PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY

číslo 6/2009, ročník II.

Zpravodaj Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) DEUS . REX .

PATRIA

www.korunaceska.cz Krátké zprávy: 28.6.1914 zavražděn Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d’Este (18. 12. 1863, Štýrský Hradec – 28. 6. 1914, Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. 28. 6. 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů, vykonal jej Gavrilo Princip, který byl následně vězněn ve vojenské trestnici Terezín, kde také zemřel. Tento atentát se stal vhodnou záminkou pro začátek první světové války v Evropě. Se svou manželkou, původem z českého šlechtického rodu Chotků, Žofií z Hohenbergu, žil František Ferdinand střídavě mezi jeho oficiálním sídlem následníka trůnu zámkem Belvedere ve Vídni a jejich domovským sídlem zámkem Konopiště a zámkem Zákupy v Čechách, kde se konala jejich svatba. Jejich manželství bylo šťastné a často označováno jako romantické. Ze svazku Františka Ferdinanda a Žofie vzešlo čtvero potomků, vyloučených z následnictví: • Žofie, kněžna z Hohenbergu (1901-1990) ∞ 1920 Friedrich, hrabě Nostic-Rieneck (1893-1973)  • Maxmilián, vévoda z Hohenbergu (1902-1962) ∞ 1926 Alžběta, hraběnka z Waldburku, Wolfeggu a Waldsee  • Ernest, kníže z Hohenbergu (1904-1954) ∞ 1936 Maria Therese Wood  Syn - zemřel při porodu (*/† 1908)  František Ferdinand d'Este měl v plánu, po usednutí na trůn, uskutečnit přeměnu Rakousko-Uherské monarchie ve federaci Spojených států Velkého Rakouska. Wikipedie

Kdo chce vládnout, má rád republiku. Kdo si přeje, aby mu dobře vládli, touží jedině po monarchii. Joseph Joubert

PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY

My, občané svrchovaných států Evropské unie, vědomi si svých občanských práv a v touze po zamezení kroků směřujících k byrokratické nesvobodě napříč Evropou, tímto vyslovujeme svůj nesouhlas s přijetím Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva je v podstatě již jednou odmítnutou Evropskou Ústavou. Dává EU nové pravomoci na úkor členských států (68x zrušeno právo veta). Bere nám samostatnou zahraniční, hospodářskou, sociální a energetickou politiku a mnohé další. Státy ztratí kontrolu nad sazbami nepřímých daní. Lisabonská smlouva dává EU možnost získávat nové pravomoci a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace (Paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud). Lisabonská smlouva zvětšuje nadvládu nevolených byrokratů: rozšiřuje tzv. "doložku flexibility", podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je už nyní desetkrát víc, než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament. Lisabonská smlouva dále zmenšuje váhu hlasu zástupců menších zemí v Radě ministrů a zvyšuje váhu hlasu zemí velkých. Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují – stačí 55% států s 65% obyvatel, oproti dnešku, kdy má každý stát právo veta. V řadě důležitých oblastí likviduje suverenitu menších zemí a činí z nich závislé území pod správou vyšší moci. Členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie. Na základě výše uvedeného odmítáme přijetí Lisabonské smlouvy a žádáme vlády jednotlivých zemí, v zájmu zachování svobody národů a jejich dalších pokolení, o započetí jednání o novém směřování Evropské unie, které bude postaveno na rovnoprávnosti a skutečné svobodě bez byrokratických regulací. Praha - 2. 5. 2009

Lídr kandidátky KORUNY ČESKÉ do EP – Václav Srb

VOLTE č. 27

13.4.1958 - narozen v Karlových Varech 1973 - ukončena 14. Základní devítiletá škola v Liberci ( Husova) s rozšířeným vyučováním jazykům 1977 - maturita na Gymnáziu Jeronýmova s rozšířeným vyučováním jazykům- Liberec 1977-1980 -studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy – obor filosofie a historie, vyloučen v 6. semestru z politických důvodů. 1979- 1989 sledován, vyslýchán a občas zadržován Státní bezpečností (StB). 1980-1987 - vykonává dělnické profese – např. čistič v Metru, čerpač u Zemědělských staveb Benešov apod. od 1979 externě průvodce zahraničních turistů od 1985 externě tlumočník od 1991 vlastní cestovní agentura 1996-2002 člen Prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA ), pověřený zahraničními styky AČCKA, zakladatel a v letech 1996 - 2002 předseda Sekce příjezdové turistiky AČCKA (incoming) 1998-2002 člen Komise pro cestovní ruch Magistrátu hl. m. Prahy Znalosti a dovednosti: francouzština - státní a tlumočnická zkouška italština - dtto ruština - dtto španělština - částečná, komunikativní angličtina - částečná, komunikativní němčina - částečná polština - částečná portugalština - pasivní rumunština - pasivní latina - dobrá církevní slovanština - dobrá starořečtina - informativní

- člen Mensy ČR - zcestovalost: všechny evropské země kromě Chorvatska, Rusko, Peru, Mexiko, Ekvádor, Izrael, SAR, Jordánsko, Sýrie, Turecko, Tunis atd. - členem KSČ nikdy nebyl, lustrační osvědčení negativní ( vyvěšeno na www.korunaceska.cz ) - zakládající člen Koruny České (1990), od r.2000 člen Předsednictva, tiskový mluvčí a český zemský hejtman KČ, od r. 2001 předseda KČ a tiskový mluvčí - praktikující pravoslavný křesťan s hlubokou úctou k tradiční latinské katolické liturgii. ( K tomu považuji za vhodné dodat, že moji předkové z otcovy i matčiny strany byli katolíky, moji rodiče mne však pokřtít nedali a nábožensky mne nevychovávali. Konverze k pravoslaví nastala v dospělém věku, po dlouhém vývoji. Především však musím zdůraznit, že někteří naši novináři s povrchností a nekompetentností jim vlastní v poslední době opakovaně tvrdili, že česká pravoslavná církev je jakousi odnoží ruské pravoslavné církve,což je samozřejmě absolutní nesmysl. Kromě toho pravoslaví je národním vyznáním v řadě členských zemí EU i NATO – Řecko, Kypr, Rumunsko, Turecko, Bulharsko.Především však jako předseda KČ důsledně prosazuji bezkonfesnost naší strany- náboženské vyznání či absence jakéhokoliv vyznání je soukromou věcí každého člena, ovšem s tím, že se KČ hrdě hlásí k neoddiskutovatelným základům evropské civilizace - jedním z nich je právě křesťanství ) V Evropském parlamentu budu prosazovat volební program KČ ( což je samozřejmou povinností poslance zvoleného za naši stranu ) a vzhledem ke své odbornosti budu klást zvláštní důraz na účinnou ochranu obzvláště drobných a středních podnikatelů v cestovním ruchu , kteří jsou danově registrováni v Zemích Koruny české, a to zejména incomingových cestovních agentur a průvodců, před nekalou a nepoctivou konkurencí filiálek nadnárodních celků, které na našem území neplatí ani daň z příjmu, ani DPH, ale i před působením jedinců, kteří nemají k naší zemi a její historii sebemenší vztah, nemají sebemenší kvalifikační předpoklady a pod do omrzení opakovanou záminkou „svodného trhu“ konají každodenní daňové úniky. Dále budu důsledně dbát našeho hesla „ všechna práva menšinám, ale nikdy ne na úkor většiny“. Samozřejmý a plně oprávněný nárok menšin ( národnostních, sexuálních aj.) na naprostou rovnoprávnost nesmí být záminkou pro to, aby se jakkoliv omezovala, natož pak diskriminovala většina. V Evropě má být zaručená naprostá náboženská svoboda, či svoboda být bez vyznání, takže protináboženské kampaně, hanobení ba dokonce popírání historické křesťanské identity Evropy je popíráním Evropy. Jakékoliv návrhy na zřízení funkce evropského prezidenta jsou urážkou obyvatel evropských parlamentních monarchií a je třeba je rázně odmítnout.

Mgr. et Bc. Petr Krátký Praha 4, právník, manažer, VŠ lektor, 34 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) telefon: 724 464 351

Ing. Jindřich Jenček Praha 1, ekonom, 76 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

MUDr. Martina Benešová Pohleď, lékařka, 26 let, bez politické příslušnosti

telefon: 895 174Nohel Mgr. et 728 Mgr. Petr Roztoky, manažer marketingu a controllingu, 30 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) telefon: 728 895 174

Ing. arch. Oldřich Kodeda Plzeň, architekt, člen městského zastupitelstva, 49 let, bez politické příslušnosti Upozornění pro voliče: panu Kodedovi zkomolila tiskárna jméno na kandidátní listině na Koleda.

Mgr. Pavla Drinocká Brno, překladatelka, 59 let, členka Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Bc. Jakub Holman Hořice, student latinskoamerických studií, 24 let, bez politické příslušnosti

MUDr. Pavel Andrš Olomouc, lékař, 45 let, bez politické příslušnosti

Jaroslav Konečný Čelákovice, živnostník, podnikatel, 39 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) telefon: 605 000 741

Mgr. Daniela Kartáková Praha 3, akademická sochařka, překladatelka a průvodkyně, 44 let, bez politické příslušnosti

MUDr. Richard Plný Trutnov, lékař, primář oddělení neurologie, 38 let, bez politické příslušnosti

Pavel Krejčí Praha 4, podnikatel, 28 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

MUDr. Josef Hrabovský Smolín u Pohořelic, lékař, člen obecního zastupitelstva, 53 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Miroslav Alois Krupka Praha 4, vedoucí administrativy, 49 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Jindřich Holub Pohleď, starosta, živnostník, 40 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Mgr. Irena Marie Kubešová Hranice, historička umění, 39 let, bez politické příslušnosti

Bohumil Šourek Praha 4, sociální pracovník, 60 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Miloslav Karel Šimek Pardubice, předseda představenstva bytového družstva, 58 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Michal Benčok Praha 4, advokát, 57 let, bez politické příslušnosti

Antonín Janás Blatnice pod Svatým Antonínkem, technik, 66 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Luboš Velecký Valtice, fotograf, 47 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) telefon: +420 608 706 570

Jan Mrzílek Jirkov, ředitel nadace, 55 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Martin Dědek Mladá Boleslav, vedoucí interní auditor, 32 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Václav Dajbych Praha 5, podnikatel, 57 let, člen KDU-ČSL

MVDr. Zlatko Mikitka Šardice, veterinární lékař, 44 let, bez politické příslušnosti

Mgr. Jan Kopecký Praha 4, středoškolský učitel, 32 let, bez politické příslušnosti

Otakar Ryšavý Praha 5, živnostník, 46 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

Karel Stejskal Staňkovice, kuchař sous chef, 33 let, člen Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)

2.5.2009 vysílala ČT Pořad Monarchisté v Česku. Na internetových stránkách dostal pořad všech 5 hvězdiček ocenění a toto jsou některé z ohlasů: Děkuji tvůrcům za díl věnovaný "monarchistům". Bylo v něm vysloveno mnoho hlubokého a smysluplného... naše zeme potřebuje více ušlechtilosti a morálního uvědomění; takových pořadů a takových lidí - jakými byli i hosté tohoto dílu - je potřeba v naší zemi více... podle mého skromného názoru ...:) díky a hodně zdaru! Musím pochválit tvůrce pořadu o myšlence obnovení monarchie. Mělo to hlavu a patu a mnohé lidi určitě potěšil nebo přinejmenším jim otevřel oči. Mám jen malou poznámku. Parlamentní demokracie není opakem monarchie, protože parlamentní demokracie funguje v mnoha monarchiích. (např. Dánsko, Španělsko, atd.)

8. Český zemský sněm Koruny České. V obci Pohleď u Světlé nad Sázavou se o víkendu 15. - 16.5. 2009 konal Sněmu se zúčastnilo okolo 25 členů, sympatizantů a pořádajících členů KČ. Z celkem 14 českých Místních společností vyslalo své zástupce 7 MS (Pohleď, Plzeň, Liberec, Praha 6, Praha 4, Praha 1 a 5, Praha Královské Vinohrady. Jde tedy o poloviční zastoupení. Z Představenstva KČ se zúčastnili 3 jeho členové (předseda Václav Srb, místopředseda Mgr. Petr Krátký a zemský hejtman Jan Drnek). Hostem sněmu byl pan Andršt z Olomouce, který přednesl pozdrav z Markrabství. Potleskem bylo odměněno vzorné technické zajištění akce, o které se v krásném, klidném a historicky původním selském prostředí postarali členové MS Pohleď v čele v předsedou MS panem Jindřichem Holubem. V pátek podle programu proběhla prohlídka historického skansenu a diskuse u pece (a piva s pečeným masem) se protáhly až do prvních ranních hodin. Mimo zanícené debaty se společnost věnovala také zpěvu a četbě. Významný návrh vzešel od zkušeného parlamentního matadora pana Radima Špačka, a sice zřídit kromě Programového grémia ještě Právně-legislativní grémium, které by rozpracovávalo takové sporné otázky, jako je například postoj strany k Lisabonské smlouvě, legislativní představu o fungování monarchie v Čechách, aspekty příští ústavy a některých důležitých právních norem. Díky členu Představenstva panu Juliu Moravcovi byly včas vytištěny a na místo dovezeny nové Monarchistické listy shrnující témata a děje uplynulého roku. Na místě byla upřesněna technická pravidla prodeje a šíření ML. Zástupci MS nakupovali ML po celých balících pro své spádové oblasti. Důležitou změnou je to, že se ML přestaly prodávat v trafikách, kde velká část nákladu mizela neúčelně ve stoupě skrze remitendu. Sobotní program byl po ranní mši ve Světlé zahájen v 10,00 hodin Svatováclavským chorálem a technickými instrukcemi. Poté přednesl zemský hejtman úvodní projev, z něhož vyjímáme: „Vážení monarchisté, rok, který uplynul od 7. sněmu, byl pro mne osobně velmi přínosný. Pomohl mi ujasnit si, kdo a co jako politická strana jsme, co a koho reprezentujeme a jaký z toho pro nás do budoucna vyplývá směr. Především se stále více potvrzuje, že: 1. nejsme stranou, která by existovala proto, aby svým členům zajistila tituly (mnohdy falešné) a pozvedla jejich podvyživená sebevědomí. 2. nejsme ochotnickým divadelním spolkem, který by se spokojil s hrou na středověk, nebo na Rakousko-Uhersko. Nevyznačujeme se honosnými kostýmy a rituály. 3. nejsme ani agenturou skutečné šlechty, která by sondovala možnosti její rehabilitace a připravovala k tomu půdu, i když by nás rehabilitace české a moravské šlechty velmi potěšila. 4. jsme čímsi úplně novým, jsme historickým precedensem. Jsme hlasem zdola, první politickou stranou, která vyžaduje monarchii pro lid obecný a k jeho prospěchu. 5. nejsme snílci, ani nostalgičtí uctívači dávného kultu. Jsme v pravém slova smyslu realisté a státotvorní vlastenci, kteří vidí v roli dynastického konstitučního panovníka jedinou reálně možnou cestu k obnovení skutečně fungujícího státu, k obnovení řádu, společenských vztahů a pořádku, pravidel, která platí pro všechny stejně a bez výjimek. 6. jsme první stranou, která po dlouhém čase nadřazuje zájem státu a společnosti nad zájmy skupinové a zájmy vlastní, stranou, které jde o myšlenku a ideu více, než o vlastní sebeprosazení, prebendy a zisky. Nevadilo by nám ani vlastní rozpuštění a zánik, kdybychom dosáhli naplnění ideálu, pro který jsme se konstituovali. Alespoň doufám, že to tak je. 7. jsme stranou, která nepreferuje politickou taktiku a strategii a jedná naprosto otevřeně a průhledně, což považujeme za nejlepší strategii. Nemáme žádná tajemství, nevedeme zákulisní jednání, nebudujeme žádné loby, nesloužíme mocenským skupinám a nenecháváme se najímat v žoldu žádných finančníků. Nemáme proto žádné významné sponzory, kterým bychom byli něčím povinováni a zavázáni. 8. jsme stranou, která cosi nabízí a trpělivě čeká, až si lidé naše myšlenky, prognózy a kritiky ověří v praxi a ve vlastním životě. 9. jsme nejdůslednějšími demokraty v celém politickém spektru, protože žádáme dědičnost a historickou kontinuitu, čímž vlastně žádáme, aby byl uplatněn hlas, zkušenosti a názory i těch politiků a občanů, kteří již zemřeli, a kteří kdysi chtěli pro svou zemi vše nejlepší. 10.jsme natolik realisty, abychom pokorně uznali, že sami svými vlastními nedostatečnými silami nedokážeme uspořádat své životy a společnost uspokojivě, že potřebujeme spojení k čemusi a komusi vyššímu a dokonalejšímu, co, nebo kdo by nás vedlo a ukazovalo cestu. Potřebujeme cosi, co by bylo nad námi, vznešenější a čistší než jsme my sami, co bychom mohli následovat a respektovat.“ „Volby nás aktivizují a dávají životu strany potřebný rytmus. Volby do EP nás nutí aplikovat náš program v celoevropském měřítku. Volby do obecních zastupitelstev nutí, nebo by měly nutit jednotlivé MS k aplikaci obecných programových tezí na místní podmínky a možnosti. Volby do státního parlamentu nás nutí hledat řešení a chyby na celostátní úrovni, předjímat úpravy zákonodárství a podobně. Strana si z tohoto důvodu zřídila Programové grémium, tedy orgán předžvýkávající podněty a myšlenky z hlediska jejich využitelnosti, akceptovatelnosti a srozumitelnosti.“ „Na čem ale závislí zůstáváme, je aktivita členské základny a jednotlivých MS. Protože nejsme stranou, která by si aktivitu místních členů a funkcionářů mohla dovolit zaplatit, protože za aktivitu zdola nemůžeme nabídnout ani křesla, prebendy, výhodné podnikatelské zakázky a podobně, protože jsme se této cesty vzdali, zůstáváme závislí na lidech, kteří budou dělat práci a vyvíjet aktivitu dobrovolně, z pouhého pocitu povinnosti, z pocitu zodpovědnosti za stav světa a ze všech důvodů. které vedou člověka k službě. Na minulém sněmu v Třemošné u Plzně vznikla myšlenka vydávání internetového Monarchistického Zpravodaje, periodika, které by se mohlo stát aktuální tribunou činnosti MS i jednotlivých členů a sympatizantů. MZ byl zamýšlen jako dostatečně rychle vycházející nástěnka, na níž by kdokoliv mohl vyvěsit svá oznámení o plánovaných akcích, své postřehy a podněty, kde by se každý mohl dozvědět co se kde zajímavého děje a dělo. MZ je možnost inspirovat ostatní tím, že o každé akci napíšu pár stručných řádek a přidám fotografii. Je to možnost prezentovat činnost vlastní MS i jednotlivce, nápady a zkušenosti s jejich realizací. MZ měl být čímsi, co si může každý rychle vytisknout v libovolném množství, nebo vytisknout jen určitou stránku a využít k prezentaci. Částečně jsme s tímto nápadem uspěli. Podařilo se ustavit rychle pracující a efektivní redakční tým, který shromažďuje příspěvky, řadí je do struktury, provádí korekturu a zalomení. Šíření MZ nás doslova zaskočilo. Šíří se po internetu lavinovitě a dokonce i osoby, kterým bych ho sám neposlal, jeho obsah znají.

Dostáváme vesměs pozitivní ohlasy i od lidí nám a naší činnosti vzdálených. MZ pomalu zlidověl a je od nás jistými okruhy čtenářů vymáhán a vyžadován. Počet jeho přispěvatelů však ustrnul a zprávy o konkrétních akcích musíme z členské základny doslova vyškrabávat a vymáhat. Do MZ přispívá jen několik aktivních osob, což znamená, že: 1. o většině akcí a aktivit se nedozvíme a nemůžeme je prezentovat, protože se nenajde nikdo, kdo by si dal práci a podal o nich zprávu. 2. nebo žádné další jiné akce neexistují a nekonají se. Druhá možnost je pochopitelně horší. Celkově tedy soudím, že projekt MZ se povedl uskutečnit s netušeným efektem, ale na druhé straně zdaleka není využíván tak, jak by mohl být a to je škoda, kterou si způsobujeme sami.“ „Česká společnost se nyní dostává na jisté již vnímatelné rozhraní. Na jedné straně je vnímán celkový rozklad společnosti, vzájemných vztahů a fungování institucí. Je vnímána také příčina, totiž naprostá absence vyšších a ušlechtilých idejí, smyslu života, totální vyprázdněnost a nesmyslnost pouhé honby za majetkem. Na druhé straně se nabízí rehabilitace nacionalistických či komunistických vyšších idejí a většinovou společností je tato nabídka stále ještě vnímána jako nepřijatelná, vzhledem k historickým zkušenostem. I podle ohlasů, které máme v různých preferenčních volebních anketách a podle ohlasů na MZ, nastává hledání nějaké další cesty, jak z tohoto mravního a společenského marasmu ven. To je naše veliká šance. Dovolím si prorokovat, že velmi brzy budeme vnímáni jako nabídka nejpřijatelnější. Všechnu naši snahu a naše možnosti ovšem ohrožuje jedno akutní nebezpečí. Pragmatici moci, kteří vládnou pouze pro zisky a prebendy, pro moc samu, jsou vesměs dobrými herci ochotnými zahrát cokoliv. Jakmile rozpoznají to, co jsem právě řekl, klidně si naše ideje a myšlenky vypůjčí a obléknou si monarchistický kabát v nějakém lidovějším, liberálnějším a méně radikálním odstínu. Udělají to jen proto, aby byli zvoleni na další období, během něhož pak svou činností naši myšlenku definitivně zdiskreditují a znehodnotí. Je třeba, abychom se na tuto alternativu včas připravili. Jak se efektivně bránit, v tom zatím jasno nemám.“

V další části programu podali přítomní zástupci MS zprávy o činnosti, členstvu a plánech svých MS. MS Pohleď začala vydávat množství propagačních materiálů, např. porculánové pivní tácky, pohledy a viněty s logem KČ, šíří letáky a ML do okolních vesnic. jako druhá MS v zemi vyrobila vlastní vlajku. MS Praha 6 vydala DVD s kolekcí c.k. vojenských pochodů, hymnou a chorálem. Výrobek byl na místě vyzkoušen a navodil patřičnou atmosféru v sále před zahájením a o přestávkách. MS Plzeň chystá obvyklou sérii akcí včetně zářijové mše ku cti Bl. Karla I. 6.6.2009 spolupořádá slavnost uctění památky padlých císařských vojáků u památníku v Černošíně, kde bude sloužena polní mše za padlé, nástup čestné jednotky 35. p.pluku z Plzně, Stříbrských ostrostřelců a bude vypálena čestná salva. Akci se s pomocí starosty města podařilo spojit s vlastivědným výletem občanů Černošína na Vlčí Horu. V jejím vrcholu nad pomníkem seskočí dva parašutisté, shodí k pomníku věnec a ve vzduchu rozvinou černožlutý prapor. Poté jednotka postaví vojenský tábor pod vrcholem Vlčí Hory, kde přenocuje. Již nyní připravuje MS Plzeň kandidátku do podzimních parlamentních voleb. Pan Andršt oznámil, že MS Olomouc reagovala na výzvu předsedy KČ a obsadila svými členy neuvěřitelných 300 volebních komisí v okrscích při volbách do EP.

Po obědě probíhala řízená diskuse, v níž se jako nejžhavější vyprofilovala následující témata: 1. Aktivizace členské základny: Členstvo některých MS není schopno se ani sejít 1x do roka, zatímco jiné MS (Olomouc, Plzeň, Pražské MS) pořádají velké množství akcí hýří nápady, živě komunikují s Představenstvem, nebo v něm mají své zástupce, sestavují kandidátky do každých voleb, kooperují se skupinami vojenské historie apod., aniž by je neúspěchy jakkoliv odrazovaly od dalších pokusů. V každé politické straně působí odstředivé a dostředivé síly. Jinými slovy, tento oheň hřeje pouze toho, kdo přikládá. Ti, kdo nepřiloží ruku k dílu, mohou sedět hned vedle ohně a třesou se zimou. Čím blíže ke středu dění, tím více dotyčné ho jedince účast na činnosti baví a uspokojuje. Ti kdo se takzvaně vezou a setrvávají na okraji dění, jsou stále více odmršťováni, práce je méně baví a jednoho dne se ocitnou zcela mimo přitažlivou sílu ve volném prostoru. Jejich členství i téma monarchie pro ně ztratí smysl. Bylo konstatováno, že činnost MS je stále hlavní osou a podmínkou existence živoucí strany, a to i přes to, že právě mnozí členové nezapojení v žádné MS projevují značnou aktivitu. Podle zprávy, kterou podal Mgr. Krátký, se členská základna KČ nadále rozrůstá a přibývá průměrným tempem 5 – 10 členů měsíčně. Nyní dosahuje stav členstva více než 500 členů. MS musí být schopny nové členy získat a zapojit i vtáhnout do činnosti. V opačném případě vyrábíme zklamané a pasivní „mrtvé duše“. 2. Bylo rozhodnuto doporučit jednotlivým MS nevzdávat se jisté míry teatrálnosti, tedy užívání vlajek, spolupráce s uniformovanými skupinami a výtvarné stránky dokumentů i propagačních předmětů. Výhrady zazněly vůči předvolebnímu letáku: Ano Evropě králů, Ne Evropě šašků. Naopak byl účastníky vysoce oceněn leták spontánně vyrobený panem Pejřimovským.

3. Zemskému hejtmanovi bylo z pléna doporučeno, aby vzhledem k jednotlivým MS kromě nabízení servisu a podnětů, zásadněji a důrazněji vyžadoval pravidelné výstupy z jejich jednání a činnosti. 4. Kdo bude ten český král?! Stále více se setkáváme se zkušeností, že právě tato otázka je první a zřejmě klíčovou reakcí neinformovaných voličů a převažuje nad zájmem o samu činnost, smysl hnutí, program a prosazovaný systém změny republiky v monarchii. Jasná, rychlá a přijatelná odpověď na tuto otázku by pro KČ měla zjevně velký propagační význam. Předseda Václav Srb shrnul stanovisko Představenstva takto: Naše odpověď je složitá, protože otázka směšuje dvě roviny. Rovinu legitimně-právního postupu při změně republiky v monarchii a volbě panovníka, a rovinu propagandistickou, v níž by nám jistě pomohlo, kdybychom měli po ruce jasnou a rychlou odpověď. V tomto případě se ovšem zřejmě musíme vzdát propagandistického zisku v zájmu správnosti našich odpovědí. Prvním krokem musí být všelidové referendum, které rozhodně o změně systému k monarchii. Rozhodne také o formě monarchie (parlamentní, konstituční apod.). Poté musí být česká koruna nabídnuta tomu, kdo má historické právo ji držet, tedy rodu Habsbursko-Lotrinskému. S tímto rodem musí reprezentace státu jednat o podmínkách a ochotě rodu trůnu se fakticky ujmout. Teprve v případě oficiálního odmítnutí či abdikace na trůn, získává zemský sněm (dnes je jeho ekvivalentem parlament + senát) legitimní právo výběru domácí dynastie, ovšem pouze z rodů držících právo primogenitury. Ve zjednodušené forma můžeme na otázku: Kdo bude tím panovníkem?, odpovídat tak, že historické právo má rod HabsburskoLotrinský a v tom případě by králem byl zřejmě arcivévoda Karel, nebo spíše až jeho syn, korunní princ Ferdinand Zvonimir. S tímto konstatováním se ztotožnila většina přítomných sněmovníků. 5. Přijetí Lisabonské smlouvy: V KČ zjevně existuje slupina členů, kteří zastávají opačný názor než Představenstvo a přejí si přijetí LS. Názor Představenstva vyjádřený programovým prohlášením zní: EU ano, LS nikoliv. Rozbor této otázky vyžaduje podrobnou znalost příslušných a souvisejících dokumentů a jistou dávku předvídavosti, proto nemůže být řešen na zemském sněmu a v daném časovém úseku. V politické straně se menšina musí podřídit většině, dle praxe běžné ve všech politických stranách. Jedinou legální cestou ke změně oficiálního stanoviska Představenstva je diskuse v rámci Generálního sněmu, či odvolání Představenstva jako takového GS. Totéž platí i pro jiné sporné otázky, v nichž existuje vnitrostranická názorová opozice. Nesouhlas v jednotlivém programovém aspektu by neměl pro člena být důvodem k rezignaci na členství, neboť věci monarchie by tím neprospěl a každý z nás by musel ke své úplné spokojenosti zakládat vlastní stranu. 6. Kde bude příští Zemský sněm? Z důvodů zvýšení účasti padly návrhy uspořádat sněm v Praze. Členové MS Prahy 6 navrhli uspořádání sněmu v Roztokách u Prahy. Předseda KČ vyjádřil podiv nad neúčastí zástupců těch MS, kteří v minulosti trvali na lokaci v blízkosti geografického zemského sněmu, což právě obec Pohleď splňuje a navrhl, aby i příští sněm byl uspořádán v Pohledi, kde se technické podmínky ukázaly být ideální. Dále navrhl, aby bylo pro každoroční sněm stanoveno pevné datum. Zemský hejtman podmínil uspořádání sněmu ochotou některé MS sestavit technický tým a provést zajištění akce a také podmínkou dvoudenního rozsahu sněmu. Většina přítomných podpořila návrh předsedy Srba a bylo rozhodnuto, že 9. Zemský sněm se bude konat opět v Pohledi a to první víkend po státním svátku 8. května. 7. Český Zemský sněm byl ukončen císařskou hymnou ve 14,30 hod.

Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) podporuje Petici občanů států Evropské unie proti přijetí Lisabonské smlouvy. http://www.petice.eu/

PETICE OBČANŮ STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE PROTI PŘIJETÍ LISABONSKÉ SMLOUVY My, občané svrchovaných států Evropské unie, vědomi si svých občanských práv a v touze po zamezení kroků směřujících k byrokratické nesvobodě napříč Evropou, tímto vyslovujeme svůj nesouhlas s přijetím Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva je v podstatě již jednou odmítnutou Evropskou Ústavou. Dává EU nové pravomoci na úkor členských států (68x zrušeno právo veta). Bere nám samostatnou zahraniční, hospodářskou, sociální a energetickou politiku a mnohé další. Státy ztratí kontrolu nad sazbami nepřímých daní. Lisabonská smlouva dává EU možnost získávat nové pravomoci a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace (Paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud). Lisabonská smlouva zvětšuje nadvládu nevolených byrokratů: rozšiřuje tzv. "doložku flexibility", podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je už nyní desetkrát víc, než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament.

Lisabonská smlouva dále zmenšuje váhu hlasu zástupců menších zemí v Radě ministrů a zvyšuje váhu hlasu zemí velkých. Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují – stačí 55% států s 65% obyvatel, oproti dnešku, kdy má každý stát právo veta. V řadě důležitých oblastí likviduje suverenitu menších zemí a činí z nich závislé území pod správou vyšší moci. Členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie. Na základě výše uvedeného odmítáme přijetí Lisabonské smlouvy a žádáme vlády jednotlivých zemí, v zájmu zachování svobody národů a jejich dalších pokolení, o započetí jednání o novém směřování Evropské unie, které bude postaveno na rovnoprávnosti a skutečné svobodě bez byrokratických regulací.

Praha - 2. 5. 2009 Iniciátor petice na Evropské úrovni: [email protected]

www: http://www.petice.eu/

Z medií

21. 5. 2009 16:41, vysílala ČT rozhovor s předsedou KČ Václavem Srbem, lídrem kandidátky strany do voleb do EP Praha - Mezi zásadní témata Koruny české patří tradiční rodina, která je podle lídra kandidátky Václava Srba bohužel mnohdy prezentovaná jako něco překonaného. Koruna klade důraz i na křesťanské hodnoty, které vychází ze základů evropské civilizace. Pokud by byla v České republice obnovena monarchie, prosazovala by parlamentní uspořádání evropského typu. Strana patří mezi kritiky Lisabonské smlouvy. Dokument podle ní zpochybňuje suverenitu členských států unie. V Evropském parlamentu by se připojila k frakci lidovců.

Reakce na článek z internetových stránek: Deus Rex Patria ! pane předsedo mluvil jste báječně, hodně štěstí a mnoho hlasů ve volbách do EP !! Koruna česká ano, ale já bych musel být králem. John Abruzzi, 22. 5. 2009 11:42 Ano, ano! Volte Korunu Českou, ať český stát zase něco znamená! Republika pro nás neudělala nic, i když naslibovala modré z nebe. bart, 22. 5. 2009 15:04 skryj RE: Ano, ano! Koruna česká si neuvědomuje, že myšlenky na obnovení monarchie nemají v České republice žádnou naději na úspěch. Český národ je historicky státem plebejským, nikoliv aristokratickým. Monarchie je navíc v našich očích spojena s katolickou církví, což je pro většinu národa nepřijatelné. agent Smith, 22. 5. 2009 16:41 Z webu KČ "Dobrý den, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) je stranou striktně nadkonfesní. Hlásíme se však k hodnotovému rámci evropského kulturního okruhu, na který měla vliv antika stejně jako křesťanství či judaismus. V řadách našich představitelů tak najdete jak katolíky, či zastánce pravoslaví, tak i osoby bez vyznání, avšak všechny nás spojuje úcta k hodnotám, které prověřila staletí. S pozdravem Petr Krátký" Vy si neuvědomujete, že český národ ctí prezidenta jako krále, protože Češi mají k republikanismu daleko.

Britské listy 3.6.2009

Konec brazilské monarchie

Při havárii letu letadla Air France 447 zahynul poslední brazilský princ Fabiano Golgo Poslední potomek brazilského císaře Pedra II., šestadvacetiletý princ Pedro Luis de Orleans e Bragança, je mrtev. Zemřel při havárii letu letadla Air France č. 447. Tak vymřela po meči přímá následnická linie našeho bývalého císaře Dona Pedra II. Vzhledem k tomu, že ten neměl žádné vlastní děti a všichni ostatní příbuzní, kteří by mohli zdědit trůn, pokud by se Brazílie vrátila k monarchii, jsou také bezdětní a je jim všem nad sedmdesát, s Pedrem vymřela brazilská monarchie.   I když se to může zdát absurdní, že by se Brazílie chtěla stát zase královstvím, musím poukázat na to, že se tam r. 1991 konalo referendum, v němž se rozhodovalo mezi prezidentským systémem, parlamentarismem a monarchií. Národ si zvolil parlamentní monarchii, s naší královskou rodinou, která žije a účastní se akcí vysoké společnosti, jako každá jiná celebrita, jako v Británii či v Holandsku. Monarchie dostala více než 6 milionů hlasů. Pedro hrál při kampani klíčovou roli, média ho prezentovala jako nadaného desetiletého prince, náš ekvivalent anglického prince Williama, syna princezny Diany. Byl hezky a měl modrou krev, dokonalý recept jak se stát celebritou. Jeho smrt skoncovala se snem vrátit dynastii Orléans e Bragança zpět na královský dvůr. Jediná monarchie, která existovala na americkém kontinentě byla Brazílie. Ta se osvobodila od Portugalska r. 1822, kdy se Don Pedro I., mladý syn Dona Joãoa VI., navrátil po dlouhém nuceném pobytu v tropech do Evropy. Uprchl před Napoleonovými vojsky. Avšak poté, co se jeho otec vzdal koruny, vrátil se převzít trůn a nechal malého syna vládnout Brazílii. Don Pedro II. se stal jedním z nejrespektovanějších monarchů své doby. Proslavil se jako "císař filozof". Brazilské zlato investoval velkou měrou do umění a věd z Evropy a ze severní Ameriky. Také byl známý svou pravidelnou korespondencí s Nietzschem, Victorem Hugem, Julesem Vernem a Lewisem Carollem, které i osobně navštěvoval. Graham Bell ho požádal jako druhou osobu na světě, aby vyzkoušel telefon. Don Pedro II. do telefonu odrecitoval Hamletův monolog Být či nebýt. Prostřednictvím své dcery, princezny Isabely, osvobodil Don Pedro otroky v zemi, jejíž elita vyrostla z výtěžků kávovníkových plantáží, na nichž do vyčerpání pracoval největší počet afrických otroků na světě. To je dědictví, v jehož důsledku žije v Brazílii dodnes druhý největší počet, po Nigérii, potomků z Afriky - 77 milionů. Ale protože jim zrušil otroctví elity milovaného císaře svrhly. Nicméně zůstal Don Pedro II. v našich učebnicích a v ústně předávané historii jako osvícený vládce, a tak všichni vždycky respektovali i královskou rodinu. Don Pedro III. už teď nikdy vládnout nebude, zněl titulek jedněch významných místních novin.

Nové knihy

Korunovační řád českých králů Jiří Kuthan, Miroslav Šmied Praha 2009

Korunovační řád českých králů - anotace Tím, že vladaři z rodu Přemyslovců získali královský titul, zařadili se do nevelké skupiny evropských panovníků, jimž královská koruna propůjčila posvátné postavení. Královská hodnost byla znamením vladařské suverenity, jejímž duchovním zdrojem byla „milost Boží“. Zisk královského titulu tedy zásadním způsobem definoval status vladaře a zároveň i jím ovládaného teritoria. Jen vladař, jenž měl postavení krále, byl plnoprávným členem společenství západokřesťanských panovníků. O tom, jakou sílu královská idea měla, svědčí mimo jiné i to, že přes všechny historické zvraty, k nimž během věků došlo, vzešly z řady středověkých teritorií, jejichž vládci byli obdařeni královskou korunou, některé moderní státy, nemluvě o tom, že někde zůstala státní forma království dochována až do dnešních dob. Budování ideové základny královského statutu českých vladařů a reprezentaci jejich moci věnoval velkou pozornost český král a římský císař Karel IV., jenž se podílel i na sepsání korunovačního řádu českých králů. Tento text má v dějinách české státnosti zásadní význam. Kniha ho přináší v původním latinském znění a zároveň ve starém i novodobém překladu do češtiny. Dále jsou zde zařazeny texty významných listin, v nichž bylo českým panovníkům potvrzeno udělení královské hodnosti. V knize je dále otištěna zásadní studie profesora Josefa Cibulky (†1968) o českém korunovačním řádu a jemu věnovaná stať profesora Jaromíra Homolky. Knihu uvádí studie profesora Jiřího Kuthana věnovaná královské hodnosti českých vladařů, jejich dílu a reprezentaci. Obrazová příloha dokumentuje královský status českých panovníků.

Zamyšlení Záleží na nás, koho vybereme Čeští monarchisté získávají opět vynikající příležitost ohlédnout se za minulostí. Bude to již pět let, co se historicky první česká monarchistická strana zúčastnila poprvé celostátních voleb. Při této příležitosti byly rovněž vydány historicky první barevné Monarchistické listy, které byly navíc volně šiřitelné pro širokou veřejnost. Není proto divu, že hlavní politikou tehdejších zainteresovaných osob, bylo především nadšení, které se promítalo v odvážných politických plánech. Dokonce i média věštila pro Korunu Českou minimálně 1 % hlasů, což bylo, jak se píše v tehdejších ML, přímo opojné. Vše však dopadlo úplně jinak. Koruna Česká se střetla s reálnou demokracií a počet získaných hlasů nedosáhl k předpokladům. Koruna Česká se dále účastnila všech voleb, probojovala se do prvních obecních zastupitelstev, řada členů stranu opustila a řada nových přišla...strana získala mnoho cenných zkušeností. Dnes tak můžeme říci, že Koruna Česká zúročuje zkušenosti, přičemž musíme vzít na vědomí, že v budoucnu je bude úročit opět. Současná politika Koruny České je tak už svým způsobem realizující-se tradicí, pokud toto slovo chápeme v jeho původním významu, totiž jakési generační paměti. Je to příhodné, že je zúročuje právě při volbách do Evropského parlamentu, kde se více než kde jinde ukazuje, jak je tradice důležitá. My Češi máme to štěstí, že žijeme ve státě, který patří k nejstarším v Evropě. Je však nutno se ptát, zda by tomu tak bylo, kdyby naši předci neměli tradice, které by mohli úročit a dále rozvíjet. My Češi máme to štěstí, že žijeme v Evropě, v civilizaci, která dosáhla historicky největších úspěchů. Za tyto úspěchy vděčí řadě faktorů, včetně specifického způsobu myšlení. Vděčí za ně tradici. Současně však vnímáme i znepokojující trend, totiž snahy tradici vyškrtnout z našich myslí a nejlépe se tvářit, jakoby předchozí staletí, respektive tisíciletí vůbec neexistovala. Ano, je tu jistý důvod, proč by se to dalo pochopit. Evropa má za sebou i temnou stránku minulosti. I ta však představuje zkušenost, kterou zajisté všichni duševně zdraví jedinci chtějí zúročit tak, aby se už nikdy neopakovala. Jaký má však smysl zahodit pozitivní tradici? Netvoříme tím jen pouze další negativa? Existuje totiž názor, že tradice je koulí na noze, jejímž zbavením se, podpoříme další vývoj. Je to však stejný nesmysl jako opačné tvrzení, že civilizaci škodí nejvíce právě samotný vývoj, proto je třeba mu bránit. Nedivme se tedy, že ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje tolik uskupení, které se zašti ťují právě tím jediným správným přístupem. Militantní bigotní nacionalisté, kteří se zcela neprávem považují za strážce konzervativních hodnot, anebo různé „pokrokové“ síly, které chtějí člověka uvrhnout do stavu totálních (totalitních) svobod/jistot. Že ani jediný přístup není správný, ukazují dějiny. Například je pravdou, že stará Čína uměla používat střelný prach a pyrotechniku o několik století dříve, než „zaostalejší“ křesťanský svět, přesto to však nakonec byli dědici křesťanských tradic, kteří vyslali člověka do vesmíru. Může tedy jakýkoliv pokrok existovat bez tradice? Může pokrok existovat bez stálého úročení zkušeností předků? Přežije český stát dalších tisíc let, pokud zůstane republikou? Přežije západní evropská civilizace, pokud se vzdá svých křesťanských tradic? Jistoty nemáme a sázky jsou vysoké... Evropa, kterou tu budujeme v našich časech, se stále ještě nachází ve fázi dospívání. Proto je tak důležité, kdo ji bude na této cestě průvodcem. Záleží na nás, koho vybereme. Jakub Holman

Důležité informace: Monarchistický zpravodaj Koruny České Periocidita: Občasník Adresa: KORUNA ČESKÁ Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1 IČO: 44266740 Bankovní spojení: 1928428359/0800 (CZK) Account: 1721719263/0800 (EUR) www.korunaceska.cz [email protected] www.kc-plzen.cz [email protected] http://www.kc-plzen.cz/MZ.htm Další odkazy: www.kc-plzen.cz www.zrusmeprezidenty.cz www.volebnipreference.cz