření dvojjazyčné anglicko-české soukromé Základní školy Monty. Ve městě také funguje řada vzdělávacích institucí (mimo klasická školská zařízení), které nabízejí programy celoživotního vzdělávání i rekvalifikační kurzy. Zdravotnictví a sociální služby Hlavními organizacemi na území města jsou Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a.s. Nemocnice mají celokrajský význam, koncentrují veškerá oddělení zdravotnické péče a disponují cca 3000 lůžky. V Ostravě dále působí 900 dalších zdravotnických zařízení. Pro obyvatele Ostravy i širšího regionu je ve městě dobrá dostupnost jak ambulantní, tak lůžkové zdravotní péče a v mnoha případech je specializovaná zdravotní péče na špičkové úrovni. Na druhou stranu se Ostrava dlouhodobě potkává s nedostatkem lůžek následné zdravotní péče a zařízení a lékařů specializovaných na civilizační choroby. Hlavní problémy v sociální oblasti jsou řešeny formou komunitního plánování. Prostřednictvím realizace výstupů komunitního plánu byly vytvořeny například různé typy odlehčovacích služeb, krizové centrum, služby osobní asistence aj. Některé ze služeb jsou však zastoupeny jen okrajově nebo perspektivně nedostatečně (např. různé typy odlehčovacích a terénních služeb, zařízení pro seniory a imobilní osoby, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře).

9


Bezpečnost a kriminalita Ostrava stále patří mezi města nejvíce zatížených kriminalitou. Počet zjištěných trestných činů v Ostravě přepočtený na 1 000 obyvatel převyšuje o 41,2% průměr uváděný v MSK. Jednou z nejzatíženějších oblastí je městská část Ostrava-Jih. Tab 2.8

Trestné činy v ČR, MSK a okrese Ostrava-město z toho Zjištěné trestné činy celkem

hospodářská kriminalita

ČR

336 446

Moravskoslezský kraj Ostrava-město Zdroj: ČSÚ rok 2008

ČR,

kraj,

okresy

obecná kriminalita

Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel

Objasněné trestné činy

39 473

26 337

32,7

133 695

36 732

5 040

27 578

29,4

16 395

15 626

2 029

12 178

50,5

6 007

2.1.5 Životní prostředí Staré ekologické zátěže V Ostravě se nachází velký počet často rozlehlých průmyslových areálů s ukončeným provozem, které představují jednak nebezpečí pro různé složky životního prostředí a jednak svou polohou omezují další využití území, ztěžují propojení různých celků území nebo esteticky narušují prostor města (například lokalita DEZA / LAHOS, areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov, areál CHEMO, údolí Trojice a další). V některých lokalitách již probíhají nebo jsou připravovány projekty na regeneraci a jejich nového zapojení do života města (např. lokalita rafinérie minerálních olejů Ostramo – Vlček nebo tzv. Dolní oblast Vítkovic). Na území města Ostravy se nachází dále asi 20 areálů již neprovozovaných dolů OKD, jejichž úhrnná plocha činí přes 110 ha. Dalšími lokalitami starých zátěží jsou například odvaly důlní hlušiny (asi 50 hald různé velikosti o celkové rozloze cca 600 ha). Ovzduší Významně ohroženou složkou životního prostředí je kontaminované ovzduší. Ke špatnému stavu ovzduší na území města Ostravy přispívají hutní průmysl a koksárenství, které způsobují zvýšené koncentrace řady škodlivých látek, např. polycyklické aromatické uhlovodíky a arsen a polétavý prach. Nejzatíženějším městským obvodem zůstávají Radvanice a Bartovice, tedy především ty části městta, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti areálu ArcelorMittal Ostrava, a.s. Střední a malé zdroje znečišťování ovzduší hrají ve znečištění menší roli, nicméně jsou rozptýleny na větším území, zejména v městských obvodech Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky a Ostrava - Jih. Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava. Tab 2.9

Naměřené hodnoty látek znečišťujících ovzduší v roce 2005 (kg/obyvatele)

Území ČR MS kraj Ostrava-město Zdroj: ČSÚ rok 2008

Emise tuhé 3,4 4,6 7,3

Oxid siřičitý (SO2) 21,2 23,5 53,7

10

Oxidy dusíku (NOX) 15,2 19,9 45,5

Oxid uhelnatý (CO) 23,6 105,8 246,7


Hluk Pro město Ostrava byla zpracována hluková mapa. Podlé této mapy je nadlimitním celodenním obtěžování hlukem vystaveno téměř 11% obyvatel města, přičemž největším producentem hluku je silniční doprava. Odpady Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis tun ročně. Z toho je 56% odpad z domácností a 44% připadá na živnostníky. V roce 2007 bylo občany okresu Ostrava-město vyprodukováno 80 471 tun komunálních odpadů a tento objem každoročně stoupá (o 7-10%) V Ostravě je vyprodukováno cca 250 kg komunálního odpadu na občana za rok. Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad, který je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov, která by měla sloužit do roku 2014. Roste podíl tříděného odpadu. Veřejná zeleň Na území města je okolo 1.700 ha veřejné zeleně, která zaujímá 6,5% území města. Postupně se tato zeleň rekonstruuje nebo vznikají nové plochy veřejné zeleně. Kvalita této zeleně je různá podle jejího umístění. Ve městě neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Magistrát města Ostravy má zpracován pasport a generel zeleně, který obsahuje informace o vegetačních prvcích zeleně, jejich rozloze či kategorii. Zkvalitnění péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zlepšení kvality životního prostředí v centru města. 2.1.6 Přitažlivá města Fyzické prostředí města Díky svému historickému vývoji není Ostrava typem kompaktního města, ale spíše složitým městským systémem, prostorově nespojitým. Významným rysem města je existence vysokokapacitních obytných a průmyslových zón, které se v některých případech úzce prolínají a do značné míry omezují svůj další rozvoj. Významným omezujícím faktorem pro rozvoj města jsou rozsáhlé plochy brownfields (zóna Hrušov, areál Vítkovice). Tyto lokality tvoří současně významnou příležitost pro další rozvoj celého území. Jako příklad může být uvedena současná revitalizace území Karoliny (toto území o rozloze 32 hektarů je jednou z největších volných rozvojových lokalit v českých městech) nebo projekt Nové Vítkovice na území bývalého průmyslového areálu, navazující na území Nové Karoliny. Bydlení Obytná a občanská zástavba je soustředěna do několika subcenter, kterými jsou centrum, jižní a západní část města. Centrum charakterizuje zejména přítomnost historické zástavby. Jižní část města je typická sídlištní zástavbou a zástavbou v sousedství průmyslového areálu Vítkovic. Západní část města tvoří městský obvod Poruba. Tyto základní obytné části (a některé jejich vnitřní celky) jsou často odděleny volnými, funkčně nevyužitými prostory. Ostrava má převahu bytů panelového typu. S růstem životní úrovně a zejména se změnou způsobu života a práce rostou nároky na vyšší standard bydlení. Populace města Ostravy výrazně stárne a zvyšuje se počet občanů se zdravotním postižením. Na území města Ostravy se nachází celkem 109 bytů zvláštního určení. Město Ostrava není připraveno na rostoucí počet imobilních osob - pro tyto lidi zde není zajištěn dostatečný počet bytů. V bytových domech bydlí 84% obyvatelstva Ostravy. Kvalita bydlení ve městě se mezi lety 1991 a 2001 podstatně zlepšila. Díky vysoké koncentraci obyvatel na sídlištích bývá často problematická dostupnost služeb v centru města. Výstavbou nových bytů se v současnosti zabývají spíše soukromé společnosti, které na území města budují nové lokality pro bydlení. DalšíDalší výstavba stále pokračuje.

11


Památky a atraktivity Ostrava se může pyšnit ojedinělým historickým dědictvím v podobě technických památek, které nemají v ČR obdoby. Technický stav těchto objektů či areálů je různý. Mezi hlavní atraktivity města Ostrava lze zařadit Slezskoostravský hrad (místo zajímavých expozic a kulturních akcí), areál miniatur s modely budov významných evropských měst MiniUni, ZOO Ostrava, technické památky (Dolní oblast Vítkovic, Důl Michal, Hornické muzeum OKD, Hasičské muzeum) a řadu dalších. Koncentrace těchto atraktivit je největší v centru města. Tento potenciál však není plně využíván, rozšíření stávající nabídky či zatraktivnění prostor jsou v této oblasti příležitostí. Nedostatečně je využíváno příležitostí rozvoje v okolí řek, které protékají územím města. Například okolí řeky Ostravice nabízí možnosti k aktivnímu odpočinku a ke trávení volného času jak pro obyvatele města, tak i pro jeho návštěvníky. Infrastruktura pro volný čas Pro Ostravu je rozvoj kulturních a sportovních aktivit významnou součástí její identity. Město podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce všeho druhu, a tím dává svým občanům velkou nabídku volnočasových aktivit, láká do města nové návštěvníky a také zlepšuje jeho image. Město Ostrava má rozvinutou divadelní scénu, je místem pořádání významných hudebních festivalů a sportovních soutěží evropského a světového významu. Město Ostrava podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce, čímž naplňuje neoficiální motto „Ostrava město kultury a sportu“. Za nejznámější z těchto akcí lze považovat např. atletický mítink Zlatá tretra, tenisový turnaj Davis Cup, hudební festival Janáčkův máj či Colours of Ostrava, folklórní festival Folklor bez hranic, loutkářské bienále Spectaculo Interese a mnoho dalších. Většina volnočasových akcí je stále zaměřena na mladší generaci a širší nabídka pro další cílové skupiny stále ještě chybí. Ostrava je vnímána jako město s významnou divadelní a hudební (nejen klubovou) scénou, která nabízí široké spektrum aktivního trávení volného času. Velkým lákadlem je Zoologická zahrada Ostrava, jedna z největších v republice. Městská sportovní zařízení jsou spravována městskou společností SAREZA. Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. V Ostravě se nachází 7 divadel, 59 galerií, 29 knihoven, 8 muzeí a 6 kin. Pro volný čas dětí a mládeže funguje ve městě několik desítek zájmových organizací. V Ostravě působí řada sportovních klubů a oddílů, a to na závodní i amatérské úrovni. Město disponuje dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity. Problematický je stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Oblasti v okolí řek nejsou dostatečně udržovány a využívány pro volnočasové aktivity obyvatel. 2.1.7 Dostupnost a mobilita Ostrava je významným dopravním uzlem nejen pro Moravskoslezský kraj, ale představuje rovněž důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN. Ostrava je významný železniční uzel. Je zde dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které zajišťuje vnitrostátní (Praha) i mezinárodní lety (Vídeň, Moskva). Přímé železniční či jiné kapacitní napojení na veřejnou osobní dopravu, které by bylo schopno zvládat nárůsty cestujících a přispělo k atraktivitě letiště, dosud neexistuje. Moravskoslezský kraj je jedním z mála průmyslových aglomerací, která nemá přístup k výkonné vodní dopravě. Dlouhodobě je zamýšlen projekt Kanálu Dunaj-Odra-Labe pro lodní dopravu, který by mohl pomoci řešit zejména nákladní dopravu.

12


Silniční doprava Na současnou hustou silniční síť navazuje budovaná dálnice D47/D1. Předpokládá se, že do roku 2010 bude zprovozněna celá trasa Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko. V Ostravě neustále vzrůstá intenzita dopravy na všech typech komunikací. Každoročně dochází k nárůstu počtu motorových vozidel - na tisíc obyvatel Ostravy připadlo v r. 2004 celkem 297 aut a v roce 2006 to již bylo 312,5 automobilu. S rostoucím počtem vozidel roste i požadavek na více parkovacích míst. V centru města se k regulaci parkování využívá tzv. parkovacích karet, nová parkovací stání vznikla při výstavbě nových komerčních budov, v provozu je i pět hromadných parkovacích objektů. Veřejná doprava Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. (autobusová, tramvajová a trolejbusová doprava). Délka provozní sítě je 476 km prostřednictvím 674 vozidel, z nichž přibližně pětina je nízkopodlažních. Nicméně postupně klesá počet přepravených osob. Městská hromadná doprava i příměstská doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který zahrnuje osm dopravců a obsluhuje většinu území Ostravska, Opavska, Bruntálska a Krnovska. Téměř všechny části města jsou kvalitně pokryté veřejnou dopravou, čímž je zaručena obslužnost stávajícího využívaného městského území. V současné době však probíhá především v centru města řada změn, které transformují nevyužívaná území a snaží se využít jejich růstový potenciál. Příkladem je rozvojové území Nová Karolina o rozloze přes 30 ha. Uvedené území je však díky minulosti nedostatečně propojeno s okolními lokalitami města. Obslužnost území je limitována absencí MHD a dostupnost geografickou polohou (řeka Ostravice na východní straně, železniční trať na straně západní). Propojení MHD s dosud nevyužívanými zónami (nejen s Novou Karolinou) je významným úkolem především pro město, které se snaží podpořit rozvoj celého území. Zajištění jeho obslužnosti je předpokladem pro realizaci dalších aktivit. Cyklistická doprava Od roku 1990 probíhá na území města výstavba cyklistických stezek a tras. V roce 2007 bylo v provozu cca 189 km cyklistických tras, z toho dvě třetiny po méně zatížených komunikacích a třetina jako samostatné komunikace. Ve větším počtu se začaly připravovat nebo realizovat pruhy na vozovkách. Mezi nejvýznamnější cyklostezky patří „slezská magistrála“, Jantarová stezka a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Chybí však ucelené tahy podél řek a podél nejzatíženějších komunikací, které by propojily stávající „hlavní tahy“. Oddělení cyklistické dopravy od komunikací zatěžovaných dopravou by přineslo významné zvýšení bezpečnosti cyklistů i dalších účastníků provozu. Budování těchto úseků je však finančně velmi náročné, bez využití externích zdrojů nemůže být realizováno. Technická infrastruktura V Ostravě je vybudována dostatečně hustá, kapacitní a v některých případech i předimenzovaná síť a zařízení technické infrastruktury. V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby. Do rozšíření kanalizační sítě investovalo město v letech 2003 – 2006 vysoké finanční obnosy. Byly realizovány 2 etapy stavby rozšíření kanalizačního systému města. Díky této rozsáhlé investici vzrostl počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci i na ČOV. Část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování a odpadních vod.

13


Již v současné době se projevuje kapacitní nedostatek dodávek elektrické energie, který v některých případech zabraňuje rozvoji některých investičních projektů. V kategorii velkých měst je Ostrava na předním místě ve využívání solární energie. Rozsah zásobování vodou z veřejných vodovodů a stupeň odkanalizování převyšují průměrné hodnoty ČR v důsledku vysoké urbanizace území. Pitná voda je zajišťována z vodních nádrží (Kružberk, Šance, Morávka) a stávající zdroje jsou propojeny a dostačující. Provoz telekomunikační sítě je kapacitně dostatečně zajištěn, síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů. Ve velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Rychle se rozvíjí pokrytí vysokorychlostním připojením k internetu. Bezbariérovost V oblasti fyzických bariér lze uvést například bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, bezbariérové přechody ulic a bezbariérovost MHD (přibližně pětina veřejných dopravních prostředků je nízkopodlažní). Tuto problematiku řeší město již řadu let. Jedním v výsledků uvedeného snažení je vydání mapy s bezbariérovými trasami. 2.1.8 Správa věcí veřejných Samosprávu města vykonávají orgány statutárního města Ostravy a orgány 23 městských obvodů. Za účelem zajištění významných služeb města na poli sociálních a zdravotních služeb, dopravy, údržby veřejných prostranství a dalších zřídilo město Ostrava příspěvkové organizace, založilo nebo získalo majetkovou účast v obchodních organizacích nebo obecně prospěšných společnostech. Vnímání města Ostravy jeho občany se z dlouhodobého hlediska, v souladu s jeho rozvojem, zlepšuje. Toto tvrzení dokládají výsledky průběžně prováděných průzkumů a studií. Finanční ukazatele a stabilita Město Ostrava v r. 2008 získala, resp. bylo potvrzeno stávající ratingové hodnocení A2 společností Moody´s Investors Service, přičemž toto hodnocení se považuje i do budoucna za stabilní. V roce 2007 agentura Standard & Poor’s k 21. 12. 2007 potvrdila rating A/Stable/A-2, která odráží snahy o řízení zadlužení města, zvyšování efektivity vynakládání prostředků na provozní výdaje a zvyšování atraktivity města. V porovnání s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii obcí nad 50 tis. obyvatel dosahují daňové příjmy Ostravy nadprůměrných hodnot. Ve srovnání s referenčními městy zaujímá v oblasti daňových příjmů Ostrava spolu s Brnem první příčky, v letech 2001-2004 vykazovalo město nejvyšší průměrný výnos na 1 obyvatele. Dalším předpokladem pro rozvoj města je pozitivní trend růstu kapitálových výdajů, který je v Ostravě patrný a potvrzuje jej i vývoj v letech 2005 – 2006. Daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech města stabilně okolo 50%. Město ročně hospodaří s rozpočtem okolo 8-9 mld. Kč. Informační společnost Magistrát města Ostravy se při výkonu svých správních činností snaží neustále zefektivňovat jednak samotné provádění těchto činností, jednak systém poskytování a zajišťování služeb vůči veřejnosti, tj. vůči fyzickým i právnickým osobám. Výrazem těchto snah je zejména dokončení projektu procesního řízení a zavedení informačního systému pro komunikaci občana s úřadem - eSMO.

14


2.2

SWOT analýza

Předkládaná SWOT analýza byla zpracována v roce 2008 při aktualizaci Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy, na kterých se podílely odborné útvary MMO ve spolupráci s pracovními skupinami. Poloha a význam města Silné stránky o geografická poloha města na trase severojižního dopravního koridoru o blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR o dobrá dostupnost polského a slovenského trhu o pozice Ostravy jako ekonomického a kulturního centra průmyslové aglomerace okolních měst i celého Moravskoslezského kraje o územní rezervy v rámci města pro jeho další rozvoj Příležitosti o komunikacekomunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby dopravní infrastruktury aj.

Slabé stránky o absence sídla významné nadregionální instituce či organizace v rámci města o přetrvávající negativní image města

Hrozby o pokles významu Ostravy v rámci kraje, ČR nebo širšího regionu zahrnujícího příhraniční oblasti

Demografie města Silné stránky o rostoucí vzdělanostní úroveň populace

Příležitosti o podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní podporou migrace o udržení a přilákání absolventů vysokých škol a kvalifikované pracovní síly

Slabé stránky o relativně vysoký úbytek obyvatelstva o nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR o vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání o nízký podíl VŠ vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním o stárnutí populace Hrozby o prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných o pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků

Ekonomický rozvoj Silné stránky o potenciál technicky vzdělané pracovní síly o dostatečné množství zákazníků i odběratelů o relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních míst u malých a středních podniků o dostupnost pracovní síly, avšak především v málo kvalifikovaných profesích o dobré jméno regionu mezi investory o velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu o strategický přístup k rozvoji cestovního ruchu Příležitosti o cílevědomá podpora podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) o boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely) o rozvoj výzkumných kapacit ve městě o rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou o rozvoj služeb spojených s důsledky stárnutí

15

Slabé stránky o nízká podnikatelská aktivita o stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou o vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích o strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích o nízká míra spolupráce VŠ a firem sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a vzdělávání o nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti služeb Hrozby o výrazný pokles poptávky po produkci vyráběné na území města, popř. všeobecné ochlazení ekonomiky o recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě o snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města o pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy


populace a růstem volného času o identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu

a výzkumu o snižování zájmu turistů o návštěvu města

Sociální integrace a vzdělávání Silné stránky o dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, včetně škol vyučujících v angličtině o existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů o dostatečná síť zdravotnických zařízení, jejich dostupnost a vybavenost o nabídka sociálních služeb a jejich místní dostupnost o komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit o aktivní podpora procesu komunitního plánování městem (politická, finanční) o funkční dotační systém ve vztahu k poskytovatelům sociálních služeb a souvisejících aktivit o spolupráce s neziskovým sektorem o preventivní aktivity města na snížení kriminality

Příležitosti o zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace o příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji o zlepšení přístupu ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí o optimalizace sítě základního a středního školství, zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce o motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj o participace Moravskoslezského kraje na financování zdravotnických služeb ve městě (PZS, LSPP, DCD) o zvýšení počtu specializovaných lékařských služeb o rozvoj zdravotnické osvěty o zaměření se na vzdělávání pracovníků v sociální oblasti o transformace sociálních služeb o zvýšení informovanosti o sociální oblasti (publicita, média) o omezení faktorů zvyšujících kriminalitu

16

Slabé stránky o nedostatek pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením o nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání o nedostatečný počet zdravotních sester o nedostatečný počet některých specialistů (geriatrů, psychiatrů) o chybějící psychiatrická lůžka včetně detoxifikačních lůžek o existence sociálních skupin s minimálním vztahem ke svému zdraví o špatný zdravotní stav obyvatel v důsledku průmyslového zatížení města v minulosti o nedostatečné kapacity sociálních služeb pro přechodný pobyt seniorů a osob se zdravotním postižením o nedostatečné kapacity pobytových služeb pro osoby se specifickými potřebami o nedostatečné kapacity terénních sociálních služeb o nedostatečná kapacita bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením o nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sociálních službách o nedostatečná informovanost o existujících sociálních službách o vysoká úroveň kriminality o vysoký podíl trestné činnosti mládeže Hrozby o zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách o růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti o problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí o mezigenerační a interkulturní střety, sociálně nezvládnutá zahraniční imigrace o nárůst počtu seniorů a osob se zdravotním postižením o nárůst počtu duševních onemocnění a civilizačních chorob o další zhoršení zdravotního stavu obyvatel ve vazbě na životní prostředí o nedostatek stomatologů, praktických lékařů o nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených o růst trestných činů souvisejících s nárůstem sociálních a ekonomických problémů o růst obliby drog


Životní prostředí Silné stránky o nadstandardní rozsah zeleně v rámci města o napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod o zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava o existence zvláště chráněných území a unikátních prvků přírodní hodnoty o existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace o komplexní nakládání s komunálním odpadem v rámci města a růst množství vytříděných odpadů o environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ Příležitosti o rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně o pokračování v sanacích ekologických zátěží o růst množství vytříděného odpadu o zavádění nových technologií zpracování odpadů o rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty o podpora veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy o rozšíření alternativních zdrojů energie o dobudování jednotné kanalizační sítě

Slabé stránky o neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města o neúplná databáze ekologických zátěží města a jejich pomalá likvidace o existence lokalit nenapojených na ČOV (zejména okrajové části města) o rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku o nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich vyplývajících o špatná kvalita ovzduší o vzestupný trend v produkci komunálního odpadu Hrozby o nebezpečí kontaminace vodních zdrojů o nedostatečná povodňová ochrana některých částí města o výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch o výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí o neřešení starých ekologických zátěží o neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů

Přitažlivé město Silné stránky o specifické atraktivity města - industriální památky o rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod. o vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití o velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit o široká divadelní a hudební scéna o konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní úrovně o dostatečné množství sportovních zařízení o dostatek bytů o nová výstavba a rekonstrukce staršího bytového fondu městem o nižší ceny bytů ve srovnání s ČR

Příležitosti o využití technických památek pro další rozvoj města, resp. cestovního ruchu o posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního centra o vybudování kulturních a sportovních zařízení s nadregionálním významem o lepší využití městských parků o rozsáhlejší revitalizace sídlišť o rekonstrukce staršího bytového fondu

17

Slabé stránky o absence dominantních a atraktivních stavebních prvků v rámci města, zejména pak v rámci jeho centra o nevhodná lokalizace některých průmyslových ploch, např. v centru města, v blízkosti obytných částí města o architektonická chudoba sídlišť a jejich pomalá rekultivace o volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci o absence sportovních zařízení nadregionálního významu o absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např. galerie) o zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití o neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení o nízký počet bytů v rodinných domech napojených na kanalizaci o nedostatek bytů zvláštního určení a bytů s pečovatelskou službou Hrozby o zánik nebo nevhodné využití technických památek o přetrvávající negativní obraz města o úbytek nájemních bytů


Dostupnost a mobilita Silné stránky o dokončující se napojení města na dálniční síť o rozvinutá síť městské hromadné dopravy a její napojení na integrovaný dopravní sytém regionu o postavení města jako významného železničního uzlu pro osobní i nákladní dopravu o blízkost a dostupnost mezinárodního letiště s dostatečnou odbavovací kapacitou, které je navíc schopno odbavovat všechny typy letadel Příležitosti o systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu o pokračování v modernizaci železničních tratí a železničních stanic o rozvoj vysokorychlostních železničních tratí o rozvoj osobní a nákladní letecké dopravy o vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe

Slabé stránky o nedostatečné parkovací kapacity v rámci města o vysoká dopravní nehodovost o nedostatek cyklotras a pěších zón o nedostatek terminálů pro intermodální přepravu o nedostatečná dopravní dostupnost letiště o velmi omezená nabídka pravidelného leteckého spojení do zahraničních destinací o zvyšující se podíl automobilové dopravy Hrozby o další růst preference individuální osobní dopravy na úkor dopravy veřejné o hrozba kolapsu silniční dopravy v rámci města Ostravy, zejména v jeho centru, při nadměrném nárůstu její intenzity

Správa věcí veřejných Silné stránky o silný rozpočet města jako nástroj jeho rozvoje o silná finanční pozice města umožňující spolufinancování rozvojových záměrů o zkušenosti pracovníků města s projektovým řízením a čerpání dotací o kvalitní rating města o elektronizace služeb města (eSMO) o udržitelná úroveň zadlužení o schopnost zabezpečení základních zdravotních, sociálních, kulturních, sportovních a jiných funkcí města skrze existující městské organizace o rozsáhlé PR aktivity zaměřené na prezentaci města a změnu vnímaného image města o městské informační centrum a jeho výborné hodnocení Příležitosti o posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod. o pokračování v elektronizaci úřadu a rozvoji informačního systému pro komunikaci občana s úřadem o pokračování v optimalizaci pracovních činností a personálního obsazení magistrátu i úřadů městských obvodů o spolupráce s klíčovými subjekty v regionu o příprava a iniciace účelových partnerství o podpora identifikace obyvatelstva s Ostravou

18

Slabé stránky o značná rigidita výše provozních výdajů o chybějící koncepce marketingu a propagace města, vnějších vztahů o administrativně náročný systém řízení příspěvkových organizací města o statutární uspořádání města

Hrozby o rozdílné priority magistrátu a městských obvodů o narůstající výdaje městského rozpočtu z důvodu stárnutí populace a potřeby zajištění potřebných služeb


2.2.1 Trendy a předpoklady rozvoje města V rámci zpracování analýzy byly v jednotlivých analyzovaných oblastech sledována specifika, přednosti a bariéry dalšího rozvoje, které jsou dále rozvedeny do současných i budoucích rozvojových tendencí a trendů. V rámci kapitoly jsou sledovány určité trendy a disproporce. Trendy lze rozdělit na dvě základní skupiny. Jedná se o trendy kladné, které přispívají k rozvoji města a trendy záporné, které spíše prohlubují stávající problémy. Oblast Základní charakteristika města, demografie

Kladné trendy (podporující rozvoj) o

o o

o Ekonomický rozvoj

o o o

o o Sociální integrace o

o o o Životní prostředí o

o o Přitažlivé město o

Zvyšuje se počet přistěhovaných a snižuje se počet odstěhovaných z města Roste význam Ostravy jako metropole aglomerace a regionu Město prochází závěrečnou fází restrukturalizace od hutního a těžkého průmyslu k sektoru služeb Dochází k postupnému zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel Zvyšování počtu podnikatelských subjektů Významný nárůst počtu volných pracovních míst Dochází k revitalizaci brownfields a nevyužívaných území vč. technických památek a jejich využívání k dalšímu rozvoji – Nová Karolina Snižuje se míra registrované nezaměstnanosti Klesá počet uchazečů na jedno pracovní místo vč. osob se zdravotním postižením Roste zájem o studium na vysokých a speciálních školách i počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Probíhá proces odstraňování starých ekologických zátěží Zvyšuje množství tříděného odpadu Klesá množství nebezpečného odpadu Roste zájem občanů o stav životního prostředí ve svém městě (občané jako prioritu pro život ve městě uvádějí čisté a neznečištěné životní prostředí se zelení) Zlepšuje se image města především u obyvatel Ostravy Pozvolna se rozšiřuje nabídka volnočasových aktivit vč. infrastruktury Roste počet kulturních a sportovních akcí mezinárodního významu

19

Záporné trendy (prohlubující problémy)

o

Snižuje se počet obyvatel přirozeným úbytkem obyvatel

o

Mění se struktura volných pracovních míst, ve prospěch kvalifikovaných pracovních sil

o

Roste dlouhodobá nezaměstnanost především u osob bez vzdělání a kvalifikace ve vazbě na strukturu volných pracovních míst Dochází k nárůstu počtu trestných činů

o

o o

o

Zhoršuje se kvalita ovzduší především v centru města Narůstá hlučnost

Stále přetrvává negativní image města mezi ostatními obyvateli ČR


Oblast

Dostupnost mobilita

Správa veřejných

a

věcí

Kladné trendy (podporující rozvoj) o Postupně narůstá nabídka infrastruktury a služeb pro cestovní ruch o Díky fungujícímu integrovanému dopravnímu systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, nejsou výrazné problémy s dostupností nebo obslužností města o Stále se nedaří plně zabezpečit obslužnost území, která byla v minulosti nevyužívaná a nyní patří mezi území s vysokým potenciálem rozvoje o Cyklistická doprava je státe oblíbenější o Průběžně probíhá budování bezbariérových tras ve městě o Město podporuje přístup občanů k informacím prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií o Narůstá podíl dotací na celkových příjmech města o Zvyšují se zkušeností s realizací projektů a s čerpáním fondů EU u pracovníků MMO

20

Záporné trendy (prohlubující problémy)

o

Narůstá intenzita osobní dopravy ve městě i v centru města na úkor MHD


2.3

Vize a cíle

Níže uvedená vize, hlavní cíl a specifické cíle vycházejí z následujících podkladů: -

Strategický plán rozvoje statutárního města Ostrava

-

Socio-ekonomická analýza zpracovaná v rámci IPRM

-

SWOT analýza zpracovaná v rámci IPRM

-

Diskuse s partnery zapojenými do přípravy IPRM

-

Indikativního seznamu projektových záměrů partnerů zapojených do IPRM

Vize IPRM Ostrava je díky konverzi živé, pulzující město, plnící všechny metropolitní funkce. Hlavní cíl IPRM Využít příležitosti pro regenerace bytových domů v zájmovém území města a potenciálu Vítkovic jako místa pro aktivní a společenský život. Specifickými cíli bude naplňován hlavní cíl IPRM. Seznam opatření a aktivit/projektů vážících se k jednotlivým specifickým cílům je uveden v kapitole 5. Specifický cíl 1:

Zvyšovat kvalitu bydlení a vytvářet podmínky pro bydlení včetně ohrožených skupin obyvatel

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na zlepšení technických, estetických a konstrukčních parametrů a snížení energetické náročnosti u bytových domů příp. s nižším standardem bydlení a pro vybrané ohrožené skupiny obyvatel rozšíření kapacit programu bydlení s doprovodným sociálním programem (nízkoprahové centrum pro děti a mládež, sociální poradenství a terénní práce)

Zdroje (spolu)financování:

IOP 5.2b), IOP 5.2c), IOP 3.1b); finanční nástroj Jessica pro zónu IPRM a rozšiřované území zóny IPRM

Specifický cíl 2:

Zlepšit kvalitu a podmínky pro využívání veřejných prostranství

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na zvýšení atraktivity a funkční využitelnosti prostor pro trávení volného času a dále na estetizaci veřejných ploch, komunikačních koridorů (ulic a prostor kolem bytových domů) a rozvoj prostor pro parkování.

Zdroje spolufinancování:

IOP 5.2a), IOP 5.2c)

Specifický cíl 3:

Vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen jednak na budování infrastrukturních kapacit pro usídlení místních firem a dále na podporované zaměstnávání osob ohrožených sociální exkluzí.


OPPI, OPLZZ 3.2b), IOP 3.1c)

Specifický cíl 4:

Sociální integrace ohrožených skupin obyvatel

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na podporu dětí ze skupin ohrožených sociální exkluzí (snížení rizika jejich zařazení do systému zvláštního školství) a na podporu a vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb a terénních pracovníků.


OPLZZ 3.2a) OPLZZ 3.2b), MPSV, MS kraj

Specifický cíl 5:

Podpora podmínek pro aplikaci vědy a výzkumu

21


Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na budování a zkvalitnění kapacit pro výzkumné a vývojové týmy a inovační firmy.


OPPI, OPVaVPI

Specifický cíl 6:

Podpora obnovy kulturních a industriálních památek

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na celkovou regeneraci nevyužívaného území a objektů, které jsou součástí industriálního a kulturního dědictví města a na jejich nové začlenění do organismu města.


IOP 5.1b), OPPI, OPVaVPI, Švýcarské fondy

Specifický cíl 7:

Zlepšování životního prostředí v rámci zóny

Popis:

Tento specifický cíl je zaměřen na revitalizaci ploch veřejné zeleně (parků, lesoparků) a jejich zpřístupnění veřejnosti.


OPŽP

3.

ZDŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZÓNY

Výběr vhodné zóny pro realizaci IPRM v IOP v Ostravě prošel dlouhým vývojem, do kterého byly zainteresovány jak jednotlivé městské obvody a statutární město, tak jejich partneři. Současně se zainteresované instituce řídily také průběžně zveřejňovanými a upravovanými podmínkami pro realizaci IPRM v IOP. 2007 V rámci města byly předběžně vytipovány zóny, které bylo možné považovat za vhodné k intervenci v rámci Integrovaného operačního programu. Mezi tyto zóny patřily části města: Fifejdy I; Vršovců; Varenská; Šalamounova; VIII. obvod Poruba; III. obvod Poruba; IV. obvod Poruba; sídliště Muglinov; Michálkovice; Dubina, Vítkovice; Kunčice; okolí ulice Dělnická Poruba. Postupným zpřesňováním podmínek pro výběr zóny k rozvoji formou IPRM byly vybrán Městský obvod statutárního města Vítkovice. Městský obvod splňoval nutnou podmínku optimálních vlastnických vztahů, kritéria deprivované zóny, velikost odpovídající možné intervenci a současně představitelé městského obvodu tuto možnost uvítali. 2008 V září 2008 proběhlo jednání mezi OER a zástupci ÚMOb Vítkovice o možnosti zapojení MOb Vítkovice do IOP formou IPRM. Současně probíhalo projednávání napříč orgány města a komisemi rady města, kde je členy také odborná veřejnost, a které působí jako poradní orgán rady města. V této věci kompetentní komise pro podporu ekonomického rozvoje na svém jednání dne 16.9.2008 doporučila pro přípravu IPRM v rámci IOP území MOb Vítkovice. Rada města schválila svým usnesením č. 5348/73 ze dne 23.9.2008 zahájení projektové přípravy IPRM pro lokalitu MOb Vítkovice, za podmínky souhlasu rady městského obvodu. Rada MOb Vítkovice schválila usnesením č. 2015/67 ze dne 8.10.2008 zahájení projektové přípravy IPRM pro MOb Vítkovice. Pro realizaci IPRM Budoucnost Vítkovic se město Ostrava na základě celého výše zmíněného procesu výběru zóny pro IPRM v IOP a vyhodnocení kritérií pro vymezení zóny rozhodlo pro výběr zóny v rámci městské části Ostrava – Vítkovice. Základními důvody pro vymezení této zóny jsou:

22


-

vymezená zóna je součástí městského obvodu, ve kterém se kumuluje vysoký počet faktorů omezujících jeho další rozvoj (územní limity, dopravně-infrastrukturní limity, existence nevyužitých areálů, silná koncentrace sociálních problémů)

-

součástí zóny je lokalita identifikovaná v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 Lokalita G – viz http://www.esfcr.cz/mapa/int_ms14_10_7.html)

-

vymezená zóna vykazuje ve srovnávacích kritériích pro IOP výrazně odlišné hodnoty od hodnot města Ostravy

Srovnávací kritéria pro vybranou zónu ukazují na vysokou kumulaci negativních aspektů, které jsou překážkou pro uspokojivý rozvoj zóny a dlouhodobě se zde vyskytují sociální a ekonomické problémy. Vymezená zóna překračuje referenční údaje v sedmi případech z celkového počtu osmi sledovaných indikátorů (kromě neuspokojivého demografického vývoje). Přehled jednotlivých kritérií je uveden v následující tabulce. 2012/2013 Řídící orgán IOP vyhlásil 16.7.2012 výzvu k předkládání žádostí do oblasti intervence IOP (následně byla výzva 14.11.2012 prodloužena). Výzva mimo jiné umožňuje městům nad 20 tis. obyvatel vytvořit zcela novou územní zónu IPRM, a to za účelem využití prostředků z finančního nástroje (FN) Jessica. Na přelomu let 2012 a 2013 proběhla na úrovni statutárního města Ostravy interní jednání, ze kterých vyplynul závěr se pokusit využít prostředky z FN Jessica formou rozšíření stávající územní zóny IPRM. Aktualizovaný dokument IPRM byl v březnu 2013 předložen ke schválení orgánům města (radě a zastupitelstvu města). Důvodem výběru území je skutečnost, že fond bytových domů v tomto území je více než z 93 % tvořen bytovými domy, které byly postaveny před r.1991 a technický stav jejich některých konstrukčních prvků je nebo se velmi blíží hranici životnosti. Navíc statutární město Ostrava v tomto území (v rámci města) vlastní podstatnou část svých bytových domů (97 %). O bytový fond, stejně jako o každý jiný majetek, je nutné řádně a soustavně pečovat, povinnost pečovat o svůj majetek a hospodařit s ním podle vlastního rozpočtu plyne obcím ze zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále lze uvést, že o využití FN Jessica projevil zájem také jeden ze soukromých subjektů dlouhodobě vlastnící nezanedbatelný počet bytových domů v různých částech města.

23


Tab 3.1

Srovnávací kritéria pro IPRM v rámci IOP a)

Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

Indikátor

vysoká míra chudoby a vyloučení

b)

vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

c)

d)

neuspokojivý demografický vývoj

nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu

výše příspěvku hmotné nouze počet osob počet na občana v nezaměstnaných obyvatel nad Kč (příspěvek déle než 12 65 let a více na živobytí + měsíců jako jako procento příspěvek na procento z počtu z celkového bydlení + ekonomicky počtu mimořádná aktivních obyvatel okamžitá obyvatel pomoc)

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

e)

vysoká úroveň kriminality a delikvence

g)

h)

i)

nízká míra hospodářské aktivity

velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin

poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

počet domů s počet počet cizinců s byty počet trestných ekonomicky povolením k postavených činů aktivních dlouhodobému před rokem zaznamenaných obyvatel jako pobytu jako 1991 jako policií na 1000 procento z procento z procento z obyvatel celkového celkového celkového počtu obyvatel počtu obyvatel počtu domů s byty

Česká republika

303

4%

13,9%

24%

34,4

51,5%

3,8%

90,1%

Ostrava

1 034

9,0%

12,7%

24,5%

53,3

50,6%

3,0%

90,6%

zóna Vítkovice

3 355

20,5%

12,3%

38,4%

237,1

46,9%

5,1%

100%

Zdroj dat

Místní správa

Úřad práce

Místní správa

Český statistický úřad (SLBD 2001)

Policie ČR

Český statistický úřad (SLDB 2001)

Ministerstvo vnitra, místní správa

Místní správa

Referenční datum

31.12.2007

31.12.2005

31.12.2001

2001

2006

2001

2008

2001

24


Tab 3.2

Vybrané srovnávací kritérium pro rozšiřované území současné zóny IPRM (využití pro FN Jessica)

Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

Indikátor / vstupní kritérium Ostrava - městský obvod (posuzované území) Mariánské Hory a Hulváky Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Ostrava-Jih Poruba Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Hrabová Svinov průměr u položky v %, dále součty

i) poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

odchylka od srovnávací hodnoty kritéria i)

počet bytových domů celkem*

99,1% 99,1% 95,6% 93,9% 99,6% 99,4% 95,3% 99,1% 98,7%

8,5% 8,5% 5,0% 3,3% 9,0% 8,8% 4,7% 8,5% 8,1%

1 386 321 4 428 7 839 4 818 492 1 653 336 225

7,352 2,890 13,530 16,300 13,177 16,660 41,750 9,200 12,000

12 036 3 207 37 700 104 677 65 898 6 433 20 395 3 633 3 904

97,7%

7,1%

21 498

132,859

257 883

počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty (%)

* nejaktuálněji dostupné údaje z ČSÚ ze sčítání z r. 2001; údaje ze sčítání 2011 nejsou zatím dostupné

indikátor i) za dané území je splněn pokud činí více než 90,6 % (splněno u všech posuzovaných území)

25

rozloha území v km2

počet obyvatel k 1.1.2013 (občané ČR)


4

POPIS ZÓNY

4.1

Rozloha a obyvatelstvo

a) Vybraná zóna IPRM-IOP se nachází v centrální části města a zahrnuje území městského obvodu Ostrava-Vítkovice (s výjimkou tzv. Dolní oblasti Vítkovic, která je v soukromém vlastnictví a bez bytových domů či významnějších veřejných prostranství).

Rozloha zóny IPRM-IOP je cca 4,406 km2 (tj. 2,1% celého území města), a k 1.1. 2013 zde žilo přibližně 7 400 obyvatel (tj. asi 2,5 % z celkového počtu obyvatel města). Zóna je vymezena sektorem vedoucím ulicemi: Místecká – Moravská – Závodní – Palkovského - Plzeňská - železniční tratí lemující Vítkovické železárny - Pohraniční Zákres zóny je uveden v příloze dokumentu. V zájmové zóně se nachází 2500 bytových jednotek, přičemž k listopadu 2010 bylo 817 bytových jednotek ve vlastnictví města (městského obvodu Vítkovice). Z tohoto počtu bylo místním šetřením zjištěno, že nejméně 84 bytů v zóně je obýváno příslušníky romské komunity. b) Vybrané území (pro FN Jessica) navazuje na stávající zónu IPRM-IOP a zahrnuje celá území městských obvodů: Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava-Jih, Poruba, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Hrabová, Svinov. Zákres uvedeného území je uveden v příloze dokumentu. Níže je uveden zákres základní.

26


Rozloha zóny pro FN Jessica je cca 132,85 km2 (tj. 62 % z celého území města), a k 1.1. 2013 zde žilo přibližně 257 883 obyvatel (resp. občanů ČR), cca 85,6 % z celkového počtu obyvatel města. Toto území zahrnuje 21 498 bytových domů se 110 794 byty (zdroj: ČSÚ). Z dostupných informací o bytovém fondu těchto městských obvodů plyne, že městským obvodem, který vlastní nejvíc domů a bytů, je Ostrava – jih, vlastnící 5 689 bytů ve 326 domech (údaje platné k 10. 9. 2012). dalšími městskými obvody, které se řadí k obvodům vlastnícím v rámci statutárního města Ostravy větší počet domů a bytů, jsou Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky a Slezská Ostrava.

27


4.2

Funkční popis zóny

Historie území a) zóna IPRM-IOP Rozhodujícím rokem, který do značné míry předurčil současné funkční a urbanistické prvky Vítkovic byl rok 1828, kdy bylo rozhodnuto o vybudování hutního závodu. Velký rozmach nastal po roce 1843, kdy hutní podnik získal Salomon Meyer, svobodný pán Rothschild. Od té doby právě rozvíjející se železárny rozhodujícím způsobem ovlivňovaly dění ve Vítkovicích, které byly roku 1908 povýšeny na město. Průmyslový rozvoj byl doprovázen výstavbou komunikací, ubytovacích kapacit pro zaměstnance železáren a doprovodné občanské vybavenosti (školy, nemocnice atd.). Až do první světové války pokračovala nepřetržitě výstavba zaměstnaneckých kolonií. Současně od konce 19. století a počátku 20. století vznikaly zejména díky aktivitám obce a dalších investorů další stavby (kostely, radnice, banky, dopravní projekty atd.). V roce 1924 byly Vítkovice sloučeny s Moravskou Ostravou. Postupný expanzivní rozvoj železáren pohlcoval do stále větší míry prostorově i funkčně celou oblast Vítkovic. Většina objektů byla technicky neudržovaná nebo došlo k nekoncepčním rozšiřováním provozů. Na konci 80. let 20. století byly Vítkovice průmyslovou čtvrtí s výrazně zhoršenými podmínkami pro život svých obyvatel. Změnou politických a ekonomických podmínek od 90. let 20. století dochází k postupné nápravě a revitalizaci území. b) území rozšiřující zónu Historie Ostravy sahá do 1. poloviny 13. století, ale pro její rozvoj a rostoucí význam měly zásadní vliv nálezy ložiska kvalitního černého uhlí v r. 1763, což předznamenalo výraznou proměnu města – došlo k rozvoji těžebního a navazujícího hutnického průmyslu od r. 1828 (viz Vítkovické železárny výše uvedené). Další železárny (Nová Huť) byly zprovozněny bezprostředně po 2. svět.válce v okrajové části města. Následující poválečný vývoj posiloval průmyslovou úlohu města, neboť docházelo ke zvyšování těžby uhlí a produkce železa, zároveň však také ke zvyšujícímu se poškozování životního prostředí. Stavební rozvoj města se zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť pro přistěhovalé, nové obyvatele v okrajových částech města (např. Porubě, panelová sídliště v Ostravě-Jihu), což svým způsobem brzdilo rozvoj centra města. Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se prostředí v Ostravě výrazně zlepšilo. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema. Překotný rozvoj a umělé dosídlování pro potřeby pracovních sil v průmyslu s sebou přineslo také negativní důsledky. Pro výstavbu obytných domů byly využity technologie zajišťující rychlou a masivní výstavbu avšak s omezenou životností. Obyvatelstvo není srostlé s regionem, i v současnosti obyvatelé dosud „budují“ vztah ke „svému“ městu. Urbanismus a) zóna IPRM-IOP Vymezená zóna IPRM-IOP představuje územně kompaktní celek. Na území zóny se téměř nevyskytuje klasická zástavba 70.-80. let 20. století s velkými sídlištními útvary, převažují zde soubory nižších bytových domů postavených od konce 19. století do 50. let 20. století

28


(převážně cihlové 3-5 podlažní stavby). Do tohoto komplexu ubytovacích komplexů zasahují v mnoha případech průmyslové provozy nebo lokality průmyslových brownfields. Území je rovněž prostorově limitováno komunikačními trasami, ať již hlavními a silně frekventovanými silničními tahy zabezpečující napojení města na okolí (např. ulice Rudná, Plzeňská) nebo železničními trasami a vlečkami. Vymezené komunikační trasy (vnitřní ulice zóny) a dvorní části bytových domů jsou v nevyhovujícím technickém stavu a podílejí se na snížení atraktivity celého území. b) území rozšiřující zónu K rozšiřovanému území pro FN Jessica zde lze uvést, že obytná a občanská zástavba je soustředěna do několika výrazných lokalit, kterými jsou zejména centrum města Ostravy, jižní část města a část západní. Centrum města lze vymezit obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory, Hulváky a částí Slezské Ostravy, přičemž toto je charakteristické zejména přítomností historické zástavby (před r.1945). Jižní část města sestává z městských obvodů Ostrava - Jih a Vítkovice, přičemž tato část města je charakteristická jednak sídlištní především panelovou zástavbou (Dubina, Bělský Les, Výškovice, Starý Zábřeh), jednak poněkud neobvyklou obytnou zástavbou v těsném sousedství areálu Vítkovických železáren. Západní části města odpovídá městský obvod Poruba, který je pro své přírodní i klimatické podmínky vnímán obyvateli města Ostravy nejpříznivěji. Ekonomické aktivity v zóně a) zóna IPRM-IOP Celá oblast zóny IPRM-IOP je přímo ovlivněna zejména průmyslovou výrobou společnosti Vítkovice, a.s. a jejich původních závodů (které jsou dnes již v jiném vlastnictví nebo jsou dceřinými firmami), zejména z oblasti výroby kovů, kovozpracujícího průmyslu a strojírenství. Tyto ekonomické subjekty se nalézají přímo ve vymezené zóně nebo v jejím těsném sousedství. Mnohé z dalších firem ze zpracovatelského průmyslu je přímo napojeno na aktivity společnosti Vítkovice, a.s. Další ekonomické aktivity jsou soustředěny na poskytování služeb pro obyvatelstvo, obchodní činnost, restaurační služby, vzdělávání a administrativně správní činnosti. Významnou roli zde hraje zdravotnictví (Vítkovická nemocnice) a střední a vyšší odborné školství. Na území zóny se připravují nové developerské projekty v oblasti bydlení (například Náměstí Jiřího z Poděbrad). Bezprostředně vedle zóny dochází k realizaci velkého plánovaného projektu „Nové Vítkovice“, jehož iniciátorem je společnost Vítkovice, a.s. Tento projekt (jehož celková předpokládaná hodnota je 65 mld korun) se zaměřuje na regeneraci území (tzv. „Dolní Vítkovice“), a jehož realizací má dojít k obnově podstatné části městského obvodu - ve velké většině případů na území již nevyužívaných průmyslových lokalit. Měla by zde vzniknout nová volnočasová a kulturní zařízení, vysokoškolské areály, výzkumné kapacity nebo nové bytové jednotky. b) území rozšiřující zónu Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací, která byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky.

29


Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu. Spolu s rozšiřováním a zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní infrastrukturu apod. Výsledkem jsou snahy o současný ekonomický vzestup regionu spojený s masivním přílivem investic do průmyslových zón a výrazným nárůstem počtu developerských projektů v rámci podnikatelské, občanské a turistické vybavenosti. V současnosti je hospodářství města a jeho okolí zaměřeno převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími službami (IT, vývojová centra), kde své investiční záměry realizuje mnoho světových společností - např. Hyundai, ArcelorMittal, TietoEnator, Multi Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, Bang & Olufsen a mnoho dalších špičkových firem v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Je nutné neustále budovat podmínky pro pracovní uplatnění obyvatel Ostravy a současně podporovat stávající zaměstnavatele. Odchod jakéhokoliv významného zaměstnavatele z města a regionu s sebou přináší významné riziko fatálních důsledků. Romské lokality V „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ je uvedeno v rámci vymezené zóny několik takových lokalit, z nichž největší je lokalita G (id. 5.7.10.7) - viz http://www.esfcr.cz/mapa/int_ms14_10_7.html. Tato lokalita je umístěna v okolí ulice Sirotčí a v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic jsou zde plánovány intervence v jednotlivých opatřeních. V lokalitě Sirotčí se nachází 65 bytů obývaných příslušníky romské komunity. Přibližný počet romské populace v této lokalitě je podle výše uvedené analýzy cca 700 osob, podle místního šetření se jedná o asi 500 osob v samotné lokalitě Sirotčí. Romská komunita je přítomna také v dalších částech zóny (např. ulice Štramberská, kde je 19 bytů obýváno příslušníky romské komunity, ulice Zengrova atd.), není však zde majoritní.

4.3

Hlavní negativní prvky zóny a rozvojový potenciál a příležitosti

Hlavní negativní prvky zóny -

špatný technický stav a estetický vzhled bytových domů, energetická náročnost bytových domů (platí také pro území k využití FN Jessica) velký podíl neudržovaných veřejných ploch (zeleň, dvorní části bytových domů) nekvalitní stav místních komunikací, chodníků, nedostatečný počet cyklistických stezek nedostatek parkovacích ploch nebo jejich nevhodná lokalizace nedostatek meziblokových hřišť a příležitostí pro venkovní pobyt nedostatek volnočasových zařízení velký podíl průmyslových brownfields vysoká nezaměstnanost vysoký podíl trestné činnosti

Hlavní rozvojový potenciál a příležitosti zóny: -

příležitosti pro rekonstrukce/regenerace zastaralých bytových domů či ploch nebo nevyužitých objektů (platí také pro území k využití FN Jessica) zvýšení možností pro lokalizaci odpočinkových a společenských funkcí zóny

30


-

infrastrukturní zázemí pro projekty zaměřené na nové technologie, inovace a výzkum obnova technických a kulturních památek a jejich nové začlenění do organismu města rozvoj cyklostezek, pěších stezek, zklidňování dopravy vzdělávací programy pro programy osoby ze skupin ohrožených sociální exkluzí doprovodné sociální programy pro osoby ze skupin ohrožených sociální exkluzí

-

4.4

Zlepšení kritérií pomocí intervencí IPRM

Realizací jednotlivých opatření IPRM v IOP se předpokládá, že v zóně dojde ke zlepšení následujících kritérií / indikátorů: Uvedená hodnota

Plánovaná hodnota

Která opatření primárně přispějí ke snížení hodnoty

vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti

počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel

20,5%

17%

3.1, 3.2, 4.1, 5.1

nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu

počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

38,4%

34%

4.1

vysoká kriminality delikvence

počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel

237,1

220

1.2, 2.1, 4.2, 7.1

Kritérium

Indikátor

úroveň a

31


5.

POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM

5.1

Provázanost specifických cílů a opatření

Specifický cíl / Opatření

Příslušnost k OP

Specifický cíl 1: Zvyšovat kvalitu bydlení a vytvářet podmínky pro bydlení pro ohrožené skupiny obyvatel 1.1 Regenerace bytových domů

IOP 5.2b), 5.2c)

1.2 Rozšíření nabídky bydlení a ubytování s doprovodným sociálním programem pro občany sociálně vyloučené

IOP 3.1b)

Specifický cíl 2: Zlepšit kvalitu a podmínky pro využívání veřejných prostranství 2.1 Revitalizace veřejných prostranství

IOP 5.2a), 5.2c)

2.2 Výstavba a technické zhodnocení dopravní infrastruktury

IOP 5.2a), 5.2c)

Specifický cíl 3: Vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti 3.1 Budování infrastruktury pro rozvoj podnikání

OPPI

3.2 Podpora návratu ohrožených skupin na trh práce, zaměstnanost

IOP 3.1c, OPLZZ 3.2b

Specifický cíl 4: Sociální integrace ohrožených skupin obyvatel 4.1 Vzdělávací programy pro skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením 4.2 Podpora vzniku nízkoprahových zařízení, komunitních center, zázemí pro terénní služby a poradenství v sociálně vyloučených romských lokalitách

OPLZZ 3.2 OPLZZ 3.2a) OPLZZ 3.2c) MPSV, MS kraj

Specifický cíl 5: Podpora podmínek pro aplikaci vědy a výzkumu 5.1 Budování center pro transfer technologií infrastruktury pro průmyslový vývoj, technologický vývoj a inovace

OPPI, OPVaVPI

Specifický cíl 6: Podpora obnovy kulturních a industriálních památek 6.1 Revitalizace a nové využití kulturních či technických památek

IOP 5.1b, OPPI, OPVaVPI, Švýcarské fondy

Specifický cíl 7: Zlepšování životního prostředí v rámci zóny 7.1 Podpora regenerace urbanizované krajiny

OPŽP

Specifický cíl 8: Regenerace bytových domů – zvýšení kvality bydlení 8.1 Regenerace bytových domů (v zóně IPRM-IOP a v rozšířeném území zóny)

32

FN Jessica


5.2

Popis opatření, jejich provázanost na SWOT a příslušející aktivity

Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření

Indikátory opatření

Aktivity

Poznámka:

na

1.1 Zvýšení kvality bytových domů Silné stránky: - nižší ceny bytů ve srovnání s ČR - absence dominantních a atraktivních stavebních prvků - nevhodná lokalizace některých průmyslových ploch, např. v centru Slabé stránky: města, v blízkosti obytných částí města - architektonická chudoba sídlišť a jejich pomalá rekultivace - neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení Příležitosti: - rekonstrukce staršího bytového fondu Ohrožení: - úbytek nájemních bytů Zlepšení technických, estetických a konstrukčních parametrů bytových domů a snížení jejich energetické náročnosti. Rekonstrukce bude zaměřena na byty s nižším standardem bydlení (často bez vlastního sociálního zázemí), převážně z první poloviny 20. století, které jsou v neuspokojivém technickém stavu, některé z nich obývané jen částečně. Jejich současný stav kromě nevyhovujících technických a tepelných vlastností rovněž snižuje estetickou hodnotu okolního prostředí. Vybrané bytové domy na ul. Sirotčí jsou součástí lokality identifikované v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 - Lokalita G) a budou zahrnuty do oblasti intervence IOP 5.2c Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 8585 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 2424% Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota:

Název

OP

ProjektyProjekty Regenerace bytových domů vv oblasti IOP 5.2 b, b-c

IOP 5.2b, IOP 5.2b-c

Pro všechny výše uvedené aktivity tohoto opatření jsou zpracovány vlastní projektové listy a jejich náklady jsou součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic.

33


1.2

Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

Rozšíření nabídky bydlení a ubytování s doprovodným sociálním programem pro občany sociálně vyloučené - nabídka sociálních služeb a jejich místní dostupnost Silné stránky: - komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit - preventivní aktivity města na snížení kriminality - nedostatečná kapacita bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Slabé stránky: - nedostatečné kapacity terénních sociálních služeb - vysoká úroveň kriminality - nedostatek bytů zvláštního určení Příležitosti: - omezení faktorů zvyšujících kriminalitu - růst marginálních skupin obyvatelstva Ohrožení: - úbytek nájemních bytů Opatření je zaměřeno na řešení problematiky převážně romské populace v lokalitě identifikované v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 - Lokalita G). Záměrem opatření je 1. Rozšířit kapacitu programu bydlení s doprovodným sociálním programem pro občany v přechodné finanční tísni, kde budou vybudovány 4 nové bytové jednotky 2. Rozšířit kapacity nízkoprahového centra (NPC) dětí a mládeže o další nebytové prostory – současné prostory jsou již nevyhovující a předpokládá se ztrojnásobení klientely NPC 3. Rozšíření kapacit o prostory pro odborné i základní sociální poradenství a zázemí pro výkon terénní práce. Projekty budou realizovány v půdní vestavbách budov na ulici Sirotčí. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: 075714 Počet organizací, které realizují projekty zaměřené na začleňování 2 příslušníků ohrožených romských lokalit (IOP 3.1b) 075712 Počet nově vzniklých sociálních služeb (IOP 3.1 b) 2 nové bytové jednotky 4 nízkoprahové centrum dětí a mládeže - pobočka pro děti nad 15 let 1 občansko - právní poradna 1 technické zázemí pro terénní pracovníky 1 klienti azylového režimu ubytování 15 klienti nízkoprahového centra dětí a mládeže (noví) 25 klienti terénní práce (noví) 40 klienti odborného sociálního poradenství (noví) 30 Název OP 1.2.1 Rozšíření kapacit pro bydlení s doprovodným sociálním programem a IOP 3.1b souvisejícími službami

Pro uvedenou aktivitu tohoto opatření je zpracován vlastní projektový list a její náklady jsou součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic.

34


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

2.1 Revitalizace veřejných prostranství - preventivní aktivity města na snížení kriminality Silné stránky: - nadstandardní rozsah zeleně v rámci města - vysoká úroveň kriminality - vysoký podíl trestné činnosti mládeže - volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci Slabé stránky: - zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití - nedostatečné parkovací kapacity v rámci města - nedostatek cyklotras a pěších zón - omezení faktorů zvyšujících kriminalitu Příležitosti: - systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu - vysoká / zvyšující se kriminalita v částech zóny Ohrožení: Cílem opatření je zvýšení atraktivity a funkční využitelnosti prostor pro trávení volného času a estetizaci veřejných ploch. V rámci opatření budou vybudována veřejně přístupná hřiště včetně doprovodné infrastruktury a mobiliáře a budou regenerovány uliční a dvorní části bloků bytových domů. Realizací projektů dojde ke zvýšení funkčnosti v současnosti zanedbaných prostranství a estetizaci okolí. Víceúčelové hřiště na ul. Sirotčí je součástí lokality identifikované v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 - Lokalita G) a bude zahrnuto do oblasti intervence IOP 5.2c Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 2772027720 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota:

Název 2.1.1 Projekty revitalizace veřejných prostranství 2.1.2 Projekty revitalizace veřejných prostranství - v rámci pilotního projektu, aktivita c

OP IOP 5.2a IOP 5.2c


35


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

2.2 Výstavba a technické zhodnocení dopravní infrastruktury Silné stránky: - hustá síť komunikační infrastruktury v územní zóně - nedostatečné parkovací kapacity v rámci města Slabé stránky: - nedostatek cyklotras a pěších zón - systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další Příležitosti: nemotorovou dopravu - nedostatečné uspokojení obyvatel (návštěvníků) zóny IPRM Ohrožení: z pohledu parkovacích kapacit a kvalitou místních komunikací - nedostatek cyklotras a pěších zón Cílem opatření je zvýšení kvality volných prostranství – komunikačních koridorů (ulic a prostor kolem bytových domů) a prostor pro parkování v rozvojových lokalitách zóny. Budou vybudovány nebo rekonstruovány chodníky, cyklostezky, veřejná osvětlení a parkovací stání s doprovodným mobiliářem. Komunikace na ul. Sirotčí je součástí lokality identifikované v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 - Lokalita G) a bude zahrnuto do oblasti intervence IOP 5.2c Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 4087340873 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota:

Název 2.2.1 Projekty výstavby a technického zhodnocení dopravní infrastruktury 2.2.2 Projekty výstavby a technického zhodnocení dopravní infrastruktury v rámci pilotního projektu, aktivita c

OP IOP 5.2a IOP 5.2c


36


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

3.1 Budování infrastruktury pro rozvoj podnikání - potenciál technicky vzdělané pracovní síly - relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních míst Silné stránky: - existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů - nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR - nízký podíl VŠ vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním Slabé stránky: - nízká podnikatelská aktivita - stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou - cílevědomá podpora podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) Příležitosti: - rozvoj výzkumných kapacit ve městě - rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou - výrazný pokles poptávky po produkci vyráběné na území města, popř. všeobecné ochlazení ekonomiky Ohrožení: - pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu Cílem opatření je zvýšení prostorových kapacit (včetně zázemí a doprovodných služeb) pro usídlení převážně inovačních firem (prioritně zaměřených na hydrauliku, mechatroniku, projekční činnosti, vývoj software, energetiku a obnovitelné zdroje) v rámci zóny. Opatření kromě podpory podnikání řeší současně problematiku využití nevyužívaných objektů v rámci zóny. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: 38 21 61 Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry 1 a vědeckotechnickými parky

Název 3.1.1 Rozšíření BIC Ostrava

OP OPPI

Uvedená aktivita tohoto opatření není součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Informace o aktivitě jsou uvedeny v kapitole 15.2

37


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

3.2 Podpora návratu ohrožených skupin na trh práce, zaměstnanost - dostupnost pracovní síly, avšak především v málo kvalifikovaných profesích Silné stránky: - nabídka sociálních služeb a jejich místní dostupnost - komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit - preventivní aktivity města na snížení kriminality - nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR - vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání Slabé stránky: - nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti služeb - nedostatečné kapacity terénních sociálních služeb - vysoká úroveň kriminality - příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně Příležitosti: zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji - omezení faktorů zvyšujících kriminalitu - zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách - růst marginálních skupin obyvatelstva Ohrožení: - mezigenerační a interkulturní střety - růst trestných činů souvisejících s nárůstem sociálních a ekonomických problémů Opatření je zaměřeno na řešení problematiky převážně romské populace v lokalitě identifikované v „Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (id. 5.7.10.7 - Lokalita G). Opatření bude zaměřeno na následující oblasti: 1. Podporované zaměstnávání v oborech maloobchodní prodej a čistící a úklidové práce, kde vznikne cca 8 pracovních míst převážně pro ženy. Cílem je vytvořit u klientů pracovní návyky a umožnit jim získat praxi, což jim usnadní získávání práce. 2. Podporované zaměstnávání v oblasti demoličních stavebních prací. Projekt bude obsahovat jednak investiční část (pořízení strojů) jednak provozní část (podporované zaměstnávání). Projekt je zaměřen převážně na muže s žádnou nebo nízkou kvalifikací. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: 07 44 02 Počet podpořených pracovních míst pro vymezené skupiny 13 07 57 00 Počet nových/inovovaných produktů 3 07 58 02 Počet subjektů, které realizují projekty v rámci sociální ekonomiky 1 (IOP 3.1 c)

Název 3.2.1 Zřízení jednotky podporovaného zaměstnávání 3.2.2 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (investiční část) 3.2.3 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (provozní část)

OP OPLZZ 3.2b IOP 3.1c OPLZZ 3.2b


38


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

4.1 Vzdělávací programy pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením - dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol Silné stránky: - komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit - nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR - vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání Slabé stránky: - nízký podíl VŠ vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním - vysoký podíl trestné činnosti mládeže - zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace - příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně Příležitosti: zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji - zlepšení přístupu ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí - nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně Ohrožení: vyloučených Opatření je zaměřeno na předškolní děti a žáky základních škol ze skupiny ohrožených sociálním vyloučením s cílem snížit riziko jejich zařazení do systému zvláštního školství, přispět k jejich zaměstnatelnosti v budoucnu a přispět tak k jejich integraci do společnosti. Aktivity budou koordinovány s pedagogy základních škol.Opatření se bude zaměřovat na následující oblasti: 1. Příprava dětí ze specializovaných mateřinek na nástup do 1. třídy ZŠ 2. Doučování dětí navštěvujících nízkoprahové zařízení ve třech segmentech doučování dětí po nástupu na ZŠ s cílem pomoci překlenout období rizika přeřazení do systému zvláštního školství doučování dětí které mají problém se zvládnutím učiva (3.-7. třída) příprava dětí, které se budou hlásit na střední školy či učební obory Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: počet připravovaných předškolních dětí 10 počet doučovaných školních dětí 25 počet hodin přípravy a doučování 1500 počet ZŠ oslovených ke spolupráci 3 Souhrn pro: 07 41 00 Počet podpořených osob, z toho, klienti služeb, 38 poskytovatelé služeb Název OP 4.1.1 Vzdělávání dětí z romských komunit OPLZZ 3.2

Pro uvedenou aktivitu tohoto opatření je zpracován vlastní projektový list a její náklady jsou součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic.

39


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

4.2 Podpora vzniku nízkoprahových zařízení, komunitních center, zázemí pro terénní služby a poradenství v sociálně vyloučených romských lokalitách - nabídka sociálních služeb a jejich místní dostupnost Silné stránky: - komunitní plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit - nedostatečné kapacity terénních sociálních služeb Slabé stránky: - nedostatek kvalifikovaných pracovníků v sociálních službách - zaměření se na vzdělávání pracovníků v sociální oblasti Příležitosti: - zvýšení informovanosti o sociální oblasti (publicita, média) - mezigenerační a interkulturní střety Ohrožení: - nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených Opatření je zaměřeno na zajištění udržitelnosti výstupů a služeb jednotlivých projektů sociální a komunitní péče o občany ze skupin ohrožených sociální exkluzí a vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Opatření bude rozděleno do následujících aktivit: 1. Rozšíření provozu programu (provoz bydlení s doprovodným sociálním programem, provoz specializované mateřinky , nízkoprahového centra dětí a mládeže, odborného sociální poradenství a azylového ubytování) 2. Publicita programu bydlení obyvatel sociálně vyloučených lokalit jako příkladu dobré praxe s cílem seznámit odbornou veřejnost a napomoci vytvoření podmínek pro aplikaci tohoto příkladu v Ostravě a dalších 3 městech 3. Realizace rozšiřujícího specializačního kurzu zdravotně-sociální pomocník pro terénní pracovníky nebo se specializací pro sociálně vyloučené romské lokality. Souběžně bude tento kurz akreditován a prezentován u odborné veřejnosti (personál zdravotnických zařízení) 4. Zvýšení profesních kompetencí a dovedností pracovníků ve službách poskytovaných osobám ohrožených so. vyloučením (např. sdílením zkušeností) 5. Zkvalitnění poskytování sociálních služeb a poradenství směřující k podpoře osob na trh práce, které se na něj obtížně umisťují nebo udržují. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: počet konferencí a workshopů 16 07 41 00 Počet podpořených osob, z toho, klienti služeb, poskytovatelé 15701570 služeb 0707 41 00 Počet podpořených osob – klienti služeb 900900 0707 41 00 Počet úspěšně podpořených osob – poskytovatelé služeb 6 07 45 00 Počet podpořených organizací 99 07 57 00 Počet nových/inovovaných produktů 7 43 05 00 počet vytvořených partnerství 1 počet měst zapojených do vytváření podmínek aplikace programu 4 počet konferencí zdravotních sester 6 Název OP MPSV, MS 4.2.1 Rozšířený provoz stávajících a nově registrovaných služeb Centrom kraj 4.2.2 Publikace a aplikace programu bydlení s doprovodným sociálním OPLZZ 3.2c programem 4.2.3 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách činných v sociálně OPLZZ 3.2a vyloučených lokalitách 4.2.4 Zvýšení profesních kompetencí a dovedností pracovníků ve službách poskytovaných osobám ohrožených so. vyloučením (např. sdílením OP LZZ zkušeností) 4.2.5 Podpora návratu na trh práce (důraz na soc. služby a poradenství) OPLZZ 3.2

Pro aktivity 4.2.2 a 4.2.3 jsou zpracovány vlastní projektové listy. Aktivita 4.2.1 není součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Informace o aktivitě jsou uvedeny v kapitole 15.2.

40


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


na

5.1 Budování center pro transfer technologií infrastruktury pro průmyslový vývoj, technologický vývoj a inovace - pozice Ostravy jako ekonomického a kulturního centra průmyslové aglomerace okolních měst i celého Moravskoslezského kraje - rostoucí vzdělanostní úroveň populace - potenciál technicky vzdělané pracovní síly Silné stránky: - velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu - existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů - přetrvávající negativní image města - nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR - nízká podnikatelská aktivita Slabé stránky: - stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou - nízká míra spolupráce VŠ a firem sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a vzdělávání - cílevědomá podpora podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) Příležitosti: - rozvoj výzkumných kapacit ve městě - rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou - pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a Ohrožení: nedostatečná podpora vědy a výzkumu Cílem opatření je zvýšení prostorových kapacit (včetně zázemí a doprovodných služeb) pro výzkumné a vývojové týmy a inovační firmy. Zaměření opatření je zejména na vybudování laboratoří a podporu vývojových týmů v oblasti materiálového inženýrství a vývoje technologií, které budou být moci následně aplikovány v podnikatelské praxi. Převážné zaměření těchto projektů se předpokládá v oblasti vysoce čistých materiálů, speciálních slitin, biomedicínských materiálů, materiálů pro vysokoteplotní aplikace a dále mechatroniky a obnovitelných zdrojů energie. Indikátory IOP 5.2 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) Indikátory vlastní nebo jiných OP laboratoře technologického materiálového výzkumu (Vybudované a zrekonstruované kapacity, m2) týmy materiálového výzkumu Administrativní budova technologického centra Víceúčelová výrobní hala Inovační jednotky 38 21 61 Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky Počet nových pracovních míst ve VaV Název 5.1.1 Regionální materiálově technologické výzkumné centrum

Aktivity 5.1.2 Technologické centrum Ostrava

Poznámka:

Hodnota: 0 0 0 Hodnota: 200 10 1 1 11 1 15 OP OPPI , VaVPI OPPI Prosperita

Aktivita 5.1.2 je součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Není pro ní zpracován projektový list a informace o ní jsou uvedeny v kapitole 15.1. Aktivita 5.1.1 není součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Informace o aktivitě jsou uvedeny v kapitole 15.2.

41


Opatření

Návaznost SWOT

Popis opatření


Aktivity

Poznámka:

na

6.1 Revitalizace a nové využití kulturních či technických památek - pozice Ostravy jako ekonomického a kulturního centra průmyslové aglomerace okolních měst i celého Moravskoslezského kraje Silné stránky: - specifické atraktivity města - industriální památky - vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty a rozvoj jejich efektivního využití - přetrvávající negativní image města - neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města Slabé stránky: - absence dominantních a atraktivních stavebních prvků v rámci města - nevhodná lokalizace některých průmyslových ploch, např. v centru města, v blízkosti obytných částí města - boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely) - využití technických památek pro další rozvoj města, resp. Příležitosti: cestovního ruchu - posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod. - neřešení starých ekologických zátěží Ohrožení: - zánik nebo nevhodné využití technických památek Opatření je zaměřeno na regeneraci objektů a revitalizaci území v rámci zóny, které jsou součástí jak industriálního, tak kulturního dědictví. Klíčovou aktivitou je regenerace prostoru již nevyužívaného areálu společnosti Vítkovice, a.s., který předpokládá využití stávajících objektů (často památkově chráněných) a jejich začlenění do organismu města s novým využitím (výzkumné kapacity, vysokoškolský kampus, volnočasové a kulturní zařízení, občanská vybavenost, bydlení). Tento areál je ve velké míře součástí zóny, nebo s ní sousedí. Dalším zaměřením opatření je rekonstrukce nemovitých památek v rámci zóny. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: Plocha revitalizovaného území (m2) 100000 Počet rekonstruovaných objektů 20 410401 Počet zregenerovaných nemovitých kulturních památek (5.1a, 5.1b) 1 410411 Zvýšení počtu návštěvníků památek a kulturních zařízení (5.1b, 5.1c 80 %) Název OP kombinace OPPI, 6.1.1 Realizace projektu „Nové Vítkovice“ OPVaVPI, IOP 5.1, ROP Švýcarské 6.1.2 Obnova kulturní památky radnice MOb Vítkovice fondy

Aktivita 6.1.2 je součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Není pro ní zpracován projektový list a informace o ní jsou uvedeny v kapitole 15.1. Aktivita 6.1.1 není součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic. Informace o aktivitě jsou uvedeny v kapitole 15.2.

42


Opatření

Návaznost SWOT

na

Popis opatření


Název 7.1.1 Obnova lesoparku u ulice U Cementárny

Aktivity

Poznámka:

Popis opatření

Aktivity

OP OPŽP

Aktivita 7.1.1 je součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic a je pro ní zpracován vlastní projektový list.

8.1

Opatření

Návaznost SWOT

7.1 Zlepšování životního prostředí v rámci zóny - nadstandardní rozsah zeleně v rámci města Silné stránky: - existence zvláště chráněných území a unikátních prvků přírodní hodnoty Slabé stránky: - přetrvávající negativní image města Příležitosti: - lepší využití městských parků Ohrožení: - neřešení starých ekologických zátěží Opatření je zaměřeno na revitalizaci ploch veřejné zeleně (parků, lesoparků), které jsou v současnosti v nevyhovujícím stavu (náletové dřeviny, existence chátrajících objektů na jejich území, neexistující přístupy). Realizované projekty umožní jejich využívání veřejností k relaxaci a volnočasovým aktivitám, bude zlepšena skladba zeleně, osázeny mobiliáře a zlepšen přístup a bezpečnost. Indikátory IOP 5.2 Hodnota: 331200 Počet regenerovaných bytů (počet) 0 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 0 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) 0 Indikátory vlastní nebo jiných OP Hodnota: 24 01 00 Plocha revitalizovaného území veřejné zeleně (m2) 34000

na

Regenerace bytových domů (v zóně IPRM-IOP a v rozšířeném území zóny pro FN Jessica) Silné stránky: - nižší ceny bytů ve srovnání s ČR - absence dominantních a atraktivních stavebních prvků Slabé stránky: - architektonická chudoba sídlišť a jejich pomalá rekultivace - neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení Příležitosti: - rekonstrukce staršího bytového fondu - úbytek nájemních bytů Ohrožení: - technický stav řady bytových domů na hranici životnosti Zlepšení technických, estetických a konstrukčních parametrů bytových domů a snížení jejich energetické náročnosti. Rekonstrukce bude zaměřena na byty i s nižším standardem bydlení (často bez vlastního sociálního zázemí), převážně z druhé poloviny 20. století, které jsou v neuspokojivém technickém stavu. Jejich současný stav kromě nevyhovujících technických a tepelných vlastností rovněž snižuje estetickou hodnotu okolního prostředí. Název zdroj Postupná regenerace bytových domů ve vybrané územní zóně města FN Jessica

43


6.

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Na území zóny je silná koncentrace negativních vlivů (územně-prostorových, komunikačních, bytových i sociálních), které velice omezují její další rozvoj. Z tohoto důvodu jsou žádoucí intervence z IPRM v IOP a především pak synergie s dalšími operačními programy za účelem maximálně možného využití nabízených příležitostí. Využití zdrojů v rámci IOP 5.2 a dalších projektů spolufinancovaných z jiných operačních programů budou mít dopady zejména na následující oblasti identifikované jako kritické pro další rozvoj zóny: Hlavní dopady projektů IPRM Budoucnost Vítkovic -

rekonstrukce zastaralých nebo nevyužitých objektů a ploch rekonstrukce technicky a sociálně neodpovídajících bytových domů vzdělávací a sociální programy pro programy osoby ze skupin ohrožených sociální exkluzí rekonstrukce území pro volnočasové aktivity zlepšování možností pro parkování zlepšování kvality místních komunikací a dvorních částí bytových domů (chodníky, cyklostezky, mobiliář) budování infrastrukturního zázemí pro inovační a výzkumné subjekty obnova technických a kulturních památek a jejich nové začlenění do organismu města

V rámci intervencí IOP 5.2 dojde k rekonstrukci bytových domů, které se dotknou celkem 85 bytových jednotek, bude zregenerováno území o celkové výměře 68.593 m2 (hřiště, komunikační koridory, dvorní části bytových domů, parkovací plochy) a předpokládá se snížení energetických náročností regenerovaných bytových domů o přibližně 24%. Výsledky indikátorů za jednotlivá opatření IPRM Budoucnost Vítkovic jsou uvedeny v následující tabulce, včetně vlastních indikátorů, které vycházejí z podkladů pro jednotlivé projekty uvedených v indikativním seznamu předpokládaných projektů.

44


Tab 6.1

Předpokládané indikátory dle jednotlivých opatření IPRM

TYP INDIKÁTORU Indikátory IOP 5.2 3312 00 Počet regenerovaných bytů 331300 Plocha revitalizovaného území (m2) 331500 Úspora spotřeby energie bytových domů (%) Indikátory jiných OP 075714 Počet organizací, které realizují projekty zaměřené na začleňování příslušníků ohrožených romských lokalit (IOP 3.1b) 075712 Počet nově vzniklých sociálních služeb (IOP 3.1 b) 382161 Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky 07 44 02 Počet podpořených pracovních míst pro vymezené skupiny 07 57 00 Počet nových/inovovaných produktů 07 58 02 Počet subjektů, které realizují projekty v rámci sociální ekonomiky (IOP 3.1 c) 07 41 00 Počet podpořených osob, z toho, klienti služeb, poskytovatelé služeb 07 45 00 Počet podpořených organizací laboratoře technologického materiálového výzkumu (vybudované a zrekonstruované kapacity v m2) počet nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji 410401 Počet zregenerovaných nemovitých kulturních památek (5.1a, 5.1b) 410411 Zvýšení počtu návštěvníků památek a kulturních zařízení (5.1b, 5.1c %) 240100 Plocha revitalizovaného území veřejné zeleně (m2) Indikátory vlastní nové bytové jednotky nízkoprahové centrum dětí a mládeže občansko - právní poradna technické zázemí pro terénní pracovníky klienti azylového režimu ubytování klienti nízkoprahového centra dětí a mládeže (noví) klienti terénní práce (noví) klienti odborného sociálního poradenství (noví) počet připravovaných předškolních dětí

1.1

1.2

2.1

2.2

27720

40873

3.1

OPATŘENÍ 3.2 4.1

4.2

5.1

6.1

7.1

CELKEM 85 68593 24

85 24

2

2

2

2 1

2

1 13

13

3

3

1

1 38

626

664

2

2 200

200

15

15 1

1

80

80 34000

4 1 1 1 15 25 40 30 10

45

34000 4 1 1 1 15 25 40 30 10


TYP INDIKÁTORU

1.1

1.2

2.1

počet doučovaných školních dětí počet hodin přípravy a doučování počet ZŠ oslovených ke spolupráci počet konferencí a workshopů počet měst zapojených do aplikace programu počet konferencí zdravotních sester týmy materiálového výzkumu Administrativní budova technologického centra Víceúčelová výrobní hala Inovační jednotky Plocha revitalizovaného území (m2) Počet rekonstruovaných objektů

2.2

3.1

OPATŘENÍ 3.2 4.1 25 1500 3

4.2

5.1

6.1

16 4 6 10 1 1 11 100000 20

46

7.1

CELKEM 25 1500 3 16 4 6 10 1 1 11 100000 20


6.1

Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách

Na území zóny budou realizovány projekty v rámci romské lokality v oblasti ulice Sirotčí. Regenerace bytových domů v romské lokalitě Jsou zde plánovány investice do obnovy tří bytových domů (celkem 38 dotčených bytových jednotek) o celkových nákladech 62 mil Kč. Tyto projekty budou řešeny v rámci intervence IOP 5.2c) V současnosti v těchto bytových domech žije 94 obyvatel. Bytové domy na tomto území jsou v majetku města a udržitelnost projektů v této oblasti je řešena standardním způsobem formou nájemních smluv s definovanými povinnostmi nájemce a nájemníků Revitalizace veřejných prostranství v romské lokalitě Jsou zde plánovány investice do vybudování víceúčelového hřiště (v celkové hodnotě 3,5 mil Kč a rozloze 2.800 m2) a zlepšení stavu komunikací (chodníky, úpravy dvorních částí atd.) v celkové hodnotě 5,5 mil Kč a rozloze 7.400 m2. Tyto projekty budou řešeny v rámci intervence IOP 5.2c) Majitelem pozemků je město, které je odpovědné za jejich údržbu. Sociální a vzdělávací programy v romské lokalitě V lokalitě je v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic plánováno s několika vzdělávacími, resocializačními, terénními a zaměstnaneckými projekty, hrazenými jak z IOP 3.1, tak OPLZZ a dalších veřejných zdrojů (MPSV ČR, krajský úřad a podobně). Hlavním nositelem projektů v této lokalitě bude občanské sdružení Centrom, které v této oblasti dlouhodobě působí, je partnerem IPRM Budoucnost Vítkovic a v lokalitě má již několik let vlastní pobočku a pracovníky. Sociální a vzdělávací projekty a projekty zaměřené na podporované zaměstnávání budou realizovány z programů: IOP 3.1b)

1 projekt v celkové hodnotě 15 mil Kč (dotace 100%)

IOP 3.1c)

1 projekt v celkové hodnotě 4,5 mil Kč (dotace 90%)

OP LZZ 3.2) 5 projektů v celkové hodnotě 23,848 mil Kč (dotace 100%). Tyto projekty jsou zaměřeny na přípravu těchto sociálních a vzdělávacích programů a jejich aplikaci v lokalitě pro cílové skupiny. Současně Centrom pro zajištění programů a terénní práce připravuje rozšíření provozu pro zajištění udržitelnosti těchto aktivit. Předpokládají se náklady ve výši cca 6 mil Kč ročně, které budou zajištěny z veřejných zdrojů v rámci jednotlivých národních výzev (např. MPSV ČR, krajský úřad atd.). Tento projekt (č. projektu 4.2.1) je popsán v kapitole 15.2. .

47


7.

ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM

Aktivita

OP

1.1.1 Regenerace bytových domů Štramberská 8, 12, 14, 16, 18 1.1.2 Regenerace bytového domu Zengrova 12 1.1.3 Regenerace bytového domu Štramberská 6

IOP 5.2b

1.1.4 Regenerace bytového domu Sirotčí 41A41A,43A

IOP 5.2c

1.1.5 Regenerace bytového domu Sirotčí 74

IOP 5.2c

1.1.6 Regenerace bytového domu Sirotčí 39A 1.2.1 Rozšíření kapacit pro bydlení s doprovodným sociálním programem a souvisejících služeb 2.1.1 Úprava ploch kolem ulice Štramberská 2-18 2.1.2 Veřejné hřiště U Cementárny 2.1.3 Víceúčelové hřiště Sirotčí 2.2.1 Komunikace a chodníky na ulici Zengrova 2.2.2 Rekonstrukce náměstí J. z Poděbrad (etapy 1, 2, 4, 5 a 6) 2.2.3 Parkovací plochy na ulici Mírová 2.2.4 Komunikace a chodníky na ulici Sirotčí 3.1.1 Rozšíření BIC Ostrava 3.2.1 Zřízení jednotky podporovaného zaměstnávání 3.2.2 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (investiční část) 3.2.3 Rozšíření podporovaného zaměstnávání (provozní část) 4.1.1 Vzdělávání dětí z romských komunit 4.1.1 Rozšířený provoz stávajících a nově registr. služeb Centrom 4.1.2 Publikace a aplikace programu bydlení s doprovodným sociálním programem 4.1.3 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách činných v sociálně vyloučených lokalitách 5.1.1 Regionální materiálově technologické výzkumné centrum 5.1.2 Technologické centrum Ostrava 6.1.1 Realizace projektu „Nové Vítkovice“ 6.1.2 Obnova kulturní památky radnice MOb Vítkovice 7.1.1 Obnova lesoparku u ulice U Cementárny

IOP 5.2c

2008

2009

IOP 5.2b IOP 5.2b

2010

2011

2012 x

x x

x x x x

x x

IOP 3.1b IOP 5.2a IOP 5.2a IOP 5.2c IOP 5.2a IOP 5.2a IOP 5.2a IOP 5.2c OPPI OPLZZ 3.2b IOP 3.1c OPLZZ 3.2b OPLZZ 3.2 MPSV, MSK

x x

2013

2014

2015

x

x x

x

x x x x x

x x

x

x

x x

x x x

x x x

x x x

OPLZZ 3.2c

x x

x x

x x x x x x

x

x

x

x

x

x x x x x

x x x

OPLZZ 3.2a OPPI OPPI IOP 5.1b Švýc. fondy OPŽP

x x

48

x x

x

x

x

x

x x x

x

x

x

x

x


8.

FINANČNÍ PLÁN

Finanční plán vychází z indikativního seznamu projektů, který je uveden v příloze dokumentu. Tento indikativní seznam zahrnuje projekty jak pro intervenci IOP 5.2a), 5.2b) a 5.2c), tak pro ostatní tematické operační programy či jiné dotační zdroje. Podrobné informace o jednotlivých projektech jsou uvedeny v projektových listech, které jsou přílohou dokumentu, případně v kapitole 15. Pro informaci uvádíme základní strukturu konstrukce projektů pro jednotlivé intervence: Intervence IOP 5.2a) Celkem se jedná o 5 projektů revitalizace veřejných prostranství v celkové hodnotě 174.013.550,- Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 85%. Intervence IOP 5.2b) Celkem se jedná o 3 projektů regenerace bytových domů v celkové hodnotě 62.201.731,Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 40%. Intervence IOP 5.2c) Jedná se o infrastrukturní projekty (revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů), které budou realizovány v romské lokalitě v okolí ulice Sirotčí. V oblasti revitalizace veřejných prostranství se jedná o 2 projekty v celkové hodnotě 8.175.208,- Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 85%. V oblasti regenerace bytových domů se jedná o 3 projekty v celkové hodnotě 60.872.511,Kč. Nositelem projektů je město. Dotace je ve výši 40%. Intervence IOP 3.1b) Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 15 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 100%. Intervence IOP 3.1c) Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 4,5 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 90%. Intervence OPLZZ 3.2 Celkem se jedná o 5 projektů v celkové hodnotě 23,948 mil Kč. Nositelem projektu je o.s. Centrom. Dotace je ve výši 100%. Intervence OPPI Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 220 mil Kč. Nositelem projektu je společnost Dodávky automatizace spol. s.r.o. Dotace je ve výši 50%. Intervence OPŽP 6.5 Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 15 mil Kč. Nositelem projektu je město. Dotace je ve výši 90%. Intervence „Švýcarské fondy“ Celkem se jedná o 1 projekt v celkové hodnotě 10 mil Kč. Nositelem projektu je město. Dotace je ve výši 85%.

49


Tab 8.1 Finanční plán pro akce IPRM Budoucnost Vítkovic – IOP 5.2 (v Kč) (předpoklad) 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

IOP 5.2a)

0

0

1 393 277

8 502 134

31 216 760

70 215 168

22 100 000

0

133 427 339

IOP 5.2b)

0

0

0

13 336 933

0

4 000 000

0

0

17 336 933

IOP 5.2c)

0

0

0

2 265 320

4 200 000

5 550 000

2 720 000

0

14 735 320

Celkem dotace v rámci intervence IOP 5.2

0

0

1 393 277

24 104 388

35 416 760

79 765 168

24 820 000

0

165 499 592

0

0

562 672

46 048 221

19 638 840

55 840 912

11 380 000

0

133 470 645

DOTAČNÍ ZDROJE

VLASTNÍ ZDROJE Celkem město v rámci intervence IOP 5.2 Celkem soukromé v rámci intervence IOP 5.2 CELKEM INTERVENCE IOP 5.2

0

0

0

1 955 949

70 152 608

55 055 600

135 606 080

50

36 200 000

0

298 970 237


Tab 8.2

Finanční plán pro akce IPRM Budoucnost Vítkovic – operační programy mimo IOP 5.2 (v Kč) 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

7 500 000

0

0

0

15 000 000

2 250 000

0

0

0

0

4 050 000

1 918 000

12 200 000

9 830 000

0

0

23 948 000

DOTAČNÍ ZDROJE IOP 3.1b)

0

IOP 3.1c)

0

OPLZZ

0

7 500 000 1 800 000

OPPI

0

20 000 000

OPŽP

0

0

6 300 000

7 200 000

0

0

0

0

13 500 000

0

8 500 000

0

0

0

0

0

8 500 000

0

21800000

62300000

51368000

29700000

9830000

0

0

174 998 000

Celkem město mimo intervenci IOP 5.2

0

0

2 200 000

800 000

0

0

0

0

3 000 000

Celkem soukromé mimo intervenci IOP 5.2

0

20 200 000

40 250 000

40 000 000

10 000 000

0

0

0

110 450 000

CELKEM MIMO INTERVENCI IOP 5.2

0

42 000 000

104 750 000

92 168 000

39 700 000

9 830 000

0

0

Švýcarské fondy Celkem dotace mimo intervenci IOP 5.2

40 000 000

40 000 000

10 000 000

0

0

0

110 000 000

VLASTNÍ ZDROJE

51

288 448 000


Tab 8.3

Finanční plán pro akce IPRM Budoucnost Vítkovic – všechny operační programy (v Kč) 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

0

21 800 000

63 693 277

75 472 388

65 116 760

89 595 168

24 820 000

0

340 497 593

0

2 762 672

46 848 221

19 638 840

55 840 912

11 380 000

0

0

136 470 645

Celkem soukromé za 20 200 000 všechny OP

40 250 000

40 000 000

10 000 000

0

0

0

0

110 450 000

CELKEM ZA 20 200 000 VŠECHNY OP

64 812 672

150 541 498

105 111 228

24 820 000

0

587 418 238

DOTAČNÍ ZDROJE Celkem dotace za všechny OP VLASTNÍ ZDROJE Celkem město za všechny OP

120 957 672 100 975 168

52


9.

ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM

Příprava IPRM Budoucnost Vítkovic byla zahájena již v roce 2007, kdy byly provedeny první informační akce a jednání s možnými partnery. V této kapitole jsou definovány jednotlivé struktury IPRM, jejich povinnosti a zodpovědnosti v rámci jednotlivých fází IPRM.

9.1

Orgány města

Nejvyšším orgánem, který má rozhodovací a schvalovací funkci je zastupitelstvo města (ZM). ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města (RM). Ta stanovila a schválila náplň a činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly, projednává a schvaluje stanoviska a náměty, usnesení a závěry ŘV IPRM.

9.2

Řídící výbor IPRM (ŘV IPRM)

Status ŘV IPRM -

ŘV IPRM je součástí řídící struktury a managementu IPRM a není součástí organizační struktury města (resp. jeho orgánů).

-

ŘV IPRM řeší přípravu, zpracování a realizaci IPRM.

-

Náplň činnosti ŘV IPRM, jeho úkoly a zodpovědnost je dána prováděcími předpisy Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města, Prováděcím dokumentem IOP a Pravidel pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-2013

-

ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města, rada města stanoví náplň činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly a projednává, schvaluje stanoviska a náměty ŘV IPRM, usnesení a závěry ŘV IPRM.

Činnosti ŘV IPRM v přípravné fázi -

Projednává navržené dílčí části IPRM (vize, cíle, opatření, harmonogram, financování atd.) a doporučuje/nedoporučuje jejich další rozpracování, případně schválení ZM.

-

Organizuje a plánuje veřejná projednávání IPRM, formuluje závěry a posuzuje je v kontextu s konceptem IPRM.

-

Schvaluje konečnou verzi IPRM

Činnosti ŘV IPRM v realizační fázi a monitoringu -

Stanoví hodnotící kritéria vč. jejich váhy pro projekty financované v rámci IPRM

-

Formuluje a vyhlašuje výzvy na předkládání projektů k financování z IPRM

-

Navrhuje projekty, které mohou být začleněny do IPRM

-

Schvaluje projekty financované v rámci IPRM

-

Projekty schválené ŘV IPRM jsou dále schvalovány orgány města k předložení formou žádosti o dotaci na ŘO IOP

53


Složení ŘV IPRM jméno a příjmení Ing. Petr Kajnar Petr Dlabal Mgr. Zuzana Filípková, Ph.D. Mgr. Ivana Nésetová Mgr. Petr Kutěj Ing. Dalibor Madej Vojtěch Mynář Mgr. Lubomír Pospíšil Mgr. Jaroslava Rovňáková Ing. Zdeněk Trejbal RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D Ing. Václav Palička

zastupovaná oblast místní správa místní správa sociální, komunitní sociální, komunitní místní správa místní správa doprava, komunální a bytová sociální místní správa ekonomický rozvoj finanční místní správa

Bc. Kateřina Kajtová

komplexně

Ing. Miroslav Kopečný

regionální správa

9.3

funkce v ŘV předseda ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV člen ŘV tajemník ŘV manažer IPRM – bez hlasovacího práva regionální pracovník MMR (pozorovatel) – bez hlasovacího práva

Pracovní skupiny

Rozhodnutím rady města byly pro řešení IPRM Budoucnost Vítkovic ustanoveny 2 pracovní skupiny. Kompetence pracovních skupin stanoví (ve vztahu k řídícímu výboru IPRM a orgánům města) řídící výbor IPRM. Obě pracovní skupiny se podílely na přípravě dokumentu IPRM a přípravě projektových záměrů. Pracovní skupina A Zaměřena na oblast revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů. jméno a příjmení Petr Dlabal Mgr. Petr Kutěj Bc. Kateřina Kajtová dle výsledků řízení

výběrového

Mgr. Jiří Hudec Mgr. Adam Pavlas Jan Kubík Svatava Köhlerová Ing. Petr Neuman Mgr. Eva Balonová Ing. Helena Bystřická Ing. Sylva Petrlíková Ing. Marek Gavenda

organizace/odbor starosta MOb Vítkovice místostarosta MOb Vítkovice MMO-odbor ekonomického rozvoje

role člena pracovní skupiny iniciátor a konzultant projektů

-

asistent manažera

MMO-odbor ekonomického rozvoje MMO-odbor ekonomického rozvoje ÚMOb Ostrava Vítkovice ÚMOb Ostrava Vítkovice ÚMOb Ostrava Vítkovice MMO-odbor legislativní právní MMO-odbor komunální bytový MMO-odbor investiční RPIC – ViP s.r.o.

54

iniciátor a konzultant projektů manažer IPRM

metodik externího financování metodik externího financování a a

garant stavby metodik ochrany životního prostředí specialista pro oblast bytovou a komunální specialista veřejných zakázek specialista pro oblast bytovou a komunální investiční manažer, garant stavby externí konzultant


Pracovní skupina B Zaměřena na pilotní projekt řešící romskou komunitu ohroženou sociálním vyloučením. jméno a příjmení Bc. Kateřina Kajtová dle výsledků výběrového řízení Petr Dlabal Mgr. Petr Kutěj Mgr. Ivona Šťovíčková Mgr. Vojtěch Curylo Ing. Petra Chromčáková

organizace/odbor MMO-odbor ekonomického rozvoje

manažer IPRM

-

asistent manažera

starosta MOb Vítkovice místostarosta MOb Vítkovice Občanské sdružení S.T.O.P. Charita Ostrava Vzdělávací organizace Petr Otáhal s.r.o.

Mgr. Ivana Nesétová

Centrom o.s.

Bc. Lýdia Poláčková

MMO-odbor zdravotnictví

soc.

věcí

a

Jan Kubík, Svatava Köhlerová

MMO-odbor ekonomického rozvoje ÚMOb Ostrava - Vítkovice ÚMOb Ostrava - Vítkovice

Ing. Petr Neuman

ÚMOb Ostrava - Vítkovice

Mgr. Eva Balonová Ing. Marek Gavenda

MMO-odbor legislativní a právní RPIC – ViP s.r.o.

Mgr. Adam Pavlas

role člena pracovní skupiny

iniciátor a konzultant projektů iniciátor a konzultant projektů iniciátor a konzultant projektů iniciátor a konzultant projektů iniciátor a konzultant projektů koordinátor pilotního projektu řešícího romskou komunitu ohroženou sociálním vyloučením metodik pro oblast pilotního projektu řešícího romskou komunitu ohroženou sociálním vyloučením metodik externího financování garant stavby metodik ochrany životního prostředí specialista pro oblast bytovou a komunální specialista veřejných zakázek externí konzultant

9.1.4 Manažerka IPRM Manažerkou IPRM Budoucnost Vítkovic byla ustanovena Bc. Kateřina Kajtová, která bude odpovědná za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Činnosti manažerky IPRM v přípravná fáze -

Manažerka IPRM je odpovědná za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Zajistí předložení IPRM v termínu a naplnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti

-

V rámci přípravné fáze IPRM je odpovědná předsedovi řídícího výboru, plní úkoly vzešlé z jednání ŘV

-

Zajišťuje veřejné projednání IPRM a další úkoly spojené s komunikací s veřejností a s partnery

-

Vede agendu související s IPRM (dokumenty, zápisy, pozvánky atp.)

-

Zpracovává zprávy do RM a ZM

Činnosti manažerky IPRM v realizační fázi a monitoringu -

V průběhu realizační fáze plní úkoly vzešlé z jednání řídícího výboru

-

Zajišťuje publicitu IPRM a informuje veřejnost a partnery

-

Zodpovídá za harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM

-

Zajišťuje koordinaci přípravy dílčích projektů se žadateli a koordinuje předložení dílčích projektů

-

Vede databázi projektů, které jsou navrhovány k realizaci v rámci IPRM

55


-

Připravuje harmonogram předkládání dílčích projektů vzhledem k alokacím

-

Spolupracuje při návrhu hodnotících kritérií a při výběru projektů

-

Navrhuje nápravu případně zjištěných nedostatků a navrhuje odpovídající řešení zajišťující dosažení cílů IPRM a příslušných dílčích projektů

-

Změny IPRM po schválení ZM předkládá ke schválení ŘO IOP a koordinuje uzavření dodatků ke Smlouvě mezi ŘO IOP a oprávněným statutárním zástupcem města

-

Sleduje realizaci projektů začleněných do IPRM

-

Sleduje plnění indikátorů IPRM (1x za rok)

-

Manažerka IPRM v případě dílčích projektů, předkládaných jinými příjemci než městem a pro jiné operační programy zajistí potvrzení města, že projekt je součástí a v souladu s IPRM.

-

Připravuje monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM.

-

Manažerka IPRM vždy zajišťuje komunikaci s ŘO IOP nebo dalších operačních programů

56


10.

ZAPOJENÍ PARTNERŮ

Partnerství sehrává při zpracování IPRM Budoucnost Vítkovic významnou úlohu. Pod pojmem partneři lze chápat nejen organizace a instituce působící na území města ( partnerské subjekty), ale také širokou veřejnost. V zapojení partnerů – partnerských subjektů i veřejnosti, spatřuje město Ostrava přínos především v samotné integraci, která je nosným pilířem celé myšlenky IPRM. Strategie procesu partnerství je koncipována tak, aby po ukončení realizace IPRM byla naplněna plánovaná očekávání s výsledky a tím bylo dosaženo synergického efektu vložených veřejných a soukromých finančních prostředků. Partnerství lze v rámci IPRM rozdělit do dvou základních fází. Jedná se o fázi přípravnou a realizační. Partnerství bylo v rámci obou fází IPRM naplněno zapojením partnerů do řídících struktur IPRM a to účastí v ŘV IPRM i zapojením v rámci aktivit pracovních skupin.

10.1

Přípravná fáze

V přípravné fázi se partneři-veřejnost podíleli na samotném zpracování IPRM jak při výběru zóny, tak i při definování cílů, opatření a projektů. Veškeré záznamy z jednání, prezenční listiny, pozvánky a další dokumenty dokládající zapojení partnerů a veřejnosti jsou uloženy na Magistrátu města Ostravy u manažerky IPRM Budoucnost Vítkovic. Oslovení klíčových partnerů Vzhledem ke specifickým podmínkám IPRM v IOP a rovněž v důsledku měnících se ustanovení pro přípravu IPRM, byli vhodní partneři oslovování v průběhu roku 2007-2008. Tato jednání probíhala za účelem jednak jejich zapojení do přípravy IPRM v IOP a jednak pro získání projektových námětů, které by v dané oblasti mohl být v rámci IPRM řešeny. Oslovení partneři byli především: -

všechny městské obvody statutárního města Ostravy

-

RPG byty s.r.o.

-

Bytové družstvo Hlubina

-

RPG RE Land s.r.o.

-

občanské sdružení Centrom

-

BIC Ostrava, s.r.o.

-

VŠB-TU

-

Dodávky automatizace spol. s.r.o.

-

Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o.

57


Internetové stránky Na webových stránkách města www.ostrava.cz byl zřízen odkaz, kde jsou umísťovány podkladové materiály a další dokumenty související s přípravou IPRM v IOP. K těmto dokumentům má veřejnost příležitost se průběžně vyjadřovat.

Jednání pracovních skupin Na jednáních pracovních skupin bylo projednáno zejména vymezení zóny IPRM Budoucnost Vítkovic, dále jeho cíle, opatření, aktivity a jednotlivé projektové záměry, které byly zahrnuty do indikativního seznamu. Zápisy z jednání jsou k uloženy u manažerky IPRM.

58


Individuální jednání s partnery a projektové listy Při přípravě IPRM Budoucnost Vítkovic proběhlo několik individuálních jednání s dalšími partnery IPRM (i s těmi, kteří jsou mimo struktury ŘV a pracovních skupin) za účelem seznámení s podstatou IPRM a získání jejich námětů projektů, které by do IPRM měly být zařazeny tak, aby naplňovaly hlavní cíl a specifické cíle IPRM. Na základě těchto jednání byly vhodné projekty zařazeny do indikativního seznamu projektů. Veřejné projednání IPRM Veřejné projednávání IPRM Budoucnost Vítkovic proběhlo ve dvou akcích: Veřejné projednávání na komisi sociální rady města (29.10. 2008), kde byly představeny základní východiska IPRM Budoucnost Vítkovic. Veřejné projednávání s veřejností, které bylo součástí jednání zastupitelstva města dne 26.11. 2008, kde byly projednány zejména cíle, opatření a aktivity IPRM Budoucnost Vítkovic. Na žádném z těchto projednávání nebyly vzneseny zásadní připomínky ke zpracování a záměrům IPRM Budoucnost Vítkovic. Zapojení partnerů do řídících struktur Vzhledem ke specifikaci IPRM v IOP byly do řídících struktur (řídící výbor a pracovní skupiny) zapojeni zejména potenciální předkladatelé projektů do IPRM v IOP, tedy zástupci statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu Vítkovice a občanské sdružení Centrom, které se rovněž zavázalo ke spolupráci v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic formou prohlášení o partnerství (toto prohlášení je uvedeno v příloze).

10.2

Realizační fáze

Příjemci dílčích projektů V této fázi budou hrát významnou úlohu spíše partnerské organizace oproti veřejnosti. Budou se v rámci ŘV podílet na výběru projektů, budou také v roli žadatele, příjemce a realizátora dílčích projektů. Realizace jednotlivých dílčích projektů Městem vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované Řídícím orgánem IOP případně dalších operačních programů Za bezchybnou realizaci dílčích projektů zodpovídá žadatel, tedy příjemce dotace. Za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá statutární město Ostrava. Řízení IPRM V rámci členství v ŘV IPRM se budou partneři podílet na výběru projektových záměrů i na stanovení výběrových kritérií. Dále budou spolurozhodovat a řídit IPRM v rámci kompetencí ŘV IPRM. Monitoring IPRM Monitorování IPRM bude zabezpečovat manažerka IPRM spolu se svým jmenovaným týmem. Manažer IPRM bude připravovat monitorovací zprávy, které následně předloží ke schválení ŘV IPRM, potažmo orgánům města.

59


11.

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

11.1

Nástroje finanční podpory používané městem Ostrava

Statutární město Ostrava nepoužívá při rozhodování o městských investicích do oblasti bydlení nástroje finančního inženýrství v podobě fondu pro oblast rozvoje bydlení. Finanční nástroje (zdroje) rozvoje bydlení, které byly nebo jsou městem využívány, jsou následující: -

-

-

dotační program MMR na rekonstrukci balkónů / lodžií na panelových domech – zde je nutná spoluúčast příjemce dotace, což v případě města je hrazeno přímo z rozpočtu města dotační program MMR na regenerace veřejných ploch a prostranství okolo bytových domů – zde je nutná spoluúčast příjemce dotace což je v případě města hrazeno přímo z rozpočtu města dotační program „PANEL“ – program Státního fondu rozvoje bydlení ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s., na revitalizaci panelových sídlišť, kde druhem podpory může být buď zvýhodněná záruka za úvěr nebo dotace na úhradu úroků.

Dotační programy SFRB na výstavbu nájemních bytů statutární město Ostrava nevyužívá. Fond statutárního města Ostravy na opravy bytových domů již neexistuje.

11.2

Finanční nástroje pro řízení IPRM

Pro realizaci celého IPRM Budoucnost Vítkovic (včetně projektů z jiných operačních programů byla identifikována opatření / aktivity v celkové hodnotě uznatelných nákladů 587 418 238,- Kč. Celkové náklady IPRM-IOP 5.2 jsou vyčísleny na 298 970 237,- Kč. Náklady na realizaci opatření, která mohou být spolufinancována z IOP 5.2 byly vyčísleny na 238 178 973,- Kč, z toho: IOP 5.2a) = 170 473 340 Kč, IOP 5.2b) = 43 342 333,- Kč, IOP 5.2 c)= 24 363 300,- Kč. Dotační zdroje představuji v rámci IOP 5.2 celkem 165 499 592,- K a vlastní zdroje (což představuje finanční spoluúčast města) pak 133 470 645,- Kč. Zároveň je v rámci celého IPRM Budoucnost Vítkovic město nositelem ještě dalších 2 projektů: projekt z OPŽP v celkové hodnotě 15.000.000 Kč (přičemž dotace tvoří 13.500.000 Kč a spoluúčast města 1.500.000 Kč) projekt ze „Švýcarských fondů“ v celkové hodnotě 10.000.000 Kč (přičemž dotace tvoří 8.500.000 Kč a spoluúčast města 1.500.000 Kč) Celková finanční spoluúčast města pro realizaci IPRM Budoucnost Vítkovic tedy představuje 136 470 645,- Kč. Vzhledem k nutnosti financovat projekty v první fázi z vlastních zdrojů se předpokládá, že město bude čerpat úvěry na profinancování jednotlivých projektů.

60


12.

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ

12.1

Výzvy k předkládání projektů a jejich náležitosti

Projekty, které budou součástí indikativního seznamu IPRM i které budou podány prostřednictvím výzvy, budou dále podléhat schvalovacímu procesu. Výzva na předkládání projektů bude vyhlášena ŘV IPRM po schválení IPRM zastupitelstvem města a ŘO IOP. Výzva bude kontinuální do vyčerpání alokací jednotlivých opatření. Hodnocení a schválení projektů bude probíhat dvoukolově. V prvním kole bude hodnocena formální úplnost a přijatelnost projektů, a to zejména ve vztahu k cílům a opatřením IPRM. V rámci druhého kola proběhne hodnocení projektů podle hodnotících kriterií. Vyhlášení výzvy ŘV IPRM je odpovědný za nastavení transparentního systému výběru projektů v souladu s platnou legislativou EU a ČR. Vyhlášení výzvy bude schvalovat ZM. Výzva bude kontinuální, vyhlášení je plánováno cca v květnu 2009. Projekty budou přijímány průběžně, ve vazbě na finanční prostředky. Výzva bude uveřejněna na příslušném odkazu webových stránek města. Formát žádosti Žadatel zpracovává žádost na formuláři Benefit7, který ŘO IOP popisuje v Příručce pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5.2. Žádost bude k dispozici na webových stránkách www.eu-zadost.cz. Žádost se předkládá městu a podepisuje ji statutární zástupce žadatele. K tištěné žádosti budou přiloženy přílohy podle podmínek uvedených ve výzvě města pro předkládání projektů.

12.2

Výběr projektů a jejich hodnocení

Výběr projektů Výběr projektů ve vazbě na splnění výběrových kriterií provádí ŘV IPRM na návrh hodnotící komise, která seřadí projekty podle počtu získaných bodů sestupně a doporučí je ŘV IPRM ke schválení dle výše požadovaných finančních prostředků a prostředků alokovaných na příslušnou výzvu města. Řídící výbor IPRM schválí na svém zasedání seznam projektů doporučených hodnotící komisí k podpoře, případně pořadí náhradních projektů a vše postoupí ke schválení radě města. Rada města Ostravy na svém nejbližším zasedání rozhodne o schválení projektů postoupených ŘV IPRM případně o seznamu projektů náhradních. Po tomto schválení je vybraným žadatelům zasláno Oznámení o výběru projektů a formulář Potvrzení o výběru projektu. Seznam schválených projektů město poskytne ŘO IOP. Pro úvěry čerpané z FN JESSICA předkládá žadatel městu formulář Žádost o potvrzení místní a věcné příslušnosti k IPRM. Zástupce města (zjistí - podle nastavení v IPRM) zjistí, zda regenerace bytového domu ze zvýhodněného úvěru bude realizována v problémové zóně, odpovídá podmínkám stanoveným v IPRM IOP a přispívá k naplňování cílů IPRM a vydá Potvrzení pro žadatele o úvěr z finančního nástroje JESSICA pro Fond rozvoje města, který poskytuje zvýhodněné úvěry v IOP.(viz příloha tohoto dokumentu IPRM). Hodnocení projektů Hodnotící (bodovací) kritéria vytvoří město podle zaměření a cílů IPRM s případným využitím výběrových kritérií příslušné oblasti intervence IOP nebo dalších operačních programů.

61


Tab 12.1

Předpokládaná váhová kritéria hodnocení projektů IPRM v IOP

1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele - Žadatel má zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů - Finanční hodnocení žadatele (bude-li potřeba) 2. Potřeba, relevance projektu - Realizace projektu je v souladu s IPRM - Projekt naplňuje princip partnerství při jeho přípravě a realizaci. - Vazba projektu na jiné aktivity, projekty (synergický efekt)

% z možného počtu bodů max. 10

3. Kvalita projektu - Kritéria je nutné stanovit dle kvantifikovaných cílů dané oblasti intervence - Posouzení kvalitativního přínosu projektu ve srovnání se současnou situací - Udržitelnost projektu po skončení podpory - Reálnost rozpočtu projektu 4. Horizontální kritéria - Realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příležitostí (potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, víry, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace). - Realizace projektu přispěje k naplnění principu udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Celkem

max. 40

max. 40

max. 10

max. 100

Smlouva o partnerství S úspěšnými žadateli uzavře město jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM Smlouvu o partnerství, která bude mimo jiné obsahovat, název a číslo aktivity, opatření a cíle, se kterými je vybraný dílčí projekt v souladu. Dále bude obsahovat přesnou kvantifikaci indikátorů a rozpočet projektu. Přesné znění smlouvy bude připraveno ve spolupráci s právními poradci nejpozději v den vyhlášení příjmu projektů a bude schvalováno ZM souběžně s projekty. Realizace jednotlivých dílčích projektů Vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované ŘO IOP případně dalších operačních programů a předloženy na řídící orgán příslušného operačního programu. Za bezchybnou realizaci a za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá žadatel. Tab 12.2

Pravděpodobná časová realizace procesu výběrů projektů Jednotlivé kroky

Vyhlášení výzvy Hodnocení projektů Výběr projektů (ŘV IPRM) Rozhodnutí ZM o výběru projektů Smlouva o partnerství Celkem trvání procesu od podání žádosti do uzavření smlouvy o partnerství

62

Doba trvání v měsících Kontinuální 3 1 1 1 6


12.3

Střet zájmů při hodnocení, schvalování a administraci projektů v rámci IPRM

Hodnotitelé formálních náležitostí, přijatelnosti, kvality projektu, členové řídícího výboru IPRM a manažer IPRM v případě, že je ŘO IOP vyzve k posouzení změn v projektu jsou povinni podepisovat „Prohlášení o nestrannosti a mlčenlivosti“. Vzor takového prohlášení je přílohou tohoto dokumentu.

13.

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

IPRM Budoucnost Vítkovic byl od začátku přípravy koncipován tak, aby jeho dopady, výstupy a výsledky směřovaly k naplňování horizontálních témat na plánovací období 2007 – 2013. Pro toto období byla v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata: Rovné příležitosti - principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základe pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, veku či sexuální orientace znevýhodněných skupin. Cílem je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a jakékoliv již existující rozdíly je nutné řešit. Základním kritériem pro výběr projektů bude z hlediska rovných příležitostí prokázání, že k výstupům projektu bude umožněn přístup všech složek obyvatelstva, a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva. Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektu na rovné příležitosti. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. Udržitelný rozvoj - ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Princip udržitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, životního prostředí, spotřeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udržitelnému rozvoji. Předkladatelé projektů budou deklarovat vliv jejich projektu na životní prostředí. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti.

63


14.

ANALÝZA RIZIK

Pro hodnocení byla využita 3 bodová stupnice, kde 3 body představují vysokou, 2 body střední a 1 bod nízkou pravděpodobnost výskytu, resp. závažnost dopadu. Významnost rizika je dána součinem těchto dvou hodnot. Podle významnosti jsou rizika rozdělena do 3 skupin: -

1-3 nepředpokládá se výskyt rizika nebo nízká významnost

-

4-6 střední riziko

-

7-9 vysoké riziko

Významnost

Název / Specifikace rizika

Závažnost

Rizika ve fázi přípravy Výskyt

Tab 14.1

RP1. Neoptimální nebo nedostatečný výběr partnerů při přípravě IPRM a jeho aktivit

1

3

3

RP2. Chybné nebo nedostatečné definování zóny IPRM

1

2

2

RP3. Chybné nastavení cílů, priorit a opatření pro řešení IPRM v dané zóně

RP4. Výběr nevhodných aktivit nebo projektů IPRM pro dosažení cílů IPRM

RP5. Nejasné nebo nereálné nastavení časového harmonogramu čerpání zdrojů IPRM

1

2

2

3

3

3

Komentář

Výskyt tohoto rizika byl eliminován zejména zapojením přímých partnerů v rámci oblasti intervencí IOP Zóna byla definována na základě široké diskuse s vedením města , řídícím výborem a na základě kritérií výběru zóny

Opatření k eliminaci

nízká významnost

nízká významnost

3

Cíle, priority a opatření vycházejí ze strategického plánu rozvoje města. a reagují na SWOT analýzu.

nízká významnost

6

Aktivity a projekty byly popsány na základě diskuse a námětů ze strany města a partnerů. Je nicméně možné, že v v následujících fázích (zejména v realizační) se objeví další významné projektové záměry.

Toto riziko je střední. Dopad rizika je spíše v konečném dopadu realizace projektů na indikátory. Při výběru projektů je nutno managementem IPRM sledovat dosahování navrhovaných indikátorů.

6

Finanční harmonogram vychází z fází připravenosti identifikovaných projektových záměrů. Při nastavení finančního harmonogramu se však do značné míry promítají rovněž rozhodovací mechanismy ŘO IOP

Toto riziko je střední. Pro jeho eliminaci je nutné přesně definovat stav příprav jednotlivých projektů, jejich zařazení do jednotlivých výzev. Případné identifikované disproporce nutno prodiskutovat s ŘO IOP před jednotlivými alokacemi na kalendářní rok.

64


RR1. Možná změna města v rámci realizace

priorit

RR2. Nedostatečné vlastní zdroje financování ze strany města

RR3. Nedostatečné vlastní zdroje financování ze strany jiných partnerů – předkladatelů projektů

Významnost

1

2

2

1

2

2

3

3

9

Komentář

Dosavadní strategické plány rozvoje města, ze kterých vychází rovněž IPRM, byly dosud vždy akceptovány vedením. Investiční zdroje města jsou pro realizaci jednotlivých projektů dostatečné, město má dostatečnou rezervu pro financování projektů. Aktivity financované v rámci IPRM jsou založeny na diskusi s partnery. Aktivity IPRM, jejichž nositeli jsou jiné subjekty než město jsou nicméně vystaveny riziku v čase – může dojít ke změně záměrů jednotlivých předkladatelů.


Nepředpokládá dopad rizika významnost.

se významný nebo nízká



Toto riziko ke vysoké. Pro eliminaci těchto rizik je důležitá široká publicita IPRM při vyhlašování výzev a poradenská činnost při přípravě externích projektů ze strany projektového manažera IPRM.


RU1. Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz realizovaných projektů – objektů či zařízení

RU2. Nízká poptávka ze strany uživatelů a cílových skupin u jednotlivých projektů

Významnost

Rizika ve fázi udržitelnosti

Komentář

1

2

2

Většina aktivit navržených v IPRM nepředstavuje riziko provozování, neboť jsou zajištěny provozní prostředky z rozpočtu města nebo partnerů.

1

3

3

Většina aktivit IPRM není nastavena jako komerčně zaměřené projekty.

Závažnost

Tab 14.3

Závažnost


Výskyt

Rizika ve fázi realizace

Výskyt

Tab 14.2

65







15.

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

V rámci definovaných specifických cílů a opatření byly do IPRM zařazeny rovněž opatření, aktivity a projekty, které budou spolufinancovány z jiných operačních programů. Tato opatření byla do IPRM zahrnuta zejména pro to, že jejich řešení bude naplňovat hlavní cíl a specifické cíle IPRM.

15.1

Projekty financované z jiných OP a uvedené v indikativním seznamu

Pro projekty předkládané do IOP 3.1 a OPLZZ, které mají přímou návaznost na řešení problematiky romské lokality (projekty č. 1.2.1, 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3, 4.1.1, 4.2.2 a 4.2.3) a dále pro projekt předkládaný do OPŽP (projekt č. 7.1.1) jsou zpracovány vlastní projektové listy a proto nejsou v této subkapitole uvedeny. Níže uvedené další 2 projekty jsou součástí finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic, ale není k nim zpracován vlastní projektový list. 5.1.2 Technologické centrum Ostrava Cílem tohoto projektu je založení a rozvíjení Vědeckotechnologického parku. Projekt je zaměřen na podporu inovačních aktivit firem spolupracujících zejména v oblasti mechatroniky a využívání alternativních zdrojů energie a rovněž bude poskytovat inkubátorové jednotky pro začínající firmy (11 inkubačních jednotek). Projekt bude realizován mimo vymezenou zónu (Ostrava – Mariánské Hory), nicméně jeho výsledky mají přímé dopady také na rozvoj sousedící zóny pro IPRM Budoucnost Vítkovic. Přepokládaný celkový rozpočet:

220 mil Kč

Předpokládané spolufinancování:

OPPI

Předpokládaný termín realizace:

2009-2012

6.1.2 Obnova kulturní památky radnice MOb Vítkovice Předkladatelem projektu bude městský obvod Vítkovice, resp. statutární město Ostrava. Přepokládaný celkový rozpočet:

10 mil Kč


„Švýcarské fondy“


2010

15.2

Projekty financované z jiných OP a neuvedené v indikativním seznamu

V rámci zóny se připravují také další projekty, které nejsou sice zahrnuty do indikativního seznamu projektů IPRM ani do finančního plánu IPRM Budoucnost Vítkovic, ale mají přímou návaznost na řešení problematiky rozvoje celé zóny a vytvářejí tak synergický efekt. Zároveň jsou součástí dílčích opatření IPRM Budoucnost Vítkovic. Z tohoto důvodu jsou tyto projekty uvedeny v této subkapitole pro informaci. 3.1.1 Rozšíření BIC Ostrava Projekt je zaměřen na vybudování vědeckotechnického parku pro podporu rozvoje inovačních firem, zejména v oblastech hydrauliky, mechatroniky, projekce, vývoje software, energetiky a obnovitelných zdroje energií. Projekt současně řeší problematiku regenerace brownfields – bude se jednat o rekonstrukci chátrající části budovy bývalého ředitelství Vítkovice a.s. Předkladatelem projektu bude společnost BIC Ostrava s.r.o. Přepokládaný celkový rozpočet:

120 mil Kč


OPPI – program Prosperita


2009-2011

66


4.2.1 Rozšířený provoz stávajících a nově registrovaných služeb Centrom Cílem projektu je zajištění udržitelnosti nových programů sociální a terénní péče vyvíjených v rámci IPRM Budoucnost Vítkovic v romské lokalitě. V rámci projektu bude poskytováno odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (provoz speciální mateřinky), sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (bydlení s doprovodným sociálním programem), provoz nízkoprahového centra dětí a mládeže a azylového ubytování. Přepokládaný celkový rozpočet:

30 mil Kč (cca 6 mil Kč / rok)


Kombinace národních zdrojů (MPSV ČR, KÚ MS kraje apod.)


2009-2013

5.1.1 Regionální materiálově technologické výzkumné centrum Cílem tohoto komplexního projektu (který je dělen na několik dílčích podprojektů realizovaných na různých místech v Ostravě) je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru. Hlavními činnostmi budou příprava vysoce čistých materiálů, speciálních slitin, biomedicínských materiálů, vývoj materiálů pro vysokoteplotní aplikace, příprava materiálů progresivními technologiemi práškové metalurgie, příprava a optimalizace magnetických materiálů a permanentních magnetů, vývoj frikčních materiálů, simulace vysokoredukčního tváření a spojitého válcování dlouhých výrobků, vývoj a výzkum vlastností nanokrystalických materiálů na bázi neželezných kovů, jejich slitin a ocelí připravených extrémní plastickou deformací, fyzikální a matematické modelování technologie kování a vlastností dílů pro jadernou energetiku, výzkum struktury a užitných vlastností materiálů, mechanizmů degradace a bezpečnosti při provozním nasazení, příprava nanokompozitních struktur sloužících jako katalyzátory a fotokatalyzátory, příprava nanoplniv na bázi přírodních vrstevnatých materiálů pro využití termoelektrického jevu kompozitu, příprava hybridních organo-inorganických nanostrukturovaných materiálů využitelných jako sorbenty, výzkum pochodů v tekuté fázi probíhajících v reaktorech, majících vliv na užitné vlastnosti materiálů. Předkladatelem projektu bude VŠB – TU Ostrava a Materiálový a metalurgický výzkum s. r. o. Dílčí podprojekt realizovaný v zóně bude pravděpodobně předkládat Materiálový a metalurgický výzkum s. r. o. Přepokládaný celkový rozpočet:

980 mil Kč (z toho cca 200 mil pro podprojekt v rámci zóny)


OPPI, OPVaVPI


2010-2014

6.1.1 Realizace projektu „Nové Vítkovice“ Tento projekt se zaměřuje na regeneraci území tzv. „Dolní Vítkovice“, a jehož realizací má dojít k obnově podstatné části městského obvodu, ve velké většině případů na území již nevyužívaných průmyslových lokalit. Měla by zde vzniknout nová volnočasová a kulturní zařízení, vysokoškolské areály, výzkumné kapacity nebo nové bytové jednotky. Předkladatelem projektu bude společnost Vítkovice a.s. ve spolupráci spolu s dalšími partnery. Vzhledem ke komplexnosti projektu a jeho různých místech realizace není rozpočet tohoto projektu zahrnut do IPRM Budoucnost Vítkovic. Přepokládaný celkový rozpočet:

65 mld Kč


kombinace zdrojů OPPI, OPVaVPI, IOP 5.1, ROP


2009-2015

67


SEZNAM PŘÍLOH IPRM BUDOUCNOST VÍTKOVIC

Příloha 1

Zakreslení zóny – zákres do územního plánu vč. doložky platnosti

Příloha 2

Zakreslení zóny IPRM včetně zóny rozšiřované – zákres do mapy

Příloha 3

Výpis z usnesení (ke schválení IPRM)

Příloha 4

Doklad se stanoviskem příslušného úřadu, dle kterého není požadováno na IPRM zjišťovací řízení nebo oznámení koncepce příslušnému úřadu nebo závěr zjišťovacího řízení nebo dokument SEA

Příloha 4

Indikativní seznam projektů

Příloha 5

Projektové listy

Příloha 6

Vzor Prohlášení o nestrannosti a mlčenlivosti

Příloha 7

Vzor Potvrzení pro žadatele zvýhodněný úvěr z finančního nástroje JESSICA

zastupitelstva

města

ze

dne

Přílohy jsou uvedeny jako samostatný dokument v tištěné i elektronické verzi.

68

dd.mm.

20xx

PŘÍLOHA č. 1 MATERIÁLU ZMO. Žádost k IPRM

Recommend Documents