Q 0RNHUVNÛ]SUDYRGDM 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL 1HSUDYLGHOQÛ]SUDYRGDMREFH0RNUÇSRG2UOLFNÛPLKRUDPL URêQËN9,, URêQËN9,,u ,,uêËVOR
åHOH]Q¿D]ODW¿ åHOH]Q¿D]ODW¿ D]ODW¿ Mokré patĜí k tČm obcím, které na své obþany nezapomínají, aĢ už jsou to právČ výroþí svatby, jubilea obþanĤ a také narození nových obþánkĤ. Do tČchto akcí, které probíhají už nČkolik let, se zapojují i dČti, zpČvem, pĜednesem, hrou na hudební nástroj, i tím, že pomáhají pĜi organizaci a výzdobČ, nám dospČlým. DČti jsou vedeny, právČ v naší knihovnČ, úctČ ke stáĜí, k životu a k rodné obci. A my jsme rádi, že jsou aktivní a samy se zapojují do všech akcí.
65 let
PĜed 65 lety, pĜesnČ 8. února1947, si spoleþné ANO Ĝekli Jarmila a BedĜich Bláhovi z Mokrého. Obec Mokré a Knihovna U MokĜinky jim pĜi této výjimeþné slavnostní pĜíležitosti pĜipravili (11.2.2012) malý svatební den, úplnČ se vším všudy. NechybČla svatební kytice, koláþe, dort, mašliþky i svatební pochod. Manželé si znovu pĜed svČdky, svojí rodinou a pĜáteli, Ĝekli své druhé ANO, vymČnili si snubní prstýnky a dali si své "první" novomanželské políbení. Zahájení se ujaly Dagmar Honsnejmanová, kronikáĜka obce, básní Josefa Václava Sládka - Máme se rádi a starostka obce Blanka Kuþerová, která krátce hovoĜila o manželství manželĤ Bláhových a pĜedevším vznesla nejdĤležitČjší otázku, na kterou paní Jarmila i pan BedĜich odpovČdČli "ANO" a stvrdili ho svým podpisem v PamČtní knize Mokré. To vše jim s radostí dosvČdþili svČdkové manželé Dagmar a Roman Honsnejmanovi a starostka obce. Kulturní program si pro nČ pĜipravili: • Maruška Horáková - flétna • Sára Žabenská - flétna a zpČv • VČra Faltusová ml. - zpČv (doprovod na klávesy Patrik Kolenec) • Šimon Franc - pĜednes Pak už následoval pĜípitek, gratulace, pĜedávání svatebních darĤ, objímání a pĜedevším radost. U svatebního stolu se povídalo i vzpomínalo. Šedesát pČt let je dlouhá doba a manželé s úsmČvem vzpomínali na všechny radosti i starosti, bez kterých se život neobejde. Nakonec spoleþnČ rozkrojili svatební dort a pĜipili si na zdraví z novomanželských þíší.
ManželĤm Bláhovým ještČ jednou ze srdce pĜejeme pĜedevším hodnČ zdraví, štČstí a pohody, ale také, aby je i nadále neopouštČl jejich optimismus, dobrá nálada a radost ze života. A aby jim, když budou plakat, tekly jen slzy štČstí, jako tomu bylo v tento slavnostní den. Tuto významnou událost dále podpoĜili: • T-Mobile prostĜednictvím Nadace VIA finanþní pĜíspČvek • Pekárna Marta Dobruška - dodání svatebních koláþĤ • KvČtinka Sandra Opoþno - Jana Jarkovská - zapĤjþení a výroba svatebních dekorací • Renata Krejþová Mokré - svatební dort PodČkování patĜí: VČĜe Hrubé, Lucii Tomkové, Dagmar Honsnejmanové, Lukáši Honsnejmanovi, Miroslavu Adršovi, Romanu Honsnejmanovi za zrealizování celé akce a také za vyhĜátí spoleþenské místnosti :-) kde zamrzlo v tČchto abnormálnČ mrazivých dnech topení. Citace z Rychnovského deníku þ. 37 ze dne 13.2.2012 (Michal Friþek) BedĜich Bláha pochází z nedalekého Kláštera nad DČdinou. Jeho manželka z Mokrého. Seznámili se v þasech druhé svČtové války. BedĜich Bláha jel tehdy z Dobrušky domĤ. Když projíždČl pĜes Opoþno, byl právČ vyhlášen letecký poplach. Zastavil Jarmile, která byla zrovna na ulici, a spoleþnČ se odjeli ukrýt za mČsto. Jejich známost pak trvala ještČ asi dva roky, než se v únoru 1947 vzali. Život prožili na ĜadČ míst na Rychnovsku i v Hradci Králové. Na dĤchod se pĜestČhovali do rodného domu Jarmily Bláhové v Mokrém. Každého napadne, že musejí znát nČjaký recept na dlouhovČké manželství. „To hlavní je myšlenka, že chcete všem kolem sebe rozdávat dobro. ýlovČku se to pak vrátí,“ Ĝíká BedĜich Bláha. „Celým životem nás provází láska a skoro nikdy jsme se nehádali,“ doplnila manželka Jarmila.
50 let …tak dlouho spolu žijí i manželé Václava a Jaroslav Drašnerovi, kteĜí se brali 24. bĜezna 1962. A pĜesnČ v tento den, jen o padesát let pozdČji, 24.3.2012, manželé obnovili svĤj manželský slib v místním klubu za úþasti svých nejbližších. Zahájení se ujaly Dagmar Honsnejmanová, kronikáĜka obce a starostka obce Blanka Kuþerová, která pohovoĜila o manželství manželĤ Drašnerových a pĜedevším vznesla nejdĤležitČjší otázku, na kterou i paní Václava i pan Jaroslav, stejnČ jako manželé Bláhovi, odpovČdČli "ANO" a stvrdili ho svým podpisem v PamČtní knize Mokré. Kulturní program si pro tuto pĜíležitost pĜipravila Maruška Horáková, hrou na flétnu. Pak už následoval pĜípitek, gratulace, objímání a pĜedevším radost všech pĜítomných, pĜedevším rodiny. Tuto významnou událost dále podpoĜili: • KvČtinka Sandra Opoþno - Jana Jarkovská - zapĤjþení kvČtinové dekorace PodČkování patĜí: VČĜe Hrubé, Dagmar Honsnejmanové, KateĜinČ Honsnejmanové, Miroslavu Adršovi za pomoc pĜi zrealizování celé akce. ManželĤm Drašnerovým ještČ jednou ze srdce pĜejeme pĜedevším hodnČ zdraví, štČstí a rodinné pohody.
Strana 2 (celkem 32)
Informace z obce a obecního úĜadu Úvodní slovo starostky obce aneb „Jarní únava“ PĜišlo nejkrásnČjší období roku. PĜíroda se probudila po zimČ, která byla tentokrát k lidem milosrdná. S porosty na polích našich zemČdČlcĤ je to u nás horší. Sluníþko nás trochu rozmazlilo a nyní se schovalo, ale už bude jen tepleji. S jarem pĜichází na mnoho lidí i jarní únava. Nemusí to být jen únava fyzická, ale mnohdy i psychická. Je únavné neustále dokola vysvČtlovat, že v Mokrém knihovna není jen místnost k vypĤjþování knih, rozpitvávat pracovní náplĖ pracovnice úĜadu. Nemám již sílu se dohadovat s nČkolika obþany o nutnosti kultury v obci. Jsou to lidé, jež vČtšina poĜádaných akcí nezajímá a také na nČ nechodí, ale také nepomáhají vymyslet Ĝešení jiná. Jedno Ĝešení by tady bylo. VymČnit pracovnici úĜadu a za ušetĜené peníze nČco vybudovat. Pro koho? Pokud obþanĤm nenabídneme alespoĖ trochu místní kultury, možnost pĜátelského setkání na akcích, co budou v Mokrém hledat? Jak máme ukázat mladým, že i v takovéto malé vesniþce se dá žít? NemĤžeme srovnávat rĤzné vesnice, i když s pĜibližnČ stejným poþtem obyvatel, podle rozpoþtu nebo závČreþného úþtu. V tČchto þíslech není obsaženo, co se za utracené prostĜedky opravdu udČlalo. Pokud nČkde vydají roþnČ 10 tisíc za knihovnu, pravdČpodobnČ je to opravdu jen pĤjþovna knih a nic jiného. To se o Mokrém Ĝíci nedá. Zde se pod tímto paragrafem skrývá spousta þinností. Na toto téma bylo v našich zpravodajích napsáno již mnoho. Ono vypadá velice efektnČ, když nČkdo na schĤzi vytáhne z kapsy þísla a zaþne se jimi ohánČt, hlavnČ když ta þísla vypadají dostateþnČ skandálnČ. Trochu mi to pĜipomíná praktiky novináĜĤ, kteĜí aĢ jim Ĝeknete cokoli, stejnČ z toho vyjde to, co chtČjí oni. Nemám možnost na to okamžitČ a fundovanČ odpovČdČt, protože si nemohu dopĜedu pĜipravit výkazy a pĜesná þísla a o to vlastnČ diskutérovi jde. A pokud se odpovČć na toto téma probírá na další schĤzi, jsou tam jiní lidé, pokud vĤbec nČkdo, a vĤbec nevČdí, o co jde. VlastnČ ani diskutér nemá potĜebu slyšet to, co se odpovídá, ono vlastnČ nejde o diskusi. Je to daleko pohodlnČjší, než se obþas zastavit na úĜadČ se zeptat, jestli není nČco potĜeba, zeptat se proþ se udČlalo tohle tak a ne jinak, pĜípadnČ vþas poradit, jak to udČlat. V Mokrém se za poslední desetiletí vybudoval plyn, zpevnily se nČkteré komunikace, opravil se kĜížek, zhodnotila budova obchodu, vybudoval obecní úĜad, knihovna, územní plán, možná jsem na nČco zapomnČla. Není to málo a hodnota tČchto akcí mnohonásobnČ pĜesahuje rozpoþet obce. PĜesto nemáme ani korunu dluhu! Chápu, že je potĜeba opravit chodníky a obecní cesty, ale k tomu jsou potĜeba prostĜedky ze státních fondĤ a vlastní prostĜedky, které pĜevyšují rozpoþet obce a které v souþasné dobČ je máme, jsou stále ještČ vázané v dotaci na plyn. V soutČži Vesnice roku jsme zabodovali a tím získali 600 tis. dotaþních korun na þinnost obce. Je tím korunováno nČkolikaleté úsilí. V souþasné dobČ jsme z tČchto penČz požádali o dotaci na opravu a modernizaci veĜejného osvČtlení v hodnotČ cca 640 tis. Kþ Zaþínáme pĜipravovat tak velmi žádanou obnovu a rozšíĜení chodníkĤ a povrchu obecních komunikací. Je to na delší dobu. Musíme vyĜešit vlastnické vztahy k pozemkĤm, pomalu zaþít pĜipravovat projekty, shánČt peníze a dotace. Pokraþujeme s pracemi na obnovČ lipové aleje ke hĜbitovu. V þásti obce V Lípách bychom rádi uvítali návrhy na Ĝešení nelehké situace obyvatel v této þásti. Jedná se o Ĝešení nedobré vodohospodáĜské situace. Za roky, kdy jsem starostkou, se tento problém pĜíliš neposunul. Jednání na rĤzných institucích bylo již bezpoþet. Všichni si to pĜehazují jako horký brambor. Tomu všemu pĜizpĤsobujeme sestavování výhledu hospodaĜení a rozpoþtu. Nebudu Vás již zatČžovat dalšími slovy. UspoĜádalo se a bude se letos opČt poĜádat spousta akcí jak kulturních, tak i ménČ kulturních, tradiþních i nových. PĜednášky, þarodČjnice, posvícení, rozsvícení stromu atd. ChtČla bych podČkovat všem, kteĜí pomáhali i tČm, kteĜí se zúþastnili. Vaše úþast je pro nás znamení, že se Vám akce líbí. DČkuji také všem, kteĜí se zúþastnili posledního zasedání zastupitelstva, protože Vaše podpora þinnosti v obci je dĤležitá. Jsem velice ráda, že si mnozí obþané nemyslí, že dČláme zbyteþnou práci. PĜeji všem krásné Velikonoce v každém poþasí a tČším se na další setkání s Vámi. Blanka Kuþerová
Zasedání zastupitelstva obce - 2012 Zasedání zastupitelstva ze dne 23.2.2012 Úþast zastupitelĤ: Úþast obyvatel: Usnesení 1/2011 Usnesení 2/2011 Usnesení 3/2011 Usnesení 4/2011
5 4 Urþení zapisovatele a ovČĜovatelĤ zápisu Schválení programu zasedání Zpráva o poskytování informací dle zákona 106/1999 Sb., za rok 2011 Schválení kontroly finanþního výboru ze dne 17.1.2012 o hospodaĜení obce (kontrolované období – rok 2011) „bez výhrad“
Strana 3 (celkem 32)
Usnesení 5/2011 Usnesení 6/2011 Usnesení 7/2011
Pronájem bytu v budovČ þp. 20 manželĤm Diškancovým na dobu urþitou 1 rok NemČnit stávajícího dodavatele energií v obci Schválení diskuse
Zasedání zastupitelstva ze dne 28.3.2012 Úþast zastupitelĤ: Úþast obyvatel: Usnesení 8/2011 Usnesení 9/2011 Usnesení 10/2011 Usnesení 11/2011 Usnesení 12/2011
Usnesení 13/2011
Usnesení 14/2011 Usnesení 15/2011
Usnesení 16/2011 Usnesení 17/2011 Usnesení 18/2011
5 19 Urþení zapisovatele a ovČĜovatelĤ zápisu Schválení programu zasedání Zastupitelstvo schvaluje rozpoþet na rok 2012 a krizovou rezervu dle zákona þ. 240/2000 Sb., krizový zákon Zastupitelstvo schvaluje rozpoþet DSO Horka Oþelice na rok 2012 Zastupitelstvo pĜijímá dotaci z POV a další dle bodu 5A) a povČĜuje starostku obce podepsáním smluv pĜijatých dotací, jejich následného Ĝádného vyúþtování a zapracování pĜijatých dotací do rozpoþtu obce formou rozpoþtových opatĜení Zastupitelstvo povČĜuje starostku k projednání a podpisu smlouvy o vzájemné pomoci s obcí ýeské MeziĜíþí dle zákona þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ a platbu roþního pĜíspČvku ve výši 10 000 Kþ a zaúþtování do schváleného rozpoþtu Zastupitelstvo schvaluje pĜíspČvek na opravdu toleranþního kostela v KlášteĜe nad DČdinou ve výši 1 000 Kþ a zaúþtování do schváleného rozpoþtu Zastupitelstvo odvolává pĜedsedu kontrolního výboru Miroslava Hladného, s úþinností od 1.4.2012 a touto funkcí povČĜuje sl. VČru Faltusovou s mČsíþní odmČnou 300 Kþ mČsíþnČ, s úþinností od 1.4.2012. Dále urþuje kontroly kontrolního výboru minimálnČ 3 x roþnČ. Zastupitelstvo snižuje odmČnu Miroslavu Hladnému, z dĤvodĤ odvolání jako pĜedsedy kontrolního výboru o 300 Kþ mČsíþnČ, s úþinností od 1.4.2012. Zastupitelstvo pĜesouvá projednání zprávy finanþního výboru o provedené kontrole hospodaĜení za rok 2011 z dĤvodu pĜedložení zprávy dne 27.3.2012, aby se k ní mohli všichni zúþastnČní vyjádĜit. Zastupitelstvo pronajímá buĖku na hĜišti sl. VČĜe Faltusové na akce obce ve výši 100 Kþ/1 akci.
Samospráva obce Zákon þ. 128/2000 Sb., a obþané obce - výpis § 16 – obþanem obce je fyzická osoba, která je státním obþanem ýeské republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Obþan po dovršení 18 let mĤže volit a být volen do zastupitelstva obce, mĤže hlasovat v místním referendu, vyjadĜovat se na zasedání zastupitelstva k návrhu rozpoþtu a závČreþnému úþtu obce za uplynulý kalendáĜní rok. Nahlížet do rozpoþtu obce a do závČreþného úþtu obce za uplynulý kalendáĜní rok, do usnesení a zápisĤ zastupitelstva, do usnesení a zápisĤ výborĤ a poĜizovat si z nich výpisy. MĤže podávat orgánĤm obce návrhy, pĜipomínky a podnČty. OprávnČnou osobou, která má tyto práva je také osoba, která dosáhla 18 let a vlastní na území obce nemovitost. § 67 Zastupitelstvo obce Funkce þlena zastupitelstva je veĜejnou funkcí. NeuvolnČným þlenĤm zastupitelstva obce mĤže být za výkon funkce poskytnuta mČsíþní odmČna a její výši stanoví provádČcí právní pĜedpis. ýlen zastupitelstva obce má pĜi výkonu své funkce právo pĜedkládat zastupitelstvu a výborĤm návrhy na projednání, vznášet dotazy, pĜipomínky a podnČty, požadovat od zamČstnancĤ zaĜazených do obecního úĜadu informace, které souvisejí s výkonem jeho funkce. Informace musí být poskytnuta do 30 dnĤ. ýlen zastupitelstva obce je povinen zúþastĖovat se zasedání zastupitelstva, hájit zájmy obþanĤ obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. § 103 Starosta obce Starosta zastupuje obec navenek, odpovídá za vþasné pĜezkoumání hospodaĜení obce, plní úkoly zamČstnavatele. Odpovídá za informování veĜejnosti o þinnosti obce (dle zákona þ. 106/1999 Sb.). § 117 Výbory obce Zastupitelstvo obce zĜizuje vždy finanþní a kontrolní výbor. Výbor plní úkoly, kterými jej povČĜí zastupitelstvo obce. Ze své þinnosti se odpovídá zastupitelstvu obce, jemuž pĜekládá zápis ze svého jednání. Finanþní výbor Kontroluje hospodaĜení s majetkem a finanþními prostĜedky obce a plní další úkoly, jimiž je povČĜilo zastupitelstvo obce. Kontrolní výbor Kontroluje usnesení zastupitelstva a kontroluje dodržování právních pĜedpisĤ ostatními výbory a obecním úĜadem na úseku samostatné pĤsobnosti obce. Plní další úkoly, jimiž jej povČĜilo zastupitelstvo obce. Výbory pracují oddČlenČ, nelze je smČšovat dohromady.
Strana 4 (celkem 32)
PĜehled kontrol výborĤ obce Mokré Ode dne zvolení do funkce 9.11.2010 provedl kontrolní výbor kontrolu: Rok 2010 – žádná Rok 2011 – 21.2.2011 Rok 2012 – dosud žádná
Ode dne zvolení do funkce 9.11.2010 provedl finanþní výbor kontrolu: Rok 2010 – žádná Rok 2011 – 21.2.2011 Rok 2012 – 5.3., 7.3., 13.3., 20.3., 22.3., 27.3. (rozpoþet)
Pozn.: Zápisy ze zastupitelstva i výborĤ jsou k dispozici na obecním úĜadČ. DČkujeme všem obþanĤm, kteĜí mají zájem o dČní v obci a pĜichází si tyto materiály pĜeþíst. PĜi poskytování informací se obec Ĝídí zákony: Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích Zákon þ. 106/1999 Sb., o poskytování informací Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ, pĜípadnČ dalšími zákony Žádosti o informace se povinnČ evidují v písemné formČ a za uplynulý kalendáĜní rok se sestavuje Výroþní zpráva, která je zveĜejĖována na úĜední desce.
Rozpoþet obce Mokré na rok 2012 TEXT PěÍJMY DaĖové pĜíjmy NedaĖové pĜíjmy Dotace CELKEM PěÍJMY VÝDAJE ostatní služby v silniþní dopravČ odpadní vody úpravy drobných tokĤ vodní díla v krajinČ pĜíspČvek MŠ Opoþno pĜíspČvek ZŠ Opoþno knihovna, klub dČtí, akce kultura, kronika podpora církví rozhlas zpravodaj dary obyvatelstvu hĜištČ dĤm þp. 20 bytové hospodáĜství dĤm þp. 88 obchod a klub dĤm þp. 20 ost. bytové hosp. veĜejné osvČtlení hĜbitov nebezpeþný odpad komunální odpad objemný odpad údržba obce krizová rezerva podpora hasiþĤ ýM zastupitelstvo obce správa obce poplatky bance pojištČní majetku CELKEM VÝDAJE
SU
AU
231 231 231
10 10 10
231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231 231
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
UZ
ORG
PAR
POL
4112
0104 0104
2229 2321 2333 2341 3111 3113 3314 3319 3330 3341 3349 3399 3421 3612 3613 3619 3631 3632 3721 3722 3723 3745 5212 5512 6112 6171 6310 6320
Ký v tisících 1 460,00 204,72 60,10 1 724,82
10,00 37,00 7,00 2,00 32,00 52,00 80,00 80,80 1,00 13,00 11,30 25,00 28,93 78,55 86,94 4,50 109,40 54,00 18,00 74,00 10,00 110,00 10,00 10,00 136,00 625,70 6,20 11,50 1 724,82
Strana 5 (celkem 32)
Odpady v obci Svoz odpadĤ v obci Žádost! Žádáme obþany, aby ĜádnČ tĜídili odpad. Aby plasty házeli do plastĤ (2 žluté kontejnery), papír do papíru (1modrý kontejner), sklo do skla (1 zelený kontejner). Bohužel tomu tak poslední dobou není! Do skla nepatĜí autoskla a zrcadla. Nedávejte je ke kontejneru! Taktéž velké umČlé trubky nedávejte vedle, je potĜeba je rozĜezat, aby se vešly dovnitĜ, aby se neválely vedle kontejnerĤ na zemi. Pokud jsou kontejnery plné, nedávejte odpady vedle nich. Svozy jsou dost þasté, poþkejte si na další. Dbejte na poĜádek a þistotu! Termíny svozĤ: Plasty – každý þtvrtek
Papír – každá lichá stĜeda
Sklo – každé první úterý v mČsíci
MimoĜádná jednorázová známka na popelnici! Na obecním úĜadČ je možné zakoupit mimoĜádnou jednorázovou známku na popelnici na svoz komunálního odpadu. Je to pro ty, kteĜí potĜebují nutnČ vyvézt popelnici a mají zajištČný svoz v jiném termínu. Cena jednorázové známky je 70 Kþ.
Statistika odpadĤ za rok 2011 PoĜ. þíslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Kategorie odpadu O O O O O N N N O O
Kód druhu odpadu 150101 150102 150105 150107 160103 200126 200127 200132 200301 200307
Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Kompozitní obaly SklenČné obaly Pneumatiky Olej a tuk Barvy, tiskaĜské barvy, lepidla a pryskyĜice Jiná nepoužitelná léþiva SmČsný komunální odpad Objemný odpad Celkem v tunách
Celkové výdaje na vývoz odpadĤ v obci Mokré v roce 2011 3722 5169 3722 5138 3721 5169
3725 2324 3722 2112 3722 2111 3724 2324
Statistika: Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011
tuny tuny tuny tuny tuny tuny tuny
Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011
162 obyvatel 154 obyvatel 157 obyvatel 155 obyvatel 148 obyvatel
komunální odpad nákup pytlĤ svoz kom. odpadu obþané nebezpeþný odpad
22,271 22,950 25,201 21,579 31,976 23,746 22,471
Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011
Kþ Kþ Kþ Kþ Kþ Kþ Kþ
odpad na 1 obyvatele odpad na 1 obyvatele odpad na 1 obyvatele odpad na 1 obyvatele odpad na 1 obyvatele
Množství (tuny) 1,1750 2,7210 0,1260 1,8040 0,4060 0,0620 0,1850 0,0010 15,5915 0,4000 22,4715
ZpČtný odbČr (v korunách) (v korunách) 63 797,00 25 519,00 3 150,00 1 020,00 39 130,00 15 253,00 1 700,00
18 694,00 22 444,00 30 486,00 32 669,00 18 949,75 21 450,50 14 831,00
Díky zpČtnému odbČru odpadĤ spoleþnostmi Asekol a EKO-KOM obec doplatila v roce 2011 pouze 14 831 Kþ. V pĜípadČ, že zpČtný odbČr nebude, obec by doplatila na svoz odpadĤ 42 050 Kþ, což je pak 284,12 Kþ na 1 obyvatele
188,19 Kþ 212,14 Kþ 120,70 Kþ 138,39 Kþ 100,21 Kþ
Strana 6 (celkem 32)
Diakonie Broumov Termín pro Mokré: vČci je možné pĜedat na obecním úĜadČ od 14.5. – 18.5.2012 v úĜedních hodinách! Jaké vČci je možné darovat: • Letní a zimní obleþení /dámské, pánské,dČtské/ • LĤžkoviny, prostČradla, ruþníky, utČrky, záclony, • Látky (minimálnČ 1m2, prosíme, nedávejte nám odĜezky a zbytky látek) • Domácí potĜeby-nádobí bílé i þerné, skleniþky- vše nepoškozené • PeĜí, péĜové a vatované pĜikrývky, polštáĜĤ a dek • Obuv – veškerou nepoškozenou, páry svázané nebo spojené gumiþkou, aby se boty neztratily VČci, které vzít nemĤžeme: • ledniþky, televize, poþítaþe a jinou elektroniku, matrace, koberce – z ekologických dĤvodĤ • nábytek, jízdní kola a dČtské koþárky - ty se transportem znehodnotí • zneþištČný a vlhký textil - musíme jej nechat na vlastní náklady zlikvidovat VČci prosíme zabalené do igelitových pytlĤ þi krabic, aby se transportem nepoškodily. Více na http://www.diakoniebroumov.org
Deratizace v obci
V obci se objevil vČtší výskyt potkanĤ, hlavnČ v þásti obce od obecního úĜadu smČrem k bytovkám a ven z obce. Na základČ pĜipomínek obþanĤ obec požádala o provedení deratizace kanalizaþní sítČ Královéhradeckou provozní, a. s., která tuto akci schválila. První deratizace byla provedena 20.3.2012 druhá bude provedena ve ¾ tohoto roku. Nabídka výhodnČjší ceny granulí na hubení potkanĤ Tarin: 1 kg – 120 Kþ a ½ kg – 60 Kþ Kdo má zájem o tyto granule, pĜijćte si nahlásit množství na obecní úĜad. V pĜípadČ vČtšího zájmu zajistíme hromadné dodání. Termín do 15.4.2012 – pĜi objednávce budeme zároveĖ vybírat þástku dle objednávky.
Roští na hĜišti Obyvatelé mohou na místní hĜištČ odvážet suché vČtve a dĜevo, které nemají možnost jinak spotĜebovat. Pouze po pĜedchozí domluvČ s obecním úĜadem! Svoz roští je možný nejdéle do 29.4.2012. Roští je nutné ĜádnČ uložit na kupu, aby se mohla bezpeþnČ zapálit. Dohlížet na to bude Miroslav Hladný. DČkujeme.
RĤzné Zápis do mateĜské školy Opoþno se koná 27.4.2012 – pozvánka je na webu obce i vývČsce Cena vody na rok 2012 = stanovena na 78,50 Kþ/1 m3 - ceník je na webu obce i vývČsce
PĤjþovné v obci v roce 2012 Knihovna DospČlí 100 Kþ/ 1 rok DČti Pokud navštČvují knihovnu nejménČ dva þlenové rodiny, zaplatí pouze 100 Kþ/ 1 rok
50 Kþ/ 1 rok
Kronika – zapĤjþení kopie kronik - 1 kniha = 20 Kþ/ 1 týden – pĜípadnČ dle dohody Poplatky ze psĤ 1 pes 120 Kþ = 10 Kþ/ 1 mČsíc Každý další pes 180 Kþ = 15 Kþ/ 1 mČsíc Psi se pĜihlašují od tĜech mČsícĤ a je nutné s sebou vzít na obecní úĜad oþkovací prĤkaz!!! Vyhláška o poplatcích ze psĤ je k nahlédnutí na obecním úĜadČ nebo na www.obecmokre.cz. ZapĤjþení žebĜíku 200 Kþ/ 1 víkend ZapĤjþení drtiþe 100 Kþ/ 1 víkend ZapĤjþení vojenského stanu 100 Kþ/ 1 víkend ZapĤjþení vojenského stanu ke komerþním úþelĤm 300 Kþ/ 1 víkend nebo dle dohody ZapĤjþení stolĤ a židlí 100 Kþ/ 1 víkend U komerþního využití výše uvedného platí dohoda s obecním úĜadem. Prodej pytlĤ na odpad
68 Kþ/ 1 pytel
MimoĜádná známka na odpad
70 Kþ/ 1odvoz popelnice
OvČĜení podpisu 30 Kþ/ 1 podpis OvČĜení listiny 30 Kþ/ 1 i zapoþatá strana Na obecním úĜadČ je k dispozici CZECH POINT – výpisy z katastru nemovitostí, výpis z rejstĜíku trestĤ, výpis bodového hodnocení Ĝidiþe…
Strana 7 (celkem 32)
Z kroniky obce Nový obþánek PĜinášíme radostnou zprávu, že v sobotu 10.3.2012 se manželĤm IvČ a JiĜímu Francovým z Lip narodila dcera Terezka, a tak k Šimonovi a Adámkovi pĜibyla sestĜiþka. Celé rodinČ pĜejeme hodnČ zdraví, pohody, trpČlivosti a málo starostí!
Jubilea V dubnu slaví významné životní jubileum paní Jarmila Bláhová. PĜejeme jí hodnČ zdraví a rodinné pohody.
Dvojková výroþí z dČjin naší obce 8.2.1872 – Spoleþný ples u Pana Kubiþka v Mokré, vstupné 60 kr 1872 – založen svépomocný obchodní spolek Budivoj – pĜedseda Josef DvoĜák þ. 40 1872 – postaven kamenný most u jezírka 13.6.1892 – velké krupobití, padaly kroupy o velikosti holubího vejce, utrpČla žita, pšenice, cukrovka a zelí, úplnČ zniþeny hrách a len 1892 – silnice probíhající obcí se stala okresní silnicí 9.5. – 13.5.1932 – zĜízen telefon v místním obchodČ Jana Boukala þ. 10, první hovor byl v 15 hodin 1932 – ve škole bylo zĜízeno loutkové divadlo 1942 – zrušen okres Nové MČsto nad Metují a obce soudního okresu Opoþenského byly pĜipojeny k okresu Hradec Králové 1961–1962 – vybudování nového moderního kravína s ustájením 90 krav se skladem sena a slámy 1972 – výstavba bytové jednotky pro þleny JZD þ. 21 a 22 (zahájení prací v roce 1970) 18.1.2002 – založení Dobrovolného svazku Horka Oþelice za úþelem plynofikace obce Mokré, Oþelice a Opoþna 23.5.2002 – schválení prodeje obecního pozemku „Horka“ 8.2.2012 – Železná svatba – výroþí 65 let spoleþného života Jarmily a BedĜicha Bláhových 24.3.2012 – Zlatá svatba - výroþí 50 let spoleþného života Václavy a Jaroslava Drašnerových
Mokré v tisku a webových portálech – pokraþování Novinové þlánky ještČ z roku 2011 24.10.2011 Syslojed (synkovsko-slemenský obþasník a jedlinský tiež) þ. 3/2011 ¾ Syslojed dvakrát zvítČzil Novinové þlánky v roce 2012 20.1.2012 Rychnovský deník þ. 17 ¾ ZážitkĤ od protinožcĤ si JiĜí Mára mladší pĜiveze nespoþet 22.1.2012 Místní kultura - Magazín pro kulturní život v místech a regionech ¾ Pozvání na web kroniky obce Mokré 26.1.2012 Rychnovský deník þ. 22 ¾ Kroniku v Mokrém nemají jen klasickou, ale i internetovou 28.1.2012 Webové stránky senátora JUDr. Miroslava Antla ¾ Senátor Miroslav Antl a Miroslav VaĖura na besedČ s obþany 1.2.2012 Webové stránky Královéhradeckého kraje ¾ Webové stránky mČst a obcí v kraji soutČží o Zlatý erb, letos již poþtrnácté 4.2.2012 Rychnovský deník þ. 30 ¾ O Zlatý erb 2012 se ucházejí také tĜi obce z Rychnovska
28.12.2011 Rychnovský deník þ. 301 ¾ Termín svatby jim urþil vykrmený pašík 30.12.2011 Rychnovský deník þ. 303 ¾ Významné události roku 2011 na Rychnovsku 8.2.2012 Místní kultura - Magazín pro kulturní život v místech a regionech ¾ PĜednáška: Tajuplná Afrika 8.2.2012 Infolist NovomČstsko ¾ PĜednáška: Tajuplná Afrika 13.2.2012 Rychnovský deník þ. 37 ¾ Seznámili se za války bČhem vyhlášení leteckého poplachu 14.2.2012 Orlický týdeník 53/11 ¾ ěekli si ano pĜed 65 lety. Železná svatba v Mokrém s kyticí, koláþi i pochodem 17.2.2012 Rychnovský deník þ. 41 ¾ Knihovnu ovládnou africké rytmy ¾ ýerný kontinent 21.2.2012 Rychnovský deník þ. 44 ¾ ZmČnil jsem svĤj život hlavnČ kvĤli synovi 28.2.2012 Královéhradecký kraj ¾ Nejlepší tesaĜi jsou ve StĜední škole Ĝemeslné v JaromČĜi 5.3.2012 Rychnovský deník ¾ Obrazem: Srdíþek není nikdy dost
Strana 8 (celkem 32)
6.3.2012 Satellite 1-416 Canada ¾ Objedu Austrálii na invalidním vozíku 9.3.2012 Rychnovský deník þ. 59 ¾ Mokré bojuje o Zlatý erb v kraji 9.3.2012 ýechoaustralan – nezávislý celoaustralský krajanský list ¾ Z Nového Zélandu pĜes Jižní Ameriku, Afriku až do Austrálie 13.3.2012 Rychnovský deník þ. 62 ¾ Práce s dĜevem ho baví, ale sošku od nČj neþekejte 14.3.2012 Rychnovský deník þ. 63 ¾ U webu obce tráví každý den. Jinak to prý ani nejde
3/2012 – Orlický týdeník – Speciál ¾ Ladislav Falta – král þeských rychlopalníkĤ 26.3.2012 Rychnovský deník þ. 73 ¾ Fenoménem obce Mokré se staly oslavy svatebních výroþí 26.3.2012 Orlický týdeník ¾ Velikonoþní potlach aneb keramika nás baví 3.4.2012 Orlický týdeník ¾ Obec Mokré i letos bodovala na konferenci Internet ve státní správČ i samosprávČ 4.4.2012 Rychnovský deník ¾ Mokré: Internetové stránky patĜí k nejlepším v republice
Všechny þlánky jsou na www.obecmokre.cz nebo www.obecmokre.cz/knihovna a také v knihovnČ. ýlánky se po roce archivují a ukládají do kroniky obce.
Obyvatelé v obci v roce 2011 Poþet obyvatel v obci Mokré k 31.12.2011 byl 148 osob, z toho 78 mužĤ a 70 žen PrĤmČrný vČk všech obyvatel k 31.12.2011: 43,00 Ženy v roce 2011: Stav celkem žen svobodné vdané rozvedené vdovy
Poþet 70 19 36 7 8
PrĤmČrný vČk 46,00 22,00 51,00 53,00 68,00
Muži v roce 2011: Stav celkem mužĤ svobodní ženatí rozvedení vdovci ZmČny v roce 2011: ZmČna zemĜelí odstČhovaní pĜistČhovaní Narozené dČti: 3 (2 chlapci + 1dívka) Svatba: žádná Svatba smaragdová: 1 (55 let spoleþného života) Cizinci: 3 Obyvatelé: 148 Celkem: 151 osob
Poþet 78 35 36 5 2
PrĤmČrný vČk 40,00 20,00 56,00 44,00 78,00
Poþet 2 ženy 10 (5 mužĤ + 5 žen) 5 (4 muži + 1 žena)
PrĤmČrný vČk 89,00 26,00 8,00
Zajímavosti v evidenci obyvatel v roce 2011: Poþet jubilantĤ (70, 75, 80 a více let) v roce 2011: 5 osob nad 80 let Poþet obyvatel nad 70 let: 12 osob Poþet dČtí do 15 let v roce 2011: 22 osob (14 chlapcĤ + 8 dívek) Nejstarší þlovČk v obci se narodil v roce 1923
Sþítání lidu 2011 – pĜedbČžné výsledky v Mokrém (k 26.3.2011) V Královéhradeckém kraji je 448 obcí, z toho je 104 obcí v kategorii do 199 obyvatel. Na Rychnovsku je 80 obcí. Obec Mokré patĜí k tČm nejmenším obcím. S poþtem 160 obyvatel je 13tou nejmenší obcí okresu. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Proruby 54 Chlístov 83 Krchleby 87 ěíþky v Orlických horách 91 Jahodov 92 Janov 113 Libel 119
8. 9. 10. 11. 12. 13.
Polom DobĜany SnČžné Vrbice Kostelecké Horky Mokré
121 129 131 134 135 160
Strana 9 (celkem 32)
Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu 26.3.2011 1.3.2001 Obyvatelstvo celkem 160 164 muži 81 85 v tom pohlaví ženy 79 79 v tom trvalý 158 164 druh 2 pobytu dlouhodobý z celku cizinci 5 Narození v obci 76 84 trvalého bydlištČ
Z kroniky…. 3.3.1991 181 89 92 181 . . 76
Obyvatelstvo podle vČku Obyvatelstvo celkem 0 - 14 let v tom ve vČku
15 - 64 let 65 a více let vþetnČ nezjištČno
26.3.2011 160 celkem 22 muži 14 ženy 8 celkem 114 muži 57 ženy 57 celkem 24 muži 10 ženy 14
1.3.2001 3.3.1991 164 181 23 37 14 22 9 15 115 107 61 55 54 52 26 37 10 12 16 25
Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu 26.3.2011 1.3.2001 3.31991 Muži celkem 81 85 89 svobodní 36 33 . ženatí 39 46 44 z toho rozvedení 4 6 . ovdovČlí 2 .
Ženy celkem svobodné vdané rozvedené ovdovČlé
z toho
Obyvatelstvo podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatelstvo ve vČku 15 138 141 144 a více let základní vþ. 20 32 54 z toho neukonþeného nejvyšší ukonþené stĜední vþ. 65 76 69 vzdČlání vyuþení (bez maturity) Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 26.3.2011 Obyvatelstvo celkem 160 Ekonomicky aktivní[2] 82 zamČstnaní 76 zamČstnanci 58 zamČstnavatelé 1 z v tom toho osoby pracující 10 na vlastní úþet nezamČstnaní Ekonomicky neaktivní
6 74
úplné stĜední (s maturitou) a vyšší odborné vþetnČ nástavbového vysokoškolské bez vzdČlání
1.3.2001 164 78 74 53 .
3.3.1991 181 84 77 . .
.
.
4 85
7 97
79 23 38 8 10
79 22 44 4 9
92 . 46 . .
38
30
15
5
3
-
1
-
-
Strana 10 (celkem 32)
Obyvatelstvo podle národností 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatelstvo celkem 160 164 181 þeská 113 162 178 z toho M 1 národnost oravská slezská -
slovenská polská nČmecká romská neuvedeno
Obyvatelstvo podle náboženské víry 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatelstvo celkem 160 164 181 VČĜící - nehlásící se k církvi, náboženské 14 . . spoleþnosti VČĜící - hlásící se k církvi, náboženské 13 50 97 spoleþnosti z Církev 8 32 65 toho Ĝímskokatolická Obyvatelstvo podle státního obþanství 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatelstvo celkem 160 164 181 ýeská z toho 155 164 . republika podle státního Slovensko 4 . Domy podle obalenosti, druhu domu a vlastníka 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Domy celkem 76 74 77 z toho obydlené 58 54 53 rodinné z 56 52 52 obydlených domy podle bytové druhu 1 1 1 domy domu fyzická z 55 53 50 osoba obydlených obec, stát 1 1 podle vlastníka bytové . domu družstvo
Církev þeskoslovenská husitská ýeskobratrská církev evangelická Bez náboženské víry
obþanství
NČmecko Polsko Ukrajina Rusko Vietnam
spoluvlastnic tví vlastníkĤ bytĤ (jednotek) kombinace vlastníkĤ z obydlených s obdobím výstavby nebo rekonstrukce od pĜedchozího sþítání
1 45
1 1 -
2 .
1
1
-
2
10
.
55
108
55
1 -
-
. . . . .
-
.
.
-
.
.
.
.
.
Neobydlené domy podle druhu domu a dĤvodu neobydlenosti 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Neobydlené domy celkem 18 20 24 rodinné domy 18 19 20 slouží k 9 8 2 rekreaci z toho dĤvod pĜestavba neobydlenosti domu
z toho nezpĤsobilé druh k bydlení domu bytové domy pĜestavba domu z toho dĤvod neobydlenosti nezpĤsobilé k bydlení
2
-
.
2
5
.
-
-
-
-
-
.
-
-
. Naši chlapci
Strana 11 (celkem 32)
Obydlené byty podle právního dĤvodu užívání bytu a vybavenosti 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obydlené byty celkem 65 62 63 s z toho internetem ve vybavenost vlastním 52 53 . osobním bez domČ poþítaþem internetu z toho v právní z toho koupelna, osobním 2 . dĤvod sprchový kout v bytČ vlastnictví užívaní z toho splachovací bytu nájemní 1 4 . záchod v bytČ družstevní
-
-
z kotelny mimo dĤm
1
-
3
.
4
2
.
61
57
.
61
59
.
uhlí, koks, uhelné brikety
18
36
.
plyn
19
-
.
13
12
.
10
14
.
23
1
-
-
Obydlené byty podle zpĤsobu vytápČní a použitých energiií 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obydlené byty 65 62 63 celkem ústĜední 30 31 z toho etážové pĜevládající (s 14 9 38 zpĤsob kotlem v vytápČní bytČ) kamna 17 19 23 z toho energie používaná k vytápČní
35
.
elektĜina dĜevo z toho plyn zaveden do bytu Zdroj: http://vdb.czso.cz
Zlatý erb 2012 v kraji V letošním roce, po kratší pauze, kronikáĜka obce Dagmar Honsnejmanová do této soutČže pĜihlásila webové stránky obce, elektronickou službu - kroniku obce, zpravodaj obce a aktuality obce. Stránky také bojovaly o cenu veĜejnosti. Krajské kolo soutČže probíhalo od 7.2. do 22.2.2012. Mokré v soutČži Zlatý erb 2012 v krajském kole Královéhradeckého kraje získalo Cenu veĜejnosti. Cenu na krajském úĜadČ dne 13.3.2012 pĜevzaly: • starostka Blanka Kuþerová • webmaster stránek Dagmar Honsnejmanová Stránky obce Mokré i kroniky obce Mokré si pĜi tomto setkání vysloužily velký obdiv a uznání. Hodnocení elektronických služeb obce Mokré: • Kronika obce - Mokré, v þase od nejstarších dČjin až po souþasnost - 6. místo • Aktuality- rozesílání zpráv e-mailem - 8. místo • Elektronický Mokerský zpravodaj - 14. místo Z elektronických služeb se nejlépe umístil web kroniky obce Mokré. V této kategorii celkem soutČžilo 20 elektronických služeb. Stránky jsou bohužel v zastaralém redakþním systému, v pĜípadČ nainstalování novČjší verze, by umístČní bylo daleko lepší (dle poznámek z vyhodnocení).
Zlatý erb 2012 celostátní cena veĜejnosti! Stránky obce Mokré se probojovaly až do celostátního kola ceny veĜejnosti a obhájily po tĜech letech opČt 1. místo. I pĜes to, že redakþní systém stránek není na nejvyšší požadované úrovni, oblíbenost u návštČvníkĤ tím vĤbec neklesla. Spíše naopak. NávštČvnost neustále stoupá. DČkujeme všem a pĜedevším MokerákĤm, že v hlasování podpoĜili naši obec a zaslali tak nejvíce hlasĤ, které je nominovaly až na místo nejvyšší! Celostátní cenu veĜejnosti v soutČži Zlatý erb pĜevzaly na národní konferenci Internet ve státní správČ a samosprávČ (ISSS) Hradec Králové dne 2.4.2012 starostka obce Blanka Kuþerová a webmaster obecních stránek Dagmar Honsnejmanová. Více zde: http://www.isss.cz/art.asp?id=813
Strana 12 (celkem 32)
Statistika ostatních webĤ obce Stránky obce Mokré vznikly v roce 2003. V souþasné dobČ se návštČvnost vyšplhala na poþet víc než 159 tisíc osob. Následující tabulka ukazuje pĜehled sledovanosti od jejich vzniku: Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok 2011 MČsíc Leden Únor BĜezen Duben KvČten ýerven ýervenec Srpen ZáĜí ěíjen Listopad Prosinec
Poþet návštČvníkĤ 1 674 3 569 4 099 5 907 55 514 32 422 13 972 17 845 18 586
Poþet návštČvníkĤ 1 149 1 293 1 611 1 387 1 442 1 394 1 449 1 754 1 853 1 746 1 547 1 961
Prolistované stránky 3 845 12 862 17 189 38 783 117 371 128 904 160 662 165 146 198 399
Poþet shlédnutých stránek 16 039 15 245 14 941 14 888 20 287 14 742 15 061 16 715 15 309 18 587 16 764 19 821
Denní prĤmČr návštČvníkĤ 37 46 52 46 47 46 47 56 62 56 51 63
Knihovna Rok 2011 – poþet návštČv 7 781 osob, prolistované stránky 108 456 listĤ. Od založení stránek v Ĝíjnu 2006 je navštívilo témČĜ 34 tisíc návštČvníkĤ.
Denní prĤmČr shlédnutých stránek 517 544 482 496 654 491 486 539 510 600 559 640
Kronika Rok 2011 – poþet návštČv 3 847 osob, prolistované stránky 35 737 listĤ. Od založení stránek dne 16.9.2007 je navštívilo témČĜ 14 tisíc návštČvníkĤ
Zpravodaj Rok 2011 – poþet návštČv 1588 osob, prolistované stránky 3 962 listĤ (založení stránek 16.3.2011). V souþasné dobČ je to již 2 200 návštČv.
Staronové stránky kroniky obce
Z dĤvodu nepochopitelné kritiky webových stránek kroniky obce Mokré, bych chtČla k tomu nČco Ĝíct. Tyto stránky zpracovávám ne jenom jako kronikáĜka obce, ale pĜedevším jako þlovČk, který má tuto obec rád a nechce, aby její historie zanikla v dČjinách jen pro nezájem pár jedincĤ. VČĜím, že historie naší obce je pro vČtšinu MokerákĤ dĤležitá a rádi do ní nahlížejí. A þím více lidí se do našich dČjin mĤže podívat, tím více informací nám mohou poskytnout, buć nových, nebo také opravou nČkterých již zveĜejnČných údajĤ. Obec za zpracování stránek kroniky neplatí ani mnČ ani žádné firmČ. Tyto stránky jsem založila z vlastní vĤle a firma Antee Praha mi jejich zpracování umožnila zdarma za prezentaci a nČkolikanásobné vítČzství stránek obce v celostátní cenČ veĜejnosti soutČže Zlatý erb, za nČkolik cen v kategorii obecních stránek a elektronické služby, která patĜila k prvním vĤbec a v roce 2006 získala i prvenství v Královéhradeckém kraji. Dále je to za prezentaci stránek knihovny, které se v roce 2010 umístili v celostátním hlasování soutČže Biblioweb na druhém místČ s poþtem 437 hlasĤ, a jen pouhých 5 hlasĤ nám chybČlo k místu prvnímu. Jen jedna rada pro ty, kterým se stránky nelíbí, existuje jen jedno Ĝešení. AĢ se na nČ nedívá! Ostatní bych ráda pozvala na novČ zrekonstruované webové stránky Kroniky obce Mokré – www.obecmokre.cz/kronika. Tyto stránky byly založeny 16.9.2007 a od té doby se setkávají s velkým ohlasem. Není vĤbec jednoduché hledat a pĜepisovat historické události jakékoliv obce a ještČ je vkládat na web. To se nám snad podaĜilo, soudím dle pozitivních ohlasĤ.
Strana 13 (celkem 32)
V roce 2010 vyšla první kniha o historii obce Mokré. PĜi této pĜíležitosti se zpracovalo mnoho dokumentĤ, které jistČ stojí za povšimnutí. K významným dokumentĤm urþitČ patĜí první písemná zmínka o obci z roku 1390. Na nových stránkách kroniky se dozvíte nejen o nejstarších událostech v obci, ale také o souþasném dČní. Zajímavý je urþitČ vývoj obyvatelstva, sþítání lidí v Mokrém, jaká zde byla kultura, knihovna, sport, jak se vyvíjelo zemČdČlství a Ĝemesla. Obsáhlou kapitolou je historie školy a jejích uþitelĤ, kteĜí patĜí k významným osobnostem Mokrého, ale také celého regionu. Uctíme památku vojákĤ 1. a 2. svČtové války, seznámíte se s dalšími osudy lidí, kteĜí pĜispČli k rozvoji a slávČ naší obce. MĤžete si prohlédnout staré fotografie, pohledy a novoroþenky. UrþitČ vás pobaví zajímavosti ze staré kroniky. Podíváte se do historie hasiþĤ, mysliveckých honĤ a rybolovĤ na Podlažickém potoce a jak mokerské zelí patĜilo k nejlepším v regionu. Že v obci byla tĜeba založena první Okresní záložna hospodáĜská okresu opoþenského, a to již v roce 1885. Stránky jsou propojeny se stránkami obce, knihovny a zpravodaje. NávštČvníci, kteĜí mají zájem, mohou odebírat e-mailové aktuality, které upozorĖují na aktualizace a novinky na všech stránkách. Zprávy z webĤ prĤbČžnČ odebírá okolo 80 osob, a jsou to nejen Mokeráci, ale i lidé, kteĜí se zajímají o dČní v naší obci. Zajímavostí je na stránkách mnoho a urþitČ je lepší se podívat pĜímo na nČ. PĜeji všem, aby se jim líbily a zavzpomínali tĜeba na své rodiþe þi známé, kteĜí zde žili. ZároveĖ bych ráda požádala všechny, kteĜí mají doma nČjaký zajímavý dokument z historie naší obce, zda by jej buć do kroniky vČnovali, nebo zapĤjþili k oskenování. Budu také ráda za upozornČní na nČjakou chybu. Tímto bych chtČla podČkovat všem, kteĜí již vČnovali do naší kroniky rodinné dokumenty a pĜedevším svoje vzpomínky. Za spolupráci dČkuji pĜedevším: Dr. Josefu Ptáþkovi z Dobrušky za vyhledávání a zpracování historických dokumentĤ o obci, archiváĜi Janu F. KĜivohlávkovi za zpracování razítek a peþetí obce, paní Jarmile Gruntové z Opoþna za vČnování mnoha cenných dokumentĤ, Dr. EvČ Holancové z Národní knihovny ýR za vyhledání starých dokumentĤ o obci, KateĜinČ Vošlajerové, kronikáĜce z ýánky za dokumenty, které se našly v þánecké kronice a dalším osobám, kteĜí pĜispČli k obohacení naší kroniky. Za pomoc s grafickými úpravami dČkuji: KateĜinČ Honsnejmanové a Tomáši Krejþímu z Mokrého. Obþané, kteĜí nemají doma internet, se mohou pĜijít na stránky podívat do knihovny. Internet je pro všechny zdarma! Dáša Honsnejmanová, kronikáĜka a webmaster obce Mokré Místní kultura: http://www.mistnikultura.cz/pozvani-na-webkroniky-obce-mokre Víly tu žily od nepamČti!
Mokré na Wikipedii
Mokré mĤžete najít také na internetové encyklopedii Wikipedie. ýlánky sem postupnČ vkládá kronikáĜka obce. V souþasné dobČ je zde þlánek o historii a souþasnosti obce, knihovnČ, Václavu Valešovi a Emilu Musilu-DaĖkovském. Odkaz zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9
Mokré a Cojeco
Mokré mĤžete najít také na internetové encyklopedii Cojeco. Podklady jsou opČt z kroniky obce. Zde je zatím þlánek o obci a Václavu Valešovi. Odkaz zde: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9
ReceptáĜ Mokrého! KronikáĜka a knihovnice obce Mokré Dagmar Honsnejmanová pĜipravuje novou publikaci – Rodinný receptáĜ mokerských pochutin a tekutin (pracovní název). Kdo má doma nČjaký dobrý recept, svĤj, babiþþin, nový þi letitý, doneste jej do knihovny nebo zašlete na adresu
[email protected]. Publikace bude obsahovat recepty všech chutí – tj. pĜedkrmy, polévky, slané þi sladké peþivo, hlavní jídla, pĜílohy, šĢávy, zavaĜeniny, také recepty zelné, houbové, zeleninové, ovocné….atd. PĜedstavte svoje recepty a zachovejte je i pro další generace! DČkujeme! Budeme rádi i za pĜíbČhy, které se váží k životu souþasných obyvatel nebo našich pĜedkĤ. DČkuji všem, kteĜí mi recepty již dodali. Dáša Honsnejmanová
Strana 14 (celkem 32)
Holþiþí koleda! Okres Rychnov nad KnČžnou je výjimeþný v mnoha vČcech, jednou z nich je urþitČ „holþiþí koleda“, která sice není zapsaná v kalendáĜi, ale datum je stejný každý rok – þtrnáct dní pĜed Velikonocemi. I v Mokrém se tato tradice stále dodržuje. DČvþata, ženy i dívky tak mají možnost vyšlehat mužskou þást mokerské populace. Ale jsou velice mírné, mohlo by se jim to totiž za þtrnáct dní vrátit!
Plavba námoĜního kapitána Petra Ondráþka Další dílþí zpráva z plavby, na které se Petr Ondráþek pokouší o obeplutí svČta nonstop: Poslední informace v našem Zpravodaji byly z doby Adventu, kdy se Petr pĜiblížil k Jižní Africe. Vánoce strávil ve vzpomínkách na celou rodinu. Díky satelitnímu telefonu bylo možné, že na ŠtČdrý veþer mohl zavolat manželce a své sestĜe. Všem bylo smutno, i když každý vČdČl, že na Vánoce bude na opaþné stranČ zemČkoule. Manželka mu v létČ pĜed odjezdem pĜipravila zabalený vánoþní dárek a sváteþní svíþku, víno, které spolu rádi popíjejí a láhev sektu na Silvestrovský pĜípitek. Vše probČhlo podle "plánu". I pĤlnoþní spoleþný pĜípitek. Petr zaþal zjišĢovat, že zásoby potravin mizí rychleji, než si pĜedstavoval. Provedl tedy inventuru a jejím výsledkem bylo celkem hrozivé zjištČní: "Budu mít þasto hlad". Jednak s velkým výdejem energie se dostavila neovladatelná chuĢ na sladkosti, kterých je na lodi zoufale málo a jednak i náhražkové jídlo nČjak mizelo. Petr témČĜ nikdy nejedl þokoládu a ani témČĜ nic sladkého. Proto se poþítalo jen s obþasným pojídáním. Stravoval se celý život 2x dennČ, proto se i jídelníþek spoþítal a nakoupil na dvoudenní porce. Jenomže s þastými poruchami autopilotĤ a jejich postupným vyĜazováním z provozu, musí sedČt o hodnČ více hodin za kormidlem a též obþas i celé noci. Když nespí, tráví. A na tyto pĜípady je vybaven nedostateþnČ. Petr více vČĜil v techniku a vĤbec si nemyslel, že mu tolik pĜístrojĤ hned na kraji plavby "odejde". Na minulých plavbách byly max. mČsíþní pĜejezdy, kdy nebyl problém se vybavit nadzásobami a vždy byla posádka nebo alespoĖ dvouþlenný tým - takže nezbývaly úplnČ všechny þinnosti jen na nČm. ProstČ jídlo, které má, musí rozpoþítat na zbytek plavby. Rekord zaþíná být v této fázi nepodstatný. PĜišly rĤzné pády a zdravotní potíže. Nejvíce zlobí ruce, které jsou necitlivé, bolavé a napuchlé z neustálého prochládání pĜi dlouhodobém sedČní za kormidlem. Kdoví, zda se vĤbec podaĜí nonstop. To jsou zĜejmČ nejpalþivČjší otázky obou manželĤ Ondráþkových, když nastane nČjaká pohroma, která je bohužel pomČrnČ þastá. Ale žít se musí i po plavbČ a zdraví je to nejdĤležitČjší, co þlovČk má. Snad si kapitán Petr dostateþnČ uvČdomuje tuto skuteþnost. Našeho kapitána pronásleduje neustále nČjaká smĤla þi neochota Neptuna, který nakonec ale vždy zasáhne a Petrovi ve finále nČjak pomĤže dobrým nápadem a Ĝešením. Nejvíce "zlobí" autopiloty. MČl na plavbu celkem 5 takovýchto pomocníkĤ. Dva do tČžkých podmínek a 3 lehþí. První autopilot zaþal zlobit už i pĜi plavbČ do startovního pĜístavu Falmouth. Petr nakonec musel zakoupit nový. Každý autopilot nČkolikrát opravoval a ze dvou pak dČlal jednoho. Výsledek je ten, že po skoro pĤlroþní plavbČ má již tĜi autopiloty mimo provoz a nyní je nasazen poslední slabší. Pak zbývá ještČ jeden pro ménČ nároþnou plavbu. Jakmile je to jen trochu možné, používá Petr soustavu gumicukĤ, kterým Ĝíká Burlak /dĜou jak burlaci na Volze/. Též má smĤlu s vČtrnými generátory, které vyrábČjí elektĜinu pro jeho spotĜebiþe /autopilot, odsolovaþ, palubní pĜístroje a poþítaþ/. Dále velkým problémem je stav plachet. Jednu hlavní plachtu má nČkolikrát zašívanou a již opČt nyní na 8 místech prodČravČlou. Druhá hlavní je již též opravovaná. Látka na opravy plachet též mizí. PĜed sebou má 7000 Nm /námoĜních mil = asi 13000 km/ k mysu Horn, který by podplouval v tamním podzimu. To znamená, chladno 4-9 C°, velmi þasté bouĜe a velké vlny z rĤzných smČrĤ. Poslední velký defekt se pĜihodil koncem února, kdy se mu utrhl horní vant /jedno z ocelových lan, kterým je pĜipevnČn stČžeĖ/ z levého salingu /kĜíž ve výši asi 1/3 stČžnČ od shora/ a stabilita a pevnost pĜichycení stČžnČ byla velmi oslabena. Petr tímto defektem též velice zpomalil, protože nemohl použít potĜebné oplachtČní, aby nedošlo ke zlomení stČžnČ. PĜi opravČ nastal nepĜíjemný pád po stČžni a naražení žeber o stupaþky. Ruce mu nedovolovaly pevnČ se držet. V tomto stejném dnu mu pĜestal fungovat vČtrný generátor. Byl to smolný den 24.2.2012. Dnes je o pár dnĤ více, Petrovi se ruce trochu zlepšily, podaĜilo se mu vymyslet, jak opravit generátor /Brumlu/ a jak nejlepe pĜipevnit vant, aby loć byla opČt plnČ funkþní. Vypadalo to, že bude muset skonþit v Tasmánii. Po vyĜešení nejvČtších pĜekážek však zase pluje dál k tzv. antipodu, což je bod pĜesnČ protilehlý stĜedem zemČkoule od místa vyplutí. Zde vyhodí vzkaz v lahvi od obþanĤ z Mokrého. Budeme velmi zvČdavi, zda kdosi tento náš vzkaz vyloví a pĜihlásí se nám.
Strana 15 (celkem 32)
Dnes je 21. bĜezna 2012, Singa se nedaleko Tasmánie dostala do velmi silné bouĜe. Petr napsal své ženČ: "Vþerejší první jarní den se zcela nepochybnČ pro mČ do konce života stane þerným dnem. Velká tlaková níže pĜinesla vítr, který chvílemi dosahoval 72 uzlĤ, což je 135 km/hod a cely vþerejší den se pohyboval mezi 55 - 65 uzly. Když zaþaly pĜepadávat vlny, tak jsem se rozhodl dát ještČ padákovou kotvu, aby držela loć proti vlnám. Jak se špiþka lodČ zaryla, tak jsem mČl nad vodou jen hlavu. Pak jsem se obrátil a uvidČl jsem zcela roztrhanou hlavni plachtu. TČžce jsem sundal plachtu a šel si do kajuty dát teplý þaj. Ani jsem ho nestaþil dopit, když se pĜihnala pĜepadávající vlna a ozval se pĜíšerný rachot. V ten moment se loć pĜevrátila, ale jen do poloviny. S další vlnou jsem byl zase zpČt. PĜesto se to celé zdálo jako vČþnost. V lodi byl neskuteþný zmatek z vČcí, které lítaly volnČ prostorem. DveĜe jsem mČl zavĜené a kupodivu i tak ani moc vody dovnitĜ nenateklo. Bylo štČstí, že jsem už nemČl hlavni plachtu na stČžni. Mohlo také dojit k jeho zlomení. Další štČstí bylo, že jsem byl v tu dobu v kajutČ a veþer schoval autopilota. Pak jsem vystrþil hlavu a snažil jsem se vše nafilmovat. V tom vichru byl problém udržet foĢák. Taky mne vichr ihned urval kuklu z hlavy, kterou jsem mČl zapasovanou hluboko v bundČ. Jak jsem vylezl ven, tak jsem zjistil i to, že se utrhla padáková kotva, a tak jsem o ni pĜišel. Lano se asi 50 m od lodČ prostČ pĜetrhlo." Kapitánu Petru Ondráþkovi nezbylo nic jiného, než se rozhodnout pro ukonþení plavby tak, že pĜiplutím k Antipodu skonþí projekt a zakotvením na Novém Zélandu v Aucklandu skonþí celá plavba. Touto plavbou si však Petr splnil alespoĖ nČkteré další vnitĜní cíle, aþkoli byly spíše vedlejší. PodaĜilo se mu obeplout pĤl zemČkoule nonstop a obeplout všechny nejvýznamnČjší mysy svČta a plout vodami všech oceánĤ. Neptun mu dával po celou dobu plavby najevo, že jeho pĜízeĖ nemá. PĜesto mu ochránil jeho život a loć. Jarmila Ondráþková Všechny zprávy o plavbČ, pozici lodi mĤžete sledovat na http://www.sailboat-singa.cz. Jsou zde vložena i videa poĜízená bČhem plavby. Na stránkách je také vložena kniha vzkazĤ. Jestli má nČkdo chuĢ kapitána podpoĜit, napište mu vzkaz! Kdo nemá internet, mĤže se stavit v knihovnČ a napíšeme ho spoleþnČ!
POZOR! Po návratu kapitána Ondráþka se bude konat první pĜednáška, ve spolupráci s obcí, o jeho plavbČ - v MOKRÉM! Všichni pĜíznivci se mohou tČšit na zajímavé vyprávČní. PĜedpokládaný termín se bude samozĜejmČ odvíjet od prĤbČhu ukonþení cesty, pravdČpodobnČ druhá polovina þervna nebo zaþátek þervence.
Osobnosti Mokrého V minulých þíslech Mokerského zpravodaje jste si mohli pĜeþíst osudy zatím dvou osobností, které se zapsaly do dČjin obce Mokré. Byli to Emil Musil-DaĖkovský (1857-1941) a Václav František Viravský (1829 – 1913). Dnes pĜinášíme zajímavé þtení a dosud neznámé osudy dalšího z mokerských uþitelĤ, který svojí prací na poli ochrany a poznání památek pĜekroþil hranice našeho regionu. Josef Ptáþek Dobrušský obþan, mokerský uþitel a pražský památkáĜ František Kubec (1905 – 1989) (na fotografii vlevo) František Kubec se narodil v HronovČ 15. bĜezna 1905. Jeho rodiþi byli František Kubec, katolík a tovární dČlník, pĤvodem z Oseþnice, dĜíve Wošetnice (soudní okres Opoþno, hejtmanství Nové MČsto nad Metují) a Anna, za svobodna BartoĖová, katoliþka pĤvodem z ýeské Skalice. Do Hronova se František Kubec st. (nar. 10.5.1876) pĜistČhoval za prací, zĜejmČ do nČkterého z textilních podnikĤ na pĜelomu 19. a 20. století. První školní tĜídu (školní rok 1911/12) však malý František již absolvoval v Dobrušce, kam otec pĜešel jako tkalcovský mistr do místní továrny na stuhy. Rodina bydlela v þp. 460, což je jeden ze dvou domkĤ v dnešní ulici R. Drejsla, které pro své mistry nechala postavit majitelka firmy Jarmila Rudolf-Nemajerová. V Dobrušce se zĜejmČ rodinČ daĜilo, protože již v roce 1916 bydlí ve vlastním novČ postaveném domku þp. 524 (dnes ul. V Zahradách). Po absolvování obecné školy a mČsĢanky pak František jako patnáctiletý odchází do Hradce Králové na tehdy þtyĜletý Státní ústav uþitelský. V letech 1920 – 1924 zde bydlí na privátČ u vdovy a soukromnice KateĜiny Bouþkové v Dlouhé ulici þp. 192. V Hradci Králové maturuje - 21. þervna 1924 získává VysvČdþení
Strana 16 (celkem 32)
dospČlosti s vyznamenáním, s možností zatímnČ vyuþovat na školách obecných s vyuþovacím jazykem þeským. Zavázal se „vČnovati se po dosažené zkoušce dospČlosti nejménČ šest rokĤ uþitelskému stavu na veĜejných školách v ýeskoslovenské republice.“ Na své první uþitelské místo nastupuje na dvoutĜídní obecnou školu do Trnova u Opoþna, kde strávil celý školní rok 1924/25. Dne 1. Ĝíjna 1925 však byl povolán k výkonu základní vojenské služby k 22. pČšímu pluku do Jiþína. Absolvoval školu pro dĤstojníky v záloze v JosefovČ (þást JaromČĜe) a pĜešel na školu pro výchovu dĤstojníkĤ správní služby v Praze – Dejvicích. Pobytu v Praze využil k návštČvám pĜednášek na Vysoké škole pedagogické, jímž se stal Ĝádným posluchaþem, þímž se pĜipravoval k rozšíĜení své pedagogické kvalifikace. Po úspČšných zkouškách na záložní dĤstojníky byl v hodnosti þetaĜ – aspirant pĜeložen k 35. pČšímu pluku do PlznČ, kde setrval až do ukonþení své 18ti mČsíþní prezenþní služby – do 31. bĜezna 1927. Dne 1. dubna 1927 byl výnosem okresního školního výboru v Novém MČstČ nad Metují ustanoven zastupujícím uþitelem na obecné škole ve svém bydlišti – Dobrušce. Dalším výnosem ze dne 27. srpna 1927 byl ustanoven jako zastupující uþitel a zástupce správce školy do obce Mokré u Opoþna. Dekret o jmenování mu pĜišel 29. srpna a 30. srpna 1927 pĜevzal protokolárnČ inventáĜ mokerské školy. „Zaþátek školního roku 1927/28 zahájil dne 1. záĜí již novČ jmenovaný a dČtem pĜedstavený uþitel vhodným proslovem, týkajícím se hlavnČ vzájemného pomČru uþitele a žáka, nutnosti a úþelnosti káznČ školní a školního Ĝádu, naþež pĜijal slib vČdomé a dobrovolné spolupráce na cestČ k vČdČní pĜi upomínce vČnované vzorĤm našeho národa. Zazpívané národní hymny povznesly ještČ slavnostní ráz chvíle. Ve tĜídČ sešlo se celkem: 29 žákĤ = 12 hochĤ a 17 dČvþat
Nových 1. školní rok pĜibylo: 5 žákĤ = 3 hoši a dvČ dČvþata Žáci rozsazeni a rozdČleni na oddČlení.“
Na mokerské škole pĤsobil František Kubec až do 31. bĜezna 1931 (s pĜestávkou od 1.3.1928, kdy þerpal studijní volno ke složení zkoušek pro získání VysvČdþení zpĤsobilosti vyuþovati na školách obecných, které získal opČt s vyznamenáním
Strana 17 (celkem 32)
30. dubna 1928). Dne 1. ledna 1929 obdržel v Mokrém definitivu a od 1. dubna 1931 nastoupil již na mČšĢanskou školu, opČt v Dobrušce, jako definitivní uþitel. Dne 24. dubna 1931 si znovu zvýšil kvalifikaci a získal VysvČdþení zpĤsobilosti vyuþovati na školách mČšĢanským ze III. odboru (pĜírodovČdeckého s matematikou). Byl tím zpĤsobilý k samostatnému úĜadu uþitelskému na školách mČšĢanských (6. – 9. tĜída). NemČli to uþitelé za první republiky jednoduché – procházeli stálým zvyšováním kvalifikace, neustálým hodnocením a zkouškami, ale i pĜekládáním z místa na místo. Koncem školního roku 1930/31 byl opČt této služby v Dobrušce zproštČn a odchází na nové uþitelské místo do Dobrého u Dobrušky, již jako odborný uþitel. Po roþním pĤsobení v Dobrém (školní rok 1931/32) pak uþí další školní rok (1932/33) v JedliþkovČ ústavu pro zmrzaþelé v Praze, odkud se dobrovolnČ vrací na dva školní roky na mČšĢanskou školu v Dobrušce. Školní rok 1935/36 již zahajuje opČt na novém pĤsobišti, tentokrát v ýernilovČ u Hradce Králové, a to již jako ženatý a zralý muž se zkouškami i z II. odboru a jako definitivní odborný uþitel. Po vykonaném vojenském cviþení byl 1. ledna 1936 povýšen na nadporuþíka proviantní služby v záloze. BČhem všeobecné mobilizace byl 23. záĜí 1938 povolán do zbranČ i František Kubec, jak uvádí školní kronika. Za školní katedru se vrací až v Ĝíjnu 1938. ýernilov se stává na témČĜ sedm let jeho dalším pĤsobištČm. Žije zde v þp. 327, angažuje se ve školním výboru lidové školy hospodáĜské, v ovocnáĜství a zelináĜství, kdy dokonce absolvuje Rolnickou a odbornou školu hospodáĜskou v Hradci Králové – Kuklenách. Zajímá se o histori, výtvarné umČní a památky a tuto svoji zálibu stále prohlubuje studiem a cestováním. Zvláštním obdobím se pro þeského uþitele, Sokola a záložního dĤstojníka Františka Kubce stal þas mezi lety 1938 – 1942, které ještČ strávil v ýernilovČ. V Ĝíjnu 1938 se vrací od své mobilizované jednotky a zapojuje se do ilegálního odboje þeských vlastencĤ. Zpravuje nás o tom dokument, který napsala matka pĜíslušníka anglické zahraniþní RAF Vilema Drahovzalová, 22. záĜí 1947. „Mileráda Vám potvrzuji tímto, že Jste se v roce 1939 pĜipravovali spoleþnČ s mým synem Františkem Drahovzalem na odchod za hranice. Je mnČ známo, že Jste mČli potĜebné zbranČ zakopané na zahradČ Vašeho domu v Dobrušce. Po prohlídce Vašeho bytu Gestapem musel odjet v únoru 1940 pouze mĤj syn, pĜiþemž použil spoleþnČ pĜipravených zbraní a zásob. Tento padl jako letec v roce 1943 v Anglii. Správnost tČchto údajĤ stvrzuji mým vlastnoruþním podpisem. Drahovzalová Vilema, Trutnov, tĜ. Svobody 42.“ Je obdivuhodné, že se þtyĜiatĜicetiletý ženatý muž a otec syna odhodlával k odchodu do zahraniþní armády, tehdy již pouze pĜes Balkán do Francie. NicménČ zĤstal v Protektorátu ýechy a Morava, a v ýernilovČ, až do 28. února 1942, kdy odešel na mČšĢanskou školu do Prahy – RuzynČ. Hradecké Gestapo již mČlo Františka Kubce v hledáþku a pĜechod na jiné pĤsobištČ byl pro nČho urþitým Ĝešením. O jeho þinnosti za okupace vypráví také Potvrzení Místního národního výboru v Ruzyni ze dne 31. kvČtna 1945, které konstatuje: „Nadpor. v záloze Frant. Kubec, odbor. uþitel v Ruzyni, zúþastnil se ode dne 5. kvČtna 1945 místního osvobozovacího hnutí a revoluþních bojĤ nejdĜíve v oblasti RuzynČ, Bílé Hory a ěep – pĜi odzbrojování a zneškodĖování jednotlivých prĤzkumných a zajišĢovacích skupin – pozdČji pak v obranČ získaných postavení, ostĜelovaných hlavnČ dČlostĜeleckou palbou protileteckých baterií a turbínovými letadly z ruzyĖského letištČ, jakož i pĜímých útoþných akcích proti kasárnám SS v Ruzyni, a posléze – se svou vlastní bojovou skupinou – i likvidace posledních míst nČmeckého odporu v Ruzyni, bĜevnovském klášteĜe, Vokovicích – VeleslavínČ, v Dejvicích a Šárce.“ V dalším dokumentu pak sám uvádí: „9. kvČten jsem byl již pĜevážnou službou v kasárnách, i když stále ještČ za vážné situace až do pĜíchodu ruských jednotek. Službu jsem opustil – již u RG 1 (Revoluþní gardy, pozn. autora) dnem 23. kvČtna 1946, kdy jsem nastoupil do školy.“ V na stroji psaném dokumentu je vskutku uveden rok 1946, což možná není skuteþností, ale jde o pĜeklep. V roce 1947 se František Kubec stal na ruzyĖské mČšĢance Ĝeditelem. O rok pozdČji jej zemská školní rada povČĜila funkcí školního inspektora, a toto místo zastával i po územnČ správní reformČ v roce 1949, kdy byl podĜízen novČ ustavenému krajskému národnímu výboru (KNV) Praha. V této dobČ opČt zaþal již profesionálnČ uplatĖovat svoji zálibu ve zkoumání historie a památek, od poloviny padesátých let nejprve jako inspektor kultury KNV a zanedlouho jako pracovník Krajského domu osvČty, kde vedl referát památkové péþe. Zejména jeho pĜiþinČním se zde utvoĜilo jádro odborného památkového pracovištČ, z nČjž bylo po schválení zákona þ. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a po další územnČ správní reformČ (kdy vznikl stĜedoþeský KNV) ustaveno k 1. þervenci 1960 StĜedisko státní památkové péþe a ochrany pĜírody StĜedoþeského kraje. Jeho vedením byl povČĜen František Kubec, jenž byl ke dni 16. prosince 1961 jmenován jeho Ĝeditelem. Jeho odborné vČdomosti, organizaþní schopnosti a povahové vlastnosti se uplatnily navzdory tehdejší politické situaci, kdy bylo obtížné získávat pro StĜedisko památkové péþe pĜijatelné pracovní a zejména materiální podmínky. František Kubec osvČdþil svĤj pevný charakter, když dokázal þelit požadavkĤm na omezování poþtu chránČných památek a na potlaþování všeho, co povzbuzovalo a oživovalo historickou pamČĢ. OsobnČ se pĜiþinil o záchranu nejedné památky a své podĜízené podporoval v totožných snahách. V roce 1968 se jako obþan projevil þestnČ, a jenom odchod do dĤchodu v roce 1969 ho uchránil od postihĤ tzv. normalizace.
Strana 18 (celkem 32)
Teprve jako dĤchodce mohl na vlastní oþi poznávat památky v západní EvropČ, což pro nČho mnoho znamenalo rozšíĜení odborného zájmu. Pokraþoval v badatelské práci, jejíž výsledky publikoval v odborných þasopisech. František Kubec zemĜel ve vČku 84 let, dne 10. þervna 1989. V pozĤstalosti zanechal svoji nejvýznamnČjší odbornou práci, syntetickou studii o renesanþní sgrafitové bosáži ve stĜedních ýechách. Ta byla vydána až po jeho smrti v roce 1990.
Knihovna 2011 ýtenáĜ roku 2011
Místní knihovna již tradiþnČ vyhodnocuje na zaþátku roku své nejlepší þtenáĜe a aktivní návštČvníci. Tentokrát ceny tČm nejlepším þtenáĜĤm pĜedával cestovatel JiĜí Mára dne 18.2.2012, kdy zavítal do Mokrého s pĜednáškou o cestČ za africkým dobrodružstvím. Ceny vČnovali: Obec Mokré JiĜí Mára - cestovatel www.jirkamara.cz
Rege reklama Opoþno http://www.regereklama.cz/ Václav Malovický - spisovatel a gurmán
Kategorie dospČlých 1. Hana Hladná – 77 dokumentĤ 2. Jaroslava Honsnejmanová – 67 dokumentĤ 3. Eva Hlávková – 52 dokumentĤ Kategorie dČtí starších 1. Karolína VanČþková - 46 dokumentĤ 2. Tomková Lucie – 36 dokumentĤ Kategorie dČtí mladších 1. Kristýna VanČþková – 22 dokumentĤ 2. OndĜej Taþík – 15 dokumentĤ Aktivní klubista (návštČvník výtvarného klubu) 1. Maruška Horáková – 42 návštČv 2. Andrea Tomková – 23 návštČv 3. Jakub Jánoš – 18 návštČv
Jak je na tom se statistikou?
TémČĜ všechny þinnosti, které obec a obecní úĜad vykonává, se musí zpracovávat do statistických výkazĤ, aĢ je to úþetnictví, majetek, odpady, tak je tomu i s knihovnou. Statistika knihovny se však musí zpracovávat prĤbČžnČ celý rok. Její výsledky se odesílají na Ministerstvo kultury ýR a jsou podkladem k tomu, jak si naše knihovna vede ve své kategorii, zda pracuje dobĜe, zda mají þtenáĜi všechno, co potĜebují a co vyžadují knihovnické standardy. Knihovna je zaregistrovaná v registru knihoven ýR, a z toho samozĜejmČ vyplývají práva a povinnosti, kterými se musí pĜi své þinnosti Ĝídit. Poþet þlenĤ knihovny v roce 2011 – 81 osob, z toho 26 dČtí. Poþet návštČvníkĤ: 3 371 osob Z toho: NávštČvy knihovny: 602 osob NávštČvy výtvarného klubu: 370 osob NávštČvy internetu: 932 osob NávštČvy akcí: 1 467 osob VýpĤjþky celkem: Z toho: Nauþná dospČlí: Krásná literatura dospČlí: Nauþná dČti: Krásná literatura dČti: VýpĤjþky þasopisĤ: Elektronické dokumenty: Kroniky a dokumenty obce:
1 732 dokumentĤ
Kulturní akce pro veĜejnost: Poþet vydaných zpravodajĤ:
30 4 (4x 100 ks)
51 533 84 207 676 57 124
Strana 19 (celkem 32)
ýasopisy, které byly þtenáĜĤm k dispozici: 1. Jak na poþítaþ 2. Jezdectví 3. Korálki 4. Opoþenské noviny 5. Dobrušský zpravodaj 6. U nás
7. 8. 9. 10. 11.
Rychnovský zpravodaj Rychnovský deník Nepravidelný zpravodaj obce Mokré Zpravodaj obecního úĜadu Lidice Obec a finance
Knihovní fond: 3 581 dokumentĤ
Benchmarking knihoven Vyhodnocování výkonu a kvality þinnosti knihoven metodou benchmarkingu Benchmarking je moderní nástroj Ĝízení, který prostĜednictvím mČĜení výkonĤ a procesĤ organizace a jejich systematického porovnávání s výkonem ostatních hledá nejlepší Ĝešení. Poskytuje manažerĤm, knihovníkĤm a zĜizovatelĤm knihoven lépe poznat vnitĜní fungování organizace a identifikovat pĜíležitosti ke zlepšení. UmožĖuje efektivní sdílení zkušeností a nejlepší praxe, podporuje spolupráci a je významným nástrojem každé "uþící se" organizace. Jak poznat dobrou knihovnu? Knihovny jako instituce poskytující veĜejné služby a financované z veĜejných rozpoþtĤ jsou velmi þasto svými zĜizovateli vyzývány k tomu, aby prokázaly svou efektivnost. Pokud je tento požadavek vysloven, nastává pro knihovnické manažery nelehký úkol, jak prokázat, že právČ jejich knihovna dosahuje dobrých výsledkĤ. Je to obtížné mimo jiné proto, že knihovna v místČ svého pĤsobení je jedineþná instituce a nemá s kým se objektivnČ porovnat. V souþasné dobČ máme k dispozici pro porovnávání výkonĤ knihovny standardy VKIS, ale ty jsou omezeny pouze na nČkolik základních parametrĤ. Od roku 2005 pracuje Národní knihovna ýR ve spolupráci s NIPOS a dalšími knihovnami na projektu "Benchmarking knihoven", jehož cílem je vytvoĜit pro knihovny nástroj, který by umožnil vzájemné porovnávání vlastních výkonĤ a þinností s ostatními knihovnami. Více se dozvíte na http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull08_209.htm#ti Knihovna U MokĜinky se do tohoto projektu zapojila poprvé se statistickými údaji za rok 2010. Knihovnice Dagmar Honsejmanová požádala autora projektu PhDr. Víta Richtera z Národní knihovny ýR a pĜedsedu SKIP ýR o zpracování výkonnosti naší knihovny. Abychom opravdu vČdČli, jestli jsme dobrá knihovna nebo jestli by nebylo lepší ji zrušit, þi výraznČ omezit (zrušení všech akcí apod.), jak bylo zastupitelstvu navrženo. PĜinášíme þást tohoto hodnocení. Celá zpráva (více než 30 stran textĤ, grafĤ a tabulek) je k nahlédnutí v knihovnČ. Zprávu vypracoval PhDr. Vít Richter a Mgr. Ladislava Zemánková z Národní knihovny ýR. „Kulturní život obce Mokré probíhá pod hlaviþkou obecní knihovny - Knihovny U MokĜinky. Knihovna nejen plní své základní funkce a poslání (pĤjþuje knihy a další dokumenty, podává informace a poĜádá nejrĤznČjší akce spojené s literaturou a umČním vĤbec), ale je i hlavním hybatelem dalších akcí, napĜ. þinnost výtvarného klubu, poĜádání nejrĤznČjších besed a návštČv významných osobností, soutČží (dČti) apod. Knihovna sama dosahuje po všech stránkách velmi dobrých výsledkĤ. Výþet aktivit by byl dlouhý. Knihovnice je pĜíkladem a inspirací mnoha dalších kolegyĖ a kolegĤ nejen v kraji, ale i v celé ýR. Obþané mají k dispozici veĜejný internet. Všechny informace o knihovnČ, vþetnČ tČch nejaktuálnČjších, lze najít na adrese http://www.obecmokre.cz/knihovna/ . VČcný obsah této stránky a její aktuálnost by mohla být pĜíkladem pro mnoho dalších knihoven. Na této adrese jsou každoroþnČ zveĜejnČny i statistické výsledky knihovny. ZároveĖ je knihovna úþastníkem programu Benchmarking knihoven, v jehož rámci sama sebe porovnává s knihovnami své velikostní kategorie. Podle výsledkĤ pak hledá cestu dalšího zlepšení. Sledovány a porovnávány jsou nejen výsledky (a jejich váha vyjádĜena známkami 1 – 5 jako pĜi školním hodnocení), ale i indikátory podmínek, ve kterých úþastnické knihovny pracují. Knihovna v Mokrém je nejmenší knihovnou, která je zaĜazena v benchmarkingu a jako celek dosahuje vynikajících výsledkĤ. Knihovna v Mokrém je výjimeþná v tom, že kromČ klasických knihovnických a informaþních služeb plní úlohu kulturního, spoleþenského, informaþního, ale i vzdČlávacího místa (zaĜízením) pro obþany ve své obci. Z tohoto hlediska je nezbytné hodnotit její výkony i financování v podstatnČ širším kontextu. V souþasné dobČ nemá konkurenci mezi obdobnými knihovnami. Je to dáno jak osobností knihovnice, tak i prozíravým umístČním knihovny v objektu, v nČmž sídlí obecní úĜad. ZávČrem lze konstatovat, že knihovna v Mokrém – Knihovna U MokĜinky patĜí svými výkony mezi špiþkové knihovny. Plní však vedle nich i úkoly dalších typĤ kulturních zaĜízení, které v takto malé obci není ekonomické zĜizovat. Knihovnice obec velmi dobĜe zná (je zároveĖ kronikáĜkou), proto mĤže svými aktivitami podporovat vztah obþanĤ a pĜedevším dČtí k místu.“
Keramické kurzy pro dospČlé V dubnu zaþínají keramické kurzy pro dospČlé v Ateliéru Soni Toucové v Lipinách. Více zde: http://lipiny.webnode.cz/.
Strana 20 (celkem 32)
V knihovnČ za stovku, v obchodČ za tisíce
Zatímco v knihkupectví utratíte za knihu znaþnou þástku, v knihovnách jsou všechny knihy i þasopisy k dispozici pouze za roþní poplatek, pĜístup k internetu mají návštČvníci vČtšinou zdarma a navíc knihovny poĜádají spoustu rĤzných kulturních a vzdČlávacích akcí. Knihovna je služba, která je velice pĜíznivá obyvatelĤm, šetĜí jejich penČženky a poskytuje pokrm pro jejich ducha. V souþasné dobČ je rozvoj knihoven na velké úrovni, návštČvníci a þtenáĜi pĜibývají. Vliv na to má zvyšování cen knih, novin a þasopisĤ, ale také velmi pestrý poþet knihovnických aktivit. ýetba klasických knih se posunula i do digitálního svČta a dĜíve nebo pozdČji zaþnou knihovny pĤjþovat elektronické knihy. PĜesto pro mnohé þtenáĜe kniha navždy zĤstane knihou. Trochu statistiky: Jedna kniha stojí kolem 300 Kþ, což je také psychologická hranice knihy. Za rok þlovČk pĜeþte 17 knih, kdyby si je mČl kupovat, zaplatí 5 100 Kþ. Roþní pĜedplatné þasopisĤ a novin stojí od 500 do 5 000 Kþ. Internet doma na mČsíc stojí cca 500 Kþ. 79 % obyvatel starších 15 let za rok pĜeþte alespoĖ jednu knihu. Lidé nad 65 let pĜeþtou roþnČ 22 knih. V každé domácnosti je prĤmČrnČ 246 knih. Lidé navštČvují knihovnu pĜedevším za úþelem pĤjþování knih (96 %), pĤjþování þasopisĤ (50 %). 29,4 % lidí þte þasto. Zdroj: Deník - Události, úterý 31. ledna 2012
Knihovna 2012 První akce
23.12.2012 – Beseda o kriminalitČ, médiích, prevenci a ochranČ dČtí aneb novoroþní zamyšlení nad zloþinem se senátorem JUDr. Miroslavem Antlem a Mirkem VaĖurou, autorem poĜadu „112“ televize NOVA. Atmosféra byla velice pĜíjemná, všichni pĜítomní se zájmem naslouchali pĜíbČhĤm, které se bohužel stávají a které ne vždy konþí šĢastnČ. NČkteré z pĜípadĤ, kterými se zabýval i Miroslav Antl, právČ natoþil ve svém poĜadu Mirek VaĖura. BČhem besedy byla velmi aktivní diskuse, a tak témČĜ dvouhodinové povídání, uteklo velmi rychle. Stránky Miroslava Antla: www.miroslavantl.cz Odkaz na stránky poĜadu "112": http://112.nova.cz/ 18.2.2012 – PĜednáška Tajuplná Afrika aneb Na vozíku až do Afriky! Tajuplný þerný kontinent se stal cílem další výpravy rodiny Márových, která doprovází svého syna Jirku, od dČtství upoutaného na invalidní vozík. Tentokrát navštívili Jihoafrickou republiku, Namibii, Botswanu a Zimbabwe, aby terénním autem zdolali témČĜ deset tisíc kilometrĤ na dobrodružné cestČ travnatou savanou, mezi píseþnými pĜesypy i pĜes rozvodnČné Ĝíþní brody. Co pĜilákalo Márovy v þele s Jirkou na þerný svČtadíl? Jaká móda panuje mezi domorodými Himby? Se kterými divokými zvíĜaty se setkali tváĜí v tváĜ? S Márovými a jejich pĜáteli na cestách zažijete úžasné africké safari, setkáte se s Velkou pČtkou, poznáte, kdy jsou vodopády i pouštČ nejkrásnČjší, vyváznete ze sloního obklíþení a snad pĜežijete i kousnutí šestimetrovým hadem… navštívíte Kapské MČsto, hlinČnou vesnici HimbĤ a další úžasná místa……To vše s nimi mohli prožít návštČvníci, kteĜí na pĜednášku zavítali. 20.2.2012 - Výstava dĜevČných hraþek Od 20.2.2012 si návštČvníci naší knihovny mohou prohlédnout pĤvabnou výstavu dĜevČných hraþek, kterou nám zapĤjþil pan Karel Jirsa z PohoĜí. DČtem se nejvíce líbily:“ otáþecí káþa“ a klasické „JOJO“. Výstava je prodejná. 2.3.2012 - Srdíþek není nikdy dost! Maminky budou mít svátek, chystáme pro nČ dárek! V dlani malé srdíþko, k tomu milé pĜáníþko! Pro koho? Pro tebe moje zlatá mamiþko! Výroba sádrových srdíþek pro maminky a babiþky, tĜeba taky tetiþky, …..které 8. bĜezna oslavily svĤj svátek.
Strana 21 (celkem 32)
25.3.2012 Velikonoþní potlach aneb keramika nás baví! Dne 25.3.2012 se konal tradiþní Velikonoþní potlach, tentokrát knihovna pro dČti i rodiþe zajistila kurz keramiky. Lektorkou byla paní SoĖa Toucová z Lipin. S hlínou jsme strávili celé nedČlní odpoledne. Až skoro veþer odcházely poslední dČti a ani se jim moc nechtČlo. Patlání s hlínou je prostČ bavilo. Na výrobky Soni Toucové se mĤžete zajet podívat do jejího Ateliéru nebo mrknout na: http://lipiny.webnode.cz. Paní SoĖa pĜivezla na ukázku spoustu výrobkĤ, aby dČti mČly pĜedstavu, co by se jim líbilo si vyrobit svýma vlastníma rukama. A tak se teć mĤžeme tČšit, až budou výrobky vypálené a naglazované, protože se všem dČtem moc povedly.
Akce, které nás v nejbližší dobČ þekají
Tvorba „Stoletého herbáĜe II“ V knihovnČ s dČtmi vyrábíme nový herbáĜ rostlin, které se vyskytují na katastru obce Mokré. Je to akce, která bude trvat déle než jeden rok, ale o to bude výsledek ještČ lepší. HerbáĜ dČti þasto využívají v hodinách pĜírodopisu. A tak pĜíští rok na jaĜe opČt zaþínáme! Žádáme rodiþe, aby dČtem pomohly rostliny sbírat a lisovat. DĤležité je si zapsat datum sbČru, lokalitu a jméno sbČraþe! SpoleþnČ je pak budeme lepit na archy a popisovat. Až bude herbáĜ hotov, všechny dČti, které jej tvoĜily obdrží jeho kopii. Nejen na památku, ale i jako zdroj informací, co roste v našem kraji. 30.4.2012 – Slet þarodČjnic – pro všechny od nuly do sta let! SoutČž o neošklivČjší þarodČjnici s nejvČtším nosem! Za dob rytíĜĤ, králĤ, lapkĤ, tajemných mocností a þarodČjnic V prĤbČhu kalendáĜního roku se vyskytují noci, o kterých se traduje, že poskytují nadpĜirozeným silám vČtší moc, než jiná období. PatĜí k nim i Filipojakubská noc. V podveþer této noci se v Mokrém sletí všechny þarodČjnice a þarodČjové a budou pĜedvádČt své tajemné umČní. Atmosféru stĜedovČku nám zajistí stĜedovČcí luþištníci a lukostĜelci, rytíĜi a lapkové, kteĜí zavítají do naší pohádkové vesnice. Atmosféru dotvoĜí tradiþní projížćky na koních. 1.6.2012 – 31.8.2012 Hurá na hrad! Letní sbírání razítek dČtí a rodiþĤ. Kdo z dospČlých by však mČl chuti zasoutČžit, mĤže se také zapojit. - Musí se jen nahlásit, aby dostal platnou cestovní knížku. Knížky se budou vydávat poslední týden v kvČtnu. Speciální cenu obdrží ten, kdo navštíví nejvíce hradĤ a zámkĤ, kdo si zapamatuje a napíše povČst z jejich historie, a kdo ji namaluje. Razítko má cenu 1 bodu. Hradní þi zámecké razítko má cenu 3 bodĤ.
23.6.2012 – Den pro dČti – pro všechny od nuly do sta let! Ale pĜedevším je to hrací a výtvarné odpoledne pro dČti. Letní prázdniny – Hon za pokladem hamižného kupce aneb byl loni nalezený poklad skuteþnČ ten pravý? Letní prázdniny - Noþní táboĜení pod hvČzdami s HvČzdárnou barona Artura Krause Pardubice Letní prázdniny – 9. roþník prázdninového malování 25.8.2012 Zahrajem si spolu – sportovní posvícenské odpoledne pro dČti i dospČlé
Žádáme všechny, kdo mají chuĢ pomoc pĜi všech akcích, aĢ se staví knihovnČ. Za každou ruku, nápad þi podnČt dČkujeme! Dále žádáme o darování sladkostí pro dČti na Slet þarodČjnic, jako v pĜedešlých letech. DČkujeme! Staþí drobné sušenky, pitíþka, bonbony, lízátka….vše mĤžete nosit do knihovny.
Pro dČti a rodiþe! Stoletý herbáĜ II. Knihovna sbírá podklady pro nový herbáĜ, který pak dČti využijí ke studiu rostlin v regionu. Žádáme rodiþe dČtí, aby se s nimi zapojili do této akce! Sbíráme rostliny rostoucí pouze na katastru obce Mokré. Rostliny peþlivČ vylisujte, opatĜete základními údaji: jméno sbČratele, pĜesné místo a datum sbČru, a pokud víte i název rostliny. Vylisované rostliny mĤžete prĤbČžnČ nosit do knihovny, kde budeme vyrábČt herbáĜ. Všechny úþastníky této akce þeká odmČna! Rostliny budeme sbírat celý rok!
Strana 22 (celkem 32)
Western a konČ oþima dČtí TĜetí roþník výtvarné soutČže pro dČti Western klubu. Obrázky na téma Život na ranþi sbíráme v knihovnČ do 25.4.2012. V loĖském roþníku získaly ceny Lucie Tomková a Karolína VanČþková. Na vítČze i letos þekají pČkné ceny. Podrobnosti o jednotlivých kategoriích se dozvíte v knihovnČ nebo na jejích stránkách www.obecmokre.cz/knihovna. Na všechny akce uvítáme dobrovolníky, kteĜí jsou ochotni vČnovat svĤj þas a svoje nadšení pro radost našich dČtí! Zájemci se mohou hlásit v knihovnČ u paní Dagmar Honsnejmanové. Tyto akce podpoĜil T-Mobile prostĜednictvím Nadace VIA
Finanþní podpora knihovny Už na zaþátku roku 2012 obec obdržela dva finanþní pĜíspČvky. Dle pĜání dárcĤ budou vČnovány na akce pro dČti a mládež. Za tyto pĜíspČvky obou dárcĤm velmi dČkujeme! Ing. Vladimír ýerný – 10 000 Kþ Roman Honsnejman – 2 000 Kþ
Nové zajímavé knihy v naší knihovnČ •
• •
Kate Quinn – Paní ěíma – ěím na sklonku prvního století: svČt mravní zkázy, násilí a tajností. Na trĤn usedl krutý Domitianus, který netuší, že nejvíce by se mČl obávat ženy, která se tČší jeho nebývalé pĜízni a obdivu. Vyhlášená kráska Lepida chce získat lásku obávaného gladiátora, ale ten dá pĜednost její otrokyni Thee. Rozmazlená zbohatlická dcerka si toto pokoĜení nenechá líbit a otrokyni prodá do nevČstince. Thea však využije nepĜíznivého osudu k novému zaþátku. Pod vedením vlídného pána rozvíjí hudební nadání a stává se obdivovanou pČvkyní. Z židovské otrokynČ se stává císaĜova milenka a neoficiální paní ěíma. Nikdo ovšem netuší, jak krutou daĖ musí Thea za výjimeþnou pozici zaplatit. Kate Mortonová – Zapomenutá zahrada – V pĜedveþer 1. svČtové války je na palubČ lodi plující do Austrálie nalezena malá holþiþka. Tajemná žena pĜezdívaná spisovatelka slíbila, že se o ni postará – ale zmizela beze stopy….O svých jednadvacátých narozeních se Nell dozví tajemství, které navždy zmČní její život. Shirley Andrews – Atlantida a Lemurie – Ztracené svČty Lemurie a Atlantidy dosáhly vysokého stupnČ technické i duchovní vyspČlosti. Psaných historických záznamĤ se do dnešních dnĤ zachovalo poskrovnu, nicménČ pĜece jen se našly texty na dĜevČných tabulkách, bambusu, stromové kĤĜe, kostech i drahých kovech, látkách þi papyru. NČkteré z nich se koneþnČ podaĜilo rozluštit. Nabízejí strhující pohled do života dávných ostrovních Ĝíší, poodhalují tajemství neobyþejných schopností tamČjšícho obyvatelstva a potvrzují jeho nemalý vliv na rané obyvatele StĜední Ameriky.
10 dĤvodĤ proþ je kniha lepší než poþítaþ 1. Knihu mĤžete otevĜít a þíst kdekoliv a jak dlouho chcete, u poþítaþe se bez elektĜiny neobejdete a ani baterie v laptopu nevydrží vČþnČ. 2. Kniha neztrácí svou hodnotu, poþítaþ ano a hodnČ rychle… 3. PĜílišné sezení nad knihou þi poþítaþem kazí zrak, ale u knihy mnohonásobnČ pomaleji. 4. Kniha se po zlých nesympatických spolužácích hází lépe než PC. 5. Hozená kniha se nerozbije, hozený poþítaþ ano. 6. BČhem þetby knihy se vám nemĤže stát, že vyskoþí okénko s tím, že bČhem þtení došlo k chybČ, vypršela licence nebo že je nutný restart. 7. U knihy se nemusíte bát, že ji napadne nČjaký nestydatý vir. 8. Vaši potomci knihu ocení více než starý poþítaþ, který bude v jejich dobČ dávno pĜekonán, bude zabírat hromadu místa a nebude se hodit ani do muzea. 9. Když se vám z knihy ztratí pár stránek, obsah si lehce domyslíte a v užívání knihy to nezabrání. Když se vám ale z poþítaþe ztratí pár souþástek, tak už si vČtšinou ani neškrtnete. 10. Když ztratíte knihu, mĤže se objevit poctivý nálezce, který ji rád vrátí. Když ztratíte poþítaþ, na poctivé nálezce mĤžete zapomenout. Zdroj: http://citarnicka.blog.cz
ýtyĜbodové krédo pro ty, kteĜí chtČjí pracovat a pomáhat druhým: 1. 2. 3. 4.
Musíš mít vnitĜní potĜebu nČco chtít udČlat pro druhé Musí tČ to bavit Musíš mít dobrý nápad Nesmíš být líný, vše co sis pĜedsevzal, také udČlat
Knihovník ZdenČk Fous, Lidice Márovi v Mokrém
Strana 23 (celkem 32)
PĜání pro naši knihovnu aneb co se do vánoþního þísla už nevešlo…. Novoroþní pĜáni z jachty Singa Konci rok vždy pĜináší dobu, kdy se ohlížíme zpČt a porovnáváme naše pĜedsevzetí a skuteþnost. I já bych chtČl z Indického oceánu, z mojí lodČ Singa, podČkovat za všechnu podporu od pĜedstavitelĤ a obyvatel této krásné obce Mokré, která se stala mým druhým domovem . Do roku 2012 pĜeji paní starostce a všem zastupitelĤm, aby se jim velice daĜilo v akcích pro obyvatele a obec. KnihovnČ U MokĜinky a obecnímu webu pod vedením paní Honsnejmanové mnoho úspČchĤ ve všech soutČžích a akcích a také rostoucí poþet þtenáĜĤ, hlavnČ tČch mladých, kteĜí budou život v Mokrém jistČ dČlat ještČ spokojenČjším a krásnČjším. Všem obyvatelĤm pak hodnČ zdraví a splnČní všech novoroþních pĜedsevzetí a pĜání a spokojený život v této pČkné obci. Petr Ondráþek, námoĜní kapitán Miroslav VaĖura, NOVA – 112 Dobrý den, vaší knihovnČ pĜeji hodnČ nových titulĤ a nových þtenáĜĤ. Slovo "nových" pĜitom podtrhuji - hlavnČ u tČch þtenáĜĤ. Myslím, že þím víc nových = mladých þtenáĜĤ v pĜíštím roce zjistí, že existuje i jiná zábava než poþítaþové hry = knížky, tím lépe se nám všem - a nejen ve vaší krásné vesniþce - bude žít A...... Vám (konkrétnČ) pĜeji - krásné=klidné - Vánoce a v novém roce moc zdraví a štČstí. Je to sice trochu "ohraná písniþka", ale poĜád je to nejdĤležitČjší! Mirek VaĖura http://expozitura.nova.cz PodČkování a pozdrav ze stodĤlky v Hostouni Amálka Jurásková 6let 10.1.2012 14:50
Milá bludiþko MokĜinko, udČlala si mi velikou radost, že jsi mi poslala omalovánky andílkĤ, krásné andílky a taky moc dČkuju za knížeþku bludiþky MokĜinky. Zrovna jsem si jednoho zase vymalovala :-) PĜála bych Ti vidČt kolik andílkĤ ke mnČ pĜiletČlo. No, myslím, že se jim u nás doma líbí. nČkdy si s nima povídám, jako by byli živí. Taky jim hodnČ zpívám a nasmČjeme se. Taky ke mČ pĜiletČlo hodnČ andílkĤ od dČtí - mamka Ĝíká, že skoro ze všech koutĤ naší þeské krásné zemČ. Mamka Ĝíká, že je na svČtČ krásnČ a že máme kolem sebe hodné lidi. No a teć i andílky - Taky jsem dostala velkého modrého andČla od Váleþka ze seriálu kamarádi. Tenhle seriál je už mooooc starý, mamka a taĢka se na nČj rádi dívali v televizi, když byli tak malí jako já teć. NČkterým andílkĤm dávám jména, ale tomuhle jsem zatím jméno nevymyslela. Je malinko strašidelný. Ale i tak se mi docela líbí. Spoustu jich mám dČsnČ veselých a nČkterý i s hudebními nástroji a taky mám jednoho z vosku. PĜedstav si, že dČti z družiny v Liptále mi udČlaly spoleþnČ s jejich maminkama krásné andČlské šaty. Poslaly mi i paruku a princeznovskou korunku. Bylo to jako v pohádce TĜi oĜíšky pro Popelku, rozbalovala jsem si 3 malé balíþky a z jednoho na mČ vyskoþili zlaté šaty -, z druhého korunka a ze tĜetího vlasy, které byly jak pro zlatovlásku. To se mi docela dost hodilo, protože jsem si to vše oblékla, když jsem jela za panem doktorem na chemošky. SestĜiþky se mČ dČsnČ lekly, nejdĜív jedna a pak i ta druhá. A vĤbec mČ nemohly poznat, Pan doktor se mČ nelekl a smál se. MČj se hezky Posílám Ti velkou pusu Víla Amálka I já Vám ze srdce dČkuji, mamka Hanka Poznámka: Amálce jsme pĜed Vánoci poslali pár andílkĤ z naší výtvarné dílny, aby jí udČlaly radost. Jsme rádi, že se nám to podaĜilo.
SplnČný sen… Objedu Austrálii na invalidním vozíku….tak to byl sen Jirky Máry ml., o kterém jsme psali v Mokerském zpravodaji þ. 4/2011. Sen, který se splnil. A my dnes pĜinášíme zážitky celé rodiny z nejvČtší cesty do zemČ na druhé stranČ polokoule…. Austrálie – pĜírodní ráj a cestovatelský sen mnoha z nás…. Cestovatelská rodina Márových z PĜerova je známá urþitČ po celých ýechách. Cestování za splnČním snu Jirky mladšího zamČstnává celou rodinu na plný úvazek. Jedním z jeho nejvČtších snĤ bylo poznat zemi na druhém konci svČta. A tak i díky soutČži, kterou vyhlásil zpravodajský portál iDNES v záĜí 2011, již dnes mĤžeme Ĝíct, že tenhle sen se stal skuteþností. Do letadla smČr Austrálie nastoupila celá rodina – Jirka a Jirka, maminka Alena a dcera Monika, 15. prosince v podveþer ve Vídni a pĜes Švýcarsko a Koreu pĜistáli 17. prosince ráno v Sydney.
Strana 24 (celkem 32)
NaštČstí žijeme v dobČ, kdy internet zkracuje vzdálenosti, a tak Márovi ze své cesty mohli prĤbČžnČ posílat zprávy i fotografie. Už z nich bylo patrné, že to byla cesta plná zážitkĤ, nových informací a nových pĜátelství. A teć už se mĤžete zaposlouchat do samotného vyprávČní……. „Hned první den jsme navštívili nejzajímavČjší místa nejvČtšího australského mČsta. Díky olympijským hrám zdejší Operu i Harbour bridge jistČ každý zná. Na druhou nejvyšší stavbu jižní polokoule jsme pochopitelnČ vystoupali, pohled shora si pĜece nenecháme ujít. Druhý den jsme vyrazili smČrem na sever a pČknČ zblízka jsme poznávali nČkterá z typických australských zvíĜat. Dál jsme pokraþovali na nejvýchodnČjší místo Austrálie Cape Byron s krásným bílým majákem a ještČ úžasnČjšími plážemi. Dokonce jsme se koupali v moĜi. Je to pro nás neobvyklé, vČtšinou se jen ženeme za zážitky, ale tady nešlo odolat. Další den jsme si pro velké nadšení koupaþku zopakovali. Velmi zajímavá byla i procházka po tĜetím nejvČtším mČstČ Austrálie Brisbane a mČli jsme dokonce þeského prĤvodce Honzu. Navštívili jsme nejvýznamnČjší mČsto na severovýchodČ - Cairns. Bydleli jsme u australské rodiny pĜímo doma. Jen jsme vyĜídili jeden vánoþní pozdrav a rodina nás vzala za své. Hned nás ubytovali. Ochutnali jsme jejich jídlo, australské pivo i vánoþní pudink. Odtud jsme se vydali k Velkému bariérovému útesu, pak do nejstaršího tropického pralesa svČta, k domorodcĤm a na motýlí farmu. Pak už nás þekal dlouhý pĜejezd vnitrozemím, pĜes rudý stĜed Austrálie. Ale nebylo to jen tak jednoduché, obþas jsme se docela zapotili. NapĜíklad jsme zapadli autem do bažiny a ani za pomoci domorodcĤ jsme se nemohli dostat ven. Taky jsme píchli levé zadní kolo a byli v bezprostĜední blízkosti požáru australské buše. V Cairns nás strašili cyklonem, ale tomu jsme unikli. S plnou silou však zasáhl právČ v okolí Darvinu, kde byly obrovské povodnČ. MČli jsme obavu, že se vĤbec nedostaneme na západní pobĜeží a budeme muset jet zpátky na jih. Tím by se ovšem celá naše expedice s cílem objet celou Austrálii kolem dokola stala neúspČšnou. NaštČstí jsou Australané pilní jako vþelky a naše cesta mohla pokraþovat dál. PĜesunuli jsme se asi o 1600 km na sever. Bez potíží jsme projeli parky Katherine Gorge, Litchfield a Kakadu. Riziková povodĖová oblast byla za námi, pevnČ jsme vČĜili, že poþasí bude þím dál vlídnČjší a velká horka se postupnČ zmČní v pĜijatelné léto (ve dne bylo 38 °C, v noci 28 °C). Navštívili jsme jedno z nejkrásnČjších míst Austrálie zvané Bungle Bungle = skály pĜipomínající vþelí úly. MČli jsme v plánu podívat se na pohoĜí shora. Po nČkolika neúspČšných pokusech sehnat volné letadlo pĜišla velká bouĜka, ale nakonec se vše podaĜilo. OdmČnou nám byl jeden z nejkrásnČjších výhledĤ. Zážitkem byl také pohled na nádherné baobaby v oblasti Kimberly. V polovinČ naší cesty jsme se dostali k západnímu pobĜeží, kde jsme si užívali koupání v Indickém oceánu a pozorovali nádherný podvodní svČt. PĜi šnorchlování jsme spatĜili želvu a chobotnici. MČli jsme þas prozkoumat Žraloþí zátoku, podívat se na Škeblí pláž a v pĜírodním akváriu si nechali vysvČtlit všechny dĤvody, které vedly k zaĜazení Sharks bay na Listinu chránČných památek UNESCO. Potom jsme projíždČli s otevĜenou pusou pobĜeží Národního parku Kalbarri. Cestou do hlavního mČsta Západní Austrálie, Perthu, jsme projeli nČkolik národních parkĤ, vidČli les tisíce skalních sloupĤv Pinnacles, setkali se s klokany a koalami. Zážitky neberou konce…..prošli jsme se mezi obĜími eukalypty, na které se dá i vylézt, koupali se s delfíny, pozorujeme pobĜežní scenérie…… Ze západní þásti Austrálie jsme pĜejeli do mČsta Ceduna a odtud trajektem na Klokaní ostrov. Prošli jsme se bílými píseþnými dunami, zvanými Malá Sahara a cestou k Melbourne jsme se mohli kochat nádhernými skalními útvary. Ve mČstČ jsme navštívili muzeum, kde nás zaujala 23 kilogramová hrouda zlata. Navštívili jsme také slavný tenisový turnaj, kde pĜed našimi zraky vyhrál Tomáš Berdych a ve þtyĜhĜe Radek ŠtČpánek. Na konci naší cesty jsme ještČ navštívili Tasmánii. VidČli jsme ve volné pĜírodČ ježuru, procházeli se úžasnými kapradinovými lesy kolem vodopádĤ, navštívili jsme bývalou vČznici i Ohnivou zátoku. Pak už jsme se trajektem vrátili zpátky do Austrálie, abychom ve zbytku þasu procestovali oblast mezi Melbourne a Sydney, kde naše expedice konþila...na stejném místČ, jako zaþala….“
Strana 25 (celkem 32)
Cesta skonþila, co vás þeká teć? Všichni vaši pĜíznivci se urþitČ tČší na další knihu i film z této nejdelší cesty. V bĜeznu a dubnu máme celou Ĝadu pĜednášek a pak už se vrhneme na tvorbu nové knihy a filmu, aĢ mĤžeme našim pĜíznivcĤm sdČlit obvyklou formou dojmy z fantastické cesty po Austrálii. MĤžete nám Ĝíct, kdo celou cestu naplánoval a jako dlouho to trvalo? Cesty plánuje bezvýhradnČ a do nejmenších podrobností syn Jirka. Austrálie byla díky své rozlehlosti velmi nároþná a pĜipravoval ji bezmála tĜi mČsíce. ZážitkĤ máte hodnČ, urþitČ je hodnČ tČžké vybrat jen jeden. PĜesto, které místo vás nejvíce nadchlo? Nemám tuhle otázku rád, protože krása našich cest spoþívá v jejich pestrosti a nedá se vybrat jedno nej. V pĜípadČ Austrálie je to podobné, i když pĜiznávám, že já osobnČ jsem byl u skalních jehel Pinnacles úplnČ u vytržení. Jaké bylo vaše setkání s klokany? KlokanĤ není v Austrálii tolik, jak jsme þekali. VidČli jsme mnoho pĜejetých, ale ne že by jich mraky poskakovaly kolem cest. PĜesto setkání v národních parcích v bezprostĜední blízkosti byl další z vrcholĤ naší cesty. Prý se bojíte výšek, takže do koruny obĜího eukalyptu jste nevyšplhal? Provokativní otázka, chápu. Na našich internetových stránkách, kde jsem popisoval prĤbČh cesty, odpovČć není. Neprozradím ani teć. Budoucí kniha musí mít nČjaká pĜekvapení. Po expedici Afrikou jsme taky úspČšnČ tajili, jak to bylo s kousnutím šestimetrovým hadem. PĜíbČh se šplháním na sedmdesátimetrový strom je tak dramatický, že se nedá popsat jednou vČtou, poþkejte si na knihu Ke ŠtČdroveþerní veþeĜi jste mČli krokodýla? Je lepší než kapr? Kapr je kapr. Máme ho doma jen jednou za rok na vánoce. Vloni tedy ani jednou, o to víc nám bude chutnat pĜíštČ. Ale jíst krokodýla, to je adrenalin. Austrálie je nádherná, obrovská zemČ s neomezenými možnostmi. ChtČl byste zde žít? Omlouvám se AustralanĤm, ale nechtČl. Byla to nádherná expedice se spoustou zážitkĤ, potkali jsme hodné lidi, ale doma jsme v ýesku. Nedovedu si pĜedstavit život bez rodiny a pĜátel. Zdroj: www.jirkamara.cz Konzultace: JiĜí Mára Oba þlánky pro ýechoaustralan – krajanské listy v Austrálii pĜipravila Dagmar Honsnejmanová. ýECHOAUSTRALAN
j e þasopis, který se tČší znaþné oblibČ mezi krajany nejen v Austrálii, má své þtenáĜe po celém svČtČ, je rozesílán ýechĤm v Melbourne, Sydney, Brisbane, Perthu, na Tasmánii, ale také do Spojených státĤ, Kanady, NČmecka a do ýeské republiky. Je založen na jedineþnosti, která spoþívá v pĜíslušnosti k velké krajanské rodinČ. Vrací se k pĜíbČhĤm krajanĤ a zároveĖ se vČnuje tomu, co dnes zajímá širokou þeskou diasporu o životČ v obou zemích - v Austrálii i v ýeské republice. ýerpá inspiraci a síly z vlastní prožité historie, ale zabývá se i souþasnými problémy, vším tím, co se nás dotýká v tČchto dnech, co nás trápí a ještČ lépe, z þeho máme radost. Úþelem þasopisu je dosáhnout lepšího vzájemného porozumČní a snaha být nápomocný tČm z krajanĤ, kteĜí mají potĜebu kontaktu, potĜebu vztahu ke své komunitČ, k rodné zemi a ke svým koĜenĤm. ýECHOAUSTRALAN zveĜejĖuje þlánky kvalitních stálých dopisovatelĤ, rozhovory se zajímavými lidmi a v neposlední ĜadČ pĜíspČvky svých þtenáĜĤ, - protože co krajan, to pĜíbČh... Jeho zakladatelka Barbara Semenov, PhDr absolvovala Fakultu Žurnalistiky University Karlovy a v letech 1975 až 1981 pĤsobila jako redaktorka v Televizních Novinách ýeskoslovenské televize. Pod tlakem odporu k tehdejší linii politické propagandy emigrovala do Západního Berlína a inspirována novináĜským „vším jsem byl rád“ prožila krásných dvacet sedm let v rĤzných svČtových konþinách. Její producentská spoleþnost Regent Productions prezentuje evropské umČní, svČtové muzikály, spoleþenské akce a vystoupení þeských umČlcĤ, podílela se na organizaci turné Karla Gotta, Heleny Vondráþkové, Hany Horecké a skupiny Olympic v Austrálii. Na žebĜíþku hodnot je pro ni nejcennČjší rodina, Austrálie, Praha, svoboda a demokracie, dále pak umČní a kultura všeho druhu. Nejen o kultuĜe, ale také o historii a souþasnosti píše od roku 2006 z pozice šéfredaktorky Melbournského Kvartu. V kvČtnu 2008 jej opouští a zakládá nový nezávislý celoaustralský krajanský list CECHOAUSTRALAN http://www.cechoaustralan.com.
Žádost! V knihovnČ sbíráme barevná víþka od PET lahví. Žádáme všechny, kdo používají tyto lahve, aby nám je sbírali a nosili. Budeme rádi. Víþka budeme používat k soutČžím pro dČti! DČkujeme! Žádáme obþany, kteĜí mají doma již k nevyužití nČjaké spoleþenské hry, hraþky nebo stavebnice pro dČti (klasické dĜevČné kostky), zda by je nevČnovali do knihovny. Vše musí být þisté a funkþní. DČkujeme i za dČti!
Strana 26 (celkem 32)
Zajímavosti, nabídky, drobné zprávy Z historie „PĜepyšských burz“ a „Podorlických trhĤ“
Je zajímavé, jakým zpĤsobem se „tip“ na poĜádání BURZ a TRHģ dostal do PĜepych ve Východních ýechách. ÚplnČ prvním zdrojem informací o zpĤsobu konání podobných akcí byl vlastnČ hospodský ze Staroþeské restaurace v mČsteþku BERNARTICE v Jižních ýechách, v tČsné blízkosti Podolského mostu. PĜi služební cestČ do Písku zašel jeden z þlenĤ výboru Sportovního klubu spoleþnČ s Ĝidiþem na polévku do restaurace a z dlouhé chvíle þekání na obþerstvení si všimli plakátu na stČnČ restaurace, který anoncoval dvoudenní akci konání sbČratelské BURZY a AUTO-MOTO burzy. Po skonþení obČda požádali pana vedoucího, zda by jim mohl poskytnout nČjaké informace o zpĤsobu konání, kdo tuto akci provozuje, jak je nároþná na þas, na poĜádání a na úþast zájemcĤ a další podrobnosti. Shodou okolností byl právČ on jedním z poĜadatelĤ tČchto akcí, které nám otevĜely oþi. To se stalo na podzim roku 1984. Pro rok 1985 se SK PĜepychy odhodlal i pĜes velikou averzi þlenĤ výboru k tomu, že se zaþalo pro rok 1985 s pĜípravami podobných akcí na hĜišti v PĜepychách. V tomto roce byly nakonec naplánovány pouze dvČ akce, a to jedna AUTO-MOTO burza a jedna BURZA sbČratelĤ, která by se uskuteþnila v prostorách sálu „U KupkĤ“. Nakonec se však konala pouze jedna z tČchto akcí na hĜišti. Na tuto BURZU pĜijelo pouze nČkolik prodejcĤ, kteĜí však rychle rozšíĜili informaci o burze a ze strany prodejcĤ byl þinČn tlak na SK, aby byla uskuteþnČna ještČ jedna podobná akce. Bohužel pro jakýsi odpor a nezájem byla burza naplánována až na rok 1986, kdy se uskuteþnila 4x za rok, a to BURZA jarní, letní, podzimní a zimní a po delším jednání se nakonec odsouhlasila s tehdejším MNV i Burza sbČratelĤ, starožitností, pohledĤ, gram. desek, apod. artiklu. To bylo na podzim roku 1988. Od roku 1986 se zpráva o konání burz rozšíĜila do blízkého i dalekého okolí PĜepych. Akce byly nakonec oblíbeny u prodejcĤ i návštČvníkĤ natolik, že si úþast zajišĢovali pĜedem formou rezervace míst na akce. Rychle se též zorientovali i vietnamští prodejci, kteĜí zaþali navštČvovat burzy- i pĜes odpor nČkterých obþanĤ i prodejcĤ tuzemských. Asi po dvou letech upozornil správce hĜištČ SK, že v pĜípadČ deštČ nebo jinak nepĜíznivého poþasí trpí hĜištČ nájezdy prodejcĤ a z fotbalové plochy se postupnČ stává oranice, na které se nadá hrát kvalitní kopaná. Od návštČvníkĤ byly vyšlapány cesty. Výborem SK bylo tehdy navrženo, aby se jednalo s tehdejším MNV o pronájmu plochy za kabinami, kde by se tyto akce mohly konat ve velkém. Bylo však nutné upravit pĜíjezdové cesty, vþetnČ prodejních míst, oznaþit místa na burzovní ploše a zpevnit parkovací místa. PrávČ v letech 1988-1995 byly tyto akce navštČvovány maximálním poþtem osob. NávštČvnost se v období jara a podzimu pohybovala již kolem 3 tisíc osob a 220 stánkĤ na jednu akci. PostupnČ bylo nutné zajišĢovat další služby pro prodejce i pro návštČvníky - vyhlašování inzerátĤ místním rozhlasem, zajistit parkování vozidel návštČvníkĤ tak, aby nedošlo k jejich odcizení nebo poškození. Od roku 1990 se v ýechách rozmáhá výstavba supermarketĤ a zájem o trhy postupnČ upadá. Je však nutné si uvČdomit, že je mezi námi skupina obyvatel, kteĜí stále projevují zájem o ty tak zvané „šmejdy“ a dovedou se celé dopoledne hrabat v krabicích a hledat nČco zajímavého, starožitného atd. O podobné akce se pokoušelo napĜ. Opoþno, Náchod-BČloves, NahoĜany nebo i souþasné trhy v JaromČĜi. Tyto tržnice se zdály být pro PĜepychy nebezpeþné, ale naše trhy konkurenci ustály. Poþet návštČvníkĤ sice poklesl, pohybuje se prĤmČrnČ kolem 850 osob a 150 stánkových míst, ale zájem je stále obrovský. Úþast je zároveĖ ovlivnČna poþasím. Pro poĜádání jsou naprosto nevhodné mČsíce leden a únor a také blízký termín Vánoc. Je zajímavé, že v letních mČsících navštČvují akce i turisté, kteĜí tráví dovolené v našem kraji, výjimkou nejsou ani cizinci. Podobné zkušenosti mají i v již zmiĖovaných Bernarticích, kde si místo rezervovali zájemci z Rakouska a NČmecka, a to i rok dopĜedu! Na závČr lze konstatovat, že i pĜes pokles poþtu návštČvníkĤ, je stále tištČn kalendáĜ trhĤ v poþtu kolem 15 tisíc kusĤ a stále ještČ nestaþí pokrýt zájem. Je pravda, že sortiment zboží se vrací k pĤvodnímu, a to prodej a výmČna dílĤ na kola, motocykly, zemČdČlské stroje, prodej zemČdČlských výpČstkĤ , sadeb, kvČtin, výrobkĤ drobných ĜemeslníkĤ apod. Podmínky pro prodej Prodejce hradí pĜi pĜíjezdu jednotný poplatek za umístČní stánku nebo 3,5 m prodejní místo þástku 120 Kþ. Jednotné vstupné 10 Kþ za osobu. DČti do šesti let mají vstup ZDARMA. Platí i pro invalidní osoby. Termíny trhĤ 2012 10., 24. BĜezen 7.,14.,21. Duben KvČten 5., 12., 19. 2.,9., 16. ,30. ýerven ýervenec 14., 28. Více informací na http://www.prepychy.cz/
Srpen ZáĜí ěíjen Listopad Prosinec
11., 25. 8., 22. 6., 20., 27. 3.,17. 1.
Strana 27 (celkem 32)
Výkup bylin Základní pravidla sbČru léþivých rostlin DĤležitým pĜedpokladem úspČšného sbČru je znalost jednotlivých druhĤ léþivých rostlin, pokud máte pochybnosti, þerpejte informace z nČkteré odborné publikace, kterých je v souþasné dobČ velké množství, nebo se poraćte u nás. Sbírejte pouze ty léþivé byliny, které stoprocentnČ znáte a poznáte! Velmi dĤležitá je vhodná doba pro sbČr. Nesbírejte proto za deštČ, rosy (ráno), vlhka. PĜi manipulaci s þerstvČ natrhanými rostlinami je tĜeba dávat pozor, aby nedošlo k zapaĜení, a tím k jeho znehodnocení. Sušíme nejlépe v tenké vrstvČ ve stinných a dobĜe vČtraných místnostech. Sušení na slunci je až na nČkteré výjimky nevhodné. Ztráta hmotnosti sušením tzv. sesychací pomČr je velmi individuální a záleží na jednotlivém druhu a þásti rostliny, které se sbírají. Cca. 50-90%. DobĜe vysušené þásti rostlin uchovávejte v uzavĜených nádobách þi pytlích, aby nedošlo k nežádoucímu zvlhnutí. Co nejdĜív zašlete léþivé rostliny na výkupnu, zabráníte tím druhotnému znehodnocení pĜi nevhodném dlouhodobém skladování. Jednotlivé þásti rostlin, které se sbírají: A) KvČt - Odštipováním, odstĜiháváním. Pro jakostní surovinu je nejdĤležitČjší barva a vzhled suroviny. Po usušení dodejte neprodlenČ do nákupny, hrozí napadení hmyzem a tím ztráta jakosti. B) List - Otrháváním popĜ. strháváním z vČtviþek. PĜed sušením je vhodné u nČkterých druhĤ listy pomaþkat a tím umožnit pĜístup vzduchu, listy snáze uschnou. C) NaĢ - Natí rozumíme þást rostliny tj. stonky vþetnČ listĤ a kvČtĤ. Sbíráme vždy na poþátku rozkvČtu a to vrchní olistČnou þást o délce 25-35 cm. D) KoĜen - Dobýváme zpravidla na podzim nebo na jaĜe v dobČ vegetaþního klidu, kdy mají koĜeny nejvČtší váhu. VČtší koĜeny rozĜízneme, usnadníme tak jejich usušení. E) Plody - Sbíráme vyzrálé a dobĜe vybarvené. V dodávce jsou nepĜípustné plesnivé nebo jinak zbarvené plody. SbČrny: Andrea Bátovská B. NČmcové 117 533 45 ýeperka E-mail:
[email protected] Mobil: 774 876 535 Více na http://vykupbylin.webnode.cz/
BYLINY Mikeš s.r.o. ýíþenice 114 387 71 ýíþenice ýeská republika Tel: 383 382 364 Tel: 383 384 250 E-mail:
[email protected] Více na http://www.bylinymikes.cz/cz
BĜezen – za kamna „se zpravodajem“ vlezem. Duben – ještČ tam budem.. Víte, že….. …..rok 2012 je rokem Boženy NČmcové? Že již uplynulo 150 let od jejího úmrtí? Datum narození: 4.2.1820 VídeĖ Životopis:
Datum úmrtí: 21.1.1862 Praha
ýeská spisovatelka Božena NČmcová narozená 4.2.1820 ve Vídni, byla spolu s K.H.Borovským, J.K. Tylem a K.J.Erbenem v popĜedí þeské literatury ve 40. a 50. letech 19.století. Božena NČmcová vl. jménem Barbora Panklová byla dcerou þeské služky a panského koþího, rakouského NČmce. Její pĤvod je zpochybĖován, nČkteĜí tvrdí, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkynČ ZaháĖské a manželé Panklovi ji adoptovali. Po jejím narození se rodina usadila v RatiboĜicích u ýeské skalice na statcích knČžny ZaháĖské. NČmcová nemČla žádné zvláštní vzdČlání. Do školy chodila v ýeské Skalici. V dČtství na ní mČla velký vliv její babiþka Magdalena Novotná, která byla tkadlenou. Také pobyt v nČmecké rodinČ panského správce, kde poprvé pĜišla do styku s literaturou, mČl na ní velký vliv.
Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa NČmce, který byl úĜedníkem finanþní stráže a byl dvakrát starší než NČmcová. Manželé se témČĜ každý rok stČhovali. BČhem tČchto pĜesunĤ se jim narodily þtyĜi dČti. Manželství NČmcové nebylo šĢastné, NČmec byl þasto unavený a nepĜíjemný. Když rodina koneþnČ zakotvila v Praze, zaþala se NČmcová scházet se všemi pĜedstaviteli tehdejší þeské kultury. Zaþala psát a uveĜejĖovat básnČ v þasopisech. V roce 1845 se NČmcovi pĜestČhovali na Chodsko. NČmcová se zaþala vČnovat sbČratelské þinnosti a zajímala se o sociální podmínky lidu. Jako jedna z prvních u nás se seznámila s uþením utopického socialismu, jak ho propagoval filozof a knČz Matouš Klácel. V roce 1850 byl její manžel pĜeložen do Uher a NČmcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navštívila asi tĜikrát a využila tČchto návštČv ke shromažćování materiálĤ, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honoráĜĤ za její literární þinnost se jí i dČtem žilo bídnČ. V roce 1861 pĜijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocnČla a svou práci
Strana 28 (celkem 32)
nedokonþila. Koncem padesátých let se NČmcová rozhodla žít sama s dČtmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštČstí, když jí zemĜel syn Hynek. Literární þinnost Literaturu, kterou tvoĜila, byla tradiþnČ sociální. Povídkám se zaþala vČnovat až v posledních letech svého života. Kritizovala nadutých zbohatlíkĤ a idealizovala dobrý, obyþejný lid, který nezná alkohol, násilí, nadávky, nechytraþí a navzájem si pomáhá. Takoví jsou hrdinové povídek Dobrý þlovČk, Pan uþitel, nebo Chýše pod horami. Venkovský lid si ji velmi oblíbil. Je autorkou i dalších povídek: Chudí lidé, Baruška, Divá Bára, Karla, PomnČnka šlechetné duše, V zámku a podzámþí, Podhorská vesnice. Divá Bára, další NČmcové velké dílo, pojednává o nebojácné venkovské dívce, která pĜi hledání pĜátel najde lásku. Na její škodu však povČrþivost a zloba vesniþanĤ pĜipraví BáĜe velmi tČžké chvíle. Babiþka Její tvorbu ovlivnila zejména babiþka Magdaléna Novotná, prostá venkovská žena, která ji byla vzorem pro psaní povídek. „Babiþþini“ zkušenosti a znalosti pĜírody opsala Božena po smrti svého syna Hynka, v povídce Babiþka. Povídka je plná idealizace a schematickosti a stala se þarovným þtením pro nČkolik generací. Dílo Boženy NČmcové spolutvoĜí vrcholné období þeského národního obrození. Buditelská práce, která byla v tom þase tak populární, a psaní proti tehdejšímu systému znamenali, že manželé NČmcovci, byli þasto pronásledováni a ocitli se v obrovských materiálních tČžkostech. Smrt syna mČla velký vliv na její chatrné zdraví. Vánoce 1961 ještČ strávila s dČtmi, a den pĜed svojí smrtí 20. ledna 1962 dostala do rukou první exempláĜ Babiþky. Zpráva o její smrti se nesla celou þeskou i nČmeckou krajinou, otiskly ji všechny noviny. Na jejím pohĜbu se zúþastnilo tisíce lidí. Je pochovaná na vyšehradském hĜbitovČ. Její pohádky a povídky zaĜadila veĜejnost do zlatého fondu þeské literatury. Na své blízké i široké okolí pĤsobila jako svobodomyslná žena tČžkého osudu, ale nevšedního rozhledu. Vším, co utvoĜila, þím strádala a þím žila, vyvolávala bázeĖ i odvahu, obdiv i pohoršení, soustrast i závist. Byla to velká žena þeské historie. Zdroje a související odkazy: Muzeum Boženy NČmcové ýeská Skalice http://www.bozenanemcova.cz Rok Boženy NČmcové – kalendáĜ http://www.ceskaskalice.cz
Struþný životopis a dílo http://www.bozena-nemcova.cz http://www.spisovatele.cz/bozena-nemcova http://cs.wikipedia.org
Víte taky, že….. ….v roce 2012 slaví Sokol 150 let od svého založení? Dne 16. února 1862 se sešlo v pražském MalypetrovČ ústavu 75 vlastencĤ a založilo Sokol. Zakladateli byli Miroslav Tyrš a JindĜich Fügner. Sokolské zásady: Síla a mužnost, þinnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeĖ, vzájemný bratrský vztah þlenĤ. Sokol neþekala procházka rĤžovým sadem, bČhem svých 150 let byl tĜikrát zakázán, bojoval s válkami i komunistickým režimem. PĜežil v zahraniþí, v komunitách krajanĤ na všech kontentech svČta. Dnes má ménČ þlenĤ než ve svých zlatých érách, pĜesto se zaþíná opČt stavČt na nohy. Slavní þlenové Sokola: Eduard a Julius Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. PurkynČ, Karolína SvČtlá, T. G. Masaryk, Edvard Beneš. Sokol v roce 2012: 42 žup, 79 sportĤ, 1 097 jednot, 1 739 oddílĤ, 190 000 þlenĤ. Sokol v datech: 5. bĜezna 1862 – první cviþení 1863 – založení Sokola v zahraniþí 1864 – pĜijat oficiální název Sokol 1865 – první veĜejné cviþení 1871 – zahájení vydávání þasopisu Sokol 1882 – první všesokolský slet v Praze 1884 – založení prvních žup 1889 – založení ýeské obce sokolské 1895 – založen Svaz þeskoslovenského sokolstva 1908 – založen Svaz slovanského sokolstva 1914 – 1948 – za 1. svČtové války sokolové tvoĜili ýeskoslovenské legie
1915 – první zákaz þinnosti 1918 – 1938 – zlatý vČk, Sokol má milion þlenĤ 1926 – otevĜení sídla v TyršovČ domČ v Praze na Malé StranČ 1941 – druhý zákaz þinnosti 1946 – 1948 – druhý zlatý vČk, pĜes milion þlenĤ 1948 – násilné sjednocení tČlovýchovy 1948 – 1989 – zákaz þinnosti (slety se poĜádaly v zahraniþí) 1968 – pokus o obnovu, neúspČšný 7. ledna 1990 – znovuobnovení Sokola 1993 – založen SvČtový svaz sokolstva
Strana 29 (celkem 32)
ýeská obec sokolská v souþasné dobČ vlastní sokolovny, hĜištČ a pozemky v celkové hodnotČ 10,5 miliardy korun. K jejich majetku patĜí i hĜištČ v Mokrém. Obec Mokré platí za užívání tohoto pozemku nájem. Pokus o pĜevedení tohoto majetku na obec byl dosud neúspČšný. Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/bratri-a-sestry-tuzme-se-20120215.html
A to víte, že….. …..dne 28. bĜezna 1592 se narodil Jan Amos Komenský a je tomu již 420 let? Narodil se 28.3.1592 na MoravČ a zemĜel 15.11.1670, roku 1656 odešel do Amsterdamu, pochován je v Naardenu. Dvacátéhoosmého bĜezna se každoroþnČ slaví Den uþitelĤ, na památku našeho nejvČtšího revoluþního myslitele Jana Amose Komenského. Jan Ámos patĜí k nejvČtším osobnostem þeských dČjin. Svými názory a projekty výraznČ pĜedstihl svoji dobu. Vypracoval nový koncept vzdČlání, usiloval, aby se všem lidem bez rozdílu, mužĤm i ženám, bez rozdílu rasy, národnosti i sociálního postavení, dostalo stejného vzdČlání. VzdČlání vnímal jako nČco, co rozvíjí lidskou pĜirozenost ve všech jejích složkách, vþetnČ výchovy k mravnosti. Takový proces nekonþí pĜevzetím diplomu, ale má probíhat celý život. Komenský byl otcem myšlenky celoživotního vzdČlávání. Zásady výchovy a výuky „Naši uþitelé nesmČjí být podobni sloupĤm u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou“. VzdČlávací periody: Do 6 let má být dítČ vychováváno doma 6-12 let má dítČ navštČvovat obecnou školu (2 hodiny dopoledne, 2 hodiny odpoledne) 12-18 ket má mládež chodit na gymnázium 18-24 let studium na akademii Cestování Jak vyuþovat: Názornost – systematiþnost a soustavnost – aktivnost – trvalost – pĜimČĜenost Citáty Jana Ámose Komenského: „Má-li se þlovČk stát þlovČkem, musí se vzdČlat.“ "S pomocí knih se mnozí stávají uþenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá uþený nikdo ani ve škole". "Život þinný je opravdový život. Zahálka je hrobem þlovČka zaživa. Co máš udČlat, do toho se dej s chutí; co sám mĤžeš udČlat, to neþekej od jiných a bez pĜíþiny neodkládej s niþím. Když mĤžeš nČkomu pomoci, uþiĖ to s nejvČtší radostí". „Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“ „Boháþi bez moudrosti, co jsou jiného než vepĜi v blátČ ležící?!¨“ Zdroj: www.denik.cz a http://citarnicka.blog.cz a http://www.j-a-komensky.cz
A víte, že….. ….v roce 2012, pĜesnČji v noci ze 14. na 15. dubna, uplyne 100 let od potopení Titanicu? Titanic byl zaoceánský parník tĜídy Olympic patĜící spoleþnosti White Star Line. Ve své dobČ to byl nejvČtší osobní parník svČta. Byl urþen pro pĜevoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Titanic ztroskotal již bČhem své první plavby. 14. dubna 1912 v 23:40 se parník srazil s ledovcem. Po necelých tĜech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Z celkového poþtu 2223 lidí na palubČ nepĜežilo 1517. PĜíþinou vysokého poþtu obČtí byl zejména nedostatek záchranných þlunĤ a špatná organizace záchranných prací. Všichni pĜeživší troseþníci byli sesbíráni lodí Carphatia, která doplula na místo neštČstí pĜibližnČ v 3:30. První þlun, þíslo 2, pĜirazil k boku Carpathie ve 4:10. Poslední þlun, þíslo 12, byl Carpathií sebrán v 8:30. Mezi asi 1517 obČĢmi katastrofy byli kapitán lodi, vrchní dĤstojník, první a šestý dĤstojník. Dále šéfkonstruktér lodi se svými 8 spolupracovníky z lodČnice, vrchní strojmistr se všemi strojníky a další þlenové posádky. ZemĜela vČtšina z 57 milionáĜĤ cestujících první tĜídou, vþetnČ multimilionáĜĤ Johna Jacoba Astora, Benjamina Guggenheima, Idy a Isidora Strausových a stovky dalších cestujících… U pĜíležitosti vzpomínky na 100 výroþí tragédie ztroskotání Titanicu poĜádá britská plavební spoleþnost Titanic Memorial Cruises s výletní lodí MS Balmoral vzpomínkovou plavbu pĜesnČ na den, kdy Titanic ztroskotal. Nebude se jednat pouze o plavbu jako takovou, ale v prĤbČhu plavby jsou plánovány pĜednášky historikĤ, telegrafické spojení s mysem Race v Newfoundlandu, který zachytil SOS, stejné menu a další. Cestující této plavby se pravdČpodobnČ i obléknou do dobových
Strana 30 (celkem 32)
šatĤ. Mezi þetnými hosty by mČli být i pĜíbuzní tehdejších pasažérĤ. Palubní lístky na tuto plavbu, v hodnotČ 5 995 liber/kus (asi 180 000 Kþ), jsou již vyprodány a poĜádající spoleþnost se rozhodla k vypravení další lodČ, která popluje opaþným smČrem z New Yorku do anglického Southamptonu. V létČ 2012 má být podniknuta i ponorková výprava k vraku Titanicu, cena však bude nČkolikanásobnČ vyšší, a to 50 000 USD (asi 1,2 milionu Kþ).
Dvojité výroþí aneb…. …..þeské památky zapsané na seznamu UNESCO V letošním roce uplyne 40 let od podpisu Úmluvy o ochranČ svČtového kulturního a pĜírodního dČdictví a pĜed 20 lety se na prestižní Seznam svČtového dČdictví dostala první tĜi þeská mČsta. V roce 1992 tento status získalo historické centrum Prahy, ýeského Krumlova a Telþe. Za 20 let 12 památek: • Brno - vila Tugendhat • ýeský Krumlov – historické centrum • Holašovice – vesnická rezervace • KromČĜíž – zahrady a zámek • Kutná Hora – historické centrum, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál ýeské nehmotné kulturní dČdictví: • Slovácký verbuĖk • Sokolnictví
• • • • • •
Litomyšl – zámek a zámecký areál Olomouc – sloup NejsvČtČjší trojice Praha – historické centrum Telþ – historické centrum TĜebíþ – židovský þtvrĢ a bazilika sv. Prokopa Žćár nad Sázavou – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoĜe
• •
Masopust Jízda králĤ
Památky, které jsou plánovány k zápisu: • Betlém v Novém lese u Kuksu • Renesanþní domy ve Slavonicích • Hrad Karlštejn • Ruþní papírna ve Velkých Losinách • Industriální soubory v OstravČ • TĜeboĖské rybníkáĜské dČdictví • LáznČ Luhaþovice • Západoþeský lázeĖský trojúhelník • Národní hĜebþín v Kladrubech nad Labem • Hornické objekty na þeské i nČmecké stranČ Krušných hor • Památky pČstování chmele a výroby piva v Žatci • Památky Velké Moravy Zdroj: http://www.denik.cz/staticka-infografika/unesco-v-cesku-za-let-pamatek20120129.html
Pozvánka HvČzdárna barona Artura Krause Pardubice slaví! HvČzdárna barona Artura Krause byla slavnostnČ otevĜena 31. 3. 1992 a navazuje na historickou tradici popularizace astronomie v Pardubickém kraji založenou na konci 19. století baronem Arturem Krausem. HvČzdárnu naleznete v Pardubicích na Dukle, jako souþást Domu dČtí a mládeže DELTA Pardubice. Hlavní náplní je pĜedevším astronomie urþená pro širokou veĜejnost, kterou utváĜí astronomické kroužky pro dČti a studenty, pravidelná veþerní pozorování za úþasti zkušených astronomĤ a každý mČsíc poĜádání pĜednášek na zajímavá, nejen þistČ astronomická, témata. KromČ akcí pro veĜejnost se ve spolupráci s Astronomickou spoleþností Pardubice jsou poĜádány akce, které jsou smČĜovány, opČt na historickou tradici, pĜedevším na pozorování a mČĜení aktivity Slunce. Mezi nejvČtší projekty patĜí expedice za zatmČním Slunce – SAROS. HvČzdárna si v rámci oslav 20. Výroþí pĜipravila spoustu zajímavých akcí. Více se dozvíte na http://www.astropardubice.cz. V pĜípadČ zájmu se mĤžete obrátit na Petra Komárka, vedoucího hvČzdárny, na tel. 466 310 563 nebo 603 165 366, pĜípadnČ e-mail:
[email protected] I my v Mokrém, pĜedevším dČti, se mĤžeme tČšit na prázdninové noþní pozorování hvČzd.
Inzerce Firma RP výtahy s. r. o. se sídlem Na nábĜeží 135, 517 71 ýeské MeziĜíþí nabízí: Kompletní dodávky nových výtahĤ vþetnČ zpracování projektové dokumentace, provedení kompletních rekonstrukcí stávajících výtahĤ, zajištČní kompletního servisu výtahĤ, bezplatné vypracování cenové nabídky všech þinností. Více na http://www.rpvytahy.cz/
Strana 31 (celkem 32)
Cestovní kanceláĜ CK AVANTI-TOUR Dobruška, Pulická 21, 518 01 Dobruška – tel, fax, záznamník 494 622 328 Podrobnosti a další nabídky na www.avanti-tour.cz Pekárna Dobruška - MARTA spol. s r.o. Radima Drejsla 138, 518 01 Dobruška Tel.: 498 501 693 • chléb, peþivo • jemné peþivo • cukráĜské výrobky • lahĤdky Podrobnosti na www.pecivo-lahudky.cz
KvČtinka SANDRA Kontakt: Jana Jarkovská, Opoþno, Nádražní 164 Telefon: 724 570 210 ěezané a hrnkové kvČtiny, proutČné zboží, sezónní dekorace, svíþky, porcelánové kvČtináþe, keramika, smuteþní a sváteþní vazba, svatební kytice. E-mail:
[email protected]
Poslední zpráva V sobotu 31.3.2012, ve 23.15, seb ve Stáji Lucie narodilo nové hĜíbátko. Na svČt mu pomáhala Romana a Andrejka Tomkovy. Matka se jmenuje ýikalan a otec je Sony. Malá sleþna zatím jméno nemá, ale je jisté, že zaþáteþní písmeno jejího jména bude zaþínat písmenem „ý“, po mamince. Info: Romana Tomková a foto: Andrejka Tomková
Slovo šéfredaktorky na závČr Vážení þtenáĜi, nejdĜíve bych chtČla podČkovat všem, kteĜí našemu zpravodaji fandí, rádi ho þtou a tČm, kteĜí pĜispívají þlánkem, fotkou, námČtem apod. Mokerský zpravodaj patĜí k oblíbenému þtení, nejen u nás, ale všude, kam ho posíláme, soudím dle pozitivních ohlasĤ, které dostávám e-mailem nebo do návštČvní knihy, i osobnČ. Náš zpravodaj patĜí k nejlepším obecním zpravodajĤm vĤbec, dovolím si Ĝíct, že nejen v našem kraji, ale v celé republice. O tom jsme se mohli všichni pĜesvČdþit z ohlasĤ na soutČž zpravodajĤ Rychnovska, které probČhly již dva roþníky. V souþasné dobČ nás oslovují organizace, že by se k této akci chtČly také pĜipojit. ChtČla bych také podotknout, že právČ zpravodaje byly hlavními body v ocenČní naší obce v soutČži Vesnice roku 2011. PĜesto bych chtČla upozornit, že obec není povinná vydávat jakýkoliv tisk o dČní v obci. Tento nápad jsem nosila již dlouho pĜed tím, než se zaþalo psát první þíslo, v hlavČ, ale nahlas toto pĜání vyslovila bývalá místostarostka obce paní Nataša ýiháková, které za toto velmi dČkuji. Rozhodnutí zastupitelstva, aby se i obyvatelé, kteĜí nemají internet, mohli zaþíst do událostí, které se konaly nebo budou konat, bylo urþitČ správné. VČĜím, že vČtšina obþanĤ Mokrého si i nadále pĜeje, aby zpravodaj vycházel. Pokud ne, není jistČ problém vydávání zpravodaje omezit nebo zrušit. V pĜípadČ, že bude tisk zrušen, zpravodaj bude ke stažení pouze na internetu, dále budou rozesílány povinné výtisky, jeden nebo dva výtisky budou k dispozici v naší knihovnČ. Další možností je zrušení zpravodaje jako takového, vþetnČ zrušení registrace u ministerstva kultury. VČĜím však, že zastupitelé k tomuto kroku nepĜistoupí. Dále bych chtČla požádat ty, kteĜí o tištČný zpravodaj nemají zájem, aby tuto skuteþnost nahlásili na obecním úĜadČ. DČkuji všem za pozornost. Dagmar Honsnejmanová Poznámka: Všechny soutČžní zpravodaje jsou stále k pĜeþtení v knihovnČ a hodnČ se pĤjþují. Mokerský zpravodaj vydává Obec Mokré Redakce: Knihovna U MokĜinky Mokré þp. 12 517 71 ýeské MeziĜíþí Periodicita vydávání: nepravidelnČ 4 – 5 x roþnČ
Šéfredaktorka, texty a grafika: Dagmar Honsnejmanová AutoĜi ostatních pĜíspČvkĤ a zdroje jsou uvedeny pod þlánky Pro obyvatele Mokrého zdarma Fotografie: archiv kroniky obce ýíslo zpravodaje: 1/2012
Spis.zn. 76.1-A/5 Den vydání: 5.4.2012 Tisk: Regereklama, Nádražní 460, 517 73 Opoþno, kontakt: 494 667 569 Náklad: 100 ks Evidenþní þíslo: MK ýR E 17618
Kontakt na vydavatele a zasílání pĜíspČvkĤ:
[email protected] Elektronický zpravodaj: www.obecmokre.cz/zpravodaj2 a archiv www.obecmokre.cz/nepravidelny_zpravodaj. Vydavatel neodpovídá za stylizaci pĜíspČvkĤ a za tiskové chyby. Za obsah þlánkĤ plnČ zodpovídají jejich autoĜi a jejich názory nemusí vyjadĜovat postoj vydavatele. Všechny zprávy jsou v souladu se zák. 101/2000 Sb. Další vydání zpravodaje se pĜipravuje na zaþátek þervence 2012.
Strana 32 (celkem 32)
