PŘÍLEŽITOSTI PRO PODNIKÁNÍ VE SLUŽBÁCH NA EVROPSKÝCH TRZÍCH

„PŘÍLEŽITOSTI PRO PODNIKÁNÍ VE SLUŽBÁCH NA EVROPSKÝCH TRZÍCH“

Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Odbor vnitřního trhu a služeb EU (odbor č. 06300) Politických vězňů 20 112 49 Praha 1 tel.: 224 061 111

Řešitel: CS-PROJECT spol. s r.o. Radlická 740/113d 158 00 Praha 5 tel.: 251 081 380 www.cs-project.cz

PŘÍLEŽITOSTI PRO PODNIKÁNÍ VE SLUŽBÁCH NA EVROPSKÝCH TRZÍCH

Obsah 1.

PŘEDMLUVA .................................................................................................................................4

2.

OBSAH PŘÍRUČKY A ZPŮSOB PRÁCE S NÍ..............................................................................5 2.1 2.2 2.3

3.

DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S PŘÍRUČKOU .......................................................................................5 POUŽÍVANÁ TERMINOLOGIE .........................................................................................................6 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TRHŮ PRO ANALÝZU...................................................................................8 ÚVOD O PROBLEMATICE POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NA ZAHRANIČNÍCH TRZÍCH..............10

3.1 VOLNÝ POHYB SLUŽEB V KONTEXTU ČTYŘ ZÁKLADNÍCH SVOBOD VNITŘNÍHO TRHU EU..................10 3.1.1 Volný pohyb zboží..............................................................................................................11 3.1.2 Volný pohyb osob ..............................................................................................................12 3.1.3 Volný pohyb kapitálu..........................................................................................................12 3.1.4 Volný pohyb služeb............................................................................................................13 3.2 SVOBODA PŘESHRANIČNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ...................................................................15 3.2.1 Kritérium dočasnosti u přeshraničního poskytování služeb...............................................16 3.2.2 Svoboda usazení ...............................................................................................................17 3.3 VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ .............................................................................................................18 3.4 PŘECHODNÁ OBDOBÍ ................................................................................................................21 3.4.1 Přechodná období pro volný pohyb osob ..........................................................................21 3.4.2 Přechodná období pro volný pohyb služeb (vysílání pracovníků) .....................................22 3.4.3 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ....................................................................24 3.5 UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ .............................................................................................................25 3.5.1 Současná praxe při uznávání odborných kvalifikací..........................................................25 3.5.2 Budoucí systém uznávání odborných kvalifikací ...............................................................27 3.6 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A DANĚ .................................................................................27 3.7 ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ POMOCÍ SYSTÉMU SOLVIT..........................................................................29 4.

BELGIE.........................................................................................................................................32 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY BELGICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ .........................................................32 4.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY BELGICKÉHO SEKTORU SLUŽEB ......................................................35 4.3 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V BELGICKÉM SEKTORU SLUŽEB ...................................35 4.4 PRAKTICKÉ NÁVODY PRO ZVLÁDÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH PROCEDUR ...........................................36 4.4.1 Otázky a odpovědi z praxe ................................................................................................39 4.4.2 Důležité internetové adresy ...............................................................................................40 4.5 MOŽNÉ PŘEKÁŽKY PRO ČESKÉ PODNIKATELE V BELGII ...............................................................41 4.6 PROFILY JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ BELGICKÉHO SEKTORU SLUŽEB ...............................................41 4.6.1 Stavebnictví........................................................................................................................41 4.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky ...................................................................................42 4.6.3 Služby v telekomunikacích.................................................................................................43 4.6.4 Ostatní příležitosti v belgickém sektoru služeb..................................................................43 4.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................43

5.

ESTONSKO ..................................................................................................................................45 5.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ESTONSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................45 5.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ESTONSKÉHO SEKTORU SLUŽEB .....................................................49 5.3 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V ESTONSKÉM SEKTORU SLUŽEB ..................................50 5.4 PRAKTICKÉ NÁVODY PRO ZVLÁDÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH PROCEDUR ...........................................50 5.4.1 Otázky a odpovědi z praxe ................................................................................................53 5.4.2 Důležité internetové adresy ...............................................................................................54 5.5 MOŽNÉ PŘEKÁŽKY PRO ČESKÉ PODNIKATELE V ESTONSKU .........................................................55 5.6 PROFILY JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ ESTONSKÉHO SEKTORU SLUŽEB ..............................................55 5.6.1 Stavebnictví........................................................................................................................55 5.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky ...................................................................................57 5.6.3 Poradenské, účetní a auditorské činnosti ..........................................................................58

Strana: 2 z 107


5.6.4 Ostatní příležitosti v estonském sektoru služeb.................................................................58 5.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................59 6.

ŠVÉDSKO.....................................................................................................................................60 6.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ŠVÉDSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ..........................................................60 6.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ŠVÉDSKÉHO SEKTORU SLUŽEB .......................................................62 6.3 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V ŠVÉDSKÉM SEKTORU SLUŽEB ....................................63 6.4 PRAKTICKÉ NÁVODY PRO ZVLÁDÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH PROCEDUR ...........................................64 6.4.1 Otázky a odpovědi z praxe ................................................................................................66 6.4.2 Důležité internetové adresy ...............................................................................................67 6.5 MOŽNÉ PŘEKÁŽKY PRO ČESKÉ PODNIKATELE VE ŠVÉDSKU .........................................................68 6.6 PROFILY JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ ŠVÉDSKÉHO SEKTORU SLUŽEB ................................................69 6.6.1 Stavebnictví........................................................................................................................69 6.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky ...................................................................................69 6.6.3 Výzkum a vývoj ..................................................................................................................70 6.6.4 Cestovní ruch a činnosti cestovních kanceláří...................................................................70 6.6.5 Ostatní příležitosti ve švédském sektoru služeb................................................................71 6.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................71

7.

VELKÁ BRITÁNIE........................................................................................................................73 7.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE ...................................................73 7.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY BRITSKÉHO SEKTORU SLUŽEB ........................................................75 7.3 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V BRITSKÉM SEKTORU SLUŽEB......................................75 7.4 PRAKTICKÉ NÁVODY PRO ZVLÁDÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH PROCEDUR ...........................................76 7.4.1 Otázky a odpovědi z praxe ................................................................................................78 7.4.2 Důležité internetové adresy ...............................................................................................79 7.5 MOŽNÉ PŘEKÁŽKY PRO ČESKÉ PODNIKATELE VE VELKÉ BRITÁNII ................................................79 7.6 PROFILY JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ BRITSKÉHO SEKTORU SLUŽEB .................................................80 7.6.1 Stavebnictví........................................................................................................................80 7.6.2 Služby v telekomunikacích.................................................................................................80 7.6.3 Finanční služby ..................................................................................................................81 7.6.4 Opravy a údržba ................................................................................................................82 7.6.5 Ostatní příležitosti v britském sektoru služeb ....................................................................82 7.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................83

8.

RAKOUSKO .................................................................................................................................85 8.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY RAKOUSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................85 8.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY RAKOUSKÉHO SEKTORU SLUŽEB ....................................................87 8.3 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ V RAKOUSKÉM SEKTORU SLUŽEB ..................................87 8.4 PRAKTICKÉ NÁVODY PRO ZVLÁDÁNÍ ADMINISTRATIVNÍCH PROCEDUR ...........................................88 8.4.1 Otázky a odpovědi z praxe ................................................................................................92 8.4.2 Důležité internetové adresy ...............................................................................................93 8.5 MOŽNÉ PŘEKÁŽKY PRO ČESKÉ PODNIKATELE V RAKOUSKU ........................................................94 8.6 PROFILY JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ RAKOUSKÉHO SEKTORU SLUŽEB..............................................94 8.6.1 Služby v oblasti výpočetní techniky ...................................................................................94 8.6.2 Služby v telekomunikacích.................................................................................................95 8.6.3 Cestovní ruch a činnosti cestovních kanceláří...................................................................95 8.6.4 Opravy a údržba ................................................................................................................96 8.6.5 Ostatní příležitosti v rakouském sektoru služeb ................................................................96 8.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................96

9.

ZÁVĚR ..........................................................................................................................................98 SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ...........................................................................................................99 PŘÍLOHA: STATISTIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Z DATABÁZE TED..............................................................101

Strana: 3 z 107


1.

Předmluva

Tato příručka je primárně určena české podnikatelské veřejnosti a jejím cílem je zhodnotit možnosti uplatnění českých firem v pěti vybraných zemích. Každý trh vykazuje určitá specifika, od povinného členství v profesním sdružení až po odlišný systém registrace při usazení. Prostřednictvím tohoto projektu vznikne pro české poskytovatele služeb návod, jak zjištěná specifika překonat, čímž by mělo také dojít k významnému usnadnění překonávání bariér vstupu na trh a působení na něm. Cílové země (Belgie, Estonsko, Švédsko, Velká Británie a Rakousko) a v nich vybrané obory (Stavebnictví; Telekomunikace; Informační technologie, Poradenské služby; Cestovní ruch; Opravy a údržba a Finanční služby) byly do studie zařazeny na základě závěrů materiálu „Doporučení pro podporu exportu služeb“, který byl zpracován v rámci naplňování cílů Exportní strategie ČR 20062010, přesněji projektu „Zvyšování exportu služeb“. Příručka se dále vztahuje k přijetí návrhu Směrnice o službách, která představuje další krok v liberalizaci sektoru služeb, a která je pro podnikatele významná zejména tím, že ukládá zřídit jednotná kontaktní místa, nastavuje pravidla administrativní spolupráce mezi členskými státy a dále upravuje takové pojmy jako volný pohyb služeb a svoboda usazení. Informace pro přípravu této příručky byly čerpány z několika typů informačních zdrojů. České informační zdroje zahrnují zejména analýzy a informačních portály zpracované pro ministerstva v ČR, pod jejichž správu jednotlivá témata spadají (zejména MPO, MPSV, MZV a MŠMT), dále materiály Euro Info Center, internetové stránky agentur pro podporu exportu a statistiky ČSÚ a ČNB. Zahraniční informační zdroje zahrnují portály ministerstev v jednotlivých popisovaných zemích, informace profesních sdružení a asociací a materiály úřadů, zabývajících se vysíláním pracovníků. Konkrétní údaje a statistiky o vybraných zemích a jednotlivých odvětvích v nich pak vycházejí z databází Eurostatu a Internet Securities Inc. Příloha o veřejných zakázkách byla zpracována na základě databáze veřejných zakázek TED. Předmětem projektu bylo tedy získání, zpracování a poskytnutí praktických informací a návodů, kterými by se mohli podnikatelé usilující o poskytování služeb na zahraničních trzích řídit, aniž by byli nuceni vstřebávat nadměrné množství irelevantních informací. Vzhledem k praktickému zaměření příručky se domníváme, že získané informace poskytnou nový pohled na jednotlivé aspekty přeshraničního poskytování služeb.

Strana: 4 z 107


2.

Obsah příručky a způsob práce s ní

Příručka „Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích“ má za cíl sloužit jako informační materiál pro české podnikatele, kteří uvažují o rozšíření svých aktivit v sektoru služeb do zemí EU. Cílem příručky bylo především shromáždit veškeré potřebné informace i praktické rady na jednom místě a zjednodušit tak zájemci o tuto problematiku komplikované vyhledávání informací v různých informačních zdrojích. Tato kapitola stručně shrnuje strukturu příručky a popisuje, jak s jednotlivými kapitolami pracovat. Dále jsou zde vysvětleny základní pojmy užívané v příručce a uvedeny důvody pro výběr zemí, jejichž sektor služeb je podrobněji popsán v kapitolách 4-8.

2.1 Doporučení pro práci s příručkou Příručka je rozdělena na dvě základní části. První část (kapitola 3) se zabývá obecnými principy poskytování služeb na zahraniční trhy v rámci Evropské unie a druhá část (kapitoly 4-8) popisuje fungování těchto principů v konkrétních vybraných zemích v praxi. Pokud je pro Vás problematika exportu služeb zcela nové téma, doporučujeme číst první část postupně. Seznámíte se tak nejdříve s fungováním vnitřního trhu EU, a pak se budete postupně dozvídat informace o specifických tématech spojených s exportem služeb, jako je vysílání pracovníků, uznávání kvalifikací či svoboda usazení. Pokud se již v základních principech poskytování služeb do zahraničí orientujete, doporučujeme naopak věnovat se samostatně pouze Vámi vybraným tématům z kapitoly 3. Aplikace principů uvedených v první části příručky není ve všech zemích EU stejná. Pro popis praktického fungování exportu služeb bylo vybráno 5 zemí, na nichž je různý přístup k této problematice demonstrován. Po přečtení všech kapitol by měl mít čtenář povědomí o celkovém současném stavu exportu služeb v EU. Kapitoly 4-8 jsou zpracovány za jednotlivé země tak, aby je bylo možno číst i samostatně. Kapitoly mají shodnou strukturu, proto lze podmínky v jednotlivých zemích snadno srovnávat. Zajímá-li vás v rámci určité země pouze jedna konkrétní problematika, lze ji snadno vyhledat v obsahu. Každá z kapitol 4-8 nejdříve popisuje hospodářství a sektor služeb v dané zemi, dále vysvětluje postup při vyřizování potřebných povolení, upozorňuje na možné překážky pro české podnikatele a uvádí sadu otázek a odpovědí k tématu. V textu je množství odkazů na internetové adresy, na kterých lze najít doplňující informace. Další část kapitol 4-8 pro každou zemi se věnuje konkrétním vybraným odvětvím služeb, které jsou perspektivní pro české poskytovatele služeb. Příručka se tedy nevěnuje příležitostem ve všech oblastech sektoru služeb v daných zemích, ale spíše vysvětluje administrativní postupy které jsou platné pro celý sektor služeb a následně uvádí profily nejperspektivnějších odvětví pro české podnikatele. Jednou z příležitostí pro podnikatele ve službách je možnost hrát roli subdodavatele ve velkých (nadlimitních) veřejných zakázkách. Statistika nejčastěji zastoupených odvětví v celoevropské databázi veřejných zakázek (TED) je uvedena v Příloze.

Strana: 5 z 107


2.2 Používaná terminologie Před započetím práce s touto příručkou doporučujeme věnovat pozornost terminologii užívané v souvislosti s exportem služeb. Termíny používané laickou veřejností jsou totiž často zaměňované, požívané ve více významech nebo nepřesně užívané. Je proto vždy třeba vycházet z ustálených výrazů používaných v oficiálních dokumentech a legislativě EU. Tato část by Vám měla pomoci orientovat se v nejčastěji užívaných pojmech. Seznam nejpoužívanějších pojmů: •

Čtyři základní svobody – jedná se o volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, které jsou uplatňovány na vnitřním trhu, tj. na území všech členských států Evropské unie.

•

Volný pohyb služeb představuje svobodu poskytování služeb na bázi dočasnosti. Vztahuje se většinou na situace, kdy poskytovatel z jednoho členského státu dočasně a příležitostně poskytuje služby přeshraničně do jiného členského státu (např. architekt). Dále se může za službou naopak přesunovat příjemce služby (např. turista) a nebo může přeshraničně cestovat i samotná služba, jak je tomu např. u televizního vysílání nebo elektronického obchodování, kdy jak poskytovatel, tak příjemce služby zůstávají ve svých členských státech. Volný pohyb služeb je upraven články 49 – 55 Smlouvy ES.

•

Volný pohyb osob – tuto svobodu představuje jednak volný pohyb pracovníků (zakotveno čl. 39-51 Smlouvy ES), dále svoboda usazování/podnikání (čl. 43-48 Smlouvy ES) pro fyzické osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele) a právnické osoby (podniky, společnosti) a konečně také volný pohyb služeb. Judikatura postupem času rozšířila okruh subjektů také na osoby, které nevykonávají ekonomickou činnost (tj. rodiny podnikatelů, studenti, důchodci apod.).

•

Vysílání pracovníků bezprostředně souvisí se svobodou poskytování služeb, protože pokud se nejedná o osobu samostatně výdělečně činnou, je to většinou právě vyslaný pracovník, kdo danou službu dočasně v hostitelském členském státě poskytuje. Pro vysílání pracovníků je v rámci sekundárního práva nejdůležitější směrnice 96/71/ES, která určuje, které pracovní podmínky musí být uplatňovány podle práva státu, do něhož je pracovník vyslán (např. délka pracovní doby, délka dovolené, minimální mzda, ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci apod.). Směrnice se vztahuje na případy, kdy poskytovatel služby vyšle svého pracovníka na území jiného členského státu na základě smlouvy mezi ním a stranou, pro kterou je služba určena. Dále může být pracovník vyslán na území jiného členského státu do podniku, který náleží ke skupině podniků. V neposlední řadě může být pracovník vyslán do firmy na území jiného členského státu firmou, která mu zprostředkuje práci. Je nutné dodat, že ve všech těchto případech existuje mezi poskytovatelem služeb a jeho vysílaným pracovníkem pracovněprávní vztah.

•

Svoboda usazování / podnikání se vztahuje na případy, kdy se podnikatel z jednoho členského státu usadí v jiném členském státě, tj. založí zde pobočku, popř. organizační složku a podřídí se právnímu režimu hostitelského státu.

•

Svoboda přeshraničního poskytování služeb – jedná se o činnosti, kdy k poskytnutí služby dochází přes hranice bez toho, že by měl poskytovatel v úmyslu se v hostitelském státě trvale nebo dlouhodobě usadit. Evropské právo konkrétně nevymezuje časová kritéria, která by umožnila důsledné rozlišení přeshraničního poskytování služeb a usazení. V souvislosti s přeshraničním poskytováním služeb se pouze hovoří o kritériích dočasnosti a příležitostném poskytování služeb, která jsou poté posuzována v rámci konkrétních případů.

Strana: 6 z 107


•

Služba – je jakákoli samostatná výdělečná činnost poskytovaná za úplatu. Smlouva ES (článek 50) dále specifikuje služby jako výkony poskytované za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby zahrnují činnosti průmyslové povahy, obchodní činnosti, řemeslné činnosti a činnosti v oblasti svobodných povolání (jde např. poskytování právních služeb, opravárenské práce, malířské práce nebo reklamu).

•

Poskytovatel služby – jedná se o fyzickou osobu, která je příslušníkem členského státu nebo právnickou osobu, v členském státě usazenou, která nabízí nebo poskytuje službu.

•

Příjemce služby může být jednak fyzická osoba, která je příslušníkem členského státu nebo která požívá práv, jež jí přiznávají právní předpisy Společenství. Dále se může jednat o právnickou osobu usazenou v členském státě, která službu přijímá ať už pro profesní nebo neprofesní účely.

K orientaci v souvislostech, mezi výše zmíněnými pojmy slouží následující tabulka.

SOUVISLOSTI MEZI NEJČASTĚJI UŽÍVANÝMI POJMY V OBLASTI EXPORTU SLUŽEB Pojem Volný pohyb služeb

Charakteristika Možnost přeshraničního poskytování služeb (dočasné, příležitostné poskytování služby)

Subjekty, na které se vztahuje

Související pojmy

Legislativní úprava

Článek 49-55 SES Fyzické osoby (OSVČ) Přeshraniční Právnické osoby a jimi poskytování služeb (dočasné, vyslaní pracovníci příležitostné poskytování služby v hostitelském členském státě) Svoboda usazení (trvalé usazení v jiném členském státě spojené se zřízením pobočky)

Volný pohyb osob

Zahrnuje: 1/ Volný pohyb fyzických osob (OSVČ),

Fyzické osoby (OSVČ),

Právnické osoby (podniky a 2/ Svobodu usazování společnosti) / podnikání Ekonomicky neaktivní – fyzických osob osoby (studenti, (OSVČ-podnikatelé) důchodci, rodiny) – právnických osob (podniky a společnosti) Vysílání pracovníků

Podnikatel vysílá svého pracovníka na území jiného členského státu za účelem poskytnutí služby. Mezi podnikatelem a vysílaným pracovníkem existuje vždy pracovněprávní vztah.

Fyzické osoby – zaměstnanci

Vyslaný pracovník – v tomto případě nehovoříme o volném pohybu osob, ale služeb, protože vyslaný pracovník se nestává součástí trhu v hostitelském členském státě, ale pouze zde službu vykoná a vrátí se zpět do státu usazení.

Volný pohyb pracovníků: článek 39-51 SES Svoboda usazování a podnikání: článek 4348 SES Volný pohyb služeb: článek 49-55 SES

Bezprostředně souvisí Směrnice 96/71/ES se svobodou poskytování služeb, protože pokud službu neposkytuje v hostitelském členském státě OSVČ, je to právě vyslaný pracovník.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Strana: 7 z 107


2.3 Zdůvodnění výběru trhů pro analýzu V této příručce jsou popsány legislativní podmínky a postupy pro zvládání administrativních procedur pro podnikání ve službách v následujících zemích: •

Belgie,

•

Estonsko,

•

Švédsko,

•

Velká Británie,

•

Rakousko.

Důvodem pro výběr právě těchto trhů je především to, že tyto země se v posledních letech v sektoru služeb dynamicky rozvíjely, jsou pro české exportéry služeb perspektivní, ale přitom si navzájem nejsou příliš podobné svou velikostí, strukturou a celkovým podnikatelským klimatem. Na rozdílu mezi jednotlivými popisovanými zeměmi je v příručce demonstrováno několik odlišných přístupů státních správ a samospráv k přeshraničnímu poskytování služeb. Například velmi liberální podnikatelské prostředí v Estonsku kontrastuje s „přeregulovaným“ trhem v Rakousku či v Belgii. Důvodem pro výběr jednotlivých trhů byly následující aspekty: •

Belgie je v sektoru služeb přísně regulovaným trhem, který je ale zároveň v rozvoji sektoru služeb velmi vyspělý a jehož celková ekonomická situace je dlouhodobě stabilní. Vzhledem ke strategické poloze belgického trhu na něm zároveň působí řada světových a nadnárodních korporací, které vytvářejí silné konkurenční prostředí a představují tak pro české poskytovatele služeb skutečnou zkoušku jejich exportní připravenosti a zároveň jim dávají možnost se od těchto společností učit. Zároveň je Belgie sídlem většiny institucí Evropské unie, čímž se stává zajímavým trhem nejen z důvodů případného poskytování služeb právě těmto organizacím (překladatelské služby, poradenství, atp.), ale také velkému množství zahraničních návštěvníků a diplomatů (např. stravovací a rekreační služby, služby v oblasti využití volného času, atp.).

•

Estonsko je trhem, který patří mezi nejliberálnější a nejotevřenější ekonomiky v EU. Zároveň je zástupcem pobaltských států, tedy donedávna se transformujících ekonomik, které jsou pro zahraniční investory obecně velmi atraktivní. Nezanedbatelná je také skutečnost, že proniknutím na estonský trh si mnohé firmy otevřely v minulosti přístup na trh ruský, což je vzhledem k jeho rostoucímu celosvětovému významu velmi pozitivní skutečnost. Tímto způsobem byla eliminována bariéra přístupu na ruský trh, který má vysokou absorpční kapacitu, ale je přímo ze střední Evropy poměrně obtížně dostupný.

•

Švédsko je zástupcem severských států, jejichž sektor služeb generuje dlouhodobě až 70% HDP. Švédský sektor služeb je tak na jednu stranu trhem tvrdě konkurenčním, na druhou stranu však nabízí ve službách velmi široké možnosti. Jedná se o trh otevřený, tedy relativně přístupný pro zahraniční investory a dovozce služeb. Švédské zkušenosti s kvalitním poskytováním služeb mohou české podnikatele motivovat k dalšímu rozvoji a učení se z vlastních zkušeností (tzv. „learning by doing“).

•

Velká Británie byla do příručky zařazena proto, že byla jako jedna ze tří zemí vybrána do „Pilotního projektu“ realizovaného v rámci Exportní strategie ČR 2006 – 2010, konkrétně

Strana: 8 z 107


projektu "Zvýšení vývozu služeb". Ten se soustředí na oblasti služeb, které se v posledních letech stávají velmi významnou složkou mezinárodního obchodu. Cílem projektu je především usnadnění podmínek poskytování služeb na zahraničních trzích, zejména prostřednictvím liberalizace a seznámením domácích poskytovatelů služeb s možnostmi na zahraničních trzích. Velká Británie je perspektivním teritoriem z řady důvodů. Za prvé, je do této země v současné době soustředěn nejvýznamnější podíl exportu služeb ve světě. Za druhé, velká perspektiva nárůstu exportu služeb je zde i do budoucna, a to zejména s ohledem na připravovanou Směrnici o službách. A konečně za třetí, po navázání kontaktů s britskými firmami se zvyšuje možnost českých firem, napojit se v rámci jejich subdodavatelského řetězce na další společnosti. •

Rakousko je trhem, který se v mnohém podobá trhu českému, což plyne mimo jiné ze společné historicko-kulturní zkušenosti. Jedná se o trh „přeregulovaný“, tedy plný poměrně složitých administrativních překážek. Rakousko si velmi hlídá nadbytečný příliv levných pracovních sil ze zemí střední a východní Evropy. Na druhou stranu je pro ČR geograficky velmi blízkým trhem; je tedy atraktivní i přes zmíněné překážky. Náklady na přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků do Rakouska jsou ve srovnání s ostatními popisovanými zeměmi nízké. Velkým nešvarem Rakouska (podobně jako Německa) je, že přístup zahraničních firem z většiny nových členských zemí EU do některých odvětví je zcela zakázán (např. stavebnictví). Podnikatel, který chce expandovat do Rakouska tedy musí dobře zvážit, zda snadná geografická dostupnost převáží překonávání četných byrokratických překážek a určitou diskriminaci vůči podnikatelům z nových členských zemí.

Export služeb do třetích zemí (tedy zemí mimo EU) není předmětem této příručky. Pouze malou část informací uvedených v této příručce lze zobecnit i na zahraniční trhy mimo EU. Pro informace o poskytování služeb na těchto trzích je vždy třeba navštívit aktuální webové stránky zastupitelského úřadu ČR v dané zemi a stránky ministerstev, do jejichž kompetence dané odvětví spadá. Dále se doporučuje sledovat pozorně změny v bilaterálních dohodách mezi ČR a daným státem.

Strana: 9 z 107


3. Úvod o problematice poskytování služeb na zahraničních trzích Poskytování služeb představuje důležitou součást hospodářství všech zemí EU a již od počátků evropské integrace patří svoboda poskytování služeb a svoboda usazování mezi základní principy vnitřního trhu. Sektor služeb představuje v mnoha státech EU až 70 % tvorby HDP. Harmonizace volného poskytování služeb a svobody usazování je tudíž důležitou součástí dosažení fungování vnitřního trhu. Vnitřní trh Evropské unie je územně vymezen hranicemi všech členských států EU a jeho cílem je fungování tzv. čtyř základních svobod. Jedná se o: •

volný pohyb zboží,

•

volný pohyb osob,

•

volný pohyb služeb a

•

volný pohyb kapitálu.

V této příručce je kladen důraz na volný pohyb služeb, podrobněji jsou proto vysvětlena zejména tato související témata: •

principy přeshraničního poskytování služeb,

•

usazování podnikatelských subjektů na území jiných členských států,

•

vysílání pracovníků,

•

uznávání kvalifikací a

•

další témata související s vývozem služeb z ČR na trhy členských států EU.

Zmíněna je i úprava nově přijaté Směrnice o službách na vnitřním trhu (dále jen „Směrnice o službách“), jejíž ustanovení budou transponována do českého právního řádu do konce roku 20091.

3.1 Volný pohyb služeb v kontextu čtyř základních svobod vnitřního trhu EU Pro úspěšný export služeb na zahraniční trhy v rámci EU je důležité vnímat poskytování služeb v kontextu čtyř základních svobod vnitřního trhu EU. Služby jsou totiž málokdy poskytovány pouze jako tzv. „poor services“, tedy služby bez jakéhokoli hmotného vyjádření (v podobě zboží) a bez poskytnutí určitou osobou. Přeshraniční platby za služby navíc musí respektovat principy volného pohybu kapitálu. Podstatným předpokladem pro plné využití svobody volného pohybu kapitálu je přistoupení do Eurozóny, což eliminuje některé nevýhody spojené s využíváním národní měny. Typickým příkladem je odstranění transakčních nákladů. 1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 O SLUŽBÁCH NA VNITŘNÍM TRHU

Strana: 10 z 107


Z tohoto důvodu jsou v následujícím textu stručně popsány základní principy fungování všech čtyř základních svobod vnitřního trhu EU.

3.1.1 Volný pohyb zboží Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU. Uvolnění pohybu zboží bylo částečně dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek (tj. cel a množstevních kvót). Jejich odstranění přineslo znatelný nárůst vzájemné obchodní výměny a objem každodenních dodávek zboží přes hranice v rámci EU již několik let roste. Zrušení tarifních překážek však nestačilo pro uvolnění pohybu zboží v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států (většinou jde o technické, environmentální, hygienické a zdravotní normy). I tyto překážky se však postupně daří odstraňovat. Podrobné informace k netarifním překážkám lze najít na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, v části "zboží na vnitřním trhu". Internetová adresa: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/zbozi/

BOX: Kde se mohou podnikatelé informovat o možnostech a podmínkách exportu zboží a služeb z ČR? Od 9. května 2006 byla jako součást exportní strategie Ministerstva průmyslu a obchodu na léta 2006 – 2010 spuštěna tzv. Zelená linka pro export. Tato telefonní linka je přístupná zdarma na čísle 800 133 331 a je vstupní branou do nabídky služeb státu pro exportéry.

Tuto nabídku služeb státu shrnuje materiál „Export v kostce“: Internetová adresa: http://www.businessinfo.cz/files/2005/060509_exportvkostce.pdf


Strana: 11 z 107


3.1.2 Volný pohyb osob Volný pohyb osob ve smyslu svobody usazování je formou trvalého poskytování služeb v jiném členském státě. Proto je v této příručce věnován také určitý prostor tématům vztahujícím se k volnému pohybu osob. Volný pohyb osob byl dříve chápán pouze v souvislosti s ekonomickou integrací, kdy pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné byli oprávněni vykonávat hospodářskou činnost na celém území Společenství. Jedná se však o oblast širší, zahrnující: •

volný pohyb pracovníků (zakotveno čl. 39-51 Smlouvy ES),

•

svobodu usazování/podnikání (čl. 43-48 Smlouvy ES) pro fyzické osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele) a pro právnické osoby (podniky, společnosti),

•

osoby, které nevykonávají ekonomickou činnost (rodiny podnikatelů, studenti, důchodci...) a

•

volný pohyb služeb.

Předpokladem volného pohybu osob je vždy oprávnění k pobytu. Toto oprávnění zahrnuje oprávnění ke vstupu, přijetí zaměstnání, oprávnění podnikat nebo v daném státě setrvat i po ukončení aktivní činnosti. Problematika volného pohybu osob spadá v ČR převážně do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podrobné informace týkající se volného pohybu osob lze nalézt v části 3.6 této příručky nebo na stránkách MPSV v sekci „Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci EU“. Internetová adresa: http://www.mpsv.cz/cs/532 Volný pohyb osob je pro ČR bohužel stále omezen tzv. přechodným obdobím. Toto omezení v současné době uplatňují původní členské státy EU15, kromě Irska, Velké Británie, Švédska, Finska, Řecka, Portugalska, Španělska, Holandska a Itálie. Více o přechodných obdobích ohledně volného pohybu českých pracovníků v původních členských státech EU lze nalézt buď v části 3.4 této příručky nebo na výše zmíněných internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

3.1.3 Volný pohyb kapitálu Volný pohyb kapitálu je nejvíce rozvinutou a tudíž nejméně problematickou svobodou vnitřního trhu EU. Základní podmínky pro volný pohyb kapitálu jsou: •

volně směnitelná česká koruna,

•

odstranění všech národních překážek pro transfer kapitálu s ostatními členskými státy EU (a s třetími zeměmi),

Strana: 12 z 107


•

zavedení pravidel EU o zabezpečení přeshraničních plateb a transferů kapitálu všeho druhu.

V ČR spadá problematika volného pohybu kapitálu především do působnosti Ministerstva financí. Více informací o volném pohybu kapitálu lze nalézt na internetových stránkách tohoto ministerstva v části „EU a zahraničí“. Internetová adresa: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_a_zahranici.html

3.1.4 Volný pohyb služeb Volným pohybem služeb se v evropském kontextu rozumí dočasné a příležitostné poskytování služeb přes hranice bez trvalého usazení firmy či podnikatele ve státě, kde službu poskytuje. Volný pohyb služeb může většinou znamenat dočasný „přesun“ poskytovatele do jiného členského státu (např. za účelem poskytnutí opravy stroje). O volný pohyb služeb se však jedná i v případě „přesunu“ příjemce služeb do jiného členského státu (např. vycestování turisty) nebo „přesunu“ samotné služby (např. poskytnutí služeb přes internet). Služby ve stále větší míře provázejí poskytování zboží a ve spojení se zbožím se podřizují pravidlům platným pro zboží, jak plyne z článku 50 Smlouvy o ES. Hranice mezi zbožím a službou však bývá často nejasná, proto je vždy třeba vycházet z definic zakotvených v právním řádu (viz BOX níže).

BOX: Jak jsou právem EU definovány služby? Za služby se podle Smlouvy o založení Evropského společenství (článek 50) pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby zahrnují zejména: a) činnosti průmyslové povahy; b) činnosti obchodní povahy; c) řemeslné činnosti; d) činnosti v oblasti svobodných povolání. Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.

Zdroj: Euroskop.cz

Zatímco volný pohyb zboží už v rámci EU v podstatě bezproblémově funguje, volný pohyb služeb je stále omezován množstvím překážek. Tyto překážky má odstranit nová Směrnice o službách (viz dále v této části).

Strana: 13 z 107


Další témata související s volným pohybem služeb jsou vysvětlena v subkapitolách 3.2 - 3.7, kde lze nalézt podrobnější informace o jejich legislativním zakotvení a praktické aplikaci. Tato témata jsou pak v kapitolách za jednotlivé země (kapitoly 4-8) doplněna příklady z praxe (otázky a odpovědi), které mohou jednak snáze demonstrovat, zda určitá „teoretická znalost“ odpovídá realitě a jednak ověří, zda čtenář správně pochopil legislativní zakotvení volného pohybu služeb.

Budoucí právní úprava - Směrnice o službách a její implementace v ČR a EU Trh služeb v rámci vnitřního trhu EU je doposud do velké míry nedokonalý a plný nejrůznějších překážek, což brání plnému využití jeho potencionálu. Evropská komise proto na začátku roku 2004 předložila Návrh směrnice o službách, jejíž cílem je zjednodušení podnikatelského prostředí v sektoru služeb a odstranění mnohých stávajících překážek. V ČR spadá tato problematika do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu2. Směrnice o službách byla definitivně schválena Radou Evropské unie dne 12. 12. 2006. Členské státy mají povinnost transponovat její ustanovení do svých právních řádů do konce roku 2009. V ČR je nejpravděpodobnějším scénářem transpozice směrnice vznik nového zákona o službách, který by zjednodušený postup přeshraničního poskytování služeb upravoval. Nezbytné budou také úpravy souvisejících předpisů. Směrnice o službách obsahuje tyto změny oproti současnému stavu: •

Bude značně zjednodušena administrativa regulující přístup k poskytování služeb (v zemi usazení i v hostitelské zemi).

•

Administrativní agenda související s volným pohybem služeb bude z velké části soustředěna do jednotných kontaktních míst. Jejich existence ulehčí podnikatelům komunikaci se všemi relevantními orgány státní správy v cizím státě. Nejedná se však o přesun kompetencí z relevantních úřadů na jednotná kontaktní místa. Ta budou povinna zprostředkovat vyřízení postupů a formalit potřebných pro vstup do podnikání na trhu daného členského státu a dále také zpřístupnit a poskytovat informace týkající se podmínek podnikání3.

•

Komunikaci s jednotnými kontaktními místy a tedy i vyřizování veškerých formalit bude možno vést i elektronickou formou.

•

Směrnice odstraňuje povinnost předkládat originály a ověřené kopie dokumentů; poskytovatelům služeb postačí k prokázání potřebných informací i neověřený dokument. Předkládání originálů bude vyžadováno jen v opodstatněných a naléhavých případech (důvodem musí být obecný zájem, např. veřejná bezpečnost a veřejný pořádek).

•

Povolovací řízení, která souvisí se vstupem poskytovatelů na trh se službami budou muset být značně zjednodušena a v některých případech dokonce zrušena. Ta řízení, která budou i přesto ponechána v platnosti, budou muset splňovat řadu kritérií, jež dále povedou k liberalizaci trhu se službami.

•

Bude zavedena procedura tichého souhlasu, tj. bude-li podnikatel žádat např. o povolení k zahájení činnosti a úřad mu ve stanovené lhůtě neodpoví, bude se povolení považovat za udělené.

2

Odbor vnitřního trhu a služeb EU.

3

Jednotná kontaktní místa budou podávat informace například o požadavcích na přístup k výkonu služby, o možných opravných prostředcích proti rozhodnutí státních orgánů či o veřejných databází souvisejících s poskytováním služeb.

Strana: 14 z 107


•

Usazování fyzických a právnických osob (tedy zakládání podniků a živností v členských státech EU podnikateli a živnostníky z jiných členských zemí) bude zbaveno diskriminačních požadavků a to jak přímých, založených na národnosti, tak nepřímých.

•

Požadavky, jimž mohou být nadále podnikatelé z jiných členských států podrobeni, budou výrazně redukovány a ty požadavky, které budou zachovány, budou muset členské státy náležitě zdůvodnit naléhavými důvody veřejného zájmu, jejich opodstatněnost následně posoudí Evropská komise.

•

Úřady členských států si budou moci vzájemně vyměňovat informace prostřednictvím elektronického systému, což zvýší efektivitu státní správy a povede ke snížení administrativní zátěže kladené na samotné poskytovatele služeb.

K dalším přínosům nové směrnice patří ještě např. povinnost členských států uznávat v hostitelské zemi pojištění odpovědnosti uzavřené poskytovateli služeb v jiných členských státech nebo zrušit zákaz reklamní činnosti příslušníků regulovaných profesí.

BOX: Jaké budou ekonomické dopady zavedení nové Směrnice o službách pro ČR? Z analýzy KPMG (Analýza ekonomických dopadů) zpracované pro agenturu CzechTrade v roce 2006 vyplývá, že Směrnice o službách bude mít pro ČR následující ekonomické dopady: •

Dopad návrhu směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 0,69-1,59% HDP, což odpovídá přibližně výši 17,6-40,6 mld. Kč.

•

Dopad návrhu směrnice na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,7 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,36% pracovní síly v České republice.

•

Přijetí návrhu směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,5 mld. a v přidané hodnotě cca 5,24 mld.

Zdroj: KPMG (Analýza ekonomických dopadů)

Internetové adresy: Další informace o nové Směrnici o službách a její implementaci v ČR lze nalézt na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/smernice-osluzbach-eu/. Plné znění Směrnice o službách v českém jazyce je uvedeno na adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_376/l_37620061227cs00360068.pdf

3.2 Svoboda přeshraničního poskytování služeb Tato část příručky má za cíl vysvětlit základní principy přeshraničního poskytování služeb ve smyslu čl. 49-50 Smlouvy ES.

Strana: 15 z 107


Přeshraniční poskytování služeb je v rámci EU chápáno jako poskytování služeb ze země usazení do hostitelské země, tedy přes hranice. Přeshraniční poskytování služeb je většinou spojeno s vysíláním pracovníků (viz kapitola 3.3). Je nezbytné rozlišovat mezi těmito možnými způsoby přeshraničního poskytování služeb: •

bez jediného pracovníka vyslaného do zahraničí (tj. poskytování služeb, které nevyžadují účast pracovníka na místě; příjemce i poskytovatel služby zůstávají ve svých členských státech – jedná se např. o webové, databázové a telefonní služby,

•

poskytovatel služby zůstává ve svém členském státě a za službou se přemísťuje příjemce (např. turista),

•

s vysláním alespoň jednoho pracovníka do zahraničí (na dobu určitou, resp. na dobu, která je nezbytně nutná pro vykonání dané služby) – jedná se např. o vysílání dělníků na stavbu v zahraničí,

•

poskytování služby v zahraničí osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) – tj. drobné podnikání v zahraničí, např. řemeslné práce poskytované živnostníkem. Při poskytování služeb osobou samostatně výdělečně činnou se nejedná o vysílání pracovníků. To se vztahuje pouze na zaměstnance firem poskytujících služby.

Způsob poskytování služeb je dán jejich povahou a pro volbu mezi jednotlivými způsoby existuje jen velmi úzký prostor. Poslední dva zmíněné způsoby se často pojí s povinností splnit určité dodatečné požadavky. Tato příručka se proto zabývá především těmito dvěma způsoby poskytování služeb do zahraničí.

3.2.1 Kritérium dočasnosti u přeshraničního poskytování služeb Přeshraniční poskytování služby velmi často předpokládá, že potřebné práce budou provedeny zaměstnanci podnikatele přímo v místě poskytnutí služby. Oproti využívání svobody usazení (tj. založení pobočky v zahraničí) spočívá výhoda dočasného přeshraničního poskytování služeb v tom, že poskytovatel služby je při dočasném přeshraničním poskytování služeb méně svázán předpisy platným pro místní podnikání4. V případě dočasného přeshraničního poskytování služeb může hostitelský členský stát po poskytovateli služeb z jiného členského státu požadovat jen splnění určitých požadavků, usadí-li se však podnikatel na území jiného členského státu natrvalo, podléhá plně tamnímu právnímu režimu. Z toho důvodu je přeshraniční poskytování služeb časově omezeno (tzv. princip dočasnosti), poskytovatel služby může sice mít v jiném členském státě kancelář, dílnu apod., ale jen pro toto dočasné použití. Dočasnost poskytování služeb je uznávána pouze při splnění těchto třech podmínek: 1. jde o časově omezené období, 2. jde o omezený počet zakázek a 3. jedná se o službu, kterou firma vykonává také v domovské zemi.

4

Podnikatel, který poskytuje na území členského státu své služby pouze dočasně však musí přihlížet rovněž k místním předpisům.

Strana: 16 z 107


Dočasnost není v evropském právním řádu stanovena pevně na určitou dobu, judikatura ji definuje „případ od případu“ dle odvětví. Rozdíl mezi dočasností v jednotlivých odvětvích lze demonstrovat následujícím příkladem: Příklad: Dočasnost při poskytování kadeřnických a stavebních služeb. •

Stavební firma po dobu jednoho roku přeshraničně vykonává jednu zakázku – jedná se o dočasné poskytování služby.

•

Kadeřnické služby jsou přeshraničně poskytovány po dobu jednoho roku a to různým klientům opakovaně (pravidelně) – nejedná se o dočasné poskytování služby.

Dalšími kritérii, které vymezují přeshraniční poskytování služeb jsou nepravidelnost a příležitostná povaha. Přeshraniční poskytování služeb tedy může probíhat opakovaně, ale v nesmí se opakovat v pravidelných periodách.

3.2.2 Svoboda usazení Svoboda usazení zajišťuje, že podnikatel má právo vybrat si svobodně místo pro své podnikání v rámci celé EU. Rozhodne-li se pro dlouhodobé poskytování svých služeb v zahraničí spojené se zřízením pobočky, je třeba přejít z režimu dočasného přeshraničního poskytování služeb k využití svobody usazení. Dočasně poskytovaná služba se může přeměnit v usazení, jestliže poskytovatel služby zůstává sice primárně usazen v jiném členském státě, ale na určitý jiný stát se zaměří a vytvoří si zde nejen dočasně používanou kancelář či dílnu, ale i profesní základnu, ze které se bude prezentovat místní klientele. V takovém případě od něj může hostitelský stát požadovat, aby se usadil a splnil tak podmínky platné pro ostatní místní podnikatele. Faktické usazení proběhne založením firmy či pobočky vybrané právní formy v zahraničí. V některých profesích je třeba při dlouhodobém poskytování služeb založit zahraniční pobočku přestože samotný výkon profese nevyžaduje vytvoření stálé infrastruktury (kanceláře či dílny), ani stálé profesní základny v hostitelském státě. Jedná se např. o kadeřnické služby, které je možno vykonávat v místě bydliště klienta. Podnikatel může pro usazení v jiné členské zemi volit jakoukoliv právní formu podnikání. Může tedy založit společnost v hostitelském státě (či koupit podíly na již založených společnostech) •

za stejných podmínek jako občané tohoto státu (tzv. primární usazení), nebo

•

založit pobočku, filiálku či organizační složku firmy, mající sídlo v jiném státě EU (tzv. sekundární usazení).

Tyto pobočky, filiálky atd. požívají v hostitelském státě stejných práv jako společnosti tam založené a mohou se tudíž bránit proti diskriminaci.

Strana: 17 z 107


3.3 Vysílání pracovníků Se svobodou poskytování služeb úzce souvisí problematika vysílání pracovníků. Na pracovníky je v případě jejich vyslání za účelem poskytnutí služby pohlíženo spíše jako na "nástroj", prostřednictvím něhož k poskytnutí služby dochází. Pracovníci nevstupují na trh práce hostitelské země, nepřinášejí si s sebou své sociální vazby a charakter jejich pracovní činnosti je dočasný. Právě kvůli principu dočasnosti se právní úprava vysílání pracovníků na vnitřním trhu EU liší od úpravy volného pohybu osob a tvoří speciální oblast volného pohybu služeb. Základní princip Podle směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků, jsou během vyslání aplikovány pracovněprávní předpisy hostitelské země (tedy státu, kam je pracovník vyslán). Jedná se o pracovněprávní podmínky týkající se minimální mzdy, délky pracovní doby, čerpání dovolené apod. Konkrétní podmínky pro vysílání pracovníků do jednotlivých členských zemí EU jsou shrnuty na speciálních internetových stránkách pro daný stát. Přehled odkazů na tyto informační stránky je uveden na následující adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/labour_law/national_en.htm Konkrétní požadavky platné v zemích, které jsou předmětem této příručky, jsou zpracovány v kapitolách 4-8 za jednotlivé země.

BOX: Pracovněprávní podmínky, které je nutno dodržet při vysílání pracovníků dle práva hostitelské země: •

maximální délka pracovní doby,

•

minimální doba odpočinku,

•

minimální délka dovolené za kalendářní rok,

•

minimální mzda, včetně sazeb za přesčasy,

•

podmínky poskytování pracovníků, zejména prostřednictvím podniků pro dočasnou práci,

•

ochrana zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci,

•

ochranná opatření týkající se těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých,

•

podmínky rovného zacházení pro muže a ženy a ostatní ustanovení o nediskriminaci.


Délka vyslání Vyslání může trvat maximálně 12 měsíců, v případě nepředvídatelných okolností je možno vyslání prodloužit o dalších 12 měsíců se souhlasem orgánu ČSSZ a příslušného orgánu státu vyslání. Koho je možno vyslat O vyslání pracovníků se jedná vždy, když jsou splněny následující podmínky:

Strana: 18 z 107


•

podnikatel vyšle svého pracovníka na území cizího státu, aby tam na základě smlouvy o poskytnutí služby (například smlouvy o dílo) poskytl službu (resp. vykonal práci),

•

po celou dobu vyslání existuje mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah a vyslání je svým charakterem dočasné,

•

podnik vyšle pracovníka do provozovny nebo podniku, který náleží do téže skupiny podniků.

Vyslaný pracovník však nemusí být pouze osoba v zaměstnaneckém poměru. Definice slova zaměstnanec se v jednotlivých právních řádech liší. Například český právní řád za zaměstnance označuje zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců také společníky či jednatele spol. s r.o. Další podmínkou pro vyslaného pracovníka je, že mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí po celou dobu vyslání existovat tzv. „organická vazba“. Tato vazba je definována jako vztah, kdy: •

vyslaný zaměstnanec vykonává práci pro vysílající podnik,

•

zaměstnance musí odměňovat vysílající podnik,

•

možnost ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovně právní vztah má pouze podnik, který ho vyslal,

•

odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik,

•

nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého je zaměstnanec vyslán.

Tímto se zamezuje zneužívání svobody poskytování služeb k obcházení relevantních předpisů o volném pohybu osob (pracovníků). Není totiž možné zbavit členské státy schopnosti regulovat své pracovní trhy za situace, kdy v Evropě stále existuje řada přechodných období znemožňujících volný pohyb pracovníků. Požadavky, které je nutno splnit před vysláním pracovníka Aby mohlo k vyslání pracovníka dojít, je nutno zajistit doklady, které prokazují sociální a zdravotní pojištění v domovské zemi. Vysílaný pracovník v hostitelské zemi pouze dokládá, že je pojištěn v domovské zemi a nestává se součástí systému sociálního a zdravotního pojištění v hostitelské zemi. Následující přehled uvádí formuláře, které je nutno vyplnit pro splnění těchto požadavků.

Strana: 19 z 107


BOX: Formuláře potřebné pro vysílání pracovníků do EU Formulář E 101 – „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“ Formulář osvědčuje skutečnost, že vyslaný zaměstnanec podléhá nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení vysílajícího státu. Vyslaný zaměstnanec by měl mít tento formulář po celou dobu vyslání u sebe, aby se jím v případě kontroly mohl prokázat. Každý formulář E 101 vystavený pro konkrétní osobu je na ČSSZ očíslován a evidován. Formulář není pro žadatele volně k dispozici, je nutno o něj zažádat ČSSZ prostřednictvím tiskopisu, který je vyvěšen na webových stránkách ČSSZ, zároveň je k dispozici na OSSZ. Tiskopis „Žádost o vystavení formuláře E 101“ ve verzi pro zaměstnance i OSVČ je ke stažení je na adrese http://www.cssz.cz/evropska_unie/tiskopisy_eu/tisk_eu.asp. Formulář E 102 – „Prodloužení doby vyslání nebo samostatné výdělečné činnosti“ O prodloužení doby vyslání je nutno zažádat ještě před skončením původní 12měsíční doby vyslání prostřednictvím formuláře E 102 – „Prodloužení doby vyslání nebo samostatné výdělečné činnosti“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ v sekci Tiskopisy EU (viz výše). Evropský průkaz zdravotního pojištění – jedná se o běžné karty zdravotního pojištění užívané v ČR. Někteří pojištěnci však stále mohou disponovat starší kartou bez loga EU. V takovém případě je nutné kartu před vysláním nechat zdravotní pojišťovnou vyměnit. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Zvláštní požadavky některých států Dá se říci, že obecně by pohybu pracovníků za účelem poskytnutí služeb neměly být členskými státy kladeny žádné překážky (vyjma legitimních důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti, pořádku a zdraví). V praxi však ze strany některých členských států stále existují požadavky, které vysílání pracovníků znepříjemňují. Podnikatel musí totiž často svým zaměstnancům vyřídit určitá povolení (navíc v pro něj méně srozumitelném právním a jazykovém prostředí), čímž se poskytnutí služby protahuje a prodražuje. Poskytovatel služby ze zahraničí je pak oproti domácím podnikatelům znevýhodněn. Jedná se např. o tzv. notifikační proceduru, kdy je třeba zahraničním úřadům předem oznamovat jména vysílaných pracovníků. Dále se lze setkat s požadavkem doložit bydliště pracovníků v hostitelské zemi nebo s vyžadováním překladu dokumentů do jazyka hostitelské země. Ve státech, kde je uplatňováno přechodné období pro volný pohyb služeb (Německo a Rakousko) jsou dále uplatňována např. „povolení k vyslání“ (Rakousko) nebo množstevní omezení vysílaných pracovníků, tzv. kontingenty (Německo). Tato omezení jsou popsána v následující části. Zmíněná opatření zbavují institut vysílání pracovníků toho, co by jej mělo od volného pohybu pracovníků odlišovat v první řadě - flexibility. Evropská komise vydala pro každou zemi přehled pracovně-právních podmínek, které jsou vyžadovány při vysílání pracovníků dle zákonů dané země. Dokumenty za jednotlivé země jsou v několika jazykových verzích k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/labour_law/postingofworkers_en.htm.

Strana: 20 z 107


3.4 Přechodná období Přechodná období pro volný pohyb osob a přechodná období pro volný pohyb služeb jsou uplatňována vůči deseti členským státům EU. Jedná se o osm z deseti členských států, které přistoupily v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko) a dva nově přistoupivší státy – Rumunsko a Bulharsko. Mezi výše zmíněnými dvěma typy přechodných období je třeba rozlišovat, jak je vysvětleno v následujících subkapitolách. Pro podnikatele poskytující služby je důležité zejména přechodné období pro volný pohyb služeb, které se týká vysílání pracovníků (tedy zaměstnanců firem). Naopak přechodná období pro volný pohyb osob se týká jednotlivců, kteří si chtějí najít práci v zahraničí (nikoli však OSVČ).

3.4.1 Přechodná období pro volný pohyb osob Na výše zmíněných deset nových členských zemí EU se vztahují přechodná období pro volný pohyb osob. Toto přechodné období znamená pro českého pracovníka nutnost vyžádat si pracovní povolení pro práci v zemích bývalé EU15, které toto opatření chtějí uplatňovat. Existence přechodného období však neznamená zákaz práce v zemích EU15, jak je někdy mylně vykládáno, jde pouze o regulaci trhu pomocí pracovních povolení. Přechodné období pro volný pohyb osob není na rozdíl od přechodného období pro volný pohyb služeb vázáno na konkrétní vybraná odvětví, ale uplatňuje se pro všechny ekonomické činnosti. Přechodné období pro volný pohyb osob se nevztahuje na svobodu usazení ani na volný pohyb studentů a důchodců. Uplatňování přechodného období je rozděleno na fáze. Po každých dvou letech musí státy bývalé EU15 vyhodnotit situaci a rozhodnout se v jaké podobě budou přechodné období uplatňovat dále. Ze států bývalé EU-15 uplatňuje v současnosti přechodná období 6 států (Německo, Rakousko, Lucembursko, Dánsko, Francie a Belgie)5, z toho 3 země (Belgie, Francie a Lucembursko) postupně uvolňují svůj trh pro určité sektory (tzv. nedostatkové profese - jedná se především o informační technologie a některá řemesla). V roce 2009 by členské státy měly přehodnotit svůj postoj k dalšímu uplatňování přechodných období. V současné době nelze jednoznačně určit, jak se dotčené členské státy k této otázce postaví. Nicméně se dá očekávat, že Rakousko a Německo bude trvat na jejich zachování. Přechodná období však vůči ČR nesmí být uplatňována po 1. květnu 2011.

5 Od 1. května 2007 neuplatňuje přechodné období Nizozemí.

Strana: 21 z 107


3.4.2 Přechodná období pro volný pohyb služeb (vysílání pracovníků) Přechodná období pro volný pohyb služeb se vztahují na vysílání pracovníků z výše uvedených nových členských zemí, a to pouze do Rakouska a Německa. Přechodné období může zůstat v platnosti maximálně sedm let (do roku 2011). Po dobu přechodného období není možno v některých sektorech služeb vysílat pracovníky způsobem, který je ve zbylých státech pětadvacítky obvyklý. Vysílání pracovníků je totiž po dobu přechodného období podmíněno získáním pracovního povolení. Na toto povolení neexistuje právní nárok. Klasifikace NACE Aby byla jasně zajištěna jednotnost výkladu toho, co která aktivita (služba) v praxi znamená, byla vypracována již v 70. letech v rámci Evropské komise jednotná nomenklatura - tzv. NACE kódy. NACE kódy definují jednotlivé ekonomické aktivity. Jejich užití je široké, nicméně v souvislosti s přechodným obdobím je důležité, že právě pomocí NACE kódů Rakousko a Německo definují sektory služeb, ve kterých je vysílání pracovníků omezeno. Kompletní katalog NACE kódů je k dispozici na níže uvedené internetové adrese. Pro českého podnikatele je důležitou informací to, že vymezení odvětví v klasifikaci NACE se v drtivé většině odvětví sektoru služeb přesně kryje s klasifikací OKEČ, která se běžně užívá v ČR.

Strana: 22 z 107


Kompletní seznam NACE kódů je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/index/nace_all.html.

BOX: Odvětví, ve kterých je vysílání pracovníků do Německa a Rakouska omezeno: Rakousko Sektor Terénní úprava zahrad a parků Řezání, tvarování a konečná úprava stavebního kamene Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Stavebnictví včetně souvisejících oborů Pátrací a ochranné činnosti Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků Ostatní činnosti související se zdravotní péčí Sociální péče bez ubytování Německo Sektor Stavebnictví včetně souvisejících oborů Čištění budov, zařízení a dopravních prostředků Služby v oblasti dekorace interiérů

NACE kód 01.41 26.7 28.11 45.1 - 45.4; Aktivity v příloze ke Směrnici 96/71/EC 74.60 74.70 85.14 85.32 (kromě ošetřování v domácnosti) NACE kód 45.1 - 45.4; Aktivity v příloze ke Směrnici 96/71/EC 74.70 74.87

Internetové adresy: Podrobný postup pro vyslání pracovníků do Rakouska a Německa: http://download.mpo.cz/get/28890/31083/331031/priloha001.pdf Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Jak probíhá vysílání pracovníků do Rakouska a Německa? Český podnikatel musí před vysláním svých zaměstnanců do Německa či Rakouska především zjistit, zda se na jím poskytovaný typ služeb vůbec přechodné období vztahuje. Rakousko •

V odvětvích, na něž se vztahuje přechodné období volného pohybu služeb v Rakousku (viz výše), musí vyslaní pracovníci žádat o Povolení k vyslání (Entsendebewilligung), které se prakticky rovná pracovnímu povolení. Povolení může být uděleno, pokud se prokáže, že neexistuje jiná firma, která by poskytovala stejné služby a zaměstnávala přitom rakouské občany nebo občany ze zemí EU, na něž se pravidla o volném pohybu pracovníků vztahují v plném rozsahu.

•

Povolení se udílí maximálně na 4 měsíce.

•

K žádosti se přikládá doklad o plánované délce vyslání, doklad od vysílajícího podniku o příslušnosti pracovníků k tomuto podniku, o jejich sociálním pojištění a o výši a způsobu jejich odměňování

•

V Rakousku je v platnosti zákonné ustanovení v § 18 Zákona o zaměstnávání zahraničních pracovníků, které zakazuje vydávání pracovních povolení ve stavebních oborech.

Strana: 23 z 107


Německo •

Vysílání pracovníků je v Německu v dotčených odvětvích (viz níže) upraveno bilaterálními dohodami z počátku devadesátých let (Dohoda mezi Českou republikou a Německem o vysílání pracovníků).

•

Dohody stanovují horní limity počtu pracovních povolení (tzv. kontingenty) stanovené německými úřady pro jednotlivá odvětví a země.

•

Poskytování služeb je možné výhradně na základě smluv o dílo mezi dvěma firmami (v případě stavebnictví – mezi dvěma stavebními firmami). Náležitosti smlouvy o dílo jsou stanoveny v německém obchodním zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch).

•

Více informací, kompletní seznam odvětví, kontakty a žádosti o udělení kontingentu najdete na http://www.mpo.cz/dokument2618.html.

3.4.3 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Na rozdíl od volného pohybu zaměstnanců, který je v některých členských státech omezen kvůli přechodným obdobím na volný pohyb osob, je právo usadit se coby OSVČ v jiném členském státě za účelem podnikání bez omezení. Na usazeného živnostníka se pak vztahují stejné předpisy jako na domácího podnikatele v hostitelské zemi. Na OSVČ se rovněž nevztahuje přechodné období pro volný pohyb služeb. V některých zemích se OSVČ přesto stále může setkat například s následujícími požadavky: •

požadavkem trvalého pobytu,

•

potřebou doporučení ze strany místních profesních organizací,

•

časovými průtahy při uznávání kvalifikace,

•

atp.

Výše zmíněná omezení nejsou ze strany členských států oprávněná (jedná se o rozpor s právem ES), lze je tedy řešit pomocí systému SOLVIT, který může pomoci při řešení vzniklé situace. Více o systému SOLVIT naleznete v části 3.7. V členských státech, kde platí přechodná období v oblasti volného pohybu pracovníků, lze očekávat přísnější dohled nad případným obcházením stávajících omezení osobami majícími živnostenská oprávnění a pracujícími jako údajně samostatně výděleční podnikatelé např. na stavbách. Stejná pravidla jako pro OSVČ platí také pro osoby, které mají statut tzv. „klíčového zaměstnance“. Jedná se např. o spolumajitele firmy, který má více než 25% hlasovacích práv, nebo pracovníka s technologií, kterou nikdo jiný v daném podniku neumí používat. Klíčový zaměstnanci, kteří tuto skutečnost před příslušnými úřady hostitelského členského státu dostatečně nedoloží ale bývají odmítáni a není jim udělováno povolení k podnikání. Problém s různým výkladem definice klíčových zaměstnanců a s dokládáním tohoto statusu bohužel působí v praxi nemalé problémy a konflikty s tamějšími úřady.

Strana: 24 z 107


3.5 Uznávání kvalifikací Velká část podnikatelských aktivit ve službách je v jednotlivých členských státech vázaná na splnění určité kvalifikace. V takových případech se mluví o regulovaných profesích. Většinou jde o profese, pro jejichž výkon nebyly na úrovni EU sjednocené požadavky a kde tedy rozdílnost právních úprav členských států působí jako překážka volného pohybu osob či poskytovatelů služeb. Zásada vzájemného uznávání kvalifikací znamená, že kvalifikace získaná v jednom členském státě je v jiných členských státech formálně uznána a její dosažení není třeba opakovat. Uznávání neprobíhá automaticky, ale vždy na základě žádosti, tedy z popudu žadatele. Žádost o uznání kvalifikace se podává vždy v zemi, kde se chce podnikatel usadit. Výjimečně je uznání kvalifikace požadováno i při přeshraničním poskytování služeb, pokud službu poskytuje OSVČ. Systém vzájemného uznávání kvalifikací je tedy využíván hlavně při usazování firem a podnikání OSVČ (kdy se nejedná o vyslání pracovníka).

3.5.1 Současná praxe při uznávání odborných kvalifikací Uznávání kvalifikací probíhá buď v rámci obecného systému uznávání kvalifikací, nebo v rámci sektorového systému. Obecný systém V obecném systému dochází ke srovnání požadavků na kvalifikaci pro danou regulovanou profesi v hostitelské zemi a v zemi, kde byly kvalifikace získány a v případě podstatných rozdílů v délce nebo obsahu vzdělání se aplikují tzv. kompenzační opatření. Tato opatření mohou mít formu: •

adaptačního období nebo

•

zkoušky způsobilosti.

Uznávání kvalifikací v obecném systému komplikuje skutečnost, že rozsah jednotlivých regulovaných profesí se stát od státu liší, např. povolání zahradníka se podle rakouské úpravy vztahuje i na zahradní architekturu. V tom případě musí žadatel z ČR splnit požadavky na tuto širší profesi. Rovněž počet regulovaných profesí se v jednotlivých zemích liší. Například Polsko je v této otázce velmi liberální a reguluje pouze několik profesí. Oproti tomu v Rakousku se počet regulovaných profesí pohybuje ve stovkách. Lhůta pro vydání rozhodnutí o uznání kvalifikace činí v obecném systému 4 měsíce. Sektorový systém Sektorový systém se vztahuje na následující profese: •

architekti,

•

porodní asistentky,

•

farmaceuti,

Strana: 25 z 107


•

lékaři,

•

zdravotní sestry,

•

stomatologové a

•

veterináři.

U těchto profesí se uznání kvalifikace získává na základě automatického uznávání diplomů udělených členským státem. Automatické uznání je umožněno díky předchozímu stanovení minimálních požadavků na vzdělání. Diplomy, které se automaticky uznávají jsou uvedeny v příloze příslušné směrnice. Po splnění určitých podmínek je možné rovněž uznání diplomů získaných ještě před sjednocením požadavků na vzdělání. Úřady musí automatické uznání diplomu vyřídit ve lhůtě 3 měsíců.

Jak postupovat v praxi 1. Ověřit, zda je dotčená profese v daném členském státě regulována. Tuto skutečnost si lze ověřit v databázi regulovaných profesí, která je přístupná na webové adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?lang=en (po kliknutí na odkaz „Regulated professions“ zde uživatel nalezne i seznam kontaktních míst v jednotlivých zemích, kde lze získat kontakt na konkrétní uznávací orgán) 2. Podat žádost o uznání kvalifikace na příslušném uznávacím orgánu (postupy včetně seznamu dokumentů potřebných při předkládání konkrétní žádosti v určité zemi lze nalézt na webové adrese: http://ec.europa.eu/youreurope/nav/cs/citizens/working/qualificationrecognition/index.html (Databáze je nová a průběžně doplňovaná, některé údaje tak bohužel dosud chybí nebo nejsou přeloženy do všech nabízených jazyků) Více informací k uznávání kvalifikací v českém jazyce najdete na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a na stránkách MPO věnovaných podpoře podnikání v rubrice "živnostenské podnikání“. Internetové adresy: MŠMT – Uznávání odborných kvalifikací: http://uok.msmt.cz/?sec=cr&w=1 MPO - sekce "živnostenské podnikání": http://www.mpo.cz/dokument9912.html Evropská komise dále spravuje speciální webovou stránku věnovanou regulovaným profesím: https://webgate.cec.eu.int/regprof/index.cfm Na webové stránce Generálního ředitelství pro vnitřní trh Evropské komise je také oddíl zaměřený na všeobecné podmínky uznávání kvalifikace v Evropské unii: http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications

Strana: 26 z 107


3.5.2 Budoucí systém uznávání odborných kvalifikací Na podzim roku 2007 proběhnou v systému uznávání kvalifikací změny vyplývající z nové směrnice6. V praxi by změny měly podnikatelům přinést následující přínosy: •

možnost uznání pouze části kvalifikace - pokud je rozsah povolání v zemi usazení (v domovské zemi) užší než v hostitelském státě,

•

ustavení kontaktních míst pro uznávání kvalifikací v jednotlivých zemích – lepší dostupnost informací o uznávání kvalifikací,

•

administrativní spolupráce mezi uznávacími orgány členských států – nižší administrativní zátěž na žadatele o uznání,

•

možnost přezkumu kvalifikací hostitelským státem bude v režimu přeshraničního poskytování služeb značně omezena,

•

zjednodušena je procedura pro zavedení výjimky z kompenzačních (nově „vyrovnávacích“) opatření.

3.6 Sociální a zdravotní pojištění a daně Podnikání v zahraničí s sebou přináší také otázky spojené se sociálním a zdravotním pojištěním a daněmi. Sociální a zdravotní pojištění Obecně pro platby sociálního a zdravotního pojištění v EU platí, že pojistné se platí ve státě, kde občan pracuje nebo podniká. Pro poskytování služeb a vysílání pracovníků však existuje výjimka! Pojistné se v případě dočasného přeshraničního poskytování služeb platí v zemi původu, jestliže období pro poskytování přeshraničních služeb nebo vyslání pracovníků nepřesáhne jeden rok (lze však prodloužit až na dva roky). Podrobné informace o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění v zahraničí včetně praktických návodů pro zvládnutí konkrétních úkonů lze nalézt na internetových stránkách ČSSZ v sekci Sociální zabezpečení v Evropské unii (http://www.cssz.cz/evropska_unie/soc_zab_eu/default.asp). Daň z příjmu Všechny členské země EU podepsaly vzájemné dohody o zamezení dvojího zdanění, které stanovují také všeobecné zásady zdanění podnikatelů. Podle těchto zásad fyzická osoba, která neposkytuje přeshraniční služby v zemi vyslání po dobu přesahující 183 dní během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období (účetní rok), platí daně z příjmu jen v zemi původu. Pokud poskytuje služby delší dobu, musí platit daně v obou státech (v každém státě jen za příjmy vzniklé na jeho území – žádný příjem nesmí být zdaněn dvakrát). Po uplynutí této doby je tedy třeba se v zahraničí zaregistrovat na finančním úřadě k platbě daně z příjmu.

6

Směrnice č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.

Strana: 27 z 107


Daň z přidané hodnoty V jednotlivých členských zemích platí různé sazby DPH. Na základě směrnice 77/288/EHS nesmí základní sazba DPH klesnout pod 15% a snížené sazby se smějí uplatňovat pouze na zboží a služby uvedené v této směrnici. Aktuální základní i snížené sazby DPH v jednotlivých členských zemích jsou k dispozici na internetových stránkách http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/vat/how_vat_works/rates/index_en.htm. Sazby DPH v jednotlivých členských státech platné k 1. 1. 2007 jsou uvedeny v následující tabulce.

BOX: Aktuální sazby DPH v EU (k 1.1.2007 v %) Země Základní sazby Belgie 21 Bulharsko 20 Česká republika 19 Dánsko 25 Estonsko 18 Francie 19,6 Irsko 21 Itálie 20 Kypr 15 Litva 18 Lotyšsko 18 Lucembursko 15 Maďarsko 20 Malta 18 Německo 19 Nizozemí 19 Polsko 22 Portugalsko 21 Rakousko 20 Rumunsko 19 Řecko 19 Slovensko 19 Slovinsko 20 Španělsko 16 Švédsko 25 Velká Británie 17,5

Snížené sazby 12/6 7 5 --5 5,5/2,1 13,5/4,4 10/4 8/5 9/5 5 6/3 5 5 7 6 7/3 12/5 10 9 9/4,5 10 8,5 7/4 12/6 5

Zdroj: Evropská komise

DPH za služby se účtuje dle místa dodávky služeb7. Pro účtování DPH je třeba znát daňového identifikačního čísla (DIČ) partnera. Na následující adrese lze ověřit, zda konkrétní DIČ v dané zemi existuje (databáze obsahuje všechna DIČ registrovaná v členských státech EU 27 a je přístupná i v české verzi: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/cs/vieshome.htm).

7

Podle zákonů upravujících DPH se obecně místem dodávky služeb rozumí místo, kde má poskytovatel služeb sídlo, registrovanou kancelář či provozovnu, z níž je služba dodávána. V případě dopravních služeb, služeb spojených s nemovitostmi, reklamních a propagačních služeb, poradenských, právních a účetních služeb atd. jsou však místa dodávky stanovena odlišně.

Strana: 28 z 107


Další informace o otázkách spojených se sociálním a zdravotním pojištěním a s daňovou problematikou lze najít na následujících internetových stránkách: Internetové adresy: Centrum mezistátních úhrad - www.cmu.cz Ministerstvo financí - www.mfcr.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí - www.mpsv.cz Česká správa sociálního zabezpečení - www.cssz.cz

3.7 Řešení problémů pomocí systému SOLVIT V souvislosti s poskytováním služeb na evropských trzích se mohou vyskytnou různé problémy a komplikace, a to především ve vztahu ke státním úřadům jiných členských států, které podnikatelům či občanům znemožní nebo ztíží využití jejich práv zaručených právem ES. Takové problémy často souvisí s tím, že státní úřad jiného členského státu trvá na požadavcích stanovených vnitrostátní legislativou i v případech, kdy je na základě práva ES povinen postupovat jinak. Některé požadavky v oblasti přeshraničního poskytování služeb vyžadované státními úřady mohou mít vyloženě diskriminující charakter a české občany a podniky ve vztahu k tuzemským subjektům tak znevýhodňují. V případě, že má podnikatel pochybnosti o správné aplikaci evropského práva ze strany státního úřadu jiného členského státu, může se s konkrétním problémem obrátit na tzv. SOLVIT centrum. Systém SOLVIT tvoří mezinárodní síť center spojených navzájem pomocí speciální internetové databáze. V každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu existuje jedno takové centrum. Smyslem této sítě je pomoci řešit co nejefektivněji problémy vznikající nesprávnou aplikací pravidel na vnitřním trhu ES orgány členských států. Jedná se o nástroj, který svou neformálností a rychlostí nabízí občanům a podnikatelům z členských států alternativu ke stížnosti u Evropské komise nebo ke zdlouhavému a mnohdy nákladnému soudnímu řízení. Za využití systému SOLVIT neplatí občané nebo podnikatelé žádné poplatky. Dalšími výhodami jsou transparentnost postupů v systému SOLVIT a přitom zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje poskytnuté žadatelem.

Strana: 29 z 107


Fungování systému SOLVIT je naznačeno v následujícím schématu:

České SOLVIT centrum patří mezi nejefektivnější v celé EU. Evropská komise zveřejnila dne 18. 7. 2006 pravidelnou hodnotící zprávu o situaci na vnitřním trhu (Internal Market Scoreboard). Jak vyplývá ze statistiky o SOLVIT centrech za období od května 2005, české SOLVIT centrum je na prvním místě, pokud jde o procento vyřešených případů, a zároveň na druhém místě v rychlosti řešení případů. Systém SOLVIT vede o své činnosti statistiku, která mimo jiné ukazuje, kterými typy případů se po dobu své existence zabýval. Nejčastěji systém SOLVIT řeší problematiku uznávání odborných kvalifikací, dále přístup výrobků na trh, problémy při registraci motorových vozidel a případy související se sociálním zabezpečením. Jak je vidět z následujícího grafu, s poskytováním služeb souvisí velká část z případů, které systém SOLVIT v minulosti řešil (cca 50% ze všech případů řešených v rámci celé EU). Tyto oblasti jsou v grafu zvýrazněny.

Případy, jimiž se SOLVIT zabýval v různých oblastech

21%

16%

Uznávání odborných kvalifikací 4%

Přístup výrobků na trh Sociální zabezpečení

5%

Daně Registrace motorových vozidel

6%

16%

Přístup služeb na trh Povolení k pobytu Zaměstnanecká práva

7%

Jiné 11% 14%

Strana: 30 z 107


Do 16 % případů, které jsou v grafu označeny jako „jiné“ spadají dále například následující oblasti: •

uplatnění volebního práva

•

hraniční kontroly

•

veřejné zakázky

•

zakládání obchodních společností

•

usazení se v členském státě jako osoba samostatně výdělečně činná

Oblast působnosti systému SOLVIT tedy zahrnuje velmi široké spektrum případů souvisejících s podnikáním na vnitřním trhu EU. V konkrétním případě je vhodné dodržet následující postup.

Jak SOLVIT pracuje: Šest kroků k řešení Vašeho problému Krok 1: Cítíte-li se jako podnikatel nebo jako občan zkráceni na svých právech chybnou aplikací práva Evropského společenství orgánem jiného členského státu, můžete se obrátit na české SOLVIT centrum (pro Vás tzv. "Domácí SOLVIT centrum"). Krok 2: Domácí SOLVIT centrum Vaši žádost přezkoumá a vloží do databáze, čímž ji postoupí SOLVIT centru členského státu, ve kterém problém vznikl (tzv. "Vedoucí SOLVIT centrum"). Domácí Solvit centrum Vám může alternativně navrhnout i jiné způsoby řešení - např. obrátit se na síť Euro Info Center, oznámit problém Evropské komisi či podat žalobu u národního soudu. Krok 3: Vedoucí SOLVIT centrum má po oznámení stížnosti Domácím SOLVIT centrem jeden týden na její posouzení a rozhodnutí, zda problém přijme k řešení. Jestliže Vedoucí SOLVIT centrum problém přijme, oznámí to neprodleně Domácímu SOLVIT centru. Pokud Vedoucí SOLVIT centrum případ nepřijme, také to oznámí Domácímu SOLVIT centru společně s důvody nepřijetí. V obou případech Vás Domácí SOLVIT centrum obratem informuje o stavu Vaší stížnosti. Krok 4: Od okamžiku přijetí případu Vedoucím SOLVIT centrem začíná běžet lhůta deseti týdnů, během které musí Vedoucí SOLVIT centrum navrhnout řešení. Ve výjimečných případech lze tuto lhůtu po dohodě Domácího a Vedoucího SOLVIT centra prodloužit o maximálně čtyři týdny. V průběhu neformálního řízení Vedoucí SOLVIT centrum ve spolupráci s dotčenými správními orgány svého státu hledá řešení problému a pravidelně informuje o vývoji případu Domácí SOLVIT centrum, které s postupem ve věci seznamuje Vás. Krok 5: Ve stanovené lhůtě předloží Vedoucí SOLVIT centrum Domácímu SOLVIT centru návrh řešení problému. Krok 6: Domácí Solvit centrum předá návrh řešení Vám. Navržené řešení pro Vás není závazné. Není také vymahatelné soudně. Můžete jej odmítnout a postupovat ve svém případu dále jinou, např. soudní cestou. Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Kontakt: SOLVIT Centrum České republiky: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32 110 15 Praha 1 tel: 224 062 470, fax: 224 063 079 e-mail: [email protected] Internetová adresa: http://europa.eu.int/solvit/site/centres/addresses/index_en.htm#czechrep

Strana: 31 z 107


4.

Belgie

Tato kapitola popisuje belgický trh služeb. V úvodu kapitoly jsou nastíněny základní makroekonomické charakteristiky belgického hospodářství, dále je popsáno podnikatelské prostředí v Belgii a jsou zde uvedeny informace o obchodních rejstřících a komorách. Další část kapitoly je již zaměřena přímo na administrativní a legislativní podmínky pro export služeb z ČR na belgický trh. Tato část popisuje právní prostředí pro podnikání ve službách s důrazem na odchylky od celoevropské právní úpravy, uvádí sadu otázek a odpovědí k jednotlivým tématům a dále jsou zde uvedeny důležité kontakty a internetové odkazy. Další část této kapitoly popisuje možné překážky pro podnikání v estonském sektoru služeb. V poslední části kapitoly jsou uvedeny profily vybraných odvětví služeb a jejich specifika.

4.1 Základní charakteristiky belgického hospodářství Základní makroekonomické ukazatele Belgické hospodářství rostlo za posledních 7 let průměrně o téměř 2 % ročně. Meziroční růst HDP naposled výrazněji zakolísal v roce 2005, kdy poklesl na hodnotu 1,1 %. Prognózy vývoje provedené Institutem de recherches économiques et sociales (IRES) hovoří o možném růstu ekonomiky v následujících letech přesahující míru 2 % HDP. Tento odhad staví na očekávaném zvýšení obchodní výměny zboží a služeb v celosvětovém měřítku, zvýšené spotřebě belgických domácností a znovuzahájení investiční činnosti podniků. Přehled základních ekonomických ukazatelů Belgie udává následující tabulka:

Základní ekonomické ukazatele Belgie za posledních 5 let a odhady do roku 2008

Hrubý domácí produkt (mil. EUR) Hrubý domácí produkt - meziroční růst (%) HDP na obyvatele (EUR)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 (odhad)

2007 (odhad)

2008 (odhad)

251741

258883

267652

274658

289509

298541

313042

326621

340631

3,7

0,8

1,5

1,0

3,0

1,1

2,7

2,3

2,2

29800

31100

32299

5

4,9

4,4

24600

25200

25900

26500

27800

28500

Nezaměstnanost - dle ILO definice, sezónně nepřizpůsobeno (%)

6,9

6,6

7,5

8,2

8,4

8,4

Inflace - index HICP=Harmonized Index of Consumer Prices (%)

2,7

2,4

1,6

1,5

1,9

2,5

109,1

108,0

103,3

98,6

94,3

93,2

17267

29660

35078

25954

0,2

3

6,3

3,5

37912

37911

39476

41265

Vládní dluh - konsolidovaný (% HDP) Příliv přímých zahraničních investic (mil. EUR) Import (dovoz) zboží a služeb meziroční změna (%) Běžný účet - import (dovoz) služeb (mil. EUR)

8,8

0,2

Zdroj: Eurostat

Míra nezaměstnanosti aktivní populace vykazuje rostoucí trend a roku 2005 dosáhla 8,4 %. V únoru 2005 byla inflace ve výši 2,57 %. V březnu pak dosáhla nejvyšší úrovně za poslední 4 roky, a to 3,07 %.

Strana: 32 z 107


V roce 2005 tak ve srovnání s rokem 2004 došlo ke zpomalení ekonomického růstu při mírném zvýšení meziroční inflace na 2,5 %. Veřejný dluh v roce 2005 byl v Belgii ve výši 93,2 % HDP. Belgie se tak potýká s problematikou vysokého státního dluhu přesahující hranici stanovenou maastrichtskými kritérii (60 %). EU povolila odklad řešení této otázky do r. 2030. Belgii se však postupně daří snižovat velikost vládního dluhu, který v roce 1993 činil 138 % HDP. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v roce 2005 výše 25,95 miliard EUR a oproti předchozímu roku tak znamenal pokles téměř o 10 mld. EUR. Pokles lze sledovat i u dovozů zboží a služeb, kde meziroční růst poklesl z 6,3 % roku 2004 na 3,5 %. Podnikatelské prostředí V žebříčku ekonomické svobody zaujímá Belgie 17. místo, což samo o sobě ukazuje na relativně liberální podnikatelské prostředí. Tento ukazatel však těžko zachycuje míru administrativní zátěže podniků, na kterou si často podnikatelé v Belgii stěžují. K této situaci přispívá hlavně poměrně složitý systém státní správy. Státní správa má v Belgii čtyři úrovně: národní, regionální, provinční a komunální. Federální a regionální vlády podporují zahraniční investice a v mnoha případech jim poskytují nadstandardní investiční pobídky např. v podobě daňových úlev. To se však týká většinou hlavně velkých projektů. Česká republika je již několik let zapojena do Programu vlámské spolupráce se střední a východní Evropou. Vlámská vláda na tento projekt vyčlenila 770 tisíc EUR a má se týkat především financování projektů v nových členských zemích EU. Bližší informace o projektu jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/bilater_pom_akt_30265.html . Daně Daňový systém je vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy poměrně komplikovaný. Daň z příjmu fyzických osob se pohybuje v rozmezí 25 % až 50 %. Daň z příjmu právnických osob v intervalu 28 až 33,99 %. V roce 2004 byla realizována reforma daňového systému, čímž se snížilo celkové daňové zatížení společností. Sazba DPH je ve výši 21 %, snížená sazba je 12 % resp. 6 % (pro základní potraviny). Reforma také snížila daňové zatížení fyzických osob, i přesto však zůstala Belgie zemí s nejvyšším daňovým zatížením práce v EU. Belgický daňový systém lze rozdělit do 3 kategorií: • • •

federální daně (DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky) místní daně (daně na ochranu životního prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu) modifikované daně (dohody o zamezení dvojího zdanění)

Další informace o osobním a firemním zdanění v Belgii je možno získat na stránkách „Invest in Belgium“ na adrese http://www.invest.belgium.be/doingbusiness/taxation/. Kontakt na nejbližší finanční úřad v Belgii lze získat na belgickém federálním portálu na adrese http://www.belgium.be/eportal/application?languageParameter=en&pageid=contentPage&docI d=37309, kde je pod číslem 1) uveden také odkaz na podrobné informace o zdanění zahraničních osob na území Belgie.

Strana: 33 z 107


Obchodní rejstříky Belgický obchodní rejstřík (Coface Euro DB) poskytuje informace ve třech jazycích (anglicky, francouzsky, holandsky). Po registraci je umožněn přístup k základním informacím o obchodní firmě, sídle, identifikačním čísle, činnosti a osobách ve statutárních orgánech společnosti, přičemž tyto základní informace jsou poskytovány zdarma. Ostatní informace a zobrazení dokumentů o subjektech jsou zpoplatněny. Internetová stránka obchodního rejstříku je http://www.eurodb.be/. Výpis z rejstříku je možné zdarma vyžádat na instituci Moniteur Belge, tel. 02/5522211, fax: 02/5110184, případně osobně vyzvednout. Výpisy z internetu nejsou na rozdíl od ČR možné. Z důvodu zjednodušení administrativy související se zakládáním podniku a poskytováním informací podnikatelské veřejnosti byla založena společnost Banque-Carrefour des Entreprises (BCE), která podniku zprostředkovává různé administrativní náležitosti. Poplatek za zápis obchodní společnosti do BCE činí € 70 pro fyzickou a € 130 pro právnickou osobu. Zápis již registrované filiálky obchodní společnosti je € 50 resp. € 70. Pro všechny ostatní formy podniku je zápis ve výši € 40. Obchodní komory V Belgii existuje velké množství obchodních a oborových komor. Jednou ze zastřešujících organizací je Regionální federace komor Belgie: Belgian Chambers of Commerce and Industry Rue Montoyer 3, 1000 Brussels Tel.: +32(0) 2209 05 50 www.cci.be

Pro české podnikatele je také dobré obrátit se před vstupem na belgický trh na ČBLK (Českobelgicko-lucemburskou smíšenou obchodní komoru) s žádostí o poskytnutí informací, zkušeností a kontaktů. ČBLK Anglická 20 CZ 120 00 Praha 2 Tel.: 261 352 090 Fax: 261 352 333 E-mail: [email protected] www.cblchamber.cz

Omezení volného pohybu osob Belgie dosud zcela neotevřela svůj pracovní trh občanům ČR, kteří tak nadále potřebují pro výkon své pracovní činnosti v Belgii pracovní povolení. Od 1. června 2006 bylo pouze zjednodušeno vydávání pracovních povolení pro nedostatková pracovní místa (viz. níže). Belgie od 1. dubna 2007 zavedla nový kontrolní systém pro cizince pracující na belgickém území. Jde o tzv. deklaraci Limosa, která nemá souvislost s přechodnými obdobími na volný pohyb osob a služeb a s pracovním povolením. Systém Limosa se týká všech zahraničních pracovníků, včetně těch

Strana: 34 z 107


ze členských států EU, kteří dočasně (tj. v Belgii 12 měsíců, které lze opět o 12 měsíců prodloužit) nebo částečně pracují v Belgii. Důvodem jeho zavedení je získání transparentních informací o tom, co se děje na trhu práce, o dopadech práce cizinců na belgickou ekonomiku a zároveň slouží k boji proti zneužívání pracovních sil a zajištění stejných podmínek pro všechny. Povinnost registrace před odjezdem do Belgie se týká všech pracovníků (ať zaměstnaných belgickou firmou nebo vyslaných svojí mateřskou firmou), OSVČ i stážistů, pracujících v Belgii dočasně a krátkodobě. V zásadě jde o všechny pracující osoby, které nemají belgické sociální pojištění. Výjimkami jsou např. řidiči mezinárodní dopravy, montéři a opraváři působící v Belgii krátkodobě, účastníci kongresů, obchodníci, sportovci nebo diplomaté. Do systému Limosa lze vstoupit přes portál www.limosa.be, jehož návody jsou poskytovány v angličtině, francouzštině, holandštině a němčině.

4.2 Základní charakteristiky belgického sektoru služeb Belgický sektor služeb se podílí na tvorbě HDP 66 %. Za období 2001-2005 byl sledován nárůst v obchodních i neobchodních službách kolem 13 % ročně. Vedle vysokého podílu na tvorbě HDP mají služby také rozhodující vliv na zaměstnanost – v sektoru služeb je v Belgii zaměstnáno přes 70% práceschopného obyvatelstva. Další podrobnější informace o belgickém sektoru služeb jsou uvedeny na konci této kapitoly v profilech jednotlivých odvětví služeb.

4.3 Legislativní podmínky pro podnikání v belgickém sektoru služeb Základní pravidla pro úkony spojené s přeshraničním poskytováním služeb ze zemí EU do Belgie, která jsou popsána dále v této kapitole, vycházejí z principů popsaných v kapitole 3. Co se týče legislativy v sektoru služeb obecně, snaží se belgické vlády na všech úrovních maximálně přizpůsobit zákony evropským standardům (tj. vycházet zásadně z primárního práva EU a maximálně urychlit jeho transpozici do belgického právního řádu). Tímto chce jít Belgie, coby hostitel většiny institucí EU, příkladem ostatním členským zemím. Bohužel však v Belgii dochází k tomu, že kvůli existenci čtyř úrovní vlád vzniká v praxi velké množství zákonů a vyhlášek, v nichž se poměrně těžko orientuje. Je proto vhodné ke konkrétnímu odvětví vyhledat oborovou asociaci, nebo kontaktovat bruselské zastoupení agentury CzechTrade (či obdobné instituce) s žádostí o pomoc s dohledáním relevantních předpisů pro konkrétní odvětví v daném místě podnikání. Internetová adresa kanceláře agentury CzechTrade v Bruselu je http://www.czechtradeoffices.com/Global?xml=/office/belgium-brussels. Belgické zákony jsou dostupné na internetu většinou ve francouzštině a nizozemštině, výjimečně se lze setkat s německým překladem, ojediněle pak s anglickým. Nejdůležitější právní normy jsou:

Strana: 35 z 107


•

Občanský zákoník - Burgerlijk Wetboek

•

Obchodní zákony - Loi sur les pratiques du commerce

Plná znění vybraných zákonů je možno získat na internetové adrese: http://www.lexadin.nl/wlg/legis/nofr/eur/lxwebel.htm. Odkazy na vybrané belgické zákony z oblasti regulace trhu je možno také najít na serveru federální vlády na adrese http://www.economie.fgov.be/organization_market/competition/home_en.htm.

4.4 Praktické návody pro zvládání administrativních procedur Povinná registrace osob Pro práci či pobyt v Belgii delší než tři měsíce je nutné se zaregistrovat do 8 dnů po příjezdu na Registračním oddělení pro cizince na příslušném městském úřadě v místě bydliště. K registraci se předkládají doklady totožnosti, adresa pobytu v Belgii a případně oddací list. Městský úřad vypracuje dokumenty pro policii a vystaví zaměstnavatelský certifikát. Po ověření všech dokumentů policií obdrží žadatel pozvánku s datem a časem k návštěvě na registrační oddělení pro cizince na městský úřad. Pro dokončení registrace je třeba mít s sebou: •

4 pasové fotografie,

•

zaměstnavatelský certifikát,

•

5 EUR,

•

doklady totožnosti,

•

případně oddací list.

Právní formy podnikání8 Dle belgického obchodního zákoníku je možno založit následující druhy obchodních společností: • • • • • • •

8

Akciová společnost (Naamloze vennootschap –NV) - základní kapitál: min. 61 500 EUR, a.s. musí založit alespoň 2 zakladatelé Společnost s ručením omezeným (Besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid – BVBA) - základní kapitál: min.18.550 EUR Veřejná obchodní společnost (Vennootschap onder gemeenschappelijke naam – VGN) – podobná české v. o. s. Komanditní společnost (Vennootschap bij wijze van eenvoudige geldschieting – VEG) podobná české k. s. Pobočka zahraniční společnosti (Bijkantoor) Komanditní akciová společnost (Commanditaire vennootschap op aandelen – CVA) „Komanditní společnost na akcie“ Podnik jednotlivce / OSVČ (Eenmanszaak)

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Belgie, s. 2. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/be.pdf.

Strana: 36 z 107


Nejčastějšími formami pro podnikání ve službách pro zahraniční podnikatele je založení zahraniční pobočky nebo společnosti s ručením omezeným.

Založení společnosti9 Pro založení společnosti s ručením omezeným je v Belgii potřeba dodržet následující postup a mít kromě základního kapitálu připraveny ještě prostředky na úhradu dalších administrativních nákladů ve výši přibližně 2 700 EUR.

BOX: Kroky potřebné k založení společnosti s ručením omezeným v Belgii 1.

Vklad alespoň 20 % počátečního kapitálu (minimálně 6.200 EUR, v případě jediného vlastníka 12.400 EUR) na blokovaný účet u belgického peněžního ústavu a obdržení certifikátu.

2.

Podpis společenské smlouvy po předložení finančního plánu u notáře. Notář potvrdí platnost dokumentů a zaznamená smlouvu.

3.

Zaplacení registračního poplatku 0,5 % z výše základního kapitálu a zaplacení notářských poplatků.

4.

Do 15 dnů od založení společnosti registrace u místního obchodního soudu (Tribunal de Commerce / Rechtbank van Koophandel).

5.

Uveřejnění založení společnosti v listu Moniteur Belge / Belgiích Staatsblad.

6.

Registrace právnické osoby k DPH a k sociálnímu zabezpečení na Guichet d‘entreprises / Ondernemingsloket a obdržení čísla společnosti.

Pro založení pobočky zahraniční společnosti (Bijkantoor) musí podnik u Obchodního rejstříku předložit: •

přeložené stanovy společnosti,

•

prohlášení o rozhodnutí správní rady o založení pobočky v Belgii a prohlášení o určení zástupce podniku, který má na starost založení pobočky,

•

oznámení o pravomoci, kterou zástupce podniku má.

Pobočka musí také obdržet daňové identifikační číslo DPH na finančním úřadu a jednou ročně má za povinnost poskytnout Národní bance Belgie informace o ziscích, vedení společnosti a svém účetnictví. Informace musí být poskytnuty do 1 měsíce od svého schválení a nejpozději 6 měsíců před koncem účetního roku.

Vysílání pracovníků z ČR do Belgie Belgie patří mezi země s povinnou notifikační procedurou pro vysílání pracovníků. Postup při této proceduře je následující:

9

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Belgie, s. 3-4. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/be.pdf.

Strana: 37 z 107


1. Poskytovatel musí před vysláním pracovníků zaslat (emailem, faxem nebo i poštou) na příslušný úřad práce registrační formulář (je třeba vybrat formulář ze seznamu na adrese http://www.werk.belgie.be/moduleHome.aspx?id=176 po kliknutí na „Toon alle Procedures en formulieren“). 2. Do 5 dnů obdrží od úřadu vyrozumění o přijetí žádosti a registrační číslo. 3. Po obdržení registračního čísla je již možno pracovníky do Belgie vyslat. Poskytovatelé služeb v Belgii nemusejí disponovat v místě poskytování služby všemi dokumenty, které jinak slouží k prokázání souladu vyslání pracovníků s podmínkami nastavenými směrnicí o vysílání pracovníků. Důvodem je výše zmíněná notifikační procedura, která belgickým úřadům zajišťuje dostatek informací o vysílaných pracovnících. Poskytovatel služeb musí pouze na požádání příslušnému belgickému úřadu práce dodat kopie platebních výkazů (pay documents). Další důležitá pravidla platná pro Belgii: •

Pokud doba poskytování služby přesáhne 6 měsíců je třeba doložit další dokumenty, protože dle belgického práva je po uplynutí této doby zaměstnavatel považován za usazeného.

•

O ukončení vyslání musí poskytovatel belgický úřad práce informovat.

•

Pracovně právní podmínky, pokud jde o výši minimální mzdy, minimální délku dovolené, přesčasy, povinné přestávky a otázky rovných příležitostí jsou v Belgii upraveny kolektivními smlouvami, které jsou belgickým právním řádem označovány jako Ordre public. Délka pracovní doby se liší v jednotlivých sektorech, obecně ovšem platí, že pracovní doba v Belgii se pohybuje mezi 36 a 40 hodinami týdně. Denní pracovní doba v obchodu a službách je obvykle osmihodinová.

Kontakty:

SPF Emploi, Travail et Concertation sociale Direction générale des Relations individuelles du Travail Division de la réglementation des relations individuelles du travail tel: +32 / 2 233 4822 email: [email protected] www.meta.fgov.be >mots-clés>detachement Národní úřad sociálního zabezpečení Office National de Securite Sociale Service des Conventions internationales Bureau 3A 099 Place Victor Horta 11 BE-1060 Bruxelles, Belgium tel: +32 (0)2 509 2794: Claudine PENET, -3111 fax:+32 (0)2 509 3017 e-mail: [email protected] www.onss.be

Pracovní povolení pro práci u belgické firmy Pro zaměstnání v belgické firmě je kvůli přechodnému období na volný pohyb osob třeba vyřídit pracovní povolení. O pracovní povolení nežádá zaměstnanec, ale belgický zaměstnavatel.

Strana: 38 z 107


Belgie má 3 druhy pracovního povolení: •

Pracovní povolení A, které není omezeno časem. Jeho držitel může pracovat u jakékoliv firmy v Belgii.

•

Pracovní povolení B, které se vystavuje na rok. Jeho držitel může pracovat jen u jedné firmy (té, která o toto pracovní povolení zažádala).

•

Pracovní povolení C, které mohou získat lidé s platnou, časově neomezenou rezidenční kartou. Toto povolení bylo zavedeno pro rodinné příslušníky diplomatů či uprchlíků.

Češi mohou získat pracovní povolení typu B, které je platné jeden rok. Po jednom roce práce na základě pracovního povolení získává občan ČR plný přístup na pracovní trh Belgie. Ačkoli teoreticky stále platí, že pracovní povolení může být vydáno pouze v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že na dané místo nenašel vhodného domácího kandidáta, nebývají s udělením pracovního povolení žádné velké problémy. Důležitá je poptávka belgické firmy po českých pracovnících. Vyřízení pracovního povolení trvá přibližně 8 týdnů. Od 30. 4. 2006 došlo ke zjednodušení vydávání pracovních povolení pro nedostatkové profese (např. architekt, inženýr, informatik, zdravotní sestra, poradce technického směru, elektrikář, mechanik či stavební dělník). Kompletní seznam těchto profesí je uveden na následujících internetových stránkách MPSV: http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/belgie/list_of_vacancies.doc

4.4.1 Otázky a odpovědi z praxe Následující modelové situace mají za cíl demonstrovat uplatňování výše zmíněných principů v praxi. Podnikatelé se často s podobnými dotazy obrací na pracovníky ČSSZ, MPO či zastupitelských úřadů. Otázky byly částečně zpracovány také na základě příručky „Volný pohyb služeb v otázkách a odpovědích“, kterou v ČR v roce 2006 vydalo pražské Euro Info Centrum. V této publikaci je možno najít velké množství dalších otázek a odpovědí k tématu exportu služeb. •

Jako OSVČ bych rád podnikal v Belgii na základě svého českého živnostenského listu. Byl jsem vyzván belgickými úřady, abych si nechal potvrdit kopii svého živnostenského listu a opatřil ho apostilou. Kde mohu tuto záležitost vyřídit? o

•

Živnostenské listy, stejně jako ostatní dokumenty potřebné pro zahájení podnikání OSVČ se nechávají potvrdit vždy v zemi vystavení dokumentu. V České republice je ověřováním dokumentů pomocí apostily pověřen Referát legalizace konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR, (adresa Toskánský palác, Hradčanské náměstí 5, Praha 1, telefon 224 182 188).

Vztahuje se uznávání kvalifikace v Belgii na všechny samostatné profese? o

Ne, vztahuje se jen na tzv. regulované profese. Seznam regulovaných profesí pro Belgii a ostatní země EU lze nalézt na adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/regprofs/dsp_bycountry.cfm.

Strana: 39 z 107


•

Jaký je minimální základní kapitál pro založení s.r.o. v Belgii? o

•

Jaké doklady musím opatřit svému zaměstnanci, kterého vysílám na výpomoc na stavbě v Belgii, aby mohl být v případě potřeby ošetřen belgickým lékařem? o

•

Jednou za rok je nutné poskytnout Národní bance Belgie informace o ziscích, vedení společnosti a účetnictví. Informace musí být poskytnuty nejpozději 6 měsíců před koncem následujícího účetního roku.

Podnikám jako OSVČ v Bruselu v oblasti oprav motorů. Jak vysoké musím platit sociální pojištění, mám-li z této činnosti příjmy okolo 8 tisíc EUR ročně? Jedná se o pevnou částku, nebo částku závislou na výši příjmů? o

•

Podle definice je klíčovým zaměstnancem spolumajitel s 25 a více procenty hlasovacích práv. V praxi však lze očekávat problémy, protože úřady často toto ustanovení neznají, nebo považují prokázání tohoto faktu za nedostatečné.

Založili jsme v Belgii pobočku české firmy (a.s.). Jaké máme povinnosti vůči belgické národní bance? o

•

K poskytnutí nezbytné lékařské péče na celém území EU stačí Evropský průkaz zdravotního pojištění, kterým pracovník prokáže zdravotní pojištěni v ČR (v domovské zemi). Jedná se o běžnou kartičku zdravotních pojišťoven v ČR. Pokud má pracovník ještě starou kartu (bez loga EU), zdravotní pojišťovny novou kartu na požádání vystaví.

Jsem-li spolumajitel firmy s třicetiprocentním podílem. Mohu v Belgii za firmu vystupovat jako „klíčový zaměstnanec“ a uplatňovat tak pravidla platná pro OSVČ? o

•

Minimální základní kapitál právní formy SPRL / BVBA je 18550 EUR. Při registraci ale stačí uhradit 20% ze základního kapitálu, minimálně však 6200 EUR.

Výše odvodů pro OSVČ při příjmech do 9665 EUR ročně je stanovena pevně na 474,77 EUR za čtvrtletí. Pokud by Vaše roční příjmy přesáhly zmíněnou hranici, budete odvádět již pohyblivou částku a to ve výši 19,65 % z čistého příjmu. Od příjmů 47203 EUR ročně se pak odvádí 14,16 % z čistého příjmu.

Jsem dělníkem na stavbě belgického rodinného domu. Může se mnou firma, pro níž pracuji uzavřít jen ústní dohodu? o

Ne. V Belgii musí být pracovní smlouva vždy vyhotovena písemně.

4.4.2 Důležité internetové adresy Federální vláda – federální portál

http://www.belgium.be

Vlámská vláda

www.flanders.be

Vláda regionu Brusel

www.bruxelles.irisnet.be

Strana: 40 z 107


Belgický statistický úřad

http://statbel.fgov.be

Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu

http://www.cebre.cz/

Národní úřad sociálního zabezpečení

www.onss.be

Ministerstvo hospodářství

http://economie.fgov.be/menu/new_en.asp

Belgická národní banka

www.nbb.be

4.5 Možné překážky pro české podnikatele v Belgii Obchodní partneři Při výběru obchodního partnera v Belgii je třeba si uvědomit, že typickým rysem belgického hospodářství je velký počet podnikatelských subjektů, mezi nimiž převažují malé a středně velké firmy. Ty mohou být kapitálově slabé, nemusí mít kvalitní odborné vedení, mohou mít řadu vážných problémů a jejich existence může mít jen krátké trvání. Obchodní rejstřík není v Belgii volně přístupný na internetu. Záznamy z rejstříku o obchodních partnerech je tedy možné vyžádat jen telefonicky nebo osobně (viz výše). Administrativní překážky Ze strany podnikatelské veřejnosti jsou zastupitelskému úřadu ČR v Belgii zmiňovány následující okolnosti, které zhoršují podmínky pro investiční činnost ve srovnání se zahraničím: •

byrokracie (např. velmi dlouhé lhůty na úřadech),

•

vysoké poplatky a daně spojené s ochranou životního prostředí, dopravou a distribučními sítěmi.

Jedním z nešvarů belgických úřadů je nedodržování zákonných termínů při vyřizování některých povolení. Doporučuje se proto všechny úkony začít s dostatečným časovým předstihem. Konkurence Belgie je trhem silně konkurenčním a poměrně těžko dostupným pro nové firmy. Výdaje na marketingové akce nepodložené již realizovanou spoluprácí s belgickými firmami mohou být často zcela zbytečné. Šancí na proniknutí na belgický trh je tak spíše spolupráce s belgickými pobočkami firem v ČR a následné rozšíření nabídky služeb i na mateřskou firmu na území Belgie.

4.6 Profily jednotlivých odvětví belgického sektoru služeb

4.6.1 Stavebnictví Stavebnictví se v Belgii v roce 2005 podílelo 4,4% na tvorbě HDP. Index vývoje stavební výroby v roce 2005 vykázal oproti roku 2004 pokles ve výši 3,92%. V roce 2005 došlo rovněž k mírnému poklesu

Strana: 41 z 107


stavební výroby v sektoru nových staveb (1,97%). Tento pokles byl mimo jiné ovlivněn nižší mírou výstavby nových administrativních budov, kde již je trh z velké části nasycen (především v Bruselu). Jak je vidět z následující tabulky, stavebnictví v Belgii vykazuje celkově mírný pokles, výkyvy jsou však minimální a celková pozice tohoto odvětví je dlouhodobě stabilní.

Vývoj stavební výroby v Belgii (2003-2005) Počet vydaných stavebních povolení Prodej nemovitostí (mil. EUR) Počet budov Index vývoje stavební výroby (2000=100)

2003 66 360 21 129 4 219 349 92,9

2004 67 777 23 098 4 239 099 91,7

2005 64 000 -4 257 315 88,1

Zdroj: http://ecodata.mineco.fgov.be

Pro české podnikatele ve stavebnictví je příležitost spíše v regionech mimo centrální část země, a to převážně na menších stavbách. Doporučuje se také sledovat veřejné zakázky na stavební práce, kde je možnost hrát roli subdodavatele. (Viz Příloha – Statistiky veřejných zakázek). Kontakty na obchodní partnery lze získat od organizace ORI, sdružující belgické architekty a stavební firmy. Na adrese http://www.ori.be/Francais/frames/frmmembres.html je třeba kliknout na odkaz „Liste“ a pro konkrétní kontaktní údaje vybrané firmy pak na odkaz „plus d'info“ pod názvem firmy. Webové stránky tohoto sdružení (http://www.ori.be/) obsahují množství dalších užitečných informací o belgickém stavebnictví.

4.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky Belgický trh s výpočetní technikou a souvisejícími službami je na vysoké úrovni. V oblasti služeb působí na trhu většinou domácí firmy, je proto poměrně těžké na trh ze zahraničí prorazit. I přesto má Česká republika s Belgií poměrně vyrovnanou bilanci vzájemného vývozu a dovozu služeb v sektoru „počítače a informační služby“. V roce 2005 dosáhl v této oblasti vývoz služeb z Belgie do ČR 2,36 miliardy EUR a dovoz služeb z ČR do Belgie 2,46 miliardy EUR10. Možnosti exportu z ČR existují hlavně v oblasti databázových systémů a programátorských služeb. Oblast výpočetní techniky je v Belgii podporována ze strany vlády. Nový daňový zákon podporuje v Belgii investice do malých firem v oboru IT, pro které je sníženo daňové zatížení o 50%. Obchodní příležitosti na trhu výpočetní techniky lze v Belgii nalézt v odborných internetových a tištěných zdrojích. Vhodné je inzerovat svou nabídku služeb v magazínu „Solutions“, který se zabývá výhradně výpočetní technikou a telekomunikacemi. Na adrese www.solutions-magazine.be lze nalézt elektronickou verzi magazínu, informace o nejnovějších trendech a událostech trhu a podmínky pro inzerci.

10

Zdroj: Souhrnné teritoriální informace MZV ČR. Původní zdroj dat Banque Nationale de Belgique.

Strana: 42 z 107


4.6.3 Služby v telekomunikacích Belgický telekomunikační trh je plně liberalizován. Největším operátorem na belgickém trhu je firma Belgacom. V březnu 2004 Belgacom vstoupil na Belgickou burzu. Akcionářská struktura po uvedení na burzu je následující: •

belgický stát je vlastníkem 50 % +1 akcie,

•

veřejný sektor (volně obchodovatelné akcie) +/- 40% akcií,

•

Belgacom vlastní +/- 10% svých akcií (pro autokontrolu).

Regulátorem telekomunikačního trhu je Institut belgických poštovních služeb a komunikací. Operátoři mobilních telefonních sítí jsou: •

BELGACOM MOBILE - dceřiná společnost Belgacomu, která provozuje mobilní síť pod jménem Proximus. 25% akcií vlastní společnost Vodafone. Proximus je prvním mobilním operátorem v Belgii se 4,2 mil. zákazníků a více než 50% tržním podílem.

•

MOBISTAR - druhý mobilní operátor, jehož majiteli jsou France Telecom (51% s podílem státu), belgická skupina Telinfo, firma Bruficom, osmičlenné finanční konsorcium a drobní akcionáři.

•

BASE – filiálka nizozemské společnosti KPN, vykazuje vysoký růstový potenciál – v roce 2004 získala 394.000 nových zákazníků.

Bližší informace o belgickém telekomunikačním trhu včetně aktualizovaného denního zpravodajství lze nalézt na portálu www.astel.be.

4.6.4 Ostatní příležitosti v belgickém sektoru služeb Belgie mnohým lidem asociuje zázemí pro velkou část institucí EU. S přítomností velkého množství úředníků a diplomatů souvisí i potřeba dodávek nejrůznějších služeb. Nejčastěji zmiňované jsou v této souvislosti služby překladatelské, ve kterých je ovšem velká konkurence. V hlavním městě Bruselu se otevírá možnost nabídky služeb pro volný čas, za jehož kvalitní využití jsou mnozí zahraniční návštěvníci Bruselu ochotni platit nemalé částky. S přítomností mezinárodní klientely souvisí i příležitost pro firmy z oblasti ubytovacích a stravovacích služeb. Další příležitostí může být např. správa databází a informačních systémů pro podporu evropských institucí a jejich dodavatelů. Pro získání veškerých zmíněných zakázek českou firmou je však prvořadým předpokladem profesionalita v obchodním vystupování, dobrá znalost alespoň jednoho oficiálního jazyka a pokud možno také kvalitní zahraniční reference.

4.7 Shrnutí Belgie je zemí s velkým množstvím příležitostí pro podnikání ve službách, před vstupem na tento trh je však třeba mít na paměti především tyto informace: •

Belgie má poměrně složitý systém státní správy a s tím spojené administrativní úkony.

Strana: 43 z 107


•

S belgickými úřady je třeba vždy jednat s dostatečnou časovou rezervou.

•

Pro krátkodobé vysílání pracovníků stačí vyplnit jeden formulář a počkat 5 dní na jeho potvrzení. Jedná se tzv. notifikační proceduru.

•

Pro práci českých pracovníků mimo režim přeshraničního poskytování služeb (tj. vysílání pracovníků) je třeba vyřídit pracovní povolení. Pro nedostatkové profese je však procedura zjednodušená.

•

Výpisy z obchodního rejstříku nejsou v Belgii volně přístupné na internetu. Je třeba je vyžádat osobně nebo telefonicky.

•

V oblasti výpočetní techniky jsou pro české podnikatele perspektivní zakázky na dodávky databázových systémů a programátorských služeb.

Kontakt na Velvyslanectví ČR a zahraniční kancelář agentury CzechTrade: Velvyslanectví ČR v Belgickém království 154, avenue Adolphe Buyl 1050 Bruxelles-Ixelles Tel.: +32(0) 2 641 89 35 Fax: +32(0) 2 640 77 94 E-mail: [email protected] Web: www.mzv.cz/brussels CzechTrade Brusel Michal Neumann Rue de la Presse 4 1000 Brussels Tel: +3222271152 Mobil: +32479357559 Fax: +3222271103 E-mail: [email protected] Web: http://www.czechtrade.be

Strana: 44 z 107


5.

Estonsko

Tato kapitola popisuje estonský trh služeb. V úvodu kapitoly jsou popsány základní makroekonomické charakteristiky estonského hospodářství, podnikatelské prostředí Estonska a informace o obchodních rejstřících a komorách. Další část kapitoly je již zaměřena přímo na administrativní a legislativní podmínky pro export služeb z ČR na estonský trh. Tato část popisuje právní prostředí pro podnikání ve službách s důrazem na odchylky od celoevropské právní úpravy, uvádí sadu otázek a odpovědí k jednotlivým tématům a dále jsou zde uvedeny důležité kontakty a internetové odkazy. Další část této kapitoly popisuje možné překážky pro podnikání v estonském sektoru služeb. V poslední části kapitoly jsou uvedeny profily vybraných odvětví služeb.

5.1 Základní charakteristiky estonského hospodářství Hospodářství Estonska vykazuje dlouhodobě příznivé výsledky. Svědčí o tom údaje o růstu hrubého domácího produktu, nezaměstnanosti, vývoji zahraničního obchodu a růstu produktivity práce. Naproti tomu stojí nepříznivý vývoj růstu cen nemovitostí a nejistá míra inflace vázaná jak na světovou cenu ropy tak i na situaci vnitřního trhu. Liberální obchodní politika tvoří jeden z hlavních rysů estonského hospodářství. Po vstupu Estonska do EU nebyl zaznamenán žádný případ ochranářských opatření. Estonsko je tak jednou z nejotevřenějších ekonomik EU. Základní makroekonomické ukazatele V následující tabulce je přehled důležitých základních makroekonomických ukazatelů Estonska.

Základní ekonomické ukazatele Estonska za posledních 5 let a odhady do roku 2008 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 (odhad)

2007 (odhad)

2008 (odhad)

Hrubý domácí produkt (mil. EUR)

6103

6916,4

7757,1

8494,1

9375,4

11060,7

12818,3

14648

16695,6

Hrubý domácí produkt - meziroční růst (%)

10,8

7,7

8,0

7,1

8,1

10,5

10,9

9,5

8,4

HDP na obyvatele (EUR)

4400

5100

5700

6300

6900

8200

9500

10900

12500


12,8

12,4

10,3

10,0

9,7

7,9

7,0 *

6,4 *

6,2 *


3,9

5,6

3,6

1,4

3,0

4,1

3,6 *

3,0 *

3,7 *

Vládní dluh - konsolidovaný (% HDP)

4,1

4,7

5,6

5,7

5,2

4,5

Příliv přímých zahraničních investic (mil. EUR)

425

603

307

823

776

2349

Import (dovoz) zboží a služeb - meziroční změna (%)

27,3

3,5

6

10,6

15,2

15,9

17,7

15,4

13,9

Běžný účet - import (dovoz) služeb (mil. EUR)

1016

1196

1188

1227

1412

1738

Zdroj: Eurostat. Poznámka: * = odhad ze Zprávy Estonské národní banky z poloviny roku 2006

Strana: 45 z 107


Růst HDP dosáhl v roce 2005 hodnoty 10,5 % což byla nejvyšší míra růstu v Evropě (za Estonskem se umístila Litva s růstem 10,2 %). Podle Statistického úřadu patřila mezi hlavní příčiny růstu HDP především stoupající domácí spotřeba a vývozy. Na příznivém vývoji ohledně vývozů, ale i dovozů, se podepsalo zrušení obchodních překážek po vstupu země do EU. Předpověď růstu HDP pro rok 2007 uveřejnila v listopadu 2006 Evropská komise. Podle tohoto odhadu bude mít Estonsko i v roce 2007 největší tempo růstu ze všech zemí EU. Odhad se pohybuje na 9,5 % (2,1 % pro Eurozónu, 2,4 % pro EU). Míra nezaměstnanosti (populace 15-74) v roce 2005 dosáhla 7,9 %, což je nejnižší údaj od roku 1995. Příznivá je dlouhodobá tendence, neboť míra nezaměstnanosti klesá nepřetržitě od roku 2000, na jehož začátku dosáhla své nejvyšší hodnoty přesahující 13 %. Během posledních 6 let tak míra nezaměstnanosti klesla téměř o polovinu. Inflace za rok 2005 dosáhla 4,5 %. Jako příčiny jsou uváděny vysoká cena paliv a dále fakt, že není možné mít nízkou inflaci za podmínek vysokého růstu HDP. Konsolidovaný vládní dluh Estonska se pohybuje kolem 5 % HDP, což je nejnižší státní dluh v rámci EU. Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic v roce 2005 oproti předchozím rokům značně vzrostl a dosáhl výše 2,3 mld. EUR. Tento nárůst je patrný zejména ve finančním sektoru a to konkrétně díky prodeji banky Hansapanka. V roce 2004 byl pro přímé investice dominantní zpracovatelský průmysl. Také míra růstu importu zboží a služeb je v posledních letech vysoká (15,9 % v roce 2005) a v následujících letech se předpokládá její další nárůst. Teritoriální struktura vývozu a dovozu v roce 2005 Jak je vidět z následující tabulky, Estonsko obchoduje převážně se skandinávskými zeměmi, dále se zeměmi geograficky blízkými (Rusko, Lotyšsko) a s Německem. Země

Vývoz (%)

Země

Dovoz (%)

1. Finsko

26,6

1. Finsko

19,6

2. Švédsko

13,1

2. Německo

13,9

3. Lotyšsko

8,7

3. Rusko

9,3

4. Rusko

6,5

4. Švédsko

8,8

5. Německo

6,2

5. Litva

6,0

6. Litva

4,6

6. Lotyšsko

4,7

7. Velká Británie

3,5

7. Polsko

3,7

8. Dánsko

3,2

8. Holandsko

3,4

9. USA

3,1

9. Itálie

2,6

10.Norsko

2,9

10.Dánsko

2,4

27. Česká republika

0,4 (tj. 24 mil. EUR)

22. Česká republika

0,9 (tj. 69 mil. EUR)

Ostatní

21,2

Ostatní

24,7

Zdroj: Statistický úřad Estonska

Strana: 46 z 107


Podnikatelské prostředí Zpráva Estonské národní banky z poloviny roku 2006 předpovídá pozitivní vývoj podnikatelského prostředí pro exportéry. Estonsko zaujímá v žebříčku ekonomické svobody11 12. místo (v roce 2004 to bylo dokonce 4. místo).

BOX: Žebříček ekonomické svobody (2007) 1. Hongkong 2. Singapur 3. Austrálie … 10. Kanada 11. Chile 12. ESTONSKO 13. Dánsko … 31. ČESKÁ REPUBLIKA … 157. Severní Korea Zdroj: WSJ / The Heritage Foundation

Po vstupu Estonska do EU 1. 5. 2004 jsou pro dovozy z EU uplatňovány běžné celní postupy platné v celé EU. Estonsko uplatňuje minimální stupeň protekcionismu a vytvořilo si velmi příznivé prostředí pro zahraniční investice. Přesto lze i v Estonsku narazit na „byrokratické překážky“, zejména se jedná o předpisy přístupné pouze v estonštině. Estonský trh je charakteristický některými zvláštnostmi, které jej odlišují od většiny středoevropských a východoevropských zemí a také od Litvy a Lotyšska. Důležité stěžejní body v tomto ohledu jsou: •

tržní liberalizace (viz výše – 12. místo v žebříčku dle indexu ekonomické svobody),

•

velmi omezené pravomoci vlády (např. garance a úvěry),

•

vytvoření rovnoprávného konkurenčního prostředí pro domácí a zahraniční firmy,

•

investice jsou podpořeny průhledným daňovým systémem a pevným kurzem domácí měny k EUR,

•

estonský trh předpokládá aktivní přístup, přítomnost zástupce na místě (např. také účast na veletrzích) a prostředky vložené do propagace.

Co se týče estonského trhu, je jeho absorpční schopnost limitována poměrně nízkým počtem spotřebitelů. Naopak pozitivní skutečností je, že jejich kupní síla v průběhu posledních let výrazně vzrostla a tím došlo a dochází nejen k růstu spotřeby domácností a firem, ale také ke změně nákupních zvyklostí. Z toho těží především skandinávské firmy, které jsou na estonském trhu hojně zastoupeny.

11

Index of Economioc Freedom: http://www.heritage.org/research/features/index/countries.cfm.

Strana: 47 z 107


Obchodní rejstříky a obchodní komory Chce-li zahraniční podnikatelská jednotka trvale vlastním jménem nabízet služby na estonském území, musí nechat zapsat v obchodním rejstříku svou pobočku. Kromě stanov společnosti a společenské smlouvy jsou při registraci vyžadovány některé další dokumenty, jako např. potvrzení o existenci mateřské firmy (zakládáte-li pobočku), či ověření platného telefonního čísla v Estonsku. Všechny jednotky, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku, se musí zvlášť zaregistrovat jako plátce daně u místního finančního úřadu.

Kontakt: Centrální obchodní rejstřík Estonské republiky Registrite ja Infosüsteemide Keskus (Centre of Registers and Infosystems) Adresa: Lőkke 4 19081 Tallinn Estonia Informační služba: Pondělí-Čtvrtek 9.00–16.30, Pátek 9.00–16.00 Telefonní linky: (+372) 900 1010 (12 EEK/min), (+372) 900 1212 (12 EEK/min), (+372) 680 3160, (+372) 680 3165. E-maily: [email protected], [email protected], [email protected] Internetové stránky: http://info.eer.ee/

Pro firmu, která je již zaregistrovaná v Obchodním rejstříku, je důležitá povinnost každoroční aktualizace údajů. Aktualizace musí být provedena v období od 15. ledna do 15 dubna. Pokud nebudou data aktualizována, pak bude platnost registrace pozastavena, popřípadě zrušena. Licence Členství v odborné komoře nebo zápis do rejstříku není v Estonsku vždy povinný. Pro tzv. „zvláštní činnosti“ je však nutná licence. Licence jsou vyžadovány v následujících případech (tučně zvýrazněné obory jsou součástí odvětví popsaných níže: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Zdravotní péče, lékařské produkty a jejich prodej, Import a export alkoholu, piva a tabáku, Železniční a letecká doprava, Provozování kasin a heren, Telekomunikace, komunikační sítě, Pojištění, Distribuce a prodej importovaných paliv, Bezpečnostní služby, Turistický ruch, Burzovní činnost,

Strana: 48 z 107


11. Zbraně, náboje a jejich části, výbušniny, nakládání a prodej a prodej pyrotechniky, opravy zbraní, 12. Vyšší vzdělávání, 13. Geologické práce a služby, těžba nerostného bohatství, 14. Terénní úpravy, 15. Export, import a prodej elektrické energie, 16. Provozování dětských táborů, 17. Činnost patentových zástupců. Licence pro výše uvedené okruhy činností se vyžadují jak pro zahraniční, tak pro domácí podniky. Součástí licence není kvantitativní omezení. Licence se však vydávají jen firmám, které splní předepsané kvalitativní požadavky.

5.2 Základní charakteristiky estonského sektoru služeb Služby jsou nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem estonského hospodářství. Důležitým rysem Estonska je fakt, že se jedná o tranzitní zemi a nové dopravní cesty se stále budují. K velkým objemům tranzitu zboží se rovněž váže vysoká potřeba služeb kolem dopravních cest a v přístavech. Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby Z hlediska exportu služeb mají rozhodující podíl doprava a cestovní ruch, které stabilně reprezentují více jak 80 % služeb. Převážný podíl importu reprezentují telekomunikační služby a blíže neurčené obchodní služby v celkové hodnotě přes 75 %. Celková bilance vývozu a dovozu služeb mezi ČR a Estonskem je znázorněna v následujícím grafu. Graf: Vzájemná výměna služeb ČR a Estonska (v miliónech EUR)

18 16 14 12 10

9,2 6,8

8

2,2

6 4 2

6,2

6,7

2004

2005

5

0

vývoz služeb z Estonska

2006 I. a II. Q

dovoz služeb do Estonska

Zdroj: MZV ČR, Souhrnné teritoriální informace - prosinec 2006

Strana: 49 z 107


5.3 Legislativní podmínky pro podnikání v estonském sektoru služeb Estonsko je jednou ze zemí, která nestanovuje výjimky na činnosti spojené s přeshraničním poskytováním služeb a neuplatňuje přechodná období. Související činnosti (např. vysíláním pracovníků, usazování firem, uznávání kvalifikací) tak probíhají v Estonsku standardně na základě principů popsaných v kapitole 3). Důležité právní normy •

Občanský zákoník (novelizace z roku 2002 č. RT I 2002, 35, 216),

•

Obchodní zákoník č. RT I 1995, 26/28, 355 ve znění novelizace z roku 2003 (RT I 2003, 88, 591),

•

Zákon č. RT I 2004, 19, 134 o podmínkách pro pracovníky vysílané ze zahraničí.

Přehled databází právních předpisů, včetně aktuálně schvalovaných zákonů lze nalézt na http://www.just.ee/6906 pod textem „Estonian legal acts“.

BOX: Přístup k estonským zákonům v angličtině Vybrané estonské zákony jsou překládány do angličtiny a vystavovány na webových stránkách http://www.legaltext.ee/indexen.htm.

Od 1. srpna 2006 již Estonsko nevyžaduje pracovní povolení a povolení k pobytu, jak tomu bylo dříve. Je pouze nutné se do tří měsíců od příjezdu do Estonska zaregistrovat v rejstříku obyvatel (Rahvastiku Register, tel.: +372 626 91 79). Žádná další omezení nejsou pro občany zemí EU stanovena. Bližší informace o podmínkách pobytu v Estonsku lze získat na stránkách Úřadu pro občanství a migraci (Kodakondsus ja migratsiooniamet) na adrese www.mig.ee/eng/ (v angličtině). Legislativní podmínky pro vysílání pracovníků do Estonska jsou shrnuty v angličtině na internetových stránkách http://www.ti.ee/index.php?page=541&. Konkrétní postup při vysílání pracovníků do Estonska je uveden na http://www.ti.ee/index.php?page=542&. Informace o příslušné legislativě a kontakt na odpovědnou osobu je k dispozici na adresách http://www.ti.ee/index.php?page=543& a http://www.ti.ee/index.php?page=544&.

5.4 Praktické návody pro zvládání administrativních procedur Právní formy podnikání12 Dle estonského obchodního zákoníku je možno založit následující druhy obchodních společností: •

12

Akciová společnost (Aktsiaselts – AS) - základní kapitál: 400 000 EEK

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Estonsko, s. 2. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/ee.pdf.

Strana: 50 z 107


• • • • •

Pobočka (Filiaal) - mateřská firma plně odpovídá za závazky pobočky Společnost s ručením omezeným (Osaühing – OÜ) - základní kapitál: 40 000 EEK Veřejná obchodní společnost (Täisühing – TÜ) - podobná české v. o. s Komanditní společnost (Usaldusühing – UÜ) - podobná české k. s. Podnik jednotlivce / OSVČ (Füüsilisest isikust ettevõtja - FIE)

Důležitou informací při zakládání společnosti v Estonsku je fakt, že v případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí být aspoň polovina řídícího managementu estonskými residenty. V případě pobočky zahraniční firmy musí být estonským residentem aspoň 1 ředitel. Tento požadavek je však dle nové Směrnice o službách zakázán a bude tedy do začátku roku 2010 odstraněn. Založení společnosti13 Při zakládání společnosti v Estonsku je možno obrátit se na Registrační úřad podléhající Ministerstvu spravedlnosti. V případě registrace na území kraje Harju (včetně Tallinnu) se jedná o Tallinna Linnakohtu Registriosakond, Pärnu mnt. 142, 11317 Tallinn, Estonia, tel. +372 611 5701. Registrační úřady dalších krajů lze nalézt na http://www.just.ee/7714. Následující postup zobrazuje 6 kroků potřebných k založení společnosti s ručením omezeným v Estonsku, která je jednou z vhodných a nejčastěji využívaných forem pro podnikání ve službách. Dle statistik obchodního rejstříku z roku 2006 má tuto formu přibližně 71 % společností v Estonsku (tj. celkem 73 314 společností).

BOX: Kroky potřebné k založení společnosti s ručením omezeným v Estonsku

13

1.

Vklad požadovaného kapitálu (40.000 EEK) na bankovní účet, zpráva z banky slouží jako potvrzení pro obchodní rejstřík.

2.

Kontrola jedinečnosti názvu společnosti u obchodního rejstříku - je možno zjistit elektronicky po zadání názvu na https://ar.eer.ee/lihtparing.py.

3.

Notářské potvrzení zakládací smlouvy a předpisů společnosti (náklady cca 2.470 EEK + 18 % DPH, dle na výše kapitálu)

4.

Registrace do obchodního rejstříku. Vedení společnosti musí odeslat registrační formulář na obchodní rejstřík do 6 měsíců od uzavření zakládací smlouvy, přezkoumání by mělo trvat max. 15 dní, ale v praxi trvá i déle. Obchodní rejstřík uveřejní zprávu v oficiální publikaci Ametlikud Teadaanded. Společnost je okamžikem registrace u obchodního rejstříku automaticky zaregistrována u Státního daňového a celního úřadu, ten navíc uvědomí Státní úřad sociálního pojištění. Náklady na tento krok jsou ve výši 0,2 % ze základního kapitálu (min. 3.000 EEK, max. 20.000 EEK) + 100 EEK za poplatek za zveřejnění).

5.

Registrace k DPH je povinná, pokud obrat podniku od začátku kalendářního roku převýší 250.000 EEK. Registrace by měly být provedena Daňovým a celním úřadem (Maksuja Tolliamet) do 3 dnů od vyplnění žádosti.

6.

Registrace zaměstnanců do nemocenského fondu (Eesti Haigekassa) se provádí do sedmi dnů od data jejich zaměstnání (sazba odvodů je 33 %, platí se do 10. dne měsíce).

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Estonsko, s. 2-3. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/ee.pdf.

Strana: 51 z 107


Kromě založení nového podniku se nabízí další poměrně jednoduchý způsob, jak založit firmu v Estonsku - odkoupit již existující firmu. Nabídkou firem založených k tomuto účelu se zabývá společnost A-accounting (http://www.account.ee).

Vysílání pracovníků z ČR do Estonska Vysílání pracovníků na poskytnutí dočasných neopakujících se služeb probíhá v Estonsku standardně. Je třeba zažádat o formulář E101 na ČSSZ, mít s sebou Evropský průkaz zdravotního pojištění a platnou smlouvu o provedení služby a dále zajistit dodržení následujících podmínek14: •

vyslaní pracovníci musí mít pracovní smlouvu v písemné podobě,

•

musí splňovat národní standardy pro pracovní dobu, přesčasy a přestávky,

•

pracovníci musí obdržet alespoň minimální mzdu (od 1.1. 2007 činí 3600 estonských korun),

•

musí být kompenzování za dočasné uvolnění z práce, popřípadě za přesunutí na jiné pracovní místo,

•

musí mít garantovanou dobu dovolené a podmínky, za kterých si dovolenou mohou vybírat,

•

pracovníkům musí být zajištěny rovné podmínky a příležitosti a nesmí být diskriminováni.

Sociální zabezpečení Rozhodne-li se podnikatel trvale usadit v Estonsku (tj. založit společnost, či zřídit pobočku), musí ze všech15 plateb svým zaměstnancům odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (plátce se stává členem „nemocenského fondu“). Osoby samostatně výdělečně činné platí sociální daň (příspěvky na zdravotní a sociální pojištění) samy. Zaměstnanci sociální a zdravotní pojištění neplatí. V Estonsku dále existuje povinné pojištění nezaměstnanosti, jehož sazby se pohybují mezi 0,5-1% z celkových příjmů zaměstnavatele. Pro vyřízení této agendy je třeba se obrátit na Správu sociálního zabezpečení: Kontakt:

Sotsiaalkindlustusamet (Správa sociálního zabezpečení) Lembitu 12, 15092 Tallinn Estonia Tel: +372 16106, +37 26 40 81 20 fax: +37 26 40 81 55 +372 6408155 E-mail: [email protected] Internetové stránky: http://www.ensib.ee

Esti Haigekassa (Estonský fond zdravotního pojištění) Lembitu 10 EE-10114 Tallinn, ESTONIA tel: +372 620 8430 fax: +372 620 8449/30 infolinka pro volání z Estonska: +372 669 6630 E-mail: [email protected] Internetové stránky: http://www.haigekassa.ee/eng/

14

Podmínky vyplívají ze Zákona č. RT I 2004, 19, 134 o podmínkách pro pracovníky vysílané ze zahraničí.

15

Součástí zdanitelného základu jsou i zaměstnanecké výhody ve finanční formě.

Strana: 52 z 107



Které dokumenty si musím jako osoba samostatně výdělečně činná vzít do Estonska s sebou pro případ kontroly, jedu-li nabízet služby v oblasti cestovního ruchu na 2 měsíce? o

Jako OSVČ musíte při dočasném přeshraničním poskytování služeb s sebou mít povinně tyto dokumenty: formulář E 101 potvrzený Českou správou sociálního zabezpečení, evropský průkaz zdravotního pojištění vydaný vaší zdravotní pojišťovnou, Dále se doporučuje mít s sebou i následující dokumenty: smlouvu specifikující všechny činnosti, které budete vykonávat a délku prací (případně potvrzenou objednávku), ověřenou kopii oprávnění k podnikání/živnostenského listu s překladem do estonštiny nebo do angličtiny.

•

Založil jsem v Estonsku pobočku české s.r.o. a najal na práci několik tamních pracovníků. Jeden z mých estonských zaměstnanců se mnou chce nyní rozvázat pracovní poměr ve lhůtě 5 dní. Je to možné? o

•

Kde lze nalézt informace o minimální mzdě v Estonsku? o

•

Minimální mzdy ve všech evropských zemích lze vyhledat na internetové stránce Federace evropských zaměstnavatelů - http://www.fedee.com/minwage.html. V Estonsku se v současné době jedná o přibližně 230 EUR.

Slyšel jsem, že Estonsko je velmi liberální zemí. Znamená to, že také automaticky uznává kvalifikace pro práce v regulovaných odvětvích? o

16

Ano, ale záleží na typu smlouvy. Máte-li se zaměstnancem uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou kratší než 1 rok, pak je váš zaměstnanec v právu (lhůta je právě 5 dní). U smluv na dobu určitou delší než 1 rok je výpovědní lhůta již 2 týdny a u smluv na dobu neurčitou jeden měsíc.

Neznamená. Také v Estonsku je nutno před započetím práce v regulovaných profesích zažádat o uznání kvalifikace. Rozsah dosažené kvalifikace (vzdělání a praxe) v ČR bude porovnán s estonskými požadavky na danou profesi a poté bude vydáno rozhodnutí. V Estonsku je však regulováno jen 7 profesí16. Na webové stránce http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/regprofs/dsp_bycountry.c fm je možno zjistit na které kontaktní místo je třeba se dostavit pro konkrétní profesi. Pokud se však chystáte vyslat své zaměstnance za účelem poskytnutí služby či jako

Konkrétně: advokát, archivář, farmaceut, konzultant v oblasti životního prostředí, auditor v oblasti životního prostředí, učitel na střední škole a sociální pracovník

Strana: 53 z 107


OSVČ poskytovat na území Estonska své služby dočasně a krátkodobě, uznávání kvalifikací se na vás nevztahuje. •

Rádi bychom s naší stavební firmou poskytovali služby v estonském stavebnictví, ale nemáme vyřízenou stavební licenci. Jak máme postupovat? o

•

Chtěl bych v Estonsku začít dlouhodobě podnikat ve službách pro průmysl. V ČR mám založenou společnost s ručením omezeným a rád bych v Estonsku zřídil její pobočku. Jak dlouho může proces trvat a kolik registrace pobočky stojí? o

•

Podle stavebního zákona již od roku 2003 stavební firmy z EU nemusejí v Estonsku získávat na svou činnost licence.

Proces registrace pobočky v obchodním rejstříku trvá maximálně 3 týdny, protože pobočka nemá v Estonsku svou vlastní právní subjektivitu. Za veškeré závazky bude odpovídat vaše mateřská firma. Obchodní jméno bude obsahovat dodatek “Eesti filiaal” (estonská pobočka). Při registraci pobočky se platí kolkovné 3000 EEK.

Mohu v Estonsku nabízet služby v oblasti cestovního ruchu (zájezdy do ČR) po dobu dvou měsíců, aniž bych měl povolení k pobytu? o

Ano, povolení je nutné až od pobytu delšího 3 měsíců. Typ nabízených služeb však na povolení k pobytu nemá vliv.

5.4.2 Důležité internetové adresy Estonský statistický úřad

http://www.stat.ee/

Estonské ministerstvo financí

http://www.fin.ee/?lang=en

Obchodní rejstřík

http://www.eer.ee

Advokátní komora

http://www.advokatuur.ee/

Ministerstvo vzdělání a výzkumu

http://www.hm.ee/

Ministerstvo životního prostředí

http://www.envir.ee/

Ministerstvo zemědělství

http://www.agri.ee/

Estonská investiční agentura

http://www.eia.ee

Estonská obchodní a komora

http://www.koda.ee

Informace pro investory

www.investestonia.com, www.estiniantrade.ee

Estonská národní banka

www.eestipank.info/frontpage/en

Strana: 54 z 107


5.5 Možné překážky pro české podnikatele v Estonsku Estonský trh je obecně hodnocen nejrůznějšími agenturami jako výrazně liberální a toto hodnocení platí i pro služby. Umělé překážky a bariéry zde neexistují. Nicméně trh je relativně malý a ve vztahu k ČR existuje určité informační vakuum, protože estonské firmy se přirozeně orientují i při poptávce po službách na ostatní baltské či severské země. Výhodou je naopak poměrně dobrá jazyková vybavenost Estonců. Určitým omezením může být fakt, že při zakládání společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti musí být alespoň polovina řídícího managementu estonskými rezidenty a u pobočky zahraniční firmy musí být estonským rezidentem aspoň jeden ředitel. Po implementaci nové Směrnice o službách však bude muset být toto omezení odstraněno. Další možnou překážkou může být ve srovnání s ostatními zeměmi, které jsou předmětem této příručky poněkud exotičtější kulturní a jazykové prostředí. Neznalost estonštiny není pro vstup na trh zásadní problém, protože podnikatelé v Estonsku jsou poměrně dobře vybaveni znalostí angličtiny, obtíže ale mohou nastat při jednání s úřady.

5.6 Profily jednotlivých odvětví estonského sektoru služeb

5.6.1 Stavebnictví Stavebnictví je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v Estonsku. Příležitosti na získání zakázky se otevírají hlavně pro velké nadnárodní a zahraniční firmy a konsorcia, avšak ve stavebnictví je velká potřeba subdodávek, které jsou velkou šancí pro malé a střední podniky. Růst stavebnictví v Estonsku je zobrazen v následujícím grafu. Vzestupný trend tohoto odvětví lze předpokládat i v následujících letech. Graf: Finanční objemy stavebních prací v Estonsku 1999-2005

Miloóny EUR

2500 2000 1500 1000 500 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

rok Zdroj: Estonský statistický úřad

Strana: 55 z 107


Následující koláčový graf srovnává rozdělení estonského stavebního trhu na jednotlivé tržní segmenty. Graf: Výstavba v Estonsku dle typu staveb, 2004

Nebytov á v ýstav ba 43% Inženýrské stav by / infrastruktura 38% Obytné budov y 19%

Zdroj: Estonský statistický úřad

Legislativa Od 1. ledna 2003 platí v Estonsku nový stavební zákon. Podle tohoto zákona již stavební firmy nemusejí získávat na svou činnost licenci, což bylo před jeho účinností podmínkou k podnikání. Nyní stačí být zaregistrován ve Státním registru podnikatelských aktivit podléhajících speciálním požadavkům (State Register of undertakings operation in areas subject of special requirements). Estonské zákony vztahující se ke stavebnictví jsou přístupné v angličtině na následující adrese: Internetová adresa: Estonské jazykové centrum právních textů: http://www.legaltext.ee/indexen.htm Estonská asociace stavebních podnikatelů Členové Estonské asociace stavebních podnikatelů (anglicky Estonian Association of Construction Entrepreneurs (EACE) přispívají 45% k celkovému obratu ve stavebnictví. EACE sdružuje všechny hlavní hráče estonského stavebního trhu a má již přes 100 členů. Asociace se podílí na legislativním procesu a tvorbě standardů a regulačních opatření, nabízí právní pomoc při přípravě dokumentace a organizuje školení. Největší stavební firmy v Estonsku jsou Merko Ehitus Ltd. (obrat v roce 2004 byl 198,7 milionů EUR, zisk 19,7 milionů EUR), YIT Ehitus Ltd. (obrat v roce 2004 byl 102,7 milionů EUR, zisk 6,6 milionů EUR), a Eesti Ehitus Ltd. (obrat v roce 2004 byl 101,5 milionů EUR, zisk 5,6 milionů EUR)17. Nejvlivnější zahraniční firmy v estonském stavebnictví jsou Rakennus OY Lemminkäinen (Finsko), Skanska OY (Finsko) a Koehne Bauunternehmung GmbH (Německo). Další informace o estonském stavebním trhu lze získat u Estonské asociace stavebních podnikatelů:

17

Zdroj: Äripäev, TOP 100.

Strana: 56 z 107


Kontakt: Estonian Association of Construction Entrepreneurs Kiriku 6, 10130 Tallinn Phone: +372 6 48 9005 Fax: +372 6 41 0071 E-mail: [email protected] http://www.eeel.ee

Společnost Enterprise Estonia pomáhá s průnikem na trh a v začátcích podnikání v Estonsku. Nabídku „start-up programů“ této společnosti lze nalézt na stránkách http://www.eas.ee/?id=1141.

5.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky Setrvale dynamicky rozvíjejícím se odvětvím jsou informační technologie. Estonsko v nich využilo výhod startu z „bodu nula” a nechalo se inspirovat Skandinávií. Výsledkem je široká dostupnost informačních technologií včetně mobilního telefonického spojení, internetového bankovnictví a ADSL. Estonsko je např. první zemí na světě, kde proběhly celostátní parlamentní volby přes internet.

BOX: Některá fakta o estonském počítačovém trhu •

45% populace používá Internet a elektronické bankovnictví,

•

formuláře pro daň z příjmu jsou přijímány elektronicky,

•

všechny školy v Estonsku mají internetové připojení,

•

největší společnosti fakturují elektronicky,

Zdroj: Enterprise Estonia

V oblasti služeb spojených s výpočetní technikou je v Estonsku velký potenciál převážně v databázových systémech a internetových službách. Jak je vidět z následujícího srovnání, internet se v Estonsku v posledních letech stejně jako v ČR velmi rychle rozšiřuje.

BOX: Rozšíření internetu v letech 2002-2006 (srovnání ČR a Estonska) rok:

meziroční změna: ČR

Estonsko

2002

+30.80 %

+44.44 %

2003

+46.93 %

+51.22 %

2004

+52.37 %

+15.26 %

2005

+52,60 %

+17,94 %

V roce 2006 mělo dle statistik Eurostatu k internetu přístup v Estonsku 51,8 % domácností, v ČR 50,0 %. Zdroje: Paul Budde Communication (BuddeCom), Eurostat

Strana: 57 z 107


Během posledních deseti let se počítačový a elektronický trh rozvíjel závratnou rychlostí a velkou zásluhu na tom měla především přítomnost odborníků ze zahraničí. Ti dodávali know-how a technologie, zatímco kvalifikovaná estonská pracovní síla, která byla oproti západní Evropě nákladově efektivní, prováděla výrobní činnosti. Na estonském trhu se však stále projevuje výrazný nedostatek vzdělaných pracovníků v IT, což je výzvou i pro české softwarové a programátorské firmy a podnikatele.

5.6.3 Poradenské, účetní a auditorské činnosti Celkový rozvoj hospodářství v Estonsku umožňuje mnohým firmám využívat ke zkvalitnění svých služeb outsourcing. Firmy si ve stále větší míře najímají externí účetní, auditory a poradce pro zpracování rozličných projektů. V oblasti poradenství mají zejména zahraniční firmy velkou šanci získat zakázky (na rozdíl např. od účetnictví, kde je nutno velmi dobře znát místní předpisy a zvyklosti). Důvody vedoucí estonské firmy k výběru zahraničního poradce jsou mimo jiné následující: •

vysoká pravděpodobnost, že zahraniční poradce přinese inovativní „zkušenosti odjinud“,

•

příležitost k navázání formálních i neformálních vztahů se zahraničním trhem,

•

příležitost pro komunikaci v angličtině,

•

možnost získání neotřelých / neokoukaných nápadů.

BOX: Firmy nabízející manažerské poradenství v Estonsku Ernst & Young Baltic AS

Resta AS

Fertum Consulting OU

Stellabalt OU

Inside Marketing OU

Tartu Tehnoloogiad OU

Kopra Veod OU

Valgevene Info - Ja Arikeskus OU

P W Partners Ltd

Viru Keemia Grupp AS

Zdroj: Manta http://manta.ecnext.com

5.6.4 Ostatní příležitosti v estonském sektoru služeb Estonský trh je z části nasycen skandinávskými firmami, které potřebují velké množství subdodávek v oblasti služeb. Čeští podnikatelé můžou při těchto subdodávkách částečně využít levnější pracovní sílu přímo v Estonsku a částečně lze např. databázové a internetové služby poskytovat přeshraničně bez vyslání pracovníků do Estonska či založení pobočky na místě.

Strana: 58 z 107


Zóna volného obchodu v přístavu Sillamäe Jednou z aktuálních příležitostí pro české podnikatele v Estonsku je Zóna volného obchodu v přístavu Sillamäe. Jedná se o nově budovaný přístav na severovýchodě země. Zóna má rozlohu 600 hektarů, již obsahuje veškerou základní technickou infrastrukturou, kterou je však ještě třeba doplnit o nabídku širokého spektra služeb. Zóna poskytuje 100% daňovou úlevou při importu a exportu zboží. Pro země mimo EU je navíc zóna kompletně osvobozena od importních cel. Dálnice Via Baltica Další příležitosti v sektoru služeb v Estonsku se objevují v souvislosti s pokračující obnovou Via Baltica hlavního silničního tahu Pobaltím do Ruska. Na obnovu této silnice Estonsko dostává významnou podporu ze Strukturálních fondů EU. Kolem této obnovované dálnice se otevírá příležitost pro nabídky širokého spektra služeb.

5.7 Shrnutí Estonsko je jedním z nejzajímavějších trhů pro nové investice v sektoru služeb. Trh je v této dynamicky se rozvíjející zemi na rozdíl od ostatních zemí popsaných v této příručce zatím stále nenasycený. Vhodný podnikatelský záměr tak může být trhem velmi dobře absorbován. Nejdůležitější poznatky pro vstup na trh služeb v Estonsku jsou: •

Estonsko je charakteristické svou otevřeností a jednoduchou a liberální legislativou. To napomáhá přílivu zahraničních firem do země.

•

Estonské hospodářství disponuje poměrně levnou pracovní silou.

•

V poslední době bylo možné zaznamenat zvýšený zájem o služby v oblasti výpočetní techniky, zejména softwaru. Na estonském trhu se stále projevuje výrazný nedostatek vzdělaných pracovníků v IT.

•

V současné době ještě stále probíhá v Estonsku stavební boom a zároveň se prohlubuje nedostatek pracovních sil ve stavebnictví. Z tohoto hlediska je nadějné uspět se stavebními pracemi. Navazujícím trhem je trh s nemovitostmi, na kterém dochází v současné době k výraznému nadhodnocení cen.

•

Estonský trh předpokládá aktivní přístup a většinou přítomnost jednatele firmy na místě.

•

Při zapsání firmy nebo pobočky do obchodního rejstříku platí povinnost každoroční aktualizace údajů.

Kontakt na velvyslanectví ČR v Estonsku: Velvyslanectví České republiky v Estonské republice (Tšehhi Vabariigi Suursaatkond Eesti) Lahe 4 10150 Tallinn Tel.: +3726274400 Fax: +3726314716 e-mail.: [email protected] www.mzv.cz/tallinn

Strana: 59 z 107


6.

Švédsko

Tato kapitola popisuje švédský trh služeb. V úvodu kapitoly jsou nastíněny základní makroekonomické charakteristiky švédského hospodářství, dále je popsáno podnikatelské prostředí Švédska a jsou zde uvedeny informace o obchodních rejstřících a komorách. Další část kapitoly je již zaměřena přímo na administrativní a legislativní podmínky pro export služeb z ČR na švédský trh. Tato část popisuje právní prostředí pro podnikání ve službách s důrazem na odchylky od celoevropské právní úpravy, uvádí sadu otázek a odpovědí k jednotlivým tématům a dále jsou zde uvedeny důležité kontakty a internetové odkazy. Další část této kapitoly popisuje možné překážky pro podnikání ve švédském sektoru služeb. V poslední části kapitoly jsou uvedeny profily vybraných odvětví služeb a jejich specifika.

6.1 Základní charakteristiky švédského hospodářství Základní makroekonomické ukazatele Švédské hospodářství rostlo v posledních letech tempem mezi 1,1 a 4,3 % ročně. Jako většina menších otevřených ekonomik je i ta švédská velmi závislá na vývoji hospodářské situace svých hlavních obchodních partnerů a také na vývoji světové ekonomiky. Předpokládané oživení světové ekonomiky v následujících letech by se tak mělo projevit v rychlejším růstu HDP přesahující 2,9 % roku 2005. Optimistické vyhlídky upevňuje očekávaná vyšší spotřeba nejen domácností, ale i vlády. Čtvrtina z celkem cca 2500 švédských středně velkých firem plánuje expanzi ve střední a východní Evropě a v Asii. Tento závěr vyplynul z nedávného průzkumu auditorské společnosti Öhrlings Pricewaterhouse Coopers. Zatímco velké švédské firmy již ve střední a východní Evropě (SVE) a Asii podnikají, střední firmy (100 - 500 zaměstnanců) se k tomuto kroku teprve chystají. 53% středně velkých firem plánuje zahájení svých aktivit do 1 roku, dalších 20 % do 2 let. Zhruba polovina firem plánuje začít aktivity na zahraničním trhu otevřením své pobočky. Nejpřitažlivější jsou přitom země SVE, kam patří i ČR. V zemích SVE plánuje své aktivity celých 64 % firem, na druhém místě skončila Čína se 46 % a Indie s 20 % na místě třetím. Většina oslovených firem očekává zrychlení růstu v průměru o 10% oproti současnému stavu. Přehled nejdůležitějších údajů o švédské ekonomice shrnuje následující tabulka:

Základní ekonomické ukazatele Švédska za posledních 5 let a odhady do roku 2008


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 (odhad)

2007 (odhad)

2008 (odhad)

262550

247253

258878

269548

281124

287706

299242

315379

343730

4,3

1,1

2,0

1,7

4,1

2,9

4,0

3,3

3,1

33000

34600

37600

29600

27800

29000

30100

31300

31900


5,6

4,8

4,9

5,6

6,3

7,5


1,3

2,7

2,0

2,4

1,0

0,8

Strana: 60 z 107



52,8

54,3

52,0

51,8

50,5

50,4


25475

13513

12640

4424

9402

10446

11,4

-2,6

-1,9

5

7

6,9

26204

26356

25417

25317

26631

28426

Import (dovoz) zboží a služeb meziroční změna (%) Běžný účet - import (dovoz) služeb (mil. EUR)

7,8

7

5,9

Zdroj: Eurostat

Švédskou vládou slibovaný pokles míry nezaměstnanosti se zatím stále nedostavil. Plánovaná tvorba pracovních míst byla zpomalena strukturálními problémy průmyslu, zejména pak postupným odchodem některých firem do zemí s nižšími pracovními náklady. V roce 2005 se dostala míra nezaměstnanosti na 7,5 %, stále se však objevují pochybnosti ohledně důvěryhodnosti vládních statistik a po započtení různých forem skryté nezaměstnanosti se odhaduje její skutečná míra přibližně na 15 %. Inflace se pohybuje v posledních letech pod cílem centrální banky 2 %. V roce 2005 se dostala dokonce pod 1 % i přesto, že došlo k růstu cen energetických surovin. Překročení inflačního cíle se očekává po roce 2007. Poměr konsolidovaného vládního dluhu k HDP se dlouhodobě pohybuje kolem 50 %. Oproti rokům 2001 a 2002 dochází v současnosti k výraznému růstu dovozu zboží a služeb, což je přičítáno rostoucí poptávce domácností. Tento trend by měl podle odhadů udržet i v následujících letech. Import služeb přesáhl v roce 2005 28 mld. EUR, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 6,7 %. Přímé zahraniční investice Podle analýz UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development) činil objem přímých zahraničních investic ve Švédsku v letech 1999 – 2003 celkově 111 mld. USD a Švédsku tak patřilo za toto období 11. místo na světě. Zahraniční kapitál vstoupil v letech 2002 – 2004 ročně v průměru do 135 švédských firem. Země nabídla zahraničním investorům lukrativní podíly ve firmách telekomunikačního, automobilového a papírenského sektoru. V roce 2005 přesáhl příliv zahraničních investic 10 mld. EUR. Podnikatelské prostředí Švédsko je zemí s vysokou vzdělaností obyvatelstva, vyspělou infrastrukturou, relativně nízkými podnikovými daněmi, fungujícím právním a kontrolním režimem a s vysokým stupněm liberalizace. V žebříčku ekonomické svobody zaujímá Švédsko 21. místo. Tyto charakteristiky tvoří ze Švédska místo s příhodným a kultivovaným podnikatelským prostředím s minimálním investičním rizikem. Jisté komplikace může investorům způsobit vysoké daňové břemeno fyzických osob, složitý sociální a důchodový systém a nezvykle důležitá role odborových organizací. Hladina nákladů v hlavním městě je zhruba o 20 – 30 % vyšší než v ostatních částech Švédska. Proto v posledních letech dochází k přemisťování firem za hranice centrálního Stockholmu. Dobrým informačním zdrojem o podnikatelském prostředí a možnostech založení podniku ve Švédsku je agentura Invest in Sweden (www.isa.se).

Strana: 61 z 107


Daně Daňový systém Švédska je poměrně složitý a daňové zatížení je již několik desetiletí vysoké. Švédové platí nejvyšší daně z celé Evropské unie (52,1%). Výjimku podstatnou pro podnikatele však tvoří podniková daň, jejíž sazba činí 28 % z čistého zdanitelného příjmu (efektivní sazba se pohybuje kolem 26 %). Bližší informace o daních včetně informačních brožur a daňových formulářů lze nalézt na stránkách švédské daňové agentury Skatteverket (http://www.skatteverket.se/international/inenglish.4.3a2a542410ab40a421c80006827.html).

Obchodní rejstřík Švédský obchodní rejstřík (Bolagsverket) je veden Ministerstvem pro obchod a průmysl. Na úvodní stránce lze najít základní informace o zápisu do rejstříku, poplatcích, produktech a službách a je zde také umožněno vyhledávání údajů o společnostech. Možnost zjištění identifikačního čísla společnosti nebo nalezení přesného znění obchodní firmy pomocí identifikačního čísla je zdarma. Pro vyhledání ostatních informací je nutno použít uživatelské jméno a heslo. Kompletní výpisy z rejstříku jsou zpoplatněny. Internetová adresa obchodního rejstříku je http://www.bolagsverket.se/.

Obchodní komory a konfederace Ve Švédsku je celkem 11 regionálních obchodních komor, které zastupují průmyslové a obchodní zájmy jednotlivých krajů v zemi. Kromě toho každá z těchto komor má své pobočky ve významných městech kraje. Jde o nevládní organizace, které sdružují na dobrovolné bázi různé průmyslové podniky a obchodní organizace. Finanční zdroje získávají z členských příspěvků a za poskytované služby. Regionální komory jsou na sobě nezávislé, i když vzájemně spolupracují prostřednictvím Asociace švédských obchodních komor. Kontakt na regionální i celostátní obchodní komory ve Švédsku lze nalézt na následujících stránkách: •

http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=1830&ido=17808&amb=73&idj=1 (informace v českém jazyce na stránkách Zastupitelského úřadu)

•

http://www.cci.se/en/Chamber_of_Commerce/Swedish_CC/ (informace v anglickém jazyce na „Swedish Chambers“)

Konfederace švédských podniků a podnikatelů veřejně proklamuje svůj pozitivní postoj k nové Směrnici o službách a vítá příliv zahraničních podnikatelů v sektoru služeb. Tato konfederace může českému podnikateli pomoci v začátcích podnikání ve Švédsku např. tím, že dodá potřebné kontakty na firmy či podnikatelská sdružení v regionech (konfederace má 21 regionálních poboček). Dále konfederace pořádá pro začínající podnikatele odborné semináře a setkání podnikatelů a na svých webových stránkách nabízí množství odborných publikací o podnikání ve Švédsku. Anglická verze internetových stránek je na adrese http://www.svensktnaringsliv.se/english/.

6.2 Základní charakteristiky švédského sektoru služeb Ve Švédsku tvoří služby kolem 70 % HDP. Stejně velká část práceschopného obyvatelstva je v sektoru služeb zaměstnána. Tímto se Švédsko řadí mezi země s nejrozsáhlejším sektorem služeb na světě.

Strana: 62 z 107


V roce 2005 vzrostly výkony služeb ve Švédsku o 3,6 % a v roce 2006 pokračovaly v obdobném trendu. Největší růst zaznamenaly obchodní a podnikatelské služby. V celém sektoru služeb se předpokládá i nadále růst produktivity práce. Švédsko patří k zemím s velmi silným postavením odborů. Odbory svým systém vyjednaných kolektivních smluv mimo jiné hlídají dodržování zásady o poskytování minimální výše mzdy pracovníkům vyslaným na území Švédska ze zahraničí vyplývající ze Směrnice o vysílání pracovníků.

Služby nabízené českými poskytovateli ve Švédsku Následující tabulka uvádí statistiku ČNB o vývoji exportu služeb z ČR do Švédska. Jak je vidět z tabulky, struktura vývozu služeb z ČR do Švédska je ve finančním vyjádření poměrně nevyrovnaná. Cestovní ruch zaujímá přibližně polovinu objemu vývozu služeb. Silným sektorem je také doprava a „ostatní služby obchodní povahy“. Naopak poměrně málo jsou z ČR do Švédska nabízeny finanční služby.

Export služeb z ČR do Švédska v jednotlivých odvětvích (v milionech Kč) Doprava Cestovní ruch Spoje Stavebnictví Finanční služby Ostatní služby obchodní povahy Osobní, kulturní a jiné podobné služby Celkem

2001 330,6 1.926,3 65,9 7,8 10,0

2002 366,8 1.516,4 92,7 20,4 3,5

2003 488,5 1.184,5 38,1 1,7 5,0

2004 643,4 1.221,4 105,1 111,8 68,8

2005 771,9 1.173,4 39,6 27,4 5,1

1-6.2006 350,4 427,4 16,1 0,6 38,7

321,9

591,7

152,8

263,5

203,2

106,4

18,0

11,1

16,1

17,8

20,5

8,7

2.746,7

2.607,8

1.890,4

2.436,0

2.262,1

952,1

Zdroj: ČNB

6.3 Legislativní podmínky pro podnikání v švédském sektoru služeb Veškeré důležité švédské zákony přeložené do angličtiny a členěné dle tématických oblastí lze nalézt na http://www.sweden.gov.se/sb/d/3288. Tato internetová stránka odkazuje také na právní dokumenty týkající se jednotlivých oborů, jejichž profily jsou uvedeny na konci této kapitoly. Vybrané důležité předpisy týkající se poskytování těchto služeb jsou: •

Zákon č. SFS 1977:1160 o pracovním prostředí (Arbetsmiljölag)

•

Zákon č. SFS 1994:847 o požadavcích na stavební práce (Lag om tekniska egenskapskrav på byggnadsverk)

•

Zákon č. SFS 1993:597 - Telekomunikační zákon (Telepat)

•

Zákon č. SFS 2003:389 o elektronických komunikacích (Lag om elektronisk kommunikation)

Strana: 63 z 107


Předpisy Švédského úřadu pro pracovní prostředí lze nalézt v několika světových jazycích18 na stránce http://www.av.se/inenglish/otherlanguages/.

6.4 Praktické návody pro zvládání administrativních procedur Právní formy podnikání19 Dle švédského obchodního zákoníku je možno založit následující druhy obchodních společností: • • • • • • •

Akciová společnost (Aktiebolag – AB) - základní kapitál: 100 000 SEK Společnost s ručením omezeným (Aktiebolag Privat - AB privat) - základní kapitál: 100 000 SEK Veřejná obchodní společnost (Handelsbolag – HB) - podobná české v. o. s Komanditní společnost (Kommanditbolag – KB) - podobná české k. s. Hospodářské sdružení (Ekonomisk förening) Pobočka zahraniční společnosti (Filial / filialkontor) Podnik jednotlivce / OSVČ (Enskild näringsverksamhet)

Založení společnosti20 Nejčastější formou právní subjektivity pro podnikání ve službách je společnost s ručením omezeným, švédsky Aktiebolag Privat (AB Privat). Zřízení této formy podnikání podléhá velmi jednoduché proceduře popsané v následujících krocích.

18

Na stránkách lze nalézt dokonce jeden informační materiál o bezpečnosti práce ve stavebnictví v českém jazyce.

19

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Švédsko, s. 2. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/se.pdf.

20

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Švédsko, s. 2-3. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/se.pdf.

Strana: 64 z 107


BOX: Kroky potřebné k založení společnosti s ručením omezeným ve Švédsku 1.

Vklad základního kapitálu ve výši alespoň 100 000 SEK a potvrzení od banky.

2.

Zaslání formuláře obchodnímu rejstříku (Bolagsverket) a obdržení registračního certifikátu. Potřebné formuláře pro založení spol. s r.o. jsou k dispozici jsou na adrese http://www.bolagsverket.se/in_english/forms_information/limited_liability/. Obdobné formuláře pro ostatní právní formy se zobrazí po kliknutí na odkaz „Up One Level“ vpravo nahoře.

3.

Obchodní rejstřík ověří jedinečnost názvu podniku a uveřejní zprávu o založení podniku v oficiálním věstníku Post och Inrikes Tidningar.

4.

Registrace u finančního úřadu k DPH a ostatním daním se podává na formulářích, které jsou společně s instrukcemi v angličtině ke stažení na stránce http://www.skatteverket.se/international/inenglish.4.3a2a542410ab40a421c80006827.ht ml#31.906b37c10bd295ff488000803. Bez ohledu na formu podnikání je vždy třeba požádat o tzv. F-daňovou kartu (F-skattsedel), registraci k platbě DPH a o registraci zaměstnanců.

Vysílání pracovníků z ČR do Švédska Vysílání pracovníků je ve Švédsku upraveno zákonem č. SFS 1999:67821, který vychází ze Směrnice o vysílání pracovníků (č. 96/71/ES). Před zahájením vyřizování žádosti o formulář E101, potřebný k vyslání pracovníků je užitečné navštívit stránku www.posting.se a informovat se o znění relevantních kolektivních smluv, jejichž význam je ve švédském právním řádu zásadní. Tyto smlouvy např. zabraňují dumpingovým mzdám. Samotné vyslání probíhá následovně: 1. Obstarat si kolektivní smlouvu platnou pro daný sektor služeb a zjistit pracovněprávní podmínky, které musí být po dobu vyslání uplatňovány vůči vyslaným pracovníkům. 2. Podepsat smlouvu o poskytnutí služby (např. smlouvu o dílo) se švédskou stranou. Kopii by měli mít pracovníci k dispozici v místě výkonu služby pro případnou kontrolu. 3. Zkontrolovat, zda mají vyslaní pracovníci při odjezdu do Švédska s sebou platný formulář E 101 a Evropský průkaz zdravotního pojištění. 4. V případě problémů vzniklých již na území Švédska kontaktovat jednu z těchto kontaktních osob: Maria Nyman +46-8-730 90 72, Anders Jeppson +46-8-730 91 71. Při porušení pracovněprávních vztahů, platí pro zahraniční firmy na území Švédska stejné postihy (sankce) jako pro domácí zaměstnavatele. Kontakt: Arbetsmiljöverket tel.: +46 / 8 7309171 email: [email protected] web: www.posting.se

21

Zákon o vysílání zahraničních zaměstnanců je k dispozici na http://www.regeringen.se/content/1/c4/25/18/b0a7c3c4.pdf.

Strana: 65 z 107


Národní rada sociálního pojištění Riksförsäkringsverket ATT. Internationalt Sekretariat att. PGI-sektionen, Adolf Fredricks kzrkogata 8 S-103 51 Stockholm, Sweden tel: + 46 08 78 690 00 fax: +46 8 786 90 76/11 27 89 e-mail: [email protected] www.forsakringskassan.se


Kde si mohu ověřit, zda mě můj švédský zaměstnavatel nezatěžuje příliš dlouhou pracovní dobou? o

•

Může být český zaměstnanec vyslán do Švédska na více než 6 měsíců v režimu vysílání pracovníků s tím, že jen část této doby stráví prací a druhou část pobytu stráví turistikou? o

•

Nemůže. Rozhodující je celková doba pobytu fyzické osoby. I kdyby délka pracovního poměru činila 5 měsíců a poté by se zaměstnanec rozhodl strávit 2 měsíce dovolené, počítá se CELKOVÁ doba jeho pobytu.

Český podnik by chtěl vyslat své pracovníky do Švédska. Majitel podniku však zjistil, že příslušná profese spadá mezi regulované profese. Musí podnik žádat o uznání kvalifikace? o

•

Na otázky ohledně délky pracovní doby jednoznačně odpovídá Zákon č. 1982:673 o pracovní době (Arbetstidslag - http://www.notisum.se/rnp/SLS/LAG/19820673.HTM). Práce na plný úvazek bez přesčasů je maximálně 40 hodin týdně. Za delší pracovní dobu se vyplácejí odměny za přesčasy v sazbě převyšující hodinovou mzdu v běžné pracovní době. Maximální přesčasy ve Švédsku smí činit 48 hodin za čtyři týdny a 200 hodin za rok.

Nemusí, protože požadavek na uznávání kvalifikace se nevztahuje na vyslané pracovníky. To platí nejen ve Švédsku, ale v celé EU. Vyslaní pracovníci se však budou řídit švédskými pracovně-právními vztahy.

Platí ve Švédsku nějaké obecné pravidlo pro minimální mzdu? Rád bych zaměstnal své zaměstnance v různých odvětvích služeb ve Stockoholmu, ale nenašel jsem zákon o minimální mzdě.

Strana: 66 z 107


o

•

Na jak dlouhý pobyt už musím žádat ve Švédsku povolení k pobytu? Kde lze povolení vyřídit? o

•

Vysílání pracovníků není upraveno v jednotlivých odvětvích samostatnými zákony, je tedy třeba řídit se obecnými principy stanovenými Směrnicí 96/71/ES o vysílání pracovníků. Ta je do švédského právního řádu transponována zákonem č. SFS 1999:678 o vysílání zahraničních zaměstnanců. Vyslaným zaměstnancům je třeba zaručit především: •

maximální délku práce a minimální délku odpočinku,

•

placenou dovolenou dle švédských standardů,

•

minimální sazbu mzdy včetně sazeb za přesčasy,

•

ochranu zdraví, bezpečnosti a hygieny na pracovišti,

•

rovné příležitosti mužů a žen.

Založil jsem ve Švédsku firmu a zjistil jsem, že v jiném regionu existuje firma stejného názvu. Je to možné, nebo jde o omyl obchodního rejstříku? o

•

Zdržujete-li se ve Švédsku déle než 3 měsíce, musíte zažádat o povolení k pobytu ať už jde o pobyt pracovní, či rekreační. Pracovat však můžete začít okamžitě po příjezdu, i když zatím nemáte povolení k pobytu. Kontaktní místo lze nalézt na stránkách Švédského výboru pro migraci. Na adrese http://www.migrationsverket.se/english.jsp je třeba kliknout na odkaz „Addresses & opening hours“ (vlevo nahoře) a na zobrazené mapě nebo pomocí tématických odkazů vybrat příslušné kontaktní místo.

Jaké minimální podmínky musím zajistit svým zaměstnancům v odvětví informačních technologií, chystám-li se vyslat je do Švédska na projekt trvající tři měsíce? o

•

Švédská legislativa nestanovuje minimální mzdu obecně, ale minimální požadavky na platy jsou stanovovány v jednotlivých kolektivních smlouvách. Je proto nutné vyhledat výši mzdy pro každé odvětví zvlášť.

Ano, toto je možné. Obchodní jméno je ve Švédsku chráněno pouze v provincii, kde je zaregistrováno, nikoli na celém území Švédska.

Může mi švédský zaměstnavatel v pracovní smlouvě stanovit zkušební dobu 10 měsíců? o

Nemůže, protože zkušební doba nesmí ve Švédsku přesáhnout 6 měsíců. V některých kolektivních smlouvách je dokonce stanovena zkušební doba kratší nebo žádná.

6.4.2 Důležité internetové adresy Švédský obchodní rejstřík

http://www.bolagsverket.se

Ministerstvo obchodu

www.trade.ministry.se

Ministerstvo práce a sociálních věcí

www.social.minitry.se

Strana: 67 z 107


Portál o vysílání pracovníků do Švédska

www.posting.se

Portál pro zahraniční investice „Invest in Sweden“

www.isa.se

Švédský statistický úřad

www.scb.se

Agentura CzechTrade ve Švédsku

www.czechtrade.se

Finanční úřad, platba daní

http://www.skatteverket.se

Švédský úřad pro pracovní prostředí

www.av.se

Migrační úřad

http://www.migrationsverket.se/

Švédská národní banka

http://www.riksbank.com/

6.5 Možné překážky pro české podnikatele ve Švédsku Švédsko je obecně známo svým profesionálním přístupem k hostům a orientací na zákazníka. Také na úřadech lze očekávat velmi vstřícné jednání. To ovšem platí jen do okamžiku, kdy nastane ze strany klienta nedodržení některých zákonných podmínek nebo snaha o vyvolání konfliktu. V takovém případě jsou švédští úředníci velmi striktní. Další problémy, které by mohly ve Švédsku nastat souvisí s následujícími skutečnostmi:

22

•

Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie a hustá síť předpisů a nařízení.

•

Zdlouhavý rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) často brzdí obchod.

•

V roce 2005 došlo k řadě bankrotů švédských firem, které v té době spolupracovaly s českými partnery. Podle švédského právního řádu jsou nároky dodavatelů zohledněny až po nárocích státu a pojišťoven22.

•

Švédská politika podpory domácího zboží se přesouvá částečně i na nabídku služeb a proniknutí na trh tak může být velmi složité.

•

Komplikací může být vysoké daňové břemeno fyzických osob, složitý sociální a důchodový systém a pro české podnikatele nezvykle důležitá role odborových organizací při rozhodování, např. o mzdách.

Prvním úkonem české firmy při navázání obchodního vztahu se švédským subjektem by proto mělo být obstarání bankovní informace nebo výpisu z registru firem. Zastupitelský úřad ČR (kontakt viz konec kapitoly) je předplatitelem dotazovacího servisu centrálního registru firem a může na požádání zaslat výpis.

Strana: 68 z 107


6.6 Profily jednotlivých odvětví švédského sektoru služeb

6.6.1 Stavebnictví Švédské stavebnictví je obor, který dlouhodobě stabilně roste, ale byl doposud velmi konzervativní co se týče dodávek ze zahraničí. Švédské firmy nakupovaly materiál i služby téměř výhradně od skandinávských dodavatelů, což neúnosně zvyšovalo ceny na trhu. V posledním roce se ale situace začala měnit a na švédském trhu probíhají aktivity vedoucí ke změně tohoto přístupu. Například největší švédská stavební firma SKANSKA se jako první stavební firma ve Švédsku v roce 2006 rozhodla, že bude nakupovat některé subdodávky v zahraničí. Stavebnictví tedy začíná být jedním z oborů, kde by mohly mít české firmy dobrou naději na uplatnění. V oblasti subdodávek specializovaných prací či při spolupráci na rekonstrukcích se např. dodavatelé služeb z Polska či Pobaltí již na švédském trhu poměrně úspěšně uplatňují. Subdodávky do stavebnictví patří také do oborových priorit CzechTrade Stockholm a obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu Stockholm. Přesto, že švédský stavební trh již několik let za sebou kontinuálně roste, je nyní jeho růst ohrožen, jelikož hrozí nejen nedostatek pracovních sil, ale také stavebních materiálů a strojů. Poptávka po stavebních strojích, nákladních autech, modulárních systémech nebo jeřábech překračuje v současné době nabídku. Další z příležitostí, kterou by české firmy ve Švédsku mohly využít, je veletrh NORDBYGG 2008. Agentura CzechTrade, která má své zastoupení ve Stockholmu, organizuje prezentaci českého stavebního průmyslu na této akci. NORDBYGG je nejdůležitějším veletrhem pro oblast stavebnictví v celé Skandinávii. Koná se každé 2 roky ve Stockholmu a v roce 2008 to bude ve dnech 30.5. – 1.6. Účast na akci je dotována ze Strukturálních fondů EU. Více informací naleznete na internetových stránkách http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/sluzby/akce/detail-akce.xml&id_akce=375 nebo přímo na stránkách veletrhu – www.nordbygg.se. Anglická verze stránek veletrhu je k dispozici na adrese http://webfair2.stofair.se/nordbygg_eng/index.asp?language=EN&menulink=2.

6.6.2 Služby v oblasti výpočetní techniky Švédsko je jednou z technologicky nejvyspělejších zemí Evropy. Služby v oblasti výpočetní techniky tvoří ve Švédsku největší podíl na přidané hodnotě v nefinančních službách ve srovnání celé EU. Tento ukazatel dosahuje hodnoty 8 %. Stejně tak drží Švédsko prvenství ve velikosti podílu pracovní síly zaměstnané v tomto odvětví. V rámci nefinančních služeb je v oblasti výpočetní techniky zaměstnáno 7,2 % pracovní síly. Internet ve Švédsku používá více než 75 % populace. Toto číslo bylo ještě v roce 2000 pouze 45,5 %, což dokládá rychlé rozšiřování Internetu. Ve Švédsku jsou velmi populární bezdrátové technologie. Firmy poskytující tyto služby se často koncentrují do velkých technologických center. V největším z nich (Stockholm/Kista) sídlí 47 % těchto společností. IT odborníci z celého světa se významně podílejí na pracovní síle v odvětví a poptávka po jejich službách je dlouhodobě velká. Kontakty na švédské obchodní partnery lze najít na stránkách „The Swedish IT Industry Guide“ (http://cstjanster.idg.se/itguide/), které jsou součástí portálu IDG.SE, kde každý den vycházejí tiskové zprávy a kde je možno hledat obchodní příležitosti v oboru. Anglická verze je k dispozici na adrese http://idgmedia.idg.se/setlanguage.asp?language=2.

Strana: 69 z 107


6.6.3 Výzkum a vývoj Švédsko se řadí mezi země s největšími výdaji na vědu a výzkum. Celkové výdaje do oblasti výzkumu a vývoje dosahují každoročně přes 4 % HDP. Propojení vysokých škol a výzkumu a tradice udělování Nobelových cen Královskou vědeckou akademií tvoří ve Švédsku velmi příznivé klima pro výzkumné projekty. Švédsko má (podobně jako ostatní skandinávské země) decentralizovaný systém státní správy v oblasti výzkumu a vývoje. Hlavní odpovědnost za celé odvětví má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Do jeho působnosti patří dvě výzkumné rady a několik státních výzkumných ústavů. Za výzkum prováděný v rámci vzdělávacího procesu odpovídá Ministerstvo školství a vědy. V jeho působnosti jsou Královská švédská akademie věd, Švédská akademie technických věd a další čtyři výzkumné rady. Informace o organizacích zajišťujících ve Švédsku mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji je možno nalézt na stránkách Královské vědecké akademie na adresách: •

http://www.kva.se/KVA_Root/eng/research/international_coop/organizations/index.asp (evropské a mezinárodní organizace)

•

http://www.kva.se/KVA_Root/eng/research/international_coop/nationalacademies/index.as p (švédské národní výbory pro výzkum a vývoj v jednotlivých odvětvích)

6.6.4 Cestovní ruch a činnosti cestovních kanceláří Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu se na HDP Švédska podílejí přibližně 1,8 %, což je ve srovnání s ostatními zeměmi EU poměrně nízké číslo. Tento ukazatel má však vzestupnou tendenci. Obyvatelé Švédska (a ostatních severských zemí) jsou jedni z nejaktivnějších turistů v Evropě co se týče zahraničních výjezdů. Jejich cesty do zahraničí celkově zdaleka předčí příliv turistů do Švédska. Zahraniční cestovní kanceláře tak mají ve Švédsku velkou příležitost propagovat své země a nabízet různé typy zájezdů. Příliv turistů ze Švédska do České republiky dlouhodobě roste. Agentura CzechTourism (http://www.czechtourism.cz/) nemá sice ve Švédsku své stálé zastoupení, pro získání informací o možné spolupráci se švédskými cestovními kancelářemi je však možno tuto agenturu kontaktovat. V minulosti CzechTourism pořádal ve Švédsku kontaktní workshop pro cestovní kanceláře. Oficiální portál zabývající http://www.visitsweden.com.

se

švédským

cestovním

ruchem

lze

nalézt

na

adrese

Strana: 70 z 107


6.6.5 Ostatní příležitosti ve švédském sektoru služeb Možnosti marketingových aktivit ve prospěch českých podnikatelských subjektů na švédském trhu se výrazně zvýšily otevřením zahraniční kanceláře agentury CzechTrade ve Stockholmu, která se snaží pomáhat především malým a středním firmám i v oborech, kde český export dosud příliš úspěšný nebyl (mezi těmito obory jsou např. stavební dodávky). Příležitostí pro české podnikatele je také možnost prezentace na každoročním veletrhu Elmia Subcontractor v Jönköpingu. Účast na tomto dodavatelském veletrhu může českým firmám zprostředkovat právě agentura CzechTrade. Více informací lze nalézt na stockholm/elmia-subcontractor.

http://www.czechtradeoffices.com/Global?xml=/office/sweden-

Další příležitostí, jak rozšířit a prohloubit vzájemné ekonomické a obchodní vztahy se Švédskem nabízí program průmyslové spolupráce, tzv. offsety. V roce 2005 byl spuštěn průmyslový projekt, který má jako protiváhu dvacetimiliardového kontraktu na pronájem 14 nadzvukových stíhaček Jas39 Gripen přinést ČR výhody v podobě nových výrobních a exportních možností. Offsetový program koordinuje britské konsorcium BAE, programů se ve Švédsku účastní např. firma Saab. Významný růst byl za rok 2006 zaznamenán v oblasti nábytkářského průmyslu a průmyslu se zpracováním dřeva. Statistiky ukazují významný růst výroby zejména v oblastech dřevostaveb, nábytku, kuchyní, oken a dveří. S rostoucí výrobou se zvyšuje také poptávka po subdodávkách (dřevěné desky, nábytkové dílce, MDF desky, atd.) Trend v oboru subdodávek potvrdila i katalogově-vzorková výstava na veletrhu Elmia Materials & Functions 2007 koncem března ve švédském Jönköpingu. Jedná se o specializovaný veletrh na subdodávky do nábytkářského průmyslu. Také železnice a železniční doprava zažívá v současné době ve Skandinávii nebývalý rozvoj – probíhají investice do výstavby nových tratí, výroby vlaků a vagónů včetně rekonstrukce a modernizace, které jsou samozřejmou součástí. Příkladem může být státní firma Banverket AB (spravující švédské železniční cesty), která oznámila na léta 2005 - 2015 plánované investice 107,7 miliardy SEK do stavby nových tratí a do rekonstrukcí a modernizací stávajících. Švédské železnice vykázaly v roce 2006 vůbec největší zisk od svého vzniku. Obecně lze z názorů švédských firem podnikajících v oboru železnic konstatovat, že jim chybí nedostatek konkurence na švédském (skandinávském) trhu. Někteří doslova podezírají stávající dodavatele z nedokázaných dohod o cenách. Většina firem proto vítá nabídky z nových členských zemí EU včetně ČR. Na tento trend reaguje aktuální nabídka možnosti zúčastnit se katalogové výstavy na největší železničním veletrhu ve Skandinávii - Elmia Nordic Rail 2007 ve dnech 9. - 11.10.2007 v Jönköpingu. Agentura CzechTrade zde nabízí českým firmám možnost prezentovat se na veletrhu prostřednictvím svých katalogů a získat tak kontakty na švédské a jiné firmy z oboru. (více informací lze získat v zahraniční kancelář agentury CzechTrade ve Stockholmu; tel. 0046 8 505 65 170, [email protected]).

6.7 Shrnutí Švédsko je zemí s otevřeným podnikatelským prostředím a na zdejším trhu tak působí velké množství zahraničních subjektů. Zároveň zde však panuje v některých odvětvích určitý konzervatizmus a přirozená snaha hájit domácí produkty a služby. Pro švédský trh jsou dále typické tyto znaky: •

důležitá role odborových organizací, zamezující např. příliš nízkým mzdám pro cizince,

•

vyšší hladina nákladů na podnikání ve Stockholmu přibližně o 20 – 30 % oproti zbytku země,

•

vstup do všech registrů umožňuje osobní číslo „personnummer“, které lze získat po příjezdu na cizinecké policii,

Strana: 71 z 107


•

Moderní technologie jsou jedním z odvětví, které táhne švédskou ekonomiku. Velmi populární jsou ve Švédsku bezdrátové technologie a v současnosti také probíhá masivní rozšiřování mobilní sítě třetí generace.

•

Velmi zajímavou podnikatelskou příležitostí může být propagace ČR ve Švédsku a následné organizování zájezdů do ČR. Švédové totiž cestují do zahraničí nejvíce z celé EU.

Kontakt na Velvyslanectví ČR a zahraniční kancelář agentury CzechTrade: Velvyslanectví České republiky ve Švédsku Villagatan 21 114 32 Stockholm Sweden Tel.: +46-8-4404 210 Fax: +46-8-4404 235, 211 e-mail.: [email protected] http://www.mzv.cz/stockholm/ CzechTrade Stockholm Tomáš Rak Birger Jarlsgatan 2 11434 Stockholm Tel.: +46(0)850565170, +46(0)850565269 Mobil: 0046(0)707640353 Fax: +46(0)850565199 E-mail: [email protected] Web: http://www.czechtrade.se

Strana: 72 z 107


7.

Velká Británie

Tato kapitola popisuje trh služeb ve Velké Británii. V úvodu kapitoly jsou nastíněny základní makroekonomické charakteristiky hospodářství, dále je popsáno britské podnikatelské prostředí a jsou zde uvedeny informace o obchodních rejstřících a komorách. Další část kapitoly je již zaměřena přímo na administrativní a legislativní podmínky pro export služeb z ČR na britský trh. Tato část popisuje právní prostředí pro podnikání ve službách s důrazem na odchylky od celoevropské právní úpravy, uvádí sadu otázek a odpovědí k jednotlivým tématům a dále jsou zde uvedeny důležité kontakty a internetové odkazy. Další část této kapitoly popisuje možné překážky pro podnikání v britském sektoru služeb. V poslední části kapitoly jsou uvedeny profily vybraných odvětví služeb a jejich specifika.

7.1 Základní charakteristiky hospodářství Velké Británie Základní makroekonomické ukazatele Velká Británie se řadí podle hodnoty HDP mezi 5 největších ekonomik světa (v roce 2005 byla přeskočena Čínou a klesla na páté místo). Vývoj britské ekonomiky v roce 2005 nebyl příliš optimistický, jelikož růst HDP klesl na 1,9 % (z 3,3 % roku 2004) a byl nejnižší od roku 1992. Předpoklad budoucí světové konjunktury by měl růst HDP v budoucích letech dostat opět na hodnoty kolem 2,5 %. Britská ekonomika by měla mnohem více odolávat případným cenovým šokům. Určitým rizikem pro vládní odhad ekonomického růstu je vysoké zadlužení domácností i firemní sféry.

Základní ekonomické ukazatele Velké Británie za posledních 5 let a odhady do roku 2008 2000 Hrubý domácí produkt (mil. EUR) Hrubý domácí produkt - meziroční růst (%) HDP na obyvatele (EUR)

2001

2002

2003

2004

2005

2008 (odhad)

3,8

2,4

2,1

2,7

3,3

1,9

2,7

2,6

2,4

31200

32400

34300

16,5

6,2

5,5

26600

27100

28100

26900

29000

29800

5,5

5,0

5,1

4,9

4,7

4,7


0,8

1,2

1,3

1,4

1,4

2,0


42,0

38,7

37,5

38,9

40,4

42,4


131576

59893

26344

24216

62228

128196

9

4,8

4,8

2

6,6

7

108404

112045

116291

112511

120774

129144

Běžný účet - import (dovoz) služeb (mil. EUR)

2007 (odhad)

1564000 1603208 1667807 1604497 1733603 1791955 1890566 1971763 2093909


Import (dovoz) zboží a služeb meziroční změna (%)

2006 (odhad)

Zdroj: Eurostat

Strana: 73 z 107


Míra inflace se pohybuje v posledních letech většinou pod stanoveným cílem 2,0 %. Vrcholu dosáhla v září 2005 kvůli nárůstu cen ropy. Konsolidovaný vládní dluh Velké Británie dosáhl roku 2005 42,4 % HDP. Splátky úroků z tohoto dluhu v rozpočtovém roce 2005/06 činily 37,6 mld. EUR. Britská vláda získává peníze na krytí finančních potřeb především prodejem dlouhodobých dluhopisů se splatností až 50 let. Obchodní bilance vykázala v roce 2005 rekordní deficit 64,8 mld. EUR. Export dosáhl hodnoty 472,4 mld. EUR, zatímco import jen 537,2 mld. EUR. Dovoz služeb představoval 129 mld. EUR.

Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic do Velké Británie v roce 2005 dosáhl 128 mld. EUR a meziročně se více než zdvojnásobil. Velká Británie se tak roku 2005 stala největším příjemcem přímých zahraničních investic na světě. Největšími investory jsou Nizozemsko, Francie, USA a Německo. Přibližně polovina přímých zahraničních investic je tvořena novými projekty, zbývající část připadla na rozšíření stávajících kapacit, fúze a akvizice. Podnikatelské prostředí Velká Británie je hospodářsky jednou z nejvyspělejších zemí světa a pro investory nejatraktivnější zemí Evropy. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do země jsou velmi liberální. V žebříčku ekonomické svobody zaujímá Velká Británie 6. místo. Tato otevřenost však je v praxi často vyrovnávána velmi tvrdou konkurencí. Investiční a podnikatelské prostředí je ve všech ohledech bezpečné a transparentní. V zemi působí celá řada regulačních úřadů, které vykonávají dohled nad jednotlivými sektory ekonomiky. Dalšími důležitými znaky podnikatelského prostředí Velké Británie jsou: •

vysoce kvalifikovaná a flexibilní pracovní síla,

•

největší výzkumná a vývojová základna (R&D) v Evropě,

•

silná vazba mezi firmami a univerzitami,

•

nízké odvody na sociální a zdravotní pojištění,

•

nízká míra zdanění ve srovnání s průměrem EU,

•

nejméně regulovaný trh práce v Evropě,

•

žádná omezení na převod zisků do zahraničí.

Daň ze zisku firem se pohybuje se v rozmezí 19-30 % podle výše zisku. Daň 19 % platí firmy s ročním ziskem do 300 tisíc liber, daň ve výši 30% platí firmy se ziskem přes 1,5 milionu liber. Obchodní rejstříky a obchodní komory Britský obchodní rejstřík (Companies House) je spravován Ministerstvem obchodu a průmyslu. Systém umožňuje zdarma přístup k informacím o obchodní firmě, identifikačním čísle, sídle, činnosti společnosti a zemi původu. Dále obchodní rejstřík nabízí za poplatek informace o některých dokumentech společnosti. Služby obchodního rejstříku jsou přístupné od pondělí do soboty od 7 do 24 hodin v jedné ze tří kanceláří (v Londýně, Cardiffu a Edinburghu). Obchodní rejstřík firem v Severním Irsku (Companies Registry) vede Ministerstvo podnikání, obchodu a investic (Department of Enterprise, Trade and Investment) v Belfastu. Informace ze zmíněných rejstříků je možno vyhledat na následujících internetových stránkách:

Strana: 74 z 107


•

http://www.companieshouse.gov.uk/WebCHeck/fastrack/ – vyhledávání v obchodním rejstříku britských firem

•

https://www.secure.detini.gov.uk/crni/companysearch.aspx rejstříku severoirských firem

–

vyhledávání

v obchodním

Velká Británie má velmi silnou tradici fungování obchodních komor, které v praxi působí jako privátní sdružení nabízející svým členům komerční služby. Zahraniční firma může prostřednictvím obchodních komor získat potenciální obchodní zástupce, partnery nebo distributory zboží. Přibližně 50 obchodních komor ve Velké Británii je sdruženo v instituci The British Chambers of Commerce. Na www.chamberonline.co.uk lze získat kontakt na jednotlivé regionální obchodní komory.

7.2 Základní charakteristiky britského sektoru služeb Služby se ve Velké Británii podílí 73 % na tvorbě HDP a zaměstnávají téměř 80 % pracovní síly. Tyto hodnoty řadí britský sektor služeb mezi nejrozsáhlejší na světě. V roce 2005 byl zaznamenán další růst sektoru služeb o 2,5 %. Jedno z nejvýznamnějších postavení v rámci sektoru služeb zaujímají finanční služby, které se podílí 7 % na tvorbě HDP a zároveň vytváří více než 20 % celkových firemních zisků. Investoři oceňují ve Velké Británii vysoce kvalifikovanou a dostupnou pracovní sílu, flexibilní pracovní trh a výborný regulační systém. Další významnou část služeb tvoří maloobchodní prodej, který zaměstnává 2,9 mil. lidí (9,5 % celkové pracovní síly) a také služby v cestovním ruchu (viz níže).

7.3 Legislativní podmínky pro podnikání v britském sektoru služeb Služby nejsou ve Velké Británii upraveny jedním zastřešujícím zákonem, je proto vždy třeba sledovat relevantní předpisy pro dané odvětví. Veškeré zákony vydané britským parlamentem jsou k dispozici na http://www.opsi.gov.uk/acts.htm. Zákony vydané po roce 1999 jsou navíc v tomto systému doplňovány vysvětlujícími poznámkami. Pro snazší dohledání konkrétního zákona je možno využít textového vyhledávače na adrese http://www.opsi.gov.uk/advanced-search/index.htm. Zajímá-li se podnikatel např. o platné předpisy v odvětví telekomunikací, stačí zadat do vyhledávače slovo „telecommunications“. Po výběru období, ze kterého chce zákony zobrazit, již vidí výsledky řazené dle četnosti nalezeného klíčového slova. Výsledky vyhledávání lze přepnout na zobrazení dle data a vybrat tak nejnovější platné zákony. Snadno tak lze zjistit, že na dané odvětví se vztahují např. tyto předpisy: •

Komunikační zákon „Communications Act 2003“, kterým se novelizuje „Telecommunications Act 1984“,

•

„Wireless Telegraphy Act 2006“,

•

„Income Tax (Trading and Other Income) Act 2005“,

•

„Enterprise Act 2002“ a další.

Podobně snadno lze dohledat zákony týkající se dalších odvětví služeb.

Strana: 75 z 107


7.4 Praktické návody pro zvládání administrativních procedur Právní formy podnikání23 Dle britského obchodního zákoníku je možno založit následující druhy obchodních společností: • • • • • • •

Akciová společnost (Public Limited Company) - základní kapitál: 50 000 GBP Společnost s ručením omezeným (Private Limited Company) - základní kapitál není požadován Veřejná obchodní společnost (Partnership) - podobná české v. o. s Komanditní společnost (Limited Partnership) - podobná české k. s. Unlimited company - „Společnost s ručením neomezeným“ - společníci ručí neomezeně, tato forma podnikání je využívána jen výjimečně. Pobočka zahraniční společnosti (Branch) Podnik jednotlivce / OSVČ (Sole proprietorship)

Založení společnosti24 Pro poskytování služeb je často využívanou formou podnikání společnost s ručením omezeným (Private Limited Copany). Při zakládání této formy podnikání je ve Velké Británii třeba dodržet následující základní postup:

BOX: Kroky potřebné k založení společnosti s ručením omezeným ve Velké Británii 1. Kontrola jedinečnosti názvu společnosti na http://www.companieshouse.gov.uk/WebCHeck/fastrack/. 2. Podpis společenské smlouvy, formuláře a prohlášení u notáře. Formulář č. 10 se týká detailních informací o ředitelích, adresy registrované kanceláře). Prohlášení č.12 je místopřísežné prohlášení, že při vzniku společnosti byly dodrženy všechny právní normy. 3. Registrace dokumentů o založení společnosti v registru společností u Companies House. 4. Registrace k daním. Povinnost k registraci k DPH nastává, pokud na konci měsíce celková výše zdanitelných položek za minulých12 měsíců přesáhne 61.000 liber. 5. Registrace k PAYE „Pay As You Earn“ – daň z příjmu a odvody státního pojištění. 6. Registrace k pojištění odpovědnosti za škodu (The Employers' Lability insurance). Kontakty na konkrétní pojišťovny lze vyhledat na http://www.abi.org.uk/CompanyList/.

Po vyřízení výše zmíněných registrací je nutno ještě zajistit tyto praktické kroky:

23

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Velká Británie, s. 2. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf.

24

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Velká Británie, s. 3. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/uk.pdf.

Strana: 76 z 107


•

každá kancelář nebo budova, která slouží k podnikatelským účelům, musí zvenčí nést zřetelné označení společnosti, zveřejněno musí být i umístění registrační kanceláře (např. „registrováno ve Walesu“), dále pak adresa kanceláře společně s registračním číslem společnosti,

•

jméno společnosti se musí objevovat na veškeré obchodní korespondenci ve stejném tvaru, jako bylo registrováno.

Vysílání pracovníků z ČR Velké Británie Postup při vysílání pracovníků do Velké Británie probíhá následovně: 1. Zkontrolovat, zda bude možno dodržet pracovněprávní podmínky požadované ve Velké Británii. Nejdůležitější předpisy upravující pracovněprávní podmínky vyslaných zaměstnanců se týkají •

minimální mzdy (informace na http://www.dti.gov.uk/employment/pay/nationalminimum-wage/index.html)

•

pracovní doby,

•

zdraví a bezpečnosti při práci.

Seznam dalších pracovně-právních předpisů je k dispozici na adrese http://www.dti.gov.uk/employment/employment-legislation/employmentguidance/page19313.html. 2. Uzavřít smlouvu o poskytnutí služby s britským obchodním partnerem a zajistit, aby kopie byla v místě poskytnutí služby k dispozici. 3. Po obdržení formuláře E101 z ČSSZ je možno vycestovat, pokud má u sebe zaměstnanec Evropský průkaz zdravotního pojištění. 4. V případě komplikací je možno kontaktovat níže uvedené britské úřady.

Kontakt: Employment Relations Directorate Partnership Branch Department of Trade and Industry tel.: +44 / 207 2156661 email: [email protected] web: http://www.dti.gov.uk/ Národní příspěvky na pojištění, Středisko pro nerezidentní osoby National Insurance Contribution, Centre for Non-Residents (Newcastle) Rooms BP 1301/BP 1302 Bamburgh House, Benton Park View, Longbenton NE98 1ZZ,GB-Newcastle upon Tyne NE98 1ZZ, UK tel:+44 191 22 54 846/55 475 fax:+44 191 22 53 708/53 232 e-mail: [email protected] www.inlandrevenue.gov.uk

Strana: 77 z 107



Je třeba pro krátkodobé služby v oblasti oprav motorů ve Velké Británii notifikovat vyslání pracovníků? Co tato procedura obnáší? o

•

Kde je možno získat formulář žádosti o povolení k pobytu na území Velké Británie? o

•

K těmto účelům slouží formuláře, které jsou včetně pokynů pro vyplnění ke stažení na adrese http://www.ind.homeoffice.gov.uk/applying/applicationforms/.

Mohu jako architekt volně poskytovat své služby ve Velké Británii? o

•

Notifikační procedura se ve Velké Británii neuplatňuje. V žádném odvětví není tedy třeba britským úřadům sdělovat jména vysílaných pracovníků ani popisovat nabízené služby a místo jejich výkonu.

Můžete, ale až po uznání kvalifikace. Profese architekta totiž spadá ve Velké Británii mezi tzv. regulované profese. Seznam všech regulovaných profesí lze nalézt na odkud adrese http://www.dfes.gov.uk/europeopen/eutouk/authorities_list.shtml, budete jako architekt odkázán na stránky „Architect Registration Board“ (http://www.arb.org.uk/), kde lze nalézt postup při uznávání kvalifikace poskytovatelů architektonických služeb (pro architekty z EU je postup registrace popsán na adrese http://www.arb.org.uk/registration/guidance-on-registering-as-an-architect/eeaadmissions-to-the-register.shtml).

Pracuji jako údržbář v letecké dopravě. Zjistil jsem, že můj obor spadá do seznamu regulovaných profesí ve Velké Británii. Jak může dopadnout má žádost o uznání kvalifikace? Smí mou žádost úřady zamítnout? o

Vaše žádost může být přijata - pak můžete své povolání vykonávat za stejných pracovních podmínek jako občané Velké Británie, přijata s žádostí o prokázání praxe v oboru, přijata po absolvování kvalifikačního školení nebo složení odborné zkoušky, zamítnuta – pak se lze obrátit jedině na soud.

•

Zakládám pobočku ve Velké Británii a rád bych věděl, zda a kdy musím předložit hospodářské výsledky české mateřské firmy? o

Pobočka musí zaslat zkrácené účetnictví mateřského podniku obchodnímu rejstříku (Companies House) do 1 měsíce od založení pobočky. Povinnost auditu hospodaření však není ve Velké Británii pro zahraniční pobočky uplatňována.

Strana: 78 z 107


•

Jsem osoba samostatně výdělečně činná a podnikám ve Velké Británii. Dokdy musím podávat daňové přiznání za uplynulý rok? o

•

OSVČ (self-employed) a partneři ve firmě musí podat daňové přiznání vždy nejpozději do 31. ledna. Pokuta za nedodržení této lhůty je 100 liber.

Je pravda, že ve Velké Británii je stanovena minimální mzda dle dosaženého věku? o

Ano. Toto opatření však hlavně chrání mladé pracovníky před příliš nízkými mzdami. Minimální mzda byla v roce 2006 stanovena na 3,30 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 16–17 let, 4,45 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18–21 let a 5,35 GBP/hod. pro všechny starší zaměstnance.

7.4.2 Důležité internetové adresy Obchodní rejstřík

http://www.companies-house.gov.uk/

Daňová správa

http://www.hmrc.gov.uk/

Ministerstvo financí

http://www.hm-treasury.gov.uk/

Ministerstvo zahraničních věcí

www.fco.gov.uk

Statistický úřad

http://www.statistics.gov.uk/

Federace mezinárodních obchodních asociací

http://fita.org/countries/uk.html

Seznam regulovaných profesí http://www.dfes.gov.uk/europeopen/eutouk/authorities_list.shtml Přehled veletrhů ve Velké Británii

http://www.exhibitions.co.uk/

Vyhledávání telefonních čísel (také dle odvětví)

http://www.yell.com

Bank of England (centrální banka)

http://www.bankofengland.co.uk/

7.5 Možné překážky pro české podnikatele ve Velké Británii Velká Británie je pro zahraniční podnikatele otevřenou zemí, jedná se ovšem o trh pro kapitálově silné společnosti. Prosadit se na britském trhu je finančně nákladné a značné finanční prostředky je proto třeba vynaložit na marketingové aktivity. Co se týče administrativních překážek, nejsou zaznamenávány závažné stížnosti související s byrokracií. Vysílání pracovníků probíhá dle informací Zastupitelského úřadu ČR ve Velké Británii rovněž bez větších problémů. Zásadní problémy tak mohou nastat pouze při vyhledávání mezer na trhu a obchodních partnerů. Britský konzervatizmus přispívá k preferenci silných zahraničních partnerů a česká firma by tak mohla být v tomto duchu vnímána jako méně stabilní (důvěryhodný) partner.

Strana: 79 z 107


Určité problémy mohou českým firmám nastat kvůli pevně stanovenému finančnímu roku, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku.

7.6 Profily jednotlivých odvětví britského sektoru služeb 7.6.1 Stavebnictví Stavební průmysl se podílí 8,2 % na tvorbě HDP Velké Británie (tento ukazatel zahrnuje stavební služby a trh se stavebními materiály). V sektoru stavebnictví je registrováno více než 250 tisíc firem, které zaměstnávají 2,1 milionu zaměstnanců. Kombinace vládních výdajů do infrastruktury, obnovy a výstavby škol a zdravotních zařízení spolu s trvajícím růstem cen nemovitostí, přispěly v posledních letech k meziročním růstům výkonů stavebního průmyslu o 9 %. Oblast stavebnictví bude bezpochyby ve Velké Británii do budoucna dále rozvíjena, vzhledem k plánovaným projektům. Je předpokládáno, že v roce 2009 by měly být zahájeny stavební práce výrazně rozšiřující fotbalový stadion v Portsmouth pojímající až 36 000 lidí, do roku 2010 by měla být provedena rekonstrukce stanice Kings Cross, realizovány stavební projekty na letišti Heathrow a mnoho dalších. V roce 2012 se v Londýně uskuteční letní Olympijské hry. V této souvislosti bude v příštích letech vyhlášeno velké množství veřejných zakázek na výstavbu nových sportovišť, ubytovacích kapacit, dopravní infrastruktury či společenských zařízení. Na těchto zakázkách se budou podílet nejen britské stavební firmy, ale také zahraniční konsorcia. Pro české podnikatele tak vzniká aktuální příležitost pro nabídku subdodávek. Kontakty na organizace zabývající se stavebnictvím ve Velké Británii lze nalézt na stránkách „Rady stavebního průmyslu“ na adrese http://www.cic.org.uk v sekci „Members“. Rada stavebního průmyslu sdružuje profesní asociace, organizace v oblasti výzkumu i jednotlivé stavební firmy. Zmíněné internetové stránky jsou vhodným startovním bodem při shromažďování informací o britském stavebním trhu. Pro přímou nabídku služeb ve stavebnictví formou inzerce je určen např. portál na adrese http://www.ukconstruction.com.

7.6.2 Služby v telekomunikacích Velká Británie patří v oblasti telekomunikací a přidružených odvětví mezi nejvýznamnější země Evropy. Dynamický rozvoj sektoru začala liberalizace domácích i mezinárodních telefonních hovorů již v roce 1984. Liberální prostředí pak přilákalo nejen významné telefonní a mobilní operátory, ale také výrobce potřebné technologie a poskytovatele doplňkových služeb. Telekomunikace zaměstnávají v současnosti ve Velké Británii přes 250 tisíc obyvatel a patří k nejvyspělejším na světě. Mezi největší provozovatele pevných linek patří firmy British Telecom, NTL, Carphone Warehouse, Cable & Wireless. Ve Velké Británii působí šest mobilních operátorů (Vodafone, O2, Orange, T-Mobile, Virgin Mobile a 3).

Strana: 80 z 107


Rychle roste počet uživatelů vysokorychlostního internetu (broadband) – v současné době používá vysokorychlostní internet přibližně 40 % britských domácností. Velká Británie je největším evropským trhem pro on-line obchodování. Na vysoké úrovni je spolupráce univerzit s firmami při aplikaci výzkumu a vývoje v této oblasti. Velká Británie je světovým leadrem v oblasti digitálního vysílání (nejvyšší penetrace signálu na světě – pokrytí 70 % obyvatel). Analogové televizní vysílání bude kompletně nahrazeno digitálním v roce 2012. Vyhledat obchodní kontakty a informace o telekomunikačním trhu je možno přes „Asociaci telekomunikačního průmyslu“ a to ve vyhledávači na stránkách http://www.tia.org.uk/BGuide.asp. Tato asociace sdružuje nejaktivnější firmy z celé Velké Británie a zprostředkovává kontakt mezi výzkumnými a vzdělávacími organizacemi a firmami.

7.6.3 Finanční služby Britský finanční trh patří k nejrozvinutějším a nejlépe organizovaným na světě. Na tvorbě HDP se podílí 7% a zároveň vytváří více než 20% celkového firemního zisku. Finanční služby zahrnují bankovnictví, pojišťovnictví, správu investičních fondů, obchod s cennými papíry a deriváty. Nejdůležitější složky finančního trhu jsou bankovnictví a pojišťovnictví. •

Bankovnictví se podílí 3,5% na tvorbě HDP a zaměstnává 470.000 lidí. Ve Velké Británii působí téměř 350 bank, z nichž zhruba 260 je zahraničních. Ty působí v zemi ve formě pobočky nebo reprezentační kanceláře.

•

Pojišťovnictví se podílí 2,5% na tvorbě HDP a zaměstnává 340.000 lidí, což je téměř třetina všech zaměstnanců ve finančních službách. Na Velkou Británii připadá téměř desetina světových příjmů z pojistného. Pojištění jako forma spoření je v zemi velmi populární a dlouhodobé výdaje na pojištění v přepočtu na hlavu jsou po Švýcarsku druhé nejvyšší na světě. Důležité informace, kontakty a statistiky o britském pojišťovnictví lze získat prostřednictvím Asociace britských pojišťoven (www.abi.org.uk).

Finanční investoři považují za výhodu Velké Británie nezávislost země v oblasti měnové politiky. Fakt, že Velká Británie není členem evropské měnové unie není tedy překážkou trhu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Povolení ke vstupu na trh a regulace trhu Povolení k působení zahraniční finanční instituce na britském trhu vydává regulační úřad pro finanční služby (Financial Services Autority - http://www.fsa.gov.uk) a to na základě povolení regulačního úřadu z domovské země. Na webových stránkách tohoto úřadu je možné získat mimo jiné následující praktické informace pro nově se registrující firmy: •

podmínky a postup při registraci,

•

kalendář důležitých termínů a událostí na finančním trhu,

•

nabídku školení pro vstup na britský trh včetně e-learningových programů,

•

kontakty na obchodní partnery – veškeré finanční instituce jsou ve volně přístupném on-line registru,

•

přístup do on-line knihovny o britském finančním trhu,

•

formuláře nutné pro vstup na britský finanční trh, členěné dle kategorií služeb a právní formy společnosti: http://www.fsa.gov.uk/pages/Library/Communication/Forms/packs/index.shtml.

Strana: 81 z 107


Burza London Stock Exchange (LSE) je největší burzou na světě v počtu kótovaných zahraničních firem (554) a pátou největší burzou na světě podle tržní hodnoty obchodovaných firem. Informace o členství na burze a možnostech přístupu ke službám v oblasti kapitálového trhu jsou na webových stránkách http://www.londonstockexchange.com/en-gb/products/membershiptrading/. Doplňkové služby Významnou příležitostí pro malé a střední podnikatele na britském finančním trhu jsou služby na podporu finančního obchodu, které zahrnují právní služby, poradenství, marketing, reklamu, public relations, recruitment, atd. Tyto služby sice nespadají přímo pod finanční trh, ale vyžadují komplexní a podrobnou znalost finančního trhu, aby ho mohly kvalitně podporovat.

7.6.4 Opravy a údržba Potenciální možnost uplatnění v tomto sektoru je v rámci britského průmyslu výroby motorů, který je jedinečný svou světovou úrovní a rychlým vývojem. Tento sektor činí 3,4 % HDP a vytváří přes 850 000 pracovních míst. Vysoká úroveň tohoto odvětví přilákala do Velké Británie zahraniční investice proslulých výrobců automobilů i náhradních dílů. Pro uplatnění českých firem v opravárenství a údržbě v dalších odvětvích je třeba sledovat vypisované veřejné zakázky, nebo kontaktovat přímo výrobní a průmyslové závody s nabídkou služeb. Konkrétní zahraniční opravárenské poptávky je možno nalézt například na internetové stránce http://www.inquiry.cz/opravy-udrzba/indu21/ nebo v databázi veřejných zakázek EU (systém TED – viz Příloha). Další možností získání zakázky je kontakt s místními firmami přes obchodní komory (viz výše).

7.6.5 Ostatní příležitosti v britském sektoru služeb Jednou z dalších příležitostí pro uplatnění českých služeb ve Velké Británie je spolupráce na úrovni měst a regionů. Může se jednat např. o doplňkové služby pro turisty, regenerační projekty v bývalých průmyslových areálech, nebo služby v oblasti rozvoje venkova. V těchto případech je navíc možné pro spolufinancování využívat strukturální fondy EU. V oblasti energetiky čeká Velkou Británii v nejbližších letech výstavba nové jaderné a uhelné elektrárny a dalších zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tyto investice budou spojeny s velkým množstvím subdodávek, na kterých mohou participovat i zahraniční dodavatelé. Po uplynutí přechodného období v oblasti kabotáže (2008-2009) budou ve Velké Británii vznikat příležitosti v poskytování vnitrostátní nákladní silniční dopravy. Další možnosti pro uplatnění skýtá kreativní průmysl (design, grafika, užitné umění) a speciální oblasti cestovního ruchu (služby spojené s lázeňstvím, golfem atp.).

Strana: 82 z 107


Velká Británie byla vybrána jako jedna z prioritních zemí pro podporu exportu služeb v rámci Exportní strategie ČR 2006-2010. Konkrétní oblasti, které budou na základě analýz zpracovaných pro MPO podporovány jsou: •

stavebnictví,

•

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu,

•

podnikatelské činnosti – zejména IT apod.),

•

doprava, cestovní ruch a komunikační služby.

a design (průmyslový, projekční, umělecký/odívání

7.7 Shrnutí Velká Británie je otevřeným trhem, který skýtá poskytovatelům služeb ze zahraničí velké možnosti. Zároveň však jde o trh silně konkurenční, na kterém není snadné udržet dlouhodobě silnou pozici. Před realizací podnikatelského záměru ve Velké Británii se tedy doporučuje zpracovat podrobný průzkumu trhu v daném odvětví a teprve po zjištění mezer na trhu podnikat kroky k zahájení podnikání. Následující body shrnují další důležité poznatky z této kapitoly: •

Administrativní procedury spojené s vysíláním pracovníků jsou ve Velké Británii jednoduché a notifikační procedura se neuplatňuje.

•

Při usazování OSVČ je ve Velké Británii nutno sledovat poměrně rozsáhlý seznam regulovaných profesí, na které se vztahuje uznávání kvalifikace.

•

Velká Británie má velmi silnou tradici fungování obchodních komor, které mohou být dobrou cestou k zahájení podnikání.

•

Výhodné je začít kontakt s britským trhem pomocí subdodávek pro české firmy, které už na britském trhu působí.

•

Perspektivní odvětví pro české firmy jsou ve Velké Británii zejména stavebnictví a finanční služby.

•

Aktuální příležitostí začínají být dodávky stavebních prací v souvislosti s přípravou letních olympijských her v Londýně v roce 2012.

telekomunikace,

Kontakt na Velvyslanectví ČR a zahraniční kancelář agentury CzechTrade: Velvyslanectví České republiky ve Velké Británii (Embassy of the Czech Republic) 26, Kensington Palace Gardens, London tel: 004420/72431115 fax: 004420/77279654 e-mail: [email protected] web: http://www.mzv.cz/london CzechTrade London Michal Minčev Harley Street 1 W1G9QD London Tel.: +442072914580, +442072914581 Fax: +442072914582

Strana: 83 z 107


E-mail: [email protected] Web: http://www.czechtrade.co.uk

Strana: 84 z 107


8.

Rakousko

Tato kapitola popisuje rakouský trh služeb. V úvodu kapitoly jsou nastíněny základní makroekonomické charakteristiky rakouského hospodářství, dále je popsáno rakouské podnikatelské prostředí a jsou zde uvedeny informace o obchodních rejstřících a komorách. Další část kapitoly je již zaměřena přímo na administrativní a legislativní podmínky pro export služeb z ČR na rakouský trh. Tato část popisuje právní prostředí pro podnikání ve službách s důrazem na odchylky od celoevropské právní úpravy, uvádí sadu otázek a odpovědí k jednotlivým tématům a dále jsou zde uvedeny důležité kontakty a internetové odkazy. Další část této kapitoly popisuje možné překážky pro podnikání v rakouském sektoru služeb. V poslední části kapitoly jsou uvedeny profily vybraných odvětví služeb a jejich specifika.

8.1 Základní charakteristiky rakouského hospodářství Základní makroekonomické ukazatele V posledních letech vykazoval růst hospodářství Rakouska nestabilní výsledky. V roce 2004 dosáhl růst rakouského HDP sice již 2,4 %, následujícího roku však došlo k jeho opětovnému zpomalení na 2,0 %. Zpomalení bylo způsobeno především slabším výkonem zpracovatelského průmyslu (růst pouze o 2,1 %) a poklesem stavebnictví o 0,1 %. Podle metodiky Eurostatu činila nezaměstnanost v roce 2005 v Rakousku 5,2 %. I přes rostoucí trend má Rakousko nadále jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v EU.

Základní ekonomické ukazatele Rakouska za posledních 5 let a odhady do roku 2008


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 (odhad)

2007 (odhad)

2008 (odhad)

210392

215878

220841

226243

235819

245103

256464

267819

278660

3,4

0,8

0,9

1,1

2,4

2,0

3,1

2,6

2,1

31000

32299

33400

2,9

5,5

5,5

26300

26800

27300

27900

28800

29800


3,6

3,6

4,2

4,3

4,8

5,2


2,0

2,3

1,7

1,3

2,0

2,1


67,0

67,0

65,8

64,6

63,8

63,4


9595

6615

379

6330

3134

7273

Import (dovoz) zboží a služeb meziroční změna (%)

10,1

5,1

0,1

5,1

8,7

5,2

32284

35150

36888

36390

37632

36416

Běžný účet - import (dovoz) služeb (mil. EUR) Zdroj: Eurostat

Strana: 85 z 107


Podle indexu HICP (Harmonized Index of Consumer Prices) dosáhla míra inflace v roce 2005 hodnoty 2,1 %, což bylo lehce pod unijním průměrem (2,2 %). Hlavní příčinou vyšší inflace oproti minulým letům byl růst cen energií, který se odrazil ve výraznějším růstu cen bydlení a dopravy. Podíl vládního dluhu k HDP vykazuje sice klesající trend, jeho hodnota je však stále nad 60 %. Celkový vývoz zboží a služeb zaznamenal v roce 2005 růst o 3,8 %, zatímco celkový dovoz dosáhl výše 5,2 %. Z komoditního pohledu přispěl k přebytku dovozu nad vývozem v roce 2005 zejména vývoj ve třídě 3 (paliva, energie). Dovoz služeb v roce 2005 oproti předchozímu roku mírně poklesl na hodnotu 36,4 miliard EUR. Příliv přímých zahraničních investic se v roce 2005 oproti předchozímu roku více než zdvojnásobil a dosáhl výše 7,27 miliardy EUR. Celkové saldo však bylo díky Rakouským investicím do zahraničí v podobné výši téměř vyrovnané. Podnikatelské prostředí Rakousko je hospodářsky i politicky stabilním státem a potenciální investor se tak nemusí obávat rizik v politické a právní oblasti, ale spíše silné konkurence a vysokých nákladů na zřízení a provoz firmy. Rakousko je zemí s vysoce rozvinutou infrastrukturou, s nejvyšším podílem výdajů na vzdělání v Evropě a s relativně nízkým zdaněním firem. Zahraničním firmám a investorům pomáhá při vstupu na rakouský trh Austrian Business Agency (ABA, www.aba.gv.at), která podává informace o vhodných lokalitách, informuje v otázkách pracovního a daňového práva a také nabízí služby podpory při jednání s úřady. Daňová reforma snížila daně z příjmu právnických osob z původních 34 na 25 %, zavedla nové sazby pro daně z příjmu a také tzv. skupinovou daň (Gruppenbesteuerung). Obchodní rejstříky a obchodní komory Informace v obchodním rejstříku (Firmenbuch) jsou poskytovány Ministerstvem spravedlnosti. Přístup do systému je možný pouze po provedení registrace, která je zpoplatněna částkou 20 EUR. Veškeré informace z rejstříku jsou zpoplatněny (viz zveřejněný ceník na internetových stránkách). Webové stránky jsou plně funkční pouze v německém jazyce: http://www.bmj.gv.at/buergerinfo/index.php. Mezi nejčastěji využívané formy podnikání patří společnost s ručením omezeným (GmbH). Společnost vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku u soudu v příslušné spolkové zemi a návrh na zápis do rejstříku musí obsahovat mnoho úředních potvrzení a dokumentů. Je proto vhodné využít asistence zkušené místní právní kanceláře. Neúplné podání znamená vždy odmítnutí zápisu. Pomoc zahraničním investorům poskytuje např. Wirtschaftskammer Österreich – Gründer-Service (www.gruenderservice.net), což je útvar rakouské Hospodářské komory. Na adrese http://www.gruenderservice.net/upload/pub/338/c94c5fdd-89c3-4251-a94b-f619a40893f8.pdf lze stáhnout příručku „Guide for Business Start-Ups“, která je průvodcem pro začínající podnikatele v Rakousku. V Rakousku hraje Hospodářská komora významnou roli. Komoru lze požádat o zveřejnění nabídky zahraniční firmy v jejím informačním týdeníku, který je rozesílán předplatitelům a je zveřejněn na internetu. Nabídka však musí být stylizována tak, aby přinesla potenciální možnosti dodávek také rakouské firmě (např. v případě hledání obchodního partnera).

Strana: 86 z 107


8.2 Základní charakteristiky rakouského sektoru služeb Sektor služeb zaujímá v Rakousku významný podíl na tvorbě HDP (téměř 68 %). Největší podíl v rámci sektoru služeb zaujímají reality a pronájem (17,2 %) a obchod a opravy (12,8 %). Rakouští zákazníci jsou zvyklí na vysoký standard služeb a poskytování záruk. Ze strany rakouských podnikatelských subjektů je velký zájem o služby ve stavebnictví (a v příbuzných oborech). Toto odvětví je však pro české zaměstnance nedostupné kvůli přechodnému období a souvisejícímu povolovacímu režimu, který práci českých stavebních firem v Rakousku prozatím v podstatě znemožňuje (viz níže). Stavební služby mohou do Rakouska poskytovat částečně OSVČ, ty však zdaleka nepokryjí potřeby trhu.

8.3 Legislativní podmínky pro podnikání v rakouském sektoru služeb Rakouský trh je velmi regulovaným trhem a pro každé odvětví existuje řada právních předpisů upravujících podnikatelskou činnost. Také ve vztahu k dočasnému přeshraničnímu poskytování služeb, které má být upraveno pouze primárním právem EU a judikaturou Evropského soudního dvora, Rakousko uplatňuje procedury vycházející z předpisů platných pouze v Rakousku. Tento přístup je často kritizován, protože obsahuje prvky zjevné diskriminace firem z nových členských států. Rakousko se však hájí existencí přechodných období, které si vyjednalo. Tato přechodná období jsou však závazná jen pro vybraná odvětví. Přesné zařazení služby do odvětví je však v praxi často předmětem sporů a podnikatel tak může narazit na omezení i v odvětvích mimo přechodná období (např. zařazením montážních prací nesouvisejících se stavbou mezi stavební obory, nebo zahrnutím instalace parkových laviček mezi terénní úpravy parku). Vzrůstající tlak na odstranění této diskriminace by mohl v budoucnu znamenat vstřícnější postupy ze strany rakouských úřadů. Jednou z oblastí, kde se podařilo mírnější režim prosadit zavedením výjimky je poskytování ošetřovatelských služeb v domácnostech. Výjimka – ošetřování v domácnostech Od 1. listopadu 2006 platí výjimka pro péči a ošetřování osob v domácnostech. Zde platí volnější režim, než pro ostatní obory, na které se vztahuje přechodné období a pro něž je třeba vyřizovat Povolení k vyslání (viz níže). Pokud osobě, která má nárok na péči, přísluší ošetřovné v rozsahu od stupně 3 (tzv. Pflegestufe 3), je ošetřovatelská činnost prostřednictvím cizinců zcela volná, pokud zaměstnání podléhá úplnému pojištění podle Všeobecného zákona o sociálním pojištění (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG). Je třeba dodržet hlavně výši minimální mzdy25. Naopak nejpřísnější režim platí pro české firmy ve stavebních oborech, kde je práce českých občanů téměř znemožněna.

25

Ve spolkových zemích se minimální mzda pohybuje kolem 900,00 EUR brutto měsíčně při stravě a ubytování zdarma a při pracovní době 40 hodin týdně.

Strana: 87 z 107


Stavební obory – nejpřísnější režim pro české firmy Na základě § 18 Zákona o zaměstnávání zahraničních pracovníků Rakousko zcela zakázalo vydávat pracovní povolení a povolení k vyslání (viz níže) na stavební práce. Toto opatření znamená nemožnost českých stavařů účastnit se jakýchkoli stavebních prací v Rakousku. V praxi jsou tak často vedeny spory o to, kdy se ještě jedná o stavební činnost a kdy už ne. Pracovní právo Pro poskytování služeb v Rakousku je užitečné znát ustanovení pracovního práva. Přehled rakouského pracovního práva je uveden na stránkách Spolkového ministerstva hospodářství a práce v Rakousku: http://www.bmwa.gv.at/EN/Topics/Labourlaw/Law/default.htm

8.4 Praktické návody pro zvládání administrativních procedur Právní formy podnikání26 Dle rakouského obchodního zákoníku je možno založit následující druhy obchodních společností: •

Akciová společnost (Aktiengesellschaft, AG) - základní kapitál: 70 000 EUR

•

Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, GmbH) - základní kapitál: 35 000 EUR

•

Veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft, OHG) - společníci ručí za závazky celým svým majetkem

•

Komanditní společnost (Komanditgesellschaft, KG) – osobně ručí pouze komplementáři, komanditisté ručí jen do výše nesplaceného vkladu o

26

GmbH & Co KG - jde o formu komanditní společnosti, u které je komplementářem společnost s ručením omezeným, čímž společnost de facto neručí neomezeně

•

Veřejná výdělková společnost (Offene Erwerbsgesellschaft, OEG) – podobná veřejné obchodní společnosti, odlišný je však předmětem podnikání

•

Komanditní výdělková společnost (Kommandit-Erwerbsgesellschaft, KEG)

•

Evropské hospodářské sdružení (EWIV) – tato forma umožňuje členům sdružení propojit některé ekonomické aktivity s ostatními členy, přičemž (ekonomická a právní nezávislost zůstává zachována).

•

Sdružení dle občanského práva (Gesellschaft nach bürgerlichem Recht, GesbR) - sdružení bez právní subjektivity, které nemůže nabývat žádná práva ani povinnosti.

•

Tiché společenství (Stille Gesellschaft/StG) – tato právní forma utváří vztah mezi poskytovatelem finančních prostředků (tzv. tichým společníkem) a jiným podnikatelem

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Rakousko, s. 2. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/at.pdf.

Strana: 88 z 107


Z uvedených forem podnikání je pro poskytování služeb v Rakousku nejčastějšími formami akciová společnost (AG) a společnost s ručením omezeným (GmbH). Akciovou společnost však zakládají v drtivé většině domácí osoby a subjekty. Pro českého podnikatele je tedy nejvhodnější formou podnikání založení s. r. o. Založení společnosti27 Pro založení společnosti s ručením omezeným je v Rakousku potřeba mít k dispozici 35 tisíc EUR. Dále je nutné dodržet následující postup.

BOX: Kroky potřebné k založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku 1.

Potvrzení od hospodářské komory, že zakládaný podnik je novým podnikatelským subjektem.

2.

Notářské ověření společenské smlouvy (Gesellschaftsvertrag) nebo zprávy o založení. Společenská smlouva musí být vyhotovena v přítomnosti notáře notářským zápisem (Notariatsakt).

3.

Vklad kapitálu (minimálně 35 000 EUR) na bankovní účet.

4.

Registrace u obchodního soudu.

5.

Uveřejnění založení společnosti v listu Wiener Zeitung.

6.

Registrace živnosti na okresním úřadě.

7.

Registrace k dani, obdržení čísla DPH, registrace na daňovém úřadě pomocí formulářů – k dispozici na https://www.bmf.gv.at/service/formulare/_start.htm).

8.

Registrace k nemocenskému pojištění.

9.

Registrace zaměstnanců k sociálnímu zabezpečení.

10. Registrace na městském úřadě.

Agentura ABA odhaduje, že v současné době má své sídlo v Rakousku pouze 130 firem s českou kapitálovou účastí. Důvodem je především značná finanční náročnost založení a provozu firmy pro české podniky a také podmínky přechodného období pro volný pohyb pracovních sil, které musí česká strana v Rakousku respektovat. Vysílání pracovníků z ČR do Rakouska Vysílání pracovníků je v Rakousku a Německu dotčeno přechodným obdobím. V praxi to znamená, že v závislosti na odvětví (viz přehled odvětví v části 3.4.2) je nutno pro vyslaného pracovníka zajistit buď pracovní povolení (Beschäftigungsbewilligung) nebo pouze povolení k vyslání (Entsendebewilligung). Vyslání zaměstnance do Rakouska je tak složitější, než do jiných států EU. Základní podmínky jsou upraveny Zákonem o zaměstnávání cizinců Ausländerbeschäftigunggesetz (AuslG), který byl novelizován k 1. lednu 2006.

27

KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. Příloha Rakousko, s. 4-5. www.socr.cz/images/prirucka/pdf/at.pdf.

Strana: 89 z 107


I v oblastech služeb, ve kterých si Rakousko přechodné období nevyjednalo je třeba vyslání notifikovat a získat potvrzení o vyslání (Entsendebestätigung). Oficiální informační materiály k vysílání pracovníků do Rakouska v češtině, němčině a dalších evropských jazycích je možné nalézt na stránkách http://www.ams.or.at/neu/6669.htm.

BOX: Formuláře pro vysílání pracovníků do Rakouska Entsendebestätigung – potvrzení vyslání pracovníků pro služby bez přechodných období. Formulář je nutno zaslat před vysláním. Rakouské úřady mohou do 14 dnů vyslání zakázat. •

Ke stažení na http://www.ams.at/neu/wien/Anzeige_EU_Entsendung_A_1_1-2006_V04-05.pdf

Beschäftigungsbewilligung – žádost o pracovní povolení - pro služby dotčené přechodným obdobím a na dobu delší 4 měsíců. Podává objednatel zakázky. Pro stavební obory se pracovní povolení českým zaměstnancům nevydává, nebo vydává jen v ojedinělých případech.

•

Ke stažení na http://www.ams.or.at/neu/Antrag_BB_A__9___1_2006_V04-04.pdf

Entsendebewilligung – povolení k vyslání na dobu kratší 4 měsíců pro služby dotčené přechodným obdobím v oborech nespadajících do stavebnictví. Podává objednatel zakázky. •

Ke stažení na http://www.ams.or.at/neu/Antrag_Entsendebewilligung_A_6__1-2006_V04-04.pdf


Postup v odvětvích, na něž se vztahuje přechodné období 1.

Uzavření smlouvy o dílo

Smlouva by měla obsahovat především tato ujednání: • • • • •

2.

platba za výsledek, nikoli za hodinovou práci, zhotovitel (vysílající podnikatel) řídí pracovníky, objednatel nemá žádný vliv na stanovení počtu či kvalifikací dělníků, zhotovitel odpovídá za vady v plnění (nese veškerá rizika v souvislosti se závazkem), zhotovitel vlastní materiál potřebný k provedení díla.

Žádost o pracovní povolení

Formulář stažený z http://www.ams.or.at/neu/Antrag_BB_A__9___1_2006_V04-04.pdf objednatel zakázky k nejbližšímu úřadu práce (Geschaftsstelle des Arbeitsmarktservice).

podává

Strana: 90 z 107


Pokud doba vyslání nepřesáhne 4 měsíce a nejedná se o vyslání pracovníků ve stavebním sektoru, je možno podat objednatelem zakázky žádost pouze o povolení k vyslání (ke stažení na http://www.ams.or.at/neu/Antrag_Entsendebewilligung_A_6__1-2006_V04-04.pdf . K žádosti o povolení k vyslání je třeba přiložit: • • •

doklad potvrzující předpokládané trvání pracovní smlouvy (např. smlouvu o dílo), doklady potvrzující příslušnost k předpisům o sociálním zabezpečení, doklad o tom, jaká bude vyslaným zaměstnancům vyplácena na území Rakouska při výkonu služby mzda.

Při vydání povolení přihlíží Arbeitsmarktservice především ke stavu, v němž se nachází rakouský pracovní trh v daném regionu.

Postup v odvětvích, na něž se nevztahuje přechodné období 1.

Uzavření smlouvy o dílo

Smlouva by měla obsahovat především tato ujednání: • • • • • 2.

platba za výsledek, nikoli za hodinovou práci, zhotovitel (vysílající podnikatel) řídí pracovníky, objednatel nemá žádný vliv na stanovení počtu či kvalifikací dělníků, zhotovitel odpovídá za vady v plnění (nese veškerá rizika v souvislosti se závazkem), zhotovitel vlastní materiál potřebný k provedení díla. Notifikace vyslání

Je třeba vyplnit formulář Oznámení o vyslání (Entsendebestätigung), které je ke stažení na adrese http://www.ams.at/neu/wien/Anzeige_EU_Entsendung_A_1_1-2006_V04-05.pdf. Formulář je třeba odevzdat na regionálně příslušném úřadu práce (Arbeitsmarktservice). Podmínka: pracovníci jsou u vysílajícího podnikatele zaměstnáni déle než jeden rok, nebo jsou zaměstnáni na dobu neurčitou. Podnikatel nemusí na vydání rozhodnutí čekat, pracovníky je možno vyslat ihned po odevzdání formuláře. Pokud však Arbeitsmarktservice rozhodne negativně o vydání potvrzení o vyslání (musí tak učinit ve lhůtě dvou týdnů), je podnikatel povinen své zaměstnance do týdne z výkonu služby stáhnout. Další informace o rakouském pracovním trhu lze nalézt na stránkách Ministerstva hospodářství a práce (http://www.bmwa.gv.at). Anglická verze těchto webových stránek je k dispozici na adrese http://www.bmwa.gv.at/EN/default.htm.

Strana: 91 z 107



Jaké jsou poplatky za vystavení povolení k vyslání pro rakouský podnik, který chce na výkon služby přijmout českého pracovníka? o

•

Rád bych získal povolení k vyslání (Entsendebewilligung) pro vyslání pracovníka do konkrétního místa v Rakousku. Kde mohu zjistit, která regionální kancelář agentury Arbeitsmarktservice je nejblíže? o

•

Sociální pojištění bude placeno v domovské zemi podniku, tedy v ČR.

Mohu vyslat do Rakouska zaměstnance, který v mé firmě pracuje již 16 měsíců, ale má smlouvu na dobu určitou (na dva roky)? o

•

Seznam kanceláří Arbeitsmarktservice je uveden na této adrese: http://www.ams.at/neu/4125.htm. Důležité je zjišťovat kancelář blízkou pro objednatele služby, který o povolení žádá, nikoli kancelář nejbližší sídlu vaší (české) firmy.

Kde bude česká společnost platit sociální pojištění za své pracovníky vyslané do Rakouska, když budou vysláni na 3 měsíce? o

•

Poplatky jsou 13 EUR za žádost, 3,60 EUR za přílohu žádosti a 6,50 EUR za vystavení povolení.

Pracovníka můžete do Rakouska vyslat, pokud pro váš podnik odpracoval alespoň jeden rok nebo má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V tomto případě tedy pracovníka vyslat lze. Pro tohoto pracovníka musíte obstarat Potvrzení vyslání do Rakouska (Entsendebestätigung).

Co musí udělat český kamnář, aby si po získání smlouvy na stavbu kamen v rakouské domácnosti zajistil všechna potřebná povolení? Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou. o

Na stavební práce se sice vztahuje přechodné období, ale to neplatí pro OSVČ. Kamnář tedy nemusí žádat o povolení k vyslání. Protože je však profese kamnáře regulovaná, musí prokázat, že má odpovídající vzdělání a praxi. Je tedy třeba vyplnit formulář na http://download.mpo.cz/get/26427/27741/305612/priloha002.pdf. Do 30 dnů obdrží kamnář osvědčení MPO potvrzující jeho vzdělání a praxi a toto osvědčení pak zašle rakouskému Ministerstvu hospodářství a práce, které ho prověří a vydá konečný dokument o uznání kvalifikace. Dále je třeba vyplnit – formulář E 101 pro OSVČ a mít s sebou Evropský průkaz zdravotního pojištění a ověřenou kopii živnostenského listu přeloženou do němčiny (jazyk země vyslání) nebo do angličtiny.

Strana: 92 z 107


Doporučuje se také mít s sebou kopii smlouvy o dílo. Je tedy vhodné smluvit stavbu kamen minimálně 2 měsíce před realizací. •

Může český podnikatel poskytovat služby v režimu přeshraničního poskytování služeb různým rakouským zákazníkům po delší dobu několik dní v týdnu, aniž by se vracel do ČR? o

•

Musí český podnik vyrábějící speciální strojní technologii čekat na vyjádření rakouských úřadů ohledně oznámení o vyslání svých pracovníků, když vysílá své pracovníky na údržbu stroje do Rakouska? Protože je údržba naléhavá, podnik by tam chtěl své pracovníky vyslat co nejdříve. o

•

Rozhraní, kdy je služba poskytována přeshraničně a kdy je třeba v Rakousku založit provozovnu / stálou kancelář může být stanoveno pouze v každém jednotlivém případě zvlášť. Záleží na druhu a rozsahu činnosti. Obecně však platí, že kdo vykonává služby pro různé zákazníky většinu dní v týdnu po delší dobu, aniž se mezitím vrátí do ČR, musí si nechat zřídit v Rakousku provozovnu. Trvalá práce bez provozovny, je v Rakousku chápána jako vlastní živnost a vyžaduje odpovídající živnostenské oprávnění.

Pro každé vyslání pracovníků na údržbu do Rakouska je nutno zaslat oznámení o vyslání. Od 1. ledna 2006 však nemusí zahraniční firmy čekat na potvrzení oznámení o vyslání ze strany rakouských úřadů a mohou pracovníky rovnou vyslat. Rakouská strana může do dvou týdnů kontaktovat českou firmu a v odůvodněných případech požadovat, aby český podnik své pracovníky z rakouského území stáhl.

Rád bych vyslal tým svých programátorů do Rakouska a v podepsané smlouvě o dílo jsme s objednatelem sjednali řízení tohoto týmu rakouským odborníkem. Na ČSSZ mě upozornili, že takto postupovat nemohu. Co mohu v této situaci dělat? o

Jedinou možností je sepsat novou smlouvu o dílo bez tohoto ustanovení. Požadavek, aby zhotovitel (vysílající podnikatel) řídil své pracovníky je jednou z podmínek pro vyslání pracovníků do Rakouska.

8.4.2 Důležité internetové adresy Rakouská hospodářská komora

www.wko.at

Rakouský statistický úřad

www.statistik.at

Ministerstvo hospodářství a práce

http://www.bmwa.gv.at

Informace o rakouských zákonech

http://www.ris.bka.gv.at/

Ministerstvo zahraničních věcí

http://www.bmaa.gv.at/

Rakouský Servis trhu práce

http://www.ams.or.at/

Velvyslanectví České republiky v Rakousku

http://www.mzv.cz/vienna

Rakouská národní banka

http://www.oenb.at/

Strana: 93 z 107


8.5 Možné překážky pro české podnikatele v Rakousku Největší bariérou v poskytování služeb z ČR do Rakouska jsou v rámci přístupové smlouvy vyjednaná přechodná období na volný pohyb pracovních sil a služeb. Většina administrativních překážek poskytování služeb plyne z těchto přechodných období. V následujících bodech je shrnuto několik oblastí, v nichž je možno očekávat komplikace: •

V Rakousku lze vnímat častou neochotu rakouských úředníků při jednání s českými podnikateli plynoucí z podvědomé informace, že čeští podnikatelé na rakouský trh zatím nepatří. S podobným vnímáním českých podnikatelů se může obchodník z ČR setkat také při dojednávání zakázky s rakouskými firmami.

•

Značným problémem a rizikem je neznalost rakouského právního řádu v oblasti aplikace přechodných období ze strany českých podniků. Lze se ovšem bohužel setkat i s neznalostí na straně Rakouských úřadů, jak demonstruje následující příklad: o

•

České SOLVIT centrum řešilo v Rakousku případ, kdy od společníka české veřejné obchodní společnosti rakouské úřady vyžadovaly pracovní povolení k tomu, aby mohl působit v pobočce společnosti v Rakousku. V rakouském zákoně o zaměstnávání cizinců je zakotven požadavek prokázání podstatného vlivu společníků na vedení společnosti, týkající se společností z nových členských států. V případě, že podstatný vliv na vedení společnosti není prokázán, mohou společníci působit v rakouských pobočkách pouze na základě pracovního povolení. Uvedený společník české společnosti byl 20%-ním vlastníkem české společnosti, což podle rakouských úřadů nebylo dostatečným důkazem toho, že společník vykonává podstatný vliv na vedení společnosti. Podle rakouských úřadů je zmíněná úprava v rakouském zákoně zcela v souladu s právem ES, přičemž argumentují tím, že toto opatření je nezbytné k zabránění obcházení přechodného období týkajícího se volného pohybu pracovníků. Dle argumentace českého SOLVIT centra se však jedná o zcela zjevnou a závažnou překážku svobody usazování za účelem podnikání a rakouskou úpravu nelze ospravedlnit. Tento případ se nicméně nepodařilo v rámci SOLVIT systému úspěšně vyřešit.

Pracovní povolení na montážní práce, garanční a servisní služby a opravy komplikují rovněž vývozy zboží, které vyžaduje tyto následné služby.

8.6 Profily jednotlivých odvětví rakouského sektoru služeb

8.6.1 Služby v oblasti výpočetní techniky Trh informačních technologií se v Rakousku vyznačuje velice heterogenní strukturou s mnoha malými i velkými dodavateli (na rozdíl od telekomunikací, kde působí malé množství velkých firem). Pro podniky z oblasti informační technologie poskytuje Rakousko ideální podmínky s nejmodernější infrastrukturou, vysoce kvalifikovanými pracovními silami, mezinárodně uznávanými výzkumnými kapacitami i jedním z nejliberálnějších telekomunikačních trhů v Evropě.

Strana: 94 z 107


Vzhledem ke komplikovanější proceduře vysílání pracovníků do Rakouska mají v oblasti výpočetní techniky do konce přechodných období perspektivu hlavně služby, při kterých nemusí docházet k pracovnímu výkonu na území Rakouska. Jedná se např. o služby programátorské a databázové.

8.6.2 Služby v telekomunikacích Telekomunikační infrastruktura je v Rakousku na vysoké úrovni a široké používání telekomunikační techniky souvisí s velmi příznivou cenovou dostupností i nízkými provozními náklady, které se dále snižují. V Rakousku je celkem asi 3,5 mil. telefonních přípojek, z toho asi 2,4 mil. klasických (jejich počet stále klesá) a asi 1,1 mil. ISDN. 88 % domácností vlastní mobilní telefon a 63,1 % osobní počítač. Telekom Austria je největší firmou v oblasti telekomunikací na rakouském trhu. Její obrat v roce 2006 dosáhl hodnoty 4,4 mld. EUR. Všech 5 mobilních sítí v Rakousku je soukromých. Jedná se o společnosti: T-Mobile Austria, Connect Austria, Tele.ring, Hutchison 3G Austria a Mobilkom Austria. Příležitosti v tomto odvětví vznikají pro zahraniční dodavatele hlavně v oblasti dodávek menších aplikací pro mobilní telefony.

8.6.3 Cestovní ruch a činnosti cestovních kanceláří Cestovní ruch je velmi důležitou součástí rakouského hospodářství. Bezprostřední příjmy z turistiky včetně služebních cest dosáhly v r. 2005 15,80 mld. EUR a meziročně vzrostly o 54 mil. EUR. Příjmy z turistiky včetně nepřímých efektů cestovního ruchu na tvorbu HDP dosáhly v roce 2005 výše 21,56 mld. EUR a tvořily tak 8,7 % HDP Rakouska! Mezi léty 2000-2005 se tento podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP navyšoval průměrně o 0,2 procentního bodu ročně. Co se týče bilance ČR a Rakouska v cestovním ruchu, jednoznačně převládá turistika českých obyvatel do Rakouska nad přílivem rakouských turistů do ČR, jak dokládá i následující tabulka bilance služeb v peněžním vyjádření.

Bilance služeb v cestovním ruchu – ČR a Rakousko, 2005 Příjmy ČR (v mil. Kč) Výdaje ČR (v mil. Kč) Cestovní ruch celkem z toho soukromá turistika

3 380,6 2 678,3

6 755,8 5 889,2

Bilance -3 375,2 -3 210,9

Zdroj: ČNB

Na významném pasívu ČR v cestovním ruchu se rozhodující měrou podílí soukromá turistika (především lyžařské zájezdy do horských oblastí). Toto pasívum má navíc mírně rostoucí tendenci. Na rakouském trhu působí několik významných českých firem z oboru dopravy a cestovního ruchu (např. ČSA, ČD, Čedok, Moravia Trade Trans atd.). Do budoucna je pro české firmy značný potenciál v zájmu rakouských turistů o ČR, čímž by se mohl zvrátit rostoucí trend zmíněného pasíva. Další oblastí v níž se mohou české firmy v Rakousku uplatnit jsou doplňkové a nadstandardní služby pro české turisty vyjíždějící do Rakouska. Mohou to být např. služby spojené s jazykovou bariérou jako

Strana: 95 z 107


je překlad tiskovin rakouských cestovních kanceláří a provozovatelů služeb v horských oblastech a jejich distribuce do ČR.

8.6.4 Opravy a údržba Pro přeshraniční poskytování opravářských a údržbářských služeb je důležitá především geografická blízkost a rychlá dostupnost. Z tohoto důvodu je českými podnikateli (převážně OSVČ) do Rakouska poskytováno velké množství služeb. V příhraničních oblastech může nastat problém s odčerpáváním kapacity místní pracovní síly českými poskytovateli. Pro uplatnění českých firem v opravárenství je třeba sledovat vypisované veřejné zakázky měst a obcí, nebo kontaktovat přímo výrobní a průmyslové závody s nabídkou služeb. Stabilní přísun zakázek se může často dostavit až po dlouhodobé spolupráci, není ale vyloučen zvýšený zájem o české dodavatele vzhledem k nižším nákladům např. na materiál. Konkrétní zahraniční opravárenské poptávky je možno nalézt například na internetové stránce http://www.inquiry.cz/opravy-udrzba/indu21/ nebo v databázi veřejných zakázek EU (systém TED – viz Příloha). Další možností získání zakázky je kontakt s místními firmami přes obchodní komory (viz výše).

8.6.5 Ostatní příležitosti v rakouském sektoru služeb Podle informací Zastupitelského úřadu ČR ve Vídni je ze strany rakouských podniků zájem kromě výše popsaných odvětví také o služby polygrafické, zdravotnické, inženýrské. Podle informací pracovního úřadu (AMS) Dolní Rakousko mají čeští pracovníci poměrně dobré šance na zisk pracovního povolení v následujících profesích: • • • • • • • •

řezníci, elektrikáři, svářeči, kuchaři, servírky, číšníci, mechanici, instalatéři, tesaři, truhláři, diplomované zdravotní sestry (musí však mít uznanou kvalifikaci).

Příležitosti v oblasti dopravy jsou českými firmami dobře využívány a další možnosti přinese nepochybně ukončení zákazu kabotáže.

8.7 Shrnutí Při poskytování služeb do sousedního Rakouska odpadají většinou (hlavně v příhraničních oblastech) vysoké cestovní náklady. Tyto úspory jsou však bohužel často vyrovnány problémy při jednání

Strana: 96 z 107


s úřady, kde dochází k časovým prodlevám a mnohým nedorozuměním kvůli složitosti systému uplatňování přechodných období na volný pohyb osob a volný pohyb služeb. Při vysílání pracovníků do Rakouska platí následující pravidla: •

V sektorech, ve kterých se aplikuje přechodné období je třeba – podle délky pobytu - podat žádost o potvrzení o vyslání (Beschaftigungsbewilligung) či o pracovní povolení (Entsendebewilligung)

•

V sektorech, na které se přechodné období nevztahuje, je třeba pouze provést oznámení o vyslání (Entsendebestätigung) regionálně příslušné kanceláři úřadu práce (Geschaftsstelle des Arbeitsmarktservice).

Příležitosti pro uplatnění českých podnikatelů na Rakouském trhu lze shrnout takto: •

Kvůli přechodným obdobím je v Rakousku téměř nemožné získat pracovní povolení v oblasti stavebnictví. Přednost mají vždy domácí pracovníci.

•

Perspektivu v oblasti výpočetní techniky mají hlavně služby, při kterých nemusí docházet k pracovnímu výkonu na území Rakouska (např. internetové a databázové služby).

•

Cestovní ruch je velmi důležitou součástí rakouského hospodářství (tvoří 8,7 % HDP). Pro české firmy existuje značný potenciál ve vzrůstajícím zájmu rakouských turistů o ČR a dále v nabídce nadstandardních služeb pro turisty v horských oblastech v Rakousku.

•

V příhraničních oblastech může nastat problém s odčerpáváním kapacity místní pracovní síly českými poskytovateli služeb, což vyvolává nevoli tamních zástupců měst a obcí.

Kontakt na Velvyslanectví ČR a zahraniční kancelář agentury CzechTrade: Velvyslanectví České republiky v Rakousku Botschaft der Tschechischen Republik Penzingerstrasse 11-13, 1140 Wien Tel. 00431/8942125-6, 8943741, 8946236 e-mail: [email protected] Web: http://www.mzv.cz/vienna CzechTrade Vienna Ivan Papoušek Mariahilfer Strasse 123/3 1060 Wien Tel.: +43(0)159999180 Mobil: +43(0)6644123882 Fax: +43(0)159999181 E-mail: [email protected] Web: http://www.czechtrade.at

Strana: 97 z 107


9.

Závěr

Podnikání ve službách na evropských trzích je pro české podnikatele stále dostupnější. Členské státy EU postupně odbourávají bariéry pro vstup na trh a pro podnikatele z ČR tak vznikají zajímavé příležitosti. K dalšímu pozitivnímu vývoji by měla přispět také nově schválená Směrnice o službách, která bude do právních řádů členských zemí transponována do konce roku 2009. Tato příručka měla za cíl především usnadnit českým podnikatelům orientaci v tématech souvisejících s poskytováním služeb na trhy EU a poskytnout základní informace o administrativních postupech a nejperspektivnějších odvětvích ve vybraných zemích. Zároveň bylo upozorněno na překážky a komplikace, se kterými se může český podnikatel v jednotlivých zemích v současné době setkat. Věříme, že praktické zaměření celého projektu může být inspirací pro konkrétní podnikatelské aktivity a základem pro další podrobnější průzkum konkrétního trhu. Jednotlivé návody pro zvládání administrativních procedur uvedené v této příručce by měly být pro podnikatele základním vodítkem, na které je třeba v místě budoucího poskytování služeb navázat a v konkrétním případě dále rozvíjet. Přejeme všem podnikatelským subjektům z ČR, aby se při poskytování služeb na zahraniční trhy setkávali se vstřícným jednáním úřadů a minimem překážek.

Strana: 98 z 107


Seznam informačních zdrojů Při přípravě této publikace byly použity základní informační zdroje uvedené v následujícím přehledu. Další zdroje informací k jednotlivým zemím jsou uváděny v příručce průběžně v příslušných kapitolách. Mezinárodní databáze ekonomických informací Internet Securities Int., www.securities.com Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu, CzechTrade, 2006 Analýza služeb pro průmysl, KPMG, 2005 Volný pohyb služeb v otázkách a odpovědích, projekt 4 EIC, v češtině vydalo EIC Praha, 2006 KVÁČA Vladimír a kolektiv. Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU. Praha, 2006. Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. ISBN 80-239-7718-0. http://www.socr.cz/images/prirucka/obsah.htm Souhrnné teritoriální informace Ministerstva zahraničních věci ČR, www.mzv.cz Stránky podpory exportu, www.export.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz Oficiální portál pro obchod a export, http://www.businessinfo.cz Euroskop.cz – informační portál o Evropské unii, http://www.euroskop.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení, http://www.cssz.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/ Síť českých Euro Info Center, http://www.EuroInfoCentrum.cz/

Strana: 99 z 107


PŘÍLOHA

Strana: 100 z 107


Příloha: Statistiky veřejných zakázek z databáze TED Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie (TED) Internetová adresa databáze veřejných zakázek vypisovaných v EU je http://ted.europa.eu. Na této adrese je k dispozici také česká verze databáze TED. V databázi lze najít aktuální i archivní veřejné zakázky (od roku 2001). Úřední věstník Evropské unie je vydáván každý pracovní den ve všech 20 úředních jazycích EU. Skládá se z těchto řad: •

L: Právní předpisy

•

C: Informace a oznámení

•

S: Veřejné zakázky

Řady Úředního věstníku jsou vydávány Úřadem pro úřední tisky, což je oficiální vydavatelství institucí EU. Všechny veřejné soutěže, které přesahují určitou hodnotu zakázky, musí být uveřejněny v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (řada S: Veřejné zakázky) a publikovány v rámci EU. Limity pro hodnotu zakázky, nad kterou už výzva k nabídkám musí být zveřejněna v rámci EU, jsou stanoveny ve směrnicích EU. Následující tabulka poskytuje informace o povaze zakázky, hodnotě zakázky (limitech) a příslušných směrnicích EU.

Podmínky pro uznání nadlimitní veřejné zakázky a relevantní směrnice EU Povaha zakázky Zakázky na veřejné stavební práce

Limit 5 000 000 EUR

Směrnice EU Směrnice o zakázkách na stavební práce: 93/37/EHS

veřejné služby:

Zakázky na služby

200 000 EUR

Směrnice o 92/50/EHS

Zakázky na dodávky

200 000 EUR

Směrnice o zakázkách na dodávky: 93/36/EHS

Dodávky v odvětvích vodohospodářství, energetiky a dopravy

400 000 EUR

Směrnice o odvětví: 93/38/EHS

Dodávky v odvětví telekomunikací

600 000 EUR


5 000 000 EUR


Zakázky na veřejné stavební práce Zakázky, které spadají pod pravidla GATT

125 000 EUR

zakázkách

na

---

Zdroj: Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie (TED)

Zadavateli zakázek jsou ústřední vlády, místní nebo krajské úřady, veřejnoprávní orgány nebo společenství, která se skládají z jednoho nebo více z těchto veřejnoprávních úřadů nebo orgánů.

Strana: 101 z 107


Zakázky jsou oborově členěny podle tzv. CPV kódů28. Toto členění umožňuje potencionálním dodavatelům a zadavatelům snadněji určit předmět zakázky. V době zpracování této příručky (únor 2007) bylo v databázi TED celkem 64 250 veřejných zakázek na služby pro sledované země29 v odvětvích popisovaných v profilech v textové části této příručky. Z tohoto počtu bylo 3 196 zakázek aktuálních (z tohoto počtu vychází přehledy na následujících stranách). V rámci celé EU obsahuje databáze TED 19 792 aktuálních veřejných zakázek ve sledovaných odvětvích služeb. Celkový počet těchto zakázek včetně archivních (od roku 2001) je 359 235. V současné době obsahuje databáze TED za všechny obory a všechny země EU přes 1 milion záznamů. Nejčastěji zastoupené veřejné zakázky na služby jsou v současnosti vypisovány v těchto oblastech: •

Stavebnictví a služby ve stavebnictví

•

Architektonické, technické, stavební, právní, účetní a jiné odborné služby

•

Vydavatelské, tiskařské a související služby

•

Počítačové a související služby

•

Recyklované druhotné suroviny

V následujících tabulkách je přehled nejčastěji zastoupených oblastí služeb, na které jsou vypsány aktuální veřejné zakázky v zemích popisovaných v této příručce.

28

CPV = common procurement vocabulary - společný slovník pro veřejné zakázky

29

Belgie, Estonsko, Švédsko, Velká Británie a Rakousko

Strana: 102 z 107


Estonsko: Nejčastěji zastoupené obory nadlimitních veřejných zakázek v rámci zkoumaných odvětví

Název oboru zakázky Počet % z celku Architektonické a související služby 40 4,79% Různé služby 26 3,11% Opravy a údržba 22 2,63% Úklidové služby 14 1,68% Počítačové a související služby 13 1,56% Provedení hodnotících služeb 8 0,96% Výpočetní služby 8 0,96% Bezpečnostní služby 6 0,72% Podnikatelské a manažerské poradenství a související služby 6 0,72% Programování programového vybavení a poradenské služby 5 0,60% Služby sociálního průzkumu 5 0,60% Digitální mapování 4 0,48% Poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a související služby 4 0,48% Právní poradenské služby 4 0,48% Průzkum služeb 4 0,48% Služby hodnocení výkonu 4 0,48% Studie proveditelnosti 4 0,48% Technické projektování 4 0,48% Účetní, revizní a peněžní služby 4 0,48% Odborné inspekce budov 3 0,36% Programování aplikačního programového vybavení 3 0,36% Reklamní a marketingové služby 3 0,36% Služby hospodářského průzkumu 3 0,36% Služby pro styk s veřejností 3 0,36% Finanční zprostředkovatelské služby, kromě investičního bankovnictví, pojištění a důchodového zabez 2 0,24% Geologický průzkum staveniště 2 0,24% Helpdesk a podpůrné služby 2 0,24% Hodnocení výkonnosti 2 0,24% Inkasní služby 2 0,24% Marketingové služby 2 0,24% 623 74,61% Ostatní 835 100,00% Celkem Zdroj: Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie (TED)

Strana: 103 z 107


Belgie: Nejčastěji zastoupené obory nadlimitních veřejných zakázek v rámci zkoumaných odvětví

Název oboru zakázky Počet % z celku Architektonické a související služby 40 4,79% Různé služby 26 3,11% Opravy a údržba 22 2,63% Úklidové služby 14 1,68% Počítačové a související služby 13 1,56% Provedení hodnotících služeb 8 0,96% Výpočetní služby 8 0,96% Bezpečnostní služby 6 0,72% Podnikatelské a manažerské poradenství a související služby 6 0,72% Programování programového vybavení a poradenské služby 5 0,60% Služby sociálního průzkumu 5 0,60% Digitální mapování 4 0,48% Poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a související služby 4 0,48% Právní poradenské služby 4 0,48% Průzkum služeb 4 0,48% Služby hodnocení výkonu 4 0,48% Studie proveditelnosti 4 0,48% Technické projektování 4 0,48% Účetní, revizní a peněžní služby 4 0,48% Odborné inspekce budov 3 0,36% Programování aplikačního programového vybavení 3 0,36% Reklamní a marketingové služby 3 0,36% Služby hospodářského průzkumu 3 0,36% Služby pro styk s veřejností 3 0,36% Finanční zprostředkovatelské služby, kromě investičního bankovnictví, pojištění a důchodového zabez 2 0,24% Geologický průzkum staveniště 2 0,24% Helpdesk a podpůrné služby 2 0,24% Hodnocení výkonnosti 2 0,24% Inkasní služby 2 0,24% Marketingové služby 2 0,24% 623 74,61% Ostatní 835 100,00% Celkem Zdroj: Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie (TED)

Strana: 104 z 107


Velká Británie: Nejčastěji zastoupené obory nadlimitních veřejných zakázek v rámci zkoumaných odvětví

Název oboru zakázky Architektonické služby Úklidové služby Služby při údržbě pozemků Počítačové a související služby Poradenské služby v oblasti řízení projektů Stavební úklid Výzkum a vývoj a související služby Bezpečnostní služby Podnikatelské a manažerské poradenství a související služby Reklamní a marketingové služby Měření objemu vykonaných prací Reklamní služby Řízení stavebních projektů Opravy a údržba technických stavebních zařízení Provádění interních auditů Provádění revizí Podpůrné služby pro vládní instituce Různé služby Správa nemovitého majetku za odměnu nebo na základě smlouvy Správa staveb a zařízení Údržba plynových spotřebičů Zabezpečování pohostinských služeb pro zákazníky Opravy, údržba a instalační a montážní služby Testování, inspekce, analýza, monitorování a kontrola Všeobecné podnikové poradenství Technické poradenské služby Vydavatelské, tiskařské a související služby Obchodní a podnikové poradenství Opravy a údržba vozidel a příslušenství k nim a související služby Poradenství v oblasti plánování Ostatní Celkem

Počet % z celku 131 8,82% 59 3,97% 27 1,82% 23 1,55% 23 1,55% 23 1,55% 22 1,48% 21 1,41% 21 1,41% 21 1,41% 17 1,14% 16 1,08% 15 1,01% 14 0,94% 14 0,94% 13 0,87% 12 0,81% 12 0,81% 12 0,81% 12 0,81% 12 0,81% 12 0,81% 11 0,74% 11 0,74% 11 0,74% 10 0,67% 10 0,67% 9 0,61% 9 0,61% 9 0,61% 874 58,82% 1486 100,00%


Strana: 105 z 107


Švédsko: Nejčastěji zastoupené obory nadlimitních veřejných zakázek v rámci zkoumaných odvětví

Název oboru zakázky Úklidové služby Architektonické služby Technické poradenské služby Počítačové a související služby Služby při údržbě pozemků Provádění revizí Rozvoj zaměstnanců Analytické služby Provozování dálnic Reklamní a marketingové služby Služby informačních technologií Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby Stavební úklid Účetní a revizní služby Činnosti související s tiskem Malířské práce Poradenství v oblasti obchodního rozvoje Různé služby Služby při údržbě parků Správa nemovitého majetku za odměnu nebo na základě smlouvy Čištění pecí a komínů Jednoúčelová pozemní osobní doprava Obnova nátěrů Opravy, údržba a instalační a montážní služby Poradenské služby v oblasti řízení projektů Poradenství v oblasti stavebního inženýrství Provozování cestovních agentur a podobné služby Telekomunikační služby Instalatérské a sanitární práce Monitorovací poplašná zařízení Ostatní Celkem

Počet % z celku 60 10,58% 55 9,70% 39 6,88% 17 3,00% 11 1,94% 9 1,59% 9 1,59% 8 1,41% 8 1,41% 8 1,41% 8 1,41% 7 1,23% 6 1,06% 6 1,06% 5 0,88% 5 0,88% 5 0,88% 5 0,88% 5 0,88% 5 0,88% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 4 0,71% 3 0,53% 3 0,53% 248 43,74% 567 100,00%


Strana: 106 z 107


Rakousko: Nejčastěji zastoupené obory nadlimitních veřejných zakázek v rámci zkoumaných odvětví Název oboru zakázky Architektonické a související služby Stavební služby Technické služby Úklidové služby Různé služby Opravy a údržba Technické projekty pro mechanické a elektrické instalace budov Testování a analýza složení a čistoty Strážní služby Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení Praní a čištění Programování programového vybavení a poradenské služby Provozování restaurací a podávání jídel Řízení stavebních projektů Vědecké a technické inženýrské služby Bezpečnostní služby Odbornici v jedné nebo více z následujících oblastí Organizace architektonických soutěží Počítačové a související služby Podnikatelské a manažerské poradenství a související služby Podpůrné služby pro vládní instituce Pomoc s informačními a komunikačními aktivitami Projektování nosných konstrukcí Řízení dokladů Služby programového vybavení Strojírenské a elektrotechnické služby Systémové a technické poradenské služby Technické projektování Testování, inspekce, analýza, monitorování a kontrola Účetní služby Ostatní Celkem

Počet % z celku 34 15,89% 20 9,35% 13 6,07% 13 6,07% 8 3,74% 7 3,27% 7 3,27% 7 3,27% 4 1,87% 3 1,40% 3 1,40% 3 1,40% 3 1,40% 3 1,40% 3 1,40% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 2 0,93% 53 24,77% 214 100,00%


Strana: 107 z 107

PŘÍLEŽITOSTI PRO PODNIKÁNÍ VE SLUŽBÁCH NA EVROPSKÝCH TRZÍCH

Recommend Documents