PROČ POVAŽUJEME ZA DŮLEŽITÉ DLOUHODOBÉ PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ
NEDONOŠENÝCH DĚTÍ PhDr. Daniela Sobotková, CSc.
XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12. května 2011
ÚVOD • Dříve byla ukazatelem kvality péče o předčasně narozené děti - novorozenecká mortalita (úmrtnost)
• Později se tímto ukazatelem stala - těžká morbidita (např. závažné formy DMO, těžké poruchy zraku a sluchu, závažná psychomotorická retardace – výkon nižší o 3 SD) • V posledních letech se zahraniční studie stále více zaměřují na - střední a lehčí formy morbidity (např. vývojové opoždění v pásmu 1-2 SD pod normou, poruchy chování, sociálního a emočního vývoje) - Vyskytují se u značného počtu nedonošených dětí a vedou k určitému oslabení jejich běžného fungování, k slabším výkonům ve škole Neonatologická společnost ČR se snaží monitorovat od poloviny 90. let zatím alespoň těžkou morbiditu u nedonošených dětí s velmi nízkou (< 1500g) či extrémně nízkou porodní hmotností (< 1000g) ve věku 2 let.
NEJČASTĚJŠÍ VÝVOJOVÉ PROBLÉMY •
Lehčí motorické poruchy – asymetrie pohybů, oslabené plánování pohybů a senzomotorické integrace, horší kvalita a rychlost pohybu, horší pohybová koordinace
•
Problémy s řečí – oslabena expresivní i receptivní řeč, plynulost řeči
•
Slabší kognitivní vývoj – výkony v testech se pohybují 1SD pod normou
•
Oslabení paměti – krátkodobé i dlouhodobé
•
Narušení exekutivních funkcí – vyšší řídící procesy, které zajišťují záměrné a plánovité jednání
•
Hyperkinetické poruchy, ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) – nadměrná motorická živost, oslabená pozornost, obtížná regulace chování, impulzivita
•
Problémy v sociálním a emočním vývoji – hlavně internalizační problémy (staženost, depresivní ladění, autistické známky), emoční labilita
VÝVOJOVÉ PROBLÉMY U NEDONOŠENÝCH DĚTÍ VE 4 LETECH (korigovaný věk) – uvedeno v % citováno dle: Woodward L.J., Moor S., Hood K.M., Champion P.R., Foster Foster--Cohen S. Inder Inder,, T.E., Austin N.C. (Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed Ed,, 2009, Vol 94, No 5, s. F 339339-F344)
40 35 30
Donošení (n=107)
25 20
Velmi nedonošení (n=62)
15
Extrémně nedonošení (n=43)
10 5 0 D VN EN
DMO
D VN EN
D VN EN
D VN EN
Kognitivní opoždění
Opoždění řeči
Problémy chování
POČET VÝVOJOVÝCH ODCHYLEK (komorbidita (komorbidita) - uvedeno v % U NEDONOŠENÝCH DĚTÍ VE 4 LETECH (korigovaný věk) citováno dle: Woodward L.J., Moor S., Hood K.M., Champion P.R., Foster Foster--Cohen S. Inder Inder,, T.E., Austin N.C. (Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed Ed,, 2009, Vol 94, No 5, s. F 339339-F344)
80 70 60
Donošení (n=107)
50 40
Velmi nedonošení (n=62)
30
Extrémně nedonošení (n=43)
20 10 0 D VN EN
D VN EN
D VN EN
bez odchylek
1 odchylka
více odchylek
NÁSLEDKY VÝVOJOVÝCH PROBLÉMŮ • Specifické poruchy učení – dyskalkulie, dyslexie, dysgrafie apod. • Slabší výkony ve škole – v matematice, čtení, psaní, pravopisu • Oslabeno běžné fungování – sociální a emoční problémy, ADHD
U dětí narozených ve 30. t.t. či dříve s průměrným či nadprůměrným IQ – nutnost specifické psychologické péče v prvních letech školní docházky ve 48 % (dle: Wocadlo a Rieger, 2006).
NEDONOŠENÉ DĚTI s VNPH a ENPH v ADOLESCENCI a DOSPĚLOSTI: POROVNÁNÍ s DONOŠENÝMI VRSTEVNÍKY Shledávané rozdíly: • menší odolnost (resilience resilience), ), která souvisí zejména se sníženou fyzickou aktivitou a nižším začleněním do rodinných aktivit (family family--involment involment)) (Hack et al., 2007) • nižší hodnocení aktuálních drobných potíží (acute minor disorders disorders)) • vyšší hodnocení dlouhotrvajících potíží zdravotních a psychosociálních • vyšší míra vyhýbání se rizikovému chování (např. drogám, alkoholu, sexuální aktivitě)
-
Možné vysvětlení: Nedonošení mají problémy spojené s introverzí, nikoli s extroverzí –nejsou „hledači senzací“ (platí více u žen – větší anxiozita anxiozita,, staženost, sklony k depresivitě depresivitě)) Méně času tráví s vrstevníky ve své volné aktivitě Větší kontrola rodiny nad chováním dětí a adolescentů Tendence k disimulaci problémů - zvýšený „lži skór“ (Allin et al. 2006)
NEDONOŠENÉ DĚTI s VNPH a ENPH v ADOLESCENCI a DOSPĚLOSTI: POROVNÁNÍ s DONOŠENÝMI VRSTEVNÍKY Nebývá shledáván rozdíl: • v osobní spokojenosti spokojenosti (well well--being being)) a v sebepojetí (self self--esteem esteem), ), sebehodnocení, včetně zdravotního stavu (Cooke, 2004, Hack et al., 2007, Saigal et al., 2006) Možné vysvětlení: • pravděpodobná adaptace na dlouhodobé potíže, zejména zdravotní a psychosociální – rovněž u chronicky nemocných (Arnold, Chapman, 1992, Ireys et al., 1994, Hack et al., 2007)
Faktory ovlivňující životní spokojenost: kvalita zdravotní péče, kulturní a sociodemografické faktory, dosažené vzdělání, osobnostní charakteristiky, schopnost kompenzovat případné postižení (Hack et al., 2007)
PROČ JE POTŘEBNÉ ZAHÁJIT PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ CO NEJDŘÍVE ? Zachytit děti s vývojovými odchylkami, aby se mohly zahájit intervenční programy, kdy je CNS ještě nezralý a plastický a šance na úspěch nápravy největší. Naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem – důležitý předpoklad pro vhodnou stimulaci jeho vývoje. Pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dítětem a rodiči – důležitá podmínka pro jeho další zdárný vývoj (Treyvaud et al. 2009). Rodiče akceptovat jako aktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podporovat i v aktivním kontaktu s odborníky Opakovaným kontaktem vytvořit určitou oporu a zázemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit, při jejich často velmi náročné péči plné nejistoty – kvalita vztahu mezi rodiči a odborníky se odráží i ve vztahu rodičů vůči dítěti.
PROČ JE POTŘEBNÉ DLOUHODOBÉ PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ ? Sledovat vliv určité terapie či opatření na vývoj dítěte či vztahu rodiče dítě a terapeutické kroky postupně upravovat vzhledem k následnému vývoji, podle aktuálního stavu a potřeb – nálezy se v průběhu vývoje mění. Vývojové problémy se mohou objevit až v pozdějším věku, v průběhu dozrávání CNS, kdy jsou zároveň na dítě kladeny stále větší požadavky – např. ve školním věku. (např. Saigal et al. 2000 uvádějí: 52% dětí s ENPH hodnoceno ve 4 letech v normě, v 8 letech to bylo již jen 31%)
Dlouhodobé studie ukazují, že problémy často přetrvávají do věku adolescence i do dospělosti - v poslední době je ve světě kladen důraz na takovéto longitudinální studie.
ZÁVĚR • Výsledky naznačují že s nižší porodní hmotností dochází k nárůstu vývojových problémů. (např. Hintz 2005, Wilson Wilson--Costello et al al.. 2005, AarnoudseMoens et al. 2009), ), • Pozor na zjednodušené deterministické pojetí vývoje (Msall (Msall a Park 2008) vývoj je utvářen pod vlivem mnoha různých faktorů (zdravotní stav dítěte i rodičů, kvalita jejich péče a případné terapie, podpora různých komunit i společnosti) – jejich vzájemné propojení ovlivňuje celkový stav dítěte.
• Individuální dlouhodobější prognóza vývoje dítěte z raného věku je velmi omezená – kladen důraz na dlouhodobé sledování dětí do školního věku, v poslední době se zdůrazňuje sledování do období adolescence či dále do dospělosti (např. Salt a Redshaw 2006, Voss a kol. 2007, Aarnoudse-Moens et al. 2009, Allen 2008). ).
České knihy o nedonošených dětech a jejich rodičích (r. 2009)
