OBSAH:
ROPA
POPIS OBJEKTU (rok 2014) str. 1 STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTU (STAVEBNÍ KONSTRUKCE) str. 1-2 STRUČNÝ POPIS OBJEKTU, POPIS STAVEBNÍ KONSTRUKCE str. 3-4 STRUČNÁ STAVEBNÍ HISTORIE (SOUHRN) str. 5 HODNOCENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA PAMÁTKOVÉ PÉČE str. 5 FOTODOKUMENTACE, str. 7-6 VÝKRESY, STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM (NÁHLED) str. 8 ZDROJE str. 9
POPIS OBJEKTU (rok 2014) Jedná se o jedinou zachovalou předrománskou stavbu v Čechách a zároveň nejstarší zachovalou kamennou stavbu v ČR a dokonce v celé severní Evropě. Mluvíme zde o rotundě zasvěcené Petrovi a Pavlovi, nacházející se na kopci nedaleko Zákolan v okrese Kladno. Rotunda se rozkládá na plošině, vystupující z údolí dvou potoků: Vřetovického (dnes Zákolanského) a Týnického a zaujímá rozlohu přibližně 30 ha (podle průzkumu pana V. Davídka dokonce 80 ha). Památka se dnes skládá z okrouhlé lodi, přidružené věže a presbytáře se sakristií. Patří k ní pozemek, který je obehnaný zdí ve výšce okolo 1,8 m a z jedné strany navazuje hřbitov.
Přidružená věž
POZEMEK
Sakristie Okrouhlá loď Presbytář HŘBITOV
STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTU Historický vývoj rotundy (kostela) sv. Petra a Pavla je velmi obtížné určit, jelikož se dochovalo jen málo informací za tisíciletou existenci. Zmínky o stavbě sahají až do doby svatováclavské, ale bohužel nám nesdělují její podobu. Mohl to být jednoduchý dřevěný objekt, nebo zde mohla stát kamenná stavba kruhového půdorysu už od počátku, později k ní přistavěna věž a poté připojen presbytář a sakristie. Nejstarší existence rotundy je ve velmi úzkém vztahu s rozsáhlým hradištěm Budečským, značně významným v 9. a 10. století. Výrazným znakem tohoto hradiště je jeho rozloha a opevnění (dosahující až 5m), které se zde nacházelo. Byl to veliký opevněný terénní blok, na němž před výstavbou rotundy stála opevněná akropole, která nasvědčovala významu Budče ve starším období. První zmínky o Budči jsou nalezeny v legendách o sv. Václavu a sv. Ludmile. Staroslovanské legendy vypráví, že mladý Václav byl svým otcem Vratislavem poslán do Budče, aby se zde učil latinsky.
V 16. století byla do lodi umístěna kazatelna šestibokého tvaru. Na jednom poli byl reliéf Krista, jako dobrého pastýře a letopočet 1585, na dalším poli reliéf sv. Petra a Pavla (Obr.1). Ostatní pole jsou bez výzdoby (možná nebyly dokončeny).
str. 1
ROPA
Od 11. století ztrácí budečské hradiště své význačné postavení - předčí ji Praha a Vyšehrad, také to vyplývá z celkového nedostatku jakýchkoli informací o tomto místě.
Apsida rotundy se nedochovala, byla v době barokní nahrazena obdélníkovým presbytářem, z něhož je vstup do čtvercové sakristie, která byla postavena současně s kněžištěm. Předpokládá se, že při této úpravě byla také zvýšena kruhová loď cca o 2,2m, znovu zaklenuta a nad klenbou postaven krov. Nižší boční okna byla zazděna a nad nimi zhotovena okna nová, větší. Domněnka pana Karla Gutha - rotunda neměla původně klenbu, nýbrž pouze rovný dřevěný strop. Zaklenuta byla prý teprve za zmíněných oprav (hrabětem Bernardem Martincem - r. 1660), kdy byl zřízen i hrotitý triumfální oblouk (Obr. 2). Roku 1761 vzniká tzv. kniha počtů rotundy (kostela) sv. Petra a Pavla na Staré Budči. Tehdy bylo opraveno neurčené okno, zřízeny nové dveře, renovován oltář a ke křtitelnici opatřen nový pískovcový podstavec. 1769 - oprava střechy 1775 - větší oprava kostelíka, obezdění opěrným pláštěm 1777 - oprava střechy a pokládka střechy nad presbytářem (1782) Další roky jen menší opravy. 1835 - oznámení vikáře z Lidic P. Bezděka, že střecha kostela je úplně shnilá 1837 - zvýšení zdiva lodi; oprava střechy; oprava oken; umístěn dřevěný chor s varhanami; kopule uvnitř ozdobena freskou „vítězství kříže nad pohanstvem“ a nad špičkou oblouku umístěn citát z Hájkovy kroniky o učení sv. Václava na Budči. 1846 - následkem větrné bouře, velmi těžce poškozena střecha kostela a věže -> opatření kostela dvojitou taškovou krytinou...bouře se opakovaly v roce 1861, 1867 (opravy nebyly tak hrozné). 1878 - uznání, že stavba je nejstarším památníkem románského stavitelství v Čechách a zaslouží si zvláštní péči zemského výboru -> oprava vnitřního prostoru, oltář nahrazen velmi prostým oltářem románského stylu. Stěny měly být vyzdobeny freskami od malířů. V následujících letech převážně opravy střechy a drobné opravy oken a dveří. 1903 - kostel malován (důvodem byla neomítnutá klenba, pouze přemalovávána dokola)
ROPA
1905 - tisícileté výročí stavby kostelíka sv. Petra a Pavla => instalovány nové varhany do 1. patra (na kruchtu); přelití starého zvonu; vnitřní výzdoba - na základě klauzurních prací ze Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze -> vyzdobení českými světci (sv. Ludmila, blahoslavná Anežka, sv. Prokop, sv. Vojtěch), pod kopulí vlys, pod ním stylizované kvítky, v kněžišti na levé straně citáty z Cumpoldovy legendy a na pravé straně úryvky z 20. žalmu Davidova, za hlavním oltářem citáty z Kristovy modlitebny (Obr. 3,4,5).
str. 2
STRUČNÝ POPIS OBJEKTU SITUACE Předrománský kostelík stojí na západním okraji akropole rozlehlého slovanského hradiště, na rozhraní starší a novější části hřbitova vzájemně oddělených zdí. Severní díl hřbitova má nepravidelný obrys. Novější jižní část má lichoběžníkový půdorys, ale s nepravidelně probíhající severní stranou. Kostelík obsahuje nízký obdélný presbytář s čtvercovou sakristií na severu, širší oválnou loď a severní věž čtvercového půdorysu. VNĚJŠÍ POPIS Presbytář nedosahuje ani do poloviny výšky lodi, je postaven zcela prostě a jeho zdi vyrůstají přímo ze země, bez stop rozšířeného základu (možná zde byl zvednut terén, proto není vidět základ). Na jižní straně se nedaleko styku presbytáře s lodí nachází hluboká šachta (157 cm), sloužící dodatečně kvůli izolaci, kvůli zvýšenému terénu. Hlavní římsa je vysazená a členěná dvojicí výžlabků. Východní stěna presbytáře je bez členění, či otvoru, uprostřed jižní stěny je obdélné okno. Severní stranu kněžiště z velké části překrývá přístavek sakristie. Ve východní stěně sakristie je osazeno tesané pískovcové ostění okna čtvercového tvaru (Obr. 6), mříž s pravoúhle se protínajícími pruty pochází asi z druhé poloviny 19. století. Severní strana sakristie není členěna, po západní straně je výklenek segmentově zaklenutý, v němž se nachází jednokřídlové klasicistní dveře. Presbytář má valbovou střechu s rovnoběžným hřebenem s podélnou osou, valbová střecha sakristie s krátkým hřebenem se opírá o severní stranu kněžiště. Na obou střechách je prejzová krytina. Loď rotundy je na severní straně zakryta přistavěnou románskou věží. Úsek mezi presbytářem a věží byl při SHP zbaven omítky a v nejnižší části se nachází lomové zdivo promísené s cihelnými úlomky, v podstatě řádkové zdivo. Líc pláště lodi je výrazně šikmý. V horní části obvodového zdiva lodi probíhá kolem dokola široká, mělce předstupující pásová římsa. Hlavní římsu člení odzdola dva drobně předstupující pásky, dolní je vyšší a na ně navazuje segmentový fabión přecházející do horní desky. Zdivo rotundy vyrůstá přímo z terénu, není jisté zda byl na celém obvodu vytvořený předzáklad, nebo tu nebyl žádný. V terénu se nachází lomové kameny, které by mohly být předzákladem zdiva rotundy. Vpravo od vstupu je osazeno gotické západní okno, mírně zalomené, z pískovce, ostění okosené, chrání ho novější mříž z druhé poloviny 19. století. Zasklení tvoří šestiboké tabulky do olova. Jihozápadní okno lodi rotundy se shoduje s předchozím a je i stejně upraveno. Do prostoru novějšího hřbitova je vsazeno třetí okno, jižní okno lodi opět zalomené s pískovcovým tesaným ostěním. Nedochovalo se v původním stavu. Okno opět chrání mříž.
ROPA
Věž je v hranolové hmotě, omítnuta a členěna způsobem jako je loď, jsou zde vloženy tři vodorovné pásy. Horní je s fabionovou římsou. Na vrcholu střechy je nasazeno oválné tělísko, z něhož vyrůstá kovový kříž. Horní část věže je rozvržena do dvou pater, v každém je dvojice sdružených románských oken.
str. 3
VNITŘNÍ POPIS Kněžiště má mírně obdélný presbytář, je hladce omítnut (před SHP byly na zdech linkované nápisy, vztahující se k svatováclavskému kultu (Obr. 3,4.5)). Severní zeď obsahuje ve své levé části blíže vítěznému oblouku dvoukřídlé výplňové dveře do sakristie s historizujícím kováním, chránič zámku i držadlo s reliéfní aplikovanou ozdobou z vykrajovaného plechu (Obr. 7). Prostor presbytáře je zaklenut neckovitou klenbou půlkruhového řezu bez výseče, v její patě obíhá jemně profilována fabionovitě vysazená římsa (Obr. 8). Na severu připojený prostor sakristie má rovný strop. Presbytář se otvírá do válcové lodi lomeným neprofilovaným vítězným obloukem. Jižní polopilíř vítězného oblouku byl deformován a odsekán v souvislosti se zřízením výstupu na renesanční kazatelnu. Krov kněžiště i sakristie není přístupný. Krov věže přístupný je, ale nedostal jsem se do něj, paní starostka neměla klíče. Loď a její zdivo nemá žádné členění. Po obou stranách vítězného oblouku se konve-konkávně zvlňuje. To je způsobeno gotickým rozšířením původního propojení závěru a lodi při vložení lomového oblouku. Dnes celé omítnuto. Obvodové pláště lodi jsou zakřiveny a svírají se od zdola nahoru směrem dovnitř -> řez lodi má bizardní tvar homole. Všechna tři okna lodi jsou v podstatě řešena stejně, je zde vidět křivost vnitřního líce rotundy. Zevnitř se okna jeví jako půlkruhová s trojdílnou kovovou konstrukcí, zasklená šestibokými tabulkami do olova (Obr. 9). Nad vítězným obloukem, v patě klenby a nad ní jsou novodobé malby sv. Václava s postavami českých světců (Obr. 3,4,5). V západním díle prostoru válcové lodi je vložena dřevěná kruchta. Je vynesena na dvou dřevěných sloupcích. Věž je pětipatrová. Při severní a západní stěně stoupá novodobé dřevěné schodiště. Na východním konci jižní zdi je průchod na někdejší románskou tribunu (Obr.10). Západní strana věže je stejně jako severní bez otvoru. Krovová vazba je tvořena třemi hambalky nad sebou. Na východní straně je původní okno. Je pravoúhlé s rovným překladem tvořeným celkem třemi pískovcovými kusy. Zdivo 1. patra věže je kompaktní, jen zcela ojediněle vysprávky z lomové opuky. 2. poschodí věže je zcela bez oken, zdivo je zde z opuky, tvoří řádkové zdivo, s částečně dochovanými spárami, ale celkově nekvalitní. Kvádry lze kvalifikovat jako otloukané, některé kusy jsou rázu zdiva lomového. Pak zde navazuje vrstva tesaných kvádrů. Přitom obě části zdí působí dojmem, že jsou z jedné stavební etapy. Další patra jsou nejspíše z lomové opuky. Stěna věže do prostoru půdy lodi je prolomena ve dvou řadách dvojicí sdružených románských okének (Obr. 11). Horní dvě patra věže jsou méně zajímavé než 2. a 3. podlaží (poznání zdiva je pod hrubou omítkou). Krov věže je hambalkový, s krokvemi čepovanými do vazných trámů. Do prostoru obou posledních podlaží je vložena zvonová stolice. Pozoruhodný je zvon s českým nápisem s letopočtem 1754. (Obr. 11).
ROPA
Krov lodi je vaznicový, hambalkový. Navržen aplikací prostého vaznicového krovu se svislými sloupky s vaznicí polygonálně se zalamující. Krokve tvoří základní mnohostranně jehlancovou plochu, ve vrcholu při styku přitesány, aby se dosáhlo styku v jediném bodě.
str. 4
STRUČNÁ STAVEBNÍ HISTORIE (SOUHRN) Výsledkem stavebně historického průzkumu (SHP) je, že dnes před námi stojí loď Spytihňevovy rotundy z přelomu 9. a 10. století s bizardně konstruovaným obvodovým pláštěm zdiva, z něhož vyplývá originální klenba doby karolinské. Nezachovalo se žádné původní okno lodi rotundy. Přístavba věže představuje druhou důležitou etapu architektonického vývoje rotundy. Nevyrostla najednou, ale ve dvou obdobích, vyznačeným nápadně rozílným stavebním materiálem. Neosové umístění věže bylo nepochybně průběhem valu. Snad reagovalo i na původní vchod do lodi rotundy, který musel být nezbytně situován po její severní straně. Lomený neprofilovaný vítězný oblouk poukazuje k úpravě vnitřku rotundy někdy v rané gotice, Třetí podstatná stavební etapa se uskutečnila roku 1663. Byla odbourána apsida rotundy a vystřídána lehce obdélným presbytářem se sákristií. Je možné, že právě tehdy byla hrubě rozšířena tři gotická okna lodi odsekáním jejich ostění. V roce 1775 byla vložena v lodi dosud stojící kruchta. Čtvrtá význačná přestavba rotundy spadá do roku 1837 (viz. STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTU), ale ve zkratce -> nad všemi částmi provedeny nové krovy; současně byla porušena románská okna věže obezdívkou středních pilířů; výměna části zdiva pod kruchtou, porušené vlhkostí V 19. století byl kostelík nově omítnut a střecha dostala novou prejzovou krytinu.
HODNOCENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA PAMÁTKOVÉ PÉČE Tento kostelík (rotunda) je jedinou dochovanou předrománskou stavbou v Čechách a zároveň nejstarší zachovalou kamennou stavbu v ČR a dokonce v celé severní Evropě. Tato skutečnost sama o sobě mnohonásobně vyzdvihuje všestranný kulturní význam budečské rotundy. Budečská rotunda stojí na samém počátku architektonického vývoje a zaslouží si kvalitní památkovou péči -> proto bych ohodnotil rotundu sv. Petra a Pavla v Budči známkou 4-5. PÁR SLOV K DNEŠNÍMU STAVU Bylo mi řečeno, že poslední rekonstrukce rotundy byla špatně vyřešena a to hlavně s ohledem hydroizolace stěn v kontaktu s terénem. Dalším špatným hlediskem na této stavbě je svod vody na severní části sakristie, kde je svod ucpáván listím a voda, která začne přetékat přes žlab stéká po fasádě. Fasáda je celá nasáklá vodou a nestačí vyschnout, takže je po celou dobu vlhká. Omítka na této straně opadává a tudíž je zdivo obnažené. To samé se stává i na jiných místech, kde voda podmáčela omítku, která časem opadala. Dalším znakem stáří se staly vchodové dveře (Obr.12), které nejdou zavřít a pomalu ani zamknout, tudíž by potřebovaly řádnou péči a nahrazení novými.
ROPA
Nic na tom ale nemění, že tato památka je jednou z nejdůležitějších a mělo by být o ni dobře postaráno.
str. 5
ROPA * DETAILNÍ VÝKRESY A STAVEBNÍ PRŮZKUM NA CD
str. 8
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
ROPA
Obr. 1
str. 6
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
ROPA
Obr. 7
str. 7
ZDROJE TEXTOVÁ ČÁST NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ STŘEDNÍCH ČECH V PRAZE - Stavebně historický průzkum Budeč - rotunda (SÚRPMO 1979) - Stavebně historický průzkum, fotodokumentace - Budeč, kostel sv. Petra a Pavla (SÚRPMO 1981) - Budeč, rotunda sv. Petra a Pavla - výkresy z vyhodnocení sond - Budeč, rotunda sv. Petra a Pavla - hloubkový průzkum INTERNET - http://cs.wikipedia.org/wiki/Budeč_(hradiště) - http://www.turistika.cz/vylety/budec-rotunda-sv-petra-a-pavla - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/rotunda-budec/ - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/rotunda-budec/ - http://www.hrady.cz/?OID=1252
ROPA
FOTOGRAFICKÁ ČÁST - Fotky 1-10,12 - vlastní foto - Fotka 11 - www.google.cz - Detailní fotky výkresů a stavebního průzkumu na CD - vlastní foto (NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, ÚZEMNÍ ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ STŘEDNÍCH ČECH V PRAZE)
str. 9
