Návrh změn dálkové sítě cyklotras ČR
LISTOPAD 2010
OBSAH 1
ÚVODEM – PROČ ZMĚNA?...........................................................................4
2
NÁVRH PRACOVNÍHO POSTUPU K USKUTEČNĚNÍ ZMĚN.......................6
3
ZÁKLADNÍ SÍŤ CYKLOTRAS ČR – ROLE KČT ............................................7
4
MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS ............................................................................12 4.1
Analýza mapování cyklotras v krajích (2009) .......................................... 12
4.2
Aplikace VectorMap ...................................................................................... 16
5
SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN (1. NÁVRH K DISKUSI).....................19
6
PRACOVNÍ PODKLADY K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM .............................26 6.1
Cyklotrasa č.1; Praha – Brno....................................................................... 26
6.1.1 6.1.2 6.1.3
6.2
Cyklotrasa č.2; Děčín – Praha (Labsko / Vltavská stezka)..................... 28
6.2.1 6.2.2
6.3
Středočeský kraj...................................................................................................................... 26 kraj Vysočina........................................................................................................................... 27 Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 27 Ústecký kraj ............................................................................................................................ 29 Středočeský kraj...................................................................................................................... 30
Cyklotrasa č.3; Praha – Plzeň – Folmava .................................................. 32
6.3.1 6.3.2
Středočeský kraj...................................................................................................................... 32 Plzeňský kraj ........................................................................................................................... 32
6.4
Cyklotrasa č.4; Brno - Hevlín ...................................................................... 33
6.5
Cyklotrasa č.5; Brno – Olomouc – Ostrava (Jantarova stezka) ............. 35
6.5.1 6.5.2 6.5.3 6.5.4
6.6
Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 35 Olomoucký kraj ....................................................................................................................... 35 Cyklostezka Bečva (Olomoucký kraj) ...................................................................................... 36 Moravskoslezský kraj............................................................................................................... 36
Cyklotrasa č.6; nOVÉ ČÍSLO - „Cyklostezka Ohře“ .................................. 37
6.6.1 6.6.2
Karlovarský kraj ...................................................................................................................... 37 Ústecký kraj ............................................................................................................................ 38
6.7
Cyklotrasa č.7; nOVÉ ČÍSLO - „Cyklostezka Vsetínská Bečva“ .............. 39
6.8
Cyklotrasa č.11; Vltavská stezka................................................................ 41
6.9
Cyklotrasa č.12; Vltavská stezka................................................................ 43
6.9.1 6.9.2
Návrh nového vedení Středočeského kraje (tzv. Vltavská – jižní):.......................................... 44 Přeznačení v Jihočeském kraji................................................................................................. 46
6.10 Cyklotrasa č.13; NOVÉ ČÍSLO - tzv. Otavská stezka ............................... 47 6.11 Cyklotrasa č.14 – nové trasování; Směr na HK, tzv. Žitavská stezka ... 47 6.12 Cyklotrasa č.15 (nebo 21); zelená magistrála Ploučnice....................... 49 6.13 Cyklotrasa č.16; Cyklistická cesta: Jihlava – Třebíč - Raabs.................. 50 6.14 Cyklotrasa č.17; Greenway Jizera (Liberecký a Středočeský kraj)....... 50
2
6.15 Cyklotrasa č.18; přes Ústí nad Orlicí......................................................... 51 6.16 Cyklotrasa č.19; Posázavská cyklotrasa.................................................... 51 6.17 Cyklotrasa č.22.............................................................................................. 52 6.18 Cyklotrasa č.24+ Labská stezka ................................................................. 53 6.18.1 6.18.2 6.18.3
Středočský kraj ....................................................................................................................... 53 Pardubický kraj ....................................................................................................................... 54 Královéhradecký kraj............................................................................................................... 55
6.19 Cyklotrasa č.33.............................................................................................. 57 6.20 Cyklotrasa č.36.............................................................................................. 57 6.21 Cyklotrasa č.37.............................................................................................. 58 6.22 Cyklotrasa č.38.............................................................................................. 59 6.23 Cyklotrasy č. 54, 53, 51, 47, 45, 43; Moravská stezka............................ 60 6.23.1 6.23.2 6.23.3
Olomoucký kraj ....................................................................................................................... 60 Zlínský kraj.............................................................................................................................. 61 Jihomoravský kraj ................................................................................................................... 63
6.24 Cyklotrasa č.55; tzv. Slezská magistrála................................................... 63 6.25 Cyklotrasa č.59; Cyklotrasa Olše................................................................ 64
7
NAVRH NA ZCELA NOVÉ TRASY ..............................................................66 7.1
cyklotrasa „EV 4 Jihomoravským krajem“ ................................................ 66
7.2
Cyklotrasa: Hradec Králové – Česká Třebová - Zábřeh........................... 67
7.2.1 7.2.2 7.2.3
8
Orlická cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji.................................................................. 67 Cyklotrasy Orlicko-Třebovska .................................................................................................. 68 Cyklotrasa Zábřešska Koridor trasy 6232 Zábřeh – Hoštejn - Krasíkov ................................... 68
7.3
Cyklotrasa: Karlovy Vary - Rakovník – Beroun (EV 4) ................................ 69
7.4
Cyklotrasa: Rožňavská Bečva ....................................................................... 70
7.5
Cyklotrasa: Cyklistická cesta – Střecha Evropy........................................... 70
MEZINÁRODNÍ SÍŤ CYKLOTRAS EUROVELO ..........................................71 8.1
Základní informace ....................................................................................... 71
8.2
Mezinárodní trasy EuroVelo v ČR ............................................................... 73
3
1 ÚVODEM – PROČ ZMĚNA? Díky aktivitám krajů a regionů vzniklo v ČR v posledních letech mnoho kilometrů nových cyklotras1. Vytvářejí se nové a bezpečné koridory pro cyklisty, které na sebe stahují stále víc uživatelů. Současný systém značení, který byl navržen před 13 lety přestává korespondovat se skutečným stavem v terénu, neboť hlavní cyklistické koridory mnohdy vznikly mimo původně navržené hlavní cyklotrasy. V ČR by měly být v nejbližších letech také proznačeny tzv. EuroVelo trasy, tedy transevropské dálkové cyklotrasy. Systém je tedy třeba změnit, aby odpovídal současné situaci a požadavkům pro další vývoj. Nutnost změnit naše značení cyklotras stále narůstá. Vedou k tomu hlavně dva důvody: Prvním je budování dlouhých souvislých úseků cyklostezek zejména podél řek, druhým pak potřeba proznačit v ČR také mezinárodní EuroVelo trasy. Dosud byl systém číslovaných cyklotras v ČR ve správě KČT, který také přiděloval čtyřciferná čísla novým lokálním trasám. Mezinárodní a nadreginální trasy mají tak čísla jedno a dvojciferná, regionální trasy trojciferná, lokální pak čtyřciferná. Systém číslování dálkových a regionálních tras (jedno, dvoj a trojciferné) vytvořilo v roce 1997 CDV. Lokální čtyřciferné cyklotrasy začínaly v každém kraji jiným číslem. Z čísla ale nelze vyčíst kvalitu trasy ani její případné vedení mimo komunikace s motorovou dopravou. Některé jednociferné trasy, jako například CT 1 z Prahy do Brna, dosud nejsou ani propojeny, zatímco jiné trojciferné jsou již v kvalitě cyklostezky (CT 204 – Ohře). Některé trasy jsou ovšem označeny logy (Moravské vinařské trasy, Vltavská) nebo písmeny (Praha, Ostrava). V současné době je řada hlavních cyklotras vedena pořád v koridorech, které byly určené v roce 1997, to už není déle udržitelné.
Mapa č.1 – Schématická síť dákových cyklotras ČR z roku 1997
¨ 1
Zjednodušené vysvětlení rozdílu: Cyklostezka (stavební úpravy) je tudíž cyklistický hardware. Cyklotrasa (směrové značení v terénu) je možno přirovnat k software.
4
Samotným podkladem pro změnu dálkové sítě cyklotras se stal monitoring stavu realizace a připravenosti vybraných 30 velkých cyklistických projektů, který byl definován v roce 2007 a upřesněn začátkem roku 2010. Jedná se vesměs o projekty, které jsou v současné chvíli realizovány ze Strukturálních fondů EU, případně se jejich výstavba plánuje. Monitoring vybraných projektů dokumentuje stav realizace a předkládá výhled na možnosti dokončení daných záměrů. Základní přehled vybraných cyklistických projektů je uveden na webovém portále www.cyklostrategie.cz, kdy ke každému projektu je zpracována krátká zpráva, tzv. projektový list, informující o současném stavu.
Mapa č.2 – Přehled 30 monitorovaných úseků
5
2 NÁVRH PRACOVNÍHO POSTUPU K USKUTEČNĚNÍ ZMĚN Je jednoznačné, že reformu číselného označení tras v ČR bude možné udělat jen ve spolupráci se všemi hlavními partnery jako jsou MMR, MD, Klub českých turistů, Centrum dopravního výzkumu, Nadace Partnerství, ale také ve spolupráci s kraji a regiony, které stezky pro cyklisty budují. Proto bude nutné vytvořil pracovní skupinu ze zástupců hlavních partnerů, která by o návrzích jednala. V této chvíli byl vytvořen první návrh změn a to pouze ze strany Centra dopravního výzkumu (viz. kapitoly 5. a 6.). Ten je samozřejmě nutné podrobit velké diskusi. Byl navržen i termín této další porady a to ve středu 12.1.2010 v Brně (den před zahájením veletrhu cestovního ruchu – Regiontour). Připomínky k prvnímu návrhu je možné posílat na
[email protected]. Pro definování koridorů cyklistických tras v území ČR, které budou co nejvhodněji pokrývat potřeby cykloturistiky a volnočasové cyklistiky, bude nutné vytvořit podklad v podobě analytické mapy, která bude ukazovat návštěvnost jednotlivých míst, resp. Regionů. Nástrojem bude webová aplikace VectorMap, která bude sloužit i jako nástroj pro on-line aktualizaci sítě cyklotras v ČR. Jejím cílem je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy ČR a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map (více viz. kapitola 4.2.) Dále vzhledem k několika existujícím systémům a způsobům značení dálkových i lokálních cyklistických tras (Greenways, ciferný systém KČT, tématické trasy s logy, lokální a městské systémy v kombinacích čísel a písmen a dále se plánují vyznačit loga EuroVelo a další panevropské trasy) bude nutné vytvořit ucelenou metodiku. Technické podmínky pro značení tras na území ČR obsahují pouze obecné informace a nezabývají se kombinováním jednotlivých způsobů značení. Pro značení tras v systému EuroVelo je podobný metodický pokyn již zpracován, tedy je z čeho vycházet. Výsledkem jednotného způsobu vyznačování budou nižší finanční náročnost a přehlednost, včetně dořešení systematické údržby.
6
3 ZÁKLADNÍ SÍŤ CYKLOTRAS ČR – ROLE KČT Role KČT v cykloznačení je dobře popsána v 1. kapitole učebních textů pro značkaře, ze které citujeme základní informace. Hned v úvodu je ale třeba zdůraznit, že KČT provádí údržbu jen číslovaných cyklotras v ČR mimo Jihočeského a Libereckého kraje a Prahy, kde z vlastního rozhodnutí je to řešeno kraji jinak. Postavení a úloha KČT jako garanta značených cyklotras v ČR. 1) KČT spolupracuje s ostatními zřizovateli cyklotras a koordinuje vznik ucelené sítě značených cyklotras v ČR 2) KČT přiděluje nově vzniklým cyklotrasám celostátně platná evidenční čísla 3) KČT vede evidenci všech vyznačených cyklotras v ČR 4) KČT je schopen provádět pravidelnou kontrolu a doznačení stávajících cyklotras v ČR za předpokladu poskytnutí finančních prostředků pro tuto činnost 5) KČT je ochoten se podílet na propagaci vyznačených cyklotras i cykloturistiky 6) KČT je ochoten spolupracovat při budování značených tras pro bikery Za metodické a organizační řízení značení v rámci celého KČT odpovídá Rada značení ÚV KČT, jejíž pokyny jsou závazné pro všechny nižší značkařské složky. S ohledem na rozsah své činnosti vytváří odborné sekce: • sekci turistického značení, • sekci cykloznačení. Rada značení (dále jen “RZ”): • zodpovídá ve smyslu metodiky značení za jednotné provádění značení, • spolupracuje s přesunovými sekcemi při zpracování metodiky značení jednotlivých přesunů. Na krajské úrovni při jednotlivých oblastních výborech KČT se zřizují krajské komise turistického značení a komise cykloznačení (KKZ). Ty jsou detašovanými pracovišti jednotlivých sekcí v daném kraji a pracují v rámci svých kompetencí samostatně. Každá KKZ se pak dělí na značkařské obvody (ZO), které přímo zajišťují potřebné značkařské práce v terénu. Podrobný rozpis činností jednotlivých složek RZ ÚV KČT obsahují Učební texty pro značkaře, díl E. Financování značení Financování značení se děje v současné době z více zdrojů: • dotace ministerstva pro místní rozvoj • dotace krajů • dotace mikroregionů • dotace od sponzorů RZ zajišťuje na základě podkladů z nižších složek rozdělení financí, které KČT získá, na jednotlivé oblasti KČT, které z nich (na základě pokynů KKZ) proplácejí cestovní náklady a náhrady značkařům i další nutné výdaje dle schválených směrnic KČT. Úržba značení cyklotras KČT již dlouho provádí také kontrolu a následnou údržbu cyklotras. K této činnosti ovšem potřebuje zajistit nezbytné podmínky – jednak legislativní a jednak finanční. Od 1.1.2001 platí zákon č. 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a také prováděcí vyhláška k němu č. 30/2001 Sb. V ní jsou prvky značení cyklotras zobrazeny a
7
zařazeny mezi tzv. informativní dopravní značky. Mají označení IS 19, IS 20 a IS 21. Novelizované TP č. 65: Zásady umísťování dopravních značek a dopravních zařízení pak stanovují i základní způsob bočního, výškového a směrového umístění jednotlivých dopravních značek (tedy i značek pro cyklisty), jejich vzdálenosti, uspořádání a kombinace. Žádný závazný předpis však dosud neřeší způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty, tedy kde přesně používat směrové tabule pro cyklisty IS 19, kde návěsti před křižovatkou pro cyklisty IS 20 a kde směrové tabulky pro cyklisty IS 21 a v jaké hustotě je osazovat. Důsledkem toho je velká rozdílnost způsobu značení cyklotras v jednotlivých regionech, kde jednotliví zřizovatelé cyklotras často volí velmi odlišnou hustotu značení a také jiný způsob používání jednotlivých druhů značek pro cyklisty. Podstatným problémem značených cyklotras u nás je problém spojený s jejich údržbou, přesněji s financováním této údržby. Dle zkušeností KČT z posledních pěti let, je potřeba na údržbu značení vynaložit na 1 km vyznačené cyklotrasy 300,- Kč za rok. Klub českých turistů již několik let dostává na údržbu značených tras z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj ČR částku 7 mil. Kč. Je to částka, která s určitými úspornými opatřeními a částečným dofinancováním ze zdrojů jednotlivých KÚ pokryje pouze údržbu pěších a lyžařských značených tras. Jako možné východisko z této nedobré situace je možnost financování údržby značení cyklotras i z rozpočtu krajského úřadu, příp. velkých měst. Představa KČT je tato: 1) U cyklotras značených dopravními značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras na silnicích ve správě Krajských správ silnic by zajišťovaly samy tyto správy a také by hradily náklady s tím spojené, - údržbu značení cyklotras na území velkých měst, kde jsou zřízeny TS, by zajišťoval sama tato města prostřednictvím svých TS a také by hradila náklady s tím spojené, - údržbu značení cyklotras mimo silnic ve správě Krajských správ silnic a mimo území velkých měst by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by dostával od příslušného KÚ. 2) U cyklotras značených pásovými značkami pro cyklisty: - údržbu značení cyklotras by zajišťoval Klub českých turistů prostřednictvím svých vyškolených značkařů a náklady s tím spojené by byly hrazeny z rozpočtu MMR ČR. Značené cyklotasy ČR – stav k 1.1.2010 V níže přiložených tabulkách je uveden přehled jedno a dvojciferných číslovaných cyklotras v ČR, které jsou vyznačené k 1.1.2010 (resp. cyklotrasy, které si KČT vede ve své evidenci jako vyznačené trasy).
Evidenční číslo
Průběh trasy
1 1 1 1 2
Praha, Národní divadlo - Praha, Královice Mukařov - Jevany - Nučice - Dobré Pole Žleby - Hostovice - Čáslav - Třebešice - Kutná Hora Nový Dvůr – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov n. D. Kralupy n. Vlt. – Mělník - Litoměřice - Ústí n. L. - Velké Březno - Děčín - Dolní Žleb – Dolní Žleb (CZ/D) Praha, Výtoň - Černošice – Hořovice - Strašice - Dobřív - Hrádek - Rokycany - Ejpovice - Červený Hrádek - Plzeň - Merklín - Koloveč - Kdyně - Všeruby (CZ/D)
3
Trasa Odbočky Celkem km km km
8
27 26 28 149
0 0 0 0
27 26 28 149
138
0
138
185
1
186
4 5
Hevlín (CZ/A) – Novosedly – Židlochovice – Brno Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov – Lipník n. B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL)
71
0
71
244
6
250
875
CELKEM Evidenční číslo 11 12 14 14 16 18 19 21 22 22 22 23 24
24
25 25 31 32 33 33 34 35 36 37 38 41 42 43
Průběh trasy
Trasa Odbočky Celkem km km km
Praha, Újezd – Týnec n.S.- Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – - Tábor – Lom Lom - Želeč - Hluboká n.Vlt.- Č. Budějovice – Č. Krumlov – Dolní Dvořiště (CZ/A) Hrádek n.N. (CZ/PL) – Chrastava - Liberec – Sychrov – Turnov – Pleskotský mlýn - Jičín - Libáň - Dětenice Praha, Hostovice - H. Počernice - Zeleneč Hlinsko – Jihlava – Telč – Slavonice Hlinsko – Skuteč – Vysoké Mýto - Choceň - Žamberk - Č. Petrovice Lísek – Nové Město n.Mor. - Žďár n.Sáz. – Havlíčkův Brod – Zruč n. Sáz. – Týnec – Davle Hřensko – Vysoká Lípa - Jetřichovice - Č. Kamenice - H. Kamenice - Kytlice - Mařenice - Jablonné v P. - Andělská Hora - Chrastava Chrastava - Oldřichov n. H. – Hřebínek – Smědava – Jizerka – - Horní Polubný - Rokytnice n.J. - Jilemnice - H. Branná - Vrchlabí Fořt - Černý Důl - Svoboda nad Úpou Trutnov - Poříčí - Chvaleč - Adršpašské skály - Police n. Met. - Hronov - Náchod - Olešnice v O.h. Měděnec – Hora Sv. Šebestiána (CZ/D) - Kalek - Cínovec - Tisá - Děčín, Přípeř Vrchlabí - Hostinné - Debrné - Dvůr Králové n. L. - Kuks - Jaroměř - Smiřice - Skalička Vysoká n.L. - Pardubice - Týnec n.L. - Kolín - Poděbrady - Nymburk Stará Boleslav - Neratovice - Mělník - Brozánky Brandov - Litvínov - Most – Měrunice – Řisuty - Vlastislav - Opárno M. Žernoseky Doksy - Kuřivody - Osečná - Křižany - Hrádek n. N. (CZ/D) Plzeň, Koterov – Šťáhlavy – Blovice – Nepomuk, žst. – Lnáře - Blatná - Mirotice - Kučeř - Bernartice - Stádlec - Malšice - Lom Lom – Dírná – Jindř. Hradec – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonice Všeruby - Hadrava - Nýrsko - Špičák, sedlo Gerlova Huť – Kvilda - Nová Pec – Frymburk – Lipno – Vyšší Brod Č. Velenice (CZ/A) – Nové Hrady (CZ/A) – Nové Hrady - Horní Stropnice – D. Voda - Žofín - Leopoldov - D. Dvořiště - Vyšší Brod Měděnec – Kadaň - Valeč - Žlutice - Plzeň Všeruby - Železná - Tachov - Halže - Přední Žďár - Broumov - D. Žandov - Cheb - Skalná - Kraslice - Bublava - Horní Blatná - Boží Dar - Měděnec Železná (CZ/D) - Bělá n.R. - Kladruby - Stříbro - Plzeň Hubenov - Klatovy - Švihov - Merklín Nový Přerov – Mikulov – Břeclav Poštorná (CZ/A) – Poštorná – Břeclav Břeclav – Lanžhot – Mikulčice
9
111
0
111
117
0
117
132 11 125 98
0 0 0 0
132 11 125 98
241
0
241
84
0
84
87 13
0 0
87 13
82
0
82
138
5
143
64,5
0
64,5
162
0
162
82 64
0 0
82 64
148 91 40 159
7 0 0 0
155 91 40 159
96 125
0 0
96 125
278 102 43 38 8 25
10 0 0 0 0 7
288 102 43 38 8 32
44 45 46 47 48 49 51 52 53 54 55
56
Mikulčice – Lanžhot Mikulčice - Hodonín Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – - Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) Hodonín – Veselí n.Mor. – Uherské Hradiště – Kroměříž – Olomouc Slavonice – Vranov n.D. – Hnanice – Jaroslavice – Hevlín Pitín – Brumov – Nedašova Lhota (CZ/SK) Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice Hanušovice – Jeseník – Písečná Písečná – Mikulovice (CZ/PL) Kravaře - Opava - Úvalno – Krnov – Město Albrechtice – - Heřmanovice - Jeseník Bohumín (CZ/PL) – Havířov – Střítež – Jablunkov – Bukovec (CZ/PL)
CELKEM
29 8
0 0
29 8
249 124 116 30 84 33 43 9
0 29 2 0 0 0 0 0
249 153 118 30 84 33 43 9
88
2
90
88
0
88
3727,5
Dále KČT poskytl seznam dálkových cyklotras (včetně vybraných trojciferných cyklotras), které byly zařazeny do systému sítě dálkových tras až po roce 2000 a to na základě poptávky vybraných regionů (neznamená to však, že daná cyklotrasa byla současně i vyznačena): • č. 19: Posázavská cyklotrasa • č. 24: Labská cyklotrasa • č. 25: Brandlov - Hora sv. Kateřiny - Most – Doksy – Ralsko – Křižany – Hrádek n. Nisou • č. 37: Plzeň – Kladruby – Bělá n. Radb. – Železná (CZ/D) • č. 38: Dobřany – Přeštice – Švihov – Klatovy – Běšiny – Železná Ruda (CZ/D) • č. 59: Ostrava (od CT č. 5) – Vratimov – Frýdek-Místek – Frýdlant n.O. – Ostravice Staré Hamry – Bílá (rozc.) – Konečná (CZ/SK) • č.204: Podél Ohře: Litoměřice – Louny – Kadaň – K. Vary – Cheb – CZ/D • č.223: Klášter-Hradiště n. J. – Turnov – Železný Brod – Semily – Jablonec n. J. – Harrachov (CZ/PL) • č.241: Jizerská cyklotrasa: Praha – Benátky n.J. – Ml.Boleslav – Klášter Hradiště Mimoň – Stráž p. R. – Lemberk – Petrovice (CZ/D) (S-132) • č.251: Ploučnická: Děčín – Česká Lípa – Mimoň - Osečná • č.308: Vižina – Dobříš – Prostřední Lhota
10
Mapa č.3 – Přehled stávající sítě dálkových cyklotras ČR
11
4 MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS 4.1 ANALÝZA MAPOVÁNÍ CYKLOTRAS V KRAJÍCH (2009) Již v roce 20009 byla zpracována analýza mapování cyklotras v krajích, která byla zaměřena na monitoring jedno až tří trojciferených cyklotras. Tyto trasy by měly v budoucnu představovat kvalitní národní a mezinárodní turistický produkt, který bude přinášet zájemcům o cykloturistiku potěšení z bezpečné jízdy atraktivní krajinou. Protože je vedení sítě na mnoha místech stále ještě v souběhu s pozemními komunikacemi, byla provede analýzu délky těchto souběhů a jejich zobrazení do mapy, aby byly identifikovány tyto potenciálně nebezpečné úseky. Správa této sítě není možná bez kvalitních prostorových dat, která jsou spravována v GIS jednotlivých poskytovatelů – krajských úřadů. Srovnáním jednotlivých zdrojů jsme se zabývali v poslední části této analýzy. Jako podkladová data byla, pro účely vytvoření analytické mapy, použita Digitální rastrová Mapa České republiky v měřítku 1 : 1 000 000 ve formátu TIFF s doprovodným souborem TFW, který zajišťuje správné umístění rastru v prostoru (tzv. georeferencování). Vlastní mapový podklad je složen ze šesti vrstev: polohopisu, textového popisu, vodstva, lesů, železnic a výplně silnic. Mapa byla georeferencována v souřadnicovém systému JTSK. Tiskový výstup byl připraven pro formát papíru A2. Tematická data vedení cyklistické sítě v ČR byla poskytnuta v roce 2009 ze strany krajských úřadů. S výjimkou dat z Moravskoslezského kraje (MS) jsme měli k dispozici aktuální vedení všech cyklokomunikací, které KÚ vlastnily k červnu 2009. Ze strany MS kraje nám byly poskytnuty generalizované průběhy páteřních cyklotras.
Mapa č.4 – Analýza sítě dálkových cyklotras z roku 2009
12
600 500
km
400 300 200
ZL
VY
ÚS
SČ
PL
PA
OL
MS
LB
KH
KV
JM
JČ
0
HMP
100
Kraje a Hl.m. Praha
Graf č.1 - Délka páteřní a stávající dálkové cyklistické sítě v krajích a Hl. městě Praha (HMP)
Udržování informací o síti cyklotras ČR Uvedená síť cyklotras vychází, jak již bylo uvedeno, z analýzy dostupných datových zdrojů, které byly poskytnuty jednotlivými krajskými úřady. Při zpracování mapového podkladu jsme se museli také zaměřit na polohové a atributové srovnání těchto dat. Vzhledem k tomu, že si každý kraj spravuje vlastní databázi, dochází na hranicích mezi sousedními kraji k nehomogenitám, na které bychom chtěli upozornit a přispět tak ke zkvalitnění těchto dat. Výsledkem chybějící koordinace jsou výrazné kvantitativní a kvalitativní rozdíly prostorových dat. Za současného stavu lze jen velmi obtížně získat celkový přehled o cyklistické infrastruktuře v ČR, a to ve formě jedné mapy s jednotnou legendou, základní obsahovou náplní a geometrickou návazností průběhu tras. V zájmu sjednocení průběhu, návaznosti a popisné složky dat o cyklotrasách vydalo CDV metodiku Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR (JGD, 2008). Obsahem JGD je jednotná struktura popisných údajů, popis systému mapování cyklotras, návod na zpracování dat v GIS a doporučení pro správu a vizualizaci prostorových dat. Tento nástroj již využily některé kraje za účelem jednotného mapování a evidence cyklotras v příslušném územním rozsahu. Postupně tak dochází k realizaci myšlenky jednotné evidence a správy dat.
Problémy s geometrickou složkou dat Na hranici krajů se často vyskytují topologické nespojitosti v průběhu vedení cyklotras (viz níže uvedené obrázky). Příčinou tohoto stavu může být nekoordinace sběru dat mezi zpracovateli, mapování jedné trasy dvakrát, ale s odlišnou přesností, nebo také rozdílné představy správců o vhodném průběhu trasy při hranici administrativní jednotky.
13
Mapa č.5 - Odlišný průběh téže cyklotrasy
Hranice krajů
Zdánlivě chybějící úsek
Mapa č.6 - Původně souvislá trasa se při zobrazení , dle atributu “kategorie”, rozpadá na nespojité úseky
Problémy s popisnou složkou dat Ani v případech, kdy na sebe linie cyklotras na hranicích krajů topologicky navazují, není zaručeno, že budou též jednotně zobrazeny (viz níže uvedený obr). Příčinou je odlišnost popisné (atributové) části dat. Některé kraje mají kvalitní a bohatou popisnou složku, u jiných naopak téměř chybí (viz. níže uvedený obrázek Vzhledem k tomu, že metodika JGD nebyla dosud aplikována ve všech krajích, jsou některá pole v databázi krajů sice významově shodná, ale odlišně značená, s jinými datovými formáty apod. Tato skutečnost je značena žlutou barvou, stejně jako případy, kdy mapování právě probíhá.
14
Trojciferná trasa
Hranice krajů
Dvouciferná trasa
Mapa č.7 - Na hranici krajů se mění číslo cyklotrasa, a tedy i úroveň trasy. Příčinou je odlišné číslování téže cyklokomunikace. Pokud číslo vyjadřuje zároveň význam trasy, může dojít je zmatení
Zdroj pro tuto kapitolu: Bíl, M., Bílová, M. Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Vyd. UP, Olomouc, 2008. 60 s. ISBN 978-80-244-2062-2
15
4.2 APLIKACE VECTORMAP Významným nástrojem pro on-line aktualizaci sítě cyklotras v ČR může být webová aplikace VectorMap (VM), která byla vytvořena úsekem geoinformatiky CDV. Cílem aplikace VM je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy ČR a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map. Daná aplikace pracuje s daty a to ve formátu SHP (shapefile) včetně popisných (atributových) informací. Aplikace je na http://cyklo.vectormap.cz/ a http://www.cyklostrategie.cz/cyklodata/vyzkum/vyzkum-v-oblasti-mapovani-cyklotras/.
Jak vypadá testovací verze? Přihlášení: Vkládat nové linie můžou jen přihlášení uživatelé, hned po spuštění automaticky vyskočí přihlašovací dialog, údaje pro uživatele jsou předvyplněny, stačí jen odkliknou "Přihlásit", jinak údaje jsou: Přihlašovací jméno: tester Heslo: betatesting
Výpis již vložených záznamů Je v levém panelu, po kliknutí na záznam se objeví bublina s infem a tlačítky (upravit + odstranit /pokud seš tvůrce položky/, poslat emailem /pokud je položka veřejná/)
16
Vkládání / úprava záznamu Pro vkládání je tlačítko "Přidat záznam" v levém panelu, pro editaci je potřeba otevřít bublinu stávající záznamu (buď kliknutím na položku ve výpisu v levém boxu nebo přímo kliknutím na danou linii) Jsou zde pouze tři pole: Název (povinné), Přístup (povinné), Poznámka (nepovinné)
17
Jak na vkládání linií? Jsou tři možnosti: 1) Nakreslit linii (po aktivaci tlačítka se promázne stávající linii - pokud již existuje) - po kliknutí do mapy začne kurzor kreslit, kreslení se ukončuje dvojklikem nebo opětovným "odtlačením" zatlačeného tlačítka "Nakreslit novou linii", po ukončení kreslení nové linie ji lze editovat (viz dále) 2) Importovat soubor GPX (po úspěšném importu promázne stávající linii - pokud již existuje) - vyskočí dialogové okno omezené pouze na gpx soubory, uploaduje soubor, zparsuje ho a zjistí jestli tam existuje "track" nebo "route", pokud je vše splněno, vykreslí linii připravenou k editaci (viz dále) 3) Upravit věběrem (po úspěšném načtení existujícíhoo úseku promázne stávající linii - pokud již existuje) - tak tohle jsem implementoval na poslední chvíli, ten název tlačítka je hodně zavádějící, zkrátka jde o to, že po zamáčknutí toho tlačítka se zaktivní dlaždice s cyklotrasami a po najetí kurzorem na kteroukoliv cyklotrasu na dlaždici se ukáže packa, po kliknutí dojde k natažení daného úseku (ty dlaždice zkrátka obsahují dost informací, které umí předat aplikaci), vykreslí se linii připravená k editaci (viz dále), musel jsem znovu přeřezat všechny dlaždice, ještě předtím jsem rozřezal některé šílené úseky do maximálního počtu 50 vertexů, aby to vykreslování pak bylo rychlé
Jak na editaci linií? Linie je tvořena vertexy (ty modré kolečka), které se dají klasickým drag&drop přesouvat, pro odstranění vertexu je potřeba na kolečko dvojkliknout, pro přidání nového vertexu je potřeba najet na linii mezi vertexy, po najetí se vykreslí nové kolečko, pokud se stiskne myšítko a někam se potáhne stane se z něj nový vertex
Pokud budete mít zájem tuto
[email protected] o přihlašovací údaje.
palikaci
18
používat,
zažádejte
si
na
e-mail
5 SHRNUTÍ NAVRHOVANÝCH ZMĚN (1. NÁVRH K DISKUSI) Jak již bylo napsáno v kapitole 2, je nutné vytvořil pracovní skupinu ze zástupců hlavních partnerů, která by jednala o reformě číselného označení tras v ČR. Tato kapitola pak přináší první návrh, který by měl sloužit jako podklad pro první kolo připomínek a pro další pracovní poradu k této záležitosti. Mezi hlavní principy navrhovaných změn páteřní sítě dálkových cyklotras ČR lze zařadit tyto: •
PRINCIP CESTY „JEDNODUCHÝCH ZMĚN“. Jedná se o změny, které vychází z regionálních a krajských koncepcí. Nejedná se tedy o nové a převratné změny. Většinou jsou spojené s výstavbou nových cyklostezek a na jejich přeložení již dnes panuje shoda: o Buď cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky (například cyklotrasy č.2, č.4, č.47 apod.). o V některých případech ale nové cyklostezky tak zasáhnou do krajiny, že je výhodnější přeložit cyklotrasu do nového koridoru, kdy by vedla přes nová města (např. cyklotrasa č.3 přes Beroun, č.16 přes Třebíč, č.18 přes Ústí nad Orlicí apod.)
•
PRINCIP CESTY „REVOLUČNÍCH ZMĚN“. Vzhledem k silnému marketingové potenciálu vybraných dálkových tras, které by byly propagovány jako cykloprodukty v rámci projektu Česko jede, se nabízí varianta, aby byly vyznačeny pouze pod jedním číslem. Týkalo by se to zejména Labské stezky (např. jako cyklotrasa č.2 od Děčína až po Vrchlabí), Vltavské stezky (např. jako cyklotrasa č.11 od Mělníka až do jižních Čech), „cyklostezky“ Ohře (návrh na číslo 6), „cyklostezky“ Bečvy (návrh na číslo 7), Moravské stezky (ta jen pro zajímavost se skládá z čísel 54,53,51,47,45,43), „cyklostezky“ Ploučnice (návrh na číslo 15), „cyklostezky“ Otavy (návrh na číslo 13), Greenway Jizera (návrh na číslo 17). Podobně takto již bylo přiděleno číslo 19 Posázavské stezce. Samozřejmě tato varianta si již vyžaduje součinnost ve značení mezi jednotlivými kraji a garanci ze strany MMR, včetně i účelové dotace na přeznačení těchto koridorů.
•
PRINCIP ROZDĚLENÍ CYKLOTRAS PODLE KATEGORIÍ. Navrhuje se, aby za dálkové trasy, neboli cyklotrasy I.třídy, byly považovány všechny jedno a dvojciferné cyklotrasy, bez rozdílu, neboli například cyklotrasa č.3 bude mít stejnou váhu a prioritu v propagaci jako např. cyklotrasa č.14. Trojmístné cyklotrasy budou pak považovány za cyklotrasy II. třídy, jako regionální a čtyřmístné cyklotrasy budou považovány za cyklotrasy III. třídy, jako místní.
•
PRINCIP ZAČLENĚNÍ PROJEKTU EUROVELO DO ČESKÝCH PODMÍNEK. o EuroVelo, evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF). Projekt rozvíjí 13 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66.000km (45.000km tras je již zrealizovaných) spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Čtyři z těchto tras procházející Českou republikou. I když se nepředpokládá, že po samotných cyklotrasách EuroVelo budou jezdit davy cykloturistů, tak se jedná o další marketingový nástroj, který může upozornit na cykloturistické produkty v České republice. Tím například získá na hodnotě Vltavsko-labská EV7, Jantarová stezka EV9, Moravská stezka EV4 a příhraniční
19
EV13. Všechny tyto koridory jsou považovány za dobré a vhodné k rozvoji a dá se očekávat, že na to podnikatelé časem zareagují a cestovky tam začnou vozit skupiny. V tomto kontextu návrh tedy přichází se začleněním dvou nových cyklotras do systému dálkových tras ČR, po kterých by vedla také evropská trasa EuroVelo 4. Konkrétně se jedná o dva návrhy: Propojení Karlových Varů s Rakovníkem a Berounem Vedení trasy Jihomoravským krajem. V ostatních případech už trasy EuroVelo vedou po stávající síti dálkových tras ČR. •
PRINCIP PŘIDĚLOVÁNÍ DALŠÍCH NOVÝCH ČÍSEL. Při přidělování dalších nových čísel dálkových cyklotras se bude přihlížet k té skutečnosti, že v daném koridoru se postavily a nebo postaví nové cyklostezky a budoucí cyklotrasa bude tvořit ucelý produkt vhodný k nabídkám pro „dálkovou cykloturistiku“. Mezi takové nové cyklotrasy patří: o Cyklotrasa Hradec Králové – Česká Třebová – Zábřeh. o Cyklotrasa „Střecha Evropy“ o Cyklotrasa „cyklostezka“ Rožnovská Bečva.
•
PRINCIP UPŘESNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH CYKLOTRAS. Pokud se bude v návrhu jednat o vedení zcela nové cyklotrasy, tak v této chvíli není potřeba znát přesné vedení této cyklotrasy, nýbrž pouze její koridor (obce, turistické body, linie řek, apod.). Samotné upřesnění bude provedeno až na základě detailní studie, nebo projektu, který bude realizován příslušným krajem, případně zainteresovaným regionem. o Například v Jihomoravském kraji je situace taková, že sice je dnes známo, kudy povede EV9, EV13 a částečně EV4, ale každá z těchto tras počítá s úpravami a přeložením některých úseků na nově budované části nebo na části o kterých se ví, že je potřebné je řešit, ale neví se, kdy to nastane.
Souhrn komentářů k navrhovaným změnám k dálkovým trasám Evidenční Číslo
1
2
3
Průběh trasy
Komentáře Jsou navrhovány jen menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Další změny jsou realizovány na území Jihomoravského kraje. Poznámka: Cyklotrasa bez silného marketingového náboje, ale na výrazné přesměrování této trasy nebude asi politická vůle (např. odebrání čísla 1 a dát jej jiné cyklotrase). Existují dva návrhy: 1) Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky.
Praha - Kutná Hora – Brno
2) Revoluční návrh, se kterým přichází i HK kraj: Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 by vedla dále od Mělníka proti proudu Labe jako cyklotrasa č.2 (nahradila Praha - Kralupy n. Vlt. – Mělník - Ústí n. L. - Děčín by tak číslo 24). Z Mělníka do Prahy by pak mohla vést - Dolní Žleb (CZ/D) prodloužená cyklotrasa č.3 a nebo 11. Navrhuje se přeložení cyklotrasy na Beroun. Změna vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Praha – Beroun - Plzeň – Domažlice - Folmava
Další změna se navrhuje v Plzeňském kraji, kdy cyklotrasa
20
povede přes Domažlice. Jsou zde však ještě nedořešené úseky pro konečné přeznačení cyklotrasy č.3. Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. 4
5 6
7 8 9 10 11
Hevlín (CZ/A) – Novosedly – Židlochovice – Brno
Brno - Blansko - Prostějov – Olomouc - Přerov – Lipník n. B. – Hranice – Ostrava – Bohumím Nové označení cyklotrasy „CYKLOSTEZKA OHŘE“ (bývalá cyklotrasa č.204) Nové označení cyklotrasy „CYKLOSTEZKA BEČVA“ – Velké Karlovice – Vsetín – Valašské Meziříčí – Hustopeče (bývalé cyklotrasy č.471 a 501)
Praha, Újezd – Týnec n.S.- Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – - Tábor – Lom
Jsou navrhovány minimální změny v JM kraji, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Větší změny jsou navrhovány v OL kraji, které vychází z návrhu jejich generelu – např. přeložení cyklotrasy do Repešsského žlebu, případně přeložení cyklotrasy na Přáslavice a Velký Újezd. Přeznačení cyklotrasy č.5 k řece Bečva. Větší změny jsou navrhovány i v MS kraji, které vychází z návrhu jejich generelu a generelu města Ostravy, neboli vést trasu z Ostravy na Bohumím, nikoliv na Hlučín a Hať. Minimální změny jsou pak spojené s výstavbou cyklostezek v CHKO Poodří. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 204 NA DÁLKOVOU TRASU 6 (případně jiné číslo) NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRAS 471 a 501 NA DÁLKOVOU TRASU 7 (případně jiné číslo) Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Jsou navrhovány jen minimální změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Vltavské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.12 byla převedena do daného koridoru a teprve až v Rožmitále na Šumavě by opustila Vltavskou stezku a dále by vedla na Dolní Dvořiště. Určitým revolučním návrhem by pak bylo, aby celá Vltavská stezka, tedy od Mělníka byla vedena pod jedním číslem (stejně, jak se to navrhuje pro Labskou, či Moravskou stezku).
13
Po trase Vltavské stezky, nebo podle návrhu generelu Středočeského kraje Nová cyklotrasa „OTAVSKÁ STEZKA“ (bývalé místní cyklotrasy převedeny na dálkovou cyklotrasu
14
Hrádek n.N. (CZ/PL) – Chrastava - Liberec – Sychrov – Turnov – Pleskotský mlýn - Jičín – Hradec Králové
12
15
Související změna: cyklotrasa Lom - Želeč - Hluboká n.Vlt. by byla změněna na regionální cyklotrasu. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ NĚKOLIKA MÍSTNÍCH TRAS NA jednu DÁLKOVOU TRASU 13 (případně jiné číslo) Navrhuje se výraznější změna, která byla vznesena na jednání dne 10.11.2010. Bylo navrženo, aby trasa č.14 byla převedena do koridoru ve směru na Hradec Králové, tzv. Žitavské stezky“. Související změna: Praha, Hostovice - H. Počernice – Zeleneč by byla změněna na místní cyklotrasu. NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 251 NA DÁLKOVOU TRASU 15 (případně jiné číslo); č.251 je již dnes označená jako tzv. Ploučnická cyklotrasa: Děčín – Česká Lípa – Mimoň – Osečná. Při jednání na Ústeckém kraji v 08/10 padl i další návrh a to označení „Ploučnice“ stávajícím číslem 21. Pro UL je prioritou tato trasa a tak je logické, že by tato trasa měla přednost i v číselném označení. Pokud by tedy došlo k
Nové označení cyklotrasy „CYKLOSTEZKA PLOUČNICE“ (bývalá regionální cyklotrasa 251)
21
16
Hlinsko – Jihlava – Třebíč – Raabs
17
Nové označení cyklotrasy „CYKLOSTEZKA JIZERA“ –bývalé regionální cyklotrasy, převedeny na dálkovou cyklotrasu
18
Hlinsko – Skuteč – Vysoké Mýto - Choceň – Ústí nad Orlicí - Žamberk - Č. Petroviče
19
Lísek – Nové Město n.Mor. - Žďár n.Sáz. – Havlíčkův Brod – Zruč n. Sáz. – Týnec – Davle
20
21
Hřensko – Vysoká Lípa - Č. Kamenice - H. Kamenice - Jablonné v P. - Andělská Hora – Chrastava
23
Chrastava - Oldřichov n. H. – - Rokytnice n.J. – Jilemnice – Vrchlabí - Svoboda nad Úpou Trutnov - Poříčí - Chvaleč - Adršpašské skály - Police n. Met. - Hronov - Náchod - Olešnice v O.h. Měděnec – Hora Sv. Šebestiána (CZ/D) - Kalek Cínovec - Tisá - - Děčín, Přípeř
24
Labská stezka - Vrchlabí – Hradec Králové Pardubice - Kolín - Mělník – Brozánky
22
25 26 27 28 29 30
31 32 33
Brandov - Litvínov - Most – Měrunice – Řisuty Vlastislav - Opárno - Doksy - Kuřivody - Osečná
přeznačení cyklotrasy č. 21, tak stávající cyklotrasa by měla např. nové číslo 212. Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Jihlava – Třebíč - Rasbs se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.16 byla převedena do daného koridoru. V trase Jihlava – Hlinsko by zůstala. Související změna: cyklotrasa Jihlava – Telč – Slavonie by byla změněna na regionální cyklotrasu NOVINKA – NÁVRH PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH TRAS NA JEDNU DÁLKOVOU TRASU, která by vznikla kombinací úseků cyklotrasy č.223: Klášter-Hradiště n. J. – Turnov – Železný Brod – Semily – Jablonec n. J. – Harrachov (CZ/PL) a č.241:Praha – Benátky n.J. – Ml.Boleslav – Klášter Hradiště Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.18 byla vedena z Chocně do Ústí nad Orlicí a dále přes Letohrad do Žamberka, kde by se opět napojila na současné vedení cyklotrasy č.18. Byla by využita stávající 4048. Související změna: stávající úsek cyklotrasy Choceň Žamberk.by bya změněn na místní cyklotrasu Menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato číslo volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Buď beze změny, anebo by toto číslo bylo použito pro vedení „Cyklostezky Ploučnice“, která je prioritou Ústeckého kraje. Předěžně o této změně bylo diskutováno v srpnu 2010. V místě kde se stávající cyklotrasa č.21 spojí s cyklotrasu „Cyklostezka Ploučnice“ by již dále pokračovala jako cyklotrasa č.21. Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Minimální změny, které jsou spojené s návrhem změn dle koncepce Ústeckého kraje Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. A nebo by mohl být zrealizován revoluční návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 Menší změna, od obce Osečná již by trasa vedla pod číslem „cyklostezky Ploučnice“
Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Plzeň, Koterov – Šťáhlavy – Blovice – Nepomuk, žst. – Lnáře - Blatná - Mirotice - Kučeř - Bernartice - Stádlec - Malšice - Lom Beze změny, menší marketingový potenciál Lom – Dírná – Jindř. Hradec – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonie Beze změny, menší marketingový potenciál Všeruby - Hadrava - Nýrsko - Špičák, sedlo Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou
22
Gerlova Huť – Kvilda - Nová Pec – Frymburk – Lipno – Vyšší Brod
cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Návrh: aby z Č. Velenic cyklotrasa 34 dále pokračovala, až by se napojila na trasu č.32 (dnes jsou tyto úseky vyznačeny jako cyklotrasy 341 a 322). Vzhledem k zachování koridoru EuroVelo 13 se to jeví jako vhodná varianta. Beze změny, menší marketingový potenciál
34 35
36
37
38 39 40 41 42 43 45 47 51 53
54 44
46 48 49 52
55
56 57 58
Č. Velenice (CZ/A) – Nové Hrady (CZ/A) – Nové Hrady – Stropnice – D. Voda - Žofín - Leopoldov D. Dvořiště - Vyšší Brod Měděnec – Kadaň - Valeč - Žlutice - Plzeň Všeruby - Železná - Tachov - Halže - Přední Žďár - Broumov - D. Žandov - Cheb - Skalná - Kraslice - Minimální změny, které jsou spojené s návrhem výstavby Bublava - Horní Blatná - Boží Dar – Měděnec cyklostezek především v Plzeňském kraji. Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na Železná (CZ/D) - Bělá n.R. - Kladruby - Stříbro nové cyklostezky. Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu. Plzeň Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede Dobřany – Přeštice – Švihov – Klatovy – Běšiny – prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Železná Ruda Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě Nový Přerov – Mikulov – Břeclav Beze změny Poštorná (CZ/A) – Poštorná – Břeclav Moravská stezka Minimální změny ve vedení trasy, které jsou Břeclav – Lanžhot – Mikulčice spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa Mikulčice - Hodonín zůstává ve svém koridoru, vede prakticky Hodonín – Veselí n.Mor. – Uherské Hradiště – stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na Kroměříž – Olomouc nové cyklostezky. Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice Hanušovice – Jeseník – Písečná Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu (Moravská cyklostezka) Revoluční návrh ve vztahu k jednotnému označení Moravské stezky: Vzhledem k silné marketingové síle Moravské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasy č. 43, 45, 47, 51, 53, 54 č.2 by byly označeny pod jedním číslem. Bez změny
Písečná – Mikulovice (CZ/PL) Mikulčice – Lanžhot Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín Minimální změny, které jsou spojené (CZ/PL) s výstavbou cyklostezek. Slavonice – Vranov n.D. – Hnanice – Jaroslavice – Hevlín Minimální změny, které jsou spojené Pitín – Brumov – Nedašova Lhota (CZ/SK) s výstavbou cyklostezek. Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petroviče Bez změny Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek v úseku Opava – Krnov Ostrava – Hlučín - Velké Hoštice - Opava - Úvalno – Změna: doporučuje se vést cyklotrasu 55 ve Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice - Jeseník směru na Hlučín a do Ostravy Změna v trasování – na základě aktivit obcí bude trasa vedena podél řeky Olše a Bohumín (CZ/PL) – Karviná - Havířov – Střítež – z Bohumína povede do Karviné. Budou Jablunkov – Bukovec (CZ/PL) vybudovány nové úseky cyklostezek. Po dodatečné dohodě s KČT zatím necháme tato čísla volná a jejich doplnění bude upřesněno na další pracovní poradě
23
Ostrava (od CT č. 5) – Vratimov – Frýdek-Místek – Frýdlant n.O. – Ostravice Staré Hamry – Bílá (rozc.) – Konečná (CZ/SK) Bez změny - dle návrhu obcí a kraje
59
V přiloženém seznamu je pak několik volných čísel, které mohou být použity pro očíslování nově navržených dálkových tras. Přiřazení čísel pak proběhne v rámci dalších porad. Jedná se zatím o tyto nové cyklotrasy: • Cyklotrasa „EV 4 Jihomoravským krajem“ - návrh vyznačení cyklotrasy vzešel z myšlenky, že přes území Jihomoravského kraje by v tomto koridoru měla vést evropská trasa EuroVelo 4 - (viz. mapa a oranžová trasa). Bližší údaje zatím nejsou k dispozici. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 8 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010. •
Cyklotrasa: Hradec Králové – Česká Třebová – Zábřeh - myšlenka na vznik nové trasy byl odvozen ze skutečnosti, že jak v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji vznikají zajímavé projekty, které by se mohly propojit do jedné, nesmírně atraktivní trasy. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 10 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010.
•
Cyklotrasa: Karlovy Vary - Rakovník – Beroun (EV 4) - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že je potřeba od Chebu navrhnout atraktivní trasu ve směru na Prahu, kudy by měla vést evropská trasa EuroVelo 4. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 39 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010.
•
Cyklotrasa: Rožňavská Bečva - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se jedná o významnou větev Vsetínské Bečvy, která je nověnavržena do sítě dálkových cyklotras ČR. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 71 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010.
•
Cyklotrasa: Cyklistická cesta – Střecha Evropy - návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se připravuje k realizaci stejnojmenný projekt, který by začínal v Hranicích a dále by vedl přes Odry do Budišov n/B, s možností napojení na Slezskou Hartu, Bruntál a Krnov. Do níže uvedeny mapy pak byla cyklotrasa zanesena pod číslem 99 a to pouze jako pracovbbní podklad pro jednání dne 10.11.2010.
24
Mapa č.8 – Přehled návrhu nové sítě dálkových cyklotras ČR, který byl předložen k projednání dne 10.11.2010
25
6 PRACOVNÍ PODKLADY K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM 6.1 CYKLOTRASA Č.1; PRAHA – BRNO Jsou navrhovány jen menší změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Další změny jsou realizovány na území Jihomoravského kraje. Poznámka: Cyklotrasa bez silného marketingového náboje, ale na výrazné přesměrování této trasy nebude asi politická vůle (např. odebrání čísla 1 a dát jej jiné cyklotrase). 6.1.1 Středočeský kraj Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje. Základním problémem cyklotreasy č.1 je ten fakt v současném vedení je pro cykloturistickou nabídku velmi neatraktivní trasou, (je vedena převážně po silnicích), i když spojuje dvě největší města Prahu s Brnem. Proto i sám aktualizovaný Generel cyklodopravy Středočeského kraje přichází s myšlenkou, že by současné vedení trasy č.1 přeznačil na trojcifernou trasu. V úvahu tak přichází dvě varianty. Varianta č.1: Z Prahy by vedla cyklotrasa č.1 podél Rokytky (CT A26, A43, A25) a po trase Kyje – Satalice – (CT A263) – Vinoř – Podolanka – Cvrčovice – Popovice až do Brandýsa nad Labem. Zde by v souběhu s Labskou stezkou po trase č.24 vedla až do Kolína odkud by vedla dále na Kutnou Horu – Bystřice nad Pernštejnem – Nedvědice (CT 1) - Kuřim – Brno. Varianta č.2: došlo by jen k malé změně vedení trasy (směr by zůstal stejný) Ve své stávající trase bude vycházet z Prahy přes Křenice a Březí do Babic. Zde se doporučuje trasu napřímit, tj. z Babic do Žernovky vést po lesní cestě (1,8 km) a tím se vyhnout nejen silnici III. třídy, ale hlavně silnici II/113. Dále pokračovat po polních a lesních cestách (2,5 km) a po silnici III. třídy do Kozojed (částečně ve své dnešní stopě) a pak po CT 0090 a 0088 po silnicích III. třídy do Kostelce nad Černými Lesy. Odtud lesní cestou do Svatbína a poté opět silnicemi III. třídy peřs Brník do Dobrého Pole, kde se napojí na stávají CT 1 a pokračuje v dnešní trase až do Kouřimi. Zde se vyhne silnici II/334 a pokračuje místními komunikacemi, posléze cestou podél potoka Strašík, dle plánu Kouřimska částečně po cyklostezce. Ze Zásmuk vede beze změny přes Kutnou Horu za hranice kraje. Trasy 0090 a 0088 budou zkráceny ke k_ížení s CT 1.
26
6.1.2 kraj Vysočina beze změny
6.1.3 Jihomoravský kraj Posouzení trasy č.1 je řešen v koncepčním dokumentu kraje. Určitou kompikací je, že trasa EutroVelo n.4 vede trochu v jiné linii než je vyznačená trasa č.1. Proto se doporučuje, aby Jihomoravský kraj si zvolil prioritu, kud povede trasu č.1 ( a tím i současně trasu EuroVelo 4) a druhá varianta by pak byla označena trojciferným číslem (viz. obrázek – fialovou barvou je vyznačena stávající trasa č.1, oranžovanou je pak vyznačena navrhovaná trasa EuroVelo 4). Popis vedení trasy 1 Jihomoravským krajem: Trasa s číslem 1, označovaná také jako Pražská stezka, vede z centra Brna podél Svratky okolo Brněnské přehrady po jejím pravém břehu do Veverské Bítýšky a poté do Čebína a Tišnova. Poté významně opouští údolí Svratky, přes Lomnici míří do Doubravníku. U Nedvědic a hradu Pernštejna opouští území kraje. K silným stránkám trasy nesporně patří její úmysl být páteřní spojnicí dvou největších měst ČR a být současně jejich spojnicí s Vysočinou. Na trase leží významné památky hrady Pernštejn a Veveří, trasa může v okolí Veverské Bítýšky a Tišnova řešit dojíždění za prací. Trasa vede rekreační oblastí Brněnské přehrady. Na území Brna v úseku centrum – Bystrc na několika dílčích úsecích je vybudována cyklostezka nebo alespoň trasa vede po komunikacích s minimálním kontaktem s motorovou dopravou, takže obyvatelé po ní vcelku rádi v hojném počtu jezdí do práce či za nákupy nebo o víkendech na rekreační jízdy. Silnou stránkou je, že pro město Tišnov je jednoznačnou prioritou vytvoření bezpečné „Cyklostezky kolem řeky Svratky“ spojující Brno, Brněnskou přehradu, hrad Veveří, Veverskou Bítýšku, Heroltice, Březinu, Tišnov, Předklášteří - Porta coeli, Štěpánovice, Borač, Doubravník, Nedvědice, hrad Pernštejn. Samo město doporučuje v úseku Tišnov-Doubravník přeložit trasu do přirozenějšího směru (přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač Doubravník), přičemž by nebyl vynechán atraktivní turistický cíl – Porta coeli.
27
Na koridoru leží jeden zajímavý úsek, a to levobřežní komunikace podél přehrady v úseku Veverská Bítýška, most – Junácká louka – Zouvala, která má do jisté míry charakter singltreku a současně je na ní turistická pěší trasa. Samoregulace smíšeného provozu chodců a cyklistů zde v některých obdobích funguje, jindy nikoliv. O podobě tohoto úseku by se měla vést diskuse na úrovni všech zainteresovaných skupin (KČT, ČeMBA, majitelé pozemků, …). Vedení koridoru na úseku Veverská Bítýška – Tišnov bude nutno ještě významně diskutovat. Trasa podél Svratky přes Heroltice je velmi pěkná, mohla by vést v rovinném profilu, je nejkratší, ale současně může při její realizaci nastat kolize se zájmy ochrany přírody. Také lze předpokládat, že díky terénním poměrům nebude technicky jednoduchá a levná. Trasa přes Čebín je více kopcovitá, spojuje více sídel a bude na ní nutno jednou bezkolizně překonat frekventovanou silnici II. třídy a není zřejmé kde a jak. Slabými stránkami je, že trasa neřeší problém dojíždění za prací v aglomeraci Tišnov – Kuřim jako celku. Z Rakovce do Veverské Bítýšky trasa vede v délce více než 10 km po frekventované silnici II. tř., takže problém bezpečnosti provozu cyklistů v oblasti Brněnské přehrady provozem této trasy není řešen. Přesto, že ve městě Brně je provoz cyklistů od motorové dopravy víceméně separován, nejvíce kolizní úsek Brno, Komín, sokolovna – Brno, Letenská lávka vede po chodníku, který byl prohlášen za cyklostezku. Doporučení z roku 2007 pro trasu 1: Ve vyhledávací studii definovat vedení koridoru a zvážit po diskusích s místními samosprávami a iniciativami, cyklokluby, zástupci zájmových skupin terénních jezdců, zda by koridor mohl fungovat hned s několika větvemi. Např. Jedna větev Brno, centrum – Brno, Bystrc – Veverská Bítýška – Čebín a druhá větev Brno, centrum – Brno, Řečkovice – Česká – Kuřim – Čebín s propojovacími větvemi Kuřim – Veverská Bítýška (po trase bývalé železnice) a Brno, Bystrc – Jinačovice – Kuřim. Jde o to, že všechna tato spojení mají téměř stejné důvody: velká koncentrace obyvatel, dojížďky do zaměstnání i za rekreací a nebývale velký místní zájem o řešení problému cyklistů. Podobně severně od Tišnova lze uvažovat o vedení koridoru hned dvěma větvemi současně. Jedna na linii Tišnov – Předklášteří – Lomnice – Doubravník a druhá na linii Tišnov – Předklášteří – Borač – Prudká – Doubravník. Důvody jsou stejné jako na Kuřimsku. Navíc okolí koridoru je nebývale vhodné pro možné budování cest blízkých přírodě, např. na linii Brno, Bystrc nebo Brno, Komín – hřbet Baby – Kuřim či výše zmíněná obalst Zouvalky. Veškerá řešení na tomto koridoru, a to na „asfaltových“ i „neasfaltových“ variantách by byly dle názoru autorů této Studie relativně levná
6.2 CYKLOTRASA Č.2; DĚČÍN – PRAHA (LABSKO / VLTAVSKÁ STEZKA) Existují dva návrhy: 1) Jsou navrhovány jen Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. 2) Revoluční návrh, se kterým přichází i HK kraj : Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2 by vedla dále od Mělníka proti proudu Labe jako cyklotrasa č.2 (nahradila by tak číslo 24). Z Mělníka do Prahy by pak mohla vést prodloužená cyklotrasa č.3 a nebo 11.
28
6.2.1 Ústecký kraj Přeznačování dálkové trasy č.2 probíhá za koordinace Ústeckého kraje. Změny jsou zmapovány v aktualizovém dokumentu kraje „Aktualizace sítě cyklistických tras v UL kraji“ V Ústeckém kraji je v současně době výstavba dálkové cyklotrasy č.2 koordinována Ústeckým krajem, který zajistil jak projektovou dokumentaci, tak i její financování. Díky koncepčnímu dokumentu má kraj jasnou představu o tom, jakým zpsůobem dojde k přeznačení trasy č.2. Jako příklad je uveden jeden projekční list z koncepčního dokumentu – a to převední trasy č.2 u Roudnice nad Labem.
Podrobnosti k Labské stezce č.2 v Ústeckém kraji: (soubor http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Webové stránky - http://www.labskastezka.cz/
29
ke
stažení
1.)
-
6.2.2 Středočeský kraj Trasu doporučuje k přeznačení Koncepce rozvoje cyklodopravy Středočeského kraje z Prahy vést po pravém břehu Vltavy, v Řeži ji po lávce převést na druhý břeh a v trase plánovaného Velkého Přemyslovského okruhu ji vést do Libčic a do Dolan. Odtud pokračovat po 0080 a následně po 0081 a 0082 do Kralup nad Vltavou, kde se napojí na svou stávající trasu. Levobřežní variantu Řež – Kralupy se doporučuje neopouštět, po povolení průchodu NPR Větrušická rokle ji využít pro možné zokruhování, do roku 2013 se však pravděpodobn_ nestihne realizovat. V Nelahozevsi je třeba vyřešit souběh s frekventovanou silnicí III/24021. Od konce Dvořákovy stezky postavit samostatnou cyklostezku až k lávce v Hleďsebe I. Doporučuje se od Černého Mlýna vést trasu po hrázích a Vltavu překonat v Lužci nad Vltavou po lávce, která je již plánována (zdroj obec Hořín), a pokračovat po potahové cestě do k.ú Zelčín, kde naváže na cyklostezku, která byla dokončena na podzim 2010. Tato cyklostezka vede po lesních, polních a potahových cestách, výjimečně v obcích po místních komunikacích po levém břehu Vltavy a za Hořínem po břehu Labe až na konec Středočeského kraje.
30
Podrobnosti k cyklotrase č.2 ve Středočeském kraji: (soubor http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Webové stránky - www.vltavska-cyklostezka.cz
31
ke
stažení
7.)
-
6.3 CYKLOTRASA Č.3; PRAHA – PLZEŇ – FOLMAVA Navrhuje se přeložení Středočeského kraje.
cyklotrasy
na
Beroun.
Změna
vychází
z návrhu
generelu
Další změna se navrhuje v Plzeňském kraji, kdy cyklotrasa povede přes Domažlice. Jsou zde však ještě nedořešené úseky pro konečné přeznačení cyklotrasy č.3. 6.3.1 Středočeský kraj Přeznačování dálkové trasy č.3 bude probíhat spíše na náklady jednotlivých zainteresovaných mikroregionů Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje. Trasa je až do Hořovic řešena v rámci Berounska. V úseku Řevnice – Hořovice bude trasa přeložena podle projektu Po stopách českých králů, který vzniká. Trasa povede přes Karlštejn, Beroun, Králův Dvůr, Žebrák a Točník.
Podrobnosti k cyklotrase č. 3: (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring zaměřuje ve Středočeském kraji zejména na Berounsko.
9.) se
pak
6.3.2 Plzeňský kraj Změny jsou zmapovány v koncepčním dokumentu kraje.
Cílový stav Po řadě koncepčních přehodnocení byla tato nadřazená trasa navržena jako cyklistická komunikace „vyšší generace" s navazující sítí služeb a vybavenosti. Cílem je zachování historické hmotné i duchovní struktury krajiny a průchozích sídel, trvale udržitelný vývoj
32
životního i přírodního prostředí a přeshraniční rozvoj vzájemné kulturně společenské spolupráce. Dálková trasa je dosud vedena v koridoru historické zemské cesty do Regensburgu s přechodem na Bavorskou stranu v prostoru Folmavy. Koridor, zpracovaný ideovou studií (2004), využívá po přestavbě stávající polní a lesní cesty, případě některé místní komunikace, v dílčích úsecích je trasa navrhována v samostatných trasách (stezkách) s cílem maximální segregace cyklistů od automobilové dopravy.
Návrh opatření •
•
Mezinárodní cyklistická stezka CT 3 je na území okresu Rokycany a města Plzně v samostatné trase dokončená a územně vymezená (vyznačená). V okresech Plzeň – jih a Domažlice je stezka součástí schválené ÚPD, postupně projekčně připravovaná a realizovaná. Projektová dokumentace k jednotlivým stavbám cyklostezky CT3 v dílčích úsecích Plzeň - Folmava
Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka CT3 v úseku Plzeň – Folmava v segregované trase Podrobnosti k cyklotrase č. 3: (soubor ke stažení 9.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se pak zaměřuje v Plzeňském kraji na Domažlicko, kde se nejvíce mění cyklotrasa v bezpečnou cyklostezku. Více také na webu: www.plzenskonakole.cz
6.4 CYKLOTRASA Č.4; BRNO - HEVLÍN Jsou navrhovány jen minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. POPIS: Jednou z priorit koncepčního materiálu kraje je cyklistický produkt cyklostezky Brno – Wien. Realizace projektu v úseku Brno – Hevlín/Laa an Der Thaya (délka 70,6 km) byla zahájena v roce 1998, kdy byla vypracována studie směrového vedení trasy a v roce 2000 byla zrealizována I. etapa v nákladech 21 mil. Kč s finanční podporou ze zdrojů PHARE CBC. Realizace této etapy byl kompromis mezi technicky vhodným a finančně možným v rozsahu kompletního vyznačení trasy v terénu, a to po méně dopravně frekventovaných silnicích a vybudování nových dopravně bezpečných úseků v místech s vysokým dopravním zatížením. V rámci I. etapy byly stavebně realizované cyklostezky v celkové délce 30,44 km a 40,16 km zůstaly úseky v typu cyklotrasy. Projekt je každoročně podporován, a to již od roku 2000, cyklistickou veřejností při propagačních akcích typu „zahájení“ a „ukončení“ sezóny na cyklostezce Brno – Vídeň, které organizuje vybraná členská obec Cyklistické stezky Brno – Vídeň, které jsou oblíbené a hojně také navštěvované. Pro propagaci projektu je také funkční webová stránka www.cyklobrnowien.cz.
33
Aktuálním záměrem je dostavba bezpečných úseků na cyklotrase mezi Brnem a hraničním přechodem do Rakouska v Hevlíně/Laa an der Thaya. Hlavním důvodem je, že s nárůstem počtu cyklistů se v poslední době některé úseky jeví jako méně vhodné, a to zejména z důvodu bezpečnosti, která je ohrožena na úsecích, kde jsou cyklisti vedeni s ostatní motorovou dopravou. Orgány dobrovolného svazku obcí se proto usnesly, že je třeba cyklotrasu přehodnotit, najít vhodná bezpečná řešení a výsledkem bylo zadání „Studie technických opatření ke zvýšení bezpečnosti na cyklotrase Brno-Vídeň na území ČR“. Výstupy ze studie jsou: 1. celková délka cyklotrasy byla upravena na 77,705 km, z toho je 39,86 km ve stávající stopě 2. po dokončení bude 55,175 km ve formě cyklostezky a 22,53 km ve formě vyhovující cyklotrasy 3. orientační náklady na realizaci 138 mil. Kč (vložit soubor trasa CSBV) Celková délka nové výstavby cyklostezek
39,725 km
34
6.5 CYKLOTRASA Č.5; BRNO – OLOMOUC – OSTRAVA (JANTAROVA STEZKA) Jsou navrhovány minimální změny v JM kraji, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Větší změny jsou navrhovány v OL kraji, které vychází z návrhu jejich generelu – např. přeložení cyklotrasy do Repešsského žlebu, případně přeložení cyklotrasy na Přáslavice a Velký Újezd. Přeznačení cyklotrasy č.5 k řece Bečva. Větší změny jsou navrhovány i v MS kraji, které vychází z návrhu jejich generelu a generelu města Ostravy, neboli vést trasu z Ostravy na Bohumím, nikoliv na Hlučín a Hať. Minimální změny jsou pak spojené s výstavbou cyklostezek v CHKO Poodří. 6.5.1 Jihomoravský kraj Trasa č. 5 severně od Brna vede nejprve údolím Svitavy, poté Moravským krasem a nakonec pěknou, lesnatou krajinou severně od Sloupu, těsně míjí rekreační rybník Suchý. Změny pro jihomoravskou část vychází z cyklokoncepce kraje Silnou stránkou trasy je, že na ní leží turisticky hojně navštěvovaná místa Blansko, Skalní mlýn, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně. Výhodou také je, že mezi Brnem a rozcestím pod Novým hradem je slabý nebo žádný automobilový provoz. Je známo, že do Adamova i Blanska řada lidí do místních podniků jezdí za prací na kole. Slabou stránkou trasy je stav ve městě Brně, kde podél Svitavy chybí souvislá cyklostezka. Dalším velmi problémovým úsekem je úsek Rozcestí pod Novým hradem – Blansko a Blansko, soutok Punkvy se Svitavou – Blansko, Starohraběcí huť, kde cyklisté jezdí po velmi frekventovaných silnicích II. tř. V Moravském krasu trasa zcela nesmyslně vede mimo Macochu a Punkevní jeskyně. Severně od Moravského krasu, již mimo území kraje, mezi Protivanovem a Prostějovem trasa vede po velmi frekventované silnici II. tř. Další slabou stránkou je ten fakt, že jen město Blansko uvažuje o realizaci opatření ve prospěch cyklistů. Daný koridor pak nemá svého manažera. Významným počinem byla úprava povrchu trasy jižně od Bílovic ve směru na Brno. 6.5.2 Olomoucký kraj Změny pro olomouckou část vychází z cyklokoncepce kraje, ve které jsou navrženy úpravy a změny, mezi kterými jsou tato: • zvýšit bezpečnost trasy v úseku Přerov – Čekyně, • vyznačit přeložku trasy z Penčic přes Lipňany do Vacanovic, • dobudovat přeložky, provést úpravu povrchu a přeznačit vedení trasy přes město Olomouc, • po opravě povrchu přeznačit trasu na účelovou komunikaci z Nemilan do Nedvězí, • úprava povrchu a přeznačení trasy v Čelechovicích na Hané a do Smržic, • úprava povrchu a vedení trasy přes město Prostějov, • po vybudování přeznačit trasu na novou cyklostezku v úseku Prostějov – Mostkovice, • přeznačit vedení trasy podél Plumlovské přehrady (zrušit jednosměrné vedení lesem nad přehradou), • přeznačit trasu na účelovou komunikaci přes Repešský žleb.
35
6.5.3 Cyklostezka Bečva (Olomoucký kraj) Přeznačování dálkové trasy č.5 proběhlo za koordinace Olomouckého kraje. Je nutné také pamatovat na propojení města Přerova s obcí Troubky, kde by trasa navázala na Moravskou stezku. Trasa č. 5 vede z Hustopečí nad Bečvou - Teplice nad Bečvou - Hranice na Moravě - Lipník nad Bečvou do Přerov. - Troubky, zde navazuje na Moravskou stezku. Trasa je vedena převážně po cyklistických komunikacích, případně po místních komunikacích se zklidněným provozem, povrch je ve většině případu zpevněný. Díky tomu se řadí cyklostezka Bečva mezi nejatraktivnější cyklostezky v celé ČR. Podrobnosti k cyklostezce Bečva, k cyklotrase č. 5: (soubor ke stažení 22.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek v Olomouckém kraji.
Web: www.cyklostezkabecva.com
6.5.4 Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji bude trasa mírně měněna dle připravené projektové dokumentace. Kompletace trasy po jednotlivých částech se předpokládá do roku 2013, maximálně do roku 2015. Délka trasy mezi Bohumínem a Hranicemi je cca 90 km. Náklady na tuto trasu se liší podle druhu povrchu, odborný odhad se pohybuje mezi 90 až 180 miliony Kč. Trasa bude sloužit jako významné propojení s krajem Olomouckým i jako přivaděč cyklistické dopravy z Ostravska do prostoru Oderských vrchů. Výhodou bude, že trasa sleduje železniční
36
koridor, po němž jezdí vlaky se zjednodušenou přepravou jízdních kol, takže si cykloturista může naplánovat cestu podle svých schopností s jistotou možností návratu vlakem v případě např. špatného počasí. Greenway je však trasována tak, aby podchytila i vazby denního charakteru, tj. zaměstnaneckou dopravu nebo dojíždění do škol mezi jednotlivými obcemi. Proto je tak velký důraz kladen na bezpečnost trasy, tj. snahou všech zúčastněných partnerů na projektu je maximální separace cyklistické, příp. pěší a jiné šetrné dopravy od dopravy motorových vozidel. Trasa sleduje od hranic s Polskem přibližně linii tzv. Moravské brány od Bohumína přes Ostravu, Studénku, Suchdol nad Odrou do Bělotína, kde trasa vchází do Olomouckého kraje. Unikátem trasy bude průchod Chráněnou krajinnou oblastí Poodří, kde se trasa vyhýbá sice nejcennějším lokalitám s přísnou ochranou, ale prochází v těsné blízkosti údolní nivy s lužními lesy a loukami. Na druhé straně trasa využije i migračních koridorů pro zvěř podél budované dálnice či u jejich přivaděčů. Trasa je na území kraje zakomponována i do probíhajících komplexních pozemkových úprav, realizace bude o to jednodušší, protože je převážně v souladu s územními plány. Podrobnosti k moravskoslezské části, k cyklotrase č. 5: (soubor ke stažení 27.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
6.6 CYKLOTRASA Č.6; NOVÉ ČÍSLO - „CYKLOSTEZKA OHŘE“ NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 204 NA DÁLKOVOU TRASU 6 (případně jiné číslo). 6.6.1 Karlovarský kraj Dálková trasa podél řeky Ohře spojuje zatím po cyklotrase č.204 státní hranici s Německem s Chebem a dále vede přes Kynšperk, Sokolov, Loket až do Karlových Varů. Trasa je vedena převážně po cyklostezkách mimo komunikace, částečně je už nyní provedena s kvalitním asfaltovým povrchem. Státní hranice se SRN – Slapany – Cheb cca 7 km + 3 km průjezd Chebem. Z Chebu je to pak do Kynšperka 16 km, Dalších 17km je z Kynšperka do Sokolova, dalších 11 km je to do Lokte a z Lokte do centra K. Varů pak asi 15 km. Po průjezdu Karlovými Vary do Dalovic cca 3 km se v Dalovicích 204 prozatím odklání od řeky a vede do Boru, Stráně a Radošova. Zde překračuje řeku a podél ní po komunikaci vede do Velichova. Více: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy/Popisy_Cheb/Popis_204.htm
37
Podrobnosti ke stezce Ohře č.6 (204) v Karlovarském kraji: (soubor ke stažení 5.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 6.6.2 Ústecký kraj Ústecký kraj pracoval se změnou vedení trasy č. 204 v samostatné studii. Změny jsou zmapovány v aktualizovém dokumentu kraje „Aktualizace sítě cyklistických tras v UL kraji“
38
Podrobnosti ke stezce Ohře č.6 (204) v Karlovarském a Ústeckém kraji: (soubory ke stažení 5., 6.) - http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
6.7 CYKLOTRASA Č.7; NOVÉ ČÍSLO - „CYKLOSTEZKA VSETÍNSKÁ BEČVA“ NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRAS 471 a 501 NA DÁLKOVOU TRASU 7 (případně jiné číslo) • č.7: nově vyznačený úsek Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou • č.501: ponechat úsek Valašské Meziříčí - Palačov Trasa vedená kolem Bečvy, spojuje hornaté Valašsko s rovinatou Hanou. Trasa vede těmito obcemi Velké Karlovice - Vsetín - Valašské Meziříčí - Hustopeče nad Bečvou. Trasa je vedena převážně po cyklistických komunikacích, případně po místních komunikacích se zklidněným provozem, povrch je ve většině případu zpevněný. Díky tomu se řadí cyklostezka Bečva mezi nejatraktivnější cyklostezky v celé ČR.
39
Podrobnosti k Vsetínské cyklostezce Bečva (soubor ke stažení 21.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek ve Zlínském kraji. Web: www.cyklostezkabecva.com
40
6.8
CYKLOTRASA Č.11; VLTAVSKÁ STEZKA
Jsou navrhovány jen minimální změny, které vychází z návrhu generelu Středočeského kraje. Popis: Koncepce cyklodopravy Středočeského kraje doporučuje za Petříkovem v místě napojení na II/107 tuto komunikaci pouze překřížit a pokračovat lesní cestou na Brtnici. Zde vést trasu v krátkém úseku po silnici III. třídy a poté účelovou komunikací na Krámský. U Dubu se napojit na trasu dnešní CT 0028 a vést do Pyšel. Zde se napojit na CT 0030 a vést v této trase po silnici III. třídy. Od Nespek vést trasu podél Sázavy v souběhu s CT 19 až do Týnce, kde by se trasa napojila na stávající vedení. Alternativně lze vést trasu z Radějovic do Sulice, Kostelce u Křížku a přes Skuheř se v Těptíně napojit na stávající CT 0029 a od Grybly v trase dnešní CT 19 pokračovat k Sázavě. Lávka je v projekci. Trasou podél Neveklovského potoka se vyhnout silnici II/105. Dále mezi Jesenicí a Sedlcem-Prčice se doporučuje vést po silnici III. t_ídy a polních cestách podél Sedleckého potoka a navázat na návrh města Sedlec - Prčice. Délka doplňkové trasy je 3,2 km, z toho 1,6 km po polních cestách. Mezi Kosovou Horou a Janovem trasu napřímit a vést ji po účelové komunikaci namísto po silnicích III. třídy. Trasu 111 tedy protáhnout do Kosovy Hory po účelové komunikaci z Červeného Hrádku a dále po cestě podél potoka Mastník. Úsek Sedlec - Prčice – Brandíra zajistit cyklostezkou a vyhnout se vedení po silnici II/120.
41
42
6.9
CYKLOTRASA Č.12; VLTAVSKÁ STEZKA
Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Vltavské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.12 byla převedena do daného koridoru a teprve až v Rožmitále na Šumavě by opustila Vltavskou stezku a dále by vedla na Dolní Dvořiště. Určitým revolučním návrhem by pak bylo, aby celá Vltavská stezka, tedy od Mělníka byla vedena pod jedním číslem (stejně, jak se to navrhuje pro Labskou, či Moravskou stezku). Související změna: cyklotrasa Lom - Želeč - Hluboká n.Vlt. by byla změněna na regionální cyklotrasu.
43
6.9.1
Návrh nového vedení Středočeského kraje (tzv. Vltavská – jižní):
Koncepce cyklodopravy Středočeského kraje doporučuje vést páteřní trasu od Pražského kola ve Vraném nad Vltavou přes Březovou – Oleško a Davli, po červené vést podél Sázavy do Pikovic (Petrova) a po silnici III. třídy serpentýnami a po zelené do Štěchovic. Dále po zelené a modré turistické trase k hrázi Slapské přehrady, po III/1097 do obce Slapy a po červené trase po silnici III/10217 do obce Buš. Trasa 301 vede z Buše do Cholína (od Záhorky vést po žluté turistické trase). Tento návrh by byl tedy využit a logicky prodloužen. Z Cholína se navrhuje vedení po žluté turistické trase. Zde je nutné překonat Vltavu a to využitím přemostění I/18. Dále trasa pokračuje po červené turistické trase podél Vltavy přes Kamýk nad Vltavou do Solenic. Zde dochází ke křížení s trasami 302 a 111. Po žluté turistické trase k hrázi Orlické nádrže, vystoupat k bývalé vlečce Třebsko - Orlík a od Laviček pokračovat po cestách podél nádrže k Anenskému dvoru, za kterým se napojí na zelenou turistickou trasu. Po té bude pokračovat až do obce Orlík nad Vltavou v Jihočeském kraji. Tento návrh tvoří nejen spojnici stávajících a navrhovaných tras a stezek v jižní části Středočeského kraje, ale také prochází krajinou velice zajímavou jak z přírodního, tak kulturního a historického hlediska. Trasu se doporučuje vést jako trasu II. třídy. Trasa je navrhována po silnicích III. tříd nebo po značených turistických trasách. Je třeba provést průzkum a zmapovat možnosti vedení, případně doporučit technické změny za účelem zvýšení bezpečnosti cyklistů a neohrožování pěších.
44
45
6.9.2
Přeznačení v Jihočeském kraji
I v Jihočeském kraji by mělo dojít k přeznačení cyklotrasy 12 a to podle návrhu Nadace Jihočeské cyklostezky, v koridoru Vltavské stezky – viz. www.vltavskastezka.cz do následující trasy: • Kamýk nad Vltavou - Zvíkovské Podhradí – 1055, 1054, 8140, 111,301 • Zvíkovské Podhradí – Týn nad Bečvou - 1017 • Týn nad Bečvou – Líšnice – 1060 a 1061 Od Líšnic až do Českých Budějovic by měla vést po stávající trase č.12. Z Českých Budějovic by pak měla vést po trase Velešín – Štekře (1018 a 1097) a odsud znovu po trase č.12 až do Dolního Dvořiště. Upozornění: Vltavská stezka označená logem v Rožmitále na Šumavě opouští značenou cyklotrasu č.12 a dále vede po trase č. 1188 ve směru na Vyšší Brod. Cyklotrasa č.12 vede dále beze změny na Dvolní Dvořiště.
46
Poznámka k výstavbě cyklostezky: Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou Úsek pod vrchem Baba, cca 2 km, cyklostezka, rozpočet 28 mil. Kč, finance zajištěny z ROP, SFDI, NJC. Realizací dojde k dostavbě chybějícího úseku a tím ke vzniku uceleného 20 km úseku cyklostezky ČB - Hluboká n.V. - Purkarec po levém břehu Vltavy v rámci VCC Úsek Litoradlice – Týn nad Vltavou cca 9 km. Plán. rozpočet 22 mil.Kč, bude podána žádost do poslední výzvy ROP v únoru 2010. Spoluúčast město Týn n.V a NJC. Realizací by se vyřešil významný úsek VCC a souvislá cyklostezka by vedla z ČB přes Hlubokou n.V. až do Týna n.V. Tento projekt byl již podán do ROP – neúspěšně Poznámka ke stávající trase č.12 – Lom u Tábora – Líšnice. Tento úsek musí být přeznačen.
6.10 CYKLOTRASA Č.13; NOVÉ ČÍSLO - TZV. OTAVSKÁ STEZKA NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ NĚKOLIKA MÍSTNÍCH TRAS NA jednu DÁLKOVOU TRASU 13 (případně jiné číslo) Otavská cyklistická cesta je jedna z pilířových cyklostezek jihočeského kraje. Trasa je vedena z Modravy - resp. od Hrablového mostu nad Antýglem podél plavebního kanálu až do Srní, Mechova a dále do Velkého Boru. Otavská cyklostezka odtud pokračuje a prochází přes Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Strakonice a Písek a končí na Zvíkovském Podhradí - při soutoku řek Otavy a Vltavy. Jedná se o cyklostezku o délce cca 166 km, která prochází územím Plzeňského, a zejména pak Jihočeského kraje. Monitoring díky vyhledávající studii Nadace Jihočeské cyklostezky detailně monitoruje připravenost jednotlivých úseků Otavské cyklistické cesty. Zejména se zaměřuje na popis hotových úseků v Sušici, ve Strakonicích a v Písku. Podrobnosti k Otavské stezce v Plzeňském a Jihočeském kraji: (soubor ke stažení 10.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Bez webové stránky.
6.11 CYKLOTRASA Č.14 – NOVÉ TRASOVÁNÍ; SMĚR NA HK, TZV. ŽITAVSKÁ
STEZKA Navrhuje se výraznější změna, která byla vznesena na jednání dne 10.11.2010. Bylo navrženo, aby trasa č.14 byla převedena do koridoru ve směru na Hradec Králové, tzv. Žitavské stezky“. Související změna: Praha, Hostovice - H. Počernice – Zeleneč by byla změněna na místní cyklotrasu. Popis: Na jednání dne 10.11.2010 bylo navrženo, aby došlo k přeznačení cyklotrasy č.14 a aby vedla na Hradec Králové. V současné době je vyznačena cyklotrasa č. 14, vedoucí od hranic republiky v Hrádku nad Nisou a spojující Liberecko se středními Čechami. Z Liberce pokračuje přes Turnov do Českého ráje, kde v údolí Žehrovky vstupuje do Královéhradeckého kraje.
47
Protíná severojižním směrem západní část Jičínska, nejdále k východu zasahuje až do Jičína. Zde navržená mezinárodní cyklotrasa přechází na navrženou cyklotrasu Hradec Králové – Jičín (cyklotrasa č. 14 pokračuje dále do Středočeského kraje). Cyklotrasa Jičín – Hradec Králové je vedena po silnicích III. třídy rovinatým terénem jen s malými výškovými převýšeními až do Hradce Králové. Vyznačení cyklotrasy je již částečně provedeno silničními značkami. Žitavská stezka - Cyklotrasa č.181 (První část): Hradec Králové – Jičín Cyklotrasa spojuje Hradec Králové s Jičínem a s využitím cyklotrasy č. 14 s Českým rájem. Současně tato cyklotrasa umožňuje souvislé napojení jihovýchodní Moravy (cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav) na Český ráj a Liberecko. Cyklotrasa je vedena po silnicích III. třídy rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 50 km a je vyznačena zatím pouze v úseku Stěžery – Chomutice za použití silničních značek. Návrh cyklotrasy zpracovala firma SURPMO, Ateliér, Hradec Králové. Na cyklotrase je vybudována zatím pouze jediná cyklostezka v úseku Nechanice – Staré Nechanice. Další cyklostezky jsou plánovány v úsecích Hradec Králové – Stěžery a Popovice – Jičín.
Aktuálně vyznačení cyklotrasy č. 181 Obora – Stěžery (návrh na přeznačení na cyklotrasu 14 + doznačení chybějícího úseku) • km Obora v Cholticích • 4.00 km Ohnišťany, (245.00 m.n.m.) • 7.00 km Šaplava, (255.00 m.n.m.) • 10.00 km Myštěves, (245.00 m.n.m.) • 13.00 km Petrovice, (250.00 m.n.m.) • 16.00 km Lodín, (250.00 m.n.m.) • 19.00 km Staré Nechanice • 20.00 km Nechanice, (250.00 m.n.m.)
48
• • • •
24.00 25.00 27.00 31.00
km km km km
Zámek Hrádek u Nechanic Hrádek Radíkovice Stěžery
6.12 CYKLOTRASA Č.15 (NEBO 21); ZELENÁ MAGISTRÁLA PLOUČNICE NAVRHUJE SE PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍ TRASY 251 NA DÁLKOVOU TRASU 15 (případně jiné číslo); č.251 je již dnes označená jako tzv. Ploučnická cyklotrasa: Děčín – Česká Lípa – Mimoň – Osečná. Při jednání na Ústeckém kraji v 08/10 padl i další návrh a to označení „Ploučnice“ stávajícím číslem 21. Pro UL je prioritou tato trasa a tak je logické, že by tato trasa měla přednost i v číselném označení. Pokud by tedy došlo k přeznačení cyklotrasy č. 21, tak stávající cyklotrasa by měla např. nové číslo 212. POPIS: Poznámka k návrhu označení trasy číslem 21. „Ploučnice“, Ústeckého kraje, je možné také použít číslo 21. Předěžně v srpnu 2010. V místě kde se stávající cyklotrasa č.21 Ploučnice“ by již dále pokračovala jako cyklotrasa č.21. (více
která je jedna z prioritních tras o této změně bylo diskutováno spojí s cyklotrasu „Cyklostezka k trase 21)
Cyklomagistrála propojuje oblast severovýchodních Čech Libereckého kraje s krajem Ústeckým. Navržená cyklotrasa kopírující tok říčky Ploučnice vede od jejích pramenů v Osečné až do Děčína, kde se Ploučnice vlévá do Labe. V Děčíně se cyklostezka napojí na plánovanou cyklostezku Labe, která je součástí cyklomagistrály začínající v německém Hamburku, a také se plánuje její napojení na cyklomagistrálu Středočeského kraje. Krajina je členitá a velmi rozmanitá. Na území se nachází pět chráněných oblastí. Národní park Ještěd, chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Kokořínsku, České středohoří a Labské pískovce. Řeka Ploučnice propojuje atraktivní oblasti Máchova jezera, Ralska, Holanské rybníky, Podještědí a úbočí Lužických hor. Celková délka magistrály bude 85 km. Monitoring je zaměřen především na stav plánování v Ústeckém a Libereckém kraji. V rámci Libereckého kraje byl v roce 2008 realizován první úsek – Cyklookruh města Stráže pod Ralskem a část magistrály Lesní Domky – Lázně Kundratice. Podrobnosti k Zelené magistrále Ploučnice v Libereckém a Ústeckém kraji: (soubor ke stažení 15.) - http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
Více informací k projektu na stránkách - http://www.podralsko.info/mikroregionpodralsko/zelena-cyklomagistrala-ploucnice/zakladni-informace-o-projektu/
49
6.13 CYKLOTRASA Č.16; CYKLISTICKÁ CESTA: JIHLAVA – TŘEBÍČ - RAABS Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Jihlava – Třebíč - Rasbs se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.16 byla převedena do daného koridoru. V trase Jihlava – Hlinsko by zůstala. Související změna: cyklotrasa Jihlava – Telč – Slavonie by byla změněna na regionální cyklotrasu. POPIS: Myšlenka vybudovat cyklostezku vedoucí z Jihlavy do Raabs an der Thaya vznikla v roce 2002. Na rakouské straně by měla cyklotrasa navázat na stávající systém značení cyklotras a cyklostezek. Označením cyklotrasy o celkové délce cca 130 km. V současné době je v parametrech cyklostezek vybudováno celkem 16 km. Dalších cca 18 km je v projektové přípravě. Odhadem je v rámci cyklotrasy využito dalších ccan10 km stávajících cyklostezek. Realizací druhé etapy bude asi 1/3 cyklotrasy v kvalitě cyklostezek. Podrobnosti k cyklotrase: (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
28.)
-
6.14 CYKLOTRASA Č.17; GREENWAY JIZERA (LIBERECKÝ A STŘEDOČESKÝ KRAJ) NÁVRH PŘEČÍSLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH TRAS 223 a částečně 241 NA JEDNU DÁLKOVOU TRASU, která by vznikla kombinací úseků cyklotrasy • č.223: Klášter-Hradiště n. J. – Turnov – Železný Brod – Semily – Jablonec n. J. – Harrachov (CZ/PL) • č.241: Jizerská cyklotrasa: Praha – Benátky n.J. – Ml.Boleslav – Klášter Hradiště • Vyznačena by zůstala cyklotrasa 241 v úseku Mimoň – Stráž p. R. – Lemberk – Petrovice (CZ/D) (S-132) Nadregionální trasa délky 170 km podél toku řeky Jizery spojující Prahu s Polabím, Českým rájem, Krkonošemi, Jizerskými horami a Polskem. Trasa je vedena zčásti po stávajících komunikacích a silnicích nižších tříd, zčásti po polních a lesních cestách. Stezky mají asfaltový i přírodní povrch. Monitoring se pak zaměřuje především na plánování výstavby jednotlivých úseků s rozdlěním na Středočeský a Liberecký kraj. Podrobnosti k Greenway Jizera v Libereckém a Středočeském kraji: (soubor ke stažení 14.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
50
Web: www.greenway-jizera.cz
6.15 CYKLOTRASA Č.18; PŘES ÚSTÍ NAD ORLICÍ Návrh: Vzhledem k silné marketingové síle projektu Víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.18 byla vedena z Chocně do Ústí nad Orlicí a dále přes Letohrad do Žamberka, kde by se opět napojila na současné vedení cyklotrasy č.18. Byla by využita stávající 4048. Související změna: stávající úsek cyklotrasy Choceň - Žamberk.by bya změněn na místní cyklotrasu POPIS: Jedná se o vynikající síti hladkých asfaltových stezek v údolí Tiché Orlice a Třebovky křížících se v Ústí nad Orlicí. Dokončené úseky v současné době spolu s napojenými úseky v okolí čítají téměř/přes 60 kilometrů. Pro in-line bruslení je nejvhodnější trasa Letohrad – Ústí na Orlicí – Choceň, zahrnující jen krátké obtížnější přejezdy. Tam a zpět se jedná o vzdálenost 50 km v opravdu krásném prostředí podél meandrující řeky v půvabné údolní nivě se zvedajícími se kopci, lesy a skalami nad vámi. V současné chvíli vede cyklotrasa č.18 z Chocně do Žamberka prakticky výlučně po silnicích III. třídy. V roce 1997, kdy se navrhovala dálková síť cyklotras se ale nemohlo tušit, že vzniknou nové cyklostezky údolím Tiché Orlice a Třebovky (pořadové číslo 18) a také v úseku Letohrad – Žamberk. Když k tomu ještě připočteme již vybudovaný úsek Choceň – Vysoké Mýto, tak stojí již za uváženou, zda nepřesměrovat vedení cyklotrasy č.18 na tyto nové cyklostezky. Nová varianta vedení cyklotrasy č.18 Vysoké Mýto – Choceň – Ústí nad Orlicí – Letohrad – Žamberk by se tak řadila mezi nejbezpečnější cyklotrasy v ČR.
Podrobnosti k cyklotrase č. 18: (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
18.)
-
6.16 CYKLOTRASA Č.19; POSÁZAVSKÁ CYKLOTRASA Jedná se o páteřní trasu regionu Posázaví č. 19, která spojuje střední Čechy s Vysočinou. Místy je sklonově náročná. Často vede po silnicích s rušným provozem. Trasa začíná v Davli u železniční stanice, bez návaznosti na jakoukoli jinou značenou cyklistickou trasu. Pokračuje táhlým stoupáním po silnici II/104 s rušným provozem v délce cca 4700m. Za obcí Petrov odbočuje na zpevněnou místní komunikaci do osady Bohuliby, odkud pokračuje po hliněné lesní cestě. Napojuje se na silnici III. třídy a po ní pokračuje do Jílového. Přes Jílové je převedena po průtahu silnice II/104 s rušným provozem v délce cca
51
1200m. Pokračuje po místní komunikaci a na východním okraji Jílového odbočuje na polní cestu. Pokračuje po místních a účelových komunikacích přes Borek do Kamenného Přívozu. Přes Kamenný Přívoz je vedena po místních komunikacích se slabým provozem. Z Kamenného Přívozu prudce stoupá po zpevněné lesní cestě na rozcestí Horní Požáry. Pokračuje po kvalitních lesních cestách, od Panské Skály klesá až do Týnce nad Sázavou. V Týnci nad Sázavou kříží trasy č. 11 a 0063. Z Týnce nad Sázavou pokračuje v souběhu s trasou č. 11 po silnici II/107 do Zbořeného Kostelce, dále po účelových a místních komunikací po břehu Sázavy do Nespek. Z Nespek pokračuje po silnicích s rušným provozem II/603 a II/109 v délce cca 13,5km přes Poříčí nad Sázavou, Čerčany, Přestavlky a Vranov k odbočce do Hvězdonic. Pokračuje po silnici III. třídy přes Hvězdnice do Chocerad. V Choceradech je vedena po průtahu silnice II/113 s rušným provozem v délce cca 600m. Pokračuje po silnici III. třídy přes Volovec a Samechov a napojuje se na silnici II/335 s rušným provozem, po které vede cca 6,5km až do Sázavy. Ze Sázavy pokračuje po silnicích III. třídy přes Talmberk do Podvek. Z Podvek vede po silnici s rušným provozem II/111 v délce s cca 7,5km do Českého Šternberku. Z Českého Šternberku pokračuje po místní zpevněné komunikaci, která má místy nevyhovující šířku. Napojuje se na silnici III. třídy, po které pokračuje přes Radonice a u osady Licoměřsko se napojuje na silnici s rušným provozem II/125, po které vede cca 3300m až ke Kácovu, kde odbočuje na silnici III. třídy, na které je až do Kácova také rušný provoz, v délce cca 1000m. Z Kácova pokračuje po silnici III. třídy přes Zliv a Chabeřice do Zruče nad Sázavou. Ve Zruči nad Sázavou je v délce cca 600m vedena po silnici s rušným provozem II/336. Ze Zruče nad Sázavou pokračuje po účelové komunikaci s hliněným povrchem do osady Debř, z osady Debř do Horky nad Sázavou vede po zpevněné místní komunikaci. Pokračuje po účelové komunikaci s hliněným povrchem do obce Březina. Z Březiny vede po zpevněných místních komunikacích a silnicích III. třídy přes Vlastějovice a Pavlovice a před obcí Jedlá překračuje hranici s krajem Vysočina.
6.17 CYKLOTRASA Č.22 Návrh: minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. POPIS: Cyklotrasa č. 22 byla vede z Frýdlantu přes Jizerku, Kořenov, Paseky nad Jizerou, Rokytnici nad Jizerou, Rezek, Jilemnici a Horní Brannou, kde v současné době končí. Je přerušena v okolí Vrchlabí. Začíná až v obci Černý Důl - Čistá a vede přes Hoffmanovy boudy do Svobody nad Úpou a dále na Náchodsko a Rychnovsko.
52
Podrobnosti k cyklotrase č. 22: (soubor ke stažení 12.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Samotný monitoring se v tomto případě zaměřuje na aktuální stav v Královéhradeckém kraji. Jednak se zaměřuje na stav ve značení celé trasy a na plánování a realizaci výstavby nových úseků cyklostezek. Tyto cyklostezky se ale primárně budují především z dopravního hlediska.
6.18 CYKLOTRASA Č.24; LABSKÁ STEZKA Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. A nebo by mohl být zrealizován revoluční návrh: Vzhledem k silné marketingové síle Labské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasa č.2
6.18.1 Středočský kraj Labská stezka číslo 24 vede po pravém břehu Labe.Ve Středočeském kraji začíná v Týnci nad Labem a končí u Štětí. Její délka ve středočeském kraji je asi 126 km. Je v tom započítaný i úsek z Mělníka do Štětí po pravé břehu, který je značen jako cyklostezka číslo 2. Z těchto 126 km je vedeno asi 54 km po zpevněných cestách a zbývajících asi 72 km po nezpevněných cestách. Shrnutí vedení Labské stezky vedoucí po území Středočeského kraje (Zdroj – Generel cyklotras Středočeského kraje) Jedná se o páteřní trasu, která sleduje řeku Labe z východních Čech až do Mělníka, kde se napojuje na dálkovou trasu Praha – Dresden. Je sklonově nenáročná. Po silnicích s rušným provozem je vedena jen na velmi málo krátkých úsecích. Trasa vstupuje do Středočeského kraje z Pardubického kraje po silnici III. třídy mezi obcemi Labské Chrčice a Týnec nad Labem, v Týnci nad Labem vede po účelových a místních komunikacích. Z místní části Týnce nad Labem – Lžovic vede cca 1,5km po silnici II/322 s rušným provozem, dále po účelových komunikacích s hliněným povrchem přes obec Veletov a podél Labe do Kolína. V Kolíně je vedena po místních komunikacích se slabým provozem, cca 600m je vedena ve vyhrazených pruzích, z Kolína do Velkého Oseku je vedena po účelové komunikaci po břehu Labe s hliněným povrchem. Z Velkého Oseku do Libic nad Cidlinou je vedena po silnici II/125 s rušným provozem, z toho cca 1400m v pruzích
53
pro motorová vozidla a cca 1400m na stezce pro cyklisty podél silnice. Z Libic nad Cidlinou vede po účelové komunikaci s hliněným povrchem a od křížení se silnicí I/32 po asfaltové stezce pro chodce a cyklisty se společným provozem podél Labe až do Nymburka. Z místní části Nymburk – Drahelice vede po účelových komunikacích s převážně hliněným povrchem až do Káraného, pouze přes Kostomlátky je převedena po průtahu silnice III. třídy. V tomto úseku je vedena po břehu Labe kromě úseku V Chaloupkách – Sedlčánky. V Káraném je trasa souběžná s Pojizerskou trasou č. 241 Přes obec Káraný je vedena po místních komunikacích se slabým provozem, dále po lesních cestách do Staré Boleslavi, ze Staré Boleslavi je vedena po hliněných účelových komunikacích po břehu Labe až do Mělníka, kromě úseku Proboštská jezera – Borek, kde je vedena v délce cca 1700m po silnici II/331 s rušným provozem a Tuhaň – Kelské Větrušice, kde je vedena po silnici III. třídy. V Mělníku je vedena po místních komunikacích přes historické centrum městem až k mostu do Brozánek, u něhož trasa č. 24 končí. V obci Brozánky je možno se napojit na cyklistickou trasu č. 2. V centru Mělníka odbočuje cyklistická trasa č. 203. Návrh na změnu vedení v Generelu cyklotras Středočeského kraje Přeložit trasu mezi Veletovem a Lžovicemi u Týnce nad Labem na břeh řeky, a tím se vyhnout úseku po silnici II/322. Po napojení na stávající trasu pokračovat po cyklostezce až do Kolína, odkud bude pokračovat po cyklostezce na levém břehu Labe až do Poděbrad, od Labe se odchýlí pouze u Nové Vsi, kde se přibližuje k vodním nádržím. V Poděbradech se po lávce vrátí na pravý břeh a dále povede po cyklostezce (v souladu s vyhledávací studií a záměry obcí) po břehu až do Čelákovic, u Ostré doporučujeme variantu podél Starého Labe. Z Čelákovic bude směřovat do Káraného a Jizeru překoná po mostě v Novém Vestci a dále bude sledovat břeh řek po cyklostezce až do Mělníka. Trasa povede kolem PP Hluchov, od Kostelce nad Labem do Mělníka je hotova teprve vyhledávací studie s variantami, z nichž bude vybrána konečná trasa, všechny varianty jsou však vedeny po stávajících cestách. U Tuhaně, Větrušic a Kel prochází EVL Úpor – Černínovsko, z hlediska ochrany přírody je možné vedení trasy po pravé straně Tuhaňské strouhy a pro EVL Úpor – Černínovsko u Tuhaně je nutné řešit v dalších stupních dokumentace, případně navrhnout jiné vedení trasy. Podrobnosti k Labské cyklotrase č. 24 (ale také i část cyklotrasy 2): (soubor ke stažení 2.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
6.18.2 Pardubický kraj 1. Vysoká nad Labem, most – Ráby, Kunětická Hora (cca 11 km) • CT 24 • silnice III. třídy (frekventovaná) • součást projektu Cyklostezka mechu a perníku Hradec Králové – Pardubice – zpracována vyhledávací studie, nesouhlas s vedením trasy přes Bukovinu nad Labem • rekreační i dopravní využití 2. Ráby, Kunětická Hora – Pardubice, most Kpt. Bartoše (cca 11 km) • CT 24 • místní komunikace, stezky pro chodce a cyklisty • návaznost na CT Loučná a Chrudimka v Pardubicích • návaznost na železnici ve stanici Pardubice hlavní nádraží • rekreační i dopravní využití 3. Pardubice, most Kpt. Bartoše – Přelouč – Týnec nad Labem • CT 24, částečný souběh s modrou pěší trasou
54
• • • • •
silnice II. a III. třídy, místní komunikace, pěšiny navržena výstavba cyklostezky – zatím nic nepřipraveno návaznost na CT Opatovický kanál, CT Železnohorská hřebenovka a CT Doubrava v Týnci nad Labem návaznost na železnici ve stanicích Týnec nad Labem a Kolín rekreační využití (potenciál i pro dopravní)
Podrobnosti k Labské cyklotrase č. 24 (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
3.)
-
6.18.3 Královéhradecký kraj Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou R-PROJEKT z Hradce Králové (Ing. Martin Samohrd) v roce 2004. Jako součást Aktualizace dokumentu byla v roce 2008 zmapována s využitím GPS technologie na základě jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. Navrhovaná trasa sleduje tok řeky Labe od jeho pramene po ústí do moře v Hamburku. Územím Královéhradecka prochází její počáteční úsek ze Špindlerova Mlýna k Vysoké nad Labem, kde opouští území kraje a přechází do kraje Pardubického. Z důvodu naprosto nevyhovujícího stavu na silnici II/295 mezi Špindlerovým Mlýnem a městem Vrchlabí - vysoká frekvence provozu motorových vozidel – byl začátek značení dočasně přesunut ze Špindlerova Mlýna do Vrchlabí k nádraží ČD - Restaurace „Kufr“. Již od Vrchlabí cyklotrasa sleduje tok řeky a pouze v minimální míře se od něho odklání. V současnosti (2008) je vedena zatím převážně po silnicích III. třídy. V dohledné době se však plánuje vybudování několika nových cyklostezek, které by odklonily cyklistu, jednak z poměrně frekventované silnice tvořící silniční přivaděč z Královédvorska do středních Krkonoš, a jednak také ze silnice I. třídy č. 37. Cyklostezky jsou plánovány pro období 2009 – 2015 v těchto úsecích: Kuks - Hradec Králové: délka 23 km; předpokládané náklady jsou 130 mil. Kč; V současnosti bylo vyhlášeno výběrové řízení na Dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR)
Hradec Králové – Vysoké nad Labem: jedná se o součást stezky „mechu a perníku“, jejíž délka na území kraje činí cca 6km; k dispozici je zatím projednaná vyhledávací studie stezky s návrhem jejího umístění v území, fotodokumentace a dále návrh postupu v dalších přípravných činnostech projektu včetně koordinace jeho účastníků. V roce 2008 bylo již zadáno zpracování dokumentace k ÚŘ, zpracovatel TRANSCOLSULT s.r.o. Hradec Králové.
Kunčice nad Labem - Hostinné - Nemojov, po přehradní hráz: Připravovaná cyklostezka využije stávající cestu podél přehradního jezera a od konce vzdutí bude vybudována při silnici II/299 do Vestřeva. Zde musí pro přechod Labe použít silnici I/16 a pak využije místní účelovou zpevněnou komunikaci. Z Hostinného do Klášterské Lhoty povede při želez. Trati (v Hostinném bude nutno obnovit most přes Labe). Z Klášterské Lhoty do Kunčic bude opět nutno vybudovat samostatnou cyklostezku. Z Kunčic do Vrchlabí je možno využít postranní místní komunikace vedoucí rovnoběžně se silnicí. Vybudováním cyklostezky se vyloučí cyklistický provoz z úzké a poměrně frekventované silnice (První úsek cyklostezky „Kukčice (železniční přejezd) – Vrchlabí“ vedoucí podél železniční trati začal být realizová již napodzim roku 2008.) Vybudovanou cyklostezku v úseku Hostinné
55
- Vrchlabí budou moci využít i místní obyvatelé k cestě do práce či školy - šířka cyklostezky (používané pro oba směry jízdy) minimálně 1,5 m, doporučená šířka 2-3 m)
Realizovány jsou tyto úseky: Vrchlabí (jih) – 1km Hostinné (napříč celým městem) – 3km Jaroměř (východ) – 1km Hradec Králové (součást sítě cyklostezek města HK) – 4km Délka cyklotrasy, která protíná kraj od severu k jihu a postupně klesá z nadmořské výšky 710 m (ve Špindlerově Mlýně) na 240 m (ve Vysoké nad Labem) činí na území kraje 98 km. Silničním značením je na území KHK vyznačeno zatím 64,5 km (tedy cca 60%), a to v úseku z Vrchlabí do Skaličky. Aktuálně vyznačeno: Cyklotrasa č. 24 "Labská" Vrchlabí - Skalička • km Vrchlabí, (430.00 m.n.m.) • 4.00 km Kunčice nad Labem, (405.00 m.n.m.) • 14.00 km Hostinné • 20.00 km Debrné • 24.00 km Nemojov • 27.00 km Tešnovská přehrada (údolní nádrž Les království), (330.00 m.n.m.) • 30.00 km Nové Lesy • 34.00 km Dvůr Králové nad Labem • 38.00 km Žireč • 40.00 km Stanovice • 42.00 km Kuks, (290.00 m.n.m.) • 46.00 km Heřmanice, (280.00 m.n.m.) • 49.50 km Jaroměř, (265.00 m.n.m.) • 57.00 km Černožice, (255.00 m.n.m.) • 60.50 km Smiřice, (255.00 m.n.m.) • 63.50 km Skalice, (245.00 m.n.m.) • 64.50 km Skalička
56
6.19 CYKLOTRASA Č.33 Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Cyklotrasa č. 33 Všeruby - Nýrsko - Špičácké sedlo - Železná Ruda - Prášily – Srní – Horská Kvilda – hranice kraje
Cílový stav Nadregionální cyklotrasa č. 33 je součástí příhraniční podélné cyklotrasy. Vede ze Všerub (návaznost na cyklistickou trasu č. 36) atraktivním územím Šumavy přes Špičácké Sedlo, Prášily, Srní a dále v Jihočeském kraji přes Lenoru, Novou Pec, Černou v Pošumaví do Dolního Dvořiště. Trasa je v celém svém úseku terénně vyznačena. Cyklotrasy jsou vedeny převážně po silnicích II. a III. třídy, částečně po místních a účelových komunikacích, v krátkých úsecích v samostatné stezce (Gerlova Huť – Nová Hůrka). V úseku mezi Špičákem a Železnou Rudou bude nezbytné s ohledem na vysoké dopravní zatížení prioritně segregovat trasu do samostatné cyklostezky, obdobně jako v navazujících úsecích NP Šumava Nová Hůrka – Prášily – Horská Kvilda – hranice kraje
Návrh opatření • •
Studie cyklostezky č. 33 v úseku Špičák – Železná Ruda v segregované trase Cyklistická stezka č. 33 v úseku Gerlachova Huť - Nová Hůrka – Prášily – Horská Kvilda – hranice kraje v segregované trase (několik úseků je již vybudováno)
6.20 CYKLOTRASA Č.36 Minimální změny, které jsou spojené s návrhem výstavby cyklostezek především v Plzeňském kraji. Cyklotrasa č. 36 Tachov - Nemanice - Klenčí - Trhanov - Domažlice - Všeruby
Cílový stav Nadregionální cyklotrasa č. 36 vychází z Karlovarského kraje v trase Klášterec nad Ohří Pernink - Kraslice - Vojtanov - Cheb - Tři sekery a pokračuje na území Plzeňského kraje na Všeruby. Koridor sleduje hranici s Bavorskem a uzavírá příhraniční podélnou cyklistickou trasu. Vymezení této trasy je až na krátký úsek u Bělé nad Radbuzou stabilizován. Cyklotrasa je z převážné části terénně vyznačena, chybí doznačit úsek mezi Železnou a Folmavou. Cyklotrasa je zčásti vedena převážně po silnicích II. a III. třídy, pouze zčásti po místních a účelových komunikacích. V určitých úsecích je povrch zpevněných cest poničen, údržba díky majetkovým poměrům není všude realizována.
Návrh opatření •
Studie cyklostezky č. 36 Tachov - Všeruby v částečně segregované trase
Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 36 Tachov - Nemanice - Klenčí - Trhanov - Domažlice - Všeruby v částečně segregované trase
57
6.21 CYKLOTRASA Č.37 Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu. Cyklotrasa č. 37 Železná – Stříbro - Plzeň
Cílový stav Schválení cyklotrasy č. 37 proběhlo v polovině roku 2004. Stezka reaguje na záměry bavorské strany o vytvoření tzv. Stezky přátelství, která bude spojovat Bavorsko s oblastí Stříbrska. V roce 2008 se stala součástí Panevropské cyklotrasy Praha – Plzeň – Stříbro – Bělá nad Radbuzou – Železná – Neustat a.d Waldnaab – Norimberk – Strasburg – Paříž. Cyklotrasa vyznačena v terénu, lesní komunikace v úseku mezi Stříbrem a Plzní jsou poničeny výstavbou železničního koridoru a pro dálkové cyklisty se stávají nepříjemnou zkušeností. Pokračováním trasy ze Stříbra do Plzně došlo k ucelení cyklistických tahů nadregionálního významu. Trasa prochází okolím Hracholuské přehrady, které je hodnoceno jako území s velkým rekreačním potenciálem. Návrh současně respektuje vztah k sídlům s odpovídající vybaveností (Plzeň, Stříbro, Město Touškov) a vazbu na III. TŽK Praha - Plzeň – Cheb.
Návrh opatření •
Studie cyklostezky č. 37 Železná - Plzeň v částečně segregované trase
Specifikace navrhovaných staveb a záměrů Střednědobý do r. 2020 • Cyklistická stezka č. 37 Železná – Stříbro - Plzeň v částečně segregované trase Popis trasy: Trasa vznikla z původního česko-bavorského projektu Cesty přátelství v úseku Vohenstrauβ – Stříbro, který byl postupně prodlužován a v dubnu 2008 se tato trasa stala součástí Panevropské cyklotrasy z Prahy do Paříže. V české části se stále pracuje na převedení cyklotrasy na cyklostezku, resp. mimo komunikace, trasa již nyní vede v některých úsecích po nových komunikacích, nebo po zpevněných lesních cestách. Špatná situace je mezi Bděněvsí a Stříbrem, kde byly komunikace poškozeny výstavbou železničního koridoru a zejména pro dálkové cyklisty v jarních měsících jsou velice špatně sjízdné.
58
6.22 CYKLOTRASA Č.38 Nadregionální cyklotrasa č. 38 Železná Ruda, Alžbětín - Železná Ruda – Klatovy – Přeštice Dobřany Záměrem obcí ležících podél cyklotrasy č. 38 je vybudování celistvé a bezpečné cyklistické trasy. Ta propojí oblast Plzeňské aglomerace (s výchozím bodem v Dobřanech) s turisticky atraktivní oblastí Šumavy a prostřednictvím cyklostezky Regental se sítí cyklostezek na německé straně hranice. V červnu 2005 byla vypracována „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38“, jejíž cílem bylo vytvořit nezbytné projektové předpoklady pro následnou výstavbu konkrétních úseků nových cyklostezek či rekonstrukci stávajících komunikacích, po nichž je cyklotrasa značena. V roce 2010 je zatím souvisle vybudován 10 km úsek Běšiny – Klatovy.
Podrobnosti k cyklotrase č. 38: (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
59
29.)
-
6.23 CYKLOTRASY Č. 54, 53, 51, 47, 45, 43; MORAVSKÁ STEZKA Minimální změny ve vedení trasy, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek. Cyklotrasa zůstává ve svém koridoru, vede prakticky stejnými obcemi, jen je trasa přesměrována na nové cyklostezky. Silný marketickogový produkt pro danou cyklotrasu (Moravská cyklostezka) Revoluční návrh ve vztahu k jednotnému označení Moravské stezky: Vzhledem k silné marketingové síle Moravské stezky se nabízí varianta, aby cyklotrasy č. 43, 45, 47, 51, 53, 54 č.2 by byly označeny pod jedním číslem. POPIS: Z Jeseníků přes lužní les Litovelského Pomoraví se dostaneme do dvou měst s titulem UNESCO - Olomouce a Kroměříže. Poté se ocitneme v oblasti Moravského Slovácka, protkané vinnými stezkami. Na konci trasy nás čeká další UNESCO - Lednicko-valtický areál se svými skvosty. Více jak jedna třetina trasy vede mimo silnice. Délka 300 km. Nejatraktivnější je úsek cyklostezky podél Baťova kanálu ve Zlínském kraji - Cyklostezka se zpevněným asfaltovým povrchem je určena výhradně pro cyklisty, pěší a in-line bruslaře. Je součástí Moravské stezka (č.47) a vede z Kroměříže přes Uherské Hradiště až do Veselí nad Moravou. V celé délce vede bezprostředně podél vnitrozemské vodní cesty Baťův kanál, což umožňuje kombinovat cyklistiku s rekreační plavbou. Stezka má díky souběhu s řekou minimální výškové převýšen.
6.23.1 Olomoucký kraj Základní informace: Moravská stezka je cyklotrasa II. třídy a má nadregionální význam. Vede v trase Mikulovice – Jeseník – Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc – Tovačov Kroměříž – Hodonín – Mikulčice – Lanžhot do Břeclavi v délce 293 km. Značení této trasy je č. 54 (úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, 10 km), č. 53 (Písečná – Jeseník – Hanušovice, 43 km), č. 51 (Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel –Olomouc, 88 km) a č. 47 (Olomouc - ). Trasa této cyklostezky vede převážně v blízkosti řeky Moravy. Cyklotrasa vede většinou po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, městských cyklostezkách a zpevněných polních a lesních cestách. Stávající značení 47 I Lobodice - Tovačov – Olomouc I 31 km 51 I Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice I 84 km 52 I Hanušovice – Malá Morava I 10 km 53 I Hanušovice – Jeseník – Písečná I 43 km 54 I Písečná – Mikulovice (CZ/PL) I 9 km Délka: 177 km I na této stezce se bohužel setkáváme i s nezpevněnými polními a lesními cestami, s dočasným vedením trasy po silnicích II. třídy, ale i v krátkém úseku po silnici I. třídy (Bludov), což je pro tuto kategorii cyklotrasy naprosto nevyhovující a proto jsou také navrženy úpravy a změny (viz. strategická část).
60
Pro Moravskou stezku jsou navrženy úpravy a změny – viz. Podrobné informace. Podrobnosti k Moravské cyklostezce Olomouckého kraje (soubory ke stažení 23.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/. Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek
6.23.2 Zlínský kraj Celková situace: Cyklostezka podél Baťova kanálu a Moravské stezky je budována postupně (viz. tabulka) Kompletní cyklostezka by měla být dokončena v roce 2011. Postupná realizace dálkové, nadregionální cyklostezky podél Baťova kanálu rok realizace 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
2009
2010 2011
délka úseku 1,6 km 1,19 km
souběžná silnice I/55 I/55 I/55
0,55 km
I/55
1,07 km 0,17 km 0,43 km 0,65 km 5,89 km
I/55 I/55 I/55 I/55 I/55 I/55
0,58 km
I/55
SFDI, VZ
3,96 km
I/55
SFDI, VZ
0,98 km
I/55, II/367
SFDI, VZ
Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Kroměříž, Střížovice, Kvasice
5,19 km
I/55 II/367
Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Otrokovice
2,69 km
I/55
Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Napajedla (1. část)
2,37 km
I/55, III/49724
Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Spytihněv
1,29 km
I/55
Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Babice
0,48 km
I/55
Cyklostezka Staré Město – Baťův kanál Cyklostezka Staré Město – Trávník Cyklostezka podél Baťova kanálu – úsek Napajedla (2. část) Cyklostezka podél Baťova kanálu – úsek Kvasice Cyklostezka podél Baťova kanálu – úsek Bělov
0,53 km 0,58 km 2,45 km 3,39 km 2,17 km
I/55 I/55 I/55 I/55 I/55
název akce Uherský Ostroh - Ostrožská Nová Ves přemostění potoka v Ostrožské Nové Vsi Uherský Ostroh - Veselí nad Moravou (1. etapa) opravy povrchů místních komunikací, po kterých je vedena Moravská stezka Uherský Ostroh - Veselí nad Moravou (2. etapa) osvětlení cyklostezky Uherský Ostroh - Ostrožská Nová Ves průtah městem Uh.Ostroh Cyklistická stezka Chylice - Ostrožská Nová Ves Cyklostezka Staré Město – Za Tratí Cyklistická stezka Babice - Staré Město Cyklistická stezka Staré Město - Nedakonice, k.ú. Nedakonice Cyklistická stezka Staré Město - Nedakonice, k.ú. Staré Město a k.ú. Kostelany nad Moravou výstavba cyklostezky v úseku Za Oskolí - Letiště v Kroměříži
Podrobnosti k Moravské cyklostezce Zlínského kraje (soubory ke http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/. zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek
61
způsob financování SFDI, Programu obnovy venkova, Veřejné zdroje (dále jen VZ) SFDI, VZ SFDI, VZ
ROP SM, SFDI, VZ ROP SM, SFDI, VZ ROP SM, SFDI, VZ ROP SM, SFDI, VZ ROP SM, SFDI, VZ SFDI, VZ SFDI, VZ SFDI, VZ SFDI, VZ SFDI, VZ
stažení 24.) Monitoring se
Detailní ukázka změn Moravské cyklostezky ve Zlínském kraji:
62
6.23.3 Jihomoravský kraj Cyklostezka povede z Veselí nad Moravou do Hodonína po koruně hráze, která lemuje Baťův kanál a řeku Moravu, a bude využívat potahovou stezku. Tato potahová stezka se v dřívějších letech využívala k tažení lodí, které převážely lignit ze Sudoměřic (výklopník) do Otrokovic. Pod všemi mosty jsou vybudovány podjezdy, trasa často vede ve stínu stromů a stále u vody , v krásném přírodním prostředí. Také je zde mnoho technických a přírodních památek, vybudovaných občerstvení se sociálním zařízením. Celá trasa je bezbariérová a umožňuje i zajímavé pohledy na projíždějící turistické lodě. Podrobnosti k Moravské cyklostezce Jihomoravského kraje (soubory ke stažení 25.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/. Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek
6.24 CYKLOTRASA Č.55; TZV. SLEZSKÁ MAGISTRÁLA Minimální změny, které jsou spojené s výstavbou cyklostezek v úseku Opava – Krnov Změna: doporučuje se vést cyklotrasu 55 ve směru na Hlučín a do Ostravy Statutární města Opavy, město Krnov a obce Úvalno, Brumovice, Holasovice a Velké Hoštice realizují výstavbu cyklistické stezky č. 55 „Slezská magistrála“ propojující západní a východní část Moravskoslezského kraje s návazností na hraniční přechody malého pohraničního styku s Polskou republikou a turistickou oblast Jeseníků. Jedná se o 33 km dlouhou trasu, která se nyní buduje z prostředků EU. Celá trasa bude hotová v roce 2012.
63
Podrobnosti k cyklotrase č. 55: (soubor ke stažení http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
26.)
-
6.25 CYKLOTRASA Č.59; CYKLOTRASA OLŠE Změna v trasování – na základě aktivit obcí bude trasa vedena podél řeky Olše a z Bohumína povede do Karviné. Budou vybudovány nové úseky cyklostezek. Předmětem stavby je vybudování úseku cca 52,3 km cyklistické trasy spojující Bohumín s Loukami nad Olší. V Starém Bohumíně navazuje cyklotrasa na připravovanou stavbu cyklotrasy Greenway Odra – Morava – Dunaj a v Chotěbuzi na připravovanou cyklotrasu Chotěbuz – Český Těšín. Stavba sleduje pokud možno tok řeky Olše a zčásti Odry. Cyklistická trasa je v daném úseku páteřní krajskou trasou vedoucí v souběhu se silnicí I/67, silně zatíženou motorovou dopravou. Cílem řešení je výstavba a vyznačení trasy splňující kritéria bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a zároveň zajišťující cyklistovi atraktivní průjezd územím. Účelem je též mimo jiné možnost využití této cyklotrasy pro pravidelnou dopravu cyklistů a tím podpora ekologicky šetrné dopravy (součást strategie trvale udržitelného rozvoje a vládou schválené Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR). Stavba přispěje k zvýšení bezpečnosti silničního provozu, neboť vybudováním souběžné cyklistické komunikace se silnicí I/67 bude dosaženo vymístění cyklistů z vozovky této silnice. Zároveň stavba přispěje k zatraktivnění koridoru řeky Olše. Trasa bude součástí sítě krajských cyklistických tras dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje s výjimkou úseku mezi Starým Bohumínem a Kopytovem, kde se výhledově předpokládá vedení cyklotrasy podél rybníku Kališčok (těsně před začátkem územního řízení byla trasa na žádost Města Bohumín změněna z trasy původně souladné s krajskou koncepcí na trasu vedenou po stávajících silnicích z důvodu možného nesouhlasu případného účastníka územního řízení).
64
Upozornění: Po realizaci návrhu je nutné změnit i marketingový produkt Euroregionu Těšínské Slezsko REGIOTOUR – okruh Euroregionem Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński (Celková délka 218km). Dnes cyklotrasa vede z Bohumína zatím na Havířov a dále přes Těrlicko, Vělopolí. Do Těšínských Beskyd vstupuje ve Smilovicích a dále přes Guty, Košařiska, Jablunkov, Bukovec vstupuje na polské území. Pokračuje přes Istebnou, Wislu, Ustroń, Skoczów, Goleszów, Cieszyn, Jastrzebie Zdrój, Golkowice do Chalupiek, kde končí. Cyklotrasa vede převážně po asfaltových místních nebo účelových komunikacích převážně mimo hlavní automobilovou dopravu. V některých úsecích vede po šotolinových zpevněných cestách.
65
7 NAVRH NA ZCELA NOVÉ TRASY 7.1 CYKLOTRASA „EV 4 JIHOMORAVSKÝM KRAJEM“ Návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že přes území Jihomoravského kraje by v tomto koridoru měla vést evropská trasa EuroVelo 4 - (viz. mapa a oranžová trasa). Bližší údaje zatím nejsou k dispozici.
66
7.2
CYKLOTRASA: HRADEC KRÁLOVÉ – ČESKÁ TŘEBOVÁ - ZÁBŘEH
Myšlenka na vznik nové trasy byl odvozen ze skutečnosti, že jak v Královéhradeckém, Pardubickém a Olomouckém kraji vznikají zajímavé projekty, které by se mohly propojit do jedné, nesmírně atraktivní trasy. 7.2.1
Orlická cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji
Ćástečně náhrada trasy č.222 a 4046 Cyklotrasa vychází z priorit dálkových tras Královéhradeckého kraje. Trasa sleduje tok Spojené a Divoké Orlice. Úsek od ústí Orlice do Labe, z Hradce Králové do Třebechovic zajišťuje cyklotrasa č. 222. Vybudováním cyklostezek se vytvoří souběžná komunikace se silnicí I/11 (při použití místních asfaltových komunikací) a tím se vyloučí používání silnice I/11, silně zatížené automobilovým provozem, cyklisty. Cyklotrasa je vedena údolní nivou řeky bez větších výškových rozdílů a její délka činí 31,5 km a není vyznačena (předpokládá se silniční značení). V současnosti návrh Orlické trasy končí při hranici Královéhradeckého kraje v obci Potštej. Z hlediska návaznosti této významné trasy na sousední Pardubický kraj by však bylo vhodné napojit tuto trasu na některou z významnějších cyklotras Pardubického kraje. Jako optimální řešení se v tomto případě jeví možnost prodloužení cyklostezky z Potštejna podél Divoké Orlice přes silnici I/14 do Litic, kde by pokračovala po silnicích III. třídy a zpevněných místních a účelových komunikacích až do Žamberka. Zde by se potom napojovala na nadregionální cyklotrasu č.18, která vede v ose Hlinsko – Vysoké Mýto – Choceň – Žamberk – Klášterec nad Orlicí – České Petrovice. Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako součást Aktualizace dokumentu byla v roce 2008 zmapována s využitím GPS technologie na základě vytvořené jednotné metodiky GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR.
67
Podrobnosti k Orlické trase v Královéhradeckém kraji: (soubor ke stažení 17.) http://www.cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ 7.2.2
Cyklotrasy Orlicko-Třebovska
Region Orlicko-Třebovsko plánuje spojení Potštejna z ústí nad Orlicí po samostatné cyklostezce. Než by byla vybudována, tak by vedla po stávající cyklotrasa 4046 Potštejn Ústí nad Orlicí Cyklotrasa vedoucí na území Pardubického kraje do Ústí nad Orlicí přechází z údolí Divoké do údolí Tiché Orlice. V Královéhradeckém kraji je jen malý, 8 km dlouhý úsek z Potštejna do Lhot u Potštejna. Je veden po silnicích III. třídy, vyznačen silničními značkami a po překonání výškového rozdílu mezi řekou Divokou Orlicí a horní hranou údolí řeky pokračuje k území Pardubického kraje zvlněným terénem Poorličí. Tato trasa je ale fyzicky poněkud náročnější alternativou. Z Ústí nad Orlicí by již vedla po stávající cyklotrase 4 061 až do České Třebové. Odsud je pak třeba najít vhodné napojení ve směru na Krasíkov. Zatím se rýsuje využití těchto dvou cyklotras. • 4221 – Krasíkov – Lanškroun – • 4222 – Lanškroun – směr Česká Třebová 7.2.3
Cyklotrasa Zábřešska Koridor trasy 6232 Zábřeh – Hoštejn - Krasíkov
Na trati č. 270 Česká Třebová – Zábřeh na Moravě – Olomouc, která tvoří spojku I. a II. železničního koridoru, byl v roce 2007 napřímen úsek tratě mezi zast. Lupěné a žst. Hoštejn vybudováním dvou nových tunelů. Tím došlo k uvolnění původního tělesa trati v délce 2,6 km vinoucí se údolím Moravské Sázavy. Součást starého tělesa trati tvořily tři mosty, které byly částečně sneseny. V rámci stavby byly sneseny i koleje a pražce původní trati. Převod pozemků ze SŽDC, s.o. na město Zábřeh je v jednání. Záměr drážní stezky na zrušené části trati deklarovalo město Zábřeh a celý Mikroregion Zábřežsko již v roce 2003. S jejím vybudováním počítá i Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji. 2,6 km dlouhá stezka bude sloužit cyklistům, chodcům i in-line bruslařům zejména pro rekreační účely v turisticky navštěvovaném údolí řeky Moravská Sázava. Pro snadnou dostupnost bude navázána na město Zábřeh a náklady na její vybudování se odhadují na 12 mil. Kč. K financování stavby se nabízejí zdroje z fondů EU, SFDI, krajského rozpočtu a rozpočtu Mikroregionu Zábřežsko.
68
7.3
CYKLOTRASA: KARLOVY VARY - RAKOVNÍK – BEROUN (EV 4)
Návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že je potřeba od Chebu navrhnout atraktivní trasu ve směru na Prahu, kudy by měla vést evropská trasa EuroVelo 4. Pro Karlovarský kraj se navrhuje vedení v tomto koridoru: Karlovy Vary, KOME – Olšová Vrata – Kolová – Pila – Německý Chloumek – Bochov – Polom (KČT č.2233) – Žlutice (KČT č.2279) – Rabštejn nad Střelou (KČT č.2278) Z Karlových Varů odbočí lesními partiemi se stoupáním ke karlovarskému letišti a pak přes Bochov a Žlutice do Rabštejna, kde se napojí na již vyznačenou trasu Berounka-Střela.
Greenway Berounka - Střela vede v trase CT 303 v úseku Roztoky – Rakovník, CT 351 v úseku Rakovník – Žihle a po MTB trase v úseku Žihle – Manětín. Trasa sleduje Rakovnický potok a Jesenický potok v úseku Roztoky – Jesenice, úsek Jesenice – Manětín je sklonově náročnější. Trasa vychází z CHKO Křivoklátsko s hustou sítí cyklotras, vede pod hradem Křivoklát, prochází městem Rakovník, venkovskou krajinou západně od Rakovníka a končí v historickém městečku Manětín, s barokním zámečkem.
Více www.berounka-strela.cz
69
7.4
CYKLOTRASA: ROŽŇAVSKÁ BEČVA
Návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se jedná o významnou větev Vsetínské Bečvy, která je nověnavržena do sítě dálkových cyklotras ČR. Návrh změny pro Rožnovskou Bečvu z tras 6260 na nové číslo • Nové číslo: nově vyznačený úsek Valašské Meziříčí – Prostřední Bečva Pustevny • č.6260: ponechat úsek Prostřední Bečva – Horní Bečva
Podrobnosti k Rožnovské cyklostezce Bečva (soubor ke stažení 21.) http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/ Monitoring se zaměřuje na detailní analýzu výstavby cyklostezek ve Zlínském kraji. Web: www.cyklostezkabecva.com
7.5
CYKLOTRASA: CYKLISTICKÁ CESTA – STŘECHA EVROPY.
Návrh vyznačení nové cyklotrasy vzešel z myšlenky, že se připravuje k realizaci stejnojmenný projekt, který by začínal v Hranicích a dále by vedl přes Odry do Budišov n/B, s možností napojení na Slezskou Hartu, Bruntál a Krnov. POPIS: Záměrem účelového spojení měst a obcí na trase Hranice n/M., Střítež n/L., Bělotín - Nejdek, Odry, Vítkov, Budišov n/B. je vybudování cyklostezky jako kolmice na Greenways Krakow – Vídeň s poznáním oblasti Nízkého Jeseníku a s možným pokračováním z Budišova na Slezskou Hartu, Bruntál, Jeseník, Javorník – Polsko (Zlatý Stok). Cyklostezka „Střecha Evropy“ (mezi Odrami a Hranicemi n/M. je rozvodí odtoku vod jih x sever) by sloužila jako páteřní s napojením na místní cyklotrasy a s odvolávkami na zajímavosti a sportovní vyžití v regionu. Projekt byl podán v roce 2010 do ROP NUTS II Moravskoslezsko. Podrobnosti k cyklotrase (soubor ke http://www.cyklostrategie.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/
70
stažení
28.)
-
8 MEZINÁRODNÍ SÍŤ CYKLOTRAS EUROVELO 8.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE
EuroVelo, evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF).. Projekt rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66.000km (45.000km tras je již zrealizovaných) spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Trasy EuroVelo jsou navrženy podle jednotných kriteriíí (EuroVelo Guidelines for Implementation/ Route principles). Pro jednotné značení tras EuroVelo byly zpracován Manuál značení tras EuroVelo (Signalization for EuroVelo routes). Rozvoj a provozování těchto tras jsou v kompetenci národních, regionálních a místních vlád a samospráv, poskytovatelů služeb a neziskových organizací v evropských zemích. ECF je připravena být partnerem v projektech na další rozvoj těchto tras a jejich propagaci. Mezinárodní charakter a přesah tras EuroVelo napomáhá při získání finančních prostředků a politické podpoře pro jejich výstavbu a mezinárodní značení. EuroVelo je registrovanou chráněnou známkou ECF. Pouze trasy schválené ECF mohou být označovány jako trasy EuroVelo. Projekt EuroVelo je řízemý ECF. Nejvyšším orgánem pro rozhodování v záležitostech EuroVelo je řídící výbor tohoto projektu se sídlem v Bruselu. Poradním orgánem je Rada pro EuroVelo zřízená ECF za účelem implementace a provozu tras EuroVelo. Cílem ECF v projektu EuroVelo je: •
Zajistit realizaci kvalitních evropských cyklotras ve všech evropských zemích s využitím nejlepších evropských zkušeností v přeshraniční spolupráci a při harmonizaci národních standardů
•
Propagovat existenci těchto tras vůči rozhodujícím institucím a potenciálním uživatelům, a poskytovat důležité informace o cyklistice a cykloturistice v Evropě;
•
Motivovat co nejvíce Evropanů k jízdě na kole a propagovat změnu ke zdravějším a udržitelnějším způsobům dopravy ať už v každodenním přepravě či při cykloturistice.
Evropská komise cestovního ruchu označila EuroVelo za „první význačný zdroj rozvoje nového evropského cestovního ruchu pro další desetiletí, schopný vytvořit zcela nové tržní odvětví, ale i zvýšit počet pracovních míst ve venkovských oblastech“. Užitečné odkazy: ECF - http://www.ecf.com EuroVelo - www.eurovelo.org EuroVelo Map - www.ecf.com/3188_1 EV1 - Atlantic Coast Route - www.ecf.com/84_1 EV6 - Atlantic - Black Sea:www.eurovelo6.org EV7 - Sun Route: www.ecf.com/86_1 Příklad popisu EuroVelo n.7 procházející Rakouskem EV8 - Mediterranean Route - www.ecf.com/87_1 EV9 – Amber Route:
71
Wroclav – Olomouc - http://www.ecf.com/3206_1 Příklad vedení trasy EuroVelo n.9 Rakouskem EV12 - North Sea Cycle Route - www.northsea-cycle.com Příklad sítě dálkových tras s trasami EuroVelo v regionu Niederösterreich Publikace: www.ecf.com/3569_1 Novinky: www.ecf.com/3046_1
Kontakt: http://www.ecf.com/3050_1 ECF European Cyclists' Federation Rue Franklin, 28 1000 Brussels, Belgium Tel: + 32 2 880 92 74 Fax: + 32 2 880 92 75 E-mail:
[email protected] Národní koordinátoři: www.ecf.com/3041_1
Mapa - Síť tras EuroVelo - www.eurovelo.org
72
8.2
MEZINÁRODNÍ TRASY EUROVELO V ČR
Přibližný průběh (návrh z pracovního jednání ze dne 10.11.2010 na MD) o
EuroVelo 4 – (Münchberg) – D/CZ - Cheb – Rakovník – Beroun – Praha – Brno – Strážnice – Hranice - Ostrava CZ/PL (Krakow)
o
EuroVelo 7 - (Dresden) D/CZ Děčín – Labe – Mělník – Vltava – Praha – Vltsvská stezka – České Budějovice – Dolní Dvořiště CZ/A (Linz)
o
EuroVelo 9 - (Wien) A/CZ Břeclav – LVA - Mikulov – Brno –Olomouc – Mikulovice CZ/PL (Wroclaw)
o
EuroVelo 13 - (Hof) D/CZ Trojmezí – Cheb –Šumava – Novohradsko – Podyjí – Břeclav – Hohenau CZ/AT (Bratislava)
Mapa – návrh vedení mezinárodní cyklotras EuroVelo přes Českou republiku, návrh Centra dopravního výzkumu, v.v.i.
73
Podrobný průběh (návrh z pracovního jednání ze dne 10.11.2010 na MD) EuroVelo 4 Návrhy pro úsek D/CZ – Praha (Bavorsko) – Slapany (KČT č.204) – Cheb (KČT č.204) – Kynšperk nad Ohří (KČT č.204) – Sokolov (KČT č.204) – Karlovy Vary (KČT č.204) – Karlovy Vary, KOME – Olšová Vrata – Kolová – Pila – Německý Chloumek – Bochov – Polom (KČT č.2233) – Žlutice (KČT č.2279) – Rabštejn nad Střelou (KČT č.2278) – (Plzeňský kraj). Trasa EV 4 tak povede po již téměř dokončené cyklostezce Ohře od bavorských hranic u Chebu až do Karlových Varů. Z Karlových Varů odbočí lesními partiemi se stoupáním ke karlovarskému letišti a pak přes Bochov a Žlutice do Rabštejna, kde se napojí na již vyznačenou trasu Berounka-Střela.
Greenway Berounka - Střela vede v trase CT 303 v úseku Roztoky – Rakovník, CT 351 v úseku Rakovník – Žihle a po MTB trase v úseku Žihle – Manětín. Trasa sleduje Rakovnický potok a Jesenický potok v úseku Roztoky – Jesenice, úsek Jesenice – Manětín je sklonově náročnější. Trasa vychází z CHKO Křivoklátsko s hustou sítí cyklotras, vede pod hradem Křivoklát, prochází městem Rakovník, venkovskou krajinou západně od Rakovníka a končí v historickém městečku Manětín, s barokním zámečkem. V Manětíně navazuje na CT 352 do Teplé a Plas a CT 35 do Žlutic a Plzně. Greenway Berounka – Střela tvoří páteřní trasu Rakovnicka a spojuje jej se severním Plzeňskem, oba regiony jsou venkovské a vhodné pro cykloturistiku (více www.berounka-strela.cz).
74
Z Roztok je třeba vyznačit trasu do Berouna, odkud by již vedla po navrhované trase č.3 přes Karlštejn, Zadní Třebaň až do Prahy. Návrh pro úsek Praha – Brno Praha – (Rokytka = CT A26, A43, A25) – Kyje – Satalice – (CT A263) – Vinoř – Podolanka – Cvrčovice – Popovice – Brandýs nad Labem – (Labe = CT 0019, 24) – Kolín – (Labe = CT 24) – Kutná Hora – Bystřice nad Pernštejnem – Nedvědice (CT 1) - Kuřim – Brno. Poznámka: v úseku Nedvědice - Kuřim – Brno nevede trasa po CT1 (viz. mapa a oranžová trasa)
75
Návrh pro úsek Brno - Ostrava Na území Jihomoravského kraje je definován na základě jejich studie (viz. mapa a oranžová trasa). Ze Strážnice vede po trase 47 Moravské stezky na Uherské Hradiště - Kroměříž – Tovačov, odkud je nutné odbočit po doposud nevyznačené trase na Přerov, odkud již vede po trase č.5 na Hranice (po trase Cyklostezky Bečva) a dále na Ostravu (po trase Greenway Odra) – Krakov (PL)
EuroVelo 7 Návrh pro úsek D/CZ – Praha (Bad Schandau) – D/CZ – Hřensko – (Labe) – Děčín – (Labe = CT 2) – Ústí nad Labem – (Labe = CT 2) – Litoměřice – (Ohře) – Terezín – (Labe) – Roudnice nad Labem – (Labe = CT 2) – Mělník – (Vltava = CT 2) – Kralupy nad Vltavou – (Vltava) – Roztoky – (Vltava = A1) – Trója – (Vltava = A2) – Praha Souběh mezinárodních tras EV 7, Labská stezka, Vltavská stezka a Praha Drážďany Návrh pro úsek Praha – České Budějovice Praha – (Vltava = A2) – Zbraslav – (Vltava) – Štěchovice – (Vltava) – Kamýk nad Vltavou – (Vltava) – Kostelec nad Vltavou – (Vltava) – Zvíkov – (Vltava) – Týn nad Vltavou – (Vltava = CT 12) – Hluboká nad Vltavou – (Vltava = CT 12) – České Budějovice Souběh mezinárodních tras EV 7, Vltavská stezka První variantní návrh pro úsek České Budějovice – CZ/A České Budějovice – (Malše = CT 1018) – Římov – (Malše = CT 1018) – Kaplice – (Malše = CT 1018) – Cetviny – CZ/A – (Mayrspindt = Grenzland-Radweg = R5) Druhý variantní návrh pro úsek České Budějovice – CZ/A České Budějovice – (Vltava = CT 12) – Zlatá Koruna – (Vltava = CT 12) – Český Krumlov – (Vltava = CT 12, 1194) – Rožmberk nad Vltavou – (Vltava = CT 1188) – Vyšší Brod – (ICT = 34) – Český Heršlák – CZ/A – (Deutsch Hoerschlag = Grenzland-Radweg = R5) Souběh mezinárodních tras EV 7, Vltavská stezka
EuroVelo 9 Návrh pro úsek PL/CZ – Olomouc (www.eurovelo.pl) Mikulovice - Jeseník – Hanušovice – Mohelnice – (Morava = CT 51) – Litovel – (Morava = CT 51) – Olomouc Souběh mezinárodních tras EV9, Moravská stezka Návrh pro úsek Olomouc – CZ/A Olomouc – (CT 5 – vhodnější a bezpečnější by ale bylo vedení podél železniční trati) – Prostějov – (Hloučela = CT 5) – Plumlov – (CT 5075 – vhodné by bylo přeložení trasy mezi Plumlovem, Protivanovem a Sloupem do údolí Hloučely a Punkvy) – Sloup – (Punkva = CT 5) – Blansko – (Svitava = CT 5) – Brno – (souběh s trasou EuroVelo 4) – Nový Přerov – Mikulov – Sedlec – Lednice – Poštovná/Reinthal CZ/A
76
EuroVelo 13 - Takzvaná železná opona vedoucí od Barentsova moře na hranici mezi Ruskem, Norskem a Finskem až po Bospor na hranici mezi Bulharskem, Řeckem a Tureckem rozdělovala Evropu téměř 40 let. V roce 2004 započal Světový svaz ochrany přírody (IUCN) iniciativu Zelený pás (GreenBelt), která se snaží motivovat partnery k zahajování a koordinování projektů v oblastech bývalé železné opony, která neúmyslně přispěla k zachování důležitých ekosystémů a cenných přirozených prostředí. Podle představ iniciativy by se Zelený pás od Barentsova až po Černé moře mohl stát páteří ekologické sítě, která by byla symbolem spolupráce sousedících států v záležitostech zachování přírody a udržitelného rozvoje - a turismus může rozhodně v tomto procesu hrát důležitou roli. Vizí je souvislá cyklistická stezka procházející mnoha zeměmi včetně 14 členských států EU. Trasa začíná u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou hranici k finsko-ruské hranici a Baltskému moři. Následně zamíří k pobřeží Estonska, dále pak do Lotyšska, Litvy, Kaliningradu, Polska a bývalé Demokratické republiky Německo (DDR). Z Lübecku pokračuje podél bývalé hranice mezi východním a západním Německem až do místa, kde spolu hraničí Sasko, Bavorsko a Česká republika, dále pak výšinami Šumavy, okolo Moravy a Bratislavy, hlavního města Slovenska, a překročí Dunaj u Vídně. Podél jižní hranice Maďarska trasa objíždí Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko. Dále pak sleduje Dunaj mezi Rumunskem a Srbskem, kříží Bulharsko a bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, několikrát zavítá do Řecka a Turecka a končí na břehu Černého moře v Bulharsku. Úkolem je upřesnit vedení této trasy a v dalším období ji vyznačit logem EuroVelo 13. V tomto případě je ale nutná koordinace i s německou stranou.
Návrh pro úsek AT/CZ – Poštovná/Reinthal – Valtice – Mikulov –NP Podyjí AT/CZ – Poštovná/Reinthal – Valtice – Mikulov – Novy Prerov – Alt Prerau CZ/AT –Laa a/T – Pulkauthal – Retz – Niedrretzbach – Hnanice AT/CZ – Znojmo – Podmolí – ČIížov – Hardegg CZ/AT NP Podyjí Souběh mezinárodních tras EV 9, Greenways Praha – Vídeň, Krakov-Morava - Vídeň Návrh pro úsek AT/CZ –NP Podyjí – Hardegg – Slavonice – Nová Bystřice AT/CZ –NP Podyjí – Hardegg – Vratěnín – Slavonice – Nová Bystřice – Litschau CZ/AT Souběh mezinárodních tras EV 9, Greenways Praha – Vídeň Návrh pro úsek AT/CZ – Nová Bystřice – Novohradské hory – Leopoldschlag – Rybník AT/CZ Souběh mezinárodních tras EV 9, Greenways Praha – Vídeň Návrh pro úsek AT/CZ – Rybník – Vyšší Brod – Lipno – Přední Výtoň CZ/D – Ulrichsberg – Haidmuehle – České Žleby – lenora – Kvilda – Železná ruda CZ/D Návrh pro úsek Železná ruda CZ/D – Furth im Wald – Waldmünchen D/CZ – Nemanice – CZ/D – Eslarn - Bärnau Návrh pro úsek Bärnau – Waldsassen D/CZ – Cheb – Aš – Hranice CZ/
77
