42. Plicní cirkulace. Ventilace/Perfúze. Efekt hypoxie 43. Poruchy difúze plynů 44. Obstrukční choroby plicní 45. Restrikční choroby plicní Prof. MUDr. Zuzana Kubová, CSc. Ústav patologické fyziologie, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové
Mechanika plicní ventilace inspirační svaly - roztažení hrudníku expirium - samovolné, exp. svaly - usilovný výdech
tlakové poměry statický a dynamický odpor
Statický odpor plicní parenchym + hrudník distenzibilita plic - roztažlivost tuhost - odpor proti roztažení elasticita - schopnost smrštit se
Plicní compliance = poddajnost (C = V/P) udává jakého objemu (V) lze dosáhnout urč. změnou tlaku (P) dána stavem intersticia (el. + kol. vl. a obsah tekutin) + roztažlivosti alveolů (surfaktant C) C - nemoci zvyšující tuhost - plicní fibróza - edém - kongesce plic C - emfyzém
Povrchové napětí plic, surfaktant surfaktant tvorba - Alveolární bb. II (zrání od 26. - 28. týdnu těhotenství) - povrchové napětí v alveolech
nedostatek - hl. příčina “respiratory distress” sy (RDS) u nedonošených - v dospělosti - tvorby surfaktantu u pneumónie, po infekci, nebo poranění x dospělý respiratory distress sy (ARDS)
Dynamický odpor dýchacích cest vzniká jen při proudění vzduchu záleží na: průsvitu - (Poiseuillův zákon - R = 8 x viskozita x délka/r4) rychlosti proudění – turbulentní – větší R než laminární při inspiriu rozšíření cest odporu dýchacích cest výrazné zvětšení odporu - laryngospasmus - bronchokonstrikce - přítomnost sekretu
Plicní objemy - Statické - Dynamické
Spirometrie, RV - pletysmograf Statické parametry dechový objem - 0,5 l inspirační rezervní objem - 3 l expirační rezervní objem - 1,1 l reziduální objem - 1,2 l minimální objem - 50 ml vitální kapacita = IRV+TV+ERV Dynamické parametry forced - FVC - usilovná VC
Celková plicní ventilace celková plicní ventilace = frekvence d. x dechový objem Eupnoe - v klidu - 16 x 500 ml
Tachypnoe Bradypnoe
Hyperventilace Chayne-Stokesovo periodické dýchání městnavé selhání Klidový respirační objem (500 ml): - mrtvý prostor - 150 ml - anatomický, fyziologický - alveoly - 350 ml
Regulace dýchání Respirační centrum (mozkový kmen)
generuje rytmický cyklus
inspirační neurony
expirační neurony
Apneustické centrum (dolní pons Varoli) excitační efekt na respiraci, prodlužuje inspirium Pneumotaxické centrum (horní pons Varoli) zkracuje inspirium
Centrální chemoreceptory prodloužená mícha:
reagují dřív než perif. detekce CO2 - přes H+ koncentraci v krvi Reakce jen na krátké změny CO2!! Dlouhodobé PaCO2 postupná ztráta sensitivity adaptace
- ztráta CO2 respiračního drivu (pak jen O2)
Periferní chemoreceptory glomus caroticum a aorticum detekce PaO2, mnohem méně PCO2, snad i acidóza
aktivují se při PaO2 < 75 torrů (Hb saturace je ještě 90%) CO - nemá vliv - PaO2 = normální
CO2 a acidóza je stimuluje méně jejich aktivace vede k hyperventilaci a k sympatoadr. aktivaci dýchání čistého O2
respiračního drivu, problém při adaptaci na hyperkapnii
43. Poruchy difůze plynů
Výměna plynů v plicích = alveolární ventilace
nutná dobrá ventilace i perfůze
Výměna plynů v plicích Difůze plynů záleží na: parc. tlaku plynu v alveolech difůzním koeficientu (CO2 proniká 20x líp) ploše alveolo-kapil. membrány tloušťce alveolo-kapil. membrány
pO2 pCO2 alveol. vzduch 104 torrů 40 torrů arteriální krev 100 torrů 40 torrů
venózní krev
40 torrů 45 torrů
Transport O2 v krvi Rozpuštěný 1-2% O2 - 3 ml O2 / l arteriální krve to určuje pO2 - 100 torrů Vázaný na Hb 98% O2 – art. krev – saturace 97%
Transport CO2 v krvi 3 formy 10% rozpuštěno
30% vázáno na Hb (karbaminoHb) 60% jako bikarbonáty
Změny alveolární difůze Fyziologické námaha - rozepětí alv. → ztenčení alveolokapilární membrány → ↑ dif. kapacity → u zdravých ani velká námaha nevyvolá poruchu difůze Patologické nejprve vzniká hypoxie, později ev. hyperkapnie!!! pokles pO2 do cca 75 torrů – saturace Hb se moc nezmění další zmenšení už ale saturaci hodně ovlivní – pO2 kolem 27 torrů – saturace je už jen 50% - těžká, život ohrožující hypoxie
Změny alveolární difůze pO2 v alveolárním vzduchu • vysoká nadm. výška • „air trapping“ u obstrukčních chorob hypoventilace • dysfce resp. center • dysfce respiračních svalů • abnormity a poranění hrudníku • zvýšená tuhost plic (fibrózy, atypické pneumónie, stavy po ARDS) • emfyzém – hrudník je v inspiračním postavením
Změny alveolární difůze restrikce plochy alveolo-kapilární m. • emfyzém • pneumothorax • atelektáza • RDS
intra-alveolární prostor • edém • zánětlivý exudát tlustší alveolo-kapilární m. (= alveolo-kapilární blok) • septa – zánět – atypická pneumónie
42. Plicní cirkulace, ventilace/perfůze, efekt hypoxie
Plicní cirkulace Fční - a. pulmonalis a. pulmonalis z pravé komory - alveolární kapiláry - vv. pulmonales – levá síň Nutriční - a. bronchialis aorta → aa. bronchiales → vv. bronchiales větší do vv. azygos → v. cava sup. → PS menší do vv. pulmonales → LK = fyziologický plicní zkrat - až 3% MV
Charakteristika plicní cirkulace nízký tlak - 25/10 torrů - střední 15 torrů (x onkotický tlak 25 torrů) nízký odpor, velká kapacita (tenčí stěny, méně svalových vláken) rezervoár krve pro levou komoru námahové průtoku bez změny TK
Regulace plicního průtoku Průtok = srdeční výdej odlišnosti od velkého oběhu:
S – minimální vliv ↑ TK v plic. ř → prekapil. vasokonstrikce (= prevence vzniku plicního edému) nedostatek O2 → prekapilární vasokonstrikce (snaha udržet normální poměr mezi ventilací a perfůzí)
Poměr ventilace/perfuze (V/Q) optimální poměr ventilace (V) a perfůze (Q) - průměr V/Q = 4/5 = 0,8 ventilace bez perfůze - mrtvý prostor perfůze bez ventilace - fyziologický nebo patologický shunt
Místní regulace V/Q nepoměru 1) Redukce krevního průtoku (např. embolus) pCO2 v alveolech bronchokonstrikce cílem je redistribuce vzduchu do lépe perfundovaných alveolů 2) Obstrukce bronchiolu - hypoxie + hromadění CO2 - O2 přímo působí na hl. sv. vk - CO2 - pH vk cílem je redistribuce krve do lépe ventilovaných alv.
Vliv hypoxie na krevní průtok v plicích ! celková hypoxie (vysoká nadm. výška, plicní choroby) + event. acidóza vk plicních cév (EDCF) alv. pO2 < 60 torrů - výrazná protrahovaná vasokonstrikce může vést k plicní Hzi zátěž pro pravé srdce
Vliv gravitace na plicní perfůzi a ventilaci Apex - lépe ventilován než perfundován Base - lépe perfundována než ventilována plicní edém začíná na basi
Příznaky nedostatečné výměny plynů Cyanóza vzniká při absolutního množství red Hb nad 50g/L Centrální cyanóza - nedostatečná oxygenace Hb v plicích obličej - rty Periferní cyanóza výrazné omezení průtoku krve tkáněmi - srdeční insuficience - chladová vasokonstrikce - obstrukce krevního průtoku Dyspnoe
44. Obstrukční choroby plicní
Akutní obstrukce aspirace cizího tělesa laryngospasmus aspirace tekutin – vstřebá se (rozdíl mezi sladkou a slanou vodou!)
- bezvědomí za 2 min, zástava srdce za 5-10 min
Obstrukční choroby Chronická obstrukce 1) uvnitř lumen - sekrety (norma 1 dl/den) 2) ve stěně edém sliznice hypertrofie hlenových žlázek hypertrofie a kontrakce hl. svalů (astma, chr. bronch.) 3) vně stěny zvětšené lymf. uzliny neoplazie peribronchiální edém
Obstrukční choroby hlavní patol. změna = odpor proti proudění vzduchu → obtíže při výdechu - expirační dušnost → hromadění vzduchu – air trapping → → změna složení alveolárního vzduchu → hypoxie a event. → fční emfyzém→ ↑ RV → ↓ dechových hyperkapnie exurzí → nedostatečná ventilace akutní akutní astmatický záchvat, akutní bronchitis chronické chronická bronchitida (CHOPN) emfyzém na podkladě CHOPN astma
Výsledky spirometrie u obstrukční poruchy
hlavní nález je změna jednovteřinové vitální kapacity - prodloužený výdech – menší množství vydechnutého vzduchu za 1 vteřinu
vitální kapacita - u lehčích poruch může být normální - u těžších se snižuje (důsledek air trappingu a zvyšování reziduálního objemu)
Astma 5-7% populace, ženy 2,5 x častěji obstrukce středních bronchů a bronchiolů do průměru 1 mm normální regulace průsvitu dýchacích cest: PS (vagus - Ach) kontrakce hl. sv. S – min. přímý efekt , spíš relaxace hl. sv. non-adrenergní, non-cholinergní nervový systém (NANC) kontrakce přes subst. P
Astma Idiopathické astma - dospělí, hl. po 40 obvykle po infekci
Alergické astma
- hlavně u dětí – gen. predispozice 1. setkání s alergeny změna imunitní reakce – aktivace TH2 lymfo atopický stav – schopnost tvorby specifických IgE na alergeny IgE PL se vážou na mastocyty
Alergické astma - patogeneze Expozice alergenu
vazba na IGE vázaných na povrchu mastocytů Degranulace mastocytů
Histamin
Slow reacting substance
Sekrece hlenu Zánět, zv. permeabilita kapilár - otok Bronchospasmus Zúžení dýchacích cest
Akutní x chronické astma akutní: bronchospasmus ↑ produkce hlenu ↑ permeabilita kapilár – otok bronchiolů chronické hypertrofie svalů ve stěně ztluštění epitelu novotvorba kapilár bronchiální hypersensitivita
Symptomy neschopnost dostatečné expirace ↑ námaha – vyšší potřeba O2 hromadění vzduchu v alveolech – změna složení alv. vzduchu → hypoxémie a event. hyperkapnie zhoršuje se při námaze Astma trvající dny = status astmaticus
Chronická bronchitis KLINICKÁ DEFINICE: kašel alespoň 3 měsíce v roce alespoň 2 po sobe následující roky
Chronická bronchitis - patogeneza Zánět stěny bronchů - zánětlivá infiltrace stěny + edém - zánětlivý exudát postižení drobných bronchiolů destrukce stěn bronchiolů až bronchektázie Hypertrofie mukózních žl. - produkce hlenu Cigarety, znečištěné ovzduší ciliární a fagocytární aktivity akumulace hlenu kašel s expektorací obstrukce
Chronická bronchitis – důsledky obstrukce hypoventilace 1) hypoxie + ev. hyperkapnie prekapilární vasokonstrikce – plicní Hze – cor pulmonale erytropoetin – polycytémie cyanóza (= modří foukači) centrální chemoreceptory se časem adaptují! 2) emfyzém – chronický zánět – proteázy narušují alveolokapilární membránu + zvýšený tlak retinovaného vzduchu
Emfyzém = dilatace alveolárních prostorů a destrukce alveolárních sept destrukce alveolárních sept postupná restrikce plochy alveolů → námahová hypoxémie restrikce cévního řečiště → ↑ tlaku plicním řečišti → vk
Etiologie emfyzému Primární emfyzém vrozená absence Alfa 1- anti proteázy (homozygoti) = restrikční ch. (restrikce VC)
Senilní emfyzém - deteriorace elastických + retikulárních vl. při stárnutí většinou ne příliš závažná porucha plic. fcí Sekundární emfyzém – doprovází CHOPN a je kombinací obstrukce a restrikce
Patogeneza sekundárního emfyzému Sekundární emfyzém nízká produkce Alfa 1- anti proteázy - heterozygoti (cca 10% populace) - tendence k emfyzému kouření narušení ciliární aktivity zánět produkce proteáz + volné radikály inhibice Alfa 1 antiproteázy obstrukce – air trapping obstrukční podklad restrikční výsledek - restrikce plochy alveolů + ↑RV + obstrukční – tlak na dýchací cesty = smíšená porucha
Příznaky emfyzému „růžoví foukači“ soudkovitý hrudník v inspiračním postavení TLC kvůli RV VC (insp. postavení hrudníku + restrikce alveolokap. membrány) hl. námahová dušnost
cyanóza je méně častá (pokud není emfyzém výsledkem chr. bronchitis) relativně pozdní cor pulmonale
Možné důsledky emfyzému prekapilární Hze, Cor pulmonale pneumothorax
45. Restrikční choroby plicní
Restrikční choroby plicní = redukce vitální kapacity!
restrikce ventilace alveolární hypoventilace hypoxémie Spirometrie: vitální kapacita normální jednovteřinová kapacita
Příčiny restrikčních chorob 1) extrapulmonální útlum dechového centra svalové problémy (roztroušná skleróza mozkomíšní) úrazy hrudníku deformity hrudníku Pickwickův sy 2) pleurální záněty pneumothorax
Příčiny restrikčních chorob 3) pulmonální restrikce alveolo-kapilární plochy - pneumothorax - atelektáza - emfyzém sklípky vyplněné tekutinou - pneumónie - edém tuhost plic – menší complience - fibrózy - atypické pneumónie - stavy po ARDS
Atelektáza = Kolaps alveolů v urč. č. plic Absorpční atelektáza = distálně od obstrukce vnitřní - bronchiální zevní - tu, nodus, aneurysma
Kompresní atelektáza Komprese větší části plic vedoucí ke kolapsu alveolů
Pneumothorax Vzduch v pleurálním prostoru parciální nebo kompletní kolaps plic
otvor v parietální pleuře (trauma) nebo ve viscerální pleuře (subpleurální buly nebo nekrózy)
Typy pneumothoraxu 1) Otevřený pneumothorax 2) Zavřený pneumothorax
3) Záklopkový pneumothorax intrapleurální tlak event. problém v žilním návratu přesun krve do kapacitních cév KVS kolaps až šok komprese srdce komprese druhé plíce
Pneumónie Akutní zánět plicního parenchymu Bakteriální pneumónie - Streptococcus pneumoniae a další bakterie Intra-alveolární hnisavý exudát, konsolidace → ↑ tuhosti, restrikce intraalveolárnch prostorů, porucha difůze plynů lobární lobulární = bronchopneumónie - infekční oblasti (3-4 cm) obklopující bronchus
Atypické pneumónie alveoly jsou volné, zánět je v intersticiu – ztuštění alveolokapilární membrány por. difůze plynů
bakterie Mycoplasma pneumoniae - nejč. Legionella sp. (Legionářská n.) Francisella tularensis (tularemia) Bacillus anthracis (anthrax) Chlamydia psittaci (psittacosis) viry Chřipka, Parainfluenza
Neinfekční pneumónie Chemická - aspirační pneumonie aspirace kyselého obsahu žaludku (např. při anestézii) velmi rychlý nástup masivní - smrt z obstrukce méně masivní pneumónie poruchy dýchání, horečka aspirace nekyselého materiálu (jídlo) obstrukce (HCD) nebo pneumónie
Plicní fibrózy = excesivní mn. pojiva v plicích 1) tuhost compliance VC 2) ztluštění alveolokap. m. porucha difůze plynů
= výsledek hojení po zánětu nebo nekróze Lokalizovaná - častější - absces, TBC, bronchiektázie Difůzní - pneumokoniózy, virové pneumónie, ozáření mukoviscidóza, sarkoidóza, kolagenové choroby
Pneumokoniózy = plicní fibrózy na podkladě zánětu vyvolaného hromaděním anorganických nebo organických látek v plicích Anorganický prach Si - silikóza Uhlí - “černé plíce”
Fe - sideróza Asbest - asbestóza
Organický prach Cukrová třtina - bagazóza Bavlna – bysinóza dnes se řadí mezi hypersensitivní reakce Organický materiál - antigenní efekt - alergická reakce Anorganický materiál - Si - ničí makrofágy v nichž je fagocytován tvorba fibrotických uzlíků
Haman-Richův sy (Idiopathická plicní fibróza) rel. vzácná (cca 20/100 000) intersticiální pneumónie s malou zánětlivou a silnou fibrotizující složkou rel. rychlý, často fatální průběh mortalita - 62%
Cystická fibróza - mukoviscidóza vrozená – autozomálně recesivní dědičnost = onemocnění exokrinních žláz porucha regulace transportu Cl- přes epiteliální membránu sekrece Cl- a reabsorpce Na a vody viskozita sekretů + tendence k infekcím pankreas - obstrukce exokrinních vývodů cystická dilatace a fibróza - nedostatečnost pankreatu plíce – progresivní charakter, nemožnost odstranit plicní sekrety infekce, bronchiektázie, fibrózy
Literatura KUBA, Miroslav and KUBOVÁ, Zuzana. Pathophysiology – Basic overview for medical students. Praha. Karolinum, 2006. 255s. NEČAS, Emanuel a spol. Patologická fyziologie orgánových systémů – část 1. Praha, 2000, 379s. HULÍN, Ivan. Patofyziológia. Bratislava, 2002, 1333s.
Kontaktní informace prof. MUDr. Zuzana Kubová, CSc. Ústav patologické fyziologie, LFUK v Hradci Králové
+420495816391
[email protected]