Přerov: výstavba kanalizačních sběračů s napojením Dluhonic a Kozlovic

navrhování staveb

text Ondřej Pavlík, Alexandra Hradská | grafické podklady archiv autorů

Přerov: výstavba kanalizačních sběračů s napojením Dluhonic a Kozlovic Stavba je rozdělena do šesti ucelených částí (UČ) díla, které jsou samostatně funkční (viz obr. 1): ■ UČ 1 – Kmenová stoka N, nábřeží Dr. Edvarda Beneše; ■ UČ 2 – Retenční nádrž RN-OK1Na; ■ UČ 3 – Hlavní stoka A-1, ulice Tovačovská; ■ UČ 4 – Retenční nádrž RN-OK1A-1-1; ■ UČ 5 – Kanalizace Dluhonice; ■ UČ 6 – Kanalizace Kozlovice.

Ing. Ondřej Pavlík, Ph.D. Vystudoval Fakultu stavební na VUT v Brně, obor vodní hospodářství obcí. Od roku 2009 pracuje ve společnosti Pöyry Environment a.s., kde od roku 2014 působí na pozici hlavního inženýra projektu. Je autorizovaným inženýrem pro obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. E-mail: [email protected]

Všechny ucelené části je možné realizovat současně, podle časového plánu stavby s ukončením do konce 09/2015. Trasy všech kanalizačních stok byly navrženy tak, aby v maximální možné míře akceptovaly pozemky města a co nejméně se dotýkaly soukromých pozemků. Projekt zahrnuje rekonstrukci kanalizační sítě Přerova v délce 9619,34 m. V UČ 1–4 bude provedena rekonstrukce kanalizace v místí části Přerov I – Město o délce 3904,82 m a budou vybudovány i dvě retenční nádrže na jednotné kanalizační síti s  objemem 4750 m3. V  UČ 5 bude dostavěn výtlak o délce 446,45 m v městské části Přerov V – Dluhonice a v UČ 6 bude dobudována kanalizace o délce 4224,5 m s výtlakem o délce 1043,57 m v městské části Přerov IV – Kozlovice.

Ing. Alexandra Hradská Hlavní inženýrka projektu na středisku Kanalizace a ČOV I u firmy Pöyry Environment a.s. Vystudovala Stavební fakultu VUT v Brně, obor vodohospodářské stavby. Podílela se na zpracování koncepčního materiálu pro rozvoj města Brna – generel odvodnění města Brna – část kanalizace. Je autorizovanou inženýrkou se zaměřením na stavby vodního hospodářství. E-mail: [email protected]

Přínos stavby pro životní prostředí

Cílem výstavby kmenové stoky N a A-1 je zlepšit kvalitu povrchových vod – řeky Bečvy a docílit snížení zatížení recipientu znečištěním z kanalizační sítě za dešťových událostí. Kanalizační systém města Přerova byl v některých částech nekapacitní a z hlediska stavebně technického stavu nevyhovující.

Výstavba levobřežních a pravobřežních sběračů v Přerově a napojení místních částí Dluhonice a  Kozlovice bude znamenat snížení znečištění odtékajícího do recipientů. Přínos těchto opatření pro životní prostředí je patrný ve snížení objemu přepadů dešťových vod z odlehčovacích komor v Přerově během srážkových událostí. Pro místní části Dluhonice a Kozlovice spočívá klad v zamezení odtoku splaškových vod do recipientů a jejich převedení do městské kanalizace s následnou likvidací na ČOV Přerov. Pro vyhodnocení opatření v Přerově (UČ 1–4) byly sestaveny dva základní modely kanalizační sítě města. Pro stávající stav byl využit model kanalizační sítě z generelu veřejné kanalizace v Přerově. Dále byl vytvořen model sítě se zapracováním výše uvedeného projektu.

Součástí výstavby jsou i opatření na kanalizační síti proti vnikání vod z Bečvy do celého kanalizačního systému, který v současném stavu ohrožuje dvouletý průtok v řece. Navržená rekonstrukce kana▼ Obr. 1. Přehledná situace jednotlivých ucelených částí stavby lizačních sběračů navazuje na generel kanalizace města Přerova zpracovaný v roce 2004. V  rámci řešené stavby je reali3�EROVzována rekonstrukce a dostavba 3�EROV-LÝSKY POPOVICE kmenové stoky N na pravém břehu Bečvy včetně výstavby re3�EROVPOPOVICE 3�EROVtenční nádrže o objemu 1750 m3 , ROKYTNICE 3�EDMOSTÍ dále výstavba hlavní stoky A-1 situované v  ulici Tovačovská na 3�EROVZ levém břehu řeky včetně realiROKYTNICE 3�EDMOSTÍ zace retenční nádrže o  objemu 3�EROV3000 m3. Projekt řeší také naDLUHONICE N pojení místních částí Dluhonice ˝S 5 Z 3�EROVa Kozlovice na městskou čistírnu 0�STO 1 AA odpadních vod. 4 A ˝ISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

LEGENDA UCELENÝCH ˝ÁSTÍ DÍLA (U˝D)

LEGENDA UCELENÝCH ˝ÁSTÍ DÍLA (U˝D) 8˝D 1 KMENOVÁ STOKA N, NÁB�. DR. E. BENEŠE 3�EROV-

8˝D 2 RETEN˝NÍ NÁDRŽ RN-OK1NA

Z

8˝D 3N, HLAVNÍ STOKA TOVA˝OVSKÁ 8˝D 1 LÝSKY KMENOVÁ STOKA NÁB�. DR.A-1, E. ULICE BENEŠE 8˝D 4 RETEN˝NÍ NÁDRŽ RN-OK1A-1-1 8˝D 2 RETEN˝NÍ NÁDRŽ RN-OK1NA 8˝D 5 KANALIZACE DLUHONICE 8˝D 3 HLAVNÍ STOKA8˝D A-1, ULICE TOVA˝OVSKÁ 6 KANALIZACE KOZLOVICE 8˝D 4 RETEN˝NÍ NÁDRŽ RN-OK1A-1-1 8˝D 5 KANALIZACE DLUHONICE 8˝D 6 KANALIZACE KOZLOVICE

Z

Z

Z

˝S

Z

3�EROVKOZLOVICE

RN

stavebnictví 05/15

B

N

5

3�EROV˝

AA

RN N

C

Z

32

˝S

2

A

3�EROVDLUHONICE

1

6 ˝S

3�EROVKOZLOVICE

D

D C

AA

D2

A

A

3 3�EROV0�STO AA

AA

D

C

AA

AA

6

▲ Obr. 2. Situace stoky N včetně RN-OK1Na

Oba modely byly posouzeny na srážkové události typického (průměrného) roku, byly vypočítány objemy přepadlých vod do recipientu a  následně bylo vypočítáno celkové znečištění, které je v  obou případech transportováno do recipientu. Rovněž se stanovilo množství a znečištění odpadních vod zadržené nově vybudovanými retenčními nádržemi. Tyto odpadní vody jsou vždy přečerpány zpět do kanalizační sítě po skončení srážky. Z rozdílu znečištění před realizací a po realizaci opatření je zřejmé, že po dokončení stavby sběračů bude znečištění transportované do řeky řádově nižší. Pro napojení místních částí Dluhonice a  Kozlovice byl proveden výpočet odstraněného znečištění na základě naměřené koncentrace znečištění ve výústních objektech, počtu připojených obyvatel a průtoků.

Popis stavby UČ 1 a 2 – Hlavní stoka N, Retenční nádrž RN-OK1Na Ucelené části 1 a 2 zahrnují rekonstrukci kanalizace na pravém břehu Bečvy a výstavbu retenční nádrže o kapacitě 1750 m3 (viz obr. 2). Stoku N situovanou na pravém břehu řeky ovlivňují shybky pod Bečvou, které mají omezenou hydraulickou kapacitu pro převádění zvýšených průtoků odpadních vod během srážkových událostí. Rekonstrukcí stávající kmenové stoky N se zkapacitní stoka tak, aby odpadní vody za srážkových událostí byly převedeny až do nově budované retenční nádrže před shybkou pod Bečvou. Stavba UČ 1 a 2 je umístěna částečně v zastavěném a částečně v nezastavěném území. Rekonstrukce stoky N v nezastavěné části je řešena vybudováním kmenové stoky N převážně v nové trase. Stavba v současné trase kanalizace probíhá od stávající odlehčovací komory OK 3N po nově vybudovanou odlehčovací komoru OK 2N na nábřeží Dr. Edvarda Beneše. Na trase navrhované kanalizace jsou plánovány dva protlaky – pod železniční vlečkou do firmy Precheza a.s. o DN 1200 a pod pětikolejnou železniční tratí Přerov – Olomouc (DN 1400). V  rámci retenční nádrže RN-OK1Na je realizován vlastní dvoukomorový objekt dešťové nádrže (průtočné komory řazené podélně za sebou), odlehčovací komora na přítoku, výústní objekt do řeky a propojovací žlaby, jejichž součástí je mj. lapák štěrku, měření na odtoku a také odtoková komora na odtoku se stavidlem umožňujícím odstavení dešťové nádrže směrem od řeky. K podélné stěně RN je

UČ 1 – Kmenová stoka N, nábřeží Dr. Edvarda Beneše Kanalizace Materiál Délka DN 1400 sklolaminát 404 m DN 1200 sklolaminát 453 m DN 1000 sklolaminát 6m DN 900 sklolaminát 34 m DN 600 sklolaminát 142 m DN 300 litina 86 m Celkem 1 125 m Odlehčovací komory Počet Rekonstruované 2 ks Nové 2 ks ▲ Tab. 1. Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 1

UČ 2 – Retenční nádrž RN-OK1Na Žlaby Materiál Nátokový 1200/1200 železobeton Odtokový 1200/1200 železobeton Celkem Retenční nádrž Počet Sekce 2 ks Čerpadla 4 ks

Délka 27 m 62 m 89 m Parametry 1 735 m3 (celkem) 26,0 l.s -1 (1 ks)

▲ Tab. 2. Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 2

„přisazena“ nádrž na odsazenou vodu zajišťující plnění vyplachovacích van. Plnění van je uvažováno z 2. komory RN. Množství přečerpané vody z RN se bude měřit pomocí indukčních průtokoměrů umístěných na výtlacích čerpadel. Jednotlivé stavební objekty uvedené soustavy jsou vzájemně oddilatovány. Vlastní retenční nádrž je vzhledem ke svému značně protáhlému obdélníkovému tvaru rozdělena na tři dilatační celky. Nádrž vyplachovací vody s měřením výtlaků tvoří součást jednoho z dilatačních celků RN. Na stropě RN je navržena horní stavba – domek obsluhy – obsahující trafostanici s rozvodnami, sklad, komoru VZT a hygienické zařízení. Domek bude napojen přípojkami na řad užitkové vody, vysoké napětí a splaškovou kanalizaci. Ke stavbě bude přivedena obslužná komunikace zajišťující její napojení na místní dopravní infrastrukturu.

stavebnictví 05/15

33

▲ Obr. 3. Podélný řez retenční nádrží RN-OK1Na

UČ 3 – Hlavní stoka A-1, ulice Tovačovská Kanalizace Materiál DN 2400 sklolaminát DN 2000 sklolaminát DN 1800 sklolaminát DN 1600 sklolaminát DN 1400 sklolaminát DN 1200 sklolaminát DN 1000 sklolaminát DN 500 kamenina DN 400 kamenina DN 400 sklolaminát Tlama 2400/1520 železobeton Celkem Odlehčovací komory Rekonstruované Nové

Délka 1 552 m 47 m 63 m 28 m 530 m 194 m 37 m 17 m 29 m 93 m 191 m 2 781 m Počet 1 ks 2 ks

▲ Tab. 3. Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 3 ▼ Obr. 4. Úsek mezi ŠA-1-04 a ŠA-1-10 bude realizován hornickým způsobem – štítováním

34

stavebnictví 05/15

UČ 3 a 4 – Hlavní stoka A-1, Retenční nádrž RN-OK1A-1-1 Na levém břehu řeky Bečvy je rekonstrukce stoky A  prováděna v nové trase. Na novou stoku A-1 jsou z levé strany ulice Tovačovská napojeny stoky B a C. Hlavní stoka A-1 navazuje na stávající odlehčovací komoru OK 3A situovanou při ulici Kojetínská a  je trasována v  ulici Tovačovská a dále mezi odkalovacími lagunami do extravilánu města Přerov. Na stavbu stoky A-1 navazuje retenční nádrž o objemu 3000 m3 (UČ 4), která umožní předčistit dešťovou vodu, včetně výplachů kanalizace před odlehčením do recipientu. Ředicí poměr je podle požadavků Povodí Moravy 1 : 10, což návrh objemů RN akceptuje a je v souladu s generelem kanalizace pro město Přerov. Trasa je navržena tak, aby bylo možné v maximální míře zachovat dopravu alespoň v jednom jízdním pruhu. Podchody vozovky a tělesa železniční vlečky jsou navrženy pomocí protlaků. Celková délka hlavní stoky A-1 mezi stávající trasou kmenové stoky A a odlehčovací komorou OK 3A je 2,76 km. Na trase stoky A-1 jsou navrženy čtyři protlaky o DN 1400 a jeden protlak o DN 2400 pod železniční vlečkou do firmy Precheza a.s. Úsek mezi šachtami ŠA-1-04 a  ŠA-1-10 o  délce 438,18 m vzniká hornickým způsobem – štítováním (viz obr. 4). Tato technologie byla zvolena s ohledem na značnou hloubku uložení stoky a nevhodnou geologii pro pažený výkop mezi odkalovacími lagunami. Výstavba sběrače v  nových trasách je kromě trasování stavby mimo soukromé pozemky opodstatněna i  velkými průtoky jak v bezdeští, tak i za dešťů. Tvorba obtoků po celou dobu výstavby by stavbu nejen finančně prodražila, ale i  prodloužila délku výstavby, což bylo vzhledem ke stavbě v intravilánu města nežádoucí. Soustava objektů retenční dešťové nádrže sestává z  vlastní dešťové retenční nádrže, odlehčovací komory na hlavní stoce A-1, výustního objektu do Bečvy a  propojovacích žlabů, jejichž součástí je mj. lapák štěrku, soutoková komora na odtoku se dvěma stavidly umožňujícími

UČ 4 – Retenční nádrž RN-OK1A-1-1 Žlaby Materiál Nátokový 2000/3000 železobeton Odtokový 2000/1500 železobeton Celkem Retenční nádrž Počet Sekce 4 ks Čerpadla 4 ks

Délka 22 m 24 m 46 m Parametry 3 000 m3 (celkem) 26,0 l.s -1 (1 ks)

▲ Tab. 4. Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 4

Součást RN tvoří jímka na odsazenou vodu, umístěná vně nádrže před její čelní stěnou. Jímka je zastropena, osazena vstupním a montážním otvorem. Vstup do nádrže i do jímky je řešen vstupními a montážními otvory ve stropě uzavřenými uzamykatelnými poklopy a kryty. Nad vyplachovacími vanami jsou ve stropě vynechány montážní otvory, které budou po instalaci van zastropeny prefabrikovanými deskami s izolací a přesypem. Tyto montážní otvory bude možné odkrýt v případě nutnosti výměny vyplachovacích van. Do podélných stěn RN je přímo zaústěn nátokový žlab a přes okno se stavidlem a také odtokový žlab. Retenční nádrž je navržena jako plně automaticky řízená. Veškeré informace o provozu nádrže budou přenášeny na řídicí systém ČOV Přerov, který musí být pro potřeby obsluhy RN doplněn.

odstavení dešťové nádrže směrem od řeky. Soutoková komora spojuje odtokový žlab z RN s odlehčovací stokou z OK (OK1A-1-2), jež je situována výše na hlavní stoce A-1. Jednotlivé stavební objekty jsou vzájemně oddilatovány. Na stropě RN je navržena horní stavba – domek obsluhy – obsahující trafostanici s rozvodnami, sklad, komoru VZT a hygienické zařízení. UČ 5 – Kanalizace Dluhonice Domek bude napojen přípojkami na studnu užitkové vody, budovaV místní části Dluhonice se výstavbou čerpací stanice s kanalizačním výtlanou v  rámci RN, na nově vybudovanou elektropřípojku vysokého kem podchytí místní kanalizace a přečerpají odpadní vody na městskou ČOV. napětí a na kanalizaci. U objektu bude vybudována zpevněná ▼ Obr. 5. Půdorys retenční nádrže RN-OK1A-1-1 včetně odlehčovací komory a nátokového i odtokového žlabu plocha zajišťující možnost jeho obsluhování. Retenční nádrž je podzemní průtočná nádrž obdélníkového půdor ysu vnějších rozměrů 31,6 x 27,1 m (viz obr. 5). Sestává ze čtyř stejných na sebe navazujících sekcí vnitřních rozměrů 30 x 6 m propojených přepadovými okny v  dělicích stěnách. Před přepadovými okny jsou navrženy norné stěny. Dno nádrže je jednostranně spádováno (5 %) směrem k  čerpacím jímkám umístěným v každé sekci při čelní stěně RN. Hloubka nádrže na mělčí zadní straně je po maximální hladinu cca 3,5 m a na hlubší čelní straně 4,9 m (bez čerpací jímky). Celá nádrž je zastropena a přesypána vrstvou zeminy nad hladinu stoleté vody. Kolmo přes všechny sekce RN nad maximální hladinou probíhají dvě obslužné lávky při čelní a  zadní straně umožňující přístup k technologii (vyplachovací vany, čerpadla, armatury). Z těchto lávek vybíhají odbočné obslužné lávky k přepadovým oknům mezi jednotlivými sekcemi a k uzavírací armatuře plnění nádrže odsazenou vodou.

stavebnictví 05/15

35

UČ 5 – Kanalizace Dluhonice Čerpací stanice Počet Čerpané množství Čerpadla Výtlak Materiál DE 160 plast Kanalizace Materiál DN 300 kamenina DN 200 kamenina Celkem

Parametry 1 ks 21,6 l.s -1 2 ks Délka 446 m Délka 3m 4m 7m

▲ Tab. 5. Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 5

Stavba je situována jižně od městské části Přerov – Dluhonice v oblasti mezi železniční tratí Přerov – Olomouc a řekou Bečvou. Čerpací stanice je zhotovena v oblasti soukromých zahrad a je k ní vedena přípojka elektrické energie. Trasa výtlaku je v převážné části provedena pomocí horizontálního vrtání. Výtlak podchází železniční trať Přerov – Olomouc a řeku Bečvu. UČ 6 – Kanalizace Kozlovice V místní části Kozlovice se nachází v současné době jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody od části obyvatel do řeky Bečvy. Tato kanalizace je v nevyhovujícím stavebně technickém stavu. Výstavbou nové kanalizace bude stávající kanalizační síť z  větší části nahrazena novou, pouze v koncových větvích zůstane využito původní potrubí. Nově vybudovaná kanalizace bude napojena na městskou stokovou síť pomocí čerpací stanice s kanalizačním výtlakem. Součástí stavby je rovněž vybudování prodloužených kanalizačních odboček, přípojka NN a výstavba obslužné komunikace k nové čerpací stanici.

Realizace stavby Kanalizace v paženém výkopu Realizace stavby hlavních stok probíhá v průmyslové části města Přerova, kde je nejvýznamnějším morfologickým prvkem koryto Bečvy. Západní část území je výrazně ovlivněna antropogenní činností – mocné navážky odpadu z průmyslové výroby. ▼ Obr. 6. Pažení stavební jámy pro RN-OK1Na

UČ 6 – Kanalizace Kozlovice Čerpací stanice Počet Čerpané množství Čerpadla Výtlak Materiál DE 225 plast Kanalizace Materiál DN 800 železobeton DN 600 železobeton DN 500 plast DN 400 plast DN 400 sklolaminát DN 300 plast DN 200 plast Celkem Domovní přípojky DN 200

Materiál plast

Parametry 1 ks 52,0 l.s -1 2 ks Délka 1 044 m Délka 218 m 317 m 404 m 608 m 86 m 1 550 m 11 m 3 168 m Délka 1 266 m

▲ Tab. 6.Přehled budovaných kapacit v rámci UČ 6

Hladina podzemní vody je v celém území vztažena k úrovni hladiny v řece Bečvě. Její úroveň výrazně ovlivňuje jezem na Bečvě. Na pravém břehu řeky (stoka N) se vyskytují především nesoudržné zeminy – písky a štěrky. V oblasti pod jezem jsou pak tyto zeminy nahrazovány vrstvami povodňových hlín. V celé trase výkopu jsou pod jeho dnem terasové štěrky. Hladina podzemní vody v podjezí se pohybuje pod úrovní základové spáry. V nadjezí, kde HPV dosahuje úrovně až 1,0 m nade dnem výkopu, byly pro bezproblémovou realizaci stavby navrženy hydrovrty po deseti metrech. Pažení výkopů a menších objektů probíhá pomocí pažicích boxů. Stavební jámy větších monolitických objektů jsou zabezpečeny štětovými stěnami. Na levém břehu (stoka A-1) se vyskytují v horní polovině výkopu soudržné zeminy – povodňové jíly, navážky a štěrky. V úseku km 0,5–0,9 byly zastiženy v celém profilu výkopu popílky. Hladina podzemní vody kolísá v rozmezí ±0,5 m ode dna výkopu. V tomto úseku byly navrženy a realizovány hydrovrty pro důkladné odvodnění popílků, které by mohly ve zvodnělém stavu vytékat do výkopů. Hydrovrty byly zřízeny též v nadjezí, kde HPV dosahovala vyšších úrovní. Výkopy a menší objekty jsou na této stoce paženy příložným pažením. Toto pažení se použilo i pro výkop tlamové (odlehčovací) stoky, kde má výkop šířku 5,0 m. Stavební jámy větších objektů jsou paženy pomocí hnaného pažení (pažnice Union rozepřené do rámů), popř. pomocí štětových stěn. Realizace obou hlavních stok je ztížena v místech, kde dochází ke střetu se stávající kanalizací a je nutné zachovat odvodnění z oblastí na ni napojených. To se řeší pomocí obtoků, popř. přečerpáváním. Obtoky jsou dimenzovány i na převedení srážkových událostí. Retenční nádrže Obě retenční nádrže jsou umístěny na březích Bečvy. Hladina podzemní vody v místech nádrží dosahovala v době zakládání úrovně cca –3,5 m pod terénem. Výkopy pro založení obou nádrží bylo nutné hloubit bez snižování hladiny podzemní vody. Snížení hladiny podzemní vody by v  daných geologických podmínkách nebylo možné, proto se musely před zahájením hloubení jam pro RN vybudovat kotvené štětové stěny. Štětové stěny byly realizovány ze snížené úrovně terénu. Snížení bylo navrženo o cca 2,0 m pod úroveň původního terénu. Před zahájením realizace vlastních štětových stěn byly uskutečněny zkoušky zaberanění štětovnic na obou lokalitách RN. Na základě výsledků beranicích zkoušek bylo vyhodnoceno, že pro dosažení požadovaných bezpečných hloubek štětových stěn pro realizaci RN bude nutné realizovat v trasách štětových stěn předvrtání v polohách jílových vrstev. Po předvrtání proběhlo zaberanění štětových stěn včetně

36

stavebnictví 05/15

nutného rozsahu kotvení. Takto provedené štětové stěny umožnily provést veškeré stavební práce (hloubení a betonáž objektů RN) (viz obr. 6). Veškeré stavební práce bylo možné realizovat bez snižování hladiny podzemní vody pouze s dočerpáním srážkových vod z prostoru stavebních jam. Díla prováděná hornickým způsobem ■ Protlaky V rámci stavby jsou z důvodu zachování dopravy realizovány protlaky pod místními komunikacemi a železničními tratěmi. Dimenze protlaků jsou v rozmezí od DN 300 do DN 2400. Technicky nejsložitější jsou protlaky DN 1200 pod železniční tratí Přerov – Olomouc a protlak o DN 2400 pod železniční vlečkou do firmy Precheza a.s. – Protlak ŠN-15 a ŠN-16 Protlak pod drážním tělesem ve staničení kmenové stoky N 0,696 až 0,754, tj. 58,10 m je z materiálu sklolaminát pro protlačování profil DN 1400, SN 64 000. Startovací jáma a koncová jáma protlaku se využily pro realizaci revizních šachet na kanalizaci. Po dobu realizace protlaku bylo nutné převést průtoky v kmenové stoce mimo vlastní trasu protlaku. Před zahájením realizace byla na základě dodatečných podkladů Správy železniční dopravní cesty zjištěna kolize navrhované trasy protlaku s původní mostní konstrukcí. Z toho důvodu byla trasa před zahájením ražby odsunuta. Při provádění protlaku se musela snížit rychlost železniční dopravy nad protlakem. – Protlak ŠA-1-24 a ŠA-1-25 Protlak mezi šachtami ŠA-1-24 a 25 je pod železniční vlečkou pro firmu Precheza a.s. Startovací jáma protlaku DN 2400 se nachází v místě budoucí šachty ŠA-1-25. Protlak bude realizován po spádu směrem k šachtě ŠA-1-24. Spád protlaku je 0,7 ‰. Pro protláčení jsou použity protlakové trouby sklolaminátové DN 2400. Délka protlaku je 26,58 m. Krytí protlačovaného profilu je 2,75 m. Ve startovací šachtě protlaku bude vybudována soutoková šachta s kmenovou stokou C. Startovací i koncová jáma pro protlak jsou hloubeny pod ochranou hnaného pažení (nosné ocelové rámy s ocelovými pažnicemi Union). Minimální vzdálenost startovací jámy protlaku v šachtě ŠA-1-25 od osy krajní koleje vlečky je 7,55 m. ■ Štítování Štítovaná štola od šachty ŠA-1-04 po ŠA-1-10 je realizována hornickým způsobem polomechanizovaným štítem se strojní těžbou zeminy na čelbě. Štola je ražena dovrchně ze startovací jámy ve spádu podle podélného profilu stoky 0,7 ‰. Výrub štoly je zapažen železobetonovou osmidílnou obezdívkou – prefabrikovanými klenáky (viz obr. 7). Štola je prováděna od ▼ Tab. 7. Přehled protlaků v jednotlivých UČ – podle PD

UČ 1 – Kmenová stoka N, nábřeží Dr. Edvarda Beneše Protlaky Materiál Délka Typ povrchu železnice DN 1400 sklolaminát pro protláčení 58,10 Přerov – Olomouc DN 1200 sklolaminát pro protláčení 33,20 železniční vlečka UČ 3 – Hlavní stoka A-1, ulice Tovačovská Protlaky Materiál Délka Typ povrchu DN 2400 sklolaminát pro protláčení 26,58 železniční vlečka DN 1400 sklolaminát pro protláčení 49,36 komunikace DN 1400 sklolaminát pro protláčení 54,14 komunikace DN 1400 sklolaminát pro protláčení 21,50 komunikace DN 1400 sklolaminát pro protláčení 64,66 komunikace UČ 5 – Kanalizace Dluhonice Protlaky Materiál Délka Typ povrchu železnice DN 300 sklolaminát pro protláčení 57,50 Přerov – Olomouc DN 300 HDPE 121,75 vodní tok

▲ Obr. 7. Vyražená štola vystrojená železobetonovou obezdívkou

startovací jámy v místě revizní šachty ŠA-1-04 s řízenou dvojicí oblouků o poloměrech r = 110 m. Na trase (konce oblouků) budou realizovány dvě mezilehlé těžní jámy. V definitivním stadiu budou do profilu štoly uloženy SKL trouby DN 2400, SN 10 000. Celý profil bude zalit popílkocementem Rdt>3,5 MPa. Zalití bude probíhat po vrstvách, aby potrubí „nevyplavalo“ nebo jej nedeformoval vztlak.

Závěr Realizace stavby bude mít značný vliv na životní prostředí v  podobě snížení vnosu znečištění ze stokové sítě do řeky Bečvy. Realizaci stavby předcházela dlouholetá projektová příprava, jejíž součástí bylo množství průzkumů, posudků a vyhodnocení, které vedly k získání všech nutných povolení pro realizaci stavby a k získání podpory z operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Stavba také vyřešila a  nahradila některé nekapacitní a  nevyhovující trasy kanalizace a zlepší se i ochrana kanalizace před pronikáním vody z Bečvy. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Vodovody a  kanalizace Přerov, a.s., Ing. Miroslav Dundálek (ředitel) Zhotovitel: OHL ŽS, a.s., Divize 3, Olomouc, Ing. Milan Bořuta (vedoucí projektu) Projektant: Pöyry Environment a.s., Ing. Ondřej Pavlík,Ph.D. (hlavní inženýr projektu) Správce stavby: Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Ing. Miroslav Klos (vedoucí týmu) Náklady: 351 884 264,00 Kč bez DPH

english synopsis Přerov – Construction of a Left-Bank and Right-Bank Duct Connecting Dluhonice and Kozlovice The objective of the construction of the N and A-1 trunk sewer was to improve the quality of surface water – the river of Bečva and to achieve a reduction of the recipient load by contamination from the sewer network during rain. The sewer system of Přerov municipality was insufficient in some parts and unsatisfactory in terms of its building and technical condition. The project will solve some of the insufficient and inconvenient parts of the sewer network improving the sewer system protection against water leaking from the river Bečva.

klíčová slova:

kanalizační systém města Přerova

keywords:

sewer system of the Přerov municipality

stavebnictví 05/15

37