PhDr. Jana Horneková v bûrová bibliografie

O S O B N Í Z P R ÁV Y

Mûla tam kníÏku katolického fieholníka Anselma Grüna Otcové pou‰tû. ¤íkal jsem jí slova potû‰ení

ã. 363, s. 99–247. /Monotematické ãíslo vûnované Praze a âeské republice./

a mluvili jsme o stateãnosti, dÛstojnosti a pokoji.

HORNEKOVÁ, Jana: Art Deco. Bohemia 1918–1938.

V tom Ïalmu jsou slova: „Vz˘vati mne bude a vysly‰ím

New Glass Review. Glass, in: China and Ceramics Ma-

Rozlouãení s P h D r. J a n o u H o r n e k o v o u

jej, já s ním budu v souÏení, vytrhnu a oslavím jej.“ Ja-

gazine 52, 1997, ã. 3, s. 21–25.

na Horneková zemfiela a BÛh ji vytrhl ze smrti do své,

HORNEKOVÁ, Jana: The ceramic school in Karlovy

(4. 11. 1936 – 16. 3. 2007)

BoÏí slávy. Kristus vstal z mrtv˘ch a sv˘m vzkfií‰ením

Var y. New Glass Review. Glass, in: China and Cera-

Proslov v krematoriu v Praze-Stra‰nicích v pondûlí

otevfiel pro ãlovûka Ïivot vûãn˘.

mics Magazine 52, 1997, ã. 11–12, s. 6–9.

Jan âAPEK, evangelick˘ faráfi

26. bfiezna v 11 hodin

HORNEKOVÁ, Jana, KRAJâI, Petr, MALÁ, Vûra, VALCHÁ¤OVÁ, Vladislava, KARASOVÁ, Daniela: Otto Roth-

VáÏená paní Markéto Horneková, váÏen˘ pane Hor-

mayer 1892–1966, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha

neku, milí pfiíbuzní, váÏení pfiátelé, Jana Horneková má na smuteãním oznámení slova z 91. Ïalmu, ver‰ 11: „NeboÈ andûlÛm sv˘m pfii-

1997, 125 s.

P h D r. J a n a H o r n e k o v á – v˘bûrová bibliografie

kázal o tobû, aby tû ostfiíhali na v‰ech cestách tv˘ch.“ Vyslechnûme je‰tû dal‰í slova tohoto Ïalmu: „Ten, kdo v skr ˘‰i Nejvy‰‰ího pfieb˘vá, v stínu V‰e-

HORNEKOVÁ, Jana: âeské ar t deco 1918–1938, in: Antique 5, 1998, ã. 7–8, s. 62–63. HORNEKOVÁ, Jana: âeské art deco. Porcelán, in:

HORNEKOVÁ, Jana: Jaroslav Horejc. V˘bûr z díla, v˘stava k 85. narozeninám, UPM, Praha 1971, 64 s.

Antique 5, 1998, ã. 9, s. 32–33. HORNEKOVÁ, Jana: âeské art deco. ·perky, in: An-

mohoucího odpoãívati bude. Dím Hospodinu: Útoãi‰-

HORNEKOVÁ, Jana, HEJDOVÁ, Dagmar: âeski por-

tû mé a hrad mÛj, BÛh mÛj, v nûmÏ nadûji skládati

culan 1792–1982 iz zbirky Muzeja primenjene umjet-

ADLEROVÁ, Alena, HORNEKOVÁ, Jana, JANÁKOVÁ,

budu… místo ‰títu a pavézy bude‰ mít pravdu je-

nosti u Pragu, Muzej za umjetnost i obr t, Zagreb

Iva: âeské art deco 1918–1938, v˘stava, Obecní dÛm,

ho… PonûvadÏ mne, dí BÛh, zamiloval, vysvobodím

1983, 55 s.

Praha 1998, 288 s.

jej a vyv˘‰ím, neboÈ poznal jméno mé. Vz˘vati mne bude a vysly‰ím jej, já s ním budu v souÏení, vytrhnu a oslavím jej.“ BÛh je útoãi‰tû, do nûhoÏ se ãlovûk utíká, to není od slova útok. BÛh ãlovûka vysvobozuje, pfiikryje jej,

HORNEKOVÁ, Jana: Helena Johnová. Keramika, katalog v˘stavy, UPM, Praha 1987, 47 s.

HORNEKOVÁ, Jana: Jifiina Mare‰ová. Keramika, PlzeÀ 1998, 8 s.

HORNEKOVÁ, Jana: V˘stava v˘sledkÛ 13. mezinárod-

LAVROVÁ, Hana, HORNEKOVÁ, Jana, ·USOVÁ,

ního symposia keramiky Bechynû, konaného ve dnech

Vûra, ROUS, Jan: Jan KonÛpek. Poutník k nekoneãnu.

14.–30. ãervence 1988, Karlovy Vary 1988, 6 s.

Jan KonÛpek. A pilgrim to infinity, Galerie hlavního

a ãlovûku je pravda ‰títem a pavézou. Nemáme se

HORNEKOVÁ, Jana: Keramika 88. V˘bûr z tvorby

bát. Hospodin je pfiíbytek, ti andûlé jsou tu proto, aby

praÏsk˘ch keramikÛ, Palác kultury, Praha 1988, 32 s.

tû ostfiíhali, to je od slovesa stfiíci, stfieÏiti. Tak svoboda

HORNEKOVÁ, Jana: Sklo porcelán, keramika, sví-

a svrchovanost nad problémy i nad nemocemi vyrÛs-

tidla, návrhy v˘tvarníkÛ ÚBOKu v Praze, Praha 1989,

tají ze vztahu k Bohu, kter˘ je útoãi‰tûm. Tûmi andûly

4 s.

mohou b˘t lidé jako poslové naplnûní pfiátelstvím. Pfii-

HORNEKOVÁ, Jana: V˘sledky 14. mezinárodního

‰li jste v tak velkém mnoÏství k tomuto rozlouãení, by-

symposia „Bechynû“, konaného ve dnech 2.–30. 7.

li jste pro Janu takov˘mi pfiáteli.

1990 v dílnách Kerama v Kostelci nad âern˘mi lesy,

Jana Horneková se narodila v Praze roku 1936, po-

tique 5, 1998, ã. 10, s. 30–31.

UPM, Praha 1990, 9 s.

mûsta Prahy, Praha 1998, 177 s. HORNEKOVÁ, Jana: Edita Devínská, katalog v˘stavy, 1999, 14 s. HORNEKOVÁ, Jana: Edita Devínska, in: Ateliér 12, 1999, ã. 10, s. 12. RAN·OVÁ, Eva, HORNEKOVÁ, Jana: Sklo 1880– 1930, Obecní dÛm, Praha 2001, 108 s. HORNEKOVÁ, Jana: Rezidence primátora. Rezidence primátora hlavního mûsta Prahy, Galerie Pecka,

zdûji Ïila v Chebu a ve Franti‰kov˘ch Lázních, vyuãova-

HORNEKOVÁ, Jana: ·kolsk˘ ústav umûlecké v˘roby

la v pohraniãní vesnici Plesná, ale od roku 1964 Ïila

Praha. Paliãkovaná krajka, ‰itá krajka, v˘‰ivka a tapi-

HORNEKOVÁ, Jana: Václav ·erák. Spolupráce

opût v Praze. VÏdycky mûla zájem o umûní a k tomu

serie, Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy,

s prÛmyslem, in: Bulletin, Mûsíãník Design centra

smûfiovala své vzdûlání. Pracovala v Národní galerii,

Praha 1990, 20 s.

âeské republiky, 2001, ã. 10, s. 6.

Praha, 2001, 94 s.

pÛsobila v památkové péãi, zajímala ji architektura,

KOENIGSMARKOVÁ, Helena, HORNEKOVÁ, Jana,

HORNEKOVÁ, Jana, MA·EK, Jifií, PRÁ·IL, Jaroslav,

o níÏ také uspofiádala sympozium, organizovala v˘sta-

JANÁKOVÁ, Iva, VONDRÁâEK, Radim, ·TEMBERA, Petr:

ÎATEâKA, Václav: ·perk – kámen – kov. Stfiední umû-

vy, pracovala v UmûleckoprÛmyslovém muzeu, zajíma-

âeské art deco, Eleata, Milán 1993, 46 s.

leckoprÛmyslová ‰kola v Turnovû, 1884 – 2002, Obec-

la ji zvlá‰tû keramika. Ve své práci i ve vztazích k lidem byla velmi obûtavá. Jana Horneková v sobû dovedla spojovat kfiesÈanství, zaujetí pro umûní, otázku, co je moderní ãlovûk a jak˘ je smysl utrpení. Bylo manÏelství s Josefem Stekl˘m, narodila se dce-

HORNEKOVÁ, Jana: 1. salon keramiky 1995, Roztoky u Prahy 1995, 2 s. UCHALOVÁ, Eva, SWANN, June, SAMOH¯LOVÁ, Alena, HORNEKOVÁ, Jana: âeská móda 1918–1939. Elegance první republiky, UPM, Praha 1996, 19 s.

ní dÛm, Praha 2002, 92 s. HORNEKOVÁ, Jana, KSANDR, Karel, SZADKOWSKA, Marie, ·LAPETA, Vladimír: Müllerova vila v Praze, Muzeum hlavního mûsta Prahy, Praha 2002, 116 s. HORNEKOVÁ, Jana: Muzeum ãeského kubismu. In-

ra Markéta, pfii‰la vnouãata. Maminku Jany jsem po-

UCHALOVÁ, Eva, SWANN, June, SAMOH¯LOVÁ, Ale-

hfibíval pfied léty na hfibitovû u Matûje, tam v Dejvicích.

na, HORNEKOVÁ, Jana: Czech fashion 1918–1939. The

HORNEKOVÁ, Jana, VLâEK, Tomá‰: Muzeum ãeské-

Jana Horneková chodívala na evangelické bohosluÏby

Elegance of the First Republic, UPM, Praha 1996, 13 s.

ho kubismu, prÛvodce stálou expozicí v Domû U âerné

do chrámu u Salvátora. Obãas jsme se setkali a ona

HORNEKOVÁ, Jana, PETROVÁ, Sylva, BOSSAGLIA,

Matky boÏí, Národní galerie v Praze, Praha 2004, 95 s.

byla vÏdy plná zaujetí pro nové cíle a úkoly. V roce

Rossana, ·EMBERA, Petr: Art deco: Bohemia 1918–

1964 jsem ji nav‰tívil v nemocnici na Malé Stranû. Ne-

1938, Electa, Milán 1996, 341 s.

dávno jsem se dovûdûl o její tûÏké nemoci a 11. bfiez-

HORNEKOVÁ, Jana: Bechynû 1966–1996. Interna-

na jsem ji byl nav‰tívit v nemocnici na Vinohradech. By-

tional Symposium of Ceramics. New Glass Review.

lo to v nedûli a mûli jsme rozhovor o tom, jak se má,

Glass, in: China and Ceramics Magazine 51, 1996,

o nemoci, o diagnóze, ale také o vztahu mezi Bohem

ã. 11–12, s. 34–35.

a ãlovûkem, je-li nûjaké BoÏí fiízení a jak se víra vyrov-

RIPELLINO, Angelo Maria, LUKE·, Zdenûk, KOTALÍK,

nává s tûÏkou situací a nemocí, co je BoÏí slovo a jaká

Jifií, MUCHA, Jifií, HORNEKOVÁ, Jana, ·ED¯, Václav,

jsou na‰e rozhodnutí a také o tom, Ïe jsme jaksi vrÏe-

KOENIGSMARKOVÁ, Helena: Praga. Arbitare, 1997,

formaãní servis, in: Obec architektÛ, 2004, ã. 1, s. 6.

HORNEKOVÁ, Jana: Velká pfiíleÏitost pro designery – keramiky mlad‰í 35 let. Keramika sklo, in: âasopis pro design a umûní 5, 2005, ã. 2, s. 51–52. HORNEKOVÁ, Jana: Divadelní plakáty Karla Mí‰ka, in: Ateliér 18, 2005, ã. 1, s. 12. HORNEKOVÁ, Jana: Tapiserie Jana a Jenny Hladíkov˘ch, in: Ateliér 18, 2005, ã. 8, s. 12. Jifiina DEJMKOVÁ

ni do svûta a jsme tady dost sami.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

229

INFORMACE

K Deklaraci UNESCO k zámûrnému niãení kulturního dûdictví V posledních letech se zejména v novû sjednoce-

Dal‰ím známûj‰ím rekonstrukãním ãinem, zaloÏe-

2 Kostel sv. Michaela postaven˘ mezi lety 1010–1020 je

n˘m na touze o restituci v˘znamného centra román-

charakteristick˘m pfiíkladem ottonské románské archi-

ské architektury, byla rozsáhlá rekonstrukce kostela

tektur y ve starém Sasku. Jeho symetrick˘ pÛdor ys se

sv. Michaela v Hildesheimu, kter ˘ byl rovnûÏ spolu

dvûma apsidami a zejména mimofiádnû cenn˘m dfievû-

s mariánsk˘m kostelem v témÏ mûstû zapsán na Se-

n˘m malovan˘m stropem (kter˘ se podafiilo vãas demon-

2

znam svûtového dûdictví v roce 1985. Staronová ro-

tovat a je‰tû pfied bombardováním bezpeãnû ukr ˘t) je

mánská podoba kostela sv. Michaela tak nyní korunu-

spolu s dómem Panny Marie i jeho znám˘mi bronzov˘mi

je zástavbu mûsta, jeÏ nejménû ze tfií ãtvrtin obsahuje

vraty a bronzov˘m sloupem vynikajícím pfiíkladem román-

novou pováleãnou v˘stavbu.

sk˘ch kostelÛ svaté fií‰e fiímské.

ném Nûmecku stále zfietelnûji projevuje snaha o ob-

Aktuálním mezinárodnû znám˘m projektem, na kte-

3 Zámûru napomohla skuteãnost, Ïe socialistick˘ Palác

novu v˘znamu této stfiedoevropské zemû i z hlediska

r˘ probíhá ‰iroká sbírka a na jehoÏ propagaci byly jiÏ

republiky (Palast der Republik) postaven˘ na ãásti po-

dÛleÏitosti a spektra jejího kulturního a architektonic-

vûnovány obrovské prostfiedky, je zámûr znovuv˘stav-

zemkÛ po zámku (Berliner Stadtschloss) zbofieném

kého dûdictví. Mezi nejznámûj‰í a mediálnû bohatû

by zámku v historickém jádru Berlína. Na pfiíkladech

v roce 1950 musí b˘t zlikvidován, neboÈ jeho konstrukce

komentované poãiny posledních let patfií bezesporu

znovupostaven˘ch památek, jeÏ mají velk˘ v˘znam ze-

obsahuje rakovinotvorn˘ azbest, a rovnûÏ z ideov˘ch dÛ-

znovupostavení kostela Frauenkirche v DráÏìanech

jména pro historii jednotliv˘ch národÛ, lze sledovat

vodÛ pfieváÏil názor, Ïe tato stavba v tûsném sousedství

a zámûr vztyãit v jeho okolí celé nové bloky domÛ, v ur-

i obecnou tendenci rekonstruovat stavby v pfiípadû je-

berlínského dómu má svou historickou etapu existence

banistické struktufie zaniklé ãásti mûsta.

jich zániku. Dosud byla tato touha spojena zejména

za sebou. Podrobnûji k tématu viz Katefiina BEâKOVÁ:

âeské zemû, na‰tûstí u‰etfiené drastiãtûj‰ích ztrát

se zánikem v dÛsledku ne‰Èastné souvislosti s obec-

„Novostavba památky“ – nonsens, nebo nevinn˘ proti-

na architektonickém a umûleckém dûdictví v období

nou destrukcí místa v prÛbûhu váleãného konfliktu

mluv? Mimozem‰Èané v Berlínû? K zámûru znovuposta-

2. svûtové války, fie‰í otázky rekonstrukcí ménû ãasto

(Var‰ava, DráÏìany, Berlín, Hildesheim). Obecnému

vení berlínského zámku, in: Zprávy památkové péãe 64,

neÏ na‰i západní sousedé, obãas jsou v‰ak i u nás

tématu pfiijatelnosti novû postavené památky se ne-

2004, ã. 5, s. 383–387.

zbofiené v˘znamné stavby pfiipomenuty a my‰lenky na

dávno vûnoval i tento ãasopis a také minulé ãíslo pfii-

4 Viz „Novostavba památky“ – nonsens, nebo nevinn˘

jejich rekonstrukci apriori odmítnuty nebyly.

neslo prohloubení informací o dráÏìanském dómu.

protimluv? Anketa a vybrané pfiíklady, in: Zprávy památ-

3

4

Obdobné akce, jeÏ nyní mÛÏeme sledovat v DráÏìa-

Jak se se sílící vlnou rekonstrukcí válkou zanikl˘ch

nech ãi Berlínû, probûhly v pováleãn˘ch desetiletích

staveb napfiíklad v Nûmecku vypofiádala metodologie

5 V ãlánku 15 Benátské charty se uvádí: „Musí b˘t vylou-

také v fiadû dal‰ích mûst, která byla zasaÏena bom-

památkové péãe a jak je v souladu s Benátskou char-

ãena jakákoliv a priori rekonstrukãní práce. V úvahu

bardováním poslední etapy 2. svûtové války. Tak byla

tou? JiÏ v roce 1982 se v DráÏìanech se‰el Národní

mÛÏe pfiicházet toliko anastylóza, tj. opûtovné sestavení

napfiíklad znovupostavena velká ãást Var‰avy a tento

v˘bor ICOMOS tehdej‰í NDR a zformuloval DráÏìan-

existujících, ale na díly rozpadl˘ch ãi rozebran˘ch ãástí

poãin byl dokonce jiÏ v roce 1980 zapsán na Seznam

skou deklaraci, která se nejen vyjadfiuje obecnû k ob-

památky.“

1

svûtového kulturního dûdictví, pfii jehoÏ sestavování

novû po‰kozeného architektonického a urbanistické-

se jinak naopak bedlivû provûfiuje a komentuje auten-

ho dûdictví, ale obsahuje rovnûÏ teze vstfiícné

ticita navrhované památky.

k rekonstrukcím, které napfiíklad benátská charta té-

Na území Polska, kter ˘m pro‰la fronta prakticky

5

mûfi nepfiipou‰tí. DráÏìanská deklarace moÏnost re-

dvakrát, není o nejrÛznûj‰í pfiíklady snah o rekonstrukci alespoÀ nejv˘znamnûj‰ích staveb v jinak témûfi zli-

■ Poznámky

kvidovan˘ch jádrech mûst nouze. Nejmarkantnûj‰í je

1 Zápisem bylo ohodnoceno úsilí o znovuv˘stavbu politic-

to pak v té ãásti Polska, která byla dfiíve nûmecká

kého centra státu zniãeného zhruba z 85 % bûhem potla-

a kde váleãné ztráty na architektonickém dûdictví dovr-

ãeného povstání v srpnu roku 1944. Pfii této akci byla re-

‰ila asanaãní etapa novû usedl˘ch komunit, které

konstruována ztracená podoba mûsta ve v‰ech jeho

k tûÏce po‰kozen˘m stavbám nemûly hlub‰í vazbu (na-

historick˘ch vrstvách od 13. do 20. století vãetnû koste-

pfiíklad Stargard).

lÛ, palácÛ a námûstí.

1

230

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

kové péãe 64, 2004, ã. 5, s. 388–397.

Obr. 1.–4. Hildesheim, Dolní Sasko. (Foto Vûra Kuãová, 2006) Mûsto Hildesheim patfií k mementÛm 2. svûtové války. Bombardování na konci 2. svûtové války bylo oãekáváno. Z toho dÛvodu byl napfiíklad interiér kostela sv. Michaela vãas odstrojen, cenné dûlicí románské mezilodní stûny a transept ztuÏeny cihelnou obezdívkou a hlavnû unikátní románsk˘ malovan˘ strop vãas rozebrán a ukryt. Oãekávání se naplnilo a velká ãást mûsta byla zniãena spojeneck˘m bombardováním. RovnûÏ kostel dostal zásah a pfii‰el o své mlad‰í, barokní helmice. V rámci obnovy bylo rozhodnuto o rekonstrukci románské podoby vnûj‰ího vzhledu kostela (obr. 1). Okolní zniãená zástavba v‰ak jiÏ byla ztracená. Kostel se nyní nachází v kontextu staveb z 50. a 60. let 20. století, které byly vystavûny v pÛvodních uliãních ãarách a se základním proporãním ãlenûním zástavby (obr. 2). RovnûÏ náznaky hrázdûní na prÛãelí obytn˘ch domÛ se hlásí k nûkdej‰í podobû tohoto v˘znamného stfiedovûkého mûsta. O podobû pÛvodní zástavby svûdãí vzácnû dochované ãásti Hildesheimu v podobû nûkolika uliãek v jiÏní ãásti historického jádra (obr. 3). V návaznosti na zv˘‰en˘ zájem o architektonické dûdictví Hildesheimu v posledních letech pfiistoupilo vedení mûsta k dal‰ím rekonstrukcím. V prostoru hlavního námûstí (Marktplatz) byla zcela rekonstruována budova tzv. Knochenhaueramthausu (obr. 4), kter˘ byl podle literatury nejvût‰ím hrázdûn˘m domem na území Nûmecka. Akce probûhla i za cenu zbofiení existujícího pováleãného ãtyfipodlaÏního hotelu, stavba byla realizována tradiãní technologií vãetnû pouÏití kolíkov˘ch spojÛ hrázdûné konstrukce.

Zamysleme se nyní nad zdánliv˘m rozporem mezi

2

3

mátkové péãe 64, 2004, ã. 5, s. 431–442.

snahami o rekonstrukci zaniklého a ãast˘mi rezignace-

9 UNESCO Declaration Concerning the Intentional De-

mi na obnovu je‰tû zachránitelného autentického kul-

striction of Cultural Heritage, v anglické verzi dostupná

turního dûdictví. V posledních desetiletích se totiÏ kro-

na http://portal.unesco.org/en/ev.php-URL_ID=17718

mû v˘‰e popsan˘ch úvah o oprávnûnosti rekonstrukce

&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html.

stavby zaniklé pfii násilném váleãném konfliktu (tedy ja-

10 Úpln˘ název svûtové památky je „The cultural land-

ko „druhotn˘“ v˘sledek daného období) objevují i me-

scape and archaeological remains of the Bamiyan Valley“

todologické otázky, jaká je ochrana a eventuální ná-

– Kulturní krajina a archeologické nálezy v údolí Bamyian.

sledn˘ postup v pfiípadû zámûrného útoku proti

Památka reprezentuje umûleck˘ a náboÏensk˘ rozvoj cha-

jednotliv˘m objektÛm. Tyto názory lze vztahovat na pa-

rakteristick˘ pro Bakhtrii ve 12.–13. století, kter˘ v sobû

mátky, které jsou v˘znamné v celosvûtovém mûfiítku,

integroval nûkolik ‰kol buddhistického umûní. Území ob-

ale rovnûÏ i na ménû známé stavby, které jsou jako ne-

sahuje buddhistické soubory a svatynû i památky islám-

postradatelné vnímány v místní komunitû (most v Mos-

ské. Jsou zde také pozÛstatky dvou soch BuddhÛ, zniãe-

taru, u nás dfievûn˘ most v Rado‰ovû).

n˘ch zámûrnû ãleny Talibanu v roce 2001, coÏ bylo

Pomûrnû mlad˘m a málo znám˘m dokumentem,

impulsem k nominaci a zápisu lokality na Seznam svûto-

kter˘ se úzce váÏe právû k otázce ‰kod páchan˘ch na

vého dûdictví a paralelnû okamÏitû na Seznam svûtového

kulturním dûdictví ve váleãn˘ch konfliktech nebo pfii

dûdictví v ohroÏení. RovnûÏ byla zaloÏena mezinárodní od-

jednotliv˘ch aktech zvÛle zamûfien˘ch právû na vyma-

borná skupina fie‰ící otázky rehabilitace této lokality.

zání kulturních stop urãit˘ch etap ãi Ïivota národÛ, je

11 Hlavnû v období 1999–2004 byly na území Kosova

Deklarace UNESCO k zámûrnému niãení kulturního

Srby zámûrnû niãeny památky kosovsk˘ch AlbáncÛ, ze-

dûdictví, pfiijatá na 32. zasedání Generální konference

jména me‰ity a mûsta, stejnû jako kosov‰tí Albánci cíle-

9

UNESCO v PafiíÏi v roce 2003. Je pravda, Ïe k formu-

nû niãili srbské kostely a domovy. Na tento závaÏn˘

lování dokumentu do‰lo v návaznosti na vlnu rozhofi-

aspekt konfliktu dlouhodobû upozorÀovala napfiíklad orga-

ãení po zniãení soch BuddhÛ v údolí Bamiyan v Afghá-

nizace Europa Nostra, která k otázce potfiebné záchrany

nistánu roku 2001 a zápis místa vãetnû související

kosovského kulturní dûdictví pofiádala fiadu akcí – podrob-

10

krajiny na Seznam svûtového dûdictví v roce 2003.

nûji napfiíklad na webu: www.europanostra.org. Dílãí refle-

Stejnû tak je zejména v aktivitách organizace Europa

xí ohroÏení bylo rovnûÏ roz‰ífiení svûtové památky Klá‰ter

Nostra i V˘boru svûtového dûdictví v souãasné dobû

Deãani (zapsán na Seznam svûtového kulturního dûdictví

11

sledováno dûdictví Kosova.

PfiipomeÀme si, Ïe osud

v roce 2004) o dal‰í církevní románsko-byzantské památ-

památek – zejména církevních – v zemích b˘valé Jugo-

ky z 13. a 14. století na území Kosova v roce 2006

slávie zÛstával i po celé poslední desetiletí 20. století

a zmûna názvu na „Stfiedovûké památky v Kosovu“. Para-

ve stínu hrÛz obãanské války. PrÛbûÏné zprávy médií

lelnû byla tato památka zapsána na Seznam svûtového

se opakovanû soustfiedily na záznamy tragick˘ch osu-

dûdictví v ohroÏení, aby byla situace pod prÛbûÏnou kon-

dÛ lidí.

12

·ir‰í evropskou vefiejností tak více otfiásl

snad pouze pfiípad zámûrnû zniãeného stfiedovûkého 13

mostu v Mostaru

na poãátku balkánské krize v roce

1993.

4

8 Petr KROUPA: âas a autenticita památky, in: Zprávy pa-

vypjat˘mi a dokonce spoleãensky v˘znamnû cenûn˘mi

trolou, která mÛÏe bezpochyby pozitivnû ovlivnit vztah nejrÛznûj‰ích subjektÛ v Kosovu k této otázce. 12 Svûtlou v˘jimkou byl ãasopis Zprávy památkové péãe, kter˘ na ohroÏené dûdictví b˘val˘ch jugoslávsk˘ch zemí

Na konci ãlánku je uveden ãesk˘ pfieklad Deklarace

upozorÀoval, napfiíklad viz Zdevastované památky, in:

UNESCO k zámûrnému niãení kulturního dûdictví, kte-

Zprávy památkové péãe 52, 1992, ã. 3, s. 26–31.

r˘ je aktuální i pro nás. PfiestoÏe se dokument odvo-

13 Tzv. Star˘ most v Mostaru zkonstruoval v roce 1556

lává na jiÏ dávno do ãeského právního systému pfie-

Mimar Hajruddin, Ïák známého architekta Sinana, kter˘

Ani tato deklarace je‰tû neuvaÏovala o rekonstrukci

vzatou Haagskou konvenci na ochranu kulturních

je pokládán za otce klasické otomanské architektur y.

staveb zámûrnû zniãen˘ch jin˘m zpÛsobem (napfiíklad

památek v pfiípadû ozbrojeného konfliktu

konstrukcí památek zniãen˘ch válkou ospravedlÀuje.

6

14

a na její

z politick˘ch dÛvodÛ, ve jménu investice, v dÛsledku

Most je tvofien jedním obloukem o rozponu 27 m vzepjat˘m nad fiekou Neretvou, je 4 m ‰irok˘ a 30 m dlouh˘.

zanedbání údrÏby a podobnû). Lze pfiedpokládat, Ïe

V 17. století byl doplnûn po obou bfiezích fortifikaãními

mûla pfiedev‰ím otevfiít cestu k rekonstrukci historic-

■ Poznámky

vûÏemi. Pevnost mostu obstála i za 2. svûtové války, kdy

ké ãásti DráÏìan, zejména pro mûsto symbolického

6 Z této u nás zatím zfiejmû ménû známé deklarace cituj-

pfies nûj pfiejely nacistické tanky, byl v‰ak spolu s velkou

a objektivnû velmi cenného kostela (Frauenkirche).

me z ãlánku 1: „Rekonstrukce památek byla iniciována je-

ãástí cenného historického mûsta zniãen pfii váleãném

V˘znamn˘m impulsem pro obecné úvahy o oprávnû-

jich duchovními hodnotami a úsilím o jejich politické uzná-

konfliktu, kter˘ zaãal v roce 1990. Po velkém úsilí byl na

nosti a limitech rekonstrukcí byl i Dokument o autenti-

ní.“ Z ãlánku 8: „Úplná rekonstrukce hrubû po‰kozen˘ch

základû odborn˘ch pfiíprav mezinárodního vûdeckého v˘-

citû z japonského mûsta Nara, kter˘ se stal povinn˘m

památek pfiipadá v úvahu pouze za v˘jimeãn˘ch okolností,

boru v období 2001–2002 rekonstruován stejnû jako

metodologick˘m podkladem pfii zvaÏování a posuzová-

které jsou opodstatnûné jen ze zvlá‰tních dÛvodÛ, a to Ïe

vût‰ina historick˘ch staveb po‰kozen˘ch válkou a stal se

ní autenticity kulturních statkÛ nominovan˘ch na Se-

ve válce byla zbofiena památka velkého v˘znamu. Taková

symbolem rekonciliace, mezinárodní spolupráce a obno-

znam svûtového dûdictví. V této úvaze není prostor pro

rekonstrukce musí b˘t zaloÏena na spolehlivé dokumen-

vené snahy o koexistenci odli‰n˘ch kulturních, etnick˘ch

hlub‰í komentáfi k dokumentu, byl ostatnû jiÏ publiko-

taci stavu pfied destrukcí. Plné znûní deklarace je dostup-

a náboÏensk˘ch komunit. Právû s tímto odÛvodnûním byl

ván i v ãeském pfiekladu na stránkách tohoto ãasopi-

né na stránce: http://www.icomos.org/docs/dresden.

poté zapsán na Seznam svûtového kulturního dûdictví.

su a hloubûji rozebrán v metodickém ãlánku Petra

html.

14 Aktuálnost a potfiebnost této smlouvy vysvitne samo-

Kroupy v roce 2004. Je jistû dobré znát metodickou

7 Dokument o autenticitû, Nara 1994, in: Mezinárodní

zfiejmû vÏdy, kdyÏ dojde k váleãnému konfliktu mezi jin˘mi

oporu pro pfiípadné rekonstrukce památek zanikl˘ch.

dokumenty ICOMOS o ochranû kulturního dûdictví, âesk˘

státy. Málo se ale ví, Ïe se t˘ká i ozbrojen˘ch konfliktÛ,

Je‰tû dÛleÏitûj‰í je v‰ak takovému niãení pfiedcházet.

národní komitét ICOMOS, 2001.

které nemají mezinárodní charakter, ale odehrávají se

7

8

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

231

smÛlu a její Ïalostn˘ stav je ãímsi normálním. Rezignace na zlep‰ení této situace je o to hor‰í, Ïe se nedostává finanãní podpory ani tam, kde je‰tû je vÛle po nápravû, byl formulován nûjak˘ projekt záchrany nebo existuje aktivní jedinec ãi subjekt, kter˘ je k záchranû památky pfiipraven. Dotaãní tituly pro kulturní dûdictví od poloviny 90. let 20. století klesají. Bude takto paralyzovaná spoleãnost, zvyklá na stov5

6

ky padajících kostelÛ a venkovsk˘ch zámkÛ, schopna mobilizovat své síly pfii jakémkoli ohroÏení dal‰ích památek? Jsme vÛbec schopni pfiijmout poselství mezinárodních deklarací? I kdyÏ deklarace vznikla na pÛdû UNESCO, není zamûfiena pouze na lokality zapsané na Seznamu svûtového dûdictví UNESCO. Opakovanû (a jmenovitû v ãláncích VI a VII) je zdÛraznûno, Ïe státy musí kulturní dûdictví chránit jako celek. Pro nás je jistû dÛleÏité ustanovení, Ïe „státy pfiijmou ve‰kerá vhodná opatfiení

7

8

v souladu s mezinárodním právem k zaji‰tûní trestní pravomoci a úãinn˘ch trestních sankcí proti osobám, které provedou nebo nafiídí provedení aktÛ zámûrného niãení kulturních památek majících velk˘ v˘znam pro lidstvo, aÈ jsou, ãi nejsou zapsány na seznamech, ve-

Obr. 5.–8. Slezsko a Západní Pomofiany, Polsko. (Foto Karel Kuãa, 2004–2006) Málo se u nás ví, jaké ztráty na urbanistickém dûdictví pfiinesla území dne‰ního Polska 2. svûtová válka, kdy územím severnû od âR pro‰la fronta vlastnû dvakrát. V fiadû míst zbyla z historick˘ch jader skuteãnû jen torza. Zejména v dosídlen˘ch ãástech b˘valého nûmeckého území – Slezsku a Západních Pomofianech – bylo v pováleãném období bûÏné, Ïe byla opravena ãi doplnûna hmota sakrálních památek nebo staveb, které pfieÏily bombardování, vût‰ina mû‰Èansk˘ch domÛ v‰ak vzala zasvé. V období snah o rychlou nápravu vût‰inou do‰lo k dokonání zkázy odstranûním ruin a doplnûním mûsta dobovou obytnou, hromadnû stavûnou zástavbou. To je charakteristické pro mûsto Lwówek Âlàski (Löwenberg), kde pfii rámcovém zachování stfiedovûkého pÛdorysu, hlavních sakrálních fortifikaãních dominant a radnice byla v podstatû celá plocha historického jádra mûsta zastavûna typizovan˘mi obytn˘mi domy (obr. 5, 6). Mûstem, které potkal podobn˘ osud, je Nowogrodziec (obr. 7). Pohnutou historii má i pohraniãní mûsto Kladsko (K∏odzko). Historické jádro mûsta utrpûlo velké ztráty. Pováleãn˘ v˘voj byl ve znamení demolic a následné v˘stavby zcela bezohlednû formovan˘ch novostaveb (obr. 8), jak je známe i z na‰eho území. Ty zvlá‰tû vynikají pfii pohledu z barokní pevnosti. Obr. 9. Berlín, Braniborsko. (Foto Vûra Kuãová, 2006) VÛle k rekonstrukci berlínského zámku je doprovázena skuteãnû velkolepou kampaní pro nej‰ir‰í vefiejnost. Ta obsahuje i velmi názorn˘ model trvale vystaven˘ v jednom z objektÛ v blízkosti potenciálního staronového staveni‰tû berlínského zámku. Velk˘ model centra mûsta dává jasnou pfiedstavu o moÏné budoucí podobû okolí berlínského dómu. Paralelnû s tím je jiÏ rozebírán objekt Kulturního domu z období Nûmecké demokratické republiky. Je jisté, Ïe získané cenné místo v samém srdci Berlína nebude moci zÛstat prázdné, a proto je diskuse o rekonstrukci zámku velmi aktuální.

dodateãné protokoly (z let 1954 a 1999) i Îenevskou konvenci z roku 1949, je dÛleÏité zdÛraznit, Ïe poselství Deklarace se t˘ká i kaÏdodenní mírové situace

■ Poznámky

a aktuálnû tedy i fiady modelov˘ch pfiípadÛ v âeské re-

mezi rÛzn˘mi skupinami na území ãlenské zemû Úmluvy.

publice. ProtoÏe závûreãné ustanovení Deklarace

RovnûÏ jsou málo vnímány pasáÏe, které apelují na pfií-

UNESCO k zámûrnému niãení kulturního dûdictví (ãlá-

pravu na potenciální konflikt.

nek X) apeluje na to, aby byl dokument v jednotliv˘ch

15 Zákon ã. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znûní poz-

ãlensk˘ch státech UNESCO propagován, pokládejme

dûj‰ích pfiedpisÛ.

tento text a pfieklad Deklarace za pr vní krok tímto

16 § 257, Po‰kozování cizí vûci

smûrem.

(1) Kdo zniãí, po‰kodí nebo uãiní neupotfiebitelnou cizí

Lze doporuãit, aby zejména ãlánky VII a VIII byly vyu-

vûc a zpÛsobí tak na cizím majetku ‰kodu nikoli nepatr-

Ïívány ‰ífieji – pfiedev‰ím pro formulaci argumentace pfii

nou, bude potrestán odnûtím svobody aÏ na jeden rok

úsilí o záchranu na‰ich památek pfied potenciálními ne-

nebo zákazem ãinnosti nebo penûÏit˘m trestem nebo

vhodn˘mi zámûr y (napfiíklad bourání nepohodln˘ch

propadnutím vûci nebo jiné majetkové hodnoty.

chátrajících památek jen proto, aby „nedûlaly ostudu“).

(2) Odnûtím svobody na ‰est mûsícÛ aÏ tfii léta bude pa-

Stejnû tak lze alespoÀ ‰ífiit doporuãení na kriminalizaci

chatel potrestán,

osob úãastn˘ch pfii zámûrném niãení památek, a zvy-

a) spáchá-li ãin uveden˘ v odstavci 1 na vûci svûdka,

‰ovat tak úroveÀ vefiejného povûdomí o nepfiijatelnos-

znalce nebo tlumoãníka pro v˘kon jejich povinnosti,

ti takového jednání. K ohroÏení památek pfiece nedo-

b) spáchá-li takov˘ ãin na vûci jiného pro jeho rasu, ná-

chází pouze ve válkách nebo zámûrn˘m a cílen˘m

rodnost, politické pfiesvûdãení, vyznání nebo proto, Ïe je

atakem vandalÛ ãi teroristÛ. Tichá válka proti cizímu,

bez vyznání,

tedy nûmeckému a Ïidovskému kulturnímu dûdictví

c) zpÛsobí-li takov˘m ãinem znaãnou ‰kodu, nebo

probíhala v na‰ich zemích po nûkolik pováleãn˘ch de-

d) spáchá-li takov˘ ãin na vûci, která poÏívá ochrany po-

setiletí, aniÏ na tuto skuteãnost mohlo b˘t více upo-

dle zvlá‰tních pfiedpisÛ.

zorÀováno.

(3) Odnûtím svobody na dvû léta aÏ osm let bude pacha-

OhroÏení památek lze hledat i v úvahách o jejich

‰kodu velkého rozsahu.

huÏel ohroÏeny i setrvávající neschopností na‰í spo-

17 § 258, ZneuÏívání vlastnictví

leãnosti zachránit alespoÀ na poslední chvíli ãi v hodi-

Kdo po‰kodí dÛleÏit˘ kulturní nebo jin˘ dÛleÏit˘ obecn˘

nû dvanácté zabezpeãit pro dal‰í generace fiadu

zájem tím, Ïe zniãí, po‰kodí, uãiní neupotfiebitelnou nebo

pamûtihodností, které jsou místním komunitám blízké

za‰antroãí vlastní vûc, která poÏívá ochrany podle zvlá‰t-

(podobnû jako byl napfiíklad v˘‰e pfiipomenut˘ most

ních pfiedpisÛ, bude potrestán odnûtím svobody aÏ na

v bosenském Mostaru). O starostech, které u citlivûj-

dvû léta nebo penûÏit˘m trestem nebo propadnutím vûci

‰ích osob mohou b˘t pfii kaÏdodenním pohledu na roz-

nebo jiné majetkové hodnoty.

padající se památku podobné váleãnému utrpení, se

18 Zákon ã. 343/2006 Sb., kter ˘m se mûní zákon

v‰ak neví nebo mlãí. Chátrající zámek uprostfied obce

ã. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znûní pozdûj‰ích

doprovází ãasto v daném místû jiÏ druhou generaci lidí

pfiedpisÛ.

a prohlubuje povûdomí o tom, Ïe stavba má prostû

232

tel potrestán, zpÛsobí-li ãinem uveden˘m v odstavci 1

moÏném zámûrném zbofiení. Mnohé hodnoty jsou bo-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

ustanovení se t˘kají zámûrného niãení kulturního dûdictví; potvrzujíc, Ïe v otázkách, které nejsou plnû pokryty touto Deklarací a jin˘mi mezinárodními akty ve vztahu ke kulturnímu dûdictví se bude nadále fiídit zásadami mezinárodního práva, zásadami humanity a listinami i tím, co pfiikazuje vefiejné svûdomí, pfiijímá a slavnostnû vyhla‰uje tuto Deklaraci: I – Uznávání v˘znamu kulturního dûdictví Mezinárodní spoleãenství uznává v˘znam ochrany kulturního dûdictví a potvrzuje své odhodlání jakoukoli formou bojovat proti zámûrnému niãení s cílem zajistit, aby kulturní dûdictví mohlo b˘t pfiedáno následujícím pokolením. II – PÛsobnost

9

1. Tato Deklarace fie‰í problematiku zámûrného niãení kulturního dûdictví vãetnû kulturních památek spojen˘ch s pfiírodní lokalitou. den˘ch UNESCO ãi jinou mezinárodní organizací“. Stejnû tak jsou státy nabádány, aby spolupracovaly s ostatními zainteresovan˘mi státy s cílem zajistit

Deklarace UNESCO k zámûrnému niãení kulturního dûdictví 17. fiíjna 2003

trestní pravomoc a úãinné trestní sankce proti osobám, které se úãastnily aktÛ podle ãlánku VII a které

2. Pro úãely této Deklarace „zámûrné niãení“ znamená akt ãinûn˘ s úmyslem zcela nebo zãásti zniãit kulturní památku a naru‰it její integritu, pfiiãemÏ zpÛsob provedení takového aktu znamená pfiekroãení me-

Generální konference Organizace Spojen˘ch náro-

zinárodního práva nebo neospravedlnitelné naru‰ení

dÛ pro v˘chovu, vûdu a kulturu na svém tfiicátém dru-

zásad humanity a vefiejného svûdomí (druh˘ pfiípad –

Je-li u nás od léta 2006 napfiíklad trestn˘m ãinem fií-

hém zasedání v PafiíÏi v roce 2003, pfiipomínajíc si tra-

naru‰ení zásad humanity a vefiejného svûdomí – platí,

zení vozu pod vlivem alkoholu, doufejme, Ïe zámûrné

gické poniãení soch Buddhy v Bamiyanu, kter˘m bylo

pokud takové akty nejsou uÏ fie‰eny podle zásad me-

niãení (ponechání v˘znamné památky jen jejímu osudu)

zasaÏeno celé mezinárodní spoleãenství; vyjadfiujíc váÏ-

zinárodního práva).

se také v brzké budoucnosti stane nûãím hor‰ím neÏ

né znepokojení nad rostoucím poãtem pfiípadÛ zámûr-

pfiestupkem podle § 35 a 39 aktuálního znûní památ-

ného niãení kulturních památek; odvolávajíc se na

III – Opatfiení pro boj proti zámûrnému niãení kulturní-

kového zákona. Do praxe i oboru by se mûla více pro-

ustanovení ãlánku I(2)(c) Ústavy UNESCO, podle nûhoÏ

ho dûdictví

se zdrÏují na jejich území.

15

mítat vhodná ustanovení trestního zákona,

zejména

má UNESCO za úkol udrÏovat, rozmnoÏovat a ‰ífiit zna-

1. Státy uãiní ve‰kerá vhodná opatfiení, která umoÏní

a § 258 ZneuÏívání vlast-

losti „zaji‰Èováním konzervace a ochrany svûtového dû-

pfiedcházet akty zámûrného niãení kulturních památek,

Na tomto místû je proto aktuální upozornit i na

dictví knih, umûleck˘ch dûl a památek historie a vûdy

pfiedcházet jejich vzniku, zamezovat a zabraÀovat jim

málo známou novelu trestního zákona z kvûtna

a doporuãováním potfiebné mezinárodní konvence pfií-

v‰ude, kde se památky takového dûdictví nacházejí.

16

§ 257 Po‰kozování cizí vûci 17

nictví.

18

2006,

která se ve v˘ãtu trestn˘ch skutkÛ pfiímo t˘ká

slu‰n˘m národÛm“; pfiipomínajíc zásady v‰ech konven-

2. Státy pfiijmou v rámci sv˘ch ekonomick˘ch zdrojÛ

kulturních památek. Aktuální odstavec 1 § 202 zní:

cí, doporuãení, deklarací a chart UNESCO na ochranu

náleÏitá opatfiení v legislativní, administrativní, vzdûlá-

„Kdo se dopustí vefiejnû nebo na místû vefiejnosti pfií-

kulturního dûdictví; majíc na zfieteli, Ïe kulturní dûdictví

vací a technické oblasti k ochranû kulturního dûdictví

stupném hrubé neslu‰nosti nebo v˘trÏnosti zejména

je dÛleÏitou souãástí kulturní identity spoleãenství, sku-

a pravidelnû je budou revidovat s cílem upravit je po-

tím, Ïe napadne jiného, hanobí historickou nebo kultur-

pin i jednotlivcÛ a dÛleÏit˘m pr vkem sociální soudrÏ-

dle v˘voje národních a mezinárodních standardÛ

ní památku, hrob nebo jiné pietní místo anebo hrub˘m

nosti, a Ïe zámûrné niãení kulturního dûdictví se mÛÏe

ochrany kulturního dûdictví.

zpÛsobem ru‰í pfiípravu nebo prÛbûh organizovaného

projevit negativními dÛsledky pro lidskou dÛstojnost

3. Státy se vynasnaÏí s vyuÏitím v‰ech vhodn˘ch

sportovního utkání, shromáÏdûní nebo obfiadu lidí, bu-

a lidská práva; opakovanû zdÛrazÀujíc jednu z hlav-

prostfiedkÛ zajistit ve spoleãnosti úctu ke kulturnímu

de potrestán odnûtím svobody aÏ na dvû léta.“ Bylo

ních zásad preambule Haagské konvence z roku

dûdictví, a to pfiedev‰ím pomocí programÛ na podporu

by dobré, kdybychom pro toto ustanovení trestního zá-

1954 o ochranû kulturního dûdictví v pfiípadû ozbroje-

obecného povûdomí o kulturních památkách, jakoÏ

kona mûli obecnûj‰í právní v˘klad, i kdyÏ jde samo-

ného konfliktu, podle níÏ „‰koda na kulturních stat-

i vzdûlávacích a informaãních programÛ.

zfiejmû pouze o zlomek potenciálních negativních zá-

cích patfiících kterémukoli národu znamená ‰kodu na

sahÛ na kulturních památkách. Jednoznaãnû by takto

kulturním dûdictví celého lidstva, protoÏe kaÏd˘ národ

(a) se pfiipojí – jestliÏe tak dosud neuãinily – k Haag-

mohli b˘t zásadnûj‰ím zpÛsobem postihováni alespoÀ

sv˘m dílem pfiispívá ke kultufie svûta“; pfiipomínajíc zá-

ské konvenci z roku 1954 o ochranû kulturního dûdic-

pachatelé vandalsk˘ch ãinÛ a mohli bychom mít „ãist-

sady ochrany kulturního dûdictví v pfiípadû ozbrojené-

tví v pfiípadû ozbrojeného konfliktu a k jejím dvûma

‰í svûdomí“ napfiíklad i ve vztahu ke komentované

ho konfliktu, stanovené v Haagsk˘ch konvencích z let

protokolÛm z let 1954 a 1999, a dále k dodateãn˘m

Deklaraci UNESCO k zámûrnému niãení kulturního dû-

1899 a 1907, a pfiedev‰ím v ãlánku 27 a 56: Smûrnic

protokolÛm I a II pfiipojen˘m ke ãtyfiem Îenevsk˘m

dictví.

doplÀujících ãtvrtou Haagskou konvenci z roku 1907,

konvencím z roku 1949,

4. Státy:

Hovofií-li se opakovanû o potfiebû nového památko-

jakoÏ i v dal‰ích pozdûj‰ích dohodách; majíc na zfiete-

(b) podpofií vypracování a pfiijetí právních nástrojÛ

vého zákona, je ke zváÏení, jak pfiesnûji úãinnûj‰í

li v˘voj pravidel obyãejového mezinárodního práva,

k zaji‰tûní vy‰‰ího standardu ochrany kulturního dû-

sankce a pfiípadnou trestní odpovûdnost v takovém

stvrzen˘ch i pfiíslu‰nou judikaturou, která se vztahuje

dictví a

pfiedpise zakotvit.

k ochranû kulturního dûdictví v dobách míru i ozbrojeVûra KUâOVÁ

n˘ch konfliktÛ; pfiipomínajíc taktéÏ ãlánky 8(2)(b)(ix)

(c) podpofií koordinované uplatÀování stávajících i budoucích nástrojÛ pro ochranu kulturního dûdictví.

a 8(2)(e)(iv) ¤ímského statutu Mezinárodního trestního soudu a pfiípadnû i ãlánek 3(d) Statutu Mezinárodního trestního soudu pro b˘valou Jugoslávii, jejichÏ

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

233

velk˘ v˘znam pro lidstvo, nebo zámûrnû nepfiijme náleÏitá opatfiení k zákazu, prevenci, zamezení a potrestá-

Archeologické kulturní památky Karlovarského kraje

ní zámûrného niãení takov˘ch památek – aÈ jsou, ãi nejsou zapsány na seznamu, kter˘ vede UNESCO ãi ji-

Archeologické nemovité kulturní památky tvofií pou-

ná mezinárodní organizace –, nese za takové niãení

ze zlomek obsáhlého fondu archeologick˘ch lokalit,

odpovûdnost v rozsahu stanoveném mezinárodním

pfiesto ale podávají dostateãn˘ obraz o stavu v‰ech

právem.

tûchto hmotn˘ch pramenÛ poznání pravûké a stfiedovûké minulosti.

VII – Individuální trestní odpovûdnost Státy pfiijmou ve‰kerá vhodná opatfiení v souladu

10

V Karlovarském kraji je evidováno 87 kulturních nemovit˘ch památek (lokalit) archeologické povahy.

1

s mezinárodním právem k zaji‰tûní trestní pravomoci

Vût‰ina z nich je koncentrována v blízkosti mûst

a úãinn˘ch trestních sankcí proti osobám, které pro-

a hlavních komunikaãních tras, okolí Ohfie a jihov˘-

vedou nebo nafiídí provedení aktÛ zámûrného niãení

chodním smûrem od Karlov˘ch VarÛ. Naopak mini-

kulturních památek majících velk˘ v˘znam pro lidstvo,

mum je jich v oblastech s ménû intenzivním osídle-

aÈ jsou, ãi nejsou zapsány na seznamu, kter ˘ vede

ním. To je dáno jak pfiirozen˘m v˘skytem památek

UNESCO ãi jiná mezinárodní organizace.

v oblastech odedávna více osidlovan˘ch, tak i zv˘‰en˘m zájmem o památky v místech, kde s nimi lidé více

VIII – Spolupráce v ochranû kulturního dûdictví

Obr. 10. DráÏìany, Sasko. (Foto Karel Kuãa, 2005) JiÏ pfii dostavbû kostela Frauenkirche vyrostly v DráÏìanech dal‰í stavební ohrady a jsou hloubeny podzemní garáÏe pod nov˘mi plánovan˘mi bloky domÛ. Je jisté, Ïe po mezinárodní podpofie rekonstrukce Frauenkirche získalo vedení mûsta motivaci k celkové rehabilitaci urbanistické struktury mezi tímto kostelem a Zwingerem. Vefiejnosti je na stavebních ohradách alespoÀ rámcovû prezentována podoba novû vznikajících obytn˘ch celkÛ, které navazují na uliãní síÈ mûsta, z velké ãásti zniãeného v závûru 2. svûtové války.

pfiicházejí do kontaktu, jenÏ je v‰ak pro památky

1. Na ochranû kulturního dûdictví pfied zámûrn˘m

mnohdy ohroÏující. To bylo dÛvodem, Ïe pro lep‰í

niãením spolupracují státy navzájem i s UNESCO. Tato

ochranu v minulosti získaly statut kulturní památky.

spolupráce by mûla pfiinejmen‰ím zajistit:

V letech 2002–2005 se v souvislosti s obnovou iden-

(i) poskytování a v˘mûnu informací o okolnostech

tifikace nemovit˘ch kulturních památek uskuteãnila

spojen˘ch se vznikem rizika zámûrného niãení kultur-

kontrola stavu a údajÛ o tûchto památkách, jakási re-

ního dûdictví;

vize, pro potfieby jejich kvalitnûj‰í evidence a pfiehle-

(ii) konzultaãní ãinnost v pfiípadech, kdy dojde k niãení kulturního dûdictví nebo kdy takové niãení hrozí;

du. Cílem bylo upfiesnûní vûcné podstaty památky, jejího územního rozsahu a v˘znamu. Nutnou souãástí

(iii) posouzení moÏností pomoci státÛm, které po-

bylo u v‰ech lokalit provedení nové fotografické doku-

Ïádají o poskytnutí takové pomoci pfii podpofie vzdûlá-

mentace, upfiesnûní druhu památky (mohylové pohfie-

vacích programÛ, ‰ífiení vefiejného povûdomí a budo-

bi‰tû, hradi‰tû, v˘‰inné sídli‰tû, tvrzi‰tû, zfiícenina

vání kapacit pro prevenci a represi v‰ech forem niãení

hradu a podobnû), jejich polohy a popisu souãasného

kulturního dûdictví;

stavu. Tato revize byla jiÏ od poãátku cílenû pojata roz-

(iv) právní a správní pomoc, o kterou poÏádají zain-

sáhleji, neÏ jak vyÏadovala takzvaná reidentifikace.

IV – Ochrana kulturního dûdictví pfii ãinnostech prová-

teresované státy pfii postihování zámûrného niãení

Pozornost byla vûnována i sledování zmûn stavu pa-

dûn˘ch v mírové dobû

kulturního dûdictví.

mátek, vlivÛ na nû pÛsobících, zpÛsobÛ úpravy a vyu-

K ãinnostem provádûn˘m v mírové dobû pfiijmou

2. K zaji‰tûní dÛslednûj‰í ochrany se státy vyz˘vají,

státy ve‰kerá vhodná opatfiení, aby se tyto ãinnosti

aby uãinily ve‰kerá vhodná opatfiení v souladu s mezi-

mohly realizovat pfii souãasné ochranû kulturního dû-

národním právem v zájmu spolupráce s ostatními za-

dictví a (pfiedev‰ím) v souladu se zásadami a cíli Kon-

interesovan˘mi státy s cílem zajistit trestní pravomoc

■ Poznámky

vence z roku 1972 na ochranu svûtového kulturního

a úãinné trestní sankce proti osobám, které provedly

1 Jde o památky, jejichÏ pÛvodní (napfiíklad stavební) po-

dûdictví, Doporuãení z roku 1956 definujícího meziná-

nebo nafiídily provedení v˘‰e uveden˘ch aktÛ (VII – In-

doba a v‰echny funkce jiÏ zanikly a které se mezi nemo-

rodní principy, jeÏ je tfieba aplikovat ve vûci archeolo-

dividuální trestní odpovûdnost) a které se zdrÏují na

vité kulturní památky dostaly v první fiadû pfiedev‰ím pro

gick˘ch vykopávek, Doporuãení z roku 1968 o ochranû

jejich území, aÈ mají jakoukoli státní pfiíslu‰nost a aÈ

archeologickou hodnotu a v˘znam, jak˘ mají v tomto

kulturních statkÛ ohroÏen˘ch vefiejn˘mi nebo soukro-

se takového aktu dopustily kdekoli.

smyslu pro poznání minulosti. Nejde tedy o památky, je-

m˘mi pracemi, Doporuãení z roku 1972 k ochranû kulturního a pfiírodního dûdictví na národní úrovni a Doporuãení z roku 1976 k zaji‰tûní a souãasné úloze

Ïití, rizik i moÏn˘ch cest ke zlep‰ení zji‰tûné situace

jichÏ hlavní hodnota je spatfiována v architektonické ãi

IX – Lidská práva a mezinárodní humanitární právo

technické rovinû. Zcela jasné je to napfiíklad u hradi‰È ãi

Státy uznávají, Ïe pfii uplatÀování této Deklarace je

pohfiebi‰È, která jsou souãástí terénu. Ponûkud odli‰né

nutné dodrÏovat mezinárodní pravidla pro kriminaliza-

od právû uvedeného rozdílu mohou b˘t hradní zfiíceniny,

ci závaÏn˘ch poru‰ení lidsk˘ch práv a poru‰ení mezi-

kde se v mnoha pfiípadech dochovaly nadzemní ãásti his-

V – Ochrana kulturního dûdictví v pfiípadû ozbrojeného

národního humanitárního práva, a to zvlá‰tû tam, kde

torick˘ch architektonick˘ch konstrukcí, nejedná se

konfliktu vãetnû okupace

je s takov˘m poru‰ením spojeno zámûrné niãení kul-

o kompletní stavební objekt, ale jen o fragmenty, které

turního dûdictví.

nab˘vají archeologické hodnoty jiÏ ve spojení s archeolo-

historick˘ch areálÛ.

Dojde-li k ozbrojenému konfliktu, aÈ v mezinárodním ãi jiném mûfiítku, vãetnû pfiípadÛ okupace, musí státy uãinit ve‰kerá vhodná opatfiení, aby jejich ãin-

gick˘m terénem a situacemi. Pfiesto jde u nûkter˘ch pa-

X – Vefiejné povûdomí

mátek spí‰e o pfiístup a dûlení intuitivní. Obecnû má vût-

nosti byly realizovány pfii souãasné ochranû kulturního

Státy pfiijmou ve‰kerá vhodná opatfiení, která zajis-

‰ina nemovit˘ch kulturních památek úzk˘ vztah

dûdictví v souladu s mezinárodním obyãejov˘m prá-

tí co nejrozsáhlej‰í seznámení vefiejnosti a cílov˘ch

k archeologick˘m situacím, s nimiÏ jsou spojeny (napfií-

vem a se zásadami a cíli mezinárodních dohod a do-

skupin s touto deklarací, mimo jiné pofiádáním kam-

klad mûstské domy, hrady, zámky, tvrze) a které vypoví-

poruãení UNESCO k ochranû kulturního dûdictví v do-

paní na podporu vefiejného povûdomí.

dají o historickém v˘voji prostoru chránûné památky, jeÏ

bû váleãného stavu.

je kulturní památkou právû pro svou stavebnû-historickou ãi architektonickou hodnotu a v fiadû pfiípadÛ se jed-

VI – Odpovûdnost státÛ Stát, kter˘ zámûrnû zniãí kulturní památky, jeÏ mají

234

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

ná pouze o samotnou stavbu, nikoli pozemek, pod jehoÏ povrchem se ukr˘vá jádro archeologick˘ch informací.

vãetnû obecnûj‰ích závûrÛ na základû takto získan˘ch

Tabulka 1. Zastoupení evidovan˘ch archeologick˘ch nemovit˘ch kulturních památek v okresech Karlovarského

poznatkÛ.

kraje. V závorce uveden poãet vãetnû sporn˘ch lokalit.

V poãtu archeologick˘ch nemovit˘ch kulturních památek se v rámci západních âech fiadí okresy Karlovy Var y a Cheb k prÛmûrn˘m ãi mírnû nadprÛmûrn˘m a okres Sokolov k podprÛmûrn˘m (okres Klatovy jich má 61, Karlovy Var y 40, PlzeÀ-sever a Cheb 38, Tachov 35, PlzeÀ-jih 30, Rokycany 21, DomaÏlice 18, Sokolov 9 a PlzeÀ-mûsto 7; celkem je tedy na území Karlovarského kraje 87 tûchto památek oproti 210 v kraji PlzeÀském). Nûkteré z evidovan˘ch památek v‰ak na Chebsku a zejména Karlovarsku (tab. 1), jak se ukázalo, ve skuteãnosti neexistují nebo je jejich

Karlovy Vary

Sokolov

5 (10) 9

2 2

13 (17) 2 1 1 31 (40)

5

mohylová pohfiebi‰tû plochá pohfiebi‰tû rovinná sídli‰tû hradi‰tû hradní zfiíceniny zfiíceniny tvrze tvrzi‰tû opevnûní vojensk˘ tábor popravi‰tû celkem

9

Cheb 2 2 17 7 1 7 2

38

Celkem 2 2 17 7 (12) 18 1 26 (29) 4 1 1 79 (87)

existence nejistá. Do Ústfiedního (dfiíve Státního) seznamu kulturních památek se z tûchto okresÛ nejvíce zapisovaly ãi za

Tabulka 2. Seznam v‰ech v souãasné dobû evidovan˘ch archeologick˘ch památek v okrese Karlovy Vary. Otazníky oznaãují sporné památky ãi nejasnou dataci.

nemovitou kulturní památku prohla‰ovaly pfiedev‰ím hradi‰tû, hradní zfiíceniny a tvrzi‰tû. Jednalo se tedy o památky, které jsou nejpoãetnûj‰í z dosud v terénu

Druh památky hradi‰tû

patrn˘ch, a souãasnû ty, které se v minulosti nejãastûji staly pfiedmûtem badatelského zájmu. Tato skuteãnost je podobná i v jin˘ch regionech, v PlzeÀském kraji jsou v˘raznou poloÏkou i mohylová pohfiebi‰tû, dal‰í v terénu znatelná archeologická památka, která v‰ak v Poohfií nemá vzhledem k odli‰né-

Katastrální území Bfiezina? Hroznûtín? Prachomety? Rado‰ov Stará Role? StráÏ nad Ohfií? Ta‰ovice

Název památky

Jazyk Star˘ Loket

Velichov

mu charakteru pravûkého osídlení v˘znamnûj‰í zastoupení. I v rámci západoãeského Poohfií se v‰ak

Vojkovice Záhofiice

projevují rozdíly mezi geografick˘mi oblastmi reprezen-

Vladafi

tovan˘mi jednotliv˘mi okresy, dané jak odli‰n˘m v˘skytem jednotliv˘ch památek v dÛsledku historického v˘voje, tak i zpÛsobem, jak˘m se památky do seznamu

âasové a kulturní zafiazení doba hradi‰tní (ran˘ stfiedovûk) ? ? mlad‰í doba bronzová doba hradi‰tní (ran˘ stfiedovûk) ? mezolit (stfiední doba kamenná), stfiední doba hradi‰tní (9. – polovina 10. století) mlad‰í doba bronzová, mlad‰í doba hradi‰tní (10.–11. století) ? mlad‰í doba bronzová, hal‰tatsko–laténská, stfiední doba hradi‰tní

5 (10) hradní zfiícenina

kulturních památek dostávaly. Sokolovsko je i vzhledem ke své nevelké rozloze území s v˘raznû men‰ím poãtem archeologick˘ch lokalit, jejichÏ hodnota a charakter odpovídají v˘znamu kulturní památky, na Chebsku je vy‰‰í poãet památek problematick˘ch z hlediska v˘znamu i prostorového vymezení a Karlovarsko je

Andûlská hora Bochov Bochov Borek Hradsk˘ DvÛr Jáchymov Jírov Male‰ StráÏ nad Ohfií

Engelsburg Harten‰tejn Hungerberg ·tûdr˘ hrádek Nevdûk Freudenstein

Himmelstein

14. – poãátek 18. století druhá polovina 15.–16. století 14. století – 1469 polovina 14. – polovina 15. století polovina 15.–17. století 1516/17–1639 polovina 13. – druhá polovina 15. století 13. století první polovina 15.–16. století

oblast s fiadou lokalit, u nichÏ je pravdûpodobné, Ïe jde pouze o památky pfiedpokládané, nebo i smy‰lené.

Celkem

9 tvrzi‰tû

Pfiíkladem území s odli‰nou skladbou archeologick˘ch kulturních památek je Chebsko, neboÈ jejich polovinu tvofií prehistorická rovinná sídli‰tû jakoÏto zdej‰í nejtypiãtûj‰í památka pravûkého období, v drtivé vût‰inû ze stfiední doby kamenné (mezolit) a mlad‰í doby bronzové, reprezentované v tomto regionu luÏickou kulturou (tab. 4). Tyto archeologické památky jsou sice poãetné v‰ude, v rámci západních âech v‰ak nikde nejsou vedeny mezi památkami kulturními. Zastoupením rovinn˘ch sídli‰È mezi kulturními památkami se od 2

ostatních oblastí odli‰uje Chebsko, kde je jich evidováno 17 a kromû toho i dvû plochá pohfiebi‰tû, zatímco na PlzeÀsku je jen jedno sídli‰tû a ploché pohfiebi‰tû

âichalov Dalovice Hájek JefieÀ Kostelní Horka Luka? Nová Kyselka? Polom Prohofi Rankovice Rankovice? Sedlec ·tûdrá Teplá ? Údrã Velichov? Zak‰ov

? (12.)13.–16. století 14.–18. století 13.–16. století první polovina 13. – první polovina 15. století 14.–16. století ? asi 14.–16. století druhá polovina 14.–16. století stfiedovûk stfiedovûk 13.–16. století 13.–14. století ? stfiedovûk ? asi 14.–16. století 13 (17)

■ Poznámky 2 K archeologick˘m nemovit˘m kulturním památkám na PlzeÀsku viz P. SOKOL, T. WIZOVSK¯: Archeologické nemovité kulturní památky na PlzeÀsku, in: Sborník Západoãeského muzea v Plzni, fiada Historie XVI, PlzeÀ 2002, s. 195–207; P. SOKOL: Archeologické nemovité kulturní

pfiedsunuté opevnûní hradu Horní Hrad? stfiedovûké opevnûní Hájek? ranû novovûké vojenské opevnûní – tábor Teplá ·védsk˘ tábor popravi‰tû Beãov nad Teplou ‰ibenice

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

stfiedovûk

(1)

?

(1)

pravdûpodobnû 1647

1

16.–18. století

1

235

Tabulka 3. Seznam v‰ech v souãasné dobû evidovan˘ch archeologick˘ch památek v okrese Sokolov.

Ïádné. Podobné rozdíly v zastoupení jednotliv˘ch druhÛ památek platí i opaãnû – oproti 20 hradi‰tím na PlzeÀ-

Druh památky

Katastrální území

Název památky

âasové a kulturní zafiazení

hradi‰tû

Královské Pofiíãí Libavské Údolí

Bugberg Kolová

mlad‰í doba bronzová? pozdní doba bronzová

Celkem

mátkami ani jedno, stejnû tak v˘‰inná sídli‰tû a sejpy, vyváÏená je situace jen u tvrzi‰È a vzhledem k rozdíl2

hradní zfiícenina

Kraslice Kyn‰perk nad Ohfií

tvrzi‰tû

Bouãí Kacefiov Kostelní Bfiíza Tû‰ovice T˘n

Hausberg

(13.?) 14.–16. století (12.?) 13.–16. století

n˘m velikostem srovnávan˘ch regionÛ i u hradních zfiícenin.

2

Podle úrovnû podkladÛ se zdá, Ïe v minulosti získala fiada lokalit na Chebsku i Karlovarsku statut kultur-

vrcholn˘ stfiedovûk vrcholn˘ stfiedovûk vrcholn˘ stfiedovûk vrcholn˘ stfiedovûk vrcholn˘ stfiedovûk – ran˘ novovûk

ní památky na základû povrchních a nedostateãn˘ch údajÛ (ãasto jen na základû náhodn˘ch a star‰ích nálezÛ, pfiedev‰ím se to t˘ká znaãného poãtu pravûk˘ch 5

neúspû‰ná mûstská lokace Libavské Údolí

sku není na Chebsku evidováno mezi kulturními pa-

rovinn˘ch sídli‰È na Chebsku, napfiíklad Cetnov, Dfienice, Krapice, Pomezí nad Ohfií, Tr‰nice ãi TfiebeÀ II)

Kolová (v prostoru pravûkého hradi‰tû) 13. století

1

a nedostateãnû zváÏen˘ch rozhodnutí bez ohledu na moÏné budoucí problémy.

Tabulka 4. Seznam v‰ech v souãasné dobû evidovan˘ch archeologick˘ch památek v okrese Cheb. Druh památky mohylové pohfiebi‰tû

Katastrální území

Název památky

Povaze tûchto lokalit i zpÛsobu, jak˘m se ocitly me-

3

âasové a kulturní zafiazení

zi kulturními památkami, odpovídá mnohdy jejich Celkem

územní nejednoznaãnost – nelze stanovit pfiesn˘ územní rozsah ani jednotlivé parcely (opût jde o ãast˘

Horní Lomany Libá

luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové

problém rovinn˘ch pravûk˘ch sídli‰È: Cetnov, Dolní Lomany, Horní Lomany, Dfienice I, Franti‰kovy Láznû, 2

ploché pohfiebi‰tû Cetnov Îírovice

luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové

Tr‰nice, TfiebeÀ I, TfiebeÀ II, TÛnû, Îírovice), uÏ v dÛ2

rovinné sídli‰tû

Cetnov Dolní Lomany Dfienice Dfienice Horní Lomany

Dfienice I Dfienice II

Cheb Krapice LouÏek Mostov Pomezí nad Ohfií Pomezí nad Ohfií Pomezí nad Ohfií Franti‰kovy Láznû Tr‰nice TfiebeÀ

Dolnice

TfiebeÀ Îírovice

TfiebeÀ II

Rathsamer Flur

TfiebeÀ I

mlad˘ paleolit, mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit?, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, neolit, eneolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, neolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové paleolit, mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové, doba hradi‰tní luÏická kultura mlad‰í doby bronzové mezolit, luÏická kultura mlad‰í doby bronzové

Dfienice Láznû KynÏvart Podhradí Pomezí nad Ohfií Skalka ·neky Úboãí

Burgholz KynÏvart Neuberg Liebeneck

BoÏetín Hluboká Lesná Ml˘nek Mariánské Láznû Vokov V˘hledy ?

13./14.–15. století asi 14.–15. století 14. století? 14. století? Nimrod (Kaiserruhe)konec 13. – poãátek 14. století 13.–15. století stfiedovûk?

Neuhas Borschengrün

sledku vágního územního vymezení památky v minulosti. Nûkdy dokonce nelze zjistit ani samotnou polohu lokality. Celou situaci navíc komplikuje i jejich souãasn˘ stav, kdy je v˘raznû pozmûnûn reliéf a leckdy zniãeny podstatné ãásti lokalit. âasto jsou v prostoru tûchto památek (obvykle rovinn˘ch pravûk˘ch sídli‰È), jejichÏ existenci jakékoli zemní práce niãí, oraná pole nebo dfiívûj‰í ãi souãasné pískovny (Dfienice I, Dolní Lomany, Horní Lomany, Mostov, Pomezí nad Ohfií). Právû z nûkter˘ch zmínûn˘ch dÛvodÛ se na základû evidovan˘ch údajÛ nepodafiilo vÛbec lokalizovat nûkolik památek (prehistorické sídli‰tû LouÏek, mohylové pohfiebi‰tû LuÏná). Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe v‰echna rovinná sídli‰tû na Chebsku vedená jako kulturní památka reprezentují aÏ na v˘jimky stále stejná pravûká období (mezolit a luÏickou kulturu mlad‰í doby bronzové) a jsou pfiitom ãasto buì jiÏ poniãená, ãi jednoznaãnû územnû neidentifikovatelná, mÛÏe b˘t

17 hradní zfiícenina

Cheb-Zlat˘ vrch, Krapice, Mostov, Pomezí nad Ohfií,

stfiedovûk 13. století – 1648 12./13.–17. století 14.–15. (16.?) století konec 13.–15. století stfiedovûk, zánik snad 1519 polovina 14. století – 1452

u nich vnímán statut kulturní památky jako neadekvátní a co se jejich ochrany t˘ká, nûkdy i neúãinn˘. Dal‰ím problémem chebského regionu je absence údajÛ o nûkter˘ch památkách, jeÏ je pak navíc nutné pracnû hledat v ‰irokém prostoru, neboÈ jejich star‰í

7 tvrzi‰tû

zfiícenina tvrze Pomezí nad Ohfií ãást ranû stfiedovûkého opevnûní Cheb ranû novovûké vojenské opevnûní Láznû KynÏvart

Pomezná

■ Poznámky památky v okrese PlzeÀ-jih, in: JiÏní PlzeÀsko II, PlzeÀ 2004, s. 51–80. Dále napfiíklad pro jiÏní âechy a se ‰ir‰ím zábûrem na archeologické nemovité památky obecnû, tedy nikoli jen památky kulturní viz A. BENE·, J. MICHÁLEK, P. ZAV¤EL: Archeologické nemovité památ-

15.–16. století

6 (7) 1

ran˘ stfiedovûk

1

16. ãi 17. století

1

ky okresu âeské Budûjovice, âeské Budûjovice 1999. 3 Souãástí v této studii zpracované skupiny archeologick˘ch nemovit˘ch kulturních památek na Chebsku není hradi‰tû, pozdûji falc a hrad v Chebu, kromû uvedené

·védské ‰ance

ãásti ranû stfiedovûkého opevnûní, které je samostatnou kulturní památkou.

236

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

Autorem v‰ech fotografií je Petr Sokol. Obr. 1. Andûlská hora (okres Karlovy Vary), zfiícenina jednoho z hradních palácÛ, typická silueta pfii silnici Praha – Karlovy Vary. (Foto 2004) Obr. 2. Osvinov (okres Karlovy Vary), parkánová hradba zfiíceniny hradu Himmelstein. (Foto 2004) Obr. 3. Láznû KynÏvart (okres Cheb), pozvolná destrukce ãelní hradby hradu KynÏvart. (Foto 2003) Obr. 4. Záhofiice (okres Karlovy Vary), cestou protnut˘ a erodující mohutn˘ val vnûj‰ího opevnûní hradi‰tû Vladafi. (Foto 2005)

1

2

3

4

vyznaãení na parcelní ãi jiné mapû má znaãnou odchylku od skuteãné polohy a tato lokalizace byla zfiejmû provedena bez znalosti situace v terénu (tvrzi‰tû pÛvodnû situované na k. ú. Prameny na Chebsku, které se ve skuteãnosti nachází témûfi 2 km daleko, na k. ú. Mariánské Láznû). Stav archeologick˘ch nemovit˘ch kulturních památek Karlovarského kraje U fiady památek do‰lo za posledních nûkolik desetiletí ke zhor‰ení stavu, ãi dokonce k jejich záni-

prehistorického sídli‰tû u Dolních Loman na Chebsku.

S ochranou a zachováním lokality úzce souvisí problematika povrchové úpravy a porostu archeolo-

ku. Z pfiirozen˘ch a samovoln˘ch procesÛ pÛsobí

Úbytek památek zpÛsoben˘ nûkter ˘mi z v˘‰e uve-

gick˘ch nemovit˘ch památek. Náletov˘ porost ãi les

znatelnû pozvolná destrukce, postihující pfiedev‰ím

den˘ch faktorÛ se projevil jiÏ v 19. století, pak aÏ

sice mÛÏe památku chránit pfied nevhodn˘mi zása-

hradní zfiíceniny, v˘raznû napfiíklad KynÏvar t ãi Har-

v prÛbûhu druhé poloviny 20. století. U nûkolika bylo

hy náv‰tûvníkÛ, na druhé stranû jsou v‰ak nûkteré

ten‰tejn. Pfiedev‰ím zfiíceniny hradÛ, hradi‰tû a tvr-

zji‰tûno jejich po‰kozování terénními ãi stavebními

její ãásti (zdivo, archeologická souvrství) naru‰ová-

zi‰tû po‰kozují stavební ãinnost a s ní spojené zá-

úpravami, hraniãící nûkdy aÏ se zánikem památky, ja-

ny kofienov˘mi systémy, zv˘‰enou vlhkostí, u neza-

sahy do terénu. Zejména v pfiípadû tvrzi‰È, sídli‰È

ko u tvrzi‰tû Bouãí u Sokolova, na nûmÏ stojí dÛm se

ji‰tûn˘ch fragmentÛ nadzemního zdiva jde i o ohro-

a pohfiebi‰È nejsou tyto památky geodeticky zamûfie-

zahradou; v˘kopy poniãily tvrzi‰tû Kacefiov na Sokolov-

Ïení rÛstem stromÛ, jejich padnutím a podobnû.

ny a chybí tak základní informace pfiedev‰ím o pfies-

sku, terénní úpravy dále v˘raznû zasáhly prehistorické

Vliv stromÛ na stav památky závisí samozfiejmû na

né lokalizaci, ale i o charakteru lokality a její dfiívûj-

sídli‰tû Dfienice II a tvrzi‰tû Lesná na Chebsku, tvrzi‰-

konkrétním pfiípadû a druhu dfievin (napfiíkad riziko

‰í podobû. Souãasn˘ stav tak nelze konfrontovat

tû Údrã a Zak‰ov, v pfiípadû vojensk˘ch okopÛ i zfiíce-

v˘vratÛ a s ním spojeného po‰kození reliktÛ histo-

s minul˘m. RovnûÏ jako urãit˘ druh po‰kození jsou

ninu hradu Jírov a tvrzi‰tû Kostelní Horka na Karlovar-

rick˘ch konstrukcí a archeologick˘ch terénÛ), na

dnes vnímány star‰í rozsáhlé v˘zkumy z 19. a po-

sku v prostoru Vojenského újezdu Hradi‰tû. Poznání

zdivo pÛsobí kofienové systémy silnû negativnû (zfií-

ãátku 20. století. Tyto zásahy v‰ak jsou pfiítomny

památky i celkové situace komplikuje v nûkter˘ch pfií-

cenina hradu KynÏvar t), zatímco na svahy pfiíkopÛ

jen na nûkter ˘ch tvrzi‰tích (Sedlec, okres Karlovy

padech zanedbanost lokality (náletové porosty). Vedle

a koruny valÛ mohou mít zpevÀující úãinky (tvrzi‰tû

Var y). Jin˘m zpÛsobem po‰kození ãi zániku pamá-

nûkter˘ch rovinn˘ch sídli‰È je to nejvíce patrné na tvr-

Kostelní Horka, zfiícenina hradu Nevdûk). Z hledis-

tek je povrchová tûÏba, která se dotkla nezanedba-

zi‰tích (Sedlec u Karlov˘ch VarÛ). Na druhou stranu ty-

ka památkové péãe je nejv˘hodnûj‰í zatravnûní lo-

telného poãtu pravûk˘ch rovinn˘ch sídli‰È na Cheb-

to porosty udrÏují památku v „zapomnûní“ a sniÏují tak

kality, bez vût‰ího poãtu stromÛ. Památka pak také

sku (sídli‰tû Mostov, Dfienice I, Dolní Lomany)

moÏnosti jejího po‰kozování.

vyniká ve své velikosti (tvrzi‰tû u Rankovic ãi ve

a kvÛli níÏ se v minulosti pravdûpodobnû nûkteré lo-

Pokud jde o souãasné vyuÏití prostoru nûkter ˘ch

kality staly kulturními památkami, aby tak byla umoÏ-

lokalit, lze vnímat cosi jako jejich „druh˘ Ïivot“, kdy

Na nepfiíznivém stavu památek se podílí i obecná

nûna alespoÀ jejich ãásteãná záchrana. Obvykl˘m

tr vání tûchto památek po zániku jejich pÛvodní

neinformovanost o v˘znamu, ãi dokonce o pouhé exi-

zpÛsobem naru‰ování archeologick˘ch lokalit je pol-

funkce není z dlouhodobého hlediska stabilní a re-

stenci památky, a to jak u vefiejnosti, tak pfiedev‰ím

ní ãi lesní orba, která niãí situace pod povrchem te-

lativnû nemûnné, ale kdy se stávají souãástí aktiv-

u vlastníkÛ ãi uÏivatelÛ pozemkÛ (zemûdûlské pÛdy,

rénu, jako na polykulturním pravûkém sídli‰ti u Hor-

nû vyuÏívaného prostoru. Jde zejména o nûkterá

lesÛ, zahrad). AÏ na v˘jimky – nûkteré hradní zfiíceniny

ních Loman a dfiíve asi i na tvrzi‰ti Vokov.

tvrzi‰tû, na nichÏ byl vybudován obytn˘ dÛm (Bouãí,

ãi tvrzi‰tû (Dalovice), hradi‰tû (Vladafi, Ta‰ovice) ãi dal-

Specifick˘m druhem po‰kozování památky je úprava

Tû‰ovice u Sokolova), zfiízena zahrada vyuÏívající ja-

‰í památky (‰ibenice u Beãova nad Teplou) – nejsou na

ãi zfiizování cest v jejich prostoru, coÏ se t˘ká napfií-

ko zahradní pr vky zbytky terénních reliktÛ (tvrzi‰tû

nejv˘znamnûj‰ích nemovit˘ch kulturních památkách in-

klad hradi‰tû Vladafi u Îlutic, kde je povrch znaãné

Hájek), zfiíceniny hradÛ ãi rovinná sídli‰tû, na nichÏ

formaãní tabule, které by podávaly základní informace

ãásti hradi‰tû protkán pû‰inami umûle vytvofien˘mi

byl vytvofien park k rekreaci obyvatel (plocha b˘va-

o lokalitû a jejím v˘znamu. Dosud chybí oznaãení, kte-

strÏením drnu a mohutn˘ vnûj‰í val je proraÏen ‰iro-

l˘ch hradÛ v Kyn‰perku nad Ohfií nebo Jáchymovû,

rá by pfiímo v terénu upozorÀovala alespoÀ na pfiítom-

kou cestou. Dal‰í pfiíãinou po‰kození archeologic-

ãást lázeÀského parku ve Franti‰kov˘ch Lázních na

nost památky a její ochranu podle platného zákona

k˘ch památek jsou hledaãi pokladÛ a cenn˘ch nále-

plo‰e pravûkého sídli‰tû), ãi jsou to areály pamá-

o památkové péãi. Cílenû prezentovan˘mi památkami

zÛ, jejichÏ v˘kopy postihují zejména hradní zfiíceniny

tek s v˘razn˘mi terénními hranicemi, které urãily

jsou pfiedev‰ím odkr yté a konzer vované relikty tvrze

a hradi‰tû (Vladafi na Îluticku, KynÏvar t). Na nûkte-

i rozsah a zpÛsob souãasné zástavby a její úãel (ra-

v Dalovicích (obr. 6), po star‰ím v˘zkumu ponechaná

r ˘ch lokalitách jsou terénní relikty vyuÏívány jako pro-

nû novovûk˘ vojensk˘ tábor Betlém u Teplé, jehoÏ

konstrukce mohyly na pohfiebi‰ti u Horních Loman ãi

stor pro ãerné skládky – ãást pfiíkopu tvrzi‰tû u Pro-

areál urãil vzhled souãasné chatové a rekreaãní zá-

‰ibenice v Beãovû nad Teplou, kde byla po pfiedcho-

hofie na Karlovarsku ãi b˘valá pískovna v prostoru

stavby).

zím archeologickém v˘zkumu vybudována i nauãná

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

·tûdré a T˘nu).

237

Obr. 5. ·neky (okres Cheb), zfiícenina hradu Neuhaus, opevnûní s pfiíkopem a valem. (Foto 2003) Obr. 6. Dalovice (okres Karlovy Vary), odkryté zbytky zdiva tvrze upravené pro prezentaci. (Foto 2004) Obr. 7. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), prezentace reliktÛ ‰ibenice po jejich odkrytí. (Foto 2004) Obr. 8. Jírov (okres Karlovy Vary), vnitfiní val a pfiíkop tvrzi‰tû bez památkové ochrany. (Foto 2005) Obr. 9. Láznû KynÏvart (okres Cheb), ranû novovûké dûlostfielecké opevnûní, tzv. ·védské ‰ance. (Foto 2003)

mátky, které kulturní památkou dosud nejsou, aãkoli by si tento statut nepochybnû zaslouÏily (tvrzi‰tû na k. ú. zaniklé obce Jírov v prostoru Vojenského újezdu

5

Hradi‰tû, obr. 8). Tato skuteãnost je pravdûpodobnû z velké ãásti dána 4

stezka (obr. 7). Aãkoli by prezentace vybran˘ch pa-

u ostatních druhÛ památek. V pfiípadû Chebska se

v minulosti nesystematick˘m a zfiejmû ãasto i ne vÏdy

mátek mûla b˘t pfiirozenou souãástí památkové péãe,

k tomu pfiipojuje je‰tû závaÏnûj‰í dÛvod – kulturní pa-

objektivním pfiístupem k prohla‰ování archeologick˘ch

jde zatím pouze o v˘jimky.

mátkou se rovinná sídli‰tû stala obvykle pouze na zá-

lokalit kulturní památkou ãi jejich zapsání do tehdy Stát-

kladû star‰ího náhodného nálezu, kter ˘ nevypovídal

ního seznamu kulturních památek, absencí jednotn˘ch

Vûcná podstata památek a jejich názvy

nic nejen o mífie dochování památky, ale ani o jejím roz-

kritérií. Znatelná jsou i regionálnû odli‰ná hlediska pfii

âasto je potfiebné pfiehodnotit nesprávné a nesys-

sahu. Nálezy keramiky ãi kamenn˘ch nástrojÛ, ãasto

v˘bûru lokalit vhodn˘ch k získání památkové ochrany.

tematicky uÏívané názvy památek, tak aby odbornû

uãinûné ve 30. letech 20. století, aÈ jiÏ náhodou nebo

Pfiekvapivû jsou mezi kulturními památkami lokality, na

a vûcnû odpovídaly jejich podstatû a souãasnému od-

podrobnûj‰ím prÛzkumem, nemohou umoÏnit odpo-

jejichÏ plo‰e jsou stále obhospodafiovaná pole, dfiívûj‰í

bornému názvosloví. Zejména jde o zmûnu chybn˘ch

vûdné stanovení hranic památky, coÏ je ov‰em v pfiípa-

ãi souãasné pískovny, budovy nebo památky, jejichÏ exi-

názvÛ z pÛvodnû uvádûné tvrze na hrad, z tvrze na tvr-

dû nemovit˘ch kulturních památek základní podmínka

stence je sporná ãi pouze kdysi pfiedpokládaná (hradi‰-

zi‰tû ãi z hradi‰tû na zfiíceninu hradu. Mnohdy u loka-

související s jejich evidencí a ochranou (fie‰ením mÛÏe

tû Stará Role, Bfiezina; Burgstadt u Vojkovic; Prachome-

lit neexistovala jednotnost v urãování jejich vûcné pod-

b˘t ochrana parcely ãi její ãásti urãená konkrétním mís-

ty; Hroznûtín na Karlovarsku; tvrzi‰tû V˘hledy na

staty ani názvosloví, coÏ souvisí i s problematikou

tem nálezu s moÏností budoucího roz‰ífiení).

druhového oznaãení archeologick˘ch nemovit˘ch pa5

U vût‰iny památek, které se dosud na povrchu pro-

mátek obecnû. Tyto zmûny se t˘kají napfiíklad zfiíce-

jevují znateln˘mi terénními relikty (tvrzi‰tû, hradní zfií-

■ Poznámky

niny hradu Hungerberg v Bochovû, kter˘ byl veden ja-

ceniny), je bûÏné, Ïe jejich plocha je souãástí vût‰í par-

4 Podrobnûji k v˘zkumu a prezentaci beãovské ‰ibenice

ko tvrzi‰tû, pravdûpodobnû pfiedsunutého opevnûní

cely. ZávaÏnûj‰í v‰ak je, Ïe památky typu hradní

viz P. SOKOL: Nauãná stezka Beãov nad Teplou – ·ibe-

Horního Hradu, opût uvádûného jako tvrzi‰tû, ãi vojen-

zfiíceniny (v minulosti zastavûná plocha), které nemají

niãní vrch, in: V˘roãní zpráva Státního památkového ústa-

ského tábora (opevnûní) Betlém u Teplé, pÛvodnû nû-

vlastní parcelu, a nejsou tedy vydûleny v tomto smûru

vu v Plzni za rok 2002, PlzeÀ 2003, s. 65; P. SOKOL: ·i-

kdy také oznaãovaného jako tvrzi‰tû. Jde o dÛsledek

od okolí (zpravidla obhospodafiovaného lesního po-

benice v Beãovû nad Teplou a archeologie popravi‰È,

neexistence podrobného hesláfie; termíny uÏívané

zemku) a vedeny samostatnû v katastru nemovitostí,

in: Archeologické rozhledy LV, 2003, ã. 4, s. 736–766;

v systému památkové péãe dosud dostateãnû nezo-

více ohroÏuje zpÛsob nakládání s cel˘m tímto nedûle-

P. SOKOL: Popravi‰tû v Beãovû nad Teplou. VyuÏití a pre-

hledÀují archeologickou problematiku a nejsou zcela

n˘m pozemkem. Existence památky a adekvátní pfií-

zentace archeologické lokality, Vefiejná archeologie II.

vyhovující, jelikoÏ nepostihují ani základní ‰kálu arche-

stup k ní jsou ménû zohledÀovány, pokud vÛbec vlast-

Pfiíspûvky ke konferenci Archeologie a vefiejnost za rok

ologick˘ch památek.

ník ãi uÏivatel pozemku o existenci památky ví.

2005, Praha 2006, v tisku.

Ideálním stavem by tedy bylo plochy takov˘ch památek

5 Nejãastûji se to projevuje u termínÛ hradi‰tû, hrádek,

Územní vymezení

vymezit a pfiidûlit jim pfiíslu‰nou parcelu, která by byla

tvrz, tvrzi‰tû. K problematice tûchto pojmÛ v památkové

Mapování rozsahu památek v terénu pfiineslo u nû-

vedena samostatnû, coÏ by usnadnilo i jakékoli správ-

péãi podrobnûji viz pozn. 2, s. 201–202, kde jsou i odka-

kter ˘ch lokalit zji‰tûní nejednoznaãného a nedosta-

ní jednání (katastr nemovitostí, lesní plán a podobnû).

zy na dal‰í literaturu. Pro vût‰í terminologickou jednot-

teãného prostorového vymezení vãetnû pfiíslu‰nosti památky ke katastrálním územím. Tento závaÏn˘ nedostatek byl zpÛsoben chybnou ãi nedostateãnou lo-

nost a pfiehlednost je zde uÏíván napfiíklad termín zfiíceni-

Úprava územní ochrany a opodstatnûní statutu kulturní památky

na hradu ãi hradní zfiícenina nejen pro pozÛstatky hradÛ dosud s nadzemními fragmenty zdiva, ale rovnûÏ objekty,

kalizací a udáním rozsahu jiÏ v dobû, kdy památka zís-

Sporné opodstatnûní památkové ochrany se t˘ká

kala statut kulturní památky. Nejãastûji se tento

památek, jeÏ byly v minulosti s nejvût‰í pravdûpodob-

rénní relikty (valy, pfiíkopy, stavební terasy a podobnû).

problém t˘ká pravûk˘ch sídli‰È. Pfiíkladem mohou b˘t

ností zniãeny, a to tfieba i s okolním terénem. Problé-

6 Shrnutí a systematizaci problematiky stavu a ochrany

Cetnov, Krapice, ale i mnoho dal‰ích, u kter˘ch nûkdy

my se t˘kají zejména rovinn˘ch sídli‰È a pohfiebi‰È,

archeologick˘ch nemovit˘ch památek v obecnûj‰í rovinû

není zfiejmá ani jednoznaãná lokalizace, ani rozsah,

která byla v minulosti po‰kozena ãi zniãena polními

na základû dosavadních poznatkÛ z Karlovarského a ãás-

a tedy i pfiíslu‰nost jednotliv˘ch parcel.

nebo zemními pracemi. V takov˘chto pfiípadech v‰ak

ti PlzeÀského kraje viz P. SOKOL: K souãasnému stavu

Lokalizace a správné stanovení rozsahu bez pfiesné-

není spolehlivû zji‰tûno, zda se pod povrchem terénu

a ochranû archeologick˘ch nemovit˘ch kulturních pamá-

ho zamûfiení jsou obtíÏné, obvykle z dÛvodÛ nepfiehled-

nedochovaly je‰tû alespoÀ ãásti památky. Pfiesto lze

tek, in: Archaeologia historica 30, Brno 2005, s. 55–65;

ného terénu, ‰patného stavu zachování památky a pfie-

bohuÏel u takovéto lokality vzhledem k dfiívûj‰í i sou-

téÏ P. SOKOL: K souãasnému stavu a ochranû archeolo-

dev‰ím v dÛsledku toho, Ïe rovinná sídli‰tû ãi plochá

ãasné intenzivní, napfiíklad zemûdûlské ãinnosti uva-

gick˘ch nemovit˘ch kulturních památek, 2006, online:

pohfiebi‰tû jsou památkami, jejichÏ rozsah není evi-

Ïovat o neadekvátnosti statutu kulturní památky. Na

http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ppcl05/ppcl02

dentní na základû terénních reliktÛ, jako je tomu

druhé stranû existují jiné archeologické nemovité pa-

1221/.

238

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

jejichÏ zánik dospûl do stádia, kdy jsou jiÏ patrné jen te-

Pfiíspûvek k autorství sochafiské v˘zdoby atiky premonstrátské rezidence pfii chrámu Nav‰tívení Panny Marie na Svatém Kopeãku u Olomouce V roce 2005 jsem mûl moÏnost restaurovat se sv˘mi spolupracovníky sochafiskou v˘zdobu na poutním 6

7

kostele na Svatém Kopeãku u Olomouce. Jednalo se o soubor svûtcÛ na atice severního a jiÏního kfiídla premonstrátské rezidence. Mimo to, Ïe ‰lo o krásnou a nároãnou práci, podafiilo se mi nalézt na jedné ze skulptur zajímav˘ detail (autorskou signaturu?), kter˘ by mohl definitivnû potvrdit autorství sochafiského komplexu. Atiku rezidencí pfiilehl˘ch k poutnímu chrámu akcentuje soubor ãtrnácti soch proveden˘ch v nadÏivotní velikosti, které pfiedstavují dvanáct apo‰tolsk˘ch svût-

8

9

cÛ: sv. ·imona, sv. Bartolomûje, sv. Jakuba Men‰ího, sv. Jana Evangelistu, sv. Ondfieje a sv. Petra (atika severní rezidence), sv. Filipa, sv. Jakuba Vût‰ího, sv. To-

Chebsku; jedno z tvrzi‰È v Rankovicích a dal‰í tvrzi‰tû

ãe, pak bude moÏné hledat cesty, jak vhodnou péãi

má‰e, sv. Matûje, sv. Matou‰e a sv. Judu Tadeá‰e

âichalov; Polom na Karlovarsku; stfiedovûk˘ val s pfiíko-

prosazovat a uskuteãÀovat v praxi i za souãasného

(atika jiÏní rezidence). Figur y svat˘ch ochráncÛ pfied

py Hájek rovnûÏ na Karlovarsku; tvrzi‰tû v Teplé, u nû-

personálního obsazení archeologick˘ch pracovi‰È.

morem jsou na nároÏích atik: na severním socha

hoÏ jde zfiejmû o zmatení údajÛ a zámûnu s nedalek˘m

K v˘sledkÛm zkvalitÀování evidence nemovit˘ch

vojensk˘m táborem). Mnohdy nejsou k tûmto lokalitám

kulturních památek patfií i nijak pfievratné zji‰tûní, Ïe

Soubor vznikl pravdûpodobnû pfied rokem 1730 a aÏ

k dispozici Ïádné údaje.

samotn˘ statut kulturní památky k její úspû‰né ochra-

na jedinou – sochu sv. ·imona, jeÏ byla tûsnû po válce

sv. ·ebestiána, jiÏní atiku uzavírá sv. Roch.

Za památky, aÈ jiÏ niãené nebo bez po‰kození, kte-

nû nestaãí, zvlá‰tû pokud tuto skuteãnost neznají, ãi

nahrazena betonov˘m v˘duskem – se jedná o barokní

ré jsou svou podstatou i stavem adekvátní tomu, Ïe

dokonce nerespektují vlastníci a uÏivatelé pozemkÛ,

originály, pÛvodnû nejspí‰e opatfiené monochromním

jde o kulturní památky, lze napfiíklad na Sokolovsku

na kter ˘ch se památka nachází. Jedná se o situaci,

nátûrem. Povrch a modelace soch nesou stopy dvou fá-

povaÏovat pravûké hradi‰tû a stfiedovûké mûsti‰tû po

kdy jsou pfiípadná fiízení smûfiující k postihu neefektiv-

zí sochafiského zásahu; pÛvodní povrch a modelace –

neúspû‰né lokaci Kyn‰perku v poloze Kolová u Libav-

ní, ãasovû a kapacitnû nároãná a kdy existují nedo-

zejména draperie – po neznámé dobû doplnilo oÏivení

ského Údolí, na Chebsku tvrzi‰tû v BoÏetínû, Ml˘nku,

statky ve vzájemné informovanosti a spolupráci zain-

tvarÛ dlátem. V prÛbûhu restaurování byly v‰echny plas-

u Hluboké, u PramenÛ, stfiedovûké opevnûní Burgholz

teresovan˘ch institucí, úfiadÛ a vlastníkÛ. Spoleãnost

tiky sneseny a v ambitu pfii chrámu podrobeny restau-

ve Dfienicích, zfiíceninu tvrze v Pomezné, zfiíceniny hra-

stále respektuje více ochranu pfiírody neÏ památek,

rování, v jehoÏ rámci byly kromû jiného doplnûny svato-

dÛ jako KynÏvart, Neuhaus u Plesné (obr. 5), opevnû-

coÏ se na památkách pozitivnû projevuje v pfiípadû,

záfie. Nejvût‰í zásah se odehrál u sochy sv. ·imona, jeÏ

ní ·védské ‰ance u KynÏvartu (obr. 9), na Karlovarsku

kdy je lokalita chránûna napfiíklad jako pfiírodní rezer-

nevyhovovala jak esteticky, tak zejména technicky ná-

napfiíklad hradní zfiíceniny Harten‰tejn, Andûlská Hora

vace. Vzhledem k tomu, Ïe jsou mnohdy ignorována

(obr. 1), hradi‰tû u Velichova (obr. 3, 4), tvrzi‰tû v Je-

omezení a povinnosti spjaté s vlastnictvím ãi uÏíváním

fieni ãi u Rankovic.

a ochranou kulturní památky, vyvstává nutnost syste-

Pfiíãiny neuspokojivého stavu vût‰ího mnoÏství ar-

matiãtûj‰í a jednoznaãné informovanosti pfiedev‰ím

cheologick˘ch nemovit˘ch památek (nejen v Karlovar-

ze strany v˘konn˘ch orgánÛ památkové péãe a rovnûÏ

ském kraji) lze shledávat zfiejmû ve dvou rovinách.

i potfieba efektivnûj‰ích a dÛslednûj‰ích postihÛ. Sou-

Svou roli jistû hrají nedostateãné kapacitní a ãasové

ãasnû se jako potfiebné jeví systematiãtûji prezento-

moÏnosti archeologick˘ch pracovi‰È a dosud nefie‰ená

vat vhodné památky vefiejnosti, a tím napomáhat vy-

specializace jejich jednotliv˘ch typÛ. Tou druhou rovi-

tváfiení uωího vztahu k archeologick˘m památkám

nou je skuteãnost, Ïe dosud byla takto pojaté péãi

a zároveÀ uvûdomování si hodnot, jeÏ pfiedstavují. Vût-

o archeologické památky vûnována pouze minimální,

‰iny památek by se v‰ak t˘kaly „jen“ úpravy, chránící

ne-li Ïádná pozornost. Z jedné strany se na pfiíãinách

je pfied probíhajícím ãi potenciálním po‰kozováním, to

‰patného stavu archeologick˘ch nemovit˘ch památek

znamená informování vlastníka a uÏivatele, oznaãení

a témûfi neexistence preventivní péãe podílejí záleÏi-

památky v terénu, pfiípadnû vãetnû základních infor-

tosti technického rázu (nedostateãné obsazení nûkte-

mací, úpravy vegetace, volba vhodné úpravy a stano-

r ˘ch archeologick˘ch pracovi‰È a mnoÏství ãinností,

vení reÏimu ãinností.

které tato pracovi‰tû v˘raznû zatûÏují) a na stranû dru-

Aktualizace údajÛ o nemovit˘ch kulturních památ-

hé záleÏitosti koncepãní (dosavadní nereflektování této

kách (v tomto pfiípadû archeologického charakteru)

stránky archeologické památkové péãe, pfievaha tako-

pfiiná‰í i zmapování jejich souãasného stavu a zmûn,

vého pojetí, kdy se péãe o archeologické dûdictví úzce

kter˘mi za poslední desetiletí pro‰ly. Nemovité kultur-

váÏe na stavební ãinnosti a s nimi spojené zásahy do

ní památky jsou pfiitom jen zlomkem v‰ech archeolo-

terénu). Pokud pfiípadná koncepce ãinnosti archeolo-

gick˘ch lokalit a terénních reliktÛ, jejichÏ situace je

gick˘ch pracovi‰È v˘znamnû zohlední i dané pojetí péãe

velmi podobná.

Autorem v‰ech fotografií je René Tikal. Obr. 1. Svat˘ Kopeãek u Olomouce (okres Olomouc), osazování restaurované sochy sv. ·ebestiána na atiku severní rezidence. (Foto 2005)

1

6

a bude s ní ztotoÏnûna i v˘konná sloÏka památkové pé-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

Petr SOKOL

239

ãásti draperie za levou nohou svûtce se objevila málo znatelná, pfiesto patrná dvû cca 45 mm vysoká písmena. Po opatrném oãi‰tûní se ukázalo, Ïe jde o lite-

Nová interiérová instalace n a z á m k u Tr ó j a – O b r a z y z v í fi a t ze ‰lechtick˘ch rezidencí

ry I a S. AniÏ by se litery jakkoliv v rámci restaurování

2

doplÀovaly, ponechal jsem je po dokumentaci a zpev-

Dne 4. dubna loÀského roku byla v sálech pfiízemí

nûní vhodn˘m konsolidantem na so‰e a putovaly na

zámku Trója zpfiístupnûna nová interiérová instalace.

plá‰ti sv. Petra zpût na atiku rezidence. PfiestoÏe by

Odborní pracovníci Galerie hlavního mûsta Prahy pÛ-

signatura vyÏadovala grafologick˘ rozbor, jsem pfie-

vodnû zam˘‰leli zfiídit v tûchto prostorách expozici vû-

svûdãen, Ïe jde o písmo z barokní doby, dokonce do-

novanou v˘voji historického nábytku. Po dal‰ích spo-

chované ve stavu svûdãícím o peãlivém provedení,

leãn˘ch úvahách v‰ak pfiistoupili na nበzámûr

u litery I nahofie s prohnut˘m patkov˘m zakonãením.

koncipovat zde interiérovou instalaci zamûfienou na ob-

Pokud tedy pfiipustím, Ïe se jedná o barokní písmo,

razov˘ zvífiecí Ïánr. K této volbû nás vedlo sousedství

nezb˘vá neÏ pfiedpokládat, Ïe jde o signaturu autora

zámku s nav‰tûvovanou zoologickou zahradou a záro-

sochy (celého souboru). JiÏ pfii zpracovávání prÛzkumu

veÀ zavedení jednotného vstupného do památkového

1

k restaurování jsem byl obeznámen s moÏností au2

3

1

objektu, zoologické a botanické zahrady.

torství barokního mistra Jana Sturmera, kdyÏ tehdy

O nûkdej‰í movité v˘bavû v˘pravné barokní ‰tern-

tuto hypotézu zpracovatelÛm prÛzkumu sdûlil historik

berské rezidence máme kusé zprávy. Pozornost byla

umûní Martin Pavlíãek. Pfiitom star‰í literatura pfiisuzo-

po zásluze dosud pfieváÏnû vûnována bohaté v˘malbû

vala autorství Josefu Winterhalderovi star‰ímu, kter˘

zámeck˘ch sálÛ – tvorbû Francesca Marchettiho a ãle-

mûl údajnû sochy vytvofiit v roce 1739. Pravidlo nepfií-

nÛ jeho rodiny i dal‰ím v˘pravn˘m freskám, které vy-

li‰ ãastého „podepisování“ barokních soch v pfiípadû

tvofiili Abraham a Izák Godynové.

3

Jana Sturmera (1675–1729) vyvracejí dvû jiÏ dfiíve

V nejnovûj‰í monografii zámku autorÛ Pavla Preisse,

nalezené signatury. První je na zádech andûla ve funk-

Mojmíra Horyny a Pavla Zahradníka je citován první do-

ci kropenky u severního vstupu do kostela sv. Mofiice

chovan˘ popis trojského zámku z roku 1749. Uvádí

4

2

v Olomouci s textem IOH STU GEMACHT a letopo-

napfiíklad, Ïe: „horní poschodí sestává ze 7 pokojÛ, po-

ãtem na plintu 1715. Druhá se nachází za sochou sv.

kr yt˘ch obrazy, s nejkrásnûj‰ími umûleck˘mi kusy

Jiljí na sloupu se souso‰ím Nejsvûtûj‰í Trojice 5

(1724–1726) na Riegrovû námûstí v KromûfiíÏi a zní „J.O.H.S.T.R.M.E.F.C.T.“ (Johann Sturmer fecit).

4

1

Je jasné, Ïe nalezená signatura IS by potvrzovala autorství Josefa Sturmera, kter ˘ zemfiel v Olomouci v roce 1729. Proã signoval zrovna sochu sv. Petra, ne-

Obr. 2. Svat˘ Kopeãek u Olomouce (okres Olomouc), sochy severní atiky rezidence pfii kostelu. (Foto 2005) Obr. 3. Svat˘ Kopeãek u Olomouce (okres Olomouc), kostel Nav‰tívení Panny Marie, socha sv. Petra, signatura I S na plá‰ti. (Foto 2005) Obr. 4. Olomouc, kostel sv. Mofiice, Jan Strurmer, Andûl-kropenka, 1715, signatura na zádech. (Foto 2007)

ní jisté, ikonograficky se v‰ak jistû jedná o nejv˘znamnûj‰ího svûtce ze souboru soch na atice, námûstka boÏího na zemi. ZároveÀ je moÏné zde pfiedpokládat osobnûj‰í vztah k tomuto svûtci: stárnoucí sochafi se v dobû vzniku sochy vyrovnával s koncem svého pozemského pÛsobení; lep‰ího pfiímluvce a prostfiedníka ke spáse své du‰e mohl najít jen stûÏí. René TIKAL ■ Poznámky

roãn˘m podmínkám svého umístûní. Její poslední podoba pocházela z dílny olomouckého sochafie Josefa Stár-

■ Poznámky

1 Koncepci interiérové instalace (v prostorách pfiízemí

ka (?), kter˘ nahradil váleãn˘mi událostmi znaãnû poni-

1 René TIKAL, Iva ORÁLKOVÁ: Restaurátorsk˘ prÛzkum

zámku – v sedmi místnostech a dvou ãástech chodby)

ãen˘ originál v letech 1945–1947. Pfied posledním

sochafiské v˘zdoby atiky Poutního chrámu Nav‰tívení Pan-

stanovili, v˘bûr a popis exponátÛ provedli odborní pracov-

restaurováním bylo betonové torzo plastiky sneseno

ny Marie na Sv. Kopeãku u Olomouce, Olomouc 2004.

níci oddûlení hradÛ a zámkÛ ústfiedního pracovi‰tû Ná-

a po vlekl˘ch diskusích jsem byl povûfien doplnit celek

UloÏeno v NPÚ – ÚOP v Olomouci.

rodního památkového ústavu v Praze dr. Kvûta KfiíÏová

novou sochou, a to tak, aby zapadala do barokního

2 K tomu nejpodrobnûji Pavel SUCHÁNEK: Jan Sturmer.

a MgA. Jaromír Novotn˘. Pfii závûreãn˘ch úpravách zá-

souboru. To jsem provedl formou v˘dusku z umûlého

Olomouck˘ sochafi poãátku 18. století (diplomová práce

meck˘ch interiérÛ pomáhala Jitka Bukovjanová. Za Gale-

kamene na minerální bázi. Jak se mi práce zdafiila, se

MU v Brnû), Brno 1999. Autorství souboru soch pfiisoudil

rii hlavního mûsta Prahy se kromû fieditele dr. Karla Srpa

mÛÏe kaÏd˘ pfiesvûdãit na místû.

J. Sturmerovi Mar tin PAVLÍâEK: Josef Winterhalder st.

jednání vûnovala dr. Olga Malá, aktivnû spolupracovala

(1702–1769), Brno 2005, s. 43.

dr. Petra Hoftichová, obrazy restaurovala ak. mal. Rada-

vání z celku: maletínsk˘ kámen pfiimûfienû zestárl, lo-

3 Jan Sturmer (*1675 Královec, +14. 11. 1729 Olo-

na Hamsíková, pfiedmûty z muzejních sbírek odbornû

kálnû byl zkorodovan˘, s povrchem zataÏen˘m ztmavl˘-

mouc). Podrobnûji k nûmu viz kol. autorÛ: Nová encyklo-

o‰etfiila ak. mal. Katefiina Kofienková. V urãení jednotli-

mi zataveninami. Svûtci chybûl atribut a svatozáfi, pravá

pedie ãeského v˘tvarného umûní, II, Praha 1995, s. 796.

v˘ch zvífiecích typÛ napomáhali dr. Michal Císafiovsk˘,

ruka byla uraÏena, kdyÏ se pfii obnovû (1924?) doplÀo-

TéÏ viz Vratislav NEJEDL¯: K ãinnosti olomouckého socha-

Ing. Jaroslav Havlíãek a dr. Miroslav Cogan.

vala vysekáním z nekvalitního pískovce. Na zadní stra-

fie Jana Sturmera, in: Umûní XLVI, 1998, s. 257–260.

2 Pavel PREISS, Mojmír HORYNA, Pavel ZAHRADNÍK: Zá-

nû figury bylo nutné stabilizovat trhlinu. Pfii ãi‰tûní so-

4 Za upozornûní a dal‰í konzultace dûkuji Franti‰ku Chu-

mek Trója u Prahy. Dûjiny, stavba, plastika a malba, Ga-

chy byl na plintu objeven doklad o obnovû sochy, a to

píkovi.

lerie hlavního mûsta Prahy, Paseka, Praha 2000.

vysekaná písmena s letopoãtem „R. J. 1846“. Mno-

5 Za zprostfiedkované e-mailové sdûlení signatury dûkuji

hem zajímavûj‰ím se ale ukázal jin˘ nález. Na spodní

Pavlu Suchánkovi.

Socha sv. Petra nevyboãovala sv˘m stavem docho-

240

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

2

3

4

5

6

7

8

9

10

a drahocenn˘mi malbami, mezi nimiÏ je jeden pokoj

Nová prohlídková trasa v prostorách pfiízemí zámku

s rÛzn˘mi, ale umûleck˘mi por tréty. Ve v‰ech (poko-

nese název Obrazy zvífiat ze ‰lechtick˘ch rezidencí.

jích) se nachází 391 kusÛ velk˘ch i mal˘ch obrazÛ.“

3

Císafiovna Marie Terezie nechala pfievézt v samém závûru 60. let 18. století a poté i v roce 1773 nûkteré

Uplatnili jsme zde dokumentárnû i umûlecky cenná díla, pfieváÏnû dosud uloÏená v depozitáfiích památko5

v˘ch zámeck˘ch objektÛ.

obrazy ze zámku na PraÏsk˘ hrad. Roku 1770 pofiízen˘

Nejpoãetnûji jsou zastoupeny olejomalby z nûkdej‰í

inventáfi hovofií o tfiech stech patnácti dílech – pfieváÏ-

ãernínské sbírky. Jde o soubor zobrazující psy rÛzn˘ch

nû portrétech a krajinomalbách. Obrazovou sbírku pfii-

ras hrabûcí smeãky a obrazy koní staro‰panûlského ty-

pomíná na zámku je‰tû zpráva z roku 1830. Dr. Pavel

pu s kupírovan˘ma u‰ima i ocasy. Kolekce z depozitáfie

Zahradník cituje rovnûÏ text z roku 1832 (vûnovan˘

severoãeského státního zámku Krásn˘ DvÛr je datová-

pfiedchozímu období): „Trója byla kdysi nejpfiednûj‰ím

na rokem 1720. Dal‰í plátna byla zapÛjãena z depozi-

zábavním stfiediskem PraÏanÛ, velk˘ sál zámku byl za-

táfiÛ státních zámkÛ Hrub˘ Rohozec, Litomy‰l, SlatiÀa-

fiízen jako taneãní sál a ostatní hostinské pokoje slou-

ny a Sychrov. Poãetnûj‰í soubor poskytlo z depozitáfie

Ïily obsluze náv‰tûvníkÛ: dvakráte za t˘den tu bylo ‰en-

zámku Ohrada Národní zemûdûlské muzeum a ãtyfii ob-

4

kováno víno a hostÛm bylo podáváno mnoho jídel.“

razy koní zapÛjãilo Muzeum âeského ráje v Turnovû.

Z pÛvodního movitého zafiízení zámku se do dne‰-

Ve sbírkách aristokratick˘ch sídel se zachovala pfie-

ních dnÛ nedochovalo témûfi nic. Od roku 1935 slou-

dev‰ím poãetná historická zobrazení psÛ a koní. Kro-

Ïily zámecké sály galerijním úãelÛm – byla sem umís-

mû obrazÛ nûkdej‰ích pomocníkÛ a miláãkÛ ‰lechty tu

tûna sbírka ãeského sochafiství. Dne‰ním uÏivatelem

jsou zastoupeny i jiné cenné olejomalby zachycující

trójského areálu je Galerie hlavního mûsta Prahy, kte-

dal‰í druhy ze zvífiecí fií‰e (napfiíklad ptáky a lovnou

rá zde letos v nové sestavû v horním zámeckém patfie vystavila podstatnou ãást své cenné sbírky ãeské malby 19. století. Prostor pfiilehlé chodby je vûnován ex-

■ Poznámky

pozici stavebního v˘voje zámeckého areálu. Volnû pfií-

3 TamtéÏ, s. 270.

stupné jsou (formou náznakové interiérové instalace,

4 TamtéÏ, s. 280.

za pouÏití nûkolika málo kusÛ dobového mobiliáfie v˘-

5 Soubor historického nábytku zapÛjãilo ze sv˘ch sbírek

chodoasijského typu) dva takzvané orientální sály

Národní muzeum v Praze a Muzeum hlavního mûsta Prahy

s chodbou, s celoplo‰nou malbou na téma ãínsk˘ch

(s odborn˘m urãením dekorace jednoho z cenn˘ch barok-

krajin s architekturou.

ních sekretáfiÛ napomohl pan faráfi Jan Nepomuk Jifii‰tû).

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

Obr. 1. Praha, zámek Trója. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 2. Praha, zámek Trója, Petr Václav Berger (1698– po 1740): Chrt, anglick˘ greyhound, 1720–1740, olejomalba ze sbírky zámku Krásn˘ DvÛr. (Foto J. Novotn˘) Obr. 3. Praha, zámek Trója, Petr Václav Berger: Blondina, nízkonoh˘ honiã – typick˘ „ãinkurant“. (Foto J. Novotn˘) Obr. 4. Praha, zámek Trója, Petr Václav Berger: Doga s kupírovan˘ma u‰ima, 1720–1740, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky zámku Krásn˘ DvÛr). (Foto J. Novotn˘) Obr. 5. Praha, zámek Trója, Petr Václav Berger: Metkap, vysokonoh˘ honiã, 1720–1740, olejomalba, zapÛjãeno ze sbírky zámku Krásn˘ DvÛr. (Foto J. Novotn˘) Obr. 6. Praha, zámek Trója, Georg Armfield (1808?– 1893): Skot‰tí drsnosrstí teriéfii vyhánûjí li‰ku, kolem roku 1880, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky Národního zemûdûlského muzea, zámku Ohrada). (Foto J. Novotn˘) Obr. 7. Praha, zámek Trója, Alfred Dedreux (1810– 1860): Odplata, kolem roku 1850, tisk (zapÛjãeno ze sbírky Národního zemûdûlského muzea, zámku Ohrada). (Foto J. Novotn˘) Obr. 8. Praha, zámek Trója, Johann Georg Hamilton (?, okruh ãi následovník): KÛÀ staro‰panûlského plemene, 18. století, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky zámku Hrub˘ Rohozec). (Foto J. Novotn˘) Obr. 9. Praha, zámek Trója, Rudolf Carl Huber (1839– 1896): Polokrevník, kolem roku 1865, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky zámku SlatiÀany). (Foto J. Novotn˘) Obr. 10. Praha, zámek Trója, Petr Václav Berger (?): KÛÀ staro‰panûlského plemene, 1720, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky zámku Krásn˘ dvÛr). (Foto J. Novotn˘)

241

11

12

Obr. 11. Praha, zámek Trója, Benno Adam (1812–1892): Oslí hlavy, 1883, olejomalba (zapÛjãeno ze sbírky zámku Hrub˘ Rohozec). (Foto J. Novotn˘) Obr. 12. Praha, zámek Trója, pohled do nové interiérové instalace. (Foto K. KfiíÏová)

Umûlci ãinní ve ‰lechtick˘ch sluÏbách vytváfieli celé

Speciální kapitolu tématu tvofií jinak orientované

poãetné série obrazÛ psÛ a koní. Jedním z nejproduk-

práce. Jsou to napfiíklad zpodobení zvífiat, která Ïila

tivnûj‰ích byl rodák z nûkdej‰ího ‰porkovského pan-

v minulosti na jiném neÏ evropském kontinentû, nebo

ství – Lysé nad Labem – Petr Václav Berger. Narodil se

olejomalby zobrazující kuriózní ãi deformované zvífiecí

tu roku 1698. Kromû obrazÛ se sakrální tematikou za-

typy.

nechal zvlá‰tû poãetnou kolekci obrazÛ psÛ datova-

V technicky zamûfiené civilizaci jako by v umûní na

nou rokem 1729. Znaãná ãást tohoto cyklu tvofiila

zvífiecí Ïánr nezbylo mnoho místa. Téma krajiny a pfií-

svéráznou v˘zdobu jihoãeského ãernínského lovecké-

rodních druhÛ zÛstalo nadlouho na okraji zájmu v˘tvar-

ho zámku Jemãiny a nûkteré z olejomaleb dekorovaly

níkÛ i divákÛ. âím ménû se nám v‰ak dnes obojího do-

i sály rodového jindfiichohradeckého zámku.

stává, tím více máme potfiebu se k tûmto cenn˘m

Jako svébytn˘ v˘tvarn˘ druh se stal zvífiecí Ïánr

hodnotám vracet. Dokladem toho je i souãasn˘ rozkvût

v minulosti doménou fiady v˘znamn˘ch malífisk˘ch

krajinomalby jako svébytného umûleckého Ïánru. Ani

osobností. V období baroka i v dobû pozdûj‰í byla na-

zvífiecí téma nezÛstane zfiejmû tak zcela zapomenuto.

pfiíklad vyhledávána díla ãlenÛ umûlecké rodiny RoosÛ

V pr vním zámeckém sále nové prohlídkové trasy

– pfiedev‰ím Johanna Heinricha (1631–1685), Philip-

jsme v Tróji pfiedvedli ãást obrazov˘ch ãernínsk˘ch,

pa Petera, zvaného Rosa da Tivoli (1651–1705), a Jo-

vald‰tejnsk˘ch a thunovsk˘ch sbírek. Jsou to díla

sefa, zvaného Rosa (1726–1805). Oblíben˘m a typic-

z období 18. století – olejomalby zobrazující chrty, ba-

k˘m námûtem tûchto malífiÛ se stala stáda chovného

Ïanty, pelikána, hranostaje a divoãáka. Druhou míst-

dobytka – ovcí, koz, krav a koní. Jejich plátna se na-

nost obsadily dvû série tiskÛ. Soubor jedenácti v˘jevÛ

cházela ve vût‰inû vûhlasn˘ch ‰lechtick˘ch obrazáren

z lovu na vysokou zvûfi vznikl v dílnû nûmeckého rytce

a v Praze dekorovala sály (pfiedev‰ím prostory jídelen)

Kiliána Ponheimera. Autorem pfiedloh pro litografie

nûkolika v˘znamn˘ch rodov˘ch rezidencí – napfiíklad

devíti zvífiecích hlav byl jeden z ilustrátorÛ Îivota zvífiat

Nostického a Fürstenberského paláce.

od Alfréda Brehma – nûmeck˘ malífi, Ïák stuttgartské

Zobrazení zvífiat vûnovali jiÏ v dobû renesance

Akademie Friedrich Specht (1832–1909). Obû tyto ko-

zvlá‰tní pozornost i umûlci rudolfínského dvora. Do cí-

lekce zapÛjãilo ze sbírky zámku Ohrada Národní zemû-

safisk˘ch sbírek tehdy patfiil i slavn˘ Zajíc, dílo Albrech-

dûlské muzeum. ·lechtické obrazové sbírky obsaho-

ta Dürera (1471–1528), obdobná práce Zajíc mezi

valy v minulosti kromû romantizujících krajinn˘ch scén

rostlinami od Hanse Hoffmanna (1540/5 – po roce

s past˘fii a stády dobytka i dramatické v˘jevy z lovu

1616), díla Georga Hoefnagela (1542–1600), Roelan-

a záti‰í s ulovenou zvûfií a ptactvem. S obrazy této te-

ta Saveryho (1576/78–1639) a fiady dal‰ích. Umûlec-

matiky se setkáváme v dal‰ím zámeckém – rohovém

k˘ zájem zvífiecí fií‰i – speciálnû zobrazení ptactva

sále. Autorem scény zápasu smeãky loveck˘ch psÛ

a drÛbeÏe – vûnoval Melchior Hondecoeter (1636–

s vlky je Franz Snyders (1576–1657). Krajinné pozadí

1695) a Jacobus Victors (1640–1705). Lovnou zvûfi

tohoto pozoruhodného díla mûl vytvofiit jin˘ antverpsk˘

a ‰elmy v krajinû bravurnû zobrazoval Carl Andreas Rut-

malífi – Lukas Uden (1595–1662). Záti‰í s uloven˘m

hardt (1630–1703). Izák Godyn (1687–1716) a u nás

divoãákem a ptáky pak dokládá, Ïe ãihafiství bylo kdy-

téÏ malífi Jan Antonín Vocásek-Hro‰eck˘ (1706–1757)

si bûÏnou loveckou ãinností. Pokrmy z uloveného, ãas-

prosluli sv˘mi záti‰ími s ulovenou zvûfií a ptactvem. Té-

to i drobného zpûvného ptactva patfiily do jídelníãku

ma lovu a lovné zvûfie jednoznaãnû dominovalo v tvor-

‰lechtick˘ch hostin.

bû Johanna Eliase Ridingera (1698–1767) a poãetné

V protilehlém zámeckém sále a v prostorách chod-

zvûfi). V prvním pfiípadû ‰lo nejãastûji o reprezentativní

série jeho tiskÛ dekorovaly fiadu interiérÛ ‰lechtick˘ch

by na‰la své místo poãetná série vyobrazení psÛ. Pfie-

vyobrazení se zvlá‰tní péãí chovan˘ch u‰lechtil˘ch jez-

sídel. RovnûÏ Johann Georg Hamilton (1672–1737),

váÏnû jde o rozmûrné olejomalby z depozitáfie severo-

deck˘ch koní a psÛ cel˘ch loveck˘ch smeãek. ·lechta

pozdûji i Rus Pavel O. Kovalevskij (1843–1905) a ãle-

ãeského zámku Krásn˘ DvÛr. Zdej‰í panství náleÏelo

je nakupovala a pfiiváÏela i z daleké ciziny. Zvlá‰tû vy-

nové ãtyfi generací bavorské malífiské rodiny AdamÛ se

âernínÛm a pro nû – speciálnû pro Franti‰ka Josefa

hledáváni byli napfiíklad závodní konû a honicí psi ang-

vûnovali s úspûchem malování koní. Zvífiecí Ïánr byl je-

âernína a jeho manÏelku Isabelu – namaloval mezi le-

lického pÛvodu. Zachované obrazové zvífiecí série ve

din˘m tématem prací Franze Pausingera (1839–

ty 1729–1740 malífi Petr Václav Berger (narozen

sbírkách památkov˘ch objektÛ jsou dokladem úrovnû

1915), ãinného pro následníka rakouského trÛnu ko-

1698) fiadu psích portrétÛ. Podle urãení na‰eho pfied-

chovatelství v minulosti. Dobové zprávy napfiíklad uvá-

runního prince Rudolfa. Jeho olejomalby a kresby de-

ního znalce – kynologa dr. Michala Císafiovského – jde

dûjí, Ïe jednotlivá stání v konírnách praÏského Vald-

korují interiér y sídla dal‰ího následníka rakouského

v tomto pfiípadû o sourodou skupinu psÛ, ãlenÛ a po-

‰tejnského paláce byla v minulosti opatfiena reáln˘mi

trÛnu – arcivévody Franti‰ka Ferdinanda d’Este – Ko-

tomkÛ staré ãernínské smeãky, kterou si v poãtu dva-

obrazy koní. âtyfinohé oddané pfiátele – psy i konû – si

nopi‰tû. Práce v‰ech tûchto proslul˘ch a vyhledáva-

advaceti psÛ nechala hrabûnka Isabela âernínová ro-

‰lechta nechávala na památku por trétovat, a nûkdy

n˘ch umûlcÛ jsou zachovány v zámeck˘ch sbírkách na

ku 1718 pfiivézt z rodné Francie. Bûhem dal‰ích

dokonce preparovat. Zachoval se tak do dne‰ních dnÛ

na‰em území i v souborech pfiedních svûtov˘ch galerií.

deseti let se psí potomstvo rozrostlo na dvû stû osm-

i oblíben˘ kÛÀ slavného váleãníka Albrechta z Vald-

Umûlci, ktefií se zvífiecím Ïánrem v minulosti zab˘va-

náct jedincÛ a sto osmdesát ‰est z nich pak putovalo

‰tejna (1583–1634), vystaven˘ v souãasnosti v pro-

li, pracovali ve vût‰inû pfiípadÛ na zakázku ‰lechty,

na dÛkaz pfiátelství k pfiíbuzn˘m a znám˘m manÏelské-

storách Chebského muzea i jeho obraz ve sbírce hra-

dvorních kruhÛ a pozdûji i zámoÏného mû‰Èanstva. Je-

ho páru. DrÏení tak velik˘ch smeãek bylo nákladné.

du Fr ˘dlantu. Pod vojevÛdcem padl kÛÀ v bitvû

jich díla byla chápana nejen jako dekorace historick˘ch

Psi se mimo loveckou sezónu svûfiovali do opatrování

u Lutzenu roku 1632. Kdysi si rovnûÏ âernínové ne-

interiérÛ, ale pfiedev‰ím jako doklad majetku a u‰lech-

lesnímu personálu nebo mlynáfiÛm. Kontakty s místní-

chali preparovat konû, jenÏ je mûl zachránit z bitevní

tilého chovatelství. To se t˘ká hlavnû obsáhlej‰ích sérií

mi venkovsk˘mi psy pak samozfiejmû nezÛstaly bez

vfiavy. V˘jimeãn˘ dokumentární v˘znam má pak uni-

koní a psÛ. V pfiípadû záti‰í s mrtvou ulovenou zvûfií ‰lo

následkÛ a to byl také jeden z hlavních dÛvodÛ dal‰ího

kátní kolekce preparovan˘ch (a nejednou jiÏ vyhynu-

nejen o symbol pomíjivosti Ïivota pfiírodní fií‰e, ale

rozrÛstání smeãek. Typovû se jedná vût‰inou o fran-

l˘ch) psích plemen ve sbírce jihomoravského Bítova.

i o v˘raz lidské poÏivaãnosti a gurmánství.

couzské nízkonohé honiãe – francouzsky „chiens cour-

242

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE

rants“ – u nás pak zlidovûle a komicky oznaãované za „ãinkuranty“. Obrazy ãlenÛ hrabûcí psí smeãky zachycují jednotlivce v reálné Ïivotní velikosti a nesou v rohu plátna je-

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

kulturní krajina (Fransecso Bandarin – centrum svûtového dûdictví); Urbánní morfologie a historická kulturní krajina (prof. Jeremy Whitehand – Velká Británie); Historické urbánní krajiny jako kategorie kulturní krajiny

jich jména. Zajímavou souãástí krásnodvorského sou-

(dr. Peter Fowler – Velká Británie); Územní plánování

boru jsou i zobrazení anglického greyhounda – chrta –

a historické urbánní krajiny (prof. Bruno Gabrielli – Itálie). Zaznûly i konkrétní prezentace zástupcÛ jednotli-

a dogy s kupírovan˘ma u‰ima, známé v Nûmecku jako

v˘ch zúãastnûn˘ch zemí (prof. Jacek Purchla a arch. Pi-

více pfii lovu zajícÛ a divok˘ch králíkÛ, dogy pak ve

Informace o regionální konferenci UNESCO

smeãkách s honiãi pfii lovu na medvûdy a ãernou zvûfi.

k otázkám péãe o historická mûsta zapsaná

Arménie, prof. Jurij Avrutov – Rusko, dr. Uljana Maleje-

·irok˘, mohutn˘ obojek chránil psy pfied zuby kancÛ ãi

na Seznamu svûtového dûdictví

va-Damianova – Bulharsko, arch. Leyla Houseynova –

doga württemberská. Chrti byli ‰lechtou pouÏíváni nej-

otrowska-Nosek – Polsko, dr. Ar Èom Grigorjan –

ÁdzerbájdÏán, prof. Rémy Prud’homme – Francie,

medvûdÛ a byl i jak˘msi módním doplÀkem, nesoucím 1

V Petrohradû probûhla ve dnech 29. ledna aÏ

dr. Jonas GlemÏa – Litva). Za âeskou republiku pfiipra-

Kromû ãernínsk˘ch olejomaleb byly v sále a na

3. února 2007 konference o fiízení a uchování histo-

vila a pfiednesla referát s tématem Ochrana urbanis-

chodbû vystaveny i dal‰í psí portréty, zapÛjãené Ná-

rick˘ch mûst zapsan˘ch na Seznam svûtového dûdic-

tického dûdictví v âeské republice autorka ãlánku.

rodním zemûdûlsk˘m muzeem z depozitáfie zámku

tví.

Akci pofiádalo Centrum svûtového dûdictví

Ukázalo se, Ïe praxe v zemích na‰eho subregionu

Ohrada. Patfií k nim i dva efektní tisky zobrazující zá-

UNESCO spolu se svou moskevskou kanceláfií a rus-

je velmi obdobná. BûÏné jsou nedostateãnû právnû vy-

polení vipeta a francouzského buldoãka, vzniklé podle

ká Národní komise pro UNESCO v ãele se sv˘m prezi-

mezené podmínky ochrany vedoucí k pfiestavbám his-

pfiedlohy ve své dobû oblíbeného umûlce Alfreda Ded-

dentem Igorem Makoveck˘m. O v˘znamu konference

torického fondu nebo demolici jednotlivû nechránû-

reuxe (1810–1860). Zvlá‰tní pozornost pak zaslouÏí

svûdãila i osobní úãast pfiedsedajícího ãlena Mezivlád-

n˘ch staveb v památkovû chránûn˘ch mûstech.

olejomalba se smeãkou skotsk˘ch drsnosrst˘ch terié-

ního v˘boru svûtového dûdictví, pana Tumu Gerarda

Obecnû je sdílen názor, Ïe je nezbytné jasnû urãit, jaké

rÛ pfii vyhánûní li‰ky. Jde o dílo vyhledávaného anglic-

te Heuheu z Nového Zélandu, a nûkolika zástupcÛ dal-

typy nov˘ch staveb jsou pro mûsta zapsaná na Se-

kého malífie psího a koÀského Ïánru Georga Armfiel-

‰ích ãlensk˘ch zemí tohoto v˘boru (Kanada, USA, Izra-

znam svûtového dûdictví pfiijatelné, a jaké ne. Obec-

da (1808?–1893).

el a Nizozemí). Za Centrum svûtového dûdictví se

iniciály majitelÛ.

2

Ve druhé polovinû zámecké chodby je vystaven sou-

osobnû úãastnil i jeho fieditel dr. Francesco Bandarin,

bor olejomaleb koní staro‰panûlského plemene, po-

vedoucí sekce pro Evropu a Severní Ameriku paní dr.

■ Poznámky

cházející rovnûÏ z nûkdej‰í ãernínské sbírky zámku

Mechtild Rosslerová a dal‰í pracovníci sekce. Na kon-

1 Pro úãel tohoto ãlánku je pouÏíván zaveden˘ staronov˘

Krásn˘ DvÛr. Podle dochovan˘ch nápisÛ na obrazech

ferenci byla pozvána i fiada zástupcÛ partnersk˘ch or-

ãesk˘ název Petrohrad. V Rusku je nyní dÛslednû naz˘-

byli tito u‰lechtilí jedinci zakoupeni bûhem roku 1720.

ganizací UNESCO (ICOMOS, ICCROM, Organizace

ván Sankt-Petûrburg a napfiíklad do angliãtiny pfiekládán

âtyfii rozmûrné kresby tetfievÛ, jelena, kamzíkÛ a divo-

mûst svûtového dûdictví, Mezinárodní unie architek-

jako St. Petersburg.

ãákÛ vytvofiil nûkdej‰í Ïák mnichovské a vídeÀské Aka-

tÛ), externí specialisté skupiny pro historick˘ urbanis-

2 Pfiesn˘ název akce byl Regional Conference on Manage-

demie Carl Ritter von Dombrowski (1872–1951). V ná-

mus a jmenovitû pfiizvaní akademici. Pofiádající zemû

ment and Preservation of Historic Centers of Cities inscri-

sledující ãásti interiérové instalace – v dal‰ím rohovém

byla zastoupena pfiedev‰ím vedoucími pracovníky Pa-

bed on the World Heritage List.

zámeckém sále – byla kromû jin˘ch uplatnûna i dvû

mátkového komitétu pfii samosprávû Petrohradu v ãe-

rozmûrnûj‰í plátna. Obraz kamzíkÛ je dílem malífie hor-

le s jeho fieditelkou dr. Vûrou Dementûvovou.

sk˘ch krajin a zvífiat Alber ta Singera (1862–1922)

V prÛbûhu konference byly diskutovány otázky

a olejomalba dvou oslích hlav prací ãlena známûj‰í ro-

ochrany historick˘ch mûst, zejména z regionu stfiední

diny malífiÛ zvífiecích témat Benno Adama (1812–

a v˘chodní Evropy, která se pot˘kají s rychl˘m spole-

1892) z roku 1883. Obrazová v˘zdoba pfiilehlé míst-

ãensk˘m a ekonomick˘m rozvojem. Souãástí progra-

nosti je vûnována zobrazení koní. Jednu z nesignova-

mu bylo nûkolik hlavních metodick˘ch referátÛ, pfied-

n˘ch olejomaleb u‰lechtilého hnûdáka lze pfiipsat

nesen˘ch vyzvan˘mi odborníky a akademiky. Hlavní

J. G. Hamiltonovi. Dal‰í plátna jsou pracemi malífiÛ Ja-

pfiíspûvky byly zamûfieny na vazbu historick˘ch sídel

na Prouska, Rudolfa Carla Hubera, Louise Grünlera,

a pfiilehlé krajiny: Iniciativy v oblasti tématu historická

Autorkou fotografií je V. Kuãová. Obr. 1. Klá‰ter Smolnyj projektoval architekt Bartolomeo Rastrelli, stavba probíhala z podnûtu AlÏbûty I. (dcery Petra I.) od roku 1748. Pokraãovala i za následníkÛ Petra III. a Katefiiny II. aÏ do roku 1764. V souãasné dobû probíhá adaptace Chrámu vzkfií‰ení pro koncertní úãely, zázemí pro náv‰tûvníky vyuÏije dosud nepfiístupné rozsáhlé klenuté prostory v podzemí.

Ludwiga Küblera, Franze Reichmanna, Franze Stückenberga a Franze Wiesenthala. Na samém závûru prohlídky interiérÛ zámeckého pfiízemí se setkáme s posledním pfiírodním motivem – obrázkem vûnce uvitého z jarního kvítí a na nûm usazeného mot˘la. Podle nápisu na zadní stranû patfiilo toto záti‰í kdysi do sbírky nûkdej‰í carské rezidence – Aniãkovova paláce v ruském Petrohradû. Soubor zobrazení zvífiat na zámku v Tróji pfiedstavuje jedno z opomíjen˘ch témat v˘tvarné produkce minulosti. U fiady vystaven˘ch dûl dnes oceÀujeme mimofiádnou hodnotu historického dokumentu. Obrazy jsou dokladem a svûdectvím rozmanitosti zvífiecích druhÛ a informují nás zároveÀ o úrovni chovatelství ‰lechty. Vypovídají ale také o malífiském zaujetí a obdivu k pfiírodû. Kvûta K¤ÍÎOVÁ 1

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / INFORMACE | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

243

2

3

V posledních letech byly v Petrohradû i s úãastí

tick˘ch krajin v Itálii (stejnû jako obraz na‰ich svûto-

razníkov˘m zónám (tj. ochrann˘m pásmÛm) svûto-

UNESCO diskutovány nové rozvojové projekty. Konfe-

v˘ch památek ve vazbû na pfiilehlou krajinu) mohou tu-

v˘ch památek.

rence roku 2007 navázala v nûkter˘ch okruzích témat

to my‰lenku podpofiit.

n˘m problémem jsou v˘‰kové stavby ve vztahu k ná3

Smyslem tohoto ãlánku není podrobnûji komento-

na men‰í semináfi, pofiádan˘ v rámci takzvané spojené

Nárazníkové zóny takov˘ch památek by mûly zahr-

vat hlavní pfiedná‰ky a pfiíspûvky regionálních garantÛ

mise Centra svûtového dûdictví a ICOMOS, jeÏ se ko-

novat „zájmová území“ pro pÛsobení v‰ech subjektÛ,

4

na konferenci. Na základû aktuální zku‰enosti mÛÏe

7

nala v únoru 2006 k vybran˘m památkov˘m kauzám.

které se o hodnoty lokality mají starat. Hodnocení his-

b˘t zajímavé, jak akce UNESCO probûhla, jaké byly

Jako hlavní problém Petrohradu je jistû oprávnûnû

torické mûstské krajiny by mûlo obsahovat i anal˘zu

pracovní postupy a co z konference v Petrohradû mÛ-

pociÈováno nejednoznaãné vymezení této svûtové pa-

morfologie místa a hierarchizovan˘ rozbor pohledÛ. Ná-

Ïeme vyvodit pro pfiípadné podobné podniky u nás. Je

mátky a jejích nárazníkov˘ch zón, protoÏe mapy z no-

razníková zóna je chápána jako „pfiidaná úroveÀ ochra-

totiÏ pravda, Ïe âeská republika zatím Ïádnou vût‰í

minaãní dokumentace nebyly vybaveny pfiesn˘mi ko-

ny“; nemusí b˘t homogenní. VáÏe se na potenciální

obecnû metodickou ãi konkrétnûji zamûfienou akci na

mentáfii. Podle sdûlení organizátorÛ konference se

dané téma neuspofiádala.

nepodafiilo dohledat v‰echny kompletní materiály z do-

Konání konference v Petrohradû nebylo vÛbec ná-

by nominace pfied rozdûlením Sovûtského svazu, proto

■ Poznámky

hodné. Mezinárodní v˘mûna názorÛ a v˘sledky disku-

Rusko dostalo v roce 2006 od V˘boru svûtového dû-

3 Termín nárazníková zóna je pfiekladem anglického v˘ra-

se mûly napomoci rusk˘m kolegÛm v jejich dal‰í práci

dictví „za úkol“ tyto informace zpfiesnit a doplnit.

zu buffer zone, se kter˘m pracují texty váÏící se k Úmluvû

na materiálech smûfiujících k péãi o hodnoty tohoto

Obecnû koncipovaná konference k tématu historic-

o ochranû svûtového dûdictví. Jeho smysl je obdobn˘ jako

mûsta. Petrohrad je svûtovou památkou oprávnûnû.

k˘ch sídel a pfiilehlé krajiny byla proto zam˘‰lena i jako

u ochranného pásma ve smyslu § 17 zákona ã. 20/1987

Na území dne‰ní Ruské federace je spolu s Moskvou

prostor pro diskusi nad odbornû správn˘m rozsahem

Sb., o státní památkové péãi. U fiady na‰ich svûtov˘ch pa-

(pfiesnûji moskevsk˘m Kremlem a Rud˘m námûstím)

novû pfiipraveného vymezení svûtové památky v Petro-

mátek v‰ak plní funkci nárazníkové zóny odli‰né území

také lokalitou nejdéle zapsanou na Seznam svûtové-

hradu a jejího ochranného pásma. V jednom z blokÛ

neÏ ochranné pásmo, proto tento pfieloÏen˘ termín náraz-

ho dûdictví, a to je‰tû v dobû existence Svazu sovût-

konference byla pfiedstavena vize rozsahu svûtové pa-

níková zóna pouÏíváme pro pfiesnost tam, kde se hovofií

mátky. Ukázalo se, Ïe oproti mapû z roku 1988 – pfiílo-

o památkách zapsan˘ch na Seznam svûtového dûdictví.

Petrohrad je pfiedev‰ím mûstem paradoxÛ. Více neÏ

ze pfiedloÏené nominace – se Rusko rozhodlo reduko-

4 Oficiální podrobnou zprávu o akci zpracovali Dennis

o jeho urbanistick˘ch a architektonick˘ch kvalitách se

vat chránûné plochy, jednoznaãnû ve prospûch

Rodwell a Ron van Oers; byla zaslána v‰em úãastníkÛm

zfiejmû napsalo o jeho úloze v bol‰evické revoluci. AÏ na

ponechání severov˘chodního ohybu Nûvy a hlavnû je-

a následnû uloÏena spolu s dal‰ími dokumenty ke konfe-

místû si uvûdomíme velkorysost projektu cara Petra I. –

jích bfiehÛ pro nové rozvojové projekty. Oba bfiehy neby-

renci ve spisovnû NPÚ (ãj. NPÚ–302/8755/2006).

vystavût daleko na severu v tehdy nehostinné baÏinaté

ly v pfiedloÏeném materiálu souvisle zahrnuty dokonce

5 V Seznamu svûtového dûdictví je jako rok zápisu uve-

oblasti mûsto evropského stylu. Zlomové spoleãenské

ani do nárazníkové zóny, coÏ by u „mûsta na Nûvû“ mo-

den letopoãet 1990 a v˘kresy nominaãní dokumentace

zmûny v roce 1917 mûly pro Petrohrad jisté pozitivní dÛ-

hl pfiedpokládat i místa ménû znal˘ náv‰tûvník.

datovány rokem 1988.

5

sk˘ch socialistick˘ch republik.

8

sledky. Z hlediska architektonického dûdictví mûsta mû-

O rozsahu svûtové památky a potfiebû vymezit ales-

lo zcela zásadní v˘znam pfienesení moci a funkcí hlavní-

poÀ malé území, které bude tvofiit pfiechod k dal‰ím

of Monuments.

ho mûsta do centrálnûji poloÏené Moskvy, kde se pak

ãástem mûsta, probíhala Ïivá diskuse, zamûfiená rov-

7 V˘sledky této mise byly pak zapracovány do zprávy, kte-

realizovala vût‰ina politicky motivovan˘ch staveb

nûÏ na obecné otázky definování jedineãnosti lokality,

rou Rusko pfiipravovalo pro jednání V˘boru svûtového dû-

20. století. To napomohlo faktu, Ïe se Petrohrad docho-

její autenticity a integrity. Pro konkrétní pfiípad Petro-

dictví ve Vilniusu. Problematika je krátce zmínûna napfiíklad

val v témûfi jednotné hladinû zástavby, jiÏ tvofií typické

hradu bylo doporuãeno, aby souãástí svûtové památ-

v ãlánku Vûra KUâOVÁ: Informace o nûkter˘ch modelov˘ch

dlouhé horizontální fronty na bfiezích fieky Nûvy a dal-

ky byla i fieka Nûva, související kanály a nábfieÏí. Ná-

pfiípadech projednávan˘ch V˘borem svûtového dûdictví na

‰ích fiek mûsta – Fontánky a Mojky – a podél vodních

razníkové pásmo by pak mûlo b˘t dostateãnû velké,

jeho 30. zasedání, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006,

kanálÛ, které pfiispûly ke vzniku pfiízviska „Benátky se-

aby bylo moÏno nadále chránit „horizontalitu“ mûsta.

ã. 5, s. 371–376.

veru“. Pfiesn˘ název svûtové památky je Historické

Kromû závûrÛ pfiipraven˘ch pfiímo pro Petrohrad vy-

8 âást programu byla proto vûnována prohlídce nûkolika

plynula z konference nûkterá dÛleÏitá zobecnûní. Byla

klíãov˘ch památek mûsta a jeho okolí vãetnû krat‰ích ex-

Z hlediska formálního tedy nejde o souvislé území, ale

nastolena zajímavá metodická otázka, zda historické

kurzí po mûstû s v˘kladem. Pro maximální získání znalos-

o sérii lokalit a architektonick˘ch souborÛ, z nichÏ je

mûstské ãi sídelní krajiny lze pokládat za jeden z typÛ

tí o mûstû se dennû mûnily i zasedací prostory, takÏe or-

historické jádro mûsta plo‰nû i v˘znamovû dominantní.

kulturní krajiny v duchu operaãních smûrnic k Úmluvû

ganizaãní zaji‰tûní konference (vãetnû simultánního

Dal‰ími znám˘mi architektonick˘mi celky jsou památky

o ochranû svûtového dûdictví. Vût‰ina diskutujících

rusko-anglického tlumoãení) muselo b˘t pro pofiadatele

v Petrodvorcích, Carskoje Selo-Pu‰kino a Pavlovsk.

tento názor sdílela. Zejména ukázky pomûrnû drama-

velmi nároãné.

centrum Petrohradu a související soubory památek.

244

6

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

6 Historic Centre of St. Petersburg and Related Groups

4

hrozby pro autenticitu a integritu svûtové památky, pfii-

rodní) dûdictví. Takov˘m tématem, prolínajícím celou

ãemÏ nemá mít jen restriktivní funkce, ale mûla by b˘t

konferencí v Petrohradû, bylo i takzvané VídeÀské me-

nástrojem pro hlub‰í anal˘zu vazeb v území i pro hod-

morandum.

nocení jeho kvalit. Zvlá‰tní pozornost vyÏadují nárazní-

ce zamûfiená na hledání opodstatnûní pro „vpu‰tûní“

kové zóny pfii posuzování moÏn˘ch vizuálních a estetic-

moderní architektury do historick˘ch jader mûst, a to

k˘ch dopadÛ, jeÏ by mohly ovlivnit genia loci unikátní

jmenovitû mûst zapsan˘ch na Seznamu svûtového dû-

památky. Mûly by b˘t posuzovány pohledy uvnitfi i vnû

dictví. Toto memorandum ãásteãnû determinovala po-

území, pohledy pfii pfiíjezdu ãi v˘jezdu z lokality, vazby

fiadatelská funkce vídeÀského magistrátu, kter˘ v té

fieky, vodních kanálÛ, mofie, hlavní komunikace, v‰e co

dobû opakovanû fie‰il zámûry na v˘stavbu v˘‰kov˘ch

v sobû skr˘vá pojem stadtbild, tedy obraz mûsta.

staveb ve vizuální vazbû na chránûná území.

11

JiÏ v kvûtnu 2005 probûhla ve Vídni ak-

12

Pfiijaté

DluÏno fiíci, Ïe diskutované úvahy a principy jsou

VídeÀské memorandum bylo pomûrnû rychle pfiedlo-

v praxi na‰í památkové péãe pomûrnû zaveden˘m zpÛ-

Ïeno i V˘boru svûtového dûdictví, kter˘ probûhl v ãer-

sobem hodnocení dochovan˘ch historick˘ch sídel

venci 2005 v jihoafrickém Durbanu. Jeho vlastní znûní

a v tomto smûru nejde o nic objevného. Je ‰koda, Ïe

bylo na národních úrovních bohuÏel studováno vlastnû

o mnohaleté zku‰enosti v hodnocení zástavby historic-

aÏ následnû – poté, co V˘bor svûtového dûdictví tento

k˘ch sídel, rozvíjené od druhé poloviny 20. století

dokument oficiálnû uvítal, a dokonce pfiijal i doporuãe-

a dlouhodobû vyuÏívané v SÚRPMO, na pracovi‰tích

ní, v nûmÏ nûkteré „nekonfliktní“ pasáÏe cituje, para-

NPÚ (jemu pfiedcházejících institucích) ve spolupráci 9

s dal‰ími specialisty, se v Evropû málo ví. Máme pfiitom bezpochyby v tomto smûru urãit˘ náskok. RovnûÏ

■ Poznámky

poãet na‰ich kompaktnû chránûn˘ch sídel je minimálnû

9 Bylo velmi potû‰ující sly‰et v pfiíspûvku prof. GlemÏi

ve stfiední (natoÏ v˘chodní) Evropû mimofiádnû vysok˘.

z odboru rozvoje ve Vilniusu, Ïe Litva provádûla v 70.–80. letech 20. století rozborové práce historick˘ch

Co je z konference obecnû pfiínosné pro na‰e prostfiedí?

mûst na základû metodiky tehdej‰ího âeskoslovenska, stejnû jako pfiipomenutí koordinaãních aktivit Ing. arch.

Kolektiv pracovníkÛ a exper tÛ ãi pfiizvan˘ch regio-

Ale‰e Vo‰ahlíka, CSc.

nálních odborníkÛ na akcích UNESCO je schopen pra-

10 Kolektiv konference se nûkolikrát rozdûlil do paralelnû

covat efektivnû, v rámci organizaãnû dobfie zaji‰tûné

jednajících pracovních skupin, které si následnû sdûlily

akce lze bûhem nûkolika dnÛ získat skuteãnû fundova-

hlavní my‰lenky diskuse a závûry. V‰echny námûty i názo-

né názory vãetnû jejich sumarizace a formulování zá-

ry byly v závûreãném bloku znovu provûfieny a zformulo-

vûrÛ.

10

Otevfiená jednání specialistÛ, nijak nezatíÏe-

ván v˘sledn˘ v˘stup.

n˘ch právními potíÏemi na národní úrovni nebo

11 Vienna Memorandum on World Heritage and Contem-

pfietrvávajícími stereoptypy (ãasto manipulovan˘mi cíli

porary Architecture – Managing the Historic Urban Land-

nûkterého z úãastníkÛ), mohou napomoci pfieklenout

scape.

opatrnost nebo nejistotu zúãastnûn˘ch národních sub-

12 BlíÏe k tûmto kauzám viz napfiíklad Katefiina BEâKOVÁ:

jektÛ, v neposlední fiadû objektivizovat ãi podpofiit je-

Projekt Wien-Mitte…pouãn˘ pfiíbûh z Vídnû, in: Zprávy pa-

jich názor vyjádfiením zahraniãních specialistÛ.

mátkové péãe 64, 2004, ã. 1, s. 3–6; Vûra KUâOVÁ, cit.

Akci je moÏno smûfiovat k obecnému tématu, s pfie-

v pozn. 7.

sahem k detailnímu fie‰ení nûkterého domácího koncepãního problému – nejlépe tam, kde lze zorganizovat terénní exkurze pfiímo na diskutované místo a zajistit tak bezprostfiední zformulování názoru. Samozfiejmû s pln˘m rizikem, Ïe nemusí b˘t hostitelské zemi pfiíjemn˘ ãi nebude odpovídat názoru na „národní“ ãi „místní“ úrovni. V rámci akce je moÏno prÛbûÏnû diskutovat o dal‰ích aktuálních tématech, jeÏ jsou dÛleÏitá pro metodologii a praxi péãe o kulturní (a pfií-

Obr. 2. Kromû historického jádra jsou souãástí svûtové památky dal‰í v˘znamné architektonické soubory v okolí mûsta. Nejznámûj‰í je Petrodvorec, nyní naz˘van˘ a i v mapách uvádûn˘ poru‰tûn˘m nûmeck˘m jménem Petergof. Je to letní sídlo Petra I. asi 30 km od mûsta, pfiiléhající k pobfieÏí Finského zálivu. Areál byl stavûn v období 1714– 1723. Palác doprovází park, jehoÏ nejv˘znamnûj‰ími prvky jsou vodní kaskády s fontánami, skulpturami a grottami.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

5

Velkolepá je dekorativní v˘zdoba i vnitfiní vybavení Velkého paláce. Obr. 3. Alexandrinské divadlo, postavené v letech 1828– 1832 architektem K. I. Rossim, tvofií dominantu ‰ir‰ího stavebního komplexu, vyústûní ulice architekta Rossiho, vedoucí od Lomonosova námûstí. Divadlo bylo v minul˘ch letech pietnû restaurováno. V podkrovních prostorách obsahuje kvalitnû koncipované Muzeum ruského divadla s expozicí divadelních her a zejména cennou sbírkou historick˘ch kost˘mÛ s multimediálními prezentacemi jednotliv˘ch inscenací, informacemi o hlavních autorech a dobov˘ch obsazeních legendárních her. Obr. 4. Petrohrad, panorama jiÏního nábfieÏí Vasiljevského ostrova, souboru palácÛ (od západu): Akademie umûní, nábfieÏí Rumjanceva, Men‰ikovsk˘ (Men‰ikovÛv) palác, Akademie vûd, Kunstkamera, burza, Dvorcov˘ most, Univerzitní nábfieÏí, Velká Nûva. Obr. 5. Prubífisk˘m kamenem vztahu historického mûsta a rozvojov˘ch developersk˘ch poÏadavkÛ je plánovaná v˘‰ková stavba na bfiehu Nûvy, prakticky naproti areálu Smolného klá‰tera. V administrativním centru Gazpromu je trvalá v˘stavka pro vefiejnost, vãetnû modelu stavby a navrhované úpravy okolí. Tato stavba by mûla dosáhnout témûfi ãtyfiistametrové v˘‰ky, pfiiãemÏ dosavadní v˘‰ková regulace v historickém jádru je pod úrovní 50 m (!).

245

frázuje a doporuãuje ãlensk˘m zemím, aby bylo me-

jeÏ tady dfiíve existovala. Na novostavbu byla vypsána

morandum uplatÀováno v národních politikách.

mezinárodní architektonická soutûÏ. Její v˘sledky jsou

Brzy se v‰ak zaãaly objevovat opatrné v˘hrady k me-

v areálu Gazpromu na trvalé v˘stavce a firma se sna-

morandu, zatím bez textov˘ch protinávrhÛ. âlenové na-

Ïí o pozitivní kampaÀ ve prospûch plánované v˘‰kové

‰eho národního komitétu ICOMOS byli dokonce rakous-

stavby. V Petrohradu ale existuje siln˘ odpor ãásti oby-

k˘mi par tner y

13

informováni, Ïe vídeÀská akce

vatel, plynoucí z oprávnûné obavy o celkov˘ obraz

konsensu

vedení

mûsta, které by na popfiedí nové, velmi vysoké domi-

V této nastalé atmosféfie se se‰li zástupci

nanty ztratilo své historické akcenty a objevovalo by

nûkolika zemí V˘boru svûtového dûdictví a podrobili

se v podobû „trpasliãích nábfieÏí pfied nov˘m ob-

neprobûhla 14

ICOMOS.

za

rakouského

15

memorandum dílãímu upfiesnûní.

6

Bylo pfiijato takzva-

16

rem“.

né Jeruzalémské usnesení (ãerven 2006), v nûmÏ je

Zámûr stavby uvedeného v˘‰kového objektu byl

mimo jiné fieãeno, Ïe má b˘t zejména prohloubena de-

obecnû úãastníky konference oznaãen jako neÏádou-

finice pojmu historická mûstská krajina (Historic Ur-

cí, neboÈ mûsto má v˘raznû horizontální charakter

ban Landscape), se kter ˘m VídeÀské memorandum

a navrÏená stavba nûkolikrát pfievy‰uje mûfiítko dosud

operuje, tak aby byly více zohlednûny i pfiírodní prvky,

regulované hladiny zástavby. V tomto smyslu byla

nehmotné aspekty dûdictví, kulturní diverzita a tak dá-

v prÛbûhu konference vydána i tisková zpráva. Vûra KUâOVÁ

le. Tepr ve detailnûj‰í rozbor y hodnoty svûtov˘ch památek mohou napomoci posoudit, jak˘m zpÛsobem jsou pfiípadnou moderní architekturou dotãeny. DÛleÏit˘m úkolem je upfiesnit úãel takzvané nárazníkové zó-

7

ny (ochranného pásma) svûtov˘ch památek a nástroje

■ Poznámky

péãe. Neménû dÛleÏit˘m doporuãením Jeruzalémské-

13 Doc. ·tulcovi to sdûlil prezident rakouského ICOMOS,

ho usnesení je poÏadavek, aby do procesu zmûn lo-

pan prof. Wilfried Lipp.

kality a do rozhodování byla více zapojena vefiejnost.

14 Redakce na‰eho ãasopisu se chystala pfieloÏené me-

Dále bylo dohodnuto vytvofiení mezinárodní sítû speci-

morandum publikovat, ale ve svûtle jeho plánovan˘ch

alistÛ zamûfien˘ch na historické mûstské krajiny, ktefií

zmûn tedy zatím odkazujeme na digitální verzi dostupnou

budou rozvíjet metodologii péãe o tato místa a projed-

na internetu – napfi. http://whc.unesco.org/uploads/acti-

nají své názory na budoucích workshopech analyzují-

vities/documents/activity-48-3.doc nebo http://whc.une-

cích i regionálnû podmínûn˘ kontext.

sco.org/archive/2005/whc05-15ga-inf7e.doc.

Úãastníci konference v Petrohradû v˘‰e zmínûné

15 Mezinárodní Workshop on New Approaches to Urban

závûry potvrdili. Velmi dÛleÏité bylo sdûlení zástupcÛ

Conservation, kter˘ probûhl ve dnech 4.–6. ãervna 2006

Centra svûtového dûdictví a pfiítomn˘ch zástupcÛ

v Brigham Young University v Jeruzalémû.

ãlensk˘ch zemí V˘boru svûtového dûdictví, Ïe pro ob-

16 Takto nazval moÏnou budoucnost nábfieÏí s ErmitáÏí,

dobí 2007–2009 je plánována série regionálních

Zimním palácem, ErmitáÏním divadlem a Mramorov˘m

workshopÛ s urbanistick˘m tématem, které budou mi-

palácem pfiítomn˘ prof. P. Meurs z univerzity v holand-

mo jiné smûfiovat k dal‰ím diskusím o VídeÀském me-

ském Delftu.

morandu. Nejde tedy zatím ani o definitivní materiál, natoÏ chartu, která by byla pro ãlenské zemû závazná. V tomto smyslu jsme tedy oprávnûni obsah a postavení VídeÀského memoranda komentovat. Je proto velmi potfiebné, abychom pasivnû neãekali, jak v˘sledn˘ dokument UNESCO k tématu moderní architektur y, jenÏ má b˘t pfiijat na zasedání V˘boru svûtového dûdictví v roce 2009, dopadne, ale vãas na národní úrovni jeho v˘voj sledovali a podíleli se na jeho dopracování. 8

Poznámka k atmosféfie zasedání V Petrohradû byla akce peãlivû sledována vefiejností i médii, protoÏe s jejím obsahem byly tematicky spojeny také aktuální diskuse o moÏnosti postavit témûfi ãtyfiistametrovou v˘‰kovou stavbu v tûsné vizuální vazbû na historické jádro mûsta. Prominentní poloha vedle Bol‰eochtinského mostu (v místû, kde do Nûvy vtéká fieka Ochta), prakticky naproti areálu Smolného klá‰tera, je bezpochyby pro investora velmi lákavá. Investorem je jedna z nejbohat‰ích a nejvlivnûj‰ích firem zemû (Gazprom), která si v daném místû jiÏ pofiídila pozemky, má zde kanceláfie, a dokonce spravuje i drobné, odbornû velmi zajímavé muzeum o pevnosti,

246

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Obr. 6. Jednou z dominant a symbolÛ Petrohradu je Chrám vzkfií‰ení, zvan˘ také Spasitel na krvi. Byl vystavûn v letech 1883–1907 v místû, kde byl spáchán atentát na Alexandra II. Chrám je v barokním a klasicistním mûstû zcela ojedinûlou stavbou, vystavûnou v duchu národního slohu (kompozicí hmot a v˘tvarn˘m pojetím velmi pfiipomínající chrám Vasila BlaÏeného v Moskvû), jeho unikátní vnitfiní v˘zdoba je tvofiena mozaikov˘mi náboÏensk˘mi v˘jevy. Stavba byla restaurována na poãátku 90. let 20. století a od roku 1997 chrám slouÏí jako muzeum, pouze s pfiíleÏitostn˘mi slavnostními bohosluÏbami. Obr. 7. DÛleÏitou souãástí hodnot Petrohradu je systém vodních kanálÛ a samozfiejmû pomûrnû sloÏit˘ systém vodovodÛ a kanalizací, které musely b˘t pfii zakládání mûsta v baÏinách velmi peãlivû promy‰leny a trasovány. Fenoménu vodního reÏimu je vûnováno Muzeum ve vodárenské vûÏi, otevfiené v roce 2004. Obr. 8. Lví most postaven˘ roku 1825 pfies GribojedovÛv kanál. ¤etûzov˘ mostek s figurami lvÛ patfií k nejkrásnûj‰ím z mnoha petrohradsk˘ch mostÛ.

Konference Obnova památek 2007 – Rekonstrukce nebo konzervace Dne 20. bfiezna 2007 uspofiádala spoleãnost Studio Axis jiÏ sedm˘ roãník konference Obnova památek,

Zpráva o obsahu a prÛbûhu workshopu o dostavbû Pankrácké plánû ve vztahu k obrazu Prahy jako svûtové památky – aneb A co dál?

Architekt Robin Hanus z téhoÏ útvaru struãnû pfiipomnûl územní v˘voj Prahy a soustfiedil se také na rÛzné historické zámûry v˘stavby na Pankrácké pláni, mezi nimiÏ byla i vize vytvofiení sefiaìovacího nádraÏí vãetnû pfiemostûní vltavského údolí. DÛleÏitou etapou byl koncept architekta Pavla Janáka, jenÏ zde rozvrhl systém

kter˘ byl letos vûnován principu rekonstrukce. Pojem

staveb pro jednoduché sociální bydlení.

rekonstrukce se nepfiekr˘vá s opravou. OttÛv slovník

Ve dnech 15. a 16. bfiezna 2007 uspofiádal Magist-

nauãn˘ jej definuje jako znovu-sestrojení; opûtné vy-

rát hlavního mûsta Prahy (dále MHMP) semináfi s ná-

Velmi pfiínosn˘ byl pfiíspûvek Ing. arch. Ladislava

stavûní; pfiestavbu, pfiedûlání. Pfiíspûvky k tématu

zvem Rozvoj mûsta a odkaz minulosti – Dostavba

Honaizra, kter˘ informoval o historii územního pláno-

pfiednesli prof. PhDr. Mojmír Horyna, Ing. arch. Milo‰

pankrácké plánû. Akce, jejíÏ v˘znam podtrhlo místo

vání v Praze. Zajímavá byla napfiíklad jeho poznámka,

Solafi, Ing. arch. Milena Hauserová, CSc., Mgr. Silvia

konání – reprezentaãní sály rezidence primátora hlav-

Ïe jiÏ v roce 1920 vznikla Státní regulaãní komise

·ujanová, prof. PhDr. Milo‰ Stehlík, doc. Ing. arch. Ja-

ního mûsta Prahy – mûla úvodní motto: „Území PraÏ-

(SRK), která mûla v˘voj staro-nového hlavního mûsta

roslav Drápal, CSc., PhDr. Petr Kroupa a doc. PhDr. Jo-

ské památkové rezer vace pfiedstavuje cenn˘ památ-

korigovat tak, „aby se omezily ‰kodlivé vlivy místní“.

sef ·tulc. Pfiíspûvek onemocnûv‰ího Ing. Petra Macka

kov˘ komplex a je nejvût‰í mûstskou památkovou

Ne v‰echny pfiipravené dokumenty byly sice schvále-

byl pfieãten. Ke konferenci byl vydán sborník a v elek-

rezervací na svûtû zapsanou na Seznamu svûtového

ny, ale materiály SRK byly vyuÏívány i v letech 2. svû-

tronické podobû budou pfiíspûvky publikovány na inter-

kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Souãasnû

tové války. Ve druhé polovinû 20. století bylo pfiipravo-

netov˘ch stránkách pofiadatele http://www.studio-

v‰ak je Ïiv˘m a dynamicky se vyvíjejícím organismem,

váno nûkolik územních plánÛ Prahy a jejich schválení

axis.cz. Po diskusi pfiijali úãastníci konference tyto zá-

kter ˘ plní roli velkomûstského centra. Soulad mezi

podléhalo pfiímo vládû. Po roce 1989 se tato v˘-

vûry:

rozvojem mûsta a ochranou jeho historického a kul-

znamná pravomoc dostala do gesce zastupitelstva

turního dûdictví je problémem odedávn˘m, v souãas-

hlavního mûsta Prahy, ãímÏ v˘znamnû posílily místní

né dobû ale zvlá‰tû naléhav˘m.“

vlivy. Jako dal‰í dÛleÏité ovûfiovací nástroje oznaãil Ing.

Ve v˘znamu návratu ke star‰ímu nedochovanému stavu patfií rekonstrukce spolu s konzervací a restau-

2

Honaizr existující modely Prahy. Za stále adekvátnû ne-

rováním k základním nástrojÛm uchování architektonic-

Semináfi zahájil radní Ing. Milan Richter, do jehoÏ

kého dûdictví. Jde o obecn˘ princip, kter˘ prostupuje

pÛsobnosti náleÏí památková péãe. Akci uvedl jako

docenûn˘ zdroj informací lze pokládat zejména papírov˘ LangweilÛv model, kter ˘ je právû restaurován (viz

celou praxí památkové péãe – od urbanismu po re-

úvodní workshop k dal‰ím diskusím o bezpochyby

dále), a také málo znám˘ takzvan˘ Hyp‰manÛv model

staurování umûleck˘ch dûl. V fiadû situací je rekon-

kontroverzním projektu. Pfiipomnûl, Ïe stavební rozvoj

celé Prahy, vytvofien˘ na náklady Klubu Za starou Pra-

strukce zaniklé podoby památky z hlediska souãasné-

Pankrácké plánû probíhal jiÏ ve 20. století a nyní by

hu, jenÏ není bohuÏel v optimálním stavu. Nejaktuálnûj-

ho stavu poznání nejvhodnûj‰í formou obnovy. Otázka,

mûl b˘t upraven tak, aby slouÏil souãasné i budoucí

‰í je model mûsta v mûfiítku 1 : 1000 a jeho ãást je vy-

kdy pfii péãi o architektonické dûdictví pfiistupovat k ob-

generaci. Úvodní ãást doplnil nov˘ námûstek ministra

stavena v Sále architektÛ ve Staromûstské radnici.

novû zaniklého stavu fyzicky, nicménû pfiedstavuje vel-

kultury pro oblast kulturního dûdictví, JUDr. Franti‰ek

Plasticita modelu, kter˘ obsahuje vrstevnicov˘ podklad

k˘ teoretick˘ i praktick˘ problém. NepodloÏené rekon-

Mike‰. Ve svém krátkém vstupu pfiipodobnil památko-

v podrobnosti vrstev 1 m, je velmi prÛkazná pro ovûfio-

strukce a pfiípady, kdy je návratu do minulosti

vé bohatství âR k mofii, které je cílem náv‰tûvníkÛ do-

vání fiady praktick˘ch situací. Na modelu se stále pra-

obûtována hodnotná existující podoba památky, archi-

mácích i zahraniãních. Mofie, které mÛÏe b˘t klidné ãi

cuje, není v‰ak zatím k dispozici prostor k vystavení

tektonické dûdictví po‰kozují. Princip rekonstrukce ne-

rozboufiené, ale vÏdy oslovuje a nikdy nezÛstává stej-

celého díla, které bude mít rozmûr 11 x 10,5 m, ani

ní v památkové péãi samozfiejm˘. Základem moderní

né. Pfiipomnûl, Ïe hlavní mûsto Praha je v˘kladní skfiíní

ujasnûna moÏnost jeho prohlídky jako celku.

památkové péãe je úcta k dochovanému historickému

státu, jejíÏ hodnoty je nutno zachovat, ale zároveÀ

originálu. Smyslem památkové obnovy není automatic-

umoÏnit její rozvoj.

Ing. arch. Franti‰ek Novotn˘ pfiiblíÏil poslední roky práce Útvaru hlavního architekta, jehoÏ byl pracovní-

ky navracet památce nedochovanou (nej)star‰í podo-

Vlastní program uvedl fieditel odboru kultur y, pa-

kem, a uvedl, Ïe my‰lenka dofie‰ení Pankrácké plánû

bu. Návrat ke star‰ímu stavu je obhajiteln˘ pouze za

mátkové péãe a cestovního ruchu Mgr. Jan KnûÏínek,

byla Ïivá po celou druhou polovinu 20. století, zejména

pfiedpokladu splnûní urãit˘ch podmínek. Pfies rozmani-

kter˘ potom také cel˘ workshop moderoval. Ve svém

po roce 1989. Územní plán z roku 1992 rozli‰il v Praze

tost moÏn˘ch situací a individuální charakter kaÏdé

vystoupení pfiipomnûl, Ïe od 90. let 20. století pro-

stabilizovaná území a plochy k dal‰ímu fie‰ení, kam

stavby lze pro posouzení pfiijatelnosti pfiípadné rekon-

chází historické jádro Prahy velmi rozsáhlou obnovou,

právû ‰ir‰í prostfiedí a navazující plochy této plánû pat-

strukce formulovat následující obecnû platná hlediska:

kterou on osobnû pokládá za nejvût‰í komplexní obnovu historického fondu v její tisícileté historii. Dopo-

1. Aby pro rekonstrukci bylo volné místo, to znamená,

lední blok mûl informaãní charakter a ãasto obsahem

■ Poznámky

aby návrat ke star‰í podobû památky nebyl podmínûn

pfiesáhl hlavní téma akce. ·ir‰í souvislosti v‰ak byly

1 Workshopu se zúãastnili zahraniãní zástupci ICOMOS:

zniãením existujících hodnotn˘ch vrstev.

nezbytné i s ohledem na zahraniãní hosty.

1

2. Aby návratem ke star‰ímu stavu nebyla negativnû

Michal Firestone z Izraele (specialistka na historické ur-

Série pfiedná‰ek byla vûnována v˘voji Prahy a exis-

bánní krajiny a generální tajemnice CIVVIH – Mezinárodní-

dotãena kulturní hodnota existujícího prostfiedí.

tujícím nástrojÛm usmûrÀování v˘stavby, se zamûfie-

ho vûdeckého v˘boru ICOMOS pro historická mûsta);

3. Aby pro ni existovaly je‰tû dal‰í závaÏné dÛvody neÏ

ním na oblast Pankrácké plánû. V úvodu odborného

Wilfried Lipp (prezident Národního v˘boru ICOMOS Ra-

jen zji‰tûní, Ïe tomu tak v minulosti bylo.

programu vystoupil Ing. akad. arch. Václav Králíãek

kouska a zemsk˘ konzervátor spolkové zemû Horní Ra-

4. Aby byla dostateãnû podloÏena poznáním, to zna-

z Útvaru rozvoje hlavního mûsta Prahy (dále ÚR HMP).

kousko); dr. Irene Wiese von Ofen z Mezinárodní federa-

mená, abychom historick˘ stav bezpeãnû znali a ne-

Uvítal zahraniãní hosty a otevfienû komentoval souãas-

ce pro bydlení a plánování (IFHP), která externû

museli si jej dom˘‰let.

nou situaci. Projednávan˘ zámûr je kritizován ãástí ve-

spolupracuje s UNESCO, a dr. Ing. Rudolf Zunke z Ma-

5. Aby bylo reálné provést ji vûrohodnû.

fiejnosti, v lokalitû existují jiÏ tfii v˘‰kové stavby a pro-

gistrátu mûsta Vídnû, kter ˘ má zku‰enosti s nûkter ˘mi

Nûkdy se pfiipomíná je‰tû hledisko ãasového odstupu,

jednávan˘ projekt k nim pfiidává dal‰í dvû. Je v‰ak

kauzami na území mûsta, jejichÏ fie‰ení bylo s Centrem

neboÈ je zfiejmé, Ïe obnovit památku zniãenou válkou

v souladu s platn˘m územním plánem a kapacity, kte-

svûtového dûdictví v posledních letech konzultováno.

ãi pfiírodní katastrofou ihned po události ãiní men‰í ob-

ré mají vzniknout, jsou ovûfieny a schváleny. Dále uve-

2 Podrobnûji ke genezi územního plánování pro Prahu viz

tíÏe neÏ udûlat totéÏ s odstupem nûkolika set let.

dl, Ïe obecnû ne kaÏdá stavba pfiidává obrazu mûsta

napfiíklad Jifií HRÒZA: Praha – mûsto a jeho plány,

pozitivní energii, nûkteré na energii mûsta naopak pa-

in: PraÏské územní plány 1885–1996, Útvar rozvoje hlav-

razitují a podílejí se na sniÏování prÛmûru.

ního mûsta Prahy, Praha 2001.

Milo‰ SOLA¤

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

247

1

2

fiily. Ovûfiování lokality mûlo nûkolik etap. V˘sledné fie-

Mgr. Jifií âtyrok˘ z ÚR HMP pfiedstavil v zajímavém

na území, kde jsou jiÏ v˘‰kové stavby právnû obecnû

‰ení pfiedurãil architekt ·molík, kter˘ navrhl rozmístûní

pfiíspûvku vytváfien˘ digitální trojrozmûrn˘ model Pra-

povoleny. Tato situace potvrzuje obtíÏnost stanovení

prvních v˘‰kov˘ch budov – Motokovu, hotelu Panora-

hy, kter˘ se zpracovává od roku 2001 a jiÏ nyní zachy-

ochranného pásma v˘znamn˘ch památek, protoÏe vizu-

ma, budovy âeského rozhlasu – a rozestavûní autobu-

cuje vût‰inu zastavûného území. Projekt je vyuÏiteln˘

ální úãinky v˘‰kov˘ch objektÛ jsou velmi ‰iroké. Pfiesto

sového nádraÏí. Existovala i pfiedstava umístit v tomto

jak v systému GIS, tak v CAD aplikacích. Nad digitali-

se mûsto snaÏí s developerem vûc projednat tak, aby

prostoru Justiãní palác, koncer tní halu a velk˘ ob-

zovan˘m pÛdorysem se postupnû doplÀují odvozená

vizuální pÛsobení bylo ménû v˘razné. PÛvodní vítûzn˘

chodní dÛm, tedy funkce nadlokálního charakteru.

data, jako hlavní jsou budovy, mosty a zeleÀ. DÛleÏi-

soutûÏní návrh pfiinesl fie‰ení, v nûmÏ je obsaÏena bu-

Je‰tû pfied rokem 1989 byla schválena vize dal‰ího

tou funkcí je napfiíklad mapa viditelnosti, v níÏ lze sle-

dova dosahující 120 m. Na místû probûhlo jednání se

hotelu ve v˘‰kové budovû. V této snaze pokraãovala

dovat pohledové uplatnûní novû plánovan˘ch staveb.

zástupci Centra svûtového dûdictví UNESCO, jehoÏ v˘-

spoleãnost Hotelinvest, návrh v‰ak vyvolal vlnu odporu obyvatel a projekt byl zastaven.

8

V nedávné dobû probûhla velmi zásluÏná akce, digi-

sledkem byl pfiíslib sníÏení v˘‰ky stavby na 90 m. Po-

talizace Langweilova modelu Prahy, kterou jako vefiej-

té byla ve V˘boru svûtového dûdictví v ãervenci 2006

Roku 1991 Útvar hlavního architekta uspofiádal vyzva-

nou zakázku získala firma Visual Connection. Proces

dohodnuta v˘sledná v˘‰ka pouze 60 m.

nou interní soutûÏ na dofie‰ení centrální oblasti Pankrác-

probíhal fotografováním v‰ech ãástí modelu (celkem

ké plánû, z níÏ vze‰lo pût návrhÛ, a kterou vyhrál kolektiv

padesáti dílÛ), pfiiãemÏ kaÏdé místo je zachyceno ze

v ãele s architektkou Alenou ·rámkovou. Ta doplÀovala

sedmnácti rÛzn˘ch úhlÛ bezkontaktním fotoaparátem.

■ Poznámky

stávající situaci strukturou mûstského charakteru do

Nepfiístupná zákoutí jsou pak snímána pomocí minia-

3 Informace o zadání a v˘sledcích soutûÏe byly publiko-

22–25 m a jedním v˘‰kov˘m objektem s v˘‰kou okolo

turní lékafiské kamery.

vány podrobnû v ãasopise Architekt, 1998, ã. 10,

50 m. Îádn˘ návrh v‰ak nebyl pfiijat jako cílové fie‰ení.

V˘znamn˘ a tématu Pankráce v fiadû ohledÛ blízk˘

s. 38–53. Zde také nalezneme informaci, Ïe návrhy ne-

V roce 1997 vypsal Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy

byl pfiíspûvek pfiednesen˘ dr. Ing. Rudolfem Zunkem

mûly b˘t závazné, ale existoval pfiedpoklad, Ïe se stanou

ve spolupráci s Mûstskou ãástí Praha 4 vefiejnou urba-

o územním plánování ve Vídni ve vztahu ke statutu

podkladem pro regulaci území. V plo‰e „Pentagonu“ byly

nistickou soutûÏ pro ideov˘ návrh prostorového a funkã-

historického centra jako svûtové památky. VídeÀ je

pfiipu‰tûny dal‰í v˘‰kové stavby s doporuãením nepfiekro-

ního utváfiení dostavby místa. SoutûÏ tehdy vyhrál ko-

(podobnû jako Praha) velmi sloÏit˘m organismem

ãit v˘‰ku objektu âeského rozhlasu.

lektiv architekta Petra HrÛ‰i, jenÏ do panoramatu mûsta

s hierarchizovanou správou. V souãasné dobû se

4 Citace z hodnocení tohoto návrhu porotou viz pozn. 3.

navrhl dal‰ích ‰est v˘‰kov˘ch objektÛ a jednoznaãnû for-

skládá z dvaceti tfií obvodÛ. Dvû procenta municipální

5 Pfiíspûvek byl pfiednesen v angliãtinû pod názvem Ur-

3

4

5

6

muloval „Manhattan“. Druh˘ vítûzn˘ kolektiv vkládal

plochy tvofií území svûtov˘ch památek. Ve mûstû je

ban Planning in Vienna with a Special Focus of the

jen jednu vy‰‰í stavbu, propisující se v panoramatu me-

pfiitom sto dvacet sedm památkovû chránûn˘ch území,

UNESCO World Heritage City Centre of Vienna.

zi tfii stávající v˘‰kové objekty, tfietí vyhodnocen˘ projekt

zahrnujících cca patnáct tisíc staveb, coÏ tvofií pfiibliÏ-

6 Palác a zahrady v Schönbrunnu (1996) a Historické

doplnil celek dvûma v˘‰kov˘mi dominantami (radnicí

nû 10 % stavebního fondu mûsta. Nejvût‰ím aktuál-

centrum Vídnû (2001).

o v˘‰ce 63 m a obchodnû-administrativní budovou vyso-

ním problémem je tlak na povolování pÛdních vesta-

7 Podrobnûji viz Katefiina BEâKOVÁ: Projekt Wien-Mit-

kou 83 m). SoutûÏe se tehdy zúãastnilo tfiináct autor-

veb a stfie‰ních nástaveb v centrálních ãástech mûsta,

te…pouãn˘ pfiíbûh z Vídnû, in: Zprávy památkové péãe

sk˘ch t˘mÛ. V návaznosti na v˘sledky soutûÏe mûl b˘t

tyto akce jsou v posledních letech posuzovány velmi

64, 2004, ã. 1, s. 3–6.

zpracován regulaãní plán daného území a ke spolupráci

pfiísnû a základním poÏadavkem je architektonická

8 Problematika byla blíÏe komentována v ãlánku: Vûra

podle soutûÏních podkladÛ pfiizván autor nejv˘‰e ocenû-

kvalita. Mûsto také roku 2002 pfiijalo nov˘ princip po-

KUâOVÁ: Informace o nûkter˘ch modelov˘ch pfiípadech pro-

ného návrhu. K tomu v‰ak nedo‰lo. V roce 1999 bylo

suzování v˘‰kov˘ch objektÛ: VídeÀ je rozdûlena na

jednávan˘ch V˘borem svûtového dûdictví na jeho 30. za-

pfiipraveno zadání zástavby Pankrácké plánû a dne

území, kde jsou v˘‰kové stavby zcela zakázány, a úze-

sedání, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 5,

22. 9. 1999 probûhlo dohadovací jednání s tehdej‰ím

mí, kde je moÏné o nich uvaÏovat (tedy ne automaticky

s. 371–376.

odborem památkové péãe a Státním památkov˘m ústa-

povolitelné). VÏdy musejí b˘t posuzovány ‰ir‰í pohle-

9 ProtoÏe v‰ak ‰lo o první informaci, k níÏ zatím neprobí-

vem v Praze. V nûm bylo uvedeno, Ïe pro území je vhod-

dové vazby, dopravní zátûÏ místa a pÛsobení stínÛ. Zá-

há Ïádné fiízení, nebyl projekt ani hloubûji diskutován

ná ‰esti aÏ osmipodlaÏní zástavba, v území „Pentago-

roveÀ je pfiijat princip, Ïe nová v˘‰ková stavba musí

a pfiedbûÏné hodnocení nemÛÏe b˘t pfiedmûtem tohoto

nu“ je limitní v˘‰ka budovy Motokovu.

pfiinést i vefiejn˘ prospûch (ve formû vyhlídky a podob-

ãlánku. Zámûr byl tûsnû pfied workshopem avizován na-

Závûrem architekt Novotn˘ shrnul moÏnosti fie‰ení:

nû). Ve své pfiedná‰ce dr. Zunke také pfiipomnûl nedá-

pfiíklad v Lidov˘ch novinách (13. 3. 2007) nebo na portá-

Je moÏno nechat situaci jako obraz doby a smífiit se se

vnou historii projektu Wien-Mitte. Dále pfiedstavil sou-

lu www.archiweb.cz.

stávajícím v˘razem. Dále lze korekcí horizontu niωí zá-

vislosti projektu Komet-Gründe, jehoÏ v˘‰kové stavby

10 Závazná stanoviska pro územní rozhodnutí oznaãující

stavbou mezilehl˘ch ploch zapojit stávající vysoké ob-

se mají uplatnit ve vazbû na druhou vídeÀskou svûto-

stavby jako pfiípustné byla vydána MHMP jiÏ v lednu

jekty lépe do obrazu mûsta. Nabízí se i moÏnost roz‰ífiit

vou památku – zámek Schönbrunn. Hlavním problé-

2007 – ãj. MHMP25094/2005/úr z 9. 1. 2007

území s vysok˘mi objekty a jejich kompoziãní gradace.

mem projektu je skuteãnost, Ïe se pozemek nachází

a ãj. MHMP 2587/25/úr z 9. 1. 2007.

248

7

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

3

4

VídeÀ stojí pfied fiadou dal‰ích rozvojov˘ch projektÛ;

to jiÏ integruje do komplexu budov tunel, kter˘m bude

jedním z nejvût‰ích je zámûr na vytvofiení hlavního

metro procházet, aby nemusel omezit hloubku zaloÏe-

nádraÏí, kter˘ byl také pfiipraven pro konzultaci s V˘-

ní a poãet suterénÛ. Kompoziãní akcent projektu tvofií

borem svûtového dûdictví. Projekt byl iniciován vzrÛ-

dvojice osmipodlaÏních staveb, které z hlediska obra-

stajícím v˘znamem Vídnû v centru Evropy poté, co se

zu památkové rezervace a jejího ochranného pásma

otevfiely hranice zemí b˘valého v˘chodního bloku a ty-

nezakládají Ïádn˘ problém. Pfiítomn˘m zástupcÛm ve-

to státy postupnû vstupují do Evropské unie. Projekt

fiejnosti v‰ak pfiedná‰ka pfiinesla informaci o dal‰ím

má vyfie‰it spojení jiÏního a v˘chodního nádraÏí do ka-

potenciálním zv˘‰ení dopravního zatíÏení ve sledova-

pacitního funkãního celku. Pfiedmûtem fie‰ení je ob-

né, dopravou jiÏ nyní pfietíÏené ãásti mûsta.

rovské území a v˘sledkem kromû moderního nádraÏí

S pfiíspûvkem váÏícím se k Pankráci spí‰e okrajovû

bude vlastnû zcela nová ãtvrÈ mûsta. Plánované ná-

vystoupil doc. Ing. arch. Roman Kouck˘, kter˘ pfiedsta-

draÏí bude obsahovat stavby nejrÛznûj‰ích v˘‰ek, pfii-

vil v˘sledky svého ateliéru na Fakultû architektur y

ãemÏ byly zvaÏovány i stavby 60, 80 ãi 100 m vysoké.

âVUT, kde se mimo jiné snaÏí se studenty hledat bu-

ProtoÏe dotãené území leÏí velmi blízko jiÏního obvodu

doucí moÏné formy v˘voje Prahy. Otevfienû pfiiznal, Ïe je

historického jádra mûsta (konkrétnû zahrad Belvede-

vede aÏ k experimentu a principy urbanistické tvorby

ru), byly simulovány v˘‰kové vazby z rÛzn˘ch pohledÛ

zakládá na názoru, Ïe není moÏn˘ dal‰í extenzivní v˘voj

a zatím do‰lo k dílãím redukcím. Stavba celku má b˘t

a je nutná koncentrace vãetnû v˘‰kového rozvoje mûst

dokonãena v roce 2012. Závûrem dr. Zunke doporuãil

(zejména v pfiípadû Prahy). Pfiedstavil simulaci poãetné

vyuÏívání pohledov˘ch os a jednoduch˘ch simulací v˘-

skupiny v˘‰kov˘ch staveb na Pankráci v obraze Prahy

‰ek staveb právû jiÏ ve fázi formulování zámûrÛ.

(pfii jejichÏ porovnání s diskutovan˘m projektem arch.

Obr. 1.–3. Ve vût‰inû komentáfiÛ je zdÛrazÀován dÛleÏit˘ pohled z rampy PraÏského hradu, skuteãnû místa, odkud dennû panorama Prahy a její horizonty „konzumují“ tisíce domácích i zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Z rampy je velmi nepfiíjemn˘ vztah novû zvy‰ovaného horizontu k zcela zásadnímu místu – národní kulturní památce Vy‰ehrad, kter˘ se jakoÏto v˘znamn˘ celek dostává do podfiadné pozice a pozadí v˘‰kov˘ch staveb zkresluje mûfiítko jeho zástavby, jakoÏ i celého prvního plánu praÏsk˘ch nábfieÏí (obr. 1). Málo se bohuÏel hovofií a pí‰e o tom, Ïe existující v˘‰kové stavby se jiÏ projevují v prÛhledech historickou zástavbou PraÏské památkové rezervace pfii pohledech ze Starého Mûsta ãi Malé Strany. Negativní vstup mezi historické vûÏové dominanty vzniká jak z typick˘ch vyhlídkov˘ch pozic, jako je napfiíklad Astronomická vûÏ Klementina (obr. 2), tak i v pohledech z Karlova mostu (obr. 3). Obr. 4. Nejproblematiãtûj‰í je zámûr situovat na horizont stavbu tvaru prostorového „V“, která má v pohledech z Hradu je‰tû roz‰ífiit souãasnou základnu vysok˘ch objektÛ a jejíÏ obrys se bude z rÛzn˘ch pohledÛ samozfiejmû promûÀovat, a do horizontu tak vná‰et neklidn˘ prvek. (Foto pfievzato z internetové stránky spoleãnosti ECM.)

Odpolední blok pfiíspûvkÛ byl jiÏ zacílen pfiímo na té-

Hubiãky se mohlo zdát, Ïe se nyní fie‰í zcela marginál-

ma plánû na Pankráci. Ing. TomበLa‰tovka vysvûtlo-

ní problém). Závûrem doc. Kouck˘ pfiítomné vyzval, aby

val v˘voj zámûru spoleãnosti ECM pro danou lokalitu

pfie‰li od „destruktivní diskuse na téma zda a co sta-

a pomûrnû sloÏitou majetkoprávní situaci. V roce

vût“ ke „konstruktivní diskusi na téma co a jak“. Zají-

1999 ECM angaÏovala v˘znamného amerického archi-

mavou ãástí pfiedná‰ky byla bezpochyby teorie postup-

v lokalitû nyní demolovaného areálu podniku Tesla na

tekta Richarda Meiera pro pfiípravu zastavovacího pro-

né pfiemûny severojiÏní magistrály na „hlavní tfiídu

západním konci LibeÀského mostu, kde se v˘‰kové

jektu a hmotového fie‰ení. Pfiínosem pÛsobení spoleã-

Prahy“ (potaÏmo celé republiky, popfiípadû stfiední Ev-

stavby také plánují. Následoval kratiãk˘ blok urãen˘

nosti ECM je jistû scelení pozemkÛ a v tomto smyslu

ropy) poté, co budou dokonãeny mûstské dopravní

pro pfiítomné zástupce obãansk˘ch sdruÏení a vefiej-

moÏnost koncepãní pfiípravy. Kromû v˘‰kov˘ch staveb

okruhy a z magistrály bude moÏno eliminovat projíÏdûjí-

nosti. Hned v úvodu proto Ing. Martin Skalsk˘ upozor-

spoleãnost staví dal‰í objekty, na vlastním pozemku

cí tûÏkou dopravu. Pak by tato dnes hlavnû tranzitní sil-

nil na nevyváÏenost ãasového prostoru v programu

jiÏ realizuje podmiÀující infrastrukturu (komunikace ve

nice mûla dostat charakter skuteãného velkomûstské-

workshopu. Pfiidûlen˘ch patnáct (!) minut si proto ke

vazbû na praÏskou SeverojiÏní magistrálu). Jako jednu

ho bulváru s nûkolika zdÛrazÀujícími skupinami staveb

krátk˘m vystoupením rozdûlili zástupci hnutí Arnika

z priorit spoleãnosti Ing. La‰tovka prezentoval zájem

pro budoucí místní centra, jimiÏ od severozápadního

(Ing. Skalsk˘), Ing. arch. Miluniã, paní Reicher tová

udrÏet pfiedepsané koeficienty pro podíl zelenû. Tuto

okraje (tedy pfiíjezdu od DráÏìan) budou: ëáblice – Ho-

a arch. Krise z Klubu Za starou Prahu.

vûcnou informaci pak doplnil Ing. arch. Radan Hubiã-

le‰ovice (s pracovním názvem Nové Dolní Mûsto) – Tû‰-

Vût‰ina komentovala aspekty dopadu projektu na ob-

ka, vedoucí projektant staveb City Epoque a hotelu

nov – Pankrác (s pracovním názvem Nové Horní Mûsto)

raz Prahy a na Ïivot místních obyvatel. Paní Reichertová

Epoque. Objasnil koncepci a dÛvody pro vztyãení dvou

– Chodov. DluÏno fiíci, Ïe tuto mûstskou tfiídu chce doc.

se zamûfiila zejména na problémy s dal‰í dopravní zatíÏe-

dal‰ích vysok˘ch staveb v praÏském panoramatu a ob-

Kouck˘ zdÛraznit opût pomûrnû vysok˘mi stavbami.

ností místa a dosud nedostateãn˘m posouzením dÛsled-

9

Do programu byl zafiazen i krátk˘ pfiíspûvek ateliéru

kÛ zámûru jako celku pro Ïivotní prostfiedí. ZároveÀ se

CMC (Ing. arch. Vít Máslo a arch. David Chisholm)

pfiedná‰ející dotazovali po smyslu probíhajícího worksho-

Mnohem stfiízlivûj‰í (a spoleãensky zjevnû uÏiteã-

o revitalizaci nádraÏí Bubny. Dan˘ (z hlediska souãas-

pu v dobû, kdy MHMP k zámûru dvou nov˘ch v˘‰kov˘ch

nûj‰í) bude projekt, kter˘ pfiedstavil pod názvem Ge-

ného obrazu této ãásti mûsta jednoznaãnû potfiebn˘)

staveb jiÏ vydal souhlasné závazné stanovisko.

mini Ing. arch. Martin Kotík. V blízkosti diskutovaného

poãin má také obsahovat v˘‰kové stavby. Pfiedná‰ka

Za Národní památkov˘ ústav vystoupil nejprve fiedi-

„Pentagonu“ je plánována dvojice polyfunkãních ob-

tedy pfiedstavila i úvahy o pozici v˘‰kov˘ch staveb

tel územního odborného pracovi‰tû v hlavním mûstû

jektÛ v místû b˘valého autobusového nádraÏí Pank-

v obraze ochranného pásma PraÏské památkové re-

Praha PhDr. Michael Zachafi, kter˘ v roce 2005 osob-

rác, nad stanicí budoucí trasy metra „D“. Investor pro-

zervace. Bylo zmínûno i dal‰í místo v Hole‰ovicích –

nû pfiipravil stanovisko, na jehoÏ základû opakovanû

sáhle pfiiblíÏil, jaké v˘hody projekt pfiinese zejména pro místní rezidenty.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

10

249

MHMP zámûr schválil. Pfiipomnûl, Ïe praÏskému pra-

nesl nejprve obecn˘, pozitivnû ladûn˘ projev o tom, Ïe

média neÏ v otevfieném jednání. Argumentace jak ob-

covi‰ti se v prÛbûhu 90. let 20. století podafiilo odra-

Praha jako mûsto evropského v˘znamu musí pro ochra-

ãansk˘ch sdruÏení, tak projektantÛ ãi developera se

zit nûkolik snah o v˘stavbu vysok˘ch staveb. Obhajo-

nu svého historického jádra cílenû smûfiovat k polycen-

zdaleka netoãila „jen“ kolem obrazu horizontu svûto-

val vysoké stavby jako souãást v˘voje mûsta, v jehoÏ

trickému v˘voji. Tûmito nov˘mi centry budou jiÏ budova-

vé památky. Architekt Hubiãka svou argumentaci za-

obraze se vÏdy objevovaly vûÏovité stavby. Pfiipustil, Ïe

n˘ Smíchov, Karlín a nyní i Pankrác. Nová v˘stavba

kládal zejména na tom, Ïe úsporné pÛdorysy objektÛ

nûkteré, zejména pováleãné poãiny na horizontech

bude pfiínosem i pro historické jádro. ZdÛraznil, Ïe pro

a sdruÏení ramp do suterénních garáÏí zaji‰Èují na po-

mûsta vadí trvale (âerven˘ vrch, Severní terasa); jiné,

pravdiv˘ obraz v˘voje mûsta potfiebujeme i stavby

zemku, kter ˘ je k dispozici, maximální podíl zelenû.

které mají vhodné materiálové a barevné fie‰ení, v‰ak

21. století. Posuzované objekty by podle nûj mûly b˘t

Tato charakteristika mÛÏe (ale nemusí) b˘t vnímána

nelze vnímat jen negativnû. Své pozitivní stanovisko

zásadnû naz˘vány stavbami v˘‰kov˘mi, nikoli mrako-

pozitivnû alespoÀ rezidenty Pankráckého sídli‰tû, v je-

k zam˘‰lenému projektu na Pankráci v‰ak ve svém

drapy, protoÏe tento pojem je jiÏ dlouho spojován se

ho rozvolnûné zástavbû ji v‰ak osobnû vnímám jako

pfiíspûvku potvrdil, s tím Ïe jeho postoj k Hubiãkovu

stavbami mnohem vy‰‰ími. Dále Mgr. KnûÏínek prohlá-

druhotnou. Památkové péãi a ãásti obãansk˘ch sdru-

projektu pro‰el tfiemi fázemi, a to „úlek, údiv a obdiv“.

sil, Ïe dosud nedostateãnou a obãany i právem kritizo-

Ïení vadí poloha a hlavnû v˘‰ka navrÏen˘ch staveb.

Následující pfiíspûvek pfiipraven˘ spoleãnû autorkou

vanou malou komunikaci s vefiejností nyní zaãíná fie‰it

Hlavním problémem je, Ïe objekty neusilují o to, „za-

ãlánku a doc. PhDr. Josefem ·tulcem mûl zcela odli‰n˘

tento semináfi, kter˘ je jednou z prvních diskusních akcí

plnit vykotlané zuby“, coÏ je opakovan˘ argument,

obsah – snaÏil se názornû ukázat, v jak˘ch citliv˘ch po-

k tématu v˘znamn˘ch rozvojov˘ch projektÛ v Praze. Zá-

proã je potfieba Pankrác dotvofiit. Hubiãkou navrÏené

hledov˘ch osách ãi kontextech se jiÏ existující v˘‰kové

vûrem uvedl, Ïe návrh architekta Hubiãky je podle jeho

stavby na horizontu je‰tû roz‰ifiují plochu s v˘‰kov˘mi

stavby nacházejí. Nejde pouze o (jistû velmi dÛleÏité)

názoru kvalitní a splÀuje potfiebu fie‰it stávající situaci

objekty a zakládají potfiebu jejího budoucího „dotváfie-

pohledy z rampy PraÏského hradu ãi Petfiína, ale stavby

na Pankráci velkoryse a odváÏnû. Nepokládá za vhodné

ní“. Fakt, Ïe nejsou navrÏeny objekty niωí neÏ sou-

jsou viditelné z pû‰ího horizontu mnoha míst pfiímo

jen „doplÀovat vykotlané zuby plombami“, ale smûfiovat

ãasné v˘‰kové domy, si logicky bude vynucovat do bu-

z PraÏské památkové rezervace vãetnû pohledÛ z Kar-

ke kvalitní skupinû moderních staveb – clusteru.

doucna gradaci a v˘slednou dominantu – tedy

lova mostu ãi z vefiejnosti pfiístupn˘ch vyhlídkov˘ch vûÏí.

Jako pfiedstavitel Klubu Za starou Prahu opût krátce

Blok referátÛ ukonãil krátk˘m proslovem Ing. Zde-

vystoupil arch. Krise, kter˘ vyjádfiil pfiesvûdãení, Ïe se

nûk Novák z Ministerstva kultury. Vyjádfiil zklamání, Ïe

otevfiené komunikaci musejí uãit v‰ichni – mûsto, in-

Opakovanû se projevují zásadní chyby, kdy byl nej-

obdobné otevfiené diskuse neprobíhaly jiÏ v minul˘ch

vestor i obãanská spoleãnost. V pfiípadû tohoto projek-

prve zru‰en Útvar hlavního architekta jako sjednocující

letech, v procesu formování projektu. Pfiipomnûl, Ïe

tu je jasné, Ïe diskuse pfii‰la pozdû. Mûsto má mít

koncepãní prvek Prahy a následnû do‰lo k rozpu‰tûní

pÛvodní souhlasné stanovisko vydané MHMP v ãervnu

koncepci a regulaci, nikoli „nastrkovat investora“, aby

územního rozhodování na mûstské ãásti. Znamená to,

2006 bylo Ministerstvem kultury zru‰eno. Jeho opako-

se prosadil.

a pokud se tato praxe nezmûní, bude dále znamenat,

pfiekroãení souãasn˘ch v˘‰kov˘ch domÛ (Motokov – 104 m, budova âeského rozhlasu – 108 m).

vané vydání se stejn˘m – tedy souhlasn˘m – obsahem

Na závûr pfiednesla pfiíspûvek dr. Irene Wiese von

Ïe zástavba bude navrhována témûfi Ïivelnû, podle díl-

oznaãil z hlediska MHMP za „jedinû správné“, odpoví-

Ofen, která zdÛraznila, Ïe existující stavby mají nega-

ãích projektÛ vlastníkÛ jednotliv˘ch pozemkÛ. Tam,

Sdûlil také, Ïe Ministerstvo

tivní úãinky na obraz nárazníkové zóny svûtové památ-

kde nepÛjde o stavby hmotovû ãi v˘‰kovû v˘znamné,

kultur y âeské republiky se bude zab˘vat odvoláním

ky, jejíÏ integritu je nutno peãlivû ochraÀovat. Uvedla,

se mimo památkovou rezer vaci a památkové zóny

proti novému závaznému stanovisku MHMP a o argu-

Ïe mûsto by mûlo organizovat mnohem více setkání

mûsta o vztazích k existující zástavbû a architektonic-

menty bude poÏádáno ústfiední pracovi‰tû NPÚ.

s vefiejností. ProtoÏe jednání bylo velmi intenzivní, do-

k˘ch kvalitách nebude ani diskutovat.

dající správnímu fiádu.

11

Následovala pomûrnû dramatická diskuse, ve které

hodli se experti, Ïe v˘sledné stanovisko a doporuãení

se bohuÏel smû‰ovalo mnoho témat. V diskusi vystou-

je nezbytné formulovat velmi peãlivû, pro coÏ v daném

bûhla pfied deseti (!) lety,

pili napfiíklad dûkan Fakulty architektur y âVUT prof.

programu nebyl dostateãn˘ prostor. Naznaãila návrhy,

mentÛ jiÏ byla dávno diskutována, nikdy v‰ak na spo-

Zavfiel, kter˘ doporuãil „hledat odvahu k inteligentní-

jeÏ budou mûstu je‰tû dodateãnû zaslány. Mezi nimi

leãné akci. Praha ztratila mnoho ãasu od chvíle, kdy

mu fie‰ení“ a vyjádfiil dojem, Ïe si „zúãastnûné zájmo-

bude doporuãení zpracovat pro celou svûtovou památ-

získala pomûrnû velk˘ poãet konkrétních návrhÛ na

vé skupiny dûlají naschvály“.

ku Management Plan, obsahující mimo jiné koncept,

moÏnou podobu fie‰ení dotãeného území vãetnû povin-

kde lze, ãi nelze stavût v˘‰kové objekty.

ného zákresu dÛsledkÛ pro tuto ãást panoramatu mûs-

DÛleÏitá byla poznámka arch. Kriseho o tom, Ïe fakt,

Studujeme-li podrobnû v˘sledky soutûÏe, která pro12

zdá se, Ïe vût‰ina argu-

Ïe se Praha dochovala v harmonické podobû, není Ïád-

Workshop uzavfiel námûstek ministra kultury dr. Mi-

ná náhoda. Stálo to i v minulosti velké a soustfiedûné

ke‰ obecnou úvahou, která nedovolila odhadnout, na

ta. Je témûfi neuvûfiitelné, Ïe aãkoliv jiÏ v roce 1998 bylo

úsilí odborníkÛ a obãanské spoleãnosti, která se zají-

ãí stranû bude názor jeho resortu pfii posuzování pro-

formulováno stanovisko místopfiedsedy Spoleãnosti

mala o dûní ve mûstû, a jedinû tak se podafiilo zabránit

jektu. Uvedl, Ïe kaÏdá doba zanechává svÛj otisk, je-

pro trvale udrÏiteln˘ Ïivot Ing. arch. Martina ¤íhy (které

fiadû nevhodn˘ch zámûrÛ.

hoÏ hodnota není ve v˘‰ce ãi jiném rozmûru. Stavby

v sobû zahrnuje i stanovisko obãanského sdruÏení Ob-

Doc. ·tulc pfiipomnûl, Ïe nûkteré odváÏné poãiny

nûjak˘m zpÛsobem vyãnívající vÏdycky vypovídaly o své

ãanská iniciativy Pankráce, Praha 4),

minulosti pfiinesly dan˘m místÛm urãit˘ charakter

dobû. Je proto nutno peãlivû váÏit, jak˘ ãas by mûl b˘t

v pfiípravû návrhÛ na nové stavby Pankrácké plánû tyto

a posílily jejich genia loci (Hausmannova PafiíÏ, Eiffe-

urãen pro uzavfiení prostoru a horizontÛ mûsta.

velmi vûcné argumenty vefiejnosti zcela ignoroval. Kro-

velmi

jednoznaãnû

a

obdobnû

13

fundovanû

dal‰í v˘voj

lova vûÏ). Otázku Pankráce v‰ak nelze nahlíÏet ahisto-

Slu‰elo by se ukonãit pfiedloÏené informace nûjak˘-

mû v˘hrad proti dal‰ímu zatíÏení místa dopravou byl jiÏ

ricky a k tûmto poãinÛm pfiirovnávat, protoÏe soudobé

mi závûry. S ohledem na to, Ïe stanovisko zahraniã-

tehdy jasnû vyjádfien nesouhlas nezanedbatelného po-

v˘‰kové stavby jsou zámûrnû obecné, globální, nema-

ních expertÛ bylo pfiislíbeno dodateãnû, MHMP stavbu

ãtu zejména místních obyvatel s „umísÈováním dal‰ích

jí charakter, ale jednoznaãnû vyjadfiují zájem o pfied-

pustil do územního fiízení, odvolání proti nûmu bude

v˘‰kov˘ch budov z dÛvodÛ klimatick˘ch i zakládacích

nostní benefit investora bez vkladu pro spoleãnost.

ministerstvo kultury teprve fie‰it a pfiípadné projedná-

podmínek architektonick˘ch a urbanistick˘ch“.

ní ve V˘boru svûtového dûdictví vãetnû pfiijetí závûrÛ

novisko se t˘kalo i pozitivních mûstotvorn˘ch aspektÛ

14

Sta-

Druh˘ den pokraãovala akce nejpr ve uzavfien˘m

mÛÏe nastat aÏ v létû, bylo hlavním smyslem ãlánku

nûkter ˘ch návrhÛ, které porota nevybrala, ale které

jednáním pfiítomn˘ch zahraniãních exper tÛ s tûmito

alespoÀ vãas zaznamenat obsah dÛleÏitého worksho-

smûfiovaly právû k vytvofiení skuteãného (a i nyní v kri-

zástupci ãeské strany: fieditelem KnûÏínkem, doc.

pu, kter˘ byl jedním z prvkÛ dlouhého procesu v˘voje

tikách Hubiãkova návrhu postrádaného) námûstí.

·tulcem, Ing. arch. Králíãkem, Mgr. Ladou Královou.

zástavby plánû na Pankráci.

15

Závûry tohoto stanoviska Ing. arch. ¤íhy pak obsa-

Odpoledne byl workshop uzavfien krat‰ím shrnutím,

Snad alespoÀ krátce osobní dojem a pár pozná-

které v nepfiítomnosti pÛvodnû ohlá‰eného primátora

mek. Ukázalo se, jak nesmifiitelná mÛÏe b˘t vefiejná

zbyteãnû parafrázovat: „Takto exponované a citlivé

mûsta, dr. Pavla Béma, provedl fieditel KnûÏínek. Pfied-

diskuse po letech zákopové války vedené spí‰e pfies

území by nemûlo b˘t dostavûno bez dÛkladného provû-

250

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

hují my‰lenky natolik vycizelované, Ïe není dÛvod je

fiení a nalezení optimální funkce i prostorového uspo-

nera, kter˘ „dle názorÛ obãanÛ nejlépe vystihuje potfieby

Autofii zde nejen shrnují zji‰tûní na‰ich v˘znamn˘ch ba-

fiádání, vyhovujících vyváÏen˘m regulaãním podmín-

a moÏnosti území“ a kter˘ byl mimo jiné vybrán jako hod-

datelÛ o historick˘ch omítkách za poslední pÛl století,

kám, závazn˘m pro jakéhokoliv z investorÛ, jichÏ bude

n˘ publikování nad rámec ocenûn˘ch projektÛ pod nadpi-

ale doplÀují je vlastními bohat˘mi poznatky, získan˘mi

pro takto cenná území vÏdy víc, neÏ mÛÏe b˘t umístû-

sem V˘bûr redakce.

za dobu své praxe. Kapitoly k jednotliv˘m epochám

no. Není proto potfieba rozhodnout pod jejich tlakem

16 Jedním z nejdÛslednûj‰ích sdruÏení je napfiíklad Arni-

v‰ak nejsou soustfiedûny pouze na omítky, ale mají lo-

a slevovat z kvality vytváfieného prostfiedí. Nelze tedy

ka, dal‰í informace lze sledovat na stránkách

gicky ‰ir‰í pfiesah (typy zdiva, prezentace kamenn˘ch

souhlasit s poÏadavkem vyhnout se zpracování, pro-

http://www. cepo.arnika.org/pankrac/. K problematice

fasád ãi fasád z cihelného reÏného zdiva, zpÛsoby

jednání a schválení fiádného regulaãního plánu a v sou-

probûhla také fiada diskusí v rozhlase; âeská televize jí

úpravy líce, prezentace spár a podobnû). Pfiínosem je,

vislosti s ním i se schválením závazn˘ch limitÛ a regu-

vûnovala samostatn˘ díl spoleãenského t˘deníku Feno-

Ïe podrobné statû o v˘voji historick˘ch omítek v jedno-

lativÛ pro vyuÏití a uspofiádání území. Jedinû takov˘

mén dnes (8. 2. 2007).

tliv˘ch slohov˘ch epochách zahrnují také nûkteré po-

postup zaji‰Èuje Ïádoucí v‰estrannou úãast vefiejnosti,

17 Viz Spoleãná tisková zpráva Ateliéru pro Ïivotní pro-

znatky zcela aktuálních v˘zkumÛ a jsou doloÏeny fiadou

nejen architektonickou ãi urbanistickou kvalitu fie‰ení,

stfiedí, Arnika, Obãanské iniciativy Pankráce a Pankrácké

odkazÛ na konkrétní pfiípady jak z na‰eho území, tak

respektování ekologick˘ch a hygienick˘ch poÏadavkÛ,

spoleãnosti ze dne 1. bfiezna 2006.

i ze zahraniãí, pfiiãemÏ jsou doprovázeny zajímavou fo-

tedy kvalitní a v‰eobecnû akceptovateln˘ v˘sledek.

18 Jmenujme napfiíklad: Karel DOUBNER: Vysoké zpoÏ-

todokumentací.

V tomto smyslu by mûly postupovat v‰echny zaintere-

dûní, in: Architekt, 2002, ã. 3, s. 64–65; Václav CÍLEK:

Dal‰í ãást knihy je vûnována v˘voji omítek z hlediska

sované orgány vefiejné správy a nepfiijímat Ïádná ukva-

Komu patfií horizont?, in: Architekt, 2002, ã. 3,

materiálového a technologického. Autofii neopominuli

pená fie‰ení, jeÏ by vedla k negativním v˘sledkÛ, zafixo-

s. 64–65; Milo‰ SOLA¤: Proã na Pankrácké pláni nesta-

seznámení s technologií hlinûn˘ch omítek vãetnû pfiiblí-

van˘m na desítky, ne-li stovky let.“

vût mrakodrapy, in: Vûstník Klubu Za starou Prahu,

Ïení vlastností a pfiedností materiálÛ na hlinûné ãi jílo-

Co k tomu dodat?

2006, ã. 2, s. 18–20; Milo‰ SOLA¤: Pankrác není vhod-

vé bázi. Klady této specifické technologie jsou v po-

V souãasné dobû pfiedstavuje kauza Pankrácká

né místo pro mrakodrapy, in: Stavba, 2006, ã. 6, s. 16.

slední dobû znovu objevovány, jak potvrzují i stále

pláÀ do jisté míry obraz moÏného uplatnûní názoru ob-

ãastûj‰í snahy navrátit hlinûné omítky do procesu v˘ro-

ãanské spoleãnosti. Zejména díky obãansk˘m sdruÏe-

by v rámci nové v˘stavby. Zásadní v˘znam mají kapitoly

ním se v roce 2001 podafiilo zastavit takzvan˘ Master-

objasÀující technologii vápenn˘ch malt a jejich v˘robu

plan renomovaného amerického architekta Richarda

vãetnû pfiípravy surovin. Podrobnû jsou také zpracová-

Meiera, poãítající dokonce se stavbami vysok˘mi 122 a 160 m. Díky jejich aktivitû,

16

i k Centru svûtového dûdictví UNESCO,

17

smûfiované byla Praha

RECENZE BIBLIOGRAFIE

ny statû o vápnû, hydraulick˘ch a sádrov˘ch pojivech, plnivech malt i pfiísadách, barvivech a podobnû. Samostatná pasáÏ s fiadou fotografií je vûnována

obeslána poÏadavkem na oficiální zprávu o této kauze.

rÛzn˘m zpÛsobÛm naná‰ení a povrchového zpracová-

Národní památkov˘ ústav nemÛÏe b˘t k této kauze lho-

ní omítek v návaznosti na v˘tvarn˘ projev jednotliv˘ch

stejn˘. Pokud nebude nejprve jasnû formulována regulace pro celé ochranné pásmo, dosaÏen konsensus

slohov˘ch období. Autofii zde pfiibliÏují techniku s roztí-

Publikace Historické omítky

v moÏnosti, ãi nemoÏnosti umisÈování nov˘ch v˘‰kov˘ch staveb v ochranném pásmu, mÛÏeme se v pfiípadû realizace projektu arch. Hubiãky tû‰it na skuteãné „houby po de‰ti“, ãi spí‰e „po spr‰e“.

ráním spárovací malty, nahazováním a natahováním omítek vãetnû specifik povrchové modelace s fiadou

Jifií HO·EK, Ludvík LOSOS: Historické omítky (prÛzkumy, sanace, typologie).

vynikajících postfiehÛ k realizaci. Stejnû kvalitnû je propracován text zamûfien˘ na stfiíkané omítky, nátû-

V ediãní fiadû nakladatelství GRADA, jejímÏ dlouho-

rové a zvlá‰tní omítky (napfiíklad sgrafito). Na toto té-

Workshop v polovinû bfiezna ukázal problematiku

dob˘m a zásluÏn˘m cílem je pfiiblíÏit vefiejnosti ‰irok˘

ma navazuje pasáÏ zab˘vající se barevností omítek

v celé ‰ífii, zejména vyhrocenost názorÛ. V souãasné

rejstfiík tradiãních stavebních fiemesel, vy‰la v mûsíci

a pfiipomínající základní typy a úãel barevn˘ch úprav

spoleãnosti panují na vhodnost v˘‰kov˘ch staveb sku-

bfieznu dlouho oãekávaná publikace autorÛ prof. Ing.

architektury. Na zásady pfiístupu k barevné prezentaci

teãnû nejrÛznûj‰í názory, tfiíbené jak v tisku, tak v ãet-

Jifiího Ho‰ka, DrSc., a Mgr. Ludvíka Lososa, zamûfiená

architektury v jednotliv˘ch slohov˘ch epochách, prová-

n˘ch internetov˘ch diskusích – od ponechání souãas-

na jedno z klíãov˘ch témat problematiky péãe o histo-

zené ilustracemi, navazuje praktická ãást, která se ve

ného stavu po nad‰enou podporu nové vrstvy v˘voje,

rick˘ stavební fond. Témûfi po dvaceti letech od vydání

struãnosti zab˘vá technologiemi provádûní nátûrÛ.

která má v˘‰kové objekty obsahovat. Není snad neko-

publikace Omítky historick˘ch staveb, vzniklé v autor-

Závûreãná kapitola je vûnována praktick˘m strán-

rektní zdÛraznit, Ïe názor památkáfiÛ a konzervativnûji

ské spolupráci Jifiího Ho‰ka a Jana Muka, se tentokrát

kám obnovy – konzervaci a restaurování omítek. âtenáfi

zaloÏen˘ch odborníkÛ pfiíbuzn˘ch oborÛ je obecnû

spoleãnû s Ludvíkem Lososem Jifií Ho‰ek znovu vrací

zde najde ‰irokou ‰kálu témat, od trvanlivosti omítek

k dal‰ím vysok˘m objektÛm negativní a byl opakovanû

k dÛleÏitému tématu, systematicky dlouhodobû ne-

(pfiíãiny degradace, vady a poruchy) aÏ po metody jejich

zpracovanému. Jak sami autofii v úvodu pfiipomínají,

zkoumání, ãi‰tûní, odvlhãení, sanaci v˘kvûtÛ a solí.

potfieba hlub‰ího poznání historick˘ch omítek je velmi

V publikaci je zdÛraznûno, Ïe pro aplikaci v praxi je dÛ-

naléhavá, „neboÈ vzhledem k nedostateãné znalosti

leÏit˘ podrobn˘ rozbor pfiíãin degradace, pfiispívající

problematiky dochází v souãasné praxi k nenahraditel-

k ‰ir‰í orientaci ve stavebnû-technické problematice. Je

■ Poznámky

n˘m ztrátám pfiíkladÛ povrchov˘ch úprav a zániku dÛ-

velmi zásluÏné, Ïe se autofii podrobnû vûnují problema-

11 TotiÏ, Ïe správní orgán v téÏe vûci nemohl rozhodnout

leÏit˘ch dokladÛ technologické a technické vyspûlosti

tice tradiãních postupÛ konzer vace a restaurování,

jinak neÏ pfiedtím, protoÏe se vûcné podmínky pro rozho-

na‰ich pfiedkÛ“.

v péãi o historické omítky tématÛm zásadním. Lze jen

18

publikován.

Vûra KUâOVÁ

Kniha je rozvrÏena do sedmi kapitol v pfiehledném

souhlasit se zdÛraznûním v˘znamu poznání stavby jako

Sb., o správním fiádu.

ãlenûní podle v˘znamu a logické návaznosti jednotli-

celku, a to jak z hlediska jejího stavebnû-historického

12 Podrobnû o soutûÏi v ãasopise Architekt, 1998,

v˘ch témat. Je uvedena statí s v˘stiÏn˘m exkurzem au-

v˘voje, tak z hlediska materiálového a technologického.

ã. 10, s. 38–53.

torÛ ke kofienÛm stavitelství v dobách starovûku a pfii-

Najdeme zde popis s ilustracemi celé fiady specifick˘ch

13 Publikováno v návaznosti na informace o soutûÏi v ãa-

blíÏením poãátkÛ tradice stavitelství v ãesk˘ch zemích

a velmi dÛleÏit˘ch ãinností pro záchranu historick˘ch

sopise Architekt, 1998, ã. 10, s. 51–52.

(zednické fiemeslo a stavební hutû). Navazující obsáh-

omítek, poãínaje tradiãním zpevÀováním, opakovanou

14 Viz pozn. 13.

lá ãást kníÏky je vûnována v˘voji omítek v jednotliv˘ch

aplikací vápennou vodou s návazností na dal‰í restau-

15 Ve stanovisku Ing. arch. ¤íhy (viz pozn. 13 a 14) je

slohov˘ch epochách, od pfiedrománské doby aÏ po ar-

rátorské techniky (fixáÏe, hloubkové injektáÏe, tmelení,

konkrétnû uveden návrh kolektivu architekta Karla Doub-

chitekturu pozdního historismu, secese a moderny.

transfer, retu‰e a jiné).

dování nezmûnily (viz § 2 odst. 4 zákona ã. 501/2004

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

251

V souvislosti s uvádûn˘mi soudob˘mi prostfiedky

technická fie‰ení k odvlhãování historick˘ch staveb

PfiestoÏe není tato kníÏka obsahovû zcela kompakt-

pro o‰etfiování historick˘ch omítek by s ohledem na ne

opomíjejí potfiebu komplexního a korektního vyhodno-

ní a vyváÏená, bezesporu mnoh˘m ãtenáfiÛm pfiinese

zcela jednoznaãné v˘sledky pouÏívání nûkter ˘ch mo-

cení pfiíãin. Právû v tûch pfiípadech, kdy jsou napravo-

nové podnûty. Pro odborníky a pfiedev‰ím pracovníky

derních materiálÛ byl patrnû vhodn˘ kritiãtûj‰í v˘bûr.

vány pouze jejich dÛsledky, se logicky navrhovaná

památkové péãe, ktefií se hloubûji zajímají o dané té-

Problematick˘m se jeví napfiíklad doporuãení plo‰né

opatfiení nejenom míjejí úãinkem, ale nezfiídka vedou

ma a hlavnû o novûj‰í poznatky, metody a technické

hydrofobizace povrchu historick˘ch omítek, a to nejen

k zhor‰ení stavebnû-technického stavu i k po‰kozování

moÏnosti záchrany historick˘ch omítek, v‰ak bude ob-

ve vztahu ke stfiídav˘m úspûchÛm takového o‰etfiení,

dal‰ích ãástí historick˘ch staveb, navíc se zbyteãn˘m

sah závûreãné ãásti kníÏky i nûkteré dílãí nesrovnalos-

ale mimo jiné také s ohledem na moÏnou budoucí ob-

pl˘tváním finanãními prostfiedky.

ti v ostatních kapitolách urãit˘m zklamáním. Pfiedklá-

novu tradiãních vápenn˘ch materiálÛ (napfiíklad fasád-

Znaãné rozpaky vzbuzuje také pasáÏ vûnovaná sana-

daná publikace nicménû zÛstává v mnohém

ních nátûrÛ) na hydrofobnû o‰etfien˘ch omítkách.

ci zasolení omítek, neboÈ pfiístup k odsolování vyÏaduje

hodnotn˘m a jako celek jistû zajímav˘m pfiíspûvkem

DluÏni zÛstali autofii také propracování v˘znamného

velkou obezfietnost. Je nutné souhlasit s tím, Ïe i pfies

a bezpochyby obohacuje poznání stavebních pamá-

tématu, jímÏ je problematika odvlhãení a odsolování

silné zasolení zÛstává v mnoha pfiípadech historická

tek. ZároveÀ je i pouãn˘m zachycením úskalí a sloÏi-

zdiva. Obsah statí nepfiíli‰ koresponduje s aktuálními

omítka stále nositelem natolik v˘znamn˘ch kulturních

tostí v˘voje péãe o historické omítky.

poznatky a zku‰enostmi z památkové a stavební pra-

hodnot, Ïe není moÏné pau‰álnû uvaÏovat o jejím od-

xe posledního desetiletí. Lze samozfiejmû souhlasit

stranûní. To je vÏdy nutné respektovat a v dÛsledku to-

s tím, Ïe klíãovou podmínkou pro urãení správné me-

ho usilovat o její záchranu. DÛleÏité je i konstatování

tody odstranûní poruch v dÛsledku nadmûrné vzlínají-

autorÛ, Ïe v nûkter˘ch pfiípadech, kdy se jedná o mi-

cí vlhkosti ãi prÛniku sráÏkové vody do základov˘ch

mofiádnû v˘znamnou památku ãi torzální stavbu, nemu-

partií historick˘ch staveb je pfiedev‰ím objektivní zji‰-

sí b˘t v˘skyt solí v omítce, navíc dochované ve více ãi

tûní pfiíãin a jejich komplexní odborné vyhodnocení. Je

ménû zlomkovité podobû, ani estetickou závadou.

Václav GIRSA

Publikace Sochafi Lazar Widemann (1697–1769) a jeho dílo v západních âechách

ov‰em dÛleÏité stále opakovat, Ïe odborné vyhodno-

V protikladu s tím v‰ak autofii jednoznaãnû doporu-

cení má zahrnovat nejen poznání objektu jako celku,

ãují (a evidentnû pfieceÀují) pouÏití sanaãních omítek

Viktor KOVA¤ÍK: Sochafi Lazar Widemann (1697–

ale vyÏaduje mnohdy i znalosti podmínek a promûn je-

jako „osvûdãeného“ prostfiedku pro fie‰ení odvlhão-

1769) a jeho dílo v západních âechách, grafická úpra-

ho ‰ir‰ího okolí, pfiiãemÏ u památkov˘ch objektÛ je ob-

vání zdiva a odstranûní tvorby neÏádoucích v˘kvûtÛ,

va Pavel RÛt, odborná recenze prof. PhDr. Mojmír Ho-

jektivita anamnézy zcela zásadnû podmínûna nejen

aniÏ by podrobnûji specifikovali ohleduplné metody

ryna a prof. PhDr. Ing. Jan Royt, vydal PlzeÀsk˘ kraj,

letm˘m technick˘m vyhodnocením stavebnû-technic-

odsolování omítek i zdiva (nejãastûji pouÏívaná je me-

PlzeÀ 2006, 277 stran.

k˘ch parametrÛ objektu, ale rovnûÏ hlub‰ím poznáním

toda takzvan˘ch obûtovan˘ch omítek nebo buniãino-

Nedávno vydaná publikace pochází z pera absol-

historické struktury v ãasové posloupnosti.

v˘ch zábalÛ). Hovofiit o odsolování historick˘ch omí-

venta studia kulturní historie (UJEP Ústí nad Labem)

V této souvislosti je zapotfiebí doplnit, Ïe pfii navr-

tek a jako vhodnou metodu prezentovat sanaãní

a dûjin umûní (FF UK Praha) Viktora Kovafiíka, kter˘ je

hování vhodn˘ch opatfiení pro omezení úãinkÛ vlhkosti

omítky je protimluv, neboÈ pouÏití této metody vyÏa-

v souãasné dobû pracovníkem Národního památkové-

na stavbu je dÛleÏité vzít v úvahu téÏ posouzení tech-

duje vÏdy úplné odstranûní pÛvodní omítky aÏ na pod-

ho ústavu, ústfiedního pracovi‰tû v Praze. V knize se

nické charakteristiky vnitfiních prostorÛ, neboÈ nedo-

kladní zdivo, navíc v rozsahu v˘znamnû pfiesahujícím

zab˘vá západoãesk˘m barokním sochafistvím a pro-

my‰lené úpravy dfiívûj‰ích adaptací uvnitfi dispozice

po‰kozené plochy (odvlhãování zdiva sanaãními omít-

blematikou restaurování kulturních památek, av‰ak

(napfiíklad neprody‰né betonové podlahy v pfiízemních

kami je v rozporu se smûrnicí WTA 2–2–91, která po-

stûÏejním tématem publikace je pfiedev‰ím Ïivot a dílo

nebo suterénních místnostech ãi cementové omítky)

pisuje jejich vlastnosti a podmínky pouÏívání). Je poli-

plzeÀského rodáka Lazara Widemanna. Jedná se

stejnû jako nedostateãné provûtrání interiérÛ se v˘-

továníhodnou skuteãností, Ïe se v posledních

o jednu z nejv˘raznûj‰ích osobností pozdnû barokního

znamnû podílejí na zv˘‰ené vlhkosti historick˘ch sta-

desetiletích v památkové praxi velmi roz‰ífiila techno-

sochafiství v âechách, které domácí dûjiny v˘tvarného

veb. Je nutné pfiipomenout, Ïe památková péãe dává

logie zmínûn˘ch sanaãních omítek jako prostfiedku

umûní pfies v‰echna dosavadní zpfiesnûní Ïivotopis-

vÏdy pfiednost uváÏlivému pfiístupu, kter˘ minimalizuje

nesprávnû pouÏívaného i pro pfiípady o‰etfiení kon-

n˘ch dat a prohlubující se poznání umûlcovy celoÏivot-

zásahy do památkového objektu, a zvolené technické

strukcí provlhãen˘ch zemní vlhkostí. Zapomíná se, Ïe

ní tvorby donedávna zÛstávaly hodnû dluÏny.

fie‰ení je kompatibilní s charakterem historické stavby

úãelem aplikace tûchto omítek je zabránit viditeln˘m

To se v‰ak mûní vydáním této studie, jejíÏ poãátek

a nesniÏuje jeho hodnotov˘ potenciál. MoÏnosti zaji‰-

vnûj‰ím (tedy vizuálním) projevÛm provlhãení, spoje-

spadá do doby pfied nûkolika málo lety, kdy se autor,

tûní historického objektu z hlediska vlhkostních pomû-

n˘m s v˘kvûty solí, nikoliv vlhkost skuteãnû odstranit.

pr˘ pfiedev‰ím z patriotick˘ch dÛvodÛ, rozhodl pfiispût

rÛ vloÏením soudobého technického fie‰ení hydroizo-

Sanaãní omítky rozhodnû nejsou vhodn˘m univerzál-

k poznání takto v˘znamné, av‰ak problematické osob-

laãního systému jsou tedy v˘raznû limitovány

ním prostfiedkem, kter ˘ fie‰í problematiku odstraÀo-

nosti. Jádrem pfiedkládaného textu je pokus o kom-

charakterem, stáfiím a hodnotou stavby a v pfiípadû za-

vání vlhkosti staveb a související otázky. Tato mylná

pletní katalog umûlcova díla na území PlzeÀského kra-

psan˘ch nemovit˘ch památek pfiísn˘mi podmínkami

pfiedstava, publikací pfievzatá, bohuÏel vede v praxi

je (s v˘jimkou mariánské statue v jihoãeském Písku),

památkové péãe, které zahrnují i zásady ochrany ar-

k masivnímu odstraÀování historick˘ch omítek a ke

jakoÏ i prÛfiez rozsáhlou tvorbou sochafie a jeho dílny.

cheologick˘ch terénÛ. V textu popisované soudobé

znaãn˘m kulturním ztrátám, aniÏ by se problém odvlh-

Lazar Widemann se narodil 13. prosince 1697

metody stabilizace vlhkostních pomûrÛ historick˘ch

ãení skuteãnû vyfie‰il. Zapomíná se rovnûÏ, Ïe materi-

v Plzni jako syn Markéty, rozené Seeblumerové, a Kris-

staveb, zejména podfiezávání zdiva, chemické clony

álová odli‰nost sanaãních a tradiãnû pouÏívan˘ch vá-

tiána Widemanna, sochafie a plzeÀského mû‰Èana.

a dal‰í, jsou zpravidla technicky velmi sloÏité, navíc

penn˘ch omítek neumoÏÀuje pouÏití sanaãních omítek

Dne 14. února 1701 se manÏelÛm narodil dal‰í syn

znaãnû nákladné a nezfiídka prakticky nerealizovatelné.

na ohleduplné dílãí opravy omítek památkov˘ch sta-

Kristián, jenÏ byl snad také sochafiem. Oba synové se

U hodnotn˘ch historick˘ch objektÛ vyÏadují tyto metody

veb, které by vÏdy mûly mít pfiednost. Navíc odli‰nost

vy‰kolili v otcovû prosperující fiezbáfiské a sochafiské

v mnoha pfiípadech natolik radikální zásahy do stavební

obou materiálÛ se ãasem nápadnû projevuje v mís-

dílnû. V jeho ‰lépûjích v‰ak pokraãoval pouze Lazar,

struktury, Ïe jsou zcela logicky z hlediska památkové

tech, kde se pohledovû uplatÀují oba materiály, a to

ovlivnûn˘ pravdûpodobnû i pÛsobením v nûkteré

péãe v principu neÏádoucí. Je ‰koda, Ïe v pfiíslu‰n˘ch

i pfii jejich pfiekrytí ‰tukem ãi fasádním nátûrem. Ze-

z praÏsk˘ch sochafisk˘ch dílen (asi Franti‰ka Maxmili-

statích publikace nejsou dostateãnû zdÛraznûny ‰ir‰í

jména v tûchto souvislostech je ‰koda, Ïe autofii pub-

ána Brokoffa), ale pfiedev‰ím nûkolikalet˘m studijním

souvislosti ohledupln˘ch pfiístupÛ k historick˘m materi-

likace nezohlednili alespoÀ zásadnûj‰í pfiipomínky mé-

pobytem na medicejské Accademia del Disegno v ital-

álÛm a konstrukcím, neboÈ z praxe je jiÏ dnes známo,

ho lektorského posudku (nesprávnû v záhlaví kníÏky

ské Florencii (nûkdy pfied rokem 1727). Právû díky

Ïe v mnoh˘ch pfiípadech navrhovaná sloÏitá soudobá

oznaãeného jako recenze).

‰kolení v Toskánsku zvládl tehdy je‰tû pomûrnû mlad˘

252

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

ãtenáfiÛm osvûtlit Ïivot a dílo v˘znamného západoães-

ného typu formovaly dvû stavební fáze. V˘sledky po-

kého sochafie. Pfiiná‰í soubor informací a pfiedev‰ím

drobného povrchového prÛzkumu hradu Îerotín jsou

kvalitních fotografií, kter˘ v˘znamn˘m zpÛsobem a ve

pfiedmûtem ãlánku Franti‰ka Záruby, hradem Choust-

velmi kultivované podobû mÛÏe b˘t obohacením pro

níkovo Hradi‰tû se pak podstatnû ménû podrobnû za-

kaÏdého z nás.

b˘vá Pavel Jansa. Velmi objevn˘ a pfiínosn˘ je beze sporu pfiíspûvek Tomá‰e Karla o pfiedsunuté ba‰tû hraLucie ERNSTOVÁ

du Zelená Hora, vybavené zfiejmû ve vnûj‰ím opevnûní kasematy. V˘sledky standardního stavebnû-historického prÛzkumu SÚRPMO provedeného na hradû v Letovi-

■ Poznámky

cích zpfiístupÀuje Franti‰ek Ka‰iãka. Obsáhlou mono-

1 Viktor KOVA¤ÍK: Sochafi Lazar Widemann (1697–1769)

grafií vycházející z velmi podrobného a kvalitního

a jeho dílo v západních âechách, vydal PlzeÀsk˘ kraj, Pra-

povrchového prÛzkumu je text Jana ·tûtiny o hradu

ha 2006, s. 7.

Olomuãany. V˘sledky archeologického v˘zkumu Jifiího Klsáka na hradû, dnes zámku v Sokolovû (Falknovû) zpracovává Ladislav Holík. Mezi památky, o nichÏ je suma informací díky barbarství souãasnosti jiÏ bohuÏel uzavfiena, náleÏí tvrz Brãkola v âerném Volu, zpracova-

sochafi bravurnû práci v alabastru i mramoru, díky níÏ si získal jak ve své dobû, tak i pozdûji znaãn˘ vûhlas.

Sborník Castellologica bohemica 10

Kromû poãetn˘ch zakázek pro nejrÛznûj‰í církevní fiá-

ná Josefem HloÏkem. Mimofiádnû pfiínosné v˘sledky detailního a kvalitního archeologického v˘zkumu zaniklého dvora oseckého klá‰tera Hrnãífie prezentuje Petr

dy pracoval Widemann pfieváÏnû pro dvû generace pfií-

TomበDURDÍK (ed.): Castellologica bohemica 10,

slu‰níkÛ rodu hrabat z Vr tby. SochafiÛv Ïivot skonãil

Archeologick˘ ústav AV âR Praha a Spoleãnost pfiátel

Do rubriky Militária byl aktuálnû zafiazen text z pera

29. ledna 1769 uprostfied pilné práce právû ve vr t-

staroÏitností ve spolupráci s Národním památkov˘m

Tadeusze Grabarczyka a Olgierda Lawrynowicze roze-

bovském sídle na zámku v Kfiimicích u Plznû. Sv˘m po-

ústavem, územním odborn˘m pracovi‰tûm v Ústí nad

bírající a hodnotící zbranû a zbroj na iluminacích pafiíÏ-

zoruhodn˘m dílem se tento umûlec dokázal uÏ tehdy

Labem, Klubem Augusta Sedláãka poboãka Praha, Ná-

ského zlomku latinského pfiekladu kroniky takzvaného

zafiadit k nejv˘znamnûj‰ím pozdnû barokním socha-

rodním památkov˘m ústavem, územním odborn˘m pra-

Dalimila.

fiÛm, jako byli I. F. Platzer, R. J. Prachner ãi J. Eberle.

covi‰tûm v Plzni, Ústavem archeologické památkové

V oddílu KaÏdodenní Ïivot prezentuje TomበDurdík

Lazar Widemann po sobû zanechal vskutku rozsáhlé

péãe Brno, PrácheÀsk˘m muzeem v Písku, Mûstsk˘m

se ZdeÀkem Hazlbauerem obsáhl˘ a kvalitní soubor go-

dílo, z nejznámûj‰ích skulptur jmenujme alespoÀ so-

muzeem v âelákovicích a Klubem Augusta Sedláãka

tick˘ch a renesanãních komorov˘ch reliéfnû zdoben˘ch

chafiskou v˘zdobu pro benediktinsk˘ klá‰ter v Kladru-

PlzeÀ za podpory ARCHAIA, v. p. s., ARCHAIA, o. s., Mi-

kachlÛ, získan˘ archeologick˘m v˘zkumem severov˘-

bech nebo zámeckou zahradu v Javorné, zakázky pro

lo‰e Gavendy, Villa Nova Uhfiínov a GIRSA AT. Praha

chodního kouta nádvofií horního hradu na Kfiivoklátû.

vr tbovsk˘ patronátní kostel sv. Vojtûcha ve Vejprni-

2006, 536 stran. V‰echny publikované ãlánky mají ci-

V˘jimeãn˘ konvolut renesanãních por trétních kachlÛ

cích, farní kostel sv. Havla v Pofiíãí nad Sázavou ãi fiez-

zojazyãné resumé (vût‰inou nûmecké), popisky k ilus-

nejspí‰e pochází z kamen, která zde byla vystavûna

báfiskou v˘zdobu hlavního oltáfie dûkanského kostela

tracím jsou dvojjazyãné.

v rámci úprav pro pobyt Filipiny Welserové. I pfiíspûvûk

Meduna.

Jubilejní desát˘ svazek sborníku zachovává osvûd-

Ireny Loskotové a âeÀka Pavlíka je vûnován kamnov˘m

Obsáhlá kniha je doplnûna rozsáhlou obrazovou do-

ãené dosavadní standardní ãlenûní. V jeho úvodní

kachlÛm, tentokrát pocházejícím z hradu Pern‰tejn. Eva

kumentací, pfiedev‰ím velk˘m mnoÏstvím fotografií,

ãásti Studie nalezneme pojednání Karla Sklenáfie

Ulrychová podává soupis archeologick˘ch nálezÛ z hra-

jeÏ jsou z podstatné ãásti dílem právû Viktora Kovafií-

o Janu Erazimu Vocelovi a poãátcích studia ãesk˘ch

dÛ Brada, Bradlec, Kumburk, Veli‰ a Îeleznice, uloÏe-

ka. Katalogová ãást monografie je rozdûlena do ãtyfi

hradÛ, jehoÏ souãástí je i edice Vocelova základního

n˘ch ve sbírkách muzea v Jiãínû. Oddíl uzavírá struãná

oddílÛ: první z nich se chronologicky vûnuje rozsáhlé-

kastellologického textu. V druhé studii Josef HloÏek

informace Tomá‰e Durdíka o zji‰tûní pfiekvapiv˘ch okol-

mu Widemannovu dílu, které vzniklo je‰tû v rámci ot-

shrnuje svá zji‰tûní o pfiedhradích ãesk˘ch vrcholnû

ností vzniku padûlku praÏského gro‰e nalezeného na

covy dílny, dále jsou to díla archivnû doloÏená ãi Laza-

stfiedovûk˘ch hradÛ.

hradû Kozlov (Chlum), prezentovaného na stránkách

V‰ech svat˘ch ve Stfiíbfie.

osmého svazku Castellologica bohemica.

rem signovaná a také práce dle autora publikace

V oddílu Z evropské kastellologie je zafiazen závaÏ-

oprávnûnû v prÛbûhu let Lazarovi pfiipsané. Druhá

n˘ a objevn˘ text z pera Joachima Zeuneho pojedná-

Velkého informaãního bohatství jiÏ tradiãnû dosahu-

ãást pfiedstavuje problematické realizace, u nichÏ La-

vající o fie‰ení stfiílen na franck˘ch hradech v dobû hu-

je i oddíl Materiálie. Nejprve v nûm TomበDurdík a Ji-

zarovo autorství není pfiíli‰ jisté. Tfietí oddíl katalogu

sitské. Podstatnou ãást referovaného svazku tvofií

fií Fröhlich referují o nov˘ch zji‰tûních o podobû hradu

tvofií Widemannovi v minulosti pfiipsaná nedochovaná

oddíl vûnovan˘ monografiím jednotliv˘ch objektÛ. V pr-

Újezdec, uãinûn˘ch pfiedev‰ím v rámci nevelkého, ale

díla, která z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ pÛjde v souãasnos-

vém, mimofiádnû závaÏném a pfiínosném pfiíspûvku po-

pfiínosného záchranného archeologického v˘zkumu

ti jen tûÏko ovûfiit. A koneãnû ãtvrt˘ oddíl zaplÀují abe-

pisuje Petr Chotûbor komplikovanou problematiku prÛ-

PrácheÀského muzea. Ivan Pefiina podrobnû zpracová-

cednû uspofiádaná nesprávná pfiipsání, kter˘m se ani

bûhu mlad‰í lucemburské pfiestavby královského

vá dochované relikty teplovzdu‰ného vytápûní paláce

paláce na PraÏském hradû. TomበKarel, Vilém Knoll

na hradu Zbiroh. V˘sledky záchranného archeologické-

Kromû dal‰ích kapitol (za v‰echny uveìme napfií-

a Jifií Úlovec v dal‰ím ãlánku fie‰í spletité otázky stej-

ho v˘zkumu na hradû Lichnice pak prezentuje Jan Fro-

klad Îivot Kristiána a Lazara WidemannÛ ve svûtle ar-

nojmenn˘ch sídel rodu von Liebenstein na Chebsku

lík. Linda Foster a Eva Kamenická sumarizují ãetná

chivních pramenÛ a literatury) obsahuje kniha dvû po-

a podávají podrobné informace o stavebním v˘voji hra-

a velmi pfiínosná nová archeologická zji‰tûní na hradû

vûsti – o Pannû Marii zaÏehnávající mor v Plzni

du Liebensteinu (Libá) po dobu ZedwitzÛ. Franti‰ek

Roupov. Záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum v souvislosti

a o kfiimické so‰e sv. Jifií bojujícího s drakem. Dále Ïi-

Gabriel a Jaroslav Panáãek pak sumarizují vûdomosti

s památkovou úpravou torza velké vûÏe na hradû Nís-

votopisná data Lazara Widemanna a prameny t˘kající

o stfiedovûké podobû hradu Lemberku, kter ˘ dle ar-

tûjka je pfiedmûtem ãlánku Jana Prostfiedníka. Franti-

se jeho Ïivota a díla. V závûru je kniha je‰tû doplnûna

cheologick˘ch zji‰tûní náleÏel bergfritovému typu. Mi-

‰ek Gabriel a Ivan Pefiina struãnû upozorÀují na docho-

nûmeck˘m resumé Jürgena Ostmeyera.

roslava Cejpová zpfiístupÀuje v˘sledky nevelkého, ale

van˘ fragment ‰tíhlého bergfritu na zámku Mile‰ov.

Pfiedkládaná publikace pfiedstavuje hodnotnou práci

mimofiádnû pfiínosného archeologického v˘zkumu hra-

Kresbou Choustníkova Hradi‰tû F. A. Hebera, uloÏe-

na poli umûleckohistorické literatury, která má za cíl

du Hlavaãov u Chocnû. Podobu tohoto hradu pfiechod-

nou ve sbírkách Národní galerie, se zab˘vá Jifií Slavík.

1

dílo tohoto autora nevyhnulo.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

253

V posledním pfiíspûvku prezentuje Zuzana Sklenáfiová

skou bazilikou, promûnûnou v katedrálu prvního ães-

k nalezení i v pfiíslu‰n˘ch fondech ústfiedního praco-

své nálezy a pfiedstavy o Hrádku u Lovãic a Vefiejové

kého mimopraÏského biskupství, zaniklou za husit-

vi‰tû NPÚ, vÏdyÈ dvÛr Pern‰tejn je nemovitou kulturní

skále.

sk˘ch válek. Na návr‰í pak vyrostl pozdnû gotick˘ hrad

památkou a pfied demolicí brány bylo od její ochrany

Oddíl Kronika obsahuje pfiipomenutí Ïivotních jubi-

KostkÛ z Postupic, pfiestavûn˘ v renesanãní rezidenci

úfiednû upu‰tûno.

leí Franti‰ka Ka‰iãky a Bofiivoje Nechvátala stejnû ja-

Vratislava z Pern‰tejna, jejíÏ kvalitu zhodnotil i zápis do

ko nekrolog ZdeÀka Hazlbauera.

Seznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví

V oddílu Bibliografie je zafiazen rejstfiík k Sedláãkov˘m HradÛm z pera J. Úlovce.

Jifií SLAVÍK

UNESCO v roce 1999. Jména autorÛ staveb zámeckého areálu, bratfií AvostalisÛ ãi F. M. KaÀky, hovofií

Publikace Pomezí âech, Moravy a Slezska

Mimofiádnû obsáhlá je opût uÏiteãná Bibliografická in-

o tom, Ïe sem smûfiovali nejv˘znamnûj‰í architekti

formativní sluÏba ãlenûná na ãásti Monografie a Periodi-

a stavitelé své doby. Mûsto v údolí Louãné bylo ve

ka, registrující a komentující podstatnou ãást evropské

sv˘ch poãátcích nejspí‰e dfievûné, patfií ale mezi nûko-

kastellologické produkce poslední doby. Svazek pak uza-

lik ãesk˘ch mûst s budovou radnice doloÏenou pfied

Pomezí âech, Moravy a Slezska, svazek 7, sborník

vírá rejstfiík autorÛ a mapa pojednávan˘ch lokalit.

husitsk˘mi válkami. Obãanská zdûná zástavba mûsta

prací ze spoleãensk˘ch a pfiírodních vûd, Regionální

Materiálovû velmi bohat˘ desát˘ svazek sborníku

pochází ve sv˘ch nejstar‰ích projevech z období pohu-

muzeum v Litomy‰li, Státní oblastní archiv Zámrsk –

Castellologica bohemica pfiiná‰í mnoÏství nov˘ch infor-

sitského, jejímu poznání v‰ak stále zÛstáváme mnohé

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomy‰li, Li-

mací nejen pro vlastní kastellologické bádání, ale i pro

dluÏni a s v˘jimkou domu U r ytífiÛ kameníka BlaÏka

tomy‰l 2006.

ostatní medievistické disciplíny. Zakoupit ãi objednat

a nûkolika detailÛ, vesmûs podchycen˘ch jiÏ v témûfi

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomy‰li

si ho lze v Knihovnû Archeologického ústavu AV âR

stoletém litomy‰lském svazku Soupisu památek ZdeÀ-

zaãal v roce 1997 vydávat vlastivûdn˘ sborník Pomezí

(Letenská 4, 118 01 Praha 1), na pfiedná‰kách Spo-

ka Wirtha, Bohumila Matûjky a Josefa ·tûpánka, vlast-

âech a Moravy, do roku 2003 vy‰lo celkem pût ãísel.

leãnosti pfiátel staroÏitností ãi na adrese Jitka MatûjÛ,

nû nevíme o podobû a v˘bavû mû‰Èansk˘ch domÛ

Pak se v souvislosti se zmûnami ve státní správû, kdy

Host˘nská 13, 130 00 Praha 3.

prakticky nic. Samozfiejmû, mnoho staveb zaniklo po-

zanikl Okresní úfiad ve Svitavách jako zfiizovatel okres-

Ïáry, z nichÏ pro Litomy‰l byly nejniãivûj‰í ty v letech

ního archivu, následnû zaãlenûného do struktury Stát-

1635, 1775 a 1814, které postihly velkou ãást star‰í

ního oblastního archivu v Zámrsku, jiÏ nepodafiilo zajis-

zástavby; její obnova pfiinesla promûnu hmotovou, slo-

tit prostfiedky pro vydávání sborníku. Od ‰estého

hovou i materiálovou, ze dfieva v kámen a cihly. Dne‰ní

svazku se vydavatelské aktivity chopilo Regionální (dfií-

obraz Litomy‰le zformovaly pfiedev‰ím pozdnû barokní

ve Mûstské) muzeum v Litomy‰li a s mírnû roz‰ífien˘m

a klasicistní pfiestavby po posledních dvou poÏárech.

názvem, v nové grafické podobû a s obsahem oboha-

Ohnû se dotkly i církevních objektÛ, z nichÏ je nutné

cen˘m o resumé v angliãtinû (nûmecké bylo jiÏ bûÏnou

Milan SK¤IVÁNEK: Zmizelé âechy: Litomy‰l, Pase-

jmenovat dne‰ní probo‰tsk˘, pÛvodnû augustiniánsk˘

souãástí pfiíspûvkÛ v prvních pûti ãíslech sborníku) po-

ka, Praha – Litomy‰l 2006, 48 stran, 118 ãernobíl˘ch

chrám Pov˘‰ení sv. KfiíÏe ze tfietí ãtvrtiny 14. století,

kraãuje ve vydávání této velmi kvalitní regionální vlasti-

snímkÛ, 2 perokresby.

pÛvodnû ‰pitální kostelík Rozeslání sv. Apo‰tolÛ ze

vûdné tiskoviny. Zánik regionálních archivních sborní-

Jako tfiináct˘ svazek zásluÏné edice, pfiibliÏující zmi-

stejné doby a piaristick˘ chrám Nalezení sv. KfiíÏe, vy-

kÛ po roce 2003 je obecnûj‰í jev a doufejme, Ïe

zelou tváfi na‰ich mûst a obcí, vychází díl vûnovan˘ v˘-

stavûn˘ po roce 1714 podle projektu G. B. Alliprandi-

zmûnou ve státní správû bylo vydávání regionálních

chodoãeskému mûstu s vysokou kulturní tradicí minu-

ho. V˘voj mûsta v 19. a 20. století byl spí‰e extenzivní,

vlastivûdn˘ch prací postiÏeno jen naãas.

losti i dne‰ka. Retrospektivní ikonografické publikace

a tak naprostá vût‰ina jeho historick˘ch objektÛ zÛsta-

Sedmé ãíslo sborníku Pomezí âech, Moravy a Slez-

se v souãasné dobû tû‰í velkému zájmu. Vychází mu

la zachována dodnes. Mezi ztráty lze zafiadit pfiedev‰ím

ska je vûnováno emeritnímu litomy‰lskému archiváfii

vstfiíc i fiada nakladatelÛ a lokální patrioti, milovníci his-

mûstské opevnûní s branami, ãást zástavby pfiedmûstí

a historikovi PhDr. Jindfiichu RÛÏiãkovi k osmdesát˘m

torie, architektury i kulturní vefiejnost mají moÏnost vy-

(sídli‰tû na západ od Havlíãkovy ulice na dolním pfied-

narozeninám. Cel˘ sborník je rozdûlen na ãásti âlán-

bírat z fiady titulÛ, z nichÏ vynikají alba star˘ch pohled-

mûstí, prÛtah silnice I/35), barokní letohrádek Karlov

ky, Materiály, Sdûlení a Literatura. V obsahu se sym-

nic. Historická ikonografie patfií díky vysoké sdûlnosti

ãi bránu dvora Pern‰tejn (téÏ Per‰tejn, Per‰t˘n).

paticky projevuje pfiíchod dvou profesionálních archeo-

TomበDURDÍK

Publikace Zmizelé âechy: Litomy‰l

sv˘ch pramenÛ mezi nejpopulárnûj‰í odvûtví pomoc-

Obrazová ãást publikace nás seznamuje s postupnou

logÛ do regionu, ktefií pfiispûli tfiemi ze ãtyfi pfiíspûvkÛ

n˘ch vûd historick˘ch a mezi objekty jejího zájmu se

promûnou jednotliv˘ch domÛ, ulic i námûstí aÏ do polo-

s archeologickou tematikou, tvofiící tak témûfi polovinu

postupnû zafiazují i fotografie, které tvofií vût‰inu repro-

viny 20. století, po které následovalo rázné pfietrÏení

druhé a tfietí ãásti sborníku.

dukcí ve v˘‰e zmínûn˘ch publikacích. Nakladatelství

kontinuity a ãást zásahÛ mûla charakter plo‰n˘ch de-

V ãásti âlánky se Jifií ·meral vûnuje Ïivé problema-

Paseka se nejprve vûnovalo obnovenému vydání foto-

molic a následné nové v˘stavby. Na zachování památko-

tice pr vní písemné zmínky o âeské Tfiebové, Václav

grafick˘ch alb v edici Zmizelá Praha, aby pak novou

v˘ch hodnot mûsta mûlo nepochybnû vliv i vyhlá‰ení je-

·tûtka se zab˘vá tfiicetiletou válkou v Ïivotû panství Li-

edicí Zmizelé âechy vykroãilo i do mimopraÏsk˘ch obcí

ho centra mûstskou památkovou rezer vací v roce

tomy‰l, Jan Kapusta pfiibliÏuje Ïivotní osudy Jana

a na venkov. Jednotlivé svazky mapují jak jednotlivá

1950.

a Marie Rollerov˘ch, které známe z Jiráskovy Filosof-

Fotografie a kresby reprodukované v knize pfiibliÏují

ské historie, Marie Macková líãí dûjiny státních tabá-

nejen stavební podobu jednotliv˘ch ãástí mûsta, ale i Ïi-

kov˘ch továren v Lan‰krounû a ve Svitavách do obdo-

V pfiípadû Litomy‰le získalo nakladatelství autora

vot v nûm, jeho slavné i tragické okamÏiky. Jmenujme

bí 1. svûtové války a v posledním pfiíspûvku popisuje

nejpovolanûj‰ího a cel˘ svazek patfií mezi vrcholy edice.

alespoÀ náv‰tûvu císafie Franti‰ka Josefa I. roku 1889

Radka Urbánková Ïivot a ãinnost levicového uãitele

Textová ãást knihy má tfii ãásti. V první je zasvûcenû vy-

ãi dvû povodnû z roku 1984. Stranou pozornosti nezÛ-

Antonína Kavky, tvÛrce fenoménu jedlinsk˘ch hraãek.

líãen v˘znam Litomy‰le pro kulturní dûjiny nejen v˘chod-

staly ani natáãení filmu Filosofská historie (1937) ãi

V materiálové ãásti sepisuje David Vích stfiedovûké

ních âech, ale celého státu a mûsto je právem hodno-

kvûtinová v˘zdoba mûsta, aranÏovaná na poãátku druhé

nálezy z katastru Vysokého M˘ta. Jaroslav Skopec se

ceno jako dÛleÏité kulturní místo. Druhá ãást knihy

poloviny 20. století mûstsk˘m zahradníkem J. Jadrn˘m.

vûnuje deseti architektonick˘m ãlánkÛm ze souboru

popisuje urbanistick˘ a architektonick˘ v˘voj mûsta aÏ

Celé publikaci lze vytknout snad jen to, Ïe do ní ne-

získaného pfii archeologickém v˘zkumu zaniklého klá‰-

do 20. století. Ve srovnání s pfiedchozími je tfietí textová

byl zafiazen snímek zmínûné barokní brány dvora Pern-

terního a posléze katedrálního chrámu Panny Marie

kapitola – v˘bûrová bibliografie – velmi krátká.

‰tejn, kter˘ se jako naschvál objevil na internetu ne-

v Litomy‰li a dokazuje, Ïe stavební v˘voj v období goti-

Nelze neÏ v krátkosti pfiipomenout v˘znam návr‰í

dlouho po vydání knihy. Fotografická dokumentace je

ky byl bohat‰í, neÏ se dosud pfiedpokládalo. ·koda jen,

Olivetské hor y s premonstrátskou kanonií a román-

uloÏena na pardubickém pracovi‰ti NPÚ a mûla by b˘t

Ïe v zamûfiení profilÛ nejsou odli‰eny zachovalé pÛvod-

historická mûsta, tak i ‰ir‰í území (Sobotecko, Novopacko, v plánu jsou Bfieclavsko a Vltavot˘nsko).

254

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

ní povrchy a lomové plochy kamene, takÏe u jemnû pro-

(vzpomínky, vyprávûní), star‰í i souãasnou fotografic-

filovaného v˘bûhu klenebních Ïeber inv. ã. 2A-202 je

kou a kresebnou dokumentací, dále kresbami P. Kalá-

obtíÏné pochopit podobu a rozsah zachování prvku. Ar-

bové, kopiemi plánÛ a map a podobnû. Pr vní ãást

chitektonické ãlánky jsou uloÏeny v Regionálním muzeu

publikace je, kromû úvodu, rozdûlena podle jednotli-

v Litomy‰li a ãekají na úplné zpracování a vyhodnocení,

v˘ch expoziãních celkÛ v muzeu (celkem do sedmi ka-

poté co byla nedávno zásluÏnû provedena reinventari-

pitol). Úvodní kapitolu velmi vhodnû doplÀují medailo-

zace celého lapidária. Hana Hácová se vûnuje sbírce

ny ‰esti v˘razn˘ch osobností, které se podílely na

skla litomy‰lského muzea, v níÏ se napfiíklad objevuje

vzniku a dal‰ím rozvoji muzea a zároveÀ patfiily k v˘-

bohatû fiezan˘ svatební pohár Antonína Ignáce z Bub-

znamn˘m badatelÛm v oblasti lidového stavitelství

na a Litic a Anny Maxmiliány Kapounové ze Svojkova.

(z jiÏ neÏijících jmenujme J. Vajdi‰e, O. Máãela

Stáfií tohoto poháru je vy‰‰í neÏ v textu uvedené, oba

a V. Frolce).

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Fórum architektury & stavitelství 2006/6 Hudební divadlo v pÛvodním kabátû, s. 4–5. Aktualita o rekonstrukci Hudebního divadla v Karlínû zniãe-

manÏelé zemfieli v roce 1725. Vûra Jílková a Petr Sgall

Druhá ãást knihy doplÀuje a prohlubuje samostatn˘

popisují dramatické osudy své rodiny od druhé polovi-

první katalogov˘ oddíl. Je sestavena ze sedmi dopro-

ného pfii povodních.

ny 19. století vãetnû tragick˘ch ztrát v dobû 2. svûto-

vodn˘ch studií, které se t˘kají zpÛsobu obÏivy zdej‰ího

vé války, kdy ãást jejích pfiíslu‰níkÛ zahynula v kon-

obyvatelstva, krojÛ, zvykÛ a obyãejÛ a dvû pfiímo pojed-

centraãních táborech kvÛli svému Ïidovskému

návají o problematice lidového stavitelství, sídel a byd-

pÛvodu. Libor Urbánek zvefiejÀuje v˘sledky inventariza-

lení (staÈ Kulturní krajina, venkovská sídla a stavby na

ce ptactva v Nedo‰ínském háji, v˘letním místû Lito-

jihov˘chodní Moravû od H. Boãkové a druhá, vûnovaná

âlánek o rekonstrukci novû objeveného zastropení

my‰lsk˘ch v 19. a v první polovinû 20. století.

bydlení, domácnosti a stravû od P. Kalábové, jejíÏ kres-

v nejvût‰ím sále zámku v Bûlé pod Bezdûzem. Strop

Justiãní palác Na Míãánkách Praha-Vr‰ovice, s. 7–9. Informace o rekonstrukci a dostavbû b˘val˘ch Roháãov˘ch kasáren na justiãní komplex. Vlasta DVO¤ÁKOVÁ: Hádanka bûlsk˘ch zbrojno‰Û, s. 12–13.

Sdûlení Davida Vícha a Jany Nûmcové jsou vûnová-

by vÛbec velmi vhodnû ilustrují v˘klad funkãního vyuÏití

je ojedinûl˘ vyobrazením nadÏivotních figur zbrojno‰Û

na pfiehledÛm archeologick˘ch akcí muzea ve Vyso-

nûkter˘ch pfiedmûtÛ v lidové hmotné kultufie národopis-

rÛzn˘ch národÛ. Na rekonstrukci se podíleli B. Mí‰o-

kém M˘tû a na katastru Litomy‰le v roce 2005. Eva

n˘ch regionÛ jihov˘chodní Moravy prezentovan˘ch v mu-

vá-âílová, J. a H. Mí‰ovi a H. Mücková.

Marková krátce pfiibliÏuje dûjiny a ãinnost úpické hvûz-

zeu – luhaãovické Zálesí, moravské Kopanice, HorÀác-

Stavba, o které se mluví, s. 14–15.

dárny. Oldfiich Pakosta popisuje v˘skyt donedávna

ko). Samostatnû jsou v publikaci prezentovány

Dokonãení ãlánku z minulého ãísla o v˘stavbû

exotického kfiiÏáka pruhovaného v okolí Litomy‰le.

speciálnû zamûfiené areály muzea vesnice, vybavené

dvoukolejn˘ch Ïelezniãních tunelÛ pod praÏsk˘m Vítko-

Oddíl literatury zásluÏnû vyplÀují ãtyfii soupisy nové

stavbami charakteristick˘mi pro dan˘ region: vodní

vem jako nejv˘znamnûj‰í stavbû takzvaného Nového

vlastivûdné literatury z okresÛ Svitavy a Ústí nad Orli-

technické stavby, vinohradnické stavby a skupina rou-

spojení, o revitalizaci nádraÏí a promûnû Vinohrad

cí. ·koda jen, Ïe se do uzávûrky nepodafiilo dokonãit

ben˘ch seníkÛ z Javorníka tvofiících areál luãního hos-

a ÎiÏkova, kde bude v souvislosti s v˘stavbou stanice

bibliografick˘ soupis pro Litomy‰l. Nezb˘vá tedy, neÏ

podáfiství. V˘tvarnou stránku knihy umocÀují barevné

nové trasy metra D vybudován multifunkãní komplex.

se tû‰it na dal‰í ãíslo a trochu závidût ‰ir‰ímu okolí Li-

reprodukce dûl malífiÛ, ktefií zachytili lidovou kulturu

tomy‰le sborník velmi kvalitní jak obsahem, tak i zpra-

a Ïivot obyvatel této ãásti Moravy (J. Úprka, C. Mandel,

cováním.

A. Frolka). Pomûrnû krátk˘ seznam literatur y je souJifií SLAVÍK

stfiedûn spí‰e na kniÏní odbornou produkci. Kromû jednotliv˘ch prostor trojdílného domu komo-

Alice T¤ÍSKOVÁ: Citlivá památková obnova zámeckého areálu ·tifiín, s. 23–25. Rozhovor s fieditelem zámku Václavem Hrub˘m o promûnách zámku v prÛbûhu tfiiceti let. VII. pfiehlídka diplomov˘ch prací, s. 26–29.

rového typu (jizba, síÀ, komora) P. Kalábová v samo-

V˘sledky soutûÏe âeské komory architektÛ: 1. mís-

statné studii o bydlení a stravû podává téÏ v˘klad

to V. Barto‰ová, FA TU Liberec (ved. prof. Suchomel),

o nádobí a náãiní slouÏícím k uchovávání surovin

za The Roosevelt Island Universal Art Center; 2. mís-

a pfiípravû pokrmÛ. V této pasáÏi jistû zaujme uveden˘

to M. ·i‰ka, FA âVUT (ved. arch. Kroupa), za Sociální

doplÀující text o úpravû lÛÏka, dále o v˘zdobû obydlí

bydlení (nejen) pro Romy v Kutné Hofie; 3. místo

Martin ·IM·A, Petra KALÁBOVÁ: Muzeum vesnice

(spolu s podkapitolou o v˘tvarn˘ch prvcích domu vãet-

T. Petrá‰ek, FA âVUT (ved. doc. Boãan) za Nedûlní kra-

jihov˘chodní Moravy, Národní ústav lidové kultur y,

nû líãení a názední malby), coÏ je vzhledem k sledova-

jinu – dva plány novohradské krajiny.

StráÏnice, 283 stran, anglické a nûmecké resumé.

nému regionu obzvlá‰È dÛleÏité, a o hygienû (téma je

Publikace Muzeum vesnice jihov˘chodní Moravy

Radomíra SEDLÁKOVÁ: ·edesátá léta, s. 30–35.

Podnázev této knihy – prÛvodce muzejní expozicí –

pfii studiu regionálních forem lidového obydlí znaãnû

Desetiletí ãeské architektur y dokumentované na

nevystihuje její celkovû mnohem ‰ir‰í zábûr. Práce byla

opomíjeno). Velmi v˘znamná je jiÏ zmínûná kapitola

medailonech deseti v˘znamn˘ch staveb tohoto období.

pfiipravena k 25. v˘roãí zpfiístupnûní Muzea vesnice ji-

Kulturní krajina, venkovská sídla a stavby jihov˘chodní

Ladislava HOR≈ÁKOVÁ: V˘stava architekta Zlína

hov˘chodní Moravy v roce 1981. Publikace pfiedev‰ím

Moravy zpracovaná H. Boãkovou. Se sociální struktu-

Franti‰ka L. Gahury v Domû umûní ve Zlínû, 12. pro-

odráÏí v˘sledky fie‰ení jednoho z projektÛ vûdecko-v˘-

rou vesnice úzce souvisí proces dûlení usedlostí a zá-

since 2006 – 18. února 2007, s. 36.

zkumného zámûru, kter˘ se t˘kal promûn tradiãní lido-

stavby (forem) dvora a zejména okapová orientace do-

vé kultury a jejích ‰ir‰ích vazeb, coÏ pfiedstavuje jeden

mÛ sledované oblasti. Pozornost si v této kapitole

z nosn˘ch pilífiÛ publikace. Cílem daného projektu –

zaslouÏí rovnûÏ krátké statû o vodních ml˘nech (více

Dana BOHUSLAVOVÁ: PafiíÏská Défense – symbióza

Katalogu Muzea vesnice jihov˘chodní Moravy StráÏni-

roz‰ífien˘ch neÏ vûtrné ml˘ny), jejichÏ v˘skyt se sou-

vãerej‰ka a dne‰ka, s. 37–41. âlánek o urbanismu

ce – bylo shromáÏdit v‰echny dostupné prameny a do-

stfieìoval pfiedev‰ím do západní poloviny Slovácka.

PafiíÏe.

Struãné pfiipomenutí Gahurovy osobnosti a zpráva o v˘stavû jeho prací.

kumentaci tvofiící rozsáhl˘ studijní materiál, kter˘ by

PrÛvodce po stûÏejní muzejní expozici stráÏnického

Adéla NùMCOVÁ: Peru. Zemû kondora, pumy a ha-

mûl napomoci identifikovat jednotlivé stavby. Popis

Národního ústavu lidové kultury – po Muzeu vesnice ji-

da, s. 42–47. Cestopisn˘ ãlánek s fotografiemi se vû-

kaÏdého objektu obsahuje (dle v˘znamu a dostupn˘ch

hov˘chodní Moravy – sv˘m odborn˘m zpracováním,

nuje mimo jiné i architektonick˘m památkám Peru.

informací) jeho struãnou charakteristiku, historick˘

grafickou úrovní i rozmanitostí obrazov˘ch pfiíloh obou

a stavební v˘voj a identifikaci. Jsou zde uvedeny ze-

ãástí publikace (tedy samotn˘ prÛvodce po expozici

jména údaje k plánové dokumentaci, samotné realiza-

a doprovodné studie) daleko pfiesahuje regionální rá-

ci a dále k vybavení daného objektu v Muzeu vesnice

mec a jistû si zaslouÏí pozornost odborné vefiejnosti.

jihov˘chodní Moravy. KaÏdá stavba (respektive její popis) je doprovázena ukázkami z archivních pramenÛ

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Lubomír PROCHÁZKA

Umûní 2007/1 (pfievzato z webov˘ch stránek http://www.intimate.cz/umeni/cz/index.html) Ivo HLOBIL: Die tschechische Kunstforschung und die Bronzegruppe des hl. Georg auf der Prager Burg –

255

âeské dûjiny umûní a bronzové souso‰í sv. Jifií na

Památník obûtem komunismu, s. 17–19.

nûj‰í elementy architektonické formy a jejich vzájem-

PraÏském hradû, s. 3–27.

Zpráva o objektu Sporadical autorÛ P. Jandy, J. Na-

né vztahy. Jeho texty lze oznaãit za jedny z programo-

StaÈ reaguje na kritiku ãesk˘ch dûjin umûní ze stra-

‰ince, A. Kubalíka a J. Kociána, umístûném v tûÏi‰ti li-

v˘ch dokumentÛ neofunkcionalismu. Následují Hejdu-

ny v˘znamn˘ch zahraniãních historikÛ umûní (Gerhard

bereckého parku pfii ulici Jablonecké. Objekt má po-

kovy texty Úvod ke kosoãtvercovému katalogu: Vliv

Schmidt, 1992; ErnŒ Marosi, 1999) kvÛli patrioticky

dobu zrcadla v ocelovém rámu a zrcadlí nápis „Sám

kubismu, Stûnov˘ dÛm 1 a Riga.

pfiedpojatému bádání o bronzové plastice sv. Jifií na

v sobû hledej, zda svobodu brání‰, ctí‰ nebo omezu-

PraÏském hradû, odlité v roce 1373 bratry Martinem

je‰“ a je doplnûn tfiemi dlouh˘mi parkov˘mi lavicemi

a Jifiím z Klausenburgu.

z lepeného dfieva.

Klára BENE·OVSKÁ: St George the Dragon-slayer – the Eternal Pilgrim without a Home? – Sv. Jifií drakobij-

Miroslav PET¤ÍâEK: Památník jako apel k pfiítomnosti, s. 20.

Stavba 2007/2 Pocta âKA 2006 – Miroslav Masák, s. 4–5. Informace âKA o nominacích a udûlení Pocty je doplnûna biografií M. Masáka od Petra Kratochvíla a re-

ce na PraÏském hradû – vûãn˘ poutník bez domova?,

Recenze libereckého památníku.

cenzí jeho knihy vzpomínek Tak nûjak to bylo od Jany

s. 28–39.

Monika MITÁ·OVÁ: Pamätník? Na okraj zrkadla v li-

Tiché.

Pfiíspûvek se snaÏí naznaãit nûkteré nové cesty

bereckom parku, s. 20–21.

Rekonstrukce Bauerovy kubistické vily, s. 12.

k pochopení „místa“ souso‰í sv. Jifií ve fondu dvor-

Druhá recenze je k dílu kritická a pfiipomíná obecnûj-

Krátká zpráva s fotografiemi o rekonstrukci Goãáro-

ského umûní druhé poloviny 14. století, inspirované-

‰í v˘znamy pouÏití zrcadla ve v˘tvarném díle a zdafiilé

vy stavby z let 1912–1914 v Libodfiicích u Kolína. Po

ho pfiedev‰ím italsk˘m prostfiedím, kam náleÏí svojí

moderní projekty pouÏívající zrcadla i jiné projekty pa-

dokonãení oprav se má vila promûnit v muzeum se

kompozicí, typem svûtcova zbroje i úãesu a mimo jiné

mátníkÛ, jejichÏ kvality podle autorky tento nedosáhl.

stálou expozicí nábytkové tvorby a designu z období

téÏ faunou, vyvedenou na soklu. Lubomír KONEâN¯, Roman PRAHL: The Monument

Michal KUZEMENSK¯: Obytn˘ dÛm Pecha. Promûna pov˘‰ením, s. 32–37.

kubismu. V˘sledky architektonické soutûÏe Údolní 53,

to Marshal Radetzky and the Iconography of the Hero

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o novû navr-

on the Shield – Pomník mar‰ála Radeckého a ikono-

Ïeném bytovém domû v Praze-Krãi, kter ˘ vyuÏívá pÛ-

V˘sledky soutûÏe na urbanisticko-architektonické

grafie hrdiny na ‰títû, s. 45–68.

vodního prÛmyslového objektu – fungující v˘mûníkové

fie‰ení souboru staveb v areálu VUT v Brnû. Zvítûzil

stanice, slouÏící zdej‰í ãtvrti. Nov˘ objekt je stavûn na

návrh FAM Architekti, jehoÏ studie je podrobnûji pfied-

pÛvodní konstrukci a pfiizpÛsoben okolní zástavbû.

stavena na s. 45–47 v rámci profilového tématu Pro-

První ãást studie se t˘ká geneze praÏského pomníku a jeho politického, místního i v˘tvarného kontextu. Mar‰ál Radeck˘ byl rodákem z âech a vítûzem bojÛ v Itálii 1848–1849. Druhá ãást podává pfiehled ikono-

Milena SR·≈OVÁ: Promûna zemûdûlské usedlosti ve venkovsk˘ rodinn˘ dÛm, s. 38–41.

s. 22–23.

mûna místa, vãetnû vizualizací a plánÛ. Pivovarské zahrady v âeském Krumlovû. 12. roãník

grafie ústfiedního motivu tohoto pomníku, jímÏ bylo vy-

Úvodní pfiíklad ilustrující ústfiední tematiku tohoto

zdviÏení jeho protagonisty na ‰tít. Tfietí ãást se t˘ká

ãísla – promûnu domu. Jde o pfiestavbu rodinného do-

Úkolem bylo zakomponovat novou v˘stavbu do za-

sémantiky praÏského pomníku a jeho dobového pfiijetí

mu v Hronûticích od autorÛ T. a A. Bezpalcov˘ch. Krov

hrad pivovaru Eggenberg v historické ãásti mûstské

v kontextu politiky i sochafisk˘ch konvencí.

studentské soutûÏe XELLA 2006/2007, s. 26–27.

chalupy byl snesen a opraven na zemi. Byl dodrÏen

památkové rezervace a vytvofiit novou lávku pfies Vlta-

Hynek LÁTAL: Reflections on a Recovered Disserta-

pÛdorys obytného stavení, obvodové zdi byly ubourány

vu. 1. cenu získali Mar tin Rezek a TomበStránsk˘

tion of Viktor Kotrba – Úvahy nad objevenou disertací

do v˘‰e 1 m nad b˘valou podlahou, izolovány proti vlh-

z FA âVUT, ateliéru Lubo‰e Paty.

Viktora Kotrby, s. 69–73.

kosti a znovu vyzdûny z cihel Porotherm. Staré vybou-

Classic 7 Business Park – U Uranie 1037, s. 30.

Cílem zprávy je pfiedev‰ím otevfiení diskuse o meto-

rané cihly poslouÏily pro pfiedezdívku jiÏního prÛãelí,

Zpráva o v˘stavbû kanceláfiského komplexu v pro-

dologickém odkazu Viktora Kotrby (7. 5. 1906, Günz-

které se stalo hlavním. Opuka z vybouraného zdiva by-

storách b˘valého akciového parního ml˘na v praÏ-

burg – 3. 9. 1973, Praha), jenÏ je ve srovnání napfií-

la pouÏita na ãást dlaÏeb.

sk˘ch Hole‰ovicích od Bohumila Hyp‰mana z let

klad se sv˘m generaãním vrstevníkem Václavem Menclem (1905–1978) opomíjen. V˘chodiskem jsou

Pfiemysl KOKE·: Revitalizace pivovaru a podmûstí v Lan‰krounû, s. 42–47.

1909–1911. Areál se bude skládat ze dvou zrekonstruovan˘ch památkovû chránûn˘ch objektÛ a dvou

materiály neznámého rukopisu Kotrbovy disertace, je-

Autorská zpráva o urbanistické studii s fotografiemi

jíÏ definitivní podoba byla ztracena. Práce je inspirativ-

a plány. Cílem je vytvofiit mûstsk˘ prostor organicky na-

ním pfiínosem ke stfiedoevropskému bádání o pozdnû

vazující na staré centrum, kter˘ rozvine centrální mûst-

Zpráva o administrativní budovû v Praze-Karlínû od

gotické architektufie.

skou strukturu a umoÏní propojení s dfiíve neprÛchod-

architektonické kanceláfie Richarda Bofilla, která na-

V ãasopise jsou dále tyto recenze:

nou oblastí b˘valého prÛmyslového areálu. Jednotlivé

váÏe na jiÏ hotové Corso téhoÏ autora.

Iva ADÁMKOVÁ: Hana ·edinová, Drahokamy Svato-

objekty se budou rozprodávat mal˘m a stfiedním podni-

václavské kaple, s. 73–75. Pavel SUCHÁNEK: Friedrich Polleroß (Hg.), Reiselust & Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich, s. 80–81.

Stavba 2007/1 GUZIK, Huber t: „Malé“ dûjiny „zlat˘ch“ ‰edesát˘ch, s. 14–15.

nov˘ch, modernû vybaven˘ch kanceláfisk˘ch budov. V Karlínû se zaãíná stavût Corso II, s. 30.

Projekt ÎiÏkov, s. 31.

katelÛm, aby existence projektu nebyla ohroÏena jedi-

Zpráva o urbanistické studii zástavby jiÏní ãásti Ná-

n˘m developersk˘m zámûrem, a zároveÀ bude vytvofie-

kladového nádraÏí ÎiÏkov v Praze od Vladimíra KruÏíka

na dostateãná podpora pro místní podnikatele.

a spoleãnosti Helika, kterou pfiedstavila spoleãnost

Promûna domu – anketa, s. 48–51.

ING Real Estate Development. Návrh poãítá pfiibliÏnû

Anketa k profilovému tématu tohoto ãísla. Promûna

s 21 000 m kanceláfisk˘ch ploch, 13 000 m malo-

domu nekonfrontuje staré s nov˘m, n˘brÏ smûfiuje

obchodních prostor a 2000 nov˘ch bytÛ o celkové hru-

k novému celku, propojuje, sluãuje, metamorfuje. Zdá

bé plo‰e 222 000 m .

se, Ïe dnes ke kdysi bûÏné promûnû domÛ dochází

2

2

2

A 7 Hole‰ovick˘ pivovar, s. 34.

Recenze knihy autorÛ P. Urlicha, P. Vorlíka, B. Filsa-

jen zfiídka. Rekonstruuje se, nebo bourá. Následující

Zpráva o rekonstrukci stávajících budov a nov˘ch by-

kové, K. Andrá‰iové a L. Popelové ·edesátá léta v ar-

respondenti odpovídají na otázku, proã tomu tak je

tov˘ch a kanceláfisk˘ch objektech, které vznikají v pÛ-

chitektufie oãima pamûtníkÛ, která v rozhovorech

(pokud tomu tak je): V. Czumalo, P. Oplatková, I. Fia-

vodním areálu Mû‰Èanského pivovaru v Praze 7-Hole-

pfiedstavuje 21 ãesk˘ch a 10 slovensk˘ch architektÛ

lová, P. Nasadil, arch. Bezpalec, D. Mare‰, T. Klanc,

‰ovicích. Autory projektu jsou CMC architects/David

a v˘tvarníkÛ.

Atelier DRHN, J. ·anda a M. Solafi.

Richard Chisholm, Vít Máslo.

Jana TICHÁ: Vzpomínky ãesk˘ch architektÛ, s. 16. Recenze téÏe knihy. Obû recenze se shodují na

Rostislav ·VÁCHA: Pfiíbûhy forem, mûst a lidí v textech Johna Hejduka, s. 52–55.

Praha 4, Kavãí Hory Office Park, s. 34. Zpráva o administrativním komplexu koncipova-

tom, Ïe jde o cenn˘ materiál pro studium novûj‰ích,

Medailon ãlena skupiny Pût architektÛ, která si

ném jako hfiebenov˘ systém, kde spojovací trakt pro-

dosud nepfiíli‰ zpracovan˘ch dûjin ãeské architektury.

koncem 60. let vytyãila za cíl prozkoumávat nejzáklad-

pojuje ãtyfii kolmá kfiídla – jedno jedenáctipodlaÏní

256

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

a tfii ‰estipodlaÏní. Autorem je Michal Gabriel.

Projekt architektÛ AUKETT fie‰í lokalitu nad svahem

Projekt CITY, Praha 4-Pankrác, s. 35.

nad koleji‰tûm Hlavního nádraÏí. NavrÏená zástavba vy-

Urbanismus a územní rozvoj 2007/1

âlánek nás seznamuje s jednotliv˘mi budovami plá-

tváfií hmotov˘ pfiechod od vilové zástavby Vinohrad

Marie MACHOVÁ: UdrÏiteln˘ rozvoj území v novém

novaného v˘‰kového komplexu na Pankrácké pláni od

k blokové zástavbû ÎiÏkova a jedním z cílÛ projektu je

stavebním zákonû a v souvisejících dokumentech,

Richarda Meiera & Par tners Architects, jejich plo-

dotvofiení prostoru námûstí W. Churchilla. Prostfiedkem

s. 47–52.

chou, funkcí i autory samotn˘mi.

k jeho dosaÏení by mûla b˘t hmota nároÏního obchodní-

Autorka sleduje promítnutí problematiky udrÏitelné-

Nová budova Národní knihovny, s. 54–57.

ho objektu, která vznikne v kontextu stávající provozní

ho rozvoje do sféry územního plánování a porovnává,

V rámci profilového tématu Promûna místa je pfied-

budovy âD a vytvofií protiváhu Penzijnímu ústavu. DÛle-

jak se s tímto pojmem vypofiádal nov˘ a pfiedchozí sta-

staven projekt Kaplického knihovny i dal‰í projekty,

Ïit˘m aspektem fie‰ení je zachování stávajících prÛhle-

vební zákon i dal‰í dokumenty.

které se zúãastnily soutûÏe na Národní knihovnu, his-

dÛ na druh˘ bfieh fieky a posílení pû‰ích vazeb mezi No-

Zdenûk SZCZYRBA: Olomoucké obchodní domy. Ko-

torie Letné a její fotografie se zákresy plánovan˘ch

v˘m Mûstem, Vinohrady a ÎiÏkovem. V pr vní etapû

mentáfi k otázkám geneze a souãasnému v˘voji mûst-

staveb.

vznikne obytn˘ soubor Rezidence Riegrovy sady s pûti

ské maloobchodní sítû, s. 53–57.

Vladimír CZUMALO: Megaron a gynaikonítis s duchem v Liboci, s. 60–67. Recenze rodinného domu v historické zástavbû

bytov˘mi domy. Doplnûno ãetn˘mi vizualizacemi. Daniel LIEBESKIND: Banalita fiádu. Mûsto Berlín II., s. 70–71.

Autor sleduje historii obchodních domÛ v Olomouci – vãetnû vzniku kontroverzní stavby PRIORU v sousedství kostela sv. Mofiice – a sniÏování jejich v˘znamu

v Praze-Liboci od Jana Línka zaãíná obecnou úvahou

Kapitolu z knihy Kein Ort an seiner Stelle pfieloÏil

o modech lidského bydlení a historií obce Liboc. Stav-

D. Mateásko. Liebeskind vystupuje proti pravidlÛm v˘-

ba podle autora splÀuje vrchovatou mûrou povinnost

stavby v Nûmecku, která pfiedstavil na konferenci

Igor KYSELKA: Evropská kulturní krajina v teorii

domu k vefiejnému prostoru a pfies zfiejmou novodo-

v Magdeburgu Vittorio Lampugnani. Daná pravidla po-

i praxi (Záznam z 5. workshopu k implementaci Evrop-

bost pÛsobí dojmem, jako by zde stála odedávna – pfií-

dle nûj vyÏadují od architektur y tvrdou disciplínu

ské úmluvy o krajinû Cílové charakteristiky krajiny od

vûtivû komunikuje s okolím i se star‰ím sousedním

a pfiedstavují ztuhl˘, zpáteãnick˘ fiád svádûjící k jedno-

teorie k praxi 28.–29. 10. 2006, Girona, ·panûlsko),

domem.

duchosti a konformitû. Liebeskind v nich spatfiuje tota-

s. 58–62.

s rozvojem velkoplo‰n˘ch prodejen, které sv˘mi lokacemi decentralizují obchodní funkce ve mûstû.

Karl Josef Schattner a Eichstätt, s. 68–71.

litní rysy a ve své polemice volá po uvolnûní prostoru

Zpráva z workshopu, kde si více neÏ 300 vládních

âlánek o obnovû mûsta Eichstättu, která zaãala

idejím, snÛm a vizím v soudobé architektufie i mûst-

reprezentantÛ a krajinn˘ch odborníkÛ vymûÀovalo

ském plánování.

zku‰enosti z vymezování krajinn˘ch typÛ a celkÛ na

v 60. letech 20. století v˘stavbou komplexu budov pro Vysokou ‰kolu pedagogickou (od roku 1980 Katolická univerzita) v historickém centru, a o ‰Èastném propo-

Eva HEJDOVÁ: NepfietrÏitá promûna mûsta, s. 72–77.

sv˘ch územích a s tím souvisejících krajinn˘ch hodnocení, z formulování cílov˘ch charakteristik krajiny

jení nov˘ch staveb s památkovû chránûn˘mi budova-

ReportáÏ o promûnách starého Chelsea v New Yorku.

a s praktick˘m uplatÀováním národních krajinn˘ch po-

mi v této ãásti mûsta.

Vila Tugendhat, s. 84–85.

litik.

Architekt 2007/3 Porota Grand Prix 2007, s. 16–21. Informace o tradiãní soutûÏi, kterou vypisuje kaÏdoroãnû Obec architektÛ spoleãnû s âeskou komorou architektÛ, nás seznamuje pfiedev‰ím s leto‰ním slo-

Anketa o posledním dûní kolem vily Tugendhat. Od-

Igor KYSELKA: Krajina nezná hranic. Jaké bylo „Prv-

povídají Z. Luke‰, J. Zlatu‰ka, P. Nasadil, M. Rak,

ní mezinárodní sympózium Interreg – Evropská úmlu-

M. KníÏák, A. ·rámková.

va o krajinû na cestû k lidem a k pfiekraãování hranic“,

Industriální stopy 2007. Bienále, s. 87. Pozvánka na 4. bienále o prÛmyslovém dûdictví, které probûhne 17.–23. 9. 2007.

s. 62–66. Zpráva o setkání rakousk˘ch, ãesk˘ch a slovensk˘ch krajinn˘ch odborníkÛ v „revitalizovaném“ bene-

Ïením poroty: Jan Benda (âR – Kanada), Odile Decq

KniÏní novinka, s. 87.

diktinském klá‰tefie Pernegg v dolnorakouské ãásti

(Francie), Bjarke Ingels (Dánsko), Matej Siebert (Slo-

Upozornûní na knihu E. Dvofiákové, B. Fragnera

Waldviertelu 12.–15. 7. 2006. Sympozium bylo zavr-

a T. ·enbergera Industriál – pamûÈ – v˘chodiska

‰ením spoleãného projektu vídeÀské Zemûdûlské uni-

Údolní 53, s. 24–29.

o prÛmyslov˘ch stavbách, která tûÏí z bádání V˘zkum-

verzity, Ústavu prostorového plánování a pozemkov˘ch

Vítûzn˘ projekt vefiejné soutûÏe na dostavbu areálu

ného centra prÛmyslového dûdictví pfii âVUT v Praze.

úprav a Zemûdûlské fakulty Jihoãeské univerzity za

vensko), Alexandros N. Tombazis (¤ecko).

Fakulty architektur y a Fakulty v˘tvarn˘ch umûní VUT v Brnû s vizualizacemi a plánem. Autory jsou P. Nasadil, J. Hork˘, T. Straka a E. Owusu/FAM architekti.

Ivana BENDOVÁ: Elementární urbanismus, 2.1 4

(CZ) . Recenze, s. 92.

norakouské zemské vlády. Seznámilo úãastníky s rÛz-

Recenze kníÏek Romana Kouckého Elementární ur4

Hanspaulka – Nové vily, s. 38–43.

banismus o urbanismu a 2.1 (CZ) o regionálním plá-

Projekt autorÛ L. Lábuse, T. Baleje, P. Cimbulky,

nování oznaãuje obû díla za svûÏí a velmi inspirující.

V. Kru‰iny, M. Nábûlka a N. Schmidta navazuje na dokonãovanou novou vilovou zástavbu na svaÏitém po-

podpory Evropského fondu regionálního rozvoje a Dol-

Pavel HALÍK: Nad stránkami publikace Elementární urbanismus. Recenze, s. 93.

n˘mi koncepãními pfiístupy ke krajinû odráÏejícími rÛzné metody, administrativu i legislativu. Pavla BALABÁNOVÁ: Mûsto – zeleÀ a bydlení. Luhaãovice 2006, s. 67. Zpráva o tradiãním semináfii zahradnick˘ch odborní-

zemku v Praze 6 nad usedlostí Kotláfika. Jde o kombi-

Autor dal‰í recenze kníÏek Romana Kouckého si

kÛ, kter˘ mûl na programu tato témata: Stavební zá-

naci tfií ãinÏovních vil v nejvy‰‰í poloze a tfií

v‰ímá toho, Ïe jsou postaveny na pfiedstavû „silné

kon z pohledu zahradní a krajináfiské tvorby, Zakládání

nadstandardních rezidenãních rodinn˘ch vil pod nimi.

ideje“, která by mûla fie‰it budoucí v˘voj mûst. Ve

a provoz koupacích biotopÛ, Péãe o památky zahrad-

Doplnûno vizualizacemi a plány.

svazku Book 2.1 jsou pak zobrazeny sugestivní vizua-

ního umûní.

Vûra KONEâNÁ: Dvojnásobná architektonická soutûÏ, s. 44–45. âlánek pfiedstavuje alternativní studie rodinn˘ch vil v dolní ãásti území pro projekt Hanspaulka – Nové vi-

lizace takov˘chto urbanistick˘ch fantazií, neomezovan˘ch reáln˘mi podmínkami. SZADKOWSKA, Maria: Adolf Loos (1870–1933). V˘stava architektura, Utilita e decoro, s. 94.

ly. Ty budou realizovány na základû v˘bûru investorÛ.

Informace o v˘stavû díla A. Loose v Národní galerii

Návrhy do této soutûÏe zpracovali: L. Lábus AA, John

moderního umûní v ¤ímû, kterou uspofiádal na pfielo-

Eisler, J. Suchomel, A96 – architekti, Kuba, Pilafi – ar-

mu roku Rakousk˘ historick˘ institut v ¤ímû spolu

chitekti a R. Hubiãka.

s Muzeem Albertina ve Vídni.

Rezidence Riegrovy sady, Praha 2-Vinohrady, s. 46–51.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

ERA 21 2007/2 Osamu OKAMURA: Kauza Národní knihovna v Praze, s. 8. Autor v glose vysvûtluje problémovost soutûÏe na novou budovu na Letné. Kry‰tof ·TULC, Jan KLEMPͤ: Rodinn˘ dÛm na námûstí v N˘fianech, s. 32–35. Autorská zpráva o novostavbû v proluce mezi dvûma domy na námûstí naproti kostelu. Smûrem do ná-

257

mûstí drÏí uliãní ãáru i v˘‰ku a její v˘raz je „mûst‰tûj‰í“ neÏ opaãná strana do zahrady, kde svou prostorovou hrou pfiipomíná spí‰e komplexní architektonickou formu neÏ fasádu v tradiãním v˘znamu. Rostislav KORYâÁNEK: Generace nezatíÏen˘ch,

BURGEN UND SCHLÖSSER Nûmecko 48. Jahrgang, Heft 1/2007. Themenheft: Burg und Niedriger Adel. Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches

von der Arken; The Heeseneburg in Dieblich – a Hohenstaufen period castle house of the ministeriales of Arken, s. 47–51, 64. Hlavním objektem panského sídla z poslední tfietiny 12. století, jeÏ by u nás bylo klasifikováno jako tvrz, je obdéln˘ dvouprostorov˘ palác.

Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen Burgen-

Rubrika V˘stavy upozorÀuje na v˘stavu vûnovanou

Text zam˘‰lející se nad v˘vojem ãeské architektury

vereinigung. Braubach am Rhein. ISSN 0007-6201,

obrazÛm r˘nské krajiny od 18. století do souãasnosti

od 2. poloviny 80. let do souãasnosti a pokou‰ející se

64 stran s obrázky. Hlavní ãlánky jsou opatfieny struã-

ze sbírky Siebengebirge v Königswinteru.

charakterizovat nastupující architektonickou generaci

n˘m anglick˘m resumé.

s. 52–57.

byl napsán pro katalog v˘stavy Young Blood EXPORT

Rubrika âlánky

V rubrice Instituce je pfiedstaven Nûmeck˘ historick˘ institut v ¤ímû.

v Architekturzentrum West ve Vídni. Pfiipomíná Masá-

Busso von der DOLLEN: Burg – Haus – Rittersitz

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Památky

kovu kritiku architektur y totalitního âeskoslovenska

am Beispiel der Familie von der Dollen im Land Star-

ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-

a ãasto pfiíli‰ loajálního postoje architektÛ v té dobû,

gard (Mecklenburg-Strelitz) und in der Uckermark;

ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a Re-

popisuje náladu poãátku 90. let, kdy stavební boom

Castle – house – seat: the example of the von der Dol-

cenze. Do druhé z nich je zafiazena ponûkud opoÏdûná

pfii‰el v dobû zbídaãelé stavební kultury a obecné ne-

len family in Stargard (Mecklenburg-Strelitz) and in

recenze monografie Thomase Steinmetze vûnované

informovanosti. Pfiipomíná, co formovalo novou ães-

the Uckermark, s. 3–20, 64. Osudy a sídla rodiny von

falci v Rothenburgu ob der Tauber, fie‰ící téÏ otázky

kou architekturu, a hovofií o stínu funkcionalismu, kdy

der Dollen, náleÏející mezi meklenburskou niÏ‰í ‰lech-

poãátkÛ pouÏívání bosovan˘ch kvádrÛ na nûmeck˘ch

úcta k odkazu meziváleãného âeskoslovenska dala

tu ve 14. století, z pera jejího potomka.

hradech, dále pak upozornûní na dvû monografie vû-

vzniknout aÏ otcovsk˘m funkcionalistick˘m figurám ve

Regina SCHÄFER: Die Lehens- und Burgmannen

freudovském smyslu. Nová generace je podle nûj uÏ

der Herren von Eppstein mit besonderer Berücksichti-

nezatíÏená závazností tohoto dûdictví, ale vnímá je ja-

gung des Beispieles Braubach; The vassals and cas-

ko pfiirozenou kvalitu ãeské architektury, nebyla uÏ ta-

tellans of the Lords of Eppstein with particular refe-

ké konfrontována s komunistick˘m ‰kolstvím. Je uvol-

rence to the example of Braubach, s. 21–28, 64. Páni

nûnûj‰í, akcentuje radost z tvorby a snaÏí se zvy‰ovat

z Eppsteinu, ktefií byli stavebníky hradu Marksburg nad

komunikativnost architektury i jejích pfiedstavitelÛ.

Braubachem, mûli mezi lety 1130 a 1505 rozsáhl˘

Barbora KREJâOVÁ: Jifií Kroha: Technická práce jako montáÏ ducha, s. 62–65.

lenní systém, zahrnující cca 400 lokalit. Práce sumarizuje vûdomosti o tûchto manech a zab˘vá se i zmûna-

Osobnost architekta, sochafie, malífie a scénografa

mi v provozu a nárÛstu nároãnosti údrÏby hradÛ v prÛ-

J. Krohy je spojována s levicovû orientovanou ãástí

bûhu 15. století. Sídla pojednávan˘ch manÛ mohla mít

avantgardy. Jeho fie‰ení meziváleãné bytové proble-

charakter obytné vûÏe doloÏen˘ od 12. století.

nované mnichovské rezidenci a popisu sídel bavorsk˘ch vévodÛ. TomበDURDÍK

P A M ÁT K Y NA INTERNETU O webech Weby obãansk˘ch spolkÛ na ochranu památek

matiky je ojedinûl˘m dokladem vûdecké práce archi-

Stefan FRANKEWITZ: Burgenbau und Herrlichkeit

tekta v‰estrann˘ch kvalit. âlánek kriticky pfiedstavuje

am Niederrhein im späten Mittelalter; Castle Building

V dne‰ní dobû jiÏ mají webové stránky velmi v˘-

jednotlivé etapy anal˘z bytové problematiky v jejich

and territoriality on the lower Rhine in the late Middle

znamn˘ vliv na to, jak jsou obãanské aktivity s cílem

rozporuplném v˘voji.

Ages, s. 29–33, 64. Historická studie si v‰ímá ‰ífie

ochrany kulturního dûdictví chápány ‰ir‰í vefiejností.

Ondfiej BENE·, Oldfiich J. ·EVâÍK: O v˘znamu „ne-

a promûn náplnû pojmu vrchnost, respektive pán,

Velká ãást spolkÛ zab˘vajících se ochranou památek

pfiíruãní teorie“ pro architekty ãili „ãasy se mûní“

vãetnû vyuÏití predikátÛ. Ve sledované oblasti Dolního

samozfiejmû pÛsobí místnû, k ãemuÏ nemusí b˘t web

i v ãeské architektonické teorii, s. 66–69.

R˘na se její autor domnívá, Ïe aÏ od 13. století lze za

dÛleÏit˘. Navíc jsou mnohá taková spoleãenství spí‰e

Podle autorÛ ãeská architektura strádá nedostat-

indikátor existence hradu povaÏovat formulaci prediká-

pfiátelsk˘mi krouÏky, které nepociÈují potfiebu hledat

kem fundamentálnû zaloÏené teorie, kterou nahrazo-

tu dominus de … Ve 14. století je pak pozorovateln˘

stále nové zpÛsoby oslovování vefiejnosti, pfiípadnû

vala akumulovaná zku‰enost a schopnost percepce.

opaãn˘ v˘vojov˘ trend. Velcí územní magnáti zakládají

dokonce nátlaku na vefiejné mínûní. RovnûÏ ãasto vy-

Autofii uvádûjí sporadickou literaturu z oboru, která je

panství, jejichÏ majitelé se titulují pán z… a stavûjí si

cházejí z toho, Ïe nejvût‰í závaÏnost má ti‰tûné slovo,

nebo byla k dostání na na‰em trhu, pfiipomínají mimo

hrady. Autor navrhuje rozli‰ovat mezi „pány“ a „pány z“

takÏe své stanovisko, protest a podobnû spí‰e sdûlí

jiné práce Dalibora Veselého a analyzují aktuální stav

a volá po dal‰ím v˘zkumu tímto smûrem. RovnûÏ zpo-

vybrané redakci deníku ãi televize, kde je v‰ak zfiejmû

architektonické teorie, kdy je architektura uchopová-

chybÀuje roz‰ífienou pfiedstavu, Ïe kaÏd˘ ‰lechtic ãi rod

velmi nesnadné se prosadit bez osobních konexí.

na pfiedev‰ím kunsthistoricky a ãe‰tí architekti za této

musí pocházet z „rodového hradu“.

Pfiesto se nûkdy bûhem posledního roku a pÛl uka-

situace vykazují obdivuhodnou schopnost v˘bûrové re-

Jens FRIEDHOF: Die Herren von Summerau und ih-

zovalo, Ïe i web mÛÏe mít svÛj vliv. Bylo to v dobû, kdy

cepce pro inovaci architektury. Teorie a pfiedev‰ím „fi-

re Burgen. Burg und Herrschaft im südöstlichen

se do systému státní památkové péãe provádûly ne

lozofie“ architektur y v‰ak vyváfií její intelektuální zá-

Oberschwaben und im Allgäu; The lords of Summerau

zcela uváÏené zásahy ze strany politick˘ch orgánÛ.

klad a legitimizuje aspirace, které z tohoto základu

and their castles, s. 34–46, 64. Horno‰vábská rodina

Tehdy mûly velk˘ vliv aktuální zprávy a oficiální stano-

vyrÛstají.

pánÛ z Summerau náleÏela od druhé ãtvrtiny 12. sto-

viska Klubu Za starou Prahu – k ãemuÏ nepochybnû

Z deníku paralelního cestovatele, s. 74–75.

letí k pfiedním ‰taufsk˘m a welfsk˘m ministeriálÛm.

pfiispívalo i jejich operativní zvefiejÀování na webu Klu-

Komiks o tom, jak se v Krohovû kubistickém Ha-

Autor se zab˘vá pfiedev‰ím historickou problematikou

bu http://www.zastarouprahu.cz/, jakoÏ i zfiízené dis-

náckém divadle v Olomouci zhmotnilo nûkolik jeho

jejich hradÛ Alt a Neu Summerau (mezi nimiÏ psané

kusní fórum http://zastarouprahu.cz/phpBB2/de-

„prvoplánÛ“, ãímÏ se prokázalo, Ïe kubistická archi-

prameny 13. a 14. vûku nerozli‰ují), stejnû jako hrady

fault.php, které se stalo hlavní platformou vefiejné

tektura skuteãnû dokáÏe pfiekroãit hranice euklidov-

Liebenau a Wolkenberg, které rod zaloÏil. V rámci ma-

v˘mûny názorÛ zejména v dobû, kdy bylo pozastaveno

ského prostoru.

jetkov˘ch zmûn po ztrátû tfií z tûchto hradÛ pak získal

diskusní fórum na webu NPÚ. Nápadné naopak bylo

hrady Leupolz, Praßberg a Ruggsburg. V rámci ãlánku

okázalé webové mlãení SdruÏení profesionálních pra-

jsou v‰echny tyto hrady pfiedstaveny struãn˘mi medai-

covníkÛ památkové péãe, jeÏ ani neoÏivilo svÛj nûkolik

lony.

let spící web. Teprve asi s roãním zpoÏdûním otevfielo

Blanka KYNâLOVÁ

Udo LIESSEM: Die Heesenburg in Dieblich – ein stauferzeitliches Burghaus der Ministerialenfamilie

258

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | PA M ÁT K Y N A I N T E R N E T U

webovou stránku, na které jsou pfiístupné nûkteré dokumenty, av‰ak diskuse více ménû skomírá.

JiÏ z tûchto nûkolika pfiíkladÛ je zfiejmé, Ïe Ïivota-

sdruÏení Castellum (http://www.castellum.cz/), kde

Tschechischen Republik mitgewirkt haben. Ungeachtet

schopnost webové stránky závisí na prvotním koncep-

ov‰em nalezneme struãn˘, ale v˘stiÏn˘ komentáfi k ob-

der negativen Umstände und Ausgangs des Falls –

tu, kter˘ by nemûl mít nadmûrnû velké nadûje z hle-

tíÏné situaci izolovan˘ch a tûÏko efektivnû koordinova-

des Untergangs eines schutzwürdigen Gebäudes –

diska oãekávaného obsahu a hlavnû v˘drÏe jejího

teln˘ch spolkÛ s malou ãlenskou základnou.

kann man hier auch positive Aspekte entdecken: neben dem Interesse der Öffentlichkeit und dem

autorského kádru. Zvolená koncepce by spí‰e mûla

Zdá se tedy, Ïe potenciál vyuÏití webÛ k informová-

dovolovat dal‰í rozvoj, pokud se autorské zázemí pro-

ní o aktivitách a k probouzení zájmu o památky je veli-

massiven Interesse der Medien auch eine kritische

budí, ale web by mûl sv˘m uspofiádáním a obsahem

k˘. Zdánlivû malichern˘, av‰ak ve sv˘ch dÛsledcích

Selbstreflexion des Kulturministeriums (leider nur mit

umoÏÀovat alespoÀ minimální funkãnost pro ty zájem-

velk˘ problém plyne z pfieceÀování rozsahu budoucí

Personenbezug auf bereits ausgeschiedene Mitarbei-

ce, které si získá. Pfiíkladem minimalistického webu je

ãinnosti a ‰ífie plánovan˘ch aktivit. Jedním z prvních

ter, keineswegs eine Verantwortungsübernahme für

stránka Spoleãnosti pfiátel staroÏitností, která má pfii-

krokÛ pak b˘vá zfiízení webové stránky, rozãlenûné do

das gesamte Amt). Der Fall zeigt auch die zahnlosen

nejmen‰ím tu v˘hodu, Ïe seznamuje s aktuální nabíd-

velkého poãtu sekcí, jeÏ v‰ak následnû bohuÏel ãasto

Instrumente des Denkmalschutzes sowie die Notwen-

kou pravideln˘ch pfiedná‰ek a dvakrát roãnû zpfiístup-

zejí prázdnotou. Na poãátku se totiÏ údrÏba aktuální-

digkeit, örtliche Gruppierungen für die Denkmalpflege

Àuje informaãní bulletin: http://sweb.cz/esps/.

ho webu zdá b˘t jednoduchá – jako kdybyste si tfieba

zu aktivieren.

Pro vût‰inu stránek je totiÏ typické, Ïe jsou sledo-

vedli poznámkov˘ bloãek. Ale tvorba a aktualizace ob-

vány jen úzk˘m v˘bûrem z potenciálních uÏivatelÛ, te-

sahu je znaãnû nároãná a vyÏaduje vÛli a vytrvalost,

dy vût‰inou nemohou b˘t reálnû povaÏovány za cestu

protoÏe zejména úpravy dodávan˘ch podkladÛ zpravi-

Die Artikelserie befasst sich mit der unlängst fertig

k oslovení nej‰ir‰ích mas, napfiíklad s cílem probudit

dla zaberou neãekanû velké mnoÏství ãasu. Asi to ne-

gestellten und viel diskutierten Wiederherstellung der

‰irok˘ a úãinn˘ zájem o záchranu nûjaké památky.

ní reálné, ale moÏná by bylo ku prospûchu, kdyby se

Przemyslidenburg für den Bedarf des Erzdiözesanmu-

Pfiíkladem, kter˘ se po poãáteãních ambicích zredu-

obãanská památková sdruÏení tfieba i pfii tvorbû webo-

seums in Olmütz. Es handelt sich um einen Beitrag zur

koval na do jisté míry namátkové struãné zprávy v dis-

v˘ch prezentací trochu sluãovala. Orientace na nûkte-

Geschichte, Ikonografie und eigentlichen Rekonstruk-

kusním fóru (které jiÏ k v˘mûnám názorÛ prakticky ne-

rá prokazatelnû vitální sdruÏení a spolupráce s nimi

tion der Anlage von Leos Mlãák, der hier die bauhisto-

slouÏí) je web Pfiátel drobn˘ch památek http://

by nejspí‰e napomohla i k vût‰í úãinnosti prosazova-

rischen Forschungsarbeiten durchgeführt hat. Daran

kaplicky.unas.cz/index2.html. Pfiesto si zjevnû zacho-

n˘ch cílÛ.

knüpft ein Beitrag von Ondfiej Jakubec an, Kurator der

Jan SOMMER

vává nemalou autoritu, jelikoÏ je obãas udrÏován

Das Erzdiözesanmuseum in Olmütz

Exposition, die derzeit in den Räumen des Museums

v chodu aktivními osobami, kolem nichÏ se soustfieìu-

untergebracht ist. Die so umgesetzte Konzeption sucht

jí rÛzné praktické ãinnosti pfii ochranû památek nebo

nach einer ausgewogenen und repräsentativen Darbie-

pfii pofiádání konferencí.

tung von Kunst und Kultur in Mähren. An ihrer Endge-

Vysoce promy‰lenou koncepci, zfiejmû dobfie vysti-

RESUMÉ

stalt waren vor allem Gabriela Elbelová, Jana Hrbáãová

hující charakter ãinnosti i potfieby zájemcÛ, vykazují tr-

und Helena Zapletalová beteiligt. Die Auswahl der

vale aktivní weby sdruÏení P‰ovka – Okra‰lovacího

Exponate wäre natürlich nicht ohne eine langjährige

spolku Kokofiínska (http://www.psovka.cz/index2.

Zusammenfassung

Bestandsaufnahme und Verarbeitung des kunsthistori-

php), nebo Obãanského sdruÏení Drobné památky se-

schen Materials möglich gewesen. Neben dem Kon-

verních âech (http://www.pamatky.ceskalipa.org/),

zept der Gesamtexposition artikuliert der Artikelverfas-

rovnûÏ soustfieìující zájemce o poznávání a ochranu

Komuna – zur Geschichte, Architektur und Berechti-

drobn˘ch památek. Podobnû napfiíklad na Broumovsku

gung des Denkmalschutzes für das Vereinshaus

ser seine Meinung zur Umsetzung des Projekts. Kernstück der Artikelserie ist ein Gespräch mit den

pÛsobí sdruÏení Collegium pro arte antiqua (http://

Na Trávníku in Pfierov

Schöpfern der neu gestalteten Anlage, die im November

www.collegium.cz/). Velmi pfiíznivé je, Ïe autorské ko-

Martina MERTOVÁ

1998 den zur Rekonstruktion der Museumsgebäude

lektivy nepolevují pfii vkládání aktuálních zpráv a infor-

Der Text befasst sich mit dem 2007 abgerissenen

ausgeschriebenen Wettbewerb unter 15 teilnehmenden

mací o pfiipravovan˘ch akcích. Imponující jsou obsáhlé

Vereinshaus in Pfierov aus den Jahren 1922–1928,

Architektenbüros gewonnen hatten. Es handelt sich um

pfiehledy opraven˘ch drobn˘ch památek – kapliãek,

ein Bau vom örtlichen Projektanten Robert Motka.

das Atelier H·H Praha, in Olmütz durch die erfolgreiche

kfiíÏkÛ, studánek…

Er reiht es sowohl in den breiteren als auch örtlichen

Renovierung des Oberplatzes bekannt, in der

Specificky odborn˘m potfiebám slouÏí http://www.

Architekturkontext der 20. Jahre des 20. Jahrhunderts

Zusammensetzung Petr Hájek, Jan ·epka und Tomá‰

roofs.cz/, kde v‰ak „vydavatelé“ – takzvaná krovová

ein und verweist auf seine kulturgeschichtliche Bedeu-

Hradeãn˘. Das siegreiche Autorenteam hat eine barriere-

sekce SdruÏení pro stavebnû historick˘ prÛzkum –,

tung. Zudem streicht der Artikel die Problematik in

lose Verflechtung der rekonstruierten historischen Innen-

pfietíÏení fiadou pracovních a organizaãních úkolÛ, pfii-

Zusammenhang mit den recht diffusen Kriterien her-

und Außenbereiche mit den hinzugekommenen Neubau-

stupují k aktualizacím spí‰e jen zfiídka. Pro zájemce

aus, nach denen sich das Kulturministerium der

ten entworfen. Dabei hat es darauf geachtet, die erhal-

o tuto specifickou odbornost jsou v‰ak velk˘m pfiíno-

Tschechischen Republik bei Erteilung oder Entzug des

tene, größtenteils ursprüngliche Formenwelt zu respek-

sem aktualizované bibliografie ãi seznamy diplomo-

Status von geschützten Kulturdenkmälern richtet.

tieren und sie einfühlsam durch den Kontrast der akzep-

v˘ch prací (pfiesto je uÏivateli na obtíÏ, Ïe jednotlivé

Er verweist auf das Fehlen weiterer Mechanismen,

tierten neuzeitlichen Baumaterialien auf der Grundlage

pfiíspûvky nejsou oznaãeny datem vloÏení), stejnû jako

die jüngeren Schichten der kunst- und kulturgeschicht-

von Beton, Stahl und Glas zu ergänzen. Außerdem hat

nûkolik metodick˘ch pomÛcek. Samotné SdruÏení pro

lichen Denkmalsubstanz in den regionalen Zentren

es sich auch an der Gestaltung der Exposition beteiligt.

SHP provozuje stránku, která sice není pfiíli‰ rozsáhlá,

Schutz bieten könnten.

Ferner folgt ein nicht minder gewichtiger Beitrag von Milo‰ Solafi aus dem Nationalinstitut für Denkmalpflege,

ale vzhledem k prÛbûÏné údrÏbû je velmi praktick˘m pomocníkem zejména pro zájemce o úãast na pofiáda-

Ein paar Bemerkungen zu dem in den Medien breit-

Zentralstelle Prag, der bei diesen Renovierungsarbeiten

n˘ch odborn˘ch akcích – http://www.svornik.cz/.

getretenen Untergang des Vereinshauses Trávník in

die denkmalpflegerische Aufsicht geführt hat. Im Gegen-

Pfierov

satz zu den übrigen Verfassern nennt dieser Autor auch

Franti‰ek CHUPÍK

diverse negative Ergebnisse dieser Rekonstruktion für

Protipólem takov˘ch „Ïijících“ stránek jsou weby, které zfiejmû mûly tu smÛlu, Ïe ztratily svého „údrÏbáfie“. Pfiesto existuje nadûje, Ïe si najdou i svého obro-

Der Artikel behandelt den Abriss des Vereinshau-

ursprüngliche Teile der Przemyslidenburg, die im Verlauf

ditele. Pfiíkladem mohou b˘t stránky âeského svazu

ses Trávník in Pfierov sowie die Rolle der einzelnen

der Arbeiten zerstört worden sind. Abschließend steht

ochráncÛ památek (http://www.sweb.cz/CSOPa/in-

Behörden und Institutionen, die beim Denkmalschutz-

noch die fundierte Ansicht von Martin Strako‰, der sich

dex.htm) ãi jen velmi ojedinûle doplÀované stránky

-Entzugverfahren durch das Kulturministerium der

langfristig mit Gegenwartsarchitektur befasst.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / PA M ÁT K Y N A I N T E R N E T U | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

259

Renovierung des erzbischöflichen Schlosses

mentiert. Aufgrund dieser Erkenntnis kann als wahr-

ist in der Regel ein Buch. Auf Grabmälern findet man

in KromûfiíÏ

scheinlich gelten, dass das Turmobjekt ein Werk des

auch Motive, die auf die Tätigkeit des Mohel verwei-

Olmützer Bischofs Stanislav Thurzo war, eines mähri-

sen – Beschneidungsmesser, Schutzschild, ein Fläsch-

schöflichen Schlosses in KromûfiíÏ ist ein Block von

schen Humanisten und Erneuerer des Bistums Olmütz

chen mit Wundpuder und eine Schale (Abb. 6). Die

fünf Artikeln gewidmet. Am Anfang dieses bedeuten-

(Episkopat in den Jahren 1497–1540).

Tätigkeit des Mohel wird manchmal auch mit dem Bla-

Der 2006 abgeschlossenen Renovierung des erzbi-

den Vorhabens stand der Entschluss, die neue

Bei einem Vergleich der von den Forschungsarbeiten

sen des Schofar-Horns kombiniert. Jede Judengemeinde braucht für ihre Tätigkeit eine

Arbeitsstätte des Nationalen Denkmalpflegeinstituts

erbrachten Informationen mit einer primären Ikonogra-

im erzbischöflichen Schloss unterzubringen. Es lag auf

fiequelle – einer bereits früher bekannten historischen

geschriebene Thora. Der diese Rollen kopierende

der Hand, dass sich dabei eine außergewöhnliche

Zeichnung, die erst unlängst als Darstellung des

Schreiber kann durch das Thorazeichen charakterisiert

Gelegenheit ergibt, eine Reihe historischer Räume zu

Schlossturms vor dem großen Barockumbau ausge-

werden, in späteren Zeiten auch durch das Motiv

renovieren und zugleich ihre derzeitige Nutzung zu

macht werden konnte – versuchten Fachleute eine Teil-

einer schreibenden Hand (Abb. 7). Das Amt des Almo-

überdenken. Das Resultat dieser Denkmalrenovierung

rekonstruktion des Aussehens des betrachteten Fassa-

senverwalters (Gabaj Cdaka), also einer Art Kassen-

war natürlich von der Vorgabe bestimmt, eine geeig-

denabschnitts um die Wende von 15. zum 16. Jahrhun-

warts, wurde in der Grabmal-Epigrafik hervorgehoben

nete Gestalt und Symbiose der verschiedenen Nut-

dert. Mit dem Vergleich bekannter Fakten, neuer For-

und in einigen Fällen auch durch die Darstellung einer

zungsformen zu finden. Eine ausschlaggebende Rolle

schungsergebnisse und der erwähnten Zeichnung

Kasse veranschaulicht. Mehrere Grabmäler mit

spielte dabei die 2003 von der Firma Archatt, s. r. o.,

befasst sich Ale‰ Karban in seinem Beitrag.

nahezu identischen Motiven einer von der Hand ihres

erstellte Dislokationsstudie. Die genannte Firma hat

Den Abschluss des Artikelblocks bildet ein Beitrag

Verwalters gehaltenen Kasse wurden in Südmähren

schließlich auch das gesamte Renovierungsprojekt

der Restauratorin Markéta Müllerová, der sich der

gefunden (Abb. 8). Wie aus der Grabmal-Epigrafik und

umgesetzt. Über Verlauf, Schwierigkeiten, aber auch

Wiederherstellung der dekorativen Stuckdecke über

anderen Zusammenhängen hervorgeht, deutet das

interessante Lösungen berichten in ihren Artikeln zum

dem Festsaal im Erdgeschoss des Schlosses von Kro-

Motiv des Ankers Handelstätigkeiten an. (Abb. 9–11).

einen Jan Holeãek und Lenka Kunrátková aus dem

mûfiíÏ widmet.

Die von jeher hoch geschätzte Tätigkeit des Arztes lässt sich beim Grabsteinschmuck durch die Abbil-

Blickwinkel von Denkmalpflege-Mitarbeitern, zum anderen Marek Tich˘ aus dem Blickwinkel des Archi-

Das jüdische Grabmal

dung einer Lanzette belegen, des chirurgischen Instru-

tekten.

Tätigkeits- und Berufssymbole

ments für den Aderlass. Spätestens um die Mitte des

Iva STEINOVÁ

19. Jahrhunderts wurde neuerlich auch das Motiv des

Die eigentliche Arbeitsstätte wurde im Erdgeschoss des Südost-Eckrisalits und im ersten Stock des Süd-

Einer der Existenzgründe jüdischer Grabmäler

Äskulapstabs (Abb. 12) verwendet. Es stellt eins der

flügels untergebracht, wo sie praktisch sämtliche

besteht im Angedenken an die im betreffenden Grab

wenigen nichtjüdischen Motive vor, die für die Zier jüdi-

Räume einnimmt. Ein Teil des Westflügel-Erdgeschos-

ruhende Person. Der Verstorbene wird durch eine

scher Grabmäler Verwendung gefunden haben und

ses einschließlich zweier Prunkräume mit üppigem

Inschrift charakterisiert, in einigen Fällen liefert auch

hier völlig heimisch geworden sind. Zu den minder

Stuckdekor wurde für den Betrieb einer kleinen Cafete-

die bildnerische Zier des Grabmals Aussagen über ihn.

üblichen Berufen zählen auch jüdische Posthalter, auf

ria und diverse gesellschaftliche und kommerzielle

Aus den bislang identifizierten Szenen scheint sich zu

deren Grabmälern das Posthornmotiv zu sehen ist

Veranstaltungen vorgesehen. Nicht zuletzt gehörte zur

ergeben, dass der Ikonografieschmuck in den böhmi-

(Abb. 13). Der Beruf des Schneiders oder der Näherin

geplanten Adaptierung auch eine Neugestaltung der

schen Ländern am häufigsten Motive aufweist, die

gehörte zu den relativ gängigen Tätigkeiten und deren

sanitären Einrichtungen im Erdgeschoss des Südwest-

den Vor- oder Familienamen des Verstorbenen ausdrü-

Grabmälern wurden mit dem Symbol einer Schere,

-Eckrisalits. Die denkmalgerechte Renovierung aller

cken. Als weitere selbständige Gruppe kann man Zei-

(Abb. 14), in Ausnahmefällen auch einer Stecknadel

Räume war im Sinne eines konsequent konservieren-

chen auffassen, die auf eine Tätigkeit, Beruf oder der

verziert.

den Vorgehens geplant. Die Umsetzung aller Etappen

vom Verstorbenen bekleidete Funktion verweisen und

Das Petschaftschneiden war eine für Juden bis in

war von einer maximalen Bemühung geprägt, die Neu-

das beendete Leben erfassen. Die Bandbreite dieser

die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts ungewöhnliche

nutzung mit dem historischen Ambiente in Überein-

Zeichen ist umfangreich und ziemlich inhomogen.

Profession. Damit befasste sich beispielsweise

klang zu bringen und die neuen Bedürfnisse auf die

An erster Stelle wären die von den Leviten und

Michael Hirsch, ein Sohn des Gavriel Frankl (Pohofie-

Denkmalwerte des Schlosses zuzuschneiden. Die

Kohanim ausgeübten Tätigkeiten zu nennen. Sinn die-

lice, 1859), und obgleich der sich seinem Fach nur

betriebsbedingte Nutzung durch die neue Arbeitsstätte

ser Darstellungen auf Grabmälern war es, ihre durch

über kurze Zeit gewidmet hat und sehr jung verstorben

des Denkmalpflegeinstituts erforderte zum Glück so

Vererbung weitergegebenen Pflichten zu betonen,

ist, hat er mit seinen Arbeiten für die Adelsfamilien in

gut wie keine bauliche Eingriffe, die an die Substanz

deren Ursprung noch in die Zeiten des Jerusalemer

der Umgebung einen derartigen Ruf gewonnen, dass

des Denkmals gerührt hätten. Die Räume konnten

Tempels fällt. Segnende Hände sind das Hauptzeichen

seine Profession auch in seinem Grabmalschmuck

praktisch in den Zustand versetzt werden, in dem sie

auf Grabmälern von Kohanim (Abb. 1). In einigen Fäl-

Niederschlag fand (Abb. 15). Ein weiteres einmaliges

sich ungefähr um die Mitte des 19. Jahrhunderts

len wird dieses Motiv durch die ins Handflächenrelief

Grabmal (LuÏe, 1875) zeigt das Arbeitsgerät eines

befunden haben. Die Hauptaufgabe bestand hier in

geritzten Buchstaben KC ergänzt, eine Abkürzung der

Baumeisters (Abb. 16). Es ziert die letzte Ruhestätte

einer Renovierung der Malerarbeiten auf Wänden und

Wortverbindung Kohen Cedek – Priester der Gerechtig-

von ·elom Grotte, Vater des bedeutenden Architekten

Decken, in Erneuerung der Holzfußböden sowie weite-

keit (Abb. 2). Das Zeichen der Leviten hatte viele

Alfred Grotte (1872–1944).

rer damit zusammenhängender Schreinerarbeiten.

typologische Varianten, doch fußte es immer auf dem

Zu den verschiedensten Arten von Tätigkeit kann

Im Text der Autoren K. HodaÀová, R. Vrla und

Motiv einer selbständigen Kanne (Abb. 3). In Ausnah-

man auch die guten Taten in den verschiedensten For-

D. Michoinová werden eingehend die überwiegend non-

mefällen zeigt sich auf einem Leviten-Grabmal eine

men zählen. Taten der Liebe und Barmherzigkeit bil-

destruktiven Forschungsarbeiten an einem Teil der süd-

komplette Szene – die Hände des Leviten, die Wasser

den einen der Pfeiler des Judaismus und die bildneri-

westlichen Schlossturmfassade beschrieben, deren

aus der Kanne gießen, sowie die Hände des Kohen,

sche Veranschaulichung von Wohltätigkeit spiegelt die

Resultate die Aufstellung einiger Thesen erlauben, wel-

die gewaschen werden (Abb. 4).

Eigenart der jüdischen Denkweise wider. Die Cdaka als Almosen für Arme und Bedürftige ist auf dem

che die bisherigen Ansichten über die Problematik der

Eine bildnerische Gestaltung haben auch die meis-

baulichen Entwicklung dieses Schlossteils korrigieren.

ten für Existenz und Gang von Judengemeinschaften in

ungewöhnlich konzipierten Grabmal des Lea Schnabl

Das wichtigste war der Fund einer bis dato nur vermu-

der Diaspora wichtigen Tätigkeiten erfahren, die mit

(Pohofielice, 1851, Abb. 17) als Relief einer Hand dar-

teten historischen Toreinfahrt in den Schlosskomplex.

deren religiösen Leben zusammenhingen. Das Zei-

gestellt, die als Gabe eine Münze in einen Handteller

Dessen Portal wurde fachgerecht freigelegt und doku-

chen für Kantor, Rabbiner oder Matrikelführer (Abb. 5)

legt. Die außerordentlichen Verdienste des Bauherren

260

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

und Synagogengründers in Pfielouã Abraham Weiss

geeignete Pflege durchzusetzen und auch in der Praxis

tecture of the 1920's on a wider, as well as local

haben sich in seinem Grabschmuck niedergeschlagen,

zu verwirklichen ist.

scale, and stresses its cultural and historical signifi-

der das Relief der Synagoge zeigt (HefimanÛv Mûstec,

Zu den Resultaten einer verbesserten Bestandsauf-

cance. She also points out the vagueness of the crite-

(1861). Wohltätigkeit kann auch mittels einer Allegorie

nahme immobiler Kulturdenkmäler gehört die kaum

ria which are decisive for the award or withdrawal of

invoziert werden. Ein Symbol ist der Granatapfel, der

überraschende Feststellung, dass der eigentliche Sta-

the state-protected cultural monument status, as app-

mit seinen zahlreichen Kernen die guten Taten (Mic-

tus eines Kulturdenkmals zu dessen erfolgreichen

lied by the Ministry of Culture of the Czech Republic.

vot) symbolisiert (Abb. 20). Eine andere bildnerische

Schutz nicht ausreicht, insbesondere, wenn dieser

She finally highlights a lack of other mechanisms that

Variante stellt der aufgeschnitten Granatapfel mit sei-

Umstand von den Eigentümern und Nutzern des

would protect younger layers of art and historical, as

ner typischen Innenstruktur aus sechs Kapseln mit

Grundstücks, auf dem sich das Denkmal befindet,

well as cultural history of regional centres.

den im Fruchtfleisch dazwischen sitzenden Kernen

nicht zur Kenntnis genommen oder einfach missachtet

dar (Abb. 19). Der Sinn dieses Schmucks wird im

wird. Es handelt sich hierbei um eine Situation, in der

A Few Notes on the Destruction of the Commune

Grabmaltext bestätigt: „voller Micvot wie der Granatap-

etwaige Sanktionierungen ineffektiv, zeit- und kraftauf-

House Na Trávníku in Pfierov City Promoted in the

fel“. In der Grabmalkrone ist ein Granatapfel darge-

wendig sind und in der Mängel bezüglich eines gegen-

Media

stellt, dessen im umliegenden Fruchtfleisch verteilte

seitigen Informationsaustauschs und Zusammenarbeit

Franti‰ek CHUPÍK

Kerne Todestag und -monat zeigen (Abb. 18).

der interessierten Institutionen, Behörden und Besit-

This article deals with the demolishment of the

Von allen Tätigkeiten, die der Mensch in seinem

zer vorliegen. Die Gesellschaft respektiert immer noch

Commune House Na Trávníku in the town of Pfierov.

Leben ausübt, sind Wohltätigkeit und gute Taten aus-

eher den Natur- als den Denkmalschutz, was positive

It explains the participation of individual offices and

schlaggebend für das fernere Geschick seiner Seele

Auswirkungen auf Denkmäler zeitigt, wenn eine Loka-

institutions in the control of the Ministry of Culture of

(Neschama). Da der Mensch für seine Taten Rechen-

lität als Naturschutzgebiet geschützt ist. Da nun aber

the Czech Republic during the process of the termina-

schaft ablegen muss, erhält er vom allerhöchsten

vielfach die mit Besitz oder Nutzung und Schutz eines

tion of monument protection of the house. Despite all

Richter dafür die entsprechende Belohnung oder

Kulturdenkmals verknüpften Beschränkungen und

the adverse circumstances and impact of the case,

Strafe. Die ausgeprägte Tendenz, auf Grabmälern gute

Pflichten ignoriert werden, meldet sich die Notwendig-

which led to the destruction of the valuable house, the

Taten anklingen zu lassen, ist somit verständlich,

keit einer systematischeren und eindeutigen Infor-

case also has its positive aspects: in addition to the

denn gerade sie umreißen die Möglichkeiten, einen

miertheit vor allem von Seiten der exekutiven Denk-

interest of the public in the destiny of the house and

ungünstigen Richterspruch zu wenden. Neben Gebet

malpflegeorgane, zugleich aber auch der Bedarf an

a massive concern of the media, it was the self-reflec-

und Buße ist es gerade die Wohltätigkeit, die dem Ver-

wirksameren und konsequenteren Sanktionen. Gleich-

tion of the Ministry of Culture (personalized by its

storbenen einen Platz in olam ha-ba – in der kommen-

zeitig meldet sich ein Bedarf an systematischerer Prä-

staff members who left the office instead of taking up

den Welt sichern kann.

sentation geeigneter Denkmäler vor der Öffentlichkeit,

the overall responsibility for the office). Besides, the

wodurch eine engere Beziehung zu archäologischen

case showed the weak instruments of monument pro-

Archäologische Kulturdenkmäler im Karlsbader Kreis

Denkmälern und eine Bewusstwerdung der von ihnen

tection and stressed the necessity to activate local

Petr SOKOL

dargestellten Werte geschaffen werden kann. Die

sociological elements in monument protection.

Die Ursachen für den unerfreulichen Zustand zahl-

meisten Denkmäler wären „nur“ von Herrichtungen

reicher immobiler archäologischer Denkmäler (und das

betroffen, die sie vor bereits verlaufenden oder poten-

nicht nur im Kreis Karlsbad) sind auf zwei Ebenen zu

tiell anstehenden Beschädigungen schützen sollen,

The presented series of articles covers a recently

suchen. Eine Rolle spielten dabei gewiss auch unzu-

d.h. Informierung von Besitzern und Nutzern, Kenn-

completed and much discussed renewal of the com-

reichende Leistungsvermögen und zeitliche Möglich-

zeichnung im Gelände, wozu eventuell auch grundle-

plex of the Premyslide Castle for the needs of the

keiten der archäologischen Arbeitsstätten und die bis-

gende Informationen gehören, Behandlung der Pflan-

Archdiocesan Museum in the town of Olomouc. One of

lang ungeklärte Spezialisierung ihrer einzelnen Typen.

zendecke, Wahl einer geeigneten Gestaltung und

the texts is a contribution to the history, iconography

Die zweite Ebene ist der Umstand, dass einer so auf-

Festlegung des Betriebs.

and reconstruction of the construction by Leo‰ Mlãák,

gefassten Pflege von archäologischen Denkmälern bis-

Die Aktualisierung der Angaben über immobile Kul-

Archdiocesan Museum in the Town of Olomouc

who also carried out the building and historical survey

her nur eine minimale bzw. überhaupt keine Aufmerk-

turdenkmäler (in diesem Fall archäologischer Art)

of the site. This text is continued by a paper written by

samkeit gewidmet wurde. An den Ursachen für den

bringt auch eine Erfassung ihres derzeitigen Zustands

Ondfiej Jakubec, curator of the exhibition currently dis-

schlechten Zustand der immobilen archäologischen

und aller in den letzten Jahrzehnten eingetretene Ver-

played in the museum. The adopted conception is

Denkmäler sowie an der fast völlig fehlenden Präven-

änderungen mit sich. Immobile Kulturdenkmäler stel-

aimed to create a well-balanced and representative

tivpflege haben einerseits technische Umstände ihren

len dabei aber nur einen Bruchteil aller archäologi-

exhibition of fine art and art culture in Moravia. Its

Anteil (Unterbesetzung verschiedener archäologischer

schen Fundstätten und Geländerelikte dar, deren Situ-

form was created by Gabriela Elbelová, Jana Hrbáãová

Arbeitsstellen bei einer Überbelastung durch Aufga-

ation weitgehend ähnlich aussieht.

and Helena Zápalková. The choice of exhibits, howe-

ben, die spürbar ihre Arbeit bremsen), anderseits Kon-

ver, was not possible without the preceding long-term

zeptionsfragen (eine unzureichende Reflexion dieses

mapping and processing of art and history material. The author of the article, beside outlining the concept

Aspekts der archäologischen Denkmalpflege bei einer vorherrschenden Auffassung, dass die Pflege des

Summary

of the entire exhibition, expresses his opinion on the completed project.

archäologischen Erbes nur im engsten Zusammen-

The principal article in the series is a discussion

hang mit der Bautätigkeit und den damit zusammenhängenden Erdbewegungen ihren Platz hat). Sofern

The Commune – on History, Architecture and Justifia-

with the designers of the new appearance of the com-

eine etwaige Konzeption für die Tätigkeit der archäolo-

bility of Monument Protection of the Commune

plex, who won the architectural competition on the

gischen Arbeitsstätten in angemessener Weise auch

House Na Trávníku in Pfierov City

reconstruction of the museum buildings in November

die vorliegende Pflegekonzeption berücksichtigt, mit

Martina MERTOVÁ

1998, in which 15 design studios took part. These

der sich auch die ausführenden Organe der Denkmal-

This text describes the destiny of the Commune

were the H·H Architects studio Prague, well-known for

pflege identifizieren können, wird es möglich, Wege

House from 1922–1928, designed by regional desi-

their successful renewal of the Horní Námûstí (Upper

zu suchen, wie auch bei der derzeitigen personellen

gner Robert Motka in the town of Pfierov, and demolis-

Square) in the town of Olomouc, represented by Petr

Besetzung der archäologischen Arbeitsstätten eine

hed in 2007. The author puts it in the context of archi-

Hájek, Jan ·épka and TomበHradeãn˘. The winning

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

261

team of designers created a barrier-free interconnec-

the painting surfaces of the walls and ceilings, and

from the pot, and the hands of a Kohen that are being

tion of the reconstructed historical exteriors and inte-

reconstruction of the wooden floors and other joinery

washed (Fig. 4). Also majority of activities needed for

riors by new annexes. They sought to respect most of

elements.

the life and existence of Jewish communities in the

the preserved shapes and forms, to which they sensi-

The text written by K. HodaÀová, R. Vrla and D. Michoi-

diaspora, connected with religious life, received their

tively added a contrast with visible modern materials

nová describes in detail a mostly non-destructive sur-

artistic treatment. The symbol for a cantor, rabbi or

based on concrete, steel and glass. They also partici-

vey of a part of the southwest facade of the KromûfiíÏ

registrar (Fig. 5) is commonly a book. Besides, tomb-

pated in the setting up of the museum exhibition.

Chateau tower, the results of which permit to deter-

stones carry motifs relating to activities of Mohels –

mine certain principles changing the existing views

Mohel's knife, or a protective shield, a bottle of hea-

the National Monument Conservation Institute, head-

about the building development of this part of the Kro-

ling powder and a dish (Fig. 6). Mohel's activities are

quarters in Prague, who was responsible for the

mûfiíÏ Chateau. The discovery of the so far only antici-

sometimes combined with trumpeting the shofar.

monument conservation supervision on the site. In

pated historical entrance into the chateau area is one

Each Jewish community needs written Thora for its

contrast to others, this author listed some negative

of the most important ones. Its portal has been resto-

life. The scrivener copying its scrolls can be characteri-

impacts of the reconstruction on the original parts of

red and documented. Based on the knowledge gained,

zed by the sign of the Thora, or, in later periods, by

the Premyslide Castle which were destroyed during its

it appears that the tower may be the work of Olomouc

the motif of a writing hand (Fig. 7). The function of the

course. In conclusion, Martin Strako‰, for long enga-

bishop Stanislav Thurzo, a Moravian humanist and revi-

guardian of the treasury (gabaj cdaka), who guarded

ged in contemporary architecture, added his well-foun-

ver of the Olomouc Diocese (he held the office of the

the treasury, is sometimes emphasized in the epigra-

ded opinion.

bishop between 1497–1540).

phy of gravestones and in some cases has received

Further contribution was written by Milo‰ Solafi from

When comparing the information gathered in the

its artistic expression as an alms box. Several tomb-

Renewal of the Archbishop's Chateau in the Town of

survey with the primary iconographic source, i. e.

stones with an almost identical motif of a small cash-

KromûfiíÏ

a previously known anonymous historical drawing,

box held by the hand of its guardian can be found in

which was matched with the representation of the cha-

South Moravia (Fig. 8).

The renewal of the KromûfiíÏ Chateau completed in

As follows from the epigraphy of tombstones and

2006 is described in a section consisting of five arti-

teau tower prior to its large-scale Baroque rebuilding

cles. This undertaking was commenced by a decision

only a short time ago, experts are trying to reconstruct

other associations, the sign of the anchor suggests

to place a new office of the National Monument Con-

partially the appearance of the examined part of the

trade activities (Fig. 9–11).

servation Institute in the archbishop's chateau. It was

front as it looked at the turn of the 15 and 16 century.

obviously an exceptional opportunity to renew a num-

Ale‰ Karban in his contribution compares the known

time immemorial, are documented with the represen-

ber of historical spaces and, at the same time, reas-

facts, the new survey results and the above mentioned

tation of a lancet, a surgical tool for bleeding, in gra-

sess their current contents. The outcome of the monu-

drawing.

vestone decorations. Round the mid 19 century the

ment conservation undertaking was apparently con-

This section is concluded with the article written by

Activities of a medical doctor, highly respected from

latest, the motif of Aesculapius' staff newly came in

nected with searching for a suitable form and symbio-

Markéta Müllerová, a restorer, who examines the

use (Fig. 12). It represents one of the few non-Jewish

sis of potential uses of the building. The dislocation

reconstruction of the decorative stucco ceiling of the

themes that found their use in the decorations of

study, prepared by Archatt, plc in 2003, became a key

grand hall on the ground floor of the KromûfiíÏ Chateau.

Jewish gravestones and became established. Activities of a renter of a Jewish collection point of postal

factor in the renewal process which was later carried out by the same firm. Its progress, pitfalls and interes-

Jewish Tombstone

letters, on the gravestone of which the motif of a pos-

ting solutions are highlighted in articles written by Jan

Symbols of Activities and Occupations

tal trumpet is commonly depicted (Fig. 13), fall among

Holeãek and Lenka Kunrátková from the perspective

Iva STEINOVÁ

those less common. In contrast, the occupation of

of monument conservation, and Marek Tich˘ from an

One of the reasons for the existence of Jewish

a dressmaker or tailor were relatively ordinary and the

tombstones is an attempt to keep awareness of a per-

respective tombstones are usually decorated with the

son lying in the burial place. The deceased is charact-

symbol of scissors (Fig. 14) and, in exceptional cases,

ground floor of the southeast corner segmental bay

erized by the epigraph and the artistic decoration of

a safety pin.

and on the first floor of the south wing of the chateau

the gravestone. So far identified scenes suggest that

in which it occupied almost the entire space. Only

in the iconography of the decoration in the Czech

activities, rarely performed by the Jewish population

a part of the ground floor in the west wing, including

lands, motifs expressing the personal or family name

till the mid 19 century. They were undertaken for

two state rooms with rich stucco decorations, was

of the dead prevail. Another separate class is created

example by Michael Hir‰, a son of Gavriel Frankl

used for the operation of a small cafeteria and for

by symbols drawing attention to activities, occupations

(Pohofielice, 1859), and despite the fact that he wor-

organizing various social and commercial events. Last

or functions that the given person performed and that

ked in the trade only shortly and died very young, he

but not least, the planned adaptation also included

give a true picture of the terminated life. The scale of

became so renowned among neighbouring noble fami-

new design of sanitary facilities on the ground floor of

these symbols is wide and varied.

lies for his achievements that his striving was recor-

architect's point of view. The regional specialist office was situated on the

the southeast corner bay. The monument renewal of

Activities conducted by Levits and Kohens should

The engraving and manufacture of seals were craft

ded in the decoration of his gravestone (Fig. 15). Anot-

all the chateau spaces was consistently based on the

be named in the first place. The purpose of their

her unique tombstone (LuÏe, 1875) shows working

conservation approach. All its completed stages were

representation on gravestones was to emphasize her-

tools of a builder (Fig. 16). It marks the burial place of

filled with striving to harmonize the new use with the

editary duties, the origin of which goes back to the

·elom Grotte, father of well-known architect Alfréd

historical setting of the building as much as possible

time of the Temple. Blessing hands are the main sym-

Grotte (1872–1944).

and to adjust new needs to the historical values of the

bol on tombstones of Kohens (Fig. 1). In some cases,

chateau. The exploitation connected with the opera-

this motif is supplemented by letters KC, inscribed in

sidered as a component of various types of activities.

tion of the National Monument Conservation Institute

the relief of the palms and abbreviating the words

Deeds of love and mercy create one of the pillars of

did not luckily place any special requirements on con-

kohen cedek – priest of justice (Fig. 2). The Levits

Judaism and artistic rendering of charity reflects spe-

struction measures which might damage the monument

symbol had several typological variants. The basis,

cifics of Jewish thinking. Cdaka as a gift to the poor

seriously. It facilitated restoring the appearance of the

though, was always created by the motif of a jug (Fig.

and needy is depicted on an unusually designed gra-

rooms which they had had around the mid 19 cen-

3). In exceptional cases, the Levits gravestone shows

vestone of Lea Schnabl (Pohofielice, 1851, Fig. 17) as

tury. The fundamental task there was the renewal of

a complete scene – the hands of a Levit pouring water

a relief of a hand putting a coin in a palm which

262

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY

Also doing good and its manifestations can be con-

accepts it. Further, exceptional merits of the builder

tection, especially if this fact is not known and respec-

and founder of the synagogue in the town of Pfielouã

ted by the owners and users of the land on which the

Abraham Weiss found their reflection in the decoration

monument is situated. It is a situation when potential

of his tombstone which bears the relief of the synago-

procedures aimed at recourse appear to be ineffec-

gue (HefimanÛv Mûstec, 1861).

tive, time- and capacity-demanding and when there are

Charity can also be expressed by means of alle-

failures in mutual informing and cooperation of the

gory. It is symbolized by a pomegranate whose nume-

involved institutions, offices and owners. The society

rous grains mean good deeds (micvot) (Fig. 20).

still respects environmental conservation more than

A pomegranate cut in half with a typical inner struc-

monument conservation, which may have a positive

ture of six parts and grains in the pulp between them

impact on monuments only if the given site is protec-

has received another artistic expression (Fig. 19). The

ted for example as a natural reserve. Viewing that res-

meaning of the decoration is clarified by the text on

trictions related to ownership or use and protection of

the tombstone: he was "full of micvot as a pomegra-

a cultural monument are often ignored, the necessity

nate". At the top of the tombstone a pomegranate is

to spread awareness especially on the side of execu-

depicted, the grains of which, spread in the surroun-

tive bodies of monument conservation becomes appa-

ding pulp, represent the date and month of his death

rent, as well as the need for more effective and con-

(Fig. 18).

sistent recourses. At the same time, more systematic

Of all the activities that man undertakes during his

presentation of suitable monuments to the public

life, charity and doing good deeds are decisive for the

seems to be necessary, thus contributing to the crea-

destiny of his soul (ne‰ama). As man is responsible

tion of a closer relation to archaeological monuments

for his deeds, the highest Judge will duly reward or

and realization of the values that they represent. Most

punish him. The special effort to express the good

monuments would be concerned "only" by means of

deeds done on tombstones is therefore understanda-

modifications protecting them from continuing or

ble; they may influence the possibility to reverse an

potential damage; that would involve informing the

unfavourable judgement. Together with a prayer and

owner, as well as the user, marking the monument in

repentance, it is charity that can secure a place in

the field, maybe including basic data, modifications of

olam ha-ba – the world to come – for the deceased.

the vegetation, choice of the suitable adjustment and determination of the mode of activities.

Archaeological Cultural Heritage in the Carlsbad

Updating of information about cultural heritage (in

Region

this case of archaeological nature) brings about also

Petr SOKOL

mapping of its current condition and changes which it

The reasons for an unfavourable state of a large

underwent in the recent decade. To that, cultural her-

number of archaeological monuments (not only in the

itage represents only a fraction of all archaeological

Carlsbad Region) may be looked for at two levels. The

sites and field relics, whose situation is very similar.

insufficient capacity and time possibilities of archaeological offices and so far unsolved specialization of their types apparently add to the problem. The other level is the fact that accordingly understood protection of archaeological monuments is given only minimal or even no attention. The causes of the poor condition of archaeological monuments and almost no existence of prevention on the one hand partly ensue from technical reasons (insufficient staffing of some archaeological offices and the quantity of activities that substantially burden them), and on the other from conceptual matters (ignoring of this aspect of archaeological monument protection, prevalence of the conception according to which protection of archaeological heritage is closely related to construction activities and construction measures in the field resulting from them). If the potential concept of activities of archaeological offices significantly reflects that protection concept, and if the executive component of monument conservation is matched with it, it will be possible to seek ways of promoting protection and put it into practice even with the current staff of archaeological offices. The outcomes of improving the quality of recording cultural monuments among others include a finding, which is by no means revolutionary, that the status of cultural heritage is not enough for its successful pro-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY

263

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 3/2007 pfiispûli

roãník 67 / 2007 / ãíslo 3

âasopis státní památkové péãe

Mgr. Jan âAPEK, Praha / PhDr. Jifiina DEJMKOVÁ, NPÚ – ÚP,

ISSN 1210-5538

Praha / doc. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., Archeologick˘

Praha, ãerven 2007

ústav AV âR, Praha / Mgr. Lucie ERNSTOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha

Recenzovan˘ ãasopis

/ doc. Ing. akad. arch. Václav GIRSA, GIRSA AT, Praha /

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

Ing. akad. arch. Petr HÁJEK, H·H architekti / Ing. Klára

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

HODA≈OVÁ, NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi / Mgr. Jan HOLEâEK, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. TomበHRADEâN¯, H·H architekti /

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 550 stran.

Mgr. Franti‰ek CHUPÍK, NPÚ – ÚOP v Olomouci / Mgr. Ondfiej JAKUBEC, Ph.D., Arcidiecézní muzeum v Olomouci / Ing. Ale‰

Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová

KARBAN, KromûfiíÏ / PhDr. Krist˘na KOLAJOVÁ, NPÚ – ÚP,

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

Praha / PhDr. Kvûta KŸÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch.

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

Vûra KUâOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. Lenka KUNRÁTKOVÁ,

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architek-

Redakãní rada:

tury âVUT, Praha / Mgr. Martina MERTOVÁ, NPÚ – ÚOP v Olo-

PhDr. Katefiina Beãková, Mgr. Lucie Ernstová, doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Pavel Jerie,

mouci / Ing. Dagmar MICHOINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová,

PhDr. Leo‰ MLâÁK, Muzeum moderního umûní, Olomouc /

Ing. arch. Vûra Kuãová, Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D.,

DiS. Markéta MÜLLEROVÁ, Ostrava / PhDr. Lubomír

Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, doc. PhDr. Marie MÏyková, CSc.,

PROCHÁZKA, CSc., Hornické muzeum Pfiíbram / Ing. Jifií

akad. mal. Zuzana Poláková, Ing. Jan Sommer, PhDr. Michal Tryml

SLAVÍK, NPÚ – ÚOP v Pardubicích / Mgr. Petr SOKOL, NPÚ – ÚOP v Plzni / Ing. arch. Milo‰ SOLA¤, NPÚ – ÚP, Praha /

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5

prom. hist. Iva STEINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Martin

e-mail: [email protected]

STRAKO·, NPÚ – ÚOP v Ostravû / Ing. Jan SOMMER, NPÚ –

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

ÚP, Praha / Ing. akad. arch. Jan ·ÉPKA, H·H architekti /

Tisk: R MEDIA, s. r. o., Moravské nám. 13, 602 00 Brno

Ing. arch. Marek TICH¯, ARCHATT, s. r. o., Brno / akad. soch.

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

René TIKAL, Praha / Radim VRLA, Krajsk˘ úfiad Zlínského

Roãní pfiedplatné roãníku 67 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 67 je 95 Kã.

kraje

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

Prodejní místa NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele. V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Národní tfiída 7, Praha 1

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1 Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

Uzávûrka ãísla 3 byla ke dni 1. 5. 2007.

Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín Knihkupectví Otava / Komenského 33, Jihlava

Obr. na 1. stranû obálky – KromûfiíÏ, zámek, detail levé horní ãásti vstupního portálu. (Foto Vûroslav ·krabánek) Obr. na 2. stranû obálky – KromûfiíÏ, zámek, dekorativní ‰tukov˘ strop sálu v pfiízemí. (Foto Vûroslav ·krabánek) Obr. na 4. stranû obálky – V˘fiez akvarelové veduty Olomouce neznámého autora z roku 1667. (Foto Okresní státní archiv v Olomouci)

264

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 3 /