PŘÍHRANIČNÍ PÁSMA SE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM REŽIMEM (FUNKCE A ROZSAH NA PŘÍKLADU

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

Simona NOVÁKOVÁ

PŘÍHRANIČNÍ PÁSMA SE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM REŽIMEM (FUNKCE A ROZSAH NA PŘÍKLADU ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY)

Magisterská práce

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2006

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešila sama a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu.

Olomouc, 31. srpna 2006

……………………………………… Podpis

Touto cestou bych ráda poděkovala RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D., vedoucímu práce, za věcné připomínky a cenné rady při zpracování diplomové práce.

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2004/05

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro Simonu NOVÁKOVOU obor biologie – zeměpis – geologie Název tématu:

Příhraniční pásma se zvláštním právním režimem (funkce a rozsah na příkladu Československa a České republiky) Zásady pro vypracování:

Cílem diplomové práce je zdokumentování příhraničních pásem s právním režimem odlišným od vnitrozemí na příkladu našeho území od roku 1918, jejich klasifikace podle územních, právních a politických kritérií a zhodnocení jejich významu jako politicko-geografického jevu. Diplomantka se bude při zpracování tématu řídit následující osnovou: 1. Úvod práce 2. Cíl práce 3. Metody zpracování 4. Hranice jako polotickogeografický pojem (teoretický rámec práce) 5. Katalog příhraničních pásem se zvláštním právním režimem existujících na našem území od roku 1918 (vč. kartografické prezentace) 6. Klasifikace příhraničních pásem se zvláštním právním režimem 7. Závěry 8. Resumé (v angl. jazyce) 9. Seznam použité literatury

Časový harmonogram práce: etapa (body 1 - 4 osnovy) - do února 2005 etapa (bod 5 osnovy) - do září 2005 etapa (bod 6 a 7 osnovy) - do ledna 2006 etapa (dokončení práce) - do března 2006

Rozsah grafických prací: mapy jednotlivých příhraničních pásem

Rozsah průvodní zprávy: 80 - 100 stran textu (vč. příloh) + DP v elektronické podobě

Seznam odborné literatury:

a) obecné politickogeografické práce, viz obsáhlý přehled literatury v Baar, V. a kol.: Politická geografie. Ostrava, Ostravská univerzita, 1996, 91 s. b) práce věnované geografii hranic, zejména Prescott, J.: Political frontiers and boundaries. London, Unwin Hyman, 1987, 315 s. c) práce věnované problémům příhraničních regionů, viz bibliografii Dokoupil, J.: Přehled literatury k problematice pohraničí. Plzeň, Západočeská univerzita, 2001, 117 s.

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce: říjen 2004

Termín odevzdání diplomové práce: duben 2006

vedoucí katedry

vedoucí diplomové práce

OBSAH 1. ÚVOD …………………………………………………………………. 7 2. CÍL PRÁCE …………………………………………………………… 8 3. METODY ZPRACOVÁNÍ …………………………………………… 9 4. HRANICE JAKO POLITICKOGEOGRAFICKÝ POJEM…………… 10 4.1. Hranice vymezené podle hlediska času…………..…………… 10 4.2. Hranice vymezené podle genetického faktoru…...……………. 11 4.3. Hranice podle historických podmínek………………………… 12 4.4. Hranice podle propustnosti……………………………………. 12 4.5. Politická hranice………………………………………………. 13 4.6. Statní hranice………………………………………………….. 15 4.7. Stanovení hranice……………………………………………... 15 4.8. Principy vytyčení hranice……………………………………... 17 4.9. Základní typy hranice…………………………………………. 18 4.10. Funkce hranice……………………………………………….. 19 4.11. Změny hranice……………………………………………….. 20 4.12. Vnímání hranice českých zemí………………………………..20 4.13. vytyčení státní hranice………………………………………...21 5. KATALOG POHRANIČNÍCH PÁSEM SE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM REŽIMEM EXISTUJÍCÍM NA NAŠEM ÚZEMÍ OD ROKU 1918 ………………………………………………………. 26 6. KLASIFIKACE PŘÍHRANIČNÍCH PÁSEM………………………….71 6.1.Klasifikace podle územních kritérií……………………………..71 6.2.Klasifikace podle právních kritérií…………………………….. 72 6.3.Klasifikace podle účelu pásma………………………………… 74 7. ZÁVĚR………………………………………………………………… 76 8. SUMMARY…………………………………………………………… 78 9. LITERATURA………………………………………………………… 79 PŘÍLOHY

6

1. ÚVOD

Co jsou to vlastně hranice a které oblasti představují pohraniční pásmo, ve kterém je uplatňovaný právní režim rozdílný od vnitrozemí? Mohu bezpečně říci, že to jsou otázky které si klade mnoho geografů světa, zejména v době, kdy se stírají vnitřní hranice států, a to zejména v Evropě po vytvoření Evropské unie (EU). Státy, které nejsou součástí EU, kontrolují každého občana, který překračuje hranice jejich státu. V nedávných dobách tomu nebylo jinak ani v České republice, která před svým vstupem do EU v roce 2004 tvořila východní hranici mezi státy mimo EU, byla tzv. tranzitní zemí. Hlavní náplní diplomové práce je vytvoření katalogu pohraničních pásem (s právním režim odlišným od vnitrozemí státu), jejich stručné charakteristiky a jejich následnou celkovou klasifikací. Práce je koncipována ze dvou základních částí. Teoretická část definuje pojem hranice, jejich vytyčování, typy, stanovení, funkce a také vytyčení státní hranice od roku 1918 do roku 1993. Praktická část představuje katalog pásem seřazených podle data jejich vytvoření. Informace o každém pásmu jsou opatřeny mapkou pro snadnější orientaci, a také jsou zde uvedeny informace o šířce či podmínkách tohoto pásma. Následná klasifikace je zaměřena na územní, právní a politickou klasifikaci těchto pohraničních pásem, která představují pouze výběr ze všech pásem v České republice.

7

2. CÍL PRÁCE

Cíle diplomové práce na téma

příhraniční pásma se zvláštním právním

režimem jsou: 1. z dostupných sbírek zákonů a mezinárodních smluv vymezit pásma se zvláštním právním režimem odlišným od vnitrozemí na příkladu území Československa a České republiky od roku 1918 2. ze statických dat obsažených v těchto sbírkách zákonů vytvoření mapy každého vymezeného pásma v programu ArcView GIS a jeho stručná charakteristika 3. klasifikace pásem podle územních, právních a politických kriterií a zhodnocení jejich významu jako politicko-geografického jevu

8

3. METODY ZPRACOVÁNÍ

Vypracování diplomové práce vychází ze zpracování statických (negrafických) dat vycházejících z práce s literaturou, internetovými zdroji a zpracování dat prostorových (grafických) programem ArcView GIS. Teoretická část práce vychází z dostupné literatury. Katalog pásem jako takový se skládá ze dvou částí, textová část je vytvářena z vybraných textů zákonů, vyhlášek a mezinárodních smluv, obsahující informace o pohraničním pásmu, získaných z dostupných internetových zdrojů. Nejčastěji používanou webovou stránkou je www.sbcr.cz, obsahující plné znění sbírek zákonů a mezinárodních smluv Československa a České republiky od roku 1945, a také www.sbirkazakonu.cz, kde jsou obsažena i plná znění zákonů a smluv staršího data než je rok 1945. Z těchto zákonů a jejich příloh, byla vybrána vhodná data ke grafickému zpracování v programu ArcView GIS a následnému vytvoření grafické části katalogu. Program ArcView GIS je geografický informační systém vyvinutý společností ESRI (Environmental Systém Research Institute). Tento program patří do sbírky softwarových produktů třídy ArcGIS desktop, umožňující vytvoření map a zpracování zeměpisných informací z tabulek. Vzájemným propojením statických dat s vrstvami prostorových dat získaných z digitální prostorové databáze ArcČR 500 verze 2.1a vnikly výsledné mapy jednotlivých pásem.

9

4. HRANICE JAKO POLITICKOGEOGRAFICKÝ POJEM

Geografický fenomén hranice vyjadřuje vymezení určitého prostoru, který je kritériem určitých struktur. S teorií hranic, jejich významem, průběhem, a klasifikací se setkáváme na konci 19. století v německé geografii a to v problematice hranic mezi etniky.

M. Jeřábek (1999) s odvoláním na

R. J. Johnston (1994) říká, že hranice je dělící čára mezi jednou prostorovou jednotkou nebo skupinou a druhou. Státní hranice je myšlená čára oddělující pevninské a vodní území jednoho státu od území státu druhého, popřípadě území nepodléhající suverenitě žádného státu. Na obou stranách hranice platí jiné zákony, žije jiná společnost, hovoří se jiným jazykem. Hranice jsou také pomyslné čáry pozemkových, administrativních, či státních hranic, které jsou definovány společenskou aktivitou a definovaným prostorem. V obecném pojetí pojem hranice představuje hranice lidských možností, hranice platnosti zákonů a lidských citů.

4.1. Hranice vymezené podle hlediska času

Hranice vymezené podle časového hlediska jsou hranicemi historickogeografickými (původními, reliktními), které v minulosti byly hranicemi mezi prostorovými jednotkami historicko-geografického regionu. Význam hranic vzrůstal s vymezováním polností a lesů jako majetku, s vymezováním panství a vyměřování daní.

10

V minulosti existovaly hranice, které neměly charakter jasných a v krajině jednoznačně a pevně označených linií, byly minimálně osídlené, měly podobu širokých hraničních pásů (močálů, lesů, luhů). V Čechách byly hranice za feudalismu vedeny „in media silva“. Byly tvořeny hvozdy, vstup do nich byl na obchodních stezkách střežen tzv. zemskými bránami (L. Jeleček, 1985). V literatuře 16. a 17. st. se jako hranice rozumí území mezi více zeměmi bez jakéhokoli přesného určení. Hranice vymezuje území jednotlivých suverénních států, ohraničuje tak prostor s jinou právní legislativou a výkonem tohoto práva. Do poloviny 19. století lze význam hranice teritoria vnímat jako hranice území „panovníka“, pak od poloviny 19. století v rámci přechodu tradiční společnosti ve společnost moderní, dochází k posílení významu hranic kulturně společenských (zprvu etnických, poté národních) s odrazem na vývoj prostorových struktur. Od poloviny minulého století se začíná společnost výrazně jazykově, národně i územně diferencovat. Hranice může nabývat nejrůznějších podob podle politického, ale také i ekonomického systému, proto můžeme hovořit o hranici vnitrostátní (mezi administrativními jednotkami), státní hranici, hranici vnitřní (pro styk dvou států Evropské unie) a také vnější hranice (pro okrajové státy Evropské unie).

4.2. Hranice vymezené podle genetických faktorů

Podle genetických faktorů můžeme rozlišit čtyři typy politických (i kulturních) hranic (Šindler, Baar, Rumpel, 1996): -

subsekventní (hranice definovaná následně po rozvoji daného území)

-

antecedentní (hranice stanovená před rozvojem daného území)

-

překrývající (politická opatření způsobila překrytí původního teritoria)

-

reliktní (hranice již neexistující, faktory dřívějšího ohraničení jsou však znatelné)

11

Této genetické kvalitě odpovídá i charakter zmíněných hraničních zón. Jejichž poloha a stav jsou výsledkem vzájemného působení faktorů, obě od sebe oddělená území ovlivňují příhraniční prostor druhého státu.

4.3. Hranice podle historických podmínek

Na

základě

těchto

podmínek

může

definovat

typy

hranic

(Šindler, 1996) a to: -

koloniální

-

integrační (jako důsledek sjednocování určitého národa)

-

diferenciační (jako důsledek rozdělení státu)

-

kompenzační (jako výsledek výměny území nebo reparací)

-

vnucené silnějším státem nebo určené jednostranným aktem

-

smluvené

-

sporné

-

dynamické

-

stabilní Jedna hranice může být v různých obdobích dějin různě klasifikována.

Rozhodující význam má období současné, i když na politický život může mít vliv i hranice změněná v minulosti.

4.4. Hranice podle propustnosti

Rozvoj příhraničních regionů (Dokoupil, 1999) po obou stranách hranice je podmíněn především politickými poměry v sousedních státech, které ovlivňují její propustnost. Podle propustnosti lze definovat hranice: -

uzavřená

-

částečně otevřená

-

otevřená

12

Zavřená hranice je charakteristická pro období „ studené války“ nebo pro válečný stav. Příhraniční region je periferní oblastí v rámci uzavřeného centralizovaného systému, kde se život zcela podřizuje vojenským záměrům a jsou do této oblasti přesouvány vojenské jednotky. Překročení hranice v této oblasti je nemožné. V příhraničním regionu je potlačen kulturní, sociální i hospodářský život. Částečně otevřená hranice je dána přesnosti, s jakou je hranice střežena. V této oblasti dochází cíleně k vysídlení a likvidaci obcí tohoto regionu, který funguje jako systém mostů mezi sousedními státy propojený pomocí hraničních přechodů. Tento typ hranice je charakteristický pro období „železné opony“. Otevřená hranice je kontaktním územím příhraničního regionu, kde dochází k integraci sousedních společenství. Tuto hranici je možné bez těžkostí překročit, příhraniční region tvoří jakousi „bránu“ mezi sousedními regiony. V příhraničním regionu je zeslabována ochranná funkce hranice, vojenské jednotky jsou rušeny a propustnost hranice umožňuje změna politické situace ve státě (ČR po 1989).

4.5. Politická hranice:

Politické hranice vedly k vymezení území státu a znamenají přesné limity uplatnění práva státu na suverenitu. Hranice právní moci v rámci státu slouží k vymezení právní odpovědnosti pro poskytování a přijímání veřejných služeb. Hranice jazykové, náboženské, ekonomické procházejí někdy napříč společností a vedou k jejímu posílení a neprostupnosti společenských skupin. Politické hranice v geografii představují linie, nebo zóny oddělující od sebe dva různé politické systémy, kdy jsou námi vnímány jako vnější linie působnosti určité vlády nad určitým územím. M.Jeřábek (1999( s odvoláním na Havlíčka (1995) rozlišuje tři základní oblasti politické hranice: hraniční linii, příhraniční okrajové území a hraniční zónu.

13

Hraniční linie je definována jako lineární oddělení dvou státních územních celků, příhraniční okrajové území je oblast blízká hraniční linii, lze ji pro různá historická období definovat individuálně. Hraniční zóna zasahuje hlouběji do politického teritoria, při vymezování zóny se uplatňují faktory prostorové ale i časové. Všeobecně lze hraniční zónu charakterizovat jako území, které na základě polohy poblíž hranice vykazuje rozdílná politická, společenská, ekonomická, demografická kritéria než zbylá plocha hranicí vymezeného území. Na základě propustnosti hranic se vymezují také čtyři základní typy příhraničních regionů a to: -

příhraniční region otevřený (hranice s vyšší propustností, která je jednostranně orientovaná)

-

příhraniční region zavřený (s nepropustnou hranicí)

-

příhraniční region jako systém mostu mezi sousedními státy (hranice je částečně propustná v místech hraničních přechodů tzv. mostů)

-

příhraniční region jako systém kontaktního území Pro vymezení příhraničního prostoru lze využít několik způsobu, z nich

nejčastějším je vymezení administrativní, které určují okresy ležící v těsném kontaktu s hranicí. Příhraničí můžeme vymezit na základě reliktní hranice či na základě vymezení kulturního, etnického nebo podle vymezení ekonomického a politického. Pohraničí České republiky bylo vymezeno administrativně nebo na základě reliktní hranice. Podle obecných poznatků lze za pohraničí považovat území, které navazuje na hraniční linii. Dochází k vytvoření vzájemných vztahů a vazeb, je dostupné pro denní přes hraniční dojížďku za prací. České pohraničí lze podle charakteru hranice definovat jako stabilně mezistátní pohraničí, což představuje česko–rakouská hranice, nebo pohraničí mezi administrativními jednotkami původně sjednocených států.

14

4.6. Státní hranice

Vymezování státní hranice respektovalo přirozené linie v krajinách od sebe oddělující strukturálně rozdílné celky. Umělé hranice představují např. rovnoběžky, problematické jsou často hranice „historické“ s možností územních nároků, či hranice politické. Státní hranice (Baar, 1996) je konvekčně (smluvně) stanovená linie na mapách a v terénu, která odděluje území jednoho suverénního státu od území jiného suverénního státu, nebo od oblasti nepodléhající suverénní moci žádného státu (volného moře). Hranice vede po povrchu země, vodní hladině a současně i ohraničuje podzemní vody a vzdušný prostor státu, který podléhá její suverenitě. Hranice vymezuje ve svislém směru prostor nad i pod zemí. Lze si ji proto představit jako plochu, která začíná ve středu Země. Horní hranice vzdušného prostoru představuje mez, kterou je stát schopen kontrolovat a zabezpečovat (omezena výškou letu letadel). V současnosti převažují hranice lineární, jsou to linie oddělující dva suverénní státy.

4.7. Stanovení hranice

V tomto procesu existují čtyři základní kroky: Alokace hranic je dojednané politické rozdělení určitých zemí, dělící čára je navržena jen zhruba a k jejímu stanovení mohou být využity fyzickogeografické nebo sociálně geografické prvky, popřípadě lze využít poledníky a rovnoběžky.

15

Delimitace hranic je proces při kterém je politické rozhodnutí právně upevněno. Jde o určení jednotlivých bodů hranice a všeobecného směru hraniční linie. Stanovení hranic musí být provedeno prostřednictvím geografických pojmů (jména řek, hor,měst, atd.) a ne jen právních. Tato vytyčení se provádějí na základě topografického, etnografického materiálu formou smlouvy. Hraniční čára je při tom zakreslena do mapy malého měřítka a je součástí smlouvy. Demarkace hranice je podrobné určení hranice a její vytyčení na základě delimitace, provádí ji komise zřízená smlouvou o delimitaci. Tato komise sepíše o podrobném průběhu hranice demarkační protokol a zanese hranici do mapy velkého měřítka (součástí protokolu), zařídí postavení hraničních znaků (hraniční kameny, hraniční sloupy, hraniční ploty nebo bóje na vodní hladině), do zvláštního protokolu uvede jejich podrobný popis. Pokud se hranice stane z nějakých příčin nejasná, nebo sporná, je nutné provést redemarkaci, nebo-li obnovení pohraničních znaků. Administrace hranice je průběžné zabezpečení hranice, údržba a úprava hraničních symbolů. Snahou je znemožnit narušování státní hranice, a proto bylo vytvořeno pásmo podél státní hranice 50 – 100 m široké jako reálná ochrana, kde je omezeno využívání pozemků. Podmínky pro určování hranic jsou: geografické bariéry (horský hřeben, řeka), jazyk, národ, rasa, kultura, náboženství, dějiny. Tato kritéria se někdy vzájemně doplňují a podporují, jindy zcela vylučují (Ulč, 1991). V současné době jsou hranice mezi dvěma rozdílnými státy určovány prostřednictvím mírových dohod nebo silou (válečnými konflikty).

16

4.8. Principy vytyčení hranice

Pravidla mezinárodního práva o určení hranic se týkají zejména přírodních (přirozených) hranic, které probíhají po hraničních vodách a horách. Na nesplavných řekách probíhá hranice středem řeky, přičemž sleduje všechny zákruty toku a zachovává v každém místě stejnou vzdálenost od obou břehů (středová čára „ligne mediáne“). Jestliže má řeka více ramen, linie probíhá středem hlavního ramene. Na splavných tocích hranice prochází středem splavného toku, toto pravidlo se nazývá mid-channel „cesta údolím střednice“. Most na pohraniční řece se dělí mezi oba státy podle toho, jak probíhá státní hranice na řece. Měníli pohraniční řeka svůj tok, probíhá hranice středem řečiště. Změní-li řeka své koryto zůstává státní hranice na starém místě. Na pohraničních jezerech spojuje hraniční čára oba body v nichž se pozemní hranice obou států dotýká jezera a udržuje stejnou vzdálenost od obou protějších břehů. Na hraničních horách probíhá hraniční čára na nejvyšších vrcholech, a nebo po rozvodnici. Tato pravidla neplatí pokud se strany ve smlouvě dohodnou jinak. Mezinárodní právo vymezuje také důlní prostory s důlními vlivy a možným nebezpečím – poklesy, otřesy, riziko staveb na území, kde prochází hranice. Důležitý vliv má také rozmístění etnických skupin, hustota zalidnění. Hranice jako pojem může mít mnoho významů.

17

4.9. Základní typy hranice

Podle základního rozlišení se vymezují hranice přírodní a umělé, ale také lze rozlišovat hranice podle rozsahu na hranice liniové (fyzickogeografické i antropogenní) a hranice zonální (např. hranice etnické). Přírodní hranice (fyzicko-geografické) Průběh přírodní hranice je dán přírodními podmínkami, reliéfem krajiny, vodstvem, z čehož nejvíce bývá využito vytyčování hranice pomocí přírodních prvků krajiny. Hranice vytyčené pomocí říční sítě mohou být konfliktní, jelikož řeky často zejména na dolních tocích mění svůj průběh. Takovéto hranice plní svůj účel, jestliže jsou místním obyvatelstvem vnímány jako přírodní bariéra. U vnitrostátních hranic změna vodního toku vede ke změně administrativních jednotek. Umělé hranice(antropogenní) Tyto hranice jsou

spojené s antropogenní činností člověka a jsou

rozlišitelné na: -

hranice etnické jsou mezi oblastmi s různým jazykem, národnostní příslušností či náboženským vyznáním

-

hranice historické jsou závislé na stanovení podle historických souvislostí, mohou být zdrojem nestability v důsledku změn politických postojů a názorů státu na vytyčení hranice

-

hranice subsekventní jsou vymezeny po zformování kulturní krajiny, která zohledňuje historický, hospodářský a etnický vývoj Specifickým typem hranic jsou hranice geometrické, které jsou vedeny

přímo od jednoho smluvně stanoveného bodu k druhému bez ohledu na podmínky fyzicko-geografické, sociální či ekonomické. Zvláštní případem jsou hranice astronomické, kdy je hranice stanovena pomocí mapové sítě, sleduje a kopíruje rovnoběžky nebo poledníky. Je to tedy hranice vedená přímo po poledníku nebo rovnoběžce. Velice jednoduchá je fáze delimitace, naopak velice složitá je fáze demarkace.

18

Uvnitř politických systémů existují hranice, které oddělují území etnických, jazykových, národnostních nebo náboženských skupin. Tyto hranice se překrývají s hranicemi administrativními, Toto území může být autonomní jednotkou uvnitř samostatného státu nebo spolkovým státem. Hranice mohou vyvolávat konflikty, zejména v národnostně heterogenních (různorodých) státech, kde žijí nábožensky nebo jazykově odlišné skupiny obyvatelstva. Hranice administrativní jsou hranice uvnitř suverénního státu vytyčené tak, aby se co nejvíce shodovaly s hranicemi rozšířených etnických, jazykových, národnostních a náboženských skupin, Uvedené vytyčení je jedna z možných metod proti vzniku konfliktu uvnitř administrativních jednotek. Dalším významným typem jsou správní hranice, při výzkumu se zabýváme vývojem, stabilitou, adaptací na novou realitu, efektivitou a jejich vlivem na vznik nových územních struktur.

4.10. Funkce hranic

Funkce hranice se mění v různé závislosti na vtazích mezi sousedními zeměmi. Kontaktní zóny v pohraničních územích mají největší význam. Každá hranice je do jisté míry bariérou omezující migraci obyvatelstva, výměnu zboží, oběh finančních prostředků a také vlivy kulturní a ideologické. Proti volnému pohybu osob a zboží přes hranice stojí pohyb regulovaný. Pokud hranice plní funkci bariery je závislá na vzájemných vztazích sousedních států a jejich vzájemné mezinárodní spolupráci. S tím souvisí i tzv. hraniční režim: -

normální - uplatňování mezinárodní normy, sledování pohybu zboží zbraní, narkotik a zvířat

-

nadstandardní – na základě zájmů a vzájemných dohod např. celní unie

-

turistický a volný – v pohraniční oblasti

-

uzavřen – střežené neprůchodné hranice

19

4.11. Změny hranice

Při geografickém hodnocení hranic je nutné povšimnout si politické stability hranice. Pozorování stability hranic se provádí nejčastěji metodou historickou společně s metodou kartografickou, kdy na různých historických mapách sledujeme změnu státních hranic v průběhu časového období. K nejstabilnějším hranicím v Evropě v období 1914, 1925 a 1960 patří hranice především v Pyrenejích, Alpách, Karpatech, Sudetech, Skandinávii a v Podunají. Jsou to hranice přirozené, velmi výrazné, vhodné pro obranu a dopravně obtížně překročitelné. Je zřetelná shodnost nejstabilnějších „přirozených“ politických hranic s hranicemi etnickými. Za změnu hranice lze považovat také tzv. demarkační linii, což je přechodně rozdělené území dvou států do doby vytyčení stálé hranice.

4.12. Vnímání hranice českých zemí:

Období 1848–1918 je obdobím hledání či „stavěním“ hranic kulturně společenských (jazykových, národních). V letech 1918–1938 (1945) existovala území českých zemí výrazně členěná a hranicemi vymezitelná území, kdy vedle sebe existovala hranice politická (státní) a hranice kulturní (etnická, jazyková). Počátkem roku 1945 došlo ke splynutí významu hranice politické i kulturní (jazykové, národnostní). Kulturní (etnická, jazyková) hranice dnes přetrvává v podobě hranice reliktní (Chromý, 2000). Hranice administrativně správního celku byla vnímána jako nutnost. Tato hranice postrádala lidskou dimenzi, sociálně kulturní, sociálně demografickou a sociálně geografickou provázanost. Hranice obce byla vnímána samostatně od historické reality vzniku a rozvoje sídelní struktury, byla zejména v neurbanizované krajině chápána jako hranice lidských sídel.

20

Po dobu 40 let existovala téměř nepropustná bariéra, která se stala po roce 1989 propustnou, avšak na východě země se na počátku roku 1993 zformovaly dva nové národní státy a vznikla v důsledku vzniku i nová hranice, kterou už skoro nikdo nevnímal, protože byla vnímána jako hranice administrativní, oddělující dva federativní státy a to hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Vytyčování nových hranic státních, administrativních, etnických je mnohdy doprovázeno hledáním historických hranic a jejich znovuoživením.

4.13. Vytyčení státní hranice

Po 1.světové válce se Evropa snažila upevnit mír v této oblasti, protože během války byly velké ztráty na životech lidí, ale i ekonomické. Zárukou míru se stal Versailleský systém mírových dohod (Trianon, Rapalo, Sevres, SaintGermain), které byly uzavřeny v letech 1919–1924.

1) 1918–1938

V roce 1918 vznikají samostatné státy Československo, Polsko a Maďarsko. Představy o územním rozsahu československého státu poprvé vyjádřil Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1916, do návrhu začlenil Čechy, Moravu a České Slezsko v tehdejších hranicích, Slovensko jako severní oblast Uherska, dále Vitorazsko, Valticko, jižní část Kladska, část Lužice obývané Lužickými Srby a Ratibořsko. Série mírových smluv, tzv. versailleský mírový systém po první světové válce právně zakotvila podobu nového státu Československé republiky. Šlo o mírovou smlouvu s Německem uzavřenou 28. června 1919 ve Versailles, s Rakouskem v Saint-Germain 10. září 1919 a s Maďarskem, podepsanou v Trianonu 4. června 1920. Úpravy československých státních hranic však probíhaly až do roku 1924.

21

Základem republiky se stalo historické území a hranice Českých zemí, tj. s menšími změnami staré zemské hranice Čech, Moravy a Českého Slezska a území bývalých Horních Uher. Bez výhrad bylo k Československé republice připojeno Hlučínsko, Valticko (tzv. Moravskodyjský trojúhelník) a část Vitorazska při horním toku Lužnice. Úpravy hranice Československé republiky v letech 1918–1924

Obrázek 1:Úpravy hranice Československé republiky v letech 1918–1924 Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_12, upraveno Těšínsko a na Slovensku severní hranice s Polskem v oblasti Spiše a Oravy se stalo předmětem dalších jednání. O Těšínsko vedlo Československo spor s Polskem, ukončený arbitrážním rozhodnutím 10. června 1920. Podle něj vedla státní hranice po řece Olši, východní část Těšínska včetně většiny města Těšína připadla Polsku, západní část s menší částí města, nyní Český Těšín, Československu. Severní hranici Slovenska tvořila v podstatě hranice bývalého Uherska, resp. Zalitavska, hraniční úpravy se týkaly především odstoupení části území Polsku v oblastech Oravska a Spišska a probíhaly až do roku 1924.

22

Jižní slovensko-maďarská hranice, musela být vzhledem k neexistenci historické hranice stanovena právně trianonskou mírovou smlouvou ze 4. června 1920. Československo v rámci mírových jednání získalo sporné území Velkého Žitného ostrova a malé území u Bratislavy na pravém břehu Dunaje zvané Petržalka. V letech 1922 a 1924 postoupilo Československo Maďarsku území kolem Suny, Somoskö a Somosköújfalu. Součástí Československé republiky se saintgermainskou mírovou smlouvou z roku 1919 stala Zakarpatská Ukrajina, pod názvem Podkarpatská Rus. 2) 1938–1945 Mnichovským diktátem 29. září a jeho přijetím 30. září 1938 bylo Československo bylo nuceno odstoupit Německu ve dnech 1.-10. října 1938 pohraniční území, tzv. sudetské oblasti. Československo v letech 1938–1945

Obrázek 2: Československo v letech 1938–1945 Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_14, upraveno

23

Plnou autonomii s vlastní vládou získalo Slovensko 6. října 1938 a 11. října 1938 Podkarpatská Rus. Zřízením Protektorátu Čechy a Morava Československo definitivně zaniklo. Německé okupaci předcházelo odtržení Slovenska 14. března 1939 a vyhlášení „Slovenského štátu“. Maďarsko obsadilo Podkarpatskou Rus do 18. března 1939.

3) 1945–1992

Po

druhé

světové

válce

došlo

k

obnovení

Československa

v předmnichovských hranicích bez Podkarpatské Rusi, která se stala podle smlouvy mezi ČSR a SSSR z 29. června 1945 součástí Sovětského svazu Ukrajinské

sovětské

socialistické

republiky.

Státní

hranice

mezi

Československem a Sovětským svazem vedla po bývalé zemské hranici Slovenska a Podkarpatské Rusi. Československo po roce 1945

Obrázek 3: Československo po roce 1945 Zdroj : http://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/historie_15, upraveno

24

Roku 1947 převzalo Československo od Maďarska tři obce na pravém břehu Dunaje, které jsou dnes součástí Bratislavy. Roku 1959 byly provedeny menší úpravy hranice s Polskem ve prospěch obou států. Nový název republiky od roku 1960 je Československá socialistická republika, který nezměnil nic na jejím územním rozsahu, stejně tak vznik Československé federativní republiky k 29. březnu 1990 a České a Slovenské Federativní Republiky k 20. dubnu 1990.

4) 1993–2005 Rozdělení československého státu k 1. lednu 1993 na dva samostatné celky, Českou republiku a Slovenskou republiku. Smlouva o vymezení hranic mezi Českou republikou a Slovenskou republikou byla podepsána 4. ledna 1996.

25

5.

KATALOG SE ZVLÁŠTNÍM

PŘÍHRANIČNÍCH PRÁVNÍM

PÁSEM REŽIMEM

EXISTUJÍCÍCH NA NAŠEM ÚZEMÍ OD ROKU 1918 V tomto katalogu je vytvořen seznam pohraničních pásem s jejich vymezením, mapkou a krátkým popisem, který představuje výběr z typických příkladů všech pásem vytvořených v průběhu dějin státu.

5.1. Pásmo malého pohraničního styku na hranicích s Dolním a Horním Rakouskem 1919

Toto pohraniční pásmo (viz obr.4) se vztahovalo na obyvatele trvale žijící uvnitř pohraničního pásma v politických okresích Jindřichově Hradci, Třeboni, Kaplici a Krumlově (příloha 1). Po obou stranách státní hranice do hloubky 10 km mohli obyvatelé překračovat hranice s osvědčením vydaným zemskou správou politickou. Toto osvědčení majitel opatřil podobenkou a nechal vyplnit starostou bydliště, který je orazítkoval a podepsal. Majitel osvědčení podepsal před velitelem četnického stanoviště, který je opatřil pečetí, číslem protokolu a podpisem. Osvědčení bylo vydáváno na dobu 3 měsíců, mohlo být však prodlouženo po uplynutí této doby. Pokud bylo osvědčení vydáno pouze pro určitý úkon, platilo jen pro tento případ. Přechodná místa pro malý pohraniční styk vyhlašoval politický úřad I. instance.

26

u k y t s o h í n č i n a r h o p o h é l a m o m s á P 9 1 9 1 m e k s u o k a R m í n r o H a m í n l o D s h c í c i n a r h a n m k 0 1 o m s á p

Třeboň

Jindřichův Hradec

i t s a l b o a t s ě m

#

Český Krumlov

y s e r k o é k c i t i l o p

#

N

#

# Kaplice #

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 4: Pásmo malého pohraničního styku na hranicích s Dolním a Horním Rakouskem 1919

27

5.2. Pohraniční pásmo na Moravě proti Rakousku v roce 1921

Pásmo (viz obr.5) vytyčené zákonem 86/1921 Sb.,které představoval seznam obcí (příloha 2) nacházející se v tomto pásmu, které navázaly na pásmo z roku 1919.

5.3. Pásmo pohraničního styku s Německem (Německou říší) v roce 1922

V tomto pohraničním pásmu (viz obr. 6) se usnadňoval vzájemný styk s pohraničními okresy v pásmu do 15 km na obou stranách hranice. Právní úprava neměla vliv na omezení volného obchodu, ale poskytovala množství úlev v pomezním styku. Na statcích nebo pozemcích pásma se smělo z jednoho celního území převádět, přenášet nebo převážet hospodářský dobytek a zemědělské plodiny. Dobytek vyháněný na pastvu a z pastvy zpět, přecházel celní čáru bez cla a také produkty toho dobytka (mléko, máslo, sýr, vlna a mladý dobytek) se mohly bez cla přepravovat zpět. Od cla byl taky osvobozen dobytek, který byl na čas přiveden na práci a po její ukončení se vracel zpět, toto osvobození se vztahovalo na hospodářské stroje a nářadí. Obyvatelstvo pásma, které obdělávalo pozemky i v protějším okrsku než mělo bydliště, platilo cla za osev pozemků, sklizeň plodin, hospodářský dobytek a nářadí pro zemědělské práce. Od cla bylo osvobozeno, přivezlo-li do mlýnů v protějším pomezním okresu obilí, olejovitá semena, konopí, len, dříví, tříslo a jiné zemědělské předměty k semletí, roztlučení, k rozřezání, rozetření a odvezlo si je zpracované zase zpět.

28

1 2 9 1 ě v a r o M a n o m s á p í n č i n a r h o P

o m s á p í n č i n a r h

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 5: Pohraniční pásmo na Moravě1921

29

V pomezním styku se mohlo bez cla dovážet a vyvážet vyloužený nebo výmětný popel na hnojení, stavební písek (obyčejný) a oblázky, zvířecí mrva, len a konopí, tráva, mech, píce, seno, sláma, řezanka, mléko, smirek a trupel v kusech, hlína a hrnčířská hlína obyčejná, palivové dříví, uhlí, rašelina a slatina. Od cla byly také osvobozeny všechny pytle a nádoby, v kterých se převážely do sousední země zemědělské plodiny a výrobky (např. obilí a jiné polní plodiny, sádra, vápno, nápoje nebo tekutiny jiného druhu, jakož i jiné předměty) a odtamtud se prázdné vracely stejnou cestou. Mléko, tvaroh, sádra, cibule, česnek a jiné zahradnické plodiny které pocházely z německého pomezí a byly dopravovány ke spotřebě do československého pomezí byly na území Československa osvobozeny od cla. Bez svolení politického úřadu mohly být v tomto pásmu bez cla přenášeny léky vydané na předpis lékařů, kteří vykonávali v sousedním pomezním území praxi.

5.4. Pásmo ohlašování nakažlivých nemocí na česko–německé hranici 1933

Dohoda 63/1933 Sb. upravovala provádění výměny zpráv při vypuknutí nakažlivých nemocí (příloha 3). V pohraničním území obou států (viz. obr. 6). Za pohraniční okres se považovalo československé celní pohraniční pásmo, které představovalo podle 359/1922 Sb. vzdálenost 15 km po obou stranách státní hranice. Zprávy byly podávány vždy za půl měsíce (od 1. do 15. a od 16. až do konce každého měsíce). Německé úřady zasílaly zprávy každý týden. Negativní oznámení nebyla vůbec zasílána. Případy asijské cholery, moru, skvrnitého tyfu a neštovic byly hlášeny telegraficky ihned při prvním případu, do tohoto hlášení byly zaznamenány přesné údaje o místě, době a prameni nákazy. Pohraniční okres informoval druhý stát jaká ochranná opatření podnikl ve svém okrese.

30

m e k c e m ě N s o m s á p í n č i n a r h o P 3 3 9 1 a 2 2 9 1 e c o r v m k 5 1 o m s á p

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 6: Pohraniční pásmo s Německem v roce 1922 a 1933

31

5.5. Pohraniční pásmo na obranu státu 1936

Vládní nařízení 155/1936 Sb. stanovilo pohraniční pásmo jako území politických okresů (příloha 4). V pohraničním pásmu (viz obr.7) bylo třeba souhlasu vojenské správy, k provedení staveb (např. kostelů, divadel, tělocvičen,

cvičišť,

tržnic,

veřejných

skladišť,

výstavišť,

hvězdáren,

meteorologických stanic apod.), k provedení staveb silnic a cest, k provedení staveb a zřízení provozoven chemického a hutního průmyslu, k provedení staveb a zřízení elektráren, vodáren a plynáren, k provedení staveb s vysokými komíny nebo s vysokými věžemi, ke zřízení leteckých provozoven, k provedení staveb hotelů, lesoven a hájenek, loveckých domů (zámečků), turistických chat, rozhleden a vyhlídkových bodů a ke zřízení dorozumívacích zařízení. V obcích ležících v pohraničním pásmu mohly být plány pozemků na stavební místa potvrzena vojenskou správou, pokud nebylo toto rozhodnutí v rozporu s obranou státu. Souhlasu bylo také potřeba pro provedení hornických prací, a práce lesní těžby byly regulovány po dohodě s vojenskou správou.

5.6. Zakázaná pásma a přeletové koridory Československa 1938

Podle zákona o letectví se nad územím Československé republiky stanovily čtyři zakázaná pohraniční pásma a to na hranicích s Německem a Polskem, Bratislavou, středním a východním Slovenskem. Pro možné kartografické zpracování bylo (příloha 5) definováno zakázané pásmo na hranicích s Německem a Polskem (viz obr.8).

32

6 3 9 1 u t á t s u n a r b o a n o m s á p í n č i n a r h o P

a m s á p y s e r k o é k c i t i l o p

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 7: Pohraniční pásmo na obranu státu 1936

33

Zákaz se nevztahoval: -

na československá vojenská letadla která řídila nebo jim velela vojenská osoba, zmocněná k tomu ve výkonu vojenské služby

-

na československá policejní letadla, která byla používaná pro bezpečnostní státní službu

-

na československá celní letadla, která byla používaná pro celní službu Zakázaná pásma představovala územní oblasti, která mohly být

z důvodu bezpečnosti nebo jiného zájmu dočasně nebo trvale zakázány nebo omezeny. Za mimořádných okolností mohl být vydán zákaz létání nad územím celé republiky. Zakázaná pásma mohly být v omezeném rozsahu přelétána (viz obr. 9) v územích pásech označovaných jako přeletové koridory (příloha 6), ve kterých byly dovoleny jen průlety letadel přilétajících z ciziny nebo do ciziny odlétajících, nebo průlety na státní veřejná letiště. Jakékoliv jiné létání, zejména provádění leteckého výcviku, bylo v přeletových koridorech zakázáno. Letadlu, které se ocitlo nad zakázaným pásmem, mohl být dán rozkaz k přistání tímto způsobem: -

za dne řadou střel - vypálených v desetivteřinových přestávkách - jejichž výbuch způsobil pokaždé obláček černého dýmu

-

za

noci

řadou

střel

-

vypálených

v desetivteřinových

přestávkách - jejichž výbuch způsobil vždy bílá světla nebo hvězdy. Letadlo, kterému byl dán rozkaz k přistání, bylo povinno přistát, co nejdříve, na nejbližším československém letišti, na němž podle platných předpisů směl přistát, a podrobit se tam prohlídce. Byl-li rozkaz k přistání dán z policejního letadla, bylo letadlo, kterému byl rozkaz dán, povinno sledovat letadlo, z něhož byl rozkaz dán, až na nejbližší letiště, kde mělo přistát.

34

m e k c e m ě N s h c í c i n a r h a n o m s á p é n a z á k a Z 8 3 9 1 m e k s l o P a Zahrádky #

Havraň Radonice

#

#

Lovosice

#

# # Jilemnice

Český Dub

#

a m s á p e c b o

#

a m s á p e c i n a r h

Dobruška

Chromeč Rýmařov #

#

#

#

#

Lanškroun Hrabišín

Janovice nad Úhlavou

Ostrava Bílovec # #

#

#

Horní Tošanovice # Jablunkov

Chlistov Jindřichův Hradec #

Prachatice

Třeboň #

Křemže

#

#

# Borovany

Budkov

# #

Moravské Budějovice

#

Vranovice # # Hustopeče Břeclav

Branišovice

#

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 8: Zakázané pásmo na hranicích s Německem a Polskem 1938

35

8 3 9 1 a m s á p o h é n a z á k a z y r o d i r o k é v o t e l e ř P Český Jiřetín #

Zahrádky #

#

Kadaň

#

#

y r o d i r o k é v o t e l e ř p

Lovosice # Havraň # Radonice

Malá Úpa # Šimonovice # # Český Dub Jilemnice

#

#

Rozvadov

#

a m s á p o h é n a z áa k as m z á ep c i e nc ab r ho

Dobruška

Lanškroun Chromeč Rýmařov # # #

##

#

Hrabišín

Lomec

Ostrava Bílovec # Šenov # # #

# Chlistov

#

Horní Suchá # # Bystřice

Prachatice #

Křemže #

Jindřichův Hradec # Třeboň Budkov Moravské Budějovice #

# #

# Borovany

Branišovice Vranovice #

Vranov nad Dyjí

# #

Litobratřice

# #

Hustopeče Břeclav #

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 9: Přeletové koridory zakázaného pásma1938

36

Letadlo, které neuposlechlo, nebo zřejmě nezamýšlí uposlechnout rozkazu přistát, mohlo být bezpečnostními orgány k přistání donuceno všemi prostředky.

5.7. Přechodné omezení vkladů v pohraničním území 1945

Podle dekretu prezidenta republiky 35/1945 nesměly peněžní ústavy, peněžní podniky a pobočky říšskoněmeckých peněžních ústavů a peněžních podniků, které měly sídlo v pohraničním území zemí České a Moravskoslezské (viz obr.10), vyplatit ani účetně převést během jednoho týdne více než 5 % z pohledávky, maximálně však 1 500 K podle stavu účtu ke dni 31.7.1945. Nelze taktéž vyplatit nebo převést 500 K z vkladu na vkladní knížku (vkladní list) nebo na pokladniční poukázku. Pokud dosáhly výplaty jednoho věřitele částky 100 000 K, další výplaty byly umožněny, po prokázaní nabytí peněz řádný způsobem. Výplaty

vkladů

(převodů)

nebyly

přípustné

osobám

státně

nespolehlivým, což byly osoby německé, maďarské národnosti (s výjimkou těch kteří se neprovinily proti českému a slovenskému národu) a osoby, které byly činné proti bezpečnosti a obraně Československé republiky, popřípadě osoby, které podporovaly německé a maďarské okupanty.

37

m í n č i n a r h o p v ů d a l k v í n e z e m o á n d o h c e ř P 5 4 9 1 í m e z ú

o m s á p í n č i n a r h o p

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 10: Přechodná omezení vkladů v pohraničním území 1945

38

5.8. Pásmo pohraničního turistického ruchu na česko-polské hranici 1956

Podle úmluvy 29/1956 Sb je umožněn občanům obou států vstup do vymezeného pohraničního pásma pro turistický ruch (viz obr. 11). Tato pásma jsou určena na obou stranách státní hranice. V Československé socialistické republice jsou tato pásma vymezena 3 (Dukla, Tatry, Krkonoše), ale pro kartografické zpracování je dnes možné pouze pásmo v Krkonoších, které je přesně vymezeno obcemi (příloha7). V turistické oblasti Krkonoše se otevírá Cesta polsko-československého přátelství vedoucí po hřebenech Krkonoš při polsko-československých státních hranicích. Občané obou států mohou užívat této cesty na občanský průkaz a pokud jde o školní mládež též na jiný průkaz totožnosti. K překračování státních hranic a k pobytu v turistických oblastech druhého státu opravňují turistické propustky, které mohou být vydávány buď jednotlivým turistům (turistická propustka) nebo skupinám (hromadná turistická propustka). Propustky jsou dvojjazyčné, česko-polské nebo slovensko-polské. Držitel turistické propustky může mít s sebou děti do 16 let, má-li je zapsány ve své propustce. Účastník výpravy starší 16 let je povinen mít při sobě občanský průkaz. Překročení státních hranic je možné pouze na stanovených hraničních přechodech a ve stanovené době. Turisté podléhají při vstupu a výstupu pohraniční, celní a devizové kontrole. Turistická propustka opravňuje k pobytu nejvýše ve dvou turistických oblastech druhého státu v propustce uvedených, a to celkem na dobu nejdéle 6 dnů nepočítaje v to den prvního vstupu na území druhého státu.

39

6 5 9 1 u h c u r o h í n č i n a r h o p t s a l b o á k c i t s i r u T

e š o n o k r K t s a l b o

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 11: Turistická oblast pohraničního ruchu 1956

40

5.9. Pásmo malého pohraničního styku na česko-polské hranici 1960

Za pásmo pohraničního styku (viz obr.12) se považuje území, ležící po obou stranách státních hranic, každé o šíři 15 kilometrů. Do pásma pohraničního styku se mohou začlenit obce (města) ležící dále než 15 kilometrů od státních hranic, pokud je to hospodářsky nutné. Je také možné vyjmout některé obce z pásma na dobu přechodnou nebo trvalou. Pro pohyb osob v pásmu jsou vydány propustky, které opravňují tyto osoby k překročení hranice. Osoby, které na propustku překračují státní hranice, podléhají pohraniční a celní kontrole. Pohraniční styk se může uskutečňovat jen mezi protilehlými úseky pásem pohraničního styku ležící v okruhu přibližně 40 kilometrů od bodu na státních hranicích, který je nejblíže bydlišti držitele propustky. Děti mladší 15 let se mohou pohybovat v pásmu pod dozorem rodiče, pokud je má zapsány v propustce. Propustky jsou jednorázové a stálé. Jednorázová propustka se vydává s platností do 14 dnů a opravňuje k pobytu v pásmu pohraničního styku druhého státu po dobu 3 dnů, přičemž dny překročení státních hranic se do této doby nezapočítají. Stálá propustka se vydává s platností do 12 měsíců a opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany vždy po dobu 7 dní, nepočítaje v to první den překročení státních hranic. Propustky opravňují držitele k překročení státních hranic pouze na přechodech v nich vyznačených a k pobytu v místech nebo obcích uvedených v propustkách. Každá ze smluvních stran může v případě nezbytné potřeby z důvodů ochrany zdravotní, veterinární a ochrany rostlin dočasně omezit výhody poskytované. Tiskopisy propustek se vyhotovují v jazycích obou smluvních stran a vyplňují se v jazyku smluvní strany, jejíž orgán propustku vydává. Názvy míst se však zapisují v jazyku smluvní strany, na jejímž území místo leží.

41

0 6 9 1 u o k i l b u p e r u o k s l o P s k y t s í n č i n a r h o P


N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 12: Pohraniční styk s Polskou republikou 1960

42

5.10. Pásmo pohraničního turistického ruchu na česko-polské hranici 1961

Dohoda 80/1961 Sb. hovoří o pohraničním pásmu turistického ruchu na území obou států (viz obr.13), které umožňuje vstup občanů do vymezeného území pro pohraniční turistický ruch. Podle této dohody byly oblasti vytýčené na území naší republiky rozšířeny oproti území definovanému zákonem 29/1956Sb. na 4 turistické oblasti (Dukla, Tatry, Oravská přehrada, Krkonoše). Kartograficky zachytit do mapy ČR lze pouze turistická oblast Krkonoše, jejíž vymezení je uvedeno v příloze 8. V turistické oblasti Krkonoše se otevírá Cesta československo-polského přátelství vedoucí po hřebenech Krkonoš při československo-polských státních hranicích. K překračování státních hranic a k pobytu v turistických oblastech druhého státu opravňují turistické propustky. Propustky jsou dvojjazyčné, česko-polské nebo slovensko-polské, tyto propustky mohou být vydávány buď jednotlivým turistům (turistická propustka) nebo skupinám turistů (hromadná turistická propustka). Držitel takovéto propustky může mít s sebou děti do 16 let, má-li je zapsány ve své propustce. Účastníci

turistických

výprav

organizovaných

školami,

tělovýchovnými, turistickými, odborovými, mládežnickými nebo jinými organizacemi mohou pod vedením odpovědné osoby překračovat státní hranice na základě hromadné turistické propustky a pobývat v turistických oblastech druhého státu. Účastník výpravy starší 16 let je povinen mít při sobě občanský průkaz Osoby mohou překročit státní hranice pouze na stanovených hraničních přechodech a ve stanovené době. Turistická propustka opravňuje k pobytu nejvýše ve dvou turistických oblastech druhého státu v propustce uvedených, a to celkem na dobu nejdéle 6 dnů nepočítaje v to den prvního vstupu na území druhého státu.

43

1 6 9 1 u h c u r o h í n č i n a r h o p t s a l b o á k c i t s i r u T

e š o n o k r K t s a l b o

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 13: Turistická oblast pohraničního ruchu 1961

44

5.11. Pásmo poskytování náborových příspěvků dosídlencům v pohraniční 1970

Vyhláška 62/1970 poskytuje náborové příspěvky a jiné výhody doosídlencům, kteří se přestěhují z ostatního území Československé socialistické republiky do vymezeného území pohraničí (viz obr.14) v zájmu komplexního rozvoje tohoto území a do vymezeného území při západní hranici republiky v okresech Cheb, Tachov, Domažlice, Klatovy, Prachatice a Český Krumlov a vstoupí tam do pracovního poměru. Náborový příspěvek náleží zletilým občanům, kteří vstoupí do pracovního poměru na stanoveném místě. Příspěvek se uděluje též rodinným příslušníkům doosídlenců, kteří nejpozději do šesti měsíců po přesídlení vstoupí do pracovního poměru na stanoveném místě. Pro rodinné příslušnice doosídlenců se tato lhůta prodlužuje z důvodů těhotenství, mateřství nebo péče o dítě mladší dvou let až do doby tří let po přesídlení. Náborový příspěvek poskytuje organizace, s kterou doosídlenec uzavřel pracovní poměr. Náklady na náborový příspěvek uhradí organizaci okresní národní výbor, v jehož obvodu je stanovené místo. Ve vymezeném území při západní hranici ČSSR s výjimkou stabilizovaných středisek osídlení se poskytuje náborový příspěvek ve všech organizacích ve výši 15 000 Kč. Náborový příspěvek lze poskytnout pouze jednou. Dosídlenci státních a vojenských statků, strojních a traktorových stanic, ostatních zemědělských organizací a vojenských lesů mohou okresní národní výbor požádat o dočasné užívání bez úplaty zemědělský pozemek ve výměře do 0,50 ha. Dosídlencům náleží také náhrada výdajů spojených s prohlídkou nového pracoviště. Jízdné, stravné za kalendářní den ve výši 20 Kč (trvá-li cesta 10 hodin), nocležné ve výši 15 Kč.

45

ů k v ě p s í ř p h c ý v o r o b á n í n á v o t y k s o p o m s á P 0 7 9 1 í n č i n a r h o p v m ů c n e l d í s o d Sokolovská oblast

í n e l d í s o d t s a l b o

Cheb

í n e l d í s o d y s e r k o

Tachov

Domažlice

Klatovy

Prachatice

Český Krumlov

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 14: Pásmo poskytování náborových příspěvků dosídlencům v pohraničí 1970

46

Rodinným příslušníkům dosídlence náleží náhrada jízdních výdajů na cestu z původního do nového bydliště. Dosídlenec je povinen vrátit vyplacený příspěvek, pokud ukončí pracovní poměr dříve než uplyne 10 let od nástupu do pracoviště. Podle vyhlášky 149/1970 Sb. se poskytuje náborový příspěvek dosídlencům sokolovské oblasti, kterou představují obce a osady (příloha 9). V této oblasti se poskytuje příspěvek v organizacích zemědělství, lesnictví, hornictví, stavebnictví a výroby stavebních hmot ve výši 5 000 Kč, kdy polovina je vyplacena při nástupu a druhá část po uplynutí 5 let pracovního poměru. V ostatních organizacích průmyslu, v obchodu, školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení a dopravy náleží příspěvek ve výši 3 000 Kč. Při nástupu se vyplatí 2 000 Kč, zbytek po pěti letech pracovního poměru. Náborový příspěvek a ostatní výhody náleží též občanům, kteří vstoupili do pracovního poměru na stanoveném místě v sokolovské oblasti v době od 16. září do 8. prosince 1970.

5.12. Celní pohraniční pásmo 1974

Jako celní pohraniční území (viz obr.15) byl označován pruh ve vzdálenosti 5 km od státních hranic, jehož součástí nebyly obce, jimiž probíhala čára vymezující celní pohraniční pásmo a ani obce uvnitř tohoto pásma, spojené s celním přechodem železnicí nebo silnicí. Ostatní území, které nebylo pohraničním pásmem bylo celním vnitrozemím. V tomto

pásu

docházelo

k celní

kontrole

všeho

dováženého,

vyváženého a prováženého zboží. Zboží podléhalo celní kontrole při dovozu zboží na území Československé socialistické republiky až do doby, kdy celnice zboží propustila do volného oběhu, popřípadě při vývozu od předložení zboží celnici až do doby, kdy zboží opustilo státní hranice.

47

Celní kontrola v pásmu se prováděla prohlídkou zboží, kontrolou dokladů, písemností, dopravních a průvodních listin. Při celní prohlídce se zjišťoval druh, množství a jiné skutečnosti o zboží. Osvobozené od cla bylo zboží dovážené a vyvážené při cestách do ciziny diplomaty a také jejich pošta.


Ministerstvo zahraničního obchodu vyhlásilo seznam celnic a celní pohraniční pásmo (viz obr.16). Pohraniční pásmo byl územní pruh do vzdáleností 15 km od státních hranic. Součástí celního pohraničního pásma nebyly obce, jimiž probíhala čára vymezující celní pohraniční pásmo, a ani obce uvnitř celního pohraničního pásma spojené s celním přechodem železniční tratí nebo silnicí. Ostatní území, které nebylo celním pohraničním pásmem, bylo celním vnitrozemím. Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem vnitra stanovilo vyhláškou podrobnosti týkající se vymezení celního pohraničního pásma. Vnější hranice celního pohraničního pásma byly shodné s průběhem československých státních hranic. Vnitřní hranice celního pásma (příloha 10) tvořila myšlená čára spojující podle terénních markantů nebo vzdušnou čarou obce nebo jiná místa. Součástí tohoto celního pohraničního pásma nebyly některé obce (příloha 11).

48

o m s á p í n č i n a r h o p í n l e C 4 7 9 1 y k i l b u p e r é k c i t s i l a i c o s é k s n e v o l s o k s e Č m k 5 o m s á p

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 15: Celní pohraniční pásmo Československé socialistické republiky 1974

49

o h í n č i n a r h o p o h í n l e c e c i n a r h í n ř t i n V 1 9 9 1 a m s á p

Hřensko # Petrovice

Děčín

Hora Svatého Šebestiána

#

Cheb

Frýdlant Harrachov #

#Královec # Pec pod Sněžkou Broumov # # Otovice Náchod #

Rozvadov #

#

a m s á p o d í c í ř t a p e n e c b o

#

Lichkov# Králíky

m e k c e m ě N s e c i n a r h

#

#

m e k s u o k a R s e c i n a r h

#

# #

m e k s l o P s e c i n a r h

Boží#Dar

Aš

#

# # #

# #

Krnov # Šilheřovice #

Nemanice # #Všeruby #

#

# #

Karviná

# #

Železná# Ruda Strážný#

Třinec Nová Bystřice #

Stožec #

Halámky #

Dolní Dvořiště # Horní Dvořiště #

N

Vratěnín #

#

Hnanice

Šatov

##

#

#

Břeclav #

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 16: Vnitřní hranice celního pohraničního pásma 1991

50

5.14. Celní pohraniční území 1993

Celní pohraniční pásmo (viz obr.17) byla část celního území, jehož hranice byla vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť (příloha 12). Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvořila myšlená čára spojující podle terénních bodů nebo vzdušnou čárou obce nebo jiná místa (příloha 13). Obce, jimiž probíhala hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, byla součástí celního pohraničního pásma. Celní území, které nebylo celním pohraničním pásmem, bylo celním vnitrozemím.

5.15. Pásmo malého pohraničního styku na turistických stezkách a v turistických zónách se Spolkovou republikou Německo 1994

Podle dohody 237/1994 Sb se za pásmo malého pohraničního styku (viz obr. 18) považuje oblast ohraničená čárou ve vzdálenosti 25 km od společných státních hranic směrem do vnitrozemí. Jestliže tato čára protíná území obce, náleží do pohraničního pásma celé její území. Dohoda usnadňuje překračování a pobyt osob v pohraničních pásmech k tomu určených cestách, ale také usnadňuje překračování mimo hraniční přechody. Státní příslušníci obou států, ale i příslušníci států Evropské unie mohou překračovat státní hranice na turistických stezkách i turistických zónách protínající státní hranice a mohou se zdržovat na území státu po dobu 7 dnů., pokud mají platný doklad pro překračování hranice.

51

3 9 9 1 a m s á p o h í n č i n a r h o p o h í n l e c e c i n a r H #

Liberec Karlovy Vary #

# #

Hradec Králové #

ě t š i t e l o h í n l e c e c i n a r h

Vodochody # Praha/Ruzyně


Praha/Kbely Líně


#

m e k s n e v o l S e s e c i n a r h

#

ě t š i t e l í n l e c

#

Holešov


Ostrava/Mošnov

#

Brno/Tuřany #

#

Otrokovice #

Kunovice

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 17: Hranice celního pohraničního pásma 1993

52

h c á k z e t s h c ý k c i t s i r u t a n k y t s í n č i n a r h o p ý l a M 4 9 9 1 N R S e s i c i n a r h a n h c á n ó z h c ý k c i t s i r u t v a m k 5 2 o m s á p í n č i n a r h o p

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 18: Malý pohraniční styk na turistických stezkách a v turistických zónách na hranici se SRN 1994

53

Osoby, které překračují státní hranice podle této dohody, podléhají pohraniční a celní kontrole. Osvobození od cel, daní, dávek a poplatků se poskytuje na zboží neobchodního charakteru, které v souvislosti s cestou a pobytem v pohraničním pásmu. Provádění dohody může být z důvodu ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, zdraví obyvatel nebo z jiných závažných důvodů dočasně zcela nebo zčásti pozastaveno, ale musí diplomatickou cestou informovat druhou stranu.

5.16. Pásmo malého pohraničního styku na česko-polské hranici 1996

Za pásmo (viz obr.19) se podle této smlouvy považuje území ležící po obou stranách společných státních hranic, každé o šíři 15 kilometrů. Obce náležející do pásma malého pohraničního styku jsou obsaženy v příloze 14. Překračování společných státních hranic v rámci malého pohraničního styku probíhá na hraničních přechodech určených pro osobní dopravu a na přechodech otevřených výlučně pro malý pohraniční styk. Osoby překračující státní hranice v rámci malého pohraničního styku podléhají pohraniční a celní kontrole a mohou pobývat v pásmu malého pohraničního styku druhé smluvní strany vždy až po dobu sedmi dnů. K překračování státních hranic a k pobytu v pásmu druhého státu opravňují cestovní pasy, občanské průkazy občanů žijící trvale popřípadě přechodně v pásmu malého pohraničního styku. Děti mohou překračovat státní hranice a pobývat v pásmu malého pohraničního styku druhého státu v doprovodu jednoho z rodičů nebo jiného zákonného zástupce, pokud jsou zapsány v jejich občanském průkazu nebo cestovního pasu.

54

u k y t s o h í n č i n a r h o p o h é l a m o m s á P 6 9 9 1 u o k i l b u p e r u o k s l o P s a m s á p e c b o

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 19: Pásmo malého pohraničního styku s Polskou republikou 1996

55

Dovoz a vývoz zboží, které má obchodní charakter, není v rámci malého pohraničního styku dovolen, ale osoby mohou bez povolení, cla, daní a jiných poplatků dovážet a vyvážet: věci k osobní potřebě a spotřebě na dobu cesty a pobytu, dopravní prostředky k soukromému použití, předměty sloužící k výzdobě a údržbě hrobů a pomníků nacházejících se v pásmu, pokud v pásmu hospodaří mohou převážet zvířata, zemědělské a jiné výrobky. Každý ze smluvních států může dočasně pozastavit nebo omezit provádění této smlouvy na celém nebo některém úseku hranice z důvodu ohrožení bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo z důvodu živelních pohrom nebo hygienicko-epidemiologických ohrožení. Pozastavení této smlouvy je nutné diplomatickou cestou nejpozději 24 hodin před pozastavením.


Podle tohoto zákona odpovídala hranice celního pohraničního pásma (viz obr. 20) ve vnitrozemí myšlené čáře spojující body, obce nebo jiná místa (příloha 13) tvořící průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí. Tento zákon také upravoval počet celních letišť z původních 12, které upravoval zákon 47/1993 Sb., na 15 celních letišť jak upravoval zákon 135/1998 Sb.(příloha 15). Obce, jimiž probíhala hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí, byly součástí celního pohraničního pásma.

56


Liberec

8 9 9 1 o p ě t š i t e l í n l e c

Karlovy Vary

# #

Hradec Králové




#

#


Praha/Kbely

#

#


Líně

Pardubice Ostrava/Mošnov #

#


#


Klatovy

Holešov

Hosín #

#

Brno/Tuřany #

#

Otrokovice #

Kunovice

N

m K 0 0 2

0 0 1

0


57

5.18. Pásmo ochrany životního prostředí na česko-německé hranici 1999

Tato dohoda 53/1999 Sb. umožňuje spolupracovat v oblasti ochrany životního prostředí . Cílem je trvalé zlepšování stavu životního prostředí, zmírnění škodlivých vlivů na životní prostředí, využití přírodních zdrojů způsobem únosným pro životní prostředí, ochranou péčí a rozvojem míst odpovídající rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, jejich společenstev a stanovišť. Oba státy spolupracují v pohraničním pásmu (viz obr. 21), které je definováno jako území 25 km vzdálených od státní hranice po obou stranách, se

zvláštním zřetelem na ochranu životního prostředí, zejména v oblasti

zlepšování čistoty ovzduší, v oblasti ochrany vod, půdy, přírody a péče o krajinu včetně ochrany lesů. Smluvní strany budou spolupracovat při zamezování ilegálním vývozům a dovozům odpadů a látek ohrožujících životní prostředí.


Celní pohraniční pásmo (viz obr. 22) představovala vzdálenost 25 km od hranice státu ale také i 25 km kolem celních letišť, které byly tímto zákonem rozšířeny z původního počtu 15 celních letišť na 20 celních letišť (příloha 16).

58

í d e ř t s o r p o h í n t o v i ž u n a r h c o a n o m s á P 9 9 9 1 i c i n a r h é k c e m ě n o k s e č a n


N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 21: Pásmo na ochranu životního prostředí na česko–německé hranici 1999

59


Liberec Karlovy Vary #


Hradec Králové #

Praha/Kbely

Pardubice # #

Vysoké Mýto

#

#


Líně

ě t š i t e l o h í n l e c e c i n a r h

# #

#


Čáslav

#


Klatovy Ostrava/Mošnov

#

#

# #

#

České Budějovice

#


Přerov # Holešov

Náměšť nad Oslavou

Hosín


#

#

Brno/Tuřany

Otrokovice #

Kunovice

N

m K 0 0 2

0 0 1

0


60

5.20. Pásmo ochrany rostlin na česko-polské hranici 2000

Tato mezinárodní úmluva 18/2000 Sb. prohlubuje spolupráci v rámci ochrany území států před zavlečením škodlivých organismů, ochrany rostlin a snaží se zlepšit obchodní styky, výměnu rostlin a rostlinných produktů. V rámci této úmluvy je pohraniční pásmo (viz obr. 23) státní území ve vzdálenosti 10 km po obou stranách státní hranice. Rostliny vyvážené do území druhého státu jsou kontrolované a opatřené rostlinolékařským

osvědčením,

které

je

vystaveno

v českém,

polské

a anglickém jazyce. K balení rostlin se používají materiály bez škodlivých organismů. Rostliny a rostlinné produkty podléhají rostlinolékařské kontrole, která je prováděna na tomu vyhrazených hraničních přechodech. Malé množství rostlin sloužící k osobní spotřebě, je osvobozené od povinnosti rostlinolékařské kontroly. Druhý stát musí být písemně informován, dojde-li ke zjištění škodlivých organismů v zásilce, ta může být zničena či provedeny kroky k odstranění škodlivých organismů. Pokud dojde k rozšíření škodlivých organismů v pohraničním pásmu bude poskytnuta pomoc proti rozšíření nebo omezení výskytu.

5.21. Pásmo ochrany státních hranic 2002

Podle zákona 216/2002Sb., který byl přijat s plánovaným vstupem ČR do Schengenského systému rozlišujeme dva základní typy hranice. Vnitřní hranice, které jsou hranicemi České republiky se státem pro který jsou závazná ustanovení Schengenské smlouvy, taktéž i mezinárodní letiště určené pro lety z a nebo do těchto států. Na vnitřních hranicích se neprovádí ochrana hranic a lze je překračovat na kterémkoli místě.

61

é k s l o p o k s e č a n n i l t s o r y n a r h c o o m s á P 0 0 0 2 i c i n a r h

n i l t s o r y n a r h c o o m s á p

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 23: Pásmo ochrany rostlin na česko-polské hranici 2000

62

Vnější hranice (viz obr. 24) je hranice České republiky s jiným státem pro něž neplatí ustanovení Schengenské smlouvy, mezinárodní lety jsou prováděny z letiště pro tyto lety určeného. Kontrolou osob je pověřena policie, která provádí pohraniční kontroly na hraničních přechodech nebo mimo ně a to v blízkosti do 5 km od hranice nebo ve vzdálenosti 25 km od státní hranice.

5.22.Celní pohraniční pásmo 2002

Celní pohraniční pásmo (viz obr. 25) vycházelo ze zákona 13/1993 Sb., který stanovoval pohraniční pásmo jako část celního území, jehož hranice byla vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť. Hranici celního pohraničního pásma ve vnitrozemí tvořila myšlená čára spojující body, obce nebo jiná místa (příloha 13). Úpravou zákona 252/2002Sb. byl počet celních letišť pozměněn na počet 23 letišť (příloha 17).

5.23.Strategie regionálního rozvoje státu ČR v období 2004–2006

Podle zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje jsou stanoveny podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, správních úřadů, krajů a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat. Vymezuje regiony se soustředěnou podporou státu (viz obr. 26), které se podle charakteru zaostávaní území člení na 3 základní typy a ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů např. pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory.

63

2 0 0 2 R Č e c i n a r h í š j ě n v y n a r h c o o m s á P m k 5 o m s á p

m k 5 2 o m s á p

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 24: Pásmo ochrany vnější hranice ČR 2002

64

2 0 0 2 a m s á p o h í n č i n a r h o p o h í n l e c e c i n a r H Liberec #

Mnichovo Hradiště #

Karlovy Vary

Vodochody

#

Praha/Ruzyně

#

Hradec Králové #

Praha/Kbely

Pardubice

Benešov #

#

Čáslav

Vysoké Mýto #


#


#

Líně


# #

Klatovy #

Přerov

# #

#

Holešov

#


Náměšť nad Oslavou # Brno/Tuřany


#

Olomouc

Hosín


Ostrava/Mošnov

#

#

#

#

Otrokovice

České Budějovice

#

Kunovice

N m K 0 0 2

0 0 1

0


65

u t á t s u o r o p d o p u o n ě d e ř t s u o s e s y n o i g e R 6 0 0 2 4 0 0 2 í b o d b o a n Děčín Teplice

Ústí nad Labem

Chomutov Most Litoměřice Louny

é n eé žb i t a sl os py ěk ns l ř áá r d uo t k p us r o t s h

Sokolov

Rakovník

í t s o n a n t s ě m a z e n u o n r ě m d a n s

Jeseník Tachov Šumperk

Bruntál Ostrava-město

Svitavy

Karviná Nový Jičín Přerov

Třebíč Český Krumlov

Znojmo

Frýdek-Místek

Vyškov

Hodonín

N m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 26:Regiony se soustředěnou podporou státu na období 2004-2006

66

Regiony se soustředěnou podporou státu (příloha 18) se člení na: 1. strukturálně postižené regiony s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností. 2. hospodářsky slabé regiony, s charakteristickou nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím. 3. regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností

5.24.Pásmo malého pohraničního styku na česko-polské hranici 2005

Podle ujednání č. 66/2005 Sb.m.s pásmo malého pohraničního styku (viz obr. 27) zahrnuje obce náležející do pásma vzdáleného 15 km na obou stranách státní hranice., ale v tomto ujednání byl pozměněn seznam obcí náležející do pásma malého pohraničního styku (příloha 19). K překračování státních hranic a k pobytu v pásmu druhého státu opravňují cestovní pasy, občanské průkazy občanů žijící trvale popřípadě přechodně v pásmu malého pohraničního styku.

67

u k y t s o h í n č i n a r h o p o h é l a m o m s á P 5 0 0 2 u o k i l b u p e r u o k s l o P s Liberec

Jablonec nad Nisou Semily Trutnov

Náchod

a m s á p y s e r k o

Rychnov nad Kněžnou

Jeseník

Ústí nad Orlicí

Bruntál Šumperk Opava Karviná

Ostrava-město Frýdek-Místek

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 27: Pásmo malého pohraničního styku s Polskou republikou 2005

68

5.25.Pásmo pro překračování česko-rakouských hranic 2006

Smlouva č 45/2006 Sb.m.s. umožňuje překračování státních hranic v rámci turistického ruchu v okresech přiléhajících ke společným hranicím. Pohraničním pásmem (viz obr. 28) jsou okresy přiléhající ke společným státním hranicím, na české straně jsou do pohraničního pásma zahrnuty také obce ležící mimo tyto okresy (příloha 20), které se nacházejí maximálně ve vzdálenosti do 25 kilometrů od společných státních hranic. Při překračování státních hranic na určených místech na turistických stezkách a hraničních vodních tocích, jakož i při plavbě na hraničních vodních tocích, musí mít osoby u sebe doklad opravňující k překračování státních hranic. Osoby, které vstoupily na hraniční vodní tok z území jednoho státu, mohou vystupovat na břeh na území druhého pouze na určených místech, ledaže by se jednalo o případ ohrožení zdraví nebo života. Překračovat státní hranice mohou také státní občané třetích států, kteří nepodléhají vízové povinnosti v žádném z těchto států, přičemž v pohraničním pásmu druhé smluvní strany mohou pobývat po dobu nepřesahující sedm po sobě jdoucích dnů. Na žádost může být vydáno individuální povolení, opravňující

k překračování

hranice

na

hraničních

přechodech

podle

mezinárodních smluv a na místech turistických stezek. Povolení se vydává maximálně na 1 rok a může být prodlouženo vždy o 1 rok.

69

é k s u o k a r o k s e č í n á v o č a r k e ř p o r p o m s á P 6 0 0 2 e c i n a r h i c i nu am r s há kp ík c í íc j í aj ha éh l i é ř l i př yp s e ec r k b oo

Jindřichův České Budějovice Hradec Český Krumlov

Znojmo Břeclav

N

m K 0 0 2

0 0 1

0

Obrázek 28: Pásmo pro překračování česko–rakouské hranice 2006

70

6. KLASIFIKACE PŘÍHRANIČNÍCH SE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM REŽIMEM

PÁSEM

6.1.Klasifikace podle územních kritérií

V rámci této klasifikace lze vyčlenit tři základní typy pásem:

a) pásma při hranici s jedním státem - představují pásma při státní hranici s jedním konkrétním sousedním státem jako je pro Českou republiku Rakousko, Německo a Polsko. Mezi takto klasifikována pásma patří v katalogu pásmo malého pohraničního styku na hranici s Německem, Polskem a Rakouskem, dále pak pásmo turistického ruchu na česko-polských hranicích, pásmo pro ohlašování nemocí s Německem nebo pásmo ochrany rostlin na česko-polské hranici.

b) pásma při celé státní hranici- příkladem takovýchto pásem uvedených v katalogu jsou pohraniční celní pásma, pásmo na obranu státu, zakázaná pásma nebo pásmo ochrany státní hranice.

c) pásma podle šířky vymezeného území - vzdálenost vnitřní hranice od vnější se pohybuje v rozmezí 5 km až maximálně 25 km. Minimální hodnoty 5 km dosahuje celní pásmo v roce 1974, hodnotu 10 km mají pásma malého pohraničního styku s Rakouskem. Pásma malého pohraničního styku s Polskem jsou ve vzdálenosti 15 km od státní hranice, a stejného rozměru je také celní pásmo v roce 1991, které bylo v roce 1993 nahrazeno clením pásmem ve vzdálenosti 25 km.

71

6.2. Klasifikace podle právních kritérií Celý katalog je tvořen pásmy, jejichž vymezení souvisí s dodržováním práva a jeho formou úpravy. V katalogu je vidět linie ve které se jednotlivá pásma prolínají, popřípadě doplňují. Na základě těchto kritérií lze pásma členit podle toho: a) jak se definují Pásma malého pohraničního styku Obecně lze říci, že pásmo malého pohraničního styku se v katalogu vyskytuje na hranicích s Polskem, Německem a Rakouskem. Nejstarší pásmo malého pohraničního styku v rámci republiky je z roku 1919 a to na hranici s Dolním a Horním Rakouskem. V pásmu pohraničního styku se usnadňuje přechod státní hranice občanům státu trvale žijícím v území různě vzdáleném od státní hranice na propustku nebo jiné vydané osvědčení, po dobu k tomu maximálně vyhrazenou. Osoby, které se tohoto pohraničního styku účastní podléhají celní kontrole, která se provádí na vyhraněných přechodech státní hranice. Celní pohraniční pásma Toto pásmo upravuje celní zákon. Podle něj je za celní pásmo v roce 1974 považováno území vzdálené 5 km od státní hranice celého území státu. V tomto pásmu dochází k celní kontrole dováženého, vyvážené zboží, kontrole osob podle nutných cestovních dokladů (pasů), dopravních průvodních listin a písemností. Zjišťuje se druh a množství zboží. Osvobozené zboží od cla je zboží převážené přes hranice diplomaty nebo zboží osobní potřeby. Rozsah celního pásma se mnění na 15 km od státní hranice v roce 1991, vymezuje přesně obce, které nespadají do celního pásma (hraniční přechody). Vnější hranice jsou shodné s průběhem státní hranice. Další význačnou změnou je opět změna ve vzdálenosti vnitřní hranice od stání hranice a to na 25 km. Toto pásmo se vztahuje i na letiště ve vnitrozemí, kterých bylo z počátku vymezeno 12. Celní území, které není celním pohraničím, je celním vnitrozemím.

72

Novelizací zákona v roce 1998 se stanovuje celní pásmo opět na 25 km i kolem letišť, ale mění se celkový počet celních letišť na 15, ve kterých jsou prováděny celní prohlídky a kontroly. Úpravou celního zákona v roce 1999 jsou letiště doplněna o 5 celních letišť. A také poslední úprava celního zákona v roce 2002 stanovuje pásmo ve vzdálenosti 25 km od státní hranice a ve vnitrozemí kruhem o poloměru 25 km u letišť rozšířených z původního počtu na celkových 23 celních letišť. Pásma turistického ruchu Tato pásma označená jako turistické oblasti obecně umožňují obyvatelstvu přechod státní hranice a pohyb v turistické oblasti, což zvyšuje atraktivitu pásma v rámci cestovního ruchu. Pásma jsou vymezena na obou stranách hranice a umožňují vstup na území druhého státu pouze do turistické oblasti. V ČSR jsou takovéto oblasti tři (Dukla, Tatry, Krkonoše), v nichž se mohou občané pohybovat na občanský průkaz nebo turistickou propustku, která opravňuje k pobytu pouze ve dvou turistických oblastech. Turisté těchto oblastí podléhají pohraniční a celní kontrole. Další právní úpravou v roce 1961 jsou turistické oblasti vyměřeny čtyři (Dukla, Tatry, Oravská přehrada a Krkonoše). Podmínky pro vstup do oblasti zůstaly nezměněny.

b) podle způsobu vzniku: Na základě rozhodnutí státu- jsou taková pásma definovaná kolem celé státní hranice. Z katalogu pásem lze do této kategorie začlenit celní pásma, zakázaná pásma a přeletové koridory, pásmo poskytování příspěvků dosídlencům, pásmo ochrany státní hranice nebo pásmo strategie regionálního rozvoje. Na základě dvoustranných smluv můžeme

z katalogu

vyčlenit pásma

pohraničního styku s Německem, Rakouskem, pásma ohlašování nemocí. Pásma lze také definovat na základě vícestranných smluv nebo na základě mezinárodních smluv, která v katalogu představují pásma malého pohraničního

73

styku s Polskem a Německem, pásmo na ochranu rostlin, pásmo na ochranu životního prostředí, pásma turistického tuchu nebo pásmo pro překračování česko-rakouské hranice.

6.3 Klasifikace podle účelu pásma

Můžeme definovat 2 základní kategorie a to:

a) pásma na ochranu územní integrity státu Pásma této kategorie měly za cíl zabránit narušení státní hranice, ale i omezení pohybu obyvatel v pohraničním pásmu. Do této kategorie spadá pásmo na obranu státu, které vychází z nutnosti vytvořit zónu na ochranu obyvatelstva před vpádem cizích vojsk do země. V tomto pásmu byla vystavěna četná vojenská opevnění. Dalším pásmem z této kategorie jsou zakázaná pásma a přeletové koridory. Zakázaná pásma byla v rámci státu vymezena čtyři (s Německem a Polskem, Bratislavou, středním a východním Slovenskem), zároveň byly také vymezeny zóny umožňující přelet těchto zakázaných pásem - tzv. koridory. Z katalogu lze do této kategorie také zařadit pásmo na ochranu vnější hranice, které souvisí s plánovaným vstupem ČR do Schengenského systému, kdy rozlišujeme hranice vnější a vnitřní, které se nekontrolují. Vnější hranice podléhají pohraniční kontrole do 5 km nebo 25 km vzdálených od státní hranice.

b) pásma stabilizace obyvatelstva a regionálního rozvoje V rámci vývoje oblasti přiléhající k západní hranici s Německem byla snaha o stabilizaci obyvatelstva v těchto vysídlených oblastech pomocí poskytování náborových příspěvků jednotlivci, popřípadě celé rodině, v různé výši a po určité době, pokud zde nastoupí do zaměstnání. Tato oblast byla rozšířena v 1970 i na oblast Sokolovska, ve které byly tyto osídlovací

74

příspěvky také vypláceny. Trend dosídlování pohraničních oblastí s Německem byl aktuální na počátku 70-tých let. Do této kategorie lze přičlenit pásma malého pohraniční styku, který usnadňuje obyvatelstvu žijícímu v pohraniční oblasti přechod státní hranice a pohyb na území jiného státu. V současnosti se stabilizací obyvatelstva souvisí také regionální rozvoj státu, který je definován na základě regionální politiky státu, kdy se snaží cíleně stabilizovat hospodářskou situaci podporou zaměřenou na rozvoj podnikání, rozvoj lidských zdrojů, podporu cestovního ruchu, zlepšování infrastruktury a rozvoj občanské vybavenosti zejména v oblastech pohraničí státu.

75

7. ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala problematikou pohraničního pásma se zvláštním právním režimem odlišným od vnitrozemí od roku 1918. Teoretická část práce byla vytvořena v důsledku studia literatury zabývající se problematikou pohraničí. Samotné tvoření praktické části se skládalo ze dvou částí, vytvoření katalogu a následné provedení klasifikace pásem. Katalog byl vytvořen z materiálů získaných ze sbírek zákonů a mezinárodních smluv Československa a České republiky. Takto získaná statická data byla vzájemně propojena s vrstvou prostorových dat z prostorové databáze Arccr500, což umožnilo vytvoření mapy části území. Pásma byla podle územní klasifikace členěna na pásma při hranici jednoho státu, dále pak na pásma při celé státní hranici a pásma klasifikovaná podle šířky území, která dosahovala hodnot od 5 km do 25 km od státní hranice. Podle právní klasifikace se pásma dělila podle způsobu jakým se definovala, kam bylo možné přiřadit pásma malého pohraničního styku, celní pásma nebo pásma turistické oblasti. Pásma bylo možno dělit podle kritéria jejich vzniku a to na základě rozhodnutí státu, nebo na základě dvoustranných, vícestranných nebo mezinárodních smluv. Co se týče politických kritérií, některá pásma jsou z dob demokracie a některá se vztahují již k období socialismu, který se promítal i do celních pásem a jejich provádění, a proto se pásma členila spíše podle jejich účelu a to na pásma ochrany územní integrity státu, nebo na pásma stabilizace a regionálního rozvoje. V 70. letech byl hlavní trendem nábor pracovníků k osídlování západních částí republiky, z důvodu dostatku prostoru a pracovních příležitosti. Snahou státu bylo podpořit osídlení oblasti pomocí různých náborových příspěvků vyplácených občanům stěhující se do okresů přiléhající na hranice s SRN.

76

Po vzniku samostatného státu a následným vstupem České republiky do EU, nabyla jiných rozměrů také ochrana vnitřní a vnější hranice státu, kdy státy přidružené k Schengenské dohodě postupně odstraňují pohraniční kontroly a zaniká tak vnitřní hranice států.

77

8. SUMMARY The aim of this thesis is investigation of frontier zones with a different system of law from inland for instance of Czechoslovakia and Czech Republic territory from 1918. From these regions is made a catalog, where are the frontier zones set up according to their date of creation. There is indicated a map and brief for each region. Text part of catalog is based on collection of law and international conventions of Czechoslovakia and Czech Republic. Some of selected data was used for graphics processing in program ArcView GIS. Maps of each regions were created by connection between static data and layers space data from digital database Arccr 500 . Following classification zones according to regional criterion comes out from zones by border of one concrete state or from zones by the all state boundary. The classification zones define area by range region. Law classification comes from the way of definition zones which are created in therms of

bilateral, multilateral or international agreements. The zones

according to political criterion are rated by their purpose like zones of protection state territory or like zones for population stabilization and regional development. The clasification includes ilustrative examples which are from catalog of frontier zone.

78

9. LITERATURA BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER,P.: Politická geografie, PřF OU, Ostrava 1996.

DOKOUPIL, L.: Euroregiony – nová kvalita spolupráce v pohraničí, pedagogické centrum, Plzeň, 1999.

CHROMÝ, P.: Historickogeografické aspekty pohraničí Česka jako součást jeho geografické analýzy, Geografie – Sborník ČGS, Praha, 2000.

JELEČEK,L.: Území Čech z pohledu historické geografie, In: Lidé a země,34, 1985, č.7.

JEŘÁBEK ,M.,DOKOUPIL,J., HAVLIČEK,T.: České pohraničí – bariera nebo prostor pro zprostředkování? Academia, Praha,2004.

JEŘÁBEK, M.: Geografická analýza pohraničí České republiky.Sociologický ústav Akademie věd ČR Praha, Ústí nad Labem,1999.

KURZEJA, J. a kol: Cizinecká a pohraniční policie 1. Policejní akademie České republiky, Praha,2002.

PALMROVÁ,D.,WYTRZENS, H. K.: Demografické změny a jejich implikace na regionální rozvoj v Československém příhraničí. Jihočeská univerzita, 2004.

PETRUCIJOVÁ, J. ed.: Hranice a pohraničí jako geografický, ekonomický, historický,sociokulturní

a

filozofický

fenomén.

Ostravská

univerzita,

Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy. Ostrava, 1999.

79

TÁVNÍČEK, D.: Přehled územního vývoje našeho státu. Folia Facultaties Scienctearium Naturalium, Geographia 20, UJEP Brno, 19984.

TŘÍSKA, T.: Hranice Protektorátu Čechy a Morava (vznik, vývoj a vizualizace).

[Bakalářská

práce]

Univerzita

Palackého

v Olomouci,

Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, 2006.

ULČ, O.:Nástin přednášek mezinárodního práva. Binghampton – Olomouc, 1991.

PRAMENY: Nařízení zemské správy politické 233/1919 Sb. ze dne 18. dubna 1919 o malém pohraničním styku na hranicích státu s Dolním a Horními Rakousy v politických okresích v Jindřichově Hradci, Třeboni, Kaplici a Krumlově.

Vyhláška ministerstva financí 86/1921 Sb. ze dne 26. února 1921,jíž se stanoví pohraniční pásmo na Moravě proti Rakousku a vyhlašují celní silnice.

Vyhláška ministerstva financí 263/1921 Sb. ze dne 19. července 1921, kterou se opravují chyby ve vyhlášce téhož ministerstva ze dne 26. února 1921, č. 86 Sb., jíž se stanoví pohraniční pásmo na Moravě proti Rakousku a vyhlašují celní silnice. Dohoda 359/1922 Sb. ze dne18. prosince1922 Hospodářská dohoda mezi vládami československou a německou.

Dohoda 63/1933 Sb. ze dne 21. dubna 1933 o výměně zpráv při vypuknutí nakažlivých nemocí v pohraničním území.

80

Vládní nařízení 155/1936 Sb. ze dne 19. června 1936 o pohraničním pásmu a obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst.

Vládní nařízení 107/1938 Sb. ze dne 13. května 1938,kterým se zakazuje, po případě omezuje létání nad určitými územními úseky (zakázaná pásma).

Vyhláška 29/1956 Sb. ze dne 28. června 1956 o Úmluvě mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o pohraničním turistickém ruchu.

Vyhláška ministra zahraničních věcí 99/1960 ze dne 8. června 1960 o Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku.

Vyhláška ministra zahraničních věcí 80/1961 Sb. ze dne 4. července 1961 o dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o rozšíření turistické oblasti a o změně jednotlivých ustanovení Úmluvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Polské lidové republiky o pohraničním turistickém ruchu.

Vyhláška 62/1970 Sb. ze dne 23. června. 1970 o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí.

Vyhláška 149/1970 Sb. ze dne 8. prosince 1970 o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům v sokolovské oblasti.

Zákon 44/1974 Sb. ze dne 24. dubna 1974 celní zákon.

Zákon 287/1991 Sb. ze dne 5.prosince 1990 celní zákon.

81

Vyhláška Ministerstva zahraničního obchodu 38/1991 Sb. ze dne 17. ledna 1991, kterou se vyhlašuje seznam celnic, celních odboček a územních obvodů celnic a vymezuje celní pohraniční pásmo.

Zákon 13/1993 Sb. ze dne 15. prosince 1992 celní zákon.

Vyhláška Ministerstva financí 47/1993 Sb. ze dne 30. prosince 1992, kterou se stanoví územní působnost celních úřadů a průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 237/1994 Sb. ze dne 3. listopadu 1994. o malém pohraničním styku na turistických stezkách a v turistických zónách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 187/1996 Sb. ze dne 17. ledna 1995 o sjednání smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku.

Vyhláška Ministerstva financí 135/1998 Sb. ze dne 4. června 1998, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 53/1999 Sb. ze dne 24. října 1996 o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 143/1999 Sb. ze dne 15. července 1997 o sjednání Úmluvy mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně Příloh č.1 a č.2 Smlouvy mezi Českou republikou o malém pohraničním styku.

82

Vyhláška Ministerstva financí 124/1999 Sb. ze dne 14. června 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 18/2000 Sb.m.s. dne 23. června 1997 o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin.

Zákon 248/2000 Sb. ze dne ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje.

Zákon 216/2002 Sb.ze dne 2. května 2002 o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů.

Vyhláška Ministerstva financí, 252/2002 Sb. ze dne 6. června 2002, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

Usnesení vlády České republiky 722/2003 ze dne 16. července 2003 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004 až 2006.

Usnesení vlády České republiky 1005/2004 ze dne 20. října 2004 č. 1005 o zařazení vybrané oblasti Karlovarského kraje - okresu Sokolov - mezi strukturálně postižená území

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 66/2005 Sb.m.s. ze dne 27. července 2004 o sjednání Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o změně přílohy č. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku.

83

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí 45/2006 Sb.m.s dne 17. září 2005 o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Dostupné z : http://www.sbcr.cz Dostupné z : http://www.sbirkazakonu.cz Dostupné z : http://ceskatelevize.cz

84

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH 1. Obce politických okresů pásma malého pohraničního styku s Dolním a Horním Rakouskem 1919 2. Seznam obcí ležících v pohraničním pásmu na Moravě 1921 3. Choroby podléhající ohlašovací zprávě 1933 4. Politické okresy pohraničního pásma 1936 5. Zakázané pásmo na hranicich s Německem a Polskem 1938 6. Přeletové koridory zakázaného pásma 1938 7. Turistická oblast vymezená pro turistický ruch 1956 8. Turistická oblast Krkonoše 1961 9. Obce a osady sokolovské oblasti 1970 10. Vnitřní hranice celního pohraničního pásma 1991 11. Obce nepatřící do celního pásma 1991 12. Hranice celního pohraničního pásma kolem letišť 1993 13. Hranice celního pásma ve vnitrozemí 1993 14. Obce pásma malého pohraničního styku s Polskou republikou 1996 15. Hranice celního pohraničního pásma letišť 1998 16. Hranice celního vnitřního pásma letišť 1999 17. Hranice celního pohraničního pásma kolem letišť 2002 18. Regiony se soustředěnou podporou státu v letech 2004-2006 19. Seznam obcí náležející do pásma pohraničního styku 2005 20. Obce ležící mimo okresy zahrnuté do pásma 2006

1. Obce politických okresů pásma malého pohraničního styku s Dolním a Horním Rakouskem 1919 Politický okres Třeboň: Politický okres Jindřichův Hradec: Bošilec Bednarec Bukovice Bednáreček Dolní Bukovsko Blažejov Drahotěšice Bořetí Drahov Čimeř Dráchov Člunrk Dynín Dolní Pěna Jílovice Dolní Ždar Mazelov Hatín Mladošovice Horní Pěna Mažice Horní Radou Neplachov Horní Strýckov Ševětín Hospříz Vitín Jarošov nad Nežárkou Cep Jindřichův Hradec Romanin Kačlehy Doňov Kamenný Kardanová Řečice Malíkov Smržov Kostelní Radou Staňkov Kunžak Stříbřec Lásenice Suchdol nad Lužnicí Lodhéřov Újezdec Nová Bystřice Záblatí Nová Olešná Řípec Okrouhlá Radou Sviny¨ Plavsko Val Pístina Veselí nad Lužnicí Polště Zlukov Příbram Žišov Ratiboř Frahelž Rozseč Hamr Staré Město pod Landštejnem Hrachoviště Stráž nad Nežárkou Clum u Třeboně Strmilo Klec Velký Ratmírov Majdalena Vydří Novosedlí nad Nežárkou Zahradky Pleše Politický okres Kaplice: Pluhův Ždár Horní Stropnice Ponedraž Hranice

Kamenná Nové Hrady Žár Benešov nad Černou Bujanov Dolní Dvořiště Frymburk Horní Dvořiště Kaplice Lipno nad Vltavou Loučovice Malouky Malšín Omlenice Podhorská Ves Přední Výtoň Rožmberk nad Vltavou Rožmitál na Šumavě Soběnov Vyšší Brod

Politický okres Český Krumlov: Bohdalovice Boletce Brloh Černá v Pošumaví Chlumec Chvalšiny Kajov Kremže Mirkovice Mojné Přídolí Přísečná Srnín Střítěž Světlík Valešín Větřní Věžová Planě Zlatá Koruna Zubčice Zvíkov

2. Seznam obcí ležících v pohraničním pásmu na Moravě 1921 a) v politickém okresu dačickém: Bolíkov (Bolíkovský důl), Cizkrajov, Nové Dvory, Nové Hobzí, Staré Hobzí, Holešice, Chvalice, Kadolec, Laskovec, Lešnice, Margaréta, Maryš, Modlava, Mutišov, Mutná, Norovice, Novosady, Písečné, Rubášov, Slavětín, Slavonice, St. Stalkov, N. Stalkov, Stoječin, Václavov, N. Ves; b) v politickém okresu mor.-budějovickém: Bačkovice, Banovice, Bělčovice, Dančovice, Dešná, Flandorf, Hluboká, Chrlopy, Chvalkovice, Jiratice, Kostníky, Lovčice, Lubnice, Mešovice, Menhartice, Pálovice, Plačovice, Police, Radotice, Rancířov, Uherčice, Vratěnín, Zopanovice; c) v politickém okresu znojemském: Beskov, Bítov, Bohumělice, Hor. Břečkov, Citonice, Čížov, Čule, Derflice, Dyjakovice, Dyjákovičky, Freištein, Gnost, Grafendorf, Hamer, Hatě (Haid), Hevlín, Hnánice, Hrádek, Hrušovany, Chvalatice, Chvalovice (Kallendorf), Jaroslavice, Ječmeniště (Görstenfeld), Jezovčí, Kajdlink, Něm. Kounice, Křidlovičky, Lanžov, Liliendorf, Lukov, Vel. Mašovice, Micnanice, Mlíčovice, Našetice, Nesechleby, Oblas, Oleksevičky, St. Petřín, N. Petřín, Podmole, Pomýče, Popice, Probice, Sedlešovice(mimo osadu Louku), Stalkov, Strachotice, Šafov, Šanov, Nový Šaldorf, Šatov, Šreflová, Štítary, Šumvald, Unášov, Valtrubice, Nová Ves, Vosnovice, Vračovice, Vranov, Vrbovec, Vysočany, Zblovice; d) v politickém okresu mikulovském: Bratibrun, Drnoholce, Dol. Dunajovice, Frelešdorf, Garschöntal, Guldenfurt, Gutfeld, Hlohovec, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milonice, Nýdek, Pardorf, Perná, Polany, N. Přerov, Pulgarov, Nové Sídlo, Selce, Valčice, Dol Vistonice, Hor. Vistonice; e) v politickém okresu hodonínském: Břeclava, St. Břeclava, Hrušky, Chor. Nová Ves, Kostice, Lanžhot, Lanšdorf, Poštorná, Tvrdonice, Týnec.

3. Choroby podléhající ohlašovací zprávě 1933 nakažlivé nemoci: cholera asijská (cholera asiatica) mor (pestis) neštovice (variola) skvrnitý tyfus (typhus exanthematicus) malomocenství (lepra) břišní tyfus (typhus abdominalis) paratyfus (paratyphus) nakažlivá úplavice (dysenteria) záškrt (diphtheria) spála (scarlatina) nakažlivé ztrnutí šíje (meningitis cerebrospinalis epidemica) zvratná horečka (febris recurrens) trachom (tachoma) vzteklina (lyssa, rabies) pokousání lidí vzteklými nebo se vztekliny podezřelými zvířaty malarie (malaria)

4. Politické okresy pohraničního pásma 1936 1) Jindřichův Hradec 2) Planá 3) Třeboň 4) Mariánské Lázně 5) Kaplice 6) Karlovy Vary 7) Český Krumlov 8) Loket 9) České Budějovice 10) Cheb 11) Prachatice 12) Aš 13) Sušice 14) Falknov nad Ohří 15) Klatovy 16) Kraslice 17) Domažlice 18) Nejdek 19) Horšovský Týn 20) Jáchymov 21) Stříbro 22) Přísečnice 23) Tachov 24) Kadaň 25) Teplá 26) Žatec 27) Chomutov 28) Turnov 29) Most 30) Semily 31) Bílina 32) Jilemnice 33) Duchcov 34) Vrchlabí 35) Teplice-Šanov 36) Nová Paka 37) Ústí nad Labem 38) Dvůr Králové nad Labem

39) Litoměřice 40) Děčín 41) Trutnov 42) Šluknov 43) Broumov 44) Rumburk 45) Náchod 46) Varnsdorf 47) Nové Město nad Metují 48) Česká Lípa 49) Německé Jablonné 50) Rychnov nad Kněžnou 51) Frýdlant 52) Liberec 53) Lanškroun 54) Jablonec nad Nisou 55) Vamberk 56) Zábřeh 57) Frýdek Místek 58) Šumperk 59) Frývaldov 60) Nový Jičín 61) Krnov 62) Hodonín 63) Bruntál 64) Mikulov 65) Rýmařov 66) Hustopeče 67) Opava 68) Znojmo 69) Hlučín 70) Moravský Krumlov 71) Bílovec 72) Moravské Budějovice 73) Moravská Ostrava 74) Fryštát 75) Dačice 76) Český Těšín

5. Zakázané pásmo na hranicich s Německem a Polskem 1938 území ohraničené jednak státními hranicemi, jednak myšlenými přímkami spojujícími tato místa: místo jižně od Břeclavi, kde řeka Dyje tvoří státní hranice, - Břeclav - Hustopeče - Vranovice - Branišovice - Mor. Budějovice Budkov - Jindř. Hradec - Třeboň - Borovany - Křemže - Prachatice - Chmelná - Chlístov - Janovice - Lipno - Doupov - Radonice - Havraň - Červený Újezd - Lovosice - Konojedy - Zahrádky - Svébořice - Český Dub - Jílové - Spálov Jilemnice - Slemeno - Dobruška - Lanškroun - Chromeč - Hrabišín - Rýmařov - Bílovec - Mor. Ostrava - Horní Tošanovice - Jablunkov, a odtud dále silnicí vedoucí z Jablunkova do Jasnowiec v Polsku.

6. Přeletové koridory zakázaného pásma 1938 a) přeletový koridor Drnholec: územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející kotou 281 (v Německu) a kotou 231 (východně od Kolenfurtu) a dále myšlená přímka spojující kotu s obcí Vranovice, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Ruhhof (v Německu) a Litobratřice a dále myšlená přímka spojující obce Litobratřice s obcí Branišovice b) přeletový koridor Znojmo: územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející obcemi Hatě a Mor. Budějovice, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Vranov a Budkov c) přeletový koridor České Budějovice: územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející osadou U Sv. Kamene a obcí Lomec, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Rossberg (v Německu) a Těchoraz a dále myšlená přímka spojující obce Těchoraz a Kroclov d) přeletový koridor Železná Ruda: územní pás, jehož východní hranici tvoří myšlená přímka procházející kotu 1.339 (Plesná) obcí Chmelnou, západní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Söminerau (v Německu) a Chlístov e) přeletový koridor Cheb: územní pás, jehož jižní hranici tvoří nejprve myšlená přímka procházející obcemi Lipno a Rozvadov a od Rozvadova dále až ku státním hranicím silnice vedoucí z Rozvadova do Waidhaus (vNěmecku), severní hranici pak myšlená přímka spojující křižovatku silnice Schwarzenberg - Neudorf - Šmídeberk Kadaň se státními hranicemi u obce Hammer - Unterwiesenthal (v Německu) a obec Radnice f) přeletový koridor Saská Kamenice - Most: územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka procházející obcemi Gabrielina Huť a Havraň, východní hranici pak myšlená přímka spojující bod na státních hranicích, ležící 1 km západně od obce Český Jiřetín, s obcí Červený Újezd g) přeletový koridor labský: územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka spojující křižovatku silnice z Mohelnice do Lauensteinu (v Německu) se státními hranicemi a obec Lovosice, východní hranici pak myšlená přímka spojující obce Mezní Louka a Zahrádky a prodloužená až ke státním hranicím

h) přeletový koridor Liberec: územní pás, omezený jednak myšlenými přímkami spojujícími obce Svébořice - Starý Habendorf - Spálov, jednak myšlenými přímkami spojujícími obce Český Dub - Šimonovice - Jílové ch) přeletový koridor Žacléř: územní pás, jehož západní hranici tvoří myšlená přímka spojující celnici na státních hranicích v Horní Malé Úpě a obec Jilemnice, východní hranici pak myšlená přímka procházející obcemi Königshan a Slemeno i) přeletový koridor Český Těšín: územní pás, jehož severní hranici tvoří myšlená přímka spojující obce Šenov Horní Suchá a pak až ku státním hranicím myšlená přímka procházející obcemi Horní Suchá - Pruchna (v Polsku), jižní hranici pak myšlená čára spojující trigonometrický bod 588 Plenisko s obcí Bystřice a dále až ke státním hranicím myšlená přímka procházející obcemi Bystřice a Ustroň (v Polsku)

7. Turistická oblast vymezená pro turistický ruch 1956 Krkonoše: území vymezené čarou probíhající od bodu, kde cesta z Jakuszyc do Harrachova protíná státní hranice, po cestě vedoucí přes Nový Svět, Dolní Rokytnici, Přívlak, Hrabačov, Vrchlabí, Čistou, Leopold, Mladé Buky, Svobodu nad Úpou, Dolní a Horní Maršov, Malou Úpu a přes Pomezní boudy k státním hranicím v průsmyku

8. Turistická oblast Krkonoše 1961 území vymezené čarou probíhající od hraničního přechodu Pomezní boudyKrzaczyna po cestě přes Malou Úpu na křižovatku u kóty 6410 a odtud do Pece pod Sněžkou a dále stezkou ke kótě 1163,5 přes Bobí boudy na cestu k Lesní boudě a po ní přes Lesní boudu a Liščí horu na rozcestí u bufetu a odtud do Špindlerova Mlýna a přes Jestřábí, Dvorské boudy a Čertův vrch do Harrachova a dále po cestě ke státním hranicím směrem k Jakuszycím;

9. Obce a osady sokolovské oblasti 1970 a) z okresu Sokolov: Březová (bez osad Kamenice a Lobzy), Bukovany, Citice, Dasnice, Habartov, Chlum, Chodov, Chraničov, Jehličná, Královské Poříčí, Kynšperk (bez osad Dvorečky, Kamenný Dvůr, Libava, Podlesí, Štědrá, Zlatá), Libavské Údolí, Lipnice, Lomnice, Nové Sedlo, Sokolov, Stará Chodovská, Staré Sedlo, Svatava, Vintířov, osada Horní Pochlovice (z obce Kaceřov) b) z okresu Karlovy Vary: Božíčany, Jenišov, Mírová, Nová Role.

10. Vnitřní hranice celního pohraničního pásma 1991 Vnitřní hranice celního pohraničního pásma na úseku státních hranic se Spolkovou republikou Německo: Po silnici - Noviny pod Ralskem - Velký Grunov - Kamenice - Velenice Svitava - Sloup - Pihel - Okrouhlá - Prácheň - Česká Kamenice - Markvanice Benešov nad Ploučnicí - Jedlka - vzdušnou čarou - Malá Veleň - po silnici Lesná - Boletice - Vilsnice - Malšovice - Borek - Šachov - Lysá - Mírkov Neštěmice - Hostovice - Újezd - Trmice - Koštov - Stadice - Habří - Suchá Malhostice - Velvěty - Pytlíkov - Kladruby - Zabrušany - Duchcov - Lom Mariánské - Radčice - Kopisty - severní okraj Mostu - Třebušite - Holešice Vrikmaň - Jukov - Chomutov - Málkov - Klášterec nad Ohří - Kotvina Okounov - železniční trať před Stráží nad Ohří - po železnici - Ostrov nad Ohří - po silnici - Kfely - Hroznětín - Děpoltovice - Fojtov - Nejdek - Poušť Hradecká - Jindřichovice - vzdušnou čarou - Oloví - po silnici - Krajková Horní Částkov - Kacéřov - Hartoušov - Nebanice - Odrava - Lipoltov - Tuřany - Mokřina - Milíkov - Podlesí - vzdušnou čarou - Lazy - po silnici - Lázně Kynžvart - Mariánské Lázně - Skláře - Chodová Planá - Kyjov - Planá - - Nahý Újezdec - Lom u Tachova - vzdušnou čarou - Pernolec - po silnici - Úšava Mlýnec - Kundratice - Třískolupy - Pavlíkov - Bělá nad Radbuzou - Svržno Hostouň - Poběžovice - Otov - vzdušnou čarou - Chrastavice - po silnici Radonice - Zahořany - Stanětice - Oprechtice - Němčiče - Mezholezy - Úsilov - Vilov - Vráž - Dlažov - Veselí - Janovice nad Úhlavou - Opálka - Strážov Viteň - Březí - Kunkovice - vzdušnou čarou - Hartmanice - Rejštejn Churáňov samoty - Pokovy Hutě - po silnici - Paseka - vzdušnou čarou Klášterec – Volary Vnitřní hranice celního pohraničního pásma na úseku státních hranic s Rakouskou republikou: Vzdušnou čarou - Volary - Hořice na Šumavě - Světlík - Malšín - po silnici Větrná- až na křižovatku státní silnice mezi Rožmberkem nad Vltavou a Českým Krumlovem - odtud vzdušnou čarou - Kaplice - po silnici - Benešov nad Černou - Čížkrajice - Trhové Sviny - Olešnice - Jílovice - Šalmanovice Lipnice - Hrachoviště - Branná - vzdušnou čarou - Novosedly nad Nežárkou po silnici - Jemčina - Hatín - Jindřichův Hradec - Hospříz - Člunek - Kunžák Valtín - Markvarec - Dačice - Budíškovice - Chotěbudice - Jemnice Slavíkovice - Dešov - Zálesí - Blížkovice - Ctidružice - Grešlové Mýto Vranovská Ves - Olbramkostel - Plenkovice - Únanov - Kuchařovice Suchohrdly - Lechovice - Borotice - Božice - Břežany - Dolenice - Damnice Troskotovice - Vlasatice - dále přes dvě křižovatky na Horní Věstonice - Dolní Věstonice - Milovice - Nové Mlýny - Přítluky - Podivín - Velké Bílovice Prušánky - Moravská Nová Ves - vzdušnou čarou - Šaštín Stráže - po silnici Borský Mikuláš - Studienka - dálnice - Malacky - dálnice po vjezd na Lozorno - vzdušnou čarou - Vajnory.

Vnitřní hranice celního pohraničního pásma na úseku státních hranic s Polskou republikou: Vzdušnou čarou - Stakčínska Roztoka - Jalová - Pichne - Nechválova Polianka - Papín - Brestov nad Laborcom - po silnici - Krásny Brod - Roškovce Varechovce - Havaj - Makovce - Bukovce - Olšavka - Šemetkovce - Vagrinec Svidník - Jurkova Voľa - Kurimka - Šarišské Čierne - Andrejóvá - Bardejovská Nová Ves - Bardejov - vzdušnou čaiou - Richvald - Bogliarka - Livov - po silnici - Torysa - Šarišské Dravce - Krásna Lúka - Bajerovce - Šambron vzdušnou čarou - Jakubany - Kolačkov - Podolínec - Toporec - Lendak Tatranská Kotlina - po železnici - Nová Polianka - po silnici - Štôla Mengúsovce - Lučivná - Štřba - Važec - vzdušnou čarou - Liptovská Kokava po silnici - Pribylina - vzdušnou čarou - Liptovský Ondrej - Smrečany Jalovec - Huty - Habovka - Nižná - po silnici - Tvrdošín - Štefanov nad Oravou - Slanická Osada - Vavrečka - Oravská Jasenica - vzdušnou čarou - Breza Vaňovka - Hruštín - Zázrivá - Kubíková - Kysucký Lieskovec - Raková Horní Lomná - Řeka - Dobratice - po silnici - Vojkovice - křižovatka před Horním Tošanovicemi - Dolní Tošanovice - Horní Bludovice - Bludovice Havířov - Ostrava-Bartovice - Ostrava-Kunčičky - Ostrava-Vítkovice Ostrava-Zábřeh - Ostrava-Poruba - Ostrava-Luskovec - Ostrava-Krásné Pole Velká Polom - Hrabyně - vzdušnou čarou - Žimrovice - Mladecko - po silnici Svobodné Heřmanice - Horní Benešov - Lichnov - Zátor - Nové Heřminovy Široká Niva - Karlovice - vzdušnou čarou - Mnichov - Bělá pod Pradědem Nové Losiny - silnici - Hanušovice - Dvůr Raškov - vzdušnou čarou - Březná po silnici - Heroltice - Bystřec - Verměřovice - Letohrad - Lukavice - Žamberk - Rybná nad Zdobnicí - Slatina nad Zdobnicí - Javornice - Jaroslav - vzdušnou čarou - Skuhrov nad Bělou - po silnici - Hraštice - Brocná - Bílý Újezd Dobruška - Pulice - Bohuslavice - Slavětín - Městec - Řikov - Česká Skalice Zlíč - Žernov - Olešnice - Slatina nad Úpou - Hořičky - Křižanov - Libňatov Maršov u Úpice - Kyje - Nový Rokytník - Staré Buky - Vlčice - Mladé Buky Javorník - Rudník - Vrchlabí - Mrklov - vzdušnou čarou - Roprachtice - po silnici - Vysoké nad Jizerou - Stanový - Jílové u Držkova - - Radčice Loužnice - Křížany - Žibřidice - Dubnice - Stráž pod Ralskem - Noviny pod Ralskem.

11. Obce nepatřící do celního pásma 1991 Úsek státních hranic se Spolkovou republikou Německo: Varnsdorf, Rumburk, Jiříkov, Hřensko, Děčín, Petrovice, Cínovec, Hora Sv. Šebestiána, Boží Dar, Vojtanov, Aš, Pomezí nad Ohří, Cheb, Svatý Kříž, Broumov, Branka, Rozvadov, Nemanice, Folmava, Česká Kubice, Všeruby, Železná Ruda, Strážný, Stožec. Úsek státních hranic s Rakouskou republikou: Studánky, Horní Dvořiště, Dolní Dvořiitě, České Velenice, Halámky, Nová Bystřice, Vratěnín, Čížov, Hnanice Šatov, Hatě, Hevlín, Mikulov, Břeclav, Úsek státních hranic s Polskou republikou: Třinec, Český Těšín, Karviná, Petrovice u Karviné, Bohumín, Šilhéřovice, Krnov, Mikulovice, Králíky, Lichkov, Náchod, Otovice, Meziměstí, Královec, Pec pod Sněžkou, Harrachov, Frýdlant, Habartice, Hrádek nad Nisou.

12. Hranice celního pohraničního pásma kolem letišť 1993 1. Letiště Brno - Tuřany Od západu - Vedrovice na hranicích celního pohraničního pásma ve vnitrozemí (VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Oslavany - Lažánky Lažany - Blansko - Drnovice -Bučovice - Žarošice - Krumířov - Brumovice (na VH CPP) 2. Letiště Hradec Králové Od severovýchodu - Častolovice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov - Horní Jelení - Vysoká u Holic - Čeradice - Dvakačovice Bořice - Medlešice - Barchov - Bezděkov - Přelouč - Újezd - Chlumec nad Cidlinou - Nepolisy - Smidary - Ohnišťany - Chodovice - Trotina - Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP) 3. Letiště Holešov Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tětětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova Tršice Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - kóta 578 Píšková (na VH CPP) 4. Letiště Karlovy Vary Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov - Teplá (na VH CPP) 5. Letiště Kunovice Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček Kožušice - Těšánky (na VH CPP letiště Holešov) - Pradlisko (na VH CPP letiště Holešov) - Obůrky (na VH CPP) 6. Letiště Liberec Od jihozápadu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina - Jivina – Židlov (na VH CPP) 7. Letiště Ostrava - Mošnov Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou – Hranické Loučky - Bělotín Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP) 8. Letiště Otrokovice Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou 9. Letiště Plzeň - Líně Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholezy - Prostiboř - Benešovice - Svojšín - Slavice - Krasov Budeč - Dražeň - Rybnice - Dobříč - Kříše - Osek -Rokycany - Spálené Poříčí Blovice - Chocenice - Měčín - Kokšín - Malechov (na VH CPP)

10. Letiště Praha – Kbely Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP Aero Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Vrutice - Benátky nad Jizerou - Milovice Klučov - Kostelec nad Černými Lesy - Mnichovice - Kamenice - Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Ruzyně) 11. Letiště Praha- Ruzyně Od jihu - Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Kbely) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mníšek pod Brdy - Vinařice - Králův Dvůr - Sýkořice Rynholec - Malíkovice - Libovice - Královice (na VH CPP Aero Vodochody). 12. Letiště Aero Vodochody Od západu - Královice (na VH CPP Praha - Ruzyně) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Jarpice - Vrbice - Martiněves - Roudnice nad Labem Počeplice - Zimoř - Živonín - Radouň (na VH CPP Praha – Kbely)

13. Hranice celního pásma ve vnitrozemí 1993 Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Spolkovou republikou Německo: Po silnici - Chroboly - Prachatice - Husinec - Vlachovo Březí - Zálezly Lčovice - Čkyně - Dolany - Nespice - Vacov - Vrbice -Maleč - Strašín Rozsedly - Dražovice - Podmokly - Chmelná - vzdušnou čarou - Dobršín Čejkovy - Čermná - po silnici – Kolinec - Mlázovy - Mochtín - Kydliny Čínov - Slavošovice – vzdušnou čarou - Štěpánovice - Malechov - po silnici Chlumská - Trnčí - Kámen - Křenice - Přetín - Těšovice - Srbice - Holovčice – Staňkov - Křenovy - vzdušnou čarou - Doubrava - Pocínovice - po silnici Semněvice - Mezholezy - Darmyš - Prostiboř - vzdušnou čarou - Holostřevy Lobzy - Ošelín - Třebel - Lestkov - po silnici - Hanov - Křepkovice - Klášter Teplá - Mnichov - Louka - Nová Ves - vzdušnou čarou - Nadlesí - Loket Olšová Vrata – Lučina - trigonometrický bod 927,6 Pustý zámek - Doupov – po silnici - Radonice - vzdušnou čarou - Hrušovany - Velemyšleves – po silnici - Blažim - Bečov - Lužice - Razice - Lukov – Velemín - vzdušnou čarou Žernoseky - Hlinná - Homole - po silnici - Touchořiny - Mukařov - Verneřice Heřmanice - vzdušnou čarou - Zahrádky - po silnici - Jestřebí - Provodín vzdušnou čarou - kóta 474 Velká Buková - Židlov - Přibyslavice Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Polskou republikou: Přibyslavice - po silnici - Vrtky - Malčice - Všelidice – Český Dub Hodkovice nad Mohelkou - Frýdštejn - Voděrady - Dolanky -Turnov Chutnovka - Lestkov - Žlábek - Stružinec - Košťálov - vzdušnou čarou - Kruh Studenec - po silnici - Horka u St. Paky - Borovnice - Borovničky - Debrné Vítězná - Dvůr Králové nad Labem - Kuks - Jaroměř - Nový Ples - Libřice Výrava - Jílovice – Ledce - Bolehošť - Křivice - Lično - Častolovice Kostelec nad Orlicí - vzdušnou čarou - Suchá Rybná - Nové Litice - po silnici – Polom - Rozsocha - Rviště - Dobrá Voda - Ústí nad Orlicí – Skuhrov Rudoltice - vzdušnou čarou - Žichlínek - Tatenice - po silnici - Kosov - Zábřeh - Postřelmov - Bludov - Šumperk – Rapotín - Sobotín - Vernířovice vzdušnou čarou - trigonometrický bod 1342,7 Mravenečník - trigonometrický bod 1159,8 Medvědí hora - kóta 1491,3 Praděd - po silnici - Karlova Studánka – Malá Morávka - Václavov u Bruntálu - vzdušnou čarou - Valšov – Karlovec Roudno - Bílčice - Svatoňovice - po silnici – Vítkov - Větřkovice - Březová Leskovec - Nový Dvůr - Bravinné – Bílovec - Bravantice - Jistebník - Košatka - Petřvald - Trnávka – Brušperk - Ptáčník - Frýdek-Místek - Pržno

Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic se Slovenskou republikou: Pržno - vzdušnou čarou - Lhotka - po silnici - Kozlovice - Frenštát pod Radhoštěm - vzdušnou čarou - kóta 918 Velký Javorník - kóta 860 Dlouhá kóta 641 Ostrý Vrch - Valašské Meziřící - Jarcová - kóta 578 Píšková - kóta 569 Kuželek - kóta 608 Chladná - kóta 659 Bludný - kóta 704 Humenec Podkopná Lhota - po silnici - Slušovice - Lípa - vzdušnou čarou - Obůrky Nové Paseky – po silnici - Březůvky - Doubravy - Zlámanec - Březolupy Bílovice - Uherské Hradiště - Buchlovice - Skelná Huť - Koryčany – Jestřábice - vzdušnou čarou - Ždánice - po silnici - Archlebov - Žarušice - vzdušnou čarou - Kašnice - Klobouky - Boleradice. Hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí na úseku státních hranic s Rakouskou republikou: Boleratice - Diváky - Nikolčice - Křepice - Velké Němčice - vzdušnou čarou Žabčice - Medlov - Jezeřany - Vedrovice - Kadov - Skalice - po silnici Višňové - Medlice - Přeskače - Újezd - Rozkoš - Příštpo - Jaroměřice nad Rokytnou - Dolné Lažany - Lesonice - Horky - Želetava - Zdeňkov - Nová Říše – Vystrčenovice - Zvolenovice - Telč - Krahulčí - Mrákotín - Studená Domašín - Panské Dubenky - Popelín - Vlčetín - Zdešov - Nová Včelnice vzdušnou čarou - Najdek - Pluhův Žďár - Višňová - Drahov - Vlkov -po silnici - Ponědraž - Zablatí - vzdušnou čarou - Smržov - Štěpánovice - po silnici Vlkovice - Zvíkov - Zaliny - Ledenice - Strážkovice - Dolní Stropnice - Římov - Svince - Dolní Třebonín - Přísečná - Český Krumlov - Křenov - Chvalšiny Smědeč - Záhoří – Chroboly

14. Obce pásma malého pohraničního styku s Polskou republikou 1996 41. Jiřetín nad Bukovou 1. Bílý Kostel nad Nisou 42. Kořenov 2. Bílý Potok 43. Loužnice 3. Bulovka 44. Lučany nad Nisou 4. Černousy 45. Nová Ves nad Nisou 5. Dětřichov 46. Pěnčín 6. Dolní Řasnice 47. Plavy 7. Frýdlant 48. Radčice 8. Chrastava 49. Smržovka 9. Habartice 50. Tanvald 10. Hejnice 51. Velké Hamry 11. Heřmanice 52. Vlastiboř 12. Horní Řasnice 53. Zásada 13. Hrádek nad Nisou 54. Zlatá Olešnice 14. Chotyně 55. Benecko 15. Jindřichovice pod 56. Bozkov Smrkem 57. Harrachov 16. Krásný Les 58. Jablonec nad Jizerou 17. Kryštofovo Údolí 59. Jesenný 18. Křižany 60. Jestřábí v Krkonoších 19. Kunratice 61. Paseky nad Jizerou 20. Lázně Libverda 62. Poniklá 21. Liberec 63. Příkrý 22. Mníšek 64. Rokytnice nad Jizerou 23. Nová Ves 65. Roprachtice 24. Nové Město pod 66. Roztoky u Semil Smrkem 67. Víchová nad Jizerou 25. Oldřichov v Hájích 68. Vítkovice 26. Pertoltice 69. Vysoké nad Jizerou 27. Raspenava 70. Batňovice 28. Rynoltice 71. Bernartice 29. Stráž nad Nisou 72. Čermná 30. Světlá pod Ještědem 73. Černý Důl 31. Višňová 74. Dolní Dvůr 32. Zdislava 75. Hajnice 33. Albrechtice v Jizerských 76. Havlovice Horách 77. Horní Maršov 34. Bedřichov 78. Chvaleč 35. Desná 36. Držkov 79. Jánské Lázně 37. Jablonec nad Nisou 80. Jívka 38. Janov nad Nisou 81. Královec 39. Josefův Důl 82. Lampertice 40. Jílové u Držkova 83. Lánov

84. Libňatov 85. Malá Úpa 86. Malé Svatoňovice 87. Maršov u Úpice 88. Mladé Buky 89. Pec pod Sněžkou 90. Pilníkov 91. Radvanice 92. Rudník 93. Rtyně v Podkrkonoší 94. Strážné 95. Suchovršice 96. Svoboda nad Úpou 97. Staré Buky 98. Špindlerův Mlýn 99. Trutnov 100. Úpice 101. Vlčice 102. Vrchlabí 103. Velké Svatoňovice 104. Zlatá Olešnice 105. Žacléř 106. Adršpach 107. Bezděkov nad Metují 108. Bohuslavice 109. Borová 110. Božanov 111. Broumov 112. Bukovice 113. Černčice 114. Červená Hora 115. Červený Kostelec 116. Česká Čermná 117. Česká Metuje 118. Česká Skalice 119. Dolní Radechová 120. Hejtmánkovice 121. Heřmánkovice 122. Horní Radechov 123. Hořičky 124. Hronov 125. Hynčice 126. Chvalkovice 127. Jestřebí

128. Jetřichov 129. Kramolna 130. Křinice 131. Lhota pod Hořičkami 132. Libchyně 133. Litoboř 134. Machov 135. Martínkovice 136. Mezilečí 137. Mezilesí 138. Meziměstí 139. Nahořany 140. Náchod 141. Nový Hrádek 142. Nové Město nad Metují 143. Otovice 144. Police nad Metují 145. Provodov - Šonov 146. Přibyslav 147. Říkov 148. Sendraž 149. Slatina nad Úpou 150. Slavoňov 151. Stárkov 152. Studnice 153. Slavětín nad Metují 154. Suchý Důl 155. Šonov u Broumova 156. Teplice nad Metují 157. Velká Jesenice 158. Velké Petrovice 159. Velké Poříčí 160. Velký Třebešov 161. Verneřovice 162. Vysoká Srbská 163. Vysokov 164. Vršovka 165. Ždár 166. Žernov 167. Zábrodí 168. Žďárky 169. Bačetín 170. Bartošovice v

Orlických horách 171. Bílý Újezd 172. Bohdašín 173. Bystré 174. Deštné v Orlických horách 175. Dobruška 176. Dobré 177. Dobřany 178. Chlístov 179. Janov 180. Javornice 181. Kounov 182. Kvasiny 183. Liberk 184. Lukavice 185. Ohnišov 186. Olešnice v Orlických horách 187. Osečnice 188. Orlické Záhoří 189. Pěčín 190. Podbřezí 191. Rokytnice v Orlických horách 192. Rychnov nad Kněžnou 193. Rybná nad Zdobnicí 194. Říčky 195. Sněžné 196. Sedloňov 197. Skurhov nad Bělou 198. Slatina nad Zdobnicí 199. Val 200. Zdobnice 201. Bystřec 202. Čenkovice 203. Červená Voda 204. České Petrovice 205. Dlouhoňovice 206. Dolní Morava 207. Hevlíkovice 208. Horní Heřmanice 209. Jablonné nad Orlicí 210. Jamné nad Orlicí

211. Kameničná 212. Klášterec nad Orlicí 213. Králíky 214. Kunvald 215. Letohrad 216. Lichkov 217. Líšnice 218. Lukavice 219. Mistrovice 220. Mladkov 221. Nekoř 222. Orličky 223. Pastviny 224. Písečná 225. Studené 226. Sovkovice 227. Šedivec 228. Těchonín 229. Verměřovice 230. Vyprachtice 231. Záchlumí 232. Žamberk 233. Bělá pod Pradědem 234. Bernartice 235. Bílá Voda 236. Bohdíkov 237. Bušín 238. Branná 239. Česká Ves 240. Černá Voda 241. Hanušovice 242. Hradec - Nová Ves 243. Jakubovice 244. Janoušov 245. Javorník 246. Jindřichov 247. Jeseník 248. Kopřivná 249. Lipová - lázně 250. Loučná nad Desnou 251. Malá Morava 252. Mikulovice 253. Ostružná 254. Písařov

255. Písečná 256. Ruda nad Moravou 257. Skorošice 258. Supíkovice 259. Stará Červená Voda 260. Staré Město 261. Šléglov 262. Štíty 263. Uhelná 264. Vápenná 265. Vidnava 266. Vikantice 267. Vlčice 268. Velká Kraš 269. Velké Kunětice 270. Žulová 271. Bohušov 272. Brantice 273. Býkov - Láryšov 274. Dívčí Hrad 275. Heřmanovice 276. Hlinka 277. Horní Benešov 278. Horní Životice 279. Holčovice 280. Hošťálkovy 281. Janov 282. Jindřichov 283. Krasov 284. Krnov 285. Liptáň 286. Lichnov 287. Město Albrechtice 288. Osoblaha 289. Petrovice 290. Rusín 291. Slezské Pavlovice 292. Slezské Rudoltice 293. Sosnová 294. Svobodné Heřmanice 295. Třemešná 296. Úvalno 297. Vysoká 298. Zátor

299. Zlaté Hory 300. Bělá 301. Bohuslavice 302. Bolatice 303. Branka 304. Bratříkovice 305. Brumovice 306. Budišovice 307. Darkovice 308. Děhylov 309. Dolní Benešov 310. Dobroslavice 311. Dolní Životice 312. Hať 313. Hlavnice 314. Háj ve Slezsku 315. Hněvošice 316. Holasovice 317. Hrabyně 318. Hradec nad Moravicí 319. Hlučín 320. Chlebičov 321. Chuchelná 322. Chvalíkovice 323. Jakartovice 324. Jezdkovice 325. Kobeřice 326. Kozmice 327. Kravaře 328. Litultovice 329. Lhotka u Litultovic 330. Ludgeřovice 331. Melč 332. Markvartovice 333. Mikolajice 334. Mladecko 335. Mokré Lazce 336. Neplachovice 337. Oldřišov 338. Opava 339. Otice 340. Píšť 341. Raduň 342. Rohov

343. Slavkov 344. Služovice 345. Stěbořice 346. Strahovice 347. Sudice 348. Štáblovice 349. Štítina 350. Šilheřovice 351. Štěpánkovice 352. Tábor 353. Třebom 354. Uhlířov 355. Velké Hoštice 356. Velké Heraltice 357. Velká Polom 358. Vršovice 359. Vřesina 360. Závada 361. Albrechtice 362. Bohumín 363. Český Těšín 364. Dětmarovice 365. Dolní Lutyně 366. Doubrava 367. Havířov 368. Horní Suchá 369. Karviná 370. Orlová 371. Petrovice u Karviné 372. Petřvald 373. Rychvald 374. Stonava 375. Těrlicko 376. Bocanovice 377. Bruzovice 378. Bukovec 379. Bystřice

380. Dobratice 381. Dolní Domaslavice 382. Dolní Lomná 383. Dolní Tošanovice 384. Hnojník 385. Horní Bludovice 386. Horní Domaslavice 387. Horní Lomná 388. Horní Tošanovice 389. Hrádek 390. Hrčava 391. Jablunkov 392. Komorní Lhotka 393. Košařiska 394. Lučina 395. Milíkov 396. Morávka 397. Mosty u Jablunkova 398. Návsí 399. Nižní Lhoty 400. Nošovice 401. Nýdek 402. Pazderná 403. Písek 404. Řeka 405. Smilovice 406. Soběšovice 407. Střítěž 408. Třanovice 409. Třinec 410. Vělopolí 411. Vojkovice 412. Vyšní Lhoty 413. Žermanice 414. Dobrá 415. Ostrava

15. Hranice celního pohraničního pásma letišť 1998 1. Letiště Brno – Tuřany: Od západu – Vydrovice na hranici celního pohraničního pásma (VH CPP) – ve směru pohybu hodinových ručiček – Budkovice – Oslavany – Zakřany – Říčky – Holasice – Sentice – Drásov – Lažany – Blansko – Senetářov – Podomí – Drnovce – Kučerov – Bohaté Málkovice – Bučovice – Žarošice – Krumpíř – Boleradice (na hranici CPP SH) 2. Letiště Hradec Králové Od severovýchodu - Častolovice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov - Horní Jelení - Vysoká u Holic - Čeradice - Dvakačovice Bořice - Medlešice - Barchov - Bezděkov - Přelouč - Újezd - Chlumec nad Cidlinou - Nepolisy - Smidary - Ohnišťany - Chodovice - Trotina - Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP) 3. Letiště Holešov Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tětětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova Tršice Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - kóta 578 Píšková (na VH CPP) 4. Letiště Karlovy Vary Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov – Bezděkov Teplá (na VH CPP) 5. Letiště Kunovice Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček Kožušice - Těšánky (na VH CPP letiště Holešov) - Pradlisko (na VH CPP letiště Holešov) - Obůrky (na VH CPP) 6. Letiště Liberec Od jihozápadu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina - Jivina – Židlov (na VH CPP) 7. Letiště Ostrava - Mošnov Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou – Hranické Loučky - Bělotín Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP) 8. Letiště Otrokovice Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou 9. Letiště Plzeň - Líně Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholezy - Prostiboř - Benešovice - Svojšín - Slavice - Krasov Budeč - Dražeň - Rybnice - Dobříč - Kříše - Osek -Rokycany - Spálené Poříčí Blovice - Chocenice - Měčín - Kokšín - Malechov (na VH CPP)

10. Letiště Praha - Kbely Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP Aero Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Vrutice - Benátky nad Jizerou - Milovice Klučov - Kostelec nad Černými Lesy - Mnichovice - Kamenice - Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Ruzyně) 11. Letiště Praha -Ruzyně Od jihu – Řitka ve směru pohybu hodinových ručiček – Králův Dvůr – Lány – Kutrovice – Zlonice – Nová Ves – Neratovice – Mratín - Horní Počernice – Průhonice – Jesenice – Březová - Řitka 12. Letiště Aero Vodochody Od severozápadu – Zlonice(VH CPP letiště Praha –Ruzyně), ve směru hodinových ručiček Hradešín – Roudnice nad Labem – Bechlín – Liběchov – Střednice – Řepín – Košátky – Podbrahy – Čelákovice – Jiny – Újezd na lesy – Uhříněves – Průhonice (VH CCP letiště Praha – Ruzyně) 13. Letiště Hosín u Českých Budějovic: Od jihu Přísečná (VH CPP) ve směru hodinových ručiček Albertov – Smědeč – Vadkov – Třebanice – Žitná – Velký Bor – Dlouhá Ves – Bosňany – Radčice – Libochov – Pařezí – Pašovice – Vesce – Židová struha kota 380,5 – Jamník – Komárov – kota 435,4 – Borkovická blata – Polívkův rybník – Veselí nad Lužnicí – Zlukov – Drahou (na VH CPP) 14. Letiště Klatovy: Od severu Bílovice (na VH CPP letiště Plzeň –Líně) ve směru hodinových ručiček Ždar – Vrceň – Trojice – Bezděkov – Čermice – Malý Bor – Rabí – Dovrším (na VH CPP) 15. Letiště Pardubice: Od východu Horní Jelení (na VH CPP letiště Hradec Králové) ve směru hodinových ručiček Vraclav – Popovice – Pěšice – Dormanice – Košumberk – Skuteč – Trhová Kamenice – Klokočov – Malejov – Kněžice – Vinaře – Svobodná Ves – Hornická Čtvrť – Selnice – Tetou – Újezd (na VH CPP letiště Hradec Králové)

16. Hranice celního vnitřního pásma letišť 1999 1. Letiště Brno – Tuřany: Od západu – Vedrovice na hranici celního pohraničního pásma (VH CPP) – ve směru pohybu hodinových ručiček – Budkovice – Oslavany – Zakřany – Říčky – Holasice – Sentice – Drásov – Lažany – Blansko – Senetářov – Podomí – Drnovce – Kučerov – Bohaté Málkovice – Bučovice – Žarošice – Krumvíř – Boleradice (na hranici CPP SH) 2. Letiště Hradec Králové Od severovýchodu - Častolovice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov - Horní Jelení - Vysoká u Holic - Čeradice - Dvakačovice Bořice - Medlešice - Barchov - Bezděkov - Přelouč - Újezd - Chlumec nad Cidlinou - Nepolisy - Smidary - Ohnišťany - Chodovice - Trotina - Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP) 3. Letiště Holešov Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tětětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova Tršice Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - kóta 578 Píšková (na VH CPP) 4. Letiště Karlovy Vary Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov – Bezděkov Teplá (na VH CPP) 5. Letiště Kunovice Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček Kožušice - Těšánky (na VH CPP letiště Holešov) - Pradlisko (na VH CPP letiště Holešov) - Obůrky (na VH CPP) 6. Letiště Liberec Od jihozápadu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina - Jivina – Židlov (na VH CPP) 7. Letiště Ostrava - Mošnov Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou – Hranické Loučky - Bělotín Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP) 8. Letiště Otrokovice Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou 9. Letiště Plzeň - Líně Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholezy - Prostiboř - Benešovice - Svojšín - Slavice - Krasov Budeč - Dražeň - Rybnice - Dobříč - Kříše - Osek -Rokycany - Spálené Poříčí Blovice - Chocenice - Měčín - Kokšín - Malechov (na VH CPP)

10. Letiště Praha - Kbely Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP Aero Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Vrutice - Benátky nad Jizerou - Milovice Klučov - Kostelec nad Černými Lesy - Mnichovice - Kamenice - Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Ruzyně) 11. Letiště Praha -Ruzyně Od jihu – Řitka ve směru pohybu hodinových ručiček – Králův Dvůr – Lány – Kutrovice – Zlonice – Nová Ves – Neratovice – Mratín - Horní Počernice – Průhonice – Jesenice – Březová - Řitka 12. Letiště Aero Vodochody Od severozápadu – Zlonice(VH CPP letiště Praha –Ruzyně), ve směru hodinových ručiček Hradešín – Roudnice nad Labem – Bechlín – Liběchov – Střednice – Řepín – Košátky – Podbrahy – Čelákovice – Jimy – Újezd na lesy – Uhříněves – Průhonice (VH CCP letiště Praha – Ruzyně) 13. Letiště Hosín u Českých Budějovic: Od jihu Přísečná (VH CPP) ve směru hodinových ručiček Albertov – Smědeč – Vadkov – Třebanice – Žitná – Velký Bor – Dlouhá Ves – Vodňany – Radčice – Libochov – Pařezí – Pašovice – Vesce – Židová struha kota 380,5 – Jamník – Komárov – kota 435,4 – Borkovická blata – Polívkův rybník – Veselí nad Lužnicí – Zlukov – Drahou (na VH CPP) 14. Letiště Klatovy: Od severu Blovice (na VH CPP letiště Plzeň –Líně) ve směru hodinových ručiček Ždar – Vrčeň – Trojice – Bezděkovec – Čermice – Malý Bor – Rabí – Dobrším (na VH CPP) 15. Letiště Pardubice: Od východu - Včelákov (na VH CPP letiště Vysoké Mýto) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Rohozná - Javorné - Proseč (na VH CPP letiště Čáslav). 16. Letiště České Budějovice: Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo letiště Hosín u Českých Budějovic a celního pohraničního pásma podél státních hranic s Rakouskou republikou 17. Letiště Čáslav Od severovýchodu Proseč (na VH CPP letiště Pardubice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Nová Ves - Kámen - Malčín - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou - Mitrov - Cirkvice - Velim - Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou (na VH CPP letiště Hradec Králové) 18. Letiště Vysoké Mýto: Od severovýchodu - Rudoltice (na VH CPP s Polskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Semanín - Gajer - Karle - Borová - Čachnov Holetín - Včelákov (na VH CPP - letiště Pardubice) 19. Letiště Náměšť nad Oslavou Od jihozápadu - Jaroměřice nad Rokytnou (na VH CPP s Rakouskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kojetice - Čihalín -

Pavlinov - Bory - Strážek - Borač - Štěpánovice - Drásov (na VH CPP letiště Brno-Tuřany) 20. Letiště Přerov: Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP letiště Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tištín - Kobeřice - Čelechovice - Horká nad Moravou, Velká Střelná - Potštát - Hranice - Komárovice (na VH CPP letiště Holešov).

17. Hranice celního pohraničního pásma kolem letišť 2002 1. Letiště Brno – Tuřany: Od západu – Vedrovice na hranici celního pohraničního pásma (VH CPP) – ve směru pohybu hodinových ručiček – Budkovice – Oslavany – Zakřany – Říčky – Holasice – Sentice – Drásov – Lažany – Blansko – Senetářov – Podomí – Drnovce – Kučerov – Bohaté Málkovice – Bučovice – Žarošice – Krumvíř – Boleradice (na hranici CPP SH) 2. Letiště Hradec Králové Od severovýchodu - Častolovice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Zdelov - Horní Jelení - Vysoká u Holic - Čeradice - Dvakačovice Bořice - Medlešice - Barchov - Bezděkov - Přelouč - Újezd - Chlumec nad Cidlinou - Nepolisy - Smidary - Ohnišťany - Chodovice - Trotina - Dvůr Králové nad Labem (na VH CPP) 3. Letiště Holešov Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tětětice - Vrchoslavice - Tovačov - Brodek u Přerova Tršice Bohuslávky - Drahotuše - Skalička - Komárovice - kóta 578 Píšková (na VH CPP) 4. Letiště Karlovy Vary Od severozápadu - Doupov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Konice - Velký Hlavákov - Žlutice - Štědrá - Nežichov – Bezděkov Teplá (na VH CPP) 5. Letiště Kunovice Od západu - Koryčany (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček Kožušice - Těšánky (na VH CPP letiště Holešov) - Pradlisko (na VH CPP letiště Holešov) - Obůrky (na VH CPP) 6. Letiště Liberec Od jihozápadu - Lestkov (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Hnanice - Mladostov - Žehrov - Olšina – Jivina 7. Letiště Ostrava - Mošnov Od jihu - Valašské Meziříčí (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Juřinka - Hustopeče nad Bečvou – Hranické Loučky - Bělotín Dobešov - Kamenka - Větřkovice (na VH CPP) 8. Letiště Otrokovice Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo celního letiště Kunovice a Holešov a celního pohraničního pásma podél státních hranic se Slovenskou republikou 9. Letiště Plzeň - Líně Od jihozápadu - Semněvice (na VH CPP) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Mezholezy - Prostiboř - Benešovice - Svojšín - Slavice - Krasov Budeč - Dražeň - Rybnice - Dobříč - Kříše - Osek -Rokycany - Spálené Poříčí Blovice - Chocenice - Měčín - Kokšín - Malechov (na VH CPP)

10. Letiště Praha - Kbely Od severovýchodu - Radouň (na VH CPP Aero Vodochody) - ve směru pohybu hodinových ručiček – Kropáčova Vrutice - Benátky nad Jizerou Milovice - Klučov - Kostelec nad Černými Lesy - Mnichovice - Kamenice Jílové u Prahy (na VH CPP Praha - Ruzyně) 11. Letiště Praha -Ruzyně Od jihu – Řitka ve směru pohybu hodinových ručiček – Králův Dvůr – Lány – Kutrovice – Zlonice – Nová Ves – Neratovice – Mratín - Horní Počernice – Průhonice – Jesenice – Březová - Řitka 12. Letiště Aero Vodochody Od severozápadu – Zlonice(VH CPP letiště Praha –Ruzyně), ve směru hodinových ručiček Hradešín – Roudnice nad Labem – Bechlín – Liběchov – Střednice – Řepín – Košátky – Podbrahy – Čelákovice – Jimy – Újezd na lesy – Uhříněves – Průhonice (VH CCP letiště Praha – Ruzyně) 13. Letiště Hosín u Českých Budějovic: Od jihu Přísečná (VH CPP) ve směru hodinových ručiček Albertov – Smědeč – Vadkov – Třebanice – Žitná – Velký Bor – Dlouhá Ves – Vodňany – Radčice – Libochov – Pařezí – Pašovice – Vesce – Židová struha kota 380,5 – Jamník – Komárov – kota 435,4 – Borkovická blata – Polívkův rybník – Veselí nad Lužnicí – Zlukov – Drahou (na VH CPP) 14. Letiště Klatovy: Od severu Blovice (na VH CPP letiště Plzeň –Líně) ve směru hodinových ručiček Ždar – Vrčeň – Trojice – Bezděkovec – Čermice – Malý Bor – Rabí – Dobrším (na VH CPP) 15. Letiště Pardubice: Od východu - Včelákov (na VH CPP letiště Vysoké Mýto) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Rohozná - Javorné - Proseč (na VH CPP letiště Čáslav). 16. Letiště České Budějovice: Celní pohraniční pásmo je uvnitř celního pohraničního pásma okolo letiště Hosín u Českých Budějovic a celního pohraničního pásma podél státních hranic s Rakouskou republikou 17. Letiště Čáslav Od severovýchodu Proseč (na VH CPP letiště Pardubice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Nová Ves - Kámen - Malčín - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou - Mitrov - Cirkvice - Velim - Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou (na VH CPP letiště Hradec Králové) 18. Letiště Vysoké Mýto: Od severovýchodu - Rudoltice (na VH CPP s Polskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Semanín - Gajer - Karle - Borová - Čachnov Holetín - Včelákov (na VH CPP - letiště Pardubice) 19. Letiště Náměšť nad Oslavou Od jihozápadu - Jaroměřice nad Rokytnou (na VH CPP s Rakouskou republikou) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Kojetice - Čihalín -

Pavlinov - Bory - Strážek - Borač - Štěpánovice - Drásov (na VH CPP letiště Brno-Tuřany) 20. Letiště Přerov: Od severozápadu - Těšánky (na VH CPP letiště Kunovice) - ve směru pohybu hodinových ručiček - Tištín - Kobeřice - Čelechovice - Horká nad Moravou, Velká Střelná - Potštát - Hranice - Komárovice (na VH CPP letiště Holešov). 21. Letiště Mnichovo Hradiště Od východu Lomnice nad Popelkou (na VH CPP) ve směru pohybu hodinových ručiček – Jičín – Bukvice – Libáň – Sekeřice – Luštěnice – Brodce – Bezno – Malé Všelisy – Žebice – Vrátno – Nosálov – Luka – Doksy (na VH CPP) 22. Letiště Benešov Od východu – ve směru ručiček – Kácov – Trhový Štěpánov – Vilice – Mezno – Jetřechovice – Vysoký Chlumec – Třebnice – Čelina – Velké Lečice – Hvězdnice – Jesenice – Dobřejovice – Jevany – Úžice – Kácov 23 Letiště Olomouc Od jihozápadu Hradčany- Kobeřice (na VH CPP letiště Přerov) – ve směru hodinových ručiček – Otaslavice – Myslejovice – Hrochov – Nouzov – Moravičany – Lazce – Dlouhá Loučka – Mutkov – Domašov nad Bystřicí – Vojenský újezd Libavá (na VH CPP letiště Přerov)

18. Regiony se soustředěnou podporou státu v letech 2004-2006 I. Strukturálně postižené regiony tvoří území okresů: 1. Most 2. Karviná 3. Chomutov 4. Teplice 5. Ostrava-město 6. Louny 7. Bruntál 8. Frýdek-Místek 9. Jeseník 10. Nový Jičín II. Hospodářsky slabé regiony tvoří území okresů a regionu: 1. Znojmo 2. Třebíč 3. Rakovník 4. Tachov 5. Přerov 6. Svitavy 7. Šumperk 8. Hodonín 9. Vyškov 10. Český Krumlov 11. území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností tvoří území okresů: 1. Děčín 2. Ústí nad Labem 3. Litoměřice 4. Sokolov

19. Seznam obcí náležející do pásma pohraničního styku 2005 1. Okres Frýdek-Místek: Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písečná, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Ropice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice, 2. Okres Karviná: Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko, 3. Okres Ostrava-město: Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, OstravaJih, Poruba, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Pustkovec, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Proskovice, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Krásné Pole, Martinov, Polanka nad Odrou, Hrabová, Svinov, Třebovice, Plesná, 4. Okres Opava: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada, 5. Okres Bruntál: Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Doläní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichänov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov,

Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor, 6. Okres Šumperk: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole, 7. Okres Jeseník: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová, 8. Okres Ústí nad Orlicí: Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek, 9. Okres Rychnov nad Kněžnou: Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České

Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí, 10. Okres Náchod: Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov, 11. Okres Trutnov: Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř, 12. Okres Semily: Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice,

Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov, 13. Okres Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod, 14. Okres Liberec: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lažany, Lázně Libverda, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Ždárek.

20. Obce ležící mimo okresy zahrnuté do pásma 2006 8. Dešov obce okresu Jihlava 9. Dolní Lažany 1. Bohuslavice 10. Domamil 2. Borovná 11. Hornice 3. Černíč 12. Chotěbudice 4. Dolní Vilímeč 13. Jakubov u Moravských 5. Dyjice Budějovic 6. Horní Myslová 14. Jaroměřice nad Rokytnou 7. Hostětice 15. Jemnice 8. Jindřichovice 16. Jiratice 9. Klatovec 17. Kdousov 10. Knínice 18. Kojatice 11. Kostelní Myslová 19. Komárovice 12. Krahulčí 20. Kostníky 13. Krasonice 21. Krhov 14. Lhotka 22. Láz 15. Mrákotín 23. Lesonice 16. Mysletice 24. Lesůňky 17. Nová Říše 25. Lhotice 18. Olší 26. Litohoř 19. Panské Dubenky 27. Litovany 20. Radkov 28. Lomy 21. Rozseč 29. Lovčovice 22. Řásná 30. Lukov 23. Stará Říše 31. Martínkov 24. Strachoňovice 32. Menhartice 25. Telč 33. Meziříčko 26. Vanov 34. Mladoňovice 27. Vápovice 35. Moravské Budějovice 28. Vystrčenovice 36. Nimpšov 29. Zadní Vydří 37. Nové Syrovice 30. Zdeňkov 38. Oponešice 31. Zvolenovice 39. Pálovice 40. Police obce okresu Třebíč 41. Přešovice 1. Bačkovice 42. Příštpo 2. Biskupice-Pulkov 43. Rácovice 3. Blatnice 44. Radkovice u Budče 4. Bohušice 45. Radkovice u Hrotovic 5. Budkov 46. Radotice 6. Častohostice 47. Rouchovany 7. Dědice

48. Slavíkovice 49. Štěpkov 50. Třebelovice 51. Vícenice 52. Zvěrkovice 53. Želetava obce okresu Hodonín 1. Čejč 2. Čejkovice 3. Dolní Bojanovice

4. Dubňany 5. Hodonín 6. Hovorany 7. Josefov 8. Lužice 9. Mikulčice 10. Mutěnice 11. Nový Poddvorov 12. Prušánky 13. Starý Poddvorov

PŘÍHRANIČNÍ PÁSMA SE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM REŽIMEM (FUNKCE A ROZSAH NA PŘÍKLADU

Recommend Documents