PŘIŠEL JSEM, ABY MĚLI ŽIVOT A MĚLI HO V HOJNOSTI (J 10,10)

„PŘIŠEL JSEM, ABY MĚLI ŽIVOT A MĚLI HO V HOJNOSTI“ (J 10,10)

VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKT PROVINCIE 2007

2

Výchovně pastorační projekt provincie 2007

VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKT PROVINCIE BYL SCHVÁLEN PROVINCIÁLNÍ KAPITULOU 2007

Provinciální kapitula 2007

1

3

Úvod

Motto V 10. kapitole Markova evangelia čteme o setkání Ježíše s bohatým mládencem: Když se chystal na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co mám dělat, aby se mi dostalo věčného života?“1 Tak jako se mládenec ptal Ježíše na to, co považoval za podstatné pro svůj život, tak i my se setkáváme s lidmi, kteří u nás hledají odpovědi na otázky svého života a víry. I my svojí činností, jako následovníci Dona Boska, chceme druhým pomáhat v tom, aby se jim život vydařil. Komentář a proces vzniku Komentář ke skladbě dokumentu Metodicky má projekt 3 části: nejdříve vychází z popisu situace (1. část), následuje část, která se věnuje základním liniím a principům, ze kterých vychází přístup salesiánské pastorace, jsou zde také vymezena kritéria pro různé oblasti naší práce (2. část), závěrečná část obsahuje přehled jednotlivých oblastí naší pastorace s doporučeními dalšího rozvoje; hovoří také o důležitosti spolupráce a na závěr mluví o realizaci a ověřování projektu (3. část). Proces vzniku Nejdříve byla vypracována osnova dokumentu (s přihlédnutím k Manuálu salesiánské pastorace2) a ta byla předložena provinciální radě k vyjádření. Po jejím schválení pak byly rozpracovány jednotlivé kapitoly. Příslušné části zpracovávali zodpovědní z odboru pastorace se svými pastoračními týmy. Pak probíhaly konzultace – jednak na příslušných tématických setkáních (střediska, farnosti, ředitelé komunit ad.), jednak s dalšími konzultanty.

Adresáti a cíle dokumentu Adresáti Adresáty jsou především komunity salesiánů se svými Výchovně pastoračními projekty (VPPK), dále také všichni laičtí spolupracovníci, kteří se podílejí na procesu pastorace v jednotlivých našich programech.

1 2

Srov. Mk 10,17 Srov. Salesiánská pastorácia mládeže, Řím 1998

4


Vymezení cílů Dokument je vodítkem pro vypracování a ověřování VPPK. Naznačuje základní linie pro další směřování a styl naší práce v jednotlivých oblastech naší činnosti. Je metodikou a dává také rozlišující kritéria. Návaznost s dalšími dokumenty provincie Projekt se různým způsobem doplňuje s dalšími provinciálními dokumenty. Navazuje na předchozí VPPP 2001, kde např. rozpracovává téma pastorace povolání,3 nebo se více věnuje oblasti dalšího vzdělávání4 apod. Dále je dokument v úzké návaznosti na další 2 strategické dokumenty provincie formační projekt (FPP) a organický projekt (OPP 2007). Reaguje na stanovené priority z OPP 2007 a také v oblasti kritérií rozpracovává další oblasti (např. kritéria pro salesiánské pastorační dílo, kritéria pro převzetí farnosti, kritéria pro laické spolupracovníky atd.).

2

2.1

Východisko Situace mládeže, společnosti, církve a kongregace

Nabízíme svůj výchovný program Dona Boska těm, ke kterým jsme posláni. Jednou ze základních složek preventivního systému je prvek rozumu. Abychom tedy mohli naplňovat svoje poslání, chceme nejdříve poznat a snažit se pochopit situaci těch, pro které tady jsme.

Situace mládeže Statistické údaje Hlavní představený Pascual Chávez v listě, představujícím salesiánský region Evropa-Sever,5 kam patří i naše provincie, více přibližuje situaci mladých lidí v oblasti střední a východní Evropy (ve 27 zemích), kde žije cca 65 mil. mladých lidí ve věku 15 až 24 let. Problémy, se kterými bojují, naznačují následující fakta: asi 27 % z této skupiny mládeže nestuduje ani nepracuje (18 mil.)6, velkým problémem je také nezaměstnanost - 40 % mladých lidí bylo déle než 1 rok bez práce. Tato generace je také velmi ohrožena co se týká zdraví - vzrostl počet sebevražd u mladých, zvláště u mužské populace. Až o 1/3 se snížila porodnost, to 3

Srov. VPPP 2001, bod 2.4. Srov. VPPP 2001, bod 2.3. 5 Srov. ACG 389, bod 3.2. 6 Srov. Zpráva Výzkumného centra dětí UNICEF, Florencie 4


5

znamená, že v příštích 20 letech se až o 1/3 sníží počet mladých lidí v této věkové skupině 15 až 24 let. Mnozí z nich předčasně opouštějí školu nebo do ní vůbec nezačnou chodit. Trendy, které můžeme pozorovat • mnohonásobná příslušnost – mladí lidé si vytvářejí vlastní identitu na základě mnoha vztahů, chtějí udržovat co nejvíce kontaktů a patřit pokud možno k co největšímu počtu skupin (zároveň student, částečný pracovní úvazek, rodina, farnost, zájmová činnost, sportovní klub atd.); důsledky: tento styl způsobuje nedostatek času, chybí také kritéria výběru • fenomén prodlouženého mládí – mladí lidé odkládají řešení své vlastní budoucnosti na pozdější dobu, průměrně o 6 let se prodloužilo období před uzavřením sňatku7, který uzavírají okolo 30. roku svého života • paralelní život – větší část každodenního života prožívají mimo svoji rodinu, školu, církev a další instituce, které v minulosti měly velký vliv na období jejich dospívání, v současnosti je tedy jejich vliv silně oslaben • hledání spirituality – v prostředí nejistoty a zmatku mají mladí lidé potřebu vložit svoji naději do něčeho pevnějšího a smysluplnějšího, v prožívání spirituality chtějí najít pevný bod a oporu pro svůj život • postformální myšlení – je charakterizováno sebekritičností, dovede pracovat s protiklady, přijímá nejednoznačnost života, problémů a jejich řešení, počítá se změnami vlastních názorů, akceptuje kognitivní nejistotu8 • hodnotová orientace – výzkum sociologa Petra Saka9 (prováděný opakovaně v letech 1993-2002) ukazuje, že se na prvních místech hodnotového žebříčku u mladých lidí umístily 3 hodnoty v následujícím pořadí: zdraví, láska a mír. Na dalších místech jsou pak hodnoty: životní partner, svoboda, přátelství, rodina a děti, životní prostředí, demokracie a na posledních místech angažovanost v politice a náboženství. Výzkum také ukazuje několik trendů, a sice posun od důrazu na rodinu k důrazu na partnerské a přátelské vztahy a další posun - od pasivity a poslušnosti k odpovědnému přetváření vlastního života. Mladí lidé upřednostňují hodnoty seberealizace a vlastního rozvoje před hodnotami povinnosti, pořádku, disciplíny a ochoty k přizpůsobení. Americký sociolog R. Inglehart tvrdí: „Lidé poznávají, že uspokojení materiálními hodnotami je nedostatečné pro úplné štěstí a seberealizaci člověka, proto se obrací k postmateriálním hodnotám.“10 7

Srov. MARTINEK, Michael. Ztracená generace, str. 28 Srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie, str. 307-308 9 Srov. SAK, Petr. Mládež na křižovatce, 2004 10 Srov. SAK, Petr, Mládež na křižovatce, str. 20 8

6


•

•

volný čas mládeže – průměrné množství jejich volného času vzrostlo v posledních desetiletích několikanásobně.11 Způsobily to hlavně 2 faktory: zvyšování průměrného věku lidského života a zkracování doby, kterou člověk věnuje práci. Mladí lidé jako nejčastější způsoby trávení volného času uvádějí 3 činnosti – sledování televize, poslech hudby a setkávání s přáteli. Výzkum také ukazuje, že v ČR tráví mládež volný čas více individualisticky a pasivně. potřeby a očekávání mladých lidí - hledají kvalitu života, mají naléhavou potřebu nových hodnot, hledají spiritualitu, mají touhu po nových přátelských vztazích, po lásce a společenství, mají potřebu budovat vlastní identitu a cítí velkou potřebu prožívání štěstí.

Situace společnosti Na jedné straně můžeme vidět ve společnosti snahu o jednotu a solidaritu s druhými (proces sjednocování Evropy), zajistit systémy sociálního zabezpečení a všech osobních svobod pro každého člověka. Na druhé straně ale zase vnímáme, jak se stále více otevírají nůžky mezi bohatstvím a chudobou. Je na postupu všudypřítomný sekularismus, globalizace a kulturní odkřesťanštění. V této společnosti, která je zaměřena na uspokojování materiálních potřeb, jakoby nebylo místo pro Boha. Jak pronesl bývalý papež Jan Pavel II.: „Evropa budí dojem tiché apostasie ze strany sytého člověka, který žije, jako by Bůh neexistoval“.12 Charakteristické rysy • multikulturní společnost – dnešní člověk žije v pestrém prostředí, které je ale zároveň nejednoznačné - v oblasti kultury, vztahů, teritoria, společensky. • „společnost rizika“13 – dnešní sociologie takto označuje současnou společnost. Svoboda volby znamená nutnost volby, a tato nutnost znamená riziko. To s sebou nese stres. Člověk, a především mladý člověk, je denně postaven do situace volby, v níž nemůže počítat s nezpochybnitelnými vzory ani s bezvýhradně důvěryhodnými autoritami. • zvyšuje se důraz na sekundární potřeby – člověk už nemusí často bojovat o přežití jako dříve, jeho primární potřeby jsou zajištěné (strava, bydlení, oblečení, vzdělání apod.), proto se obrací k hodnotám, které jsou vázané na kulturu, zábavu a konzum věcí.

11

Srov. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas, str. 27 Srov. JAN PAVEL II., Ecclesia in Europa, 9 13 Srov. MOŽNÝ, str. 60 12


7

Situace církve a jejího vztahu ke společnosti Podle posledního sčítání lidí, domů a bytů v r. 2001 se u nás přes 40 % lidí hlásí k nějakému vyznání.14 Dochází k privatizaci náboženství, které je vytěsňováno na okraj společnosti a je považováno za soukromou záležitost. V ČR pouze 4 % mladých lidí považuje náboženství jako velmi důležité pro svoji osobu a život.15 Dalším rysem je, že lidé spíše než náboženství (a tím navázanost na určitou strukturu církve), hledají spiritualitu. Charakteristické rysy • odcizení církve a společnosti - prohlubuje se propast mezi světem, ve kterém žije současný člověk, a světem církve. Je zde také problém vzájemné komunikace, někdy to působí dojmem, že církev se snaží vytvořit paralelní svět na okraji společnosti, který bude jako v ghettu chránit tradiční hodnoty. • •

•

•

•

14

rozštěpení mezi kulturou a evangeliem16 - chybí přístup inkulturace, který hledá cestu ke vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve.17 prožívání víry na úrovni prázdné povinnosti – mnozí věřící takto prožívají svoji víru. Víra je pro ně příčinou povrchnosti a nudy, vystupují jako pasivní členové konzumní společnosti, kteří už necítí potřebu náboženské seberealizace. soteriocentrické zaměření a ne sakramentalizace – někdy je patrné přílišné zaměření na svátosti (až magické). Je důležité vést k osobnímu vztahu k Ježíši a Jeho evangeliu, které dokáže uzdravovat, naplnit srdce člověka a učinit jeho život šťastným. převaha kritéria užitečnosti nad kritériem pravdivosti – jestli náboženství člověku pomáhá lépe žít, něco mu přináší, pak ho přijímá, jinak ho chápe jako něco zbytečného. Současného člověka nezajímá stránka pravdy, ale užitku. Dochází ke změně postavení náboženství, a to z cíle na prostředek. roztroušená religiozita – absence náboženské výchovy a zakotvenosti v určitém tradičním náboženství vede k postoji nestálosti – přelétavým způsobem zkoušet vše možné bez stálé vázanosti.

Srov. Český statistický úřad 2001 Srov. SAK, Petr. Mládež na křižovatce, str. 37 16 Srov. PAVEL VI., Evangelii nuntiandi, čl. 20 17 Srov. JAN PAVEL II., Slavorum apostoli, čl. 21 15

8


Situace kongregace P. Chávez ve svolávacím listu ke 26. Generální kapitule píše o situaci v kongregaci, tak jak ji vnímá v posledních letech.18 Bližší popis situace naší provincie viz také v OPP 2007.19 Některé z problémů, se kterými se potýkáme Celosvětová situace kongregace - stárnutí spolubratří, křehkost řízení na různých úrovních, obtížná konfrontace se světem mladých, duchovní a pastorační povrchnost, malá znalost Dona Boska, vliv kultury mládeže na osobní i komunitní život spolubratří. Situace v našem regionu – k tomu navíc ještě přistupuje silný pokles povolání a jeho křehkost, snižování počtu spolubratří pracujících přímo s mládeží a tedy postupné vzdalování se od světa mladých. Výzvy zasvěceného života • hledání identity řeholního života; způsob, jak vyjádřit jeho prorocký charakter a věrohodnost • umět vzbudit okouzlení pro způsob života v zasvěcení tím, že jej učiníme krásným a přitažlivým • rozvíjení charismatické identity, která spočívá v návratu k charismatu zakladatele • zasvěcený život musí být alternativní formou života, vzbuzovat otázky, upozorňovat, provokovat a dávat alternativní odpovědi na životní otázky • formovat vášnivě zanícené lidi – tak jako Bůh má pro svůj lid velikou vášeň, řeholník je zván být stejnou měrou vášnivě zamilován do Boha.

2.2

Cílové skupiny naší pastorace

Pracujeme se všemi věkovými skupinami v rámci různých cílových skupin a to podle jednotlivých oblastí naší práce (misie, školství, farnosti, sociální komunikace atd.) Skupiny mladých lidí, se kterými pracujeme, jsou následující: • z věřícího prostředí • se zájmem se vzdělávat v rámci zájmové činnosti • zájemci o duchovní povolání • ze sociálně slabě podnětného prostředí • z dětských domovů 18 19

Srov. ACG 394, bod 2.2. Srov. OPP 2007, bod 2 a 5.2.


• • • •

9

na okraji církve z neúplných rodin z národnostních menšin mladí, kteří trpí různými druhy závislostí

OPP 2007 stanovuje další cílové skupiny, kterým bychom se chtěli v budoucnosti věnovat:20 - učňovská mládež - romské rodiny v komunitním centru - mladí lidé se zájmem o programy salesiánské spirituality Směry rozvoje: definování cílových skupin, našeho poslání a cílů naší práce v jednotlivých místech našeho působení

2.3

Poslání a cíle

Popsáním situace jsme se snažili zjistit potřeby a očekávání jednotlivých skupin; čím žije společnost, jaké má problémy a co jí schází. Na základě tohoto popisu se jako salesiáni snažíme formulovat nabídku své odpovědi.

Jaké je poslání a cíle naší pastorace? Jestliže chceme vymezit poslání nějaké organizace, chceme tím říci, k čemu chce ta která organizace svoji činností přispět. My svoje poslání můžeme definovat podle 2. článku našich stanov: Být v církvi znamením a nositeli Boží lásky mladým, zvláště těm nejchudším.21 Cíle své činnosti definoval Don Bosko např. v citátu: snažíme se vychovávat „poctivé občany a dobré křesťany“.22 Nebo asi nejvýstižněji v tzv. oratoriánském kritériu, které se stává trvalým měřítkem pro naši činnost. „Oratoriánské kritérium“23 (oratoř Dona Boska = trvalé kritérium) Ve 40. článku našich stanov čteme: „Don Bosko získal svou zvláštní pastorační zkušenost v první oratoři, která byla pro chlapce otevřeným domovem; farností, zprostředkující evangelium; školou připravující na život a hřištěm, kde potkávali přátele a dobře se bavili. Tato valdocká zkušenost se stala trvalým kritériem pro hodnocení a obnovu všech našich činností a způsobu práce, jimiž dnes uskutečňujeme své poslání“. Salesiánský duch byl definován jako „náš originální způsob myšlení, cítění, života a činnosti, kterým uskutečňujeme specifické povolání a poslání, které 20

Srov. OPP 2007, bod 3.2.5. Srov. Stanovy salesiánů, čl. 2 22 Srov. MB II, str. 46 23 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 40 21

10


nám Duch Svatý nepřestává dávat“.24 Přesvědčení o přítomnosti Ducha Svatého v naší kongregaci nás posiluje a ujišťuje o správnosti naší cesty.

Oblasti naší práce Valdocký model Don Boskovy oratoře mluví o přítomnosti 4 prvků v každém z našich programů: domov, farnost, škola a hřiště. Tomu odpovídají také následující oblasti, jejichž principy ve své činnosti používáme: pastorace, výchova, evangelizace a katecheze, sociální práce. Základem naší práce je pastorační činnost (chceme zvyšovat kvalitu života člověka ve všech rozměrech jeho osobnosti). Dále se snažíme přispívat k integrálnímu rozvoji člověka – tedy naše činnost sleduje rozměr výchovy. Jako prototyp člověka je pro nás Ježíš Kristus, proto naše činnost spočívá na křesťanských hodnotách, o kterých chceme svědčit svým životem, k nim vést a předávat styl života podle evangelních hodnot – to znamená, že v naší činnosti je přítomná evangelizace. Setkáváme se s mladými lidmi, kteří bojují s různými problémy (přijetí sebe, mezilidské vztahy – rodina, škola, parta, církev…, různé druhy závislostí apod.), chceme jim pomoci při řešení jejich problémů – používáme nástroje sociální práce. Vrcholem naší činnosti je pomoci objevit mladému člověku jeho místo v životě = pastorace povolání. Tímto způsobem odpovídají jednotlivé oblasti modelu 4 prvků valdocké oratoře. V každém z programů naší činnosti a podle cílových skupin, se kterými pracujeme, specifikujeme potom ještě blíže cíle pro svoji činnost. Směry rozvoje: reflexe formulace poslání a cílů i vzhledem k novým cílovým skupinám naší činnosti

3

Vývoj v oblasti pastorace

V posledních letech a od posledního VPPP (schválila Provinciální kapitula v roce 2001) se v naší provincii hodně změnilo v oblasti pastorace. Zde jsou alespoň některé jevy, které můžeme pozorovat: • větší akcent na výchovu, evangelizaci a pastoraci povolání • úsilí o větší kvalitu práce; s tím souvisí rozvoj dovedností a následné využívání různých pomáhajících nástrojů - supervize, audity, strategické plánování atd.

24

Srov. Zvláštní generální kapitula, 1971, čl. 86


11

• důraz na rozvoj dalšího vzdělávání (Jabok, TF JU v Českých Budějovicích, akreditované programy SADBY, prázdninoví vedoucí, další vzdělávání ředitelů apod.) • problémy ve vztahu státu a církví nakonec vedly ke změně právní formy organizací zřízených provincií (transformace na školské právnické osoby, změna právní formy na občanské sdružení nebo obecně prospěšnou společnost) • rozšíření činnosti odboru pastorace: 3 nové programy – salesiánský volontariát Cagliero, škola animace 3x3 a duchovní obnovy pro chlapce v oblasti pastorace povolání; bylo založeno také nové občanské sdružení SADBA • rozvoj v oblasti sociální práce: vznikly nové programy, jako např. Střecha v Plzni, některá střediska vykonávají sociálně-právní ochranu dětí podle příslušného zákona, některá střediska prošla audity NZDM, spolupráce středisek v Ostravě a Teplicích při realizaci programu doučování pro Romy • některá díla jsme opustili (Vřesovice, Jaroměřice nad Rokytnou) • podařilo se zařazení dalšího střediska do školského rejstříku MŠMT (Brno-Líšeň), jiná střediska získala statut sociální služby a tím i finance od MPSV • zajištění ochranných známek (Don Bosko, salesiánský ad.); jsme si vědomi originality a kvality salesiánské pedagogiky • rozvoj v oblasti farní pastorace – vytvoření seznamu našich farností, častější setkávání a vzdělávání, vytvořeny internetové stránky o salesiánské farní pastoraci • vzrostl počet laických zaměstnanců v provincii, nárůst zaměstnanců z řad mladých lidí, kteří prošli našimi díly, častější setkání a vzdělávání • v oblasti sociální komunikace byl jmenován nový provinciální delegát pro sociální komunikaci, zahájila svoji činnost televize NOE • vznikla nová komunita se sídlem ve škole Jabok • naše zapojení v dalších programech církve (akce: “Manželská setkání“, „Víkendy pro chlapy“, „Otcové a synové“ atd.) • více se profilovala a materiálně zajistila práce s dětmi z dětských domovů v Pardubicích • zkušenost se získáváním finančních zdrojů z fondů Evropské unie (střediska, Jabok atd.).

12 4


Základy naší výchovně pastorační práce

Podle stylu práce našeho zakladatele Jana Boska, který je blíže vymezen ve 40. článku stanov, se naše práce dotýká výše uvedených oblastí: pastorace, výchova, evangelizace a katecheze, sociální práce. Odpovídá komplexnímu přístupu k životu člověka.

4.1

Pastorace

Oblast pastorace můžeme chápat v širším nebo v užším slova smyslu, podle toho, jestli se díváme z pohledu kvality života nebo z pohledu nabídky setkání s Kristem. Pastorace v širším slova smyslu znamená soubor činností Církve, jejichž cílem je podpora kvality života člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a spirituální), při plném respektu k důstojnosti a jedinečnosti jeho osoby. Pastorace v užším slova smyslu znamená soubor činností Církve, zacílených ke spáse člověka. To znamená zaměření se na rozvoj spirituální dimenze, jejíž součástí je výslovná nabídka života s Kristem, jako cesty k plnému lidství. Salesiánská pastorace Jako salesiáni máme mj. cílovou skupinu pro svoji pastoraci – mládež. Chceme tedy podpořit kvalitu života mladých lidí a pomoci jim ke spáse. Ve Stanovách čteme: „Pán ukázal Donu Boskovi, že mladí, zvláště nejchudší, jsou prvními a hlavními úkoly jeho poslání.“25 Salesiánská pastorace je tedy zaměřena na mládež; zvláště chudou, opuštěnou, potřebnou a ohroženou. Chudobu můžeme vnímat ve více rozměrech. Naše Pravidla ve svém článku hovoří o chudobě hmotné, sociální a kulturní. Dále chudoba ale také může znamenat - být bez možnosti uplatnění, strádat citově, mravně nebo duchovně, být vytěsněn z většinového proudu a žít na okraji společnosti nebo církve.26 Salesiánská pastorace se uskutečňuje výchovou, úzce spjatou s evangelizací.27 Směry rozvoje: Přistupovat k člověku z integrálního hlediska.28 Vnímat, že pastorace chce přispět k rozvoji všech dimenzí jeho života a osobnosti. Z toho důvodu je důležitá snaha o propojenost jednotlivých programů a vymezení jednoho společného cíle všech programů. 25

Srov. Stanovy salesiánů, čl. 26 Srov. Pravidla salesiánů, čl. 1 27 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 28 Srov. FPP, 2.1. 26


4.2

13

Výchova

Kardinál Ratzinger na setkání evropských salesiánských provinciálů (prosinec 2004) na otázku, co očekává od salesiánů v Evropě, jasně a přesvědčivě odpověděl: „Být proroky ve výchově!“ A P. Chávez k tomu říká: „Budoucnost je odvislá od osob plných vnitřního ohně, které žijí poháněny zápalem Dona Boska pro výchovu a evangelizaci“.29 K našemu působení v oblasti výchovy říkají Stanovy: „Vychováváme a evangelizujeme v pojetí integračního rozvoje člověka, který se zaměřuje na Krista, dokonalého člověka“.30 Definice výchovy, jak ji můžeme najít v pedagogickém slovníku, zní: Výchova v širším slova smyslu (tj. edukace) je záměrné, cílevědomé a systematické působení na plný rozvoj osobnosti jedince.31 V dalším článku našich Stanov: „Jako vychovatelé spolupracujeme s mladými na rozvoji jejich vloh a schopností až do úplné zralosti“.32 P. Chávez píše: „Pokud nebudeme člověka formovat, tak budeme mít společnost lidí, kteří mají spoustu dovedností, znalostí, účastní se množství aktivit, ale zároveň jim chybí ušlechtilé hodnoty, citový život a vysoké ideály.“33 Edukace zahrnuje: Výchovu v užším slova smyslu, která je procesem směřujícím k rozvoji postojů, potřeb, zájmů a chování jedince. Jejím cílem je budování charakteru a sociálního chování jedince. Vzdělávání, které je procesem směřujícím k rozvoji vědomostí, dovedností, návyků a schopností. Jejím cílem je vzdělanost a kvalifikace jedince. Hlavní představený P. Chávez nás při své návštěvě v České republice v roce 2006 vyzýval: „Velmi si přeji, aby se tato provincie stávala stále více evangelizační ve svých farnostech a vedle toho se zároveň intenzivně pustila do výchovné práce – prostřednictvím oratoří, středisek mládeže a tam, kde je to možné, také přítomností ve školách.“34 Směry rozvoje: Zaměřit se na cílenou výchovu v našich programech, na pedagogiku prostředí a výchovu k hodnotám.35

29

Srov. ACG 389, bod 5.1.1. Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 31 Srov. Průcha, Pedagogický slovník 32 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 32 33 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 49 34 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 49 35 Srov. FPP, 1.4. 30

14 4.3


Evangelizace

Ve Stanovách čteme: „Jako Don Bosco jsme povoláni všichni a za každých okolností být vychovateli k víře“. A dále: „Jdeme společně s mladými jejich cestou, abychom je dovedli k osobě vzkříšeného Pána, aby v Něm a Jeho evangeliu objevili nejvyšší smysl vlastního života a rostli jako noví lidé“.36 Věříme, že právě evangelium je pramenem humanizace a zvyšování úrovně lidského života. P. Chávez, když mluví o potřebě evangelizace pro Evropu, říká: „Je potřeba věřit, docenit, objevit jedinečnou hodnotu preventivního systému Dona Boska pro evangelizaci“.37 A ve svolávacím listu k 26.GK P. Chávez píše: „Je nezbytné, aby každý region, každá provincie studovala nové obzory evangelizace“.38 Bývalý hlavní představený J. Vecchi ve zprávě z mimořádné vizitace v naší provincii v roce 2001 vyzývá: „Zahájit ve všech domech a farnostech cesty systematického prohlubování víry pro dospívající a mladé dospělé“.39 Mluvíme-li o evangelizaci, je potřeba si uvědomit, že se jedná o proces. Často se stává, že pojem evangelizace je chápán zúženě, např. na jedné straně pouze jako vydávání svědectví svým životem a na druhé straně pouze jako výslovné hlásání evangelia. Chceme si přiblížit celý proces evangelizace, tak, jak ho představuje encyklika Pavla VI.: Evangelii nuntiandi. V této encyklice je evangelizace představována jako proces od prvního hlásání až po rozvoj osobní víry díky katechezi a dále až k zapojení a prožívání společenství církve. Jsou zde vymezeny také pojmy, týkající se oblasti evangelizace – počáteční evangelizace nebo-li první evangelizace, katecheze atd. Pastorální teolog Joseph Geavert pojem evangelizace vymezuje: Evangelizovat znamená připravovat a realizovat explicitní setkání s evangelní zvěstí, které by umožnilo uvěření a přijetí evangelia.40

36

Srov. Stanovy salesiánů, čl. 34 Srov. ACG 389, bod 5.1. 38 Srov. ACG 394, 3.4.1. 39 Srov. VECCHI, Juan. Vizitace 2001, bod 2 40 Srov. GEAVERT, Joseph. Evangelizace. In Dizzionario di pastorale giovanile. Torino : LDC 1989. 37


15

Do počáteční evangelizace podle autora (J. Geavert) patří sedm prvků: 1. osobní vztahy s přesvědčenými křesťany - svědectví života 2. uzdravující a osvobozující zkušenost (co způsobuje křesťanská víra) 3. otázky smyslu života, základní otazníky lidské existence 4. odhalení falešných ideologií a falešných hodnot (kult majetku, moci, slávy) 5. obrácení k Bohu 6. rozumové zakotvení víry 7. explicitní zvěstování Krista41 Evangelizace má dvě etapy:42 1. počáteční (implicitní) evangelizaci, která spočívá hlavně v přesvědčivém svědectví křesťanského života 2. vlastní (explicitní) evangelizaci, která spočívá v otevřeném hlásání evangelia a uvádění do života Církve (tj. katecheze).

41 42

Srov. GEAVERT, op. cit. Srov. PAVEL VI., Evangelii nuntiandi. čl. 21-26

16


Etapy evangelizace I. První (počáteční) evangelizace: 1. krok: Svědectví života beze slov. 2. krok: Svědectví prostřednictvím slova. II. Katecheze: 3. krok: Přilnutí k poselství. 4. krok: Vstup do společenství věřících. 5. krok: Přijetí svátostí. 6. krok: Účast na apoštolátu. Směry rozvoje: Je potřeba, abychom zhodnotili, jak se snažíme v jednotlivých programech realizovat celý proces evangelizace. Podle různých cílových skupin naší práce chceme akcentovat v programech určité etapy evangelizace - např. počáteční evangelizaci chceme rozvíjet tam, kde pracujeme s mladými, kteří neznají Krista. Tam, kde pracujeme se skupinami věřící mládeže, chceme pomocí katecheze podpořit jejich růst ve víře až k přijetí služby a prožívání solidarity. Vnímáme, že ve farnostech je potřeba rozvinout misijní rozměr, evangelizaci kultury a evangelizaci společnosti skrze hodnoty evangelia; ve střediscích zase počáteční evangelizaci. Přitom si uvědomujeme, že každý náš program má obsahovat všechny 4 rysy valdocké oratoře. Evangelizace je také jednou z priorit OPP 2007.43

Katecheze Don Bosco ve svých Pamětech oratoře píše: „Na počátku tato Společnost byla obyčejným katechismem“.44 A ve Stanovách čteme: „I pro nás je evangelizační a katechetická činnost základní náplní našeho poslání“.45 Základní vymezení katecheze: • katecheze je etapa procesu evangelizace, která předpokládá rozhodnutí pro víru; • katecheze je součástí služby slova, která spolu s dalšími prvky (misijní hlásání, homilie během liturgického slavení, teologická reflexe) patří k tzv. martyrii.

43

Srov. OPP 2007, bod 3.1.1. Srov. MB IX, 61 45 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 34 44


17

Katechezí lze nazvat každou formu služby Církve Božímu slovu, která je zaměřena na pomoc zrání křesťanské víry, a to jak jednotlivců, tak i celých společenství.46 Směry rozvoje: V závěrech z visity d’insieme skupiny CIMEC (listopad 2005) vybízí P. Chávez: „Při pastoraci mladých ať je věnována pozornost zkušenostem misijního a sociálního volontariátu, katechezím a poutím“.47

4.4

Sociální práce

Slova apoštola Pavla jsou inspiračním kritériem našeho působení v sociální oblasti: „Kristova láska nás nutí.“48 Bývalý papež Jan Pavel II. ve své sociální encyklice píše: „Pro práci v sociální oblasti máme jeden základní cíl – opravdový humanismus, který v člověku uznává Boží obraz a chce člověku pomáhat k tomu, aby vedl život odpovídající této důstojnosti.49 Naše Stanovy mluví o schopnosti vidět ty nejchudší a být vnímavý vůči jejich potřebám: „Následujeme Dona Boska v péči o ně a vedeme je tak, aby se stali schopnými zodpovědně zaujmout náležité místo ve společnosti i v církvi“.50 V jiném článku: „Svou aktivní přítomností podporujeme každou jejich snahu růst v dobrém a dodáváme jim odvahy osvobodit se od každé otrocké závislosti, aby pro svou křehkost nepodlehli zlu.“51 A na jiném místě: „Výchova a evangelizace mnohých mladých, zvláště mezi těmi nejchudšími, nás nutí, abychom je dosáhli v jejich prostředí a setkávali se s nimi vhodnou formou služby v jejich způsobu života.52 Cílem sociální práce je pomáhat jednotlivcům a sociálním systémům zlepšovat jejich sociální fungování a měnit sociální podmínky tak, aby chránily tyto jednotlivce a systémy před potížemi ve fungování. Existují různé pohledy na pomoc se sociálním fungováním, např.: • Sociální práce jako terapeutická pomoc, kdy důraz je kladen na komunikaci a budování vztahu. • Sociální práce jako snaha o reformu společnosti, kdy důraz je kladen na posilování občanů a skupin. • Sociální práce jako sociálně-právní poradenství, kdy důraz je kladen na poskytování informací.53 46

Srov. DŘÍMAL, Ludvík. Katechetika Srov. Visita d’insieme, 2005, bod 3.2.2. 48 Srov. 2 Kor 5,14 49 Srov. JAN PAVEL II.. Sollicitudo rei socialis 50 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 37 51 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 39 52 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 41 47

18


Zákon o sociálních službách (z roku 2006) vymezuje podmínky, za kterých může organizace nabízet a provozovat určité typy sociálních služeb. V rámci sociální práce jsou jednotlivcům a skupinám poskytovány sociální služby. Sociální služba je činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.).54 P. Chávez v listu k 26.GK: „Volba nejchudobnější mládeže a nových hranic, kde nás očekávají, má svůj zdroj a nejhlubší motivaci v lásce Boží, která nás nutí k činné lásce. To nás osvobozuje od jakýchkoliv ideologických nebo sociologizujících tendencí“.55 A zároveň říká, že naše motivace jako salesiánů jsou jiné než ostatních pracovníků v sociální oblasti: „Budoucnost církve, řeholního života i života salesiánského závisí na mužích a ženách, kteří budou mít silnou zkušenost s Bohem. Kvůli tomu, abychom dělali sociální práci, nepotřebujeme být salesiáni.“56 Papež Benedikt XVI. to podtrhuje: „ Jedině služba bližnímu otevírá mé oči vůči tomu, co Bůh koná pro mne, i vůči tomu, jak mne Bůh miluje. Je velmi důležité, aby si sociální práce udržela rozměr diakonické služby církve a nerozmělnila se do podob společensky obecně prospěšné organizace, jejíž prostou variantou by se stala.“57 Směry rozvoje: prohlubování kompetencí v oblasti sociální práce; realizování principů salesiánské pedagogiky v této oblasti

5

Salesiánská pedagogika a styl práce

Don Bosco vzpomíná v dopise z Říma v r. 1884: „Oratoriánské“ prostředí není prvořadě specifická výchovná struktura, nýbrž ovzduší, které udává ráz každého salesiánského díla. Charakteristické znaky tohoto prostředí tvoří vztahy, vyznačující se důvěrou a rodinným duchem, radostí a veselím, které je spojeno s pracovitostí a plněním vlastních povinností, nenucené a rozmanité projevy, v nichž mladí jsou vedoucími osobnostmi, přátelská přítomnost vychovatelů, kteří

53

Srov. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce Srov. Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. 55 Srov. ACG 394, bod 3.5.2 56 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 48 57 Srov. BENEDIKT XVI.. Deus caritas est,čl. 31 54


19

dovedou dávat návrhy, odpovídající zájmům mladých, a současně poradit v tom, co má hodnotu a prospívá víře. P. Chávez nás povzbuzuje: „K posílení salesiánské charismatické identity ať každá provincie pokračuje v úsilí seznamovat spolubratry se základními salesiánskými dokumenty – Manuál salesiánské pastorace, Ratio…“.58

Východiska salesiánského stylu práce: • Biblická východiska: Vtělení=Bůh vstoupil do tohoto světa; stvořitelský pohled Boží =Bůh viděl, že je to dobré;59 pastorační láska Ježíše Dobrého Pastýře=Ježíš na něj pohleděl s láskou60 • Teologická východiska - dialogický charakter křesťanství, přístup inkulturace • Pedagogická východiska – integrální pohled, křesťanský humanismus Kategorie salesiánské pedagogiky: • Asistence – stálá výchovná přítomnost mezi mladými; je to způsob doprovázení mladého člověka podle Dona Boska • Animace – je to vnitřní stránka asistence (znamená přiblížit se úrovni svobody mladého člověka, blízkým vztahem probudit vnitřní síly ve smyslu nápodoby a touhy ztotožnit se s vychovatelem); podněcování k osobnímu růstu a společnému životu ve skupině • Výchovně pastorační společenství – patří do něj mladí i všichni, kteří aktivně přispívají k růstu mladého člověka; je to společenství mladých, kteří jsou vychováváni a těch, kteří vědomě převzali odpovědnost za tuto výchovu.61 • Prostředí – jeden z hlavních nástrojů účinnosti výchovné metody Dona Boska, vytváření takového prostředí, které přijímá, rozvíjí dobro v člověku a zabraňuje v konání zla • Pestrá nabídka programů • Protagonismus mladých – mladí se aktivně podílejí na spoluvytváření programů, nejsou pasivními účastníky, ale nositeli, původci činnosti • Oratoriánské kritérium – každý program má obsahovat všechny 4 prvky valdocké oratoře: domov, farnost, škola a hřiště • Skupina – skupina se svou dynamikou a vztahy jsou důležitým nástrojem socializace mladého člověka, pomáhají mu vrůstat do společnosti; ve svých programech se snažíme o realizaci sociální výchovy 58

Srov. Visita d’insieme, Řím 2005 Srov. Gn 1,31 60 Srov. Mk 10,21 61 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47, 23.GK, čl. 232, 24.GK, čl. 157 59

20


• • •

•

• • • • • • • • • • • • •

62

Integrální rozvoj – cílem je rozvoj člověka ve všech oblastech jeho lidství – fyzický, psychický, duševní a duchovní Osobní vztah – jedná se o pomáhající vztah ze strany vychovatele, který klade důraz na hodnoty úcty a citu; díky tomuto přístupu se odbourávají obranné mechanismy na straně vychovávaného Preventivní kritérium – vychází z předpokladu, že v každém člověku je dobro, je potřeba je hledat, posílit a rozvíjet62 Triáda (rozum, náboženství, laskavost) – jsou to 3 složky preventivního systému Dona Boska; v současném odborném pojmosloví můžeme rozum chápat jako kognitivní stimulaci, laskavost jako emoční přijetí a náboženství jako stabilní strukturovanost Rodinný duch – vytváří otevřené a přijímající prostředí, je to prostředí bezpečí Pastorační láska Dobrého Pastýře – která hledá, jak pomoci člověku ještě lépe být člověkem, napodobit Krista, stát se Božím obrazem Orientace v povolání, pomoc při realizování vlastního životního projektu – pomoci najít mladému člověku jeho místo v životě a povolání Pedagogika slavení – napomáhá k vytváření prostředí, které přijímá a k posilování meziosobních vztahů i vztahů k Bohu Salesiánská spiritualita mládeže – program, jak prožívat víru a spiritualitu ve stylu Dona Boska Sociální angažovanost, solidarita – vést ke službě, zážitek solidarity, vidět potřeby druhých, diakonická služba Radost, optimismus – přístup k životu, který je veden nadějí a vírou v dobro druhého a v Boží přítomnost v životě člověka Prevence – přístup, programy a prostředí předcházejí problémům Od akcentu na program k postavení osob a meziosobních vztahů – není důležitý program a aktivita, ale osobní vztah k mladému člověku, který se pomáhá utvářet díky účasti na programech Jednota všech programů – všechny program sledují 1 cíl, integrální rozvoj jedince Prožívat hodnoty, které předkládáme – je to ve smyslu „nápodoby“; mladí potřebují více svědky než učitele (J. Vecchi) Mít rád život a hledat jeho smysl – vést k lásce k životu a pomáhat při hledání jeho smyslu v životě konkrétního mladého člověka Pedagogika hodnot – promýšlet sdělování vnitřního obsahu konkrétní hodnoty a jak ji předkládat, aby ji mladý přijímal

Srov. FPP, 2.1.


• • •

21

Pozitivní motivace – přistupovat a předkládat hodnoty tak, že ve vychovávaném vzbuzují touhu Proces humanizace – evangelium má za cíl povznést člověka i v jeho lidství, v jeho přirozené stránce Etická výchova svědomí – snažit se předávat kritéria hodnocení životních problémů pohledem evangelia

Směry rozvoje: Uplatňování těchto nástrojů salesiánské pedagogiky v našich programech (viz také OPP 2007)63

6

Jednotlivé oblasti naší pastorace

6.1

Předpoklady naší práce

V minulých kapitolách jsme blíže nastínili principy, ze kterých vychází naše práce a forma salesiánského stylu. Teď chceme tyto principy aplikovat ve formě kritérií na život v komunitě podle salesiánského charismatu a na pastorační dílo, které vykazuje salesiánský styl práce.

6.1.1

Kritéria pro salesiánské pastorační dílo

Dokument 25. GK, když mluví o potřebě reflexe a plánování, mluví také o vytváření Organických projektů v jednotlivých provinciích. Jejich součástí má být také pojmenování „signifikantních znaků“, které jsou charakteristické pro salesiánský styl pastorace.64 Při prezentaci našeho OPP 2004 jsme byli hlavní radou v Římě vyzváni, abychom tato kritéria signifikantnosti doplnili.65 Při návštěvě v ČR P. Chávez na otázku ohledně pojetí kritérií odpovídá takto: „Čtyřicátý článek Stanov v podstatě říká, že musíme nějakým způsobem znovu vytvořit zkušenosti Valdoka“.66 Cílem kritérií pro salesiánské pastorační dílo je shromáždění signifikantních znaků, která jsou typická pro salesiánský styl práce podle Dona Boska. Tato kritéria se snažíme realizovat ve stávajících dílech, ale jsou také důležitá při zakládání nového díla nebo při opouštění našeho díla. Více o tom pojednává také OPP 2007.67 63

Srov. OPP 2007, bod 5.3.2. Srov. ACG 378, čl. 82 65 Srov. Vyjádření k OPP 2004, dopis hl. rady 66 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 57 67 Srov. OPP 2007, bod 3.4.ad. 64

22


Dílo – pastorační dílo v různých oblastech naší činnosti (misie, sociální komunikace, školství atd.), kde zřizovatelem je provincie nebo organizace v bližší návaznosti na provincii (např. komunita, SKM). Toto dílo je vedené salesiány nebo laiky v salesiánském duchu.

1) Cílovou skupinou, k níž směřuje práce každého salesiánského díla, je „chudá mládež, zvláště nejpotřebnější“ 68 • Každé dílo definuje konkrétní cílové skupiny „nejpotřebnější mládeže“, s nimiž bude pracovat • Pravidelně aspoň 1x za rok prověřujeme, jestli naše programy odpovídají potřebám cílové skupiny • V některých dílech nepracujeme přímo s uvedenými skupinami mládeže, ale přispíváme k formaci a vzdělávání kvalifikovaných osob, které s nimi budou pracovat – např. vychovatelé a sociální pracovníci (např. Portál, Jabok apod.) 2) Cílem naší práce je integrální rozvoj mladého člověka včetně jeho duchovní dimenze 69 • Jsou vytvořeny konkrétní plány (itineráře), které sledují výchovu k obecně-lidským hodnotám a také výchovu k víře 3) Ve výchovné práci uplatňujeme preventivní systém a principy salesiánské pedagogiky • V díle jsou vždy přítomná všechna 4 kritéria valdocké oratoře,70 tato kritéria jsou neoddělitelná a ve VPPK je popsáno, jak konkrétně jsou v programech realizována • Charakteristickým rysem je přítomnost rodinného ducha • Klademe důraz na osobní i skupinové doprovázení • Pomáháme svými programy mladým lidem najít jejich místo v životě • Významné místo má protagonismus (=aktivní a tvůrčí zapojení) mladých 4) Činnost salesiánského díla zajišťuje salesiánská řeholní komunita • Předpokladem založení díla je existence komunity v daném místě • Každý ze salesiánů podle svých možností je zapojen do přímé práce s mladými lidmi • Každý spolubratr v produktivním věku pracuje v salesiánském díle na základě řádné pracovní smlouvy a s jasně vymezenou pracovní náplní 68

Srov. Pravidla salesiánů, čl. 1 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 31 70 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 40 69


• •

23

Odpovědnost za koordinaci práce salesiánů ve všech dílech daného místa má ředitel komunity. Členové komunity se snaží realizovat princip spoluzodpovědnosti za salesiánské poslání v daném místě. V určitém typu díla pracují alespoň 2 salesiáni (středisko, škola)

5) Na činnosti salesiánského díla se aktivně podílejí také laici • Všichni salesiáni i laici, kteří pracují v jednom díle, tvoří spolu s cílovou skupinou mládeže výchovně pastorační společenství (VPS). Jádrem a animátorem VPS je salesiánská komunita a koordinátorem je ředitel komunity, který má také specifický úkol v radě VPS71 • Spolupracujeme s jednotlivými složkami salesiánské rodiny v daném místě • Všem zapojeným, kteří s námi spolupracují na společném díle, je věnována zvláštní péče; je vytvořen plán dalšího vzdělávání a také formace všech spolupracujících v oblasti salesiánského stylu práce a salesiánské spirituality • Laici pracují v salesiánském díle v rámci pracovně-právních vztahů jako interní zaměstnanci, externí zaměstnanci nebo dobrovolníci a animátoři • Pro přímou práci s dětmi a mládeží mohou být v salesiánském díle zaměstnáni pouze laici, kteří mají potřebnou kvalifikaci, souhlasí s křesťanskými hodnotami a jsou ztotožněni se salesiánským výchovným stylem • Laici mohou být v rámci salesiánského díla zařazeni do jakékoliv pracovní pozice, pro niž splňují požadovanou kvalifikaci i požadavky provincie, včetně pozice ředitele • Vztah mezi salesiány a laiky se utváří dialogicky: salesiáni dbají na to, aby spolupracující laici byli trvale vzděláváni a motivováni v oblasti salesiánského stylu práce a salesiánské spirituality, zároveň přijímají od laiků podněty pro trvalé zkvalitňování svého života i práce 6) Salesiánské dílo jedná transparentně, dodržuje požadavky platné legislativy a plní své závazky vůči zřizovateli a dalším institucím • Právní odpovědnost za činnost díla nese jeho ředitel. Jmenuje ho provinciál na dobu určitou (zpravidla 3 roky) a může jím být jen osoba, která je pro tuto funkci odborně i salesiánsky kompetentní. Je s ním uzavřen pracovně-právní vztah a má konkrétní pracovní náplň.

71

Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47, 23.GK, čl. 232, 24.GK, čl. 151, 161

24


7) Základní směrnicí pro činnost salesiánského díla je výchovně pastorační projekt komunity (VPPK) • Doba platnosti VPPK je 6 let • Odpovědnost za vytváření, realizaci i ověřování VPPK nese výchovně pastorační společenství • Realizace VPPK je trvale prověřována a hodnocena s využitím předem stanovených mechanismů, aby VPPK lépe odpovídal měnícím se potřebám • V případě, že salesiáni jedné komunity pracují ve více dílech, koordinuje ředitel komunity vytváření, realizaci a ověřování výchovně pastoračního projektu komunity 8) Salesiánské dílo je součástí sociální a výchovné „sítě“ • Spolupracujeme s institucemi stejného typu i s dalšími státními, církevními či neziskovými institucemi, které pracují se stejnými adresáty, a to v rámci místa, regionu, ČR i EU • Aktivně spolupracujeme s orgány státní správy a místní samosprávy • Zvyšujeme kvalitu své práce na základě trvalé komunikace s odbornými pracovišti zaměřenými na výzkum a rozvoj v oborech pedagogiky, teologie a sociální práce. 9) Salesiánské dílo se snaží o ekonomickou stabilitu a soběstačnost • Dílo počítá s Boží Prozřetelností a pomocí a v souladu s ní též využívá všech dostupných finančních prostředků (státní, fondy EU, sponzorství ad.) pro zajištění své ekonomické stability. • Ekonom díla nese odpovědnost za transparentní, zákonné a úsporné hospodaření s finančními prostředky. Směry rozvoje: naplňování kritérií v jednotlivých dílech

6.1.2

Vztah mezi komunitou a dílem

V závěrečné zprávě z visity d’insieme skupiny CIMEC v listopadu 2005 P. Chávez píše: „To, co nám leží na srdci, není aby salesiánská kongregace přežila, ale aby byla životaschopná“.72 Totéž platí v přeneseném smyslu o salesiánské komunitě. Cílem z pohledu svědectví řeholní komunity tedy je, aby byl zajištěn kvalitní život komunity a aby dílo fungovalo v salesiánském stylu. U díla je potřeba zajistit návaznost na komunitu a aby komunita mohla ovlivňovat směřování díla. V dokumentu 25. GK se píše: „Vztah mezi komunitou a dílem musí komunitě umožnit žít a pracovat 72

Srov. Visita d’insieme CIMEC, Řím 2005


25

společně a být charismatickým organismem a animačním jádrem VPS“.73 Jde tedy o to, aby na jedné straně netrpěla komunita a byla nefunkční díky nastavení vztahu k dílu anebo na druhé straně, aby dílo nefungovalo v salesiánském duchu, protože komunita není schopna být animátorem díla. Platí zásada delegace – tedy kde mohou převzít spoluzodpovědnost laici, delegovat.74 Východiska a nástroje: 1. Zajištění života komunity podle salesiánského charismatu má přednost před dílem75 2. Jasně vymezené vztahy mezi komunitou a dílem i jejími orgány (místní rada komunity, místní rada VPS, vedení díla ad.) 3. Vymezené jednotlivé role a kompetence (organizační schéma, pracovní náplně, způsoby hodnocení, plánování, ověřování, vize dalšího směřování, nastavené řešení krizových situací – role zřizovatele apod.) 4. Existuje VPPK, podle kterého se komunita i dílo řídí a je pravidelně revidován 5. Funguje VPS, kde komunita se snaží být animačním jádrem 6. Formace laických spolupracovníků (odborná i salesiánská), laici aktivně přebírají spoluzodpovědnost za dílo Směry rozvoje: realizace těchto východisek a nástrojů v jednotlivých komunitách

6.2

Salesiánská díla

Rozlišujícím kritériem rozdělení na salesiánská díla a nesalesiánská díla je role zřizovatele - tedy kde je zřizovatelem provincie nebo organizace v bližší návaznosti na provincii. Větší prostor pro reflexi je věnován činnosti ve střediscích a ve farnostech, protože ty jsou převažujícím pastoračním polem naší provincie. Zde má naše provincie největší počet děl a také tam působí největší počet spolubratří. V OPP 2007 jsou představena signifikantní díla naší provincie a zároveň jsou stanovena kritéria výběru.76

6.2.1

Oblast školství a vzdělávání

Salesiánská střediska mládeže Tato oblast naší pastorace prožívá po roce 1989 největší rozvoj, vyvíjí se velmi rychle a dynamicky. Také mezi organizacemi, působícími v rámci MŠMT, jsme 73

Srov. ACG 378, čl. 78 Srov. FPP, 2.7.3. 75 Srov. OPP 2007, bod 3.3.ad. 76 Srov. OPP 2007, bod 3.2.1. 74

26


téměř jedinou církevní organizací, která se takto systematicky věnuje oblasti volného času. Střediska zaznamenala největší průnik do občanské společnosti z našich děl a za léta svého působení se stala velkými organizacemi. Na posledních generálních kapitulách (především na 20., 21. a 23. GK) byla představena oratoř a středisko mládeže jako místo, které se snaží o následující charakteristiku: • Otevřené prostředí, které je místem přijetí Otevřenost pro nejrůznější mladé lidi, především pro nejpotřebnější. Toto prostředí charakterizuje: pestrá nabídka programů, spoluzodpovědnost a protagonismus mladých, osobní vztahy, schopnost zaujmout mladé, přítomnost animátorů ve smyslu mladí pro mladé, osobní přijetí mladého člověka a jeho zapojení do skupiny, která mu umožní aktivní účast, snaha o setkání a osobní dialog. • Program výchovy a evangelizace Snažit se probudit a prohloubit touhu mladých po životě a vztazích, nabízet cestu výchovy k víře, která je přizpůsobená realitě konkrétního mladého člověka a která je citlivá na ekumenickou a mezináboženskou realitu, ve které žije. Výchovně pastorační nabídka, která probouzí smysl pro to, co je lidské, která pomáhá klást si otázky, objevovat, co náboženského v sobě každý mladý člověk má ze své tradice, prostředí nebo rodiny. Zprostředkovávat zážitek solidarity a nezištné služby, života a společenství církve. • Křesťanská přítomnost Ve světě mladých a v občanské společnosti a která je schopná nabízet zásadní a realistické výchovné a evangelní řešení a odpovědi na otázky života. Schopná vytvářet prostředí otevřené vůči různým kulturám, rasám, náboženstvím, církvi a ekumenické spolupráci. Profil střediska Charakteristika a oblasti práce - volný čas, sociální práce, terapie, práce s rodinou, výchova, vzdělávání, zájmové vzdělávání, nepobytové zařízení, evangelizace - spirituální rozměr, součást díla základního typu (středisko spolu s farností) Programy – nízkoprahové nebo otevřené kluby pro děti a mládež (oratoř, klub), zájmové kroužky, kluby maminek, práce s dobrovolníky, vzdělávací programy, sociální programy pro různé cílové skupiny, terénní práce, doučování, příležitostná činnost Metody práce – individuální práce, práce se skupinou


27

Popis situace • V současnosti existuje 12 středisek (Rumburk-Jiříkov, Teplice, Plzeň, České Budějovice, Praha-Kobylisy, Pardubice, Ostrava, Zlín, Hroznová Lhota, Brno-Žabovřesky, Brno-Líšeň, DIS Fryšták) • Různé typy právní formy – školská právnická osoba (š.p.o.), občanské sdružení (o.s.), obecně prospěšná společnost (o.p.s.), z toho 6 středisek je v rejstříku Ministerstva školství (naposledy přijato středisko v Brně-Líšni, od 1. 6. 2007) • Programů středisek se účastní asi 8 500 dětí a mladých lidí • Na zajištění činnosti se podílí okolo 135 zaměstnanců a 400 animátorů • Financování: především ministerstvo školství, dále ministerstvo práce a sociálních věcí, města, kraje, fondy Evropské unie • Vztah ke zřizovateli: zřizovatele zastupuje delegát pro pastoraci, který se stará o metodiku, vzdělávání a zajištění administrativy; kontrolní nástroj je rada š.p.o, u o.s. SKM – rada sdružení (kde je delegát pro pastoraci v současné době předsedou), u o.p.s – správní a dozorčí rada (členy je také vedení provincie) Důsledky vývoje v posledních letech Změna právní formy jednotlivých středisek Redukce počtu středisek (od roku 1990 bylo postupně založeno až 30 středisek) Společná diskuse ohledně poslání středisek – nejen jako využití volného času, ale snaha o integrální rozvoj osobnosti mladého člověka, snaha o rozšíření spirituálního prvku ve středisku, obohacení díky komunikaci s jinými organizacemi, pracujícími s mládeží (NZDM, skaut ad.) Zvýšila se profesionalita (vzdělávání zaměstnanců a ředitelů), také vlivem legislativy, která stanovuje vyšší nároky na kvalifikaci a specializaci role ředitele střediska Hledání prožívání identity kněžství ve středisku Nárůst zaměstnanců ve střediscích; zajímavým faktem je skutečnost, že zaměstnanci jsou už také z řad těch, kteří „prošli“ středisky ve svém dospívání Rozvoj sociálních programů (práce s Romy, program Střecha v Plzni ad.) Střediska mají dobré materiální vybavení; požadavky legislativy nás nějak výrazně neomezují Rozvoj podpůrných nástrojů, která střediska používají - trend supervize, intervize, strategického plánování apod. Provincie převzala více roli zřizovatele (existuje pracovní tým pro střediska, pravidelná setkávání středisek 3x za rok)

28


Vzdělávací programy pro zaměstnance (Jabok, TF JU v Českých Budějovicích)

Směry rozvoje V následujících letech před námi stojí úkoly, jako např.: Snažit se o proces evangelizace v programech Otevřenost novým výzvám cílových skupin (pružnost k novým programům) Zabývat se kritériemi hodnocení práce (jak střediska, tak ředitele) – organizace sama, tak i ze strany zřizovatele Společný projekt středisek na evropské fondy Připravovat model ředitel střediska – nesalesián Hledání cest, jak pomoci salesiánům vyvázat se, pokud to je možné, z administrativních a organizačních starostí a být více v přímé práci s mladými; zastávat roli „spirituála“ pro zaměstnance a animátory Zabývat se vztahy a spoluprací mezi střediskem a farností, mezi komunitou a střediskem Vyjasnění kompetencí a rolí (ředitel komunity, střediska, farář) Větší zapojení dospělých a animátorů z řad mládeže do činnosti středisek Další vzdělávání a formace laických spolupracovníků JABOK Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická – připravuje vychovatele a pracovníky v sociální oblasti a pastoraci; ve spolupráci s ETF umožňuje bakalářské studium. Pobytová zařízení, internáty, ubytování pro skupiny DIS Fryšták – kapacita ubytování 60 lůžek Kolej v rámci Jaboku – kapacita koleje pro studenty je 38 míst Domov Don Bosco Ostrava – kolej pro studenty starší 18 let (studenti VOŠ, konzervatoře, vysokoškoláci), kapacita 40 míst Studenti, ubytovaní v komunitách – v některých našich komunitách nabízíme několik míst pro bydlení studentů (Pardubice, Praha-Kobylisy ad.) Možnost ubytování skupin s více lidmi je v následujících domech: DIS Fryšták Pardubice Praha-Kobylisy Místa a programy pro další vzdělávání Věnovat pozornost této oblasti nás vybízí na jedné straně narůstající požadavky legislativy na pracovníky v našich zařízeních i na pracovníky ve vedoucích


29

pozicích. Na druhé straně to vidíme jako potřebné stále zkvalitňovat naši práci a salesiánský styl. Tímto úkolem se zabývá formační projekt provincie a také pro OPP 2007 je jednou z priorit.77 DIS Fryšták – mj. nabízí 2 programy, týkající se dalšího vzdělávání pro mládež: • Orientační dny – cílovou skupinou jsou žáci druhého stupně ZŠ a studenti středních škol, jsou zaměřeny na rozvoj klíčových kompetencí studentů • Adaptační kursy – pro studenty prvních ročníků středních i vysokých škol • víkendové a prázdninové akce – pro cílovou skupinu 15 až 35 let Jabok – kurs pro pracovníky salesiánských zařízení Teologická fakulta JU v Českých Budějovicích – kurs Odborné kvalifikace pro pracovníky středisek volného času Pastorace vysokoškoláků – systematicky v současné době probíhá ve farnosti v Českých Budějovicích-Čtyrech Dvorech. Chaloupky – chceme i nadále podporovat tento specifický pastorační program, který byl v minulosti velmi přínosný pro vzdělávání laiků, růst jejich víry a příslušnost ke společenství církve a také v oblasti pastorace povolání. Směry rozvoje: práce na další profilaci školy Jabok (např. transformace na vysokou školu); otevřenost a nabídka k životu v komunitě pro mladé;78 spirituál na koleji Jabok SADBA Cíl SADBA vznikla jako vhodný právní subjekt zvláště pro vysílání volontérů do zahraničí. Jako občanské sdružení byla registrována MV ČR v roce 2005. Členy jsou kromě 3 zakládajících fyzických osob střediska v ČR a také Salesiánská provincie Praha, která je garantem její činnosti. Cílem SADBY jsou nejrůznější nadstřediskové a mezinárodní projekty, příprava a vzdělávání dobrovolníků, národní a mezinárodní akce, podpora činnosti svých členů apod. Situace Na zajištění činnosti 3 akreditovaných dobrovolnických projektů pracují jeden salesián jako statutární zástupce, 2 laičtí pracovníci na plný úvazek a mnoho 77 78

Srov. OPP 2007, bod 3.1.3. Srov. FPP, 1.2.

30


salesiánů, salesiánek a dobrovolníků. Sídlo SADBY se nachází v salesiánském domě v Praze-Kobylisích. V současné době jsou běžný chod Sadby a základní projekty hrazeny z evropského projektu ESF, který trvá do konce června 2008. Směry rozvoje: vytváření kruhu „přátel Sadby“, kteří podporují její činnost; uvažovat o vstupu Sadby do národních a mezinárodních organizací: FoRS a DBYN. Salesiánské kluby mládeže (SKM) Je to občanské sdružení, pracující s dětmi a mládeží, založené salesiány v 90. letech. Situace Během dosavadní činnosti existovalo více klubů, především bez právní subjektivity. V roce 2007 se situace stabilizovala, proběhla změna právní formy u některých středisek a došlo k aktualizaci počtu klubů. V současnosti existuje v rámci občanského sdružení 15 klubů, z březnového kongresu v roce 2007 vzešlo nové vedení SKM – rada sdružení má 5 členů a předsedou je delegát pro pastoraci. Sídlo sdružení je v Praze, kancelář je v Pardubicích, kde pracuje 1 zaměstnanec ústředí (přijat na dohodu v červnu 2007). Směry rozvoje: zmapování činnosti jednotlivých klubů, stabilizace, přemýšlet nad novou strategií SKM

6.2.2 Oblast farní pastorace Mezi výzvami pro salesiánský region Evropa-Sever P. Chávez mj. vybízí: „Jsme povoláni uskutečňovat modely farností s jasnou salesiánskou podobou a postupně uzavírat farnosti „ad personam“.79 Cílem našeho působení ve farní pastoraci je zpřítomnění „oratoriánského“ modelu Dona Boska v místní církvi a přinést církvi náš specifický styl pastorace ve farnosti. Farnost podle II. Vatikánského koncilu je přítomnost církve na určitém území a má mít následující charakteristiky: • • •

79

je to buňka místní církve, které předsedá kněz ve jménu biskupa a je ve společenství s dalšími farnostmi zpřítomňuje církev v určitém konkrétním místě, doprovází věřící v růstu jejich víry během celého jejich života je to společenství různých společenství, které se vyjadřuje a realizuje specifickým způsobem při slavení nedělní eucharistie

Srov. ACG 389, bod 5.1.1.


• •

31

otevřenost - přijímá všechny členy Božího lidu na základě svátosti křtu farnost je otevřená pro evangelizaci a spolupracuje při hlásání evangelia "ad gentes"

Salesiánská farnost je přítomnost církve na určitém území se salesiánským charismatem. Má tyto 4 rysy: 1. farnost je animovaná řeholní komunitou 2. farnost s charakteristickým pastoračním stylem - evangelizuje výchovou a vychovává evangelizací v souladu s vlastní spiritualitou a pedagogikou preventivního systému. Proto salesiánská farnost usiluje stát se: • Misijním společenstvím, které usiluje o kontakt se všemi, zvláště nejchudšími a nejvzdálenějšími • Výchovným společenstvím, které podporuje integrální rozvoj osob a společnosti, výchovu svědomí, solidaritu a spravedlnost v křesťanském duchu • Křesťanským společenstvím, které zvěstuje Ježíše Krista živého v každodenním životě a nabízí proces výchovy k víře podle programu salesiánské spirituality mládeže 3. farnost je otevřená pro mladé lidi, snaží se stát: • farností, která se otevírá místům, kde žijí mladí lidé • farností, která usnadňuje mladým (věřícím i nevěřícím), aby se setkali s Kristem • farností, která nabízí mladým prostor přijetí, dialogu a spoluúčasti 4. farnost jako společenství: • Místo nezištného přijetí a radostné zkušenosti evangelia pro všechny • Zkušenost společenství - skupiny a společenství, v nichž se podporuje vzájemná komunikace a spoluúčast • Rozvíjení smyslu pro příslušnost prostřednictvím pastoračního plánu a významných společných okamžiků: jako je např. nedělní slavení eucharistie • Zvláštní pozornost pro rodinu, která je základní buňkou společenství Popis situace: •

Zajišťujeme duchovní správu asi v 75 farnostech ve všech diecézích v ČR a v Bulharsku; je 14 salesiánských farností, kde je smlouva mezi provincií a diecézí; okolo 50 spolubratří pracuje ve farní pastoraci

32


•

•

•

Přednosti v našich farnostech – otevřenost a přijetí, rodinný duch, zapojování laiků, zapojení a prostor pro děti, mládež a rodiny, nízký průměrný věk členů našich farností, společenství, práce s ministranty, duchovní obnovy, formace lidí, přínos obecné církvi, spolupráce s diecézními kněžími. Lidé vyhledávají naše farnosti často také kvůli službě svátosti smíření Jaké vidíme nedostatky – slabá přítomnost salesiánského charismatu v našich farnostech; chybí vzájemná komunikace a spolupráce mezi programy v daném místě; nedostatečné zázemí; nedostatečná spolupráce mezi spolubratry zapojenými ve farní pastoraci a také s laiky; chybí větší zapojení a citlivost při řešení sociálních problémů v teritoriu; vedení ke spoluzodpovědnosti (často je to „údržba a obsluha“ lidí z naší strany), dále chybí evangelizace, ekumenismus, misijní rozměr a katechetická činnost Kde spolupracujeme s diecézemi – diecézní setkání mládeže, spolupráce s katechetickými středisky, kaplani pro mládež, spolupráce s diecézními centry pro mládež, zastupování kněží při sloužení bohoslužeb v diecézních farnostech, vedení duchovních obnov, spolupráce při vikariátních konferencích, poutě apod.

Směry rozvoje: výchova ke službě (od obsluhované pasivní farnosti k aktivní, misijně sloužící), kde mladí by měli být evangelizátory svých věřících i nevěřících vrstevníků, péče o společenství všech věkových skupin, spolupráce mezi programy v místě, komunitní rozměr našeho působení ve farnostech, hledat nové cesty salesiánské liturgie – znakové obřady a prekatechumenální bohoslužby, rozvoj internetových stránek o salesiánské farní pastoraci Kritéria pro převzetí farnosti od diecéze Tato kritéria vytvořil PRSK (tým pro salesiánské farnosti delegáta pro pastoraci). Také byly konzultovány na setkání spolubratří působících ve farní pastoraci. Cílem je zajistit salesiánský styl práce ve farnostech, abychom přinášeli specifický přínos našeho charismatu a tím doplňovali diecézní styl pastorace. 1) Je uzavřena smlouva mezi provincií a diecézí s výhledem delšího působení (25–50 let, možnost výpovědi, financování – sbírky, včetně placení spolubratří) 2) Biskup nám sdělí svoje očekávání vzhledem k našemu působení v dané farnosti 3) Jako salesiáni přicházíme s pastoračním záměrem, jak chceme ve farnosti pracovat 4) Na návrh provinciála je biskupem řádně ustanoven farář nebo moderátor společné duchovní správy, příp. farní vikář pro mládež


33

5) Je lepší, když přebíráme farnost, která má vypracovaný pastorační plán (farář s pastorační radou) a fungují orgány farnosti (pastorační rada, ekonomická rada). Pokud orgány existují, je třeba, aby farnost byla otevřená vůči našim záměrům a tím i k případným změnám. 6) Farnost je řádně předána se všemi náležitostmi 7) Přebíráme farnost, kde je komunita, ještě lépe, kde je dílo základního typu (společně farnost se střediskem) 8) Jsou vytvořeny podmínky pro život komunity a práci v salesiánském stylu 9) Jsou vymezeny kompetence mezi programy (komunita, farnost, středisko ad.) a náplně práce (farář, kaplan), funguje pravidelná zpětná vazba pro biskupa (informace od ředitele komunity) 10) Charakteristika prostředí přebírané farnosti: • Určitá velikost místa (městské prostředí, příp. sídlištní prostředí) • Je tam přítomna mládež, rodiny, školy, lidové vrstvy atd. • Můžeme svoji činností přispět k řešení výchovných a sociálních problémů v teritoriu, zvláště pokud jde o mládež a rodiny Směry rozvoje: předávat farnosti „ad personam“, posilovat farnosti v rámci díla základního typu, aplikace kritérií a realizace dalších stanovených úkolů

6.2.3 Oblast sociální práce Ze stanov: „S Donem Boskem stejně tvrdíme, že dáváme přednost mládeži chudé, opuštěné a ohrožené, která lásku a radostnou zvěst evangelia postrádá nejvíce, a pracujeme zvláště v místech, kde je chudoba největší.“80 P. Chávez při své návštěvě v naší provincii řekl: „Třetí prvek budoucnosti je evangelizace a práce pro ty nejchudší“.81 V poslední době stále více rozvíjíme činnost v oblasti sociální práce, také si v ní prohlubujeme vzdělání (studia, kursy, školení). Napomáhá tomu i fakt, že zaměstnanci mají často studia v těchto oborech. Z pohledu financování stále přibývá projektů, které jsou financovány z Ministerstva práce a sociálních věcí, krajských nebo městských komisí a to jako sociální služba. Víme také, že do oblasti sociální práce chceme přinášet specifický přínos našeho salesiánského charismatu. V současné době nabízíme následující programy v oblasti sociální práce: Střecha Plzeň (centrum pomoci dětem, mládeži a rodině)

80 81

Srov. Stanovy salesiánů, čl. 26 Srov. Don Pascual Chávez v České republice 2006, Portál, str. 49

34


Pomoc při překonávání životních obtíží souvisejících s výchovou dětí, podpora rodiny, práce s problémovým chováním dítěte; cílová skupina děti a mládež ve věku 8-16 let. Zajišťuje kursy pro přípravu budoucích osvojitelů a pěstounů dětí v náhradní rodinné péči. Nízkoprahové kluby - Vrtule Praha-Kobylisy, Oráč v Českých Budějovicích, Balón v Plzni, Zlín atd. Sociálně-právní ochrana dětí – podle příslušného zákona má akreditaci Plzeň, České Budějovice, Praha-Kobylisy, Ostrava, Zlín a Teplice Romské oratoře – multikulturní výchova, programy pro minoritní etnické skupiny (Teplice, Ostrava, České Budějovice) Dětské domovy – Pardubice Pomoc dětem a mladým lidem z dětských domovů (formou víkendových a táborových pobytů, kurzů, animátorská setkání pro pracovníky v těchto programech, pomoc založená na vzdáleném kontaktu, spolupráce se 7 dětskými domovy z celkových 15 na okrese). Směry rozvoje: zvyšování kompetence, uvažování o novém sociálním díle, chceme věnovat péči realizaci a uplatňování principů salesiánské pedagogiky při činnosti v této oblasti, naplňování standardů pro sociální službu podle zákona

6.2.4 Sociální komunikace Portál – nakladatelství, s.r.o., vydává knihy a časopisy, cílem je dávat podněty pro výchovu a přípravu těch, kdo vyučují; odborné semináře, kurzy pro maminky, existuje pobočka na Slovensku Bosco Media Centrum, o.p.s. – salesiánská řada, spolupráce s televizemi, edukomunikace (výchova ke komunikaci, komunikace prostřednictvím kultury, umění, mediální výchova, výchova ke společenské komunikaci) Telepace Ostrava, s.r.o, je držitelem licence pro vysílání nekomerční, neziskové televize TV NOE – televize dobrých zpráv, internetové vysílání, spolupráce s rádiem Proglas, projekt podporuje Česká biskupská konference Salesiánský magazín – dvouměsíčník; časopis, který propaguje dílo a myšlenky Salesiánské kongregace, české Bollettino salesiano Nezbeda, s.r.o. – křesťanský časopis pro děti ve věku od 8 do 12 let, 11 čísel za rok, s.r.o. Internetové stránky www.sdb.cz – nový design, příspěvky za naši provincii do ANS na www.sdb.org


35

Salesiánské divadlo – jeden z programů střediska v Praze-Kobylisích, nemá vlastní scénu, zaměřuje se na pronájmy (školy, jazyková představení, akce salesiánské rodiny) Salesiánská řada – vydávání knih se salesiánskou tématikou Směry rozvoje: projekt sociální komunikace, edukomunikace, péče o salesiánskou řadu

6.2.5 Misie Bulharsko – máme 1 komunitu v Kazanlaku se 6 spolubratry, spravujeme 5 farností (Kazanlak, Stará Zagora, Jambol, Pravdino, Gabrovo), východní ritus; zajišťujeme následující programy pro mládež a dospělé - oratoř, letní tábory, duchovní cvičení, setkání mládeže, rodičů, zapojení v diecézní pastoraci mládeže, ve formaci laiků, charitní projekty Péče o krajany – Itálie (Velehrad Řím), Švýcarsko (misie pro krajany se sídlem v Curychu) Směry rozvoje: nová profilace díla v Bulharsku (založení 2. komunity, uvažuje se o novém díle - internát, kursy pro nezaměstnané Romy apod.), definování misií pro českou provincii

6.3

Naše působení v rámci nesalesiánských institucí

Zapojení v těchto institucích vnímáme jako službu a pomoc obecné církvi. Salesiáni na vysokých školách - teologických fakultách Celkem asi 13 našich spolubratří je zapojených jako vyučující na několika teologických fakultách a dalších vysokých školách (České Budějovice, Olomouc, Praha ad.). Naši studenti vykonávají studia na teologické fakultě v Českých Budějovicích a naši vyučující využívají k získání titulů další teologické fakulty v ČR. Působení na církevních školách Více spolubratří vyučuje na církevních školách (Ostrava, Prostějov ad.) nebo působí jako spirituálové (gymnázium v Prostějově). Služba obecné církvi - salesiáni působící v diecézních farnostech, vikariátní kaplani pro mládež Další naše zapojení - několik našich spolubratří působí v dalších organizacích – jako je skauting, duchovní služba v armádě; nabízíme kněžskou službu na manželských setkáních, setkáních mužské spirituality, programu otcové a synové atd.; různé přednášky, duchovní obnovy, exercicie, supervize v organizacích atd.

36


Směry rozvoje: podle našich možností jsme otevřeni pomoci obecné církvi a dalším organizacím; prioritou pro nás i nadále bude zajistit především činnost našich salesiánských děl

7

Pastorace povolání

Na setkání provinciálních rad skupiny CIMEC v rámci visity d’insieme v závěrečném dokumentu P. Chávez vybízí:„Zajistit existenci vhodných komunit, které mohou přijímat hledající mladé i dospělé; je to možnost jak získat zkušenost společného života s mladými“.82 Tato oblast je také jednou z priorit OPP 2007.83

Cíl Pastorace povolání tvoří nedílnou součást pastorace mládeže. Cílem pastorace povolání je pomoci mladému člověku objevit jeho místo v životě a jeho povolání. Jak píše D. Domenech: „… pomoci mladému člověku objevit a realizovat projekt života, který mu dává Bůh. Podstatnou částí tohoto je moment sebedarování. V tomto smyslu celá pastorace mládeže je pastorací povolání. … Zvláště je třeba vytvořit propojení mezi pastorací mládeže a formací v oblasti pastorace povolání těch mladých lidí, kteří se cítí být povolání k salesiánskému zasvěcenému životu.“84 Pastorace povolání se odehrává na 3 rovinách: • Práce s veřejností. Zahrnuje informační letáky, brožury, média a jiné způsoby prezentace společenství. • Pastorace povolání ad extra. Zahrnuje dny ticha, programy o poznání Boží vůle a hledání povolání, exercicie, informační dny, pozvání do komunit, poutě, duchovní doprovázení atd. Je důležité, když se na ní podílí celá komunita. • Pastorace povolání ad intra. Je to práce na obnově vlastního společenství komunity a církve. Všichni členové společenství si musí uvědomit důležitost osobního svědectví a na pastoraci povolání spolupracovat. Pastorace povolání ad intra je kmenem, který vše nese.“85 Tato poslední rovina pastorace povolání je ze všech nejdůležitější. 82

Srov. Visita d’insieme, Řím 2005, bod 3.3.3. Srov. OPP 2007, bod 3.1.2. 84 Srov. DOMENECH, A. a CEREDA, F. Direzione generale opere Don Bosco. Roma 2006 85 Srov. MAUREDER, J.. Porozumět Božímu volání. Praha 2007 83


37

Situace Jak v celocírkevním měřítku, tak i v rámci provincie narůstá zájem o pastoraci povolání. Jaká je situace v pastoraci povolání u salesiánů v ČR ve výše uvedených třech rovinách? a) Práce s veřejností Salesiáni jsou na veřejnosti vnímáni jako lidé, kteří odvádí dobrou práci pro společnost v oblasti práce s dětmi a mládeží. Někdy však není příliš viditelná rovina zasvěcení, která je pro salesiány nosná. V oblasti práce s veřejností se vyskytuje řada pravidelných aktivit: vydávání salesiánského magazínu, fungování Bosco Media Centra, publikování různých knih o Donu Boskovi a salesiánech, prezentace salesiánů i jednotlivých děl na internetu, internetová soutěž o Janu Boskovi apod. Přesto se i v této rovině vyskytuje řada nedostatků: existuje nedostatek salesiánských prezentačních předmětů; jsou těžko dostupné informace o českém salesiánském díle, i o tom, jak je možné se dnes stát salesiánem a co/kdo může mladému člověku pomoc na cestě rozlišování povolání. b) Pastorace povolání ad extra V této oblasti se odehrává řada aktivit na osobní, komunitní i provinciální úrovni. V osobní rovině: mnozí spolubratři jsou přítomni přímo mezi mladými lidmi, doprovází je a nabízí jim pomoc při rozlišování povolání. Někteří však pociťují svoji nekompetentnost a potřebu dalšího vzdělávání a formace v této oblasti. V komunitní rovině: některé komunity nabízí mladým lidem různé duchovní nabídky, exercicie, poutě, možnost ubytování v komunitě apod. Bohužel tyto aktivity jsou jen zřídka věcí celého společenství a v některých místech se vyskytují jen nepatrně. V provinciální rovině: již řadu let existují setkání mladých mužů, kteří chtějí více poznat Jana Boska a salesiány (tzv. Setkání se salesiány), týdenní formační setkání pro mladé na Vidči, aspirantát v Sebranicích, který nabízí pomoc při rozlišování povolání. V posledních letech se rozvinuly tzv. duchovní obnovy pro kluky, kteří to s Bohem myslí vážně. Také programy salesiánský volontariát Cagliero a škola animace pomáhají na cestě rozlišování svého povolání. Začíná se také vytvářet tým pastorace povolání. Nedostatkem v pastoraci povolání je minimální spolupráce v rámci Salesiánské rodiny. c) Pastorace povolání ad intra Tato rovina pastorace povolání zasahuje do oblasti formace. V posledních letech je kladen větší důraz na formaci, včetně trvalé. Přesto není svědectví našich komunit a osobních životů dostatečně silné a přitažlivé.

38


Směry rozvoje • Pokračovat a prohlubovat stávající programy v této oblasti • Fungující tým pastorace povolání, složený ze zástupců jednotlivých komunit. • Informační a prezentační materiály • Personální zajištění komunit, které mají předpoklady pro ubytování studentů v naší komunitě, s cílem zapojit mladé nejen do naší práce, ale i do duchovního a bratrského života. • Spolupráce v oblasti pastorace povolání v rámci celé Salesiánské rodiny

Naše spolupráce s laiky

8

Nabízíme spolupráci všem laikům, kteří se chtějí podílet při výchově mládeže, ať v oblasti pedagogické, tak i v oblasti vytváření technicko-ekonomického zázemí. Požadujeme po nich odbornou přípravu a respekt vůči víře a principům salesiánské pedagogiky. V této části chceme pojednat o výchovně pastoračním společenství, které je významným nástrojem výchovného systému Dona Boska a také o tom, jaké předpoklady a dovednosti by měli mít laici, se kterými v oblasti výchovy spolupracujeme, ať už na pozici zaměstnance, dobrovolníka nebo na pozici vedení. Rozlišení základních pojmů: • dobrovolník = člověk, který vykonává určitou činnost bez nároku na odměnu • člověk v pracovně-právním vztahu = vykonává činnost ohodnocenou finanční odměnou • animátor – je člověk, který vnímá zodpovědnost sám za sebe a za druhé; zapojuje se do výchovně pastoračního díla v rámci VPP komunity a čerpá sílu k této činnosti v žité křesťanské a salesiánské spiritualitě. Animátorem by měl být člověk, který pracuje v salesiánském stylu a realizuje celý rozsah salesiánské pedagogiky, včetně života z víry a jeho svědectví.

8.1

Výchovně pastorační společenství (VPS)

Je to nástroj salesiánského stylu práce a pedagogiky, který vyrůstá ze salesiánské spirituality. Don Bosko viděl v přítomnosti laiků v našich dílech specifický přínos a obohacení pro svůj výchovný systém.86 Ze stanov: „V našich dílech uskutečňujeme výchovné a pastorační společenství. Toto v rodinné atmosféře strhuje s sebou mladé i dospělé, rodiče i vychovatele do

86

Srov. FPP, 2.4.


39

té míry, že je schopno vytvářet zkušenost církve, jež je znamením Božího záměru“.87 Vymezení pojmů: Společenství = zahrnuje v rodinném ovzduší mladé i dospělé, rodiče i vychovatele atd.. Základním prvkem jednoty není organizace práce nebo účinnost, ale souhrn společně prožívaných životních hodnot (výchovných, křesťanských, salesiánských….). Výchovné = do středu svých programů klade zájem o integrální rozvoj mladých lidí, tedy jejich růst v každé oblasti: fyzické, psychologické, kulturní, odborné, sociální i duchovní. Pastorační = realizuje prožitek, kde mladí lidé zakoušejí hodnoty lidského a křesťanského společenství s Bohem i s druhými. Kromě rozvíjení kompetencí a rolí u VPS je důležitý především rozvoj vnitřního života a vztahů ve VPS. Následující rysy naznačují úroveň příslušné VPS: 1) Kvalita lidských vztahů – cílem je: • Překonávat vztahy založené jen na pracovních rolích a rozvíjet vztahy úcty a zájmu o osoby • Překonávat vztahy, založené jen na přátelství nebo na podobném myšlení a snažit se o spoluúčast na základních hodnotách salesiánského stylu a poslání • Spolupracovat nejenom na základě dobré vůle, ale mít jasně rozdělené a vymezené role a obsah zodpovědnosti 2) Zralost povědomí sounáležitosti – se projevuje mimo jiné i: • Ve stále uvědomělejší a konkrétnější identifikaci na cílech a kritériích VPPK • Ve stále pozornější a velkorysejší účasti na výchovně pastoračních zodpovědnostech, až po ztotožnění se s povoláním 3) Rozvoj výchovně pastorační totožnosti v každém vychovateli: • Od spoluúčasti na periferních hodnotách, jako jsou činnost nebo některé specifické zájmy, ke spoluúčasti na základních hodnotách salesiánské výchovně pastorační nabídky • Tento rozvoj se projevuje: - v úsilí o vlastní trvalou formaci v salesiánské spiritualitě a pedagogice - v osobní i společné snaze o větší odbornou, výchovnou a křesťanskou kvalitu vlastní práce 87

Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47

40


- ve snaze o obnovu a zdokonalování různých programů podle výchovně pastoračních kritérií VPPK - v úsilí o dialog a přítomnost mezi mladými Směry rozvoje: péče a rozvoj VPS v našich dílech; reflexe a rozvoj role salesiánů jako animátorů VPS (priorita z OPP)88

8.2

Kritéria pro spolupráci s laiky

Článek stanov: „Laici, podílející se na naší práci, přinášejí originální přínos svých zkušeností a svých modelů života. Vítáme a podporujeme jejich spolupráci a nabízíme jim poznat a hlouběji si osvojit salesiánského ducha a uplatňovat preventivní systém v praxi“.89

8.2.1

Salesiánská kritéria pro laické spolupracovníky

P. Chávez vybízí: „Vytvořit organický systém salesiánské formace laiků tam, kde doposud neexistuje“.90 Základní kritéria Laici, kteří pracují v našich dílech a spolupracují na salesiánském poslání, by měli mít následující charakteristické rysy: • Taková osobní věrnost zásadám, která by se pro mladé lidi mohla stát výchovnou orientací, především v hodnotách lidského života • Výchovný postoj a citlivost pro podmínky mládeže, především té nejchudší • Sympatie pro Dona Boska a jeho výchovnou metodu • Otevřenost transcendentnu a respekt k náboženské a kulturní odlišnosti Kritéria růstu Je třeba, abychom společně se spolupracujícími laiky byly na cestě růstu v následujících oblastech (které jsou označované jako „oratoriánské kritérium“). Týkají se: • Lidské zralosti: citová vyrovnanost, optimismus, výchovné vztahy s rodinným chováním, schopnost žít a pracovat společně, silné etické zaměření, citlivost k sociálním hodnotám, ochota ke stálé formaci, dalšímu vzdělávání a osobnostnímu růstu 88

Srov. OPP 2007, bod 5.3.6. Srov. Stanovy salesiánů, čl. 47 90 Srov. ACG 389, bod 5.1.2. 89


• •

•

41

Výchovné kompetence: pozitivní motivace povolání, odpovídající odborná příprava, srdečná otevřenost vůči lidem, především mladým; pastorační citlivost, předpoklady k animačnímu jednání Salesiánské identity: výrazná náklonnost a pozornost k nejpotřebnějším mladým lidem, znalost a uskutečňování preventivního systému, konkrétní přítomnost uprostřed mladých lidí, se kterými se dělí o prostředí, pomoc při vytváření vzájemných vztahů, doprovázení v jejich procesu lidského a křesťanského růstu, ulehčovat jim otevřenost ke kulturnímu a náboženskému prostředí, ochota zapojit se do VPP komunity Křesťanského svědectví: směřování života k souladu s vírou, účast na životě církve, respekt k hodnotám jiných náboženství a kultur

V současné době pracuje v naší provincii okolo 250 zaměstnanců a 400 animátorů v různých dílech. Odbor pastorace pro ně zajišťuje 2x za rok vzdělávací setkání, dále je nabízen program Margherita, který zajišťuje SADBA. Směry rozvoje: vytvoření systematického plánu formace a vzdělávání laických spolupracovníků (viz priorita v OPP 2007)91

8.2.2

Kritéria pro roli vedoucí - nesalesián

P. Chávez píše: „Apoštolátní nadšení vyžaduje vyhledávání takových polí práce, které nám umožní se soustředit na výchovné a evangelizační priority našeho poslání spíše než na řízení struktur“.92 Při mimořádné vizitaci naší provincie v roce 2001 oblastní rádce A. Hecke vybízel: „Posílit tam, kde můžeme, oratoře a střediska mládeže. Zůstávají modelem našeho poslání. Za tímto účelem vyzývejme ke stále větší angažovanosti laiků a mladých animátorů. Maximálně se osvoboďme od administrativních povinností, abychom měli čas na kontakt s mladými“.93 Jsme tedy otevření tomu, aby v rámci našich děl byli ve vedoucích funkcích i laici. Vidíme v tom naplňování realizace VPS a zároveň cestu, jak umožnit salesiánům, aby mohli být více v přímé práci s mladými lidmi a mohli se věnovat roli animace VPS a spirituála laických spolupracovníků.94 Na druhé straně je potřeba zajistit, aby zůstal zachovaný styl práce v salesiánském charismatu, dále komunikaci a návaznost s komunitou salesiánů a přípravu i následné doprovázení laika v řídící roli (viz také OPP 2007).95

91

Srov. OPP 2007, bod 3.1.3. a 5.4. Srov. ACG 394, bod 3.6. 93 Srov. A. Hecke, mimořádná vizitace 2001, bod 2 94 Srov. FPP, 1.4. 95 Srov. OPP 2007, bod 5.4. 92

42


Kritéria: 1. Jsou formulované požadavky provincie na laika-vedoucího (odborné i salesiánské); dáváme přednost, pokud je členem salesiánské rodiny nebo praktikujícím křesťanem 2. Vymezený vztah mezi zřizovatelem a dílem (vliv provincie na dílo – zakládací dokumenty, smlouvy, pracovní náplň, jmenování, trvání funkčního období, rozhodovací orgány, smlouva, která upraví právní a ekonomické vztahy atd.) 3. Návaznost na komunitu - je lepší, když v díle pracuje salesián nebo je zajištěn vztah s komunitou 4. Rozvoj kompetence laika-vedoucího (zajištění další formace, účast na provinciálních setkáních, další vzdělávání) 5. Dílo se řídí podle Kritérií pro salesiánské pastorační dílo, dále podle VPPK, funguje tam VPS V současné době je v této pozici (vedoucí-nesalesián) ředitel střediska v Hroznové Lhotě a Rumburku-Jiříkově, ředitel Bosco Media Centrum v Brně-Žabovřeskách (dílo sociální komunikace). Směry rozvoje: vyhodnocení dosavadní zkušenosti, příp.realizace v dalších dílech

8.3

Provinciální vzdělávací programy

Salesiánští animátoři V našich dílech počítáme jak se stálými zaměstnanci, kteří dodávají dílu stabilitu a odbornost, tak s dobrovolníky, kteří dodávají nadšení, nové nápady a dynamiku. Cíl Cílem práce s animátory je připravovat, formovat a vzdělávat spolupracovníky pro práci v konkrétním díle a doprovázet je při ní. V této úloze vidíme 2 oblasti: • základ společný pro všechny animátory (základy salesiánské pedagogiky, spirituality …) • specifické věci pro konkrétní dílo (kurs protidrogové problematiky, odborné instruktorské zkoušky …) a doprovázení Situace V rámci provincie není situace jednotná. V některých místech se dlouhodobě spolupracuje s animátory a je pro ně vytvořen i formační a vzdělávací program. V jiných místech se dílo profesionalizovalo a zapojení animátorů je prakticky nulové. Ve školním roce 2005/6 na základě potřeby několika míst (Teplice, Moravské Budějovice, Dolní Počernice) začal 1. běh (= běh A) akreditovaného


43

dobrovolnického programu „Salesiánští animátoři“. V dalším běhu B se do tohoto programu také zapojili mladí z dalších salesiánských míst (Plzeň, Zlín, České Budějovice, SHM Krucemburk, Brno). Program je koncipován jako 3letý se 3 víkendy za rok. Po 1. roce se mladí stávají akreditovanými dobrovolníky, po 2. roce mohou získat kvalifikaci „táborový vedoucí“ a 3. rok slouží k doprovázení ve službě. Za 2 roky existence tohoto programu se objevila řada jeho pozitiv: spolupráce s FMA, setkání animátorů z různých míst, dobrá odborná úroveň, tvorba studijních textů, dobrá zpětná vazba od účastníků. Program má však také svá negativa: nezohledňuje možnost neakreditovaného dobrovolnictví a je administrativně náročný. Směry rozvoje: • v každém salesiánském díle/místě je přítomen místní koordinátor dobrovolníků-animátorů • vypracovat model toho, v jaké míře jsou dobrovolníci zapojeni do společné přípravy a formace, a v jaké do místní Salesiánský volontariát Cíl Salesiánským volontérem rozumíme člověka, který je jako dobrovolník několik týdnů až let zapojen do života a práce salesiánského díla v ČR nebo v zahraničí, a to intenzivnějším způsobem: pracuje více jak 20 hod týdně, stravuje se a bydlí s komunitou nebo blízko ní, zároveň se na tuto službu připravoval a je při ní doprovázen. Cílem volontariátu je jednak formovat mladého člověka, volontéra, skrze zkušenost služby, dále pomoci hostitelské organizaci a těm, o které se stará. Volontariát tvoří důležitý moment v procesu hledání vlastního povolání. Situace Jako čeští salesiáni máme zkušenosti s volontariátem díky naší přítomnosti v Bulharsku, kam jezdili mladí již od samého počátku pomáhat. Od školního roku 2004/5 začala systematická příprava salesiánských volontérů v akreditovaném dobrovolnickém programu „Cagliero – salesiánský volontariát“. Program počítá s 8 přípravnými víkendy a zkušební praxí. V rámci tohoto programu již dva mladí lidé sloužili dlouhodobě jako volontéři v ČR, dalších více jak 10 v Bulharsku, Německu, Indii, Mexiku, Kongu a Etiopii. Pro volontéry v rámci Evropy využíváme také „Evropskou dobrovolnou službu“ (ESD) v rámci programu „Mládež v akci“, která je plně financovaná z EU. Tento program je relativně finančně náročný. Dobrovolník se zříká svého platu, odchází do nejistoty, podstupuje zdravotní rizika, účastní se intenzivní přípravy a ještě navíc musí do projektu vložit několik desítek tisíc (na letenku apod.). Celkové

44


náklady na vyslání mimo Evropu se pohybují od 50 do 100 tisíc Kč. Většinu nákladů se dosud dařilo hradit z dotací MV a z drobných darů a příspěvků nadací. Pokud by přípravu volontérů nevykonávali salesiáni „dobrovolně“, i ona zahrnuje určité finanční nároky (plat koordinátora, odměny lektorů, ubytování atd.). Tento program zatím přinesl řadu pozitiv: spolupráce se světovým salesiánským dílem, spolupráce s FMA, pozitivní zkušenost volontérů ze služby a ochota zapojit se do salesiánské činnosti po návratu, rozvoj světového pohledu na salesiánské dílo a misijní spolupráce. Přesto stojí tento projekt před řadou výzev: příprava českých komunit na přijímání volontérů, zajištění personálu, který bude tento program uskutečňovat (jde o specifickou odbornou práci), míra rozvoje programu (počet vyslaných či přijatých dobrovolníků), zajištění financování a rozvoj národní a mezinárodní spolupráce s organizacemi, působícími v této oblasti. Směry rozvoje: • zajistit financování projektu (rozvojová pomoc, fórum dárců, misijní fondy apod.) • reflexe dosavadních zkušeností a jejich písemné zpracování

Spolupráce „v síti“

9

Aby naše působení mohlo být účinnější a přinášelo větší užitek, je potřeba spojit síly. Don Bosko byl ochoten spolupracovat s každým, kdo nabízel pomoc při řešení situace chudé mládeže. Spolupráce je také projevem konkrétní realizace preventivního systému, protože podporuje integrální dimenzi výchovy. Chceme tedy spolupracovat se všemi, kdo chtějí přispět, aby se mladým lidem život vydařil. K tomu říká P. Chávez: „Potřebujeme osoby, kteří dokáží pracovat společně a spojovat síly.“96

9.1

Salesiánská rodina

„V salesiánské rodině máme podle vůle zakladatele zvláštní odpovědnost: udržovat jednotu ducha a podněcovat dialog a bratrskou spolupráci, abychom se navzájem obohacovali a aby náš apoštolát byl plodnější“.97 Salesiáni jako animátoři salesiánské rodiny – praxe: sestry FMA – duchovní služba (mše, obnovy, zpovídání, exercicie atd.); ASC – salesiáni jsou delegáti jednotlivých společenství (setkání 1x za měsíc), duchovní služba, exercicie atd., delegáti se setkávají s provinciálním delegátem ASC; SHM – 1 salesián je 96 97

Srov. Visita d’insieme, Řím 2005 Srov. Stanovy salesiánů, čl. 5


45

kaplanem SHM; VDB – salesiáni jsou asistenty jednotlivých společenství, duchovní služba; duchovní pomoc pro další složky salesiánské rodiny – bývalí žáci CME, CDB, Fraternita. Pastorační spolupráce: salesiánský volontariát Cagliero, škola animace 3x3, dny spirituality, společná zasedání provinciálních rad, někde při dílech fungují rady salesiánské rodiny; díla sociální komunikace – BMC Brno, televize NOE; ASC i FMA jsou někde v našich dílech jako zaměstnanci; programy pro děti ze spolupracovnických rodin a rodin Starých pák. Směry rozvoje: reflexe a rozvoj služby salesiánů jako animátorů salesiánské rodiny

9.2

Církev

Jsme přesvědčeni, že šíření Božího království je naším společným posláním s obecnou církví. Konkrétní formy spolupráce Protože hodně našich programů je z oblasti školství a pastorace mládeže, tak spolupracujeme v rámci České biskupské konference s komisí pro katolickou výchovu (kde máme zastoupení v jednotlivých subkomisích – teologická, katechetická a církevní školství), úzká spolupráce je v rámci církevního školství, také spolupracujeme se Sekcí pro mládež, jsme zapojeni aktivně při různých akcích – Fórum pro mládež, Celostátní setkání animátorů, příprava dobrovolníků ve farnostech, celostátní setkání mládeže ad. Další programy: setkání katechetů, katolické biblické dílo, kněžské dny, různé přednášky atd..

9.3

Občanská společnost

Spolupráci vnímáme jako náš příspěvek k budování občanské společnosti ve smyslu výzvy Dona Boska: vychovávat poctivé občany a dobré křesťany. Konkrétní formy spolupráce Při pořádání Bambiriád v různých městech, spolupráce se sektorem NZDM, jsme přítomni v Koalicích neziskového sektoru v různých regionech, pronajímáme k různým aktivitám svoje prostory, podporujeme a spolupracujeme s různými občanskými sdruženími a organizacemi - Integra Vsetín ad., v různých místech vznikla občanská sdružení na podporu naší činnosti – nadační fond JANUA při Jaboku, Náruč v Plzni, Nadace pro radost v Brně-Líšni ad.. Směry rozvoje: vytvoření smluv s vymezením spolupráce

46


9.4 Orgány státní správy a místní samosprávy Spolupracujeme tam, kde jsme přizváni – někde jsme členy výběrových komisí pro udělování grantů, příp. jsme žádáni o řešení nějakého palčivého sociálního problému v teritoriu (příprava pěstounských rodin, minority), spolupracujeme v rámci komunitního plánování, jsme členy městských komisí pro různé účely (školství, prevence kriminality, kultura atd.), účastníme se grantových řízení, projekt doučování Romů (ve spolupráci středisek Ostrava a Teplic), spolupráce s různými ministerstvy. 10

Koordinace pastorace v provincii

Koordinací pastorace v provincii je pověřen odbor pastorace. V současné době jeho činnost zajišťují 2 salesiáni na plný úvazek a 2 laičtí zaměstnanci na plný úvazek.

10.1 Odbor pastorace Cílem je metodická pomoc organizacím, zřízených provincií, kontrolní činnost za zřizovatele, další vzdělávání spolubratří a laických pracovníků, rozvoj v oblasti pastorace. Nástroje a subjekty: vzdělávací setkání pro různé cílové skupiny, pastorační vizitace, SADBA o.s., pastorační týmy Finanční zajištění: z rozpočtu provincie, grantů a projektů Materiální zajištění: sídlo a 2 kanceláře jsou v Praze-Kobylisích, k různým setkáním používá také jednotlivé domy v provincii a pronajaté prostory 6 oblastí pastorace: 1) 1 salesián má na starosti: salesiánský volontariát Cagliero, škola animace 3x3, pastorace povolání; k zajištění této činnosti mu pomáhají 2 zaměstnanci na plný úvazek a další spolupracovníci, pracovní týmy 2) delegát pro pastoraci: střediska, farnosti, zaměstnanci; k plánování a hodnocení má pastorační týmy Odbor dále spolupracuje a účastní se různých mezinárodní salesiánských setkání Eurizon, Confronto ad., vyvíjí také spolupráci s mezinárodními salesiánskými organizacemi - DB Youth-Net, VIS ad.

10.2 Výchovně pastorační projekty komunit (VPPK) Jsou to nástroje pro pastorační aktivity jednotlivých komunit. Situace Do roku 2007 byly předloženy a schváleny 2 projekty komunit (Prostějov a Plzeň), dalších 9 projektů bylo předloženo a připomínkováno v nedávné době (Teplice,


47

České Budějovice, Praha-Kobylisy, Pardubice, Ostrava, Brno-Líšeň, BrnoŽabovřesky, Sebranice-Litomyšl, Kazanlak); posuzuje delegát pro pastoraci s provinciální radou Hodnocení projektů • silné stránky – např. popis situace, další vzdělávání, konkrétně rozdělené kompetence, ekonomický přehled atd. • slabé stránky – těžko formulujeme poslání, výchovné cíle, cílovou skupinu, chybí spolupráce s laiky při jejich vytváření Směry rozvoje: práce na zbývajících projektech komunit (chybí jich 6), dále se bude věnovat pozornost jejich ověřování za pomoci metodiky z odboru pastorace, také je potřeba rozvinout další nástroje pastoračního plánování (itineráře, pastorační plány apod.)

11

Realizace a ověřování

Nositelé realizace a ověřování Subjekty, které budou VPPP ověřovat, jsou následující: odbor pastorace na provincii, příslušné pastorační týmy, provinciál s radou, ředitelé komunity se spolubratry, pro které jsou také určeny směry dalšího rozvoje v jednotlivých částech dokumentu. Tato doporučení by se měla promítnout ve VPP jednotlivých komunit. Tedy jednotlivé subjekty budou reflektovat a vyhodnocovat příslušné oblasti z dokumentu. V neposlední řadě zodpovědnost za realizaci projektu mají všichni spolubratři naší provincie, protože projekt chce být nástrojem pro každého z nás. Platnost VPPP je 6 let. Podpůrné nástroje Chceme používat i další nástroje, abychom zkvalitnili svoji činnost (supervize, strategické plánování, audity apod.). Dalšími impulsy pro VPPP, kterými se chceme zabývat a ke kterým chceme přihlížet v naší pastoraci, budou pro nás také další podněty z provinciální kapituly 2007, z 26. Generální kapituly a mimořádné vizitace v naší provincii.

12

Závěr

Výchovně pastorační projekt provincie chce být naší odpovědí lidem v jejich touze po prožívání plného a šťastného života. Je to vlastně odpověď Dona Boska, protože vychází z jeho života a jeho výchovného systému tak, jak nám jej předal.

48


Toto zdůrazňuje P. Chávez ve svém Heslu na rok 2007, když mluví o bohatství odkazu Dona Boska a důležitosti jeho pozitivního přístupu k životu. Symbolicky tuto myšlenku znázorňuje v příběhu Žlutý deštník: „To je to, co bych chtěl sdělit celé salesiánské rodině, co bych chtěl pro každého jejího člena – dát mu svůj žlutý deštník, ten, který jsem já sám dostal od Dona Boska.“98 Uvědomujeme si, že svojí činností v oblasti výchovy a evangelizace můžeme přispět i k rozvoji celé společnosti v naší zemi. Státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone, SDB na cyrilometodějských oslavách na Velehradě 4. 7. 2007 pronesl: „Spiritualita sv. Jana Boska má velmi důležitou funkci pro výchovu a vzdělání a může velmi pozitivně ovlivnit budoucí stav společnosti. Nejen výchovou mládeže, ale také výchovou budoucích občanů“.99 Jsme vděčni Bohu za Jeho doprovázení a přítomnost v našich životech a na přímluvu Panny Marie Pomocnice křesťanů a sv. Jana Boska prosme o požehnání a ochranu pro naši provincii i do dalších let.

98 99

Srov. ACG 396, bod 8 Srov. Tarcisio Bertone, Velehrad 2007


49

13

Obsah

1

ÚVOD --------------------------------------------------------------------------------------3

2

VÝCHODISKO---------------------------------------------------------------------------4 2.1 2.2 2.3

SITUACE MLÁDEŽE, SPOLEČNOSTI, CÍRKVE A KONGREGACE -------------------4 CÍLOVÉ SKUPINY NAŠÍ PASTORACE -----------------------------------------------8 POSLÁNÍ A CÍLE----------------------------------------------------------------------9

3

VÝVOJ V OBLASTI PASTORACE ----------------------------------------------- 10

4

ZÁKLADY NAŠÍ VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PRÁCE --------------------- 12 4.1 4.2 4.3 4.4

PASTORACE ------------------------------------------------------------------------ 12 VÝCHOVA -------------------------------------------------------------------------- 13 EVANGELIZACE ------------------------------------------------------------------- 14 SOCIÁLNÍ PRÁCE ------------------------------------------------------------------ 17

5

SALESIÁNSKÁ PEDAGOGIKA A STYL PRÁCE ---------------------------- 18

6

JEDNOTLIVÉ OBLASTI NAŠÍ PASTORACE --------------------------------- 21 6.1 PŘEDPOKLADY NAŠÍ PRÁCE ------------------------------------------------------ 21 6.1.1 Kritéria pro salesiánské pastorační dílo ----------------------------------- 21 6.1.2 Vztah mezi komunitou a dílem----------------------------------------------- 24 6.2 SALESIÁNSKÁ DÍLA --------------------------------------------------------------- 25 6.2.1 Oblast školství a vzdělávání ------------------------------------------------- 25 6.2.2 Oblast farní pastorace-------------------------------------------------------- 30 6.2.3 Oblast sociální práce --------------------------------------------------------- 33 6.2.4 Sociální komunikace---------------------------------------------------------- 34 6.2.5 Misie ---------------------------------------------------------------------------- 35 6.3 NAŠE PŮSOBENÍ V RÁMCI NESALESIÁNSKÝCH INSTITUCÍ --------------------- 35

7

PASTORACE POVOLÁNÍ ---------------------------------------------------------- 36

8

NAŠE SPOLUPRÁCE S LAIKY --------------------------------------------------- 38 8.1 VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ SPOLEČENSTVÍ (VPS)------------------------------- 38 8.2 KRITÉRIA PRO SPOLUPRÁCI S LAIKY -------------------------------------------- 40 8.2.1 Salesiánská kritéria pro laické spolupracovníky-------------------------- 40 8.2.2 Kritéria pro roli vedoucí - nesalesián -------------------------------------- 41 8.3 PROVINCIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY --------------------------------------- 42

9

SPOLUPRÁCE „V SÍTI“ ------------------------------------------------------------ 44

50


9.1 9.2 9.3 9.4 10

SALESIÁNSKÁ RODINA ------------------------------------------------------------ 44 CÍRKEV ----------------------------------------------------------------------------- 45 OBČANSKÁ SPOLEČNOST --------------------------------------------------------- 45 ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY A MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY ---------------------------- 46

KOORDINACE PASTORACE V PROVINCII --------------------------------- 46 10.1 10.2

ODBOR PASTORACE --------------------------------------------------------------- 46 VÝCHOVNĚ PASTORAČNÍ PROJEKTY KOMUNIT (VPPK) ---------------------- 46

11

REALIZACE A OVĚŘOVÁNÍ ----------------------------------------------------- 47

12

ZÁVĚR ----------------------------------------------------------------------------------- 47

13

OBSAH ----------------------------------------------------------------------------------- 49

PŘIŠEL JSEM, ABY MĚLI ŽIVOT A MĚLI HO V HOJNOSTI (J 10,10)

Recommend Documents