„Perspektivy Olomouckého kraje v blízké budoucnosti“ Jak si stojí Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji České republiky? Do jakých oblastí a proč by měl kraj investovat, aby podpořil dlouhodobě udržitelný rozvoj celého regionu? Máme při hledání cest rozvoje čerpat z vlastní historie nebo je to v dnešním globálním světě irelevantní? Může nějak mladá generace přispět k budoucí prosperitě kraje?
Jan Župka (4. A), Matěj Bláha (4. A) Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Přerov, Bartošova 24, 750 02
Anotace V naší eseji se zamýšlíme nad současností i perspektivami rozvoje Olomouckého kraje v blízké budoucnosti. Úvodní část srovnává náš kraj s ostatními českými regiony v rozloze a počtu obyvatel, se zdůrazněním bohaté historie, kultury i folklorních tradic kraje. Uvádíme také údaje o počtu nezaměstnaných a průměrné hrubé měsíční mzdě i o poklesu reálné mzdy v Olomouckém kraji. V eseji usilujeme zodpovědět otázky typu: Do jakých oblastí a proč by měl kraj investovat, aby podpořil dlouhodobě udržitelný rozvoj celého regionu? Máme při hledání cest rozvoje čerpat z vlastní historie nebo je to v dnešním globálním světě irelevantní? Může nějak mladá generace přispět k budoucí prosperitě kraje? V důsledku zániku původních průmyslových odvětví, která byla zdrojem obživy místních obyvatel (potravinářský, textilní a strojírenský průmysl), navrhujeme podporu cestovního ruchu a vybudování potřebné infrastruktury k přilákání většího počtu turistů do regionu a navýšení pracovních míst pro tyto účely. Nabízíme i další řešení spočívající v propojení spolupráce cestovních agentur, poskytovatelů ubytování a ostatních služeb s cílem navýšit počet zákazníků, což by v konečném důsledku mohlo vést k navýšení počtu pracovních příležitostí i k maximalizaci zisku zúčastněných partnerů spolupráce. Obnova zemědělství jako tradičního odvětví v kraji s úrodnou půdou je další krok vedoucí k prosperitě našeho kraje. Zdůrazňujeme materiální i duchovní potenciál našeho kraje a roli mladých lidí, kteří pro náš region můžou investovat svoje vědomosti a dovednosti ve prospěch celého regionu a spokojenosti všech jeho obyvatel.
Olomoucký kraj je především náš domov. Místo, kde jsme se narodili, ke kterému máme citové vazby. Místo, kde jsme vyrůstali a chodili do školy, kde máme svoje kamarády i lásky. Ale jak si stojí Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji České republiky? Svou rozlohou se řadí k menším regionům, zaujímá osmé místo mezi 14 kraji v ČR. Počtem obyvatel je šestý nejlidnatější v republice. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.). V našem kraji zaujímá zemědělská půda více než polovinu z celkové plochy kultur v kraji. Úrodná oblast rozkládající se převážně podél řeky Moravy je půvabný kraj, nazývaný již od 16. století Haná. Vyznačuje se bohatými kulturními tradicemi a folklórem. Bohatou historii regionu rovněž dokládá množství hradů, zámků, zřícenin a muzeí, jejichž brány jsou otevřeny nejen pro milovníky historie. V krajském městě máme dokonce i památku zapsanou na seznamu UNESCO, a to olomoucký barokní sloup Nejsvětější Trojice. Olomoucký kraj je také místem dvou turistických regionů. Každý je jiný, ale každý má své osobité kouzlo. Je vhodným místem pro milovníky hor, cykloturistiky a historických, technických i přírodních památek. Nejvýznamnější z hlediska národopisného je oblast Hané, která je nám nejbližší, neboť zde žijeme, ale z hlediska aktivního odpočinku je to pak pohoří Jeseníků s množstvím sjezdovek a turistických stezek. Sportovcům se nabízí bohatá síť cyklotras. Zejména střední Morava je protkána jejich hustou sítí, které nás zavedou do malebných měst a vesniček. A protože po dni plném poznávání si každý zaslouží něco dobrého k snědku, ochutnejme jedinečné Olomoucké tvarůžky a zapijme je místním pivem, Zubrem nebo Holbou, potěší i osvěží obojí. Olomoucký kraj s bohatou historií je sice naším domovem, ale uvědomujeme si, že je v něm uchována také naše budoucnost? Jsme součástí a také budoucností ekonomiky Olomouckého kraje, na které se přímo podílíme. Jaké jsou však výhledy do budoucna? Jak se našemu kraji povede a co se může změnit? Jaké průmyslové odvětví se stane dominantním a které naopak zanikne? Do jakých oblastí a proč by měl kraj investovat, aby podpořil dlouhodobě udržitelný rozvoj celého regionu? Máme při hledání cest rozvoje čerpat z vlastní historie nebo je to v dnešním globálním světě irelevantní? Může nějak mladá generace přispět k budoucí prosperitě kraje? To jsou zásadní, a zároveň vzrušivě znepokojivé otázky, které si my mladí klademe. Dnešní realita je taková, že v našem kraji je 10,49 % nezaměstnaných. Ve 4. čtvrtletí 2013 byl zaznamenán pokles zaměstnanosti i průměrných hrubých měsíčních mezd. Zaměstnanci s místem pracoviště na území Olomouckého kraje pobírali v průměru 23 888 Kč, což odpovídalo 89,7 % republikového průměru. V meziročním srovnání klesla nominální
hodnota průměrné hrubé měsíční mzdy o 1,8 %. Reálné mzdy se v důsledku inflace snížily o 2,9 %. A jak se bude situace vyvíjet dál? V našem regionu je dlouhodobě vysoký podíl strojírenského, chemického, oděvního a potravinářského průmyslu. Z hlediska blízké budoucnosti však jen pár firem nabízí možnost větší expanze nebo nabídky vyššího počtu pracovních míst. Mnoho lidí pracuje ve velkých podnicích, avšak dnes mají lidé spíše větší podíl uplatnění ve službách. Spousta lidí vidí budoucnost ve velkých podnicích, nicméně opak je pravdou. Máme i jiný obrovský zdroj, který však zatím nedokážeme plně využít – jedná se o cestovní ruch, jenž je často hlavním zdrojem ekonomik celého státu. Jistě si teď říkáte, že v našem kraji nemáme až tak moc co nabídnout. Omyl! V našem krásném kraji najdete takřka v každé vesnici či městečku svým způsobem typický architektonický skvost, navíc historicky cenný: menší zámky, zdobené domy a nádherné kostely, různé památníky a poutní místa. Tyto památky však v drtivé většině případů chátrají a jejich bídný stav čeká na finanční injekci a následnou rekonstrukci. Pokud by se však našel investor, který by měl stejnou vizi jako my, určitě by se mu jeho investice brzy vrátila. Zrestaurované památky by přilákaly více turistů do regionu a v návaznosti na hustou síť cyklostezek by se podpořil rozvoj cykloturistiky a služeb s tím spojených. V okolí cyklostezek by se musela vybudovat příslušná infrastruktura a také bychom museli uspořádat velkou reklamní kampaň zaměřenou na širokou veřejnost – rodiče s dětmi, školní mládež, střední generaci i seniory. Pevně však věříme, že by takto vynaložené investice vedly nejen k propagaci regionu, ale i podpoře zaměstnanosti v Olomouckém kraji. Kde jinde totiž najdete krásné a nerušené cesty, vedoucí překrásnou lesní či horskou krajinou, podél řek a říček, kde máte co obdivovat, anebo se dobře pobavit a občerstvit každých pár kilometrů? Odpověď zní: Nikde jinde než v Olomouckém kraji! Tento druh aktivního odpočinku a zábavy ve světě expanduje – čím dál častěji rodiny jezdí na tzv. aktivní dovolené: podniknout cyklistický výlet, vyrazit si na hory, sjíždět řeku apod. A téměř nikde jinde nenajdete takovou možnost rozptýlení a trávení volného času jako v našem kraji. Nabízíme širokou škálu vyžití jako je například sport, adrenalinové zážitky, návštěvu poutních míst, rekreačních středisek a relaxačních center. V neposlední řadě také přírodní krásy našich hor, lužních lesů i nížin. Dokážeme těchto devíz dostatečně využít a v budoucnu vytvořit více pracovních příležitostí ve sféře služeb a cestovního ruchu? Kouzelná místa v našem kraji za to určitě stojí. A obyvatelé tohoto kraje si zaslouží lepší výdělky, aby si také mohli dopřát
alespoň prodloužený víkend svých snů spojený třeba s aktivním odpočinkem v místech nepříliš vzdálených od svého bydliště. Dlouhodobý ekonomický trend napovídá, že většina obyvatel přejde postupem času do sektoru služeb, jelikož jejich původní obor zanikne. Reálným příkladem budiž oděvní průmysl v Prostějově nebo potravinářský průmysl v Němčicích nad Hanou. Obáváme se, že tento trend bude pokračovat, a proto bychom chtěli vybudovat co nejvíce pracovních míst s využitím našeho plánu na podporu rozvoje ekonomiky našeho kraje. Také chápeme Vaši skepsi, kterou určitě projevíte k nutně vynaloženým nákladům. Přiznáváme, toto číslo nebude malé, avšak s podporou kraje a fondů EU bychom mohli získat patřičnou část kapitálu k odstartování plánovaného projektu. Samotné vybudování široké sítě služeb je bezpochyby otázkou delšího času. A navíc tu ještě vyvstává hlavní část problému, a to jestli o naše služby budou mít lidé zájem. Část tohoto problému jsme již objasnili, avšak nabízíme další řešení – spojení podniků smlouvou na určitou dobu za účelem maximalizace zisku. Tato smlouva by spočívala ve spolupráci cestovních agentur, poskytovatelů ubytování a ostatních sociálních služeb, ale zahrnovala by také instituce spravující památky a sportovní a rekreační zařízení. Na jednu službu by navazovaly služby ostatní, tím by se zvýšil počet zákazníků pro všechny účastníky smlouvy a v konečném důsledku by to vedlo k maximalizaci zisku. Vytvoření této smlouvy by jistě přivedlo další investory do regionu a náš projekt by se najednou mohl stát realitou. Další možnou perspektivou je opětovné zaměření kraje s úrodnou půdou na zemědělství, které dnes už sice nemá takový podíl na ekonomice regionu jako dřív, avšak investicí do zemědělských technologií k maximalizaci výnosnosti zemědělských plodin bychom jistě dosáhli vysoké úrody. Tento náš plán však také počítá se spojením drobných zemědělců za účelem získání a využití zemědělských technologií. Nyní jsou naši drobní zemědělci ve velké nevýhodě, neboť nejsou konkurenceschopní kvůli výkupním cenám. Lidé si raději koupí v obchodech levnější zboží z dovozu (v drtivé většině případů ne příliš kvalitní) než dražší produkty od místních farmářů (ve většině případů však kvalitnější). Tato situace bohužel nastala v důsledku ekonomické krize, která nás postihla v roce 2008. Životní úroveň většiny z nás poklesla, takže nás to donutilo už tolik nepohlížet na kvalitu potravin, ale spíš na jejich cenu. Věříme, že náš kraj má dostatečný potenciál materiální i duchovní k tomu, aby se stal krajem prosperujícím, kde by se nám dobře žilo a odkud bychom nemuseli odcházet za prací a lepším živobytím jinam. Je to jen na nás, zejména mladých, jak s tímto potenciálem naložíme
a zda vložíme svůj vlastní um, schopnosti a dovednosti ve prospěch našeho regionu a spokojenosti nás všech.
Zdroje http://www.kr-olomoucky.cz/o-olomouckem-kraji-cl-1362.html http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_v_olomouckem_kraji_ve_4_ctvrtleti_2 013_%28predbezne_udaje%29 http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/home HLAVSA, Zdeněk a kol. Pravidla českého pravopisu. 4. vyd. Praha: Pansofie, 1997. 383 s. PRAVDOVÁ, Markéta a kol. Akademická příručka českého jazyka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 536 s.
