Personální zajištění služby

Čtvrtletník Domova Slunovrat č. 2

2.

Čtvrtletník

Domova Slunovrat 1. čtvrtletí/2012 Domov Slunovrat, Ostrava - Přívoz, příspěvková organizace

Informace z našeho Domova Personální zajištění služby Do našeho Domova začala v dubnu pravidelně docházet rehabilitační pracovnice - paní Petra Capíková, která navštěvuje uživatele 2x týdně. Samotnou práci vykonává formou individuální - na jednotlivých pokojích uživatelů, a také skupinovou při společném kondičním cvičení. Toto cvičení probíhá vždy jednou týdně na jednotlivých úsecích. Při skupinovém cvičení je cílem především udržení či zlepšení kondice a také zažívání pocitu celkové uvolněnosti.

Při individuální práci s uživateli využívá paní Capíková především svých odborných znalostí, které za 9 let praxe získala. Používá techniky jako například Bobath, různé druhy stimulace (bazální), měkké techniky, facilitace apod.

Věříme, že v Domově bude přítomnost rehabilitační pracovnice obrovským přínosem pro všechny uživatele a také pro pracovníky, kterým může být výraznou podporou v oblasti fyzioterapie.

- 1-


Změny na sociálním úseku Také na sociálním úseku došlo k personálním změnám, kdy na pobytovém úseku tři ukončila pracovní poměr sociální pracovnice Mgr. Iva Stoklasová. Na její pozici začala pracovat Petra Švidrnochová, DiS., která společně s touto prací také realizuje jednání se zájemci o službu. Na pozici sociální pracovnice pro depozitní účty uživatelů nastoupila paní Beáta Baňárová, DiS., která se vrátila do práce po mateřské dovolené. Věříme, že všechny tyto změny budou ku prospěchu a přispějí ke zkvalitnění péče v našem Domově.

Beáta Baňárová, DiS., sociální pracovnice pro depozitní účty uživatelů

Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po ukřižování. Bez ohledu na vyznání se ale velikonoční tradice dodržují téměř ve všech rodinách v Česku.

Velikonoční oslavy jsou v dnešní době také jakýmsi přivítáním jara. Každým rokem se slaví trochu jindy, jelikož svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku. První jarní úplněk tohoto roku byl v pátek 6. března, velikonoční neděle (nebo také Boží hod velikonoční) připadl tedy na 8. březen.

Velikonoční symboly Za velikonoční symbol je považován beránek, který v židovské tradici představoval Boží stádo, které vede Hospodin. Dalším symbolem je kříž, jelikož Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Zapomenout bychom neměli ani na nejčastěji objevovaný motiv Velikonoc - vajíčko. Jedná se o symbol nového života, plodnosti a vzkříšení. Lidé jej pak podle tradice malují. Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, přesto se v Čechách usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Hned ráno, na

Velikonoční pondělí, chodí muži a chlapci po sousedstvích a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Při tom říkají různá říkadla. Pomlázka se tradičně plete z 3, 8, 9 anebo 16 prutů. Mašle na pomlázce se také řadí mezi starodávné velikonoční zvyky, jejichž prostřednictvím mohly dát dívky najevo mládencům, zda mají u nich nějakou naději. Významným symbolem velikonoc je také zajíc. Ne vždy vajíčka přináší velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivánek.

- 2-


Velikonoční půst Stejně důležité jako samotné Velikonoce je i 40 dní půstu před nimi. Aby si naši předkové alespoň trochu

zpříjemnili tuto dobu, vymysleli si na každou postní neděli různé tradice a zvyky. Např.

1. neděle se nazývala černá nebo liščí (děti ráno našli na vrbě preclíky od lišky), 2. neděle byla pražná (pražilo se nedozrálé obilí), 3. neděle se nazývala kýchavná (význam se kraj od kraje měnil - kolikrát kdo kýchl, tolik let byl živ; nebo kýchnutí přinášelo nebezpečí nemoci), 4. neděle neboli družebná (lidé se družili, veselili, domlouvaly se svatby, z kraslic a větviček se vyrábělo líto), 5. neděle byla zvaná smrtná (vyrobenou a ozdobenou smrtku slavnostně vynášeli z vesnice, někde ji vhazovali do vody, ohně nebo zahrabávali do země) a konečně 6. neděle byla květná (slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma, světily se kočičky).

Pašijový týden kopřivy, různé druhy zelí), aby byl člověk celý rok zdravý. Naposledy zazní kostelní zvony, pak umlknou až do Bílé soboty a odlétají do Říma.

Potom už nastal poslední neboli pašijový týden (nazýval se též Svatý nebo Veliký), jehož jednotlivé dny mají také své vlastní názvy. Pondělí před Velikonocemi se nazývá Modré pondělí - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele. Úterý se říká Šedivé úterý - bylo bez zvláštních zvyků. Středa před Božím hodem se nazývá Sazometná nebo také Škaredá středa. Tento den se vymetají komíny. Lidé se nemají mračit, jinak se budou škaredit každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista.

Pátek - Velký pátek (Bolestný, Tichý), je dnem hlubokého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Nekonala se mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy. V kostelech se upravoval “Boží hrob”, předváděly se pašijové hry. Procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a bolesti. Tento den lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece ochránili před nemocí a bolestí. Věřilo se, že se země otevírá, aby vydala poklady. Ten den se podle pověsti otevíral i památný Blaník. Byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se

Zelený čtvrtek - název je snad odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívá. Toho dne se má jíst zelená strava (špenát, - 3-

Čtvrtletník Domova Slunovrat č. 2 návrat k tučnější stravě. Kdokoli přišel do stavení, musel dostat kus posvěceného pokrmu. Jedla se velikonoční nádivka, skopové a jehněčí maso a holoubata, předem posvěcená v kostele.

vejce, kuřáci nekouřili, chlapci vrkali a klepali ve tři hodiny odpoledne. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly, že by namáčely prádlo do Kristovy krve - velký pátek je svátkem vody. Pátek byl také dnem čarodějnic lidé věřili že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět (pramen vlasů, kravské chlupy, hrnek mléka), mohla by je pomocí takového vontu uhranout, naplnit ho zlou energií a kletbou a ukrýt ho někde ve stavení nebo v chlévě pak by se začaly dít hrozné věci - lidé by onemocněli, krávy by dojily krev, ovocné stromoví by zasychalo...

Pondělí - o Velikonočním pondělí, zvaném také Červené (podle darování červeného vejce), Mrskaný pondělek, Pomlázkové hody, se nekonaly liturgické úkony, chodilo se však na pomlázku, původně ještě pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, jehož se účastnili dospělí - muži z žen čerstvými metlami (pomlázkami) vyháněli nemoci a polévali je mocnou živou vodou - za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Později se stal tento den hlavně zábavou pro děti, mládež, ale i dospělé. Dodnes mládenci chodí za děvčaty dům od domu s vlastnoručně vyrobenými nebo koupenými pomlázkami splétanými z různého počtu vrbového proutí, které jsou na koncích zdobené pestrobarevnými stuhami.

Sobota - poslední postní den byla Bílá sobota (Veliká, Provodní), kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu. Po stránce liturgické se tento den konala jen noční bohoslužba - tzv. vigilie (bdění). Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášely na polínku domů, chlapci naposledy hrkali s koledou. Večer všichni v kostele vítali Krista, jenž vstal z mrtvých. Z “Božího hrobu” se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz, které se nesly ve slavném průvodu vzkříšení. Přichází Veliká noc, po níž vznikl název celých svátků, při níž se oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zvony se vracejí z Říma. Také se omývaly obličeje sněhem nebo studenou vodou - aby byli lidé po celý rok zdraví. Neděle - Boží hod velikonoční. První neděli velikonoční se světily velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno, které měly připravit po dlouhém půstu tělo na

Malí i velcí koledníci dostávají od vyšlehaných dívek zdobená vajíčka, malé sladkosti nebo velikonoční perníčky. Zvláštní pozornost si zaslouží i rýmované říkačky - “velikonoční koledy”, které obvykle celý rituál koledo-

- 4-

Čtvrtletník Domova Slunovrat č. 2 vání provázejí. A tak se “koleda” říká tomu, co si koledník vykoleduje, samotné obchůzce, ale koleda je zároveň i zmíněná říkanka. Koledování (vánoční i velikonoční) se církev snažila zakázat, ale bez úspěchu - tento pohanský zvyk byl a je mezi lidmi hluboce zakořeněný.

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Za kamny v koutku na vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj spadne, vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly, vajíčko křáp, slepička vdák, panímámo, máte mi ho dát!“

Kalendárium - slavné osobnosti Tomáš Baťa - nar. 3. 4. 1876 († 12. 7. 1932) obuvi. V roce 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, budující své sesterské podniky i v zahraničí a zahrnující kromě výroby obuvi také surovinovou základnu a rozsáhlou obchodní síť.

Tomáš Baťa byl jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů zakladatelského významu, vyučil se u svého otce obuvníkem. V roce 1894 založil ve Zlíně obuvnický závod, který svého největšího rozmachu dosáhl až v Československu. V roce 1922 podpořil Baťa Rašínovu měnovou politiku výprodejem zásob za výrazně snížené ceny, a vytvořil tak podmínky pro další výrobní rozvoj svého podniku, v němž po studijních cestách do zahraničí začal zavádět moderní zásady řízení a organizace práce: mimo jiné pásovou výrobu, samostatně účtující výrobní jednotky, prémiový systém a podíl zaměstnanců na zisku. Nezanedbatelná byla i funkce dobré reklamy. Československo pak zásluhou Baťových závodů dosáhlo světového prvenství ve výrobě

Baťovy závody si ve vlastní škole vychovávaly zdatné spolupracovníky a zaměstnancům poskytovaly různé sociální výhody, například v - 5-

Čtvrtletník Domova Slunovrat č. 2 bydlení. Sídlo závodů Zlín nabývalo "americké" podoby a bylo plné zahrad a rodinných domků pro zaměstnance. Baťa však podporoval i další aktivity včetně umění, jak o tom svědčí mimo jiné výstavba filmových ateliérů, kde vznikaly vedle reklamních i první české kreslené filmy. Po smrti Tomáše Bati při leteckém neštěstí se řízení závodů ujal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Po

skončení 2. světové války byly závody v Československu zestátněny. Ze závodů v zahraničí vytvořil syn zakladatele Tomáš John Baťa světově významný podnik. Podobně jako před válkou v Československu - a už tehdy i v řadě dalších zemí Evropy, ale i Asie jsou po celém světě umístěny jeho prodejny s typickým názvem BATA. A ve všech stále platí Baťovo okřídlené heslo: Náš zákazník - náš pán!

Jan Pavel II. - nar. 18. 5. 1920 († 2. 4. 2005) Jan Pavel II., latinsky Joannes Paulus II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła, polský duchovní, první papež slovanského původu v letech 1978 až 2005, se narodil 18. května 1920 ve Wadovicích poblíž polského Krakova jako druhý syn Karola Wojtyły st. a Emilie, rozené Kaczorowské. Za 2. světové války pracoval v lomu jako dělník, později v chemické továrně. Od roku 1942 tajně studoval teologii, v roce 1946 byl vysvěcen na kněze.

vikář, od roku 1962 jako kapitulní vikář krakovského arcibiskupství, v letech 1964 - 1978 metropolita a arcibiskup krakovský, 1967 kardinál. 16. října 1978 byl zvolen papežem, v pořadí již 264., prvním neitalským od roku 1522 a při svém zvolení nejmladším od roku 1846. Jeho předchůdcem byl Jan Pavel I. Jeho apoštolským papežským heslem bylo: "Totus Tuus" (zcela tvůj) papež byl mariánským ctitelem a toto heslo převzal ze zásvětné modlitby svatého Louise Maria Grigniona de Montfort. Dne 13. května 1981 byl na Jana Pavla II. spáchán atentát, jehož původcem byl Turek Mehmet Ali Agca. Jan Pavel II. byl vážně zraněn, ale atentát přežil. Později atentátníka tajně navštívil ve vězení. Jan Pavel II. Během svého úřadu podnikl řadu zahraničních cest, mj. i do Československa (1990) a České republiky (1995). V mládí byl talentovaným sportovcem, během studií hrál divadlo a psal i dramata. Jan Pavel II. byl rovněž vystudovaným filosofem, snažícím se mimo jiné o pokřesťanštění existencialistické filosofie. Byl známý také svým vřelým vztahem ke kultuře lidového katolictví, odporem k homosexualitě, otevřeností k jiným náboženstvím. Papež Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 ve Vatikánu.

Ve studiu pokračoval v Římě, poté ve Francii a v Belgii. V roce 1954 byl jmenován profesorem etiky na katolické univerzitě v Lublinu, v roce 1958 titulárním zástupcem biskupa v Ombi pro Krakov a téhož roku profesorem teologie na univerzitě v Krakově. V roce 1960 působil jako

- 6-


Edvard Beneš - nar. 28. 5. 1884 († 3. 9. 1948) Edvard Beneš, český politik, prezident ČSR v letech 1935 - 38 a 1940 - 48, se narodil v Kožlanech 28. května 1884. Studoval v Praze, v Dijonu, v Londýně a v Berlíně. V roce 1912 se stal docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, 1921 profesorem sociologie. Byl stoupencem a spolupracovníkem T. G. Masaryka, představitelem České strany pokrokové (realistické). Po vypuknutí 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje. Od roku 1915 spolu s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem vůdčí představitel zahraničního odboje. V letech 1916 - 18 byl tajemníkem Národní rady československé v Paříži. Zasloužil se o vznik samostatného státu. 1918 - 35 ministr zahraničí (1921 - 22 současně i předseda vlády). Stál u zrodu Společnosti národů a významně se podílel na její činnosti. Tvůrce československé zahraniční politiky v meziválečném období i za 2. světové války a těsně po ní. Před 2. světovou válkou se orientoval na Francii a Malou dohodu, 1935 uzavřel československo - sovětskou spojeneckou smlouvu. Ve vnitřní politice byl jedním z představitelů skupiny tzv. Hradu, 1923 - 35 člen národně sociální strany. 14. prosince 1935 zvolen prezidentem, v září 1938 pod nátlakem přijal mnichovský diktát, v říjnu 1938 abdikoval a emigroval. V roce 1940 vytvořil v Londýně exilovou státní reprezentaci (převzal opět funkci prezidenta), 1943 uzavřel v Moskvě novou československo - sovětskou smlouvu a zahájil jednání s československými komunisty o poválečném uspořádání ČSR. V dubnu 1945 jmenoval v Košicích první vládu Národní fronty, v květnu 1945 se vrátil do Prahy. V říjnu 1945 potvrzen prezidentem (v červnu 1946 znovu zvolen). V letech

1945 - 48 se snažil působit svou autoritou k obnově demokratického zřízení. Jeho nerozhodnost v únoru 1948 však usnadnila komunistům převzetí moci v zemi. Za politické krize, vyvolané komunisty, mu ministři demokratických stran nabídli svoji demisi. Beneš jejich demisi 25. února přijal a pověřil sestavením nové vlády komunistického předáka Klementa Gottwalda.

V květnu se sice prezident komunistům pokusil vzepřít, když odmítl podepsat novou československou ústavu (Ústava 9. května), ale měsíc poté (7. června 1948) abdikoval na úřad prezidenta a jeho nástupcem se stal K. Gottwald. Beneš byl autorem spisů Světová válka a naše revoluce, Úvahy o slovanství, Mnichovské dny, Demokracie dnes a zítra, Paměti. Edvard Beneš zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí.

- 7-


Alexandr Sergejevič Puškin - nar. 6. 6. 1799 († 10. 2. 1837) ně stále víc inklinující k byronovským romantickým tématům (pohádkový epos Ruslan a Ludmila, poémy Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni), na jejichž základě vznikl i román ve verších Evžen Oněgin. Tragikomický romantický hrdina tu poprvé v ruském písemnictví ztělesňuje osud tzv. zbytečného člověka a dilemata jeho moderních životních gest, k nimž patří klasická (i parodicky chápaná) zkouška lásky a cti. Od současných látek posléze přešel k romantické interpretaci historických námětů v poémách Poltava a Měděný jezdec, jenž se stal estetickou manifestací koncepce kolektivní vůle národů a lidu. Psal též veršované pohádky, zpracovával folklórní motivy, ale publikoval i historické práce (Dějiny pugačevské vzpoury). Řada jeho děl inspirovala hudební skladatele, zejména Petra Iljiče Čajkovského (opery Evžen Oněgin, Piková dáma) a Modesta Petroviče Mussorgského (opera Boris Godunov).

Tento ruský básník, prozaik, dramatik a esejista, se narodil v Moskvě 6. června 1799. Je často považován za zakladatele novodobé ruské literatury a moderního ruského básnického jazyka. Jako liberální šlechtic patřil k sympatizantům děkabristického hnutí, zastával však umírněné monarchistické názory. V rozsáhlé tvorbě navázal na tradici preromantické literatury a zároveň vytvářel zakladatelská díla ruského literárního romantismu ve všech žánrových oblastech.

Na Puškinově díle je patrný vliv Voltairovy satiry, poezie Lorda Byrona a tragédií Williama Shakespeara. K vrcholům evropské romantické prózy patří zejména cyklus Bělkinovy povídky, novela Kapitánská dcerka a povídka Piková dáma, v nichž důsledně respektuje a odstiňuje atmosféru panující v jednotlivých vrstvách ruské společnosti. Psal též literární kritiky, publicistiku, vydával literární časopis Sovremennik (Současník). Nejvýznamnější je však jeho básnické dílo. Začínal jako preromantický lyrik, postup-

Pro své svobodomyslné verše musel v roce 1820 odejít na sedm let do vyhnanství, které trávil na jihu (Kišiněv, Oděsa) a na rodinném statku u Pskova. Po návratu byl pod stálým policejním dozorem. Zemřel 10. února 1837 v Petrohradu na zranění ze souboje, ke kterému byl dohnán dvorskými intrikami.

- 8-


Lekce trénování paměti Pravidelné trénování paměti přispívá ke zlepšování či alespoň udržení paměťových funkcí člověka a také k celkové duševní vyrovnanosti. Pojďme si tedy společně procvičit paměť formou kvizů, hádanek či doplňovaček s jarním tématem.

Lekce trénování paměti probíhají každý týden na jednotlivých úsecích s pracovnicemi pro aktivizační činnosti. Na prvním úseku - PÚ1 vede lekce tréninku paní Hana Kloseová, na úseku PÚ2 paní Růžena Ťažká, a na třetím úseku paní Pavlína Konečná.

Pranostiky následujících měsíců: Doplňte pranostiky 1) Březen, za ]]].] vlezem, duben, ještě tam ]]]]]]]] 2) Deštivý květen, žíznivý ]]]]]]]]]]]]].]]].].... 3) Večerní rosy v máji hodně ]]]]]]]]]]].]]..]..dají 4) Suchý leden, mokrý ]]]]]]]]]]]]]]]]].]...... 5) Na Nový rok o ]]]]]]]]]]]]]]]]]]........ krok 6) Únor bílý - ]]]]]]]]]]]]]]]]]]]]]..... sílí 7) V únoru sníh a led - v létě nanesou ]]]]..]]]]].].med 8) Svítí-li ]]]]]].....na Hromnice, bude zimy o šest neděl více 9) Jestli únor honí mraky, staví ]]]]]]]]]]].. sněhuláky 10) Březnové slunce má krátké]]]]]]]]]]]]]]..]... Správné řešení: 1) kamna, budem, 2) říjen, 3) sena, 4) červen, 5) slepičí, 6) pole, 7) včely, 8) slunce, 9) březen, 10) ruce.

Doplňovačka - jarní květiny Do prázdných políček dopište názvy květin dle obrázků

a)

Ě

E

K

b) P

E

Š

c) B

D

L

- 9-


d) D

K

Á

Správně řešení a) sněženka, b) pampeliška, c) bledule, 4) sedmikráska

Osmisměrka Když v následujících mřížkách zaškrtnete slova napsaná vpravo, můžete si přečíst zbytek tajenky - rozluštění hádanky. Slova zaškrtávejte pouze svisle a vodorovně. Hádanka – Dvě kukačky sedí vedle sebe, jedna druhou však nevidí. Co je to??? R

A

J

Č

E

O

Č

K

A

Č

E

R

R

U

K

A

R

Y

U

A

U

T

O

B

B

O

B

O

T

Y

Č

O

Č

K

A

I

AUTO BOB BOTY ČOČKA JAKUB KAČER RAJČE ROTA RUB RUKA RYBY

Správné řešení: Oči

Kvíz Zakroužkujte jednu správnou odpověď. 1. První jarní den je? a) 21.02. b) 21.03. c) 21.04.

6. Jakou barvu nemá duha? a) fialovou b) růžovou c) oranžovou

2. Kolik dnů má měsíc březen? a) 29 dnů b) 30 dnů c) 31 dnů

7. Aprílové počasí znamená? a) nestálé a proměnlivé b) slunečné a velmi suché c) celý den jen sněží

3. Kdy slavíme Velikonoce? a) druhý dubnový víkend b) víkend po prvním jarním úplňku c) na přelomu března a dubna

8. Druhou květnovou neděli se slaví? a) začátek prázdnin b) Svátek matek c) Velikonoce

- 10 -

Čtvrtletník Domova Slunovrat č. 2 4. První dubnový den se nazývá? a) Máj b) Apríl c) Den dětí

9. Svátek práce slavíme dne? a) 1. května b) 1. června c) 1. prosince

5. Květen je měsícem? a) nenávisti b) smíchu c) lásky

10. Do jara patří měsíce? a) leden, únor, březen b) březen, duben, květen c) květen, červen, červenec

Správné řešení: 1) b, 2) c, 3) b, 4) b, 5) c, 6) b, 7) a, 8) b, 9) a, 10) b

Sudoku - logická hra, lehká obtížnost Cílem hry je doplnit chybějící čísla 1 až 9 v předem dané předvyplněné tabulce. Tato tabulka je rozdělená na 9x9 polí, která jsou seskupena do 9 čtverců. K předem vyplněným číslům je potřeba doplnit další čísla tak, aby

platilo, že v každé řadě, v každém sloupci a v každém z devíti čtverců byla použita vždy všechna čísla 1 až 9. Pořadí čísel není důležité. Čísla se nesmí opakovat v žádném sloupci, řadě nebo v malém čtverci.

6 3 4 8 5 3 2 9 1

9 6 8 1 7 7

7

2 5

9 7

9 5 3 6 1 2 7

3 4 6 Správné řešení: 7 1 8 2 3 6 9 5 4

6 3 5 9 4 1 7 8 2

2 4 9 8 5 7 1 3 6

5 7 3 1 6 8 2 4 9

1 9 2 5 7 4 8 6 3

8 6 4 3 9 2 5 7 1

- 11 -

9 8 6 7 2 3 4 1 5

4 5 1 6 8 9 3 2 7

3 2 7 4 1 5 6 9 8


Bejvávalo aneb zapomenuté vzpomínky - Pramenem jsou příběhy, vzpomínky a názory našich uživatelů

Velikonoční pondělí O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera již ze 14. stol. Velikonoční pondělí - nebo také velikonoční hodování, pomlázka, šmigrust nebo mrskut je spojen s koledováním, poléváním vodou a dnes i s velikonočním zajíčkem. Chlapci chodili dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobenými stuhami. Šlehali dívky a vinšovali, za to dostali malovaná vajíčka a barevné stuhy. Někde bylo zvykem, že v úterý chodily s pomlázkou děvčata, jinde polévaly chlapce vodou.

překážka, jen peřiny se dlouho sušily. Kraslice jsem barvila barvami na vejce nebo slupkami od cibule dohněda, pekly jsme s maminkou velikonočního beránka. Nikdo z chlapců neodešel bez štamprle likéru a barevné stuhy.“

Paní Olga se při vzpomínce na Velikonoční pondělí směje a říká: „U nás na jižní Moravě se říkalo mrskut. Jednou na mrskut jsme se schovaly se sestrou u stařenky na vejmínku, ale chlapci nás stejně našli. Světnička u stařenky byla celá politá vodou a taky pár jelit pomlázkou tatarem jsme si za důmyslnou skrýš od hochů zasloužily. Nikdo se nezlobil, byla to tradice. Stařenka říkala, že teď budou vnučky zdravé, pilné a veselé, protože pomlázka je z čerstvých proutků, které mají životodárnou a omlazující sílu. Za odměnu pak chlapci dostali kraslice a také štamprli pálenky.“ Paní Vlasta vypravuje: „Na Velikonoční pondělí jsem se schovala před spolužáky rovnou do peřin. Ale pro chytré studenty to nebyla žádná

Paní Anna zavzpomíná: „Byl hezký den, bylo mi tehdy 16 let a psal se rok 1944. Rodiče šli do kostela a já zůstala doma sama. Byla jsem tenkrát odvážná, veselá a asi jsem se chlapcům líbila. Když jsem v dálce uslyšela známé koledníky Zdeňka, Tondu a Pavla, vyběhla jsem na zahradu a myslela si, že se tak lehce nevzdám, protože zahrada je prostorná a v blízkosti není žádný potok. Zapomněla jsem na dva sudy naplněné ledovou vodou. Můj tatínek byl řezník, při uzení masa používal vodu v sudech na namáčení pilin. Jak pracně mě dostali chlapci do sudu si už nepamatuji, ale vím, že jsem se smála i když jsem byla celá promrzlá. Kolednici stále dokola opakovali: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička Vám snese jiný“, ze sudu mne, ale nepustili. Zachránil mě až příchod rodičů. Tenkrát jsem si tu pomlázku dlouho odležela, na nemoc provázenou horečkami jsem už dávno zapomněla, ale kdykoliv si vzpomenu na Velikonoční pondělí vybaví se mi jen tento příběh na nejveselejší Velikonoce, které jsem tehdy prožila.“

- 12 -


Krásné jarní dny Vám přeje Domov Slunovrat

Čtvrtletník Domova Slunovrat připravili: Mgr. Bc. Vojtěch Curylo, Mgr. Anna Hamelová, Bc. Radka Mikulášková, Lucie Slabá, DiS., Petra Švidrnochová, DiS., Beáta Baňárová, DiS., Růžena Ťažká, uživatelé Domova Slunovrat. kopírování a distribuce: Hana Kloseová, Pavlína Konečná, Růžena Ťažká. Časopis je určen pro uživatele Domova Slunovrat.

- 13 -

Personální zajištění služby

Recommend Documents