Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR Národní architektonický plán Architektonické vzory Role odboru Hlavního architekta eGovernmentu Role jednotlivých OVM ve vztahu Národní architektuře
Petr Kuchař ředitel odboru odbor hlavního architekta eGOV MV ČR
Ondřej Felix Digitální šampion ČR, odbor hlavního architekta eGOV MV ČR
Tomáš Kroupa, Petr Tiller, Pavel Hrabě, Tomáš Šedivec odbor hlavního architekta eGOV MV ČR
Obsah prezentace 1.
Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR
2.
Principy budování NA ICT VS ČR (GEA)
3.
Úloha OVM a OHA při budování NA ICT VS ČR
4.
Architektonické vzory sdílených služeb eGovernmentu
5.
Projektové okruhy a hodnocení navrhovaných projektů IROP z pohledu OHA
6.
Plán dalších architektonických prací a přehled následných kroků
Přílohy
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
2
1. Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
3
Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR Cílem připravované Národní architektury ICT veřejné správy ČR je zejména: – zavést jednotný strukturovaný popis a komunikaci služeb veřejné správy a jejich ICT podpory, jako jeden z předpokladů dosažení cílů SR 2014+ – maximálně ochránit investice do prvků technologické a datové infrastruktury českého eGovernmentu a urychlit jeho další rozvoj
– posunout Českou republiku nejprve mezi země, využívající GEA pro řízení svého eGovernmentu jako ICT ve VS
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
4
Očekávaný užitek NA ICT VS ČR Různé zájmové skupiny (Stakeholders) dosáhnou různých přínosů: – Centrální architekti eGovernmentu (OHA a OEG) – Ředitelé informatiky OVM
– Auditoři NKÚ a dalších – Ředitelé projektů
– Řídící orgány strukturálních fondů – Správci rozpočtu
a to zejména využitím společného a sdíleného strukturovaného popisu ICT ve veřejné správě.
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
5
Základní okruhy podkladových materiálů 1) Strategický rámec rozvoje VS 2014-20 (vláda 27.08.2014) - Implementační plány (vláda 14.01.2015)
2) Strategie rozvoje ICT služeb ve veřejné správě -
materiál shrnuje strategické transformace eGOV a ICT v ČR Dříve: Návrh opatření zvyšující efektivnost služeb VS a podpůrných ICT služeb. (Materiál MV projednávaný na tripartitě 4.9.2014, následně na 1.zasedání RVIS, plánovaná k projednání vládou 4Q/2015).
3) Analýza souvisejících strategií (analytický projekt MV, 17 okruhů) - Smart Administration - Strategie služeb pro informační společnost - Digitální Česko - Související dokumenty EU např. regulace eIDAS - a další
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
6
Operativní cíle OHA pro NA ICT VS ČR • Naplňovat „Strategii rozvoje ICT služeb ve veřejné správě“ a využít NA ICT VS ČR ke kontrole kvality a správnosti podávaných žádostí o dotace ICT projektů •
Strukturovaně popsat a komunikovat změny NA ICT VS ČR vyvolané zejména realizací ÚEP, eIDAS, kybernetické bezpečnosti atd.
•
Vyvinout a rozšířit metodiku tvorby a užití NA ICT VS ČR na bázi mezinárodních standardů a zkušeností
•
Podpořit pilotní projekty NA ICT VS ČR v jednotlivých OVM a získat jejich zpětnou vazbu (např. aktuálně MPO a MsK)
•
Šířit architektonické znalosti a sjednocovat VS ČR
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
7
2. Principy budování NA ICT VS ČR (GEA)
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
8
Enterprise Architecture Enterprise architecture (architektura úřadu) jako manažerská metoda je prostředkem pokorného a celostního poznávání organizace na podporu rozhodování, zejména při plánování strategických změn.
Architektura úřadu představuje popis
struktury a chování úřadu (kdo jsme), plánovaných změn (odkud a kam jdeme)
a jejich informační podpory (k čemu nám je a má být ICT). 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
9
Východiska pro návrh metodiky • TOGAF - je mezinárodně uznávaný rámec pro řízení tvorby Enterprise architektury ve společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. http://pubs.opengroup.org/architecture/togaf9-doc/arch/
• ArchiMate® - je nezávislý grafický modelovací jazyk. O jeho správu se stará konsorcium Open Group, které ArchiMate® vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury. http://pubs.opengroup.org/architecture/archimate2-doc/
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
10
Národní architektura ICT VS ČR a pojmy NA, NAR a NAP Národní architektura (NA)
Národní architektonický rámec (NAR)
Národní architektonický plán (NAP)
je uplatněním metod a myšlení podnikové architektury na veřejnou správu ČR.
představuje myšlenkový koncept, metodiku postupu, sadu standardů, pomůcek a návodů pro tvorbu a údržbu NA a NAP.
je popisem plánovaného cílového stavu NA v určitém časovém horizontu a plánem cesty, tj. implementačních kroků (programů a projektů), vedoucích ze současného stavu k dosažení stavu cílového.
Představuje souhrn lokálních architektur OVM a centrálních architektur eGovernmentu.
NAP je také soubor architektonických dat (modelů) a diagramů, udržovaných společně OHA a jednotlivými OVM , členěný na: • architektury úřadů • architektury sdílených řešení. 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
11
Koncepce zavedení Národní architektury ICT VS ČR Správa a sdílení znalostí, vzdělávání a komunikace o NA Pravidla pro využívání NA Koncepce NA ICT VS ČR
Rámec Národní architektury - NAR
Koncepce řízení a kontroly NA Koncepce rámce NA (NAR)
Legislativa NA
Struktura
Plán postupu zavedení NA
Metamodel a taxonomie
Metoda
Obsah Národní architektury - NAP Architektura stávajícího stavu As-Is
Architektura cílového stavu To-Be
Rozdíl ∆ Graf. jazyk
Akcelerátory
Koncepce rozvoje architekt. dovedností
Principy • • • • • • •
Architektura Sdílení Služba Governance Zákazník Efektivita Hodnota ….
Národní architektonický plán (NAP) tj. plán projektů na cestě k cílové architektuře
Referenční NA (Roadmap) Společná část NA VS ČR Individuální architektura
Sada nástrojů pro NA
Řízení (management) NA
Kontrola (Governance) NA © Pavel Hrabě 2014
Instituce a zdroje řízení, správy a rozvoje NA 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
12
Architektura IT (SW/HW) technologické infrastruktury © Pavel Hrabě 2014
Architektura komunikační technologické infrastruktury
Architektura shody s pravidly
Architektura informačních systémů
Architektura rizik a bezpečnosti
Architektura výkonu a provozu veřejné správy Architektura výkonnosti
Architektura strategie a směřování
Struktura domén obsahu Národní architektury ICT VS ČR
• Například: služby veřejné správy, agendové informační systémy, sdílené HW a SW platformy, Komunikační infrastruktura VS a Národní datová centra • Vertikála domén NAP odpovídá TOGAF i ArchiMate, pouze zdvojuje (dělí) technologickou vrstvu. • Ve výstupech NAP jsou vedle domén Výkonnosti a Bezpečnosti přítomny i domény Strategie a Standardizace/shody s pravidly. Struktura NAP odpovídá i FEA v2 a GEA-NZ 3.0.
Obsah Národní architektury ICT VS ČR – typy modelů Referenční modely (RM)
Představují nejlepší praxe (Best practices) aplikované na segmenty české VS Reference formy a klasifikace obsahu
Individuální modely (IM)
koncepce rozvoje organizací VS, vytvořené s metodickou podporou Národního architektonického rámce (NAR) a v souladu Národním architektonickým plánem (NAP)
Správa znalostí, vzdělávání a komunikace o NA Legislativa NA a pravidla používání NA Obsah Národní architektury ICT VS ČR Referenční modely NA Individuální modely NA Společné (sdílené) modely NA
Společné (sdílené) modely
ty součásti architektonických modelů, které organizace na různých úrovních veřejné správy musí nebo mohou sdílet Reference obsahu architektur
NAR – Národní architektonický rámec Sada nástrojů pro NA © Pavel Hrabě 2014
Pravidla a instituce řízení NA
A dále metamodel modelů (MM), modely povinných architektonických vzorů (VM) až na úroveň řešení, anonymizované příklady modelů skutečných úřadů (PM). (Značení typů podléhá změně) 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
14
Definice rozsahu modelů 1 • Individuální architektury (na úrovni enterprise) se modelují výhradně pro konkrétní úřad, a to na libovolné úrovni hierarchie veřejného sektoru. •
Výjimkou je modelování: – klíčových centrálních sdílených prvků eGovernmentu ČR – vybraných klíčových prvků architektury EU jako jsou společné procesy, služby a aplikační nebo platformové komponenty na úrovni EU
– architektury na straně obecného (typového) klienta veřejné správy. Zde nejde o individuální, ale o referenční model.
• Výčet tzv. povinných modelujících subjektů, povinných modelů a pohledů (po etapách zavádění NA ICT VS ČR) bude dán právním předpisem (nařízením vlády, vyhláškou). 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
15
Definice rozsahu modelů - 2 Každý úřad bude vytvářet až tři samostatné modely rozdílného rozsahu z hlediska velikosti (záběru) modelovaného úřadu (enterprise): – Vlastní model architektury úřadu (OVM) – Společný model úřadu a všech jím kontrolovaných (a metodicky vedených) organizací – Rozšířený model řadu s prvky od spolupracujících organizací, úřadů, kdekoli v systému veřejné správy (případně soukromé sféry)
Centrální modely a vzory jsou převážně rozšířené, představují spolupráci centrálních a lokálních subjektů a systémů eGovernmentu.
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
16
Návrh etap zavedení NA ICT VS ČR •
Etapa 1: organizace budou mít povinnost předkládat pouze dílčí tzv. architektury schopností, spojené s obsahem projektů, u nichž budou žádat o souhlas odbor Hlavního architekta MV podle pravidel schvalování projektů IROP. – kompletní architekturu úřadu dobrovolně modelovat pouze tzv. oficiální pilotní organizace
•
Etapa 2: všechny ústřední správní úřady a úřady krajských samospráv a magistráty statutárních měst, včetně všech svých podřízených organizací s počtem zaměstnanců přesahujícím 100? zaměstnanců nebo s ročními výdaji na informatiku přesahujícími 10? mil. Kč nebo obsluhujících samoobslužně více než 20 000? klientů. –
•
dobrovolnými průkopníky bude v etapě 2 řada měst a obcí kategorie ORP
Etapa 3: aktivní užívání NA ve všech ústředních správních úřadech, všech krajských samosprávách a ORP a všech jimi zřizovaných nebo financovaných organizacích. – Dobrovolníky budou organizace z ostatních oblastí veřejného sektoru
•
Etapa 4: ostatní organizace veřejné správy a veřejného sektoru (fondy, zdravotní pojišťovny, nemocnice a mnoho dalších …)
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
17
Segmentace individuálních modelů Národní architektury ICT VS ČR •
Strategická architektura vždy obsahuje v modelu celý úřad. – Strategická architektura slouží ke strategickému plánování rozvoje informatiky na několik let dopředu.
Šířka
• Čas Segmentová
Úroveň
Strategická architektura úřadu architektura Segmentová architektura Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní Schopnostní architekturaSegmentová architektura architektura Segmentová architektura architektura architektura architektura Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní architektura architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura architektura architektura architektura Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura architektura architektura architektura
Segmentová architektura slouží modelování částí úřadu, které mají společné mechanismy fungování nebo budou předmětem společné změny – několik vzájemně „kolmých“ dimenzí segmentace pro hledání podobnosti a výlučnosti
•
Architektura schopností je dílčí architektura určité oblasti externích, interních nebo průřezových schopností úřadu – Je nejčastěji vytvářena ve spojení s konkrétní změnou a pro ni plánovaným projektem realizace.
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
18
Celostátní architektury spravované OHA MV • Nejvyšší úrovně modelované podnikové architektury úřadů představující celý veřejný sektor ČR a jeho jednotlivé základní složky. • Zejména se tedy jedná o souhrnné pohledy na: – Celkovou federovanou architekturu veřejné správy – Celkovou architekturu státní správy – Celkovou architekturu územní samosprávy » Celkovou architekturu krajských samospráv » Celkovou architekturu místních samospráv (ORP a nižších)
• Pracujeme na vzniku centrálního architektonického úložiště – konzistentní databáze modelů a jejich objektů a vazeb včetně vícedimenzionálních indexů 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
19
Pravidla sdílení individuálních modelů architektur •
OVM mají vlastní zodpovědnost a pravomoc modelovat architekturu, mají lokální nástroj a úložiště modelů. Modely následně sdílejí s OHA v pravidelných cyklech.
•
Centrální úložiště modelů federované NA ICT VS ČR spravuje a publikuje OHA
•
Modely a diagramy se k uložení a publikaci posílají přes datové schránky
•
Modely a diagramy se sdílejí ve standardu „The Open Group ArchiMate Model Exchange File Format“, http://www.opengroup.org/subjectareas/enterprise/archimate/modelexchange-file-format
•
OHA stanovuje typy, strukturu a klasifikaci modelů a diagramů a pravidla pro jejich publikaci
•
Modely a diagramy budou indexovány podle více dimenzí s využitím principu Linked Open Data
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
20
Cyklus údržby architektur úřadů - doporučení, budoucí pravidla Všechny modely architektury AS IS a TO BE mají být průběžně a postupně aktualizovány, a to: – Model AS IS jedenkrát ročně, typicky před sestavováním rozpočtu úřadu – Model TO BE v návaznosti na rozpočtový výhled
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
21
3. Úloha OVM a OHA při budování NA ICT VS ČR
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
22
Funkce útvarů architektury jednotlivých OVM Architekti v týmu útvaru architektury úřadu mají realizovat nejméně těchto pět rozdílných, ale vzájemně se doplňujících a podmiňujících funkcí: – Přirozený vzor a leader (metodik) tvorby Enterprise a Solution architektur v jednotlivých OVM v resortu (úřadu), tj. tvůrce a vykladač přizpůsobené metodiky, správce resortních sdílených znalostí (vzory, návody, referenční modely a praktické příklady) a správce prostředků pro sdílení architektonických znalostí (architektonické úložiště, portál, wiki, diskusní fóra, …) – Enterprise a Solution Architect architektur (byznys, aplikačních, datových i technologických) centrálních sdílených (nebo jednotných) služeb a centrálních sdílených (nebo standardizovaných) systémů eGovernmentu na úrovni resortu (úřadu). – Lokální (interní) Enterprise Architekt úřadu a těch organizací úřadu (resortu), které jej o to požádají a kde nepostačí předchozí role rádce. – Kontrolní orgán (jako stavební úřad) předběžně kontrolující vybrané vlastnosti v rámci resortu (úřadu) předkládaných IT projektů vůči zásadám NAP (vůči územnímu plánu) a vůči vyhlášeným standardům architektury řešení (jako ve stavebnictví vůči tzv. regulačnímu plánu). – Auditní orgán stanovující požadovanou úroveň architektonické zralosti jednotlivých organizací resortu (úřadu), jejich architektonického oddělení a jeho procesů a governance a orgán kontrolující dosažení této úrovně v požadovaném čase a její zachování. 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
23
Specifické funkce OHA MV ČR pro Národní architekturu ICT VS ČR • •
Architekti v týmu OHA MV ČR, vzhledem ke své centrální zodpovědnosti, musí tytéž role naplňovat napříč celou veřejnou správou. K tomu se navíc přidává 5 funkcí, které jsou z podstaty pouze centrální a jsou svěřeny pouze OHA: – Hlavní metodik tvorby, údržby a užití Národní architektury. – Přirozený vzor a leader tvorby Enterprise a Solution architektur sdílených komponent veřejné správy – Tvůrce (spolutvůrce) legislativy, spojené s Národní architekturou. – Zástupce ČR v odpovídajících orgánech Evropské unie, např. ISA
– Akreditační a certifikační orgán definující povinný rozsah architektonických znalostí, schvalující akreditované kurzy a jejich poskytovatele, stanovující rozsah a podmínky certifikace jednotlivců. – Celkový Enterprise Architekt veřejné správy (veřejného sektoru) jako celku – nejširší možný Enterprise pohled. Správce celostátních architektur.
•
Pro potřeby MV ČR jako OVM musí být architekti OHA doplněni lokálními Solution a Enterprise Architekty MV a jeho podřízených organizací.
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
24
4. Architektonické vzory sdílených služeb eGovernmentu
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
25
Architektonické vzory sdílených služeb eGovernmentu Tento referenční model obsahuje následující pohledy: – – – – – –
Centrální místo služeb CzechPOINT Datové schránky Elektronická identita Propojený datový fond Úplné elektronické podání
Většina pohledů (zatím kromě CMS) představuje každou oblast jako As-Is a To-Be, a to z centrálního a z místního úhlu pohledu. •
Pohledy To-Be z perspektivy obecného lokálního AIS představují závazné architektonické vzory
•
Ostatní pohledy jsou pro vysvětlující informaci
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
26
Rozcestník modelu Sdílených služeb eGovernmentu
Centrální místo služeb centrální pohled As-Is
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
28
Centrální místo služeb centrální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
29
CzechPOINT centrální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
30
CzechPOINT Lokální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
31
IS Datových schránek centrální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
32
IS Datových schránek lokální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
33
Federované elektronické identity – centrální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
34
Federované elektronické identity – lokální pohled To-Be
Propojený datový fond centrální pohled To-Be
Propojený datový fond – lokální pohled To-Be
Úplné elektronické podání – centrální pohled To-Be
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
38
Úplné elektronické podání – lokální pohled To-Be
5. Projektové okruhy a hodnocení navrhovaných projektů IROP z pohledu OHA
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
40
Seznam projektových okruhů Implementačního plánu pro strategický cíl 3 Číslo a název projektového okruhu
Garant
Určení / financování
1. Správa, řízení eGovernmentu (včetně systému pro řízení – NAP) 2. Informační a ICT gramotnost a systémy pro vzdělávání 3.1 Úplné elektronické podání 3.2 Kontaktní místa 3.3 Elektronizace odvětví: eLegislativa, eSbírka 3.4 Elektronizace odvětví: eCulture 3.5 Elektronizace odvětví: eEducation 3.6 Elektronizace odvětví: sociální služby, pojištění, dávky 3.7 Elektronizace odvětví: eHealth 3.8 Elektronizace odvětví: výběr daní a pojištění 3.9 Elektronizace odvětví: eJustice 3.10 Elektronizace odvětví: eProcurement 3.11 Elektronizace odvětví: eArchivace (NDA) 4. Zpřístupnění obsahu, transparentnost, opendata 5.1 Rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle jednotlivých agend 5.2 Prostorová data a služby
MV a MF
Pouze na financování z OPZ
MV
Pouze na financování z OPZ
MV
Plánovaná výzva v roce 2015
MV
Plánovaná výzva v roce 2015
MV
Plánovaná výzva v roce 2015
MK, kraje
eGovernment - resortní
MŠMT, kraje
eGovernment - resortní
MPSV
eGovernment - resortní
MZd, kraje
eGovernment - resortní
MF
eGovernment - resortní
MSp
eGovernment - resortní
MMR
eGovernment - resortní
MV (NA)
Plánovaná výzva v roce 2015
MV
eGovernment – průřezové
MV, Správa základních registrů Plánovaná výzva v roce 2015
MV, CUZAK
MV, kraje
eGovernment – resortní Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura
MV
Zatím neurčeno
NBÚ
Plánovaná výzva v roce 2015
MV
eGovernment – průřezové
6.1 Technologická a komunikační infrastruktura (datová centra) MV
6.2 Bezpečnost a krizové řízení
6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury (virtualizace) 7. Kybernetická bezpečnost 8.1 Elektronická identita 8.2 Elektronické doručování a ekvivalence dokumentů (eIDAS) 9. Elektronizace podpůrných procesů 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné
MV MV, MF a další resorty správě ČR provozující IS k podpoře procesů
eGovernment – průřezové Specifické informační a komunikační systémy 41a infrastrukturu
Popis řešení projektu Podstatné procesní, aplikační, technické a technologické aspekty projektu přes všechny čtyři vrstvy architektonické vize eGovernmentu, výhody a nevýhody těchto předpokládaných řešení, vyplývající technická rizika pro realizaci a podmínky následného provozu a údržby: • Enterprise architektura projektu samotného – prokázání dodržení metodik, standardů a vzorů Národního architektonického plánu veřejné správy ČR • Pozice navrhovaného řešení v kontextu stávající a cílové enterprise architektury úřadu a navazujících subjektů veřejné správy • Způsob využití sdílených prvků architektur úřadu a eGovernmentu, resp. případný přínos k vytvoření nových sdílených služeb • Podrobnější architektura řešení projektu, jeho funkční a ne-funkční specifikace. • Stanovení úrovně dodávky služeb realizovaných projektem s dodržením minimálních požadovaných standardů • Popis následné technické a technologické podpory realizovaného řešení a způsobu jejího zajištění • Požadavky specifické pro konkrétní projektový okruh či výzvu, například pro ÚEP: – Přehled způsobu realizace povinných a případných dalších komunikačních kanálů ÚEP – Popis základních fází procesu ÚEP s potvrzením dodržení minimálních standardů
Enterprise architektura projektu samotného Úkolem předkladatele je v této architektuře představit prvky řešení na všech vrstvách tzv. čtyřvrstvé vize architektury eGovernmentu, jejich stávající a plánovanou existenci a vzájemné vztahy. Zejména je potřebné uvést: • Funkce úřadu, procesy a služby veřejné správy (pro externí a interní klienty), které budou řešením podporovány. • Role uživatelů řešení a komunikační kanály, kterými budou klienti službu VS využívat.
• Aplikační komponenty, jejich základní aplikační funkce a aplikační rozhraní na ostatní komponenty (interní a externí z pohledu úřadu). Aplikační služby poskytované do byznys vrstvy. • Technologické komponenty a platformové (IT) služby datového centra • Technologické komponenty a služby komunikační infrastruktury. 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
43
Pozice řešení v kontextu enterprise architektury úřadu Pro kontext úřadu je nutné na každé z vrstev architektury umístit prvky architektury projektu do celkové mapy příslušné vrstvy architektury úřadu a ukázat na souvislosti. Například: • jak souvisí implementovaná služba s ostatními službami úřadu,
• jak nová služba využívá sdílené komunikační kanály úřadu (přepážky, CzechPOINT, portál apod.), • zda nově implementovaná aplikační komponenta je první svého druhu v úřadu nebo zda vzniká duplicita, multiplicita - a proč • zda řešení sdílí infrastrukturu úřadu, případně proč ne Postupně budou pro usnadnění k dispozici referenční mapy jednotlivých vrstev architektury, zpřesňované pilotními projekty. 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
44
Způsob využití sdílených prvků architektury úřadu a eGovernmentu V textech a diagramech architektury je třeba vyjádřit: • V byznys (procesní) vrstvě vztah funkcí, procesů a služeb veřejné správy, zahrnutých do projektu, k existujícím nebo plánovaným sdíleným službám veřejné správy. • V aplikační vrstvě vztah k následujícím existujícím a připravovaným centrálním a sdíleným systémům a aplikačním službám: – ZR (ISZR, ROB, ROS, RUIAN, RPP, ORG) – Agendové systémy přispívající do Propojeného datového fondu – CMS/KIVS, NDC, CzP, eGSB, eLegislativa, eSbírka, JIP/KAAS, eOP, JIP/SPFO, JIP/SPPO, ISDP, ISDS, ISoISVS, NDA, OpenData, PVS, SPA, MůjArchiv a KYB.
• V technologické vrstvě vztah projektu k existujícím nebo připravovaným sdíleným IT službám Národních datových center, případně dalším sdíleným IT službám. • Ve vrstvě komunikační infrastruktury vztah prvků infrastruktury projektu ke sdíleným prvkům komunikační infrastruktury eGovernmentu. 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
45
6. Plán dalších architektonických prací a přehled následných kroků
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
46
Následné kroky implementace NA VS ČR z pohledu OHA •
Příprava zadání dalších výzev pro ICT projekty
•
Semináře a kurzy k modelu „Architektonické vzory sdílených služeb eGovernmentu“ Pokračování v tvorbě referenčních modelů a architektonických vzorů
• • • • • • •
Podpora pilotních projektů Koordinace metodik modelování na MV ČR a dále napříč resorty Příprava změn legislativy pro uzákonění NA Komunikace průběžných výstupů s komunitou architektů veřejné správy Vybudování veřejné Knihovny NA Posilování týmu NA na OHA a podpora budování útvarů architektury v OVM
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
47
Děkujeme Vám za pozornost, Petr Kuchař Ondřej Felix
[email protected] 23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
48
Příloha
Vysvětlení zkratek v systému klasifikace modelů a pohledů
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
49
Klasifikace a značení modelů NA ICT VS ČR Organizace VS a jejich modely jsou pro účely sdílení, řízení a governance NA ICT VS ČR klasifikovány v těchto skupinách dimenzí: – Klasifikace modelovaných (modelujících) subjektů veřejného sektoru – Klasifikace architektonických modelů – Klasifikace pohledů na model
Zvláštní formou klasifikace úřadů a jejich modelů je: – Segmentace úřadů a modelů podle podobnosti
Realizace se předpokládá množinou indexů implementovaných jako OpenData sety.
OHA stanovuje standardy pojmenování a klasifikace modelů.
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
50
Klasifikace modelů Klasifikace úřadů: Název atributů úřadu
Význam atributu
Hodnoty atributu
POZICE
Pozice ve struktuře VS ČR
EUN, CNT, ÚSU, KRJ, (PRG), (STM), ORP, OST, PRV, KLI, OVM
KÓD ORGANIZACE
Jednoznačný kód organizace ze seznamu OVM
Kód organizace dle seznamu OVM
ROZSAH
Vlastní, společná nebo rozšířená architektura úřadu
VLST, SPOL, ROZS
NÁZ_ROZS
Název rozšíření
text
Klasifikace typů modelů: Název atributů modelu DRUH
23. 9. 2015
Význam atributu Druh (účel, typ) modelu (metamodel, referenční, vzorový, příkladový, individuální)
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
Hodnoty atributu MM, RM, VM, PM a IM
51
Klasifikace pohledů na modely Název atributů pohledu ÚČEL
Význam atributu
Hodnoty atributu
Členění pohledů uvnitř modelu (enterprise) architektury úřadu. Týmž atributem jsou vyjádřeny i architektury nižší úrovně – architekturu řešení (SOL) a design řešení (DES).
STR, SGM, SCH, SOL, DES
FÁZE (Typ, Rok) Případně dvojice: FÁZE_TYP FÁZE_DATUM
Vztah pohledu vzhledem k časové ose (minulé, současné, ASrrrr, TBrrrr budoucí přechodové a cílové architektury). Období záměru fáze architektury (vyjádření minulosti, současnosti nebo budoucnosti AS2013, TB2020). Bez uvedení představuje neznámou minulost nebo cílovou budoucnost v nekonečnu.
DOMÉNA
Označení převažující domény (vrstvy) pohledu na model (zkratky z angličtiny)
ARTEFAKT_TYP
Stanovuje kódem, zda klasifikovaný pohled je jedno-, dvourozměrný nebo grafický, tedy katalog, matice nebo diagram.
ÚHEL_POHLEDU
Název (kód) typu úhlu pohledu (definice pohledu) – např. aplikační katalog, mapa schopností, matice CRUD, a další
Bude vytvořen číselník úhlů pohledů (viewpoints)
NÁZEV_POHLEDU
Název pohledu na model (konkrétní instance), je-li třeba
text
DETAIL
Míry podrobnosti variant pohledů téhož úhlu pohledu na model
L0, L1 a L2
23. 9. 2015
Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR
MS, BA, AA, DA, TA, IA, SA, PA, IM KT, MX, DG
52