činí. Pro dítě je v jeho dalším životě mnohdy významnější než školní známky. Literatura BOUCHALOVÁ, M.: Vývoj během dětství a jeho ovlivněni. Praha, Avicenum 1987. ER1KSON, E. H.: Childhood and society. New York, W. W. Norton, 1964. ISENBERG, J.: Societal Influences on Children. Child.Educ., June, 341 - 348. CHRZOVÁ, D : Příspěvek k rozvoji identity tělesně postižených děti. Dipl.
práce. Praha. PedF UK 1993. MATĚJČEK. Z - Vágnerová. M.: Dotazník sebehodnoceni školní úspěšnosti. Bratislava, Psychodiagnostika 1987. MATĚJČEK. Z.: Střední školní věk. Nepublikovaná esej. 1994. ŘÍČAN, P. - Vágnerová, M. a kol.: Dětská klinická psychologie. Praha, Avicenum 1991. THORNBERG, H. D. Is the Beginning od Identity the End of Innocence? Amer. Edit. Educat. Psychol., 1989/90, 65-67.
PŘÍČINY SOCIÁLNÍHO NARUŠENí JEDINCŮ UMÍSTĚNÝCH V DĚTSKÉM DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU Ilona Pešatová Sources of detrimmental influcnce on children and young people (tip to 16 years of age) 1ca ding lo placemenl in Restdential Speciál SchooľAssessment
Cenlres.
The aim of the research completed in 1991 - 1993 is lo delermine ihe phenomena which have had a negative influcnce on Ihe young people and delecl Irends with respecl lo previous research
conducled
in 1985 - 1987. The main conclusion lo he drawn from the research is lhal palhological sociál phenomena are on ihe increase. The most rapid growth is seen in substance abuse (solvents), under age scxual activity and criminal aclivily. A new faclor observed is child proslilulion.
V současné době nebezpečně narůstá počet sociálně narušených dětí a mládeže. Proto je nutné zjišťovat příčiny, zdroje a povahu sociálně patologických jevů. Naše práce byla zaměřena na zjištění
negativních jevů, které podmiňují vznik sociálního narušení, a k objasnění některých aspektů sociálního narušení dětí a mládeže v Dětském diagnostickém ústavu v Liberci.
Výzkum byl prováděn v letech 1991 až 1993. Do zkoumaného souboru bylo zařazeno 62 chlapců a 44 dívek ve věku od dvanácti do šestnácti let podle pořadí, v jaké přicházeli do DDÚ v školním roce 1992/93. Ve zkoumaném vzorku bylo 45 respondentů romského původu, 52 respondentů bílého původu a 9 respondentů smíšeného původu. Do skupiny s romským původem jsme zařadili ty respondenty, kteří měli oba rodiče romského původu. Ve skupině označené jako bílý původ jsou zařazeni ti respondenti, jejichž rodiče nebyli Romy. Do skupiny se smíšeným původem jsme zařadili ty respondenty, kteří měli jednoho z rodičů romského původu. Současně bylo provedeno srovnání výsledků s výsledky výzkumu realizovaného v letech 1985 - 1987 ve stejném zařízení. Výsledky výzkumů mohou být částečně ovlivněny vyšším zastoupením romského obyvatelstva v severočeském regionu. Srovnávací vzorek z let 1985 až 1987 obsahoval 100 svěřenců, 62 chlapců a 38 dívek ve věku od dvanácti do patnácti let. Ve zkoumaném vzorku bylo 36 respondentů romského původu, 43 respondentů bílého původu a 21 respondentů smíšeného původu. Údaje týkající se respondentů, kteří byli v partě, se vztahují k celkovému počtu 31 respondentů [2]. Při realizaci výzkumu jsme použili následující metody: studium pedagogické dokumentace a anamnézy respondentů, rozhovor, pozorování a sociologický dotazník.
Data z výzkumu z let 1991 až 1993 jsou v tabulkách tištěna tučnými ciframi a vztahují se k celkovému počtu 106 respondentů; pouze údaje týkající se respondentů, kteří byli v partě, se vztahují k celkovému počtu respondentů. Jsou-li v tabulkách uvedena srovnávací data z výzkumu z let 1985 až 1987, jsou tištěna kurzívou. V naší práci jsme stanovili šest hypotéz. Hypotézy jsme zaměřili na vliv rodiny, školy, na negativní projevy poruch chování v oblasti trávení volného času, které zahrnují také účast v závadových partách, a na celkové srovnání s výzkumem, který byl realizován v letech 1985 až 1987. Rodina: 1. Předpokládali jsme, že počet děti v dysfunkčních rodinách bude větší (tj. nad tři děti). Hypotéza byla potvrzena. Naši respondenti obvykle pocházeli z početnějších rodin, často se vyskytly rodiny s šesti a více dětmi. Právě v těchto rodinách s větším počtem dětí měli rodiče častěji nízké vzdělání. Rodiče s osmi a více dětmi byli většinou bez základního vzdělání a z toho převážně matka neuměla číst a psát. 2. Domnívali jsme se, že v hygienické a kulturní úrovni rodin budou rozdíly mezi Romy a jinou populaci v neprospěch Romů. Hypotéza byla potvrzena, hygienická a kulturní úroveň rodin byla u většiny našich respondentů nízká. Špatná hygienická a kulturní úroveň rodiny byla shledána hlavně u rodičů a jejich dětí romského původu. Právě v těchto rodinách jsme se
setkali s vysokým počtem dčti. 3. Předpokládali jsme, že v romské rodině bude vice patologických jevů, jako je např. nadměrně požíváni alkoholu, prostituce, vyšší trestanost. Hypotéza byla potvrzena, neboť výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče respondentů romského původu měli vyšší trestanost, nadměrné požívali alkohol aj. Škola: 4. Domnívali jsme se, že rodiče sociálně narušených jedinců budou mil s větší pravděpodobností základní vzdělání a jejich děti budou ve většině případů navštěvovat zvláštní školu. Hypotéza byla potvrzena. Setkali jsme se se značně vysokým počtem rodičů bez úplného základního vzdělání a dokonce i s rodiči, kteří neuměli číst a psát. Nízká vzdělanostní úroveň rodičů úzce souvisela s výchovnými a výukovými obtížemi jejich dětí. U respondentů se často objevovalo záškoláctví a opakování třídy. Výchovná funkce rodiny selhávala zejména v oblasti spolupráce se školou. Negativní projevy poruch chování v oblasti trávení volného času: 5. Předpokládali jsme, že trestná činnost sociálně narušených jedinců bude častěji realizována v závadové parte než samostatně nebo ve dvojici. Hypotéza byla potvrzena jen částečně. Platnost hypotézy byla závislá na druhu trestné činnosti, kterou respondent pá-
chal. Zaznamenali jsme vysoký podíl majetkové trestné činnosti, která byla páchána převážně ve skupině nebo ve dvojici. Často byly vykrádány byty, chaty, auta aj. Mravnostní trestnou činnost páchaly především dívky. Násilnou trestnou činnost páchali nejčastěji chlapci ve skupině. Několikrát jsme zaznamenali znásilnění, přepadení, okradení dětí a starších občanů, různé formy vandalismu a výtržnictví, ale i pokusy o vraždu a vraždu dokonanou. Srovnání s výzkumem z let 1985 - 87: 6. Domnívali jsme se, že výskyt sociálnčpalologických jevů u sociálně narušených jedinců bude oproti letům 1985 až 1987 naríistat (např. majetková trestná činnost, agresivita, fetováni, požívání alkoholu). Hypotéza byla potvrzena. Výskyt sociálněpatologických jevů u sociálně narušených jedinců vzrostl nejméně dvakrát. Největší nárůst jsme zaznamenali u fetování, získávání předčasných sexuálních zkušeností a u trestné činnosti. V nově sledovaném souboru se vyskytla i dětská prostituce. Podrobnější výsledky jsou uvedeny dále v textu. Výsledky výzkumu Při zkoumání rodiny jsme se setkávali s vysokou rozvodovostí rodičů našich respondentů a z toho vyplývajícím problémem omezené funkceschopnosti neúplných rodin. Většina rodičů měla nízké
'Část našich respondentů se sdružovala do part, ve kterých páchali trestnou činnost, nadměrné požívali alkohol, fetovali atd. Tyto party jsme označili jako závadové.
vzdělání (nejčastěji bez úplného základního vzdělání nebo jen se základním vzděláním; někteří rodiče neuměli číst ani psát, zejména matky). Rodiny s větším počtem dětí (tj. 5 a více dětí) byly hlavně romského původu. Bohužel zde je výchovná a ekonomická funkce rodiny mnohdy nedostačující. Tyto rodiny nejsou ve většině případů schopny zajistit svým členům potřebnou hygienickou, kulturní, výchovnou a vzdělanostní úroveň. U rodin s více dětmi jsme často zaznamenali nedostatečně osvojené základní hygienické návyky. Řada sociálně narušených jedinců vyrůstala v rodinách, ve kterých rodiče pro svůj vztah k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, vzhledem k časté tresta-
nosti a prostituci nebyli vhodnými morálními vzory pro své děti (viz tab. č. 1 a 2). Vysoké procento rodičů našich respondentů bylo nezaměstnaných a tato skutečnost často vedla k tomu, že řada těchto rodin žila na pokraji životního minima. V oblasti působení Školy jsme zaznamenali nárůst respondentů, kteří navštěvovali zvláštní školu. Výrazně vyšší je zařazení do zvláštní školy u respondentů romského původu. Rodiče respondentů, jejichž děti navštěvovaly zvláštní školu, dosáhli sami velmi nízké úrovně vzdělání. Většina sociálně narušených respondentů měla výchovné a výukové obtíže, vysoké procento případů záškoláctví a opakování třídy.
Tab.č.l
nadm.pož. alkoholu
trestanost
pobyt ve vězení
zbavení rod.práv
počet otců ve skupině
bez úpl.zákl. vzděl.
32
26
16
3
49
základní vzdělání
19
16
10
0
37
vyučen bez matur.
6
6
3
1
16
střední s maturitou
0
0
0
0
4
sledov.jevů celkem
57
48
29
4
106
Tab. 1: Vztah mezi vzděláním otce respondenta a jeho nadměrným požíváním holu. trestaností. aktuálním pobytem ve vězeni a zbavením rodičovských práv.
alko-
Tab.č.2
nadm.pož alkoholu
trest.
pobyt ve vězení
prostit.
zbavená rodič.p.
počet matek ve skupině
bez úpl. zákl.vzděl.
24
21
12
29
2
60
základní vzdělání
9
8
6
10
2
34
vyučena bez matur.
1
1
0
1
0
9
střední s maturito
1
1
1
1
0
3
sledov.jev celkem
35
31
19
41
4
106
Tab. 2: Vztah mezi vzděláním matky respondenta a jejím nadměr. pož. alkoholu, trestaností, aktuálním pobytem ve vězeni, prostituci a zbavením rodič. práv. Záškoláctví bylo zaznamenáváno velmi často a většinou dlouhodobé, někteří svěřenci nemohli být klasifikováni pro velkou neomluvenou absenci. Záškoláctví se zpravidla rozvíjelo v závadových partách s činností asociálního až antisociálního charakteru. K záškoláctví může vést nesprávné výchovné působení rodičů, kteří buď dítě nadměrně trestají při každém školním neúspěchu nebo dítě vůbec ke školní docházce nevedou. Jednou z příčin záškoláctví může být školní maladaptace, nedostatečná spolupráce školy s rodiči. Velkou úlohu zde hraje i nedostatečná připravenost dítěte. Typická je situace
romských dětí, které jsou frustrovány nedostatečnou znalostí českého jazyka. Při zkoumání negativních poruch chování v oblasti tráveni volného č
Tab.č.3
záškoláctví ano
záškoláctví ne
celkem
romský původ
42
29
3
7
45
36
bílý původ
46
31
6
12
52
43
smíšený původ
9
19
0
2
9
21
celkem
97
79
9
21
106
100
Tab. 3: Vztah mezi etnickým původem respondenta a jeho o vraždu, vraždu dokonanou). Varující skutečností je vzrůstající počet dětí ve věku do patnácti let s antisociálními projevy poruch chování. Na páchání majetková trestné činnosti se podíleli zejména chlapci. Vykrádali byty, auta, chaty, kiosky s cigaretami, alkoholem a potravinami. Novým předmětem jejich zájmu oproti předešlému výzkumu byly luxusní oděvy a spotřební elektronika. Mravnostní trestnou činnost páchaly především dívky. Pro sociálně narušené dívky je všeobecně typické předčasné zahájení sexuálního života. Mnohé z nich začínaly sexuálně žít již v jedenácti letech. Samy vyhledávaly společnost mužů a v této činnosti byly často podporovány vlastními rodiči, zejména matkami. Ve srovnání s minulým výzkumem jsme zaznamenali trojnásobný počet respondentů, kteří se podíleli na páchání mravnostní trestné činnosti. Násilnou trestnou činnost páchali především chlapci. Několikrát jsme zazname-
záškoláctvím.
nali znásilnění, přepadení a okradení dětí i starších občanů, různé formy vandalismu a výtržnictví, ale také pokusy o vraždu a vraždu dokonanou. Násilnou trestnou činnost páchali častěji respondenti romského původu a většinou ve skupině (viz tab. č. 4). K trestné činnosti docházelo zpravidla na útěku z domova nebo z DDÚ. Při porovnávání s předešlým výzkumem jsme zjistili mnohem větší útčkovost respondentů z DDÚ, především hromadných. Domníváme se, že je to spojeno s celkovým odmítavým postojem rodičů respondentů k výkonům soudních rozhodnutí a snahou o jejich negování. Stejný názor zastávají i svěřenci umístění v DDÚ. Při srovnávání výsledků s výzkumem z let 1985 uí /9Ä#jsme zaznamenali trojnásobný nárůst fetování, dvojnásobný nárůst byl zjištěn u předčasných sexuálních zkušeností a u interrupcí, nárůst je zaznamenán také u požívání alkoholických nápojů, u agresivity a u kouření (viz tab. č. 5 a 6).
trestná činnost Tab.č.4 majetková
mravnostní
násilná
nebyla
celkem
romský původ
23
15
8
5
5
6
9
10
45
36
bílý původ
27
15
7
8
4
2
14
18
52
43
smíšený původ
7
12
2
3
0
1
0
5
9
21
celkem
57
42
17
6
9
9
23
33
106
100
Tab. 4: Vztah mezi etnickým respondentů.
původem
Fetování bylo častěji zaznamenáno u chlapců romského původu. Používány byly různé druhy ředidel, ale zaznamenali jsme i vpichování omamných látek do žil. Předčasnou sexuální zkušenost měla převážně děvčata, která často přicházela do zařízení s pohlavními nemocemi, s kapavkou nebo se syfilis. V době realizace výzkumu bylo provedeno sedm interrupcí, tj. dvojnásobný nárůst oproti výzkumu z let 1985 - 1987. Dívky byly většinou romského původu ve věkovém rozmezí od dvanácti do čtrnácti let. Ve zkoumaném souboru se kromě předčasných sexuálních zkušeností vyskytla také dětská prostituce, kam jsme zařadili respondenty od 11 do 15 let. Dětská prostituce se projevovala se všemi jejími obvyklými znaky (prostituce za peníze, především za valuty, kuplířství, byli zaznamenáni pasáci z řad dětí).
respondentů
a druhem
trestné
činnosti
Agresivita se projevovala hrubým chováním, slovní příp. fyzickou agresí vůči rodičům, sourozencům, ostatním dětem, výchovným autoritám. Docházelo k přímému verbálnímu i fyzickému napadení výchovného personálu. Na základě anamnézy a studia dokumentace byla zjištěna větší četnost epilepsií, lehkých mozkových dysfunkcí a sebevražedných tendencí. Vzhledem k včku respondentů je velmi závažným zjištěním, že počet sebevražedných pokusů stále narůstá. Zaznamenali jsme především pokusy o sebevraždy a sebepoškozování se ostrými předměty (např. sklem, noži, žiletkami, jehlami, střepy). V nově realizovaném výzkumu se vyskytlo vyšší procento respondentů, kteří byli léčeni v psychiatrických léčebnách, a to i opakovaně. Zarážející je skutečnost, že v ČR chybí ústav s výchovně-léčebným režimem pro děti, které jsou výchovně
Tab.č.5
kouření
alkohol
agresivita
fetování
respondentů celkem
romský původ
35
28
29
18
35
25
22
10
45
36
bílý původ
30
22
25
13
39
23
21
3
52
43
smíšený původ
9
15
6
10
6
10
3
3
9
21
sledovaných jevů celkem
74
65
60
41
80
58
46
16
103
100
Tub. 5: Vztah mezi etnickým původem respondenta a kouřením respondenta, váním alkoholu, agresivitou a fetováním.
poží-
exhibic.
předč.sex. zkušenost
interrupce
romský původ
4
2
35
17
5
2
45
36
bílý původ
9
7
53
23
1
1
52
43
smíšený původ
0
5
7
12
1
0
9
21
sledovaných jevů celkem
13
14
95
52
7*
3*
106
100
Tab.č.6
respondentů celkem
* čísla udávají počet respondentek s interrupcemi, celkem bylo v souboru (1985 - 1987) 38 dívek a v souboru (1991 - 1993) 42 dívek.
Tub. 6 Vztah mezi etnickým původem respondenta a exhibicionismem předčasnou sexuální zkušenosti a intermpcemi.
nezvladatelné. Důsledkem pak je, že takovéto děti musí být několikrát za rok hospitalizovány v psychiatrických léčebnách (viz tab. č. 7).
respondenta,
Při unalýze výsledků jsme zaznamenali nárůst počtu respondentů, kteří byli členy závadových part (ve srovnání s lety 19S5- 1987).
Naši respondenti se častěji sdružovali v partách nahodilých, které neměly žádná přísná pravidla, organizaci ani předem dohodnutý řád. V partách zaujímali naši respondenti nejčastěji místo řadových a okrajových členů. Party bývaly zpravidla vícečlenné. Častěji byli členy part chlapci než dívky. Party sociálně narušených jedinců byly složeny převážně z chlapců přibližně stejného věku, kteří se znali ze svého bydliště. Většina part překračovala mravní, společenské i trestní normy a výrazně prohlubovala záporný morální vývoj dětí a mládeže. Podrobným sledováním všech patogenních faktorů byl zjištěn záporný vliv party, protože v partě se zpravidla rozvíjelo záškoláctví a navazovalo zde na činnost asociálního až antisociálního charakteru.
Byla prokázána vzájemná souvislost mezi členstvím respondentův partě a jejich záškoláctvím a trestnou činností. K negativním činnostem v partě dále patří krádeže, kouření, požívání alkoholu, fetování, předčasné získávání sexuálních zkušeností, výtržnosti, vandalství a s tím spojená trestná činnost. Opět je nejvyšší nárůst zaznamenán u fetování, předčasných sexuálních zkušeností, kouření a u trestné činnosti (viz tab. 8). Získané výsledky potvrzují silný význam party v životě sociálně narušených dětí a mládeže, nelze je však mechanicky zevšeobecňovat, protože jsou podloženy statisticky méně průkazným menším počtem respondentů. Příčinou úniku do part bývá absence citového zázemí v rodině, potřeba seberealizace, touha vyniknout aj.
psychiatrické léčení
Tab.č.7
sebevr. pokusy
romský původ
3
3
26
12
10
8
4
4
45
36
bílý původ
11
6
33
25
14
9
9
4
52
43
smíšený původ
2
2
5
6
3
1
1
0
9
21
sledovaných jevů celkem
16
U
64
43
27
18
14
8
106
100
LMD
epilepsie
Tab. 7: Vztah mezi etnickým původem respondenta spondenta, psychiatrickým léčením, LMD a epilepsií.
a sebevražednými
respondentů celkem
pokusy
re-
Na základě realizovaného výzkumu jsme mezi hlavní příčiny sociálního narušení dčti a mládeíe, které byly umístěny v DDÚ, zařadili: 1) dysfunkční rodiny (rodiny, které neplní jednu nebo více funkcí) * řadíme sem rodiny neúplné např. z důvodu aktuálního pobytujednoho z rodičů ve vězení, svobodné matky, * velmi nizká sociokulturní a vzdelanostní úroveň rodičů - rodiče bez úplného základního vzdělání a rodiče, kteří neuměli číst a psát nebyli schopni ve většině případů zvládnout výchovu svých dětí, nebyli schopni pomoci a doplnit vzdělávací funkci školy a ani neměli zájem spolupracovat se školou, * abúzus alkoholu nebo alkoholismus v rodině,
* vysoká trestanost rodičů a jejich častý pobyt ve vězení, * prostituce matky, * dlouhodobá nezaměstnanost rodičů a s tím spojená špatná hospodářská situace rodiny. 2) závadové party * členství v závadové partě s asociálními až antisociálními projevy Nechceme hledat příčiny sociálního narušení jen v rodině sociálně narušených jedinců, ale ze získaných výsledků vyplývá, že sociální narušenost je způsobena především neplněním základních funkcí rodiny a častým neuspokojováním základních potřeb dětí a mládeže ze strany rodiny. Důležitost rodiny pro osobní a citový vývoj dítěte spočívá především v tom, že
požívání alkoholu
romský původ
22
13
21
8
22
12
17
8
23
16
bílý původ
20
7
17
2
21
8
18
2
22
8
smíšený původ
4
6
3
4
5
6
1
6
6
7
sledovaných jevů celkem
46
26
41
14
48
26
36
16
51
31
fetování
trestná činnost
předčasná sex. zkušenost
Tab.č.8
respondentů celkem
Tah. 8 Vztah mezi etnickým původem respondenta a jeho činnosti v partě alkoholu, fetováni, trestná činnost, předčasná sexuální zkušenost).
(požívání
rodina je časově prvním prostředím dítěte a její vliv na utváření dětské osobnosti je zpravidla rozhodující.
Získané poznatky nás opravňují k doporučeni následujících závěrů pro praxi: * v první řadě je třeba včas poskytnout dostatek informací rodinám a pedagogům, kteří začínají mít výchovné problémy s chováním svých dětí, * informace by se měly týkat o možnostech a o využití poradenských center např. pedagogicko psychologických poraden, o možnostech využití ambulantního léčení a rodinné terapie, o dobrovolných pobytech dětí a mládeže v diagnostických a dalších výchovných zařízeních atd., * výchovné problémy je nutno řešit již v zárodku, nezanedbávat je a nenechat je narůstat, * významné je i včasné a komplexní rozhodování o vřazování dětí do zvláštních škol, * patří sem také snaha o podchycení romských dětí v předškolním věku, a to především pro snazší překonání jazykové bariéry před zahájením povinné školní docházky,
* na zvláštních, ale i na základních školách je potřeba se ještě více věnovat sexuální výchově a výchově k rodičovství, * základním úkolem sociálních pracovníků a sociálních kurátorů je konkrétní a kladné ovlivňování dysfunkčních rodin a všeobecná prevence, profylaxe a depistáž sociálně narušených dětí a mládeže, * základními formami převýchovné práce se sociálně narušenými jedinci by měl být výchovně vzdělávací proces zakončený profesní přípravou na praktická povolání, individuální přístup ke svěřencům a snaha o úzkou spolupráci s rodinami sociálně narušených dětí a mládeže. Literatura: [1] ŠVANCAR, Z., BURJÁNOVÁ, J.: Speciálněpedagogické problémy ústavní a ochranné výchovy. Praha, SPN 1988. [2] WIESEROVÁ, /.: Příčiny mravního narušení jedinců umístěných v DDÚ. Diplomová práce Praha, PedF UK 1988. [3] ZAPLETAL, J. a kol: Aktuálni otázky boje s kriminalitou mládeže. Praha, VÚK 1989. [4] SPOUSTA, V: Speciálnčpedagogická diagnostika etopedická. Skriptum Pedagogické fakulty MU. Brno 1990.
