PŘÍBUZENSKÝ SYSTÉM V KYRGYZSTÁNU

66

Genealogické a heraldické listy • 1/2008

Články a studie

67

PŘÍBUZENSKÝ SYSTÉM V KYRGYZSTÁNU Petr Kokaisl Přestože je příbuzenství vztahem založeným především na biologickém základě, jedná se mnohem více o společenský jev, při kterém je důležitější příbuzenský status, než samotná biologická podstata. Příbuzenství může mít nejrůznější funkce – od zásad pro předávání majetku, až po vytváření skupin pro vzájemnou pomoc nebo pro pořádání oslav. To, jaký význam přikládají různé kultury příbuzenství, je patrné na příbuzenské terminologii. Ve společnostech, kde se stále více prosazují mimopříbuzenské vazby, nejsou pojmy pro jednotlivé příbuzné příliš složité a většinou se omezují na sourozence, rodiče a prarodiče. Označování dalších příbuzných už bývá mnohem jednodušší a některé skupiny se označují jediným pojmem. Pro snazší orientaci byly při popisu příbuzenství vytvořeny určité typické systémy. Jako nejjednodušší systém z hlediska používaných termínů se označuje systém havajský. V tomto systému je stejné označení rodičů a jejich sourozenců včetně manželů (stejná čísla na schématu označují stejné příbuzenské termíny). Odlišné pojmy jsou pouze na základě pohlaví. V tomto systému se ani neodlišují sourozenci a bratranci. Jedinec tedy stejně nazývá matku i všechny tety (bez ohledu na to, zda se jedná o tety pokrevně příbuzné – kolaterální, nebo tety, které získaly příbuzenství na základě sňatku – afinní příbuzní). Podobně se v označování příbuzných nerozlišuje mezi otcem a strýci a podle označení jsou na stejné úrovni i sourozenci a bratranci.

Obrázek 1. Havajský systém. Naopak mezi nejsložitější příbuzenské systémy bývá řazen systém súdánský, ve kterém má každý příbuzný zcela odlišné označení. Podle příbuzenské terminologie jsou vyčleněni příbuzní z otcovy i matčiny strany a vyčleňují se i křížoví (potomci souro-

68


zenců různého pohlaví) a paralelní (potomci sourozenců stejného pohlaví) bratranci a sestřenice, opět zvlášť z otcovy i matčiny strany.

Články a studie

69

Ve staročeských zvyklostech se kromě toho vyskytují některé odlišnosti. Každý pokrevenec mužského pohlaví z otcovy strany je strýc (v užším smyslu otcův bratr), ženského pohlaví teta. Mužský člen z matčiny strany je ujec. Synové dvou bratří nazývali se bratří strýčení (jedná se o paralelní bratrance); jestliže jeden pocházel ze sestry, bratří tetění (jedná se o křížové bratrance).1/ Ujec byl považován za nejbližšího mužského příbuzného syna jeho sestry, byl odpovědný za výchovu svého synovce, který pak obyčejně dědil ujcův majetek, nebo společenské postavení.2/ I na tomto příkladu je možné ukázat, že zjednodušení příbuzenské terminologie je důsledkem poklesu významu určitých příbuzenských vztahů.

Obrázek 2. Súdánský systém. Českému příbuzenskému systému se nejvíce podobá eskymácký systém, pouze s tím rozdílem, že český systém nemá jediné označení pro bratrance a sestřenice, ale tyto kolaterální příbuzné odlišuje podle pohlaví. Eskymácký systém je zcela totožný se systémem anglickým – Angličané totiž označují potomky sourozenců svých rodičů bez ohledu na jejich pohlaví cousins.

Obrázek 4. Současný systém v Čechách.

Obrázek 3. Eskymácký systém.

Na příkladu Kyrgyzstánu je možné ukázat, že příbuzenské systémy mohou mít svoji důležitou úlohu i v dnešní době. Základním pravidlem pro určování rodové příslušnosti u Kyrgyzů je zásada patrilinearity – potomci odvozují svůj původ od rodu svého otce. Znalost předků z matčiny strany při určování rodové příslušnosti nehraje žádnou roli. Žena si samozřejmě dobře pamatuje předky ze svého rodu, ale sňatkem se stává téměř zcela příslušnicí rodu svého manžela. Dokonce i na svatbu má nevěsta podle tradice přijet sama, dokonce i bez rodičů, takže i v dnešní době bývá nevěsta na vlastní svatbě bez příbuzných a přátel. Tato tradice se nedodržuje úplně, ale na některých místech je možné setkávat se s opomenutím rodu nevěsty. I poté, co začne nová rodina samostatně žít, udržují se mnohem častější kontakty s mužovými příbuznými. Označování příbuzných z matčiny strany Kyrgyzové používají, ale nejdůležitější jsou příbuzní z otcovy strany. V kyrgyzské patrilineární tradici se stejný důraz neklade na všechny předky z otcovy strany, ale pouze na předky mužské a přímé – lineární (tedy otec, děd, praděd…).

Současný příbuzenský systém v Čechách nerozlišuje některé afinní a pokrevní příbuzné, nerozlišuje ani, zda se jedná o příbuzné z otcovy či matčiny strany (např. stejné označení teta pro sestru otce, sestru matky, manželku otcova bratra i manželku matčina bratra).

Jednotliví mužští předci mají i svá označení: Ата Чок-ата

Ata Čong-Ata

Otec Děd


70

Баба Буба Жете Жото Куба

Baba Buba Žete Žoto Kuba

Praděd Prapraděd Praprapraděd Prapraprapraděd Praprapraprapraděd

Články a studie

71

Toto rozdělení (na levou a pravou ruku) má původ v dávné minulosti a vztahuje se k šesti synům Oguz-Chána, náčelníka rodů všech turkických rodů. Jednotlivé rody se rozdělily na křídla, z nichž každé obývalo svoje vlastní území. Do dnešního dne (1. pol. 19. století) mají podle Valichanova v Buchaře bekové jako představitelé rodů svá místa po pravé a levé straně carského trůnu. Označení Kyrgyzů se vztahuje ke Kirgizbajovi, který byl prvním rodovým náčelníkem „národa“, kterému dal své jméno. Kirgizbaj měl pouze jednoho syna Ak-uula (Bílý chlapec). Ak-uul měl podle jednoho podání dva syny – Abl (Abel) a Kabil (Kain) – a podle jiného podání Abl a Kabil byli potomci, ne však přímo synové Ak-uula. Potomstvo Abla představuje pravé křídlo a potomstvo Kabila levé křídlo. Od synů Tagaje, který byl vnukem Abla (Bogorstána, Kojlaka, Kildžira a Karačoro), vzešly i další rody pravého křídla.

Obrázek 5. Příbuzenský systém u Kyrgyzů. Původ mnoha národů je vysvětlován na základě mýtických příběhů (v našem prostředí je dobře známý příběh o praotci Čechovi), ale málokdo skutečně svůj původ skutečně k praotci Čechovi vztahuje. U Kyrgyzů je situace odlišná a doposud velice pečlivě sledují historii a genealogii svého vlastního rodu, i když původní zakladatel rodu je již často neznámý, nebo se může také jednat o mýtickou postavu. Už od 15. století se Kyrgyzové dělili na velké rodové skupiny Sol kanat (levé křídlo), Son kanat (pravé křídlo) a vnitřní (centrální) rody. Rozdělením „Kyrgyzů“ (dnešních Kazachů a Kyrgyzů) se poměrně obsáhle věnoval v první polovině 19. století Č. Č. Valichanov.3/ Údaje o rozdělení a rozmístění kyrgyzských rodů měl od svých příbuzných (především legendické podání od své babičky a svého otce) a aktuální údaje o svých sousedech – Kyrgyzech obývající oblast Semirečie/Sedmiříčí4/. Kromě dělení na pravé a levé křídlo u „dikokamennych“ Kyrgyzů (dnešní Kyrgyzové) existoval ještě v době, kterou Valichanov popisuje (1. pol. 19. století), pojem pravá a levá ruka. Dělení na pravou a levou ruku se vyskytovalo u Kyrgyzů Un (On) a Sul (Sol). K hlavním představitelům Un patřil „kmen“ Bugu, ke skupině Sul patřil „kmen“ Soltu (Solto).

Obrázek 6. Genealogie Kyrgyzů. Rozdělení na pravé křídlo a levé křídlo. Členění Kyrgyzů se neomezuje jen na pravé a levé křídlo. Valichanov uvádí, že kyrgyzský „národ“ má tři části: pravé křídlo, levé křídlo a Ičkiliky, kteří také bývají spojováni v genealogické linii s Kirgizbajem. Jako další skupina kyrgyzského obyvatelstva se dnes vyčleňují i rody nekyrgyzského původu a smíšené rody. Son Kanat (pravé křídlo)

Tagaj

Sarbagyš Bugu Solto Tynymsejit


72

Adigine

Munguš

Sajak Čekir Sajak Čerik Žediger Azyk Bagyš Monoldor Suu Murun Baaryn Konurat Žoru Boru Bargy Kara Bagyš Sarttar Žagalmaj Koš Tašga

Sol Kanat (levé křídlo)

Kušču, Kutču Saruu Munduz Žetigen Kytaj Basyz Toboj Čon Batyš

Ičkilik

Kypčak Najman Tejit Kesek Žoo Kesek Kandy Bocton Nojgut Avagat, Avat Toolos (Doolos), Sart-Kalmak

Rody nekyrgyzského původu a smíšené rody

Kalmak-Kyrgyz Kalmak Čala Kazak Keldike Kurkuroo Kuron

Články a studie

73

Na příkladu rodu Solto z pravého křídla uvádí Valichanov další dělení na rody: Rod Solto se dělí na čtyři pokolení: Kontu (Kuntuu), Bulekbaj (Bolokbaj), Tolkan (Talkan), Učbagyš. Počtem Solto převyšuje jak Sarybagyše, tak i Bugu. Počítá se, že zahrnuje kolem 20 000 jurt, i když daň do Kokandu odvádí pouze z 1 500 jurt. Hlavní skupiny (někdy označované jako kmeny), které odvozují původ od stejného předka, jsou v Kyrgyzstánu Saruu a Kuču (v Talasu), Sajakové (Suusamyrské údolí, oblast Džumgalu), Solto (Čujská oblast), Bugu (u jezera Issyk-kul), Sary-Bagyš (Kemin), Kara-Bagyš (Naryn) a skupiny Ičkiliků v jihozápadním Kyrgyzstánu.5/ Různé stupně dělení obyvatelstva podle rodové příslušnosti lze doložit na příkladu pětapadesátiletého učitele v důchodu ze Sary-Mogolu Avasbeka (Ičkilik), jenž na otázku, z jakého je rodu, odpověděl, že je Ičkilik, teprve poté, když byl požádán o upřesnění, rozšířil tuto stručnou odpověď o další tři stupně. Podle něj se Ičkilikové, kteří žijí v oblasti Sary-Mogolu, dělí na tři hlavní rody, jimiž jsou Kypčak (Кыпчак), Najman (Найман) a Tejit (Тейит). Rod Tejit, jehož je Avasbek příslušníkem, se dále dělí například na dílčí rody Kydrša (Кыдршо), Čaltejit (Чалтейит), Džamanaj (Жаманаң) a Čoj (Чой). Příslušníci těchto menších rodů však nemusejí žít pouze v jedné oblasti, mohou se od sebe odlišovat i lokální příslušností – například příslušníci rodu Kydrša žijící na úpatí Alajského hřbetu Pamíru jsou označováni za Kydrše alajské. Lze tedy konstatovat, že příchodem několika členů (i jedné rodiny) rodu do nové lokality vzniká nový rodový podstupeň, v tomto případě alajský Kydrša. V praxi to pak znamená, že na území Kyrgyzstánu existuje několik malých rodů Kydrša, kteří se od sebe liší lokalitou, v níž tito lidé žijí. Kyrgyzové se tedy mohou identifikovat s rody z různých stupňů své rodové linie. Již zmiňovaný Avasbek může na otázku týkající se jeho rodové příslušnosti podat několik různých odpovědí, a to, že je Ičkilikem → Tejitem → Kydršou → Alajským Kydršou.6/ Jednou ze základních vědomostí, kterou by si podle tradic měl již v dětství osvojit každý příslušník kyrgyzského etnika, je znalost tzv. džeti ata (жети ата) – sedm otců. V praxi to znamená, že každý Kyrgyz by měl znát jména sedmi svých přímých mužských předků z otcovy strany. Tato znalost je předávána z otců na potomky (chlapce i děvčata), přičemž se předávaná jména vždy o jednu generaci obměňují, neboť děti se učí také jméno svého otce a dochází tak k posunu o jedno jméno (sedmé jméno, jež znal otec). Znamená to tedy, že každá generace sourozenců má vlastní džeti ata, svých sedm otců. Ve skutečnosti však tento model, podle kterého by měl každý Kyrgyz znát všech sedm mužských předků, nefunguje, protože mnoho Kyrgyzů své celé džeti ata nezná – znalost všech sedmi pokolení je v kyrgyzské společnosti výjimkou. Všech sedm pokolení dnes znají většinou pouze ti, kteří se o kyrgyzské tradice a historii zajímají hlouběji. Přesto mnozí Kyrgyzové své příbuzné sedm generací nazpět znají, někteří jsou schopni svůj původ odvodit ještě do vzdálenější minulosti. Pokud se konají v Kyrgyzstánu volby, rozhodující nebývá politický program, ale právě příslušnost k rodu a hledání společných předků. V Suusamyrském údolí žijí příslušníci rodu Sajak, který


74

se dělí na menší rody, a proto může docházet na základě příbuzenství k řevnivosti i ve vesnici. Když se potkají dva neznámí Kyrgyzové, velice často se rozhovor stočí na předky a velice často se společný předek najde. Od příbuzných je pak většinou nemožné požadovat peníze za poskytnuté služby, nebo se poskytují jen za režijní cenu. Na příbuzenských svazcích je v Kyrgyzstánu založeno i rozdělování nejrůznějších funkcí. Nemusí jít pouze o vazby vyplývající z příbuzenství, různé druhy nadržování mohou být i v rámci regionálních skupin, organizací, škol apod. (což rozhodně není jen specifikou Kyrgyzstánu). O „tribalismu“, respektive o „kmenech“, se v současnosti často hovoří v souvislosti s politickým vlivem a tato problematika je zmiňována jak cizinci, tak i samotnými Kyrgyzy. O „kmenové“/klanové identitě se často píše v novinách a toto téma bývá součástí oficiálních a na druhou stranu i zcela soukromých diskusí. I zde je třeba rozlišovat pravý smysl tohoto pojmu. „Tribalismus“ je vhodné téma pro politické diskuse, ale mnohdy se zapomíná, že tento jev hraje důležitost v každodenním životě. O identitě, která se odvozuje od společného předka (patrilineární identita) a která stále ještě ovlivňuje vesnickou, ale i městskou společnost v mnoha všedních věcech, se hovoří mnohem méně. Příslušnost k rodu a sounáležitost s ním přímo ovlivňuje i rozhodování, na koho se jedinec obrátí o pomoc v případě poruchy automobilu, přenocování v cizím městě, zajištění opravy. Přestože důraz na osvojování si tradičních znalostí, jakými jsou džeti ata a podrobná orientace v rodové struktuře, není dnes již tak silný jako dříve, rodová příslušnost a s tím související příbuzenská sounáležitost stále velmi výrazně ovlivňuje život kyrgyzské společnosti.

Poznámky a literatura: 1/

2/ 3/

4/

5/

6/

Ottův slovník naučný [online]. 2006 [cit. 2006-10-15]. Dostupný z: . Malá československá encyklopedie. Praha: Academia, 1984. TURDALIEVA, Š. Rodoplemennoe delenie Kyrgyzov po materialam Č. Č. Valichanova [online]. Centralnoaziatskij istoričeskij server, 1999 [cit. 26. 8. 2005]. Dostupný z: . Sedmiříčí, též Džetys, Žetisuv (kazašsky sedmero vod) – historická geografická oblast v JV části dnešního Kazachstánu mezi jezerem Balchaš, Džungarským Alatau a severním Ťan-šanem. Název podle sedmi hlavních řek (Ili, Karatal, Bien, Aksu, Lepsa, Baskan a Sarkand), často se do Sedmiříčí zahrnuje i povodí řeky Ču. (Podle Malé Československé encyklopedie). Kyrgyzstan at Ten: Trouble in the Island of Democracy. ICG Asia Report, No 22. Osh/Brussels, 2001. KOKAISL, P., PARGAČ, J. a kol. (Retka, T.) Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán. Praha: FFUK, 2006, s. 160–161.

PŘÍBUZENSKÝ SYSTÉM V KYRGYZSTÁNU

Recommend Documents