Analýza současného stavu cyklotras v Kutné Hoře

Analýza současného stavu cyklotras v Kutné Hoře

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především svému vedoucímu doc. PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. za odborné rady, ochotu a čas, který mi věnoval při psaní bakalářské práce. Děkuji za zapůjčení GPS navigace PaedDr. Františku Smrčkovi, Ph.D. Dále děkuji Informačnímu centru Města Kutná Hora, především Ing. Haně Musílkové a Lence Dytrychové, za věcné rady a spolupráci v praktické části. Také velmi děkuji celé své rodině a přátelům za podporu po celou dobu studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza současného stavu cyklotras v Kutné Hoře

Bakalářská práce

Autor: Jana Fiedlerová Vedoucí práce: doc. PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2015

© Copyright, Jana Fiedlerová, 2015

Abstrakt FIEDLEROVÁ, Jana: Analýza současného stavu cyklotras v Kutné Hoře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 86 stran. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá charakteristikou Kutné Hory a jejího nejbližšího okolí. Jsou popsány předpoklady pro cestovní ruch dle funkčně-chronologického přístupu, který zahrnuje dělení na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. Dále jsou zde uvedeny stručné informace o cykloturistice. Praktická část je věnována třem vybraným cyklotrasám na území Kutnohorského regionu. Tyto cyklotrasy jsou zpracovány přesným popisem, doplněny mapovým podkladem včetně profilu trati a obrazovým materiálem. Autorka vychází v praktické části převážně z práce v terénu a ze svých vlastních zkušeností. Výsledky v praktické části poslouží ke zlepšení dopravního značení tras. Klíčová slova: Cykloturistika. Cyklotrasa č. 0106. Cyklotrasa č. 0112. Kutná Hora. Mapování tras. Vinařská cyklotrasa č. 0091.

7

Abstract FIEDLEROVA, Jana: Analysis of the current state of cycle routes in Kutna Hora. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor: doc. PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor’s degree. Jihlava 2015. 86 pages. This thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the characteristics of Kutna Hora and its nearest surroundings. It describes the assumptions of the area for travel and tourism according to the functionallychronological approach, which includes a division of localization, realization and selection. Furthermore, it contains brief information about cycle tourism. The practical part is devoted to three selected cycle routes in the area of the Kutna Hora region. These three cycle routes are described in detail, supplemented with map materials including profiles of the routes and images of them. The practical part is based on its author´s own work in the terrain and her own experience. The results of the practical part will serve for the improvement of cycle routes signing. Key words: Cycle tourism. Cycle route no. 0106. Cycle route no. 0112. Kutna Hora. Mapping of routes. Wine-growing cycle route no. 0091.

8

Předmluva Název mé bakalářské práce je Analýza současného stavu cyklotras v Kutné Hoře. Téma jsem si vybrala proto, že toto krásné historické město je mým bydlištěm. Dále jsem se chtěla věnovat tématu, které bude spojeno jak se sportem, tak s cestovním ruchem. Z těchto důvodů jsem si vybrala i svého vedoucího práce doc. PaedDr. Emanuela Hurycha, Ph.D. Zároveň jsem také chtěla, aby práce byla reálná a byla využita v praxi. Z těchto důvodů jsem začala komunikovat s Informačním centrem Města Kutná Hora. Nejprve jsem se spojila s vedoucí informačního centra s paní Martinou Bucifal, DiS. Ta mi svěřila své první nápady, na kterých jsem začala stavět. Také mi poradila, abych se setkala s paní Ing. Hanou Musílkovou, která se zabývá destinačním managementem v Kutné Hoře. Z těchto vzájemných rad a myšlenek vychází praktická část této bakalářské práce.

9

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Obsah .............................................................................................................................. 10 Úvod................................................................................................................................ 13 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1

Vymezení a charakteristika oblasti ...................................................................... 15

2

Lokalizační předpoklady...................................................................................... 16 2.1

Přírodní předpoklady ...................................................................................... 16

2.1.1

Reliéf ......................................................................................................... 16

2.1.2

Geologie .................................................................................................... 17

2.1.3

Klima ........................................................................................................ 17

2.1.4

Hydrologie ................................................................................................ 18

2.1.5

Fauna a flóra ............................................................................................. 18

2.1.6

Přírodní zajímavosti .................................................................................. 19

2.2

Společenské předpoklady ............................................................................... 20

2.2.1

Kulturně-historické památky .................................................................... 20 Realizační předpoklady........................................................................................ 21

3 3.1

Suprastruktura – ubytovací zařízení ............................................................... 21

3.2

Suprastruktura – stravovací zařízení .............................................................. 22

3.3

Suprastruktura – ostatní zařízení .................................................................... 22 10

3.4

Oddělení cestovního ruchu a marketingu ....................................................... 23

3.5

Infrastruktura – silniční doprava .................................................................... 25

3.6

Infrastruktura – železniční doprava ................................................................ 26 Selektivní předpoklady ........................................................................................ 28

4 4.1

Obyvatelstvo................................................................................................... 28

4.2

Školství ........................................................................................................... 28

4.3

Ekonomika a průmysl..................................................................................... 29

5

Cykloturistika....................................................................................................... 30 5.1

Druhy cyklistiky ............................................................................................. 30

5.2

Infrastruktura .................................................................................................. 31

5.3

Dělení cyklotras.............................................................................................. 32

5.4

Značení cyklistických tras .............................................................................. 32

5.5

Cyklisté vítáni ................................................................................................ 33

5.6

Kutná Hora a cykloturistika ........................................................................... 34

Praktická část .................................................................................................................. 36 Materiálně-technická základna pro cykloturisty v Kutné Hoře ........................... 38

6 6.1

Cyklisté vítáni v Kutné Hoře .......................................................................... 38

6.2

Materiálně-technická základna pro turisty ..................................................... 38 Vinařská cyklotrasa č. 0091 ................................................................................. 40

7 7.1

Základní údaje ................................................................................................ 41

7.2

Popis trasy ...................................................................................................... 41

7.3

Komentář vhodný k uveřejnění ...................................................................... 43

7.4

Možnosti stravování ....................................................................................... 44 11

7.5

Profil trati a mapa ........................................................................................... 44

7.6

Vlastní názor .................................................................................................. 45 Cyklotrasa č. 0112 ............................................................................................... 46

8 8.1

Základní údaje ................................................................................................ 46

8.2

Popis trasy ...................................................................................................... 46

8.3

Zajímavá místa ............................................................................................... 47

8.4

Možnosti stravování ....................................................................................... 47

8.5

Profil trati a mapa ........................................................................................... 48

8.6

Vlastní názor .................................................................................................. 48 Cyklotrasa č. 0106 ............................................................................................... 50

9 9.1

Základní údaje ................................................................................................ 50

9.2

Popis trasy ...................................................................................................... 51

9.3

Možnosti stravování ....................................................................................... 53

9.4

Profil a mapa trasy.......................................................................................... 53

9.5

Vlastní názor .................................................................................................. 54

10

Závěr .................................................................................................................... 56

Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 59 Knižní zdroje............................................................................................................... 59 Internetové zdroje ....................................................................................................... 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 64 Seznam obrázků .............................................................................................................. 64 Seznam map .................................................................................................................... 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 65 12

Úvod Kutná Hora patří na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1995. Každoročně navštíví Kutnou Horu stovky tisíc turistů (cca 300 000). Největší lákadlo Kutné Hory tvoří historické jádro s chrámem sv. Barbory a městská část Sedlec s Hřbitovním kostelem Všech svatých s kostnicí a chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Kutná Hora má však i krásné okolí a přírodu, která nabízí mnohem více, než jen návštěvu historických památek. Z tohoto důvodu jsem chtěla, aby se Kutná Hora mohla začít prezentovat jinak, a to ve sportovním duchu. Rozhodla jsem se zpracovat nové popisy a mapové podklady u cykloturistických tras a zároveň zlepšit dopravní značení. Praktická část tak bude vycházet převážně z práce v terénu, která bude spojena s jízdou na kole. Současná situace cykloturistických tras je ve fázi, kdy některé trasy jsou dobře značené a některé jen z části. Je také velmi mnoho tras, které mají pouze přidělené číslo, ale nejsou značené vůbec. Na internetových stránkách informačního portálu Kutné Hory je dle mého názoru popis některých tras stručný a někdy i chybný. Z vlastních zkušeností vím, že lidé jsou často velmi zaneprázdněni a potřebují si spousty informací dohledat v předstihu a nejlépe na jednom místě. I toto jsou důvody, které mě vedou ke zpracování tohoto tématu. Cílem práce bude především zpracování podkladů pro doplnění dopravního značení. Dále bude zjištěna celková dopravní dostupnost tras a jejich aktuální stav. Zároveň bude velká část praktické části věnována práci na počítači a zpracovávání podkladů z GPS navigace (model eTrex Legend HCx). Výsledky práce budou poskytnuty Informačnímu centru Města Kutná Hora, které by mělo zjištěné informace a poskytnuté podklady předat vhodným orgánům na případnou realizaci. V teoretické části budu vycházet hodně z vlastních zkušeností a také z knižních i elektronických zdrojů. Budu čerpat z Kutnohorského poutníka z roku 2004 od Vladislava Dudáka. Dále z turistického průvodce Kutná Hora a okolí z roku 2002 a z knihy Kutná Hora z řady Dějiny Českých měst od Heleny Štroblové a Blanky Altové, která vyšla v roce 2000. Informace o cykloturistice budu čerpat z knihy Cykloturistika – Současný stav a perspektivy v České republice od Daniela Mourka 13

a kolektivu z roku 2011. Součástí práce budou také informace ze čtvrtletníku Krásné město, který vychází od roku 1960. Využiji též letáků vydaných Středočeským krajem z roku 2014. V neposlední řadě budu informace studovat z map, např. Cykloturistická mapa oblasti Kolínsko, Kutnohorsko, Střední Posázaví, dále pak Cyklotrasy Kutnohorska z roku 2007 a z nejnovější vydané mapy Středočeský kraj 6; Kolínsko, Kutnohorsko, Střední Posázaví, Podblanicko z roku 2013. Také hojně využiji informace z informačních portálů věnované Kutné Hoře. Zpracování praktické části a vybraných tras by mělo posloužit ke zlepšení současné situace cykloturistických tras v Kutné Hoře a jejím nejbližším okolí. Na základě práce v terénu spojenou s jízdou na kole (Rock Machine CROSSRIDE 350, modelový rok 2005) a za pomocí GPS budu trasy projíždět a následně zpracovávat v programu BaseCamp, případně v Microsoft Office 2007. Zpracované podklady předám Informačnímu centru Města Kutná Hora. Na základě zjištěných informací učiní informační centrum další potřebné kroky. Věřím, že práce vytvoří kvalitní a dobře zpracované informace, které poskytnou dobrý základ pro realizaci zjištěných nedostatků a připomínek.

14

Teoretická část Teoretická část se skládá ze dvou velkých oblastí. První část se zabývá vymezením a charakteristikou popisované oblasti zahrnující předpoklady pro cestovní ruch podle Mariota (1983) dle funkčně-chronologického přístupu, který zahrnuje dělení na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. Druhá část je věnovaná základním informacím o cykloturistice.

1 Vymezení a charakteristika oblasti Ve své bakalářské práci se zabývám městem Kutná Hora a přilehlým okolím v okruhu 10 kilometrů od centra města. Kutná Hora se nachází při hranicích Českomoravské vrchoviny v jihovýchodní části Středočeského kraje, přibližně 70 kilometrů východně od hlavního města Prahy. Stejnou vzdálenost má i od krajského města Jihlava. Východ území sousedí s Pardubickým krajem, jihovýchod s krajem Vysočina. Mezi Kutnou Horou a Kolínem probíhá 50. rovnoběžka a necelých 20 km západně u Zásmuk (okres Kolín) prochází 15. poledník. (Štroblová, Altová, 2000, s. 15)

15

2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti cestovního ruchu z hlediska přírodních možností, charakteru a kvality společenských a kulturněhistorických podmínek a atraktivit. Jsou limitujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu na určitém místě. Lokalizační předpoklady jsou vázány na příjezdový nebo domácí cestovní ruch. Tyto předpoklady se dělí na přírodní a společenské. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu vznikly v místech, kde se současně vyskytují příznivé hodnoty přírodních činitelů ve spojení se selektivními a realizačními faktory rozvoje cestovního ruchu. (Hamarnehová, 2012, s. 14-15)

2.1 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady mají většinou neměnný charakter, který souvisí s rozmanitostí přírodního prostředí. Do těchto předpokladů jsem zahrnula reliéf, geologii, klima, hydrologii, faunu a flóru a přírodní zajímavosti. (Mariot, Holeček, 1999, s. 15)

2.1.1 Reliéf Kutná Hora se nachází v nížinaté oblasti středního Polabí mezi středními toky řek Labe a Sázavy. Z polabské roviny vybíhá Čáslavská kotlina v povodí Klejnárky a Doubravy. Na jih území zasahuje Českomoravská vrchovina. Město Kutná Hora se nachází v nadmořské výšce přibližně 254 m n. m. a ze západní a severní strany je vymezeno čtyřmi vrchy - Kaňk (352,7 m n. m.), Sukov (335,3 m n. m.), Malý Kuklík (359,1 m n. m.) a Velký Kuklík (355,5 m n. m.), ze kterých je krásný výhled na město. Od těchto vrchů se terén svažuje k jihovýchodu, kde vymezuje Kutnou Horu hluboké a poměrně strmé údolí říčky Vrchlice. (Dudák, 2004, s. 29) Z hlediska povrchu není Kutná Hora pro účastníky cestovního ruchu nijak přitažlivá. Nenajdeme tu rozmanitou výškovou členitost ani nejatraktivnější formy reliéfu (např. skalní města, krasové jevy apod.).

16

2.1.2 Geologie Podle geologického složení nemá oblast jednotný přírodní ráz. Kutnohorský region patří ke třem horopisným celkům a to k Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Skalní podklad Kutnohorska je tvořen krystalinikem, které je součástí tzv. jádra Českého masívu. V průběhu geologického vývoje docházelo k vrásnění a vznikaly rudné žíly. Díky tomu je Kutná Hora známá svými nejvýznamnějšími ložisky stříbrné rudy. (Kapička a kol., 2009, s. 10, 18) Mezi další horniny, které lze v blízkém okolí Kutné Hory nalézt, patří např. krystalické formy křemene, pyrity, pyritové rudy, železné rudy a doprovodné rudy stříbra galenit a sfalerit.

2.1.3 Klima Kutná Hora se nachází na pomezí teplé oblasti Polabí a méně klimaticky příznivou oblastí Českomoravské vrchoviny. Jaro a podzim bývají často proměnlivé, naopak léto je dostatečně teplé a dlouhé. Průměrný roční úhrn trvání slunečního svitu je více než 1 700 hodin. Průměrná roční teplota v regionu je 8 – 9 °C. Tato teplota je sice o něco málo nižší než je průměr celé České republiky (9,4 °C), avšak může se například rovnat Jihočeskému kraji, kde byla průměrná roční teplota v roce 2014 8,9 °C. Zima bývá většinou mírná, s nízkou a nestálou sněhovou pokrývkou, která se drží v průměru 30 – 40 dní. Průměrné roční srážky se v kutnohorském regionu pohybují od 500 do 550 mm za rok. Úhrn srážek celé České republiky je 657 mm za rok. Celý Středočeský kraj společně s Prahou měly v roce 2014 nejnižší úhrn srážek v celé republice. Vybrané mapy charakteristiky klimatu na Kutnohorsku jsou uvedeny v Příloze 1. Kopce ležící severně a západně od Kutné Hory umocňují velmi příznivé a teplé podnebí. Mírná zima spolu s nízkým ročním úhrnem srážek vytváří vhodné podmínky v širší míře srovnatelné s mikroregiony, které na cykloturistice v České republice

17

výrazně profitují. Zejména v letním období je oblast Kutnohorska vhodná pro cykloturistiku, jelikož nabízí mírnější teploty oproti jižní Moravě a stabilní podnebí.

2.1.4 Hydrologie Vodní toky v popisované oblasti nejsou příliš významné. Území je součástí povodí Labe a náleží k úmoří Severního moře. Kutnou Horou protéká říčka Vrchlice, lidově Pách1, která je dlouhá téměř 30 km. Jedná se o největší přítok řeky Klejnárky. Soutok se nachází u obce Nové Dvory. V údolí Vrchlice jsou stopy po těžbě stříbrné rudy (zazděné šachty, strusková úložiště) a pozůstatky mlýnů a mostků. Na Vrchlici se nachází vodní nádrž Vrchlice, která je hlavním zdrojem vody pro Kutnou Horu. Koupání a rybolov jsou zakázány. Nejvýznamnějšími rybníky jsou Velký rybník u Poličan a Hamerský rybník u Malešova. Rybníky jsou hojně navštěvovány v letním období, jsou využívány ke koupání a ke sportovnímu rybolovu. [1] Občanské sdružení Denemark vytvořilo v malebném údolí říčky Vrchlice naučnou stezku. Tato naučná stezka byla vybudována v roce 2007, následně pak roku 2011 rozšířena do současné podoby. Na okruhu dlouhém přibližně 2,5 km, který je tvořen 14 zastaveními, se návštěvníci mohou seznámit s rozmanitými a cennými druhy rostlin a živočichů. Další velkou zajímavostí jsou dvě hradiště, zachovalé mlýny a pozůstatky důlní činnosti, které neodmyslitelně patří ke Kutné Hoře. [2] Více se této stezce věnuji v praktické části.

2.1.5 Fauna a flóra Kutná Hora je známá především díky svým ovocným sadům a v poslední době stále se rozvíjejícímu vinařství, tedy pěstování vinné révy, které má počátky už v dávné historii.

1

Nejpravděpodobněji zkomolenina německého Bach (potok) nebo Wildbach (divoký potok). Název

Vrchlice pochází z 19. století.

18

První písemná zmínka o vinařství na Kutnohorsku se nachází v Kosmově kronice z roku 1101 a je jednou z prvních písemných zmínek o vinařství ve střední Evropě. Na Kutnohorsku se vinařství věnovali především cisterciáci, kteří se zde usadili v roce 1142. [3] Při hranicích města se nachází velké množství zemědělské půdy. Květena Kutnohorska je zastoupena běžnými druhy rostlin suchomilného a teplomilného charakteru. Z živočichů se zde setkáme se zástupci vázanými na zemědělské plochy (zajíc polní, bažant obecný, králík divoký, křeček polní atp.), oblast je také poměrně bohatá na hajní ptáky (žluva hajní, strakapoud prostřední) a vodní ptactvo (divoké kachny). (Inquort, 2002, s. 17) Turisté se mohou s významnou faunou a flórou Kutné Hory setkat při výletech po naučných stezkách, které jsou vhodné jak pro pěší návštěvníky, tak také pro cyklisty. Ve své praktické části se například věnuji Vinařské cyklotrase a také Naučné stezce údolím Vrchlice, po které jsou umístěny informační tabule o rostlinstvu a živočišstvu zmiňované oblasti.

2.1.6 Přírodní zajímavosti Kaňk byl vyhlášen v roce 1933 Národní přírodní památkou, kde je předmětem ochrany podle vyhlášky č. 187/2010 Sb. geologický profil tvořený horninami svrchní křídy včetně paleontologické lokality křídových sedimentů s četným výskytem fosilní mořské fauny, dále teplomilná společenstva širokolistých suchých trávníků a biotop čistce německého. V současné době je na vrcholu kopce rozhledna Havířská Bouda s restaurací, která je v provozu od 30. dubna 2013. Z 30 metrů vysoké rozhledny, která je postavená z kyklopského zdiva, je krásný výhled na celé město. Za dobrého počasí mohou návštěvníci pozorovat i Krkonoše a Šumavu. Rozhledna se tak stala dalším symbolem města. Tento nádherný objekt, který lidem připomíná vodárenskou věž, je možné vidět z centra města, např. z vyhlídkové věže bývalé Jezuitské koleje. Naopak pro cyklisty se kopec může stát výzvou, za kterou se můžou odměnit krásným výhledem a dobrým jídlem. 19

Menhiry jsou v Kutné Hoře přístupné od 30. dubna 2012, kdy tento návrh zrealizovalo občanské sdružení Denemark. Největší žulový kámen a několik dalších pochází z lomu v Morašicích v Železných horách (okres Pardubice). Menhir označuje energeticky významné místo. Každý kámen je orientovaný na nějaké místo či okolní památku, např. na Hřbitovní kostel Všech Svatých, kostel Matky Boží na Náměti, chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci apod. Navíc je z těchto míst krásný výhled na celou Kutnou Horu. Místo je též dějištěm kulturně-zábavních akcí jako bylo „kutnohorské bubnování“ či tu probíhají setkání občanského sdružení KHnet.info. [4]

2.2 Společenské předpoklady Společenské

předpoklady

vyplývají

z výsledků

lidské

činnosti

a

zahrnují

kulturně-historické památky, kulturní, zábavní, sportovní a jiné akce. Tyto atraktivity uspokojují poptávku v daném místě a jsou výsledkem lidské činnosti. (Hamarnehová, 2012, s. 12)

2.2.1 Kulturně-historické památky Kutná Hora slaví v letošním roce výročí 20 let zapsání do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 1995 bylo na tento Seznam zapsáno historické jádro města s chrámem sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. [5] K nejnavštěvovanějším památkám města patří tradičně Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí, chrám sv. Barbory a České muzeum stříbra – Hrádek, kde mohou návštěvníci navštívit středověký důl. Informace o počtu turistů v dalších památkách jsou uvedeny v Příloze 2. Nejčastěji do Kutné Hory přijíždějí rusky mluvící turisté, ačkoliv byl v loňském roce 2014 zaznamenán značný úbytek turistů spojený s politickou situací v Rusku a na Ukrajině. Dále přijíždí stále více turistů z Asie. Stabilně navštěvují město Britové, Němci a Španělé. Tyto informace vychází z dotazníkových šetření destinačního managementu města. [6]

20

3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady cestovního ruchu zabezpečují realizaci cestovního ruchu v jednotlivých lokalitách. Zároveň vytváří podmínky pro funkční využití lokalizačních předpokladů. Dělí se na suprastrukturu a infrastrukturu. Suprastruktura se skládá z ubytovacích a stravovacích služeb a dalších zařízení, která mají pozitivní vliv na rozvoj turismu v destinaci (sportovně-rekreační střediska, směnárenské a pojišťovací služby atd.). Infrastrukturu tvoří dopravní infrastruktura v dané destinaci, veřejná doprava a tzv. doprava v klidu (parkovací plochy a odpočívadla). (Hamarnehová, 2012, s. 18)

3.1 Suprastruktura – ubytovací zařízení Myslím si, že Kutná Hora disponuje dostačující kapacitou ubytovacích zařízení. Pro lepší přehled uvádím seznam významných hromadných ubytovacích možností ve městě (viz. Tabulka 1). Nejčastěji se vyskytují hotely s nabízenými službami a kvalitou odpovídající třem hvězdičkám (3*). Dva hotely mají recepci fungující 24 hodin denně. V letním období je také možnost kempování v místních autokempech. V tabulce neuvádím informace o možnosti pobytu u soukromých subjektů poskytující nemovitost v osobním vlastnictví k ubytovacím/rekreačním účelům.

21

Název Hotel U Kata Hotel U Růže Hotel Garni na Havlíčku Hotel Kréta Hotel Mědínek Hotel U Hrnčíře Hotel U Vlašského dvora Hotel U Zvonu Hotel Opat Hotel Zlatá Stoupa Pension Bed & Breakfast Penzion Art Penzion Barbora Penzion Centrum Penzion Dana Karásková Penzion Havířská Bouda Penzion Kutna Penzion Octárna Penzion Retro Penzion Šafrán Penzion U Ondřeje Autocamp Transit Santa Barbara camping Vila U Varhanáře

Kategorie Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel *** Hotel **** Hotel **** Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Kemp Kemp -

Sezónní provoz

Počet pokojů

celoroční provoz 45 celoroční provoz 11 celoroční provoz 9 celoroční provoz 14 celoroční provoz 50 celoroční provoz 5 celoroční provoz 10 celoroční provoz 7 celoroční provoz 16 celoroční provoz 40 celoroční provoz 21 celoroční provoz 7 celoroční provoz 10 celoroční provoz 6 celoroční provoz 4 celoroční provoz 5 celoroční provoz 4 celoroční provoz 3 celoroční provoz 4 celoroční provoz 3 celoroční provoz 3 letní provoz 10 a méně letní provoz 10 a méně celoroční provoz

Celkem

Počet míst pro stany a karavany žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné žádné 11 až 50 11 až 50

10 žádné

287

Počet lůžek 100 28 15 29 120 13 24 16 54 90 42 14 24 14 12 13 10 6 10 6 12 25

677

Tabulka 1 Seznam ubytovacích zařízení, vlastní zpracování [7]

3.2 Suprastruktura – stravovací zařízení Kutná Hora nabízí celou řadu rozmanitých stravovacích podniků. Ve městě se nachází pizzerie, čínské restaurace, jedna mexická restaurace a také vinotéky. Návštěvník také může využít příjemné prostředí v místních kavárnách. Nejvyhlášenější svou kuchyní či prostředím jsou například Staročeská restaurace V Ruthardce, restaurace Dačický (nesoucí jméno po Mikuláši Dačickém z Heslova) nebo výletní restaurace Havířská Bouda s možností využití romantických prostor na vrcholu místní rozhledny.

3.3 Suprastruktura – ostatní zařízení Kutná Hora má jednu restauraci s bowlingovými drahami, dále se tu nachází velké množství posiloven a fitness center. Město disponuje mnoha fotbalovými hřišti, hřištěm 22

s umělým

povrchem,

atletickým

stadionem

s tartanovým

povrchem

Olympia

a sportovním areálem Klimeška, který je popsán níže. Ve městě se také nachází tenisové kurty a sportovní haly, které ovšem nemají vždy správné rozměry. Kutná Hora dlouho usiluje o výstavbu nové sportovní haly, která však zatím nebyla zrealizována. Město má také velké zastoupení v soutěžích sportovního aerobiku. Sportovní areál Klimeška zahrnuje:  bobovou dráhu, která je nejdelší v České republice a druhá nejdelší v Evropě (1 565 m dlouhá s převýšením 42 m);  zorbing, jízdu na čtyřkolkách, rodeo býka, dětské hřiště;  Kutnohorskou plovárnu (aquapark);  zimní stadion. Neméně významné je Městské Tylovo divadlo, které je spjaté s významnou postavou českého divadla a národního obrození, s osobností Josefa Kajetána Tyla. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 25 měsíců po zahájení stavby a to 12. listopadu 1933. V současné době má divadlo kapacitu 502 osob. [8] V Kutné Hoře najdeme i kino Modrý Kříž, s kapacitou 306 osob. Kino je vybaveno špičkovou technologií 3D, při které se používají speciální brýle. [9]

3.4 Oddělení cestovního ruchu a marketingu V Kutné Hoře funguje v rámci organizační struktury města Oddělení cestovního ruchu a marketingu. Toto oddělení se zabývá zpracováváním koncepčních materiálů v oblasti cestovního ruchu a také zajišťuje provoz informačních center. Dále spravuje informační databáze, turistický portál města Kutná Hora, spolupracuje se subjekty cestovního ruchu, zajišťuje marketingovou podporu kulturních akcí, zajišťuje propagaci města a zabývá se mnoha dalšími úkoly. Vedoucím tohoto oddělení je paní Ing. Hana Musílková. [10]

23

Kutná Hora má celkem 4 informační centra umístěna v různých částech města. Informační centrum města Kutná Hora – Sankturinovský dům Toto informační centrum (IC) je hlavním informačním centrem, které se nachází na Palackého náměstí. IC je členem Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.) a spadá do klasifikační třídy A. Klasifikační třída A znamená, že je IC otevřeno 7 dní v týdnu, poskytuje informace alespoň ve 2 světových jazycích, zajišťuje průvodcovskou službu a má podle požadavků řádně vzdělaný personál. Jednu ze služeb, které také informační centrum zajišťuje je půjčování kol. Tuto službu vyhledávají především zahraniční turisté. Informační centrum města Kutná Hora – Hlavní nádraží ČD Informační centrum bylo zřízeno přímo na železniční stanici Kutná Hora-hlavní nádraží. Je prvním záchytným bodem pro návštěvníky, kteří do Kutné Hory přijedou vlakem. Otevřeno je každý den od 8:30 do 16:00. Informační centrum Sedlec, Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec Sedlecká farnost patří k důležitým činitelům v oblasti cestovního ruchu v Kutné Hoře, a to zejména proto, že má ve správě Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí, nejnavštěvovanější památku středních Čech. Zároveň spravuje katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, která je na Seznamu UNESCO. Proto bylo v červenci 2010 otevřeno informační centrum. Informační centrum je také členem Asociace turistických informačních center a řadí se do kategorie B. Standard třídy B znamená, že je otevřeno celoročně minimálně 5 dní v týdnu, v hlavní turistické sezoně pak 6 dní v týdnu, poskytuje informace ve 2 světových jazycích a zaměstnanci mají minimálně středoškolské vzdělání. Informační centrum u chrámu sv. Barbory, Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora Toto informační centrum se nachází u jedné z nejnavštěvovanějších památek města, u chrámu sv. Barbory. Je otevřeno po celý rok a návštěvníkům poskytuje veškeré informační služby.

24

3.5 Infrastruktura – silniční doprava Město Kutná Hora má výhodnou silniční polohu. Na dálnici D1 k exitu 56 u Zruče nad Sázavou je to necelých 40 km, na dálnici D11 k exitu 39 pouhých 30 minut. Přímo přes Kutnou Horu vede silnice I/2 (Praha – Pardubice). Těsně u města též prochází silnice I/38 (Jestřebí – Znojmo – státní hranice ČR/Rakousko), která patří k jednomu z nejvytíženějších nedálničních tahů v České republice. Vzdálenost od větších měst je uvedena v Tabulce 2. Město

vzdálenost (km)

Praha – centrum Praha – letiště Pardubice Hradec Králové Brno České Budějovice Plzeň Bratislava Vídeň Mnichov

70 90 45 60 150 150 160 275 280 460

Tabulka 2 Vzdálenost měst od Kutné Hory [11]

Autobusová doprava je v Kutné Hoře a jejím okolí také velmi častým způsobem dopravy. Pravidelně jezdí autobusy do Kolína, Čáslavi a přilehlých obcí. Unikátní přímé spojení s Prahou a její městskou dopravou poskytuje linka č. 381 na trase Kutná Hora – Praha Háje (stanice metra C) dostupná každou hodinu od 4:50 do 20:20 z autobusového nádraží. [12] Do menších a vzdálenějších obcí autobusová doprava není na dobré úrovni. Veřejnou dopravu v Kutné Hoře zajišťuje dopravní společnost ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY a.s. Město Kutná Hora má v rámci městské hromadné dopravy (MHD) celkem 6 autobusových linek označených čísly 1 – 5 a 7. Linka č. 7 provozovaná o svátcích a víkendech, je totožná s linkou č. 1. S možností parkování a parkovacími plochami to Kutná Hora včetně rozsáhlého historického jádra nemá jednoduché. Tyto informace vyplývají i z dostupných 25

dotazníkových šetření prováděnými mezi roky 2011 – 2013, kdy jsou turisté opakovaně kritičtí k možnostem parkování. [13] Já osobně si myslím, že na sídlištích a přilehlých místech se situace neustále zlepšuje a stále se budují nová parkoviště. I přesto je někdy velmi obtížné najít volné místo pro svůj automobil a následně je doslova boj o každý centimetr volného místa. Tyto problémy nastávají často ve večerních hodinách, kdy člověk musí nechat auto dál od svého bytu. V centru města je to s možností parkování podobné. Přímo v centru je parkování zpoplatněno a rozděleno do třech tarifních zón (A, B a C). V pracovních dnech se platí od 07:00 do 17:00 a v sobotu od 08:00 do 12:00. O nedělích a svátcích je parkování zdarma. Zóna A je centrum, kde 1 hodina stojí 10 Kč, každá další pak o 20 Kč více (tzn. 2 hod 30 Kč, 3 hod 50 Kč). Za celý den zaplatíte 100 Kč. Zóna B zahrnuje parkoviště U Kapličky, kde stojí celodenní parkovné 20 Kč. Zóna C označuje průjezd městem, který je zpoplatněn 24 hodin denně a stojí 10 Kč (30 minut). Samozřejmostí je možnost využití k zaplacení tohoto poplatku mobilního telefonu. [14] Další varianta bezpečného parkování je v prostoru u zahrad Galerie Středočeského kraje (GASK). Parkování pro 25 aut je umožněno v krytých garážích a platí se 10 Kč za hodinu. [15] Také se ve městě nacházejí bezplatná parkovací místa, těch je však méně a jsou často využívána lidmi, kteří pracují v centru města. Autobusoví dopravci využívají parkovacích ploch u restaurace U Zlatého lva v městské části Sedlec a poté u kláštera sv. Voršily v blízkosti centra města.

3.6 Infrastruktura – železniční doprava Kutná Hora má dvě vlakové stanice: Kutná Hora hlavní nádraží a Kutná Hora – město. Obec se nachází na jednom z hlavních železničních koridorů (trať č. 230) Praha – Brno, na které

byl

zahájen

provoz

roku

1869.

Dále

městem

vede

trať

č. 234

Kutná Hora – Zruč nad Sázavou, která je v provozu od roku 1905. [16]

26

V těsné blízkosti Kutné Hory se nachází město Kolín, které patří k jednomu z hlavních mezinárodních železničních koridorů. Proto je cestování vlakem na delší vzdálenosti a do větších měst velmi pohodlné a rychlé. Toto tvrzení se ovšem nedá říct o návaznosti vlakových a autobusových spojů do menších obcí, kde je veřejný způsob dopravy často nevyhovující. Železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží má také nevýhodnou polohu od centra města, které je vzdáleno téměř 3 km. Proto je nutné přestoupit na osobní vlaky ve směru Kutná Hora – město, výhodnější je využit MHD či taxi službu. Způsoby dopravy a celkovou orientaci návštěvníkům, kteří přijedou vlakem, pomáhá zlepšit nově fungující informační centrum přímo v železniční stanici.

27

4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky. Vyjadřují způsobilost dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně a umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Selektivní předpoklady se člení na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují politické, ekonomické, demografické, urbanizační

a ekologické

podmínky

v oblasti.

Subjektivní

předpoklady

tvoří

psychologické pohnutky ovlivněné kulturní úrovní obyvatel. Tyto pohnutky ovlivňují účast lidí na cestovním ruchu a výběr daných lokalit. Patří sem různé formy propagace, módnost dané země či střediska cestovního ruchu a také charakterové vlastnosti národa. Důležitou úlohu v rámci subjektivních předpokladů rozvoje cestovního ruchu hrají zkušenosti s cestováním. (Hamarnehová, 2012, s. 12-14)

4.1 Obyvatelstvo Podle údajů Českého statistického úřadu k 1. 1. 2014 má Kutná Hora 20 349 obyvatel. Složení obyvatelstva dle pohlaví je v poměru 48,8 % mužů k 51,2 % žen, průměrný věk v obci je 42 let. [17] Z dlouhodobého hlediska se míra nezaměstnanosti v celém okresu Kutná Hora pohybuje kolem 8 – 9 % a patří k jedné z nejvyšších hodnot v celém Středočeském kraji. [18] Kutná Hora zaobírá plochu 3 308 ha a skládá se z 12 částí. [17] V současné době je starostou města Bc. Martin Starý.

4.2 Školství V Kutné Hoře je v provozu 9 mateřských škol (Dačického, Benešova 7, I a II, 17. listopadu, Sedlec, Malín, Kaňk a Pohádka). Od roku 2003 funguje příspěvková organizace Mateřské školy Kutná Hora, která slučuje 8 mateřských škol a 2 školní jídelny. [19] Mateřská škola Pohádka je samostatným právním subjektem. [20] Ve městě fungují 4 základní školy a jedna základní umělecká škola. K největším školám patří ZŠ Žižkov, která sídlí v krásné historické budově z konce 19. století s výhledem 28

na chrám sv. Barbory. Základní škola T. G. Masaryka Kutná Hora je považována za sportovní školu. Základní škola Kamenná stezka Kutná Hora je škola rodinného typu, která nabízí svým žákům individuální přístup. Základní škola Jana Palacha v Kutné Hoře je bezbariérovou školou, poskytuje zvláštní péči žákům se specifickými vzdělávacími potřebami a nabízí rozšířenou výuku informatiky. [21] Ke středním školám patří ve městě 2 gymnázia (Církevní gymnázium v Kutné Hoře a Gymnázium Jiřího Ortena), Střední odborná škola a střední odborné učiliště Kutná Hora a Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. [22] V roce 2015 se do Kutné Hory přestěhovala Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s. r. o. Tato vysoká škola nabízí své učebny v krásném prostředí

bývalé

Jezuitské

koleje,

kde

nyní

sídlí

Galerie

Středočeského

kraje (GASK). [23]

4.3 Ekonomika a průmysl Velmi významnou roli v Kutné Hoře hraje cestovní ruch a služby s ním spojené (ubytovací, stravovací a doplňkové služby). Nevýhodou tohoto zaměření je sezónnost. Nejvíce pracovníků je zaměstnáváno v hlavní turistické sezóně od dubna do listopadu. Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími a zaměstnavateli ve městě je strojírenský průmysl zastoupený firmou ČKD Kutná Hora a.s., potravinářský a tabákový průmysl zajišťuje firma Philip Morris ČR a.s. a elektrotechnický průmysl je zastoupený firmou FOXCONN.

29

5 Cykloturistika Zvyšující se životní úroveň obyvatelstva a nárůst fondu volného času vedou k rozvoji volnočasových pohybových aktivit. Mezi ně patří i cyklistika a cykloturistika, která v 90. letech 20. století zaznamenala na našem území výrazný nástup ve všech svých formách. Její rozvoj je podporován i vývojem technického vybavení a používaných materiálů na konstrukci jízdních kol. (Mourek a kol., 2011, s. 11)

5.1 Druhy cyklistiky V obecné rovině rozlišujeme následující druhy cyklistiky. Cyklodoprava – jízda na jízdním kole do určitého cíle. Jedná se především o každodenní

dojíždění

do

zaměstnání,

za

nákupy či

kulturou.

Vyznačuje

se požadavkem co nejkratší trasy, co nejmenší časové náročnosti a bezproblémového průjezdu křižovatkami. (Mourek a kol., 2011, s. 11) Cykloturistika – jízda na trekingových, městských a horských kolech, především za cíli mimo zastavěná území. Využívá komunikace se zpevněným i s přírodním povrchem. Požadavkem je atraktivní prostředí a co nejvyšší bezpečnost. Skupina cykloturistů je velmi rozmanitá věkově i výkonnostně. (Mourek a kol., 2011, s. 11) Silniční cyklistika – velmi početná skupina cyklistů, kteří využívají volný čas k jízdě na bicyklu s vyššími ambicemi – vyšší průměrnou rychlostí a vyžadující kvalitní povrch vozovky. (Mourek a kol., 2011, s. 11-12) Terénní cyklistika – cyklisté, kteří za stejným účelem jako silniční skupina využívají horská kola mimo vozovky především v terénu. (Mourek a kol., 2011, s. 12) Kutná Hora je výhodná především pro cykloturistiku. Centrum města nedisponuje až tak

dobrými

podmínkami,

protože

systém

dopravního

značení

v centru

je pro návštěvníky, díky rozmanitosti vývoje zapříčiněné rozvojem ve středověku, složitý. Když se však vyjede za město do přírody, určitě si každý vyznavač dvou kol přijde na své. Neméně významná je i terénní cyklistika v regionu, jelikož se zde každoročně koná i jeden ze závodů Českého poháru horských kol (Czech MTB). Nejméně vhodná, je dle mého názoru, silniční cyklistika, jelikož v popisované oblasti 30

jsou velmi frekventované silnice. Silnice nižších tříd pak nesplňují požadavky na kvalitu povrchu vozovky.

5.2 Infrastruktura Infrastruktura pro cyklisty se dělí do třech kategorií. Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás označený dopravní značkou (kolo v modrém poli) a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. Automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Pravidla silničního provozu však povolují užití cyklostezky např. in-line bruslařům a lyžařům. (Mourek a kol., 2011, s. 13) K 1. 1. 2011 bylo na území České republiky napočítáno celkem 1 903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty. [24] Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích vyhlášek a příslušných technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty (kolo na žlutém poli a s číslem trasy). Jako cyklotrasa se označuje také někdy samostatně vymezená cykloturistická trasa, která představuje dopravní cestu vedenou po silnicích, místních i účelových komunikacích, jež je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami. (Mourek a kol., 2011, s. 13-14) Cykloturistická trasa vede většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Je vyznačena pásovými značkami, které mají krajní pásy žluté a prostřední pás červený, modrý, zelený nebo bílý. Může být také doplněna šipkou. [25] Kutná Hora nemá v současné době žádnou cyklostezku. Největší prostor tomuto tématu, byl věnován před volbami do městského zastupitelstva. Ke konci roku 2014 mluvil bývalý starosta RNDr. Ivo Šanc, CSc. o cyklostezce, která by měla vzniknout od městského nádraží k zastávce Sedlec. Zajišťovala by bezpečnost jak pro cyklisty, tak i pro in-line bruslaře. V současné době se ale o cyklostezce nemluví.

31

S cyklotrasami na Kutnohorsku už je to lepší, nicméně i zde je velká rezerva, především v dopravním značení těchto tras. Už v rozhovoru pro místní deník v roce 2009, cyklista a trenér Josef Straka řekl: „Cyklotrasy tady na Kutnohorsku jsou naprosto nevyhovující. Přirovnal bych to k poli neoranému. Jde o problém, který stojí za hluboké zamyšlení.“ [26] A tato nevyhovující situace platí dodnes. Region nabízí a propaguje cyklotrasy, nicméně chybí dopravní značení a celkově zázemí pro cykloturisty není dobré.

5.3 Dělení cyklotras Cyklotrasy se dělí podle významu na dálkové, regionální a místní.  Dálkové (neregionální cyklotrasy) spojují vzdálené cíle a plní funkci především rekreačně-turistickou. Jsou značeny jednocifernými a dvojcifernými čísly. Tyto trasy by měly mít zajištěno ubytování, servis, mapy a občerstvení.  Regionální cyklotrasy plní funkci jak dopravní, tak rekreační. Důležitá je návaznost

na

síť

místních

cyklotras.

Jsou

značeny

trojcifernými

a čtyřcifernými čísly.  Místní cyklotrasy plní funkci dopravní i rekreační a značí se čtyřcifernými čísly. (Mourek a kol., 2011, s. 14) Kutnou Horou prochází dálková trasa č. 1 Pražská stezka (Brno-Přízřenice – Pernštejn (Praha)). Jinak je oblast bohatá na regionální a místní cyklotrasy.

5.4 Značení cyklistických tras Značením cyklistických tras a jejich údržbou se v České republice (ČR) zabývá Klub českých turistů (KČT). KČT ve své činnosti spolupracuje s ostatními zřizovateli cyklistických tras, vzájemně se podílí na ucelené síti značených tras v ČR a přiděluje novým trasám pro cyklisty celostátně platná evidenční čísla. Zároveň KČT vede evidenci všech vyznačených cyklistických tras, provádí pravidelnou kontrolu a doznačení stávajících tras (za předpokladu poskytnutí finančních prostředků) a může se také podílet na propagaci vyznačených cyklistických tras. (Mourek a kol., 2011, s. 31-32) 32

Klub českých turistů provádí údržbu a značení tras ve všech krajích České republiky mimo Prahu, Jihočeský a Liberecký kraj, kde je to z rozhodnutí zřizovatelů řešeno jinak. (Mourek a kol., 2011, s. 32-33) Legislativně je tato činnost upravena zákonem č. 361/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a také vyhláškou č. 30/2001 Sb., kde jsou zařazeny prvky značení mezi tzv. informativní dopravní značky. Žádný závazný předpis však neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení v regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklistických tras volí odlišnou hustotu značení a také různé způsoby používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem je financování údržby značení tras. Podle posledních údajů z roku 2011 se na údržbu 1 km vyznačené trasy musí vynaložit 300 Kč ročně. Klub českých turistů dostává každý rok z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj přibližně 7 milionů Kč na údržbu značených tras. Tato částka pokrývá pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras, proto je nutné dofinancování ze zdrojů jednotlivých krajů, mikroregionů, případně sponzorů. (Mourek a kol., 2011, s. 31-33)

5.5 Cyklisté vítáni Cyklisté vítáni označuje národní certifikaci služeb v cestovním ruchu, kterou založila v roce 2005 Nadace Partnerství. Tento systém certifikuje ubytovací a stravovací zařízení, kempy a turistické cíle. Následně jsou pak certifikované objekty označeny v terénu usmívajícím se zeleným kolem na bílém pozadí. Toto označování bylo podpořeno ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Společného regionálního operačního programu. Cílem tohoto projektu je vytvoření certifikačního systému jako národního standardu kvality služeb cestovního ruchu pro skupinu cyklisté a cykloturisté, zavedení certifikace a systému kontroly do praxe na celém území České republiky. Na Slovensku funguje podobný systém pod značkou „Vitajte, cyklisti!“, který je s českým systémem vzájemně propojený. (Mourek a kol., 2011, s. 73) K získání certifikace musí objekt splnit určitá kritéria, která se dělí na povinná a volitelná. Z volitelných je nutné splnit alespoň tři kritéria (ubytovací a stravovací zařízení a kempy). Turistický cíl musí splnit nejméně dvě kritéria. Všechna kritéria jsou uvedena v Příloze 3. [27] 33

5.6 Kutná Hora a cykloturistika Počátky kutnohorské cyklistiky jsou spojeny s Klubem velocipedistů, který vznikl již roku 1896. Do podoby současné cyklistiky měl však daleko. Dnes bychom tento Klub nejspíše nazvali cykloturistickým. Samotná jízda na kole byla sice dominující, ale zdaleka ne jedinou součástí pestrého spektra činností, jež velocipedisté vyvíjeli. Jezdili na četné výlety po celém tehdejším Království českém, zavítali i na Moravu a do Slezska. Příležitostně pořádali i cyklistické závody. Společně však i cvičili – jejich cvičení se v mnohém podobalo sokolskému. Však také jednoty velocipedistů v jiných městech často vznikaly vyloučením velocipedistů ze sokolských jednot. Kutnohorští velocipedisté před první světovou válkou dokonce hráli tenis. Neméně pestrá byla jejich činnost společenská, která se nejen prolínala s celou sportovní činností, ale spočívala i v pořádání pravidelných klubových zábav. V roce 1902 začal Klub dokonce vydávat vlastní časopis Špic. Bicykly však z ulic Kutné Hory začaly mizet v letech před první světovou válkou. Klub se v roce 1911 pro nezájem členů rozešel. Již od roku 1905 však měl konkurenta, Klub cyklistů. O dalších osudech tohoto klubu není příliš známo. (Krásné město, 3/2002, s. 20) V roce 1929 byl založen Klub dělnických cyklistů, jehož členy byly především dělníci orientovaní na národně socialistickou stranu. Při tělovýchovné jednotě Sokol Kaňk byl v roce 1951 založen cyklistický oddíl, který se věnoval výhradně závodní cyklistice. Působení oddílu netrvalo příliš dlouho a ještě v 50. letech zanikl. (Krásné město, 3/2002, s. 20-21) V roce 1979 byl založen Odbor cykloturistiky mládeže TJ Sparta, který pořádal pravidelné středeční vyjížďky na historicky významná místa a také jednodenní i víkendové akce zaměřené na zvyšování fyzické kondice a zručnosti jízdy na kole. Základ sportovní a kulturní poznávací činnosti tvořil desetidenní prázdninový putovní tábor, který se konal poprvé roku 1979 na Rozkoši u České Skalice. (Krásné město, 3/2002, s. 19-20) V roce 1980 se kutnohorští cykloturisté zúčastnili v průběhu spartakiády akce Prázdniny na kole během níž projeli velkou část severních a západních Čech. O dva roky později si sami cvičitelé zorganizovali nultý ročník Prázdnin na kole, který spojili se srazem 34

turistů středočeského kraje na Konopišti a od roku 1984 již kutnohorský oddíl organizuje Prázdniny na kole jako veřejnou kalendářní akci. K bohaté činnosti oddílu cykloturistiky patřilo i prázdninové putování do zahraničí (Slovensko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko). Dnes již navštěvují cykloturistické akce děti zakládajících členů oddílu. Dětí je však v oddíle málo, zato se objevují starší manželské dvojice. Zakladateli oddílu byli manželé Krtičkovi, kteří působili v oddíle 15 let. Dnes organizují tyto akce manželé Podolákovi. Pravidelně se této akce účastní více než 100 cyklistů. Letos se bude konat 32. ročník Prázdnin na kole v termínu od 3. do 12. 7. 2015. (Krásné město, 3/2002, s. 19-21)

35

Praktická část Praktická část je věnována vybraným cyklotrasám v Kutné Hoře a jejímu nejbližšímu okolí. Počátky jednání této části bakalářské práce začaly již na začátku roku 2014, kdy jsem zahájila jednání s Informačním centrem Města Kutná Hora. Nejvíce se mi zde věnovala paní Ing. Hana Musílková, která poskytla návrhy situací, jenž informační centrum potřebuje vyřešit. Postupně byla vytvořena metodika zpracování praktické části bakalářské práce do jednotlivých kroků. Prvním krokem byly diskuze, které probíhaly na půdě informačního centra. Zároveň se vybíraly trasy, které je potřeba projet a zjistit jejich aktuální stav, včetně dopravního značení. V prvopočátku byly navrženy čtyři trasy, které jsou uvedeny na internetových stránkách Kutné Hory (www.kutnahora.cz). V průběhu roku se ovšem situace změnila. V únoru 2015 byla situace přehodnocena a bylo doporučeno zaměřit se na jiné cyklotrasy. Požadavkům informačního centra bylo vyhověno. Zde probíhala jednání jak s vedoucí Oddělení cestovního ruchu a marketingu s paní Ing. Hanou Musílkovou, tak i s paní Lenkou Dytrychovou. Druhým krokem bylo seznámení se s vybranými cyklotrasami. Tento krok spočíval především v práci s mapou a internetovými portály nabízející cykloturistické mapy. Zároveň jsem vycházela i z vlastních zkušeností. Také jsem hledala další informace s tímto spojené na internetu a v regionálních denících. V neposlední řadě bylo nutné zapůjčit si GPS navigaci. Tuto navigaci mi po domluvě s vedoucím práce zapůjčil PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Třetí krok byl zaměřen na monitoring jednotlivých tras a na kontrolu dopravního značení. Tyto trasy jsem projela na kole, pracovala s GPS navigací a prováděla fotodokumentaci. Tato měření byla celkem náročná, jelikož IC chtělo přesné a podrobné údaje. Proto bylo nutné věnovat mapování cyklotras dostatek času a v případě potřeby se k trase i zpětně vrátit a znovu provést dodatečná měření. Ve čtvrtém kroku jsem se věnovala zpracování tras písemnou formou. Také jsem znovu pracovala s GPS navigací. Vypisovala jsem GPS souřadnice jednotlivých míst, u kterých bude vhodné přidat dopravní značení. Zároveň jsem také pracovala 36

v počítačovém programu Garmin BaseCamp verze 2.3.1.0. U mapových podkladů jsem po dohodě s informačním centrem využila server mapy.cz a cykloturistické mapy, které jsou velmi kvalitně zpracované. Zakreslení jednotlivých tras do mapy jsem poté dělala ručně v programu PhotoFiltre verze 6.1.1. Posledním, pátým, krokem bylo předání zjištěného stavu cyklotras Informačnímu centru Města Kutná Hora, které se bude zabývat zlepšením zjištěných nedostatků. Hlavním bodem praktické části tak není jen monitoring vybraných tras, ale i nová úprava dopravního značení.

37

6 Materiálně-technická základna pro cykloturisty v Kutné Hoře V této

kapitole

se

věnují

aktuálnímu

stavu

materiálně-technické

základny

pro cykloturisty, která v současné době není na dobré úrovni.

6.1 Cyklisté vítáni v Kutné Hoře V Kutné Hoře jsou do projektu „Cyklisté vítáni“ zapojeny, certifikovány a označeny pouze 2 hotely. První z nich je hotel U Kata, který byl v roce 2010 zrekonstruován a nabízí širokou nabídku služeb včetně zabezpečení služby půjčení kol. Hotel zabezpečuje celkem 16 kritérií z uvedeného projektu. [28] Druhé zařízení, hotel Kréta, je zařazen do certifikace se svým ubytovacím i stravovacím zařízením. Celkově splňuje 14 kritérií. [29] V blízkosti města je certifikována restaurace U Hájků v Nových Dvorech, která splňuje 10 kritérií. [30] Jako turistický cíl je označen zámek Kačina, Muzeum českého venkova ve Svatém Mikuláši, které splňuje 8 kritérií. [31]

6.2 Materiálně-technická základna pro turisty Jako jednu z nejvýraznějších chyb, na kterou jsem při své bakalářské práci narazila, je ve většině případů absence stojanů na kola u významných památek města. Jedno z míst v centru města, kde se stojan na kola nachází, je u vchodu do kavárny u Galerie Středočeského kraje Naopak městská část města Sedlec má stojany na kola u obou památek (Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí a chrám Nanebevzetí Panny Marie). Vše je doloženo fotografickým materiálem uvedeným v Příloze 4. Tyto zjištěné informace jsem si ověřila i po začátku turistické sezony, tedy v dubnu. Na druhou stranu musím podotknout, že v památkových objektech většinou působí ochotný personál, který může nabídnout potenciálním cyklistům umístit kola

38

k pokladně, do šatny apod. Myslím si, že je naprosto nevhodné kola nechávat u sloupů veřejného osvětlení, u laviček a na jiných k tomu neurčených místech. Z těchto dostupných informací je patrné, že Kutná Hora nedisponuje dobrou materiálně-technickou základnou pro cykloturisty. Ať už se jedná o hotely, restaurace či památky, u kterých chybí zejména stojany na kola. Nepovažuji v současné době za aktuální, aby se jednotlivé subjekty (hotely, restaurace, památky) ihned snažily obdržet prestižní certifikaci „Cyklisté vítáni“. Stačilo by pár drobností, které by našly ve městě svůj význam a cykloturistům by pomohly. Důležitou roli hrají samozřejmě finanční prostředky, ale někdy i pouhý nezájem o tento segment turistů. Za sebe bych řekla, že je to velká škoda, jelikož Kutná Hora není jen „město dvou katedrál“.

39

7 Vinařská cyklotrasa č. 0091 Vinařská cyklotrasa v Kutné Hoře byla založena v roce 2003 jako první vinařská cyklotrasa v Čechách. Zároveň patří Kutnohorsko k nejmenším vinařským oblastem v Čechách. [32] Podle tradice se kladou počátky pěstování vinné révy již do 10. století. Nejvýznamnější postavení mezi kolonizátory ve 12. století měl Miroslav, který byl členem družiny knížete Vladislava II. Miroslav se rozhodl založit v Sedlci klášter a přivést do Čech řád cisterciáků. Tento řád zavedl pěstování zeleniny ve vlastních zahradách na vlhké a úrodné půdě v okolí kláštera, v dosahu záplav v údolí říčky Vrchlice. Dále cisterciáci pěstovali chmel a vinnou révu na terasovitých jižních svazích nad klášterem. (Štroblová, Altová, 2000, s. 16-20) Velkou zásluhu měl na rozvoji vinařství český král a římský císař Karel IV., který v roce 1358 vydal viniční řád. Viniční řád nařizoval, aby se všude po Čechách na příhodných místech zakládaly vinice. V roce 1497 vydal král Vladislav nový viniční řád. Sám král se staral o zakládání nových vinic. K výraznému úpadku vinařství došlo po bitvě na Bílé hoře a po 30. leté válce. Vlivem válečných nepokojů vinice pustly. S novodobou obnovou vinic v Kutné Hoře se započalo v roce 1977. (Krásné město, 3/2009, s. 7-8) Mezi největší vinařství v Kutné Hoře patří „Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o.“, které vzniklo v roce 2002. Hlavní pěstované odrůdy jsou: Rulandské modré, Tramín červený, Svatovavřinecké a Rulandské šedé. [3]

40

7.1 Základní údaje Trasa: Palackého náměstí – Vinařská cyklotrasa 0091 – Palackého náměstí Délka: 5,5 km Náročnost: střední Nejnebezpečnější místo: přejezd silnice I/2 ul. Československých legionářů 0,5 km a 5 km, přejezd silnice III/03321 ul. Kaňkovská/Lorecká 1,2 km

7.2 Popis trasy Vinařská cyklotrasa je popsána na stránkách informačního portálu Kutné Hory (www.kutnahora.cz) následujícím způsobem. Cyklotrasa začíná a končí v historickém jádru města na Palackého náměstí, odtud směřujeme ulicí Na Sioně, Zvonařskou, Hloušeckou (křížení s komunikací Na Valech). Pokračujeme přes Seifertovy sady, ulicemi Kaňkovskou, Loreckou a odtud vyjíždíme z města směrem na Kaňk. Po 800 m následuje odbočka vlevo na místní komunikaci k vinohradu Pod Sukovem. Projíždíme podél vinohradu, kde se napojujeme na komunikaci Kutná Hora – Grunta. Vracíme se Grunteckou podél vinohradu U Všech svatých, kolem Seifertových sadů zpět do centra města. [33] Myslím si, že je to nedostatečný popis, navíc, když k tomu připočítáme nedostačující dopravní značení. Proto jsem tyto informace rozšířila, aby potenciální cykloturista měl lepší přehled a větší šanci projet celou tuto cyklotrasu správně. Vinařská cyklotrasa začíná u Informačního centra Města Kutná Hora na Palackého náměstí. Zde bych navrhovala vzhledem k současnému dopravnímu značení vést cyklotrasu ulicí Kollárova. V těchto místech bych přidala novou dopravní značku cyklotrasy. Změna dopravního značení proběhla po nové zádlažbě centra města v několika etapách, a to v letech 2009 – 2011. Tato obnova centra přinesla změnu v dopravním značení jednosměrných ulic. Z tohoto důvodu mohlo dojít k problémům s dopravním značením.

41

Dále bych cyklotrasu vedla ulicí Jiřího z Poděbrad a následně dle dopravního značení Zvonařskou ulicí. V těchto místech je potřeba doplnit na konci ulice Na Sioně směrovku cyklotrasy doleva. Poté je řádné a vhodně umístěné dopravní značení. Po křížení hlavní silnice Československých legionářů se pokračuje Hloušeckou ulicí až k Seifertovým sadům. Zde je park s dětským hřištěm. Pod Seifertovými sady je ulice Prachňanská, kde se odbočuje doleva na Kaňkovskou ulici. V těchto místech je již trasa do kopce. Také je tu první úsek po nezpevněné, štěrkovité cestě, který je dlouhý přibližně 100 m. Touto ulicí se pokračuje až na hlavní silnici Kaňkovská/Lorecká, kde je další nebezpečný úsek a následuje celkem náročné stoupání po jedné z frekventovaných silnic na trase Kolín – Kutná Hora. V těchto místech chybí dopravní značení. Pokud je člověk pozorný, všimne si po 350 metrech (1,5 km od začátku cyklotrasy) po levé straně informační tabule a odbočky na kutnohorské menhiry. K menhirům vede nezpevněná cesta o délce přibližně 80 m. Odtud se člověku naskytne krásný výhled na Kutnou Horu a její nejbližší okolí. Místo u menhirů lze také využít k odpočinku. Kutnohorské menhiry nejsou v popisu cyklotrasy uvedeny. Pokud cykloturista nechce, nemusí je navštívit. I přesto bych v těchto místech doplnila dopravní značení, aby návštěvník neměl obavy, že jede špatně. Od menhirů je nutné se vrátit na hlavní silnici a pokračovat přibližně 500 metrů (2,2 km od startu), kde se odbočuje doleva (opět tu chybí dopravní značení) na účelovou komunikaci k vinohradu Pod Sukovem. Zde je velmi nutné umístit dopravní směrovku doleva. Trasa pokračuje mírným, ale táhlým stoupáním. Po cestě je k dispozici nově vybudované odpočívadlo. V těchto místech je trasa asfaltová, později se mění v cestu panelovou. Od začátku trasy se po 2,5 km odbočuje doleva na úzkou přírodní cestu podél vinohradu. V těchto místech je také dosažen nejvyšší bod trasy (320 m n. m.). Následuje sjezd dlouhý 500 m podél vinic až na silnici Grunteckou. V tomto sjezdu doporučuji zvýšenou opatrnost. Silnice III. třídy (Kutná Hora – Grunta – Libenice) není příliš frekventovaná, vede podél vinohradu U Všech svatých až k již jednou projížděným Seifertovým sadům. 42

Od Seifertových sadů se jede zpět nahoru ulicí Hloušeckou a přejde se přes silnici Československých legionářů. V těchto místech bych trasu vedla ulicí Hradební, přes Václavské náměstí a kolem Morového sloupu v Šultysově ulici zpět na Palackého náměstí.

7.3 Komentář vhodný k uveřejnění Vinařská cyklotrasa začíná u Informačního centra Města Kutná Hora na Palackého náměstí. V centru města se pokračuje ulicí Kollárova a odbočuje doprava na ulici Jiřího z Poděbrad. Z této ulice se odbočuje doleva u hotelu U Zvonu do Zvonařské ulice a pokračuje se dle dopravního značení. Po křížení hlavní silnice Československých legionářů se pokračuje Hloušeckou ulicí až k Seifertovým sadům. Zde je park s dětským hřištěm. Pod Seifertovými sady je ulice Prachňanská, kde se odbočuje doleva na Kaňkovskou ulici. V těchto místech je již trasa do kopce. Také je tu první úsek po nezpevněné, štěrkovité cestě, který je dlouhý přibližně 100 m. Touto ulicí se pokračuje až na hlavní silnici Kaňkovská/Lorecká, kde je další nebezpečný úsek a následuje celkem náročné stoupání po jedné z frekventovaných silnic na trase Kolín – Kutná Hora. Pokud si chcete odpočinout, můžete využít odbočky po 1,5 km od začátku cyklotrasy ke kutnohorským menhirům. K menhirům vede nezpevněná cesta o délce přibližně 80 m. Odtud se člověku naskytne krásný výhled na Kutnou Horu a její nejbližší okolí. Od menhirů je nutné se vrátit na hlavní silnici odbočit doleva a pokračovat přibližně 500 metrů (2,2 km od startu), kde se odbočuje doleva na účelovou komunikaci k vinohradu Pod Sukovem. Trasa pokračuje mírným, ale táhlým stoupáním. Po cestě je k dispozici nově vybudované odpočívadlo. V těchto místech je trasa asfaltová, později se mění v cestu panelovou. Od začátku trasy se po 2,5 km, odbočuje doleva na úzkou přírodní cestu podél vinohradu. V těchto místech je také dosažen nejvyšší bod trasy (320 m n. m.). Následuje sjezd dlouhý 500 m podél vinic až na silnici Grunteckou. V tomto sjezdu doporučujeme zvýšenou opatrnost. Silnice III. třídy (Kutná Hora – Grunta – Libenice) není příliš

43

frekventovaná, vede podél vinohradu U Všech svatých až k již jednou projížděným Seifertovým sadům. Od Seifertových sadů se jede zpět nahoru ulicí Hloušeckou a přejde se přes silnici Československých legionářů. Pokračuje se Hradební ulicí, přes Václavské náměstí a kolem Morového sloupu v Šultysově ulici zpět na Palackého náměstí.

7.4 Možnosti stravování Pokud návštěvníci vyrazí na tuto cyklotrasu, nabízí se jim po cestě možnost navštívit restauraci Kréta, která je mimo jiné zařazena do projektu „Cyklisté vítáni“. Další možností je prodloužit si trasu a dojet až na rozhlednu Havířská Bouda v městské části Kaňk. Samozřejmostí jsou pak restaurace a kavárny v centru města.

7.5 Profil trati a mapa

Obrázek 1 Profil Vinařské cyklotrasy č. 0091

44

Mapa 1 Vinařská cyklotrasa č. 0091

7.6 Vlastní názor Trasa je vhodná pro rodiče se staršími dětmi (od 8 let). Terén je mírně kopcovitý, obsahuje táhlá, ale mírná stoupání. Náročnost trasy je střední, protože některé cesty nejsou zpevněny a v případě nepříznivého počasí mohou být obtížněji sjízdné, např. listí, šišky, kameny. Trasa je vhodná pro krosové, případně trekové kolo. Také doporučuji jet trasu tak, jak je popsána a vyznačena v mapě, tedy proti směru hodinových ručiček. Dále bych doporučila upravit a doplnit dopravní značení. GPS souřadnice bodů, kde je vhodné umístit dopravní značku, jsou uvedeny v přehledné tabulce v Příloze 5. Na veškeré obrazové materiály, kde vyznačuji změnu dopravního značení, odkazuji přímo v popisu trasy do příloh. V neposlední řadě bych chtěla upozornit na vandalismus a ničení informačních tabulí na trase (Příloha 5). Proto bych doporučila kontrolu před hlavní turistickou sezonou. 45

8 Cyklotrasa č. 0112 Tato cyklotrasa vznikla v roce 2003 založením tzv. evidenčního listu, a byla zanesena do cykloturistických map. Jedná se o trasu místního významu, která propojuje oblasti Červený Domek, Nové Dvory, Chotusice, Žehušice a zároveň je napojena na další trasy. Do dubna 2015 nebyla vyznačena dopravním značením. Návrh na zpracování dopravního značení této trasy mi dalo Informační centrum Města Kutná Hora. Trasu jsem projela a za pomocí GPS jsem si zapisovala souřadnice bodů, kde bych doporučovala dát dopravní značení. GPS souřadnice těchto bodů jsou v přehledné tabulce v Příloze 6. Dále jsou v Příloze 6 zobrazeny vybrané fotografie s návrhem dopravního značení.

8.1 Základní údaje Trasa: Červený Domek – Nové Dvory – Chotusice – Žehušice; Cyklotrasa č. 0112 Délka: 10,5 km Náročnost: lehká Nejnebezpečnější místo: přejezd silnice I/2 v Nových Dvorech

8.2 Popis trasy Trasa začíná u Červeného Domku na silnici II/327 (Vojice, okres Jičín – Nové Dvory, okres Kutná Hora). Do obce Nové Dvory je cykloturistická trasa souběžná s trasou č. 0128 z Třebešic do Svaté Kateřiny. Od Červeného Domku (198 m n. m) se jede po hlavní silnici 2,25 km až na křižovatku v Nových Dvorech. Zde se odbočuje doleva na silnici I/2. Po 300 m se odbočuje doprava do ulice Havlíčkova. Po 3,6 km od startu se odbočuje doleva na silnici III/33818. Po 700 m se odbočí na vedlejší silnici a trasa pokračuje mírně do kopce kolem vojenského letiště Čáslav (k. ú. Chotusice). V blízkosti letiště je na trase dosažen nejvyšší bod 232 m n. m (6,7 km od začátku trasy). Po silnici se dojede až do obce Chotusice, kde se odbočí doleva na hlavní silnici. Dále se pokračuje přibližně 600 m 46

až na silnici II/337 (Uhlířské Janovice, okres Kutná Hora – Nasavrky, okres Chrudim). Zde se odbočí doleva směrem na Žehušice. Po dalších 500 m (9,2 km od začátku trasy) může cykloturista využít koupání v místním písníku, který se nachází po pravé straně. Poté se jede stále po hlavní silnici až do obce Žehušice, kde trasa končí u restaurace U Jelena (220 m n. m.).

8.3 Zajímavá místa Červený Domek sloužil jako letohrádek a byl postaven v roce 1703. V roce 1824 byl letohrádek změněn na hájovnu. Když byl okolní les vykácen a změněn na pole, stal se z hájovny obytný dům, který slouží dodnes. Od roku 1958 je Červený Domek zařazen do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a není přístupný veřejnosti. [34] Letiště Čáslav je vojenské letiště, na němž sídlí 21. základna taktického letectva Čáslav, která je jednou z hlavních bojových složek Vzdušných sil Armády České republiky. Jejím hlavním úkolem je zabezpečit obranu a suverenitu vzdušného prostoru České republiky. Základna má k dispozici nadzvukové letouny JAS-39 Gripen, lehké bitevníky L-159 ALCA v jednomístných i dvoumístných verzích a cvičné bojové letouny L-39ZA Albatros. [35] Žehušice jsou významné svým zámkem ze 17. století. Jádro zámku tvoří tvrz, která byla v 16. století přestavěna. Kolem zámku je přírodní park, který se stal vyhledávanou dendrologickou lokalitou, veřejnosti není přístupný. Nejvýznamnější částí městyse je Žehušická obora, která je tvořena 130 kusy bílých jelenů. V oboře je též chováno stádo daňka skvrnitého, který má černou barvu. Obora však již není přístupná veřejnosti a naučná stezka byla zrušena. I přesto může návštěvník zvěř zahlédnout, a to v případě, že se vydá podél obory po silnici II/338 směr Horušice. [36]

8.4 Možnosti stravování Na trase je možné se občerstvit v Nových Dvorech v restauraci U Hájků. Druhá možnost je na konci trasy v Žehušicích v restauraci U Jelena, která je vedle Žehušické obory a funguje od roku 1900. [37] 47

8.5 Profil trati a mapa

Obrázek 2 Profil cyklotrasy č. 0112

Mapa 2 Cyklotrasa č. 0112

8.6 Vlastní názor Trasa je celkem rovinatá a nenáročná, malé stoupání se objevuje před obcí Chotusice. Celá trasa je vedena po silnici, tudíž je vhodná i pro silniční kolo. Trasa vede převážně po méně frekventovaných silnicích, proto je vhodná i pro menší děti (od 6 let). Na trase je spousta zajímavostí a možností k zastavení. Trasu je možné jet jak od Červeného Domku, tak i z druhé strany od Žehušic. Jelikož trasa spojuje další místní cyklotrasy, od Žehušic se může pokračovat po cyklotrase č. 0113 směrem na Svatý Mikuláš k zámku Kačina a přes zámecký park zpět k Červenému Domku. 48

GPS souřadnice bodů, kde je vhodné umístit dopravní značky, jsou uvedeny v přehledné tabulce v Příloze 7. Dále je Příloha 7 doplněna i vybranými fotografiemi, kde je náhled dopravního značení.

49

9 Cyklotrasa č. 0106 Cyklotrasa č. 0106 je značena od roku 2006 a z mých vybraných tras je nejlépe značená. Pro svoji potřebu jsem zvolila propojení cyklotrasy č. 0106 a červené pěší turistické trasy, která patří zároveň i do Naučné Stezky Stříbrná stezka – jižní okruh. Celá cyklotrasa č. 0106 spojuje obce Kutná Hora – Malešov – Roztěž – Miletice – Uhlířské Janovice – Talmberk (okres Kutná Hora). Trasu jsem si vybrala z toho důvodu, že vede po nejkrásnější části města. Dále proto, že trasa je velmi oblíbená, jak mezi klasickými cykloturisty, tak mezi profesionálními cyklisty, kteří ji velmi často využívají k tréninku.

9.1 Základní údaje Trasa: Kutná Hora Havlíčkovo náměstí – Královská cesta – naučná stezka Údolím Vrchlice – Velký rybník – Malešov – Poličany – Královská cesta – Kutná Hora Havlíčkovo náměstí; Cyklotrasa č. 0106, červená pěší turistická značka Délka: 14 km Náročnost:  první část (Havlíčkovo náměstí – Spálený mlýn) 3,7 km – lehká,  druhá část (Spálený mlýn – Malešov) 3,6 km – těžká,  třetí část (Velký rybník – Královská cesta) 4,6 – střední,  čtvrtá část (Královská cesta – Havlíčkovo náměstí) 1,7 km – lehká. Trasa je značená jak žlutou cykloturistickou značkou (č. 0106), tak červenou turistickou značkou. Zároveň návštěvník tuto trasu pozná dle informačních tabulí, které označují naučnou cykloturistickou stezku „Kolem Kutné Hory“, jež byla vybudována občanským sdružením Denemark v letech 2009 – 2010.

50

9.2 Popis trasy Cyklotrasa č. 0106 začíná na Havlíčkově náměstí a prvních 1,8 km je souběžná s dálkovou cyklotrasou č. 1. Z náměstí se pokračuje ulicemi Novomlýnská, Žižkova brána a Pobřežní až k tzv. Královské cestě, která začíná v blízkosti parku pod Vlašským dvorem. Královská cesta vede po nezpevněné cestě podél lesa mezi říčkou Vrchlicí a železniční tratí č. 234 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Je dlouhá přibližně 1 km a je vhodná pro pěší, pro rodiny s kočárky a pro malé děti na kolech od 3 let. Je však nutné dbát opatrnosti, protože je tato cesta velmi frekventovaná a místy ne příliš široká. Zároveň jsou podél trasy umístěny informační tabule, které zpříjemní návštěvníkům jejich procházku či jízdu na kole. Na Královské cestě, přibližně po 100 m, je ve stráni vytesaný reliéf Jaroslava Vrchlického (vlastním jménem Emil Frída). Autorem reliéfu z roku 1919 je sochař Josef Chvojan. Na konci Královské cesty (1,8 km od startu) je odbočka k venkovní geologické expozici v bývalém lomu Práchovna (Čížkova skála), jejímž hlavním realizátorem bylo občanské sdružení Denemark. Geologická expozice je věnována převážně kutnohorským horninám a je otevřena od srpna 2014. Prohlídkové terasy jsou vhodné pro rodiny s dětmi, pro vozíčkáře i pro osoby s jiným zdravotním postižením (popisky i v Braillově písmu). [38] Po výjezdu z Královské cesty se odbočí doprava, přejede se přes most a následně se odbočí doleva do ulice V Hutích. Silnice vedoucí lesem podél říčky Vrchlice, je asfaltová s častými výmoly a velmi málo frekventovaná. Tato cesta je značena červenou turistickou značkou. Přibližně po 2,4 km od začátku trasy (asi 600 m od konce Královské cesty) je začátek naučné stezky „Údolím Vrchlice“. Tato stezka je dlouhá 2,5 km a na trase je umístěno celkem 15 zastavení s informačními tabulemi. Trasa je významná díky mlýnům (např. Vrbův, Denemark, Spálený či Cimburk) a také díky štolám, které v současné době jsou již nepřístupné (např. sv. Antonína Paduánského, Poličanská, Suchá). 51

Na trase je také možné se setkat se vzácnými živočichy a všimnout si významných rostlin. Všechny tyto informace prozradí informační tabule. Až ke Spálenému mlýnu (3,7 km od startu) se návštěvník dostane bez problémů jak na kole, tak pěšky. V současné době (duben 2015) se podél mlýna buduje nová cesta a zeď. Tuto výstavbu provádí pan JUDr. Marek Dospiva, který vlastní Spálený mlýn. Stavba by měla být dokončena do léta letošního roku. I přes tuto skutečnost je možné pokračovat v cestě i v průběhu výstavby, ovšem je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Do této části, prvních 3,7 km, je cesta nenáročná a zvládnou ji s přehledem všechny věkové kategorie jak na kole, tak pěšky. Za Spáleným mlýnem se trasa zužuje a vede úzkou cestou v lese. Délka této části je přibližně 1,3 km. Trasa je klikatá, členitá, místy kamenitá a občas je nutné překonat potůčky. K těmto přejezdům přes vodu jsou k dispozici úzké lávky, proto je nutné dbát zvýšené opatrnosti. Trasa dovede návštěvníky až k Vrchlickým vodopádům (4,5 km od startu). Tyto vodopády jsou uměle vytvořené a jejich voda teče z výše položeného Velkého rybníka. Velký rybník mohou využít turisté v letním období ke koupání. Rybník je z jedné strany obklopen skalními výčnělky, ze strany druhé chatovou osadou. V těchto místech je také nutné opustit naučnou stezku údolím Vrchlice a pokračovat dále po červené (modré) turistické trase. Případně je možné objet turistickou osadu. Tato objízdná trasa je rovněž vyznačena v přiložené mapě. Trasa pokračuje převážně do kopce 2,5 km od Velkého rybníka podél břehu. Cesta je také lemována skalami, které místy využívají horolezci. Postupně se trasa opět rozšiřuje, vede skrz louku až do obce Malešov. V Malešově (7,5 km od startu) se na křižovatce s hlavní silnicí odbočuje doleva a vrací se zpět po cyklotrase č. 0106. Z těchto míst je trasa převážně z kopce. Jede se skrz obec Poličany a po 4,4 km od obce Malešov (12 km od startu) je cyklista zpět u Královské cesty. V těchto místech se jede po již jednou projeté trase zpět po Královské cestě až k Havlíčkovu náměstí, kde cyklotrasa č. 0106 končí. Celkem má trasa přibližně 14 km.

52

9.3 Možnosti stravování Podél trasy je pouze málo příležitostí ke stravování. Jedna z možností, kde se cyklista může občerstvit je na začátku, případně na konci trasy, a to v centru města. Další možnost je navštívit pohostinství v obci Malešov, popřípadě v Autokempu Malešov u Velkého rybníka.

9.4 Profil a mapa trasy

Obrázek 3 Profil cyklotrasy č. 0106 a červené turistické trasy

53

Mapa 3 Mapa cyklotrasy č. 0106 a červené turistické trasy

9.5 Vlastní názor První část trasy je mezi kutnohorskými občany velmi oblíbená a často navštěvovaná. Vede po nejkrásnějších částech města a návštěvník má možnost shlédnout pozoruhodnosti Kutné Hory z jiných pohledů. Zároveň může návštěvník rozšířit své obzory díky informačním tabulím, které ho provázejí prvních 5 km. Na trasu je nejvhodnější horské kolo, případně je cesta sjízdná i na krosovém či trekovém kole. První část trasy ke Spálenému mlýnu zvládnou děti od 3 let. Trasa je zde rovinatá a téměř bez silničního provozu.

54

Od Spáleného mlýna až do obce Malešov je trasa velmi náročná, vedená lesem a s místy kamenitým podkladem. Trasu bych doporučovala pro děti od 12 let, s přihlédnutím k aktuální fyzické kondici. Z Malešova zpět ke Královské cestě je trasa vedena po silnici III/3377 (Malešov – Kutná Hora) převážně z kopce. Myslím, že tuto část trasy zvládnou děti od 10 let. Trasa je velmi dobře značená a neshledala jsem zde žádné velké překážky ve sjízdnosti. Pouze za nepříznivého počasí je nutné dbát zvýšené opatrnosti, protože hrozí nebezpečí pádu na mokrém kamení nebo na kořenech v cestě v lesních úsecích. Trasu jsem doplnila vybranými fotografiemi, které jsou uvedeny v Příloze 7.

55

10 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjištění současného stavu vybraných značených cyklotras v Kutné Hoře a jejím nejbližším okolí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem popsala předpoklady cestovního ruchu v Kutné Hoře. Snažila jsem se vybrat to nejdůležitější a významné, jelikož v této práci nebylo možné zanalyzovat kompletní možnosti, které Kutná Hora v oblasti cestovního ruchu nabízí. Tato část zabrala značné množství času studiem literatury a následným výběrem a zpracováním nastudovaných informací. V této části práce jsem také uvedla stručné informace o cykloturistice v Kutné Hoře, které souviseli s následující praktickou částí. Praktická část byla zaměřena především na mapování cyklotras jízdou na kole pomocí GPS navigace a následné zpracování v programu BaseCamp. Pro zjištění aktuálního stavu byly vybrány tři cyklotrasy v okolí Kutné Hory. Cyklotrasy byly vybrány účelně na základě konzultací s Oddělením cestovního ruchu a marketingu pro účely Informačního centra Města Kutná Hora. Důvodem výběru byl především fakt, že tyto cyklotrasy jsou hojně využívány cykloturisty nejen z Kutné Hory, ale i ze širokého okolí. Jízdu na kole mi zpříjemňovali přátelé a část ženského florbalového týmu Kutné Hory, který si tak zpestřil tréninkový plán. I tito lidé mi sdělili některé své poznatky a názory z jízd. Práci v terénu jsem věnovala hodně času. Zároveň jsem se musela vyrovnat s nepřízní počasí (sníh, déšť). Vybrala jsem trasy různých obtížností, vhodné pro rozdílné věkové kategorie a také pro různé typy kol. Ještě před samotnou analýzou cyklotras jsem zjišťovala materiálně-technickou základnu pro cykloturisty. Monitoringem historických budov jsem zjistila, že stojanem na kola disponuje pouze jedna památka přímo v centru města, a to bývalá Jezuitská kolej, dnes Galerie Středočeského kraje. Další stojany na kola jsou umístěny v městské části Sedlec u Hřbitovního kostela Všech Svatých s kostnicí a u chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

56

U první cyklotrasy č. 0091 (Vinařská cyklotrasa) jsem se přesvědčila o tom, že trasa je vyznačena pouze z části. Proto je nutné na cyklotrasu doplnit dopravní značení. Zároveň jsem rozšířila popis této trasy, aby byla sjízdná i pro cyklistu neznalého místního prostředí. Z celkového pohledu je cyklotrasa velmi dobře sjízdná. Pouze v polovině trasy je nutné dbát zvýšené opatrnosti při 500 m dlouhém sjezdu, který je veden terénem. V současné době, až na nedostatky dopravního značení, nejsou na trase žádná omezení v podobě např. spadlého stromu či jiné překážky na cestě. Vinařská cyklotrasa č. 0091 je vhodná pro děti od 8 let. Terén je veden jak po silnici, tak v terénu. Je sjízdná na krosovém, případně trekovém kole. Cyklotrasa č. 0112 je vyznačena v mapě, ale v současné době není na trase jediná značka. Trasa byla převážně zaměřena na práci s GPS navigací a na stanovení míst, kam je vhodné dopravní značení umístit. Cyklotrasa je vedena v celé své délce po silnici. Jedná se o silnice II. a III. Třídy, které nejsou příliš frekventované. Cyklotrasa č. 0112 je vhodná pro děti od 6 let a je sjízdná na silničním kole. Cyklotrasa č. 0106 a její spojení s červenou turistickou trasou byla poslední zanalyzovaná trasa. Cyklotrasa č. 0106 je vedena po nejkrásnějších místech Kutné Hory (tzv. Královská cesta) a je také nejvíce navštěvovanou trasou. Výběr byl učiněn z toho důvodu, že cyklotrasa je spolu s turistickou trasou velmi často využívána nejen rekreačními cyklisty, ale i vrcholovými sportovci, kteří ji využívají k tréninku. Proto bylo velmi nutné provést monitoring cest, zda na nich nejsou nějaké překážky. Trasa je velmi dobře značená a udržovaná. V současné době je jedinou překážkou stavební omezení probíhající v údolí Vrchlice u Spaleného mlýna. Sjízdnost je v tomto úseku ztížena, ne však znemožněna. Trasa je vedena z větší části terénem a po nezpevněném povrchu. Za nepříznivého počasí je tedy nutné dbát zvýšené opatrnosti v terénních úsecích (bahno, mokré kameny). Trasa je dobře značená a neshledala jsem žádné problémy. Trasa cyklotrasy č. 0106 a červené pěší turistické trasy je rozdělena na několik částí. Některé části jsou vhodné již pro děti od 3 let, některé části jsou pro starší a zkušenější cyklisty (12 let). Z důvodu obsáhlosti tématu nemůže práce pojmout veškeré informace, které byly zjištěny. Také není v silách jednotlivce zpracovat všechny poznatky, které mohou být někdy velmi subjektivní. I přes tyto skutečnosti si myslím, že práce přináší dobré 57

základy pro změnu v této oblasti. Tuto skutečnost mi potvrdila i vedoucí Oddělení cestovního ruchu a marketingu paní Ing. Hana Musílková, která uznala výstup práce za přínosný. Věřím, že hlavně praktická část poskytne kvalitní informace nejen cyklistům, ale že na základě mého zjištění a provedených detailních měření pomocí GPS souřadnic se postupně doplní chybějící značení, které nabídne návštěvníkům i jiné možnosti návštěvy Kutné Hory.

58

Soupis bibliografických citací Knižní zdroje DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník, aneb, Kutnou Horou ze všech stran. Vyd. 1. Kutná Hora: Baset, 2004. Poutník (Baset). ISBN 80-734-0035-9. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 219 s. ISBN 978-80-247-4430-8. INQUORT, René. Kutná Hora a okolí: turistický průvodce. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002, 98 s. Edice regionálních průvodců. ISBN 80-701-1713-3. KAPIČKA, Vlastimil, Věra KLIMENTOVÁ a Miroslav TŮMA. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kutná Hora. 2009, 363 s. ISBN není uvedeno. MARIOT, Peter a Milan HOLEČEK. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy: příručka průvodce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, c1999, 99 s. ISBN 80-860-3439-9. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983, 248 s. ISBN není uvedeno. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. NOVÁK, Pavel. Sport v Kutné Hoře. In: Krásné město: Časopis přátel Kutné Hory. Č. 3/2002, s. 27. ISSN není uvedeno. ŠTROBLOVÁ, Helena a Blanka ALTOVÁ. Kutná Hora. Praha: Lidové noviny, 2000, 567 s. ISBN 80-710-6186-7. VANĚČKOVÁ, Jana. Víno a vinařství v Kutné Hoře. In: Krásné město: Časopis přátel Kutné Hory. Č. 3/2009, 25. ISSN není uvedeno.

59

Internetové zdroje [1] Strategie rozvoje Mikroregionu Kutnohorsko. Městský Úřad Kutná Hora [online]. Rok

vydání

-

není

uvedeno

[cit.

2015-04-02].

Dostupné

z:

http://www.mu.kutnahora.cz/index.php?sec=317&id=372 [2] Naučná stezka Údolím Vrchlice. Denemark - občanské sdružení: Pečujeme o přírodu na Kutnohorsku [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://denemark.jidol.cz/naucne-stezky/naucna-stezka-udolim-vrchlice-2/ [3] Informace o nás. Vinné sklepy Kutná Hora [online]. 2009 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.vinokutnahora.cz/o-nas/ [4] Menhir u Kutné Hory. Denemark - občanské sdružení: Pečujeme o přírodu na Kutnohorsku [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://denemark.jidol.cz/menhir-u-kutne-hory/ [5] Kutná Hora - Představení. České dědictví Unesco [online]. Rok vydání - není uvedeno

[cit.

Dostupné

2015-04-02].

z:

http://www.unesco-czech.cz/kutna-

hora/predstaveni/ [6] Rok 2014 byl v počtu prodaných vstupenek do památkových objektů rekordní!. Kutnohorské

listy

[online].

2015

[cit.

2015-04-02].

Dostupné

z:

http://www.kutnohorskelisty.cz/2015/02/03/rok-2014-byl-v-poctu-prodanychvstupenek-do-pamatkovych-objektu-rekordni/ [7] Databáze ubytovacích zařízení. Kutná Hora - městský informační portál [online]. Rok

vydání

-

není

uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=11&cid=154 [8] Historie. Městské Tylovo divadlo [online]. 2011 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.divadlo-kutnahora.cz/o-nas/historie/ [9] Historie. Kino Modrý Kříž [online]. 2011 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.kino-kutnahora.cz/o-nas/historie/

60

[10] Oddělení cestovního ruchu a marketingu [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1976_ocrm.html [11] Jak se dostat do Kutné Hory. Kutná Hora - památka UNESCO [online]. Rok vydání

není

-

uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.ikutnahora.cz/doprava/jak-se-k-nam-dostanete [12]

Portál

CIS

JŘ

[online].

2015

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=2&find=10038 [13] Destinační management. Kutná Hora a okolí [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné

z:

http://www.destinace.kutnahora.cz/oxibD1qMSZyPTY5JmU9JmlkcG9sb3o9MiZpZHB hcmVudD0x [14] Parkování v Kutné Hoře. Kutná Hora - památka UNESCO [online]. Rok vydání není

uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.ikutnahora.cz/doprava/parkovani-ve-meste [15] Vstupné a otevírací doba. GASK [online]. 2014, 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://gask.cz/cs/navsteva/vstupne-oteviraci-doba [16] Stanice info. České dráhy, a. s. [online]. 2009 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.cd.cz/cd-online/staniceinfo.php?nazev=54014 [17] Ediční plán 2014. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130072-14 [18] Časové řady MN a PNO. Integrovaný portál MPSV [online]. 2015 [cit. 2015-0404]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady [19] Mateřské školy Kutná Hora [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://materskeskoly.kh.cz/ [20]

MŠ

Pohádka

[online].

2003

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.mspohadka.net/

61

[21] Základní školy. Kutná Hora - městský informační portál [online]. Rok vydání není

uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=6&cid=26 [22] Střední školy. Kutná Hora - městský informační portál [online]. Rok vydání - není uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=6&cid=27 [23] Do Kutné Hory se přestěhovala vysoká škola. Kutnohorský deník [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/do-kutnehory-se-prestehovala-vysoka-skola-20150318.html [24] Statistiky: Cyklostezky. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2010,

2014

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.cyklodoprava.cz/statistiky/cyklostezky/ [25] Turistické značení KČT. KČT - Vaše dobrá značka [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct [26] Cyklisté na Kutnohorsku tápou. Kutnohorský deník [online]. 2009 [cit. 2015-0404].

Dostupné

z:

http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/kh_cyklotrasy20090608.html [27] Certifikace služeb pro cyklisty. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Podminky-certifikace.aspx [28] Hotel U Kata. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Hotel-U-Kata.aspx [29] Hotel Kréta. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Hotel-Kreta.aspx [30] Restaurace U Hájků. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Restaurace-U-Hajku.aspx [31] Muzeum českého venkova, zámek Kačina. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 201504-04]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/Objekty/Muzeum-ceskeho-venkovazamek-Kacina.aspx 62

[32] HRUDKA, Jan. V Podkrkonoší vyroste vinice. IDnes.cz [online]. 2004 [cit. 201504-04].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/v-podkrkonosi-vyroste-vinice-d2q-

/ekonomika.aspx?c=A040219_152845_vino_vse_pal [33] Cyklotrasy, cyklostezky a naučné stezky. Kutná Hora - městský informační portál [online].

Rok

vydání

-

není

uvedeno

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=5&cid=200&aid=1806 [34] Červený domek. Cesty a památky [online]. 2008 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/kacina-zanikla-obec/cerveny-domek [35] Současnost. 21. základna taktického letectva Čáslav [online]. 2015 [cit. 2015-0409]. Dostupné z: http://www.afbcaslav.cz/index.php/o-nas/soucasnost [36] Žehušice. Oficiální stránky městysu Žehušice [online]. 2015 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.zehusice.cz/pro-turisty/zehusice/ [37]

Restaurace

U

Jelena

[online].

2009

[cit.

2015-04-09].

Dostupné

z:

http://www.ujelena-zehusice.cz/ [38] Geologická expozice Čížkova skála. Občanské sdružení Denemark: Pečujeme o přírodu na Kutnohorsku [online]. Rok vydání - není uvedeno [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://denemark.jidol.cz/naucne-stezky/geologicka-expozice-cizkova-skala/

63

Seznam tabulek Tabulka 1 Seznam ubytovacích zařízení ........................................................................ 22 zdroj: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=11&cid=154 Tabulka 2 Vzdálenost měst od Kutné Hory .................................................................... 25 zdroj: http://www.ikutnahora.cz/doprava/jak-se-k-nam-dostanete

Seznam obrázků Obrázek 1 Profil Vinařské cyklotrasy č. 0091 ................................................................ 44 Obrázek 2 Profil cyklotrasy č. 0112 ............................................................................... 48 Obrázek 3 Profil cyklotrasy č. 0106 a červené turistické trasy ...................................... 53

Seznam map Mapa 1 Vinařská cyklotrasa č. 0091 ............................................................................... 45 Mapa 2 Cyklotrasa č. 0112 ............................................................................................. 48 Mapa 3 Mapa cyklotrasy č. 0106 a červené turistické trasy ........................................... 54 Mapa 1 – 3 zdroj: http://www.mapy.cz

Kde není uveden zdroj, jedná se o práci autorky.

64

Seznam příloh Příloha 1 Vybrané charakteristiky klimatu Kutnohorska ............................................... 66 zdroj: IZGARD statistická klimatická data ČR. 2015. Dostupné z: intranet MO ČR Příloha 2 Měsíční návštěvnost památek za rok 2014 ...................................................... 68 zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora Příloha 3 Kritéria pro získání certifikátu „Cyklisté vítáni“ ............................................ 69 zdroj: Podmínky certifikace. Cyklisté vítáni [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://cyklistevitani.cz/Podminky-certifikace.aspx Příloha 4 Materiálně – technická základna pro cyklisty u památek ............................... 74 Příloha 5 Vinařská cyklotrasa č. 0091 ............................................................................ 78 Příloha 6 Cyklotrasa č. 0112 ........................................................................................... 81 Příloha 7 Cyklotrasa č. 0106 a červená turistická trasa .................................................. 84

Kde není uveden zdroj, jedná se o práci autorky.

65

Příloha 1 Vybrané charakteristiky klimatu Kutnohorska

Obrázek 4 Průměrný roční úhrn trvání slunečního svitu

Obrázek 5 Průměrná roční teplota

66

Obrázek 6 Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou

Obrázek 7 Průměrný roční úhrn srážek

67

Příloha 2 Měsíční návštěvnost památek za rok 2014

68

Příloha 3 Kritéria pro získání certifikátu „Cyklisté vítáni“ A) Kritéria pro ubytovací zařízení (hotely, penziony, chaty, …) Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce) 3. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 7. Lékárnička 8. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka pro ubytovací zařízení, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol 3. Možnost zakoupení obědových balíčků 4. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 5. Prodej cyklistických a turistických map okolí 6. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 7. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 8. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 9. Přístup na internet 69

10. Cizojazyčné informační materiály 11. Možnost dobíjení elektrokol B) Kritéria pro stravovací zařízení (restaurace, vinařské sklepy, pivnice) Základní požadavky, povinné 1. Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva 2. V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků 3. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 4. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 5. Lékárnička 6. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka pro stravovací zařízení, min. 3 položky povinné 1. Možnost zakoupení obědových balíčků 2. Trojjazyčné jídelní lístky 3. Nabídka místní gastronomické speciality 4. Nabídka speciálního Cyklo Menu 5. Celodenní provozní doba 6. Možnost usušení oblečení a výstroje 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 70

9. Prodej cyklistických a turistických map okolí 10. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 11. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály 14. Možnost dobíjení elektrokol C) Kritéria pro kempy (chatové osady, kempy, …) Základní požadavky, povinné 1. Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty 2. Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků 4. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol 5. Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje 6. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Lékárnička 9. Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty Doplňková nabídka pro kempy, min. 3 položky povinné 1. Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty 2. Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové zóny, dle možností zastřešených 3. Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu 71

4. Možnost nákupu nejnutnějších potravin 5. Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém areálu 6. Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj. 7. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 8. Prodej cyklistických a turistických map okolí 9. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 10. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 11. Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazyčné informační materiály 14. Možnost dobíjení elektrokol D) Kritéria pro turistické cíle (hrady, zámky, muzea, skanzeny, jeskyně, atd.) Základní požadavky, povinné 1. Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 2. Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol 3. Lékárnička 4. Informační tabule Cyklisté vítáni Doplňková nabídka pro turistické cíle, min. 2 položky povinné 1. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 2. Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola 3. Prodej cyklistických a turistických map okolí 72

4. Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí 5. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 6. Informační/rezervační servis pro zajištění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 7. Přístup na internet 8. Cizojazyčné informační materiály 9. Možnost dobíjení elektrokol

73

Příloha 4 Materiálně – technická základna pro cyklisty u památek

Obrázek 8 Vchod u Vlašského dvora

Obrázek 9 Vchod u Českého muzea stříbra – Hrádek

74

Obrázek 10 Kamenný dům

75

Obrázek 11 Vchod u chrámu sv. Barbory

Obrázek 12 Vchod do kavárny u Galerie Středočeského kraje

76

Obrázek 13 Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

Obrázek 14 Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí

77

Příloha 5 Vinařská cyklotrasa č. 0091 A) GPS souřadnice nového značení Vinařské cyklotrasy č. 0091

78

B) Vybrané fotografie s návrhem značení Vinařské cyklotrasy č. 0091

Obrázek 15 Dopravní značení - nyní

Obrázek 16 Dopravní značení – návrh

Obrázek 17 Dopravní značení – nyní

Obrázek 18 Dopravní značení – návrh

79

Obrázek 19 Dopravní značení - nyní

Obrázek 20 Dopravní značení - návrh

C) Vandalismus po trase

Obrázek 21 Informační tabule, září 2014

Obrázek 22 Informační tabule, březen 2015

80

Příloha 6 Cyklotrasa č. 0112 A) GPS souřadnice nového značení cyklotrasy č. 0112

81

B) Vybrané fotografie s návrhem dopravního značení

Obrázek 23 Dopravní značení - nyní

Obrázek 24 Dopravní značení – návrh

Obrázek 25 Dopravní značení - nyní

Obrázek 26 Dopravní značení - návrh

82

Obrázek 27 Dopravní značení - nyní

Obrázek 28 Dopravní značení - návrh

83

Příloha 7 Cyklotrasa č. 0106 a červená turistická trasa

Obrázek 29 Panorama Kutné Hory

Obrázek 30 Reliéf Jaroslava Vrchlického

84

Obrázek 31 Královská cesta

Obrázek 32 Mlýn Denemark

85

Obrázek 33 Nejtěžší úsek trasy

Obrázek 34 Vrchlické vodopády

86