Křivsoudovský
Zpravodaj ŽIVOTNÍ V Ý R O Č Í Leden: pí. Marie Zelenková pí. Marie Vacíková p. Josef Brixí
80 let 75 let 75 let
Únor: pí. Marie Krátká 75 pí. Olga Melkusová 60 pí. Marie Zelenková 60 p. Josef Klement 95 p. Vladislav Vodný 70 pí. Hanelore Zelenková 65 Březen: pí. Marie Krýzová
let let let let let let
Plán o v an é kulturní akce Noví občánci na rok 2015 v roce 2014 7.21.3.3. Dětský karneval Sraz důchodců pí. Olga Horáčková p. Antonín Pinsner pí. Marie Limburská
65 let 75 let 83 let
Jan Souček 10. 1. Anna Děkanovská 11. 1. Terri Chmelířová 17. 1. Natálie Bušková 26. 3. Matěj Novák 30. 3. Jan Červený 3. 7. Vladimíra Zachárová 8. 8. Běta Kovaříková 25. 8. Matyáš Vlček 19. 10.
60 let
2014 2014 2014 2014 2014 2014 2014 2014 2014
ÚM Křivsoudov
→
Den české historie
čtěte na straně 4
V roce 2014 zemřeli pí. Bejčková Jana, Křivsoudov pí. Laňková Antonie, Alberovice pí. Krillová Bohumila, Křivsoudov pí. Mendlová Valerie, Křivsoudov p. Mendl Jiří, Křivsoudov pí. Karlová Františka, Křivsoudov Brixová Valerie, Křivsoudov Hořejšová Antonie, Křivsoudov
Celkem 8 lidí – průměrný věk: 80 let
Velikonoční dílničky Čarodějnice Dětský den Jarmark Strašidelná stezka Drakiáda Lampionový průvod Rozsvěcení stromku Vánoční koncert Silvestrovský pochod do Lhotky
Centrum české historie vás srdečně zve na
Tříkrálová s b í r k a
14. 3. 3. 5. 9. 6. 9. 7. 28. 10. 26. 11. 19. 12. 31. 12.
4. 4. 30. 4. 13. 6. 6. 9. 18. 9. 3. 10. 24. 10. 28. 11. 20. 12. 31. 12.
ÚM Křivsoudov
Tip na výlet čtěte na straně 8
AKTUALITY
Vydává Úřad městyse Křivsoudova vydání březen 2015
89 roků 84 roků 64 roků 91 roků 61 roků 93 roků 69 roků 88 roků Marie Limburská
v sobotu 25. dubna 2015 od 13 hodin v sokolovně městyse Křivsoudov Bohatý program pro děti i dospělé ☞ Vojenská historická technika kluby vojenské historie, ukázky výzbroje a výstroje ☞ Výstava 1945 – rok svobody ☞ Promítání filmů, dětské atrakce a soutěže ☞ Koncert – skupina TAXMENI a jejich host MARTIN MAXA VSTUP ZDARMA Jindra Svitáková Pokračování článku Číhošť – čtěte na s. 6 1
2
INFO
Tip na zajímavý výlet: Muzea Podblanicka někdejšího ženského premonstrátského kláštera z poloviny 12. století, který byl vypleněn husitskými vojsky v roce 1420. Zajímavé jsou také exponáty a informace o pokladu mincí, nalezeném na úpatí Velkého Blaníku v roce 1962.
MUZEUM ve VLAŠIMI sídlí od roku 1988 v zámku. Návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice: „Zámecké parky“, „Historie zámku ve Vlašimi“, „Příroda Podblanicka“, „S přesnou muškou“, která je věnována vývoji loveckého a sportovního střelectví, dějinám firmy Sellier – Bellot s doplňujícími trofeji exotických zvířat, „Zrcadlo minulosti“ a „Město pod věží“, aneb Vlašim na dlani, která je umístěna v nejvyšších patrech zámecké věže. Zpřístupněno je i zámecké sklepení s expozicí „Tajemství sklepení.“ Zajímavostí je vyhlídka ze zámecké věže. Celkový zážitek z návštěvy tohoto zámku ještě umocní zámecké interiéry, kaple, freskové a štukové výzdoby sálů a také velké množství vystavených starožitných přírodních a technických exponátů. Muzeum v zámku pořádá koncerty komorní hudby, přednášky a výstavy galerijního typu.
FARNÍ MUZEUM v KONDRACI, které je zpřístupněno veřejnosti, vzniklo v roce 2010 z bývalé fary. Tato farní expozice je na území Česka zcela ojedinělá. Mimo ukázek různých domácích prací je v tomto muzeu řemeslnická dílna, kde si návštěvníci mohou vyrobit například svíčky ze včelího vosku, batikové šátky z gázy, ruční papír, nebo mýdlo z přírodního glycerinu. V tomto muzeu mají návštěvníci možnost získat ucelený přehled o životě na faře na přelomu 19. a 20. století. Je zde i výstava o historii místního kostela. Na farské zahradě je bylinková zahrádka, která zdůrazňuje symbolický význam místa pro odpočinek. Pro děti je zde i hřiště se skluzavkou, houpačkami, minigolfem.
Barokní zámek RŮŽKOVY LHOTICE byl postaven na místě původní tvrze Oneše Tluksy ze Lhotic ze 14. století a dodnes tvoří dominantu malební vísky. Rodiče Bedřicha Smetany žili na tomto zámku v letech 1835 – 1844. Smetanova rodina předtím žila ve městě. Změnu venkovského prostředí z celé rodiny nejvíce pocítil právě Bedřich, který jako pražský student sem jezdíval na prázdniny. Zde načerpal některé náměty pro svá budoucí hudební díla. Toto místo si velmi oblíbil a zvláště rád pořádal na zámku své koncerty. Zdejší expozice s názvem Hudební tradice Podblanicka byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1984. Tato expozice je především věnována tvorbě Bedřicha Smetany, ale připomíná i další významné hudební skladatele, kteří byli rodáky ze zdejšího kraje, nebo zde pobývali – Jana Dismase Zelenku, Josefa Leopolda Dukáta, Richarda Wagnera, Josefa Suka, Zdeňka Fibicha. Jsou zde zastoupena i díla předních českých malířů, zdůrazňující krásu Podblanicka. MUZEUM LOUŇOVICE pod Blaníkem sídlí v barokním zámku ze 17. století, který od roku 1924 náleží Tělocvičné jednotě Sokol Louňovice. V současnosti zde sídlí informační centrum s veřejně přístupným internetovým místem, muzeum s expozicí „Nejstarších dějin Louňovic“. Expozice včelařství byly z tohoto zámku přestěhovány do nově rekonstruovaného domku, kde kdysi bydlel zámecký zahradník. Mezi největší atrakce zde patří prohlížecí úl se živými včelami. Za pozornost zdejšího zámku stojí nálezy středověké keramiky s gotickými nápisy z archeologických výzkumů
TIPY – INFO
Kraj blanických rytířů oplývá bohatou historií a řadou památek. Tentokrát bych Vás chtěla provést po některých muzeích našeho krásného kraje pod Blaníkem a doporučit Vám jejich návštěvu.
MUZEUM ŠTĚPÁNOVSKA sídlí od roku 2004 nedaleko kostela v jedné z nejstarších budov ze 16. století. Dům koupil OÚ Trhového Štěpánova a provedl jeho rekonstrukci. V přízemí domu jsou ukázky interiérů předků Štěpánova (například kuchyně, ložnice, či stolování). Jsou zde vystaveny různé předměty, které byly darovány místními občany (například strojek na pražení kávy, zabijačkové, mlynářské či ševcovské náčiní, sbírky hodin, ruční pračky). V poschodí tohoto domu jsou vždy několikrát do roka instalovány krátkodobé tématické výstavy. MUZEUM KAMBERK je umístěno v bývalé škole a v kampeličce. Obsahuje mnoho exponátů, které dokládají život na venkově v minulých dvou stoletích. Lze si zde prohlédnout selskou jizbu s dobovým stoletým zařízením, školní třídu s původním vybavením, pamětní síň s mnoha exponáty ze života v Kamberku, zemědělské stroje a nářadí.
DOMACÍ MUZEUM V MILOVANICÍCH vystavuje předměty z Benešovska, nejvíce z Milovanic, Postupic a blízkého okolí. Je zde představena zařízená venkovská světnice s kuchyňským koutem a náčiním, různá nářadí a nástroje ke zpracování zemědělských produktů, také dílna s nářadím různých řemesel, mnoho zemědělského nářadí a strojů a jsou zde i některé kuriozity. Vystavené předměty se vztahují k životu na venkově v první polovině 20. století. Tak příjemné zážitky! Ila Sůrová 3
Křivsoudov a soudnictví v historii – závěr vždy na tyto „paragrafy“ více dopláceli ti chudší a tresty hrůzostrašně působící dodnes jako např. useknutí ruky či uříznutí ucha, vypálení „cejchu pro potulku“, nebo vymrskání z obce či ze země byly tím mírnějším trestem, hrdelní tresty za vraždy a loupeže, nebo zahrabání za živa a probodnutí srdce kůlem „padlým ženám“ byly děsivé. Že zdejší kat to asi dobře ovládal svědčí zápis z Benešova z r. 1708, kdy za zabití novorozeněte byla k podobnému trestu odsouzena Kateřina Stodolová. Ortel vykonal kat Jan Joanides, pozvaný z Křivsoudova. Dostal za to 10 zlatých, což byla úctyhodná suma o jaké se sedlákům vůbec nesnilo. Pozdější vrchní soudy rozhodovaly o každém hrdelním trestu, takže katovské práce pozvolna ubývalo – mrtvé nahradili padlí ve válkách. Také 20. století mělo své oběti z řad „Křivsoudováků“ a „Lhoťáků“. V první světové válce 1914 – 1918 padlo za Rakousko-Uherskou říši a mocnáře 17 zdejších občanů: A. Dubina, A. Gronát, A. Jeřábek, K. Krucký, A. Kyp, F. Matoušek, Č. Jeřábek, K. Petrides, R. Ptáček, J. Šaněk, F. Toula, A. Toula, Boh. Tulach, F. Veselý, J. Zelenka, F. Zelenka, R. Zíka. Jejich těla odpočívají někde v neznámu na světových bojištích, zůstaly jen truchlící rodiny. Také 2. světová válka se Křivsoudovu nevyhnula. Za odbojovou činnost byla nacisty v Mauthausenu umučena zdejší rodačka Bož. Marešová, provdaná Vicherková, v koncentračním táboře zachynuly také Berta Grünová a Růžena Fuchsová. Tyto stanné soudy nacistů probíhaly bez procesů, nepohodlné osoby byly odeslány k likvidaci s určením „návrat nežádoucí“, tak Němci a jejich čeští pomahači řešili otázku likvidace nepřátel a židovské rasy. Souzení obstrarávaly okresní a krajské soudy, také v padesátých letech se zejména krajský soud v Jihlavě podílel na udělování trestů lidem nepohodlným novému režimu. V létech 1945 – 1955 byli z Křivsoudova souzeni a k pokutám, vězení a ztrátě majetku odsouzeni občané Fr. Novotný, Ant. Mareš, M. Váňová a další, vězněn byl po dva roky pekař Em. Vošický, někteří se museli z obce vystěhovat. Jejich vyvlastnění a „znárodnění majetku“ bylo podkladem k socializaci v naší obci. Spravedlnost tehdy a často i dnes zůstala „slepá“. Antonín Toula /červen 2000/
Tříkrálová sbírka 2015
ří jakýmkoli finančním darem přispěli na letošní sbírku, jejíž výtěžek byl ve farnosti Čechtice zase vyšší než v předchozích letech. A samozřejmě velké poděkování patří dětským koledníkům i s jejich doprovodem. Doufám, že i letošní koledování přinese mnoho dobrého do vašich domovů a do domácností lidí, kterým je určena následná pomoc. Koordinátora Marie Marhanová
KŘIVSOUDOV & SOUDNICTVÍ
Také následné časy byly jak uvádí kronikář pro Křivsoudov a jeho obyvatele obtížné pro války vedené císařovnou Marií Terezií v létech 1742, 1756 – 1763, 1777. Ustupující vojska byla znovu parazitující přítěží, kromě toho, že byli mladí zdraví muži odváděni na vojnu a často tam zahynuli, poddaní vždy znovu museli „přispět“ na válku dalšími „berněmi.“ Poslední poznámka se týká dalšího století, kdy Křivsoudovem prošlo roku 1813 jedno „oddělení Rusů“ po vítězství nad Napoleonem u Chlumce. Tehdy „prý obyvatelstvu nic zlého nečinili, jen všechnu vodku v místní vinopalně vypili.“ Sami už víme, že Křivsoudov takto navštívila Ruská vojska ještě dvakrát – v r. 1945 a 1968 a naštěstí se opět nic horšího nestalo. Pro český národ to však mělo vždy dlouhodobé důsledky. Rusové nám zde žádné padlé nezanechali, na hranicích katastrů však zůstali pohřbeni Němci – zemřelý voják u silnice do Alberovic a žena s dítětem pohřbené v lese Vrcha z květnových dnů r. 1945. Zajímavá poznámka kronikáře o křivsoudovském právu se týká vrchu Hraběšína. Do roku 1782 zde stával kostelík „Rozeslání sv. Apoštolů“ - zrušen byl patrně na základě nařízení Josefa II. Hlásili se k němu osadníci z Křivsoudova, Lhotky, Děkanovic a tehdejších „Arbelovic.“ Kronikář popisuje událost související s poutí konanou na tento svátek 15. července. „Roku 1660 o pouti arbelovští svobodníci jednomu žoldnéři z Křivsoudova pořádně natloukli, za což se všichni dostali před právo křivsoudovského rychtáře. Svědkové byli tito: poustevník u chrámu Páně na Hraběšíně, Václav Sedlák ze vsi Michovic, šenkýř Jan Musil ze Lhotky a farář Hanz Jiřík Navrátil z Křivsoudova. Rozsudek vyzněl na pokutu za bolestné, šatlava ve hradním vězení. Rvačky se prý zúčastnilo více lidí.“ / Po zrušení kostelíka přestaly poutě, v hospodě více nešenkovali/ Nyní ho připomíná jen ve Lhotce používaný název polní trati „Na kostelíku.“ Kde přesně stál nevíme! Otázkou zůstává také důvod postavení „Smírčího kamene“ v lese „U VITULKY.“ Neštěstí či zločin pro něž mohl být postaven nejsou nikde zapsány – (tento kamenný kříž není datován). Křivsoudovské „obecní soudnictví“ skončilo před dávnými lety a po něm zbylé záznamy jsou připomínkou krutosti těch uplynulých časů. Jako
Tříkrálová sbírka je dobročinná akce, kterou již patnáctým rokem pořádá Charita České republiky. Úspěch celé sbírky závisí na aktivitě tisíců lidí ve všech koutech republiky. Tříkrálová sbírka je tak největší dobrovolnickou akcí u nás. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kte4
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kč 11 526,– 4 482,– 7 490,– 7 482,– 2 690,– 3 960,– 2 555,– 2 270,– 850,– 10 497,–
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
4 400,– 3 576,– 3 514,– 3 610,– 3 727,– 3 892,– 4 609,– 5 414,– 1 510,– 6 340,– 94 394,–
Vesnice Mnichovice Kuňovice Horní Lhota, Palčice, Zhoř Chmelná Práchňany, Čáslavsko, Jelenov Práchňany, Čáslavsko, Jelenov Jeníkov, Nakvasovice, Dobříkovice Jeníkov, Nakvasovice, Dobříkovice Lhota Bubeneč Křivsoudov
Děkanovice Strojetice Otročice, Borovnice Otročice, Borovnice Čechtice Čechtice Čechtice Čechtice Alberovice Černičí, M.Paseka, Růžkovy Lhotice, Sudislavice
Usnesení č. 10 Zastupitelstva městyse Křivsoudov ze dne: 16.12.2014 Zastupitelstvo: a) Schvaluje: 1) Členy kulturní komise pí. Danu Jetelovou a pí. Marii Děkanovskou 2) Členy komise ŽP a veřejného pořádku p. Jaroslava Červeného a p. Josefa Koubu 3) Starostu p. Jana Červeného ke změnám rozpočtového opatření do výše Kč 100 000,– 4) Návrh na zhotovení projekt. dokumentace chodníků a komunikace od p. Ing. M. Zelenky 5) Vyrovnaný rozpočet na r. 2015 6) Návrh ÚP č.3 Křivsoudov a vypracováním arch. části ÚP p Ing. arch. Maryšku 7) Koupi dřevěného rumpálu na studnu ve Lhotě Bubeneč a darovací smlouvy od p. M. Děkanovského a p. Ladislava Říhy 8) Koupi žulového památníku na místní hřbitov 9) Rozpočtové opatření č.10 10) Nákup a montáž poměrových měřidel tepla v budově čp. 97 Křivsoudov 11) Finanční příspěvek pro Římskokatolickou farnost Čechtice
Vedoucí skupinek Lichtenberg Paťha Slunečková Follerová Foller Foller Foller Foller Děkanovská D. Jetelová, Děkanovská, M. Svobodová, Kucharčíková Získalová, Říhová Kletečková, Blažková Halešová, Keroušová P. Halešová, Keroušová P. Kos M. Brixí L. Šindelář M., Kasper J. Veselý Z. Moravcová M. Marhanová
USNESENÍ
Tříkrálová sbírka 2015 – tabulka
10
Kč 5000,–, pro OSZP ve Vlašimi Kč 2000,– a pro Fond ohrožených dětí Kč 2000,– 12) Smlouvu na prodloužení převodu práv k užívání programu ZEIS na r. 2015 13) Přerušení provozu v MŠ Křivsoudov od 22. 12. 2014 do 2. 1. 2015 14) Finanční příspěvek pro Pečovatelskou službu okresu Benešov na r. 2015 15) Smlouvu s TS Vlašim s.r.o. na svoz odpadu pro r. 2015 16) cenu popelnic na r. 2015: velký paušál bytový Kč 1800,–, malý paušál bytový Kč 1600,–, velký paušál podnikatelský Kč 2050,– malý paušál podnikatelský Kč 1850,–, kupón Kč 30,–, kontejner Lhota Bubeneč Kč 1450,–, sleva pro důchodce Kč 400,– 17) Přílohu č.22 a 23 k dodatku č. 6 ke Smlouvě s Vodakem Humpolec s.r.o. 18) Pachtovní smlouvu na pozemky p. č. 2700, 406, 409 s p. M. Děkanovským 19) Pachtovní smlouvu na pozemky p. č. 467, 2709, 2710, 2711 s ZES Křivsoudov s.r.o. 20)Pachtovní smlouvu na pozemky p. č. 2389/7, 2635/28 s ZES Křivsoudov s.r.o. 21) Rozpočtový výhled na r. 2016
b) Pověřuje p. starostu: 1) ke změnám rozpočtového opatření do výše Kč 100 000,– 2) podpisem smlouvy s p Ing. M.Zelenkou na projekt. dokumentaci chodníků a kanalizace 3) jednáním s pořizovatelem ÚP dokumentace-Odbor ÚP Vlašim -ÚP č.3 Křivsoudov 4) podpisem všech smluv týkajících se pořízení změny ÚP č. 3 Křivsoudov 5) podpisem darovacích smluv s p. Děkanovským a p. Říhou 6) podpisem smlouvy na prodloužení převodu práv ZEIS na r. 2015 7) podpisem smlouvy s TS Vlašim s.r.o. na svoz odpadu na r.2015 8) podpisem přílohy č. 22 a 23 dodatku č. 6 ke Smlouvě s Vodakem Humpolec s.r.o. 9) podpisem pachtovní smlouvy s p. M. Děkanovským 10) podpisem dvou pachtovních smluv s ZES Křivsoudov s.r.o. 11) podpisem smluv týkajících se akce „Obnova zeleně v Křivsoudově“ c) Bere na vědomí: 1) Kontrolu zápisu ze dne 9. 12. 2014 Ověrovatelé zápisu: pí. Hrabalová pí. Vacková Zapisovatel: pí. Pěnkavová Starosta p. Červený 5
Pokračování článku Číhošť HISTORIE
V lednu 1950 se návštěvy číhošťského kostela týden po týdnu zvyšovaly. V neděli 15. ledna 1959 si do rodinné kroniky Václav Trtík /syn varhaníka/ zapisuje.“Již od ranních hodin se lidé scházejí do našeho kostela. Auta jezdí jedno za druhým. Na mši je tolik lidí, že se do kostela vůbec nevešli. Od 9,00 do 10,30hod. přijelo 48 aut z Prahy, Sedlčan, Českého Brodu, Čáslavi, Kolína, Kutné Hory, Havl. Brodu, Želiva a odjinud.“ V týdnu mezi 8. a 15. lednem navštívil v diplomatickém autě Číhošť tajemník pražské nunciatury Ottavio de Liva v doprovodu svého sekretáře a tlumočníka salesiána P. Václava Mrtvého /P. Toufar jej ve výslechovém protokolu nazývá Stuchlým/ a komorníka Jos. Schwambergera. Když je P. Toufar dovedl do kostela, nejprve se dlouhou dobu modlili a potom Ottavio de Liva vystoupil na stupátko, sundal svatý křížek ze svatostánku a vroucně ho políbil. Tato návštěva se stala jedním z motivů komunistických propagandistických útoků a vedla k brzkému vyhoštění vatikánského diplomata z Československa. Z výpovědi P. Toufara ve Valdicích: „Bylo to k večeru, kdy přijelo auto označené červenými písmeny „CD“. Když auto přijelo byl jsem v kuchyni na faře. /.../ V kostele již byl jistý salesián, který se mi představil jako doktor Stuchlý. Že však to byl příslušník salesiánského řádu, je pravdou, protože na můj dotaz, zná-li salesiána Oldřicha Meda mi odpověděl, že ano a dodal, že bratr Oldřicha Meda je salesiánem v Indii, což skutečně je pravda. /.../ Dále tam byl neznámý člověk, který mně bez jakékoliv řeči podal ruku, aniž by se mně představil. Z řeči jsem později vystihl, že je to cizinec a že mluví italsky. Začal jsem vyprávět událost s křížem, při čemž jsem vypodobňoval, jak se jev stal. Potom jsem přinesl stoličku ze sakristie a vybídnul jsem dr. Stuchlého, aby se nahoru podíval. Protože byl malý, na stoličku si nestoupl, což však učinil onen neznámý Ital. Ten vzal do ruky kříž, políbil jej a prohlížel. Mezi tím jsem se ptal potichu dr. Stuchlého, kdo to je... On mi odpověděl, že je z nunciatury. /..../ Ital na mě mluvil latinsky, čemuž jsem já nerozumněl, protože mluvil příliš rychle. Proto jsem se obrátil na dr. Stuchlého, aby mi to řekl
6
česky. Dr. Stuchlý mi řekl, že mě upozorňuje, nebyl-li to zrakový klam, anebo světelné paprsky, případně nepracuje-li dřevo ve Svatostánku. Já jsem mu odpověděl, že nic takového se nestalo. Dále mi dr. Stuchlý poradil, má-li to být zázrak, abych kříž dal na původní místo a přibil jej hřebíkem, anebo jej přišrouboval. Přes dr. Stuchlého jsem požádal nuncia, aby kříž postavil na původní místo a do té samé polohy, než si jej vzal. Tito návštěvníci si ještě chvilku prohlíželi kostel ve vnitř i venku a šli pomalu k autu. Dne 24. ledna 1950 přijel na druhou návštěvu opat Vít Tajovský v doprovodu katechetky Věry Převorové a děkana z Nové Cerekve. Páter Toufar vypovídal ve Valdicích: „Za několik dní mě opět navštívil Želivský opat Vít Tajovský ve společnosti děkana z Nové Cerekve, jehož jméno neznám. V této době jsem byl na faře a když oba přišli ke mně a oznámili mi, že se
jdou podívat na ten kříž. Šel jsem s nimi do kostela, kde jsem jim dal pohoštění. Mluvili jsme o biřmování a já jsem litoval, že pan opat nemůže u nás tento akt provádět. Dále jsme mluvili o různých všeobecných záležitostech. Celková návštěva trvala nejdéle půl hodiny, když potom zase odjeli.“ Opat Tajovský na druhou návštěvu Číhoště vzpomíná: „Pan farář Toufar nám sdělil, co se v Číhošti děje, že je tady stále více lidí. Že nechal zhotovit několik set fotografií, a ty rozdávali. Každý chce mít na Číhošť památku.“ Říkám mu: „Josefe, prosím Tě, neblázni, vždyť tě ještě zavřou. Za tohle tě mohou chytnout. Víš, že dnes bez povolení tisknout nic nejde. Tak to dál, prosím tě, nedělej!“ „Ale, co mám tedy dělat, když je budou chtít?“ „Tak jim raději řekni, že už žádné nejsou!“ Pokračování příště Václav Brixí
FOTO „Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti“ od JirkaSv – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons 7
Tip na výlet
TIP
Jak to tak vypadá, zima už to letos zabalila a jaro klepe na dveře. A to ten nejlepší čas udělat si delší procházku. Co takhle kopec Kramolín? Vyrazíte-li středem zemědělské společnosti k Jenišovicím, pak dále cestou kolem lesa, dojdete až na Krčmy. Tam, u bývalé hájenky, se vydáte směrem na Chyšnou. Po asfaltce se dostanete ke křižovatce na silnici mezi Čechticemi a Pelhřimovem. Pak jen seběhnete z kopečka a kolem Červova mlýna zase do kopečka. Odměnou vám bude krásný výhled do okolí. A nejen to. Ocitnete se ve výšce 535 m n.m. – na místě, kde se kromě stanice ČHMÚ nachází také unikátní Atmosférická stanice - národní monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných
znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik. Stanice je součástí sítě atmosférických stanic evropské výzkumné infrastruktury ICOS. Marcela Kratochvílová, kronikářka obce
Zpravodaj v ydává a inzerci př ijímá Úřad měst yse K ř ivsoudov, tel.: 317 854 424. Povoleno OkÚ Benešov pod č. j.: 299/99. Odpovědná redaktorka pí. Jana Bímová. Redakce neručí za obsah textů. Toto číslo v yšlo: 18. 3. 2015. Př íspěvk y: pí. Ila Sůrová, p. A ntonín Toula, p. Václav Br ixí, pí. Marcela K ratochvílová, pí. Marie Limburská, pí. Jindra Svitáková, ÚM K ř ivsoudov.
8
