Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
KATEGORIE D Autoř i:
PhDr. JiříŠkoda, Ph.D. Pedagogická fakulta UJEP v Ú stí nad Labem, katedra chemie PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D. Pedagogická fakulta UJEP v Ú stí nad Labem, katedra chemie
Recenze:
RNDr. Aleš Mareč ek, CSc. Přírodovědecká fakulta MU v Brně Mgr. Miloslav Straka Zá kladní š kola Žď á r nad Sá zavou, Palachova 35
TEORETICKÁ Č Á ST (60 bodů) Ú loha 1 Minerálnívoda, kterou mů žete pí t denně !
15 bodů
1. Iontové složení (v mg dm–3): Kationty:
Na+ – 103,2
Anionty:
F– – 0,83
K+ – 25,46
Cl– – 10,33
Mg2+ – 30,48
SO42– – 60,39
Ca2+ – 78,02
HCO3– – 615,6
Mn2+ – 0,48 Za sprá vně uvedenékationty a jejich hmotnostní koncentraci 0,5 bodu, totéž za anionty, celkem tedy 1 bod 2. Slouč eniny – ná zvy a vzorce NaF – fluorid sodný, NaCl – chlorid sodný, Na2SO4 – síran sodný, NaHCO3 – hydrogenuhlič itan sodný, KF – fluorid draselný, KCl – chlorid draselný, K2SO4 – síran draselný, KHCO3 – hydrogenuhlič itan draselný, MgF2 – fluorid hořeč natý, MgCl2 – chlorid hořeč natý, MgSO4 – síran hořeč natý, Mg(HCO3)2 – hydrogenuhlič itan hořeč natý, CaF2 – fluorid vá penatý, CaCl2 – chlorid vá penatý, CaSO4 – síran vá penatý, Ca(HCO3)2 – hydrogenuhlič itan vá penatý, MnF2 – fluorid manganatý, MnCl2 – chlorid manganatý, MnSO4 – síran manganatý, Mn(HCO3)2 – hydrogenuhlič itan manganatý Celkem 20 sloučenin, za každý sprá vný ná zev 0,1 bodu, za každý sprá vný vzorec 0,1 bodu, celkem tedy 4 body 3. Výpoč et: Letníden – množství iontů v 3,5 litrech minerá lní vody: Kationty:
Na+ – 361,2 mg
Anionty:
F– – 2,905 mg
K+ – 89,11 mg
Cl– – 36,155 mg
Mg2+ – 106,68 mg
SO42– – 211,365 mg
Ca2+ – 273,07 mg
HCO3– – 2154,6 mg
Mn2+ – 1,68 mg Za sprá vný vý počet u kationtů 2 body, totéž u anionů , celkem 4 body
3
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Silvestr – množství iontů v 0,75 litrech minerá lní vody – množství samozřejmě nižš í: Na+ – 77,4 mg
Kationty:
Anionty:
F– – 0,6225 mg
K+ – 19,095 mg
Cl– – 7,7475 mg
Mg2+ – 22,86 mg
SO42– – 49,2925 mg
Ca2+ – 58,515 mg
HCO3– – 461,7 mg
Mn2+ – 0,36 mg Za sprá vný vý počet u kationtů 2 body, totéž u anionů , celkem 4 body Během letního dne se budou ionty kromě moč i (a samozřejmě dechu, kam se dostane CO2 z HCO3–) vyluč ovat významně ků ží, tedy pocením. V zimě pak bude jasně převažovat vyluč ová ní moč í.
1 bod
4. Tvrdost vody Přechodná tvrdost vody – hydrogenuhlič itan vá penatý Ca(HCO3)2 (je možné uznat i hydrogenuhlič itan hořeč natý Mg(HCO3)2) Trvalá tvrdost vody – síran vá penatý CaSO4 (sprá vným řeš ením je i MgSO4) Za uvedení každésloučeniny 0,5 bodu, tedy 1 bod Pozná mka: Pokud není minerá lní voda Korunní k dispozici a vychá zí se z jinéminerá lní vody, je třeba vý sledky adekvá tně upravit podle obsahu solí uvažované minerá lní vody. Celkovébodovéhodnocení a rozvržení bodů však zů stá vá stejné. Ú loha 2 Voň avá chemie
13 bodů
a) Vypsá nísložení mýdla Zde se bude vypracová ní liš it, a to na zá kladě vybraných mýdel. Je vhodné doporuč it žá ků m mýdla č eské výroby, aby bylo i složení mýdla uvedeno v č eš tině. Mýdla obsahují běžně lá tky jako estery karboxylových kyselin, soli karboxylových kyselin, glycerol, barviva, vonné lá tky. Je tedy spíš e na Vaš em uvá žení rozhodnout, které lá tky jsou v mýdle podstatné a u nich, ať žá ci pokusí vyhledat jejich vzorce. Vhodné je, aby tak žá ci uč inili u 3 – 5 lá tek. Výš e uvedené lá tky by se taky měly vyskytovat v rů zných znač ká ch mýdel. Tuto čá st hodnotit v rozmezí 3 – 5 bodů , dle počtu vypsaný ch lá tek a jim příslušný ch vzorců b) Výroba mýdla V podstatě se jedná o zá saditou hydrolýzu tuků . Jde o hydrolýzu triacylglycerolu (nejč astěji s kyselinou palmitovou č i stearovou) – tuk se zahřívá ve vodě za přidá ní roztoku hydroxidu sodného nebo draselného. Vzniká sů l přísluš né mastné kyseliny (palmitan nebo stearan sodný nebo draselný) a glycerol. Jako mýdlo se používá sů l karboxylové kyseliny. (Sodná mýdla jsou pevná , draselná mýdla mazlavá ). Mýdla se dá le samozřejmě upravují – přidá vají se do nich barviva, zvlá č ňující lá tky, parfémy. 4
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
CH2OH
CH2OOC(CH2)14CH3 CHOOC(CH2)14CH3
CHOH
+ 3 NaOH
+
3 CH3(CH2)14COONa
CH2OH
CH2OOC(CH2)14CH3
Za popis vý roby 1 bod a za zapsá ní rovnice 2 body (Lze uznat jakoukoliv sprá vnou rovnici, např. vznik stearanu sodného, či vznik palmitanu či stearanu draselného.) Doma by se dalo mýdlo vyrobit zahřívá ním živoč iš ného tuku (na vaření, smažení) v roztoku hydroxidu sodného č i draselného. Po proběhnutí hydrolýzy se získá sodné č i draselné mýdlo v surové podobě.
1 bod
c) pH roztoku mýdel Ž á ci si vytvoří roztok mýdla tak, že do ká dinky (č i ná dobky) nakrá jí trochu mýdla a rozpustí ho ve vodě. Pomocí univerzá lních indiká torových papírků pak změří pH (každému žá kovi dá t alespoň UIP). pH roztoků mýdel by mělo být zá sadité díky přítomnosti sodné soli karboxylové kyseliny. Zkoušku pH roztoku mý dla je vhodnéučinit ve škole během vý uky chemie nebo laboratorního cvičení. Lze tak uskutečnit např. v rá mci tematického celku Kyseliny a zá sady. Za přípravu roztoků , určení pH a popsá ní rozdílů 1 bod d) Chová nímýdla v tvrdé vodě – 1. až 4. Tvrdá
voda (minerá lní) v sobě obsahuje rozpuš těno větš í množství solí, zejména
hydrogenuhlič itanů a síranů . Ve vodě z vodovodu je tvrdost vody uměle upravová na. Díky tomu se mýdlo v tvrdé vodě srá ží (na hladině je možno vidět vloč ky vysrá žené vá penaté č i hořeč naté soli karboxylové kyseliny), č ímž se snižují jeho mycí schopnosti – mýdlo nemů že pů sobit jako tenzid, neboť ztrá cí svů j zá kladní znak nutný pro mytí – polá rní a nepolá rní č á st. Ruce se tedy lépe myjíve vodě z vodovodu, tvrdá voda není pro mytí ani praní vhodná . Celkem za vysvětlení mycích účinků mý dla v tvrdévodě 3 body Klíčovéje snížení mycích schopností mý dla. Pokud žá k tuto skutečnost uvede, pak přidělte 2 body, pokud uvede i vysvětlení snížení mycích účinků mý dla vznikem vá penatý ch a hořečnatý ch solí mastný ch kyselin, pak přidělte 2 body. vky“ chemických sloučenin Ú loha 3 „Přezdí
12 bodů
Za každý sprá vně doplněný termín 0,5 bodu, nejvý še 7,5 bodu, za vyluštění tajenky 0,5 bodu, za uvedení vzorce: 1 bod CH2
CH Cl
n
Vlastnosti: pevná lá tka, používá se jako měkč ený č i tvrzený, dobře hoří, je pružný atd. 5
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
1 bod (zhodnocení konkrétních vlastností ponechá vá me na vyučujícím) Výroby:
polymerací vinylchloridu (CH2=CHCl) 1 bod (součá stí odpovědi by měl bý t chemický ná zev nebo vzorec monomeru).
Použití:
zhodnocení konkrétního použití ponechá vá me na vyuč ujícím. Z odpovědi žá ků by mělo vyplývat, že se PVC používá jako měkč ený i jako tvrzený.).
1
N
A
P
A
L
M
F
O
S
G
E
N
O
L
I
T
4
Y
P
E
R
I
T
5
V
I
T
R
I
O
L
I
N
N
Y
L
O
N
2 3
K
6
R
S
Y
A
R
7
1 bod
8
P
Y
R
I
T
9
A
L
U
M
E
N
CH
A
L
K
A
N
T
I
F
O
R
M
E
L
10 11
CH
L
O
R
O
12
P
O
T
A
Š
13
G
L
14 15
K
O
Y
C
E
R
O
L
S
I
L
I
K
A
R
U
N
D
Ú loha 4 Automobily a pohonné hmoty
G
T
15 bodů
1. Výroba benzínu a nafty Obě tyto pohonné hmoty se vyrá bí z ropy. Zá kladním procesem je frakč ní destilace (rektifikace) ropy, přič emž vznikají 4 zá kladní frakce – benzín, petrolej, plynový olej a destilač ní zbytek mazut. Benzínová frakce je samostatná , nafta se získá vá jako složka dalš ích frakcí. Obě lá tky se dá le upravují – zbavují se rozpuš těných plynů , vody,odsiřují se, odparafínová vají se. Dalš í úpravy, vč etně úpravy chemického složení (zejména uhlovodíků ) se prová dí s ohledem na dalš í využití.
6
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Za uvedení ropy jakožto hlavní suroviny a stručnou charakteristiku vý roby (alespoň frakční destilace) 2 body, pro přidělení 2 bodů zcela postačí ná zev suroviny (ropa) 1 bod a ná zev procesu vý roby benzínu a nafty (frakční destilace) 1 bod 2. Typy benzínů a jejich cena Zde bude řeš ení individuá lní na zá kladě navš tívených č erpacích stanic. Zá kladní typy jsou Natural, Normal, Special, přič emž Normal a Special se prodá vají nejč astěji s č íslem 91, Natural pak jako 91, 95 a 98. Velké č erpací stanice (Aral, Shell) mají své vlastní typy benzinů s vyš š ími oktanovými č ísly (Shell V-Power 99+). Cena jednotlivých benzinů bude zá vislá na místě a roč ním období. U jedné č erpací stanice by mělo platit, že cena klesá s oktanovým č íslem benzínu. Za vytvoření tabulky, uvedení ná zvů čerpacích stanic, ná zvů a cen benzínů 3 body 3. Oktanové č íslo Čísla jako např. 91, 95 a 98 uvá děná u benzínů se nazývají oktanová . Jedná se o poměr n-heptanu (motor nejvíce klepe) – oktanové č íslo pro č istý n-heptan je 0 a č istého isooktanu (2,2,4-trimethylpentan) s oktanovým č íslem 100. Čím je vyš š í oktanové č íslo, tím je zastoupeno více rozvětvených uhlovodíků a tím je benzín „výkonnějš í“. Proto jsou také benzíny s vyš š ím oktanovým č íslem dražš í. I přes vyš š ícenu je tedy lepšído automobilu čerpat benzí n s vyšší m oktanovým čí slem pro vyššívýkon motoru. U nafty se používá tzv. cetanové čí slo. Za uvedení ná zvů obou čísel a vysvětlení 2 body, klíčovéodpovědi jsou zvý razněny tučně 4. Olovnaté benziny Oba benzíny – Super 96 a Special 91 (v pů vodním složení) patřily mezi tzv. olovnaté benzíny – obsahovaly tedy v sobě těžký kov olovo (ve slouč enině tetraethylolovo). Těžké kovy obecně poš kozují životní prostředí, navíc se v přírodě deponují. Negativně pů sobí zejména na bílkoviny, kdy způ sobují jejich denaturaci, což se v případě č lověka projevuje např. poš kozením enzymů . Negativní je samozřejmě také vliv na srdeč ní č innost a dýchá ní. Uvedení olova a jeho účinků (postačí, že je jedovatéa škodlivépro životní prostředí) 1 bod 5. Spalová níbenzínu a nafty Při spalová ní vznikají zejména tyto lá tky: voda (v podobě pá ry), oxid uhlič itý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a uvolňují se též aromatické uhlovodíky. Velmi nebezpeč ný je oxid uhelnatý, který mů že způ sobit uduš ení, stejně nebezpeč né jsou také oxidy dusíku, které způ sobují methemoglobinémii a ná slednou cyanózu (opět se projevuje zejména dýchacími problémy až uduš ením). Oxid uhlič itý patří mezi tzv. skleníkové plyny a jeho zvýš ená koncentrace přispívá k jevu zná mému jako globá lní oteplová ní. Navíc tyto plynné lá tky zejména v letních měsících umožňují vznik přízemního ozónu, který je velmi nebezpeč ný, a zejména při inverzním poč así se pak tyto lá tky hromadí v nebezpeč né výš ce nad zemí. Uvolněné aromatické uhlovodíky pak pů sobíjako kancerogeny. Složky plynů : voda, oxid uhlič itý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku Za každou složku 0,5 bodu, tedy 2 body 7
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Oxid uhlič itý
– skleníkový efekt (oteplová ní planety)
Oxid uhelnatý
– vazba na hemoglobin (uduš ení, smrtelný jed)
Oxidy dusíku
– dýchací problémy
Vodnípá ra
– není š kodlivá Zhodnocení každého pojmu 0,5 bodu, tedy 2 body
6. Ekologická paliva Mezi ekologická paliva lze dnes zařadit bezolovnaté benzí ny (i když s jistým zjednoduš ením), dá le se jedná o propan-butan (LPG), bioplyn, naftu z řepky. Za uvedení alespoň 2 ekologický ch paliv 1 bod 7. Katalyzá tory Jako nejč astějš í katalyzá tory automobilů se používají ty vyrobené z platiny, palladia č i rhodia. Jejich funkce spoč ívá v odbourá ní dvou hlavních š kodlivin – a sice oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Oxid uhelnatý je oxidová n na neš kodný oxid uhlič itý, oxidy dusíku jsou reduková ny na neš kodný dusík. Za uvedení prvků , kterétvoří katalyzá tory a za popis jejich funkce 2 body Ú loha 5 Tajemná „Éčka“
15 bodů
Aditivum E
Ná zev
Chemický vzorec
E 170
uhlič itan vá penatý
CaCO3
E 210
kyselina benzoová
COOH
E 211
benzoan sodný
COONa
E 221
siřič itan sodný
Na2SO3
E 236
kyselina mravenč í
HCOOH
E 262
octan sodný
CH3COONa
E 422
glycerol
CH2OH–CHOH–CH2OH
E 503
uhlič itan amonný
(NH4)2CO3
E 570
kyselina stearová
CH3(CH2)17COOH
E 941
dusík
N2
Za každý sprá vně doplněný údaj 1 bod, celkem tedy 10 bodů
8
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Teď už pro vá s jistě nebude problém urč it, jaká aditiva obsahovala limoná da s divokou malinou (stač íuvést ná zvy aditiv):
E 330 kyselina citrónová E 133 brilantní modř FCF E 122 azorubin E 202 sorban draselný E 211 benzoan sodný Za každý sprá vně uvedený ná zev 1 bod, celkem tedy 5 bodů
9
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
PRAKTICKÁ Č Á ST (40 bodů) Ú loha 1 Určujeme sladivost rů zných sladidel
12 bodů
Vzorek
Sladivost
roztok glukózy
4
roztok fruktózy
2
roztok sacharózy
3
roztok umělého sladidla
1
Za každý sprá vně vyplněný řá dek 3 body, celkem tedy 12 bodů Ú loha 2 Zkoumáme med
18 bodů
Zkumavka:
Pozorovaná změ na:
zkumavka č . 1
směs ve zkumavce zoranžoví
zkumavka č . 2
směs ve zkumavce zoranžoví
zkumavka č . 3
beze změny (sbalení sraženiny)
zkumavka č . 4
beze změny (sbalení sraženiny)
zkumavka č . 5
směs ve zkumavce zoranžoví Za každý sprá vně vyplněný řá dek 1 bod, celkem tedy 5 bodů
Ú koly: 1. V medu mů že být obsažena glukóza a fruktóza. Za sprá vnésložení medu 2 body, pokud soutěžící uvede jen jeden ze sacharidů , pouze 1 bod 2. fotosyntéza
1 bod
3. 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 Za uvedení sprá vný ch reaktantů a produktů reakce 2 body, za sprá vnévyčíslení rovnice 2 body 4. š krob, glykogen, celulóza Za každého sprá vně uvedeného zá stupce 1 bod, tedy 3 body 5. Inzulín, tvoříse v Langerhansových ostrů vcích ve slinivce břiš ní. Za uvedení ná zvu hormonu 1 bod, za místo vzniku (postačí pouze slinivka břišní) 1 bod 6. cukrovka (diabetes)
1 bod
10
Ř ešeníškolní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Pokyny pro organizá tory soutěž e: 1. Místo sacharosy je možné použít běžný cukr krupice, místo glukosy přípravek „Glukopur“ a místo fruktosy přípravek „Ovocný cukr“. K dostá ní bývají v potraviná ch, v drogeriích, ovocný cukr i v léká rná ch. 2. Jako umělé sladidlo použijte přípravek na bá zi sacharinu (bývají i přípravky obsahující jiná ná hradnísladidla). 3. K rozpouš tění sladidel používejte převařenou vodu (nemá „pachuť“ po chlóru). 4. Pro úlohu č . 1 připravte roztoky tak, že odvá žíte vždy 1 g přísluš ného sladidla a rozpustíte v 49 ml převařené vody. 5. Místo kapá tka je možné použít i skleněnou trubič ku s otavenými okraji. 6. Místo roztoků modré skalice a hydroxidu sodného je možné použít komerč ně dodá vané roztoky Fehling I. a Fehling II., smíchané v poměru 1:1. 7. Roztoky sladidel je samozřejmě možné připravovat i do malých ká dinek, ale vhodnějš í je zakoupit plastové kelímky, které se používají do automatů na ká vu, aby nebyla poruš ena žá ků m vš těpovaná zá sada, že z chemického ná dobí se nejí ani nepije. 8. Nemá -li š kola k dispozici plynové kahany, je možné vodu pro bod. č . 7 postupu k úloze č . 2 ohřá t např. v rychlovarné konvici a nalít žá ků m do ká dinek vodu už horkou.
11
Kontrolnítest školní ho kola ChO kat. D 2004/2005
KONTROLNÍ TEST Š KOLNÍHO KOLA KATEGORIE D Č asová náročnost:
70 minut
1. Zakroužkujte všechny varianty, kde je chemickému vzorci přiřazen sprá vný ná zev: a) Na2O – oxid dusný b) Ca(HCO3)2 – uhlič itan vá penatý c) H2SO3 – kyselina siřič itá d) CuS – síran měď natý e) Fe(OH)3 – hydroxid železitý f) NH3 – amoniak g) CO – oxid uhlič itý h) PbCl2 – chlorid olovič itý i) HIO – kyselina jodovodíková j) HCOONa – mravenč an sodný
2. Zakroužkujte všechny varianty, kde je uveden pravdivý výrok: a) Kyselina chlorovodíková je obsažena v lidském těle. b) Brom je tmavě č ervená kapalina s velikou hustotou. c) Oxid uhlič itý je lehč ínež vzduch. d) Reakcí sodíku s vodou vzniká silný hydroxid. e) Kyselinu octovou lze připravit oxidací formaldehydu. f) Redukovaná lá tka při oxidač ně redukč ním ději přijímá elektrony. g) Polytetrafluorethylen je nehořlavý plast. h) Nejvýznamnějš ím minerá lem obsahujícím olovo je baryt, zvaný též těživec. i) Hydroxid vá penatý se používá pod obchodním ná zvem sá dra. j) Chloroform je lá tka obsahujícív molekule 3 atomy chloru.
3. „Žlutozelený plyn je zavá děn do bezbarvého roztoku, přič emž roztok zpoč á tku žloutne a později stá le výrazněji č ervená .“ Tento text popisuje (zakroužkujte jednu sprá vnou odpověď ): a) zavá dění chloru do roztoku manganistanu draselného, b) zavá dění bromu do roztoku chloridu sodného, c) zavá dění chloru do roztoku bromidu draselného, d) zavá dění oxidu siřič itého do roztoku hydroxidu vá penatého.
12
Kontrolnítest školní ho kola ChO kat. D 2004/2005
4. Zakroužkujte všechny varianty, které označ ují roztok, jehož pH > 7: a) roztok mýdla ve vodě b) sodovka c) jableč ný moš t d) roztok š umivého acylpyrinu e) mléko f) vá penná voda g) roztok pracího prá š ku h) deš ťová voda 5. Zakroužkujte všechny varianty, kde jsou ve výč tu chemických lá tek uvedeny pouze uhlovodíky: a) benzen, fenol, naftalen b) styren, propen, toluen c) formaldehyd, cyklopentan, buten d) cyklohexan, acetylen, methan e) propylen, ethylen, aceton f)
heptan, methanol, ethen
g) propyn, butyn, glycin h) glycerol, oktan, teflon 6. Vyberte jednu sprá vnou variantu odpovědi. Nejlepš í železnou rudou je: Mr(Fe) = 55,85, Mr(O) = 16 a) Fe3O4, protože obsahuje 69,92 % železa, b) magnetit, protože obsahuje 72,36 % železa, c) krevel, protože obsahuje 69,92 % železa, d) Fe2O3, protože obsahuje 72,36 % železa, e) hnědel, protože magnetit a krevel nejsou železné rudy. 7. V každé řadě doplňte chybějící č len, který do dané řady logicky patří: a) F, Cl, Br, … … … , At b) … … … , ethan, propan, butan c) Na2O, CaO, Fe2O3, … … … , P2O5, SO3, Mn2O7, OsO4 d) Na, Ca, Mg, Al, Zn, Fe, Pb, … … … , Cu, Ag, Au e) chlormethan, dichlormethan, chloroform, … … … f) N2, O2, … … … , vodní pá ra, vzá cné plyny g) … … … , emulze, pěna, aerosol h) tá ní, tuhnutí, sublimace, desublimace, kondenzace, … … …
13
Kontrolnítest školní ho kola ChO kat. D 2004/2005
8. Zakroužkujte variantu se sprá vnými produkty reakce mědi s koncentrovanou kyselinou dusič nou: a) H2, CuO, NO2 b) CuNO3, NO, H2O c) Cu(NO3)2, H2 d) Cu(OH)2, H2O, NO e) NO2, Cu(NO3)2, H2O 9. V každé skupině lá tek je jedna lá tka, která se svými fyziká lními č i chemickými vlastnostmi výrazně odliš uje od ostatních. Zakroužkujte ji: a) H2S, HCl, Cu(OH)2, H2SiO3, HClO b) H2, O2, N2, C, Cl2, Ar c) ethanol, aceton, kyselina mravenč í, sacharóza d) pentan, ethylen, vinylchlorid, styren e) kyselina palmitová , kyselina stearová , kyselina octová , kyselina sírová , kyselina citrónová f) š krob, glycin, sacharóza, glukóza, celulóza, fruktóza g) CaO, SO2, NO2, CO2, SO3 h) C, P, Cl, Zn, H, S
14
Ř ešeníkontrolní ho testu školní ho kola ChO kat. D 2004/2005
Ř EŠ ENÍ KONTROLNÍHO TESTU Š KOLNÍHO KOLA Bodování : Test š kolního kola chemické olympiá dy je složen z 8 uzavřených testových položek s výběrem odpovědí a jedné položky otevřené doplňovací. Každá sprá vná odpověď je hodnocena jedním bodem. Za každou š patnou odpověď je třeba jeden bod odeč íst. (Výsledek hodnocení otá zky i celého testu tedy mů že být zá porné č íslo.)
1. Sprá vné odpovědi: c)
H2SO3 – kyselina siřič itá
e)
Fe(OH)3 – hydroxid železitý
f)
NH3 – amoniak
J)
HCOONa – mravenč an sodný
4 body
2. Sprá vné odpovědi: a)
Kyselina chlorovodíková je obsažena v lidském těle.
b) Brom je tmavě č ervená kapalina s velikou hustotou. d) Reakcí sodíku s vodou vzniká silný hydroxid. f)
Redukovaná lá tka při oxidač ně redukč ním ději přijímá elektrony.
j)
Chloroform je lá tka obsahující v molekule 3 atomy chloru.
5 bodů
3. Sprá vná odpověď : c)
zavá dění chloru do roztoku bromidu draselného
1 bod
4. Sprá vné odpovědi: a)
roztok mýdla ve vodě
f)
vá penná voda
g) roztok pracího prá š ku
3 body
5. Sprá vné odpovědi: b) styren, propen, toluen d) cyklohexan, acetylen, methan
2 body
6. Sprá vná odpověď : b) magnetit, protože obsahuje 72,36 % železa
15
1 bod
Ř ešeníkontrolní ho testu školní ho kola ChO kat. D 2004/2005
7. Sprá vné odpovědi: a) F, Cl, Br, I, At b) methan, ethan, propan, butan c) Na2O, CaO, Fe2O3, jakýkoliv oxid typu Z+IVO2–II, P2O5, SO3, Mn2O7, OsO4 d) Na, Ca, Mg, Al, Zn, Fe, Pb, H, Cu, Ag, Au e) chlormethan, dichlormethan, chloroform, tetrachlormethan f)
N2, O2, CO2, vodní pá ra, vzá cné plyny
g) suspenze, emulze, pěna, aerosol h) tá ní, tuhnutí, sublimace, desublimace, kondenzace, vypařování
8 bodů
8. Sprá vné odpovědi: e)
NO2, Cu(NO3)2, H2O
1 bod
9. Sprá vné odpovědi: a)
H2S, HCl, Cu(OH)2, H2SiO3, HClO (je hydroxid, ostatní jsou kyseliny)
b) H, O, N, C, Cl, Ar (je pevného skupenství, ostatní jsou plyny) c)
ethanol, aceton, kyselina mravenč í, sacharóza (je pevného skupenství, ostatní jsou kapaliny)
d) pentan, ethylen, vinylchlorid, styren (není schopen poskytovat polymerač ní reakce) e)
kyselina palmitová , kyselina stearová , kyselina octová , kyselina sí rová, kyselina citrónová (je anorganická kyselina, ostatní jsou organické)
f)
š krob, glycin, sacharóza, glukóza, celulóza, fruktóza (je aminokyselina, ostatní jsou sacharidy)
g) CaO, SO2, NO2, CO2, SO3 (je zá sadotvorný oxid, ostatní jsou kyselinotvorné) h) C, P, Cl, Zn, H, S (je kov, ostatní jsou nekovy)
8 bodů
Celkovéhodnocení testu: celkem nejvý še 33 bodů
16
