Příloha č. 1 Dílčí SWOT analýzy

Příloha č. 1 Dílčí SWOT analýzy Seznam zkratek, použitých v dílčích SWOT analýzách zkratka AOPK AZP BAT

BPEJ BRKO

popis Agentura ochrany přírody a krajiny agrochemické zkoušení půd nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques) - nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení nebo k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí. bonitovaná půdně ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad

BRO

biologicky rozložitelný odpad

CNG

stlačený zemní plyn (compressed natural gas)

ČR DVPP

Česká republika další vzdělávání pedagogických pracovníků

program systému environmentálního řízení a auditu (Eco Management and Audit Scheme) EPBD nařízení o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive) Program zaměstnanosti pro příslušníky přistěhovaleckých komunit (Employment of People ESF - EPIC from Immigrant Communities) v rámci Evropského sociálního programu. EU Evropská Unie EMAS

EV EVVO KPP KPÚ

environmentální výchova environmentální vzdělávání, výchova a osvěta komplexní průzkum půd komplexní pozemková úprava

CHKO

chráněná krajinná oblast

ISNKO LHP

Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady lesní hospodářský plán

LPIS MHD

Registr půdy (land parcel information system) městská hromadná doprava

MSK

Moravskoslezský kraj

MŠ

mateřská škola

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

MZe

Ministerstvo zemědělství

NNO

nestátní nezisková organizace

OP ŽP

Operační program Životní prostředí

OZE

obnovitelné zdroje energie

PM10

tzv. polétavý prach. Jedná se o atmosférický aerosol - soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic. Z hlediska zdravotního působení na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMx (Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než x mikrometrů. Běžně se rozlišují PM10, PM2,5 a PM1,0.

POH

Plán odpadového hospodářství

PO

Povodí Odry

PRK

Plán rozvoje kraje

PRV

Program rozvoje venkova

PÚ

Pozemkový úřad 1

zkratka SAPS SFŽP SO2 SRK

popis jednotná platba za plochu (single area payment scheme) Státní fond životního prostředí oxid siřičitý Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020

SŠ

střední škola

ÚP

územní plán

ÚSES VHS VZCHÚ

územní systém ekologické stability vodohospodářská soustava velkoplošná zvláště chráněné území

ZEVO

zařízení na energetické využití odpadu

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ZŠ

základní škola

ZP

zemní plyn

ŽP

životní prostředí

2

Dílčí SWOT analýzy Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Všechny sledované stacionární zdroje dodržují nejenom legislativou stanovené emisní limity nebo plány snižování emisí, ale i zpřísněné emisní limity a emisní stropy.

 Na území kraje dochází k plošnému překračování imisních limitů pro ochranu zdraví pro suspendované částice frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon.

 V důsledku realizovaných opatření klesá podíl velkých průmyslových a energetických zdrojů na celkových emisích znečišťujících látek.  Plnění programu je ročně kontrolováno formou situační zprávy popisující kvalitu ovzduší a emisní situaci v kraji.  Nedochází k překračování krajských emisních stropů.

 Současné právní normy neumožňují účinnou regulaci emisí z malých zdrojů určených pro individuální vytápění domácností.  Z území Moravskoslezského kraje se vypouští do ovzduší cca 30 % republikových emisí oxidu uhelnatého.  Moravskoslezský kraj patří mezi tři největší producenty emisí tuhých znečišťujících látek a SO2 z celé České republiky.

 Významný podíl emisí základních znečišťujících látek je emitován z několika zařízení povolovaných v režimu zákona o integrované prevenci.

 Lokálně jsou překračovány imisní limity pro benzen a oxid dusičitý.

 Jsou podporovány projekty zaměřené na snižování emisí z individuálního vytápění domácností (lokální topeniště).

 V celkovém množství emisí roste podíl obtížně regulovatelných malých zdrojů znečišťování ovzduší.

 Provozovatelům žádajícím o podporu z OP ŽP na projekty ke snižování emisí je poskytována maximální možná administrativní součinnost. Příležitosti

Hrozby

 Důslednou aplikací zákona o integrované prevenci a evropské směrnice o průmyslových emisích se podaří přimět provozovatele ke snížení emisí minimálně na úroveň spojenou s aplikací BAT.

 Opatření vedoucí ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) budou v důsledku výjimek udělených spalovacím zdrojům realizovány až k roku 2020.

 Nový zákon o ochraně ovzduší umožní lépe kontrolovat a usměrňovat významné zdroje nespadající pod dikci zákona o integrované prevenci (malé zdroje, doprava).

 Ani aplikací nástrojů v novém zákoně o ochraně ovzduší se nepodaří dosáhnout snížení emisí z individuálního vytápění domácností.  Obyvatelstvo bude jako zdroj energie pro vytápění preferovat tuhá paliva před dražším zemním plynem nebo elektřinou.

 Dotační programy na snižování energetické náročnosti budov povedou k úspoře paliv a tím i emisí ze spalovacích zdrojů.

 Přísná pravidla povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší a zpřísňování podmínek provozu stávajících zdrojů povede k zastavení rozvoje Moravskoslezského kraje.

 Zjednodušením pravidel pro poskytování dotací z OP ŽP se výrazně zvýší počet realizovaných opatření ke snižování emisí do ovzduší.  Podaří se stanovit stejné emisní limity pro provoz zdrojů na polské i české straně.

 Nepodaří se prosadit srovnatelné zásady ochrany ovzduší i v polském příhraničí, což povede k navyšování negativních vlivů polských zdrojů na kvalitu ovzduší v České republice.

 Vyhlášením nízkoemisních zón se sníží emise z dopravy v intravilánech měst.

3

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Daří se realizovat opatření ke zlepšení kvality ovzduší založená na zpřísňování emisních limitů a podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší.

 Aglomerace Moravskoslezský kraj patří v rámci ČR mezi nejvíce znečištěné území a přes všechna přijatá a realizovaná opatření dochází na jeho území k plošnému překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí u suspendovaných částic velikostní frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon.

 Mezi priority programu patří také podpora projektů zaměřených na snižování emisí z plošných a liniových zdrojů.  Aktualizovaný program (2012) obsahuje další sadu opatření zaměřených na zlepšení kvality ovzduší.

 Současná legislativa neumožňuje účinně snížit negativní ovlivnění kvality ovzduší emisemi z automobilové dopravy a lokálních topenišť.

 Indikátory plnění cílů programu jsou průběžně vyhodnocovány v roční situační zprávě o kvalitě ovzduší a emisní situaci v kraji.

 Stávající opatření v oblasti ochrany ovzduší u středních, velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů emisí nejsou účinná do té míry, aby celoročně zajistila kvalitu ovzduší pod hodnotami platných imisních limitů.

 S provozovateli významných zdrojů jsou uzavírány dobrovolné dohody zaměřené na zmírnění jejich negativního vlivu na kvalitu ovzduší.

 Nelze regulovat dálkový transport znečištění, který může kvalitu ovzduší za určitých situací významně ovlivnit.

Příležitosti

Hrozby

 Aplikace všech navrhovaných opatření ke snižování emisí umožní minimalizovat velikost plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Moravskoslezského kraje.  Nový zákon o ochraně ovzduší umožní lépe řídit kvalitu ovzduší.  Nové projekty monitoringu kvality ovzduší umožní přesněji identifikovat původce znečištění.  Podaří se rozšířit dobrovolné dohody o snižování negativních vlivů na kvalitu ovzduší na další podniky v Moravskoslezském kraji.  Podaří se modernizovat průmyslové podniky podle zpřísněných emisních limitů uvedených v integrovaných povoleních a dokumentech o nejlepších dostupných technikách.  Zjednodušením pravidel pro poskytování dotací z OP ŽP se výrazně zvýší počet realizovaných opatření v Prioritní ose 2.  Sjednocení podmínek pro provoz zdrojů na polské i české straně povede ke zlepšení kvality ovzduší v celé Slezské pánvi.  Zavedením nízkoemisních zón dojde ke zlepšení kvality ovzduší v hustě obydlených oblastech.

 Velká administrativní zátěž a časově náročná správní řízení nebudou motivovat provozovatele k realizaci environmentálně příznivých projektů.  Kvalitu ovzduší v kraji bude nadále ovlivňovat dálkový transport znečišťujících látek z ostatních krajů i zahraničí.  Problémy s transparentností dotačních programů povedou k omezení finanční podpory projektů zaměřených na zlepšení kvality ovzduší.  Nepodaří se stanovit stejné podmínky pro provoz zdrojů na polské i české straně Slezské pánve.  Urbanistické členění měst a obcí v kraji neumožní zavést nízkoemisní zóny ve všech dopravou nadlimitně zatížených oblastech.

4

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (odpady skupiny 1-19) Silné stránky

Slabé stránky

 Nevhodné využívání některých certifikovaných  Plnění většiny ukazatelů a cílů POH MSK. výrobků mimo režim zákona o odpadech.  Nakládání s odpady dle zákona o odpadech  Vědomé zneužívání některých nedostatků  Pokles celkové produkce odpadů o 24 % mezi legislativy a neprovázanosti s předpisy v oblasti lety 2004-2011. výrobků některými podnikatelskými subjekty.  Pokles produkce nebezpečných odpadů.  Nezavedení jednoznačných pravidel v oblastech  Výrazný nárůst využívání průmyslových odpadů přechodu odpad - neodpad, vedlejší produkt. mimo režim odpadů.  Možnost energetického využívání a odstraňování nebezpečných odpadů ve spalovně nebezpečného odpadu v Ostravě.  Výrazné snížení celkového skládkování odpadů  Možnost využívání části vhodných inertních odpadů pro rekultivace postiženého území po těžbě černého uhlí.  Rozvinutý systém zpětných odběrů a jejich využívání jako druhotné suroviny (pneumatiky, vyjeté oleje, elektrozařízení, akumulátory).  Dostatečné kapacita zařízení pro nakládání s autovraky.  Snížení skládkování stavebních a demoličních odpadů.  Uvědomělé nakládání s průmyslovými odpady ze strany podnikatelských subjektů (ISO certifikace). Příležitosti

Hrozby

 Další uplatnění odpadů jako certifikovaných výrobků v průmyslu.  Realizace nových koncových technologií na zpracování odpadů na výrobky.

 Nezvládnutí nastavení poplatků za skládkování tak, aby splnily účel tlaku na snížení skládkování a podporu využívání odpadů a nedošlo k efektu zvýšení počtu černých skládek a neúměrnému zatížení firem.  Naplnění kapacity skládek v kraji.

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (odpady skupiny 20) Silné stránky

Slabé stránky

 Plnění většiny ukazatelů a cílů POH MSK.  Nárůst separace komunálních odpadů za období od zpracování POH kraje.  Nastartování procesu výstavby ZEVO v kraji k řešení plnění požadavku na snížení skládkování BRKO.  Nárůst separace a materiálového využívání BRO (odpady z údržby zeleně).  Nakládání s odpady na standartní úrovni v souladu se zákonem.  Dobře vybavená sběrná síť pro využitelné složky komunálního odpadu.

5

 Přetrvávající skládkování směsného komunálního odpadu.  Neplnění ukazatele POH na snížení skládkování BRKO pro rok 2010 a 2013.  Pozdržení realizace výstavby ZEVO.  Nedostatečná kapacita ZEVO „Barbora“ pro veškerou produkci materiálově nevyužitelného KO (včetně objemných odpadů), ale energeticky využitelného odpadu v rámci celého MSK.  Nedostatečná separace a materiálové využití složek KO v některých oblastech kraje.  Nedostatečná separace a využívání využitelných

biologicky rozložitelných odpadů v některých  Zavedení celoplošného systému na zpětný odběr oblastech MSK. výrobků a s tím související pokles produkce nebezpečných odpadů.  Nedostatečná kapacita zpracovatelských kapacit  Nárůst kapacity, počtu a vybavení sběrnými dvory na zpracování separovaných složek odpadů nebo jako základního prostředku pro separaci druhotných surovin v MSK. nebezpečných a objemných a dalších  Stanovení ISNKO pouze pro dodavatele odpadu komunálních odpadů. pro ZEVO. Příležitosti

Hrozby

 Vybudování dalšího ZEVO na území MSK popř. intenzifikace stávajícího projektu.  Navýšit separaci využitelných složek KO v kraji.

 Nerealizace výstavby kapacit ZEVO.  Naplnění kapacity skládek v kraji.  Růst cen za nakládání s odpady vlivem stanovení vysokého poplatku za skládkování.  Nesprávně pojaté a realizovaný integrovaný systém pro nakládání s KO.  Nerealizace koncových zařízení, které by byly schopny zpracovat vytříděné odpady na výrobky.  Nezvládnutí nastavení poplatků za skládkování tak, aby splnily účel tlaku na snížení skládkování a podporu využívání odpadů a nedošlo k efektu zvýšení počtu černých skládek a neúměrnému zatížení občanů.  Nepochopení nutnosti odklonu materiálově nevyužitelných odpadů zejména z komunální sféry od skládkování směrem k energetickému využívání (spalování) ze strany veřejnosti.  Nejednotný výklad legislativy mezi jednotlivými kraji, rozdílné zájmy.

 Zajistit separaci a využívání využitelných BRO na celém území kraje.  Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území MSK.  Vybudování integrovaného systému nakládání s komunálními odpady s možností stabilizace ekonomiky nakládání s odpady.  Dobudovat síť zařízení pro využívání komunálních odpadů.  Vybudování kapacitní linky na dotřiďování separovaných složek.

6

Plán oblasti povodí Odry Silné stránky

Slabé stránky

 Existence vodohospodářské soustavy povodí Odry (VHS PO), údolních nádrží včetně soustavných úprav páteřních vodních toků, které se vějířovitě stékají v Ostravské pánvi – vliv na odtokové poměry, na zásobování vodou.

 Mimořádně silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi prostřednictvím působení průmyslu (odběry a vypouštění vod, důlní vlivy) – negativní vliv na odtokové poměry, na zásobování vodou, na povodňovou ochranu, na jakost vod.

 Usnesení vlády ČR pro opatření proti povodním v povodí horní Opavy – vliv na povodňovou ochranu, na vodní režim krajiny.  Zajištění odvádění a čištění odpadních vod od 81 % obyvatel, což je zhruba na úrovni průměru v ČR (81,9 %) - pozitivní vliv na jakost vod.  Zajištění zásobování vodou z povrchových zdrojů centrálním systémem Ostravského oblastního vodovou (OOV), který je napojen na vodárenské nádrže VHS PO se zabezpečeností dodávky pitné vody 99,7 % pro obyvatelstvo (podíl obyvatel zásobovaných vodou je 99 %, což je nad republikovým průměrem - 93 %) – pozitivní vliv na zásobování vodou.  Vysoký podíl lesnatosti, trvale travních porostů – pozitivní vliv na vodní režim krajiny.

 Vysoká hustota obyvatel a centralizace lidských sídel do Ostravsko-karvinské aglomerace – negativní vliv na povodňovou ochranu a na jakost vod.  Vysoká rozkolísanost průtoků – negativní vliv na průtokový režim.  Sklonové poměry (vysoké sklony) – negativní vliv na odtokové poměry.  Charakter geologického podloží (karpatský flyš v Beskydech) – negativní vliv na odtokové poměry.  Nadměrný chod splavenin, zejména v Beskydech – negativní vliv na odtokové poměry, na povodňovou ochranu.

 Neupravené údolní nivy dvou největších vodních toků Odry a Opavy s jejich přirozeným tlumícím účinkem na velké vody, od soutoku s Petrůvkou platí i pro Olši – pozitivní vliv na odtokové poměry.

 Přirozená dispozice pohoří (Beskydy a Jeseníky) vůči převažujícímu povětrnostnímu proudění znamená vznik „návětrného efektu“ a z toho plynoucí spad extrémních srážek – negativní vliv na odtokové poměry, na povodňovou ochranu.

 Neexistence významnějších tzv. suchých oblastí – pozitivní vliv na vodní režim krajiny.

 Nízké a mělké zásoby podzemních vod negativní vliv na zásobování vodou.

 Zajištění zásobování průmyslu z údolních nádrží VHS PO se zabezpečeností dodávky 97,5 % pozitivní vliv na zásobování vodou.

 Nedodržování minimálních zůstatkových průtoků pod místy užívání vod (zejména u malých vodních elektráren) – negativní vliv na průtokový režim.

 Nadlepšování průtoků v řekách pod nádržemi VHS PO s umožněním odběru vody pro průmysl pozitivní vliv na zásobování vodou.  Zajištění monitoringu jakosti vod - pozitivní vliv na jakost vod.  Úprava významných vodních toků přes intravilány obcí a měst kraje – vliv na povodňovou ochranu  Stabilní zdroj příjmů vodního hospodářství – zpoplatněné odběry vody a výroba elektrické energie – vliv na provoz, údržbu a obnovu vodních děl  Existující koncepce vodního hospodářství – Plán oblasti povodí, Program rozvoje vodovodů a kanalizací – pozitivní vliv na řízení vodního hospodářství

7

 Hájení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod – pozitivní vliv na zásobování vodou, na odtokové poměry, na vodní režim krajiny v souvislosti s klimatickou změnou. Příležitosti

Hrozby

 Využít dotačních titulů pro zlepšení vodohospodářské infrastruktury, pro investice do ochrany před povodněmi, do revitalizace toků.

 Negativní účinek povodní či sucha.

 Snížením vnosu znečištění do povrchových a podzemních vod dosáhnout jejich dobrého stavu.

 Vysoké náklady na bezpečnost, údržbu a provoz vodních děl.

 Vliv hlubinné těžby černého uhlí na odtokové poměry.

 Posilovat diverzifikaci vodních zdrojů.  Vznik nových spotřebišť v souvislosti s odezníváním ekonomické krize – obnovení průmyslové výroby, rozvoj developerských aktivit.  Výstavbou rybích přechodů je možno zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy.

 Vodohospodářská infrastruktura (vodovody, vodojemy, úpravny vody, kanalizace, ČOV) – problematika její obnovy, také s ohledem na typ vlastnictví.  Havarijní znečištění vod.  Nesplnění požadavků na čištění městských odpadních vod.  Mimořádné nebo krizové situace v zásobování vodou.

 Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod.  Komplexní pozemkové úpravy s vlivem na vodní režim krajiny.

8

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Hustá vodovodní i kanalizační síť (vysoké procento obyvatel Moravskoslezského kraje napojených na vodovodní a kanalizační síť).  Zvyšování kvality života, zlepšení zdraví a snížení zdravotních rizik obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci.  Postupné zvyšování ochrany vodních zdrojů (podzemní i povrchové zdroje vod).  Kvalita vod u zdrojů hromadného zásobování vyhovuje vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb.  Z hlediska potřeby vody a stávající bilance nedochází k nárůstu spotřeby, spíše ke snižování či stagnaci.  Vodní přebytky jsou distribuovány do Olomouckého kraje i Polské republiky.  Postupné snižování úniku škodlivých a znečišťujících látek do přírody (fosfor, dusík, aj.)  Likvidace odpadních vod probíhá v souladu s platnou legislativou.  Existence dostatečného množství zdrojů pro nouzové zásobování pitnou i užitkovou vodou v kraji.

 Finanční a investiční náročnost výstavby vodovodních a kanalizačních sítí (ČOV, stoková síť).  Zastaralost části kanalizační a vodovodní sítě, mnohdy za hranici své životnosti, zvyšující riziko havárie – nutná rekonstrukce.  Dočasný negativní dopad obnovy a výstavby vodovodních či kanalizačních sítí na životní prostředí (znečištění ovzduší zplodinami ze spalovacích motorů těžkých strojů a nákladní dopravy, fyzické i estetické narušení krajiny, hluk, omezení provozu, prašnost, zápach, úkapy strojů, možné narušení spodních vod a pramenů).  Znehodnocení pozemků, pod kterými vede kanalizace či vodovod.  Negativní důsledky častých havárií – např. ztráty vody převyšující úroveň nejvyspělejších států EU, u kanalizací negativní dopady na spodní vody.  Po vybudování vodovodů a kanalizaci dochází ke zvýšení finanční zátěže pro odběratele nutnost platit vodné a stočné.

Příležitosti

Hrozby

 Podpora výstavby a instalace lokálních, soukromých či domácích ČOV (v oblastech, kde by nebylo technicky nebo ekonomicky efektivní vést kanalizaci.  Možnost zisku významných finančních prostředků z případné nové výzvy v oblasti podpory výstavby vodovodů a kanalizací či jejich případné rekonstrukce a obnovy.  Možnost intenzivnějšího využívání kalů z ČOV v zemědělství a v energetice.  Další zlepšení stavu životního prostředí (povrchové i podzemní vody) v důsledku rozšíření sítí vodovodů a kanalizací.  Připravovaná novela zákona o vodovodech a kanalizacích (účinnost od 1. 1. 2014) – např. řešení problematiky srážkových vod.  Poučení se a využití zkušeností z předchozích dotačních období (2004–2006, 2007–2013) ze strany investorů – měst a obcí.  Zvýšení počtu obyvatel Moravskoslezského kraje připojených na vodovody pro veřejnou potřebu (na 99%) a na veřejnou kanalizaci (na 81,4 %) do roku 2020 (podle SRK).

 Nejistota ohledně forem a rozsahu v oblasti podpory výstavby a obnova vodovodních a kanalizačních sítí v programovém období 2014 – 2020.  Hrozba nezískání finanční podpory na výstavbu či rozšíření vodovodu či kanalizace pro města a obce.  Složitý dotační systém a jeho administrativní náročnost (hlavně pro menší obce).  Relativně kratší životnost lokálních, soukromých či domácích ČOV v porovnání s konvenčními.  Připravovaná novela zákona o vodovodech a kanalizacích (účinnost od 1. 1. 2014) – rozšíření povinnosti platit stočné.  Zvyšování vodného a stočného.  Riziko problémů s provozovateli ČOV v případě jejich převodu do soukromého vlastnictví.  Častější výskyty extrémních klimatických jevů (sucha, povodně, aj.) – např. ohrožení vydatnosti vodních zdrojů.  Nedostatečná protipovodňová opatření ohrožení ČOV při povodních.

9

 Snížení ztrát vody a předcházení vzniku havárií prostřednictvím urychlení obnovy a rekonstrukcí zastaralých a poruchových sítí.  Připravovaná realizace protipovodňových opatření - snížení ohrožení ČOV při povodních.

10

Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká úroveň zasíťování ZP.

 Špatná kvalita ovzduší na většině území (spalování nekvalitních paliv, neefektivní využívání energie, průmysl včetně energetiky, chybějící obchvaty obcí).

 Územní rezerva pro výstavbu zdroje pro výrobu energie z jádra.  Vysoká míra centralizace zásobování teplem  Spolehlivost zajištění dodávek energie.  Technicky zvládnuté technologie pro výrobu a užití energie (kogenerační jednotky, bioplynové stanice, CNG pohony).  Do značné míry energetická soběstačnost.

 Návrat ke spalování nekvalitních tuhých paliv a odpadu v lokálních topeništích.  Nízká úroveň alternativních pohonů v MHD a veřejném i soukromém sektoru.  Vysoká spotřeba energie vlivem velké koncentrace a druhu průmyslové výroby.  Zastaralost některých zdrojů pro výrobu energie.  Omezený potenciál využití některých OZE (vodní a větrná energie).

Příležitosti

Hrozby

 Rozvoj a rekonstrukce energetických zdrojů s cílem zvýšení efektivnosti využívání energie a vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší (nízko emisní a bez emisní zdroje, při výrobě elektrické energie vždy maximální využití vyrobeného tepla atd.).

 Neexistence vhodných podpůrných nástrojů – dotačních titulů.

 Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší (alternativní pohony v MHD a veřejném i soukromém sektoru, obchvaty obcí).

 Nedostupnost biomasy pro výrobu energie v lokálních zdrojích vlivem masivního využívání biomasy ve velkých zdrojích pro výrobu energie.  Malý rozvoj OZE vlivem nedostatku finančních prostředků.

 Zvýšení podílu vhodných () druhů OZE na výrobě energie - pozitivní vliv na životní prostředí, především ovzduší.  Snížení energetické náročnosti (aplikace směrnice EU č.31/2010/ES – EPBD II výstavba v nízkoenergetickém a pasivním standardu).  Energetické využívání odpadů ve velkých kogeneračních zdrojích.  Potenciál lesní biomasy a pěstování rychle rostoucích dřevin.

 Vysoká investiční náročnost některých navržených opatření.  Nižší ekonomický růstu kraje.  Ne realizace úspor energie vlivem nedostatku finančních prostředků.  Pokračující substituce využívání ekologicky vhodných paliv za nekvalitní tuhá paliva a odpady v důsledku zhoršení ekonomické situace spotřebitelů (obyvatelstva).  Vývoj legislativní podpory.  Dobrovolné respektování navržené strategie u některých spotřebitelských skupin.

 Zvýšení zaměstnanosti v zemědělských oblastech v důsledku většího využívání biomasy  Zvýšení produkce výrobků a technologií (kotlů na biomasu, techniky pro zemědělce, CNG pohonů, solární systémy, bioplynové stanice atd.).

11

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká diverzita typů krajiny, biotopů a relativně vysoké zastoupení ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů.

 Rostoucí urbanizace a fragmentace krajiny snižuje zastoupení cenných biotopů a druhů.  Nedostatek finančních prostředků na péči o lokality soustavy Natura 2000 a zvláště chráněná území.

 Existence rozsáhlých a významných území se zachovalou a územně chráněnou přírodou a krajinou (zejména masív Jeseníků a Beskyd, přírodní parky).

 Nedostatečná reprezentativnost a kvalita sítě lokalit Natura 2000 a zvláště chráněných území.

 Provádění péče a managementu o významné druhy rostlin a živočichů a jejich biotopy v chráněných územích.

 Nedostatečná realizace a zajištění funkčnosti prvků ÚSES a migrační prostupnosti krajiny.

 Solidní znalost výskytu významných druhů rostlin a živočichů na území kraje - existence aktuálních inventarizačních průzkumů a plánů péče o chráněná území.  Rostoucí počet moderních produktů interpretace přírodního dědictví pro veřejnost (zvýšený počet naučných stezek, informačních panelů a publikací o přírodě a krajině MSK).  Zkušenosti s likvidací invazních druhů rostlin (např. projekt likvidace křídlatky v povodí Morávky).

 Rozdílná a místy nedostatečná kvalita ochrany krajinného rázu v jednotlivých obcích (uplatňování regulativů ochrany krajinného rázu v ÚP).  Významně změněná druhová skladba lesů ve prospěch stanovištně nepůvodních smrkových kultur.  Vysoký podíl meliorovaných a zpevněných ploch a snížená retenční funkce krajiny.  Nízké zastoupení ekologicky stabilizačních ploch v industriálně a zemědělsky využívané krajině.

 V porovnání v rámci ČR relativně dobrý zdravotní stav lesních ekosystémů – existence dotačního programu na podporu přeměn smrkových kultur v lesích menších vlastníků.  Existence stanic pro záchranu volně žijících živočichů na území kraje.  Trend rostoucího zatravnění orné půdy.  Trend rostoucího zastoupení ekologických forem hospodaření na zemědělské půdě.  Existence odborného zázemí pro ochranu přírody a krajiny v kraji (univerzitní pracoviště, AOPK, muzea, zkušené soukromé subjekty) a dostatek nevládních zájmových sdružení, věnujících se ochraně přírody a krajiny.

 Existence významných sídelních center v blízkosti chráněných území – tlak na zástavbu a rekreační využívání chráněných území.  Existence některých významných rekreačních atrakcí v bezprostřední blízkosti ochranářsky významných fenoménů a jejich možné ohrožení.  Vysoká míra fragmentace říčních ekosystémů příčnými bariérami (jezy, přehrady).  Relativně vysoká eutrofizace povrchových vod sloučeninami fosforu – změny druhového složení společenstev.  Vysoké škody zvěře na lesních porostech.  Nedostatečný systém pravidelného, systematického monitoringu stavu druhů a jejich společenstev na území kraje.  Chybějící databáze sledování kumulativních vlivů při hodnocení vlivů záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (chybějící sumarizace záborů biotopů).  Opětovný nárůst objemu průmyslových hnojiv a pesticidů používaných v zemědělství.  Místy nesoulad mezi požadavky státní správy lesů, vlastníků lesů a orgánů ochrany přírody (např. sanace klečových porostů, pastva na lesních pozemcích, ponechávání dřevní hmoty v lesích).

12

Příležitosti

Hrozby

 Postupná realizace a zlepšování funkčnosti prvků ÚSES, zvyšování zastoupení ekologicky hodnotných prvků v krajině (remízy, aleje, solitérní stromy, drobné mokřady apod.).

 Rostoucí fragmentace a zástavba volné krajiny a chráněných území.

 Možnosti čerpání finančních prostředků z dotačních programů na ochranu přírody a krajiny (fondy Evropské unie, MŽP, MZe, SFŽP aj.).  Na základě analýzy stávajícího stavu navržení a realizování reprezentativní sítě zvláště chráněných území, lokalit Natura 2000 a přírodních parků na území kraje.

 Možné zhoršení stavu významných druhů a jejich biotopů v chráněných územích v případě snížení objemu dotačních prostředků na péči o lokality.  Ohrožení až degradace zachovalého krajinného rázu některých lokalit rostoucí urbanizací a realizací nevhodných staveb.  Pokračování snižování přirozené druhové rozmanitosti v krajině, ohrožení výskytu některých vzácných druhů na území kraje.

 Průběžné aktualizování a doplňování inventarizačních průzkumů a plánů péče o chráněná území a sledování úspěšnosti péče o konkrétní lokality a druhy.  Udržování a zlepšování stavu chráněných území prováděním managementu dle schválených plánů péče.  Postupná revitalizace devastovaných území a brownfields.  Připravit a realizovat záchranné programy konkrétních ohrožených druhů.  Výchova a osvěta veřejnosti ve vztahu k ochraně přírody a krajiny.  Využití komplexních pozemkových úprav a územně-plánovacích dokumentací pro podporu hodnot přírody a krajiny.  Průběžné udržování aktuálních znalostí o výskytu významných druhů rostlin a živočichů na území kraje.  Postupná revitalizace vodních toků a niv jako podklad pro stabilizaci přirozené biodiverzity, krajinářských i retenčních funkcí krajiny (alternativní protipovodňová opatření).

 Ohrožení přírody intenzivní či nevhodně lokalizovanou návštěvností a doprovodnou infrastrukturou.  Možné šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit.  Případné otevírání nových ložisek nerostných surovin v cenných lokalitách z hlediska ochrany přírody a krajiny.  Nevhodně či nedostatečně prováděná péče o chráněná území či konkrétní druhy z důvodu chybějícího monitoringu dopadu realizace managementových opatření (sledování úspěšnosti péče o lokality a druhy).  Zalesňování pozemků cenných z hlediska ochrany přírody a krajiny.  Riziko setrvale vysokých stavů zvěře a vysokých škod na lesních ekosystémech.  Případná postupující intenzifikace zemědělství může zvýraznit stávající negativní trend úbytku přirozené biodiverzity v zemědělské krajině.  Transport toxických či jinak nebezpečných látek z průmyslu a zemědělství do vodních ekosystémů a dalších složek krajiny.

 Výstavba rybích přechodů a alternativních typů příčných objektů v tocích jako prostředek ke snížení fragmentace a neprůchodnosti vodních toků.

 Nevhodná údržba vodních toků či nevhodně situovaná a realizovaná protipovodňová opatření.

 Rostoucí zastoupení ekologických způsobů zemědělského hospodaření.

 Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitních výskytů hmyzích škůdců.

 Příprava a realizace LHP obsahujících zlepšení druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů, zejména v chráněných územích.

 Rostoucí zájem na rekreační a hospodářské využívání chráněných území.  Nevhodně nastavená dotační politika v zemědělství – možné kolize mezi nároky jednotlivých předmětů ochrany.

 Případné vyhlášení národního parku Jeseníky, jež může podpořit ekonomický a sociální rozvoj regionu.  Zvýšení přímého zapojení a podpory soukromých 13

 Střety mezi zájmy vlastníků pozemků, obcí, kraje (rozvoj území) a orgány ochrany přírody

vlastníků pozemků do ochrany přírody a krajiny.

a krajiny.  Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, krajů či obcí vhodných pro eventuální směnu za pozemky potřebné pro realizaci prvků ÚSES a dalších opatření v krajině.

14

Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji (část venkov) Silné stránky

Slabé stránky

 Kvalitnější životní prostředí na venkově než ve městech MSK.

 Málo pracovních příležitostí, velká míra dojíždění za prací do měst, vyšší míra migrace do měst zejména z podhorských oblastí v západní části území.  Velké disparity v úrovni různých venkovských mikroregionů (zázemí měst vs. periferní venkov).  Ztížený přístup k dotačním titulům rozvoje venkova z důvodu specifické sídelní struktury venkova MSK (velký podíl obcí s 500 – 2 000 obyvateli).  Nižší daňové příjmy na jednoho obyvatele.  Nedostatečná a málo efektivní meziobecní spolupráce.  Nedostatečná úroveň technické infrastruktury, zejm. v menších obcích – kanalizace, plynofikace, vodovod.  Nízký podíl zpracování zemědělské produkce.  Rozvoj obcí a podnikání omezují nedořešené pozemkové vztahy (nerealizované pozemkové úpravy, nevypořádané restituce) a roztříštěná pozemková držba.  Odmítání některých pozitivních trendů a inovací a zároveň nekritické přejímání negativních módních vln zejména z městského prostředí (urbanismus, proměna veřejný prostor, používané materiály).  Řada nevyužívaných a chátrajících objektů (brownfields) zemědělské výroby a památkových objektů.  Nižší míra vzdělanosti z důvodu nižšího uplatnění dosaženého vzdělání ve venkovském prostředí.  Zhoršená obslužnost hromadnou dopravou, zejm. u menších a odlehlých obcí.  Nedostatečně rozvinuté lokální trhy, lokální odbyt, zejm. u potravin.  Celkový nízký podíl podnikatelů na osobu ve srovnání se stavem jiných regionů i celkovým stavem ČR.  V části kraje problém obcí s rozptýlenou zástavbou z hlediska budování sítí technické infrastruktury.  Malá podpora venkovského nezemědělského podnikání.  Upřednostňování ceny potravin před jejich kvalitou.  Žadatelé o projekty jsou značné zatížení

 Zachovalé přírodní a historické bohatství.  Dobrá spolupráce veřejné správy, občanů a neziskového sektoru při řešení problémů a předcházení sociopatogenním jevům.  Poměrně dobré zkušenosti s realizací projektů (velké investiční akce i méně nákladné „měkké“ aktivity).  Vysoké zastoupení mikro, malých a středních podniků ve venkovských obcích.  Udržované tradice a folklor zejména ve východní části regionu.  Uchování tradičního charakteru původní zástavby ve většině obcí.  Fungující komunitní život ve většině venkovských obcí.  Dlouhodobá silná vazba na lokalitu bydliště, především v těch obcích, kde nedošlo k výměně obyvatelstva.  Navzdory nižším daňovým příjmům nižší míra zadluženosti venkovských obcí oproti městům.  Větší sociální kontrola a z ní plynoucí pocit bezpečí.  Technická vybavenost (vodovody, kanalizace, plyn) nad průměrem stavu v rámci ČR.

15

administrativou.  Nižší úroveň čistění odpadních vod z malých obcí.  Časté používání nekvalitních paliv při vytápění domácností.  Horší občanská vybavenost ve srovnání s městy u venkovských a zejména marginálních oblastí.  Omezené podmínky pro kulturní a sociální vyžití obyvatelstva (zejména na periferním venkově). Příležitosti

Hrozby

 Potenciál přírodních a historických hodnot venkova pro venkovskou turistiku.  Vzájemná spolupráce obcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni vedoucí k síťování aktivit.  Rostoucí poptávka měst po venkovské produkci – potraviny, služby atd.  Větší výběr podpůrných programů na všech úrovních rozvoje venkova.  Více kompetencí státní správy do rukou obcí, s ohledem na nezvyšování administrativního zatížení nebo jeho zohlednění.  Využití místních zdrojů (dřevo, nerostné suroviny, voda, energie) pro místní spotřebu a zpracování v místě.  Vzdělávání zástupců veřejné správy pro celkový růst kvality veřejné správy.  Kooperace venkovských malých a středních podnikatelů navzájem i s velkými podniky z venkova i měst.  Využití potenciálu lidských zdrojů venkova, levnější pracovní síly na venkově.  Rozvoj sektoru služeb, které netrpí globální konkurencí.  Podpora vyšší potravinové a energetické soběstačnosti vedoucí k vyšší potravinové a energetické bezpečnosti.  Zakládání a podpora neziskových organizací vedoucí ke zkvalitnění venkovského prostoru (okrašlovací a pozemkové spolky).  Integrovaný přístup k řešení problémů venkovské problematiky na všech úrovních.  Síťování aktivit interpretace místního dědictví a cestovního ruchu.

 Nedostatek prostředků obecních rozpočtů a rozpočtů domácností.  Značná závislost na dotacích zejména u menších obcí.  Suburbanizace venkovské krajiny.  Stárnutí venkovské populace a vylidňování zejména odlehlých venkovských oblastí.  Poškození životního prostředí z důvodu zvýšení intenzity výroby nebo používání nešetrných technologií.  Odchod aktivního obyvatelstva do měst za lepšími podmínkami.  Intenzivní globalizační tlak s vlivem na nabídku služeb (zavírání obchodů na venkově z důvodu neschopnosti konkurovat hypermarketům atd.) a charakter venkova (stírání odlišností venkova od měst, unifikace venkovského prostoru, ztráta tradic).  Nedostatečné investice do infrastruktury limitující rozvoj obcí a podnikání, nebo způsobující odliv podnikatelů z venkovských obcí do měst.  Rostoucí cena ušlechtilých paliv jako důsledek zvýšení emisí z topenišť domácností spalujících levnější nekvalitní paliva.  Náročnost dotačních titulů, byrokracie spojená s jejich vyřizováním a zpožďování plateb omezující zejména menší venkovské obce.

16

Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji (část zemědělství) Silné stránky

Slabé stránky

 Pestrost výrobních podmínek v zemědělství (produkční a méně příznivé oblasti).  Vyšší znalost a zkušenost se získáváním dotací v zemědělství (znalost dotačního systému v zemědělství).  Vysoká úroveň výrobních znalostí zemědělských podnikatelů.  Zavedení systému cross-compliance (podmíněnost) – vyšší povědomí o požadavcích legislativy v oblasti ochrany krajiny a životního prostředí v zemědělství.  Vysoká úroveň v oblasti vodohospodářského plánování (Plány oblastí povodí – Odra, Morava).  Vysoká geomorfologická členitost krajiny.  Vysoký podíl lesů a travních porostů na velké části území kraje.  Vysoká ekosystémová a druhová biodiverzita na velké části území kraje.  Vysoká úroveň znalostí o půdě (informační systémy o půdě – KPP, BPEJ, AZP, LPIS), mapové podklady, dostupnost kvalitních informací.  Monitoring vody a půdy v zemědělské krajině (informace).  Poradenský systém v zemědělství (přímé a nepřímé poradenství).  Vysoké zastoupení zemědělské půdy v ekologickém zemědělství.  Využívání výpočetní techniky a internetu u zvyšující se části zemědělských podnikatelů.  Vysoká úroveň čištění odpadních vod z větších sídel.

 Zvýšený odtok vody z krajiny (nižší retence vody v krajině).  Vlastnické vztahy k zemědělské půdě, hospodaření na pronajaté půdě.  Nedostatek kapitálu v zemědělství, obtížnější získání úvěru.  Malý počet dokončených KPÚ, nižší úroveň realizace společných zařízení.  Nízká druhová pestrost zemědělských plodin (chybějící osevní postupy, malý počet pěstovaných plodin, vyšší zastoupení řepky, nižší zastoupení pícnin na orné půdě).  Nižší podíl přirozených a polopřirozených stanovišť v zemědělské krajině.  Oblasti s nižším zastoupením krajinných prvků s protierozním a ekostabilizačním účinkem v zemědělské krajině.  Nerovnoměrné rozložení biodiverzity v důsledku charakteru výrobních podmínek.  Vysoká degradace půd – eroze, utužení, pokles obsahu organické hmoty v půdě, sesuvy (klesající půdní úrodnost).  Vysoký stupeň ohrožení rostlinných a živočišných druhů v zemědělské krajině.  Nižší prostupnost krajiny.  Nevhodné úpravy vodních toků.  Velká výměra půdních bloků.  Nefunkční meliorace (podmáčené a zamokřené plochy zemědělské půdy).  Neexistující účinná legislativa k celoplošné protierozní ochraně půd.  Malý podíl orné půdy v ekologickém zemědělství, malá produkce biopotravin a bioproduktů.  Vysoké zornění v některých oblastech, bodové a plošné zdroje znečištění vod ze zemědělství  Vysoké zastoupení sedimentů ve vodních tocích a nádržích.

Příležitosti

Hrozby

 Revitalizace krajiny a vodních toků, přírodě blízká protipovodňová opatření v intravilánu a mimo intravilán a podpora budování protierozních opatření ze strany státu a EU.  Rostoucí zájem společnosti o stav krajiny a životního prostředí, kvalitu potravin a postavení zemědělců ve společnosti.  Využití zkušeností z předchozích programových

 Změny klimatu (extrémní projevy počasí).  Zábory zemědělské půdy pro nezemědělské využití (zástavba pro individuální bydlení, obchodní, průmyslové a logistická centra, komunikace).  Nedořešená podoba nové Společné zemědělské politiky a PRV po roce 2014.  Pokles stavů hospodářských zvířat (skot,

17

období (2004–2006 a 2007–2013).  Využití agroenvironmentálních opatření k ochraně krajiny a složek životního prostředí (územní nastavení agroenvironmentálních dotačních titulů).  Mezinárodní podpora a spolupráce v ochraně krajiny a životního prostředí, snaha po schválení strategie ochrany půdy v EU.  Posílení postavení PÚ v novém programovacím období (PRV od roku 2014).  Zavedení cílených faremních plánů v ZCHÚ jako náhrada plošných agroenvironmentálních opatření.  Využití strategie ochrany půdy v ochraně půd pro navazující dokumenty a právní předpisy.  Podpora regionálních potravin, rostoucí zájem o změny životního stylu včetně kvalitních potravin.  Vyšší úroveň ve využívání poradenských služeb zejména pro malé zemědělské podnikatele.  Spolupráce zemědělských podnikatelů a představitelů obcí při využívání možností Operačního programu Životní prostředí.  Provázání vodohospodářského plánování (rámcová směrnice o vodách) a společné zemědělské politiky v novém programovacím období.  Podpora preventivních opatření před likvidací následků.

18

prasata, drůbež).  Složitější vyplácení základní platby v zemědělství (nová podoba současné platby SAPS).  Nastavení složky přímých plateb v podobě tzv. „greeningu“.  Zvyšující se věk pracovníků v zemědělství, nižší atraktivita práce v zemědělství.  Levné a nekvalitní potraviny včetně dovozu.  Nepůvodní a invazivní druhy rostlin a živočichů.  Opouštění hospodaření na zemědělské půdě.  Vylidňování vesnic, tvorba satelitních městeček, oddalování člověka od přírody a života na vesnici.  Nárůst eroze, podílu nefunkčních meliorací.  Nárůst spotřeby vod v zemědělství v důsledku klimatické změny.  Negativní dopady intenzifikace zemědělské výroby (nárůst spotřeby dusíku, pesticidů).  Vysoké marže obchodních řetězců, vysoké zastoupení obchodních řetězců a jejich obliba u veřejnosti.  Rostoucí podíl hospodaření na zemědělské půdě bez živočišné produkce.  Nevyrovnané hnojení zemědělské půdy (zvyšování dávek dusíku, nižší přívod živin statkovými hnojivy).  Ekonomické dopady hospodářské situace.  Vysoký objem investic do zemědělských skladů statkových hnojiv (hnojiště, jímky) a welfare hospodářských zvířat (stáje a ustájení).  Složitý dotační systém a jeho administrativní náročnost zejména pro malé zemědělské podnikatele.  Administrativní náročnost podnikové evidence a dokumentace pro malé zemědělce (absence limitu některých administrativních požadavků pro malé zemědělce).  Nepřehledná a měnící se legislativa.

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje (školská část) Silné stránky 

Slabé stránky

Zakotvení EVVO jako priority Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje (PRK) a provázanost s dalšími prioritami v oblasti rozvoje lidských zdrojů, životního prostředí a venkova.



Přítomnost kvalifikovaných koordinátorů EVVO na školách v kraji.



Regionální certifikace proenvironmentálně zaměřených škol.



Existující regionální sítě škol (MŠ, ZŠ, SŠ) zabývajících se EVVO a jejich zapojení do aktivit regionálního i celostátního charakteru.



 Nedostatek dostupných finančních zdrojů a příležitostí k získání dodatečných finančních prostředků, které by doplnily ty, které mají školy standardně k dispozici.  Nízká podpora vedení školy (ředitelů) proenvironmentální politice na školách, vymezení úloh koordinátora EVVO aj.  Ve školách nejsou vytvořeny podmínky pro práci ekologických koordinátorů, všeobecně nedostatečné vybavení škol pomůckami a publikacemi.  Tematicky a obsahově nevhodné formy DVPP pro koordinátory EVVO.

Široké spektrum odborníků, vzdělávacích zařízení i organizací nabízejících služby v oblasti EVVO.

 Současné vzdělávací programy a finanční situace ve školách omezují časový prostor pro kontakt dětí s přírodou.



EVVO priorita měst a obcí MSK, financování specializačního studia, akcí v kontextu EVVO (např. Den Země, Den dětí).



Napojení na celostátní i mezinárodní sítě a projekty.



Zavedení environmentálního minima pro všechny studenty vysokých škol a rozvoj vysokoškolského environmentálního vzdělávání na katedrách, v oborech a předmětech na vysokých školách MSK.



Silná tradice spolupráce neziskových organizací a škol a školských zařízení.



Partnerství škol s nevládními organizacemi a podnikatelskou sférou (aplikace „pro bono“) v rámci regionu.

Příležitosti

Ohrožení

 Profesionalizovat koordinaci EVVO na školách, rozpracovat systém dalšího vzdělávání koordinátorů EVVO a nabídnout kurzy specializačního studia.

 Ztráta motivace pedagogů realizovat EV na školách.  Nedostatečná finanční podpora EVVO.  Nedostatek vzdělávání a podpory pedagogům, ekologickým koordinátorům  formalizace „Metodického pokynu.“

 Vytvořit stabilní a systémovou finanční podporu EVVO.  Hodnocení kvality EVVO v kraji (evaluace efektivity vynaložených finančních prostředků).  Podpořit vznik center EVVO přímo na školách.  Zavedení tradice letních škol jako nástroje posílení badatelského přístupu pro monitoring stavu životního prostředí s využitím aktivního učení.

 Rozpor reality a proklamovaných zásad trvalé udržitelnosti, nekonzumního života (zastaralé rozvody elektrické energie, netěsnící okna, zastaralé vybavení tříd, interiér i okolí škol, školní zahrady).  Další snižování časových dotací ve vyučování pro přímý kontakt dětí s přírodou. 19

 Využít fondů EU k investicím do EVVO.

 Oddělení školské EVVO od celkového systému poskytování informací veřejnosti.

 Posílení informací pro ředitele škol, začlenění EVVO do jejich funkčního studia.  Využít vznikající systém EVVO ke zvyšování kvality vzdělávacího procesu, zvyšování kreditu škol, k rozvoji škol jako komunitních/multifunkčních zařízení a rozvoji klíčových kompetencí.  Zvýšit kredit EVVO a získat dlouhodobě široce založenou politickou vůli k podpoře rozvoje EVVO.  Podporovat a rozvíjet již existující a zavedené služby EVVO a jejich poskytovatele.  Podporovat kvalitní nově vznikající subjekty a služby EVVO, které již prokázaly akcemi svou prospěšnost.  Využít narůstající počet škol, které ve spolupráci s obcemi, NNO a dalšími, realizují praktické kroky v rámci EVVO a vedoucí k postupné „ekologizaci“ škol i obcí.  Stabilizace finanční podpory EVVO, pravidelné zdroje financování EV aktivit dotačního programu EVVO.  Rozpracovat funkční studium koordinátorů EVVO.

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje (mimoškolská část) Silné stránky

Slabé stránky

 Grantový systém MSK na podporu EVVO.  Implementace systému EMAS na KÚ MSK jako příkladu pro další orgány veřejné správy.  Motivace k aktivitám EVVO v důsledku stavu ŽP v části MSK (nejhorší kvalita životního prostředí v rámci České republiky v jádrové oblasti Ostravsko-karvinské aglomerace).  Podpora projektů EVVO ze strany Moravskoslezského kraje vedoucí k významné pozici MSK mezi kraji ČR v oblasti zpracování projektů s významnou složkou EVVO, zahrnující spolupráci partnerů různých cílových skupin (EPIC, Life, Implementace místní Agendy 21, atd.).  Existence Informačního systému ŽP – jednoho z nejlépe fungujících infosystémů ŽP v rámci krajů ČR.  Řada zkušených environmentálních odborníků, NNO, orgánů veřejné správy a podniků.  Zvyšující se účast obcí na EVVO především

 Nízká úroveň environmentálního vědomí veřejnosti.  Omezené možnosti působení nástrojů EVVO na dospělou populaci.  Přetrvávající negativní image kraje vedoucí k odlivu obyvatel (zejména mladých a vzdělaných).  Vzájemná nedůvěra části veřejné správy, veřejnosti, NNO a podniků.  Málo vhodných praktických příkladů podporujících EVVO v běžném životě (příkladů dobré praxe), resp. jejich nedostatečná propagace.  Nízká spoluzodpovědnost obyvatel za stav ŽP v důsledku specifické sociální struktury kraje (původně jednostranné průmyslové zaměření kraje, nižší úroveň vzdělání, atd.).  Částečná diskreditace EVVO i cílové skupiny NNO v důsledku medializovaných

20

problémových příkladů.

v oblasti separace odpadů.  Zapojení MSK do místní Agendy 21 a podpora aktivit (včetně finanční) místní Agendy 21 v obcích kraje.  Postupně se rozvíjející environmentální poradenství v několika lokalitách MSK.  Nadstandardní počet podniků aplikujících dobrovolné nástroje environmentálního managementu.

 Nerovnoměrné rozmístění organizací, služeb a aktivit NNO, nedostatečné nebo zcela chybějící zázemí některých organizací.  Nestabilita organizací, nedostatečná komunikace a spolupráce NNO navzájem.  Existenční problémy části podniků, limitující zájem o EVVO.

Příležitosti

Hrozby

 Propagace moderních forem životního stylu (šetrného k přírodě) a propagace praktických příkladů EVVO, včetně využití potenciálu pro rozvoj šetrné spotřeby.

 Ohrožení výsledků EVVO konkurencí konzumního životního stylu, atraktivního pro velkou část populace.  Dopady ekonomické krize na část populace, vedoucí k redukci „zbytných“ aktivit a orientaci na snižování rodinných nákladů, s dopadem na aktivity šetrné k životnímu prostředí.

 Využití EVVO pro řešení vybraných závažných problémů životního prostředí MSK (především znečištění ovzduší z lokálních zdrojů, nakládání s odpady, atd.).

 Nedostatek financí pro podporu aktivit EVVO.

 Zaměření EVVO na vybrané cílové skupiny, přirozeně vstřícnější k nástrojům EVVO – těhotné ženy, rodiče dětí předškolního věku, apod. Využití mateřských center a dalších subjektů pro potřeby EVVO.  Rozvoj komplexního/funkčního systému EVVO.  Integrace EVVO do dalších oblastí ochrany ŽP (ochrana ovzduší, ochrana přírody, atd.), i dalších rozvojových aktivit kraje.  Podpora EVVO v obcích (vznik městských koncepcí EVVO, apod.).  Zvyšování environmentálního vědomí veřejnosti prostřednictvím nástrojů EVVO (periodikum EVVO, publikace, akce, kampaně, projekty), především zvýšením jejich atraktivity.  Další rozvoj a zejména efektivní využívání informačního systému v oblasti EVVO a dalších forem elektronické komunikace.  Efektivnější využití programového období 20142020 pro další rozvoj EVVO.  Rozvoj dobrovolných nástrojů EVVO v podnikové sféře, motivovaný zvýšením konkurenceschopnosti.

21

 Negativní působení prosazování investičních projektů s potenciálními závažnými dopady životního prostředí na veřejnost.  Vnímání aktivní veřejnosti a NNO jako rizika ze strany veřejné správy i podniků.  Postupné vyčerpání aktivních pracovníků v oblasti EVVO; absence nástupců.  Postupné oslabování pozice EVVO v kraji (např. opuštěním podpory tzv. „vlajkových akcí EVVO“).

Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje Silné stránky

Slabé stránky

 Existence příměstských lesů s významnou zdravotně rekreační funkcí.  Role lesních pozemků jako základních prvků ÚSES, přírodních stanovišť a útočiště ohrožených druhů rostlin a živočichů.  Existence rozsáhlých území umožňujících zachování lesních komplexů (Jeseníky, Beskydy).  V rámci ČR relativně dobrý zdravotní stav lesních ekosystémů.  Rozvinutá péče o přírodovědecky a ekologicky nejvýznamnější lokality.  Usměrňování hospodářské činnosti v lesích s cílem zachování hodnoty funkce lesa.  Funkce lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů.  Ucelený přehled o stavu lesních ekosystémů v MSK.  Respektování práv a zájmů vlastníků lesů.

 Rozdílné názory státní správy lesů, vlastníků a orgánů ochrany přírody na funkce lesa zejména ve VZCHÚ - např. z hlediska ochrany lesa před škůdci, půdoochranné funkce lesa, ponechávání dřevní hmoty v lesích, pastva v lesích, atd. (likvidace kůrovce, sanace kleče v CHKO Jeseníky, apod.).  Významně změněná druhová skladba lesů ve prospěch stanovištně nepůvodních smrkových kultur, monotónní druhová skladba.  Významná převaha hospodářských lesů nad ostatními subkategoriemi.  Nerovnoměrné zalesnění Moravskoslezského kraje  Existence dřevin – alergenů v příměstských lesích.  Existence geograficky nepůvodních druhů dřevin.  Nevyřešené majetkové poměry (Lesy ČR církve).

Příležitosti

Hrozby

 Zvýšení lesnatosti v průmyslových a příměstských oblastech s cílem zvýšit úlohu lesa při zachycování imisí.  Podpora certifikace lesů pro vlastníky.  Zlepšení environmentální osvěty s cílem zvýšení odpovědnost obyvatel za stav lesa, mj. také prostřednictvím osvěty v rámci rekreačního využívání lesů (naučné stezky, apod.).  Zachování a zvýšení schopnosti mimoprodukčních funkcí lesa.  Zpracování LHP obsahujících zlepšení druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů, zejména v chráněných územích.  Převedení státních lesů do vlastnictví kraje.  Rozvoj lesnictví jako součást rozvoje venkova – nástroj pro zachování pracovních míst.  Zvýšení a zkvalitnění informací o lesích, včetně součinnosti v rámci Evropského systému monitorování lesů.  Využívání biomasy k výrobě energie, pěstování RRD (rychle rostoucích dřevin) k energetickým účelům.  Využití dotačního programu na podporu přeměn smrkových kultur v lesích menších vlastníků  Využití půd nevhodných pro zemědělství k zalesňování.

 Další poškozování zdravotního stavu lesa imisemi s následným ekonomickým dopadem.  Vznik buřeně, šíření invazních druhů rostlin a živočichů.  Využívání ostatních přírodních zdrojů na lesních pozemcích (štěrk, apod.)  Změna krajinného rázu a ohrožování předmětů ochrany nevhodným zalesňováním pozemků, cenných z hlediska ochrany přírody a krajiny.  Negativní vlivy koncentrované turistiky na lesní ekosystémy.  Vysoké škody na lesních porostech, působené (přemnoženou) zvěří.  Poškozování lesů větrem, námrazou, suchem, zamokřením, škůdci a chorobami s případným kalamitním výskytem hmyzích škůdců.  Rizika plynoucí z homogenní věkové struktury lesů.  Dopady změn klimatu.

22

 Návrh nového systému kompenzace imisních škod vlastníkům lesa.  Zvýšení překryvu jednotlivých funkcí lesa, např. prozkoumání produkčního potenciálu městských a příměstských lesů a vyšší využívání lesa s převažující produkční funkcí také k rekreačním účelům.  Sdružování malých lesních pozemků.

23