PETR BEZRUČ - AUTOBIOGRAFIE Autor
Mgr. Jiří Ondra
Anotace
Práce s klíčovými texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace
Očekávaný přínos
Procvičení čtenářské gramotnosti, procvičení navazujících znalostí (autor, dílo, literární teorie)
Tematická oblast
Umění a literatura (česká poezie 1. pol. 20. stol.)
Téma
Petr Bezruč - Autobiografie
Předmět
Český jazyk a literatura
Ročník
3.
Obor vzdělávání
Maturitní obory
Stupeň a typ vzdělávání
SOŠ
Název DUM
Š7/S2/04
Datum
30. 11. 2013
SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN
ZLÍNSKÝ KRAJ
Petr Bezruč - Autobiografie Cvičení
2
Červený květ Červený květ Za temným oknem, v květníku sivém, hrubý a ostnatý mračil se kaktus. Jednoho jitra červený z lodyhy vyrazil kalich, červený květ. Byl u nás básník, co jiné měl oči, co měl rád vonné a nádherné růže. Distichem zvučným pochválil růži a odsoudil pyšně ten rudý květ. Jsou duše drsné, co samy šly žitím, hroty a ostny je zalily vrchem. Co měly v srdci? Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci, rudý byl květ.
3
Červený květ Otázky • Zjistěte, jaké místo patří této básni v celé sbírce. • Pokuste se zdůvodnit lokalizaci této básně s ohledem na její obsah. • Jaké autobiografické prvky báseň obsahuje? • Jaké stylizační momenty lze ve verších nalézt? • Co bychom mohli možná říci o autorovi? • Jak se pracuje v básni se symbolikou barev? Jaké asociace lze spojovat s barvou červenou? 4
Stužkonoska modrá (část 1.) Byl jsem já jednou také mlád? Ta otázka zní v duši tichá: měl sto motýlů v sbírce snad, to byla největší má pýcha. Host přišlý vždy byl viděn rád, tak v dětských očích bylo čísti: při velkých nezdržuj se snad a podivuj se mé kořisti! Tu viz, tu hleď, nač plýtvat slovy? Ten s ostruhami do piky je otakárek fenyklový, podpírán dvěma špendlíky. Zde vedle jeho bratr bílý (na jedné louce spolu žili) jest otakárek veliký.
A tu je krásný admirál, jak rudou, tmavou barvou svítí! (Však ten mne nové gatě stál, na strom jsem za ním vylézal, co za něj jsem dostal bití!) Španělský plášť! Zda viděl jsi kdy let krásnější, barvy pyšnější než vlastní mu? Ach, nikdy, nikdy! Zde barvoměnka! Ukonejší tvou touhu jeden exemplár? Tu dvě, tu tři! Buď lovu zdar! A v koutě zde: co vidíme tu? To pestrokřídlec podražcový, ten pluje jako šipka v letu: kdo radost mou slovy vypoví? Sty barvami křidélko hraje, se třpytí jak pohádka živá, ten miluje teplejší kraje, na Žlutém kopci v Brně bývá.
5
Zde lišáci, zde volské oko, zde pestrý okáč, bílé c, ty noř se se mnou přehluboko do vzácnosti mé krabice! A mury teď v pořádku jakém! Zde velký vládne smrtihlav, na zádech se svým přísným znakem a kol minorum deum dav! Kořist snesená z lesů, z luhů, pryšcový lišaj -- radost mám! -zde paví oka všech tří druhů a šeříkový lišaj tam! I stužkonosky rudé obě, i žlutá, těžko chycená, i přástevníci sbírce k zlobě... Mezera! Co ta znamená?
Stužkonoska modrá (část 1.) Otázky • • • •
Jakou pozici má tato báseň v díle Petra Bezruče? Z jaké časové perspektivy je příběh básně vyprávěn? Do jaké doby se navracíme v této části? Jaké zálibě propadl vypravěč coby dítě? Jaký princip dominuje prvním slokám? • V básni je zmíněno Brno. Jaký vztah k tomuto městu měl autor? • S jakým konkrétním místem byl spojen jeho pracovní život? Zůstala na tomto místě nějaká připomínka. Zjistěte. • Vyhledejte smysl latinských slov. 6
Stužkonoska modrá (část 2.) Ach! Časem mezi námi stál student z vysokých škol německý, k němu se zbožně upíral náš pohled nesmělý a dětský. Neznámé druhy určoval, plul v učenosti ne včerejší, na otázku odpověď dal: který je motýl nejvzácnější?
A od té doby žila v nás nesmírná touha naší pouti: mět stužkonosku modrou ráz, smět jedinkrát ji zachytnouti! I prázdné místo nechali jsme v sbírce pro cíl mladé touhy, však té kořisti nevzali, jak šel a hřměl ten život dlouhý!
Jej nemáte, najdete stěží: to stužkonoska modrá jest, ta ráda na jasanech leží, však leta ujdou nežli lest či námaha ji ukořistí. To pravím vám, tím buďte jisti!
*** Byl srpen v roku třicátém, v dnech posledních toho měsíce, let šedesát tři prožil jsem, šuměla Brankou Moravice. Den čistý modré nebe má a slunko hřálo půdu do dna, ač vesny ni léta nemá má surová teskná zem rodná.
7
Ztepilý jasan nad vodou, tak vysoký, že nedostanu ni do čtvrť kmene ruku svou, a sivý motýl na jasanu!... Ach, vím, kdo jsi! A zlehounka odsunu křídlo steblem polním: páska modrá jak pomněnka mi zasvitla na křídle dolním!
Stužkonoska modrá (část 2.) Otázky • Jaké dvě časové roviny tato pasáž zachycuje? • Kdo byl dětem autoritou a proč? Jakým způsobem ovlivnil jejich budoucí život? • Vztah mezi vypravěčem a autorem lze obvykle jednoduše zpochybnit. V této básni však existují stopy těsného vztahu. Pokuste se je vyhledat. • Co důležitého se stalo v posledních slokách? • Vyplnění snu často znamená určitou ztrátu. Jak byste popsali vztáhli tento fakt na vypravěčův zážitek? • Vysvětlete pojmy nostalgie, melancholie. Aplikujte znalost pojmů na dílo. 8
Stužkonoska modrá (část 3.) Svá dětská léta viděl jsem, plynula s nimi Opavice, třesk číší v Praze slyšel jsem i v Místku podle Ostravice, stesk bezejmenný nosil jsem brněnským krajem na své šíji, života hoře zalil jsem nádhernou révou nade Dyjí, surové ruce stihl jsem, jak beskydský lid ve tvář bijí, lucernu rudou zdvihl jsem, bych zachytil zem v agonii, krvavé moře zažil jsem i srdce železná a ztvrdlá,
i provaz krutý cítil jsem, jak se mi točil kolem hrdla, vlast rozpůlenou viděl jsem, ale ne zlou pravicí vraha, než lhostejností, ústupem, jak vládnoucí to umí Praha, i slezské chyše zhaslý dým v otrocké byrokratů snaze, by země dávným jmenem svým čin zlý nevzpomínala Praze, dělníky viděl bez roboty, bez groše smutně cestou jdoucí, stran vůdce, ministry, faloty, z trojího žoldu bohatnoucí,
9
drobné rolníčky tříti bídu, vdovy s sirotky bez haléře, vládnoucí spasitele lidu se sluniti na Rivieře, zapsané v chudobných registru kdys čeledi vegetující, bratry, syny, zetě ministrů dnes velkostatky kupující, dým, mlhu, slzy s úsměvem, lán lnu v Chuchelné modravého: i stužkonosku viděl jsem v jeseni pozdní žití svého!
Stužkonoska modrá (část 3.) Otázky • Jaké životní epizody Petra Bezruče jsou v poslední části zmíněny? • V jaké životní fázi hrozila autorovi smrt? Existují o této epizodě nějaké literární prameny? Pracujte s webovými stránkami. • Vůči komu míří v básni opakované výtky? • Dala by se skladba označit za angažovanou? Co to znamená? Doložte verši. • Označíme-li některé úseky za smířlivé, které to budou? • Jsou zde nějaké stopy dřívějších témat (ze Slezských písní)? • Co je to retrospektiva a jak se uplatňuje v této básni. • Jakým jiným literárním útvarům se Petr Bezruč věnoval? 10
Z korespondence (14. 2. 1899) Pane doktore! Vzpomínám si, že jsem byl v posledním psaní neskromným. Chtěl jsem asi 7 výtisků, protože jsem je chtěl poslat k Těšínu. Ale rozmyslil jsem si to – budete-li tak laskav, pošlete mi jen dva ex. – Přiloženou adresu si račte poznamenat, ji samu zahodit. – Pane doktore, snad se mýlím, ale mám tušení, že Čas byl konfiskován jen kvůli mně. Chtěl jsem Vás hned prosit, abyste škrtl vše, co by mohlo vést ke konfliktu s cenzurou – ale myslil jsem, že tomu beztak lépe rozumíte než já, tiskových věcí neznalý. Nechci, aby Vám bylo ubližováno kvůli mně a Vy měl škodu kvůli mé neopatrné dikci – příště korigujte vždy jak chcete. Já jsem postavení silně odvislého a jít s barvou ven by značilo ještě více pro mne. Stará adresa neplatí více. Vám oddaný Petr Bezruč 11
Z korespondence Otázky • Komu byl tento list zaslán? • Vzpomeňte si na různé pseudonymy básníka Petra Bezruče. • Pokuste se vysvětlit důvody touhy po anonymitě. • V jaké formě nejprve vyšly básně Petra Bezruče a jak se proměňoval název sbírky? • Jak přistupoval během svého života autor k vlastnímu dílu? Zůstával původní text stejný? • Vysvětlete co nejpodrobněji genezi sbírky Slezské písně. 12
Zdroje Literatura:
BEZRUČ, Petr. Slezské písně/Stužkonoska modrá. Praha: SNKLHU, 1960. BEZRUČ, Petr. Jen jedenkrát. Praha: Československý spisovatel, 1980.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra
13
