Personality Development of Military Professionals Formování osobnosti vojenských profesionálů Bohumil Ptáček Abstract: Preparation of the military professional is a process characterized by a series of successive professional activities. The aim is to create the most suitable conditions for the development of basic dispositions of individual who decided to pursue the occupation in a specific environment. Article highlights areas that are for the personality formation of a professional soldier – commander-Manager necessary. Keywords: Professionalism, ontogeny, motivation, creativity, environmental factors. Abstrakt: Příprava vojenského profesionála je proces, charakteristický řadou na sebe navazujících odborných činností. Cílem je vytvoření těch nejvhodnějších podmínek pro rozvoj základních dispozic jedince, který se rozhodl pro výkon povolání ve specifickém prostředí. Článek zvýrazňuje oblasti, které pro formování osobnosti profesionálního vojáka – velitelemanažera jsou nezbytné. Klíčová slova: Profesionalita, ontogeneze, motivace, kreativita, faktory prostředí. Příprava profesionálního vojáka pro výkon povolání je charakterizována komplexem na sebe navazujících činností, které jsou soustředěny na rozvoj psychické i odborné připravenosti osobnosti člověka. Cílem je všestranná připravenost zvládat úkoly ve specifickém prostředí. Podstatou a smyslem této činnosti je snaha vytvořit potřebné znalosti a návyky pro odpovídající schopnost zvládat obecné i zátěžové situace boje. Základním cílem je interiorizace obsahu potřebných znalostí a upevnění podmíněných reflexů k řešení standardních i náhodných situací, které jsou odrazem událostí, ve kterých se voják v dané době a prostředí nachází. U velitelských funkcí je požadavek připravenosti o to náročnější, že musí být schopni účinně a s vědomím plné odpovědností reagovat i na jednání svých podřízených, dokázat řídit a usměrnit jejich jednání a v případě nutnosti i odborným způsobem jim poradit. V této souvislosti je vhodné připomenout slova T. G. Masaryka, který o vzdělávací funkci k důstojníkům ve vzdělávacím kurzu dne 16. 4. 1919 řekl: „…moderní demokratický důstojník musí býti učitelem, ale tudíž musí se učiti sám. Učitel, který se neučí, nestojí za nic. Moderní důstojník se nesmí spojit s průměrným vzděláním, neřku-li polovzděláním. K němu dojde jednak školením se ve vojenských školách a kurzech, jednak sebevzděláním, sebevýchovou. Vychovávat vojáky znamená vychovávat sebe…“1 Hlavním úkolem psychologické přípravy vojáků, velitelů a štábů je po „ psychické stránce zabezpečit jejich připravenost na zahájení bojové činnosti a na efektivní plnění úkolů v boji a pomoci jim udržet si psychické zdraví po skončení bojů“.2 Výuka předmětu psychologie v podmínkách Univerzity obrany v Brně je zaměřena v duchu uvedených odkazu a současných potřeb tak, aby absolventi jednotlivých druhů odborností mohli v plném rozsahu své schopnosti a znalosti uplatnit. Obsah předmětu psychologie se postupem let průběžně formoval a upravoval a v současné době je realizován v podobě, která vyhovuje potřebám jak vojenské služby, tak její možné aplikaci v občanském životě. 1
2
DVORSKÝ, Josef. Naše vojsko a československý důstojník v projevech T. G. Masaryka. Praha: Naše vojsko, 1991. 2. vyd.. ISBN 80-85469-05-7. Psychologická příprava ve výcviku a v boji. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 1994. ISBN 80-85469-68-5
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
1
Příprava studentů na Univerzitě obrany je primárně orientována k naplnění požadavků odborných služeb a potřeb AČR. Fáze přípravy na očekávaný výkon práce je podle stávajících podmínek nutné rozdělit do několika provázaných, ale relativně samostatných částí. Základní částí činnosti je příprava povolání vojáka – profesionála, připraveného zastávat všechny úkoly vyplývající z popisu činnosti a odpovědnosti své funkce. Psychická připravenost je základním atributem a odborná část je nástavbou, která mu umožňuje výkon specifických činností souvisejících s odborností a prostředím. Další částí přípravy profesionálního vojáka – velitele musí být směřována kromě základních odborných souvislostí také na výkon činnosti edukátora a do jisté míry i vychovatele podřízených příslušníků. Opět lze citovat slova TGM, který v roce 1919 při proslovu k posluchačům vojenské školy řekl: „funkci musí při své vychovatelské mít důstojník též trpělivost a porozumění pro mladistvý věk vojínů, pro jejich jarou duši. Svou vychovatelskou a učitelskou práci založí na vědě a na vědeckých výzkumech. Zejména na psychologii jakožto duchovní vědě pro důstojníka nejpotřebnější. Každý důstojník by měl mít psychologickou registraturu, deník psychologický, ve kterém by si podrobně zaznamenával svá pozorování…“ (TGM – in F. Pražák Z projevů, 1919). V těchto souvislostech je výuka aplikované psychologie zaměřena na vytvoření teoretických i praktických znalostí a dovedností pedagogického charakteru. „Profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, školí, zacvičuje, trénuje, instruuje aj.), je edukátor.“3 Z výroku je zřejmé, že edukační činnost je charakteristickou nejen pro profesi učitelskou ale pro řadu dalších profesí. V povinnostech velitele je kromě obecně vojenských činností i učit podřízené činnostem spojených bezprostředně s výkonem přidělené funkce, které v převážné části vyžadují přesnost a důslednost. To je závažný důvod, aby edukátor (velitel) byl připraven na svoji práci po stránce odborné i pedagogické, zvláště aby znal zásady oborové didaktiky. Důležitou oblastí v činnosti profesionála – vojenského velitele je znalost zvláštností vybraných etap ontogenetického vývoje člověka, jejichž projevy jsou charakteristickými znaky určité věkové kategorie. Vzhledem ke stávající personální struktuře demokratické profesionální armády se jedná o kategorii osobností řadících se do věkové struktury mladšího dospělého věku až po plnou dospělost. Předpokladem úspěšné činnosti při vedení lidí a jejich učení se potřebným znalostem, dovednostem a vytváření návyků je znalost andragogiky, tedy vzdělávacího procesu učení dospělých. Při vzdělávání dospělých je významným faktorem jejich motivace. Kladná motivace usnadňuje práci edukátora a vytváří vhodné prostředí pro postupné ovlivnění i dalších účastníků. U dospělých má výrazný vliv na pozitivní motivaci: • kapacita osobního intelektu pro příjem a zpracování informací • vůle se něčemu učit • uvědomělost – síla podnětů k učení • lehkost nebo obtížnost učení • paměť a trvanlivost učení – schopnost si vybavit naučené v souvislostech
3
PRŮCHA, Jan. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. s. 17. ISBN 80-7178-621-7.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
2
Obr.: autor článku
S konkrétními projevy jednotlivců musí velitel počítat a podle síly kladných (případně záporných) vlivů operativně přizpůsobit svoji práci. Pro vlastní schopnost poznávat lidi, které řídí, je potřebná a nutná znalost základních metod, s nimiž může poučený velitel průběžně pracovat. Využitelné poznatky jsou v převážné míře odvozeny z procesu komunikace (hlavně nonverbální části) a také z běžného pozorování chování lidí v různých situacích. Vytvoření svých osobních souborů poznatků jako výsledku průběhu různých situací dává dobrý základ k vytvoření validního souboru informací, které lze následně v práci s lidmi uplatnit. Z oboru sociální psychologie o formování a pohybu skupin jsou rovněž možné čerpat potřebné a objektivní informace, které velitel může ve své práci dále využívat a rozvíjet a také využívat v aplikované pedagogické činnosti. Tyto jsou rovněž důležité při sestavování tématických plánů výuky, které jsou základními dokumenty v systému vzdělávání podřízených. Důslednost v přípravě edukačního procesu je předpokladem úspěchu a významným prvkem vytvoření motivace k učení. Prezentace učební látky je v těchto souvislostech proces, jehož obsahem je: 1. vysvětlit pojmy, tj. důsledně promyslet a sdělit prvky problému, jejich propojenost a případnou odlišnost; 2. vytvářet vzájemné vztahy mezi pojmy a zprostředkovat hlubší náhled do jejich podstaty; 3. zvýraznit podstatné vlastnosti a činnosti, které je nutné si zapamatovat (vytvořit trvalou stopu v paměti); 4. praktickou činností a ověřováním vytvořit dynamický stereotyp paměti s důslednou sebekontrolou své činnosti (u každého jedince skupiny); 5. hodnotit výsledek práce, učinit případné opatření k odstranění nedostatků.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
3
Komplexní připravenost edukačního procesu je předpokladem efektivního vyučování, v praxi někdy podceňované. Podle J. Mužíka4 je členění látky základem pro další kroky v učebním procesu a pro zabezpečení jeho úspěšnosti. Didaktická transformace • Časový rozvrh • Způsob motivace a průběžná aktualizace • Mezipředmětové vztahy • Příprava technické dokumentace • Příprava nářadí, nástrojů etc. • Organizační zabezpečení praktické činnosti žáků na pracovišti, dílně, … • Zajištění bezpečnosti a hygieny práce • Vypracování systému úkolů k procvičení a upevnění učiva • Možnosti rozvoje technické tvořivosti žáků • Zajištění způsobu osvojení učiva, hodnocení a klasifikace • Působení v oblasti ochrany životního prostředí, úspor materiálů, energií, … • Způsob vytváření pozitivního vztahu k práci
Obr.: autor článku
Uplatněním vlastních dispozic a vytváření vhodných podmínek pro zdokonalování znalostí, upevňování návyků a dovedností svých podřízených si každý vedoucí pracovník – velitel vytváří základy pro vytvoření a získání neformální autority. Ta je důležitým činitelem ovlivňování sociálních vztahů v kolektivu a současně pro vytvoření vzájemné důvěry a schopnosti plnit ty nejnáročnější úkoly. Leadership, který v současné době nabývá na významu v podstatě ve všech činnostech, a zvláště v organizaci práce, představuje umění vést lidi. Je to je jedna s nejzajímavějších, ale 4
MUŽÍK, Jaroslav. Didaktika profesního vzdělávání. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2005. s. 56 a násl. ISBN 80-7238-220-9.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
4
zároveň nejtěžších dovedností, kterou v prostředí organizace a vedení lidí můžeme najít. Požadavky na správného leadera jsou vysoké a jejich obsah představuje znalost mnoha různých dovedností. Kromě základních dovedností manažerského charakteru, krizové komunikace, umění motivovat lidi je také požadavek být dobrým řečníkem a ve své činnosti být tvořivým jedincem. Nad pojmem „tvořivost“ se zamýšlí mnoho autorů různých pojednání. Požadavkem je především divergentní produkce, což je „vytváření rozmanitých odpovědí, které jsou přiměřené zadání. Tvořivost v tomto pojetí představuje schopnost tvořit více.“ (Sternberg, s. 419).5 Z daného pohledu je významné, aby v procesu přípravy vojenského profesionála byly uplatněny všechny možné postupy a formy, které pozitivně ovlivní přístup ke studiu. Význam osobního stylu práce zahrnuje otevřený zájem a vidění souvislostí v daném oboru a hledání vlastních přístupů k řešení otázek, které se v rámci činnosti objevují. Sternberg a další autoři upozorňují, že „četné individuální faktory a faktory prostředí se musí spojit, aby se projevil jejich účinek“ (Sternberg, s. 421).5 Z těchto názorů lze vyvodit závěr, že aktivní propojení prostředí teoretické výuky a současně praktického provádění (zpevňování) dovedností a návyků a jejich ověřování je pro přípravu profesionála to nejvhodnější prostředí. Kromě základních dispozičních faktorů zde nesmí chybět osobní aktivní a tvořivý přístup každého jedince jako záruka úspěchu celého procesu komplexní přípravy. Dosažení potřebného množství validních informací je rozdílné mezi odborníky – profesionály a nováčky, kteří do dané oblasti teprve vstupují. Těmi základními rozdíly jsou různé stupně znalostí dané oblasti a z toho vyplývající rozdílné přístupy k řešení daných úkolů. Věci znalí praktici provádí řadu postupů rutinním způsobem, do jisté míry automaticky. To jim usnadňuje řešení a šetří čas vyhrazený na danou činnost. Pokud však problém obsahuje nové prvky, může docházet ke zpoždění a celý proces je zpomalován. V této souvislosti vystupuje do popředí kreativita jedince (nadání a tvořivý přístup), který je pro řešení nových, nezvyklých úkolů přínosem a není jen výsadou osob zkušených. Tvořivost znamená něco nového, originálního a tím hodnotného. Proto je orientace na rozvoj osobnostního potenciálu profesionálních vojáků významným aktem, který obnáší několik důležitých aspektů: • vysoký stupeň motivace, spočívající v osobnostní zaměřenosti k uspokojení sebe sama ze své dovednosti a výkonu • nesetrvávat na konvenčním přístupu, volit nové, tvůrčí přístupy • ochotu vytrvale hledat zlepšování svého výkonu a věřit v hodnotu své práce • volit problémy řešení, ke kterým má jedinec vztah a formu divergentního myšlení • mít potřebné znalosti dané problematiky, vytrvalost a rozhodnost v jejich řešení „Nápady jsou jako králíci, dostanete pár, naučíte se, jak se o ně starat, a ani se nenadějete a máte jich tucet.“ (John Steinbeck)
PhDr. Mgr. Bohumil Ptáček Katedra řízení lidských zdrojů, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany Kounicova 65, 662 10 Brno, Česká republika e-mail:
[email protected] Telefon: +420 973 442 884
5
STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002, 2009. 2. vyd. 640s. ISBN 978-80-7367638-4.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
5
