Přestože je vidno, že kromě dvou nejvyšších tříd se navýšení mezd pohybuje minimálně, od 2 do téměř 6% a jde historicky o nejvyšší navýšení

ODBOROVÝ OBČASNÍK Slovo úvodem Vážené kolegyně, kolegové, zaměstnanci, čas pokročil a kvapem se blíží konec roku a s ním již tradičně vyjednávání kolektivní smlouvy- přesněji řečeno její mzdové části. Letošní kolektivní vyjednávání bylo náročnější než všechny předešlé. Jeho náročnost se dala již tušit předem a to ze stále rostoucí nespokojeností, Vás zaměstnanců, Vašim tlakem na odborovou organizaci, aby vyjednala výrazné navýšení mezd. Rovněž ze skutečnosti, že úvodní schůzka ke kolektivnímu vyjednávání předznamenala, že před odjezdem managementu do Německa „ na budget“ se nás (základní organizace) nikdo z kompetentních na naši představu o procentuálním navýšení mezd neptal. Tato skutečnost, ale později zcela delimitovala naše snahy a potřeby našeho závodu - zaměstnanců. Samotné kolektivní vyjednávání bylo zahájeno 2. 11. 2015 předloženým návrhem ZO OS KOVO, který najdete na: \did80094\2016 Dále pokračovalo kolektivní vyjednávání koly 2-5. Zaměstnavatel odpověděl na návrh ZO OS KOVO po druhém kole kolektivního vyjednáví. Návrhy se lišily a postupným vyjednáváním jsme došli k vzájemnému kompromisu – dohodě, tak jak ji již znáte a byla

18.prosince 2015 / č.2

všem zaměstnancům prezentována na setkání ředitele se zaměstnanci a také na všech nástěnkách ZO OS KOVO a zaměstnavatele. V historii našeho závodu bylo poprvé přistoupeno k plošnému (ne procentuálnímu) nárůstu mezd. Pokud se podíváme na výsledek na oněch 600, -Kč, které byly přidány do každé tarifní tříd procentuální optikou tak jak jsme léta zvyklí, uvidíme následující:

Přestože je vidno, že kromě dvou nejvyšších tříd se navýšení mezd pohybuje minimálně, od 2 do téměř 6% a jde historicky o nejvyšší navýšení mezd, které kdy bylo dojednáno (rok 2014 3%, rok 2015 2%). Vaše odezva přesto byla negativní. A jak bylo psáno v prvním občasníku:

ZO OS KOVO Continental Automobilové systémy

„Většina z Vás a je jedno, zda jste či nejste v odborech, se domníváte, že v případě řípadě úspěchu jde o samozřejmost ejmost a celkem bezvýznamný výsledek… Mám být upřímná, čekala Mám-li jsme, že výsledek budete považovat alespoň ň za dobrý, uvědomíte uv si význam odbor odborů. Co jsem ale nečekala, byla skutečnost, skute že se mne neodboráři ři budou s plnou vážností ptát: “děláte ěláte si z nás legraci, 600 korun do základu to je všecko“?? Měě už na další prezentaci výsledků výsledk kolektivního vyjednávání nezbyly síly. Snad poslední kapkou bylo setkání zaměstnanců zamě s ředitelem závodu, na kterém jsem byla, a proběhlo ěhlo zcela v příjemné přátelské atmosféře. ře. Žádný náznak nespokonespok jenosti, nevole, nic. Zaměstnanci Zam jevili známky spokojenosti. Teď ď už chápu, že pokud přicházíme p na jednání se zprávami typu:“ zaz městnanci ěstnanci ztrácí motivaci, odcházeodcház jí pracovat jinam, požadují vyšší nárůst ůst tarifních mezd, jsou přetížep ni…“, že je to v rozporu s tím co je vidět na setkáních set a těžko se tomu věří. ěří. Nebo i věří, v ale práce se neubere, peněz ěz se nepřidá. nep Jako byste neuměli, neum nechtěli podpořit it požadavky ZO, co zvládáte je trestat ZO výstupem /nebo nebýt členem/. Bohužel Vám zůstává z utajena skutečnost, čnost, že trestáte sami sebe. Mu Musíte však najít viníka a patřičně pat ho podle zásluh potrestat.

Odborový občasník č. 2 strana 1

Naše ZO je kompetentní a schopná Vás vést, přivést do našeho závodu přední představitele OS KOVO, ČMKOS, kolegy z německých závodů Continental, ale prvotní impuls musí jít z Vás zaměstnanců. Co říci na závěr? Jak bylo psáno v občasníku č. 1: „… výsledek kolektivního vyjednáváni je i Vašim výsledkem, obrazem toho, jak jste ochotni a schopni podpořit naše požadavky pro nárůst VAŠICH mezd.“ Úplně na závěr Slova úvodem chci poděkovat všem, kteří se na výsledku kolektivního vyjednávání podíleli; jmenovitě to jsou: paní. L. Říčná. E. Pítrová a pan Z. Pokluda. Dále všem těm co zůstali v základní organizaci, všem, kteří se stávají nově členy ZO, všem těm co dále vidí význam a smysl odborů, všem těm co vědí co je posláním a prací odborů obecně. Neočekávají od ní nemožné a jsou ochotni pochopit souvislosti. Těmto všem velmi děkuji za pomoc a toliko potřebnou podporu.

Budeme zaměstnávat rumunské pracovníky? Na pravidelné schůzce s ředitelkou HR paní Pitnerovou, byla ZO OS KOVO informována o skutečnosti, že naše ředitelka HR paní Pitnerová vycestuje do Rumunska a s představitelkou HR na straně rumunské bude jednat o zápůjčce rumunských pracovníků, kteří by měli být u nás zaměstnáni. Vlivem nárůstu některých oblastí výroby, vlivem úbytků našich zaměstnanců, kde počítáme s jejich odchody. ZO OS KOVO k této skutečnosti již před časem, kdy tento záměr byl jen v úvahách vedení závodu, sdělila řediteli závodu, že využije všech dostupných zákonných prostředků, aby zabránila zaměstnání cizích státních příslušníků. Poukázali jsme na problémy s tímto související a tou je zcela jasně jazyková bariéra. Položili jsme otázku, jak budeme řešit oblast BOZP, překlady všech potřebných pracovních návodů a

směrnic, běžné zaučování, každodenní komunikace s těmito pracovníky na dílnách u strojů. Je zřejmé, že náklady na tyto pracovníky se jeví jako náklady násobně vyšší, než kdybychom opětovně přidali do mezd našim zaměstnancům stávající a nově příchozím, tak abychom je motivovali zůstat a nově chtít pracovat v našem závodě. ZO OS KOVO bude toto konzultovat s OS KOVO, ČMKOS a bude hledat cesty jak tuto skutečnost zvrátit. A buďte ubezpečeni, že na lednovém setkání evropské rady Continental v Hannoveru zřetelně upozorním na náš nesouhlas, popíšu skutečnosti, které s touto problematikou souvisí. Poukážu na nesoulad toliko propagovaných hodnot Continental se skutečností neochotu zaplatit stávající dobré, kvalitní zaměstnance a na straně druhé ochotu vynakládat vyšší náklady na zaměstnance „cizí“, jejich zaměstnávání závodu přinese zvýšené náklady. O této otázce budeme zcela jistě jednat v Hannoveru.

Ve firmách s kolektivní dohodou se vydělá o 2700 Kč víc než jinde Pracovníci z firem, kde platí kolektivní smlouva, si vydělají v průměru zhruba o 2700 korun víc než lidé v podnicích bez kolektivní dohody. Průměrně tak letos dostávají 29.340 korun. Pracují měsíčně také o hodinu méně. Ukázala to studie společnosti Trexima, jejíž výsledky dnes na konferenci o minimální mzdě představila analytička trhu práce Kateřina Duspivová. Růst minimální mzdy podle zjištění vede k nivelizaci výdělků. Údaje o pracovních podmínkách shromažďuje ministerstvo práce, pro resort je zpracovává Trexima. Letos se analyzovalo 1627 kolektivních smluv z 26 odborových svazů, které zastupují skoro 817.000 pracovníků.


Autoři se zaměřili i na 19 vyšších kolektivních smluv. Hodnotilo se 1288 dohod v podnikatelské sféře. Podle Duspivové v podniku s kolektivní smlouvou průměrný výdělek dosahoval 29.340 korun, bez smlouvy 26.666 korun. Medián mzdy činil u firem s kolektivní dohodou 25.423 korun a v ostatních podnicích 21.654 korun. Zaměstnanci, které smlouva kryla, pracovali měsíčně 173,2 hodiny. Jejich kolegové jinde dělali 174,3 hodiny. Mzdový vývoj řeší 61 procent podnikových kolektivních smluv. Sjednává se například zvýšení průměrné mzdy, růst tarifů či udržení průměrné reálné mzdy. Pro letošek se dohodlo zvýšení průměrného výdělku a tarifů o 2,6 procenta, uvedlo ministerstvo práce. Nárůst je tak zhruba stejný jako loni. Růst reálné mzdy se dohodl na 1,9 procenta. "I v České republice je kladen velký důraz na hledisko odměňování. Je to možná příležitost pro uvážení, jestli zaměstnanci potřebují stoprocentní pokrytí vývoje mezd a nezapomínáme na otázky zaměstnanosti, propouštění či hledání jeho alternativ, jako je redukce benefitů," uvedla Duspivová. Vliv na růst výdělků má i minimální mzda. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. V době, kdy minimální mzda roste, se podle analytičky nejrychleji zvyšují nejnižší tarifní stupně. Naopak kvalifikovaným vyšší výdělky rostou pomaleji. Rozdíly mezi jednotlivými tarifními stupni se navíc zmenšují. "Dochází ke snižování mzdové nerovnosti. Velký pokles diferenciace mezd může být některými zaměstnanci považován za nespravedlivý, protože mzdy se nivelizují," popsala Duspivová. To, že lidé vnímají vývoj mezd jako nespravedlivý, může vést k poklesu Odborářský občasník č.35 strana 2

ODBOROVÝ OBČASNÍK jejich produktivity a ke snížení výkonnosti podniku, dodala analytička. Ve firmách s odbory je ročně o více než 45000 Kč ve výplatě než bez odborů. Takže být členem odborů a zakládat odborové organizace se jednoznačně vyplatí. #KonecLevnePrace# lze prosadit pouze s existující odborovou organizací a členství v ní. ¨ Zdroj: převzato z Finanční noviny, ekonomický server ČTK /ČMKOS

Vláda couvá od změn nemocenské. Proti proplácení prvních tří dnů nemoci je 80 procent firem Plán ČSSD na proplácení prvních tří dnů nemoci narazil u firem. Podle nedávného průzkumu Svazu průmyslu je proti návrhu osmdesát procent jeho členů. Svaz odhaduje, že zaměstnavatele by takové opatření ročně stálo tři až pět miliard korun.


Jedním z argumentů pro proplácení nemocenské bývá to, že zaměstnanci pak přestanou chodit do práce nemocní. Snaha levice přimět firmy, aby po sedmi letech znovu proplácely první tři dny nemocenské, míří nejméně do příštích voleb k ledu. Sociálním demokratům, kteří změnu v nemocenské prosadili do vládního programu, se nepodařilo přesvědčit zaměstnavatele ani koaliční partnery. "My bychom byli pro, ale jsme v tom sami. Podnikatelům jsem řekla, ať se nebojí, že to tato vláda nemůže bez jejich souhlasu protlačit," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Firmy zneklidnil návrh komunistických poslanců, kvůli kterému by zaměstnanci dostávali 60 procent mzdy od prvního dne nemoci. Jejich novela zákoníku práce prošla v září do druhého čtení i díky hlasům sociálních demokratů a vláda ji ve svém stanovisku přímo neodmítla. Svaz průmyslu odhaduje, že zaměstnavatele by takové opatření ročně stálo tři až pět miliard korun."Dá se čekat výrazné zvýšení nemocnosti, vyšší náklady i administrativa a v důsledku omezování současných benefitů pro zaměstnance. Když se například zrušily poplatky u lékaře, ve firmách se to hned projevilo a prudce vzrostl počet lidí, kteří


hlásí návštěvu návště u doktora. Tady čekáme ekáme ten samý efekt," uvedl Petr Jonák z představenstva ředstavenstva Svazu pr průmyslu. Podle nedávného průzkumu pr svazu je proti návrhu osmdesát procent jeho členů. č Zaměstnavatelé ěstnavatelé proto začali za intenzivněě lobbovat u vlády a ministryně musela na schůzkách uklidňovat i investory z Německa a Japonska. Na straněě zaměstnavatelů zam stojí i šéfové dvou zbylých koaličních koali stran − lidovců lidovc a hnutí ANO. "Trváme na našem negativním stanovisku. Zavázali jsme se, že nejdříve říve musíme mít souhlas tripa tripar− tity (tedy i zaměstnavatelů zam pozn.red.), což nemáme," uvedl ministr financí Andrej Babiš. Zastánci neplaceného začátku za nemoci upozorň upozorňují na to, že po jeho zavedení v lednu 2009 klesla nemocnost více než o polovinu − v roce 2007 úřady ú evidovaly 2,8 milionu pracovních neschopností, neschopnost o pět ět let později pozd už to bylo jen 1,2 milionu. První tři ři placené dny nemoci by představovaly ředstavovaly pohromu. Firmy za něě tvrděě zaplatí A to před řed rokem 2009 první dny nemocenské nebyly tak výhodné, jak nyní navrhují komunisté. ZaZ městnanci ěstnanci dostávali jen 25 procent mzdy a ještě si museli povinně platit nemocenské pojištění. pojišt Statistika je podle zaměstnavatelů zam důkazem, že krátkodobá nemocenská Odborový občasník č. 2 strana 3

byla zneužívána. Levicoví politici si naopak myslí, že si lidé nemohou dovolit zůstat doma. Ministryně Marksová kvůli odporu zaměstnavatelů uvažuje i o variantě, že by první tři dny nemoci neproplácely firmy, ale stát z pojištění. "Teď to ale není reálné, protože by to bylo strašně drahé," dodává Marksová.

ZO můžete opět zavítat 4. ledna 2016, budete vítáni!

které mají souvislost s jeho utrpěnou újmou na zdraví.

Stále nevíte proč být v odborech?

Druhy náhrad Zákoník práce stanovuje druhy náhrad při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání následovně:

V případě nemocenské mohou zaměstnavatelé zatím zůstat v klidu, ale následujícímu vládnímu slibu se už nevyhnou. Kabinet hodlá v příštím roce prosadit další navýšení minimální mzdy − od roku 2017 nejméně o 500 korun. A s rostoucí ekonomikou v zádech by Marksová nejraději prosadila

až tisícikorunový nárůst oproti 9900 korunám, které ti nejhůře placení začnou brát od ledna. Vláda tím chce lidi motivovat, aby přijímali i málo kvalifikovaná místa, která se firmám nedaří obsadit. Firmám se ale nelíbí, že vláda bude s minimální mzdou hýbat už potřetí ve svém volebním období. Před nástupem Sobotkova kabinetu (v lednu 2014) se částka zvyšovala naposledy v roce 2013 a před tím v roce 2007. "U minimální mzdy se a priori nebráníme debatě o jejím postupném zvyšování. Musíme se však shodnout na dlouhodobém mechanismu, jak ji navyšovat," říká Petr Jonák s tím, že současné každoroční dohadování je pro firmy nepředvídatelné.

•

•

• •

Jsme tady pro Vás, podpořte sami sebe a staňte se členem odborů!

Odškodnění pracovního úrazu u poškozeného zaměstnance Pracovní úraz může zaměstnance vyřadit z pracovního procesu po dobu několika měsíců. Jaké druhy náhrad vymezuje zákoník práce pro poškozeného zaměstnance při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání?

ilustrační foto. ČTK Volfík René, ČTK Zdroj: převzato hospodářské noviny 26. 11. 2015

Provoz kanceláře ZO OS KOVO v době vánočních svátků Vážené kolegyně, kolegové, v době vánoční budu v kanceláři do 18. 12. 2015. Od 21. do 3. 1. 2016 čerpám dovolenou. Do kanceláře

Zákoník práce vymezuje několik náhrad, které může poškozený zaměstnanec uplatňovat při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Obvykle nemůže zaměstnanec uplatňovat veškeré druhy těchto náhrad při poškození zdraví pracovním úrazem, avšak pouze ty,


•

náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti; náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti; náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění; účelně vynaložené náklady spojené s léčením; a náhrada věcné škody.

Náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu věcné škody lze považovat za odškodnění majetkové újmy způsobené zaměstnanci. Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění lze považovat za odškodnění nemajetkové újmy způsobené zaměstnanci.

Náhrady ztráty na výdělku Obecně lze stanovit k odškodnění náhrady ztráty na výdělku, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. renty) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připoč-

Odborářský občasník č.35 strana 4

ODBOROVÝ OBČASNÍK tením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění Odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud zaměstnanec nepovažuje poskytnuté odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění za dostačující, může být soudem zvýšeno. Dle zkušenosti autora článku jsou pojišťovny zaměstnavatelů ochotny v některých případech přistoupit i na mimosoudní dohodu k poskytnutí navýšení tohoto odškodnění.


Výše uvedené je pouze vymezením základního okruhu náhrad, jelikož o každém druhu náhrady lze sepsat desítky článků. Budete-li řešit případ odškodnění pracovního úrazu, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu a zjištění, na kterou náhradu máte nárok, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy. Zdroj: Finance.cz, Finanční novin

Otcové půjdou na "mateřskou". Marksová navrhla podrobnosti

Náklady spojené s léčením a věcná škoda Poškozenému zaměstnanci při odškodnění pracovního úrazu může taktéž náležet odškodnění účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Zákoník práce rovněž stanovuje, že zaměstnanec může být oprávněn požadovat odškodnění věcné škody, např. poškozené oblečení pracovním úrazem.

Až sedm dní placeného volna navíc získají v příštím roce otcové nově narozených dětí. Nárok na takzvanou otcovskou budou mít až do šesti týdnů po tom, co jejich potomek spatří světlo světa. Vyplývá to z novely zákona o nemocenském pojištění, který poslala do připomínkového řízení ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Výše nové sociální dávky bude stejná jako u mateřské dovolené to znamená sedmdesát procent denního vyměřovacího vym základu. Ten se stanovuje na základ základě mzdy a jeho maximální výše m může dosáhnout 2485 korun. "Ú "Účelem otcovské je především ředevším posílit vazbu mezi otcem, matkou dítěte dít a dítětem," odůvodňuje ů ňuje mi ministerstvo svůj návrh. Na "dovolenou" bude mít otec nárok i v případě, p že bude dítě samo nebo se svou matkou umístěumíst né v nemocnici. "I v těchto t pro rodinu složitých situacích je žádoužádo cí posilovat vztahy," míní ministe ministerstvo. Volno si paradoxně paradoxn bude moci vzít pouze biologický otec dítěte dít nebo ten, který je za něj n označený, nikoliv muž, který s čerstvou matkou žije. Dávka ppřitom není podmíněná ěná pobytem ve stejné domácdomá nosti, v návrhu je pouze vágní situsit ace, že otec "o dítě dít pečuje". Oproti tomu výhodu budou mít "bigamisté". igamisté". Pokud se jim totiž po uplynutí šesti týdnů týdn od porodu narodí další dítě od jiné ženy, může si vzít opět ět volno. Nárok na dovoledovol nou budou mít i pěstouni p po převzetí dítěte ěte do pé péče, a to u dětí mladších sedmi let. Ministerstvo předpokládá, p že celkové výdaje na novou dávku nemonem cenského dosáhnou pro stát 630 milionůů až 800 milionů milion korun ročně. ě. Proti návrhu se tak staví nap například opozice. " Zdroj: týden.cz, Finan Finanční novin


Odborový občasník č. 2 strana 5

Požehnané svátky vánoční a šťastný nový rok 2016 přeje ZO OS KOVO všem zaměstnancům!


Odborářský občasník č.35 strana 6

Přestože je vidno, že kromě dvou nejvyšších tříd se navýšení mezd pohybuje minimálně, od 2 do téměř 6% a jde historicky o nejvyšší navýšení

Recommend Documents