Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Příjmové postavení příjemců starobního důchodu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jitka Dušková
Richard Hartmann
Brno 2009
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí předkládané bakalářské práce paní Ing. Jitce Duškové za věcné připomínky a za věnovaný čas a rád bych také ocenil ochotný přístup, kterého se mi dostávalo při konzultacích.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.
V Brně dne 17. ledna 2009
Abstrakt Hartmann, R.: „Příjmové postavení příjemců starobního důchodu“. Bakalářská práce. Brno, 2009 Předkládaná práce „Příjmové postavení příjemců starobního důchodu“ si klade za cíl
zhodnotit
příjmové
postavení
příjemců
starobního
důchodu
vůči
ekonomickým ukazatelům České republiky a vůči příjemcům starobního důchodu jiných členských států Evropské unie, konkrétně Rakouské a Slovenské republiky. Zhodnocení je provedeno na základě deskripce jednotlivých důchodových systémů, analýzy sledovaných ukazatelů, které determinují ekonomickou sílu příjemců starobního důchodu a na základě komparace zvolených veličin. Klíčová slova: Důchod, starobní důchod, důchodové zabezpečení, Česká republika, Slovensko, Rakousko, sociální zabezpečení.
Abstract The presented thesis „Income position of receivers of retirement pension“ aims to evaluate income position of receivers of retirement pension towards economic indicators of the Czech Republic and towards receivers of retirement pension of other member states of the European Union, specificially of the Republic of Austria and of the Republic of Slovakia. The evaluation has been carried out an the basis of description of the particular pension systems, on the basis of analysis of the monitored indicators, which determine the economic power of the receivers of the retirement pension and on the basis of comparation of selected values. Key words: Income, retirement pension, old age pension scheme, the Czech Republic, Slovakia, Austria, social security.
PEF MZLU v Brně
Obsah 1.
ÚVOD...........................................................................................................................................................2 Úvod ..................................................................................................................................................................2 Cíl .......................................................................................................................................................................3 Metodika ...........................................................................................................................................................4 Postup práce .....................................................................................................................................................5 Základní pojmy ................................................................................................................................................6
2.
ČESKÁ REPUBLIKA .................................................................................................................................8 První pilíř ..........................................................................................................................................................9 Druhý pilíř ........................................................................................................................................................9 Konstrukce důchodů .....................................................................................................................................10 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky........................................................................................11 Výpočet důchodu ...........................................................................................................................................15
3.
SLOVENSKO ............................................................................................................................................18 Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení ........................................................................18 Financování systému důchodového zabezpečení .....................................................................................21 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky........................................................................................21 Výpočet důchodu ...........................................................................................................................................25
4.
RAKOUSKO .............................................................................................................................................28 Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení ........................................................................28 Financování systému důchodového zabezpečení .....................................................................................30 Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky........................................................................................31 Výpočet důchodu ...........................................................................................................................................32
5.
VÝSLEDKY KOMPARACE....................................................................................................................34
6.
ZÁVĚR........................................................................................................................................................41
7.
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ..................................................................................................43
8.
PŘÍLOHOVÁ ČÁST ................................................................................................................................46
9.
SEZNAM ZKRATEK ...............................................................................................................................50
1
PEF MZLU v Brně
1. Úvod Úvod Sociální politika je důležitým faktorem ovlivňujícím míru vyspělosti dané země. Obecně lze říci, že sociální politika zajišťuje přerozdělování bohatství takovým způsobem, aby nedocházelo k extrémním situacím, kdy jeden subjekt disponuje více prostředky než druhý. Sociální politika klade důraz na kultivaci jedince jako osobnosti a snaží se za pomoci nástrojů sociální politiky tento proces podporovat. Jedním ze znaků demokracie je tržní hospodářství. V prostředí tržního hospodářství je z pohledu jedince proces formování sebe samého možný pouze za pomoci peněžních prostředků. Bakalářská práce se zaměří na skupinu příjemců starobního důchodu, kteří jsou jako výdělečně nečinní existenčně závislí na dávkách ze sociálního systému. 17,25 % populace České republiky je v důchodovém věku a za poslední dekádu se počet důchodců v české ekonomice zvětšil o 9 %. (MPSV: 2009) Jak již bylo řečeno, sociální politika ve vyspělých zemích přispívá ke kultivaci jedince. (Krebs, 2007: str. 5) Dosavadní koncepce důchodového systému České republiky však obsahuje řadu problematických částí, které determinují důchodce jako skupinu s velmi nízkými příjmy. Předmětem bakalářské práce bude provést komparaci starobních důchodů s jinými příjmovými skupinami v české ekonomice, s dalšími ekonomickými ukazateli České republiky a v neposlední řadě také s výší starobních důchodů Slovenska a Rakouska. Evropští odborníci došli k závěru, že na zajištění důstojného stáří je potřeba 75 % z předcházejících čistých příjmů. (Rabušic 1998:) V této práci bude stanovena úvaha o jednotném odvodu z platu a následného spočítání potřebné výše důchodu, která by zajistila důstojné stáří.
2
PEF MZLU v Brně
V práci je proveden rozbor vývoje starobních důchodů k minimální mzdě, v rámci úvahy je provedeno zhodnocení výhodnosti či nevýhodnosti pobírání starobního důchodu a minimální mzdy. V práci je zhodnocen časový vývoj průměrných důchodů k průměrné mzdě a minimální mzdě ve státech, kde je institut minimální mzdy zaveden. Práce se též věnuje nastínění problematiky
financování,
konstrukce
a
výpočtu
starobního
důchodu
v jednotlivých zemích. Díky časové řadě jsou vyhodnoceny indexy změn průměrného starobního důchodu. Indexové změny jsou stanoveny buď meziročně či k bazickému období. Tyto ukazatele vracejí objektivní informace o rychlosti růstu a o předpokládané rovině budoucího vývoje. Česká republika bude sloužit jako referenční model v jednotlivých komparacích. Důchodový systém zatím není v rámci evropského práva harmonizován. V jednotlivých členských státech Evropské unie může tedy nabývat různých podob,
ovlivněných
metodologickými
rozdíly,
odlišnými
vlastnostmi
jednotlivých systémů a také různou úrovní vyspělosti národních ekonomik. Předkládaná práce se bude dotýkat těchto oblastí, kde bude cílem analýza a komparace zmíněných rozdílů.
Cíl Primárním cílem práce je hodnocení příjmového postavení příjemců starobních důchodců v České republice v novodobé historii. Hodnocení bude provedeno na základě analýzy vybraných ukazatelů a dále na základě srovnání se zvolenými členskými státy Evropské unie. Pro účel komparace bylo z následujících důvodů zvoleno Slovensko a Rakousko. Slovenská republika měla s Českou republikou téměř sedmdesátiletou společnou historii v rámci jednoho státu. Právě díky tomuto propojení je Slovensko vhodným kandidátem pro komparaci. Rakousko jako stát s členstvím v Evropské unii od roku 1995
3
PEF MZLU v Brně
reprezentuje zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Stejně jako Slovensko je České republice geograficky velmi blízké. Vybrané ukazatele budou analyzovány a srovnány v časovém rozpětí od 1995 do roku 2007. Více než deset let vývoje samostatných států podá objektivní pohled na vývoj i následnou predikci vývoje do dalších let.
Metodika Práce se zabývá příjmovým postavením starobních důchodců v České republice a staví je do komparační roviny s příjmovým postavením starobních důchodců ve vybraných zemích Evropské unie. Záměr je realizován za pomoci deskripce jednotlivých důchodových systémů a způsobu konstrukce těchto důchodů. Popis jednotlivých systémů důchodového zabezpečení je koncepčně řešen ve dvou oblastech. Těmito oblastmi je pilířové uspořádání a konstrukce jednotlivých složek důchodů. Dále je záměr řešen na základě analýzy nominální hodnoty určených veličin, které jsou vztaženy k vybraným ukazatelům dané ekonomiky. Tato část je provázena popisem jednotlivých vztahů mezi veličinami, které při tvorbě práce vyvstaly. Dále jsou porovnána všechna získaná i vypočtená data. Jednotlivá data jsou vždy přepočtena na společné jednotky, aby bylo možné dodržet objektivní kontinuitu pozorování. Práce je formálně rozdělena na části, které se týkají deskripce systému důchodového zabezpečení v jednotlivých státech. V rámci každého bloku vystupuje Česká republika jako referenční model. V úvodní sekci jsou definovány základní pojmy. Další část práce obsahuje
popis
důchodového
systému
v České
republice,
komparaci
s ekonomickými veličinami České republiky a oddíl, kde je představena konstrukce důchodů a jejich výpočet. Další kapitolou je popis důchodového systému na Slovensku. Tato část obsahuje, stejně jako v případě ČR, komparaci
4
PEF MZLU v Brně
s příjmovými charakteristikami země. V rámci každé kapitoly je uvedena konstrukce starobního důchodu a jeho výpočet. Další část práce tvoří výsledky komparace vybraných zemí. Za pomocí matematických výpočtů jsou vytvořeny vazby mezi jednotlivými veličinami. Na základě získaných a převedených dat na společný jednotící prvek je vypracováno mezistátní porovnání jednotlivých veličin. V poslední části jsou vyhodnoceny veškeré získané informace a poznatky, které jsou generalizovány v platné závěry. Práci uzavírá přehled literatury a zdrojů a přílohová část, kde je uveden ukázkový příklad výpočtu důchodu českého občana v roce 2009.
Postup práce K vypracování práce bylo především zapotřebí vyhotovení následujících tří bloků: 1. Sběr dat z oficiálních zdrojů; 2. Úprava získaných dat do formy vhodné k použití v práci; 3. Analýza dat a jejich vyhodnocení. Ad 1) Sběr dat byl prováděn výhradně z oficiálních zdrojů konkrétního státu. Primárně byla vždy použita data ze statistických úřadů daných zemí. V případě nedostatku dat určitého typu byla využita data poskytována dalšími institucemi, které vykonávají správu v dané oblasti. Z těchto institucí byly čerpány také teoretické informace o jednotlivých systémech. Ad 2) Získaná data bylo nutné upravit do formy vhodné k použití jejich převedením na společné jednotky. Těmito jednotkami byly stanoveny české koruny, tudíž veškeré nominální peněžní hodnoty jsou uvedeny právě v korunách českých. Přepočítání měn na společné jednotky bylo provedeno s vypočteným kurzem 26 CZK za 1 EUR. Tento kurz byl vypočten jako aritmetický průměr časové řady vývoje měnového kurzu. Byly provedeny
5
PEF MZLU v Brně
výpočty veličin uměle vytvořených pro účely předkládané práce. Veškeré výpočty byly prováděny tabulkovým procesorem. Ad 3) Analýza dat byla provedena na základě získaných hodnot a vývoje jednotlivých ukazatelů s přihlédnutím na specifika ve zvolených státech.
Základní pojmy „Nástrojem pro zmírnění určitých rizikových životních situací je sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení lze chápat v jeho rozsahu jako soubor institucí, jejichž prostřednictvím se provádí prevence, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů daného státu.“ (Krebs, 2007: str. 158) Celý mechanizmus sociálního zabezpečení se dá rozdělit podle způsobu pomoci na: Materiální, nejčastěji finanční zabezpečení; Duševní formu zabezpečení, nejčastěji informace či služby. Důchodové zabezpečení je subsystémem sociálního zabezpečení. Každá společnost je tvořena rozdílnou generační strukturou obyvatel dané společnosti. Důchodové
zabezpečení
lze
definovat
různými
způsoby.
Důchodové
zabezpečení je možné chápat jako část stojící v systému sociálního zabezpečení, kde dochází k redistribuci zdrojů ze strany ekonomicky aktivních směrem k ekonomicky neaktivním v postproduktivním věku. (MPSV: 2008) Požadavky praktické aplikace jednotlivých důchodových systémů vychází ze společenských vlastností daného státu. Příslušnost k národnímu státu ovlivňuje míru schopnosti příjmové redistribuce, která je tedy v jednotlivých státech různá. Celková úroveň solidarity je určena vlastnostmi daného sociálního státu. (Krebs, 2007: str. 160)
6
PEF MZLU v Brně
Financování důchodového systému Základní přístupy k financování důchodového systému jsou následující: Průběžné financování (viz metoda PAYG); Fondové financování. Při aplikaci metody PAYG ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádí příspěvky1 ve prospěch účtu sociálního zabezpečení a ve stejný čas jsou z účtu sociálního zabezpečení vypláceny dávky důchodového systému. Metoda PAYG se však vyznačuje podstatnou nevýhodou, kterou je vliv fenoménu demografických změn ve společnosti. (ČSSZ: 2009)
Příjemce 1
Příjemce 2
Plátce 1
Procentní sazba
POKLADNA ČSSZ
Plátce 2
Příjemce 3
Procentní sazba
Plátce 3
Příjemce 4
Procentní sazba
Zdroj: autor Fondové
financování
spočívá
v alokaci
odvedených
finančních
prostředků na účet, který může být investičně zhodnocen. V praxi se mohou vyskytovat i modifikované kombinace průběžného a fondového financování. (MF: 2009)
1
Může se jednat o daňové odvody či příspěvky na sociální důchodové pojištění.
7
PEF MZLU v Brně
2. Česká republika „Základní důchodové pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.“ (MPSV: 2009) Současný český systém důchodového pojištění tvoří dvě části, v literatuře se uvádí dva pilíře důchodového zabezpečení: Základní povinný pilíř, který je dávkově definovaný a průběžně financovaný; Doplňkový dobrovolný pilíř, který je příspěvkově definovaný a fondově financovaný; jedná se tedy o penzijního připojištění se státním příspěvkem. (ČSSZ: 2009) Doplňkový pilíř obsahuje také soukromé životní pojištění. Soukromé životní pojištění obsahuje dvě složky: Pojištění proti vzniku pojistné události (nejčastěji smrti); Spořící složka. Z uvedeného vyplývá, že část placeného pojistného je vydána na pokrytí rizika a zbylá část je určena k připisování ve prospěch klienta, jedná se o tzv. kapitálovou hodnotu. Životní pojištění funguje na kapitálovém principu a na principu tvorby kapitálových fondů. Prostředky se alokují na účty, kde jsou zhodnocovány. Riziková složka je rozvětvena do většího množství pojištěných. V situaci, kdy se klient dožije konce platnosti uzavřené smlouvy, pojišťovna vyplatí kapitálovou hodnotu pojištění. V případě vzniku pojistné události obdrží klient (či osoba smluvně pověřená) pojistnou sumu a hodnotu naspořené částky. Existence prvního pilíře umožňuje výplatu peněžního příjmu při vzniku nároku na tento příjem. Jedná se o následující příjmy:
8
PEF MZLU v Brně
Starobní důchody; Plně invalidní důchody; Částečně invalidní důchody; Pozůstalostní důchody.2
První pilíř První pilíř je dávkově vymezen a je povinný pro všechny účastníky pojištění, výjimku tvoří tzv. silové rezorty. Tento pilíř je průběžně financován metodou PAYG (nebo také PAYGO, tz. pay-as-you-go) z definovaných platebních odvodů pojištěných. První pilíř důchodového zabezpečení je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty. Do silových resortů patří vojáci, policisté, celníci, hasiči. „Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ (MPSV: 2009)
Druhý pilíř Druhý pilíř je postaven na rozhodnutí občana, zda-li se pojištění zúčastnit či nikoliv, tudíž je zcela dobrovolný. V odborné literatuře se o tomto pilíři hovoří jako o doplňkovém pilíři. Doplňkový pilíř je: Příspěvkově definovaný; Kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem;
2
Vdovské důchody, vdovecké důchody, sirotčí důchody.
9
PEF MZLU v Brně
V rámci doplňkového pojištění jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem, oblast upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Patří sem i soukromé životní pojištění. (ČSSZ: 2009) Příjmy důchodového systému lze obecně vyjádřit jako součin pojistné sazby na důchodové zabezpečení a objemu vyměřovacích základů v daném roce. Objem vyměřovacích základů lze chápat jako součin průměrného vyměřovacího základu a počtu přispěvatelů do systému důchodového zabezpečení. (Výkonný tým, 2005 : str. 5)
Konstrukce důchodů Z důchodového pojištění jsou přiznávány pouze dávky odvozované z doby pojištění a z dosahovaných výdělků. Jedinou výjimkou je plný invalidní důchod, který je při splnění stanovených podmínek přiznáván tzv. invalidům z mládí. Důchody jsou v České republice konstruovány dvousložkově. První složka je ze základní výměry stejná pro všechny druhy důchodů nezávisle na době pojištění a dosahovaném výdělku, druhou složku tvoří procentní výměra odvozená z doby pojištění a dosahovaného výdělku. (Krebs, 2007: str. 183)
Indexace penzí Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody pobírá zhruba 2,7 milionu příjemců, z toho starobní důchody přibližně dva miliony. Každý rok vláda zohledňuje růst spotřebitelských cen a mimořádně může důchody zvýšit, pokud index spotřebitelských cen přesáhne 5 %. Doposud bylo možné realizovat tento krok pouze v případě, když index spotřebitelských cen přesáhl hodnotu 10 %. Novela zákona3 umožní pružněji reagovat na ekonomický vývoj
Ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinnost dnem vyhlášení, tj. od 28. května 2008. (MPSV: 2009)
3
10
PEF MZLU v Brně
a dává vládě větší prostor pro zásahy do systému důchodového zabezpečení v průběhu roku. Důchody se zvyšují mimo mimořádné zvýšení každým rokem vládním nařízením. (MPSV: 2009)
Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky V tabulce č. 1 jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu v České republice, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě a minimální mzda. Všechny údaje jsou vývojově sledovány od roku 1994 do roku 2007.
Tabulka 1 - Vývoj jednotlivých ukazatelů v České republiky za sledované období ROKY
Průměrná hrubá mzda [CZK]
Průměrný starobní důchod/průměrná mzda
7004 8307 9825 10802 11801 12797 13614 14793 15866 16917 18041 18985 20211
Průměrná výše starobního důchodu [CZK] 3059 3578 4213 4840 5367 5724 5962 6352 6830 7071 7256 7728 8173
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
22382
8736
39,03 %
43,68 43,07 42,88 44,81 45,48 44,73 43,79 42,94 43,05 41,80 40,22 40,71 40,44
% % % % % % % % % % % % %
Minimální mzda [CZK]
2200,0 2200,0 2500,0 2500,0 2650,0 3250,0 4000,0 5000,0 5700,0 6200,0 6700,0 7185,0 4
7762,5 8000,0
Přesah nad minimální mzdu [CZK] 859,0 1378,0 1713,0 2340,0 2717,0 2474,0 1962,0 1352,0 1130,0 871,0 556,0 543,0 410,5 736,0
Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí (upraveno autorem pro potřeby práce) V dokumentu Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech (National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions)
V roce 2006 došlo ke zvýšení důchodů v průběhu roku, pro účely srovnání veličin byl proveden přepočet změny na průměrnou hodnotu roku 2006. 4
11
PEF MZLU v Brně
připraveného pro EU v roce 2005 byly vyčísleny výdaje na sociální ochranu. Podstatným faktem, který ze zprávy vyplývá, je rostoucí trend výdajových položek. Výdaje na důchodové pojištění jsou nejnákladnější položkou5 v celém systému sociálního zabezpečení. Výdaje na důchodové pojištění v České republice tvoří přibližně 8,6 % z HDP6. Predikcí pro vývoj příjmů starobních důchodů by mohl být vývoj HDP. Při zkoumání vývoje HDP je zřejmý rostoucí trend. V grafu číslo 7 jsou vyobrazeny průběhy křivek HDP ve všech srovnávaných zemích. HDP má rostoucí tendenci. Při analýze dat vývoje průměrného starobního důchodu k průměrné vyplacené mzdě (viz tabulka č. 1) zjišťujeme, že každoroční růst HDP je pro příjmy příjemců důchodů kladný. Samozřejmě tuto skutečnost nemusí ovlivňovat přímo růst HDP. HDP v tomto kontextu slouží jako měřitelný výstup ekonomiky. V případě, že ekonomika dosahuje pozitivních výsledků, stoupá i životní úroveň občanů daného státu. Při pohledu na nominální vývoj průměrné mzdy i průměrného důchodu zjišťujeme, že obě veličiny rostou. Pro účely výzkumu je důležité sledovat vývoj křivky zobrazené v grafu číslo 1. Na začátku sledovaného období činil poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě 44 % a na konci sledovaného období byl sledovaný poměr 37 %. Z tabulky č. 1 vývoje vybraných ukazatelů v České republice je patrné, že průměrné mzdy i průměrné důchody nominálně rostou.
Druhou nejnákladnější položkou systému sociálního zabezpečení je zdravotnictví. (National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions) 6 Hodnota roku 2003 uvedená ve zprávě National Strategy Report on Adequate and Sustainable Pensions. 5
12
PEF MZLU v Brně Graf 1 - Vývoj procentuálního podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 46,00% 44,00% 42,00% 40,00% 38,00% 36,00% 34,00% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda
Zdroj: ČSÚ a MPSV (upraveno autorem pro potřeby práce) Variační rozpětí podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství se rovná 6,45 %, což vyjadřuje značně progresivní vývoj analyzovaných veličin za sledované období. Tvar křivky průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství vypovídá o tom, že důchody rostou pomaleji než průměrná mzda. Variační rozpětí tuto skutečnost deklaruje tím způsobem, že sledovaná řada vykazuje výchylky od teoretického lineárního vývoje. Z grafu číslo 1 je patrný klesající trend vývoje starobních důchodů k průměrné mzdě. Uvedený stav je odlišný od předpokládaného vývoje, protože roste HDP, rostou výdaje na důchodové pojištění, roste průměrná mzda , nominálně rostou i důchody (tabulka č. 1, příloha č. 1, příloha č. 2). Výše uvedenou analýzu je možné zobecnit v následující tezi. V České republice všechny veličiny zahrnuté do komparace, tedy průměrný starobní důchod a průměrná mzda, nominálně rostou. Průměrné starobní důchody však rostou pomaleji než průměrná mzda v hospodářství.
13
PEF MZLU v Brně
Dalším kokem potřebným pro komplexní komparaci příjmů starobních důchodů je srovnání těchto příjmů s vývojem minimální mzdy.
Graf 2 - Vývoj minimální mzdy a přesahu nad minimální mzdu Vývoj minimální mzdy a přesah nad minimální mzdu 9000 8000 7000
Kč
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Přesah nad minimální mzdu
Minimální mzda [CZK]
Zdroj: ČSSZ, MPSV (upraveno autorem pro potřeby práce) Podle definice MPSV je „minimální mzdou nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu“. (MPSV: 2009) Pro účely této práce byla vytvořena umělá veličina přesah nad minimální mzdu, která vyjadřuje o kolik zvolených
jednotek
(korun
českých)
byl
průměrný
starobní
důchod
v jednotlivých letech vyšší než minimální mzda. Z hodnot přesahů nad minimální mzdu byl s využitím tabulkového procesoru vypočítán medián těchto přesahů. Mediánem pro kladné přesahy je hodnota 1241, lze tedy konstatovat, že střední hodnota přesahů průměrného starobního důchodu nad minimální mzdu je 1241. Je možné rovněž konstatovat, že příjemce průměrného starobního důchodu pobíral v letech 1994 - 2007 minimální mzdu odpovídající nominální hodnotě této mzdy v jednotlivých letech a „příplatek“ 1241 Kč. V roce 1998 se hodnota veličiny přesah nad minimální mzdu dostala na své
14
PEF MZLU v Brně
maximum za sledované období. Rok 1998 byl jediným rokem ve sledovaném období, kdy průměrný starobní důchod dosáhl na dvojnásobek minimální mzdy. V grafu číslo 2 je situace znázorněna průsečíkem křivky přesahu nad minimální mzdu s křivkou minimální mzdy. Při vyloučení veškerých legislativních omezení lze říci, že rok 1998 byl pro starobní důchodce rokem, kdy bylo nejméně výhodné účastnit se pracovně právního vztahu7. Jako podpůrný údaj může sloužit hodnota podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v roce 1998, kdy rok 1998 byl maximem pro tuto křivku.
Výpočet důchodu Konstrukce důchodů v ČR má dvě složky (viz výše kapitola Konstrukce důchodů). Výpočet důchodu v roce 2009 se provádí na základě vymezení následujících důležitých parametrů: Rozhodné období (RO) – časový úsek, v němž se zjišťuje výše OVZ. Nepočítají se roky před rokem 1986. Zápočet nepříspěvkových dob (ZND) – období života, ve kterém pojištění účastníci neodvádí žádné pojistné, a přesto je tento čas započítán do celkové doby pojištění. Do nepříspěvkových dob náleží: o Doba studia; o Doba evidence u úřadu práce; o Doba základní vojenské služby; o Doba civilní služby; o Doba péče o dítě;
Posuzováno z úhlu pohledu hodnoty příjmu starobního důchodu vůči minimální mzdě. Z pohledu maximalizace příjmů (případná minimální mzda + starobní důchod) byl rok 1998 pro důchodce nejvýhodnější. 7
15
PEF MZLU v Brně
o Doba péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu; o Doba péče o osobu, která je závislá na péči jiné osoby (platnost od ledna 2007); o Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si osoby po skončení výdělečné činnosti, jež zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, nepřivodily úmyslně; o Doba přípravy na budoucí zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním znevýhodněním; o Doba pobírání plného invalidního důchodu z českého pojištění; o Doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání (platná do 31. prosince 2008). (ČSSZ: 2009) Vyměřovací základ (VZ) – hodnota pro stanovení pojistného na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti, je rozhodný pro výpočet důchodové dávky; Všeobecný vyměřovací základ (VVZ) – výše průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok; Přepočítací koeficient (PK) – údaje o průměrné roční mzdě jsou známy až se zpožděním. Vláda proto stanoví PK, aby bylo možné aktualizovat i hodnotu VVZ jeden rok zpětně;
16
PEF MZLU v Brně
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) – koeficient pro přepočet průměrné mzdy let předcházejících na hodnotu průměrné mzdy roku současného8; Roční vyměřovací základ (RVZ) – součin úhrnů vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a KNVVZ; Osobní vyměřovací základ (OVZ) –vypočítá se následujícím způsobem: OVZ =
∑ RVZ _ za _ RO ∗ 365 9 ; dny _ za _ RO
12
Výpočtový základ (VZ) – v rámci zachování příjmové solidarity jsou používány dvě redukční hranice, které jsou upravovány státem (viz přílohová část a ukázkový výpočet starobní penze přiznané v ČR v roce 2009). (ČSSZ: 2009; Krebs, 2007: str. 206 – 210)
KNVVZ roku 1994 je 2,5934. Koeficient de facto aktualizuje VVZ minulých let na hodnotu VVZ v současném roce. 9 365/12 je průměrný počet dnů v měsíci. 8
17
PEF MZLU v Brně
3. Slovensko Do 1. 1. 2005 byl systém důchodového pojištění na Slovensku podobný systému v České republice. Po reformních opatření na počátku roku 2005 prodělal důchodový systém na Slovensku jednu z nejrozsáhlejších úprav důchodového systému ze zemí sousedících s Českou republikou. (European Commission, 2006: str. 1)
Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení Systém důchodového pojištění je na Slovensku de facto tvořen třemi pilíři. Hlavní systém důchodového zabezpečení je definován státem od roku 2004 takovým způsobem, že jej lze chápat ve dvou rovinách. Od ledna 2005 do června 2006 si občané Slovenska mohli zvolit, zda se zúčastní pouze prvního pilíře, nebo prvního a „druhého“ pilíře (respektive druhé části prvního pilíře). Občané Slovenska mají tedy možnost vlastního rozhodnutí k setrvání v prvním pilíři sociálního pojištění, který je stejně jako v České republice průběžně financován, nebo využijí možnost a zapojí se do fondové části prvního pilíře. Zbylé dva pilíře čítají dobrovolné aktivity fyzických osob či právnických osob. První pilíř se skládá ze dvou částí. První část tvoří povinný státní důchodový systém. Tento systém má ve správě Sociální pojišťovna. Koncepce tohoto systému je založena na bodovém systému. Slovenská populace je z 95 % zajištěna tímto typem státního pojištění. Stejně jako v České republice jsou odvody do systému používány na výplatu dávek pro důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Paralelně s tím je vytvářen rezervní fond, tzv. fond solidarity, který kryje případné ztráty způsobené nedostatkem finančních prostředků a z kterého je také financováno tzv. garanční pojištění pro případy, kdy zaměstnavatel není schopen dostát závazkům vůči pojištěncům (§ 2
18
PEF MZLU v Brně
Zákona o sociálním pojištění). Příjmy důchodců vyplácené z tohoto pilíře vytváří nejvýznamnější zdroje příjmů starobních důchodců. (MPSVR: 2009) Druhá část prvního pilíře, která vstoupila v platnost 1. 1. 2005, je tvořena jako povinná. Hlavní charakteristikou druhé části prvního pilíře je, že je fondově a příspěvkově definována. Tato část prvního pilíře ukládá ze zákona povinnost účastnit se ho osobám mladším 16 let, ostatním nechává možnost zvážení, zda-li se budou účastnit, či nikoliv. V okamžiku, kdy se lidé rozhodnou do této části prvního pilíře zapojit, nelze již jejich rozhodnutí změnit. Z uvedeného vyplývá, že při participaci na důchodovém pojištění ve druhé části prvního pilíře nelze z uvedeného systému vystoupit. Správa tohoto pilíře spadá pod kompetence tzv. Důchodcovských správcovských společností (licence byla roku 2004 udělena následujícím pojišťovnám: Aegon d.s.s., Alianz-Slovenská d.s.s. , Credit Suisse Life & Pensions d.s.s., ČSOB d.s.s., ING d.s.s., První důchodová spořitelna d.s.s., Sympatia -Pohoda d.s.s. a VÚB Generali d.s.s), kterých je dnes na trhu již jen sedm a očekává se, že jich zůstane pouze pět. (Žaluda, P.: Reforma reforem, 2006). Hlavním úkolem těchto správcovských společností je vytvoření následujících důchodových fondů: Růstového; Vyváženého; Konzervativního.10
V růstovém fondu může být až 80 % akcií, je tedy nejrizikovější, ale může být i nejvýnosnější. Za dobu 24 měsíců existence fondu nesmí být průměrný výnos nižší než 50 % průměrného výnosu konkurenčních růstových fondů. Vyvážený fond může tvořit až 50 % akcií, ale minimálně 50 % musí tvořit dluhopisy nebo vklady v bankách. Průměrný výnos fondu za 24 měsíců musí dosahovat alespoň 70 % průměrného výnosu konkurence. Konzervativní fond musí 100% tvořit dluhopisy a vklady v bankách, průměrný výnos za 24 měsíců pak musí tvořit alespoň 90 % průměrného výnosu konkurenčních fondů. (MF, MPSVR: 2009) 10
19
PEF MZLU v Brně
Jednotlivé fondy se primárně liší ve výnosnosti. Současně se liší také v rizikovosti investovaných prostředků. Každý občan, který vstupuje do tohoto systému, si může dle vlastního uvážení vybrat, kterou Důchodcovskou správcovskou společnost bude preferovat, a dále si zvolit konkrétní fond prostřednictvím kterého chce spořit. Důchodcovskou správcovskou společnost lze měnit stejně jako i konkrétní fond. (MPSVR: 2009) Druhý pilíř je v zásadě chápán jako druhá část prvního pilíře. Koncepčně je druhý pilíř řešen jako povinný, z toho vyplývá, že na státu zůstane povinnost garantovat výstupy systému. Díky Úřadu pro finanční trh je schopen stát kontrolovat činnosti jednotlivých správcovských pojišťoven. V situaci, kdy dojde k porušení zákona a správcovská pojišťovna se stává insolventní, stát garantuje naspořenou sumu do plné její výše. Každý účastník má svůj klientský účet, kde je evidována jeho naspořená suma a další parametry, o kterých jsou účastnící důchodového pojištění informováni. Třetí pilíř tvoří, stejně jako v České republice druhý pilíř, soukromé varianty pojištění. Tyto možnosti pojištění jsou daňově zvýhodněné. V roce 1996 byl založen systém doplňkového důchodového pojištění, který byl prvotně programován jako systém, kde budou primárně vystupovat jednotky pracovně právního vztahu, tedy zaměstnanec a zaměstnavatel. Koncem roku 2003 se tohoto pilíře účastnilo přibližně 18% ekonomicky aktivního obyvatelstva. (Sociálna poisťovňa: 2009) Od roku 2005 se možnost pojištění rozšířila na všechny osoby starší 18 let. Od roku 2005 jsou daňová zvýhodnění umožněna i pro další finanční služby. Paralelně vedle třech pilířů existuje i systém sociální pomoci, který tvoří testované dávky. Tyto dávky jsou vypláceny na základě příjmů celé domácnosti. (MPSVR: 2009)
20
PEF MZLU v Brně
Financování systému důchodového zabezpečení První pilíř důchodového pojištění je stejně jako první pilíř důchodového pojištění v České republice financován průběžně. Celková odvodová sazba na starobní, invalidní a pozůstalostní důchod činí 20 % – 24 %. Tato hodnota se dělí podobně jako v ČR na odvody, které jsou zaměstnanci strhnuty z hrubé mzdy, což činí podle počtu vychovaných dětí 3 % - 7 %, a odvody, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance a které činí 17 %. Odvodová sazba na starobní pojištění pro osoby, které se účastní prvního pilíře, je 18 %. V situaci, kdy se jedná o zaměstnance, se celková odvedená sazba skládá ze 14 %, které platí zaměstnavatel, a ze 4 % hrazených zaměstnancem. U OSVČ je platba 18 % z vyměřovacího základu. Ten je dán jako 1/12 základu daně z příjmu. Odvodová sazba za zaměstnance může být v závislosti na počtu vychovaných dětí rovna až 0 %. (Sociálna poisťovňa: 2009) V situaci, kdy se pojištěný chce přihlásit i ke druhému pilíři, se část odvodů jdoucích na starobní pojištění snižuje na polovinu. Zbývající část, tedy 9 %, jde do fondového systému. Příspěvková sazba je stejná, pouze se rozdělí mezi dva povinné systémy. Třetí pilíř je financován a definován na stejných principech jako druhý pilíř důchodového pojištění v ČR. (viz oddíl Česká republika – druhý pilíř) Systém sociální pomoci je financován průběžně z daňových odvodů.
Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky Variační rozpětí časové řady výdajů na výplatu důchodů je 0,3 % z HDP (viz příloha č. 1). Uvedená veličina výdajů na výplatu důchodů je prezentována jako procento z HDP. Slovenská republika se stejně jako ostatní srovnávané země potýká s problémem stárnutí populace. Na vývoji výdajů se tento fakt dosud neprojevil. Situace na Slovensku ve sledovaných letech vykazuje následující
21
PEF MZLU v Brně
charakter: stoupá počet důchodců, HDP roste, ne však tak progresivně jako v ostatních sledovaných zemích, nominální hodnoty průměrných starobních důchodů rostou a výdaje, které jsou určené podílem z HDP, jsou za sledované období konstantní. Tento charakteristika situace odpovídá skutečnosti, že na Slovensku je vyrovnanější poměr mezi výdaji na systém důchodové politiky a vývojem ekonomiky než v ostatních sledovaných
zemích. Pro
slovenské důchodce byl nejsilnějším rokem rok 1994, kdy podíl průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství činil 48,5 %. V dalších letech byl tento podíl spíše klesajícího charakteru, s výjimkou období na přelomu tisíciletí, kdy se dva po sobě jdoucí roky podíl zvyšoval. V těchto letech měli poživatelé starobních důchodů lepší pozici i vůči minimální mzdě, jak potvrzují data z tabulky č. 2. Roky 1999 a 2000 znamenaly pro starobní důchodce vysoké hodnoty přesahů průměrných starobních důchodů nad minimální mzdu. Jak již bylo řečeno v případě České republiky v roce, kdy je přesah nad minimální mzdu maximální, je pro důchodce nejvíce nevýhodné si přivydělávat.11 V následující tabulce (č. 2) jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu na Slovensku, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě, minimální mzda a přesah nad minimální mzdu.
Bráno z pohledu vývoje přesahu nad minimální mzdu. Z pohledu maximalizace příjmů je situace opačná. 11
22
PEF MZLU v Brně
Tabulka 2 - Vývoj vybraných ukazatelů na Slovensku za sledované období ROKY
Průměrná hrubá mzda [CZK]
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
5035 5756 6523 7381 8002 8582 9144 9892 10809 11492 12660 13819 15009 16117
Průměrná výše starobního důchodu [CZK] 2439 2656 2982 3299 3592 3902 4306 4626 4884 5202 5634 6170 6581 7108
Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 48,44 46,14 45,71 44,70 44,89 45,47 47,09 46,76 45,19 45,27 44,51 44,65 43,85 44,10
% % % % % % % % % % % % % %
Minimální mzda [CZK]
1960 1960 2160 2160 2400 2880 3360 3936 4456 4864 5200 5520 6080 6480
Přesah nad minimální mzdu [CZK] 479,2 696,0 821,6 1139,2 1192,0 1022,4 945,6 689,6 428,0 338,4 434,4 650,4 500,8 628,0
Zdroj: Statistický úřad Slovenské republiky, MPSVR SR, Sociálna poisťovňa (upraveno autorem) Z grafu 3 je zřetelný velký propad od prvního roku sledování, kdy poměr dosahoval hodnot 48,5 % vůči poměru v posledním roce sledování. Aproximací roku 2006 a roku 2007 lze říci, že v těchto letech dosáhl poměr svého minima. Variační rozpětí uvedeného poměru je rovno 4,60 %, což je stále pro vývoj poměru průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě vysoká hodnota. Česká republika dosahovala hodnoty 6,45 %. Poměr starobních důchodů k průměrné mzdě je tedy stejně jako v České republice progresivního charakteru a v případě proložení trendovou křivkou, má trend klesající charakter. Z uvedených vlastností, kdy HDP roste pomalu, výdaje na důchody jako podíl k HDP jsou ve sledované období konstantní, průměrné mzdy rostou, průměrné
starobní
důchody
rostou,
vyplývá,
že
starobní
důchody
na Slovensku, stejně jako v České republice, rostou pomaleji než průměrné mzdy.
23
PEF MZLU v Brně Graf 3 - Vývoj procentuálního podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 49,00% 48,00% 47,00% 46,00% 45,00% 44,00% 43,00% 42,00% 41,00% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda
Zdroj: SÚ SR, Sociálna poisťovňa (upraveno autorem pro potřeby práce) Analýza vývoje minimální mzdy a přesahu starobního důchodu nad minimální mzdu ukazuje, že křivka vývoje minimální mzdy na Slovensku má stejný tvar jako křivka této veličiny v České republice. Liší se vývoj přesahů nad minimální mzdu. U této veličiny je vidět její statická povaha. Mediánem pro hodnoty přesahů je hodnota 67012. Stejně jako u České republiky bude i nyní uvedena interpretace vztahu vývoje minimální mzdy a průměrného starobního důchodu. Starobní důchodci na Slovensku pobírají v jednotlivých letech minimální mzdu a příplatek 670 Kč. Uvedená skutečnost je staví do ekonomicky horší pozice než starobní důchodce v České republice, kde příplatek nad minimální mzdu činí 1241 Kč. Starobní důchod se na Slovensku za sledované období nedostal do hodnoty maxima, kdy by byl tvořen dvojnásobkem minimální mzdy, jako tomu bylo v roce 1998 v České republice.
12
Výpočet pomocí tabulkového procesoru.
24
PEF MZLU v Brně Graf 4 - Vývoj minimální mzdy a přesahu nad minimální mzdu Vývoj minimální mzdy a přesah nad minimální mzdu
7000 6000
Kč
5000 4000 3000 2000 1000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ROKY Přesah nad minimální mzdu
Minimální mzda [CZK]
Zdroj: SÚ SR, MPSVR (upraveno autorem pro potřeby práce)
Výpočet důchodu Formule výpočtu: Čistá měsíční penze = POMB x ODP x ADH, kde POMB – průměr osobních mzdových bodů (OMB13); ODP – doba pojištění v Sociální pojišťovně; ADH – aktuální důchodová hodnota14. Pro občany, kteří se připojí ke druhému pilíři důchodového zabezpečení, je důchod vypočten dle stejného postupu (stejného vzorce). Za období, kdy je jedinec evidován v systému podpory prvního i druhého pilíře, pobírá dávku z prvního pilíře sníženou koeficientem 0,5. (Sociálna poisťovňa: 2009) Nominální hodnota důchodu vyplácená z druhého pilíře je závislá na počtu odpracovaných let, výši pobírané mzdy, stáří při odchodu do penze
OMB je poměr mzdy jedince k průměrné mzdě v zemi v daném roce. Pokud žadatel o důchod dosahuje průměrné mzdy v hospodářství, má OMB rovno 1. 14 Pro rok 2009 je aktuální důchodová hodnota rovna 8,9955 EUR. 13
25
PEF MZLU v Brně
a na výnosnosti penzijních fondů, ve kterých jsou prostředky investovány. Tyto výnosy nelze dopředu stanovit. V případě negativního vývoje na kapitálových trzích může dojít k situaci, že vstup do fondového systému může být i nevýhodný. Proces výpočtu bere v úvahu výši mzdy po celou dobu pojištění. Tímto faktem je sledován princip zásluhovosti. Při zkoumání důsledků tak princip zásluhovosti zabraňuje subjektům vstup do šedé ekonomiky. V systému je jednoznačně vidět motivační faktor, jelikož v rámci druhého pilíře je zavedeno vlastnické právo k odvedeným dávkám. Naspořené prostředky se alokují na důchodovém účtu a jsou majetkem pojistníka, v případě smrti pojistníka se stanou pozůstalostí. (MPSVR: 2005)
Zápočet nepříspěvkových dob V nynější době jsou započteny následující náhradní doby pro přiznání důchodu: Základní vojenská služba; Náhradní vojenská služba nebo zdokonalování se v rámci vojenské služby; Civilní služby; Mateřská dovolená a péče o dítě do 6 let věku nebo o dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem do věku 7 let; Pobírání nemocenských dávek; Rehabilitace a rekvalifikace. (Sociálna poisťovňa: 2009)
26
PEF MZLU v Brně
Indexace penzí Dávky důchodového systému se zvyšují každým rokem vždy k 1.7. Novela zákona z roku 2005 upravuje rozdílné navyšování důchodů dle jejich výše. Důchody, které nedosahují 0,7 násobku průměrné mzdy v hospodářství, jsou zvýšeny dle švýcarské metody indexace15. V případě, že se jedná o důchody vyšší, je navyšování důchodů upraveno zákonem a řídí se rozhodujícím kritériem, kterým je vývoj indexu spotřebitelských cen. (Melicherčík, Ungarský: 2004)
Rozlišujeme tři alternativní varianty valorizace důchodů: Mzdová valorizace: důchody se zvyšují tempem shodným s růstem průměrné nominální mzdy; Cenová valorizace: důchody jsou každoročně zvyšovány o růst indexu spotřebitelských cen (CPI); Švýcarská metoda valorizace (základem je průměrná hodnota získaná podílem růstu hrubých nominálních mezd a inflace): při uplatnění tohoto valorizačního schématu dochází ke zvyšování vyplácených důchodů o ½ růstu průměrné nominální mzdy a ½ růstu spotřebitelských cen. (Melicherčík, Ungarský: 2004)
15
27
PEF MZLU v Brně
4. Rakousko Systém důchodového zabezpečení v Rakousku je klasickým korporativním typem16. Jedná se o jeden z prvních důchodových systémů v Evropě, který vznikl roku 1906. Tento typ klade důraz na první pilíř důchodového pojištění. Současně je v něm možné identifikovat různé odlišnosti pro určité kategorie osob, např. státní úředníci jsou zvýhodněni jiným výpočtovým základem a odvodovou sazbou. Základem organizace systému je profesní základna. Současný stav směřuje k obecné standardizaci a sjednocení. (European Commission: 2006)
Pilířové uspořádání systému důchodového zabezpečení Důchodový systém v Rakousku je třípilířový. Odborná literatura hovoří o systému důchodového zabezpečení v Rakousku jako o jednom z nejvíce štědrých důchodových systémů v Evropě. Rozdělení pilířů z hlediska účasti občanů v jednotlivých pilířích pojištěních hovoří ve prospěch prvního pilíře, jelikož ostatní zdroje náhrady pro příjemce starobního důchodu nejsou tak rozvinuté. První pilíř stejně jako na Slovensku a v České republice představuje státní povinné důchodové zabezpečení. Tímto zabezpečením je pokryto 99 % ekonomicky aktivní populace. Tento pilíř je spravován samostatnými pojišťovacími institucemi. Od roku 2005 prošel tento pilíř důchodového
Pojetí konzervativního státu vychází také z liberálního chápání sociálních otázek. Pomoc se však vyvinula přes svépomocné spolky, které byly postupně zestátněny. Odpovědnost je tak rozdělena mezi jednotlivce a stát. Systém důchodového zabezpečení vychází z modelu povinného sociálního pojištění zaměstnanců, zavedeného německým kancléřem Otto von Bismarckem na konci 19. století. Výdaje na důchody jsou závislé na době pojištění a na dosahovaných výdělcích. Země obvykle mají poměrně vysoké výdaje na důchody v relaci k HDP. Tato forma zabezpečení by měla zajistit dostatečný příjem. Tento typ sociálního státu je typický pro země jako je Německo, Rakousko, Francie. (Krebs, 2007: str. 182) 16
28
PEF MZLU v Brně
zabezpečení několika změnami, které měly primárně sjednotit a harmonizovat roztříštěný důchodový systém, který, jak
je uvedeno výše, zvýhodňoval
některé subjekty. Úprava se týkala pojištěných mladších 50 let, z čehož vyplývá, že je do systému integrována postupně. Změny roku 2005 spočívaly především v tom, že odvody byly nově zaznamenávány na osobních účtech pojištěných. Hlavní znaky systému se nezměnily, jedná se tedy stále o průběžně financovaný a dávkově definovaný systém. Z povinného důchodového pojištění jsou vypláceny dávky pro důchody starobní, invalidní a pozůstalostní a
vyrovnávací
příspěvky.
Dávky
poskytované
z
tohoto
pilíře
tvoří
nejvýznamnější zdroj příjmů penzistů, přibližně 95 %. (Mairhuber, I. : The Austrian Pension Systems, 2003) Druhý pilíř je tvořen zaměstnavatelskými schématy, která jsou částečně povinná. Tato schémata však nejsou příliš rozvinutá. Postupem času se Rakousko snaží jejich funkčnost posílit a zdokonalit. Od roku 2003 je k typům zaměstnavatelského zabezpečení (zaměstnanecké fondy financované systémem účetních rezerv,
penzijní fondy) doplněn systém tzv. New severance pay.
Tento model spočívá v tom, že zaměstnavatel povinně odvádí za zaměstnance příspěvky do zaměstnaneckého fondu. Přibližně 13 % všech zaměstnanců má nárok na dávky ze systému dobrovolného zaměstnavatelské zabezpečení a 38 % se již účastní systému severance pay. Třetí pilíř obsahuje možnosti soukromého pojištění. Tradičně je poskytováno životní pojištění, které zažívá v posledních letech obrození a rozšiřuje se. Od roku 2003 funguje tzv. Zukunftversorge (prémiové schéma penzijního spoření). Toto spoření je stejně jako v ostatních porovnávaných zemích daňově zvýhodněno. Na tomto pojištění participuje přibližně 10 % ekonomicky aktivních osob (ke konci roku 2004 byl zaznamenán meziroční růst 68 %).
29
PEF MZLU v Brně
Paralelně s těmito třemi pilíři je dostupný i systém sociální pomoci, který za pomocí testovaných dávek dorovná státní penzi na úroveň minimální penze. (Republic of Austria: 2005, ASVG: 2009)
Financování systému důchodového zabezpečení První pilíř důchodového zabezpečení je stejně jako v ČR a na Slovensku financován průběžně a je dávkově definován. Sazba pro zaměstnance je 22,8 % s tím, že zaměstnavatel odvádí 12,55 % a zaměstnanec 10,25 %. S financováním prvního pilíře vypomáhá stát takovým způsobem, že z příjmů z daňových odvodů přispívá zhruba na 21 % důchodových výdajů. (Republic of Austria: 2006) Financování druhého pilíře má fondový charakter. Podobně jako např. v Německu je i zde použit systém zaměstnaneckých fondů, který je financován pomocí účtových rezerv. Nový způsob důchodového zabezpečení New severance pay je financován také fondovým systémem a je postaven na tom, že zaměstnavatel odvede za zaměstnance 1,53 % z jeho měsíční mzdy do zaměstnaneckého fondu. Financování třetího pilíře tvoří fondová schémata. Je financován fondově a od roku 2000 stát přispívá k naspořeným částkám 4,5 % z celkové naspořené částky. V rámci programu Zukunftversorge státní pokladna přispívá sumou 9,5 % z ročně naspořené sumy. (Republic of Austria: 2006) Systém státní sociální pomoci je financován z odvedených příspěvků i z daní.
30
PEF MZLU v Brně
Komparace s příjmovými ukazateli ekonomiky V tabulce č. 3 jsou uvedeny ukazatele průměrného příjmu v Rakousku, průměrná výše starobního důchodu, poměrové ukazatele průměrný starobní důchod k průměrné mzdě, minimální mzda. Všechny údaje jsou vývojově sledovány od roku 1994 do roku 2007. Na těchto ukazatelích budou vyvozovány vazby.
Tabulka 3 - Vývoj vybraných ukazatelů v Rakousku za sledované období ROKY
Průměrná hrubá mzda [CZK]
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
48527 49524 50507 51673 52076 52908 53673 54383 55692 57417 59492
Průměrná výše starobního důchodu [CZK] 27040 27538 28496 29820 29885 30364 31016 31027 31644 32801 33579
Průměrný starobní důchod/průměrná mzda 55,72 55,61 56,42 57,71 57,39 57,39 57,79 57,05 56,82 57,13 56,44
% % % % % % % % % % %
Minimální mzda [CZK]
Přesah nad minimální mzdu [CZK] institut minimální mzdy není v Rakousku zaveden
Zdroj: Statistik Austria, Jahreseinkommen der Pensionisten und Pensionistinnen 1997 bis 2007 Rakouské HDP vykazuje rostoucí trend. Ve sledovaném období bylo v práci prokázáno, že když při růstu HDP rostou i průměrné starobní důchody. Je zřejmé, že rakouské průměrné starobní důchody a průměrná mzda se pohybují v jiných nominálních hodnotách než je tomu u České republiky. Tento fakt determinuje i rozdílnou hodnotu poměru průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě v hospodářství než je tomu v České republice.
31
PEF MZLU v Brně Graf 5 - Procentní výměra podílu starobních důchodů k průměrné mzdě
Průměrný starobní důchod/průměrná mzda
58,00% 57,50% 57,00% 56,50% 56,00% 55,50% 55,00% 54,50% 54,00% 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROKY Průměrný starobní důchod/průměrná mzda
Zdroj: Statistik Austria, Jahreseinkommen der Pensionisten und Pensionistinnen 1997 bis 2007 Variační rozpětí je rovno 2,18 %, což znamená, že růst důchodů je vyrovnaný s růstem mzdy. Teoretická hodnota 0 % by znamenala, že při růstu průměrné mzdy vzroste poměrně i průměrný důchod. Na grafu procentní výměry podílu starobních důchodů k průměrné mzdě je na rozdíl od ČR patrný konstantní charakter podílu. Při srovnávání příjmů rakouských starobních důchodů s ostatními charakteristikami
rakouské
ekonomiky
nebude
provedeno
srovnání
průměrného starobního důchodu s minimální mzdou, jelikož institut minimální mzdy v Rakousku není zaveden.
Výpočet důchodu Výpočet starobního důchodu se provádí takovým způsobem, že za každý rok pojištění je uděleno 1,92 % vyměřovacího základu. Ve vyměřovacím základu jsou zohledněny i doby nepříspěvkové. Uvedené penzijní procento bude
32
PEF MZLU v Brně
postupně snižováno z 1,92 % na 1,78 %. Konečný důchod je dále zdaněn a je z něj odveden příspěvek na nemocenské pojištění.
Zápočet nepříspěvkových dob Od roku 2005 jsou započteny doby, při kterých není povinnost odvádět do státního systému příspěvky na důchodové pojištění. Tyto náhradní doby jsou ve výpočtu důchodu následně zohledněny. Jedná se o tyto doby:
Doba mateřské dovolené a výchova dětí maximálně do věku 4 let, v případě více dětí až do věku 5 let; Doba vojenské či válečné služby a doba civilní služby; Doba nezaměstnanosti (kdy jsou pobírány dávky v nezaměstnanosti); Doba nemoci (kdy jsou pobírány nemocenské dávky). (ASVG: 2009) Poměrně nízký rozsah nepříspěvkových dob působí jak ve prospěch finanční stránky systému důchodového pojištění, tak i v posílení principu zásluhovosti.
Indexace penzí V minulosti byla úprava důchodů nastavena podle vývoje čistých mezd. Reforma roku 2005 vytvořila institut indexací mezd dle vývoje indexu spotřebitelských cen. Rakousko se tímto způsobem snaží krátit výdaje.
33
PEF MZLU v Brně
5. Výsledky komparace Při analýze dat výdajů na důchodový systém má Slovensko po celé sledované období nejvyrovnanější vývoj těchto výdajů. Výdaje na důchody v Rakousku se pohybují v rozmezí 14 % a 15 % oproti České republice a Slovensku, kde se výdaje na důchody pohybují v rozmezí 7 % a 8 %.
Graf 6 - Státní výdaje na důchody ve vybraných zemích Výdaje na důchody ve vybraných zemích
16,0 14,0
% z HDP
12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ROKY AT
SR
CZ
Zdroj: Databáze OECD (upraveno autorem pro potřeby práce) Dle vývoje HDP, který je pro všechny srovnávané země rostoucí, lze usuzovat, že lidé v daném hospodářství by měli pociťovat stále zvyšující se životní úroveň. Tyto dopady vývoje HDP by se měly odrážet v životní úrovni všech skupin obyvatel dané země, tedy i starobních důchodců, kteří jsou již v postproduktivním věku.
34
PEF MZLU v Brně Graf 7 - Vývoj HDP ve vybraných zemích Vývoj HDP ve vybraných zemích
HDP v mld. Kč, běžné ceny
8 000,0 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CZ HDP
AT HDP
ROKY
SR HDP
Zdroj: ČSÚ, SÚ SR, Statistik Österreich (upraveno autorem pro potřeby práce) Z grafu číslo 7 je zřejmé nominální převýšení HDP Rakouska nad HDP zbylých zemí. Jak bylo řečeno v úvodu práce, Rakousko je zemí s jednou z nejvyšších životní úrovní svých občanů nejen v Evropě, ale i na celém světě. Graf číslo 7 Vývoje HDP tento fakt potvrzuje. Pro Českou republiku je pozitivní fakt, že křivka HDP České republiky svým sklonem téměř kopíruje křivku Rakouska. Teoreticky se na úrovni zkoumání HDP dá říci, že od roku 1995 do roku 2007 je Česká republika vývojově na stejné úrovni jako Rakousko. V posledních zkoumaných letech (2005 až 2007) se trend České republiky od trendu Rakouska mírně odlišuje ve prospěch rychlejšího růstu HDP v Rakousku. Otázkou zůstává, jakým způsobem ovlivní finanční krize17 vývoj HDP v Rakousku. Křivka vývoje HDP na Slovensku zaostává za sledovanými státy jednak v nominálních hodnotách, jednak ve sklonu růstu. Nízkou nominální hodnotu HDP zmírňuje fakt, že Slovensko má ze všech
Oblastí, která se silně podílí na tvorbě HDP v Rakousku, je sektor finančnictví. (Eurostat: 2009) 17
35
PEF MZLU v Brně
srovnávaných zemí nejméně obyvatel18. Křivka vývoje HDP Slovenska nedosahuje tak strmého stoupání jako křivky u ostatních sledovaných zemí. Praktickou demonstrací výše uvedeného tvrzení je poměr mezi počátečním stavem HDP k hodnotě HDP na konci sledovaného období. Na začátku sledovaného období byl poměr slovenského HDP k českému HDP roven 3 jednotkám, na konci sledovaného období (tedy koncem roku 2007) byl
již
poměr roven 3,8 jednotkám. Zatímco poměr starobního důchodu v České republice a na Slovensku byl na začátku pozorování roven 1,25 (viz přílohová část), na konci byl roven hodnotě 1,23. Výše uvedené údaje dokazují, že starobní důchody rostly mezistátně (Česká republika ke Slovensku) rovnoměrně a držely si od sebe konstantní nominální rozestup. V letech 1997-2007 byla maximální hodnota poměru mezi průměrnými starobními důchody v České republice a na Slovensku rovna 1,5. Uvedený stav nastal v roce 1998. V roce 1998 byl tedy jeden průměrný český důchod tvořen 1,5násobkem jednoho průměrného důchodu na Slovensku. Z grafu č. 8 je patrné, že křivky nominálních průměrných důchodů u České republiky a Slovenska jsou, co se sklonu týče, téměř identické. Potvrzením konstatovaného faktu je doložená hodnota variačního rozpětí 0,27 pro poměry mezi českým a slovenským průměrným důchodem. Uvedené je možné interpretovat následujícím způsobem. Mezi maximálním poměrem, kdy byly důchody jednotlivých zemí nominálně vzdáleny nejvíce, a nejnižší hodnotou poměru, kdy byly důchody nominálně nejblíže, je „vzdálenost“ 0,27, což deklaruje výše zmíněné tvrzení, že průměrné starobní důchody v jednotlivých zemích rostou stejnou rychlostí, avšak s tím rozdílem, že se pohybují v jiných nominálních relacích. Opačný příklad je při komparaci rakouských průměrných důchodů k českým průměrným důchodům ve vybraných letech. Při zkoumání poměrové 18
K 31. prosinci 2008 mělo Slovensko 5 412 254 obyvatel.
36
PEF MZLU v Brně
řady zjišťujeme, že rakouské důchody se pohybují v jiných nominálních relacích. Počátkem pozorování je poměrné číslo rovno 5,6. To znamená, že v roce 1995 je jeden průměrný rakouský starobní důchod roven 5,6 násobku jednoho průměrného starobního důchodu v České republice. Další roky se tento poměr zmenšuje, což dokazuje ekonomický růst České republiky, který byl v této práci odůvodněn odpovídajícím vývojem HDP. Variační rozpětí pro poměrná čísla rakouských a českých průměrných starobních důchodů ve sledovaných letech je rovno 1,74. Za předpokladu, že sklon křivky vývoje HDP České republiky a Rakouska je téměř identický, je uvedená hodnota variačního rozpětí
1,74 jednoznačně pozitivním jevem, který potvrzuje
zlepšující se situaci českých příjemců starobního důchodu oproti vyspělé zemi Evropské unie. Přesto je třeba zdůraznit, že starobní důchody jsou nominálně v Rakousku na vyšší úrovni. Důchody v České republice rostou rychleji než v Rakousku. Pozitivní skutečností pro Rakousko je vývoj poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě v dané zemi. V České republice je za sledované období průměr těchto poměrů19 roven 42,45 %20. Na Slovensku je tento průměr 45,13 %. Poživatelé starobního důchodu v České republice vychází z komparace hůře. Jejich průměrný důchod za sledované období je roven 42,45 % průměrné mzdy v hospodářství. Rozdíl mezi hodnotami 42,45 % a 45,13 % není příliš výrazný, ukazuje sice ve prospěch Slovenska, avšak v konečném zhodnocení a s přihlédnutím na téměř shodný růst důchodů je možno říci, že tenhle rozdíl je zanedbatelný. Variační rozpětí jednotlivých procentních podílů starobních důchodů k průměrné mzdě v hospodářství je v České republice rovno 6,45 % a ve Slovenské republice rovno 4,60 %. Hodnoty variačního rozpětí České
Vyjádřených v procentech. Poměry průměrných starobních důchodů k průměrné mzdě v hospodářství jsou počítány v rozmezí let od 1997 do 2007.
19 20
37
PEF MZLU v Brně
a Slovenské republiky ukazují poněkud progresivnější vývoj než v Rakousku. Rakousko s hodnotou variačního rozpětí 2,18 % vykazuje méně progresivní než je tomu v případě České republiky. Nutno podotknout, že procentuální podíl rakouského
průměrného
důchodu
k
průměrné
mzdě
v hospodářství
se pohybuje kolem hodnoty 56 %. Vzhledem k tomu, že rakouští poživatelé starobního důchodu mají důchodový příjem v průměru 56 % průměrné mzdy v hospodářství, která je několikrát vyšší než v České republice a na Slovensku, je nesporně jasné, že jejich postavení je silnější než postavení důchodců v ostatních hodnocených zemích. Výše uvedený stav je produktem vyšších vynaložených výdajů na důchody (viz analýza výdajů na důchody ve vybraných zemích).
Graf 8 - Vývoj nominálních průměrných starobních důchodů ve vybraných zemích Vývoj nominálních průměrných starobních důchodů ve vybraných zemích
40000 35000 30000
Kč
25000 20000 15000 10000 5000 0 1997 CZ
1998 SR
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROKY
AT
Zdroj: ČSÚ, Sociálna poisťovňa, Statistics Austria (upraveno autorem pro potřeby práce) K meziročnímu
indexu
změny
průměrného
starobního
důchodu
ve vybraných zemích lze říci, že největších meziročních změn dosáhli důchodci na Slovensku, dále v Česku a nejmenší meziroční nárůsty zaznamenali rakouští
38
PEF MZLU v Brně
starobní důchodci. Tento jev se dá vysvětlit faktem, že na Slovensku byla po rozpadu
Česko-slovenské
federativní
republiky
v roce
1993
nejproblematičtější ekonomická situace a tedy i nejnižší životní úroveň ze všech porovnávaných zemí. Tato skutečnost implikuje strmý nárůst jednotlivých veličin ve sledovaném období21. V bazickém porovnání, kdy byl jako bazický rok zvolen rok 1997 a vyhodnocovaný rok 2007 dosáhlo Slovensko jako jediné hodnoty nad 2. Interpretace tohoto výsledku je, že v roce 2007 je slovenský průměrný starobní důchod tvořen 2,1 násobkem důchodu v roce 199722. Podmínkou k prožití důstojného stáří je, že starobní důchodce má dosahovat na 75 % čistých příjmů, které měl v ekonomicky aktivních letech. V případě, kdy vezmeme příjemce průměrné mzdy v roce 2007 a jeho příjem zdaníme celkovou odvodovou sazbou23 a vzniklý čistý průměrný příjem vynásobíme koeficientem 0,75, docílíme sumy, kterou by měl důchodce ve sledovaných letech pobírat, aby měl zajištěno důstojné stáří. V následující tabulce jsou uvedeny sumy pro jednotlivé roky, které průměrnému starobnímu důchodci v dané zemi chybí nebo přebývají, aby si zajistil ze svého průměrného platu pobíraného v minulých letech důstojné stáří
Pro přesnější porovnání indexu změny hodnoty starobního důchodu v roce x a změny v roce x+1. bylo sledované období pozměněno od 1997 do 2007. 22 Slovenská republika hodnota indexu roku 2007 ku 1997 2,15 ; Česká republika hodnota indexu roku 2007 ku 1997 1,80 ; Rakousko hodnota indexu roku 2007 ku 1997 1,24. 23 V rámci úvahy přijmeme, že celkový odvod z hrubé mzdy zaměstnance je roven 30 %. 21
39
PEF MZLU v Brně
Tabulka 4 - Vývoj částek nad/pod zajištění důstojného stáří ROKY CZ [CZK] AT [CZK] SR [CZK] 1997 -831 1 563 -576 1998 -829 1 538 -609 1999 -994 1 980 -603 2000 -1 185 2 692 -495 2001 -1 414 2 545 -568 2002 -1 500 2 587 -791 2003 -1 810 2 838 -831 2004 -2 216 2 475 -1 012 2005 -2 239 2 406 -1 085 2006 -2 438 2 657 -1 299 2007 -3 015 2 346 -1 353
Zdroj: autor (zpracováno z tabulek výše) Nejoptimálnější situace je v Rakousku, kde vývoj částek nad hranici zajištění důstojného stáří vykazuje za sledované období přebytek. Je nutno podotknout, že referenčním státem pro výpočet odvodové sazby byla Česká republika. Rakousko má dle složené daňové kvóty24 vyšší daňové zatížení na občany než Česká republika. Celkově se tedy přebytky nad zajištění důstojného stáří sníží, ale ne nijak razantně. Nejhůře je klasifikována Česká republika, která dosahuje nejvyšších záporných hodnot. Toto potvrzuje i fakt, že Česká republika dosahuje za sledované období nižších hodnot u poměrové veličiny průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě.
24
Makroekonomický ukazatel dle metodiky OECD.
40
PEF MZLU v Brně
6. Závěr Slovenská republika reprezentuje stát s nižší příjmovou úrovní a Rakouská republika reprezentuje stát z vyšší příjmovou úrovní. Zvolené státy byly pro komparaci vybrány vhodně, jelikož po sjednocení veličin bylo možné provést vlastní srovnání. Rakousko dosahuje nejvyšší procentní podíl výdajů na vyplácení důchodů z HDP, uvedené se odrazilo na nominálních hodnotách vyplácených starobních důchodů v Rakousku. Vyplacené starobní důchody v Rakousku se pohybují téměř na čtyřnásobku průměrného starobního důchodu v České republice. Každoroční nominální růst starobních důchodů je pozitivním jevem pro starobní důchodce dané země, vždy je ale nutné pamatovat na možnosti kupní síly, která z konkrétních příjmů vyplývá. V Rakousku, kde je životní úroveň vyšší než v České a Slovenské republice, jsou starobní důchody v jiných relacích, navíc občané západních zemích jsou zvyklí užívat i alternativní formy pojištění. V České republice je tento typ pojištění na vzestupu, ale potřebuje ještě
další
časové
období
nutné
k ustálení
přístupu
obyvatel
k soukromému důchodovému pojištění. V České republice je patrný trend rychlejšího růstu průměrné mzdy v hospodářství než růstu průměrných starobních důchodů. Tento stav je dán snižujícím se poměrem průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě. Občané v produktivním věku mají více peněžních prostředků než starobní důchodci. Tento nepoměr do jisté míry zmírňuje fakt, že s přibývajícím věkem se snižuje spotřeba statků. Protipólem je argument, že s přibývajícím věkem roste potřeba placené zdravotnické péče. Pro budoucí starobní důchodce je vhodným
řešením
k zajištění
vyšších
příjmů
na
stáří
participace
v doplňkovém pilíři, který jim zajistí prostředky nad rámec státní podpory.
41
PEF MZLU v Brně
Pozitivním ukazatelem pro starobní důchodce v České republice je, že ve sledovaném období mají ve srovnání se starobními důchodci na Slovensku vyšší příplatek nad minimální mzdu. Starobní důchodci v ČR jsou z hlediska srovnání jejich příjmů k minimální mzdě ekonomicky lépe postaveni než starobní důchodci na Slovensku, jelikož v jednotlivých letech mají vyšší přesah hodnoty přesahu nad minimální mzdu. Starobní důchod se na Slovensku za sledované období nedostal do hodnoty maxima, kdy by byl tvořen dvojnásobkem minimální mzdy, jako tomu bylo v roce 1998 v České republice. Obecně lze říci, že k zajištění důstojného stáří ve státě je nutné, aby poměr průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě dosahoval hodnot nad 52%25. Pokud je poměr nastaven na tuto hodnotu, tak průměrný starobní důchodce, který v minulých letech pobíral průměrnou mzdu, disponuje příjmem, který mu umožní prožít důstojné stáří. Na tuto podmínku dosáhli v komparaci
pouze
rakouští
starobní
důchodci.
Skupinou
s největším
nedostatkem peněžních prostředků k zajištění důstojného stáří jsou starobní důchodci v České republice. Starobní důchody v rámci svých nastavených systémů budou stále valorizovány do doby nutné reformy. Příjemce starobních důchodů tedy čeká každoroční zvýšení důchodu a při vysoké inflaci i zvýšení mimořádné. Z celkového srovnání starobních důchodů je patrný dopad politického režimu a konkrétního nastavení hospodářství. Česká republika a Slovenská republika jakožto státy bývalého socialistického bloku měly na vývoj demokracie a tržního hospodářství méně času než Rakousko. Výsledky práce ukazují na snahu České republiky vyrovnat se vyspělé západní zemi.
25
Odvodová sazba z příjmu * koeficient k zajištění důstojného stáří = (1-0,3)*0,75
42
PEF MZLU v Brně
7. Použitá literatura a zdroje Primární zdroje: 1. Allgemeines Sozialversicherungsgesetz vom 9. September 1955 (ASVG) mit Änderungen. Dostupné z: (http://www.ibiblio.org/ais/asvg.htm). 2. Český statistický úřad. [on-line]. Dostupné z: (http://www.czso.cz). 3. Databáze Eurostat. Dostupné z: (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/). 4. Databáze OECD. Dostupné z: (http://www.oecd.org/home/0,2987,en_2649_201185_1_1_1_1_1,00.html). 5. Statistický úrad Slovenskej republiky [on-line], Dostupné z: (http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=4). 6. Statistik Österreich, „Die Informationsmanager“, 5.5. 2009. Dostupné z: (http://www.statistik.at/web_de/statistiken/index.html). 7. Zákon č. 155/1995 Sb, o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle stavu k 1.1.2009. 8. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, podle stavu k 1.1.2009. 9. Zákon č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, ve znění pozdějších předpisů, podle stavu k 13.2.2006. 10. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, podle stavu k 1.1.2009. Sekundární literatura: 11. Česká správa sociálního zabezpečení [on-line]. Dostupné z: (http://www.cssz.cz/). 12. Česká správa sociálního zabezpečení (2009): Příručka budoucího důchodce. 32 s. ISBN 978-80-87039-16-8. Dostupné z: (http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/88F3BBA5-BBE1-405E-88325EA25171585F/0/PBD_2009.pdf) 13. European Commission (2006): Synthesis report on adequate and sustainable pensions – Country summaries: Austria [on-line]. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2006/aust ria_en.pdf). 14. European Commission (2006): Synthesis report on adequate and sustainable pensions – Country summaries, Slovak Republic [on-line]. 2006. Dostupné z:
43
PEF MZLU v Brně
(http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2006/slov akia_en.pdf). 15. Krebs, V. a Kolektiv (2005): Sociální politika. Praha: ASPI. ISBN 8073570505. 16. Mairhuber, I. (2003): The Austrian pension systems [on-line]. Forschungsund Beratungsstelle Arbeitswelt Working Life Research Center. Dostupné z: (www.forba.at/files/download/download.php?_mmc=czo1OiJpZD01NyI 7). 17. Melicherčík, I.; Ungvarský, C. (2004): „Pension Reform in Slovakia: Perspectives of the Fiscal Debt and Pension Level.“ In: Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, číslo 9-10. Dostupné z (http://journal.fsv.cuni.cz/storage/987_s_391_404.pdf). 18. Ministerstvo financí ČR [on-line]. Dostupné z: (http://www.mfcr.cz/). 19. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2005): Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech [on-line]. MPSV. Dostupné z: (http://www.mpsv.cz/files/clanky/1450/CZ_nsrp_cz.pdf). 20. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2008): Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění. [on-line] Dostupné z: (http://www.mpsv.cz/files/clanky/5886/zprava_2008_cz.pdf). 21. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny slovenskej republiky (2005): Národná správa o stratégii dosiahnutia primeraných a udržatel‘ných dôchodkov [on-line], MPSVR. Dostupné z: (http://www.employment.gov.sk/mpsvrsr/internet/home/page_pdf.php? id=1348&sID=cf02f97c9dc5ece6859a6b7ba36d4b9e). 22. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny slovenskej republiky (2005): Nové dôchodky od A po Z [on-line], MPSVR. Dostupné z: (http://www.dochodok.gov.sk/_aktualne/prilohy/Nove.pdf). 23. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny slovenskej republiky (2005): Nový dôchodkový systém [on-line], MPSVR. Dostupné z: (http://www.dochodok.gov.sk/_aktualne/). 24. OECD (2004) : Ageing and Employment Policies: Czech Republic. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development. ISBN 926406619. 25. OECD (2005): Pensions at a Glance: Public Policies across OECD Countries. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development. ISBN 9264018719.
44
PEF MZLU v Brně
26. OGPP, Österreichische Gessellschaft für Politikberatung und für Politikentwicklung. Dostupné z: (http://www.politikberatung.or.at/typo3/index.php?id=98). 27. Republic of Austria (2005): Report on the Austrian Pension Strategy 2005 [on-line]. Dostupné z: (http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/docs/2005/at_e n.pdf). 28. Sociálna poisťovňa [on-line]. Dostupné z: (http://www.socpoist.sk). 29. Výkonný tým (2005): Schéma modelu důchodového systému. Dostupné z (http://www.mpsv.cz/files/clanky/2240/schema-modelu.pdf). 30. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [on-line]. Dostupné z: (http://www.vupsv.cz). 31. Žaluda, P. (2006): Reforma reforem. Euro. Číslo. 14. ISBN 12123129
45
PEF MZLU v Brně
8. Přílohová část Příloha 1 - Vývoj státních výdajů na důchodové pojištění ve vybraných zemích ROKY
% z HDP CZ
% z HDP SK
% z HDP AT
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
7,3 7,5 8,3 8,3 8,5 8,5 8,5 8,8 8,7 8,3 8,4 8,4
7,3 7,2 7,2 7,4 7,5 7,5 7,4 7,4 7,3 7,4 7,5 7,3
14,2 14,4 14,4 14,3 14,4 14,3 14,5 14,6 14,8 14,5 14,2 14,0
Zdroj: OECD Příloha 2 - Vývoj HDP v běžných cenách v České republice
ROK
HDP mld. Kč, b. c.
1995
1 466,5
1996
1 683,3
1997
1 811,1
1998
1 996,5
1999
2 080,8
2000
2 189,2
2001
2 352,2
2002
2 464,4
2003
2 577,1
2004
2 814,8
2005
2 983,9
2006
3 215,6
2007
3 530,2
2008
3 705,9
Zdroj: ČSÚ
46
PEF MZLU v Brně Příloha 3 - Vývoj HDP v běžných cenách v Rakousku
ROKY
HDP mld. Kč, b. c.
1995
4 539,9
1996
4 683,9
1997
4 770,5
1998
4 962,1
1999
5 147,5
2000
5 395,8
2001
5 525,0
2002
5 690,1
2003
5 805,8
2004
6 052,3
2005
6 355,7
2006
6 689,5
2007
7 041,8
Zdroj: Statistik Österreich
47
PEF MZLU v Brně
Příloha 4 - Vývoj HDP v běžných cenách na Slovensku
ROKY
HDP mld. Kč, b. c.
1995
502,1
1996
559,3
1997
620,2
1998
680,3
1999
538,5
2000
557,3
2001
590,4
2002
637,7
2003
669,1
2004
705,5
2005
746,5
2006
806,4
2007
896,2
2008
965,3
Zdroj: ŠÚ SR
Ukázkový výpočet starobní penze přiznané v ČR v roce 2009 „Výpočet starobního důchodu v roce 2009. Muž narozený 15. ledna 1947 požádal o řádný starobní důchod (podle § 29 zák. č. 155/1995 Sb.). Jeho důchodový věk je 62 let. Tohoto věku dosáhl 15. ledna 2009 a do této doby získal celkem 45 roků pojištění. Osobní vyměřovací základ (OVZ) muže za rozhodné období 1986–2008 činí 23 890 Kč. Jak vysoký bude jeho důchod? Výpočtový základ se stanoví z OVZ 23 890 Kč následujícím způsobem: částka 10 500 Kč (1. redukční hranice) náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 890 Kč a částkou 10 500 Kč (13 390 Kč) (2. redukční hranice je 27 000 Kč) = 30 % z 13 390 Kč – tj. 4 017 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 517 Kč (10 500 Kč + 4 017 Kč).
48
PEF MZLU v Brně
Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění bude procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 9 799 Kč, (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) a základní výměra 2 170 Kč. Starobní důchod bude ve výši 11 969 Kč (9 799 Kč + 2 170 Kč).“ (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009: str. 16)
Tabulka 5 - Vývoj reálné hodnoty průměrného důchodu v České republice ROK 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Reálná hodnota v % 100 98,4 81,6 79,8 75,6 76,3 80,9 87,0 91,0 88,9 92,6 92,1 92,5 97,1 100,1 99,6 103,5 105,7 108,9
Zdroj: MPSV
49
PEF MZLU v Brně
9. Seznam zkratek ADH – Aktuální důchodová hodnota ASVG – Allgemeines Sozialversicherungsgesetz AT – Rakouská republika CPI – Index spotřebitelských cen CZ – Czech republic CZK – Měnová jednotka České republiky - koruna česká ČR – Česká republika ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie EUR – Měnová jednotka zemí Eurozóny HDP – Hrubý domácí produkt KNVVZ – Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu MF – Ministerstvo financí MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSVR - Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny ODP – Doba pojištění v Sociální pojišťovně OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná OVZ – Osobní vyměřovací základ PAYG – Pay as you go (metoda financování) PK – Přepočítací koeficient POMB – Průměr osobních mzdových bodů RO – Rozhodné období RVZ – Roční vyměřovací základ SR – Slovenská republika
50
PEF MZLU v Brně
SÚ SR – Statistický úrad Slovenskej republiky VVZ – Všeobecný vyměřovací základ VZ – Vyměřovací základ VZ – Výpočtový základ ZND – Zápočet nepříspěvkových dob
51
