Klíová slova Otopné tleso, potrubí, podlahové vytápní, rozdlova a sbra, zdroj tepla

Abstrakt Bakalá ská práce se v teoretické ásti v nuje popisu a charakteristice podlahového vytáp ní. Dále se v nuje problému v trání budov zam eného na školní budovy. Cílem výpo tové ásti je na základ tepelného výkonu jednotlivých místností návrh systému vytáp ní do mate ské školy kombinací otopných t les a podlahového vytáp ní. Tato ást obsahuje také návrh p ípravy teplé vody v objektu, zdroje tepla a všech pot ebných za ízení soustavy. Sou ástí práce je i návrh koncepce nuceného v trání do zvolených místností. Abstract This thesis deals with a theoretic description of underfloor heating system, its parameters and describes a design of ventilation used in school buildings. The aim of its practical part is a design of a heating system for kindergarten building, a system of hot water distribution, heat sources and forced ventilation for chosen rooms. The heating system combines radiators and underfloor heating. Calculations are based on thermal performance of each room. Klí ová slova Otopné t leso, potrubí, podlahové vytáp ní, rozd lova a sb ra , zdroj tepla Keywords radiator, pipes, underfloor heating, distributor and picker, heat source

Bibliografická citace VŠKP Michaela Náglová Vytáp ní mate ské školy. Brno, 2014. 226 s., 48 s. p íl. Bakalá ská práce. Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav technických za ízení budov. Vedoucí práce Ing. Lucie Vendlová, Ph.D.

OBSAH A TEORETICKÁ ÁST ................................................................................................ 14 A.1 Úvodem ................................................................................................................ 14 A.1.2 Požadavky na v trání školních za ízení ........................................................ 15 A.2 Druhy v trání školních budov .............................................................................. 16 A.3 Historie vytáp ní .................................................................................................. 18 A.3.1 Po átky sálavého vytáp ní ............................................................................ 19 A.4 Velkoplošné sálavé vytáp ní v sou asnosti ......................................................... 20 A.4.1 Zp sob sdílení tepla ...................................................................................... 20 A.4.2 Srovnání s ostatními systémy vytáp ní ......................................................... 20 A.4.3 Faktory tepelné pohody a jejich vliv ............................................................. 22 A.4.4 Pocit tepelné pohody u podlahového vytáp ní.............................................. 23 A.4.5 D lení sálavého vytáp ní .............................................................................. 24 A.5 Klady a zápory teplovodního podlahového vytáp ní ........................................... 25 A.5.1 Klady ............................................................................................................. 25 A.5.2 Zápory ........................................................................................................... 25 A.5.3 Vliv na zdraví a s tím spojená osobní zkušenost ........................................... 26 A.6 Do jakých staveb zvolit podlahové vytáp ní........................................................ 26 A.6.1 Normy a požadavky pro podlahové topení ................................................... 27 A.7 Konstrukce podlahové otopné plochy .................................................................. 28 A.7.1 D lení podlahového vytáp ní ........................................................................ 28 A.7.1.1 Mokrý a suchý zp sob, modulové klima podlahy ..................................... 29 A.7.1.2 Tvarování otopného hadu ........................................................................... 31 A.8 Instalace podlahového vytáp ní ........................................................................... 34 A.8.1 Samotná instalace .......................................................................................... 34

A.8.2 Otopné trubky................................................................................................ 35 A.8.3 Pokládka teplovodního potrubí ..................................................................... 36 A.8.4 Krycí vrstva podlahového vytáp ní .............................................................. 36 A.8.5 Nezbytná zkouška ......................................................................................... 37 A.9 Výrobci teplovodního podlahového vytáp ní ...................................................... 37 A.10 Regulace podlahového vytáp ní......................................................................... 39 A.10.1 Regulace tepelného výkonu ........................................................................ 40 A.10.1.1 Regulace dle teploty vnit ního vzduchu ................................................... 40 A.10.1.2 Regulace dle teploty venkovního vzduchu .............................................. 40 A.10.1.3 Ekvitermní regulace se zp tnou vazbou na vnit ní teplotu ...................... 40 A.11 Srovnání s elektrickým podlahovým systémem ................................................. 41 B VÝPO TOVÁ ÁST ................................................................................................. 43 B.1 Výpo et tepelných ztrát objektu ........................................................................... 44 B.1.1 Výpo et a posouzení sou initele prostupu tepla ’’U’’ daných konstrukcí .... 44 B.1.2 Výpo et tepelných ztrát jednotlivých místností ............................................ 47 B.2 Protokol k energetickému štítku obálky budovy .................................................. 53 B.2.1 Zpracování energetického štítku budovy....................................................... 53 B.3 Návrh vytáp ní ..................................................................................................... 58 B.3.1 Podlahové vytáp ní ....................................................................................... 58 B.3.1.1 Popis koncepce ........................................................................................... 58 B.3.1.2 Výpo et ...................................................................................................... 58 B.3.1.3 Moje výsledky a výstupy ............................................................................ 59 B.3.1.4 Použité prvky a popis systému ................................................................... 60 B.3.1.5 Dimenzování, hydraulické posouzení, se ízení a nastavení systému ......... 62 B.3.1.6 Ekvitermní regulace systému ..................................................................... 66 B.3.2 Otopná t lesa Korado .................................................................................... 68

B.4 Koncepce nuceného v trání .................................................................................. 73 B.4.1 Pomocí VZT jednotky ................................................................................... 73 B.4.2 Koncepce podtlakového v trání .................................................................... 74 B.5 Dimenzování potrubí a hydraulické se ízení otopných t les ................................ 74 B.6 P íprava teplé vody ............................................................................................... 83 B.7 Návrh zdroje tepla ................................................................................................ 86 B.8 Návrh odvodu spalin ............................................................................................ 89 B.9 V trání kotelny ..................................................................................................... 91 B.10 Návrh trojcestného ventilu ................................................................................. 96 B.11 Návrh ob hových erpadel pro jednotlivé okruhy ............................................. 98 B.12 Návrh zabezpe ovacího za ízení ...................................................................... 102 B.12.1 Návrh expanzní nádoby ............................................................................. 102 B.12.2 Návrh pojistného ventilu ........................................................................... 104 B.13 Návrh HVDT (hydraulického vyrovnáva e dynamických tlak ) .................... 105 B.14 Návrh kombinovaného rozd lova e a sb ra e ................................................. 108 B.15 Tepelná roztažnost, dilatace potrubí a návrh kompenzátor v potrubí ............ 109 B.16 Tepelná izolace m d ného potrubí ................................................................... 113 B.17 Ro ní pot eba tepla a paliva ............................................................................. 120 B.18 Uchycení trubek, soklové lišty ......................................................................... 123 B.18.1 Soklové lišty, profily pro stoupací potrubí ................................................ 123 B.18.2 ešení zákrytu otopného t lesa ................................................................. 124 B.19 Podtlakové v trání s ventilátory ....................................................................... 125 ZÁV R ......................................................................................................................... 128 C Projekt ....................................................................................................................... 130 C.1 Technická zpráva ................................................................................................ 130 C.1.1 Základní informace...................................................................................... 130

C.1.2 Podklady ...................................................................................................... 130 C.1.3 Základní technické údaje ............................................................................. 130 C.1.4 Tepelná bilance objektu............................................................................... 131 C.1.5 Popis zdroje tepla a souvisejících za ízení .................................................. 131 C.1.6 Popis otopné soustavy ................................................................................. 131 C.1.6.1 Popis otopné soustavy podlahového vytáp ní .......................................... 132 C.1.6.2 Popis vytáp ní deskovými otopnými t lesy ............................................. 132 C.1.7 Zabezpe ení otopné soustavy ...................................................................... 132 C.1.8 Rozd lova a sb ra umíst ný v technické místnosti.................................. 133 C.1.9 Regulace soustavy ....................................................................................... 133 C.1.9.1 Regulace soustavy – podlahové vytáp ní ................................................. 133 C.1.9.2 Regulace soustavy – otopná t lesa ........................................................... 133 C.1.10 Koncepce nuceného v trání ....................................................................... 134 C.1.11 Ro ní pot eba tepla .................................................................................... 135 C.1.12 P íprava teplé vody .................................................................................... 135 C.1.13 Tepelné izolace .......................................................................................... 135 C.1.14 Požadavky na ostatní profese .................................................................... 136 C.1.15 Zkoušky uvedení do provozu, bezpe nost práce ....................................... 137 C.1.15.1 Montáž otopné soustavy ......................................................................... 137 C.1.15.2 Stavební ást ........................................................................................... 137 C.1.16 Požární ochrana ......................................................................................... 138 C.1.17 Související normy ...................................................................................... 138 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ .............................................................................. 139 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 144 SEZNAM OBRÁZK A TABULEK .......................................................................... 146 SEZNAM P ÍLOH ....................................................................................................... 148

ÚVOD Cílem mé bakalá ské práce je navrhnout otopnou soustavu do stávající budovy, na které prob hne kompletní rekonstrukce týkající se i vytáp ní a náležitostí s tím spojených. Název akce je Rekonstrukce objektu – Obnova využití pro MŠ. To znamená, že mým úkolem a cílem je navrhnout otopnou soustavu do objektu mate ské školy. Objekt se nachází v Brn . Vypracuji i koncepci návrhu v tracích jednotek, které budou zabezpe ovat požadovanou vým nu vzduchu. Po po áte ním prostudování podklad

(stavebních výkres ), které mi poskytla

má vedoucí Ing. Lucie Vendlová, Ph.D., zvolím kombinaci podlahového vytáp ní v hlavních místnostech, kde budou d ti trávit nejvíce asu a je více než pravd podobné, že p ijdou do styku práv

s podlahou. Navrhnu ho tedy v hernách, šatnách

a hygienickém zázemí d tí. V ostatních místnostech instaluji desková otopná t lesa Korado, která spl ují p ísná bezpe nostní kriteria pro použití v t chto prostorech, ale instalace prob hne p evážn tam, kde se d ti vyskytovat s nejv tší pravd podobností nebudou. Tam, kde by s nimi bezprost edn

mohly p ijít do styku, budou kryta

a zabudována do interiéru. Ob otopné soustavy budou uzav ené, s nuceným ob hem vody. Volím nízkoteplotní soustavy. V první ásti se budu v novat popisu podlahového vytáp ní. Uvedu jeho historii, stru né rozd lení, výhody a nevýhody, zp soby montáže, r zná srovnání. Nechci opomenout ani náhled na podlahové vytáp ní v sou asnosti, proto zmíním pár názor a uvedu n které hlavní výrobce. V ásti druhé už navrhnu otopnou soustavu zadané budovy. Tato ást bude obsahovat výpo et tepelných ztrát, návrh otopných ploch, návrh zdroje tepla, p ípravu teplé vody, p ípravu teplé vody pro vzduchotechnickou jednotku, dále se budu zabývat dimenzováním a hydraulickým posouzením potrubí, návrhem erpadel, zabezpe ovacích za ízení a dalších prvk , které jsou nezbytné pro fungování systému.

12

A TEORETICKÁ ÁST

13

A TEORETICKÁ ÁST A.1 Úvodem Kdyby mi byla položena otázka, pro jsem si jako téma své bakalá ské práce vybrala práv

systém podlahového vytáp ní jako zp sob vytáp ní v hlavních místnostech

zadané budovy, odpov d la bych, že tento systém vytáp ní, dle mého názoru a poznatk získaných z ady p e tených lánk , je v sou asné dob velmi diskutované téma (i p es jeho dlouholetou tradici) a pro budoucí generace ur it skrývá hodn otázek, které jsou pot eba u tohoto systému ešit. Je t eba bádat nad jeho optimálním využitím, aby se opravdu možnost úspor energie pohybovala v rozmezí 10 – 15 %, jak se m žeme mnoha láncích do íst. P i návrhu systému vytáp ní (i s použitím nuceného v trání apod.) bychom se m li snažit vytvo it optimální prost edí, ve kterém

lov k provozuje b žné

innosti,

a už pracuje nebo odpo ívá. Našim cílem je navrhnout takový typ vytáp ní a hlavn jeho správnou regulaci a p izp sobení se danému typu lidí, abychom se vždy cítili dob e a neobt žovalo nás p ílišné teplo nebo naopak zima a domácí pohodu nerušila šumící a bublající voda v radiátorech. Protože správný návrh vytáp ní a jeho regulace je dnes b žný standart, klade se v dnešní dob se zvyšujícími se nároky požadavek také na p íjemný vzhled, který je k vytvo ení optimálního prost edí bezpochyby nutný. P ibývá výrobc , kte í radiátory designují do nápaditých tvar . Otopné t leso v nich asto ani není poznat. Do objektu mate ské školy jsem se rozhodla navrhnout desková otopná t lesa. Všechna otopná t lesa jsem zvolila a navrhla od firmy KORADO, a.s., B í Hubálk 869, 560 02 eská T ebová (dále již jen KORADO).

14

A.1.2 Požadavky na v trání školních za ízení

Zdroj: [Ing. Lucie Vendlová, Ph.D. – vedoucí práce]

Obr. . 1 - Stav MŠ p ed rekonstrukcí Zdroj: [Ing. Lucie Vendlová, Ph.D., vedoucí práce] Nyní bych ješt cht la odpov d t na otázku, pro jsem do svého projektu navrhla také systém nuceného v trání. Stavba, kterou eším, není novostavba, ale rekonstruovaný objekt. P i rekonstrukci obvykle dochází ke zlepšení vzduchot snosti obálky budovy. Tím, že bude provedena vým na okenních prvk a objekt se celkov zateplí, výrazn se sníží podíl infiltrace. Nežádoucí vznik plísní, který obvykle bývá d sledkem tohoto kroku, nebo se zvyšuje vlhkost v prostoru, se budu snažit eliminovat návrhem ízeného v trání v nejvíce užívaných prostorech objektu v kombinaci s podtlakovým v tráním v místnostech, kde je to nutné pro zajišt ní dostate né vým ny a kvality vzduchu. Nov

instalovaná

okna

totiž

asto

nespl ují

p edepsané

hodnoty

Vyhlášky . 343/2009 Sb., které požadují p ívod erstvého vzduchu na jednoho žáka 20-30 m3/h. Doposud zde byla zajišt na hygienická vým na vzduchu net sností spar v oknech (infiltrací/exfiltrace – p irozená vým na vzduchu), s ob asným otev ením 15

okna, ale po rekonstrukci a instalaci nových oken, kdy hodnota sou initele spárové pr vzdušnosti i je tém

nulová, bude p irozené vým n vzduchu tém

zabrán no.

Nap íklad: Net sné d ev né okno, jednoduché zasklení: i = 1,9 x 10-4 m3/m.s.Pa0,67 zajiš uje více než jednonásobnou vým nu vzduchu za hodinu. U nov vyráb ných oken se tato hodnota pohybuje kolem 0,1 x 10-4 m3/m.s.Pa0,67. Tato hodnota p edstavuje vým nu vzduchu p ibližn

0,04 h-1, což je nevyhovující, obzvláš

v místnostech,

kde se nachází d ti (tedy školských objektech), kde je erstvý vzduch velmi d ležitý. Po rekonstrukci dojde ke zlepšení vzduchot snosti obálky budovy.

ízeným v tráním

se budu snažit nezávisle na uživatelích navrhnout dostate nou vým nu vzduchu. Požadavky na v trání školních za ízení jsou stanoveny Vyhláškou . 343/2009 Sb., kterou se m ní Vyhláška . 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz za ízení a provozoven pro výchovu a vzd lání d tí a mladistvých [4]. Níže uvádím množství p ivád ného erstvého vzduchu v u ebnách, t locvi nách, šatnách a hygienických zázemích v za ízeních pro výchovu a vzd lání a provozovnách pro výchovu a vzd lání podle této vyhlášky. [6] Typ prostoru

Množství vzduchu [m³/h]

u ebny

20 až 30 na 1 žáka

t locvi ny

20 až 90 na 1 žáka - s ohledem na konkrétní využití a kapacitu t locvi ny

šatny

20 na 1 žáka

umývárny

30 na 1 umyvadlo

sprchy

150 až 200 na 1 sprchu

WC

50 na 1 kabinu, 25 na 1 pisoár

A.2 Druhy v trání školních budov U budov typu školka i škola platí ješt d razn ji zásada, že hygienické požadavky jsou nad azeny úsporám za energie. Následn bych cht la zmínit, jak vlastn dochází k vým n vzduchu mezi venkovním a vnit ním prost edním a jaké máme možnosti p i jejich volb . M ly bychom se snažit, aby práv tato kapitola byla zvlášt u školních za ízení promyšlena, protože jak m žu potvrdit ze svých zkušeností, „ erstvý“ vzduch je práv tady hodn d ležitý. Varianty jsou se azeny od nejmén vhodných, jejich volba asto závisí na možnostech prostoru a konstrukci stavby. 16

• P irozené v trání s infiltrací – vým na vzduchu probíhá net sností spár, oken, dve í a stavebních konstrukcí, v p ípad

bezv t í dochází k infiltraci pouze

rozdílem teplot vnit ního a vn jšího prost edí. Intenzitu v trání zvyšujeme krátkodobým otev ením oken. • P irozené v trání – u tohoto zp sobu v trání nalezneme p evážnou v tšinu nevýhod. Je to zejména nefunk nost v letním období za bezv t í, a to z d vodu nízkého teplotního rozdílu mezi interiérem a exteriérem. Za další je to použití nových oken, která mají nízký sou initel spárové pr vzdušnosti. M žeme to ešit tak, že použijeme speciální okna, která jsou vybaveny okenním profilem s rekupera ní jednotkou, která zachytává teplo unikající okny a využívá ho k oh evu vzduchu, který proudí do místnosti okny. Množství vzduchu p ivád ného do místnosti je nastavitelné. • Šachtové v trání – tento zp sob v trání probíhá na základ

rozdílu teplot

v interiéru a exteriéru. Hlavním prvkem je v trací šachta, která odvádí odpadní vzduch z jednotlivých v traných místností p es m ížky. M žeme si ji p edstavit obdobn jako komínové t leso. Rozlišujeme zd né nebo potrubní, pro odvod nebo pro p ívod (obvykle však odvod). Pro p ívod používáme p ívodní otvory umíst né za otopnými t lesy, které zajistí oh ev p ivád ného vzduchu v zim . Vzduch pro v trání by nem l být p ivád n z míst, kde m že dojít ke vzniku podtlaku, který v trání znemožní (schodišt , spole ná chodba). Tato varianta se využívá hlavn ve starých budovách – je to levné a bezúdržbové - ale dnešním požadavk m na hygienu a komfort v trání asto neodpovídá (pronikání hluku p ívodním otvorem z venkovního prost edí, vliv v tru a z toho plynoucí poruchy). Na ja e a v lét

prakticky nefunguje (stejná teplota

v exteriéru a interiéru). Nejhorší varianta je, pokud vzduch za ne proudit obrácen (sm rem do interiéru), což je zcela nevhodné u kuchyní a hygienického zázemí. • Decentrální nucené v trání – probíhá pomocí ventilátor

instalovaných

v jednotlivých místnostech. Výkon ventilátoru kryje tlakové ztráty potrubí, tvarovek, p ívodních a odvodních prvk . P ívod v tšinou probíhá prvky umíst nými za otopnými t lesy nebo prvky v rámech oken. Výrobci již dnes nabízí rozmanité možnosti. Ovládání ventilátor je potom automatické pomocí 17

termostat , r zných idel atd. U tohoto systému nehrozí výpadek v n kterém z ro ních období. Dnešních požadavk na v trání m že být dosaženo, ovšem s jednou nevýhodou tohoto systému – hlukem ventilátor . Ale i s tím si dnes umíme již poradit (speciální ventilátory s nízkým hlukem). • Nucené rovnotlaké v trání – u této varianty bych cht la upozornit na to, že jsem ji zvolila i do své práce, spole n s p edchozím typem zajiš uje dostate nou vým nu vzduchu práv v mém ešeném objektu – mate ská školka. Je op t o stupínek lepší než p edchozí uvedený typ. Je využitelná i tam, kde nelze p ivést vzduch podtlakem z obvodové st ny. Nucen

se vzduch

p ivádí i odvádí. Vzduch dopraví ventilátory instalované ve vzduchotechnické jednotce. Ta je asto vybavena také filtrací, vým níkem ZZT a oh íva em. Její funkce je p ívod, p edeh ev a odvod vzduchu. Vzduch v místnosti je ješt doh íván

zvoleným

typem

vytáp ní.

Samoz ejmostí

u

ventilátor

je n kolikastup ová regulace, která nám umož uje v trání na základ aktuálních požadavk (vlhkost, koncentrace CO2 atd…). Každá varianta má své „pro a proti“, i zde je nalezneme. Nevýhodou je požadavek prostoru pro umíst ní VZT jednoty a pot ebných rozvod . Nezbytností jsou tlumi e hluku (zabrání ší ení hluku do místnosti). Záv rem této kapitoly bych cht la íci, že poslední zmín ný systém je jist z hlediska kvality v trání nejlepší, ale zárove

ekonomicky i prostorov

velmi náro ný

na vybudování, o emž jsem se p esv d ila i já p i svém vlastním návrhu. Ale zvlášt u rekonstrukcí (i m j p ípad) bychom zajišt ní v trání nem li zanedbávat, abychom se vyvarovali následných komplikací. A nyní bych už cht la p istoupit k ásti, kde se v nuji podlahovému vytáp ní.

A.3 Historie vytáp ní Pokud ponechám stranou dobu, kdy se vytáp ní uskute ovalo pomocí otev eného ohništ (spalování d eva, jehož nedostatkem bylo velké množství kou e a spalování d ev ného uhlí bez kou e), dostaneme se k é e uzav ených ohniš vyvedeným nad st echu objektu.

18

s komínem

Staro ímské hypocaustum bylo v bec prvním úst edním vytáp ním. Zjednodušen šlo o ohništ bez roštu pod domem, ímž byla zah ívána podlaha (hypo = zdola) a od ní se oh íval vzduch v místnostech.

Obr. . 2 – Staro ímské Hypocaustum – použití kruhových cihel pro tvorbu spalinových dutin Zdroj: [5] Mezi nejznám jší takto vytáp né stavby pat í nap íklad Caracallovy termy (211-217 n.l) nebo Diokletianovy lázn . Vylepšení p edstavovalo vynalezení tzv. kanálkového systému, kde spaliny proudily rozv tvenou soustavou kanálk pod podlahou. Mohli bychom íci, že se jedná o první podlahové vytáp ní, kde teplonosné médium je ale ješt vzduch. Teplovodní vytáp ní bylo objeveno v 18. století ve Francii. Po átkem 20. století se již rozší ilo teplovodní vytáp ní s nuceným ob hem vody a stalo se b žnou sou ástí byt a budov. [2] A.3.1 Po átky sálavého vytáp ní 1907 – Angli an Barker – otopná t lesa zabetonovaná do desek a p ipevn ná na povrch zdiva 1926 – ukládání otopných trubek p ímo do konstrukce – strop, podlaha 1935 – Holan an Van Dooren – patent na využití sálavých otopných trubek ve strop sou asn jako výztužného prvku konstrukce – zde již m žeme mluvit o sálavém velkoplošném teplovodním vytáp ní [2]

19

A.4 Velkoplošné sálavé vytáp ní v sou asnosti A.4.1 Zp sob sdílení tepla Pokud mluvíme o sálavém vytáp ní, znamená to, že v tšina tepla je p edávána do prostoru sáláním a pouze malé množství se p edá konvekcí. M žeme si to p edstavit tak, že od sálající plochy se oh ívají plochy osálané a následn od t chto dvou ploch se oh ívá okolní vzduch. Okolní vzduch je tedy ta druhá složka (konvek ní), z celkového tepelného toku. V praxi je tento jev snadno zjistitelný, a sice tak, že vnit ní povrchová teplota konstrukce je vyšší než teplota okolního vzduchu. [5] A.4.2 Srovnání s ostatními systémy vytáp ní Než se zam ím na sálavé a posléze ist podlahové vytáp ní, cht la bych na n kolika obrázcích srovnat r zné druhy vytáp ní dle podílu tepelného toku sáláním.

Obr. . 3 - Podíl tepelného toku sáláním pro r zné druhy vytáp ní Zdroj: [5]

20

Obr. . 4 – Vertikální rozložení teplot Zdroj: [5]

Obr. . 5 – Vertikální rozložení teplot Zdroj: [19] Jak je patrné z výše uvedených obrázk , rozložení teploty v místnosti v p ípad podlahového a radiátorového topení je výrazn jiné. V p ípad radiátoru umíst ného na zdi se p enos tepla do místnosti uskute uje cirkulací vzduchu, ale vytáp ná podlaha vyza uje teplo rovnom rn zdola nahoru. Teplota ve výšce hlavy stojícího lov ka je tedy o n kolik stup

nižší než u podlahy. Optimum je, když se nám poda í vytvo it

teplotu vzduchu v oblasti hlavy o dva až t i stupn nižší, než máme v oblasti nohou. [5] 21

P i podlahovém vytáp ní dochází k využití velké plochy o nízké teplot . Díky tomu dojde k redukci nep íznivého p sobení tepelné asymetrie – velkému rozdílu teplot r zných povrch

v místnosti. Pokud použijeme tyto systémy, m žeme udržovat

v místnosti o 2 až 3 °C nižší teplotu než u konvek ního zp sobu vytáp ní, aniž by došlo ke snížení pocitu tepelné pohody. Tím dojde samoz ejm k úspo e dodané energie, kdy se pro hrubou p edstavu uvádí vzorec: -1 °C šet í 6 % dodané energie pro vytáp ní ro n .

Obr. . 6 – Rozložení teplot v p ípad podlahového vytáp ní a vytáp ní pomocí radiátor Zdroj: [19] Hlavním cílem vytáp ní je vytvo ení tepelné pohody uživatele místnosti. P i návrhu vytáp ní se snažíme vždy o to, aby v konkrétním prostoru, za daných podmínek lov k nepoci oval chlad ani horko. Sdílené tepelné toky mezi lov kem a okolím (tepelné toky sáláním, konvekcí, dýcháním, vypa ováním a vedením) musí tedy být v rovnováze s metabolickým tepelným tokem. [1] A.4.3 Faktory tepelné pohody a jejich vliv Základní faktory, které ovliv ují tepelnou pohodu, jsou: Faktory osoby: •

innost vyjád ená metabolickým tepelným tokem qm

• Tepelný odpor oble ení Rob Faktory prost edí: • Teplota vnit ního vzduchu ti • St ední radia ní teplota tr • Rychlost proud ní vzduchu w • Tlak vodních par ve vzduchu pd [1]

22

Za p ijatelný stav považujeme takový, kdy je procento nespokojených menší než 15 %. Musí být však zajišt no, že se žádná ást t la nep eh ívá ani nepodchlazuje. To však znamená splnit požadavky i na eliminaci lokální tepelné nepohody, která m že vzniknout: • Asymetrickým tepelným sáláním • Nevhodným vertikálním teplotním gradientem vzduchu • P íliš teplou i chladnou podlahou • Zvýšeným proud ním vzduchu V souvislosti s podlahovým vytáp ním to m že ob as znamenat problém vzhledem k p ímému kontaktu chodidla s podlahou a vysokou povrchovou teplotou podlahy. Proto je pot eba se touto problematikou zabývat. [1] A.4.4 Pocit tepelné pohody u podlahového vytáp ní Jak již bylo e eno, u podlahového vytáp ní dochází k p ímému kontaktu chodidla s podlahou, proto m že dojít k lokální tepelné nepohod kv li vysoké povrchové teplot podlahy. Proto už p i návrhu musíme v d t, jaké povrchové teploty podlahy lov k p ijme, za jakou dobu kontaktu s podlahou a p i jakém druhu obutí. V následující tabulce m žeme vid t, jaká je optimální teplota podlahy užívaná bez obutí pro r zné druhy podlahového materiálu: Tab. . 1 - Optimální povrchová teplota podlahy užívané bez obutí Optimální povrchová teplota Doporu ené rozmezí Podlahový podlahy povrchové teploty materiál podlahy tP (°C) 1. min 10. min Textilie

21

24,5

21,0 až 28,0

Korek

24

26

23,0 až 28,0

D evo - borovice

25

26

22,5 až 28,0

D evo - dub

26

26

24,5 až 28,0

PVC na betonu

28

27

25,5 až 28,0

Linoleum na d ev

28

26

23

24,0 až 28,0

Podlahový materiál Plynobeton Betonová mazanina

Optimální povrchová teplota podlahy 1. min

10. min

Doporu ené rozmezí povrchové teploty podlahy tP (°C)

29

27

26,0 až 28,5

28,5

27

26,0 až 28,5

Zdroj: [5] Obecn lze íci, že v prost edí, kde se vyskytují neobutí lidé (nap . plovárny, t locvi ny, koupelny), rozhoduje skladba podlahy. Dle tabulky . 1 pak na základ teorie sdílení tepla a tepelné pohody m žeme stanovit optimální povrchové teploty pro r zné druhy podlah. Podlahy, které využívají obutí lidé, neovliv ují z hlediska materiálu podlahové krytiny lokální tepelnou pohodu

lov ka. Zde je doporu ená optimální teplota

pro dlouhodob sedící osoby 25 °C, pro stojící a chodící osoby 23 °C. Pr m rná teplota podlahy by nem la p ekro it 29 °C. [1] A.4.5 D lení sálavého vytáp ní Jak d líme sálavé vytáp ní v sou asnosti: • Velkoplošné – stropní, st nové a podlahové Tab. . 2 - Srovnání z hlediska tepelného toku sáláním a povrchové teploty otopné plochy stropní st nové podlahové Podíl tepelného toku sáláním v [%] Povrchová teplota otopné plochy [°C]

80

65

55

40-45

55-60

25-34

Zdroj: [vlastní tvorba, erpáno z [2]] • Celkové vytáp ní zav šenými sálavými panely • Lokální vytáp ní zav šenými sálavými panely • Vytáp ní tmavými a sv tlými plynovými zá i i, které nepat í do otopných ploch, ale do lokálních zdroj tepla [5]

24

P i ešení konstruk ního provedení otopné plochy se nej ast ji používají dv základní ešení: • Otopná plocha je ned litelnou sou ástí stavební konstrukce • Otopná plocha je samostatná 1. Upevn na na n které ze stavebních konstrukcí 2. Umíst na voln ve vytáp ném prostoru [5] Jak je patrno z tabulky, tak povrchová teplota otopné plochy je pom rn nízká, proto se pro tyto systémy používají hlavn nízkoteplotní soustavy do 65 °C. Vytáp ní otopné plochy je realizováno teplou vodou (nej ast ji), elektricky nebo teplým vzduchem. [2]

A.5 Klady a zápory teplovodního podlahového vytáp ní A.5.1 Klady • Neomezuje architektonické ešení vnit ního prostoru • Tém

rovnom rná teplota místnosti

• Vhodné pro alergiky – díky omezenému proud ní vzduchu v místnosti nedochází ke zví ení prachu a pohybu choroboplodných mikroorganizm • Plochu podlahového vytáp ní lze využít k vysokoteplotnímu chlazení vodou (p epínání systém ) • Možnost p ipojení nízkoteplotního zdroje tepelné energie (kondenza ní kotel, tepelné erpadlo) • Hlavní výhodou je možná úspora financí, p i oh evu vody pro vytáp ní není nutné vynaložit tolik energie A.5.2 Zápory • Vyšší po izovací náklady – na technologii a koordinaci práce, s tím spojená nezbytnost pe livé montáže a stavebního dozoru • Vyšší setrva nost otopné soustavy • Omezená možnost zm ny tepelného výkonu nebo dispozi ního len ní místnosti • Vyšší nároky na požadavek ízení podlahové otopné plochy

25

A.5.3 Vliv na zdraví a s tím spojená osobní zkušenost Každý lov k je jiný. Proto se m žeme setkat s názory, že podlahové topení negativn ovliv uje náš organismus, a to nap íklad podílem na vzniku k e ových žil nebo snižování imunity. Vše záleží na okolnostech ovliv ujících negativn lidský organismus v souvislosti s touto problematikou. Osobn jsem se setkala s názorem ženy (povoláním kade nice), jejíž rodina m la v dom instalováno podlahové vytáp ní, že když p ijde dom z práce, je pro ni dost nep íjemné va it a stát v kuchyni na této teplé podlaze. Samoz ejm záleží na nastavení celého systému, ale myslím, že nikdo by tomuto názoru neodporoval. A jak tyto negativní vlivy ešíme? Tyto problémy se vyskytovaly hlavn u zrodu podlahového vytáp ní, ale jsou stanoveny maximální p ípustné teploty povrchu, které lidský organismus vnímá pozitivn , takže pokud se v dnešní dob p ece jenom objeví podlahové vytáp ní, které ohrožuje majitele na zdraví, jedná se opravdu o chybu projektanta anebo realiza ní firmy, o nezodpov dný p ístup k profesi nebo návrh nebyl vyprojektován zkušeným projektantem TZB. Takže pokud chceme dosáhnout s podlahovým vytáp ním o t ídu lepší zp sob vytáp ní oproti konven nímu, je tato podmínka pro správné fungování systému nezbytná. Ale je tu jedna zásada pro hodnocení práce všech profesí: „D v uj, ale prov uj“.

A.6 Do jakých staveb zvolit podlahové vytáp ní Instalace podlahového vytáp ní není ideální variantou pro každý stavební objekt. Pokud se rozhodneme pro podlahové vytáp ní, m ly by být zabezpe eny p edevším tepeln technické, hygienické a energetické požadavky. Pokud jde o tepeln -technické požadavky – p i posuzování t chto vlastností u stavebních konstrukcí a staveb se zam ujeme na tyto veli iny: Tepelný odpor konstrukce, sou initel prostupu tepla, vnit ní povrchová teplota konstrukce, množství zkondenzované a vypa ené vodní páry ve stavební konstrukci za rok, vzduchová propustnost spár a styk stavebních konstrukcí, tepelná jímavost podlahové konstrukce, pot eba tepla na vytáp ní a tepelná stabilita místnosti

26

P i návrhu bytových a nebytových prostor je požadováno uplatnit kriteria minimálních tepeln -izola ních vlastností stavební konstrukce – tzn.: • Kritérium maximální hodnoty sou initele prostupu tepla • Kritérium minimální pr m rné vým ny vzduchu v místnosti • Kritérium minimální teploty vnit ního povrchu (hygienické kritérium) • Kritérium maximální m rné pot eby tepla na vytáp ní (energetické kritérium) [2] Pr m rná tepelná ztráta by m la být menší než 20 W/m3 eventuáln pr m rná ro ní spot eba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2. [5] V sou asnosti se tento druh vytáp ní primárn

hodí do d evostaveb, dokonale

izolovaných objekt , používá se v kombinaci s tepelnými erpadly nebo kondenza ními kotli. A.6.1 Normy a požadavky pro podlahové topení U mnoha stavebník dojde k rozhodnutí o tom, jakým zp sobem budou stavbu vytáp t až v samotném pr b hu stavby, což je samoz ejm problém speciáln tohoto systému vytáp ní. Je pot eba, aby se teplo uvol ovalo z podlahy a neuvol ovalo se i opa ným sm rem, a to do základové desky. Proto na zateplení podlahy s podlahovým vytáp ním jsou kladeny vyšší nároky. P edpokladem pro správné fungování systému je tedy kvalitní a dostate ná tepelná izolace podkladu. Použití izola ní vrstvy mezi topnou deskou a podkladním betonem se vyžaduje. Funkce tepelné izolace: • snižuje tepelnou setrva nost zmenšením oh ívané hmoty • zabrání, aby se teplo p enášené trubkami neší ilo do míst, které ho nevyžadují U t chto vrstev se hodnotí minimální hodnoty tepelného odporu v závislosti na teplotních podmínkách pod konstrukcí podlahového topení, dále se hodnotí tepelný odpor podlahové krytiny.

27

A.7 Konstrukce podlahové otopné plochy A.7.1 D lení podlahového vytáp ní P i návrhu podlahového vytáp ní máme k dispozici n kolik variant.

Obr. . 7 - Skladba podlahové otopné plochy s lištou, Zdroj: [19] Obr. . 8 – Skladba podlahové otopné plochy se systémovou deskou, Zdroj: [19]

Obr. . 9 – Skladba podlahové otopné plochy - Instalace „na takr“, Zdroj: [19] Obr. . 10 - Skladba podlahové otopné plochy - Instalace „suchou cestou“, Zdroj: [19] D lení dle: • teplonosné látky: teplovodní, elektrické, teplovzdušné • montáže (zp sobu provedení otopné plochy): mokrý a suchý zp sob, pomocí modulových klima podlah 28

• provedení (tvarování otopného hadu): meandr, plošná spirála nebo provedení p es modulové klima desky i obdobného prvku • materiálu potrubí: kov, plast, vícevrstvé • uložení otopného hadu: zabudované, voln ukládané • podlahového materiálu: textilie, korek, d evo – borovice, dub, PVC na betonu, linoleum na d ev , plynobeton, betonová mazanina Konstrukce podlahové otopné plochy vychází z termínu plovoucí podlaha. Zna í to, že vlastní konstrukce otopné plochy není pevn

spojena s nosnou

ástí podlahy,

ale jakoby na ní plave tak, aby jí byly umožn ny veškeré dilata ní zm ny. Volba vhodné varianty provedení podlahové otopné plochy závisí na více faktorech. [1] Faktory, které musíme p i návrhu zohlednit, jsou nap íklad: vliv ochlazovaných ploch – vytvo íme okrajové zóny (v sou asnosti už se moc nepoužívá) nebo dále minimalizaci teplotní nerovnom rnosti povrchu podlahy, kterou dosáhneme bifilárním zp sobem ukládání (viz níže). [2] Montáž teplovodního vytáp ní má tyto etapy: • Vytvo ení otopné podlahy • Montážní práce • Zkoušky otopné podlahy A.7.1.1 Mokrý a suchý zp sob, modulové klima podlahy Suchý zp sob Podlaha vytvo ená na suchý zp sob pracuje s vyššími teplotami otopné vody. P ívodní teplota vody se pohybuje v rozsahu 40 až 70 °C. Potrubí je uloženo do izola ní vrstvy pod betonovou desku (Obr. . 11). Od cementového pot ru jsou trubky odd leny speciální vrstvou, hydroizola ní fólií. Kovová lamela zvyšuje pevnost podlahy a umož uje rovnom rný rozvod tepla. Tento zp sob se využívá tam, kde nám posta í nižší m rné tepelné výkony do 50 W/m2, nap . jako dodatková otopná plocha i tam, kde sta í pouze temperovat nebo se požaduje nízká konstruk ní výška podlahy (rekonstrukce). [2]

29

Obr. . 11 - Suchý zp sob zhotovení otopné plochy - a) ez otopnou plochou, b) detail uložení trubky Zdroj: [5] Jednotlivé vrstvy: 1 - podlahová krytina, 2 - cementový pot r, 3 - hydroizolace, 4 - fólie, 5 - otopný had, 6 - tepelná izolace, 7 - nosná podlaha) Mokrý zp sob Otopný had je zalit p ímo v betonové mazanin nad tepelnou a zvukovou izolací (Obr. . 12). P edpokládaná teplota p ívodní otopné vody je 35 až 55 °C a podlaha pracuje s m rným tepelným výkonem nad 50 W/m2. [2]

Obr. . 12 - Mokrý zp sob vytvo ení otopné plochy - ez otopnou plochou Zdroj: [5] Jednotlivé vrstvy: 1 - podlahová krytina, 2 - cementový pot r, 3 – otopný had, 4 hydroizolace, 5 – tepelná izolace, 6 - hydroizolace, 7 - nosná podlaha) 30

Modulové klima podlahy si m žeme p edstavit jako duté profily, které jsou zhotoveny p ímo pro tento ú el. Pokládány jsou na tepelnou izolaci jako souvislá plocha vytvo ená hydraulickým propojením jednotlivých otopných polštá . Výhodou je vyšší pružnost otopné soustavy, nízká konstruk ní výška a rovnom rné rozd lení povrchové teploty otopné podlahy. Tento zp sob zhotovení podlahy pracuje s nízkou teplotou otopné vody 25-35 °C. A.7.1.2 – Tvarování otopného hadu Podle tvarování rozlišujeme dva základní zp soby tvarování otopného hadu: Meandrový zp sob kladení U tohoto zp sobu kladení klesá teplota otopné vody od obvodové konstrukce k vnit ní st n . To zp sobí rovnom rn jší rozložení teplot ve vytáp né místnosti. Oblouky jsou tvarovány pod úhlem 180°, takže pro tento zp sob kladení je vhodné zvolit potrubí menšího pr m ru. Používá se nap íklad 16 x 2 mm nebo 17 x 2 mm.

Obr. . 13 - Meandrový zp sob kladení otopného hadu Zdroj: [5] Plošná spirála U tohoto zp sobu kladení je velkou výhodou to, že povrchová teplota podlahy je po celé ploše rovnom rná. Naproti tomu však má také nevýhodu, a to pokles vnit ní teploty vzduchu v horizontálním sm ru od vnit ní k obvodové konstrukci. Pro tento zp sob 31

navrhujeme zpravidla trubky 18 x 2 mm nebo 20 x 2 mm, to znamená v tšího pr m ru, protože tvarování trubek se provádí pod úhlem 90°.

Obr. . 14 - Kladení otopného hadu ve tvaru plošné spirály Zdroj: [5] U obou t chto zp sob

m žeme využít kladení s okrajovou zónou. Dosáhneme

tím áste né eliminace negativního vlivu ochlazovaných konstrukcí, které vytvá í místní tepelnou nepohodu. Tuto okrajovou zónu umis ujeme k okenní st n do rohu objektu. Její ší ka je zpravidla 0,5 – 1,0 m.

Obr. . 15 - Kladení ve tvaru plošné spirály a) s okrajovou zónou – zhušt ní b) s okrajovou zónou - zvláš vytvo enou c) s okrajovou zónou u dvou st n Zdroj: [5]

32

nebo

Obr. . 16 - Meandrový zp sob pokládky - a) bez okrajové zóny, b) s okrajovou zónou Zdroj: [5] Také m žeme využít bifilární zp sob pokládky,

ímž dosáhneme jakéhosi

zpr m rování teploty otopné vody vedle sebe jdoucích potrubí. To zp sobí vyrovnané povrchové teploty po celé podlaze. Znateln ji se tento ú inek projeví u meandrového zp sobu pokládky. a)

b)

Obr. . 17 – a) plošná spirála - bifilární zp sob pokládky, b) meandrový bifilární zp sob pokládky Zdroj: [5]

33

A.8 Instalace podlahového vytáp ní A.8.1 Samotná instalace Co vše je nutné pro pokládku otopné podlahy: Dokon ené omítky na všech st nách, které sousedí s podlahou. Osazené dve ní zárubn . Dokon ený kotlový okruh. Osazené jsou jak rozd lova e a sb ra e, tak ostatní za izovací a ovládací prvky soustavy. Aby bylo možno klást souvislé obvodové dilata ní pásy, je t eba odstranit u nosné ásti podlahy nerovnosti, ne istoty, mastné skvrny apod. Okolo sloup , roh

i výklenk

se pásy uchytí pevn . Velké plochy

je nutné lenit na dilata ní celky s maximální plochou 40 m2. Po položení okrajových dilata ních pás se klade tepelná a zvuková izolace. Desky se kladou t sn k sob , aby vytvo ily souvislou vrstvu. S pokládkou tepelné izolace se za íná od kraj místnosti ke st edu. Tím dochází k fixaci dilata ního pásu na obvod st n. Následn

se voln

na povrch izola ních desek položí hydroizola ní fólie

s p ekrývanými okraji pás (20 – 30 cm) s tím, že se po obvod vytahuje nad okraj dilata ního pás . Pokud použijeme systémové desky, tak položení fólie odpadá, protože tyto desky jsou již povrchov upraveny, takže nahradí její funkci. Potrubí otopného hadu se upev uje: • p ivazováním na ocelovou rohož – sí , • plastovými p íchytkami na ocelovou rohož – sí , • do plastových lišt, • plastovými p íchytkami do izola ní desky, • vtla ováním trubek do systémové desky, • p ipev ováním na armovací rohože – sít , • spojováním lamelových kazet, • spojováním modulových klima podlah. Ve svém projektu jsem použila systémové desky. V tomto p ípad je horní ást desek ú elov tvarována do ady výstupk (zde záleží na výrobci, jakou rozte nám umožní).

34

Mezi tyto výstupky se vtla í potrubí v pot ebné rozte i a v pot ebném rádiu. Výhodou je rychlá montáž, to znamená levn jší práce, ale zárove nárok na p esnost provedení.

Obr. . 18 – Použití systémové desky Zdroj: [19] A.8.2 Otopné trubky M žeme použít trubky z nerezu (drahé, u nás tém

nepoužívané, ale velmi trvanlivé),

m di (zdlouhavá instalace), plast (pružné plasty jsou dnes nejpoužívan jší), vícevrstvé trubky, trubky z pozinkované oceli (tradi ní, nízká životnost, dnes zastaralé). Z plast

je pro podlahové vytáp ní vhodné použít sí ovaný polyetylén a to první

skupinu PEX-a. Výchozí surovinou tohoto materiálu je vysokohustotní polyetylén. Práv pružné plastové trubky jsou dnes nej ast ji používané pro rozvody podlahového vytáp ní. Bývají vybavené hliníkovou protikyslíkovou bariérou. Výsledný produkt má velmi dobré mechanické vlastnosti, tlakovou odolnost za vyšších teplot, vysokou odolnost proti ší ení trhlin, vysokou houževnatost. Poskytuje ochranu proti difúzi vzdušného kyslíku p es st nu trubky do otopné vody (díky mikroskopické vrstv kovu na vnit ní st n

hadice). Je tedy zamezeno tvorb

rzi a vodního kamene,

ímž se prodlužuje životnost celé topné soustavy a samotného podlahového topení. [5], [8] Dále se m žeme nap íklad setkat s t mito materiály: • polybuten PB s hliníkovou fólií, • chlórovaný polyvinylchlorid C-PVC (výborné mechanické a pevnostní parametry, sám o sob nepropustný pro kyslík). 35

Plastová

potrubí

mají

v tšinou

již

standardizované

rozm ry

12 mm/2 mm

až 32 mm/2,9 mm (tlouš ka hadice/tlouš ka st ny hadice). Ve svém projektu jsem pro rozvody podlahového vytáp ní zvolila plastové PB potrubí. A.8.3 Pokládka teplovodního potrubí Spoje plastového potrubí se provádí lepením, sva ováním p ípadn

systémovými

spojkami. Výrobci již vyladili své systémy natolik, že spojování probíhá rychle, spoje zaru ují pevnost a nedochází k omezení pr toku. P i pokládce hadic musíme dodržet výrobcem p edepsanou maximální délku a polom r ohybu. Doporu ená délka se ídí pr m rem trubky (v tšinou je to 80, 100 nebo 120 m). Jak už bylo e eno výše, lepší tepelné rovnováhy v místnosti dosáhneme, pokud teplejší p íchozí a studen jší odchozí trubky klademe st ídav vedle sebe. Pokládku m žeme usnadnit kladením topných rohoží. Jedná se o sí , na které je p ipevn na topná trubka. A.8.4 Krycí vrstva podlahového vytáp ní Po položení topných trubek nanášíme nap íklad cementový pot r, do kterého se p idávají plastifikátory, které zp sobí jeho lepší obte ení kolem trubek. Jinou, dnes již ast ji používanou variantou je nanesení anhydridu. Má daleko lepší vlastnosti pro ú el podlahového vytáp ní a sám o sob vykazuje v tší pevnost než cementový pot r. Okolo st n místnosti je nutno osadit dilata ní pásku, která vyrovná teplotní roztažnost pot ru a zabrání vzniku akustických most . M la by umož ovat pohyb pot ru minimáln 10 mm. Pokud použijeme betonovou krycí vrstvu, dilatace se musí provést zhruba každých 40 m2, jak již bylo e eno výše (anhydrit až 300 m2). Další výhoda anhydridu spo ívá v tom, že má lepší tepelnou vodivost a jeho nižší hmotnost znamená menší statické zatížení podlahy. Výška pot ru nad trubkami by m la dosahovat minimáln 40 mm. Celkov bývá tlouš ka konstrukce podlahy p i mokrém procesu 100 mm i více s cementovým pot rem, s použitím anhydridu m žeme pár mm ušet it.

36

Podlahová krytina musí spl ovat požadavek maximálního tepelného odporu. V praxi to znamená použití tém

všech materiál

– od keramických a kamenných dlaždic,

PVC krytin, d ev ných podlah, parket z m kkého d eva, koberc atd. A.8.5 Nezbytná zkouška Topná zkouška U betonového pot ru musíme po kat nejmén 21 dní po zalití topných hadic, dokud pot r zcela nevytvrdne. Pak je možno provést topnou zkoušku. P i použití anhydridu m žeme se zkouškou za ít již po jednom týdnu. Systém se natápí pomalu v postupných krocích, dle instrukcí výrobce.

A.9 Výrobci teplovodního podlahového vytáp ní

Obr. . 19 – Prvky systému podlahového vytáp ní Zdroj: [21] Pro n koho by mohlo být možná p ekvapením, že podlahové teplovodní topení je prakticky stejn staré jako topení radiátory. Také dnes tvo í podíl na po tu všech podlahových systém 90 %, proto v dnešní dob existuje spousta výrobc , kte í nabízí desítky certifikovaných systém , které pomysln vedou souboj a ukazují své p ednosti. Pozor si musíme dát i na n kolik necertifikovaných, kdy se setkáváme s jakousi samovýrobou - montáží.

37

P edními výrobci teplovodních systém jsou nap íklad EKOPLASTIK, GIACOMINI G-TERM, NOVOTERM, REHAU, REVEL, UNIPOPE, UNITERM, UNIVERSA atd…

Obr. . 20 – Logo firmy Zdroj: [21] Tato firma (viz logo výše) nabízí kompletní systémy pro podlahové, st nové a stropní vytáp ní a chlazení, dále v sortimentu nalezneme kulové kohouty, napojení t les, armatury pro rozvod plynu, vody a dalších médií. Mimo jiné má kompletní systémy pro solární vytáp ní a lisované rozvody sanitární vody. Nabízí kompletní ešení m ení spot eby tepla a regulace, termostatické ventily a hlavice, univerzální kotlové sestavy. Do své práce jsem zvolila práv podlahový systém od této spole nosti – systém Giacoklima.

Obr. . 21 – Logo firmy Zdroj: [22] Tento výrobce nabízí podlahové a st nové vytáp ní a chlazení pr myslových, sportovních a administrativních objekt , systémy vodo-instala ní, napojení otopných t les, pr myslové rozvody, dálkové rozvody tepla v zemi. V sortimentu nalezneme i solární systémy, tepelná erpadla.

Obr. . 22 – Logo firmy. Zdroj: [23]

Uponor je jeden z p edních sv tových dodavatel systém

technicky vysp lých potrubních

pro vnit ní rozvody vody a otopných soustav. Nabízí plošné vytáp ní 38

a chlazení,

rozvody

pitné

a

otopné

vody,

vn jší

rozvody.

Sortiment této firmy: podlahové vytáp ní, st nové topení, podlahové konvektory fancoil, stropní chlazení, p ipojení radiátor v plastech. UNIVERSA tepelná technika, spol. s r.o., je dce inou spole ností rakouské firmy UNIVERSA Kunststofftechnik.

Obr. . 23 – Logo firmy, Zdroj: [24] Nabízí ucelený instala ní systém na bázi PE-X pro vytáp ní, rozvody vody a stla eného vzduchu, výrobu a montáž podlahového topení a tepelných erpadel, výrobu radiátor a podlahových fancoil .

A.10 Regulace podlahového vytáp ní

Obr. . 24 - Prvky systému podlahové vytáp ní Zdroj: [25] Regulace výkonu otopné plochy hraje vždy d ležitou roli. A není tomu jinak ani u podlahového vytáp ní. Hlavním rozdílem oproti ostatním systém m vytáp ní je však to, že podlahová otopná plocha má zna nou akumula ní schopnost, tedy odlišnou setrva nost náb hu, což znamená reakci otopné plochy na regula ní zásah, což jsem použila ve svém projektu, protože mám skladbu podlahového vytáp ní s betonem. Pokud by byla instalace suchou cestou, regula ní schopnost systém nemá prodlevu.

39

A.10.1 Regulace tepelného výkonu • Dle teploty vnit ního vzduchu • Dle teploty venkovního vzduchu – ekvitermní • Ekvitermní regulace se zp tnou vazbou na vnit ní teplotu A.10.1.1 Regulace dle teploty vnit ního vzduchu U tohoto typu regulace ídíme výkon v tšinou prostorovým termostatem umíst ným v referen ní místnosti. M žeme také umístit idlo teploty do jednotlivých místností, to ovládá pohony regula ních ventil k jednotlivým had m na patrovém rozd lova i. Využít m žeme i termostatické ventily s termostatickou hlavicí – instalují se bu p ímo u každého otopného hadu (had vytažen do st ny a instalován TRV) nebo na patrový rozd lova spolu s idlem, které je odd lené v místnosti a spojené s pohonem kapilárou. A.10.1.2 Regulace dle teploty venkovního vzduchu Tento systém regulace tvo í: zapojení regulátoru, sníma teploty venkovního vzduchu a sníma e teploty otopné vody, dále sm šovací troj- i dvoucestný ventil v zapojení pro sm šování. Regulovat m žeme i kvantitativn

s využitím škrtícího regula ního

ventilu. V této souvislosti bych ješt

cht la zmínit již uvedenou samoregula ní schopnost

podlahové otopné plochy, protože práv díky ní dochází ke snížení m rného tepelného výkonu, ale za cenu teploty ve vytáp ném prostoru a tedy i tepelné ztráty. Takže pokud v posledních dvou uvedených p íkladech regulace otopné plochy spoléháme na samoregula ní schopnost, znamená to, že než dojde k odezv na regula ní zásah (m že být i více než 2 hodiny), je požadovaná hodnota regulované veli iny stále p ekra ována. A.10.1.3 Ekvitermní regulace se zp tnou vazbou na vnit ní teplotu P edstavuje optimalizaci regula ního procesu. Do ekvitermní regulace vstupuje i zp tná vazba z prostoru. Regulátor vyhodnocuje aktuální teplotu, kterou snímá v referen ní místnosti a upravuje systém ekvitermní regulací. Požadovaných výsledk dosáhneme s použitím adaptivního regulátoru, který má schopnost u it se. Znamená to, že data, 40

která si již d íve uloží, vyhodnotí a zapamatuje, slouží ke korigování otopné k ivky v souladu s p edjímaným

asovým pr b hem teplot. Jednoduše

e eno: práv

na základ t chto dat dá povel o 2 hodiny d íve a sou asn zp tn koriguje své povely na základ aktuáln snímaných teplot a dále op t p izp sobuje. [1]

A.11 Srovnání s elektrickým podlahovým systémem Záv rem uvádím p ehlednou tabulku srovnání elektrického a teplovodního podlahového topení z r zných hledisek. Tab. . 3 – Srovnání elektrického a teplovodního podlahového vytáp ní elektrické podlahové teplovodní podlahové topení topení 2 náklady na po ízení cca od 500 K /m 1 000 K až 1 500 K /m2 obtížnost instalace p i snadn jší, zahájení provozu obtížn jší, zahájení provozu 21 dn po zalití provedení mokrého procesu 21 dn po zalití snadná (lze po ítat 1 den obtížná (n kolik dní až práce, možnost instalace týden) svépomocí) zvýšení podlahy topné fólie – 1 cm 3 – 20 cm, dle požadavk na kabely, rohože p ímotopné – akumulaci 2 až 8 cm kabely, rohože akumula ní – 12 až 20 cm možnosti regulace velmi dobré technicky náro né d sledky narušení systému p i použití kabel porušený vyplavení objektu okruh netopí p i použití fólií - tém žádné opravitelnost poškození u kabel , rohoží - lokálním lokálním zásahem zásahem

obtížnost instalace provedení suchého procesu

energetická náro nost životnost

u fólií nemá vliv na celkovou funkci cca o 20 % nižší než p i topení radiátory p i odborné instalaci poskytují výrobci záruku 10 let, obvyklá doba funk nosti až 50 let

Zdroj: [8]

41

p i použití tepelných erpadel až o 65 % nižší p i odborné instalaci poskytují výrobci záruku 10 let, obvyklá doba funk nosti, m , plast až 50 let

B VÝPO TOVÁ ÁST

42

B VÝPO TOVÁ ÁST Analýza objektu: Jedná se o rekonstrukci objektu. Objekt se nachází v Brn – m stské ásti Brno

erná pole – vnitroblok ulic Bieblova a nám. SNP. Konstruk n je objekt

rozd len na t i dilata ní ásti. První celek je dvoupodlažní – p ízemí se suterénem – plní funkci hospodá ského bloku. V této ásti se nachází technická místnost (p vodn byla v objektu p edávací stanice). Druhý, st ední celek je dvoupodlažní mezonetového typu – nepodsklepený s 2NP – plní funkci pobytového bloku. T etí krajní celek je p ízemní, nepodsklepený, tvo í administrativní zázemí. Jako podklady mi byly poskytnuty výkresy p dorys

a

ez

ve formátu dwg.

Rekonstrukce se nedotkne p vodního architektonického návrhu mate ské školy, ale upravuje ho pro nov vzniklé nároky a novodobé normové a provozní požadavky. Kubatury jednotlivých prostor budou zachovány, objekt se zv tší pouze o tlouš ku tepeln izola ních materiál . Charakteristika objektu z hlediska materiálového: D ev ná okna budou nahrazena plastovými s TI dvojsklem – iré + mlé né zasklení dle funkce a polohy místnosti. Na jižních oknech heren jsou použity žaluzie. Objekt je zd ný z cihel plných ší ky 450 mm, vnit ní nosné zdivo a pilí e jsou provedeny z plných cihel ší ky 300 mm. Stropní

a

st ešní

konstrukce

je montovaná

z železobetonových

trám

PZT

a keramických vložek MIAKO s monolitickou betonovou zálivkou. Do objektu - heren, hygienického zázemí d tí, šaten a chodeb spojujících tyto prostory navrhnu i systém ízeného v trání. Ve vybraných místnostech bude hygienická vým na vzduchu ešena podtlakov – budou zde instalovány ventilátory. Na základ výpo tu prostupu sou initele tepla jednotlivých konstrukcí a následného p esného výpo tu tepelného výkonu jednotlivých místnosti byla stanovena hodnota tepelného výkonu 32,6 kW. Pot ebný výkon pro za ízení vzduchotechniky (2 nást ešní jednotky) je 11,6 kW. Oh ev teplé vody je navržen zásobníkový s pot ebou výkonu 3,57 kW.

43

Objekt bude z ásti vytáp n podlahovým vytáp ním firmy Giacomini s navrženým teplotním spádem 42/33 (pomocí programu firmy Termoplan) a z ásti otopnými t lesy firmy Korado s teplotním spádem 55/45. Oba systémy mají nucený ob h vody. Jako zdroje tepla byly zvoleny dva nást nné kotle Buderus Logamax GB162-25 s modulací výkonu, budou umíst ny v suterénu levého bloku v technické místnosti. P i letním provozu se po ítá pouze s provozem jednoho kotle, který bude sloužit pro p ípravu teplé vody. Mimo otopné období bude tedy jeden kotel odstaven.

B.1 Výpo et tepelných ztrát objektu B. 1.1 Výpo et a posouzení sou initele prostupu tepla ’’U’’ daných konstrukcí Sou initel prostupu tepla udává množství tepla, které projde stavební konstrukcí o ploše 1m2 p i rozdílu teplot p ed a za konstrukcí 1 K. Aby stavební konstrukce vyhov la, musí spl ovat podmínky normy SN 73 0540-2 (2011)+Z1: 2012, a sice U < UN. P i výpo tu bereme na v domí, že uvažujeme s ustáleným teplotním stavem. To znamená, že se teplota v jednotlivých místech konstrukce v ase nem ní. Skute n však neexistuje, idealizace pro výpo et. Tepelný odpor stejnorodé konstrukce je schopnost klást odpor pr chodu tepla a je dán vztahem R = d/ǳ[(m2×K)/W] d

tlouš ka materiálu [m]

ǳ

sou initel tepelné vodivosti stavebních materiál [W/(m×K)]

vyjad uje schopnost vrstvy materiálu vést teplo a jeho hodnota udává množství tepla proudícího vrstvou o tlouš ce 1 m p i rozdílu povrchových teplot 1 K. Odpor p i prostupu tepla RT [(m2×K)/W] vyjad uje úhrnný tepelný odpor bránící vým n tepla mezi prost edími odd lenými od sebe stavební konstrukcí o tepelném odporu R s p ilehlými vzduchovými vrstvami. RT = Rsi + R + Rse

44

Odpor p i p estupu tepla Rs [(m2×K)/W] – tepelný odpor vzduchové vrstvy, p iléhající bezprost edn k vnit ní i vn jší stran konstrukce. V projektu po ítám s t mito hodnotami Rs: Rsi nebo Rse [m2×K/W] na vn jší stran

(vodorovný tepelný tok)

0,04

na vnit ní stran

(vodorovný tepelný tok)

0,13

na vnit ní stran

(tepelný tok sm rem nahoru)

0,1

na vnit ní stran

(tepelný tok sm rem dol )

0,17

Sou initel prostupu tepla U [W/(m2×K)] vyjad uje celkovou vým nu tepla mezi prostory odd lenými od sebe stavební konstrukcí o tepelném odporu R s p ilehlými mezními vzduchovými vrstvami. Sou initel prostupu tepla se stanoví pro podmínky ustáleného ší ení tepla p i zimních návrhových podmínkách. Základní vztah: U = 1/RT = 1/( Rsi + R + Rse) Dále zohled ujeme ješt vliv tepelných vazeb a most v konstrukci Utbm. Ve výpo tu jsem použila hodnoty 0,02 pro konstrukce s d sledn optimalizovanými tepelnými vazbami a hodnotu 0,05 pro konstrukce s mírnými tepelnými vazbami. Posouzení: U

UN [W/m ×K] 2

Záv r: Všechny posuzované konstrukce vyhov ly na požadované normové hodnoty, tém

všechny konstrukce také vyhov ly i na hodnoty doporu ené. U všech konstrukcí

to nebylo proto, že se jedná o rekonstrukci budovy. Následn je uveden pouze záv re ný p ehled, tabulky p iloženy v p íloze práce. St ny S01A st na pod UT - typ ST1 (450)

0,21+0,02

SO2A sokl nad UT - typ ST2 (450)

0,20+0,02

SO3A systém Etics (kontaktní zateplovací systém) - typ ST3 (450)

0,25+0,02

SO4A systém Etics (kontaktní zateplovací systém - cihelné pásky) - typ ST4 (450) 0,25+0,02 45

SV1

st na vnit ní - pórobeton 100 mm

1,27+0,00

SV2

st na vnit ní - CPP 300

1,52+0,00

SV3

st na vnit ní - CPP 150

2,12+0,00

SV4

st na vnit ní - pórobeton 150 mm

0,97+0,00

SV5

st na vnit ní - CPP 300 + 450

0,82+0,00

OV1

okno venkovní - plastové, zdvojené

1,3+0,00

OV2

okno vnit ní

1,3+0,00

DI

dve e interiér

1,8+0,00

DO1

dve e vchodové

1,2+0,00

DO2

dve e - terasa

1,1+0,00

Otvory

Stropy, st echy, podlahy PDL1 podlaha na zemin - skladba A1, A2

0,29+0,02

PDL2 podlaha na zemin - skladba A3

0,25+0,02


0,25+0,02;

0,26+0,02


0,26+0,02


0,26+0,02

PDL6 podlaha na zemin - skladba C1

0,29+0,02


0,29+0,02

PDL8 podlaha na zemin - skladba C2/A

0,29+0,02


0,54+0,02


0,27+0,02


0,27+0,02


0,28+0,02


0,33+0,02

46

PDL14 skladba H1

0,27+0,02

STR1 strop skladba A7

0,52+0,02

STR2 strop skladba A8A

0,77+0,02

STR2 strop skladba A8B

0,87+0,02

STR4 strop skladba C6

1,29+0,02

STR5 strop skladba C7

1,28+0,02

STR7 strop skladba H2

1,54+0,02

SCH1 sedlová st echa centrální ásti s vlivem tepelných most v konstrukci SCH2 st echa nad 1NP

0,17

0,14+0,02

B.1.2 Výpo et tepelných ztrát jednotlivých místností Výpo et jsem provedla dle

SN EN 12 831 Tepelné soustavy v budovách – Výpo et

tepelného výkonu. • po ítají se pro každou jednotlivou místnost zvláš a jejich souhrn tvo í celkovou p esnou tepelnou ztrátu objektu • slouží pro návrh otopných ploch v jednotlivých místnostech • slouží pro návrh zdroje tepla • stanovují se pro nejnep ízniv jší návrhové parametry exteriéru a návrhové teploty interiéru Celková návrhová tepelná ztráta vytáp ného prostoru se ur í jako sou et: • ztráty prostupem • ztráty v tráním (p irozené, nucené) Rozlišujeme základní a zvláštní p ípady výpo tu. Návrhová tepelná ztráta vytáp ného prostoru se v základních p ípadech ur í takto: Qi = Qt,i + QV,i [kW] Qt,i

ztráta prostupem se zahrnutím tepelných vazeb [kW]

QV,i

ztráta v tráním [kW]

47

Tepelná ztráta prostupem: Qt,i = (HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij) × (tint,i – te)

Ztráta v tráním: Qv,i = Hv,i × (tint,i • te) Hv,i = Vi ×

× c = Vi × 0,34

tint,i - vnit ní výpo tová teplota [°C] te - návrhová teplota exteriéru v zimním období [°C] Vi - vyšší z hodnot objemového toku [m3/hod] - hustota vzduchu [kg/m3] c - m rná tepelná kapacita vzduchu [J/kg×K] Vmin = nejmenší požadované množství vzduchu z hygienických d vod Vmin = nmin × V Vinf,i = množství vzduchu, které projde do budovy díky infiltraci plášt Vinf,i =2×V× n50 × ei ×

i

Nucené v trání: P i výpo tu množství vzduchu, který je pot eba vym nit, jsem u místností, kde d ti tráví v tšinu asu, stanovila z jejich po tu, p i emž dávka vzduchu na osobu iní 25 m3/hod. V místnostech WC a hygienickém zázemí byla dávka vzduchu stanovena z po tu za izovacích p edm t . V prostorách šaten jsem hodnotu stanovila dle po tu míst k sezení. Po domluv

s vedoucí bakalá ské práce jsem mohla snížit hodnoty

na 80 procent, protože se jedná o d ti p edškolního v ku, ale z d vodu toho, aby byla dodržena vým na vzduchu v hern alespo 2 h-1, jsem hodnoty nesnižovala. Nyní uvádím sou initele a pot ebné údaje k výpo tu: ek = korek ní initel zahrnující exponování, klimatické podmínky…1 bu = sou initel redukce teploty, bu = ( u

int,i -

u)

/(

int,i -

- teplota v nevytáp ném prostoru (tabulkové hodnoty)

48

e)

fij = sou initel redukce teploty, fij = (

int,i -

j)

/(

int,i -

e)

zahrnuje rozdíl mezi teplotou p ilehlého prostoru a venkovní výpo tovou teplotou fg1 = opravný sou initel uvažující vliv ro ní zm ny pr b hu venkovní teploty, stanovena národní hodnota 1,45 fg2 = opravný teplotní sou initel zahrnující rozdíl mezi ro ní pr m rnou venkovní teplotou a výpo tovou venkovní teplotou, fg2 = (

int,i -

m,e)

/(

int,i -

e)

,

m,e =

3,6 °C

Gw = opravný sou initel na vliv spodní vody, je-li p edpokládaná hladina mén než 1 m od úrovn podlahy suterénu, uvažuje se 1,15, jinak je roven 1 Uequiv,k: B´ - charakteristické íslo budovy stanoveno pro celou budovu, B = A/0,5 P A = plocha uvažované konstrukce, pro budovu se stanoví jako celková plocha podlahové konstrukce (m2) P = obvod uvažované podlahové konstrukce (m), pro budovu to znamená celkový obvod budovy, pro výpo et ásti budovy je to délka obvodových st n odd lujících vytáp ný prostor uvažované ásti budovy od venkovního prost edí já jsem stanovila t i charakteristická ísla budovy: A) pro ásti okrajové (1,3) B) pro ást prost ední (2)

Ag1

100,980 m2

z = 1,5 m

P1

40,640 m

U = 0,3 W/m2 K

B1´

4,969 m

Uequiv,k1

0,175 W/m2 K

Ag2

424,350 m2

z=0m

P2

78,710 m

U = 0,28 W/m2 K

B2´

10,783 m

Uequiv,k2

0,155 W/m2 K

49

Ag3

89,660 m2

z=0m

P3

32,600 m

U = 0,28 W/m2 K

B3´

5,501 m

Uequiv,k3

0,183 W/m2 K

pro st nu pod terénem U = 0,23 W/m2xK Uequiv,bw = 0,1794 (1 m) W/m2 K Uequiv,bw = 0,2024 (0 m) W/m2 K U = 0,82 W/m2xK Uequiv,bw = 0,5792 (1 m) W/m2 K n = násobnost vým ny vzduchu, závisí na typu místnosti prostor

nmin

t ídy

2

kuchyn

1,5

kuchyn nebo koupelna s oknem

1,5

kancelá e

1

n50 = hodnota intenzity vým ny vzduchu p i rozdílu tlaku 50 Pa zjišt na m ením, hodnota závisí na stupni t snosti obvodového plášt

budovy a zp sobu v trání

pro p ípad oken s dvojskly, normáln ut sn ná je n50= 2 až 5 h-1 (4,5) Množství odvád ného vzduchu dle vyhlášky 6/2003 Sb. umyvadlo 30 m3/hod

toaleta 50 m3/hod

sprcha 35-110 m3/hod

šatna 20 m3/hod u ebna 20-30 m3/hod

50

vnit ní výpo tové teploty pro mate skou školku: Typ prostoru

°C

u ebny, herny, lehárny

22

šatny pro d ti

20

hygienické zázemí pro d ti, WC

24

izola ní místnosti

22

ei = stínící sou initel, závislý na poloze budovy v krajin Poloha (t ída zastín ní)

bez oken

1 okno

více oken

nechrán ná (žádné)

0

0,03

0,05

pr m rn chrán ná (mírné zastín ní)

0

0,02

0,03

velmi chrán ná (velké stín ní)

0

0,01

0,02

i

= korek ní sou initel na výšku od úrovn

terénu, (tzn. p edevším vliv v tru

ve vyšších podlažích) jeho hodnota je dle st edu výšky místnosti od úrovn terénu: 0 až 10 m

1

10 - 30 m

1,2

nad 30 m

1,5

Na následující stránce p iložena záv re ná tabulka pro výpo et tepelných ztrát jednotlivých místnosti. Podrobný výpo et ke každé místnosti je vložen v p ílohách bakalá ské práce. Tab. . 4 – Výpo et tepelných výkon jednotlivých místnosti Zdroj: [vlastní tvorba] Pozn.: Tabulka p iložena na další stránce.

51

Místnost

Název místnosti

Plocha Teplota místnosti místnosti

V trání místnosti

Tepelný výkon pro Celkový tepelný VÝKON PRO Tepelný výkon pro Tepelný výkon pro tepelné ztráty výkon HL,i (W) NÁVRH tepelné ztráty tepelné ztráty nuceným v tráním (PRO NÁVRH VZDUCHOTECHN prostupem T,i (W) v tráním v,i (W) VYTÁP NÍ) ICKÉ JEDNOTKY i (W)

SUTERÉN - LEVÝ BLOK 001 Chodba 19,36 15 p irozené 002 Tech. místnost SLP 2,39 nevyt. 15 p irozené 003 Technická místnost 12,71 nevyt. 15 004 Sklad 12,06 15 p irozené 005 Sklad 12,23 15 p irozené 006 Sklad 12,30 15 p irozené 007 Denní místnost 15,62 20 p irozené 008 Umývárna 6,10 24 podtlakové + p irozené 009 WC 1,99 20 podtlakové 010 Schodišt 6,04 15 p irozené 1 NP - PROST EDNÍ BLOK + PRAVÝ BLOK (NEPODSKLEPENÝ) 101a Zádv í 5,47 15 p irozené 101b Chodba 5,85 15 p irozené 102 Úklid 4,55 15 podtlakové + p irozené 103 WC personál 2,99 20 podtlakové + p irozené 104 Mytí a sklad termoport 11,91 20 podtlakové + p irozené 105 P ípravna jídel 18,95 20 podtlakové + p irozené 106 Zájmové odd lení 27,81 22 p irozené 107 Špinavé prádlo 3,59 nevyt. 15 podtlakové 108 Chodba 10,02 18 p irozené 109 Chodba odd lení IV 13,59 18 p irozené 110 Hyg. zázemí d tí odd lení IV 15,24 24 nucené 111a Zádve í odd lení IV. 1,89 15 p irozené 111b Šatna odd lení IV 13,72 20 nucené 112 Herna odd lení IV. 55,89 22 nucené 201 Herna odd lení IV. 50,80 22 nucené 113 Chodba odd lení III. 13,96 18 p irozené 114 Hyg. zázemí d tí odd lení III. 15,17 24 nucené 115a Zádve í odd lení III. 1,89 15 p irozené 115b Šatna odd lení III. 13,65 20 nucené 116 Herna odd lení III. 55,63 22 nucené 202 Herna odd lení III. 50,90 22 nucené 117 Chodba odd lení II. 13,99 18 p irozené 118 Hyg. zázemí d tí odd lení II. 15,24 24 nucené 119a Zádve í odd lení II. 1,89 15 p irozené 119b Šatna odd lení II. 13,65 20 nucené 120 Herna odd lení II. 55,74 22 nucené 203 Herna odd lení II. 50,90 22 nucené 121 Chodba odd lení I. 14,97 18 p irozené 122 Hyg. zázemí d tí odd lení I. 15,24 24 nucené 123a Zádve í odd lení I. 1,89 15 p irozené 123b Šatna odd lení I. 13,59 20 nucené 124 Herna odd lení I. 55,74 22 nucené 204 Herna odd lení I. 50,70 22 nucené 125 Vstupní hala 17,50 15 p irozené 126 Úklid 4,14 15 podtlakové + p irozené 127 Hyg. zázemí u itelky 5,25 24 podtlakové + p irozené 128 WC 2,31 20 podtlakové + p irozené 129 Kancelá editelky 25,79 20 p irozené 130 Denní místnost u itelky 13,27 20 p irozené 131 Šatna u itelky 11,61 20 p irozené 132 Zádve í 6,72 15 p irozené Celkem

28,6 34,2 226,5 164,7 63,0 -89,0 411,6 461,0 23,7 -48,5

222,2 27,4 145,8 138,4 140,3 141,1 586,3 28,3 -9,3 179,3

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

250,8 61,6 372,3 303,1 203,3 52,2 998,0 489,3 14,4 130,8

11,8 -155,7 -5,0 920,9 454,4 681,0 1153,1 -58,4 -26,4 -173,0 745,5 -44,9 266,4 1950,8 1716,1 -158,7 724,5 -43,0 260,9 1755,5 1474,5 -113,7 727,3 -42,8 259,4 1756,9 1471,6 -133,4 727,3 -42,8 371,9 2062,0 1720,4 -141,6 -33,6 484,0 70,4 885,9 427,5 503,9 358,8 24045,5

75,3 80,6 62,7 22,9 583,1 927,8 1928,9 49,4 153,3 176,7 0,0 22,1 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4896,0 0,0 4352,0

0,0

9248,0

181,6 0,0 22,1 0,0

0,0 4896,0 0,0 4352,0

0,0

9248,0

181,9 0,0 22,1 0,0

0,0 4896,0 0,0 4352,0

0,0

9248,0

194,7 0,0 22,1 0,0

0,0 4896,0 0,0 4352,0

0,0

9248,0

241,0 57,0 260,3 -12,7 841,8 433,1 379,0 92,5 8599,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 73984,0

87,1 -75,1 57,7 943,7 1037,5 1608,8 3082,0 -9,0 126,9 3,7 745,5 -22,8 266,4 1950,8 1716,1 22,9 724,5 -20,9 260,9 1755,5 1474,5 68,2 727,3 -20,7 259,4 1756,9 1471,6 61,3 727,3 -20,7 371,9 2062,0 1720,4 99,4 23,4 744,3 57,7 1727,7 860,6 882,8 451,3 32644,5

4896,0 4352,0 9248,0 4896,0 4352,0 9248,0 4896,0 4352,0 9248,0 4896,0 4352,0 9248,0

NUCENÉ V TRÁNÍ DÁLE EŠENO V SAMOSTATNÉ ÁSTI

52

B.2 Protokol k energetickému štítku obálky budovy B.2.1 Zpracování energetického štítku budovy Energetický štítek obálky budovy podává informaci o tom, že byl dodržen požadavek na pr m rný sou initel prostupu tepla obálky budovy. Ur itou analogií energetických štítk

je energetický štítek elektrických spot ebi . Ten je stanoven na základ

hodnocení dle technické normy SN 73 0540 - /2011 + Z1: 2012. Protokol k energetickému štítku obálky budovy obsahuje základní údaje popisující tepelné chování budovy a jejich konstrukcí. Klasifikace se d lí do sedmi kategorií (A - G) s tím, že klasifikace A – C je vyhovující. P i výpo tu se zohled ují tepelné vazby a tepelné mosty (místa s deformovaným teplotním polem – zvýšená ztráta tepla prostupem). Zjednodušen je uvažujeme jako celkový pr m rný vliv tepelných vazeb mezi

konstrukce

Utbm,

který

je

stanovený

expertním

odhadem

(nap . Utbm = 0,02 [W/m2 K] pro budovy s optimalizovanými tepelnými vazbami nebo

Utbm = 0,05 [W/m2 K] pro budovy s mírnými tepelnými vazbami atd.). Roli

zde hraje i initel teplotní redukce b [-], který se po ítá pro konstrukce ve styku s vn jším vzduchem, s nevytáp ným prostorem a ve styku se zeminou. M žeme ho také stanovit z tabulkových hodnot. Do výpo tu vstupuje pr m rná vnit ní teplota v objektu, návrhová teplota za po ítanou konstrukcí a návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období. Teplotu zeminy stanovíme dle

SN EN 73 0540 – 3 pro r zné

hloubky v závislosti na výpo tové venkovní teplot . Hodnoty energetického štítku obálky budovy jsou obsaženy též v pr kazu energetické náro nosti budovy (PENB) dle Vyhl. . 78/2013 Sb., ale ENB obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a jeho výstupem je grafické vyjád ení stavebn – energetických vlastností konstrukce objektu.

53

Energetický štítek obálky budovy: Identifika ní údaje Tab. . 5 – Identifika ní údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, íslo, PS ) Katastrální území a katastrální íslo Provozovatel, pop . budoucí provozovatel Vlastník nebo spole enství vlastník , pop . stavebník Adresa Telefon/email Zdroj: [vlastní tvorba]

Mate ská škola Bieblova 161/16, erná Pole 602 00, Brno Katastrální území erná Pole, 610771 Statutární m sto Brno - M stská ást Brno sever Bratislavská 70, 601 47 Brno -

Charakteristika budovy: popis budovy a klimatické podmínky Tab. . 6 – Popis budovy a klimatické podmínky Objem budovy V Celková plocha A Objemový faktor tvaru budovy A/V P evažující vnit ní teplota v otopném období Vn jší návrhová teplota v zimním období Zdroj: [vlastní tvorba]

3780,87 2311,44 0,61 20

im

-12

e

P ehled ploch obvodových st n pro mate skou školku: Tab. . 7 – Obvodové plochy ORIENTACE CELKOVÁ PLOCHA FASÁDY [m2]

313,30 S 136,54 Z 302,67 J 110,21 V 862,73 CELKEM Zdroj: [vlastní tvorba]

CELKOVÁ PLOCHA VÝPLNÍ OTVOR [m2] 129,89 22,20 118,17 13,32 283,58

54

PLOCHA ST N PO ODE TENÍ VÝPLNÍ OTVOR [m2] 183,41 114,34 184,50 96,89 579,14

PODÍL PLOCH VÝPLNÍ OTVOR [%]

41,46 16,26 39,04 12,09 32,87

Tab. . 8 – Stanovení klasifika ní t ídy obálky budovy , - * . %

/)

; 8

( ) * +&

E( 7 : 6 C :3 3 (

/ 7:3 3 ( -7 7 (

$

()( +, +, ./ / 12 )3 ( 4( 3 / )(5 6 - 7 8( 9 6 : / )(5 6 - 7 8( - )( 6 : /

)3 (

& '%

+ 0 4 -7 ( (

%

; 8

/ 7:3 3 ( -7 7 (

E( 7 : 6 C :3 3 (

$

4 -7 ( (

%

!"#$

#%

#&&&

$"&#'"

!"#$

#$

#&&&

$ #%&

$*# " $%#$ !0 # ' * #*!

#" &#$ &#$ &#!%

#&&& #&&& #&&& &#%$

* #** &#%' !!#** !#"$

$*# " $%#$ !0 # ' * #*!

# &# &# % &#

#&&& #&&& #&&& &#%*$

!$#%$ "#&* &#%% "# 0

$ #0*

&# !

#&&&

%%#0'

$ #0*

&# *

#&&&

$"# *

!0 #$0

&# !

#&&&

%#""

!0 #$0

&# "

#&&&

0 #&&

!# &

�%

&#$"%

"#"

!# &

�

&#*!

#"

%#"%

&#!%

&#!*'

*#%!

%#"%

&# '

&#!*'

"# &

"#$"

&#!%

&#!*'

$#*"

"#$"

&#%!

&#!*'

!#!&

* # $

&#!%

&#!*'

%%#$!

* # $

&# %

&#!*'

$&#"%

00# "

&#!%

&#!*'

*�

00# "

&# *

&#!*'

$%# !

%#"*

&#!%

&#!*'

$#$$

%#"*

&# 0

&#!*'

#&"

4( 3

;

- 7 8(

;

- 7 8(

;

- 7 8( $

;

- 7 8( !

;

- 7 8( % $ #!!

$ #!! '$ #*" 0#*$ '%&#$

<( ( 2( ( D <(

4,A

&#&

;

- 7:3 3 (

4

-7 (

(

" #$% $*#&" "%"#!

&#&%

-7 7 ( = &#& # (9 5( 5

B &#%

7:( = (

1(

-3@3 : 6 )6

,

A ,7

A

( ;)6

A<

8> ?

&#"%

!

Zdroj: [vlastní tvorba]

55

"# #

Energetický ŠTÍTEK OBÁLKY budovy Typ budovy, místní ozna ení: Mate ská škola Adresa budovy: Bieblova 161/16,

Hodnocení obálky

erná Pole 602 00, Brno

budovy

Celková podlahová plocha A c = 709,28 m2 CI

stávající

doporu e ní

Velmi úsporná

$ 0,5

1 0,75

&#"' 1

2 1,5

3 2

4 2,5

5

Mimo ádn nehospodárná KLASIFIKACE Pr m rný sou initel prostupu tepla obálky budovy 2

0,33

U em U em ve W/(m ·K) = HT / A Požadovaná hodnota pr m rného sou initele prostupu tepla obálky budovy podle SN 73 0540-2 2 U em,rq ve W/(m ·K) Klasifika ní ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty U em CI U em

0,5

0,75

0,21

0,17

Platnost štítku do 22. 1. 2024

1

1,5

2

2,5

0,41

0,62

0,82

1,03

Datum: 22.1.2014

Štítek vypracoval: Michaela Náglová

Obr. . 25 - Energetický štítek obálky budovy Zdroj: [vlastní tvorba]

56

0,41

Stanovení prostupu tepla obálkou budovy: Tab. . 9 – Prostup tepla obálkou budovy M rná ztráta prostupem tepla Ht [W/K]

757,42 2

Pr m rný sou initel prostupu tepla Uem = Ht / A [W/m xK]

0,33

Doporu ený sou initel prostupu tepla Uem,N,rc

0,31

Požadovaný sou initel prostupu tepla Uem,N,rq Zdroj: [vlastní tvorba]

0,41

Klasifikace : C - VYHOVUJÍCÍ Datum vystavení energetického štítku: 22. 1. 2014 Zpracovatel energetického štítku obálky budovy: Michaela Náglová Adresa zpracovatele: Michaela Náglová, Dolní ermná 13, 561 53 Dolní ermná Zpracovala: Michaela Náglová Podpis:

P edb žná tepelná ztráta budovy – obálková metoda

HT = z energetického štítku obálky budovy QTi = HT . (ti,m – te)

757,42 W 24237,4 W

Zjednodušený vzduchový objem budovy 3 Va = 0,8 . Vb 3024,70 m íslo vým ny vzduchu n = 0,6 h-1 Objemový tok v tracího vzduchu z hygienických požadavk 3 Vih =( n/3600).Va 0,50 m /s QVi = 1300 . Vih . (ti,m – te )

20971,2 W Qi = QTi + QVi =

57

45,21

kW

B.3 Návrh vytáp ní B.3.1 Podlahové vytáp ní B.3.1.1 Popis koncepce Vytáp ní podlahovým systémem výrobce Giacomini (Giacoclima) jsem zvolila ve všech místnostech, kde budou trávit as d ti. Týká se to místnostní heren, šatni ek a hygienického zázemí. V prostoru spojení t chto místností - na chodb – jsem umístila podlahový rozd lova

a sb ra

pro jednotlivé okruhy. Celkem budou instalovány

4 podlahové rozd lova e s tím, že každý má práv vývody pro 4 okruhy. V t chto prostorech rovn ž uvažuji s nuceným v tráním, které bude fungovat na principu zónového v trání (více v ásti popisu nuceného v trání). Podlahový systém je navržen tak, aby pokryl tepelné ztráty prostupem. Pokrytí tepelných ztrát v tráním je zajišt no nuceným v tráním – vzduchotechnickou jednotkou s oh íva em a rekuperátorem tepla. B.3.1.2 Výpo et Výpo et byl proveden pomocí návrhového programu Termoplan, výstup dokládám níže. Výpo et dle zvoleného programu probíhá tak, že po zadání dat je proveden podle SN EN 1264 (06 0315). Výsledkem výpo tu je stanovení p ívodní teploty teplonosné látky, nezbytného po tu okruh

v jednotlivých místnostech, u jednotlivých okruh

pak stanovení vratné teploty teplonosné látky, rozte e trubek a odpovídající tlakové ztráty na potrubí (a to v etn p ívod ). S hodnotami lze dále pracovat a upravovat je, to znamená, že v p ípad , kdy tlaková ztráta okruhu p evyšuje p ednastavenou hodnotu, lze m nit podmínky výpo tu. M žeme nap íklad okruh d lit na menší úseky tak dlouho, až podmínce vyhovíme. Zna ení okruhu je vždy íslo místnosti_/A (základní okruh). Pokud vytápíme cizími místnostmi, p i te se tato varianta práv k základnímu okruhu. V mém p ípad k tomu nedošlo. V místnostech chodeb není pot eba instalovat žádná otopná t lesa, protože samotné p ípojky od podlahových rozd lova

pokryjí minimální

tepelné ztráty t chto místností, které jsou díky velkým p íjm m od ostatních místností minimální. Po tomto kroku však výpo et nemusí skon it a je nadále možno m nit podmínky výpo tu. (Až dosud platily podmínky normy a ur itá doporu ení firmy). Znamená to, 58

že si m žeme „pohrát“ s teplotou p ívodní teplonosné látky a sledovat vliv na vybrané veli iny. Výpo et op t prob hne na základ o minimální po et okruh

algoritm

z EN 1264 se snahou

v jednotlivých místnostech a p i spln ní podmínky

nep ekro ení p ednastavené tlakové ztráty okruhu. Dále p ipojíme jednotlivé napo ítané okruhy na rozd lova e. M j zvolený teplotní spád je 42/33 °C. B.3.1.3 Moje výsledky a výstupy

Tab. . 10 – Výpo et podlahového vytáp ní

59

Zdroj: [vlastní tvorba] B.3.1.4 Použité prvky a popis systému Jak již bylo e eno, navrhla jsem systém spole nosti Giacomini, který se pro podlahové vytáp ní se nazývá Giacoclima. Použila jsem skladbu se systémovou deskou. Jako zp sob vedení trubek jsem zvolila spirálu.

Obr. . 26 - Systémová deska R979 Zdroj: [19]

60

Obr. . 27 - Okrajový dilata ní pás - K369 Zdroj: [19]

Obr. . 28 - Sk í rozd lova e - R502 Zdroj: [19] Systémová deska R979 - využívá se jako tepelná izolace a zárove

jako nosná

konstrukce pro trubku, deska je zhotovena z polystyrenu + zesílené folie z polystyrenu tvarovaného za tepla (tl. 0,6 mm), možnost uchycení r zných rozm r trubek, rozte 50 mm Okrajový dilata ní pás - K369 - vyroben z p nového polyetylénu, absorbuje objemové zm ny topné desky podlahového topení, tlouš ka je 8 mm, samolepící Sk í rozd lova e - R502 - nastavitelná (600x620x140 mm), do zdi s podstavcem

Obr. . 29 - PB Trubka s kyslíkovou bariérou pro topení - R986 Zdroj: [19]

61

Obr. . 30 - R553FKA – Kompletní rozd lova Zdroj: [19]

PB Trubka s kyslíkovou bariérou pro topení - R986 – zvolený profil: 16x2mm R553FKA – Kompletní rozd lova

R553F s kulovými kohouty s teplom ry,

vypoušt ním a odvzdušn ním, sk í pro zazd ní, 4 vývody. B.3.1.5 Dimenzování, hydraulické posouzení, se ízení a nastavení systému Tab. . 11 – Dimenzování podlahového vytáp ní . úseku M(kg/hod) M(l/s) 1. 385,6 2. 760,7 3. 1136,5 4. 1512,7 1. 2. 3. 4.

l (m) DN 0,1 38,24 28x1,5 0,2 1,4 35x1,5 0,3 35,81 35x1,5 0,4 9,34 35x1,5

R (Pa/m) w (m/s) 32,6 0,22 32,0 0,26 68,7 0,4 113,8 0,53

R.l (Pa) 1248,3 44,8 2460 1062,7

(-)

pRV (Pa) R.l+Z+ pRV Z (Pa) 18,1 438,02 196 1882,32 0,7 23,66 0 68,46 4,7 376 0 2836 9,4 1320,23 0 2382,93

2xKK+R+S+8 kolen+zúžení+rozší ení+4xdilatace=2x1,0+0,5+1,0+8x1,3+0,1+0,1+4x1,0=18,1 pr chod(spojení proud )+pr chod(d lení proud )+zúžení+rozší ení=0,2+0,3+0,1+0,1=0,7 pr chod(spojení proud )+pr chod(d lení proud )+zúžení+rozší ení+4xdilatace=0,2+0,3+0,1+0,1+4x1,0=4,7 protiproud(spojení proud )+protiproud(d lení proud )+4kolena+R+S+F+2KK=0,3+0,2+0,1+0,1+4x1,3+2+2x0,5+1+0,5=9,4

pro návrh erpadla: ROZD LOVA E ROZVODY TROJCESTNÝ VENTIL REZERVA

14 819 Pa 7170 Pa 5800 Pa 2000 Pa 29789

62

pdisp (Pa) 1882,3 1950,8 4786,8 7169,7

Dimenzování a nastavení termostatického ventilu u podlahových rozd lova P1,P2,P3 . úseku M(kg/hod) M(l/s) l (m) DN R (Pa/m) w (m/s) R.l (Pa) 1. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P3 A 375,1 0,1 6,9 28x1,5 30,1 0,21 207,6 2xKK+R+S+8 kolen+zúžení+rozší ení=2x1,0+0,5+1,0+8x1,3+0,1+0,1=14,1 NÁVRH P EDNASTAVENÍ VENTILU: OTÁ KY STUPE 2 1364 1882,3 519 =

(-)

Z (Pa) 14,1 310,905

. úseku M(kg/hod) M(l/s) l (m) DN R (Pa/m) w (m/s) R.l (Pa) 1. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P2 B 375,8 0,1 16,5 28x1,5 30,1 0,21 496,5 2xKK+R+S+8 kolen+zúžení+rozší ení=2x1,0+0,5+1,0+8x1,3+0,1+0,1=14,1 NÁVRH P EDNASTAVENÍ VENTILU: OTÁ KY STUPE 2 1950,8 807 = 1143

(-)

. úseku M(kg/hod) M(l/s) l (m) DN R (Pa/m) w (m/s) R.l (Pa) 1. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P1 C 376,2 0,1 6,9 28x1,5 30,1 0,21 207,6 2xKK+R+S+8 kolen+zúžení+rozší ení=2x1,0+0,5+1,0+8x1,3+0,1+0,1=14,1 NÁVRH P EDNASTAVENÍ VENTILU: OTÁ KY STUPE 1,5 4786,8 519 = 4268

(-)

Z (Pa) 14,1 310,905

Z (Pa) 14,1 310,905

pRV (Pa) R.l+Z+ pRV pdisp (Pa) 0

518,505

518,5


807,405

807,4


518,505

518,5

Zdroj: [vlastní tvorba] Na základ rozdílu tlaku, který nám v uzlu vznikne pro daný pr tok, m žeme ur it Kv hodnotu dle vztah

nebo ode tu z diagramu (viz p íloha). Na základ

DN

jsme schopni ode íst nastavení otá ek na ventilu pro daný okruh. Od podlahového rozd lova e k hlavnímu rozd lova i, který je umíst n v technické místnosti v suterénu, je potrubí již z m di. Na chodb

je vedeno pod deskou

podlahového vytáp ní a dále sestoupí šachtou do instala ního kanálu.

Obr. . 31 - Nastavování regulace Zdroj: [19] Pozn.: 1. Nastavení regulace na plné otev ení, 2. Otev ení regula ního šroubení na požadovanou hodnotu pr toku, 3. Vyregulování všech okruh , 4. Zašroubování mechanické pam ti

63

Obr. . 32 - Termoelektrická hlava na zp tném rozd lova i Zdroj: [19] Pozn.: automatická regulace se provádí po instalaci termoelektrické hlavy nebo termostatické hlavice R463 - použito v mém projektu - s odd leným ovládáním Správné se ízení jednotlivých topných okruh provede dle vypo tených údaj montér. Je d ležité, aby montér postupoval dle požadavk tak, aby každý okruh m l správn nastaven požadovaný pr tok. K tomu práv

slouží rozd lova

R553F, který

má pr tokom r (rozsah 0,5-5 l/min) a propracovanou regulaci (integrované regula ní šroubení s mechanickou pam tí pro nastavení a hydraulické vyvážení každého okruhu). Je t eba postupovat tak, že pomocí klí e se omezí maximální otev ení regula ního šroubení po nastavení požadovaného pr toku. Ty sb ra e má integrované uzavírací ventily – umožní montáž termostatické hlavy. Sou ástí sestavy je i automatické odvzdušn ní a napoušt cí a vypoušt cí kohout. Vypoušt cí kohouty jsou také používány p i pln ní za ízení a tlakové zkoušce. Na m ení teploty slouží osazené teplom ry. Dimenzování a hydraulické posouzení a se ízení úsek od jednotlivých podlahových rozd lova

jsem provedla výpo tem (viz p iložená Tabulka . 11, 13). Spo ítala jsem

tlakové ztráty t ením a v azenými odpory od úseku podlahových rozd lova k hlavnímu rozd lova i v technické místnosti a hydraulicky vyrovnala pomocí termostatických vyvažovacích ventil . V každém podlahovém rozd lova i bude instalován vyvažovací ventil STAD od firmy Heimeier (z d vod

p ebytk

tlaku

z hlavní potrubní sít ), který umožní na základ rozdílu tlaku p ednastavení ventilu na požadovaný stupe

otá ek (podobn

jako u systému otopných t les), kdy máme

možnost na základ rozdílu tlaku „p iškrtit“ termostatický ventil. Na základ sou tu jednotlivých tlakových ztrát (rozd lova e, rozvody, trojcestný ventil a p ipo tená rezerva) a pr toku vody v soustav jsem navrhla ob hové erpadlo pro tuto v tev. O výb ru erpadla viz dále.

64

Obr. . 33 – Vyvažovací ventil STAD a jeho ovládací hlavice Zdroj: [26] Pozn.: Digitální íslice na stupnici umož uje p esné vyvážení a snadný ode et hodnoty nastavení. Technický popis: Oblast použití:

soustavy vytáp ní a chlazení, soustavy s pitnou vodou

Funkce:

vyvažování, nastavení s aretací, m ení pr toku, tlak a teploty, uzavírání, vypoušt ní (volitelné)

Rozm ry:

DN10-50

Tlaková t ída:

PN50

Teploty:

Max. pracovní teplota 120 °C Min. pracovní teplota: -20 °C

Tab. . 12 – Tabulka pro stanovení hodnoty Kv ventilu

Zdroj: [26] Diagram pro ode et p ednastavení otá ek je umíst n v p ílohách práce. Já jsem výpo et provedla dle p esného výpo tu: dle níže uvedené tabulky.

65

Tab. . 13 – Stanovení hodnoty Kv 1. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P3 p = 1364 Pa = 1,364 kPa Q = 375,1 kg/hod kv = 0,01 * Q/ p = 0,01*375,1/ 1,364 = tomu odpovídá stupe p ednastavení otá ek 2 2. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P2 p = 1143 Pa = 1,143 kPa Q = 375,8 kg/hod

3,21

kv = 0,01 * Q/ p = 0,01*375,8/ 1,143 = tomu odpovídá stupe p ednastavení otá ek 2 3. K PODLAHOVÉMU ROZD LOVA I P1 p = 4268 Pa = 4,268 kPa Q = 376,2 kg/hod

3,51

kv = 0,01 * Q/ p = 0,01*376,2/ 4,268 = tomu odpovídá stupe p ednastavení otá ek 1,5

1,82

Zdroj: [vlastní tvorba] B.3.1.6 Ekvitermní regulace systému Je použita regulace firmy Giacomini. Regulace bude provedena ekvitermním zp sobem v technické místnosti a do jednotlivých místností budou umíst ny prostorové termostaty, které zaznamenávají teplotu v místnosti. Je zde i teplotní idlo, které slouží k zaznamenávání povrchových teplot. Místo integrovaného termostatického ventilu bude na sb ra namontována termoelektrická hlava R478. Pro jednoduché elektrické propojení s termoelektrickou hlavou slouží propojovací modul (PM100). Takto bude postupováno na všech sb ra ích pro jednotlivé místnosti.

Obr. . 34 - Prostorový termostat Zdroj: [19] Popis termostatu: • je programovatelný – týdenní režim (jiná teplota pro každý den v týdnu), každý den m že být naprogramován individuáln 66

denní režim (používá se tehdy, pokud se p ítomnost v objektu nem ní v pr b hu týdne – jeden stejný profil pro každý den) Technické údaje: Rozsah nastavení teploty:

2 - 40 °C, navyšování 0,3 K

Rozsah stupnice:

- 35 až + 60 °C

Napájení 230 V, maximální p íkon: 5,5 VA

Obr. . 35 – Termoelektrické hlavy a jejich popis Zdroj: [19]

67

Obr. . 36 – ídicí jednotka a její popis Zdroj: [19] Tyto prvky systému jsou tedy spjaté s centrální regulací kotle. V technické místnosti tedy probíhá ízení ekvitermn centráln a na jednotlivých okruzích probíhá regulace pomocí prostorových termostat , které dávají pokyn k uzav ení termohlavic na jednotlivých okruzích. B.3.2 Otopná t lesa Korado Všechna otopná t lesa jsem zvolila a navrhla od firmy KORADO. V místnostech, kde budou navržena pouze tato t lesa, jsou navržena na tepelnou ztrátu prostupem a v tráním. V ostatních místnostech použiji podlahové vytáp ní, které pokryje tepelnou ztrátu prostupem, v kombinaci s nuceným v tráním, které je navrženo práv na požadavky v trání a zajistí oh ev vzduchu, který bude zp soben práv tepelnými ztrátami v trání v t chto místnostech. Teplotní spád otopné vody pro t lesa jsem zvolila 55/45 °C. Výkon t les pro tento spád je uveden p ímo v tabulkách výrobce. Je však 68

uveden pouze pro n které vnit ní výpo tové teploty, takže pro ostatní teploty v místnosti jsem použila p epo tový software, který nabízí firma Korado. Skute ný výkon t lesa závisí na jeho umíst ní v místnosti, zakrytí t lesa (u budov MŠ nutnost), zp sobu p ipojení a u lánkových t les ješt na po tu lánk . Tyto vlivy se uvádí pomocí sou initel z1, z2, z3 a ϕ, kdy skute ný výkon t lesa musí být vyšší než celková tepelná ztráta a spo ítá se vynásobením práv t chto sou initel s výkonem t lesa, který udává výrobce. (ϕ je sou initel na zp sob p ipojení t les, z1 zahrnuje vliv zakrytí v etn

p esahu parapetu, z2 je sou initel na po et lánk který se uvažuje pouze u lánkových otopných t les, pro ostatní p ípady je roven 1, z3 vyjad uje vliv umíst ní t lesa v místnosti na tepelný výkon t lesa). V místnostech, kde mohou d ti p ijít do p ímého kontaktu s t lesem, bude otopné t leso kryto zabudovaným interiérem. Týká se to místností 106, 108 a ložni ek ve 2NP. Ve výpo tu je k tomuto kroku p ihlédnuto. Zákryt musí být proveden tak, aby teplo bylo sdíleno ádn , a v prostoru pod otopným t lesem musí být výška alespo 100 mm pro pot eby úklidu. RADIK VK – deskové otopné t leso. (použila jsem pravé i levé)

Obr. . 37 – Detail p ipojení deskového otopného t lesa Zdroj: [27]

69

Obr. . 38 – Deskové otopné t leso Zdroj: [27]

Obr. . 39 – P ipojovací armatury Zdroj: [27]

Obr. . 40 – Technické údaje o p ipojovacích armaturách Zdroj: [27]

70

Obr. . 41 - Termostatická hlavice HONEYWELL typ THERA 4 design Zdroj: [27]

Obr. . 42 – Popis t les VK Zdroj: [27] 71

Tab. . 14 – P ehled navržených otopných t les a jejich výkon / 7 (: F 6- - 3

G:( 6- - 3

2( ( 4 6- - 3 HIJ#3

3

2A

D

(-

D

(-

H

4

4

4$

K

((-

L

H- 7 && && &&$ &&! &&% &&* &&" &&0 &&' &&

< , 2(8 6- - /J; ( (8 38 6- / / / N( 6 6- -

& ! & %

1 < /8 35

& . )6 &, < , & G3 &$ < (CA 6 - ( &! ;)6 96 ( &% &* . 9 D (6 &" R 3 D &0 < , &' &

< , ( 6O IA[ 4 4( 6 6 . ()6 ( 6O

, R I( & I( $ < , ! IA[ 4 4( % . ()6 %, * & " 0 '

% (A % % % % %

R I( I( < , IA[ 4 4( . ()6

', R & I( &$ I( < , IA[ 4 4( $ . ()6 $, R ! I( &! I(

% % % & & & (A % 0 ( 6O

( 6O ( 6O ( 6O ( 6 OOO 6 6 ( 6 OOO ( 6 OOO ( 6 OOO ( 6 OOO ( 6 OOO ( 6 OO 6 6 ( 6 OO ( 6 OO ( 6 OO ( 6 OO ( 6 OO ( 6O 6 6 ( 6O ( 6O ( 6O ( 6O

0 ! % &

0 ! % &

0 ! % &

( 6O

0 ! % &

%� EMNO & %&& 0&& %" * #* ( A # 4 9( A (4( 7 - 68 ($" #$ EMNO %&& "&& $"! $&$# EMNO $&& '&& $&0 &$#$ EMNO $&& *&& &% % # EMNO & $&& %&& & EMNO %&& &&&# EMNO J %&& &&& ''0 P%* !0'#$ EMNO *&& &&& %$$ !#! ( A # 4 9( A (4( 7 - 68 ($� EMNO $&& %&& " 0"# EMNO & $&& %&& "%# ( A %"#" EMNO & $&& %&& '!$#" EMNO '&& '&& EMNO %&& &&& B &$"#% J %&& &&& P EMNO %&& &&& B *&0#0 J %&& &&& $&0 !PEMNO *&& && &'#! ( A *#' P EMNO & %&& %&& $#" .2ES21 ;+ ETUV ;WV;+U T ;+NJMI+ XI+ "!%#% ;+NJMI+ X T2S;YZV #0 EMNO $&& !&& N+;J\ + X +2# 3 4 7 -7 **#! ;+NJMI+ X T2S;YZV '%� ;+NJMI+ X T2S;YZV " *# EMNO Q %&& &&& #' .2ES21 ;+ ETUV ;WV;+U T ;+NJMI+ XI+ " !#% ;+NJMI+ X T2S;YZV &#' EMNO $&& !&& N+;J\ + X +2# 3 4 7 -7 *&#' ;+NJMI+ X T2S;YZV "%%#% ;+NJMI+ X T2S;YZV !"!#% EMNO Q %&& &&& *0# .2ES21 ;+ ETUV ;WV;+U T ;+NJMI+ XI+ " "#$ ;+NJMI+ X T2S;YZV &#" EMNO $&& !&& N+;J\ + X +2# 3 4 7 -7 %'#! ;+NJMI+ X T2S;YZV "%*#' ;+NJMI+ X T2S;YZV !" #* EMNO Q %&& &&& * #$ .2ES21 ;+ ETUV ;WV;+U T ;+NJMI+ XI+ " "#$ ;+NJMI+ X T2S;YZV &#" EMNO $&& !&& N+;J\ + X +2# 3 4 7 -7 $" #' ;+NJMI+ X T2S;YZV &* ;+NJMI+ X T2S;YZV " &#! EMNO Q %&& &&&

72

&#'

&

%"#&&

& #!"

$"!#&& $&0#&& &%#&& & #&&

&&#!* & #* &�! '%#!&

!#&& %$$#&&

#*$ &0#'$

&#'

$0#%

&%#0'

&#'%

'*#'&

#%

& #&& &$ #&&

"*#"0 &'#$*

& &$ P%*

&#'

&*"#0&

& #'

$P%* !Q0!$

&#' &#'

* '#0& $&$!#0&

& #$ '0#!"

&#'%

$%#0%

&"#&%

&#'%

"# !

!$ T2S;YZV

74 (

$" 6

Q&! T2S;YZV

74 (

$" 6

Q&! T2S;YZV

74 (

$" 6

Q&! T2S;YZV

74 (

$" 6

Q&!

&#' - )( 6

&#'

&#' - )( 6

0!$# &

&#'%

&#'

&#' - )( 6

&#'

&#' - )( 6

&#'

"# !

0!$# &

&#'%

%#&

"# !

0!$# &

&#'%

&"#!

%# %

"# !

0!$# &

&"# !

Tab. . 15 – Pokra ování - P ehled navržených otopných t les a jejich výkon F 6- - 3

% * " 0

' $& $ $

G:( 6- - 3

-7 6 G 3 IA[ 4 4( 6 7:3 ( A < 6- - " 0

2( ( 4 6- - 3 HIJ#3

3

% % ! & (

8( ) )( 3 ( A N( 6 6- - 7:3 ( A R 7:3 ( A . ()6

A

/ 7 (: 2A

''#! EMNO $#! "!!#$ EMNO %"#" EMNO ( 7 ! ]<

& & & %

D

D

(-

(-

4

H

4

4$

K

((-

L

H- 7 $&& !&&

$" &#' (,7 ( A # 4 7

%&& '&& %&& '&&

&#'% A96 - 6 6- - 3

P! "

" "#" EMNO $ P %&& && 0*&#* EMNO P %&& &&& 00 #0 EMNO %&& 0&& !% #$ EMNO %&& &&&

&#'P* 'B P* '

$Q* '

4

(

36(! 7 8!93 :63;<

( (

P!$% & %$% !* & &*$% $'0% !! -

&#'% &#' &#'% 36(! 7 3836=7 7(!= ! <

"# !

"#0!

0$!#&&

#&%

"'%# & 0"&#&& '* #!& !%"#!$ $& "

&$#'& & #&' &0#'& & #$*

Zdroj: [vlastní tvorba]

B.4 Koncepce nuceného v trání B.4.1 Pomocí VZT jednotky Jednotku jsem navrhla v programu firmy Atrea. Místnosti jsou nucen v trané pomocí v trací jednotky – herny (v trány p etlakem) + hygienické zázemí d tí + šatni ky (v tráno podtlakem). Systém pracuje na principu zónového v trání, kdy je vzduch p ivád n, neboli p ívodní elementy jsem umístila pouze do místnosti herny, kde jsou zárove instalovány p epoušt cí m ížky ve st nách, a princip zónového v trání spo ívá v tom, že vzduch je odsáván bu

z 1NP, kde se nachází hygienické zázemí

a šatni ky, nebo z herny ve 2NP. Regulace probíhá pomocí klapek na potrubí a požadavk m uživatel , to znamená, kde se zrovna d ti nachází. Odvod vzduchu lze ešit i nap l nastavením klapek. M + R nastaví r zné režimy na ovládání. Jednotky jsou navrženy jako nást ešní s tím, že oh íva je umíst n vždy v temperované místnosti pod jednotkou. Množství vzduchu pot ebného k vým n jsem stanovila dle po tu d tí a u itelek (herny), dle míst k sezení (šatny) a dle za izovacích p edm t (hygienické zázemí). Zárove jsem dodržela požadavek na alespo dvojnásobnou vým nu vzduchu za hodinu pro herny (MŠ).

73

– (25 d tí + 2 u itelky)

25 m3/hod = 675 m3/hod

+ rezerva na malou kuchy ku – navrženo 800 m3/hod pro jednu hernu – bezpe n pokryje odvod vzduchu z hygienického zázemí a ze šatni ek -

(6 x umyvadlo: 20 m3/hod + 1 x sprcha: 50 m3/hod + 5 x WC: 40 m3/hod

-

nebo 25 x 15 m3/hod na jedno šatní místo)

-

Protože jde o za ízení pro d ti, m la jsem možnost (po domluv s vedoucí práce) snížit pot ebu na 80 procent, ale pro spln ní požadavku nmin = 2, jsem ponechala p vodní hodnoty.

V této ásti jsem se také zabývala p ípravou TV pro oh íva . Sm šovací uzel bude umíst n co nejblíže oh íva i (max. do 1 m od oh íva e). V letním období funkce oh íva e není pot eba, p ívodní vzduch není pot eba dotáp t. Sou ástí této práce je navržená v trací jednotka (vložená v p ílohách této bakalá ské práce), v etn výb ru oh íva e a rekuperátoru. B.4.2 Koncepce podtlakového v trání Vychází z ob asného sepnutí ventilátoru, spole n

s vým nou vzduchu otev ením

okenního otvoru. U t chto místností je to z hlediska nízkého využití stanoveno z minimální vým ny vzduchu (kuchyn , koupelny, WC). Do t chto místnostní jsem umístila radiální ventilátory spole n

s instalováním

p epoušt cích m ížek do dve í – více viz výkres VZT a ást B.19 – Podtlakové v trání ventilátory.

B.5 Dimenzování potrubí a hydraulické se ízení otopných t les Dimenzujeme proto, abychom navrhli optimální pr ezy potrubí na základ pr toku, který jimi proudí. Dále pot ebujeme zjistit tlakovou ztrátu nejzatížen jšího úseku pro návrh ob hového erpadla. Nejd íve je t eba zvolit nejmén p íznivý – základní okruh (v tšinou ten nejvzdálen jší, ale pokud je na jiné bližší v tvi v tší výkon, tak ve v tšin p ípad rozhoduje tento okruh). Poté je t eba základní okruh rozd lit na jednotlivé úseky, které mají konstantní

74

hmotnostní pr tok. U každého úseku spo ítáme tlakové ztráty t ením (závisí na rychlosti proud ní vody, odporu potrubí) a tlakové ztráty v azenými odpory (také závisí na rychlosti proud ní a armatu e i prvku, která ztrátu zp sobí – oblouk, koleno, odbo ka, shybka, kompenzátor, samotné otopné t leso atd.). Tím máme stanovenu tlakovou ztrátu pro jednotlivé úseky. Z p enášeného výkonu t lesa spo ítáme hmotnostní pr tok teplonosné látky: M = Q/(1,163 × Ǎt) [kg/h] V tabulkách ode teme: R = tlaková ztráta t ením [Pa/m] w = rychlost [m/s] dimenze potrubí [DN – mm x tlouš ka st ny] Ur íme tlakové ztráty t ením: výpo et [R×l] Zjistíme ǛǶ: suma všech v azených odpor Spo ítáme tlakovou ztrátu místními odpory: Z = (ǛǶ×w2×ǹ)/2 [Pa] Se teme tlakové ztráty t ením, tlakové ztráty místními odpory a tlakovou ztrátu na šroubení otopného t lesa ǍpRV. Pro základní okruh ur ujeme tlakovou ztrátu pln otev eného ventilu. Pro návrh erpadla je ješt d ležité p i íst hodnotu tlakové ztráty, kterou zp sobí trojcestný ventil, který bude umíst n na hlavním rozd lova i (dále uveden výpo et). Následn dopo ítáme další úseky tak, že dispozi ní tlak v uzlu se musí rovnat, proto je nutné správn nastavit ventilovou vložku v t lese na požadovaný stupe . Neboli vzniklý rozdíl tlakových ztrát „doškrtíme“ práv pomocí ventilu na otopných t lesech. Tím dosáhneme hydraulického vyvážení otopné soustavy.

75

Obr. . 43 - Diagram pro p ednastavení radiátorového ventilu Zdroj: [27]

76

Tab. . 16 – Dimenzování otopných t les

FS/2 J^ + E B.B E F _-( 7 H C [ NZ E ; ` - E ; a . ; E ; .S JMNZV Y2^ Z; ( , ;;B Z; &$ >> #'& %P %%# " &# ' *& #* $0'#00 2E && "%& & $! ? #%& %P *%#*" &# '0#% #$ %&#" % !' & $ $* @ # & %P ""#&& &# % * #" $#' #00 0! & ! '!& @@ > $#0& 0Q %0#0! &# % $#* &#' $!&#*$ %*! & % %'"* ? > 0#0& Q % #!! &#!* $$ #" "#% "'$#% * & * &*$% #$& 0Q #% ! #%* &#% "%$#% 0 !$$#* ! 0" +2B +J^ZM> 'B Q #$> #* a +Nc+F M NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B Q/ITc M> #$B #&> #$ $ +J^ZM B+Nc+F M /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd > Q #$B #$>$#' ! ;E+2O;E+1N /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB Q/ITc M>!#%B!Q #$B&# B #&> &#' % 3 7 - 9( 6 7 B 3 7 ( 6 7 B- A, B ( 4 >$B #%B B >"#% * 3 7 - 9( 6 7 B 3 7 ( 6 7 B4_ ( 6B 456)( 6B*P ( BbB! BEB/>$B #%B&# B&# B*P #$B B!P&#%B B&#%> 0

3-

"%& 0'' 0$ "!" !0"$ '&*& B 4 98(( 37

+2 CV/2Z+/2O F &* b 0!$ A? #0& %P $ # &# % 0'#' #0 !%# % I;R && %$% %$% b *0* ? # & 0P !*#&0 &# & %%#$ %#" ! & *' "&! b$ '' > &#$& 0P " #'' &# * "% #0 &#' $*0#! & & 0 % b! !% * >> $# & Q ' #00 &#$% '"# #$ "'#* % & $"" $ & b% !*%' @ #'& Q '"#*0 &#$* 0%#* &#% $ #! & 0 $! ' b +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 a b ;Ed&#%B!Q #$>%#" b$ ! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;E+2O;E+1N /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd B Q/ITc M>!Q #$B!#%B&# B #&> &#' b! +Nc+F M /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd > #$ b% ;Ed&#% ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > % !0"$ $! ' > ? +2 CV/2Z+/2O F &* b$M 0!$ A? #!& %P $ #&0 &# % "" #0 !%# % I;R && b$c *0* ? &#"& 0P !*# ! &# & $ #$ #0 $* & b$< $ " A *# & 0P 0$#%& &# 0 % "#" "#$ 0*# * & b$M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 a b$c +Nc+F M NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B/ITc M> #$B&#%> #0 b$< +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;E+2O;E+1N /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd > Q #$B!#%B&# >"#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * 0 % $'! > $ +2 CV/2Z+/2O F &* b$M 0!$ A? # & %P $ #&' b$M +2B.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B&# > '# a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * % !% >

&# %

$%#$

'#

* I;R

! +2 CV/2Z+/2O F &&$ b$c $"! AA #!& &P *&# &# 0 0!#$ $#' %# 0 I;R b$c *$ ? !#*& P **# $ &# ' $&!# !#" 0!#0$% b$c +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B!Q #$B&# > $#' a b$c ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>!#" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > %' "'' > A % +2 CV/2Z+/2O F && b$c %" AA #&& &P $ #"% &# *%#% b$c +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B!Q #$B&# > $#' a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > !&' ** >

77

$#'

&&#&0 I;R

% *0 0&!

% %' $'!

&&

!%

!%

&& &

!&' $0'

!&' "''

&&

**

**

Tab. . 17 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les * +2 CV/2Z+/2O F &* b M 0!$ A? &#$& %P $ #&& &# % '#* a b M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * %$% !%% > >

#0

!%# % I;R

" b b a

+2 CV/2Z+/2O F &&! $&0 A@ ? # & &P ! #&& &# % !%# #$ "# $ I;R % $ !#*& P ! #&" &# * 00#' %#" " #'* b +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ b ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB Q/ITc M>!#"B #&>%#" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > "&! %$! >

0 +2 CV/2Z+/2O F &&% b &% @ #%& &P "#$$ &# & ! b +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > % " '0 > ' +2 CV/2Z+/2O F &0 b!M !$ A #&& &P '# & &# & '# b!M +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B!Q #$B&# > $#' a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > $ & 0' > A & +2 CV/2Z+/2O F & M ^ & >> %#0& &P $#** &# & "'# a ^ +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > "%& $* > ? +2 CV/2Z+/2O F & ^ & >> &#%& &P $#*& &# & a ^ +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > 0'' *$ > @

*#0

!%%

&& &

" *

" %$!

%*#% I;R

&&

'0

'0

$#'

*'#% I;R

&&

0'

0'

#$

%*#% I;R

&&

$*

$*

#$

%*#% I;R

&&

*$

*$

!%& &

'$ '*

&&

%%

+2 CV/2Z+/2O F &&0 %$$ ?> !# & P ! #&% &# * *0#$ !#! $ #$ I;R "&! @ ? #*& P ''#*' &# %'#% #% $*#$ ^$ +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! ^! ;Ed&#%B #&> #% ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! 0$ * > ?

78

!%%

#$

^$ ^! a

$ +2 CV/2Z+/2O F & & ^$M " !#%& &P #0! &# & '0#$ a ^$M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > $ "'* %% > ?

&&

#$

%*#% I;R

'$ *

%%

Tab. . 18 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les !

+2

, 8 ( a : _-( 7

CV/2Z+/2O F &% %* !0#$ ! '*#*% *0* !!#'" 0 & ! #* !&$* $!"#&$

$#$ #* #0 � 0#0

D (- B ! ( > 8 - 9( 6 7 B 8 - 9( 6 7 B 3 7 - 9( 6 7 ( 3 7 - 9( 6 7 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= "!" '$ > , 8

% < < a

%P 0P 0P P P

&#%0 !#0 !*# !� "!#0*

'B!P #$> !# 8 ( 6 7 8 ( 6 7 B 3 7 ( 6 B 3 7 ( 6 Z>% > @

&# &# ! &# &# &#$

B4_ >&# 7 7

$!#' $'#" '# $ #" *%0#0

!# &#" &#% "# !#"

I;R *#0* & " #0 %#0!

%&& & & & &

*%* "& 0! &!* '$

*!

*! "%"

( 6B 456)( 6>&# B&#$B&# B&# >&#" B&#$>&#% B ( >$B #%B #*>"# B4_ ( 6B 456)( 6>$B #%B&# B&# >!#"

CV/2Z+/2O F &! ' !#! I;R %&& %* > #0& %P &#%* &# & !'#* $#$ ** & ! @@ #&& 0P !#0& &# & < +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! < ;Ed&#%B&# B Q #$>$#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * 0! "%" > >?

+2

* +2 CV/2Z+/2O F &! < M %* > &#$& %P &#*" &# & < M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * *! * > A " N N N$ a

*%* !" $' &% 00%

$#

#0

&' I;R

%&&

CV/2Z+/2O F &&" %* > #"& %P &#%' &# & 0 !#! I;R %&& ! @@ #0& 0P !#0$ &# ! !!#" $#$ $ #$! & * ? !#%* 0Q "#'* &# % "#% %#" *!# % & N +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! N ;Ed&#%B&# B Q #$>$#$ N$ ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB Q /ITc M>!#%B&# B #&>%#" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * &!* '&' >

*

*

*

*!& "" '

*!& " " '&'

*

*

+2

0 +2 CV/2Z+/2O F &&" N M %* > &#$& %P &#*" &# & a N M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * *!& * > A>

$#

#0

&' I;R

%&&

#$

%*#% I;R

&&

$#

#0

&' I;R

%&&

*

*

$#

#0

&' I;R

%&&

*

*

' +2 CV/2Z+/2O F &&* N M & >> #"& 0Q !$#" &# & "!#$ N M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > " " $ > >@ & +2 CV/2Z+/2O F &% M M %* > &#$& %P &#*" &# & a M M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * *%* * > +2 CV/2Z+/2O F &% M c %* > &#$& %P &#*" &# & a M c +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * "& * >

79

$

$

Tab. . 19 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les

;EM S FS/2 F _-( 7 H C [ .S JMNZV Y2^ Z; : & > 0# & !!" A $#&& $ 00 @ > #%& ! $"$' A ? $#"& % !%"$ A $#$& * % !% ? &# & " "!$& @ > 0#&& 0 '* % >A@ 0#&& ' 0&& @ 0#&& & $'0% A A? !#!& a : _-( 7 D (- B ( B 3 8 - 9( 6 7 B $ - 9( 6 7 B ( 6 7 ! - 9( 6 7 B ( 6 7 % - 9( 6 B ( 6 7 * - 9( 6 B ( 6 7 " - 9( 6 B ( 6 7 0 - 9( 6 B ( 6 7 ' - 9( 6 B ( 6 7 - 9( 6 B ( 6 7 & 8 B P 3 8(B P- A,

2BC D ' F _-( 7 H

) C [

NZ

E ;

0P 0P 0P P P P 0P #% 0P #% $%P #% $%P #%

`

*#!& $!#"$ %!#!! *!#0' ' #00 "#00 ""#$ 0#"' % # ' " # %

- E ; &# &# " &# &# ' &#$% &#!& &#$" &#!& &#! &#!

a

$!#% &!# * *# !&# $&*#% '&#* $' #" $0# ' $#$ & !#*

. ;

E

E B.B

;

#* * #" 2E #% #*"% !#' 0#%0 #% &%# $ #% ' #0"% #% && $#" %$# " $#% $"&#$ $#" *#*$ 0#$ * !#

%& & & & & & & & & &

E

%!" * "!% $!% $'0 $' *!% %&' %& *$'

3-

%!" *"$ ! 0 "*$ $ * !%% * '" 0"&% '0%% A B 4 98(( 37

8( > 'B P #$B #&> #* 8 ( 6 7 B- A, >&# B&#$B #&> #% B- A, B ( >&#'B&#!B #&B #*>!#' B- A, B4_ ( 6B 456)( 6>&#'B&#!B #&B&# > #% 8 B P- A, >&#$B&# B #&> #% 8 B 3 8(B P- A, >&#$B&# B #&B #&> #% 8 B P 3 8(B4_ ( 6B 456)( 6B P- A, >&#$B&# B #&B&# B #&>$#" 8 B P 3 8(B P- A, >&#$B&# B #&B #&>$#% 8 B P 3 8(B4_ ( 6B 456)( 6B P- A, >&#$B&# B #&B&# B #&>$#" B*P

( BbB! BEB/>&#$B&# B #&B #&B*P #$B B!B&#%B B&#%> 0#$

BE

)

NZ

E ;

&

E ) `

- E ;

+2 CV/2Z+/2O F $& M !$% #** P $# $ &# $ a +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! %!" %&" > +2 CV/2Z+/2O F $& c !$% #** P $# $ &# $ a +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV>0#%B Q #$B&# > #$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! *"$ %&" > @@

a

. ;

E

E B.B

;

E

3-

* #0

#$ '%#!0% I;R

$%&

%&"

%!"

* #0

#$ '%#!0% I;R

$%&

%&"

*"$

' "* 0&$

' $*0 "

'!*

'

$ c c c a

+2 CV/2Z+/2O F ' % #$ !#! !!&#! I;R %&& * ' ? A $#0& P **# $ &# ' $0 @ #"& %P ""#&& &# $ $&#' #" !!#'*% & 0%" ? &#$% 0P %!#!! &# %*$#% '#' $'#%0 & c +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! c ;Ed&#%B #&B&# > #" c ! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;E+2O;E+1N /;+U^ZVBNYJ^ZV ;E+1Nd >!Q #$B!#%B&# >'#' ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * ! 0 " > A

! +2 CV/2Z+/2O F ' c M * ' ? A �& P **# $ &# ' % #' a c M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * ' '!* > A @

80

#0 $'$#!' I;R

%&&

Tab. . 20 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les % +2 CV/2Z+/2O F ' c c * ' ? A # & P **# ! &# ' $0#' !#' !!'#!% I;R a c c +2B! +J^ZMB/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&#%B&# > !#' ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * $*0 &00 > A> * < < a

+2 CV/2Z+/2O F 0 ! " ? $#%& P $# * &# $ 0 #! #0 0!# I;R 0$! 0#&& %P $ #&' &# % %*#" %#" *!# % < +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B Q #$B&# > #0 < ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV B Q/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> #%B$#&B #&B&# >%#" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > $ "*$ "0* >

" +2 CV/2Z+/2O F " < M ! " ? &#"& P $# ' &# $ < M +2B +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * !** ! >

*#$

!#!

&*# 0 I;R

0 N N a

+2 CV/2Z+/2O F $ %$% @ !# * P ! #&* &# * "� # ! #&0 I;R *" ? > !# % P 0"#!' &# $*$# #" $"#!0% N +2B +J^ZM>0#%B Q #$> # N ;Ed&#%B #&B&# > #" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! $ * ' $ > AA >

' +2 CV/2Z+/2O F % N M $" > &#$& &P '#&& a N M +2B.Ge^ZVBE+.RV^ZV>0#%B&# >0#" ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > $ % $ !' > @

&# &

%#"

0#"

!$#% I;R

%&&

&00

$*0

&& &

!** $

!** "0*

&&

!

%&&

&& &

% $ !&

% $ ' $

&&

!'

!'

& ^ ^ ^$ a

+2 CV/2Z+/2O F &! & ! >> $#$& %P %%# 0 &# ' 0 # !#! !!&#! I;R !&& & $ & $ &!0 @ *#0& 0P *0# $ &# % !*$#$ &#! $ % & "00 0 0% > "#&& 0P "$#&& &# * % $#$ #%! & * $ !$$ ^ +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! ^ ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB!Q +J^Z+>$#&B #%B&#%B&# B!Q #$> &#! ^$ +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;Ed Q #$B&#%B&# >$#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > % !%% !$$ > A

+2 CV/2Z+/2O F &! ^ M & ! >> #%& %P a ^ M +2B! +J^ZM> 'B!Q #$> !# ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * & $ '"% > > +2 CV/2Z+/2O F $M ^ c $" > &#$& &P a ^ c +2B +J^ZM>0#%B Q #$> # ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > 0 $&* > ? ?

%%# &

&# '

$0

!#

'#&&

&# '

%#"

#

$ ^ ^ ^$ a

!$*#0

I;R

!&&

'"%

& $

&&#$* I;R

&&

$&*

0

+2 CV/2Z+/2O F &$ & ! >> $#$& %P %%# 0 &# ' 0 # !#! !!&#! I;R !&& & $ & $ &!0 @ *#0& 0P *0# $ &# % !*$#$ &#! $ % & "00 0 0% > "#&& 0P "$#&& &# * % $#$ #%! & * $ !$$ ^ +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! ^ ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB!Q +J^Z+>$#&B #%B&#%B&# B!Q #$> &#! ^$ +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;Ed Q #$B&#%B&# >$#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! * '" !$$ > @

81

Tab. . 21 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ! +2 CV/2Z+/2O F &$ ^ M & ! >> #%& %P ^ M +2B! +J^ZM> 'B!Q #$> !# a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * & $ '"% > > % +2 CV/2Z+/2O F 'M ^ c $" > &#$& &P ^ c +2B +J^ZM>0#%B Q #$> # a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > 0 $&* > ? ?

%%# &

&# '

$0

!#

'#&&

&# '

%#"

#

!$*#0

I;R

!&&

'"%

& $

&&#$* I;R

&&

$&*

0

* ^ ^ ^$ a

+2 CV/2Z+/2O F & & ! >> $#$& %P %%# 0 &# ' 0 # !#! !!&#! I;R !&& & $ & $ &!0 @ *#0& 0P *0# $ &# % !*$#$ &#! $ % & "00 0 0% > "#&& 0P "$#&& &# * % $#$ #%! & * $ !$$ ^ +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! ^ ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB!Q +J^Z+>$#&B #%B&#%B&# B!Q #$> &#! ^$ +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;Ed Q #$B&#%B&# >$#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! 0"&% !$$ > @A A

" +2 CV/2Z+/2O F & ^ M & ! >> #%& %P ^ M +2B! +J^ZM> 'B!Q #$> !# a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * & $ '"% > > 0 +2 CV/2Z+/2O F %M ^ c $" > &#$& &P a ^ c +2B +J^ZM>0#%B Q #$> # ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > 0 $&* > ? ?

%%# &

&# '

$0

!#

'#&&

&# '

%#"

#

!$*#0

I;R

!&&

'"%

& $

&&#$* I;R

&&

$&*

0

' ^ ^ ^$ a

+2 CV/2Z+/2O F & & ! >> $#$& %P %%# 0 &# ' 0 # !#! !!&#! I;R !&& & $ & $ &!0 @ *#0& 0P *0# $ &# % !*$#$ &#! $ % & "00 0 0% > "#&& 0P "$#&& &# * % $#$ #%! & * $ !$$ ^ +2B! +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZV> 'B!Q #$B&# > !#! ^ ;E+2O;E+1N NYJ^ZVB/;+U^ZV ;E+1Nd B/ITc MB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB!Q +J^Z+>$#&B #%B&#%B&# B!Q #$> &#! ^$ +J^ZMB.Ge^ZVBE+.RVW^ZVB;Ed Q #$B&#%B&# >$#$ ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > ! '0%% !$$ > AA

& +2 CV/2Z+/2O F & ^ M & ! >> #%& %P ^ M +2B! +J^ZM> 'B!Q #$> !# a ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > * & $ '"% > >

^ c $" > &#$& &P a ^ c +2B +J^ZM>0#%B Q #$> # ZS EI ;W^NZM/2M ^ZV ^Z2OJ1= Z > 0 $&* > ? ?

%%# &

&# '

$0

!#

'#&&

&# '

%#"

#

Zdroj: [vlastní tvorba] 82

!$*#0

I;R

!&&

'"%

& $

&&#$* I;R

&&

$&*

0

B.6 P íprava teplé vody Zásobníkový oh ev (nep ímý oh ev TV akumula ním zp sobem) Denní pot eba teplé vody: po et osob:

100 d tí + 8 u itelek + 2 kucha ky + 1 technický pracovník + editelka

celkem:

112 osob

Vo = 112 x 0,002 (mytí rukou) + 5 x 0,025 (použití sprchy)

0,349 m3

mytí nádobí - pouze výdej jídel (na po et jídel)

112 jídel

Vn = 112 x 0,001

0,112 m3

mytí podlahy + úklid (20 l/100 m2 podlahové plochy)

cca 950 m2

Vp = 0,02 x 9,5

0,19 m3

Celkem V2P

0,651 m3

Teplo odebrané Q2t = 1,163 x V2P x (

1

-

2)

= 1,163 x 0,651 x (55 - 10)

34,07 kWh

Teplo ztracené (cirkulace) Q2z = Q2t x z = 34,07 x 0,3

10,22 kWh

Teplo celkem Q2p = Q2t + Q2z

44,29 kWh

P edpokládané rozd lení odb ru TV v pr b hu dne: as [h] Podíl [%] Množství odebraného tepla [kWh] Množství celkového tepla [kWh] 6-9

5

1,71

2,21

9 - 11

10

3,41

4,43

11 – 13

30

10,22

13,29

13 - 15

35

11,92

15,5

15 - 17

20

6,81

8,86

83

Velikost zásobníku ) = 12,76/1,163 x 45 = 0,244 m3

Vz = Qmax/(1,163x

Jmenovitý výkon oh evu Q1n = (Q1/t)max = 46,4/13 = 3,57 kW (oh ev od 5.00 do 18.00) Pot ebná teplosm nná plocha (80/60) t = (T1 -t2)-(T2 - t1) / ln [(T1 - t2)/(T2-t1)] = (80-55)-(60-10)/ln[(80-55)/(60-10)] t = -25/-0,69 = 36,07 A = (Q1n.103)/(Ux t) = 3570/ (420 x 36,07) = 0,236 m2 U = sou initel prostupu tepla teplosm nné plochy U = 420 W/m2xK1

Obr. . 44 – K ivka odb ru a dodávky tepla Zdroj: [vlastní tvorba]

84

Zvolený zásobník: Logalux SU300 (W)

Obr. . 45 - Logalux SU300 (W) Zdroj: [28] Technické údaje zásobníku: Objem zásobníku:

300 l

Pr m r:

670 mm

Výška:

1495 mm

Klopná míra:

1655 mm

Výška místnosti:

1850 mm

Pozn.: minimální výška místnosti musí být dostate ná pro vytažení magneziové anody Výstup ze zásobníku:

682 mm

Zpáte ka zásobníku:

318 mm

Pr m r v palcích:

R 1/2, výška: 60 mm

Výška otvoru pro údržbu:

397 mm

Vstup studené vody:

R 1/4, 60 mm 85

Vstup cirkulace:

903 mm

Výstup teplé vody:

1355 mm

Odstup nohou:

A1 = 380 mm, A2 = 440 mm

Teplosm nná plocha vým níku tepla z hladké trubky: 1,3 m2 Objem otopné vody:

8,8 l

Hmotnost (+5 % - obal):

105 kg

Maximální provozní p etlak:

16 bar topná voda/ 10 bar teplá voda

Maximální provozní teplota:

160 °C topná voda, 95 °C teplá voda

B.7 Návrh zdroje tepla Pot ebný výkon pro vytáp ní:

QVYT: 32,6 kW

Pot ebný výkon pro VZT:

QVZT: 2x5,8 kW

Pot ebný výkon pro oh ev TV:

QTV:

QP1: 0,7

(QVYT + QVZT) + QTV = 0,7

QP2: QVYT + QVZT = 32,6 + 2

(32,6 + 2

3,58 kW

5,8) + 3,58 = 34,52 kW

5,8 = 44,2 kW

letní provoz: pouze p íprava teplé vody = 3,58 kW Volím tedy: 1x kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25 (výkon 24,9 kW) 1x kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25 (výkon 24,9 kW) P i letním provozu, kdy bude pot eba výkon kotle pouze na zajišt ní p ípravy teplé vody, bude modulovat pouze jeden kotel. B hem otopné pauzy druhý kotel bude odstaven. V lét se neuvažuje s doh evem vzduchu pro vzduchotechnickou jednotku.

86

Obr. . 46 - Kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25 Zdroj: [29] Vlastnosti: • plynový kondenza ní kotel Logamax plus GB162-25 je ur en pro montáž na ze • lze je provozovat na zemní plyn • má interní, uzav ený spalovací prostor • keramický p edsm šovací ho ák • dlouhá životnost, zvýšená odolnost, nejvyšší trvalá ú innost, nebo nedochází k žádnému zne išt ní • nízké nároky na údržbu • optimalizovanou techniku proud ní uvnit trubky vým níku, kontrola ionizace Hydraulické komponenty: • nízkoenergetické ob hové erpadlo t ídy ú innosti A ( erpadlo OEM 15-60 zna ky Bosch, ízené podle rozdílu tlaku nebo podle výkonu) • automatické odvzdušn ní • pojistný ventil 3 bary (možno i 4 bary) • integrovaný 3cestný p epínací ventil

87

• celoro ní stupe využití kondenza ního tepla v d sledku maximálního vychlazení spalin • keramický, p edsm šující plošný ho ák, pracující modula n ve výkonovém rozsahu mezi 15 až 100 %.

Obr. . 47 - Kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25 Zdroj: [29] Ve výpo tech, kde vystupuje ú innost kondenza ního kotle, pokra uji s hodnotou 98 %. Technické údaje:

GB 162-25

• Jmenovitý výkon p i teplotním spádu: 80/60 °C

23,3 kW

50/30 °C

24,9 kW

Tepelný p íkon

4,8-23,9 kW

• Normovaný stupe využití p i teplotním spádu: 75/60 °C

107,4 % 88

50/30 °C

110,5 %

• Množství kondenzátu p i teplotním spádu 40/30 °C (zemní plyn) 13,8 l/h • Hmotnost kotle

45 kg

• Hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1 metr áste né zatížení Plné zatížení

26 dB(A) 35 dB(A)

Vytáp ní: • Maximální provozní teplota – nastavitelná – 90 °C • P ípustný provozní p etlak – kotel – 3 bary (pojistný ventil 4 bary k dostání jako p íslušenství) • Obsah vody vým níku tepla: 2,5 l • Možné p ipojení odvodu spalin: B23, B33, C13X, C33X, C44X, C53X

B.8 Návrh odvodu spalin Pro oba kotle volím systém odvodu spalin Buderus pro provoz nezávislý na vzduchu v místnosti. Systém se nazývá GAF-K - koncentrické vedení vzduch/spaliny (80/125 mm). Je vhodný pro kotle GB162 o výkonu 15-45 kW, takže zvolený kotel spadá do této kategorie. (Dovolené p ipojení odvodu spalin dle EN 483 je: B23/B33/C13x/C33x/C43x/C53x).

Obr. . 48 – Možné p ipojení odvodu spalin pro kondenza ní kotle Zdroj: [29] V mém p ípad se jedná o odvod spalin/sání spalovacího vzduchu p es plochou st echu. Ob vyúst ní se nalézají nedaleko od sebe v téže tlakové oblasti. Dále vedení podél zdi vedlejšího bloku (prost edního), která bude zárove

sloužit i jako podp rná

konstrukce. Vyúst ní bude 0,5 m vysoké nad atiku st echy tohoto bloku.

89

Je nutné však ov it celkovou délku. Celková délka nep esáhne 8,5 m. (max. 19 m pro kotel o výkonu 25 kW). Výrobce již nabízí ucelenou základní sadu pro montáž v etn p íslušenství. Pro podrobn jší popis p ikládám schémata:

Obr. . 49 – Schémata odvodu spalin Zdroj: [30]

90

Systém se skládá z: 1. Trubka bez objímky 2. Posuvný kus 3. Dvoudílný plech pro pr chod st echou 4. Spona 5. St ešní pr chodka 6. Pr chodka pro plochou st echu 7. 8. T snící pr chodka

B.9 V trání kotelny Návrh v tracích otvor Minimální vým na vzduchu v koteln

n

0,5 x h-1

Objem místnosti

Vi

31,78 m3

Pot ebný objem vzduchu pro vým nu za sekundu: Vpot Vi/3600 x n 31,78/3600 x 0,5 = 0,0044 m3/s Pot ebná pr to ná plocha otvoru:

Vpot / rychlost vzduchu

Apot

0,0044 / 0,5 = 0,0088 m2 navrženo 0,015 m2 - posta í m ížka v jednom okn

Obr. . 50 – Umíst ní v trací m ížky v rámu okna Zdroj: [31] 91

Obr. . 51 – Technické charakteristiky v trací m ížky Zdroj: [31] Vzhledem k malému množství variant, kam umístit a navrhnout protideš ovou žaluzii, jsem navrhla v trací m ížku umíst nou do okenního otvoru. Bude vyrobena na míru do okna, tzn. že je nutné dát výrobci oken na v domí rozm ry m ížky. Bude sloužit pro p ívod vzduchu. Bude umíst na v okn nad otopným t lesem. Odvod bude realizován nad st echu budovy v tracím potrubím. Pr ez v tracího potrubí pro odvod vzduchu = 110 m x 110 m (ventila ní pr duch). Jako další opat ení navrhuji ve dve ích kotelny z ídit otvory pro v trání. Jako další možnost volby p ikládam tuto variantu: Možnost montáže na všechny typy oken.

92

Obr. . 52 - Akustická v trací m ížka Renson AK 80 Zdroj: [31]

Obr. . 53 – Akustická v trací m ížka Zdroj: [31]

Obr. . 54 – Technické údaje Zdroj: [31]

93

Pro naše podmínky, kdy pot ebný pr tok vzduchu iní 0,0044 m3/s = 15,84 m3/h, bychom zvolili typ AK 80/4. Výpo et v trání technické místnosti (v p ípad zm ny kotl na typ B) Vstupní údaje: kotel

25 + 25

kW

ú innosti kotl

98

%

sv tlá výška místnosti

2,5

m

p dorysná plocha místnosti

12,72

m2

výh evnost plynu

35

MJ/m3

p ebytek vzduchu - kondenza ní kotle

1,2-1,3

-

rychlost vzduchu ve v tracích otvorech

0,5

m.s-1

minimální hygienická vým na vzduchu

0,5

h-1

Oba kotle využity b hem topné sezóny. V letním období se využívá pouze jeden kotel pro oh ev vody. Výpo et pro letní i zimní období. Pr toky vzduchu: minimální pr tok vzduchu: Vmin = 0,260 x H - 0,25 = 0,260 x 35 - 0,25 = 8,85 m3/m3 Vskut = x Vmin = 1,3 x 8,85 = 11,505 m3/m3 (teoretický objem vzduchu pro dokonalé spálení 1m3 plynu p i teplot 1°c a tlaku 101,3 kpa h = výh evnost plynu - zp = 31,9 - 37,5 mj/m3, sou et tepelných výkon kotl v TM (kw),

= ú innost

kotle, je pro kondenza ní kotel (1,2-1,3), kotel je typu C)

Spot eba paliva v zimním období: Pz =

Qk,z /

x H = 50/0,98 x 35 = 0,00145 m3/s

pr tok vzduchu pro v trání (stanovený z 0,5 násobné vým ny vzduchu za hodinu) Vv t = n x A x h = 0,5 x 31,78 = 15,89 m3/hod = 0,0044 m3/s 94

Tepelná bilance TM v zim : kotel

25 + 25

kW

A = 12,72 m2

tepelná ztráta prostupem

226,54

W

v = 2,5 m

výpo tová vnit ní teplota

15

°C

výpo tová venkovní teplota

-12

°C

m rná kapacita vzduchu

1,3

J/kg K

hustota vzduchu

1000

kg/m3

tepelná produkce kotle a potrubí rozvod do okolí: cca 1% z instalovaného výkonu kotl Qz,z = p x Qk,z = 0,01 x 50 000 = 500 W m rná tepelná ztráta prostupem:

Ht = 8,39 W/K

m rná tepelná ztráta v tráním pro pr tok v tráním Hv = 5,4 W/K teplota vzduchu v TM za návrhových podmínek: ti,z = te + Qz,z/(Ht + Hv) ti,z = -12 + 500/(8,39 + 5,4) = 24,26 °C teplota v TM vyhovuje ( 10 °C nebo 7,5 °C), ale z d vodu bezpe nosti navrženo OT RADIK 11 VK 500/700 - Qtskut 374 W Tepelná bilance TM v lét : Jeden kotel bude v lét mimo provoz. TM se nachází v suterénu, takže není t eba brát v úvahu p ímé zisky od slunce. Sdílení tepla od podlahové plochy lze zanedbat. Letní teplota pro danou lokalitu je 31 °C. Tato teplota spl uje podmínky maximální teploty v koteln 35 °C. (max. 40 °C). V p ípad , že by se ukázalo, že teplota p esahuje, je nutné osadit na vn jší st nu p ívodní ventilátor, který zajistí nucený p ívod vzduchu. Odvod vzduchu bude poté zajišt n v tracím potrubím.

95

B.10 Návrh trojcestného ventilu Snažíme se o to, aby se tlaková ztráta trojcestného ventilu pohybovala v rozmezí 5-10 kPa (z d vodu životnosti kuželky a sedla). Návrh trojcestného ventilu 1.

pro v tev podlahového vytáp ní

2.

pro levou v tev otopných t les

3.

pro pravou v tev otopných t les

4.

pro v tev vzduchotechniky - eší ást VZT

Kv= Q/

pventil Z

(

98(-

-

2

-( (

98(-

2

-(

Z

(

(

98(-

;

-(

3

A

7-6 4

!#&&

H 3

A

7-6 4

(

- f &&

& J NZ %

>

!#&& # & % H 3

A

-

( 37

- 7:3 3 (

%# $ ; 7 38 D : 7 -6

> > >

P3 6 - 7 (g $ )3 7 :(

& J NZ % &#' !!

([7 : 6 ( 3 E

;

- f &&

%#"" ; 7 38 D : 7 -6

>

(

- 7:3 3 (

"

> > >

$

( 3 7 I &&

H

([7 : 6 ( 3 E

$

-

2

7-6 4

#%

> >

$

( 3 7 I &&

H

;

$

H

*#$&

>

( 3 7 I &&

Z

& J NZ $

>

$

H

$

([7 : 6 ( 3 E

$

7,6 NZ $

- f &&

'#&! ; 7 38 D : 7 -6

96

P3 6 - 7 (g $ )3 7 :(

-

( 37

7 6- 3 ( 7 83 - 7:3 3 (

P3 6 - 7 (g $ )3 7 :(

-

( 37

Obr. . 55 – Trojcestný ventil Zdroj: [32]

Tab. . 22 - Technické údaje trojcestných ventil

Zdroj: [32]

97

B.11 Návrh ob hových erpadel pro jednotlivé okruhy P i návrhu vycházím ze dvou k ivek - charakteristiky erpadla a charakteristiky sít . Charakteristiku erpadla udává výrobce. Charakteristiku sít získáme tak, že do jednoho grafu vyneseme hodnoty pr tok a k nim p íslušné tlakové ztráty. Pr se ík obou k ivek se nazývá pracovní bod erpadla. Zvolila jsem erpadla firmy Grundfos.

Obr. . 56 – Návrhový diagram erpadla Zdroj: [33] -7 6 +F : *^ ; ;

=

+F : *c ; ;

=

+F : /! ; ;

A= ( :6=

=

( :6=

( A !# ' ; &#' ! $

6

( A #%$ ; $ # & %

6

( :6- $ ( = '#"0' ; $ #%

3

(-A (

: -

!9 .F @3 $68 $A A? /21;^\

3

(-A

: -

!9 .F @1 $68 $A A @ /21;^\

D

A

6

!9 .F @2 $68 $ A A @ +Z/2 ;Ed2+

Sou ástí práce není návrh erpadla pro vzduchotechniku a p ípravu TV ( eší samostatné ásti).

98

Obr. . 57 - O Zdroj: [34]

. 6E

99

Obr. . 58 - O Zdroj: [34]

. 6B

100

Obr. . 59 - O Zdroj: [34]

. 6D

101

B.12 Návrh zabezpe ovacího za ízení B.12.1 Návrh expanzní nádoby Objem vody v soustav : Vos = voda v otopné soustav

voda v potrubí

Vot

otopná t lesa

0,227 m3

Vpodl

podlahové vytáp ní

0,158 m3

Vpotr,ot

potrubí k otopným t les m

0,102 m3

Vpotr,podl

potrubí k podlahovému vytáp ní

0,071 m3

Vost = 0,005 m3

kotel R+S

cca

0,022 m3

HVDT

0,0034 m3

zásobník TV

0,0088 m3

pro oh íva VZT jednotky (2x)

2,3 dm3,viz odpov

výrobce 2x2,3/1000

0,0788 m3

pro potrubí k oh íva i VZT pro potrubí pro TV

0,0046 m3

od zásobníku k oh íva i

cca

0,0005 m3 0,682 m3

Expanzní objem

Ve = 1,3 x Vo x n Ve = 1,3 x 682 x 0,0295 =

102

26,1547 l

tm = 80 - 10 = 70 °C n = 0,0295 Ve =

26,1547 l

P edb žný objem expanzní nádoby s membránou: Vep = Ve x (php + 100)/ (php - pd) x g x10-3 (+ pz)

pddov

1,1 x h x

pddov

1,1 x 5,5 x 1000 x 9,81 x 10-3 + 10

pddov

69,3505 kPa

(PV 300 kPa) nejnižší dovolený provozní p etlak (kPa)

volím 70 kPa x g x10-3)

phdov

pk - ( hMR x

phdov

300 - ( 1 x 1000 x 9,81 x10-3) p etlak, na který je nastaveno pojistné za ízení

phdov

290,19 kPa

nejvyšší dovolený p etlak soustavy (kPa)

volím 250 kPa Vep = 0,0261547 x (250+100) x 1000/(250+100)-(50+100) = 45,77 l x 1,25 = 57,21 l Navržená expanzní nádoba má objem 80 l. Typ Reflex N 80 - ervená pr m r expanzního potrubí: 10 + 0,6 x Qp0,5 = 14,24 mm Volím CU potrubí 28x1,5 mm (DN25)

103

Obr. . 60 – Parametry expanzních nádob Zdroj: [35] Technické údaje:

pro topné soustavy a rozvody chladicí vody se závitovým p ipojením membrána podle DIN 4807 T3, max. provozní teplota 70 °C schváleno v souladu se sm rnicí EU pro tlak. za ízení 97/23/EG ve standardním provedení ervený nát r p etlak plynu z výroby 1,5 baru

B.12.2 Návrh pojistného ventilu Nyní p ikládám výpo et pojistných ventil pro kotle o zvoleném výkonu. Výpo et je pouze informativní. V p ípad , že by kotle nebyly vybavené t mito komponenty, byl by výpo et nutný. V dnešní dob

je však pojistný ventil b žnou sou ástí

standardního kotle. Jiná situace by mohla nastat v p ípad

použití kotle s velkým

výkonem. Na kotli je instalován pojiš ovací ventil s max. provozním p etlakem 300 kPa. Vstupní hodnoty: Návrhový výkon:

25 + 25 kW

Otevírací p etlak:

300 kPa 104

1,26 kW/mm2

Konstanta syté vodní páry:

Tab. . 23 – Hodnoty pro konstantu syté vodní páry

Zdroj: [36] Výtokový sou initel

0,684

v

Sou initel zv tšení sedla pro (

v

= 0,565)

a= 1,34

Výpo et: pr ez sedla pojistného ventilu So Ao = Qp/(

vx

K)

Ao = 25/(0,684 x 1,26) = 29,01 mm2 ideální pr m r sedla pojistného ventilu: di = 2 x (A0/ )0,5 = 6,08 mm pr m r sedla skute ného pojistného ventilu: d0 = a x di = 8,15 mm vnit ní pr m r pojistného potrubí dp = 15 + 1,4 x Qp0,5 dp = 15 + 1,4 x 250,5 = 22,00 mm (DN 25)

B.13 Návrh HVDT (hydraulického vyrovnáva e dynamických tlak ) Funkce: • odd luje otopnou soustavu od kotlového okruhu bez zásahu stability kotlového okruhu • vyruší se p ebytek dynamického tlaku ob hových erpadel kotlového okruhu p enášený do otopné soustavy 105

• zajišt ní hydraulické stability otopné soustavy • otopná voda neovliv uje pr tok vody kotlovým okruhem • pro správnou funkci volit pr tok kotlovým okruhem o 5-10 % v tší než pr tok otopnou soustavou • lze p ipevnit na ze i postavit na vodorovnou plochu -7 6 ( ( ( ( 6 4 6=

( G

. <

8( ( (

A

A= 4 9(= 83 >

H 8f 2

>

%&&&& ! 0* f &

$

4

>

,8( 9( 7 D 4 53 >

7 (

H> 8> 2>

A=

%& ! 0* &

# ' %

>

$

&L

$

!#"$

( +2

&#' !!

$

:(

( +2

# & %

$

:(

#%

"

$

(:( 4

&#*"&&

$

:(

&#& " !#$ *"

$

:(

D

!

(

4 78

%

(

)6

(8

A

6

3 A

A2

> > !

>

%

>

&*$% ! 0* f & $'0% ! 0* f & *&& ! 0* f % $%"& ! 0* f %

* 4

[-

>

>

&#$$

[-

>

# &

$

>

&# 0

[-

>

&#*"

$

>

&#&*

[-

>

&# &

$

@CH 793 I N2 A OO

A I N2=

&#&&$!&

$

106

&#'

$

&# %

f #&% # & L

Z

,7 A

>

8( ( =' * <

!#$&

- ,= 7=

(

,9(

[-

U [f

Obr. . 61 – HVDT Zdroj: [37] V horním dn je HVDT vybaven automatickým odvzduš ovacím ventilem o odlu uje vzduch a plyny z protékajících plyn V dolním dn je HVDT vybaven odkalovací armaturou o zachycení kal Dodávka v etn základního nát ru.

107

Tab. . 24 – Technická data HVDT

Zdroj: [37]

B.14 Návrh kombinovaného rozd lova e a sb ra e Navrhuji kombinovaný rozd lova a sb ra od firmy ETL. Rozm ry jsem navrhla dle poskytnutého programu od výrobce a dle doporu ení výrobce. Celkem sou et pr tok pro návrh kombinovaného R + S: cca 5 m3/hod, zvolený modul 100, z d vodu bezpe nosti zvoleny 4 podp ry, jedna v tev záložní Napojení zdroje jsem volila ve st ední ásti, volí se jako nejvýhodn jší (rovnom rn rozd lený odb r na ob strany). Modul je opat ený teplenou izolací z PUR p ny s vn jší povrchovou Al úpravou. Pro bezpe nost zvoleny 4 podp ry.

108

Obr. . 62 – Návrh kombinovaného rozd lova e a sb ra e Zdroj: [vlastní tvorba pomocí programu od firmy ETL]

B.15 Tepelná roztažnost, dilatace potrubí a návrh kompenzátor

v

potrubí M

se tak jako tém

všechny materiály p i zah ívání roztahuje, proto i p i návrhu

a instalaci teplovodních potrubí je nutné pamatovat na tepelnou roztažnost potrubí.

Obr. . 63 – Prodloužení m d né trubky Zdroj: [9] Prodloužení l zp sobené tepelnou roztažností nezávisí na pr m ru trubky. Prodloužení trubky, zp sobené tepelnou roztažností závisí na délce trubky a teplotnímu rozdílu. Délkové zm ny jsou uvedeny v tabulkách nebo grafech.

109

Obr. . 64 – Graf pro zjišt ní délkové zm ny m d né trubky Zdroj: [38] Zvýšení teploty (teplotní rozdíl) je vždy maximální provozní teplota zmenšená o teplotu okolí b hem montáže. Používají se:

Obr. . 65 – R zné druhy ešení tepelných dilatací v potrubí Zdroj: [39]

110

Návrh kompenzátoru potrubí: 1. Kompenzátor U pro potrubí otopných t les: posouzení nejnep ízniv jšího úseku: l=

x l x T = 0,017 x 9,0 x (55 – 20) = 5,355 mm

Zvolený typ kompenzátoru vyhoví min. požadovanému prodloužení trubky. Dle tabulky udávající charakteristický rozm r R kompenzátoru U (v závislosti na pr m ru trubky a prodloužení trubky

l) volím pro ob

potrubí: R = 333 mm (dále zakresleno

ve výkresech). Zvolila jsem variantu, kdy je delší rozm r rovnob žný s vedením potrubí. 2. Kompenzátor vlnovcový (s kovovým m chem) pro potrubí podlahového vytáp ní vedoucí v kanále: posouzení nejnep ízniv jšího úseku: l=

l

T = 0,017 x 9,0 x (42 – 10) = 4,896 mm

Zvolený typ kompenzátoru vyhoví min. požadovanému prodloužení trubky.

pro potrubí k oh íva i VZT vedoucí v kanále: posouzení nejnep ízniv jšího úseku: l=

x l x T = 0,017 x 8,0 x (60 – 10) = 7,1 mm

pro potrubí v suterénu pod stropem v levém bloku: posouzení nejnep ízniv jšího úseku l=

x l x T = 0,017 x 4,5 x (45 – 15) = 0,002295 m = 2,295 mm

Zvolený typ kompenzátoru vyhoví min. požadovanému prodloužení trubky. Navžený kompenzátor - Cu kompenza ní vsuvka H6 (DN dle potrubí). Zbylá délková roztažnost bude kompenzována p irozen vlivem ohyb na potrubí. 111

Tab. . 25 – Tabulka pro dimenzování dilata ních kus

Zdroj: [40] Tab. . 26 – Tabulka pro návrh kompenzátoru

Zdroj: [41]

Obr. . 66 – Kompenzátor H6 Zdroj: [41]

112

B.16 Tepelná izolace m d ného potrubí Stanovena Vyhláškou . 193/2007 Sb. dimenze potrubí

navrhovaná tlouš ka tepelné izolace

1 SS 8x1

15

mm

10x1

20

mm

12x1 stoupací potrubí

25

mm

15x1

30

mm

22x1

30

mm

28x1,5

40

mm

10x1

20

mm

15x1

30

mm

18x1

35

mm

10x1

10

mm

12x1

10

mm

15x1

10

mm

18x1 stoupací potrubí

35

mm

22x1

10

mm

18x1

10

mm

28x1,5

10

mm

35x1,5

10

mm

30

mm

1 NP

V podlaze

2 NP 15x1

113

Potrubí podlahového vytáp ní vedoucí v instala ním kanále 20x1,5

40

mm

35x1,5

50

mm

Obr. . 67 – Izolace Tubex standart Zdroj: [16] U potrubí, které je vedeno v podlaze v tepeln izola ní vrstv , lze snížit tlouš ku tepelné izolace, ale izolace by m la dosahovat tlouš ky alespo

9-10 mm. Vždy je t eba

dbát na správn provedenou izolaci potrubí.

Obr. . 68 – Správn provedená izolace potrubí v podlaze Zdroj: [42] Izolace návleková bude provedena u potrubí, které je vedeno voln – v mém p ípad pod stropem v suterénu nebo pokud je umíst no v soklové lišt . Toto potrubí je možné umístit do profilu systému firmy HZ, která tyto dopl ky pro topení dodává. Izolace bude profilu uzp sobena. Stoupací potrubí bude vedeno ve stoupacím profilu od systému HZ a opat eno návlekovou izolací. (více v kapitole B. 17).

114

Dále musí být dle navrhovaných hodnot provedena izolace na potrubí, které vede v instala ním kanále pod chodbou v 1NP. Nesmíme zapomenout na izolaci potrubí (min. tl. 9 mm), které je vedené ve zdi v drážce. Výpo et byl proveden na webové stránce www.tzb-info.cz. Zvolila jsem vlastní tepelnou izolaci, než jakou nabízí program na zmín ných stránkách. Zvolila jsem Tubex Standard (kvalitn jší než nabízená izolace Mirelon nebo Pipo od Rockwool – tu použiji pouze do technické místnosti) – izolace z p nového polyetylenu pro potrubní rozvody teplé a studené vody, jejíž sou initel tepelné vodivosti je = 0,04 W/mxK.

Obr. . 69 – ešení izolace ve spojích a detailech Zdroj: [17] Dále p ikládám zástupce výpo tu v jednotlivých ástech budovy.

115

1. pro potrubí vedené v instala ním kanále pod podlahou chodby m

, 28 x 1,5

Tab. . 27 – Návrh izolace potrubí

Zdroj: [vlastní tvorba pomocí programu na stránkách www.tzb-info.cz]

116

2. pro potrubí podlahového vytáp ní vedené v instala ním kanále pod podlahou chodby, m , 28 x 1,5 Tab. . 28 – Návrh izolace potrubí


117

3. pro stoupací potrubí vedené z 1NP do ložni ek, m

, 18 x 1

Tab. . 29 - Návrh izolace potrubí


118

4. pro potrubí v suterénu vedené pod stropem, m

, 22 x 1


Zdroj: [vlastní tvorba pomocí program na stránkách www.tzb-info.cz]

119

5. pro potrubí v technické místnosti, m

, 76 x 2


Zdroj: [vlastní tvorba pomocí program na stránkách www.tzb-info.cz] U ostatních dimenzí potrubí a o r zném umíst ní potrubí byl výpo et proveden obdobným zp sobem.

B.17 Ro ní pot eba tepla a paliva Výpo et pro pot ebu vytáp ní a oh ev TV byl proveden pomocí programu na stránkách www.tzb-info.cz, údaje pro vzduchotechniku dále dopo ítány. Pro dopln ní jsem vypo ítala celkovou ro ní spot ebu energie a celkovou ro ní spot ebu zemního plynu pro tyto t i oblasti.

120

Tab. . 32 – Ro ní pot eba tepla a paliva

Zdroj: [vlastní tvorba pomocí program na stránkách www.tzb-info.cz] Výpo et tepla pro vzduchotechniku: Vstupní údaje: Tepelný výkon oh íva

VZT jednotek:

Qvzt

11,6 kW

VZT za ízení zajiš uje nucené v trání, oh ev vzduchu otopnou vodou Provoz je celoro n , 5 dní v týdnu, 12 hodin denn M rná tepelná ztráta v tráním: Ro ní pot eba tepla

hv = Qvzt/ t = 11600/34 = 341,18 W/K

E = e.h.DV.HV = 5/7x12x3872x341,18= 11,10 MWh/rok,

neboli požadovaná (využitelná) energie 121

e

po et pracovních dn v týdnu

h

po et pracovních hodin

Dv

po et v tracích denostup

Z

po et dn s teplotou nižší nez ve v traném prostoru (d = 220 až 270 dní)

tis

pr m rná teplota v traných místností

tes

pr m rná venkovní teplota období s oh evem vzduchu (4 až 7 °C)

Dv = Z x (tis - tes) = 220 x (22 - 4,4) = 3872 Spot eba energie pro VZT: E = Evzt/(

zdroj

x

distr)

= 11,10/0,98 x 0,95 = 11,92 MWh/rok

Spot eba energie pro TUV: Etv,sk = Etv / (

zdroj

x

distr)

= 10,8/0,98 x 0,55 = 20,04 MWh/rok

Spot eba energie pro VYT: Evyt,sk = Evyt / (

zdroj

x

distr)

= 60,9/0,98 x 0,95 = 65,41MWh/rok

Ecelk = Evtp + Etv + Evzt Celková ro ní pot eba energie pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání iní 60,9 + 10,8 + 11,1 = 82,8 MWh/rok Celková ro ní spot eba energie pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání iní 65,41 + 20,04 + 11,92 = 97,37 MWh/rok Celková ro ní spot eba zemního plynu pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání iní E = 3600 x (E/H) = 3600 x (97,37 / 35,8) = 10 093 m3/rok

122

B.18 Uchycení trubek, soklové lišty B.18.1 Soklové lišty, profily pro stoupací potrubí Tam, kde je potrubí vedeno ve volném prostoru (levý blok v 1PP) bude potrubí vedeno pod stropem pomocí úchytek

i záv s . V 1NP v místech, kde je nutné ho vést

nad podlahou, bude vedeno podél zdi u podlahy v soklové lišt . Vedení trubek je vždy nad sebou. Teplá trubka vede vždy nad studenou. Snažila jsem se o návrh ekonomický, tzn. co nejkratší délku práv tohoto typu vedení potrubí. Z podzemního podlaží bude vyvedeno pomocí stoupacích potrubí, která budou opat ena také krycím profilem.

Obr. . 70 – Úchyty potrubí Zdroj: [43] V pravém bloku je v celé ásti vedeno potrubí v podlahové skladb ve vrstv tepelné izolace. Soklové lišty a profily stoupacího potrubí jsou od firmy HZ. Firma nabízí velkou škálu možností a detailní ešení k ížení potrubí.

123

Obr. . 71 – Uchycení a zp sob krytí m d ného potrubí Zdroj: [44]

Obr. . 72 - ešení detailu k ížení stoupacího potrubí Zdroj: [44] B.18.2

ešení zákrytu otopného t lesa

V prostorách, kde se pohybují d ti, je vhodné umístit p ed otopné t leso ochranný prvek, který chrání d ti p ed zbyte nými úrazy. Ve výpo tu jsem p i návrhu skute ného výkonu otopného t lesa tento fakt zohlednila. Níže uvádím možnost ešení krytí v hern , l žkové ásti a na chodb . závazné, závisí to na spole né domluv s investorem.

124

ešení není

Obr. . 73 – ešení zákrytu otopného t lesa v okolí d tí Zdroj: [46] Zárove

bych cht la zmínit, že p i volb

podlahového vytáp ní se tato otázka

bezpe nostních kryt nemusí ešit.

B.19 Podtlakové v trání s ventilátory Do místností, které slouží p evážn pro ú ely hygieny, anebo p ípravy jídla doporu uji instalovat ventilátory. Ventilátory jsou vhodné i tam, kde nelze místnost v trat okny. Do místností, které slouží pro výdej jídla a mytí nádobí lze instalovat st ešní ventilátor, jehož hluk neruší v místnosti. Zvolila jsem výrobek od firmy Remak – ventilátor RF, typ RF 40/22-4E v etn regulátoru výkonu TRN 2E – 230V/0, 112kW, s množstvím odsávaného vzduchu (doporu uje se) do 800 m3/hod. Do prostor školky, kde se jídlo nep ipravuje, ale doveze a v prostoru kuchyn se pouze vydá a následn umyje nádobí, to posta uje. Pracovníci budou výkon ídit dle pot eby provozu.

125

Obr. . 74 – Ventilátor RF Zdroj: [47]

Obr. . 75 – Ventilátor Zdroj: [47]

Tab. . 33 – Základní parametry zvoleného ventilátoru Zdroj: [47]

126

V místnosti instalována výustka na kruhé Spiro potrubí. Na drobné v trání skladu

i hygienické místnosti jsem zvolila nást nný radiální

ventilátor od firmy MultiVac Pardubice – typ SOLO PLUS – 100 mm. Je vhodný i pro potrubní rozvody v tších délek. Má tichý provoz. Je ur en pro montáž na st nu i strop. Sou ástí ventilátoru je zp tná klapka. Výrobce doporu uje pro toalety i koupelny.

Obr. . 76 – Nást nný ventilátor Zdroj: [45] Vše je schematicky zakresleno na koncep ním výkresu nuceného v trání.

127

ZÁV R Ve své bakalá ské práci jsem se zabývala návrhem vytáp ní do objektu mate ské školy. Navrženými zdroji tepla jsou dva plynové kondenza ní kotle firmy Buderus. Svým výkonem pln posta ují pro ešený objekt. Systém je napojen na kombi rozd lova , který má celkem 6 v tví. V hlavních

místnostech

je

instalováno

podlahové

vytáp ní.

Zvolila

jsem

ho z toho d vodu, že zde d ti p ichází asto do styku s podlahou, hrají si na ní, proto pro n pobyt v mate ské škole bude jist tímto zp íjemn n. V ostatních místnostech – což jsou hlavn místnosti, kde tráví as u itelky nebo místnosti, které slouží jako zázemí pro ostatní pracovníky objektu, jsem zvolila vytáp ní otopnými t lesy od firmy KORADO. Podlahové vytáp ní a celkov velkoplošné otopné soustavy jsou velmi zajímavé a inspirující. Zajímavé je i téma ešení vytáp ní ve školských prostorech, které zahrnuje r zné ešení problém , obzvláš

pokud se jedná o rekonstrukci ve ejné budovy.

Ani já jsem se nevyhnula ešení problém a záludností, které se mi na zadaném objektu postupn odkrývaly. Doufám, že jsem se s návrhem otopné soustavy pro podobné typy budov nesetkala naposledy a dále bych se podlahovými systémy cht la zabývat, abych své poznatky doplnila a zjistila, jaké inovace trh nabízí.

128

C Projekt

129

C Projekt P edm tem technické zprávy je popis ešení vytáp ní a ízeného v trání s rekuperací u rekonstrukce objektu v Brn , který bude následn sloužit jako mate ská škola.

C.1 Technická zpráva C.1.1 Základní informace Název akce: Rekonstrukce MŠ – úst ední vytáp ní, koncepce nuceného v trání Umíst ní objektu: Bieblova 161/16, erná Pole 602 00, Brno Provozovatel: Statutární m sto Brno - M stská ást Brno sever Vypracovala: Michaela Náglová C.1.2 Podklady výkresy – p dorysy a ezy objektu ve formátu dwg, p íslušné p edpisy a normy SN C.1.3 Základní technické údaje Po et osob: 100 d tí + 8 u itelek + 2 kucha ky + 1 technický pracovník + editelka celkem: 112 osob Popis

objektu:

Objekt

je

zd ný

z cihel

plných

ší ky

450

mm,

nov

izolovaný KZS ETICS 140 mm, vnit ní nosné zdivo a pilí e jsou provedeny z plných cihel ší ky 300 mm. Obvodové zdivo p ilehlé k zemin je nov izolované XPS 300 v tlouš ce 120 mm, soklová st na nad upraveným terénem je nov izolovaná XPS s vrstvou plastbetonu v celkové tlouš ce 130 mm. Podlahová konstrukce je izolovaná EPS v tlouš ce 120 mm. St ešní konstrukce je izolovaná deskami z kamenné vlny celkové

tlouš ky

240

z železobetonových trám

mm.

Stropní

a st ešní

konstrukce

je

montovaná

PZT a keramických vložek MIAKO s monolitickou

betonovou zálivkou. D ev ná okna budou nahrazena plastovými s TI dvojsklem – iré + mlé né zasklení dle funkce a polohy místnosti.

130

C.1.4 Tepelná bilance objektu Klimatické údaje: Budova se nachází v oblasti -12°C, oblast v trná, poloha áste n chrán ná.

Výpo et

tepelných

ztrát

(tepelného

výkonu)

byl

proveden

dle SN EN 12 831. Tepelná bilance: Na základ výpo tu prostupu sou initele tepla jednotlivých konstrukcí a následného p esného výpo tu tepelného výkonu jednotlivých místnosti byla stanovena hodnota tepelného výkonu 32,6 kW. Pot ebný výkon pro za ízení vzduchotechniky (2 nást ešní jednotky) je 11,6 kW. Oh ev teplé vody je navržen zásobníkový s pot ebou výkonu 3,57 kW. C.1.5 Popis zdroje tepla a souvisejících za ízení Jako zdroj tepla byly zvoleny dva nást nné kondenza ní kotle Buderus Logamax GB162-25 s modulací výkonu umíst né v suterénu levého bloku v technické místnosti. Kotle budou jišt ny vlastním pojiš ovacím ventilem. Kotle jsou vybaveny pojiš ovacími ventily o otevíracím p etlaku 300 kPa. Celkový jmenovitý tepelný výkon je 50 kW a kotle jsou posuzovány dle TPG 704 01. P i letním provozu se po ítá pouze s provozem jednoho, který bude sloužit pro p ípravu teplé vody. Mimo otopné období bude tedy jeden kotel odstaven. Oba spot ebi e jsou typu C (uzav ený spot ebi ). Ob hové erpadlo je sou ástí kotle. Odvod spalin bude ešen nad st echu systémem GAF-K – koncentrické vedení spalin/sání vzduchu (80/125 mm), takže kotle budou mít tímto zajišt n i p ívod spalovacího vzduchu z venkovního prost edí. Systém bude procházet p es plochou st echu a vyús ovat 0,5 m nad atiku st echy vedlejšího bloku. C.1.6 Popis otopné soustavy Objekt bude vytáp n podlahovým vytáp ním s navrženým teplotním spádem 42/33 °C v kombinaci s deskovými otopnými t lesy s teplotním spádem 55/45 °C. Oba systémy mají nucený ob h vody.

131

C.1.6.1 Popis otopné soustavy podlahového vytáp ní Je navrženo na tepelnou ztrátu prostupem tepla. Teplotní spád je 42/33 °C. Použité potrubí je z PB, zvolený profil 16x2 mm. Je použita systémová deska R797 tlouš ky 60 mm. Do zdi na chodbách budou instalovány kompletní podlahové rozd lova e R553FKA. Vyregulování jednotlivých okruh na rozd lova i bude provedeno pomocí nastavení p íslušných pr tokom r na jednotlivých vývodech. Rozvody

pro

p ipojení

podlahových

rozd lova /sb ra

budou

provedeny

dvoutrubkovým m d ným potrubím spojovaným pájením-tvrdým. Bude uloženo v instala ním kanále pod podlahou chodeb a svedeno do technické místnosti. C.1.6.2 Popis vytáp ní deskovými otopnými t lesy Rozvody budou provedeny z m d ného potrubí vedeného v podlaze. Kde není možné vést potrubí v podlaze, povede potrubí nad podlahou i bude uchyceno pod stropem. V obou p ípadech kryto lištami. U místnosti schodišt bude zasekáno do zdi. Potrubí provést s vyzna eným spádem. Veškeré potrubí bude kryto tepelnou izolací dle návrhu. Vypoušt ní systému bude pomocí vypoušt cích kohout odvzduš ovacích ventil

a odvzdušn ní pomocí

umíst ných na otopných t lesech a automatických

odvzduš ovacích ventil na nejvyšších místech rozvodu. Teplotní spád topného okruhu je 55/45oC. Otopná t lesa ve všech místnostech jsou navržena jako desková typu RADIK VK nebo VKL p íslušných výšek a délek. T lesa budou opat ena termostatickým ventilem s termostatickou hlavicí na p ívodu a regula ním šroubením na zpáte ce. V projektu jsou použity termostatické hlavice Honeywell typ Thera 4 Design. Otopná t lesa budou zav šena na typových záv sech. Na t lesech je namontován odvzduš ovací ventil. Na t lesech, která jsou níž než rozvod potrubí, budou osazeny vypoušt cí kohouty. C.1.7 Zabezpe ení otopné soustavy Zabezpe ení otopné soustavy je provedeno dle

SN. Tlaková expanzní nádoba

o objemu 80 l se napojí na kotel z vratného potrubí. Jedná se o expanzní nádobu Reflex N. Na expanzním potrubí bude osazen manometr, vypoušt cí a uzavírací ventil. 132

Měření tlaku bude označeno: statický tlak 60 kPa, provozní tlak 70 kPa a otevírací přetlak 250 kPa. C.1.8 Rozdělovač a sběrač umístěný v technické místnosti Na každém okruhu bude nainstalováno samostatné čerpadlo. Okruhy pro otopná tělesa (pravá i levá větev) a okruh pro podlahové vytápění bude osazen třícestným směšovacím ventilem se servopohonem. Na okruhu otopného okruhu - otopná tělesa pro pravou větev bude osazeno čerpadlo Grundfos Alpha2 32-60, na okruhu otopného okruhu - otopná tělesa pro levou větev bude osazeno čerpadlo Grundfos Alpha2 25-40, na okruhu otopného okruhu - větev podlahového vytápění bude osazeno čerpadlo Grundfos Alpha2 32-60. Okruh kotel-HVDT bude poháněn oběhovými čerpadly instalovanými v kotli. C.1.9 Regulace soustavy C.1.9.1 Regulace soustavy – podlahové vytápění Regulace podlahového vytápění je použita od firmy Giacomini. Do jednotlivých místností se umístí prostorové termostaty, které zaznamenávají teplotu v místnosti. Je zde i teplotní čidlo, které slouží k zaznamenávání povrchových teplot. Na všech sběračích podlahového vytápění bude namontována termoelektrická hlava R478. Elektrické propojení s termoelektrickou hlavou provedeno pomocí propojovacího modulu (PM100). Takto se to provede na všech sběračích pro jednotlivé místnosti. Všechny tyto prvky jsou napojeny na centrální regulaci kotle. V technické místnosti je řízení okruhu ekvitermní centrální regulací a na jednotlivých okruzích je systém regulován pomocí prostorových termostatů dávající pokyn k uzavření termohlavic jednotlivých okruhů. C.1.9.2 Regulace soustavy – otopná tělesa Otopná tělesa jsou navržena s termostatickým ventilem a termostatickou hlavicí Honeywell typ Thera 4 Design. Tato regulace umožňuje udržet požadovanou teplotu v místnosti dle požadavku investora. V technické místnosti je řízení okruhů ekvitermní centrální regulací. 133

C.1.10 Koncepce nuceného v trání V místnostech, kde budou trávit as d ti, je navržen systém nuceného teplovzdušného v trání. V trací jednotky jsou dv a jsou umíst ny na st eše objektu. Každá z jednotek v trá vždy dv

odd lení. Teplovodní vým níky pro tuto jednotku jsou umíst ny

v temperované místnosti pod jednotkou. Navržený teplotní spád je 60/45 °C. Napojení oh íva e je ze samostatné v tve, regulace teploty probíhá sm šováním (každý oh íva má sv j sm šovací ventil). ízení provozu vým ník VZT je systémem M+R na teplotu p ivád ného vzduchu. Regula ní uzel: RE-TPO4.E.LM230A Sm šovací ventil: IVAR.MIX4, Kv 12, 1" Servopohon: LM230A Jednotka DUPLEX NS standardn obsahuje vestav ný digitální modul regulace. Systém bude ovládán pomocí ovlada e RB-TH. Budou zajišt ny následující funkce: • ovládání otá ek p ívodního a odtahového ventilátoru v rozsahu 40-100% • ovládání klapky by-passu • snímání zanesení filtr diferen ním manostatem • regulace teplovodního oh íva e - osazen sm šovací uzel • protimrazová ochrana teplovodního oh íva e • ovládání uzavíracích klapek na p ívodu a odvodu vzduchu • protimrazová ochrana proti zamrznutí kondenzátu v rekupera ním vým níku (profese elektro zajistí odvod kondenzátu topným el. kabelem) • signalizace poruchových stav • možný provoz za ízení pomocí spínacích hodin s nastaveným režimem Ovlada bude rozší en o ovládání zónového v trání - v odvodních potrubních trasách jsou osazeny uzavírací klapky. P ívod vzduchu je vždy v p ízemí do herny. Odvod vzduchu je ešen bu

p es ložnice v pat e nebo hygienické zázemí a šatny v p ízemí,

nebo se sníženým výkonem z obou pater.

134

Režimy v trání dle pot eby provozu: Režim "A" - pobyt d tí v p ízemí: p ívod herna p ízemí, odvod hygienické zázemí + šatny Režim "B" - pobyt d tí v pat e: p ívod herna p ízemí, odvod ložnice v pat e Režim "C" - volitelný režim: p ívod herna p ízemí, odvod hygienické zázemí + šatny + ložnice patro C.1.11 Ro ní pot eba tepla Celková ro ní pot eba energie pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání

iní

82,8 MWh/rok. Celková ro ní spot eba energie pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání iní 97,37 MWh/rok. Celková ro ní spot eba zemního plynu pro vytáp ní, oh ev TV a nucené v trání iní 10 093 m3/rok. C.1.12 P íprava teplé vody Oh ev

teplé

vody je

navržen

zásobníkovým

zp sobem

pomocí

zásobníku

Logalux SU300 (W). Napojen je na rozd lova sb ra a na v tvi je osazeno erpadlo (návrh erpadla eší ást ZTI). C.1.13 Tepelné izolace Veškeré potrubí z m d ných rozvod

bude izolováno. V technické místnosti bude

použita tepelná izolace Rockwool Pipo Als. Na ostatním potrubí bude použita tepelná izolace Tubex Standart. Tlouš ka izolace provedena podle návrhu odpovídajícího Vyhlášce

. 193/2007 Sb. P i montáži izolace je bezpodmíne n

nutné dodržovat

montážní pokyny výrobce izolace (více viz kapitola B.16) P i montáži je nutné dodržovat zejména tyto pravidla: • Izolace se provádí jako lepená, tj. veškeré spoje jednotlivých ástí izolace se lepí k sob a k potrubí tak, aby nevznikaly žádné net snosti a izolace nebyla nikde p erušená. • Izolují se veškeré p echody a to tak, aby nedocházelo k redukci tlouš ky izolace. P i tom nesmí být ásti izolace zkroucené nebo natažené. 135

• Izolují se i veškeré armatury (tlouš ka dle nominálního DN), pokud izolace nebrání funk nosti. • V p ípad , že je nutné (nap . p i izolaci armatur a p echod ) použít více vrstev izolace, jsou jednotlivé vrstvy slepeny k sob s minimálním p esahem délky rovnající se tlouš ce izolace v daném míst . C.1.14 Požadavky na ostatní profese Zdravotechnika • p ívod studené vody do technické místnosti, návrh v etn armatur • rozvody potrubí pitné vody • návrh vpusti v koteln • návrh odvodu od pojistných ventil u kotl • návrh rozvod cirkulace teplé vody •

ešení odvozu kondenzátu od kondenza ních kotl do kanalizace

MaR •

návrh, osazení a zapojení regulace systému

•

osazení a zapojení teplotních idel

•

osazení a zapojení prostorových termostat

•

zapojení trojcestných sm šovacích ventil

• zapojení ízení ob hových erpadel Plyn • p ipojení kotl na rozvod NTL plynovodu Elektrorozvody Plynové kotle a elektrorozvody budou p ipojeny na elektrorozvod pomocí zásuvky. Ta musí být umíst na do 1 m od za ízení. Úpravy na elektrorozvodu eší jiná ást.

136

C.1.15 Zkoušky uvedení do provozu, bezpe nost práce V pr b hu provád ní všech prací se musí dbát na p ísné dodržování bezpe nostních p edpis

a norem, a to Na ízení vlády

požadavcích

na bezpe nost

a

. 591/2006 Sb. O bližších minimálních

ochranu

zdraví

pi

práci

na

staveništích

a Na ízení vlády . 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na pracovištích s nebezpe ím pádu z výšky nebo do hloubky. Za to odpovídá dodavatelská firma. C.1.15.1 Montáž otopné soustavy Soustava bude instalována tak, aby byla vypustitelná a odvzdušnitelná. Položené potrubí nebude staticky ani jinými zp soby namáháno. Všechny práce musí provád t pouze firmy s oprávn ním k provozování p íslušné innosti. P ed uvedením do provozu musí provést nastavení všech se izovacích armatur na hodnoty stanovené projektantem a soustava bude napln na vodou. Následn dojde k provedení zkoušky t snosti. T snost potrubí se provádí vizuální kontrolou celého systému a kontrolou maximáln p ípustného

poklesu

tlaku

v soustav .

Všechny

zkoušky

jsou

provedené

dle SN 06 0310 ÚT. C.1.15.2 Stavební ást Pro instalaci rozvod je nutné z ízení prostup ve stropních konstrukcích (stoupací potrubí), dále z ízení drážky ve st n pro otopné t leso umíst né na schodišti. Pro ást VZT – z ízení revizních otvor v podhledech, zajišt ní prostup ve stropních konstrukcích, st ešní konstrukci a otvor

pro p ívod a odvod vzduchu do daných

místností. Je nutné z ízení p íslušných otvor pro napojení ventilátor v místnostech podtlakov v traných. V instala ním kanále je nutné provést dodate nou hydroizolaci pod podlahou chodby. (v projektu není zakreslená). P i pokládce potrubí v kanále dojde k odkrytí stávajících vrstev, po položení potrubí dojde k zajišt ní kontrolních šachet a míst, kde se nachází kompenzátory potrubí (detailní ešení s projektantem stavební ásti).

137

Pro nov instalované kotle je nutné zajistit prostup pro p ívod a odvod vzduchu ve stropní a následn st ešní konstrukci. C.1.16 Požární ochrana V pr b hu instalace a ani b hem provozu navržených za ízení nejsou vyžadovány specifické požadavky z hlediska požární bezpe nosti. C.1.17 Související normy SN 73 0540 – Tepelná ochrana budov SN EN 12 831 – Tepelné soustavy v budovách – Výpo et tepelného výkonu

138

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ • literatura [1] BAŠTA, Ji í. Velkoplošné sálavé vytáp ní: podlahové, st nové a stropní vytáp ní a chlazení. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 128 s. ISBN 978-80-247-3524-5 [2] PETRÁŠ, Dušan, Daniela KOUDELKOVÁ a Karel KABELE. Teplovodní a elektrické podlahové vytáp ní. 1. eské vyd. Bratislava: Jaga group, 2004, 189 s. ISBN 80-88905-97-4 • www stránky [4] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://vetrani.tzbinfo.cz/vnitrni-prostredi/8327-vetrani-a-kvalita-vzduchu-v-bytech-po-rekonstrukci-sbeznym-vetranim-okny-a-s-rizenym-vetranim [5] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://vytapeni.tzbinfo.cz/podlahove-vytapeni [7] www.anhydritovepodlahy.eu [online]. 2014, [cit. 2014-01-12] Dostupné z: http://www.anhydritovepodlahy.eu/podlahove-topeni/zdravi [8] www.anhydritovepodlahy.eu [online]. 2014, [cit. 2014-01-12] Dostupné z: http://www.anhydritovepodlahy.eu/podlahove-topeni/teplovodni [9]

www.medportal.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-01-20]

Dostupné

z:

http://www.medportal.cz/trubky-v-tzb/odborna-instalace-medenych-trubek/tepelnaroztaznost [10]

www.giacomini.cz

[online].

2013,

[cit.

2013-12-12]

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.giacomini.cz/investori/podlahove-topeni-a-chlazeni/27/ [11]

www.giacomini.cz

[online].

2013,

[cit.

2013-12-12]

http://www.giacomini.cz/r502-319 [12] www.anhydritovepodlahy.eu [online]. 2014, [cit. 2014-01-12] Dostupné z: http://www.anhydritovepodlahy.eu/podlahove-topeni/

139

[13] www.wolf-heiztechnik.de [online]. 2014, [cit. 2014-02-04] Dostupné z: http://www.wolf-heiztechnik.de/cz/pkp/propartnery/projektanti/termoplan.html [14]

www.multivac.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-17]

Dostupné

z:

http://www.multivac.cz/produkty/centrif-duo-plus [15] www.tor.cz [online]. 2014, [cit. 2014-02-17] Dostupné z: http://tor.cz/vetracimrizky-renson# [16] www.triker.cz [online]. 2014, [cit. 2014-02-20] Dostupné z: http://www.triker.cz/p235000000126/Tubex-standard-izolace/ [17] www.triker.cz [online]. 2014, [cit. 2014-03-08] Dostupné z: http://www.triker.cz/p235000000126/Tubex-standard-izolace/ [18]

www.giacomini.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-03-08]

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.giacomini.cz/data/file/podlahove_vytapeni.pdf [19]

www.giacomini.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-03-08]

http://www.giacomini.cz/data/file/katalog-podlahovka.pdf [20]

www.aquaproduct.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-03-10]

http://www.aquaproduct.cz/files/0004610.2%20HVDT%20hydraulicke%20vyrovnavace%20dynamickych%20tlaku.pdf.pdf [21] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/firmy/giacomini-czech [22] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/firmy/rehau [23] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/firmy/uponor [24] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/firmy/revel [25] www.tzb-info.cz [online]. 2014, [cit. 2014-01-11] Dostupné z: http://vytapeni.tzbinfo.cz/podlahove-vytapeni/8958-podlahove-vytapeni-rady-pro-investora-i [26]

www.intopnet.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-15]

Dostupné

http://www.intopnet.cz/fotky27118/fotov/_ps_2428katalog-STAD_CS_low.pdf 140

z:

[27] www.korado.cz

[online]. 2014, [cit. 2014-01-11] 2014, Dostupné z:

http://www.korado.cz/file/cms/cs/vyrobky/radik/katalogy/korado-1_radik2011.pdf?v=20140205121707 [28]

www.buderus.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-15]

Dostupné

z:

http://www.buderus.cz/files/201210231135110.Logalux_SU160_400_katalog.pdf [29]

www.buderus.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-15]

Dostupné

z:

http://www.buderus.cz/files/201210231013100.Logamax_plus_GB162_katalog.pdf [30]

www.buderus.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-15]

Dostupné

z:

http://www.buderus.cz/files/201210231013100.Logamax_plus_GB162_katalog.pdf, http://www.buderus.cz/files/201304261001510.Systemy%20odkoureni.pdf [31] http://tor.cz/vetraci-mrizky-renson [online]. 2014, [cit. 2014-02-16] Dostupné z: http://80.250.8.90:42970/Technick%20listy/Renson/THM90%20CZ.pdf [32]

www.ldm.sk

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://www.ldm.sk/Katalog/01031CZ.pdf [33] http://www.fce.vutbr.cz [online]. 2014, [cit. 2014-04-14] Dostupné z: http://www.fce.vutbr.cz/TZB/treuova.l/ST51/6_cerpadla.pdf [34]

http://net.grundfos.com

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://net.grundfos.com/Appl/WebCAPS/custom?&userid=GCZ&lang=CSY [35]

http://eshop.aquastore.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-10]

Dostupné z:

http://eshop.aquastore.cz/expanzni-nadoby/pro-topne-soustavy/expanzni-nadoba-reflexng-140-6-cervena [36]

www.fce.vutbr.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://www.fce.vutbr.cz/TZB/pocinkova.m/vytapeni_soubory/BT01_C10.pdf [37]

www.aquaproduct.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://www.aquaproduct.cz/files/0004610.2%20HVDT%20hydraulicke%20vyrovnavace%20dynamickych%20tlaku.pdf.pdf [39]

www.medportal.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

http://www.medportal.cz/trubky-v-tzb/odborna-instalace-medenych-trubek/vyrovnanitepelne-roztaznosti-dilatace 141

z:

[40]

www.medportal.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://www.medportal.cz/trubky-v-tzb/odborna-instalace-medenych-trubek/odbornedimenzovani-dilatacnich-kusu [41] www.meibes.sk [online]. 2014, [cit. 2014-02-16] Dostupné z: kompenzator_H6_montnavod.pdf [42]

www.medportal.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-02-16]

Dostupné

z:

http://www.medportal.cz/tepelne-dilatace [43] www.medportal.cz [online]. 2014, [cit. 2014-04-14] Dostupné z: http://www.medportal.cz/system/files/publikace/medene_trubky_a_tvarovky_montazni _pokyny.pdf [44]

www.gcpartner.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-04-14]

Dostupné

z:

http://www.gcpartner.cz/files/23449/HZ_Katalog%20v%C3%BDrobk%C5%AF.pdf [45]

www.multivac.cz

[online].

2014,

[cit.

2014-03-01]

Dostupné

z:

2014-03-01]

Dostupné

z:

2014-03-01]

Dostupné

z:

http://www.multivac.cz/produkty/centrif-duo-plus [46]

www.kecip.cz

[online].

2014,

[cit.

http://www.kecip.cz/katalog [47]

www.remak.eu

[online].

2014,

[cit.

http://www.remak.eu/download.php?fileID=390&CMSvirtual=1 • použité internetové stránky t chto firem p i návrhu za ízení www.tzb-info.cz www.atrea.cz www.korado.cz www.giacomini.cz www.etl.cz www.buderus.cz www.medportal.cz www.hilti.cz 142

www.herz.cz • software: Microsoft Word Microsoft Excel Výpo etní software Termoplan Bricscad Atrea – software pro návrh v tracích Jednotek DUPLEX • zákony, p edpisy a vyhlášky 1.

[6] Vyhláška 343/2009 Sb.

2.

SN 73 0540 ( ást 1-4) Tepelná ochrana budov

3.

SN EN 12 831 (060206) – Tepelné soustavy v budovách – Výpo et tepelného výkonu

4.

SN EN 06 0320 – Tepelné soustavy v budovách – P íprava TV - Navrhování a projektování

5.

SN EN 06 0830 – Tepelné soustavy v budovách - Zabezpe ovací za ízení

6.

SN 06 0310 – Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž

7.

SN EN 1264-1 - Podlahové vytáp ní - Soustavy a komponenty -

ást 1:

Definice a zna ky 8.

SN EN 1264-2 - Zabudované vodní velkoplošné otopné a chladicí soustavy ást 2: Podlahové vytáp ní: Pr kazné postupy pro stanovení tepelného výkonu výpo tovými a experimentálními metodami

9.

SN EN 1264-3 - Zabudované vodní velkoplošné otopné a chladicí soustavy ást 3: Dimenzování

10.

SN EN 1264-5 - Zabudované vodní velkoplošné otopné a chladicí soustavy ást 5: Otopné a chladicí plochy zabudované v podlahách, stropech a st nách Stanovení tepelného výkonu

11.

SN EN ISO 13 789 Tepelné chování budov – M rné tepelné toky prostupem tepla a v tráním – Výpo tová metoda

12.

TPG 70401 Odb rná plynová za ízení a spot ebi e na plynná paliva v budovách + Z1 143

13.

Vyhláška . 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatel pro vnit ní prost edí pobytových místností n kterých staveb

14.

Zákon 206/2006 Zákoník práce

15.

Vyhláška 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb

16.

Vyhláška 601/2006 Sb. O bezpe nosti práce a technických za ízení p i stavebních pracích

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK l

délka [m]

m

hmotnost [kg]

Tm

tepelná ztráta místnosti prostupem tepla [W]

Vm

tepelná ztráta místnosti v tráním [W]

HLm

celkový návrhový tepelný výkon místnosti [W] sou initel tepelné vodivosti [W/mK]

U

sou initel prostupu tepla [W/m2K]

R

tepelný odpor konstrukce [m2K/W]

H

m rná tepelná ztráta [W/K]

Q,

výkon [W]

t

teplotní rozdíl [°C, K]

b

reduk ní sou initel [-]

t,

teplota [°C]

w

rychlost [m/s]

c

m rná tepelná kapacita [J/kgK]

M

hmotnostní pr tok [kg/h], [l/s]

P

tlak [Pa]

E

energie [Wh] 144

sou initel místního odporu [-] A

plocha [m²]

V

objem [m³]

B

charakteristické íslo budovy [-]

P

vn jší obvod [m] ú innost [-]

TI

tepelná izolace, tepeln -izolované

MŠ

mate ská škola

TZB

technické za ízení budov

PVC

polyvinylchlorid

PEX-a sí ovaný polyetylén, vyrobený chemickou metodou peroxid TRV trojcestný ventil SN

eská technická norma

OS

otopná soustava

TV

teplá voda

ZZT

zp tné získávání tepla

ZTI

zdravotechnika, zdravotechnický

VZT

vzduchotechnický

PZT

nosník pro kombinované stropní konstrukce

M+R m ení a regulace DN

vnit ní pr m r potrubí

PUR

polyuretanový

TM

technická místnost

CPP

cihla plná pálená

ENB energetická náro nost budov 145

PENB pr kaz energetické náro nosti budov KZS

kontaktní zateplovací systém

Ostatní použité zkratky jsou uvedeny v konkrétních kapitolách.

SEZNAM OBRÁZK A TABULEK Obr. . 1 - Stav MŠ p ed rekonstrukcí ......................................................................... 15 Obr. . 2 – Staro ímské Hypocaustum ......................................................................... 19 Obr. . 3 - Podíl tepelného toku sáláním pro r zné druhy vytáp ní ............................ 20 Obr. . 4 – Vertikální rozložení teplot .......................................................................... 21 Obr. . 5 – Vertikální rozložení teplot .......................................................................... 21 Obr. . 6 – Rozložení teplot v p ípad podlahového vytáp ní a vyt. pomocí radiátor ......................................................................................................................................... 22 Obr. . 7 - Skladba podlahové otopné plochy s lištou.................................................. 28 Obr. . 8 – Skladba podlahové otopné plochy se systémovou deskou ......................... 28 Obr. . 9 – Skladba podlahové otopné plochy - Instalace „na takr“ .......................... 28 Obr. . 10 - Skladba podlahové otopné plochy - Instalace „suchou cestou“ ................ 28 Obr. . 11 - Suchý zp sob zhotovení otopné plochy - a) ez otopnou plochou, b) detail uložení trubky .................................................................................................................. 30 Obr. . 12 - Mokrý zp sob vytvo ení otopné plochy - ez otopnou plochou .................. 30 Obr. . 13 - Meandrový zp sob kladení otopného hadu ................................................ 31 Obr. . 14 - Kladení otopného hadu ve tvaru plošné spirály ......................................... 32 Obr. . 15 - Kladení ve tvaru plošné spirály .................................................................. 32 Obr. . 16 - Meandrový zp sob pokládky - a)bez okrajové zóny,b) s okrajovou zónou 33 Obr. . 17 – a) plošná spirála - bifilární zp sob pokládky, meandrový bifilární zp sob pokládky .......................................................................................................................... 33 Obr. . 18 – Použití systémové desky ............................................................................. 35 Obr. . 19 – Prvky systému podlahového vytáp ní ........................................................ 37 Obr. . 20 – Logo firmy .................................................................................................. 38 Obr. . 21 – Logo firmy .................................................................................................. 38 Obr. . 22 – Logo firmy .................................................................................................. 38 Obr. . 24 - Prvky systému podlahové vytáp ní ............................................................. 39 Obr. . 23 – Logo firmy .................................................................................................. 39 Obr. . 25 - Energetický štítek obálky budovy ............................................................... 56 Obr. . 26 - Systémová deska R979 ................................................................................ 60 Obr. . 27 - Okrajový dilata ní pás - K369 ................................................................... 61 Obr. . 28 - Sk í rozd lova e - R502............................................................................ 61 Obr. . 29 - PB Trubka s kyslíkovou bariérou pro topení - R986 .................................. 61 Obr. . 30 - R553FKA – Kompletní rozd lova ............................................................. 62 Obr. . 31 - Nastavování regulace ................................................................................. 63 Obr. . 32 - Termoelektrická hlava na zp tném rozd lova i ......................................... 64 Obr. . 33 – Vyvažovací ventil STAD a jeho ovládací hlavice ....................................... 65 Obr. . 34 - Prostorový termostat ................................................................................. 66 Obr. . 35 – Termoelektrické hlavy a jejich popis ......................................................... 67 Obr. . 36 – ídicí jednotka a její popis ........................................................................ 68 146

Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37 – Detail p ipojení deskového otopného t lesa .............................................. 69 38 – Deskové otopné t leso ................................................................................ 70 39 – P ipojovací armatury ................................................................................. 70 40 – Technické údaje o p ipojovacích armaturách ........................................... 70 41 - Termostatická hlavice HONEYWELL typ THERA 4 design....................... 71 42 – Popis t les VK ............................................................................................ 71 43 - Diagram pro p ednastavení radiátorového ventilu .................................... 76 44 – K ivka odb ru a dodávky tepla .................................................................. 84 45 - Logalux SU300 (W) .................................................................................... 85 46 - Kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25.............................. 87 47 - Kondenza ní kotel Buderus Logamax Plus GB 162-25.............................. 88 48 – Možné p ipojení odvodu spalin pro kondenza ní kotle ............................. 89 49 – Schémata odvodu spalin ............................................................................ 90 50 – Umíst ní v trací m ížky v rámu okna ........................................................ 91 51 – Technické charakteristiky v trací m ížky................................................... 92 52 - Akustická v trací m ížka Renson AK 80 ..................................................... 93 53 – Akustická v trací m ížka ............................................................................ 93 54 – Technické údaje ......................................................................................... 93 55 – Trojcestný ventil ......................................................................................... 97 56 – Návrhový diagram erpadla ...................................................................... 98 57 - O . 6E ..................................................................................................... 99 58 - O . 6B ................................................................................................... 100 59 - O . 6D ................................................................................................... 101 60 – Parametry expanzních nádob .................................................................. 104 61 – HVDT ....................................................................................................... 107 62 – Návrh kombinovaného rozd lova e a sb ra e ........................................ 109 63 – Prodloužení m d né trubky...................................................................... 109 64 – Graf pro zjišt ní délkové zm ny m d né trubky ...................................... 110 65 – R zné druhy ešení tepelných dilatací v potrubí...................................... 110 66 – Kompenzátor H6 ...................................................................................... 112 67 – Izolace Tubex standart ............................................................................. 114 68 – Správn provedená izolace potrubí v podlaze ......................................... 114 69 – ešení izolace ve spojích a detailech ....................................................... 115 70 – Úchyty potrubí ......................................................................................... 123 71 – Uchycení a zp sob krytí m d ného potrubí ............................................. 124 72 - ešení detailu k ížení stoupacího potrubí ............................................... 124 73 – ešení zákrytu otopného t lesa v okolí d tí ............................................. 125 74 – Ventilátor RF ........................................................................................... 126 75 – Ventilátor ................................................................................................. 126 76 – Nást nný ventilátor .................................................................................. 127

147

Tab. . 1 - Optimální povrchová teplota podlahy užívané bez obutí.............................. 23 Tab. . 2 - Srovnání z hlediska tepelného toku sáláním a povrchové teploty otopné plochy ........................................................................................................... 24 Tab. . 3 – Srovnání elektrického a teplovodního podlahového vytáp ní ..................... 41 Tab. . 4 – Výpo et tepelných výkon jednotlivých místnosti ....................................... 51 Tab. . 5 – Identifika ní údaje....................................................................................... 54 Tab. . 6 – Popis budovy a klimatické podmínky .......................................................... 54 Tab. . 7 – Obvodové plochy ......................................................................................... 54 Tab. . 8 – Stanovení klasifika ní t ídy obálky budovy ................................................. 55 Tab. . 9 – Prostup tepla obálkou budovy..................................................................... 57 Tab. . 10 – Výpo et podlahového vytáp ní ................................................................... 59 Tab. . 11 – Dimenzování podlahového vytáp ní .......................................................... 62 Tab. . 12 – Tabulka pro stanovení hodnoty Kv ventilu................................................. 65 Tab. . 13 – Stanovení hodnoty Kv................................................................................. 66 Tab. . 14 – P ehled navržených otopných t les a jejich výkon ..................................... 72 Tab. . 15 – Pokra ování - P ehled navržených otopných t les a jejich výkon ............ 73 Tab. . 16 – Dimenzování otopných t les ....................................................................... 77 Tab. . 17 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ............................................... 78 Tab. . 18 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ............................................... 79 Tab. . 19 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ............................................... 80 Tab. . 20 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ............................................... 81 Tab. . 21 – Pokra ování - Dimenzování otopných t les ............................................... 82 Tab. . 22 - Technické údaje trojcestných ventil ......................................................... 97 Tab. . 23 – Hodnoty pro konstantu syté vodní páry ................................................... 105 Tab. . 24 – Technická data HVDT .............................................................................. 108 Tab. . 25 – Tabulka pro dimenzování dilata ních kus .............................................. 112 Tab. . 26 – Tabulka pro návrh kompenzátoru ............................................................ 112 Tab. . 27 – Návrh izolace potrubí............................................................................... 116 Tab. . 28 – Návrh izolace potrubí............................................................................... 117 Tab. . 29 - Návrh izolace potrubí ............................................................................... 118 Tab. . 30 - Návrh izolace potrubí ............................................................................... 119 Tab. . 31 - Návrh izolace potrubí ............................................................................... 120 Tab. . 32 – Ro ní pot eba tepla a paliva .................................................................... 121 Tab. . 33 – Základní parametry zvoleného ventilátoru .............................................. 126

SEZNAM P ÍLOH P1 - Tabulky pro výpo et sou initel prostup tepla P2 - Tabulky pro výpo et tepelných ztrát jednotlivých místností P3 - Diagram pro stanovení Kv hodnoty regula ního ventilu STAD P4 - V trací jednotka DUPLEX

148

Výkresová ást Výkres . ÚT – 1

Vytáp ní – p dorys 1NP

M 1:100

Výkres . ÚT – 2

Vytáp ní – p dorys 1PP

M 1:100

Výkres . ÚT – 3

Vytáp ní – p dorys 2NP

M 1:100

Výkres . ÚT – 4

Vytáp ní – podélné schéma zapojení – pravý blok M 1:100

Výkres . ÚT – 5

Vytáp ní – axonometrické schéma pro dimenzování – pravý blok M 1:100

Výkres . ÚT – 6

Vytáp ní – podélné schéma zapojení – levý blok

M 1:100

Výkres . ÚT – 7

Vytáp ní – axonometrické schéma pro dimenzování – levý blok M 1:100

Výkres . ÚT – 8

Schéma zapojení zdroje tepla (schéma za ízení technické místnosti)

M 1:25

Výkres . ÚT – 9

P dorys technické místnosti

M 1:25

Výkres . ÚT – 10

Schéma regulace zdroje tepla (MaR)

Výkres . PT – 1

Podlahové vytáp ní – p dorys 1NP

M 1:100

Výkres . PT – 2

Podlahové vytáp ní – dopl ující schémata

M 1:100

Výkres . VZT 1

Koncepce nuceného v trání – p dorys 1NP

M 1:100

Výkres . VZT 2

Koncepce nuceného v trání – p dorys 2NP

M 1:100

Výkres . VZT 3

Koncepce nuceného v trání – p dorys 1PP

M 1:100

Výkres . D 1

Detail uložení potrubí v instala ním kanále

M 1:10

149

P ílohy: P1 - Tabulky pro výpo et sou initel prostup tepla

! "#$ % % & ( )& * 0 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * ( )& * " ;< & = >

' / . 4 : 3

+,++. +,+-+ $ !? +, + +,++. ! $ !? +,+ + +,+:+ !

$ B $ C DB

C $

+,++ > ? ',/

A

+, 3

FD > D=

+,+

D=<

/!

DE, D

+,+ -

, ++

+,+.+ +,+++ ',+44 +,+ / +,+++ +,++: +,+! "#

> +,+'3 +, + > , ++ ,'++

+, 4

$ A

+, 3+

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

+,' @+,/.

<, +

$%&'$()* +

', -'$ +. &'-+' %

! 0 ? & 9

. 4 :

! "#$ % % & ( )& * "#$ % $= & G %G # &* $ )$ !&=# 9 * 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * = >

3

HG! * ) I * = & $= )

' /

$

+,++.

+, 3+

+,+ -

+,+-+

, ++

+,+.+

+,+'. +,+'3 +, +

,4 / ,43. +,+ / +,+++ +,+44

+,+-+ +,+4+ +,++. ! $ !? +, ++ $#&

DB

+, ++

C $

+,++ > ? ',3'

A

+, .

FD > D=

+,+

D=<

/ #

D

,'++ +,-.+

+, 4

$ AB $ C

DE,

>

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

<, +@DE, +

+, 4@+,'@+,/. $%&'$()*

150

+, ./ ! #1"

" ' ? & 9

. 4 :

! "#$ % % & 8 G# )& * "#$ % $= & G %G # &* $ )$ !&=# 9 * 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * = >

3

HG! * ) I * = & $= )

' /

$

+,++.

+, 3+

+,+ -

+,+-+

,:++

+,+''

+,+'. +,+'3 +, +

,4 / ,43. +,+ / +,+++ +,+44

+,+-+ +,+4+ +,++. ! $ !? +, ++ $#&

DB

+, ++

C $

+,++ > ? ',3'

A

+, .

FD > D=

+,+

D=<

/ #

D

,'++ +,-.+

+, ./ ! #1"

+, 4

$ AB $ C

DE,

>

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

<, +@DE, +

+, 4@+,'@+,/. $%&'$()* " 2 3 4

'

? & 9

' /

. 4

! "#$ % % & 8 G# )& * "#$ % $= & G %G # &* $ )$ !&=# 9 * 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 *

+,++.

+, 3+

+,+ -

+,+-+

,:++

+,+''

+,+'. +,+'3 +, +

,4 / ,43. +,+ / +,+++

+,+-+ +,+4+ +,++. ! $ !?

>

! 5!! $

+, 4

$ AB $ C DB

C $

+, 4 ',:4

A

+, -

FD > D=

+,+

D=<

/ 6

DE, D

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

<,

+@DE,

+, :@+,'@+,/.

+

$%&'$()*

151

5 7

/

' / . 4 :

! "#$ % % & ( )& * " & 9 0 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * = >

3

HG! * ) I * = & $= )

+,++. +,+-+ $ !? +, '+ +,++. ! $ !? +, ++ !

$#&

+, 3+

+,+ -

, ++

+,+.+ +,+++ ',''' +,+ / +,+++ +,+44

> +,+'3 +, + > ,'++

+, ++

+, ./

+,-.+

! 11" +, 4

$ $ B $ C A DB

C $

+,++ > ? ',:'

A

+, -

FD > D=

+,+

D=<

/ 6

DE, D

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

+, :@+,'@+,/. $%&'$()* 1

<, +@DE, +

. 88

' / . 4 :

! "#$ % % & 8 G# ) )& * " & 9 0 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * = >

3

HG! * ) I * = & $= )

4 +,++. +,+-+ $ !? +, '+ +,++. ! $ !? +, ++ !

$#&

0

+, 3+

+,+ -

,:++

+,+'' +,+++ ',''' +,+ / +,+++ +,+44

> +,+'3 +, + > ,'++

+, ++

4

+,-.+

+, ./ ! 1"6

+, 4

$ $ AB $ C DB

C $

+,++ > ? ',:

A

+, -

FD > D=

+,+

D=<

/ 6

DE, D

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

<, +@DE, +

+, :@+,'@+,/. $%&'$()*

152

#

# "A

:

/ ;< 74 2 ? & ) =

' / 4

! "#$ % % & 8 G# ) )& * * ) & #$ # 0 " " & 9 0 12

K !=

+,++. +,+.+ +,+.+ ! $ !?

& =<

$

+, 4 +, 4 ,3 +,+

D=<

/ 5"

<, +@DE, +

-

! % & I *&= $= C " & 9 0 12 I *&= $= C $= ? = % #& G=% & !< & G#

4 :

K !=

>

$ = ,

!

& =< >

+, '+

+, . +,+++ +, .

+,+ +

+,+//

+,/..

+, 3+ +,+ +

+,: +,:++

+, '+ +,+ ' / 95"

+, 4 , 3 +,44

FD > D=

+,+

D=<

/ #9 +

,

<, +

,/. <, +@DE, +

+,43@ ,/.@ , $%&'$()*

153

2

+, '+

+,+ . $ !? +,+ .

+, 4

A

30 + 3

+,+ -

$

D@D

+, '+ +,+ ' 5#9

+, 3+

$ AB $ C C $

DE,

+,: +,:++

D 4

+,++.

"#$ %

D

+,+ : , : +,+++

+,./@+,4@ ,+. $%&'$()* 6 * *@+A 'B -'@C 5 ;< 74

DB

,:++ +,+'3

+,4

<, +

: 0

' / .

+,+ -

,+.

+

D@D

+, 3+

+,.

A

FD > D=

D

>

>

+, 3+ +,+ +

>

$ B $ C C $ A

DE,

"A

$ = ,

DB

7

J

> :

=

2

>

62

* *@+A 'B

EF

3

DF

"A :

5 ;< 74 ! % & I *&= $= C " & 9 0 12 I *&= $= C $= ? = % #& G=% & !< & G#

+,++.

"#$ % ' / . -

EF

!

+,+ . $ !? +,+ .

3

+

+, 3+

+,+ -

+, '+

+, . +,+++ +, .

> +, '+

+,/..

+,+ +

+,+//

+, 3+ +,+ +

+,: +,:++

+, '+ +,+ ' / 95"

,+ + +,:++ , ++

+,+ . +,++' +,+.+ +,+++ ',+44 +,+ / +,+++ +,++: +,+! !6

4 > :

$

K !=

= ,

& =< >

+, +

$ $ B $ C A DB

C $

+, + , .

A

+,:4

FD > D=

+,+

D=<

/ 69

DE, D

,

+

,/.

<, +

D@D

<, +@DE, +

+,:3@ ,/.@ , $%&'$()*

A#& G

<

%=

-

' / . 4 : 3

$ !=< L ( 2

<= M> N O> &< ( ) )& * 0 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * ( )& * = >

G< +,+ . +,++ +,+-+ ! $ !? +, + +,++. ! $ !? +,+ + +,+:+

DB

C $

+,++ > ? ',/

A

+, 3

FD > D=

+,+

D=<

/!

DE,

+,+'3 +, + > , ++ ,'++

+, 4

$ $ AB $ C

D

>

+,/.

+

+,'

<, +

D@DE,

!?

+

$%&'$()* +

+,' @+,/. ', -'$ +. &'-+' %

154

#

A#& G

<

%=

4

$ !=< L ( H7

<= M> N O> &< ' 56 $ = $*= / ( ) )& * . 0 12 * ) & #$ # 0 " 4 56 $1 "7" & $, #& " : 8$1 & 9 * 3 ( )& * + = >

+,+ . +,++ +,++ +,+-+ ! $ !? +, + +,++. ! $ !? +,++: +,+:+

DB

+,++ > ? ',/ +,+

D=<

/!

<

:

!?

#

+,' @+,/. $%&'$()* + ', -'$ +. &'-+' % % = $ !=< L ( 8 H7 +

<= M> N O> &< ' 56 $ = $*= / 7 ? #? . 0 12 * ) & #$ # 0 " 4 56 $1 "7" & $, #& " : 8$1 & 9 * 3 ( )& * + = >

+,+ . +,++ +,++ +,+-. ! $ !? +, + +,++. ! $ !? +,++: +,+3.

,+ + +,:++ +,:++ ,'-+ > +,+'3 +, + > , ++ ,'++

+, 4

$ $ C $ AB $ C DB

+,++ > ? ',/ +,+

D=<

/! +,/.

+

+,'

<, +

D@DE,

!?

+, 3

A

FD > D=

D

, ++ ,'++

+,'

D@DE,

DE,

>

+,/.

+

<, +

A#& G

+,+'3 +, +

+, 3

A

FD > D=

D

>

+,+ . +,++' +,++' +,+.+ +,+++ ',+44 +,+ / +,+++ +,++4 +,+! !9

+, 4

$ $ B $ C C $ A

DE,

,+ + +,:++ +,:++ , ++

+,' @+,/.

+

$%&'$()* +

155

', -'$ +. &'-+' %

#

+,+ . +,++' +,++' +,+/: +,+++ ',+44 +,+ / +,+++ +,++4 +,+4' ! "6

A#& G

<

%=

$ !=< L ('

' / . 4 : 3 +

<= M> N O> &< 56 $ = $*= 7 ? #? 0 12 * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " 8$1 & 9 * ( )& * = >

3

!

!

+,+ . +,++ +,++ +,+-+ $ !? +, + +,++. $ !? +,++: +,+:+

$

+, 4

$

+,++ > ?

!?

+,+ . +,++' +,++' +,+// +,+++ ',+44 +,+ / +,+++ +,++4 +,+! !!

#

',/+

AB $ C C $

DB

,+ + +,:++ +,:++ ,'-+ > +,+'3 +, + > , ++ ,'++

+, 3

A

+,+

FD > D=

/!

D=< DE, D

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

<, +@DE, +

$%&'$()* + A#& G

<

%=

+,' @+,/. ', -'$ +. &'-+' %

$ !=< L (/ EF

+

? & 9 <=

M>

N O> &< 56 1 O > * ( ) )& * "#$ % $= & G %G # &* $ )$ !&=# 9 * 12 * ) & #$ # 0 " 4 56 $1 "7" & $, #& " : 8$1 & * 3 = > + HG! * ) I * = & $ = ' / .

$

DB

C $

+,++ > ? ',-:

A

+, 4

> , ++

+,+'. +,+'3 +, + > ,'++ +,-.+

#

/ 9

D=<

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

+,+

FD > D=

D

+,+-+ +,+-+ +,++. ! $ !? +, ++ +, ++

,+ + +,:++

+, 4

$ AB $ C

DE,

+,+ . +,++ ! $ !? +,+-+

<,

+@DE,

+

+, 3@+,'+@+,/.

156

+,+ . +,++' +,+++ +,+.+

,4 / ,.': +,+ / +,+++ +,+44 +, ./ ! 5/#

A#& G

<

%=

$ !=< L (/ 8 EF ? & 9

<=

M>

+,+ . +,++ ! $ !? +,+-+

N O> &< 56 1 O > * 7 ? "#$ % $= & G %G # &* $ )$ !&=# 9 * 12 * ) & #$ # 0 " 4 56 $1 "7" & $, #& " : 8$1 & * 3 = > + HG! * ) I * = & $ = ' / .

+,+-+ +,+-+ +,++. ! $ !? +, ++ +, ++

$

DB

C $

+,++ > ? ',-:

A

+, 4

FD > D=

+,+

D=<

/ 9

DE,

+,+ . +,++' +,+++ +,+/3

> , '+

+,+'. +,+'3 +, +

,4 / ,.': +,+ / +,+++ +,+44 +, ./ ! 5/#

> ,'++ +,-.+

+, 4

$ AB $ C

D

,+ + +,:++

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

!?

<, +@DE, +

+, 3@+,'+@+,/. $%&'$()*

A#& G

<

%=

$ !=< L (. I EF

<= M> N O> &< 56 1 O > * ( )& * * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " "#$ $1 & * = > HG! * ) I * = & $ =

' / . 4 : 3

+,+ . +,++ ! $ !? +,+.: +, + +,++. ! $ !? +, ++ +, ++

$ B $ C C $ DB

+,++ > ? ',.4 +, :

A

FD > D=

+,+

D=<

/ !/

DE, D

,+ + +,:++ > , ++ +,+'3 +, + > ,'++ +,-.+

+, 4

$ A

4

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

<, +@DE, +

+,'+@+,'+@+,/. $%&'$()*

157

!?

#

+,+ . +,++' +,+++ +,+/: ',+44 +,+ / +,+++ +,+44 +, ./ ! !9#

A#& G

<

%=

'

' / . 4 : 3

<= M> N O> &< 56 1 O > * 7 ? * ) & #$ # 0 " 56 $1 "7" & $, #& " "#$ $1 & * = > HG! * ) I * = & $ =

4 +,+ . +,++ ! $ !? +,+-+ +, ++ +,++. ! $ !? +, ++ +, ++

$

+, 4

$ AB $ C

C $

+,++ ',+.

A

+,''

DB

FD > D=

+,+

D=<

/ !5

DE, D

A#& G :

' / . 4

+

,'-+ +,+'3 +, + > ,'++ +,-.+

+,'.@+,/.

$%&'$()* + ', -'$ +. &'-+' % % = $ !=< L (2 I G< 7 8

<= M> N O> &< ( ) )& * " & 9 0 12 $ O ! %G 0 > $ & =< K != = , >

$

+,+ . +,++ +,+-+ ! $ !? +,++. +, 3+ +,+ +

,+ + +,:++ , ++ >

+, 4

$ B $ C A

+, 4 +,44

C $

DB

, 3

A

FD > D=

+,+ !

D=< DE,

>

+

,

<, +

,/.

D@D

+,+ . +,++' +,+++ +,+// ,.-/ +,+ / +,+++ +,+44 +, ./ 66/

+,'

<

D

,+ + +,:++

+,/.

+

<, +

D@DE,

"A /

$ !=< L (. 8 I EF J

<, +@DE, +

$%&'$()* +

,' @ ,/.@ , ', -'$ +. &'-+' %

158

+,+'4 +,: +,:++

+,+ . +,++' +,+.+ +,+++ +, '. +, '+ +,+ ' / "!

"A .

A#& G : & )

' / . 4 :

A

<

%=

=

J

$ !=< L (4 K

<= M> N O> &< 56 1 O > * ( )& * 0 12 $ O ! %G 0 > $ & =< K != = , >

8

7

=

+,+ . +,++ ! $ !? +,+.: ! $ !? +,++. +, 3+ +,+ +

$

+, 4

$

+, 4

B $ C C $

+,4:

DB

,+ + +,:++ > , ++ > +,+'4 +,:'+ +,:++

+,+ . +,++' +,+++ +,+/: +,+++ +, '. +, '+ +,+ ' / ""!

, :

A

+,+

FD > D=

!/

D=< +

,

<, +

,/.

DE, D

D@D

<, +@DE, +

,'+@ ,/.@ , $%&'$()*

A#& G

<

%=

/

' / . 4 :

$ !=< L 5 7 8

H &!I * 9 $ < ?2 N O > 56 * ( ) )& * " & 9 0 12 0 " .+ " 8$1 E * E )& = > K * = & $= ) $#&

+,+ + +,++ +,+.' ! $ !? +, + +,++. +, ++ +, ++

+, 4

$ $ B $ C A DB

C $

+,++ ',-.

A

+, 4

FD > D=

+,+

D=<

/ 9

DE, D

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

<, +@DE, +

+, 3@+,'@+,/. $%&'$()*

159

,+ + +, + , ++ > +,+'3 +, + ,'++ +,-.+

+,+ + +,++3 +,+// +,+++ ',+44 +,+ / +,+44 +, '+ ! "6

"A 4

A#& G : & )

' / . 4

< % = $ !=< L 5 7 8 L = G !

H &!I * 9 $ < ?2 N O> 56 * ( ) )& * " & 9 0 12 $ O ! %G 0 > $ & =< K != = , >

+,+ + +,++ +,+.' ! $ !? +,++. +, 3+ +,+ +

+, + +, + +,-.

$ $ C $ AB $ C DB

,./

A

FD > D=

+,+ 51

D=< DE, D

+

,

<, +

,/.

D@DE,

,.-@ ,

+

$%&'$()*

D

7

160

,+ + +, + , ++ > +,+'4 +,: +,:++

+,+ + +,++3 +,+// +,+++ +, '. +, '+ +,+ ' / "5

"(5

:

7

8

4

& &

#

PG =

= ) &
G M ' / . 4 : 3 +

A

I *&= % > * < ? $ 9

Q* N2

R

$= ? = % # 8$1 "7" & $ "#$ % & < ( )& * > $ & =<

+,+++4

+/

+,++: +,+ . +,+'+

+, -+ +, '+ / #/

+, /+ +,++.

+,+'+, +

+,+ .

, ++

+, 3+

+,:'+

+,+++ +,+.+ +, 3 +, 4+,+++ -,--4 +,+ / +,+++ +,+ ' +, '+ 4,'.

&

$ )

L = ? !
+/,+++

+,+++

+, -+ +, '+ / 1/

+,+.+ +, 3 +, :: +,+++ -,--4 +,+ / +,+++ +,+ '

+,+'+, + , ++ +,:'+

$

+,

+, +

+,+/

+,+/

B $ C C $

4,/3

4,.+

+, '

+, '

+,+

+,+

/ 5

/ 5

A

FD >

?

+, '+ 4,'-'

$ DB

!

D= D=< DE, D

+, /

+

D@D

: $@M$*N * *@+.&' N': ( $ B<M

+, -

<, + <, +@DE, +

(O(+

+, .@+, -@+, / $%&'$()*

"(5

A#& G :8

<

%= +

N2

56 Q( $=# ? = % # 8$1 "7" & $ "#$ % & < ( )& *

' / . -

> 4

K !=

$ = ,

& =< >

+,++ +, /+ +,++.

+, -+ +,+'+, +

+,+ .

, ++

+, 3+ +,+ +

+,:'+ +,:++

$

+,

$ B $ C C $ A

+,+/ 4,+:

DB

A

+, /

FD > D=

+,+

D=<

/ 1

DE, D #G

$%&'$()*

$ !=< L "

%

+

<, +

D@D <, +@DE, + =#, " S TAUES Q

+, / +, +, -@+, -@+, / T"AV E0W 0EKT A SDKX Y 6HS 8(0 $%&'$()*

161

+,++3 -,--4 +,+ / +,+++ +,+ ' +, '+ +,+ ' -,3/

/ #O/ "

/

D

7

!

"+

A#& G :

< %= (

$ !=< L "A

Z O E & 12 [ " '++ 56 P > ! $*= ( = " ;< $ * ?( K != = , >

' / . 4

+,++ ! +,+ + +, + +,++/ +,+ + +,/.+ +,+ +

$

+,+-' /,+++ +,++. +,++3 +,.-' +,+ ' /,-.

+, '

$ AB $ C DB

C $

+> ? /,4:

A

+,

FD > D=

+,+

D=<

/ !

DE, D

$ !? > +,' + +,+'+ +,:++ , -+ +,:++ +,:++

!?

#

+,/.

+

+,'

<, +

D@D

<, +@DE, +

+, '@+,'@+,/.+ $%&'$()*

"S

A#& G :

< (

%=

$ !=< L "A

$=# ? [ " $ $ ! & $> ! 56 P > ! $*= ( = " ;< $ * ?( K != = , >

' / .

+, '+ +,++/ +,+ + +,/.+ +,+ +

$ A

+, '

$ B $ C DB

C $

+,+/ .,+3

A

+, +

FD > D=

+,+ /

D=< DE, D

+,+'+ +,:++ , -+ +,:++ +,:++

+,'

+

+,

<, +

D@DE,

+

$%&'$()* +

+,

@+,'

', -'$ +. &'-+' %

162

/,''' +,++. +,++3 +,.-' +,+ ' /,3

"S'

A#& G :

< %= * M<:

" =

7 = * C

9 )

' / . 4

$ !=< L "A'

"*= < = A6 P $= ? = % # &< $ * = " ;< $ * ?( K != = , >

$

DB

+,++4

+,++. +, /+ +,++. +,/.+ +,+ +

+,:++ +,+// +,:++ +,:++ +,:++

+,++', : +,+++,.-' +,+ ' ',44-

+,++3 +,++.

,+ + +, +

+,++3 +,+ '

+,++. +, /+ +,++. +,/.+ +,+ +

+,:++ +,+// +,:++ +,:++ +,:++

+,++', : +,+++,.-' +,+ ' ',:+

C $

+,+/ ',3.

A

+, .

FD > D=

+,+

D=<

/ #

DE, D

+,'

+

+,

<, +

D@DE,

+, 4@+,'

+

$%&'$()* + ', -'$ +. &'-+' % < % = $ !=< L "A/ * M<: 7 3

A#& G :

' / . 4 :

+,4++

+, '

$ B $ C A

"S/

+,++.

< %= <=% & $=# &< C$& < 9 * #< $ * = ) C = A6 P $= ? = % # &< $ * = " ;< $ * ?( K != = , >

$

+, '

$ AB $ C

C $

+,+/ ',34

A

+, .

DB

FD > D=

+,+

D=<

/ #

DE, D

+,'

+

+,

<, +

D@DE,

+, 4@+,'

+

$%&'$()* +

163

', -'$ +. &'-+' %

"S.

A#& G :

< %= * M<: = D

$ !=< L "A: P

" =

= * C

9 )

' / . 4

"*= < = A6 P $= ? = % # " ;< $ * ?( K != = , >

+,4++

+,++4

+,++. +, -+ +,/.+ +,+ +

+,:++ +,+// +,:++ +,:++

+,++',-'+,.-' +,+ ' /, .

+, '

$ $ B $ C A DB

C $

+,+/ /,'3

A

+, '

FD > D=

+,+

D=<

/ 5

DE, D

+,'

+

+,

<, +

D@DE,

"Q

+,++.

+, .@+,'

+

$%&'$()* + ', -'$ +. &'-+' % A#& G < % = $ !=< L "A3 : Q+ $+M R+S 3 TU'V* '+ // NN 5 ;<

'

K != # $ = K !=

= , % = ,

> < >

+,+ + +, ++ +,+ + +, '

$ $ B $ C A

+, ' +,43

C $

DB

, 4

A

FD > D=

+,++ #

D=< DE, D

+,:++ +, ++ +,:++

,4

+

,:

<, +

D@D

<,

+@DE,

+

, 4@ ,:@ ,4 $%&'$()*

164

+,+ ' +,.++ +,+ ' +,. .

"Q/

A#& G < % = $ !=< L "A + : Q+ $+M R+S 3 TU'V* '+ 5/ NN

'

K != # $ = K !=

= , % = ,

> < >

5 ;< +,+ + +, .+ +,+ +

$

+, '

$ B $ C C $ A

+, ' ,+/

DB

+,++

D=<

/ 9#

D

+,:++ +,:++ +,:++

+,+ ' +,'4. +,+ ' +,/++

,4

+

,:

<, +

D@D

+,+ ' +,4.+ +,+ ' +,44.

+,34

A

FD > D= DE,

+,:++ +, ++ +,:++

<, +@DE, +

+,34@ ,:@ ,4 $%&'$()*

"Q

A#& G < % = $ !=< L "A : Q+ $+M R+S 3 < !//

'

K != = , " ;< $ * ?( K != = ,

> >

+,+ + +,'++ +,+ +

$

+, '

$ B $ C C $ A

+, ' +,--

DB

,.

A

FD > D=

+,++

D=<

5

DE, D

,4

+

,:

<, +

D@D

<, +@DE, +

,. @ ,:@ ,4 $%&'$()*

165

A#& G < % = $ !=< L "A : Q+ $+M R+S 3 < 5/

"Q'

'

K != = , " ;< $ * ?( K != = ,

>

+,+ + +, .+ +,+ +

>

$

+,:++ +,:++ +,:++

+,+ ' +, :: +,+ ' +, '

+,:++ +,:++ +,:++

+,+ ' +,3': +,+ ' +,3-'

+, '

$ AB $ C

+, ' +,/4

C $

DB

,

A

+,++

FD > D= D=< +

,4

<, +

,:

DE, D

D@D

<, +@DE, +

,

@ ,4

$%&'$()* + ', -'$ +. &'-+' % A#& G < % = $ !=< L "A ' : Q+ $+M R+S 3 < !// > "5/

"Q.

'

K != = , " ;< $ * ?( K != = ,

>

+,+ + +,4.+ +,+ +

>

+, '

$ $ AB $ C DB

C $

+, ' ,

A

+,:

FD > D=

+,++

D=<

/6 +

,4

<, +

,:

DE, D

D@D

+,: @ ,:@ ,4

<, +@DE, +

$%&'$()* D\ SQ

S=

& $

%? P

S
S 6

6

SQ

S=

%

;

%

$ %P& $

%

% & $

%

DE,

D\@DE,

+

+

,'

,.

QY5SQDW0

,

,4

QY5SQDW0

,

,4

QY5SQDW0

,:

',.

QY5SQDW0

,'

',.

QY5SQDW0

166

P ílohy: P2 - Tabulky pro výpo et tepelných ztrát jednotlivých místností N S?

$ $ ++ ? % * # & $ !& & $ = G & $

P a;

a

( =

,

$

Q)& 9

$

8=

Pa

a

,

FD

D=

&

, : +,4 G & $

=

b(

,

D=<

+, . +,+ ,'+ +,++ 5A, Bc=8= D=< =

FD

D=

8= D=<

=

+, 4 ,'+

D=<

=

,++ ,++

>!

+,' +,3 , /

8= D=< >! +,++

&

?

& $ ?

# &* ) & $

%

&

5A, ! Bc=8= D=< >!

+,++

#

8=

D=

1;

,:' ,:' ,' /,:/ /,:/

8= D= 1 ;

, 4 ,:+ , +,'+ +,'+

P+, 3 P+, 3 P+,'' P+, P+, -

P+,/' P+,P+,3 P+, P+,':

Pa &

?

?

& $

J # &* )
,

Pa ,a

?

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

% &

%?

8=

&$ "AVE8 S DA S 858 E8 H0 6EV ( ,

a

++

A &

1` B a

& .

8=

*

*

= "S 8 -

)
(5S 78

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q ++4 "AVE8 QE6AÊT 6 ++4 Q0^0 QE6AÊT "Q' ++: "AVE8 QE6AÊT "A +: "A S 84 "A +"A S 84 ,

? &$ &

$ 9

A & %? # # &* ) & $ " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a

1; B a

&

E ?

& Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = &$ "S'8 "AVE8 E8 A0 0E] SQ S ES Q0E SQET ( = * & ?

( =

!

#?

D

P ,.+

! 8= D

_! ,=

, / +, : 3,'+, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

+,/+ ','3 ',43

,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,/ +,/

,++ ,++

+,+,-

B ',- b(

,

D _! ,= B +, 4. D _!

,>\ B

+, :+ ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

,+-

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
*

&

$ Q Q)& 9

'

= a P

/:,/+ 9
,,

/, +

Q

$

5, :, '

5A,

4

+ 7

&

7

W XGY 61

,+-

$ 9

++

5#`

Q)& 9 &

a

<=% & M

GP

,

.

? < Q)& 9 a , Pa

&

+,+' %?

167

' ,

G

/, + M$

Q)I= ) = =9 9 d

*

? !
' 1,

',+4 # * + 7

7

7 1

4

=# Q

+,.

.+

1,

, Pa b(

P

/,. O ?Q

,'

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

G

<

N S?

E ?

$ $ ++ ? % * # & $ !& =

& Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = E0W"SD ( =

& $ G & $

? &$

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a

& $

( =

?

=

,

_! ,= B

+, 4.

D

_! ,>\ B

Pa

*

,

&

?

?

& $

# &* ) & $

?

&

%

FD

8= D=<

=

=

+,++

=

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

+,++

D=

1;

8= D= 1 ; +,++

& $

J # &* )
?

%

%?

8=

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

D

+,++

! 8= D

_! ,=

,:3 +,.4 ,'3 +, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

,-. +,/ ,+4+

Z\

,/. ,/.

1` 1` Z\

+,/ +,/

,++ ,++

+,+,-

B ',- b(

,

+,.43

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

$

&

,,

Q

= a P

.,3: 9
,33

*

$ Q Q)& 9

'

O ?Q

)
&

&

$

5A,

4

+ 7

5#`

Q)& 9 &

a

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

&

' ,

G

,33 M$

Q)I= ) = =9 9 d

*

+ ,

W XGY !"

++

.

,+

7

, 4

$ 9

+ 5

, P a0 b(

P

.+

1,

, 4

1` 1` Z\

, 4

a b(

. Q)& 9

_! ,=

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

S>;

b(

,

#

8=

?

( = ( =

D=<

5A, Bc=8= D=<

D=

& a . E0QYAU VES ++

+,++

&

a

,

FD

G & $

8=

&$ "AVE8 S DA S 858 E8 H0 6EV 8

1` B a

Q)& 9

D=

A &

D

)
$ $ A0(5E6( U T"AES"A "

&

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ ;$ ! 1 ; B a , P a; a , P a

= "Q.

&

8= &

*

&

$ 9

&$ *

( =

!

? !
' 1,

+ %?

+

# * + 7

7

7 # "!

4

168

W$ XGY

G

<

N S?

$ $ ++' ? % * # & $ !& =

E ?

& Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< = &$ "S'8 "AVE8 E8 A0 ]E0 SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

? &$

1` B a

Pa

a

,

FD

D=

&

, ' ,/ G & $

=

8=

& a . E0 QYAU VES ++'

D=<

+, . +,+ ,'+ +,++ 5A, Bc=8= D=<

b(

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

+,-+ ,:/ ,//

=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >! +,++

&

&

,

Q)& 9

8=

?

?

& $

# &* ) & $

?

&

%

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

-,'-,'-

?

& $

+,++

#

8=

8= D = 1 ;

+,' +,'

J # &* )
?

P+, P+, -

%

%?

8=

&$ "AVE8 S DA ( 4.+ S 858 E8 H0 6EV (' ,

)
$ $ A0(5E6( U T"AES"A

A & = "S 8 "Q. 3

&

& $

*

*

&

$ 9

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "A ' +: "A S 84 "A +"A S 84 1 ; B a , P a; a , P a ( =

!

&

P+,4.

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

D

P+, ' P+,.'

! 8= D

_! ,=

/,' +, : .,++,.: ,4 +, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

+,4: :,4 , +,3/

,/. ,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,/ +,/ +,/

,++ ,++ ,++

+,+,+,-

B ',- b(

,

,= B +, 4.

D

_!

D

_! ,>\ B

+, :+e +,.43 ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

:,'3

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
*

&

$ Q Q)& 9

'

= a P

' ,4: 9
,,

.,:3

Q

$

5, .,/+

5A,

4

+ 7

&

7

W XGY 1 5"

:,'3

$ 9

++'

5#`

Q)& 9 &

a

*

+,+. & %?

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

? !
' 1,

/,'+ # * 7

7 "5 65

169

' ,

.,:3

+ 7

4

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

.+

1,

, P a0 b(

P

/,. O ?Q

-,4+

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

G

<

N $ $ ++/ & ? % * Q)& 9 & % ? # & $ !& A & %? #& = " > = $ !=< = &$ "S'8 "AVE8 Q0E SQ S ES Q0E "S'8 "AVE8 Q0E ( = *

( =

& $ G & $

$

Q)& 9

D

_! ,= B

_! ,>\ B

&

a

b(

,

.

$ 9

++/

FD

D=

&

',+/ ,// -,'/ G & $

=

D=<

+, . +,+ ,'+ +,++ +, . +,+ 5A, Bc=8= D=<

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, 4

=

,++ ,++ ,++

+,: ,:4 ,4 /,/+

=

& $ 8=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >! +,++

&

?

& $

&

?

?

5A, ! Bc=8= D=< >!

# &* ) & $ %

&

D=

1;

,+-

?

& $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

+,'

J # &* )
? %?

8=

&$ "AVE8 S DA "AVE8 S DA S 858 E8 H0 6EV

D

)
$

A & = "S 8 "S 8 -

&

8= SQET SQET SQET & ?

*

*

? &$

" 8

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "A "A S " 8 78 84 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

E ?

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a

!

D

P+, -

%

&

P ,++

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P ,++

! 8= D

_! ,=

_! ,=

., +, : 4,.+ +, : ,++, : c=8= D _! ,=

1`

1`

+,3/ ,'. , /,/+

,/. ,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,/ +,/ +,/

,++ ,++ ,++

+,+,+,-

+, 4. +, : ( =

( =

*

&

?

*

&

?

! 5A, `B c=8= D

?

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

&

$

= &

'+, . 9
P

Q)& 9 a P

,,

.,+:

Q

,

., '

+ 7

7

W XGY 1" 15

++/

5#`

Q)& 9 &

a

*

+,+. & %?

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * 7

7 !6 !9

170

' ,

.,+:

+ 7

4

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

5

5A, -, +

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

,-3 -, +

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

E ? $ $ ++. & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "S'8 "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

$

$

&

1` B a

Pa

&

&

a

,

,

a

b(

,

" 8

++.

FD

D=

D=<

,'4 +, . +,+ ,// ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

=

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

+,-/ ,:4 ,.

=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >! +,++

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

D=

Pa ,a

1;

-, -, & $

+,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

#

8=

8= D= 1 ;

+,' ,'+

J # &* )
? %? D

8=

&$ "AVE8 S DA S 858 E8 H0 6EV ,

& .

A & = "S 8 -

)
8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "A +"A S " 8 78 84 "A . +4 "A S " 8 78 (4 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

%

P+, P+, 3 &

P+,. P ,/4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P ,3:

! 8= D

_! ,=

_! ,=

/,// +, : , ' +, : c=8= D _! ,=

1`

1`

+,:+ , / ,3/

,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,/ +,/

,++ ,++

+,+,-

B ',- b(

,

,= B +, 4.

D

_!

D

_! ,>\ B

+, :+ ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

P &

Q)& 9

'+,.: 9
$

= &

a P

,,

., 3

Q

,

., +

+ 7

7

W XGY 1 9#

,'' ++.

5#`

Q)& 9 &

a

*

+,+. & %?

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * 7

7 "/ !"

171

' ,

., 3

+ 7

4

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

P

G

,

.

5

5A,

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

,:+ ,''

a b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

E ? $ $ ++& ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "S'8 "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

$

$

&

1` B a

,

Pa

&

&

a

,

,

a

b(

,

" 8

++-

FD

D=

D=<

,'4 +, . +,+ ,// ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

=

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

+,-/ ,:4 ,.

=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >! +,++

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

D=

Pa ,a

1;

,'+ ,3

?

& $

+,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

#

8=

8= D= 1 ;

, 3 ,

J # &* )
? %? D

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV "AVE8 S DA

"S 8

& .

A & =

)
8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "A . "A S " 8 78 (4 "Q' "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

%

P+, 3 P+, 3 &

P ,3/ P/,-4 P4,-

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

! 8= D

_! ,=

_! ,=

,'+ +, : /,// +, : c=8= D _! ,=

1`

1`

, . +,:+ ,3.

Z\

,/. ,/.

1` 1` Z\

+,/ +,/

,++ ,++

+,+,-

B ',- b(

,

,= B +, 4.

D

_!

D

_! ,>\ B

+, : ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

P &

Q)& 9

'+,4. 9
$

= &

a P

,,

.,':

Q

5A,

+ 7

7

W XGY 366 95

P', 3

$ 9

-

5#`

Q)& 9 &

a

5, ., '

4

*

+,+. & %?

' ,

G

.,': M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * + 7

7

7 "

172

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

,: P', 3

a b(

. Q)& 9

1 ` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

"

W$ XGY

<

N S?

Q)& 9

$

0EET

1` B a

,

D

_! ,= B

+, 4.

Pa

D

_! ,>\ B

a

,

&

=

&

?

Pa ,a

&

?

?

FD

D=

& $ ?

# &* ) & $

%

&

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

,.3 ,:/,/.

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

,3 ,'+ ,:' .,-: ,:' ,4/ ,4/ & $

+,++

#

8=

?

J # &* )
?

%

%?

8=

8= D= 1 ;

, , 4 ,:+ , ,:+ ,' ,.-

+, +, +, P+, P+, +, +,

',3/ +,/+,. P ,. P+,/ +,.+,-4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

D

' ' -

/,

! 8= D

_! ,=

.,+, : -, 4 +, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

,4' ,3 .,-/

,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,. +,.

,++ ,++

+,4/ +,4/

B ',- b(

,

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

a b(

+ Q)& 9

&

$

)
*

&

$ Q Q)& 9

'

= a P

'.,3' 9
P $

.',:3

Q

/, 3

5A,

+ 7

&

7

W XGY "

,:-

$ 9

1"

++4

5#`

Q)& 9 &

a

5, :,'

'

=# Q

,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

+

.+

1,

, P a0 b(

'

/,. ,,

1` 1` Z\

,:a

b(

,

_! ,=

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

O ?Q

D=<

+, . +,+ ,'+ +,++ 5A, Bc=8= D=< =

+, :

*

S>;

b(

,

+,++

( = ( =

FD

D= 3,.3 ,/' G & $

8=

&

,

a

++4

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV 8 "AVE8 S DA

"S 8

&

T"AES"A

A & =

)
& $

*

*

$

&

$ 9

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q' ++"AVE8 QE6AÊT "Q ++ "AVE8 QE6AÊT 6 ++ Q0^0 QE6AÊT "Q' ++: "AVE8 QE6AÊT 6 ++: Q0^0 QE6AÊT "A / "A S ("A 4 "A S 5 1 ; B a , P a; a , P a ( =

? &$

+

& Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ?

( =

&

E ?

$ $ ++4 ? % * # & $ !& =

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a

!

&

*

+,+. %?

G

.',:3 M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * + 7

7

7 561 !

173

' ,

W$ XGY

<

N S?

!

&

E ?

$ $ ++: = % * # & $ !& =

? &$

$

&

)
$

Q)& 9

D fQU E8 & Q)& 9 & %? & $ $ 9 A & %? #& G & $ " > = $ !=< FD 8= D= = &$ "S'8 "AVE8 Q0E SQET +,:/ +, . "S'8 "AVE8 Q0E SQET , . +, . SQ S ES Q0E SQET +,4 ,'+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a ( =

*

&

?

*

&

8=

# &* ) & $

?

& $

?

,

D

_! ,= B

+, 4.

D

_! ,>\ B

Pa

a

,

,

D=< +,+ +,+ +,++

8= D=<

=

+, 4 +, 4 ,'+

=

,++ ,++ ,++

+, ' +,'/ +,3/ ,.+

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

%

&

Pa ,a

+,++

#

8=

D=

1;

-, + .,-: ,:' ,. 4,' -,' ,-/ J # &* )
?

8= D= 1 ;

,' , ,:+ , , , 4 ,:+

%

8=

&$ "AVE8 S DA S 858 E8 H0 6EV (

1` B a

++:

FD

D=

A & = "S 8 4 48

b(

,

+,++ & $

?

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "A / "A S " 8 78 ("Q' ++4 "AVE8 QE6AÊT 6 ++4 Q0^0 6EA0 6] "Q' ++ "AVE8 QE6AÊT "Q' + + "AVE8 QE6AÊT "Q ++3 "AVE8 QE6AÊT 6 ++3 Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& /

&

%?

+, . +, +, +, . +, . +, +,

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ; #?

D

,++ ,'/ +,'4 +,:+ ',:: +,:3 +,'' 3,-+

! 8= D

_! ,=

.,+, : -, + +, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

,+ ,+4 ,+44

,/. ,/.

Z\

1` 1` Z\

+,.4 +,.4

,++ ,++

+,: +,:

B ',- b(

,

+, : ( =

( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,: a

b(

,

a b(

/ Q)& 9

&

S>;

$

)
*

&

$ Q Q)& 9

= a +

'

/,+' 9
P $

,,

,+.

Q

5

,

4, -

5A,

+ 7

&

7

W XGY "1 /

,: ++:

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

=# Q

,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

/

.+

1,

, P a0 b(

'-

/,. O ?Q

,4

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

? !
' 1,

',43 # * 7

7 61

174

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

/

G

,+.

*

+,+' & %?

' ,

W$ XGY

G

<

N S?

$ $ ++3 = % * # & $ !& =

( =

$

Q)& 9

1` B a

,

D

_! ,= B

D

_! ,>\ B

Pa

a

,

a

b(

,

++3

8=

FD

D=

&

,'4 ,+4 G & $

=

8=

D=<

+, . +,+ +, . +,+ 5A, Bc=8= D=<

8= D=<

=

+, 4 +, 4

=

,++ ,++

+,'4 +, 3 +,--

=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >! +,++

&

&

,

& +

(

?

& $

?

?

# &* ) & $

%

&

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

-,' ,-/

?

& $

+,++

#

8=

8= D = 1 ;

, 4 ,:+

J # &* )
?

%

%?

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV ( "AVE8 S DA "AVE8 S DA

"S 8 "S 8

)
$

A & =

&

& $

*

*

? &$

$ 9

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q ++: "AVE8 QE6AÊT 6 ++: Q0^0 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

E ?

& Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< = &$ "S 8 "AVE8 Q0E SQET "S 8 "AVE8 Q0E SQET ( = * & ? A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! >! B a , P a! a , P a

!

P+, ' P+, '

&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

D

P ,++ P+,'4 P ,'4

! 8= D

_! ,=

,33 +, : /,-' +, : /, 3 +, : c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

+,'. +,:' +,44 ,3./

Z\

,/. ,/. ,/.

1` 1` Z\

+,. +,. +,.

,++ ,++ ,++

+,4/ +,4/ +,4/

B ',- b(

,

+, 4. +, : ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q Q)& 9

'

/,.: 9
*

,,

Q

&

= a /

,/. +,4/

a b(

+ Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

P $

, P a0 b(

5A,

'

+ 7

++3

5#`

Q)& 9 &

a +

5, ,''/ 4

*

)= 9

+ &

Q

7

7 39 !"

175

? !
1,

# * + 7

P/

G

M$

=9 d

+ %?

' ,

-,:4 Q)I=

+

=# Q

,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

P

G

,

.+

1,

W XGY !#

$ 9

&

7

+,4/

W$ XGY

<

N $ $ + + & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ A & %? #& = G & $ " > = $ !=< = &$ "(5 "A^0(58 E8 E ( = * & ?

>! B a

,

# # &* ) $ !=< &$

P a!

a

,

? &$

$

$

Q)& 9

8=

1` B a

,

_! ,= B

D

_! ,>\ B

Pa

a

,

FD

D=

&

-,43 G & $

=

D=<

+, / +,+ 5A, Bc=8= D=<

FD

D=

8=

&

?

&

?

& $

# &* ) & $

?

&

%

b(

,

8= D=<

=

+, -

=

,++

,+3 ,+3

=

D=<

>!

8= D=< >!

,

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

:,:+ 4,4:

?

& $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

+,: ,

J # &* )
? %? D

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV ( ( 4.+

D

a

+ +

$ 9

A &

"Q.

& .

& $

*

*

-

)
"(5S 6KAV

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. + "AVE8 QE6AÊT "Q' ++: "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a

=

&

Pa

( =

( =

&

E ?

S?

A & %? " > = = E0W"SD

!

P+,'' P+,''

%

&

P ,/+ P.,.+

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P4,3+

! 8= D

_! ,=

-,43 +, : 4,+ +,.: c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

, 3 4,+ :, +

Z\

,/. ,/.

1` 1` Z\

+,/ +,/

,++ ,++

+,+,-

B ',- b(

,

+, 4. +,.43 ( =

( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

P ,:+

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

,,

3,.'

Q

$

Q)& 9

= a P

, P a0 b(

P

&

&

'3,+. 9
*

.,+

1 ` 1 ` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

5A,

4

+ 7

+ +

5#`

Q)& 9 &

a

5

*

,

)= 9

+ &

Q

7

7 #9 1

176

? !
1,

# * + 7

4

G

M$

=9 d

+ %?

' ,

3,.' Q)I=

+

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

-,-/

W XGY 3"6 5!

$ 9

.+

1,

7

P ,:+

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ Q)& 9 $ $ + HU Q0^T & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S' "AVE8 S(5 ,+4 +, . +,+ S Q0^0 Q"AD ',4 , + +,++ "(5 "A^0(58 .,/4 +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< =

&

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

FD

D=

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

D=

8=

D

Pa

a

,

,

D=<

1;

,.+ ,:,+ ,:' ,44 ,44 & $

+,./,/4 +,:: .,3+

>!

8= D=< >!

Pa ,a

+,++

8= D= 1 ;

, 4 ,:+ ,. ,:+ ,' ,.-

J # &* )
8=

&$

,

=

,++ ,++ ,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

?

%

%? D

P+, P+, P+, P+, P+, P+, &

3 3 3 3 3 3

P+,.3 P+,./ P , . P+,P+,-4 P+,:+

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P.,/-

! 8= D

_! ,=

c=8= D 1` B a

8= D=<

=

+, 4 , + +, -

#

A & = ;$ !

+

+,++

*

*

b(

,

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q +' "AVE8 QE6AÊT 6 +' Q0^0 6EA0 6] "Q +/ "AVE8 QE6AÊT 6 +/ Q0^0 6EA0 6] "A / ++4 "A S ("A - ++4 "A S 5 1 ; B a , P a; a , P a ( =

a

.

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

P &

Q)& 9

-,/ 9
$

= &

a P

:,

,,

Q

+ 7

7

W XGY 6

+

5#`

Q)& 9 &

a

,

,43

4

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

7

7 #5 !

177

' ,

:, +.

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

5

5A, +,//

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+ +,//

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 + > (5S 78 & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 .,:. +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? " > = = E0W"SD >! B a

,

# # &* ) $ !=< &$

P a!

a

,

FD

D=

8=

*

&

?

& $

*

&

?

?

?

# &* ) & $ %

&

8=

D=

D

,

,

D=<

1;

=

,++

+,3/ +,3/

>!

8= D=< >!

& $

J # &* )
8=

,

Pa ,a

+,++

8= D= 1 ;

, ,:+ , 4 ,:+ ?

%

%? D

P+, 3 P+, 3 P+, P+, &

P.,' P+,./ P+,/3 P+,'4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P-,4+

! 8= D

_! ,=

c=8= D a

8= D=<

=

+, -

5A, ! Bc=8= D=< >!

',. ,',/. ,:'

&$

Pa

+ >

#

A &

1` B a

b(

,

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q' +. "AVE8 QE6AÊT 6 +. Q0^0 6EA0 6] "Q +: "AVE8 QE6AÊT 6 +: Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a

= ;$ !

a

Pa

( =

( =

& .

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

.,++ Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

:,4:

&

Q)& 9

,,

Q

$

= &

4,.. 9
*

a P

a b(

, P a0 b(

P

4,++

,++

7

W XGY 3 55 1#

5#`

Q)& 9 &

a

Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

Q

+

? !
1,

# * 7

7 6/ 55

178

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

4

' ,

:,4:

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+

,3:

+ 7

+ >

.

5,

5A, P.,44

$ 9

.+

1,

+,++ P.,44

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

E ? $ $ + & = % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "A^0(58 "+' "AVE8 S(5 8H SQ S ES Q0E ( = * & ? & S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

$

$

)
g 6

&

?

FD

D=

FD

D=

?

?

?

# &* ) & $

D

a

,

,

b(

,

8= D=<

=

+, +, 4 ,'+

=

,++ ,++ ,++

+,4' ,4+,3/ ',/'

=

D=<

>!

8= D=< >!

%

&

5A, ! Bc=8= D=< >!

8=

D=

1;

3,+/ /,.. & $

8= D= 1 ;

+,34 ,'

J # &* )
?

%

%? D

8=

Pa ,a

+,++

#

P+, 3 P+,'' &

P ,P ,33

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P',-

! 8= D

_! ,=

c=8= D Pa

D=<

/,.. +, / +,+ -,.' +, . +,+ +,4 ,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

& $

&$

,

a

+

A &

1` B a

& .

+,++

&

= ;$ !

&

8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ +' "AVE8 QE6AÊT "A / "A S (1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

Q)& 9

$

= &

',-. 9
P &

a P

-,:'

,,

Q

,

,'

+ 7

7

W XGY 3" 99

+

5#`

Q)& 9 &

a

? !
' 1,

',-3 # * 7

7 1 15

179

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

4

' ,

-,:'

*

+,+' & %?

=# Q

+,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

5

5A, P+, :

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+,++ P+, :

a b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

G

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 +' ( 0 "SEU & = % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 ,33 +, / +,+ "+' "AVE8 S(5 8H 4,/4 +, . +,+ SQ S ES Q0E , ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( = A & %? " > = = "Q/ + "Q + 6 + 1; B a

P a;

,

a

,

FD

D=

8=

&

?

& $ ?

# &* ) & $ %

&

D

,

D=<

1;

3,+'3 ,/33 ,- /

/, . :,4/ ',.-,/.

>!

8= D=< >!

+,++

8= D= 1 ;

+,34 , 4 ,:

?

?

& $

J # &* )
?

%

%?

+, .- . +, .- . +, .- .

D

8=

,

Pa ,a

&

,'4 +,.+ +,/-

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

,'

! 8= D

_! ,=

c=8= D ,

=

,++ ,++ ,++

Pa &

a

8= D=<

=

+, +, 4 ,'+

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

8=

&$

Pa

+'

#

A &

1` B a

b(

,

+,++

*

*

= ;$ !

a

& $

#? & $ J # &* )
( =

& +

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

:,4: a

b(

,

a b(

+ Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

P &

Q)& 9

:,34 9
$

= &

a .

,,

',/-

Q

5A,

'

:,4:

+ 7

7

W XGY 9 / 65

+'

5#`

Q)& 9 &

a

5, /,.4

.

*

+,+. & %?

' ,

G

',/M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * + 7

7

7 6#

180

=# Q

,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

+

.+

1,

, P a0 b(

$ 9

/,. O ?Q

+,++

1 ` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

E ? $ $ $ YAT 8 " +/ & = % * A0 S S Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "A^0(58 "S' "AVE8 S(5 8H SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & =

( = A & %? " > = = "Q + 6 + 1; B a

P a;

,

a

,

Q)& 9

FD

D=

FD

D=

&

?

& $ ?

# &* ) & $ %

&

,3 4,' ,.4 ,43

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

+,++

D=

1;

:,++,: 4

8= D= 1 ;

,. ,:

+, .- . +, .- .

,3+ +,.

Pa &

a

,

=

,++ ,++ ,++

=

?

?

& $

J # &* )
?

%

%? D

8=

&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

8= D

_! ,=

,

Pa ,a

,/

! 1`

_! ,=

1`

+ Pa

8= D=<

=

+, +, 4 ,'+

#

8=

&$

,

b(

,

+,++

c=8= D D

D=<

,3 +, / +,+ 4,++, . +,+ ,3: ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

1` B a

a

+/

8=

*

*

= ;$ !

& +

& $

#? & $ J # &* )
( =

)
$ 8 Ah

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

&

Z\

1` 1` Z\

,/.

+

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

*

Q)& 9

$

= &

'.,4' 9
P &

a

,,

.',-+

Q

/, +

a

Q)& 9 a , Pa '

W XGY "5" "!

<=% & M

P

*

+,+' & %?

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
1,

# * 7

7 56!

181

' ,

.',-+

+ 7

'

=# Q

,.+

? <

,

7

G

,

+

5

+ 7

5#`

Q)& 9 &

.+

:,

5A,

'

+/

P

1,

, P a0 b(

$ 9

/,. O ?Q

+ /, +

a0 b(

+ Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

E ? $ $ +. ^T & = % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "A^0(58 "S' "AVE8 S(5 8H SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

$

$

&

&

?

FD

D=

D

,

,

,

D=<

:,3. +, / +,+ 3,-4 +, . +,+ .,3/ ,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

FD

D=

?

?

?

# &* ) & $

8= D=<

=

+, +, 4 ,'+

=

,++ ,++ ,++

',+' ,4,4 ','4

=

D=<

>!

8= D=< >!

%

&

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

8=

1;

',4: ,:' /,'. :,3. & $

8= D= 1 ;

, ,'+ +,34 ,'+

J # &* )
?

%

%? D

8=

Pa ,a

+,++

#

+, +, P+,++, &

4,3

! 8= D

_! ,=

/,.4 +,'4 P+,:4 ',:.

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

c=8= D a

b(

,

+.

& $

&$

Pa

a

8QE8 WT 0

A &

1` B a

& +

+,++

&

= ;$ !

)
8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q' + > "AVE8 QE6AÊT 6 + > Q0^0 6EA0 6] "Q/ +"AVE8 QE6AÊT "A . "A S (4 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

, : a

b(

,

a b(

+ Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

P &

Q)& 9

,,

:., :

Q

$

= &

.-,:. 9
*

a P

, P a0 b(

7

W XGY 16 //

$ 9

+.

5#`

Q)& 9 &

a

Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

*

+,+. & %?

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

Q

? !
# * 7

7 9 # #9

182

' ,

:., :

+ 7

'

=# Q

,.+

? <

/,.

:,33'.

+ 7

, :

+

5,

5A,

'

.+

1,

+

1 ` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 HUW SQ] +& ? % * S V 0ET Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 4,: +, / +,+ "S' "AVE8 S(5 8H :, . +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ,:: ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

FD

D=

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

D=

8=

D

Pa

a

,

,

D=<

1;

.,''. 4,/ ,.3/ ,: 4 4,: & $

+,34 ,-, 4 ,: +,'

J # &* )
?

%

%?

8=

&$

,

8= D=<

=

+, +, 4 ,'+

=

,++ ,++ ,++

/,/. 4,-+ .,// 4,/3

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

Pa ,a

+,++

D

8= D= 1 ;

+,+.:: / +, 4-/4 +, 4-/4 +, 4-/4 +, +.:: &

-,/

! 8= D

_! ,=

+,:4 ,/. ,:: +,'3 ,:'

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

c=8= D 1` B a

+-

#

A & = ;$ !

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ +. "AVE8 QE6AÊT "Q' +: "AVE8 QE6AÊT "Q +: "AVE8 QE6AÊT 6 +: Q0^0 6EA0 6] "A "A S 84 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

! 5A, `B c=8= D

?

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

a b(

&

Q)& 9

,,

--,:-

Q

$

= &

:',/' 9
*

a

+,++ '',3

P Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

, P a0 b(

5A,

'/

+ 7

7

+-

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

<=% & M

GP

,

=# Q

' ,

G

--,:-

P

? <

.+

/,. 1,

W XGY 5! /#

'',3

5

,

.-,4'

Q)& 9 a , Pa

*

+,+. & %?

Q)I= ) = =9 9 d

;

183

Q

? !
1,

# * + 7

'/

M$

7

7 9 6 9/

W$ XGY

<

N S?

$ +4

!

E ?

$

&

? &$

$

$

&

)
& a . E0QYAU VES +4

K 6E8Q] U S & = % * # &* $ $ Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 ',.3 +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ E0W"SD > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

*

*

&

&

?

& $

?

?

?

FD

D=

# &* ) & $ %

&

8=

D=

& $

D

Pa

a

,

,

1;

J # &* )
?

%

%? D

8=

Pa ,a

D=<

>!

8= D=< >!

+,++

8= D= 1 ;

, 4 ,:+ +,:

P ,+' P+,'4 P ,'/

P+, P+, P+,'' &

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P ,4/

! 8= D

_! ,=

c=8= D ,

+,.4 +,.4

5A, ! Bc=8= D=< >!

4,' ,:' /,3+

&$

1` B a

=

,++

#

A & =

8= D=<

=

+, -

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q +: "AVE8 QE6AÊT 6 +: Q0^0 6EA0 6] "Q. + "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

b(

,

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

a b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

.,'3

,,

Q

P &

Q)& 9

$

= &

+,44 9
*

a P

, P a0 b(

7

W XGY 356 !9

+4

5#`

Q)& 9 &

a

Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

Q

+

? !
# * 7

7 "9 "!

184

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

4

' ,

.,'3

*

+ & %?

=# Q

+,.+

? <

+ 5,

+ 7

P , -

$ 9

.

,:'+3

5A,

4

.+

1,

+,++ P , -

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ Q)& 9 $ $ +: (5S 78 & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 +,+ +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< =

&

S?

A & %? " > = = "Q +4 6 +4 >! B a

# # &* ) & $ $ !=< &$ "AVE8 QE6AÊT Q0^0 6EA0 6]

P a!

,

a

,

1; B a

P a;

,

*

&

?

& $

#? & $ J # &* )
( =

,

?

%

&

&

D

a

,

,-+ ,-+

8= D=< >!

, 4 ,:+

+, + +, +

+,3' +,''

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

,/ ,.3 ,:' 4,+',/. ,:' +,+

, -

8= D= 1 ;

+,: , 4 ,:+ , , 4 ,:+ +,'

?

?

& $

J # &* )
? %? D

8=

%

P+, P+, P+, P+, +, +, +,

,

Pa ,a

&

' ' ' ' + + +

P+, P , ' P+,// P ,33 +,// +,'' +,'

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P',4/

! 8= D

_! ,=

c=8= D Pa

>!

+,++ +,++

=

,++

#

8=

&$

,

8= D=<

=

+, -

D=<

, 4 ,:+

# &* ) & $

A &

1` B a

+:

Pa

*

= ;$ !

FD

D= 4,' ,:'

b(

,

Pa

( = A & %? " > = = "Q. "Q +6 +"Q' +"Q + 7 6 + 7 "A

8=

a

:

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

,

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

&

& $ !&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

&

S>;

$

)
$ Q

'

,,

.,+'

Q

P &

Q)& 9

$

= &

'+,+9
*

a P

, P a0 b(

,

7

W XGY 3 1"

+:

5#`

Q)& 9 &

a

Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

? !
' 1,

+

+

# * 7

7 5! !

185

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

'+

' ,

.,+'

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+ 5

+ 7

P+,::

$ 9

:

.,

5A,

'+

.+

1,

+,++ P+,::

a b(

: Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

G

<

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 (5S 78 +3 ^6 SH0E] QVA UET S V 0ET 6Q Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ / 8/ S 858 = ',.3 +, +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

8=

D=

D

+, .. P

_! ,= B

a

,

,

& $

1;

J # &* )
8=

Pa ,a

&

?

*

&

?

%

%? D

?

?

b(

)
$ Q

'

,

,,

4,''

Q

P ,'P+,3' P+,3 P ,/' P+,/+ P+,' P+,' P ,:/ P+,34 P+,-P+,// P3,.4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ; !

8= D

1`

_! ,=

1`

Z\

1` 1` Z\

+

_! ,=

*

&

Q)& 9

$

= a P

, P a0 b(

+,++

1` 1` Z\

5A,

'+

+ 7

7

W XGY 3 #! /

P.,44

$ 9

+3

5#`

Q)& 9 &

a

5,

Q)& 9 a , Pa

.,:3

'+

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

+

? !
1,

# * + 7

7

7 #1 #"

186

' ,

4,''

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+

<=% & M

GP

,

:

.+

1,

_! ,=

P.,44

P

&

'/,-. 9
8= D= 1 ;

#?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

:

$

8= D=< >!

+,++

P+, + P+, + P+, + P+, ' P+,+4 P+,+4 P+,+4 P+, ' P+, ' P+, ' P+, ' &

_! ,=

a

S>;

>!

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

&

',: ',:

! M!;!

*

Q)& 9

=

,++

B ',- b(

,

( = ( =

D=<

+,34 ,'+ ,:+ +,43 +,34 ,'+ ,:+ +,34 ,'+ ,'+ ,:+

c=8= D Pa

8= D=<

=

+, :

5A, ! Bc=8= D=< >!

4,+' ',.3 ,.. ',.3 -, ',.3 ,.. /, . .,',4: ,:'

&$

,

+3

#

A &

1` B a

b(

,

+,++

&

= ;$ !

FD

D=

8=

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ + "AVE8 QE6AÊT SQ + S ES QE6AÊT 6 + Q0^0 QE6AÊT "A 8:7 "A S 8: "Q/ > "AVE8 QE6AÊT SQ > S ES QE6AÊT 6 > Q0^0 QE6AÊT "Q/ "AVE8 QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT 6 Q0^0 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& :

W$ XGY

<

N S?

$ $ + !< % * P & !? ? ! = $ !=< = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? &

*

P a;

,

a

( =

,

? &$

8=

D

_!

,

Pa

?

?

a

FD

?

&

b(

,

FD

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

,.. :,3 +,/4

=

D=<

>!

+,++

8= D=< >!

+,:

+, .

+,: +,:

5A, ! Bc=8= D=< >!

#

8=

D=

1;

',:3 ,:' .,.' ',.3 ,.. ., / 4,+. /,:+

?

8= D= 1 ;

,. ,:+ +,34 ,'+ ,:+ +,:3 +,: ,.

+, +, +, 4 +, 4 +, 4 +,++, . +, .

+,-+,'4 +,:3 +,4: +,44 +,4. ,// ,:

& $

J # &* )
,

Pa ,a

,

? %? D

8=

%

&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

4,/:

! 8= D

_! ,=

_! ,=

., / +, c=8= D _! ,=

1`

1`

,','-

Z\

,/.

+,.4

1` 1` Z\ ,++

+,:

B ',- b(

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

a0 b(

/ Q)& 9

&

$ '

':,:-

)
$ Q

ED(0Ef

P *

Q)& 9

= &

a P

_! ,=

,3/

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

+,4 a

a

S>;

D=<

+,:

# &* ) & $ %

a

+

D=

& $

&$ S 858 E8 A0 ]ED

,

& /

',3-

A &

1` B a

Q)& 9

D=

8=

&

&

+ (/ (/8

)
Pa

*

=

&

.,4. +, . +,+ -,:,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q 7 "AVE8 QE6AÊT 6 > Q0^0 6EA0 6] "Q/ +3 "AVE8 QE6AÊT SQ +3 S ES QE6AÊT 6 +3 Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 7 "Q. + + "AVE8 QE6AÊT "Q 8 "AVE8 QE6AÊT 1; B a

&

E ? $ $ 5YZ HUH0 T VAT S V 0ET 6Q $ 9

A & %? # # &* ) & $ " > = $ !=< = &$ "Q. +4 "AVE8 QE6AÊT > ! B a , P a! a , P a ( =

!

&

$

, P a0 b(

5A,

'-

+,4

+ 7

#"5 5!

$ 9

+

5#`

Q)& 9 &

a

W XGY

7

GP

,

/

+, 3

187

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N S?

$

!

&

1` B a D

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

_!

Pa

a

,

,

b(

,

8= D=<

=

+, 4 , +

=

,++ ,++

+, 4 ,4. ',+

=

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

/,3/ .,: ,:' ,:3 & $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

,. , 4 ,:+ +,43

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV ,

D=<

FD

D=

A &

/

FD

D=

,++ +, . +,+ ,'+ , + +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

=

a

+,++

&

=

& .

8=

*

*

Q)& 9

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q + "AVE8 QE6AÊT "Q 7 "AVE8 QE6AÊT 6 > Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

)
$ $ HU Q0^T S V 0ET 6Q $ 9

& ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU S Q0^0 P Q(5S SQ] ( = * & ? &

( =

&

E ?

$

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

? &$

? %? D

%

P+,'' P+, 3 P+, 3 P+, &

P ,.+ P ,'4 P+,P+,'3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P/,:4

! 8= D

_! ,=

_! ,=

,:3 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

+, 3 +, 3

,/.

Z\

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

P &

Q)& 9 a P

* )
$

= &

/,: 9
*

,/

,,

Q

5A,

+ 7

7

W XGY 3"" 9

P ,--

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

5, +,:

4

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

188

' ,

,/

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+, : P ,--

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

7

7

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 K8AE8 S V 0ET > !< % * P & !? ? ! = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S/ "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y /,+: +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ., ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

D

_!

,

Pa

a

,

,

=

,++ ,++

, + -,:/ 4,3.

D=<

>!

8= D=< >!

D=

1;

+,' .,.: ',.3 ,.. ',:3 ,:' .,: ,:' ',4 & $

Pa ,a

,

+,++

J # &* )
?

%

%? D

8=

8= D= 1 ;

,. +,34 ,'+ ,:+ ,. ,:+ , 4 ,:+ +,43

P+, ' +,++,++,+P+, ' P+, ' +, +, P+,+&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

_! ,=

',4

P ,3+,'/ +, 3 +, 3 P+,4/ P+,/ , . +,. P+,-: P , +

! 8= D

_! ,=

+, -

1`

1`

, ' , '

_! ,=

Z\

,/.

+,.

1` 1` Z\ ,++

+,4/

B ',- b(

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

a0 b(

+ Q)& 9

&

$ '

'/,33

)
$ Q

!<

)

P *

Q)& 9

&

= &

a P

_! ,=

,.:

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

:,' a

a

S>;

8= D=<

=

+, 4 ,'+

5A, ! Bc=8= D=< >!

c=8= D 1` B a

>

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

8'

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q / "AVE8 QE6AÊT "Q/ +3 "AVE8 QE6AÊT SQ +3 S ES QE6AÊT 6 +3 Q0^0 6EA0 6] "Q + "AVE8 QE6AÊT 6 + Q0^0 6EA0 6] "Q 8 "AVE8 QE6AÊT 6 8 Q0^0 6EA0 6] "A 8:7 "A S 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

$

, P a0 b(

5A,

'

+ 7

11 !#

$ 9

>

5#`

Q)& 9 &

a

W XGY

7

:,'

GP

,

+

,/'

189

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N S?

$

$

!

&

? &$

E ? $ 50 E8 S 6Q $ 9

$ V 0ET

!< % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "0 SQU "A^0(58 "S'8 "AVE8 Q0E SQET "S/8 "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y SQ S ES Q0E SQET S Q0^0 A0 8"8 SQ S ES Q0E SQET 5S ET ( = * & ? & = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

1` B a D

_!

,

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

a

,

,

Pa ,a

,

,++ ,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

+,3 .,/' ,: 3,3',+/,:3 /4,+-

=

D=<

>!

8= D=< >!

& $

+,++

D=

1;

J # &* )
? %? D

8=

8= D= 1 ;

+,34 ,'+ ,:+ ,'+ +,: %

,/: +,:+,'3 +,.: +, 3

+, +, +, +, +, &

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

',.+

! 8= D

_! ,=

_! ,=

..,:3 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

:,-:,--

,/.

Z\ +,./

1` 1` Z\ ,++

+,4:

B ',- b(

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,

b(

a0 b( P

)
*

$ '

':-,4:

&

$ Q

$

_! ,=

.4,', P a0 b(

5A,

'/

+ 7

7

W XGY 95/ /#

.4,'-

$ 9

C +

Q)& 9

= &

-,:+

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

S>;

8= D=<

=

+, 3 +, 4 +, 4 ,'+ , + ,'+

,= B +, ..

( =

&

b(

,

5A, ! Bc=8= D=< >!

,33 .,,:' ',4: ,3:

?

( =

Q)& 9

a

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV Pa

D=<

FD

D=

A &

' 8/

FD

D=

&

+,++

&

=

Q)& 9

.4,/+, 4 +,+ +, + +, . +,+ +,'3 +, . +,+ .,'. ,'+ +,++ ,4: , + +,++ ',4,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

8=

*

*

)
& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ +3 "AVE8 QE6AÊT SQ +3 S ES QE6AÊT 6 +3 Q0^0 6EA0 6] SQ +3 S ES QE6AÊT "Q. +: "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

a

Q)& 9 &

5#` a

GP

,

P

,+4

190

<=% & M $

=# X !Z Y 6// //

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 (5S 78 ' ^6 SH0E] QVA UET S V 0ET 666 Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ / 8/ S 858 = ',3+, +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

8=

D=

D

+, .. P

_! ,= B

a

,

,

& $

J # &* )
8=

Pa ,a

&

?

*

&

1;

?

%

%?

?

?

b(

)
$ Q

'

,

,,

4,:+

Q

P ,+. P+,3' P+,3 P ,/4 P+,'P+,' P+,' P ,:+ P+,34 P+,-. P+,// P3, +

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ; !

8= D

1`

_! ,=

1`

Z\

1` 1` Z\

+

_! ,=

*

&

Q)& 9

$

= a P

, P a0 b(

,

7

W XGY 3 56 16

'

5#`

Q)& 9 &

a

Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

Q

+

? !
1,

# * 7

7 6 55

191

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

'+

' ,

4,:+

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+ 5

+ 7

P., 3

$ 9

:

-,+.

+,++

1` 1` Z\

5A,

'+

.+

1,

_! ,=

P., 3

P

&

'.,.3: 9
8= D= 1 ;

#?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

:

$

8= D=< >!

+,++

P+, + P+, + P+, + P+, ' P+,+4 P+,+4 P+,+4 P+, ' P+, ' P+, ' P+, ' &

D

a

S>;

>!

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

&

',3 ',3

! M!;!

*

Q)& 9

=

,++

B ',- b(

,

( = ( =

D=<

+,34 ,'+ ,:+ +,43 +,34 ,'+ ,:+ +,34 ,'+ ,'+ ,:+

c=8= D Pa

8= D=<

=

+, :

5A, ! Bc=8= D=< >!

.,/ ',.3 ,.. ',3.,. ',.3 ,.. ',3 .,.3 ',4' ,:'

&$

,

'

#

A &

1` B a

b(

,

+,++

&

= ;$ !

FD

D=

8=

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ / "AVE8 QE6AÊT SQ / S ES QE6AÊT 6 / Q0^0 QE6AÊT "A 8:7 "A S 8: "Q/ .> "AVE8 QE6AÊT SQ .> S ES QE6AÊT 6 .> Q0^0 QE6AÊT "Q/ "AVE8 QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT 6 Q0^0 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& :

W$ XGY

<

N $ $ / !< % * P & !? ? ! = $ !=< = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? &

( =

P a;

,

a

( =

1` B a _!

,

Pa

&

?

a

?

?

FD

D=<

FD

# &* ) & $ %

&

b(

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

,. :,:: +,/+

=

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

+,++

#

8=

D=

1;

',:3 ,:' .,/ ',.3 ,.. ., 4 /,:+ +,.

?

8= D= 1 ;

,. ,:+ +,34 ,'+ ,:+ +,:3 ,. ,.

+, +, +, 4 +, 4 +, 4 +,++, . +,

+,-+,'4 +,:4 +,4: +,44 +,4. ,: ,4:

& $

J # &* )
,

Pa ,a

,

? %? D

8=

%

&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

4,43

! 8= D

_! ,=

_! ,=

., 4 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

,'. ,'.

Z\

,/.

+,.4

1` 1` Z\ ,++

+,:

B ',- b(

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

a0 b(

/ Q)& 9

&

$ '

':,-:

)
$ Q

ED(0Ef

P *

Q)& 9

= &

a P

_! ,=

,3'

1` 1` Z\

+, '

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

S>;

a

/

D=

& $

&$ S 858 E8 A0 ]ED

,

& /

D=

A &

D

Q)& 9

.,-/ +, . +,+ -,:' ,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

8=

&

+ (/ (/8

)
Pa

*

=

&

& $

*

,

? &$

8=

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q .7 "AVE8 QE6AÊT 6 .> Q0^0 6EA0 6] "Q/ ' "AVE8 QE6AÊT SQ ' S ES QE6AÊT 6 ' Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 7 "Q . 8 "AVE8 QE6AÊT "Q 7 "AVE8 QE6AÊT 1; B a

&

E ? $ $ 5YZ HUH0 T VAT S 666 $ 9

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ E0W"SD > ! B a , P a! a , P a

!

&

$

, P a0 b(

5A,

'-

+, '

+ 7

/

5#` a

W XGY # " 5!

$ 9

Q)& 9 &

7

GP

,

+,'/

/

192

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 HU Q0^T . & ? % * S V 0ET 666 Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ,++ +, . +,+ S Q0^0 P Q(5S SQ] ,'+ , + +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

,

.

8= D=<

=

+, 4 , +

=

,++ ,++

+, 4 ,4. ',+

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

/,:+ .,: ,:' ,:3 & $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

,. , 4 ,:+ +,43

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

/

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q / "AVE8 QE6AÊT "Q .7 "AVE8 QE6AÊT 6 .> Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& .

? %? D

%

P+,'' P+, 3 P+, 3 P+, &

P ,/' P ,'4 P+,P+,'3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P/,:+

! 8= D

_! ,=

,:3 +, c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

+, 3 +, 3 3.

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

. Q)& 9

&

S>;

$

)
$ Q

'

Q)& 9

$

= a P

* )
P &

&

/,: 9
*

,/

,,

Q

,

+,:

+ 7

7

W XGY 3"! /

.

5#`

Q)& 9 &

a

193

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

4

' ,

,/

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

5

5A, P ,.3

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+, : P ,.3

a b(

,

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

a

_! ,=

7

7

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 K8AE8 S V 0ET .> !< % * P & !? ? ! = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S/ "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y /, ' +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ., ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

Pa ,a

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

, -,4 4,:'

D=<

>!

8= D=< >!

& $

,

+,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

+,. .,. ',.3 ,.. ',:3 ,:' .,: ,:' ',.3

?

J # &* )
?

%

%? D

8=

8= D= 1 ;

,. +,34 ,'+ ,:+ ,. ,:+ , 4 ,:+ +,43

P+, ' +,++,++,+P+, ' P+, ' +, +, P+,+&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

_! ,=

P ,++ +,'' +, 3 +, 3 P+,4/ P+,/ , . +,. P+,-4 P , /

! 8= D

',.3 +, c=8= D _! ,=

_! ,=

1`

1`

, , +-/.

Z\

,/.

+,.

1` 1` Z\ ,++

+,4/

B ',- b(

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

a

,

*

&

?

Q)& 9

&

$

)
$ Q

'

b(

! 5A, `B c=8= D

*

P &

Q)& 9

$

= a P

_! ,=

,.4

1` 1` Z\

:, . a , P a0 b(

a0 b(

& '/,-.

?

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

& $ !&

+

S>;

.>

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

8'

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q : "AVE8 QE6AÊT "Q/ ' "AVE8 QE6AÊT SQ ' S ES QE6AÊT 6 ' Q0^0 6EA0 6] "Q / "AVE8 QE6AÊT 6 / Q0^0 6EA0 6] "Q . 8 "AVE8 QE6AÊT 6 .8 Q0^0 6EA0 6] "A 8:7 "A S 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

5A,

'

+ 7

W XGY

7 1/ 9!

:, .

$ 9

.>

5#`

Q)& 9 &

a

GP

,

+

,./

194

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N S?

!

&

? &$

E ? $ 50 E8 S 666 $ 9

$ $ % * # & $ !& =

( =

&

?

,

D

+, ..

_! ,= B

Pa

a

,

,

?

?

Pa ,a

*

&

?

?

%

&

D=

$ '

':-,4:

)
$ Q

=

+,3 ,: 3,:. ',+/,3 / ,.-

=

D=<

1;

',+: .,.3 ,:' ',4'

>!

8= D=< >!

*

,

!<

+,++

? %? D

8=

8= D= 1 ;

+,34 ,'+ ,:+ ,'+

J # &* )
%

+, +, +, +,

,/3 +,:. +,'3 +,.4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

','+

! 8= D

_! ,=

_! ,=

..,-' +, c=8= D _! ,=

&

?

?

1`

1`

:,:,-

! 5A, `B c=8= D

,/.

Z\ +,./

1` 1` Z\ ,++

b(

a0 b(

)

Q)& 9

*

= & a P ,++

_! ,=

1` 1` Z\

+,4: -,44

-,44

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

P

S>;

,++ ,++ ,++ ,++ ,++

#

. ,-' a

&

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ , + ,'+

5A, ! Bc=8= D=< >!

# &* ) & $

8=

& $

& $ !&

a

Q)& 9

b(

,

B ',- b(

,

( = ( =

D=<

FD

D=

& $

&$ S 858 E8 H0 6EV

1` B a

FD

D=

.4,/+, 4 +,+ +,/+, . +,+ ., 4 ,'+ +,++ ,4: , + +,++ ',4: ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

' 8/

a

+,++

&

=

&

-

8=

*

*

Q)& 9

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ ' "AVE8 QE6AÊT SQ ' S ES QE6AÊT 6 ' Q0^0 6EA0 6] SQ ' S ES QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

)
$ V 0ET

!< Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "0 SQU "A^0(58 "S/8 "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y SQ S ES Q0E SQET S Q0^0 A0 8"8 SQ S ES Q0E SQET 5S ET ( = * & ? & = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

&

&

Q)& 9 &

$

, P a0 b(

5A,

'/

+ 7

W XGY #55 5

C +

$ 9

5#` a ,++

7

. ,-'

GP

,

,+4

195

<=% & M

=# $

X !Z Y 6// //

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 (5S 78 4 ^6 SH0E] QVA UET S V 0ET 66 Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ / 8/ S 858 = ',33 +, +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

8=

D=

D

+, ..

_! ,= B

a

,

,

& $

1;

J # &* )
8=

Pa ,a

*

&

?

*

& $ !&

?

%

%? D

&

?

?

S>;

$

$ Q

'

b(

,

O ?Q

)
,,

4,:/

Q

+,++

P ,+P+,3' P+,3 P ,/4 P+,'. P+,' P+,' P ,:+ P+,34 P+,-. P+,// P3,

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ; !

8= D

1`

_! ,=

1`

Z\

1` 1` Z\

+

_! ,=

&

= a

_! ,=

+,++

1` 1` Z\

P.,'+

P

Q)& 9 P

$

, P a0 b(

5A,

'+

+ 7

W XGY 3 56 99

4

5#`

Q)& 9 &

7

P.,'+

$ 9

a

5,

Q)& 9 a , Pa

-,+-

'+

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

7

7 6 9"

196

' ,

4,:/

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+

<=% & M

GP

,

:

.+

1,

8= D=< >!

8= D= 1 ;

#?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

*

&

'.,-4 9
',3 ',3

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

: &

>!

P+, + P+, + P+, + P+, ' P+,+4 P+,+4 P+,+4 P+, ' P+, ' P+, ' P+, ' &

_! ,=

a a

Q)& 9

=

,++

B ',- b(

,

( = ( =

D=<

+,34 ,'+ ,:+ +,43 +,34 ,'+ ,:+ +,34 ,'+ ,'+ ,:+

c=8= D Pa

8= D=<

=

+, :

5A, ! Bc=8= D=< >!

.,/4 ',.3 ,.. ',33 .,/4 ',.3 ,.. ',3/ .,',4' ,:'

&$

,

4

#

A &

1` B a

b(

,

+,++

&

= ;$ !

FD

D=

8=

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ : "AVE8 QE6AÊT SQ : S ES QE6AÊT 6 : Q0^0 QE6AÊT "A 8:7 "A S " 8 78 8: "Q/ 3> "AVE8 QE6AÊT SQ 3> S ES QE6AÊT 6 > Q0^0 QE6AÊT "Q/ + "AVE8 QE6AÊT SQ + S ES QE6AÊT SQ + S ES QE6AÊT 6 + Q0^0 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& :

W$ XGY

<

N S?

$ $ : !< % * P & !? ? ! = $ !=< = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ E0W"SD > ! B a , P a! a , P a ( =

? &$

&

&

8=

?

1` B a

,

D

+, ..

_! ,= B

Pa

a

,

,

?

?

*

&

Pa ,a

FD

?

S>;

$ '

':,:-

$ Q

b(

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

,./ :,3 +,/-

=

&

,

D=

1;

+,++

8= D= 1 ;

,. ,:+ +,34 ,'+ ,:+ +,:3 ,. ,. ? %? D

8=

%

+, +, +, 4 +, 4 +, 4 +,++, . +, &

+,-+,'4 +,:: +,4: +,44 +,4. ,: ,4:

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

4,:+

! 8= D

_! ,=

., / +, c=8= D _! ,=

&

?

?

_! ,=

1`

1`

,','-

! 5A, `B c=8= D

Z\

,/.

+,.4

1` 1` Z\ ,++

a0 b(

*

= a

_! ,=

+,:

,3/

1` 1` Z\

+, +

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

P

Q)& 9 P

8= D=< >!

#

J # &* )
b(

ED(0Ef

&

>!

B ',- b(

& $ !&

,

D=<

5A, ! Bc=8= D=< >!

',:3 ,:' .,/4 ',.3 ,.. ., / /,:+ +,.

/ )
D=<

FD

a

&

a

:

# &* ) & $ %

& $

*

a

Q)& 9

& /

D=

8=

?

( = ( =

Q)& 9

D=

& $

&$ S 858 E8 A0 ]ED

+ (/ (/8

)
.,-3 +, . +,+ -,:,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

A & =

&

E ? $ $ 5YZ HUH0 T VAT S 66 $ 9

8=

*

*

&

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q 37 "AVE8 QE6AÊT 6 3> Q0^0 6EA0 6] "Q/ 4 "AVE8 QE6AÊT SQ 4 S ES QE6AÊT 6 4 Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 7 "Q 3 8 "AVE8 QE6AÊT "Q .7 "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

!

&

$

, P a0 b(

5A,

'-

+, +

+ 7

# # !! :

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

W XGY

7

GP

,

/

+, 3

197

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 HU Q0^T 3 & ? % * S V 0ET 66 Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ,+' +, . +,+ S Q0^0 P Q(5S SQ] ,'+ , + +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

,

3

8= D=<

=

+, 4 , +

=

,++ ,++

+, : ,4. ',+'

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

/,:+ .,: ,:' ,:3 & $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

,. , 4 ,:+ +,43

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

/

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q : "AVE8 QE6AÊT "Q 37 "AVE8 QE6AÊT 6 3> Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& .

? %? D

%

P+,'' P+, 3 P+, 3 P+, &

P ,/' P ,'4 P+,P+,'3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P/,:+

! 8= D

_! ,=

_! ,=

,:3 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

+, 3 +, 3

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

&

Q)& 9

= a P

* )
P

*

&

/,: 9
)
$

,/

,,

Q

5A,

+ 7

W XGY 3" 6

3

5#`

Q)& 9 &

7

P ,.3

$ 9

a

5, +,:

4

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

198

' ,

,/

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+, : P ,.3

a0 b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

7

7

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
S?

$ $ E ? $ $ Q)& 9 K8AE8 S V 0ET 3> !< % * P & !? ? ! = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S/ "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y /, + +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ., ' ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

,

Pa ,a

=

,++ ,++

, -,-4 4,4:

D=<

>!

8= D=< >!

& $

+,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

+,. .,/4 ',.3 ,.. ',:3 ,:' .,: ,:' ',-.

8= D= 1 ;

,. +,34 ,'+ ,:+ ,. ,:+ , 4 ,:+ +,43

J # &* )
?

%

%? D

8=

P+, ' +,++,++,+P+, ' P+, ' +, +, P+,+&

#?

_! ,=

P ,++ +,'' +, 3 +, 3 P+,4/ P+,/ , . +,. P+,-4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

P , /

! 8= D

_! ,=

',-. +, c=8= D _! ,=

1`

1`

, ,

Z\

,/.

+,.

1` 1` Z\ ,++

+,4/

B ',- b(

,

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

a0 b(

+ Q)& 9

$ '

'/,:

&

$ Q

)
P

*

&

Q)& 9

= &

a P

_! ,=

,.4

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

:, a

a

S>;

8= D=<

=

+, 4 ,'+

,= B +, ..

( = ( =

3>

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

8'

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q "AVE8 QE6AÊT "Q/ 4 "AVE8 QE6AÊT SQ 4 S ES QE6AÊT 6 4 Q0^0 6EA0 6] "Q : "AVE8 QE6AÊT 6 : Q0^0 6EA0 6] "Q 3 8 "AVE8 QE6AÊT 6 38 Q0^0 6EA0 6] "A 8:7 "A S 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

$

, P a0 b(

5A,

'

+ 7

59 "/ 3>

$ 9

5#`

Q)& 9 &

W XGY

7

:,

a

GP

,

+

,/3

199

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N S?

!

&

? &$

E ? $ 50 E8 S 66 $ 9

$ $ + % * # & $ !& =

( =

&

?

1` B a

,

+, ..

_! ,= B

Pa

a

,

,

?

?

*

&

Pa ,a

%

&

D=

?

1;

J # &* )
? %? D

8=

$ '

': ,-4

=

+,3/ ,: 3,:. ',+/,3 / ,.3

8= D=< >!

,

!<

&

?

8= D= 1 ;

%

,/3 +,:+,'3 +,.4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

','+

! 8= D

_! ,=

_! ,=

1`

1`

:,-/ :,-/

,/.

Z\ +,./

1` 1` Z\ ,++

?

! 5A, `B c=8= D

a0 b(

)

*

= a

_! ,=

1` 1` Z\

+,4: -,4:

-,4:

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

b(

Q)& 9 &

+,++

B ',- b(

,

& $ !&

)
$ Q

>!

+, +, +, +,

..,4/ +, c=8= D _! ,=

P

S>;

,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

D=<

+,34 ,'+ ,:+ ,'+

. ,-4 a

&

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ , + ,'+

#

',+. .,,:' ',4' & $

*

a

Q)& 9

b(

,

5A, ! Bc=8= D=< >!

# &* ) & $

8=

?

( = ( =

D=<

FD

D=

& $

&$ S 858 E8 H0 6EV

D

FD

D=

.4,.3 +, 4 +,+ +,/+, . +,+ ., 4 ,'+ +,++ ,4: , + +,++ ',4: ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

' 8/

a

+,++

&

=

&

+

8=

*

*

Q)& 9

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ 4 "AVE8 QE6AÊT SQ 4 S ES QE6AÊT 6 4 Q0^0 6EA0 6] SQ 4 S ES QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

)
$ V 0ET

!< Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "0 SQU "A^0(58 "S/8 "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y SQ S ES Q0E SQET S Q0^0 A0 8"8 SQ S ES Q0E SQET 5S ET ( = * & ? & = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

&

&

Q)& 9 &

$

, P a0 b(

5A,

'/

+ 7

W XGY #51 6#

+ C +'

$ 9

5#` a

7

. ,-4

GP

,

P

, +

200

<=% & M

=# $

X !Z Y 6// //

N S?

$

!

^6 SH0E] QVA UET Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ / 8/ S 858 = ( = * & ? &

( = A & %? #? " > = $ !=< = "Q/ SQ 6 "A 8:7 "Q/ '> SQ '> 6 '> "Q/ / SQ / SQ / 6 / "Q . 6 . 1 ; B a , P a; a ( =

Q)& 9

FD

D=

&

?

FD

D=

& $

J # &* )
?

?

?

# &* ) & $ %

&

D

_! ,= B

a

,

,

8= D=<

=

+, :

=

,++

/, 3 /, 3

=

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

.,/4 ',.3 ,.. /,34 .,/4 ',.3 ,.. ',:+ .,',4' ,:' ,/3 ,-/ & $

J # &* )
8=

Pa ,a

+,++

8= D= 1 ;

+,34 ,'+ ,:+ +,43 +,34 ,'+ ,:+ +,34 ,'+ ,'+ ,:+ , 4 ,:+ ?

%

%? D

P+, + P+, + P+, + P+, ' P+,+4 P+,+4 P+,+4 P+, ' P+, ' P+, ' P+, ' +, + +, +

P ,+P+,3' P+,3 P ,.: P+,'. P+,' P+,' P ,4: P+,34 P+,-. P+,// +, 3 +,/:

# 5A, ;Bc =8= D= 1 ;

&

#?

P:,-/

! 8= D

_! ,=

c=8= D Pa

b(

,

#

8=

&$

,

a

D=<

/,34 +, +,+ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

1` B a

& :

+,++

&

= ;$ !

)
$ $ (5S 78 S V 0ET 6

8=

&$ "AVE8 QE6AÊT S ES QE6AÊT Q0^0 QE6AÊT "A S " 8 78 8: "AVE8 QE6AÊT S ES QE6AÊT Q0^0 QE6AÊT "AVE8 QE6AÊT S ES QE6AÊT S ES QE6AÊT Q0^0 QE6AÊT "AVE8 QE6AÊT Q0^0 6EA0 6] , Pa

*

&

& $

* & $

? &$

E ?

$

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

&

1`

_! ,=

1`

Z\

1` 1` Z\

+

_! ,=

B ',- b(

,

+, .. ( =

( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

,,

3,+3

Q

P

*

&

Q)& 9

= &

':, 4 9
)
a P

+,++ P/,/.

a0 b(

: Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

$

, P a0 b(

5A,

'+

+ 7

5#`

Q)& 9 &

a

5

,

*

+ & %?

)= 9

M$

=9 d

? !
' 1,

+ 7

7 9" 16

201

G

# * + 7

'+

' ,

3,+3 Q)I=

Q)& 9 a , Pa

=# Q

+,.

? <

+

<=% & M

GP

,

:

-,/3

W XGY 3 !! !9

$ 9

.+

1,

7

P/,/.

W$ XGY

G

<

N S?

$

$

!

&

>! B a

,

# # &* ) $ !=< &$

P a!

a

,

*

,

D

+, ..

_! ,= B

Pa

&

?

&

?

?

# &* ) & $ %

&

*

a

Pa ,a

,

&

?

a

S>;

&

$

)
$ Q

'

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+

=

,++ ,++

,./ :,3 +,/-

=

D=<

>!

8= D=< >!

& $

,

& $ !&

b(

D=

? %? D

8=

8= D= 1 ;

%

+, +, +, 4 +, 4 +, 4 +,++, . +, &

+,-+,'4 +,:: +,4: +,44 +,4. ,: ,4:

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

4,:+

! 8= D

_! ,=

., / +, c=8= D _! ,=

&

?

?

_! ,=

1`

1`

,','-

! 5A, `B c=8= D

,/.

Z\ +,.4

1` 1` Z\ ,++

*

= a

_! ,=

+,:

,3/

1` 1` Z\

+, +

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a , P a0 b( P

Q)& 9 P

1; ,. ,:+ +,34 ,'+ ,:+ +,:3 ,. ,.

J # &* )
a0 b(

ED(0Ef

+,++

B ',- b(

*

& ':,:-

b(

,

5A, ! Bc=8= D=< >!

',:3 ,:' .,/4 ',.3 ,.. ., / /,:+ +,.

/ Q)& 9

a

#

8=

?

( = ( =

D=<

FD

D=

& $

&$ S 858 E8 A0 ]ED

,

FD

D=

A &

1` B a

& /

.,-3 +, . +,+ -,:,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

8=

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q '7 "AVE8 QE6AÊT 6 '> Q0^0 6EA0 6] "Q/ "AVE8 QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT 6 Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 7 "Q ' 8 "AVE8 QE6AÊT "Q 37 "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a

+ (/ (/8

Q)& 9

& $

*

=

)
Pa

( =

( =

&

E ? $ $ 5YZ HUH0 T VAT S 6 $ 9

!< % * P & !? ? ! = $ !=< 8= = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET SQ S ES Q0E SQET ( = * & ? & A & %? " > = =

? &$

&

$

5A,

'-

+ 7

W XGY

7 # # 6

+, +

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

GP

,

/

+, 3

202

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 HU Q0^T ' & ? % * S V 0ET 6 Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ,+' +, . +,+ S Q0^0 Q(5S SQ] ,'+ , + +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

,

'

8= D=<

=

+, 4 , +

=

,++ ,++

+, : ,4. ',+'

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

/,:+ .,: ,:' ,:3 & $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

,. , 4 ,:+ +,43

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

/

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q "AVE8 QE6AÊT "Q '7 "AVE8 QE6AÊT 6 '> Q0^0 6EA0 6] "A "A S " 8 78 8: 8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& .

? %? D

%

P+,'' P+, 3 P+, 3 P+, &

P ,/' P ,'4 P+,P+,'3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

P/,:+

! 8= D

_! ,=

_! ,=

,:3 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

+, 3 +, 3

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

&

Q)& 9

= a P

* )
P

*

&

/,: 9
)
$

,/

,,

Q

,

+,:

+ 7

W XGY 3" 6

5#`

Q)& 9 &

7

'

a

203

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

? !
1,

# * + 7

4

' ,

,/

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

.

5

5A, P ,.3

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+, : P ,.3

a0 b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

7

7

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 K8AE8 S V 0ET '> !< % * P & !? ? ! = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S' "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y /,4. +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ., ' ,'+ +,++ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a

,

D

+, ..

_! ,= B

Pa

a

,

Pa ,a

,

*

&

?

a

,

D=

& $

S>;

&

$

)
$ Q

'

,

=

,++ ,++

, : -,-4 4,3.

>!

8= D=< >!

8= D= 1 ;

%

%?

+,++,++,+P+, ' P+, ' +, +, P+,++, +, &

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

_! ,=

+,'' +, 3 +, 3 P+,4/ P+,/ , . +,. P+,-4 +,/' +,3 , +

! 8= D

_! ,=

',.3 +, c=8= D _! ,=

1`

1`

, ,

Z\

,/.

+,.

1` 1` Z\ ,++

?

?

! 5A, `B c=8= D

+,4/

P

Q)& 9

$

= a

,.4

1` 1` Z\

,a , P a0 b(

a0 b(

&

_! ,=

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

b(

P

1;

?

D

8=

&

& $ !&

*

+,++

B ',- b( *

& '/,-.

D=<

+,34 ,'+ ,:+ ,. ,:+ , 4 ,:+ +,43 +,: +,:

J # &* )
+ Q)& 9

8= D=<

=

+, 4 ,'+

5A, ! Bc=8= D=< >!

.,/4 ',.3 ,.. ',:3 ,:' .,: ,:' ',.3 ','. 4, 4

?

( = ( =

'>

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

8'

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ "AVE8 QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT 6 Q0^0 6EA0 6] "Q "AVE8 QE6AÊT 6 Q0^0 6EA0 6] "Q ' 8 "AVE8 QE6AÊT 6 '8 Q0^0 6EA0 6] "A 8:7 "A S "Q. ' "AVE8 QE6AÊT "Q. . "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

5A,

'

+ 7

7

W XGY !# 9/

,-

$ 9

'>

5#`

Q)& 9 &

a

GP

,

+

,./

204

<=% & M $

=# X !Z Y "// //

N S?

!

&

? &$

E ? $ 50 E8 S 6 $ 9

$ $ / % * # & $ !& =

( =

&

1` B a D

_!

,

Pa

a

,

&

?

?

Pa ,a

,

?

b(

,

D=<

8= D=<

=

+, 3 +, 4 +, 4 ,'+ , + ,'+

,++ ,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

,3/ .,. ',-+ 3,:. ',+/,3 /:,::

=

FD

D=

D=<

>!

8= D=< >!

& $ ?

# &* ) & $ %

&

,

5A, ! Bc=8= D=< >!

#

8=

D=

1;

',+. .,,:' ',4' 3,3: & $

+,++

J # &* )
? %? D

8=

8= D= 1 ;

+,34 ,'+ ,:+ ,'+ +,: %

,/3 +,:+,'3 +,.4 ,-:

+, +, +, +, +, &

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

/,33

! 8= D

_! ,=

_! ,=

..,4/ +, c=8= D _! ,=

1`

1`

:,-/ :,-/

,/.

Z\ +,./

1` 1` Z\ ,++

+,4: -,4:

B ',- b(

,= B +, ..

( = ( =

*

&

?

a

,

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

Q)& 9

&

$ '

': ,-4

)
b(

$ Q

!<

*

Q)& 9

&

= &

a

-,4:

1` 1` Z\

$

Q)& 9 &

-+,-. a , P a0 b(

a0 b(

)

_! ,=

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

P

S>;

a

+,++

&$ S 858 E8 H0 6EV

' 8/

FD

D=

- ,:/ +, 4 +,+ +,// +, . +,+ ',' +, . +,+ ., 4 ,'+ +,++ ,4: , + +,++ ',4: ,'+ +,++ G & $ 5A, Bc=8= D=<

A & =

&

/

8=

*

*

Q)& 9

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ "AVE8 QE6AÊT SQ S ES QE6AÊT 6 Q0^0 6EA0 6] SQ S ES QE6AÊT "Q. "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

)
$ V 0ET

!< Q)& 9 & %? & $ A & %? #& G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "(5 "0 SQU "A^0(58 "S'8 "AVE8 Q0E SQET "S/8 "AVE8 Q0E SQET P (650 E] U" Y SQ S ES Q0E SQET S Q0^0 A0 8"8 SQ S ES Q0E SQET 5S ET ( = * & ? & = A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a

&

5A,

'/

+ 7

W XGY /1 /!

$ 9

/ C +/

5#` a

7

-+,-.

GP

,

, +

P

205

<=% & M $

=# X !Z Y 6// //

N S?

$ $ + P ? !
!< % * Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = "(5 "S'8 SQ "S'8 "S'8 SQ ( =

&

? &$

E ? $ 50 E8 S 6Q $ 9

$ V 0ET

8= &$ "0 SQU "A^0(58 "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET 5S ET * & ? &

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

&

?

FD

D= -., / ',4' ',:3,',++ /, + = G & $

FD

?

?

?

# &* ) & $

D

a

,

,

,

b(

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ +, 4 +, 4 ,'+

,++ ,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

,/+ ',4 :,+ .,'+ ',. .,//:,'3

=

D=<

>!

8= D=< >!

%

&

5A, ! Bc=8= D=< >!

8=

D=

1;

,3' , / ,-+ ',.3 ',4 ., / ,:3 & $

,

8= D= 1 ;

+,: +,: +,: +,43 +,43 +,:3 +,43

J # &* )
?

%

%? D

8=

Pa ,a

+,++

#

+, +, +, +, +,+P+,++, &

#?

_! ,=

c=8= D Pa

D=<

+, 4 +,+ +, . +,+ ,'+ +,++ +, . +,+ +, . +,+ ,'+ +,++ 5A, Bc=8= D=<

D=

& $

&$

,

a

+

A &

1` B a

&

+,++

&

= E0W"SD

)
8=

*

*

&

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. + + "AVE8 QE6AÊT "Q. + + "AVE8 QE6AÊT "Q. + + "AVE8 QE6AÊT "A +3 "A S " 8 78 8:8 "A 7 "A S " 8 78 8:8 "A ' + "A S " 8 78 8:7 "A 8 "A S " 8 78 8:8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

!

+,'' +, 3 +, . , +,-/ P+,:+ +,'

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

,+:

! 8= D

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,

b(

1 ` 1` Z\

+

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

.+,/4 a

a

_! ,=

a0 b( P

, P a0 b(

'/

206

5A, .+,/4

+ 7

7

W XGY # 1 /9

N S?

8= &$ "0 SQU "A^0(58 "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET 5S ET * & ? &

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

*

? &$

)
$ V 0ET

Q)& 9

FD

D=

FD

D=

&

?

& $

J # &* )
?

# &* ) & $ %

&

a

,

,

b(

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ +, 4 ,'+

,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

,: ','. :,+ ', 3 .,// ,3'

=

D=<

>!

8= D=< >!

8 8 8 8

78 8:8 78 8:8 78 8:7 78 8:8

?

?

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

',3',-. ., / ,:3 & $

J # &* )
8=

Pa ,a

,

+,++

8= D= 1 ;

+,43 +,43 +,:3 +,43 ?

%

%? D

+, +,+P+,++, &

#?

_! ,=

,'+ +,-' P+,:+ +,'

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

,//

! 8= D

1`

_! ,=

+ Pa

,

#

8= " " " "

&$

,

a

+,++

c=8= D D

D=<

- , / +, 4 +,+ ,/ +, . +,+ ',:,'+ +,++ , : +, . +,+ /, + ,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

1` B a

&

+

8=

&

= E0W"SD

&

& $

*

A & %? #? & $ " > = $ !=< = &$ "A ' "A S "A .7 "A S "A ' : "A S "A .8 "A S 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

E ? $ 50 E8 S 666 $ 9

$ $ + P ? !
!< % * Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = "(5 "S'8 SQ "S'8 SQ ( =

!

1`

Z\

1` 1` Z\

,/.

+

_! ,=

B ',- b(

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,

b(

+

1` 1` Z\

/','4

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

a0 b( P

, P a0 b(

'/

207

5A, /','4

+ 7

7

W XGY "#" "6

N S?

8= &$ "0 SQU "A^0(58 "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET 5S ET * & ? &

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

*

? &$

)
$ V 0ET

Q)& 9

FD

D=

FD

D=

&

?

& $

D

a

,

,

,

b(

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ +, 4 ,'+

,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

,: ','. :,+ ', 3 .,// ,3'

=

D=<

>!

8= D=< >!

J # &* )
?

%

&

8 8 8 8

78 8:8 78 8:8 78 8:7 78 8:8

?

?

D=

1;

',33 ',-. ., / ,:3 & $

,

8= D= 1 ;

+,4/ +,4/ +,:' +,4/

J # &* )
8=

Pa ,a

+,++

#

8= " " " "

5A, ! Bc=8= D=< >!

# &* ) & $

?

%

%? D

+, +,+P+,++, &

#?

_! ,=

c=8= D Pa

a

+,++

&$

,

D=<

- , / +, 4 +,+ ,/ +, . +,+ ',:,'+ +,++ , : +, . +,+ /, + ,'+ +,++ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

A &

1` B a

&

+

8=

&

= E0W"SD

&

& $

*

A & %? #? & $ " > = $ !=< = &$ "A 4 "A S "A 37 "A S "A ' : "A S "A 38 "A S 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

E ? $ 50 E8 S 66 $ 9

$ $ + P ? !
!< % * Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = "(5 "S'8 SQ "S'8 SQ ( =

!

, +,.3 P+,4/ +, 3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

,'-

! 8= D

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,

b(

+

1 ` 1` Z\

/', :

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

a0 b( P

, P a0 b(

'/

208

5A, /', :

+ 7

7

W XGY "# 56

N S?

8= &$ "0 SQU "A^0(58 "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET "AVE8 Q0E SQET S ES Q0E SQET 5S ET * & ? &

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

)
$ V 0ET

Q)& 9

&

?

FD

D= -., / ',4' ',:3,4/ ',++ /, + = G & $

FD

?

?

?

# &* ) & $

D

a

,

,

,

b(

8= D=<

=

+, 3 +, 4 ,'+ +, 4 +, 4 ,'+

,++ ,++ ,++ ,++ ,++ ,++

=

,/+ ',4 :,+ .,'' ',. .,//:,/

=

D=<

>!

8= D=< >!

%

&

5A, ! Bc=8= D=< >!

8=

D=

1;

+,3+ ',+/ +,/. /,34 ',.3 ., / ,:3 & $

,

8= D= 1 ;

+,: +,: +,: +,4/ +,4/ +,:' +,4/

J # &* )
?

%

%? D

8=

Pa ,a

+,++

#

+, +, +, +, +,+P+,++, &

#?

_! ,=

c=8= D Pa

D=<

+, 4 +,+ +, . +,+ ,'+ +,++ +, . +,+ +, . +,+ ,'+ +,++ 5A, Bc=8= D=<

D=

& $

&$

,

a

+/

A &

1` B a

&

+,++

&

= E0W"SD

&

8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. ' "AVE8 QE6AÊT "Q. . "AVE8 QE6AÊT "Q. "AVE8 QE6AÊT "A "A S " 8 78 8:8 "A '7 "A S " 8 78 8:8 "A ' "A S " 8 78 8:7 "A '8 "A S " 8 78 8:8 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

E ? $ 50 E8 S 6 $ 9

$ $ +/ P ? !
!< % * Q)& 9 & %? A & %? #& " > = $ !=< = "(5 "S'8 SQ "S'8 "S'8 SQ ( =

!

+, . +,. +,+: ,'+ +,.3 P+,4/ +, 3

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

, :

! 8= D

_! ,=

1`

1`

Z\

1` 1` Z\

_! ,=

B ',- b(

_! ,=

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

,

b( ,++

1` 1` Z\

+

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

.+,-+ a

a

_! ,=

a0 b( P

, P a0 b(

'/

209

5A, .+,-+

+ 7

7

W XGY # / "!

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 . Q"AD ET 58 8 & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "(5 "A^0(58 E8 E 4,.+ +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

_!

,

Pa

a

,

,

8= D=<

=

+, -

=

,++

,:+ ,:+

D=<

>!

8= D=< >!

1;

:,:4 ,// ,-4 :,+3 ,:' 4,33 ,:' ,'' ,:'

?

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

8=

& $

+,++

8= D= 1 ;

+,: , 4 ,:+ , 4 ,:+ , ,:+ , ,:+

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

1` B a D

.

#

A &

/

b(

,

+,++

&

=

FD

D=

8=

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. '7 "AVE8 QE6AÊT "Q "AVE8 QE6AÊT 6 Q0^0 6EA0 6] "Q 4 "AVE8 QE6AÊT 6 4 Q0^0 6EA0 6] "Q' 3 "AVE8 QE6AÊT 6 3 Q0^0 6EA0 6] "Q' '+ "AVE8 QE6AÊT 6 '+ Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& .

? %? D

%

P+, P+, P+, P+, P+, P+, P+, P+, P+, &

P ,'. P+,'/ P+,.' P ,3+ P+,P', / P+,P+,3 P+,-

3

3 3 3 3 3 3

P +,++

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

! 8= D

_! ,=

_! ,=

4,.+ +, : c=8= D _! ,=

1`

1`

', + ', +

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, : 3

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

,,

-, .

Q

P

*

&

Q)& 9

= &

. ,.+ 9
)
a P

$

, P a0 b(

5A,

4

+ 7

W XGY 3 " 1

.

5#`

Q)& 9 &

7

P., .

$ 9

a

5,

Q)& 9 a , Pa

:,3'

4

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

Q

+

? !
1,

# * + 7

7

7 "/ 96

210

' ,

-, .

*

+ & %?

=# Q

+,.

? <

+

<=% & M

GP

,

.

.+

1,

,3P., .

a0 b(

. Q)& 9

1 ` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

E ? $ $ & = % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< 8= = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU SQ S ES Q0E SQET "(5 "A^0(58 E8 E ( = * & ? & S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

$

$

Q)& 9

D

&

?

,

Pa

a

,

,

a

b(

,

g 6 -

FD

D=

D=<

','+ +, . +,+ ,3: ,'+ +,++ /, / +, / +,+ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

FD

D=

& $

?

?

?

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

=

,++ ,++ ,++

+,:3 ,.4 +,-/, '

=

D=<

>!

8= D=< >!

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

# &* ) & $ %

&

D=

1;

,'/ 3,3/ & $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

+,: +,34

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

_! ,= B

& .

A &

1` B a

)
+,++

&

=

&

8=

*

*

? &$

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. / "AVE8 QE6AÊT "Q/ 4 "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

&

? %? D

%

P+, P+,''

P ,P',

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

P.,:/

! 8= D

_! ,=

_! ,=

1`

1`

/, / +, : +,4c=8= D _! ,= +,4.4 +-

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

+, : 3 ( =

( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

)
&

Q)& 9

= &

,/ 9
P

*

a P

$

-,

,,

Q

,

,

+ 7

W XGY 3!! 1!

5#`

Q)& 9 &

7

-

a

Q

? !
1,

# * 7

7 5# /

211

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

4

' ,

-,

*

+,+' & %?

=# Q

+,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

P

G

,

.

5

5A, P , .

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+,/P , .

a0 b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ Q)& 9 $ $ 5YZ HUH0 T 4 & = % * D 6A0 Y Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ', + +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ,3: ,'+ +,++ "(5 "A^0(58 E8 E ., . +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< =

&

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a D

_! ,= B

Pa

,

a

,

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

=

,++ ,++ ,++

+,:,.4 +,:/ /, :

D=<

>!

8= D=< >!

D=

1;

3,3/ :,+3 ,:' 3,'. ,',34

?

Pa ,a

5A, ! Bc=8= D=< >!

& $

+,++

#

8=

8= D= 1 ;

+,34 , 4 ,:+ , 4 ,:+ ,

J # &* )
8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

'

FD

D=

A & =

4

+,++

*

*

b(

,

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q/ "AVE8 QE6AÊT "Q . "AVE8 QE6AÊT 6 . Q0^0 6EA0 6] "Q : "AVE8 QE6AÊT 6 : Q0^0 6EA0 6] "Q' 3 "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

a

/

? %? D

%

+, . +, . +, . +, +, +, &

,/ ,.4 +,: ,' +,' +,3'

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

:,':

! 8= D

_! ,=

_! ,=

., . +, : c=8= D _! ,=

1`

1`

+,3+,3-

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,.4

,++

+,:

B ',- b(

,

+, : 3 ( =

( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

',//

a0 b(

/ Q)& 9

S>;

$

&

$ Q

'

)
&

Q)& 9

= &

/, : 9
P

*

a P

$

,,

, -

Q

5A,

'-

',//

+ 7

W XGY "6" /

5#`

Q)& 9 &

7

4

a

5, 4, '

'-

' G , - .

? !
' 1,

',:' # * + 7

7

7 1/ 5

212

,

M$

Q)I= ) = =9 9 d

*

+,+' & %?

=# Q

,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

/

.+

1,

, P a0 b(

$ 9

/,. O ?Q

+,43

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

G

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ Q)& 9 $ $ : ( D 6A0 Y & = % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ,3/ +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ,3: ,'+ +,++ "(5 "A^0(58 E8 E ,' +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< =

&

S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

FD

D=

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

8=

D=

,

_! ,= B

Pa

a

,

,

D=<

1;

+,43 ,.4 +,'4 ',4/

>!

8= D=< >!

& $

Pa ,a

+,++

J # &* )
?

%

%? D

8=

8= D= 1 ;

, 4 ,:+

P+, ' P+, '

P ,:.

! 8= D

_! ,=

,'

P ,/: P+,'4

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

_! ,=

+, : c=8= D

D

=

,++ ,++ ,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

3,'' ,-/

&$ S 858 E8 H0 6EV

1` B a

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

#

A & =

:

+,++

*

*

b(

,

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q 4 "AVE8 QE6AÊT 6 4 Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a ( =

a

+

1`

1`

+,/ +,/

_! ,=

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,.

,++

+,4/

B ',- b(

,

+, : 3 ( =

( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

)
&

Q)& 9

= &

-, / 9
P

*

a /

$

3,'-

,,

Q

5

,

', :

5A,

+ 7

W XGY #/ "/

:

5#`

Q)& 9 &

7

, +

$ 9

a

? !
' 1,

,-: # * 7

7 3

213

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

P/

' ,

3,'...

*

+,+' & %?

=# Q

,.+

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

GP

,

+

.+

1,

, P a0 b(

'

/,. O ?Q

+,' , +

a0 b(

+ Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

#

W$ XGY

G

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 8E(0 U^ 3 & ? % * ^0 6A0 Y Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU ' , +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET 4,3 ,'+ +,++ "(5 "A^0(58 E8 E .,43 +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a

,

D

+, : 3

_! ,= B

Pa

a

,

Pa ,a

,

*

&

?

a

,

D=

& $

&

S>;

$

)
$ Q

'

O ?Q

,,

44,'4

Q

*

>!

:,4 +,'+ /, ' ', '

8= D=< >!

+,++

8= D= 1 ;

%

%? D

P+, ' +, +, -

P ,+. ,.3 +,.

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

,+.

! 8= D

_! ,=

_! ,=

.,43 +, : c=8= D _! ,=

&

& $ !&

1`

1`

/,4 /,4

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,.

,++

?

?

! 5A, `B c=8= D

+,4/

a , P a0 b( P

Q)& 9

$

= a

1 ` 1` Z\

',. 4,-:

a0 b(

&

_! ,=

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

b(

*

1;

?

8=

5A,

'

+ 7

7

W XGY 665 9/

4,-: 3

$ 9

5#`

Q)& 9 &

a

P

<=% & M

P

G

,

5, -,'

Q)& 9 a , Pa

' ,

G

44,'4

? <

/,.

=# Q

+

.+

1,

=

,++ ,++ ,++

B ',- b(

,

&

44,'4 9
D=<

, , 4 ,:+

J # &* )
+ Q)& 9

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

5A, ! Bc=8= D=< >!

',34 4,33 ,:'

?

( = ( =

3

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

.

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q' 4 "AVE8 QE6AÊT "Q' 4 "AVE8 QE6AÊT 6 . Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

*

+,+. & %?

7

7 6" #9

214

Q

? !
1,

# * + 7

'

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 0EET T"AES"A '+ & ? % * D 6A0 Y Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU -,'3 +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET ',3,'+ +,++ "(5 "A^0(58 E8 E ', 4 +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

1` B a

,

D

+, : 3

_! ,= B

Pa

a

,

,

Pa ,a

*

&

D=

& $

?

1;

J # &* )
?

& $ !&

$

$ Q

'

)
D

&

?

?

'3,:

,,

Q

+,++

,/3 +,.. +,.

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

,.-

! 8= D

_! ,=

1`

1`

,/' ,/ 4+:'

! 5A, `B c=8= D

Z\

,/.

&

Q)& 9

= a

_! ,=

,++

1` 1` Z\

+,4/

,:+

$

, P a0 b(

5A,

'

','-

+ 7

W XGY " # "6

'+

$ 9

5#`

Q)& 9 &

7

a

<=% & M

P

G

,

,

',./

Q)& 9 a , Pa

' ,

G

'3,:

? <

.+

=# Q

+

5

1` 1` Z\

+,.

','-

P

P

1,

8= D=< >!

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, `

/,. O ?Q

,4' ., . , 3,++

8= D= 1 ;

&

_! ,=

a0 b(

*

&

'3,: 9
>!

+, +, +, -

', 4 +, : c=8= D _! ,=

b(

,

%

%?

8=

+

S>;

D=<

,. ,. ,:+

a

&

=

,++ ,++ ,++

5A, ! Bc=8= D=< >!

-, : ,'' ,:'

*

a

Q)& 9

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

B ',- b(

,

( = ( =

'+

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

.

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q ' "AVE8 QE6AÊT "Q . "AVE8 QE6AÊT 6 . Q0^0 6EA0 6] 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& +

*

+,+. & %?

7

7 "!! !

215

Q

? !
1,

# * + 7

'

M$

Q)I= ) = =9 9 d

;

W$ XGY

<

N S?

$ $ ' & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ A & %? #& = G & $ " > = $ !=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU SQ S ES Q0E SQET "(5 "A^0(58 E8 E ( = * & ? & A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

? &$

$

$

K8AE8 D 6A0 Y $ 9

&

?

8=

FD

D=

_! ,= B

,

Pa

a

,

,

D=<

/ , ' +, . +,+ +,4 ,'+ +,++ ,+, / +,+ = G & $ 5A, Bc=8= D=<

FD

D=

& $

?

?

# &* ) & $ %

&

b(

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

=

,++ ,++ ,++

,'4 +,3/ ,:/, 4

=

D=<

>!

8= D=< >!

?

& $

5A, ! Bc=8= D=< >!

Pa ,a

+,++

#

8=

D=

1;

J # &* )
?

%

%? D

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

1` B a

a

'

8= D= 1 ;

&

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

#?

+,++

! 8= D

_! ,=

,-

_! ,=

+, : c=8= D

D

& +

A &

.

)
+,++

&

=

&

Q)& 9

8=

*

*

E ?

&

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ E0W"SD 1 ; B a , P a; a , P a ( =

!

1`

1`

, ,

_! ,=

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,.

,++

+,4/

B ',- b(

,

+, : 3 ( =

( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

)
&

Q)& 9

= &

'/,:' 9
P

*

a P

$

,,

'/,:'

Q

5A,

'

.,4.

+ 7

W XGY 5/! 69

5#`

Q)& 9 &

7

'

a

<=% & M

P

G

,

5, ,:/

' ,

G

'/,:'

? < Q)& 9 a , Pa

=# Q

+

.+

1,

, P a0 b(

$ 9

/,. O ?Q

,.: .,4.

a0 b(

+ Q)& 9

1 ` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

+,+' & %?

7

7 !#6 95

216

Q

? !
1,

# * + 7

'

M$

Q)I= ) = =9 9 d

*

W$ XGY

<

N

!

&

? &$

&

)
E ? $ $ $ $ Q)& 9 ' HU Q0^T & ? % * Q)& 9 & %? # & $ !& & $ $ 9 A & %? #& = G & $ " > = $ !=< FD 8= D= D=< = &$ "S'8 "AVE8 S(5 8HSQ8EU .,+' +, . +,+ SQ S ES Q0E SQET +,'' ,'+ +,++ "(5 "A^0(58 E8 E -,4 +, / +,+ ( = * & ? & = G & $ 5A, Bc=8= D=< = S?

A & %? # # &* ) " > = $ !=< = &$ ;$ ! > ! B a , P a! a , P a ( =

8=

&

&

?

& $

?

?

?

# &* ) & $ %

&

D

_!

,

Pa

a

,

,

8= D=<

=

+, 4 ,'+ +, -

=

,++ ,++ ,++

,'',/' ,+: .,:-

D=<

>!

8= D=< >!

5A, ! Bc=8= D=< >!

D=

1;

-,.-, : & $

Pa ,a

+,++

J # &* )
?

%

%? D

8=

8= D= 1 ;

,. , 4

P+, 3 P+, 3

P','

! 8= D

_! ,=

-,4

P ,:. P ,/:

# 5A, ;Bc=8= D= 1 ;

&

#?

+, : c=8= D

1` B a

'

#

8=

&$ S 858 E8 H0 6EV

/

FD

D=

A & =

b(

,

+,++

*

*

a

& $

A & %? #? & $ J # &* ) = $ !=< = &$ "Q. '7 "AVE8 QE6AÊT "Q '+ "AVE8 QE6AÊT 1 ; B a , P a; a , P a ( =

& .

,

_! ,=

_! ,=

1`

1`

, ' 3+::

Z\

,/.

1` 1` Z\

+,/

,++

+,-

B ',- b(

,

,= B +, : 3

( = ( =

*

&

?

*

& $ !&

&

?

?

! 5A, `B c=8= D

b(

,

S>;

$

&

$ Q

'

)
&

Q)& 9

= &

+, 9
P

*

a P

$

,,

+,+:

Q

,

',/'

+ 7

W XGY !56 #9

5#`

Q)& 9 &

7

', 3 '

a

Q

? !
1,

# * 7

7 9 5!

217

G

M$

Q)I= ) = =9 9 d

+ 7

4

' ,

+,+:

*

+,+' & %?

=# Q

+,.

? < Q)& 9 a , Pa

<=% & M

P

G

,

.

5

5A,

$ 9

.+

1,

, P a0 b(

4

/,. O ?Q

+,4. ', 3

a0 b(

. Q)& 9

1` 1` Z\

5A, C 5A, ! C 5A, ; C 5A, ` a

a

_! ,=

W$ XGY

<

P ílohy: P3 Diagram pro stanovení Kv hodnoty regula ního ventilu STAD

218

P ílohy: P4 V trací jednotka DUPLEX

219

220

221

222

223

224

225

226

Klíová slova Otopné tleso, potrubí, podlahové vytápní, rozdlova a sbra, zdroj tepla

Recommend Documents