Přeprava zboží v rámci režimu vnějšího tranzitu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

Přeprava zboží v rámci režimu vnějšího tranzitu

Tomáš Dvořák 2013/2014

Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Přeprava zboží v režimu vnějšího tranzitu“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

______________________ 1

Na tomto místě chci velmi poděkovat JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za její cenné rady, věcné připomínky a hlavně za osobní přístup, které mě vţdy provázely při vypracování této diplomové práce. 2

Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku vnějšího tranzitu zboţí, v jehoţ rámci je přepravováno zboţí pod celním dohledem, jeho jednotlivé formy a řešení v případě nedodrţení podmínek tohoto celního reţimu. Nejdříve jsou vymezeny teoretické otázky související s problematikou tranzitu, jeho členění a právní úpravy na mezinárodní, unijní a národní úrovni. Následně je provedeno systémové rozčlenění tranzitu v Evropské unii na základě právních předpisů upravující celní právo, popsány jednotlivé tranzitní systémy a jejich podmínky, za kterých lze vnější tranzit realizovat. V závěru se práce zabývá otázkami nedodrţení podmínek vnějšího tranzitu a s tím souvisejícího vzniku celního dluhu a následků vzniklých z takového protiprávního jednání.

Klíčová slova Celní reţim, tranzit, vnější tranzit, vnější tranzit Společenství, karnet TIR, karnet ATA, Tiskopis 302, Rýnský manifest, pošta, porušení podmínek vnějšího tranzitu.

Abstract This dissertation is focused on issues of the external transit of goods, within the frame of which goods are transported under the customs supervision. It also deals with the particular types of the external transit and with solution possibilities in the case, if these customs procedure conditions are not observed. First, the work specifies theoretical questions connected with transit issues, its structure and juridical regulations on the international level, on the national level as well as on the EU level. The following part presents the system classification of the EU transit based on juridical regulations and rules governing the customs law. The particular transit systems are described here as well as the conditions under which the external transit can be performed. The final part of this work deals with issues connected with violation of the external transit conditions, with the customs debt origination related with such violation as well as with impacts resulting from such lawless behaviour.

Keywords Custom procedure, transit, external transit, external Community transit procedure, TIR carnet, ATA carnet, Form 302, Rhine Manifest, post, violation of external transit conditions.

3

OBSAH 1 2 3 3.1 3.2 3.3 3.4 4 4.1 4.2 4.3 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 6 6.1 6.2 6.3 7 8 9 10

Úvod................................................................................................................................... 5 Tranzit zboží a jeho teoretické vymezení ....................................................................... 8 Tranzit zboží ................................................................................................................... 10 Celní režim tranzitu zboží, jeho základní prvky a členění ........................................ 12 Začlenění celního práva a celního režimu tranzitu zboží v systému práva .............. 15 Zajištění realizace celního práva v České republice................................................ 18 Základní pojmy související s celním režimem tranzitu............................................. 19 Druhy tranzitu a tranzitní režimy Evropské unie ....................................................... 27 Druhy tranzitu v Evropské unii ................................................................................ 27 Tranzitní režimy pro vnitřní a vnější tranzit v Evropské unii................................... 29 Společný tranzit ........................................................................................................ 35 Přeprava zboží v rámci vnějšího tranzitu .................................................................... 37 Přeprava zboží v režimu vnějšího tranzitu Společenství .......................................... 39 Přeprava zboží na podkladě karnetu TIR ................................................................ 44 Přeprava zboží na základě karnetu ATA .................................................................. 48 Přeprava zboží na základě Rýnského manifestu ...................................................... 50 Přeprava zboží na základě tiskopisu 302 ................................................................. 51 Poštovní přeprava zboží ........................................................................................... 53 Tranzit zboží v modernizovaném celním kodexu ...................................................... 54 Porušení podmínek režimu vnějšího tranzitu ............................................................. 56 Vznik celního dluhu .................................................................................................. 57 Finančně správní a trestní delikty při porušení režimu vnějšího tranzitu ............... 60 Odvozené sankce za porušení režimu vnějšího tranzitu ........................................... 63 Závěr................................................................................................................................ 64 Seznam použitých pramenů .......................................................................................... 68 Seznam schémat ............................................................................................................. 76 Přílohy ............................................................................................................................. 77

4

1 Úvod Hlavním impulzem pro zpracování diplomové práce na téma „Přeprava zboţí v rámci vnějšího tranzitu“ je můj dlouhodobý osobní zájem o problematiku fungování a realizaci mezinárodního obchodu se zboţím. V rámci mezinárodního obchodu se zboţím dochází zejména k prodeji1 předmětného zboţí do další země, kdy v této zemi dochází k provedení vývozních celních formalit a toto zboţí je vyváţeno a při přestupu hranice daného státu je toto zboţí vymezeno. Po přestupu této hranice, předmětné zboţí můţe být přes území dalšího státu nebo dalších států přes takové území převáţeno a následně je dovezeno na území státu dovozu, ve kterém na vymezeném místě dojde k realizaci dovozních procedur2 a zboţí můţe být pouţíváno nebo spotřebováno v této zemi. Při převozu takového zboţí přes území jiného státu nebo jiných států neţ je země vývozu, a to včetně území dovozního státu musí být zboţí ve speciálním reţimu, který umoţňuje dohled a kontrolu nad takovým zboţím. Takové zboţí není umístěno na daném území bez toho, aby z něj nebyly zaplaceny dovozní cla a jiné dávky a nebyly provedeny veškeré dovozní formality.3 Tímto reţimem, kdy je takto přepravováno zboţí, se bude zabývat tato diplomová práce, a to územním kontextu Evropské unie, které je Česká republika od roku 2004 členem. Dalším impulzem pro zpracování této diplomové práce na takto zvolené téma jsou také v masmédiích často probírané otázky globalizace světového obchodu4 a s tím související otázky odbourávání bariér v tomto mezinárodním obchodu. Trendem posledních desetiletí je odstraňování jednotlivých administrativních překáţek takového obchodu se zboţím5 a cílem je jeho snazší realizace. A také problematika přepravy zboţí v takto právně upravených reţimech je jednou ze součástí tohoto mezinárodního obchodu. V první části se diplomová práce bude zabývat vymezením vnějšího tranzitu za pomoci obecné encyklopedické a ekonomické literatury. V následujících částech se tato diplomová práce bude zabývat problematikou tranzitu zboţí v rámci mezinárodního obchodu se zboţím, bude proveden krátký exkurz k vývoji mezinárodního obchodu ve světě a tranzitu zboţí v Evropě, a to v druhé polovině dvacátého století. Bude vymezen celní reţim tranzitu, jeho prvky a členění. Dále se v této části budu zabývat otázkou začlenění celního práva v rámci právního systému, kdy jeho součástí je také problematika tranzitu zboţí. Bude vymezena právní regulace celního práva na úrovni 1

Nemusí docházet pouze k jeho prodeji, můţe se jednat také například o barterové obchody, dary zboţí a případně další formy obchodu se zboţím. 2 Je mu přiděleno zákonem stanovené celně schválené určení. 3 V případě kdy dané zboţí není pod stanoveným dohledem a kontrolou, jsou nezákonně obcházena administrativní, celní a daňová opatření, kdy při obcházení celních a daňových předpisů, dochází ke vzniku daňových úniků. 4 Jeho pozitiva a negativa. 5 A také sluţeb.

5

světové, unijní a národní a zajištění výkonu realizace celního práva v České republice. V poslední části budou vymezeny základní pojmy, které souvisejí s problematikou tranzitu za pomoci vymezených právních předpisů. Ve druhé části diplomové práce bude provedeno vymezení, charakterizování a systematické členění jednotlivých druhů tranzitu pouţívaných při přepravě zboţí v rámci Evropské unie. Po základním systematickém rozčlenění budou vymezeny jednotlivé vnější tranzitní reţimy, ve kterých lze zboţí pod celním dohledem v rámci Evropské unie přepravovat, bude vymezen právní základ těchto vnějších tranzitních reţimů a provedena jejich základní charakteristika. Dále jiţ budou tyto vnější tranzitní reţimy podrobněji vymezeny, bude provedena analýza podmínek pro jejich provádění, jejich specifika ve vztahu k druhu zboţí, pouţívaných druhů přepravy, subjektů pouţívajících dané tranzitní reţimy a jejich další podrobnosti. Následně bude provedena komparace vnějších tranzitních reţimů ve stávající právní úpravě a v právní úpravě účinné od 1. listopadu 2013. Poslední část této práce se bude zabývat řešením situací v případě porušení podmínek reţimu vnějšího tranzitu, v souvislosti ke vzniku povinnosti v rovině platební, vzniku odpovědnosti za finančně správní a trestní delikty a za tyto delikty následně uloţené sankce a současně také ve vymezených případech ke vzniku odvozených sankcí za vymezené porušení právních předpisů. Pro snazší orientaci ve vybraných okruzích ve zpracovávané diplomové práci jsem provedl schematické řešené předmětné problematiky. V přílohové části jsou uvedeni jednotliví členové integračních a jiných dalších uskupení a také jednotlivý signatáři vybraných mezinárodních smluv.6 Předmětem této diplomové práce jsou jednotlivé tranzitní reţimy, ve kterých lze realizovat přepravu vymezeného zboţí v Evropské unii, jejich podmínky a moţnost jejich pouţití pro vybrané zboţí, jednotlivé druhy dopravy, vybrané uţivatele těchto tranzitních reţimů a současně také o popsání a řešení situace v případě nedodrţení podmínek těchto tranzitních reţimů. Hlavním cílem zpracované diplomové práce je moje snaha o vytvoření uceleného systematického přehledu tranzitních systémů pouţívaných v rámci Evropské unie při přepravě zboţí v rámci mezinárodního obchodu, právního zakotvení daných tranzitních reţimů, charakteristika podmínek při realizaci přepravy zboţí v daném tranzitním reţimu. Dále pak vymezení případných odlišností jednotlivých tranzitních reţimů, jejich moţné pouţitelnosti pro vybrané zboţí při prováděné přepravě. Sekundárním cílem je vymezit řešení v případě zjištění nedodrţení podmínek vnějšího tranzitu, včetně jednotlivých moţných následků vyplývající z takového porušení tranzitního reţimu.

6

U Úmluvy o dočasném pouţití nebudou uvedeny jednotlivé přílohy této úmluvy (celkem 13 příloh), včetně data, kdy tyto vstoupily v platnost a uvedení, ke kterým jednotlivý signatáři této úmluvy přistoupili.

6

V procesu zpracování této diplomové práce bude pouţito metody deskripce a charakteristiky, bude pouţita metoda třídění pro vybrané části práce, dále pak komparace řešených částí a vyuţity metody analýzy a syntézy. Při zpracování bude pouţíván především právní pohled na řešenou problematiku a v omezené míře bude tato problematika posouzena v úvodní části taktéţ z ekonomického úhlu pohledu. Čtenáři této práce by měla poskytnout představu o systému tranzitních reţimů pouţívaných v Evropské unii při přepravě zboţí v rámci mezinárodního obchodu, kdy je toto zboţí pod celním dohledem a vymezit jednotlivé moţné tranzitní reţimy pro přepravu takového zboţí v rámci vnějšího tranzitu. Dále také charakterizovat jejich jednotlivé podmínky a specifika, současně také vymezit jednotlivé následky vyplývající z nedodrţení podmínek daného vnějšího tranzitu a poskytnout pohled zdali tato součást mezinárodního obchodu se zboţím se vyvíjí v duchu zjednodušování a odstraňování jeho překáţek. Tato diplomová práce vychází z právní úpravy, která je platná k 20. srpnu 2013, související judikatury a z kniţní literatury a internetových zdrojů, které se váţou ke zvolenému tématu.

7

2 Tranzit zboží a jeho teoretické vymezení Nejdříve se pokusím vymezit obsah pojmu názvu této diplomové práce, za pomocí rozličných encyklopedických zdrojů.7 Následně charakterizuji pouze pojem tranzitu z hlediska ekonomické encyklopedické literatury. Další ekonomické zvaţování jednotlivých variant tranzitu z úhlu pohledu například finanční náročnosti, nebude dále v této práci rozpracováváno. Pojem přepravy je moţno vnímat jako přemístění z určitého místa do jiného, které se uskutečňuje v nějakém reálném čase. Nebo velmi jednoduše z místa na místo.8 Pojem přepravy je moţno nahradit také jeho synonymem přemisťování, doprava, transport.9 Zboţí je moţno vymezit jako věci, s nimiž se obchoduje, co se prodává, kupuje nebo vyměňuje.10 Reţim je pak určitá forma řádu, soubor definovaných podmínek, soubor nutných opatření.11 Pojem vnější je pro tuto zpracovanou část zcela srozumitelný a bude vymezen dále ve smyslu jeho právního pojetí. Posledním pojmem, který bude vymezen v této části, je slovo tranzit, které je běţně poţíváno,12 ale jeho význam je nutno ohraničit ve vztahu k přepravě zboţí. Tranzit ve spojitosti s přepravou zboţí, je přepravou zboží přes území aspoň jednoho dalšího státu, průjezd územím jiného státu.13 Po teoretickém vymezení pojmů z tématu práce je moţné dovodit, ţe tato práce se bude zabývat otázkami obchodu se zboţím, tedy formou mezinárodního obchodu, kdy toto zboţí je dopravováno přes území jednoho nebo více států a je podrobováno různým obchodněpolitickým opatřením a jsou nastaveny jednotlivá systémová řešení a opatření pro zajištění dohledu a kontroly nad přepravou tohoto zboţí. Na tranzit z ekonomického úhlu pohledu lze nahlíţet jako na přepravu zahraničního zboží domácím celním územím a pod celním dohledem bez jeho ekonomického zhodnocení.14 Nedochází tedy u takového zboţí v daném reţimu k jeho

7

Pokusím se vymezit tyto pojmy za pomoci, při dnešní nadvládě umístění elektronických informaci na internetu, moţná tak trochu některých archaických encyklopedických pramenů. 8 Kolektiv autorů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2003. Dotisk 2006. 647 s. ISBN 80-200-1080-7. s. 328. 9 PALA, Karel. VŠIANSKÝ, Jan. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství lidových novin, 1994. 439 s. ISBN 80-7106-059-3. s. 264. 10 Kolektiv autorů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2003. op. cit. s. 559. Nauka o zboţí z roku 1890 vymezuje pojem zboţí následovně: zbožím nazýváme každou přírodninu neb výrobek umělý, který je předmětem obchodu. Viz LUKÁŠ, Karel. Nauka o zboží pro školy obchodní a průmyslové. Praha: J. Otta, 1890. s. 1. 11 Kolektiv autorů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2003. op. cit. s. 354. 12 Setkáme se s tímto pojmem běţně například v letištních halách mezinárodních letišť, silničních tazích u obchvatů velkých měst. 13 Kolektiv autorů. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. Dotisk 2007. s. 816, ISBN 978-80-200-1351-4. Nebo také „průvozný obchod“ – viz Kolektiv autorů. B. Kočího malý slovník naučný – II. Díl. Praha: B. Kočí, 1924. s. 1980. 14 GERŠLOVÁ, Jana. SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1 vyd. Praha: Libri, 2003. 389 s. ISBN 80-7277-178-7.

8

úpravám, zpracování, opravám a případně dalším zpracovatelským operacím. Tranzit bývá zatíţen tranzitními poplatky, které pro určité země představují význačné poloţky v jejich platebních bilancích.15 Přeprava zboţí v reţimu tranzitu se realizuje pod celním dohledem, jedná se tedy o přepravu zahraničního zboţí přes území nebo na území daného státu, kdy toto zboţí podléhá tranzitním moţným poplatkům, ale není zatíţeno clem.16

15

ŢÁK, Milan a kolektiv. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999. s. 148. ISBN 80-7201172-3. 16 Existují však situace, kdy takové zboţí bude podléhat clu a daním, a to za předpokladu porušení podmínek pro tento reţim. Tato problematika bude dále řešena v šesté kapitole této diplomové práce. Zajímavé zdůvodnění z hlediska ekonomického jsem nalezl i následující: státy dovolují volný průvoz zboží proto, že cizozemský vývozce by jinak užíval k dopravě svého zboží drah té země, kde by podobné clo neplatil. V zásadě na toto zdůvodnění je moţno nahlíţet jako na nějakou formu konkurenční výhody jednotlivých států. Viz Kolektiv autorů. Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům. Díl V. Praha: Plamja, 1933. s. 442.

9

3 Tranzit zboží Přeprava zboţí přes nebo na území jednotlivých států je součástí mezinárodního obchodu se zboţím. Mezinárodní obchod se zboţím sahá hluboko do historie lidstva, v běhu času prochází svým vývojem, dochází k jeho rozvoji a postupem času také k jeho regulaci. V rámci mezinárodního obchodu se jednotlivé státy snaţí vyváţet své přebytky do jiných zemí a na území své země dováţet zboţí, které v daném státě není jeho produkcí dostupné, a proto toto zboţí musí dováţet.17 Vývoz zboţí zejména nebývá omezován a nepodléhá vývozním clům,18 naproti tomu dovoz zboţí na dané území, tak i jeho průvoz je ze strany daného státu pečlivě evidován a dozorován, a to z důvodu fiskálních zájmů daného státu a také z důvodu uplatňování různých obchodněpolitických opatření.19 Z tohoto důvodu pokud není dané zboţí vycleno na hranici daného státu, je dováţeno na dané území ve zvláštním reţimu, a to tranzitu,20 který zajišťuje jeho evidenci a také podléhá dohledu ze strany vymezených orgánů daného státu21 nad tímto zboţím. Tomuto dohledu podléhá také zboţí, které je pouze převáţeno přes dané území.22 V obou případech je toto zboţí tzv. „tranzitováno“.

17

Nejedná se pouze o suroviny, vybrané potraviny, které není moţno pěstovat na daném území z důvodu například klimatických podmínek, ale také výrobky, které mají lepší technologická řešení, a toto technologické řešení je dostupné na území státu, ze kterého je tento dovoz realizován. Krásným příkladem tohoto druhu obchodu dříve koření, které bývalo dováţeno v rámci cest do „nových světů“ a mívalo cenu zlata. 18 Z hlediska daňové teorie je clo nepřímou daní a je podřazeno pod selektivní daně ze spotřeby – srov. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. 8. vyd. Praha: 1 VOX, 2006, s. 39. ISBN 80-86324-60-5. Vývoz není vţdy zvýhodněn a můţe být také omezován například vývozními cly. Takto můţe být omezován například vývoz nerostného bohatství daného státu 19 Další funkcí cla je ta, ţe také ochraňuje vnitřní trh daného státu. Blíţe k těmto jednotlivým funkcím cla viz KLABOUCHOVÁ, Ivona. Clo a původ zboží. 2. Doplněné a aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 1999. s. 5 – 11. ISBN 80-85967-89-8. Z ekonomického hlediska mezinárodním obchodem lze získat řadu výhod, které byl formulován principem komparativní výhody. Ovšem na mezinárodní obchod bylo často nahlíţeno tak, ţe „dovoz poškozuje domácí firmy a sniţuje počet pracovních míst, zatímco vývoz vytváří zisky domácím výrobcům, jakoţ i dodatečná pracovní místa“ – viz HEYNE, Paul. Ekonomický styl myšlení. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická. s. 486. ISBN 807079-781-9. 20 V dřívější době pokud byla u ceny zboţí uvedena doloţka „transito“, znamenalo to, ţe cena zboţí je uvedena beze cla nebo potravní dávky – viz Kolektiv autorů. Ottův Obchodní slovník. Praha: J. OTTO. Díl II. 26/10. 1917. s. 1497. 21 Historicky tento dohled zajišťovali, a také vesměs i dnes zajišťují celníci – později jednotlivé organizace - celní správy, kteří realizovali výběr jednotlivých druhů cel (ve formě stanovených poplatků), za dováţené, vyváţené nebo prováţené zboţí na určitém místě, území. Cla byla dle účelu dělena na několik skupin, a to na cla berní, ochranná a politická, dle směru pohybu zboţí byla cla dělena na dovozní, vývozní nebo tranzitní. Viz MAINUŠ, František. JANÁK, Jan. HORVÁT, Vladimír. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Praha: Naše Vojsko, 1977. s. 9. 22 A to za prvé z důvodu, ţe tento průvoz můţe být zpoplatněn a za druhé můţe dojít k porušení tohoto průvozu zboţí a toto zboţí můţe být umístěno nezákonně na území tranzitního státu. Motivy pro odnětí mohou být nejenom fiskální, ale také z důvodu nemoţnosti dovést toto zboţí na území tohoto státu, například, ţe dovoz tohoto zboţí je zakázán. Tím dochází k odnětí celnímu dohledu a při motivu z důvodu fiskálního dojde ke vzniku daňového úniku. K problematice daňových úniků při dovozu a vývozu zboţí jsem se zabýval v bakalářské práci. Daňové úniky v souvislosti s tranzitem zboţí - viz

10

Mezinárodní obchod se zboţím a v souvislosti s ním také tranzit zboţí byl řešen na úrovni jednotlivých států, které mezi sebou sjednávaly různé mezinárodní smlouvy, vstupovaly do různých uskupení a zón,23 v jejichţ rámci byly řešeny dané otázky mezinárodního obchodu odlišně. Byla aplikována politika protekcionismu a subvencování vývozu, naproti tomu koloniální státy aplikovaly principy liberálního obchodu, kdy byly sledovány pouze národní zájmy daného státu. Převládal tak systém regulování mezinárodního odchodu na bázi bilaterálního. Po druhé světové válce dochází k liberalizaci mezinárodního obchodu a systém regulace tohoto obchodu je postaven na bázi multilaterální. Na základě konference v Bretton Woods, vzniká mezinárodní úmluva General Agreement on Tariffs and Trade (GATT), včetně Protokolu o prozatímní pouţitelnosti GATT, kdy s odstupem času vzniká na jejich základě také mezinárodní organizace, kterou je Světová obchodní organizace (dále jen „WTO“ – World Trade Organization).24 Pro Evropu je obdobně charakteristické, ţe po skončení druhé světové války došlo také k výraznému nárůstu obchodu se zboţím. V této době se začala projevovat skutečnost, ţe velmi zdlouhavé a administrativní reţimy, kterým obchodované zboţí podléhalo při kaţdém překročení hranice, vystavovaly tento mezinárodní obchod se zboţím velkému tlaku a zatíţení. V rámci rozvíjející se spolupráce mezi národy, byla pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů zahájena jednání, kdy cílem bylo vypracování a uzavření mezinárodní dohody pro usnadnění pohybu zboţí v rámci mezinárodního obchodu v Evropě. První Dohoda TIR vzniká v roce 1949 a na jejím základě je zaveden systém zajištění, který zajišťuje pokrytí případných cel a jiných poplatků ze zboţí přepravovaného v Evropě v rámci mezinárodního obchodu. Z důvodu osvědčení se tohoto zavedeného systému vzniká v roce 1959 Úmluva TIR, která byla zrevidována v roce 1975. V souvislosti se vznikem a rozšiřováním Evropských společenství, vyvstává v Evropě také potřeba pro zvláštní tranzitní reţim, který usnadní přepravu zboţí a celní formality v jeho členských státech a mezi těmito členskými státy. Proto v roce 1968 vzniká tranzitní reţim Společenství, který zjednodušil jak přepravu zboţí Společenství,

DVOŘÁK, Tomáš. Daňové úniky v souvislosti s dovozem a vývozem zboží. Brno, 2011. 32 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 23 V současné době se jedná se o různé integrační stupně mezi jednotlivými státy – zóny volného obchodu, celní unie, společný trh - viz TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 160. ISBN 978-80-87212-60-8. 24 ROZEHNALOVÁ, Naděţda a kolektiv autorů. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2011. s. 13. – 17. ISBN 97880-210-5154-6. K problematice mezinárodního systému a jeho subjektů např. KROUPA, Jiří. Mezinárodní systém, jeho subjekty a vybrané problémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita 2012. ISBN 78-80-210-5863-7.

11

tak přepravu zboţí, které nebylo zboţím Společenství.25 Z důvodu zvyšování mezinárodního obchodu, byl v roce 1972 tranzitní reţim Společenství rozšířen o dvě dohody týkající se mezinárodního obchodu s Rakouskem a Švýcarskem.26 V roce 1987 byly tyto dohody nahrazeny dvěma úmluvami uzavřenými mezi Evropským společenstvím a všemi zeměmi Evropského sdruţení volného obchodu. Jedna z těchto úmluv zavedla společný tranzitní reţim, druhá zjednodušila dovozní, vývozní a tranzitní formality zavedením jednotného správního dokladu. K 1. červenci 1996 byla působnost úmluvy rozšířena o země „Visegrádské čtyřky“, a to Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovenskou republiku.27 Po krátkém exkurzu k vývoji mezinárodního obchodu se zboţím a také vývoje tranzitu zboţí v Evropě se pokusím nejdříve vymezit teoretické základní členění jednotlivých druhů tranzitu dle definovaných kritérií a charakteristiku jeho jednotlivých prvků a dále o systémové začlenění dané problematiky do oblasti právního odvětví, metod jeho regulace a právní úpravy. Dále se zaměřím na problematiku právní úpravy celního práva, a tedy i celního reţimu tranzitu zboţí,28 na úrovni mezinárodního práva, práva Evropské unie a národní právní úpravy. V poslední části této kapitoly pak vymezím základní pojmy související s problematikou celního reţimu tranzitu zboţí, které jsou nezbytné vymezit pro další zpracovávané části této diplomové práce. Pokud bude v dalších částech diplomové práce uveden pouze termín „tranzit“, bude se jednat vţdy o celní reţim tranzitu, který je součástí celního práva.

3.1

Celní režim tranzitu zboží, jeho základní prvky a členění

Nejzákladněji můţeme celní reţim tranzitu charakterizovat takto: „Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu ke druhému“.29 Celní reţim tranzituje je postupem, který slouţí k usnadnění pohybu zboţí mezi dvěma místy na celním území, přes jiná celní území nebo mezi dvěma nebo více různými celními územími. Umoţňuje, aby bylo dočasně pozastaveno clo, daně a obchodní politiky, které jsou pouţitelné při dovozu zboţí.

25

Pro zboţí které nebylo zboţím Společenství, byl pouţit symbol T1 a pro zboţí Společenství byl zaveden symbol T2. 26 Tyto byly členy Evropského sdruţení volného obchodu (ESVO). Evropského sdruţení volného obchodu tvoří Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Dále v textu práce bude pouţito pouze „ESVO“. 27 Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství.[online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnirizeni/tranzit/Documents/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dky/transit_manual_cs.pdf 28 Záměrně je uváděn termín celní reţim tranzitu, který je termínem související pouze s celním právem. Tranzit zboţí v sobě zahrnuje také soukromoprávní regulaci, např. ve formě přepravní smlouvy a je pojmem daleko širším. 29 ŢEMLIČKA, Lubomír. Celní zákon a předpisy související v praxi. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2002. s. 97. ISBN 80-7263-136-5

12

Umoţňuje tak provést formality celního odbavení aţ na místě určení, nikoli v místě vstupu na celní území.30 Základní konstrukční prvky, které je moţno vymezit v souvislosti s tranzitní operací, je celní úřad nakládky, kde jsou realizována pod jeho dohledem jednotlivá předběţná opatření pro usnadnění tranzitní operace u celního úřadu odeslání,31 celní úřad odeslání a celní úřad určení, u kterých je započata a ukončena tranzitní operace se zboţím a vstupní a výstupní celní úřad, u kterých předmětné zboţí vstupuje nebo vystupuje do zahraničí. Tranzitní operace je tak dopravou zboţí pod dohledem celních orgánů mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem určení. Tyto konstrukční prvky jsou obsaţeny v jakékoli tranzitní operaci, a to minimálně v rozsahu celního úřadu odesláni a celního úřadu určení.32 Základní teoretické rozčlenění tranzitu zboţí můţeme učinit na základě jeho územní realizace a jeho právní regulace, které buď probíhá na území jednoho státu a dopadá na něj právní regulace daného státu,33 nebo na území dvou a více států, na které dopadá právní regulace na základě mezinárodní smlouvy, které tyto dva a více států mezi sebou uzavřely.34 Národní tranzit probíhá pouze na územní daného státu, kdy tento stát stanovuje podmínky pro zboţí v rámci mezinárodního obchodu, které je přepravováno na jeho území. Tyto podmínky jsou právně stanovené na základě národních právních předpisů. Společný tranzit probíhá na území dvou a více států, kdy tyto státy mají stanoveny společné podmínky pro zboţí v rámci mezinárodního obchodu, které je přepravováno na jejich území. Tyto podmínky jsou právně stanovené na základě mezinárodních smluv.35 Účelem společných tranzitů je zejména zjednodušení celních formalit a zrychlení oběhu zboţí v rámci těchto smluvních stran a jsou k tomu vyuţívány nástroje jako vzájemné uznávání zajištění celního dluhu, jednotné administrativní postupy pro celní řízení a celní dohled, předávání informací a další jiné nástroje.36 Členění dle pohybu a směru přepravy zboţí v rámci předchozího rozdělení, můţeme v rámci národního i společného tranzitu, členit tento na tranzit uskutečňovaný 30

European Comision. What is customs transit?[online]. European Comision. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/index_en.htm 31 Například nakládka zboţí pod celním dohledem. 32 Například u vnitrozemského tranzitu, kdy je zboţí umístěno po jeho dovozu v celním skladu a následně je převezeno do jiného celního skladu, který se také nachází na celním území tohoto státu. Tato přeprava je realizována v celním reţimu tranzitu. 33 To znamená, ţe pokud je zboţí vezeno z jednoho státu do druhého, přes území dalšího státu, můţe tak dojít ke stanovení třech různých podmínek tranzitu a souvisejících celních formalit, v rámci přepravy daného zboţí pro kaţdý jednotlivý stát. 34 Nebo různé integrační celky mající právní subjektivitu. 35 Viz ŢEMLIČKA 2002. op. cit. s. 96 -97. a také Kolektiv autorů. Export 1999. Praha: Public History, 1999. s. 131. ISBN 80-902193-6-5. Je to základní vnitřní členění reţimu tranzitu. 36 KRÁTKÝ, Otakar. JCD – Příručka k uvádění údajů do jednotné celní deklarace. 3. vyd. Praha: Polygon, 1998. s. 185. ISBN 80- 85967-81-2.

13

mezi dvěma vstupními celními úřady,37 mezi dvěma vnitrozemskými celními úřady,38 vnitrozemským celním úřadem a výstupním celním úřadem39 nebo výstupním celním úřadem a vnitrozemským celním úřadem.40

Schéma 1 Grafické znázornění členění tranzitu dle pohybu a směru přepravy zboží.41 Zdroj: vlastní. Jako další moţné členění na tranzit zboţí můţeme vymezit podle uţitého způsobu dopravy, kterým je předmětné zboţí přepravováno v rámci těchto tranzitních operací. V rámci mezinárodních obchodních operací je jedním jejich prvkem přeprava zboţí. Tato přeprava zboţí je realizována ţelezniční přepravou, silniční přepravou, leteckou přepravou, námořní a říční přepravou a také kombinovanou přepravou.42 V tomto úhlu 37

Přímý tranzit. Vnitrozemský tranzit. 39 Tranzit z vnitrozemí. 40 Tranzit do vnitrozemí. Členění tranzitu na přímý, vnitrozemský, z vnitrozemí a do vnitrozemí viz JANATKA, František., HÁNDL, Jaroslav, NOVÁK, Radek a kolektiv. Obchodní operace ve vývozu a v dovozu. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1999. s. 216. ISBN 80-85963-94-9. 41 Pro znázornění členění tranzitu dle pohybu a přepravy zboţí je pouţit obrys území České republiky, takto graficky znázorněný druh tranzitu odpovídal času do 30. dubna 2004, od 1. května 2004 by byl vhodnější pouţít obrys území Evropské unie, kde Česká republika od 1. května 2004 vstoupila. 42 MACHKOVÁ, Hana. ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva. SATO, Alexej a kolektiv. Mezinárodní obchodní operace. 3. vyd. Praha: Grada, 2003. s. 130 – 138. ISBN 80-247-0686-5. Zde jsou vymezeny také jednotlivé charakteristiky přepravy zboţí v rámci mezinárodních obchodních operací, jejich případné vnitřní členění, institucionální základy a další. K problematice přepravy v rámci mezinárodních obchodních operací, také JANATKA. HÁNDL. NOVÁK a kolektiv. 1999. op. cit. s. 167 – 212. Realizace přepravy zboţí můţe být zajištěna také produktovody, neboli zboţí je přepravováno potrubím. Například „ropovod, plynovod“. 38

14

pohledu tak můţe být tranzitní operace realizována a zboţí dováţeno v rámci ţelezniční přepravy, silniční přepravy, letecké přepravy, námořní a říční přepravy a kombinované přepravy.43 Třídění dle konkrétního druhu dopravního prostředku není dále potřebné, přestoţe bylo by moţné takto teoreticky třídit tranzitní operace, např. realizované osobním vozidlem, nákladním vozidlem, atd.

3.2

Začlenění celního práva a celního režimu tranzitu zboží v systému práva

Jiţ z předchozích částí diplomové práce je moţné zcela zřetelně dovodit, ţe problematika přepravy zboţí v celním reţimu tranzitu44 spadá do oblasti mezinárodního obchodu se zboţím, kdy dochází k jeho regulaci na základě mezinárodních smluv a národních předpisů,45 které spadají do oblasti celního práva a k jeho realizaci jsou aprobovány celní orgány.46 Z tohoto úhlu pohledu, kdy celní tranzit zboţí je součástí celního práva, provedu jeho začlenění do systému práva,47 za pomocí odborné literatury. Systémové začlenění celního práva jako jednoho ze subsystému práva provedu směrem nahoru k jeho zatřídění do celkového systému práva. Celní reţim tranzitu zboţí jako moţno podřadit jako jednu z částí celního práva. Celní právo je systémově zařazeno do finančního práva, do jeho jedné větve, a to fiskální části. Finanční právo je na základě systémové charakteristiky členěno na dvě části, na fiskální část a na nefiskální část. Fiskální část finančního práva tvoří rozpočtové právo, berní právo, celní právo a právní regulace veřejných výdajů.48 Finanční právo je samostatným nekodifikovaným odvětvím v systému práva České republiky. Finanční právo je podřazováno do oboru veřejnoprávního, kdy veřejné právo vyjadřuje nadřazenost veřejné moci, v jednotlivých vztazích vůči ostatním subjektům.49 Finanční právo můţeme vnitřně systémově členit na jeho obecnou část, zvláštní část, procesní část, správní a trestní část. Finanční právo jako samostatné odvětví má vymezen předmět právní regulace, metodu finančně právní regulace, systémovou 43

V určité mé představě můţe být také realizována např. koňským povozem, konkrétním člověkem, ale tato přeprava by byla zcela jistě podřazena pravděpodobně pod silniční přepravu. 44 Při realizaci tohoto celního reţimu tranzitu dochází také k působení norem soukromého práva, například při zajištění přepravy předmětného zboţí, poskytování záruk a zajištění a dalších. 45 A také právními předpisy Evropské unie. 46 Ve smyslu, ţe tyto orgány vykonávají svou pravomoc a působnost v oblasti celního práva při realizaci mezinárodního obchodu se zboţím. V současném organizačním uspřádání buď můţe jít o samostatné celní správy, nebo tyto celní orgány jsou součástí finančních správ, popřípadě jiných správ daného státu. 47 Jedná se o jedno moţné hledisko, na celní právo je také dále moţné nahlíţet jako na souhrn právních norem regulující oblast cel a celní správy a také jako na pedagogickou disciplínu – viz ŠRÁMKOVÁ, Dana. Celní právo v prostředí globalizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 9. ISBN 97880-210-5699-2. 48 Srov. MRKÝVKA, Petr., PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 32. ISBN 978-80-210-4514-9. 49 In BAKEŠ, Milan. Finanční právo- 3. aktualizované vydání. Praha: C. H. BECK, 2003. s. 15. ISBN 807179-667-0. Ve finančním právu dochází také k právní regulaci pomocí norem soukromého práva, a to v jeho nefiskální části.

15

soudrţnost a také společenskou akceptaci.50 Je také jedním z nástrojů uskutečňované finanční politiky státu,51 kdy finanční politika státu je velmi důleţitou součástí celkové hospodářské politiky státu.52 Celní právo, a tedy i právní úprava celního reţimu tranzitu, je součástí právních norem finančního práva a jeho jednotlivé formální prameny53 můţeme naleznout na úrovni mezinárodního, evropského a národního práva. 3.2.1 Celní právo a celní režim tranzitu zboží v rámci mezinárodního práva Celní právo na mezinárodní úrovni je upraveno právem WTO nebo individuálními mezinárodními smlouvami, které byly uzavřeny mezi jednotlivými subjekty mezinárodního práva. Právem WTO, které reguluje celní právo, je moţno vnímat jako soubor mezinárodních smluv, které byly přijaty na půdě této mezinárodní organizace, a které se vztahující k problematice celního práva.54 Regulace celního práva je dále realizováno formou jednotlivých mezinárodních smluv. Pro oblast tranzitu zboţí v rámci mezinárodního práva jsou to jednotlivé mezinárodní smlouvy řešící oblasti společného tranzitu jednotlivých smluvních zemí.55 3.2.2 Celní právo a celní režim tranzitu zboží v rámci práva Evropské unie K 1. květnu 2004 na základě smlouvy o přistoupení56 se Česká republika společně s dalšími devíti státy stala členským státem Evropské unie.57 Česká republika je součástí celní unie58 v rámci svého začlenění v Evropské unii, a tato aplikuje společnou obchodní politiku vůči nečlenským státům Evropské unie.59 V oblasti celní unie a

50

Blíţe k této problematice viz MRKÝVKA. PAŘÍZKOVÁ. 2008. op. cit. s. 20 - 56. Finanční politiku státu můţeme třídit na měnovou, devizovou a rozpočtovou politiku. K jednotlivým částem finanční politiky např. JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, MRKÝVKA, Petr, TOMAŢIČ, Ivan a kolektiv. Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, 2009. Kapitola č. 3. ISBN 978-807380-155-7. 52 GRÚŇ, L. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Linde, 2009. s. 21. ISBN 978-80-7201-745-9. 53 Zejména ve formě právních předpisů. Prameny práva můţeme členit na materiální a formální prameny – viz HARVÁNEK, Jaromír a kolektiv. Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, 2008. s. 247 – 249. ISBN 978-80-7380-104-5. 54 Např. Dohoda o pravidlech původů zboţí, Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 a další. Viz ROZEHNALOVÁ. 2011. op. cit. s. 62. – 63. 55 Nebo integračních uskupení. Např. Úmluva o společném tranzitním reţimu, ve znění pozdějších změn, sjednaná dne 20. května 1987 v Interlakenu, Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), podepsané dne 14. listopadu 1975. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm 56 Smlouva o přistoupení České republiky a dalších zemí k Evropské unii, č. 44/2004 Sb. m. s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 57 Jednotlivé členské státy Evropské unie uvedeny v Příloze č. 1 diplomové práce. 58 Viz čl. 30) – 32) Smlouvy o fungování Evropské unie, konsolidované znění (dále jen „Smlouva o fungování EU“). In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 59 Viz čl. 206) a 207) Smlouvy o fungování EU. 51

16

společné obchodní politiky60 má Evropská unie výlučnou pravomoc. Výlučná pravomoc znamená, ţe v rámci této oblasti můţe Evropská unie vytvářet a přijímat právně závazné akty61 a jednotlivé členské státy tak mohou v této oblasti činit pouze za předpokladu, ţe jsou k tomu Evropskou unií zmocněny, nebo provádí-li akty Evropské unie.62 Základní prameny celního práva v rámci Evropské unie, upravující také problematiku celního tranzitu zboţí, jsou nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“), nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí nařízení k celnímu kodexu“) a také platné, ale z většiny neúčinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), ve znění pozdějších předpisů.63 Oblast celního práva na úrovni Evropské unie dále pak právně regulují i další právní předpisy.64 3.2.3 Celní právo a celní režim tranzitu zboží v rámci národní právní úpravy V oblasti národní úpravy je oblast celního práva regulována zejména právními předpisy procesními,65 organizačními66 a prováděcími předpisy k předpisům Evropské unie a České republiky.67 Sekundárně k právní regulaci tranzitu zboţí jsou v národní

60

Dále má Evropská unie výlučnou pravomoc v oblasti stanovení pravidel hospodářské soutěţe, měnové politiky pro země platící Eurem, společné rybářské politiky a za stanovených podmínek také uzavírání mezinárodních smluv – viz Čl. 3 Smlouvy o fungování EU. 61 Jedná se o nařízení (regulations). 62 Viz čl. 2 odst. 1) Smlouvy o fungování EU. Tato moţnost přenesení pravomoci na mezinárodní organizaci nebo instituci je zakotvena v čl. 10a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. 63 Plná účinnost tohoto nařízení je neustále oddalována. Účinné toto nařízení by mělo být od 1. 11. 2013 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2013, ze dne 12. června 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde o datum jeho pouţitelnosti. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 64 Např. pro systém osvobození od cla se jedná o nařízení Rady (ES) č. 1186/2009, ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů, pro celní sazebník jde o nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm 65 Procesní předpis pro vyměřování celního dluhu je zákon č. č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pro řízení o správních deliktech je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů… In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 66 Např. zákon č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o CS“). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 67 Např. vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, … In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013].

17

právní úpravě řešeny správní a trestní delikty a sankce za porušení podmínek tranzitu, součinnosti a kontroly ze strany celních orgánů, a to na základě celního zákona.68

3.3

Zajištění realizace celního práva v České republice

Realizaci celního práva, a tedy i problematiky reţimu tranzitu, zajišťují celní orgány, které mají příslušnost k provádění celních předpisů.69 Tímto orgánem, který mimo jiné je příslušný k provádění celních předpisů v České republice, je celní úřad. Celní správa České republiky, obdobně jako celní správy jiných států, realizuje dva základní úkoly. Prvním je ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováţeného zboţí a druhým je dohled nad tím, aby toto zboţí neohroţovalo ţivoty nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin.70 Na Celní správu České republiky můţeme pohlíţet v jejím organizačním nebo funkčním pojetí.71 Při začlenění do systému veřejné správy v organizačním pojetí je moţno Celní správu České republiky podřadit pod státní orgány veřejné správy, kdy tvoří součást systému organizace státu.72 Z hlediska organizačního pojetí je Celní správa České republiky73 soustava celních orgánů, kterou tvoří Generální ředitelství cel a celní úřady. Je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem.74 Z hlediska funkčního pojetí Celní správa České republiky vykonává realizaci celního práva, a to jak na úrovni Generální ředitelství cel, tak na úrovni celních úřadů. 75 Dále vykonává z funkčního hlediska kompetenci v oblasti správy spotřebních76 a energetických daní,77 povinného značení lihu,78 kontroly ochrany práv duševního

68

§§ 51, 52, 293 – 294 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 69 Čl. 4 bod 3) celního kodexu 70 Celní správa České republiky: O nás.[online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/o-ceske-CS.aspx 71 Srov. PRŮCHA. Petr. Správní právo - obecná část. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2007. s. 251 - 252. ISBN 978-80-7239-207-0. 72 FILIP, Jan., SVATOŇ, Jan. Státověda. 5. vydání. Praha: Wolters Kluver ČR, 2011. s. 249 - 250. ISBN 978-80-7357-685-1. 73 V organizačním pojetí můţeme na Celní správu České republiky pohlíţet jako součást celní správy v rámci Evropské unie, kde ji tvoří jednotlivé celní orgány jednotlivých států a stupeň Evropské unie – Komise – viz ŠRÁMKOVÁ, Dana a kolektiv. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí – vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 15. ISBN 978-80-210-5690-9. 74 Viz § 1 zákona č. 17/2012 Sb. Do 31. 12. 2012 měla Celní správa České republiky třístupňovou organizační strukturu, a to na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 75 Viz §§ 4,8,9, zákona č. 17/2012 Sb. 76 Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPD“). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 77 Zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 78 Zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013].

18

vlastnictví,79 kontroly na úseku zaměstnanosti cizinců80 a dalších jiných zákonem vymezených oblastí.

3.4

Základní pojmy související s celním režimem tranzitu

Základní pojmy související s reţimem tranzitu budou vymezeny za pomoci celního kodexu, prováděcího nařízení k celnímu kodexu a popřípadě dalších právních předpisů regulující oblast celního práva, a tím i problematiku celního reţimu tranzitu, na úrovni Evropské unie. Jejich vymezení je nezbytné pro pochopení dalších zpracovávaných částí této diplomové práce a tyto pojmy jsou pouţívány v rámci celního práva.81 3.4.1 Zboží Prvním pojmem, který je základem pro celé celní právo je pojem zboţí, a to z toho důvodu, ţe právní regulace celního práva se vztahuje k mezinárodnímu obchodu právě se zboţím. Pojem zboţí jsem se pokusil vymezit jiţ v druhé kapitole této diplomové práce. Zde jsem vymezil zboţí jako „věci, s nimiž se obchoduje, co se prodává, kupuje nebo vyměňuje“ nebo také dřívějším vymezením „zbožím nazýváme každou přírodninu neb výrobek umělý, který je předmětem obchodu.“ Obecné encyklopedické vymezení tohoto pojmu má velmi široký význam, pod kterým si můţeme představit jakoukoli věc, která je například předmětem prodeje. Obecně v právu, a tedy i v celním právu platí, ţe pouţité pojmy v právu mají mít jasný význam a obsah, takţe tato slova obsaţená v právních normách mají přesnější nebo i odlišný význam, neţ jeho obecný význam či vymezení.82 Tato situace nastává u vymezení pojmu zboţí, kdy o zboţí v rámci celního práva v rámci Evropské unie můţeme hovořit pouze o takových věcech, které jsou uvedeny celním sazebníku Evropské unie,83 a kdy k jednotlivému zboţí náleţí sazební zařazení tohoto zboţí.

79

Např. zákon č. 191/1999 Sb. o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 80 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 81 V rámci jednotlivých mezinárodních smluv můţe být terminologie odlišná nebo modifikovaná (např. překladem). V případě uţití jednotlivých právních předpisů bude pouţívána terminologie v nich obsaţená, byť obsah můţe být totoţný. 82 ŠÍN, Zdeněk. Tvorba práva. Pravidla, metodika, technika. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 152 -153. ISBN 978-80-7400-162-8. 83 Celní sazebník je vydán nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, kdy v jeho I. příloze tohoto nařízení je uveden tento sazebník, který je měněn pro jednotlivé roky dalším nařízením. Tak například pro rok 2011 se jedná o nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm

19

Celní sazebník obsahuje kombinovanou nomenklaturu zboţí a jakoukoliv jinou nomenklaturu, případně další členění, která jsou stanovena zvláštními předpisy Evropské unie,84 které upravují uplatňování celně sazebních opatření při obchodu se zboţím, celní sazby a další podklady pro vyměřování cel, pokud se jedná o cla a zemědělské dávky a jiné dovozní poplatky stanovené v rámci společné zemědělské politiky nebo v rámci zvláštních reţimů pro některé druhy zboţí vzniklého zpracováním zemědělských produktů. Dále pak preferenční sazební opatření obsaţená v dohodách, které upravují poskytování preferenčního sazebního zacházení, preferenční sazební opatření přijatá jednostranně vůči některým zemím, skupinám zemí nebo územím, autonomní pozastavovací opatření poskytující sníţení dovozního cla nebo osvobození od něj u některého zboţí, další sazební opatření vyplývající z jiných právních předpisů Evropské unie.85 Jako dalším kritériem členění zboţí, které je obsaţeno v celním sazebníku, můţeme členit zboţí na zboţí Společenství a zboţí, které není zboţím Společenství. Zboţím Společenství je takové zboţí, které je zcela vyrobené nebo získané na celním území Společenství za stanovených podmínek celního kodexu, dále pak zboţí, ke kterému nebylo přidáno zboţí dovezené ze zemí nebo území, které netvoří součást celního území, a je propuštěné do volného oběhu nebo zboţí vyrobené nebo získané na celním území ze zboţí vymezeného celním kodexem.86 Toto roztřídění vyjadřuje tzv. celní status zboţí.87 3.4.2 Dovozní a vývozní celní úřad Formality předepsané celními předpisy se plní, a to buď všechny, nebo jen některé z nich u celního úřadu.88 Dovozním celním úřadem je celní úřad určený celními orgány, u kterého mají být provedeny úkony pro přidělení celně schváleného určení pro zboţí vstupující na celní území Společenství a vývozním celním úřadem je celní úřad opětovně určený celními orgány, u kterého mají být provedeny úkony pro přidělení celně schváleného určení pro zboţí opouštějící celní území Společenství a u těchto úřadů je provedena také kontrola tohoto zboţí.89 V této souvislosti je třeba zmínit také vstupní a výstupní celní úřad, kdy ke vstupnímu celnímu úřadu musí být zboţí vstupující na celní území Společenství neprodleně dopraveno a zde je podrobeno

84

Celní kodex ve svém textu uţívá pojmu Společenství, který neodpovídá současnému stavu. Na základě Lisabonské smlouvy existuje pouze Evropská unie. Dualismus - Evropské společenství - Evropská unie Lisabonskou smlouvou zanikl - viz TÝČ. 2010. op. cit. s. 25. V této diplomové práci, pokud bude pouţito celnímu kodexu a jeho prováděcích předpisů, tak bude pouţíván termín „Společenství“. 85 Čl. 20 odst. 3) písm. a – g) celního kodexu. 86 Čl. 4 bod 7) a 8) celního kodexu. 87 Čl. 4 bod 6) celního kodexu. 88 Čl. 4 bod 4) celního kodexu. V České republice se jedná celkově o patnáct celních úřadů – viz § 6 odst. 1) zákona č. 17/2012 Sb. 89 Čl. 4 bod 4b) a 4c) celního kodexu.

20

vstupním kontrolám a u výstupního celního musí být zboţí před opuštěním celního území Společenství předloţeno a zde je také podrobeno výstupním kontrolám.90 3.4.3 Celně schválené určení U dovozního nebo vývozního celního úřadu je zboţí, po provedení celních formalit, přiděleno celně schválené určení zboţí. Celně schváleným určením je propuštění zboţí do celního reţimu, umístění zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu, zpětný vývoz zboţí z celního území Společenství, zničení zboţí nebo přenechání zboţí ve prospěch státu.91 3.4.4 Celní režimy Jednou z formy celně schváleného určení zboţí v rámci celním předpisů je propuštění tohoto zboţí do celního reţimu. Jedná se celkově o osm celních reţimů, do kterých můţe být zboţí navrţeno na základě celního prohlášení92 a následně propuštěno celními orgány do příslušného celního reţimu.93 Jednotlivým celním reţimem je propuštění do volného oběhu, tranzit,94 uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem, dočasné pouţití, pasivní zušlechťovací styk a vývoz.95 Celní reţimy jsou dále rozděleny na celní reţimy s podmíněným osvobozením od cla a celní reţimy s hospodářským účinkem. Reţim podmíněného osvobození od cla,96 to pro zboţí, které nemá status Společenství, je reţim vnějšího tranzitu, uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, přepracování pod celním dohledem a dočasného pouţití. Celní reţimy s hospodářským účinkem97 jsou uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem, dočasného pouţití a pasivní zušlechťovací styk.98 Některé z celních reţimů s hospodářským účinkem jsou současně celními reţimy s podmíněným osvobozením od cla. 90

Čl. 4 bod 4a) a 4d) celního kodexu. Čl. 4 bod 15) celního kodexu. 92 Celní prohlášení je úkon, jímţ osoba projevuje předepsanou formou a způsobem vůli, aby bylo zboţí propuštěno do určitého reţimu – viz čl. 4 bod 17) celního kodexu. 93 Propuštění zboţí je úkon ze strany celních orgánů, kterým tyto umoţňují nakládat se zboţím za podmínek celního reţimu, do nějţ je propuštěno – viz čl. 4 bod 20) celního kodexu. 94 Prvorepublikové celní předpisy pojem tranzit nepouţívaly, ale byl pouţíván pojem poukazování. „Odkazuje-li celní úřad zboží pod celním dozorem k dalšímu celnímu řízení u jiného celního úřadu, nazývá se toto řízení poukazováním“ - § 42 odst. 1) zákona č. 114/1927 Sb. celní zákon ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. Neboli také tzv. Martincův zákon. 95 Čl. 4 bod 16) celního kodexu. 96 Podmíněné osvobození od cla znamená, ţe pokud jsou splněny podmínky pro daný reţim, tak toto zboţí nepodléhá clu. Obdobné podmíněné osvobození můţeme naleznout u spotřebních daní, kde existuje reţim podmíněného osvobození vybraných výrobků od spotřební daně pro přiznání, vyměření a zaplacení daně do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu – viz zákon o SPD. 97 Do celního reţimu s hospodářským účinkem lze zboţí propustit pouze na základě povolení celních orgánů - viz čl. 85 celního kodexu. 98 Čl. 84 bod 1) písm. a) a b) celního kodexu. 91

21

Propuštění do volného oběhu

Tranzit

Uskladňování v celním skladu

Aktivní zušlechťovací styk Propuštění zboţí do celního reţimu Umístění zboţí do svobodného celního pásma nebo skladu

Přepracování pod celním dohledem

Dočasné pouţití Celně schválená určení zboţí

Zpětný vývoz zboţí z celního území Pasivní zušlechťovací styk Zničení zboţí Vývoz Přenechání zboţí ve prospěch státu

Schéma 2 Jednotlivé druhy celně schválených určení a celních režimů dle celního kodexu. Zdroj: vlastní. Celní reţim vnějšího tranzitu je celním reţimem s podmíněným osvobozením od cla pro zboţí, které nemá celní status zboţí Společenství.99 Pro zboţí, které má celní status Společenství a jeho přeprava je realizována mezi dvěma místy, které se nachází na celním území Společenství přes území třetí země, a to beze změny jeho celního statusu, je tako přeprava realizována v reţimu vnitřního tranzitu.100 Vnější tranzit Uskladňování v celním skladu Celní reţimy s podmíněným osvobozením od cla (u zboží, které nemá status Společenství)

Aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému Přepracování pod celním dohledem

Dočasné pouţití

Schéma 3 Celní režimy s podmíněným osvobozením od cla. Zdroj: vlastní. 99

Je také pouţitelný pro přepravu zboţí se statusem Společenství, ale pouze ve stanovených případech a za vymezených podmínek, a to pro vývoz zboţí, na které se vztahují určitá opatření, tak aby tato opatření nemohly být obcházeny nebo neoprávněně vyuţity – viz čl. 91 odst. 1) písm. b) celního kodexu. Ale jiţ není celním reţimem s podmíněným osvobozením od cla. 100 Jednotlivé formy a podmínky tohoto reţimu vnitřního tranzitu jsou stanoveny v čl. 163 – 165 celního kodexu. Tento reţim vnitřního tranzitu není celním reţimem s podmíněným osvobozením od cla.

22

3.4.5 Celní území Společenství Vymezení celního území Společenství je důleţité z důvodu teritoriální působnosti101 právních norem celního kodexu. Celní území Společenství tvoří území Belgického království, Dánského království, s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska, Spolkové republiky Německo, s výjimkou ostrova Helgoland a území Büsingen, Španělského království, s výjimkou Ceuty a Melilly, Francouzské republiky, s výjimkou zámořských území a Saint-Pierre et Miquelon a Mayotte, Řecké republiky, Irska, Italské republiky, s výjimkou obcí Livigno a CampioneďItalia a národních vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království v Evropě, Rakouské republiky, Portugalské republiky, Finské republiky, Švédského království, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Normanských ostrovů a ostrova Man, České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky, Bulharské republiky, Rumunska a Chorvatské republiky.102 Mimo jednotlivá území členských států Evropské unie a jednotlivých územních výjimek je povaţováno za součást území Společenství také území nacházející se mimo území těchto členských států, a to na základě jednotlivých smluv a dohod. Jedná se o území Monackého kníţectví, jak je vymezuje celní smlouva podepsaná v Paříţi dne 18. května 1963 (Úřední věstník Francouzské republiky ze dne 27. září 1963, s. 8679) a Území výsostných oblastí Spojeného království Akrotiri a Dhekelia, jak je vymezeno ve Smlouvě o zaloţení Kyperské republiky, podepsané v Nikósii dne 16. srpna 1960 (United KingdomTreaty Series No 4 (1961) Cmnd. 1252).103 Celní území Společenství také zahrnuje pobřeţní vody, vnitřní mořské vody a vzdušný prostor členských států a území uváděná mimo členské státy s výjimkou pobřeţních vod, vnitřních mořských vod a vzdušného prostoru území Faerských ostrovů a Grónska, ostrova Helgoland a území Büsingen, území Ceuty a Melilly, zámořských území a Saint-Pierre et Miquelon a Mayotte, území obcí Livigno a CampioneďItalia a

101

HARVÁNEK, 2008. op. cit. s. 207 – 208. Z důvodu jednotného vnitřního trhu a celní unie je pouţita teritoriální působnost právních norem celního kodexu a nikoli exteritoriální působnost. 102 Čl. 3 bod 1) celního kodexu. Chorvatská republika přistoupila do Evropské unie k 1. 7. 2013. Celní území Společenství je rozšířeno o území tohoto členského státu na základě nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013, kterým se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboţí, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěţe, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, dopravní politiky, energetiky, daní, statistiky, transevropských sítí, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a práva, ţivotního prostředí, celní unie, vnějších vztahů, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a orgánů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 103 Čl. 3 bod 2) celního kodexu.

23

národních vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio.104 Na celním území Společenství (dále jen „celní území“) jsou tak aplikovány právní předpisy Evropské unie celního práva, a to zejména mezinárodních smluv, celního kodexu a jeho prováděcích právních předpisů. Celní předpisy se pouţívají jednotně na celém celním území, pokud nestanoví jinak mezinárodní úmluvy nebo zvyklosti, omezené zeměpisné nebo hospodářské působnosti nebo autonomní opatření Společenství.105 3.4.6 Celní hodnota Pokud při dovozu, vývozu nebo tranzitu vznikne celní dluh, a to buď přijetím celního prohlášení, nebo porušením celních předpisů, je povinností celního orgánu vyměřit clo. Jedním z prvků pro správné určení cla je celní hodnota zboţí.106 Většina cel107 a také daň z přidané hodnoty je vyjádřena jako stanovené procento z hodnoty zboţí, která deklarována v celním prohlášení k tomuto zboţí. Proto je nutné disponovat standardním souborem pravidel pro stanovení hodnoty zboţí, který pak slouţí pro výpočet cla.108 Tato základní pravidla nebo také metody pro stanovení celní hodnoty jsou vymezena v celním kodexu a dále rozvedena v prováděcím nařízení.109 Existuje šest metod pro zjišťování celního celní hodnoty, a to metoda převodní hodnoty dováţeného zboţí,110 metoda převodní hodnoty stejného zboţí,111 metoda převodní hodnoty podobného zboţí,112 metoda jednotkové ceny,113 metoda vypočtené hodnoty114 a metoda pouţití rozumných prostředků.115

104

Čl. 3 bod 3) celního kodexu. Čl. 2 bod 1) celního kodexu. 106 Dalšími prvky jsou sazební zařazení zboţí a jeho původ. Viz KÁRNÍK, Miroslav. Celní hodnota ve 222 příkladech dnes i po vstupu do EU. Olomouc: Anag, 2003. s. 8. ISBN 80-7263-186-1. 107 Existují také specifické sazby cla. 108 European Comision. What is Customs Valuation?[online]. European Comision. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/declared_goods/index_en.htm. Celní hodnota je tak základním údajem pro výpočet celního dluhu při pouţití valorických nebo kombinovaných celních sazeb. 109 Tyto pravidla pro určování celní hodnoty vycházejí z Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu. Tato dohoda bývá také nazývána „Kodexem celní hodnoty“ – viz KÁRNÍK 2003. op. cit. s. 9. V prováděcím nařízení je problematika celní hodnoty upravena v čl. 141 – 156a. 110 Čl. 29 celního kodexu. 111 Čl. 30 odst. 2) písm. a) celního kodexu. 112 Čl. 30 odst. 2) písm. b) celního kodexu. 113 Čl. 30 odst. 2) písm. c) celního kodexu. 114 Čl. 30 odst. 2) písm. d) celního kodexu. 115 Čl. 31 celního kodexu. K problematice celní hodnoty např. Celní správa České republiky: Celní hodnota.[online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celni-hodnota/Stranky/default.aspx 105

24

Pro celní reţim tranzitu je celní hodnota důleţitá z hlediska stanovení výše zajištění pro realizaci tohoto celního reţimu116 nebo v případě porušení podmínek tohoto reţimu, pokud tímto porušením vznikne celní dluh, také pro výpočet celního dluhu.117 3.4.7 Ostatní pojmy související s celním režimem tranzitu Jako poslední pojmy ve vztahu k celnímu reţimu tranzitu je vymezení otázky, co je propuštění zboţí do celního reţimu, vymezení obsahu celní kontroly nejenom ve vztahu k celním reţimům a také ex post kontrola, kterou je kontrola prohlášení po propuštění zboţí, která má dle mého názoru souvislost s propuštěním zboţí do celního reţimu tranzitu. Propuštění zboţí do celního reţimu je moţno vymezit jako administrativní úkon celních orgánů, na základě kterého je umoţněno nakládání se zboţím za stanovených podmínek daného celního reţimu, do kterého je zboţí propuštěno.118 Tomuto propuštění předchází podání celního prohlášení osobou,119 které je úkonem mající předepsanou formu a způsob, která navrhuje, aby dané zboţí bylo propuštěno do určitého celního reţimu.120 Celní kontrolu je moţné vymezit jako souhrn jednotlivých prováděných úkonů celními orgány, které mají za cíl zajištění řádného pouţívání celních předpisů a dalších právních předpisů, které právně upravují vstup, výstup, tranzit, přepravu a zvláštní pouţití zboţí přemísťovaného mezi celním územím a třetími zeměmi a přepravu a přítomnost zboţí, které není zboţím Společenství. Tyto úkony jsou demonstrativně vymezeny a spočívají v prohlídce zboţí, ověřování údajů v celním prohlášení, ověřování existence a pravosti elektronických nebo písemných dokladů, v kontrole účetních dokladů a jiných záznamů. Dále tyto úkony zahrnují kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboţí převáţeného osobami nebo na osobách a také provádění úředních šetření a ostatních podobných úkonů.121 Ve vztahu k propuštění zboţí do navrţeného reţimu souvisí také institut kontroly prohlášení po propuštění zboţí. Po propuštění zboţí do navrţeného reţimu mají celní orgány oprávnění kontrolovat obchodní doklady a jiné údaje vztahující se k dovozním

116

Jedná se o celní reţim s podmíněným osvobozením od cla. Metody určení celní hodnoty nebudou nutné, pokud bude na zboţí uvaleno clo se specifickou sazbou. Taktéţ celní hodnota nebude potřebná, pokud vnikne celní dluh porušením reţimu tranzitu, u zboţí, které podléhá spotřební dani, ale pouze pro výpočet výše spotřební daně. 118 Čl. 4 odst. 20) celního kodexu. 119 Fyzická, právnická osoba, nebo pokud tak stanovují platné předpisy a sdruţení osob, které mají způsobilost k právním úkonům, aniţ mají právní subjektivitu právnické osoby – viz čl. 4 odst. 1) celního kodexu. 120 Čl. 4 odst. 17) celního kodexu. Toto celní prohlášení činí deklarant. 121 Čl. 4 odst. 14) celního kodexu. Jedná se o kontroly dokladové a zejména kontroly fyzické. Kontroly dopravních prostředků, zavazadel však mohou být prováděny například za pomoci rentgenu. 117

25

nebo vývozním operacím se zboţím nebo k následným obchodním operacím s týmţ zboţím s cílem ujistit se o správnosti údajů obsaţených v celním prohlášení.122 Existuje ještě mnoho dalších pojmů, které se vztahují k problematice celního reţimu tranzitu zboţí. Tyto budou dále vymezeny v následujících částech, které se budou zabývat jednotlivými tranzitními reţimy v rámci provádění vnějšího tranzitu zboţí.

122

Viz čl. 78 celního kodexu. Tuto kontrolu lze provést z úřední povinnosti nebo na základě ţádosti deklaranta. Jsou vymezeny osoby povinné ke kontrole, stanoveno oprávnění ke kontrole zboţí, pokud je ještě k dispozici a povinnost celního orgánu přijmout nezbytná opatření k přijetí nápravy, v případě ţe předpisy, které upravují daný reţim, byly pouţity na základě nesprávných nebo neúplných údajů.

26

4 Druhy tranzitu a tranzitní režimy Evropské unie V této části práce se pokusím systémově rozčlenit jednotlivé druhy tranzitu pouţívané v Evropské unii, charakterizovat jednotlivé druhy tranzitu a vymezit skutečnosti, kdy je pouţíván jednotlivý druh tranzitu. Následně budou pro tyto jednotlivé druhy tranzitu popsány jiţ jednotlivé tranzitní reţimy, ve kterých je moţné přepravovat zboţí, které je pod celním dohledem. Tyto tranzitní reţimy budou charakterizovány, vymezeny jejich příznačné prvky, bude vymezen právní základ těchto tranzitních reţimů, popřípadě celých systémů usnadňující pohyb zboţí v rámci mezinárodního obchodu. Bude také popsán společný tranzitní reţim, kdy budou vymezeny jeho prvky a vymezen jeho právní základ. Je nutné si uvědomit, ţe veškeré tranzitní systémy, a nejenom tyto,123 mají za cíl zjednodušení a usnadnění mezinárodní dopravy zboţí v rámci mezinárodního obchodu při zachování efektivní moţnosti kontroly a dohledu ze strany jednotlivých států prostřednictvím celních orgánů.

4.1

Druhy tranzitu v Evropské unii

Jako základní členění tranzitu v Evropské unii můţeme tranzit druhově rozdělit na vnější a vnitřní. Takové rozdělení má souvislost s přepravovaným zboţím, kdy pro toto rozlišení je důleţitý jeho status. Status zboţí je jeho postavení, které vyjadřuje skutečnost, ţe se jedná o zboţí Společenství nebo o zboţí, které není zboţím Společenství. Za zboţí Společenství se povaţuje takové zboţí, které je zcela vyrobené nebo získané124 na celním území, ke kterému nebylo přidáno zboţí dovezené ze zemí nebo území, které netvoří součást tohoto celního území. Dále je to zboţí, dovezené ze zemí nebo území, která netvoří součást celního území, a které je propuštěné do celního reţimu volného oběhu a zboţí vyrobené nebo získané na celním území buď zcela ze zboţí dovezeného ze zemí nebo území, která netvoří součást celního území, a které je 123

Jsou to například systémy pro celní řízení, kdy je zboţí přidělováno celně schválené určení, kdy dochází k odstraňování jednotlivých administrativních překáţek 124 Za zboţí zcela vyrobené nebo získané jsou povaţovány vytěţené nerostné produkty, sklizené rostlinné produkty, ţivá zvířata narozená nebo vylíhnutá a odchovaná, produkty získané z chovaných ţivých zvířat, které byly takto vyrobené nebo získané v konkrétní zemi. Dále jsou to produkty lovu a rybolovu, produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěţené z moře mimo pobřeţní vody určité země loděmi, jeţ jsou registrovány nebo přihlášeny v této zemi a plují pod její vlajkou, zboţí vyrobené nebo získané na palubě výrobních plavidel z produktů mořského rybolovu a jiných produktů vytěţených z moře pocházejících z této země, za podmínky, ţe tato výrobní plavidla jsou registrována nebo přihlášena v této zemi a plují pod její vlajkou. Jsou to také produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí leţícího mimo pobřeţní vody, má-li tato země výhradní práva k vyuţívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí a odpady a zbytky pocházející z výrobních operací, vyřazené předměty sebrané v této zemi, jsou-li pouţitelné pouze k opětovnému získání surovin a zboţí v jakémkoliv výrobním stupni vyrobené nebo získané v této zemi výlučně ze zboţí v předchozích větách uvedených nebo z jeho odvozených produktů. Přičemţ za zemi se rozumí také pobřeţní vody konkrétní země. Vţdy musí mít vztah ke konkrétní zemi -viz čl. 23 celního kodexu.

27

propuštěné do volného oběhu, nebo ze zboţí, které je zcela vyrobené nebo získané na celním území nebo z dovezeného zboţí nebo území, které netvoří součást celního území, za podmínky jeho propuštění do volného oběhu. Zboţí, které bylo vyrobené nebo získané ze zboţí propuštěného do reţimu s podmíněným osvobozením od cla se nepovaţuje za zboţí Společenství v případech zvláštního hospodářského významu, kdy je tento postup projednán ve Výboru pro celní kodex.125 Ostatní zboţí není povaţováno za zboţí Společenství a nemá jeho status. Status zboţí Společenství následně ztrácí skutečným vývozem z celního území.126 Dle statusu zboţí celní kodex rozlišuje dvě kategorie tranzitu, a to tranzit vnější a vnitřní. Právní zakotvení vnějšího tranzitu je stanoveno v článku 91 celního kodexu, právní zakotvení vnitřního tranzitu je stanoveno v článku 163 celního kodexu. V tomto členění můţeme vnímat také nelegální formu tranzitního reţimu, kdy přepravované zboţí podléhající celnímu dohledu tomuto dohledu nepodléhá, to znamená, ţe dané zboţí je přepravováno nezákonně neboli podloudně. Tento reţim z povahy věci není právně zakotven, jsou však právně stanoveny jednotlivé sankce v případě jeho realizace a současně také jeho zjištění ze strany celních orgánů. 4.1.1 Vnější tranzit Vnější tranzit umoţňuje přepravu mezi dvěma místy v rámci celního území, pro zboţí, které není zboţím Společenství a pro zboţí Společenství za stanovených podmínek. Pro zboţí, které není zboţím Společenství, tak umoţňuje vnější tranzit jeho přepravu mezi dvěma místy v rámci celního území, aniţ by takto přepravované zboţí podléhalo dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodněpolitickým opatřením. Zboţí mající status Společenství je přepravováno v reţimu vnějšího tranzitu při stanovených podmínkách, které jsou projednány ve Výboru pro celní kodex, a to v souvislosti s vývozem zboţí Společenství, na který se vztahují určitá opatření, tak aby se tato opatření nemohly obcházet nebo neoprávněně vyuţívat.127 4.1.2 Vnitřní tranzit Reţim vnitřního tranzitu umoţňuje přepravu zboţí Společenství mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území přes území třetí země beze změny jeho celního statusu.128

125

Čl. 4 odst. 6), 7) a 8) celního kodexu. Výbor pro celní kodex je nápomocen v řešení otázek vztahující se k problematice celnictví Komisi EU. 126 Čl. 4 odst. 8) celního kodexu. Ke ztrátě statusu Společenství nedojde v případě pouţití celního reţimu vnitřního tranzitu a dále za stanovených podmínek. 127 Čl. 91 odst. 1) celního kodexu. 128 Čl. 163 odst. 1) celního kodexu.

28

Při přepravě zboţí na podkladu kanetu TIR, ATA pouţívaného jako tranzitního dokladu, Rýnského manifestu, tiskopisu 302 a poštou, včetně balíkové si zboţí zachová svůj celní status pouze tehdy, je-li tento status určen za podmínek a ve formě stanovené v předpisech. Obdobné podmínky jsou stanoveny pro situace přepravy zboţí Společenství, které je přepravováno mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území a dočasně téţ mimo toto území bez změny svého celního statusu, aniţ by toto zboţí Společenství podléhalo některému celnímu reţimu.129

4.2

Tranzitní režimy pro vnitřní a vnější tranzit v Evropské unii

Po předchozím rozčlenění tranzitu realizovaném v Evropské unii, a to na vnější a vnitřní, můţeme tyto členit na jednotlivé tranzitní reţimy, tak jak jsou upraveny právně celním kodexem, nebo jsou tyto tranzitní reţimy upraveny mezinárodními smlouvami. Jedná se o tranzit Společenství, tranzit realizovaný na základě karnetu TIR a ATA, tranzit na základě Rýnského manifestu nebo dokladu 302 nebo tranzit realizovaný poštou. Tyto tranzitní reţimy z pohledu celního kodexu můţeme systémově členit následovně. vnější tranzit Společenství TIR

ATA vnější tranzit

Rýnský manifest tiskopis 302 poštou

Členění vnějšího a vnitřního tranzitu

vnitřní tranzit Společenství TIR ATA vnitřní tranzit Rýnský manifest tiskopis 302 poštou

Schéma 4 Členění vnějšího a vnitřního tranzitu. Zdroj: vlastní. 129

Čl. 163 a 164 celního kodexu.

29

4.2.1 Tranzit Společenství Přepravu zboţí, jak se statusem Společenství, tak bez statusu Společenství, je moţno uskutečnit v reţimu tranzitu Společenství. Vnitřní členění tohoto tranzitu Společenství má dvě kategorie, které tvoří vnější tranzit Společenství a vnitřní tranzit Společenství. Tranzit Společenství se uplatňuje také na přepravu zboţí mezi Společenstvím a Andorrou a také mezi Společenstvím a San Marinem. Tranzit Společenství pro přepravu zboţí mezi Evropskou unií a Andorrou se realizuje na základě Rozhodnutí Smíšeného výboru ES-Andorra č. 1/96 ze dne 1. července 1996 o některých metodách administrativní spolupráce za účelem uplatňování Dohody ve formě výměny dopisů mezi EHS a Andorrským kníţectvím a o tranzitu zboţí mezi těmito dvěma stranami a Rozhodnutí Smíšeného výboru ESAndorra č. 1/2003 ze dne 3. září 2003 o právních a správních předpisech nezbytných pro řádné fungování celní unie.130 Tranzit Společenství pro přepravu zboţí mezi Evropskou unií a San Marinem se realizuje na základě Rozhodnutí Výboru pro spolupráci EHS-San Marino č. 4/92 ze dne 22. prosince 1992 o některých metodách administrativní spolupráce za účelem uplatňování prozatímní dohody a o postupu zasílání zboţí do Republiky San Marino a Rozhodnutí č. 1/2002, kterým se mění rozhodnutí Výboru pro spolupráci EHS-San Marino č. 4/92 ze dne 22. prosince 1992 o některých metodách administrativní spolupráce za účelem uplatňování prozatimní dohody a o postupu zasílání zboţí do Republiky San Marino.131 Tranzitem Společenství se tak rozumí reţim, kterému podléhá zboţí dopravované pod celním dohledem příslušných úřadů od celního úřadu odeslání jednoho členského státu Evropské unie k jinému celnímu úřadu tohoto nebo jiného členského státu Evropské unie.132 Právními předpisy upravující vnější tranzitní reţim Společenství a vnitřní tranzit Společenství jsou celní kodex a prováděcí nařízení k celnímu kodexu. Drţitelem reţimu tranzitu Společenství je hlavní povinný, který poskytuje jistotu k zajištění celního dluhu nebo jiných poplatků, které mohou u zboţí vzniknout.133 Vnější tranzit Společenství je označován značkou T1, vnitřní tranzit Společenství je označován značkou T2. Vnější tranzit Společenství (T1)134 se pouţívá pro zboţí, které není zboţím Společenství, a takto přepravované zboţí nepodléhá dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodněpolitickým opatřením. Dále se vztahuje na zboţí mající status Společenství, a to v souvislosti s vývozem zboţí Společenství, na který se vztahují 130

Publikované v Úředním věstníku EU L 184, 24. 7. 1996 a EU L 253, 7. 10. 2003. Publikované v Úředním věstníku EU L 42, 19. 2. 1993 a EU L 99, 16. 4. 2002. 132 Celní správa České republiky:Tranzit Společenství a společný tranzitní režim. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnirizeni/tranzit/Stranky/tranzit-spolecenstvi-a-spolecny-tranzitni-rezim.aspx 133 Čl. 94 odst. 1) celního kodexu. 134 Čl. 419 odst. 2) písm. a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 131

30

určitá opatření, tak aby se tato opatření nemohla obcházet nebo neoprávněně vyuţívat.135 Vnější tranzit Společenství se také pouţívá pro zboţí Společenství, které je vyváţeno do země ESVO nebo při tranzitu prochází přes jednu nebo několik zemí ESVO, za pouţití Úmluvy o společném tranzitním reţimu, při vymezených podmínkách dle prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Do tohoto reţimu vnějšího tranzitu Společenství se zboţí se statusem Společenství propouští za předpokladu, ţe splnilo vývozní celní formality z hlediska přiznání vývozních náhrad při vývozu do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky nebo pochází z intervenčních zásob a podléhá kontrole pouţití anebo místa určení a splnilo celní formality pro vývoz do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky. Dále pak také pokud splňuje podmínky pro vrácení nebo prominutí dovozního cla za předpokladu, ţe je vyvezeno z celního území a je ve formě zušlechtěných výrobků nebo zboţí v nezměněném stavu a splnilo celní formality pro vývoz do třetích zemí a také byl vyřízen reţim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, pokud jde o vrácení nebo prominutí dovozního cla.136 Vnitřní tranzit Společenství (T2)137 se pouţívá při přepravě zboţí se statusem Společenství, které je zasíláno z jednoho místa na celním území do jiného na tomto celním území, přes území jedné nebo více zemí ESVO.138 Dále se reţim vnitřního tranzitu Společenství pouţije pro zboţí se statusem Společenství, pokud je odesláno z části celního území, na kterou se vztahuje směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, do části celního území, na kterou se uvedená směrnice nevztahuje139, nebo pokud je odesláno z části celního území, na kterou se nevztahuje tato směrnice, do části celního území, na kterou se uvedená směrnice vztahuje, a nebo pokud je odesláno z části celního území, na kterou se nevztahuje tato směrnice, do části celního území, na kterou se uvedená směrnice rovněţ nevztahuje. Tento vnitřní tranzit Společenství se označuje T2F.140 4.2.2 Systém TIR Dalším tranzitním systémem týkající se přepravy zboţí v rámci mezinárodního obchodu se zboţím je systém TIR (Transports Internationaux Routiers). Pro charakteristiku tohoto tranzitního reţimu pouţiji následující vymezení „Systém TIR umožňuje, aby zboží bylo přepravováno v rámci režimu mezinárodního tranzitu s minimálními zásahy ze strany celních správ během cesty, a prostřednictvím řetězu 135

Čl. 91 odst. 1) celního kodexu. Čl. 340c) odst. 3) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 137 Čl. 419 odst. 2) písm. b) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 138 Nebo také zjednodušeně - dvěma místy nacházejícími se na celním území přes území třetí země beze změny jeho celního statusu. 139 Tato směrnice se nevztahuje na tato území, která jsou součástí celního území, a to hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departementy, Ålandy a Normanské ostrovy. Viz čl. 6 směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty. In: EUR lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 140 Čl. 419 odst. 2) písm. c) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 136

31

mezinárodních záruk nabízí poměrně snadný přístup k požadovaným zárukám“.141 Je mezinárodním harmonizovaným systémem celní kontroly, který usnadňuje obchod a dopravu, při zachování ochrany příjmů kaţdé zemi, přes kterou se zboţí přepravuje.142 „Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR je jedním z nejúspěšnějších mezinárodních přepravních úmluv a je dosud jediný univerzální celní tranzitní režim v existenci“.143 S tímto systémem se setkal snad kaţdý z nás, a to kdyţ spatřil nákladní automobil s modrobílou cedulí s označením TIR. Zboţí v tomto systému přechází od celního úřadu odeslání v jedné zemi do celního úřadu určení v jiné zemi za pomoci mezinárodního přijímaného celního tranzitního dokladu, kterým je karnet TIR. Tento také poskytuje finanční záruku za zaplacení případného cla a daní. Záruční systém je řízen mezinárodní organizací, kterou je v současné době Mezinárodní unie silniční dopravy (International Road Transport Union – IRU).144 Tento systém je zaloţen na následujících pěti pilířích: 

pouţití bezpečných vozidel nebo kontejnerů - přeprava zboţí se uskutečňuje ve schválených vozidlech nebo kontejnerech, a to pod celní závěrou,



zajištění řetězcem mezinárodních záruk - po celou dobu dopravy v tranzitním reţimu TIR jsou splatné cla a poplatky z přepravovaného zboţí pozastaveny a zajištěny řetězcem mezinárodně platných jistot. Za úhradu veškerých cel a ostatních poplatků, které se mohou stát splatné v případě porušení podmínek v průběhu dopravní operace TIR v konkrétní zemi, ručí zde národní záruční sdruţení145 jednotlivé země. Jednotlivé země si stanovují své limity dané jistoty, ale doporučenou maximální částkou, která by mohla být nárokována na jednotlivých národních sdruţeních v případě nesrovnalosti, je 50 000 USD (pro Evropskou unii to je 60 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně),



karnet TIR - zboţí je doprovázeno mezinárodně uznávaným dokladem, a to karnetem TIR, který slouţí jako důkaz o existující celní jistotě a je celním kontrolním dokladem v zemi odeslání, jednotlivých zemích tranzitu a v zemi určení,



vzájemné uznávání celních kontrol - celní kontrolní opatření přijatá a provedená v zemi odeslání jsou akceptována orgány jednotlivých tranzitních zemí a v zemi určení. Na základě tohoto není přepravované zboţí v reţimu TIR obyčejně

141

Bod 2) Rozhodnutí Rady ze dne 28. května 2009 o zveřejnění konsolidované Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), podepsané dne 14. listopadu 1975, v platném znění (2009/477/ES). In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 142 IRU. About TIR.[online]. IRU. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.iru.org/en_iru_about_tir 143 UNECE. TIR. [online]. UNECE. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:http://www.unece.org/tir/welcome.html 144 European Commission. TIR. [online]. European Commission. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/tir/index_en.htm 145 V České republice je záručním sdruţením u systému TIR ČESMAD BOHEMIA, který karnety TIR za stanovených podmínek vydává.

32

podrobeno kontrolním úkonům, a to u tranzitních celních úřadů a dochází tak k urychlení přepravy daného zboţí v rámci mezinárodního obchodu, 

řízený přístup pro pouţití systému - za účelem realizované regulace přístupu k reţimu TIR, musí jednotlivá národní sdruţení, která chtějí vydávat karnety TIR, a také osoby, které chtějí karnety TIR pouţívat, splnit stanovené podmínky a poţadavky a pro daný tranzitní reţim TIR musí být schváleny k tomu příslušnými orgány.146

Právně je tranzitní reţim TIR zaloţen na mezinárodní smlouvě, a to Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetů TIR, podepsané dne 14. listopadu 1975, ve znění pozdějších změn (dále jen „Úmluva TIR“)147 a přeprava zboţí na základě karnetu TIR v rámci Evropské unie je dále upravena celním kodexem a prováděcím nařízením k celnímu kodexu. 4.2.3 Systém ATA Další systémem pro zboţí, které je dočasně dovezeno nebo vyvezeno na vymezené celní území konkrétního státu, bez povinnosti za toto zboţí platit clo a jiné dávky, je systém ATA. Hlavním cílem ATA systému je umoţnění dočasného dovozu zboţí bez povinnosti zajištění celního dluhu a administrativní zjednodušení tohoto dočasně dováţeného zboţí, s tím ţe není nutné podávat celní prohlášení na tiskopisech a stanovené formě jednotlivého státu a zajišťovat celní dluh dle celních předpisů daného státu.148 Na takové zboţí se vztahuje jediný celní doklad, kterým je karnet ATA, který má zajištění prostřednictvím mezinárodního záručního systému. Karnet ATA slouţí jako jednotné celní prohlášení pouţívané ve smluvních stranách při vývozu, tranzitu a dovozu.149 Karnet ATA slouţí pro vybrané kategorie zboţí, a to zboţí určené pro přehlídky, veletrhy, výstavy a obdobné akce, dále jsou to obchodní vzorky, zařízení pro výkon povolání a vědecká zařízení a pedagogický materiál.150

146

Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství. 2013. op. cit. Jednotlivé smluvní strany Úmluvy TIR jsou uvedeny v Příloze č. 3 diplomové práce. 148 KNOPP, Juraj. MATOUŠEK, Pavel. PREDAJNIANSKÁ, Beata. ATA karnet uživatelský manuál. 1. vyd. Brno: ECON Publishing, 1997. s. 9. ISBN 80-902268-1-7. 149 World Customs Organization. The ATA System (ATA and Istanbul Conventions). [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/pf_ata_system_conven.aspx 150 Dané kategorie zboţí jsou předmětem úprav mezinárodních smluv, např. mezinárodní úmluva o usnadnění dovozu obchodních vzorků zboţí a reklamních materiálů, GATT, Ţeneva 1965, Celní úmluva o dočasném dovozu zboţí potřebného k výkonu povolání, Rada pro celní spolupráci, Brusel 1961 a další -viz KNOPP, MATOUŠEK, PREDAJNIANSKÁ. 1997. op. cit. s. 10. 147

33

U systému ATA jsou vytvořeny, obdobně jako u systému TIR, záruční řetězce jednotlivých záručních smluvních stran, které řídí Mezinárodní obchodní komora, a tyto záruční sdruţení bývají obvykle národní obchodní komory.151 Právní základ systému ATA tvoří Celní úmluva o karnetu A.T.A. pro dovozní celní záznam zboţí152 (dále jen „Úmluva ATA“) a v Úmluvě o dočasném pouţití153 nebo také Istanbulské úmluvě (dále jen „Istanbulská úmluva“)154 a přeprava zboţí na základě karnetu ATA v rámci Evropské unie je dále upravena celním kodexem a prováděcím nařízením k celnímu kodexu. 4.2.4 Rýnský manifest Specifickým tranzitním reţimem, a to z hlediska jeho teritoriálního pouţití, je tranzit zboţí, který se uskutečňuje na Rýně a jeho přítocích. V rámci této lodní přepravy zboţí je tranzitní reţim realizován na základě Rýnského manifestu. Právním podkladem tohoto tranzitního reţimu je Mainnheimská úmluva ze dne 17. října 1868 a protokol přijatý Ústřední komisí pro plavbu na Rýně ze dne 22. listopadu 1963155 (dále jen „Rýnská úmluva“) a přeprava zboţí na základě Rýnského manifestu v rámci Evropské unie je dále upravena celním kodexem. 4.2.5 Tiskopis 302 Dalším specifickým tranzitním reţimem v Evropské unii je tranzitní reţim pro přepravu zboţí členů Severoatlantické organizace (NATO).156 Tranzit zboţí je realizován na podkladě tiskopisu 302. Zásady pro vývoz, dovoz a tranzit zboţí pro ozbrojené síly NATO jsou zakotveny v Dohodě mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil (dále jen „Smlouva NATO“).157 Přeprava zboţí na podkladě tiskopisu 302 je v rámci Evropské unie upravena celním kodexem a dále také prováděcím nařízením k celnímu kodexu. 151

V České republice je záručním sdruţením u systému ATA Hospodářská komora České republiky, která karnety ATA za stanovených podmínek vydává. 152 Celní úmluvou o karnetu A.T.A. pro dovozní celní záznam zboţí, která byla vyhlášena Vyhláškou Ministra zahraničních věcí č. 89/1963 Sb. ve znění pozdějších změn. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 153 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o dočasném pouţití č. 33/2000 Sb.m.s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 154 Jednotlivé smluvní strany Úmluvy ATA a Úmluvy o dočasném pouţití jsou uvedeny v Příloze č. 4 a 5, diplomové práce. Text Úmluvy ATA je dostupný z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instruments/Conventions%2 0and%20Agreements/ATA/pf_ATA_conv_text.ashx a text Istanbulské úmluvy je dostupný z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instruments/Conventions%2 0and%20Agreements/Istanbul/Istanbul_legal_text_Eng.ashx 155 Text Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně je dostupný z: http://www.ccr-zkr.org/13020300-en.html 156 Jednotlivé členské státy NATO jsou uvedeny v Příloze č. 2 diplomové práce. 157 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Dohodě mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil č. 1/2002 Sb. m. s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013].

34

4.2.6 Pošta Posledním tranzitním reţimem pro přepravu zboţí v Evropské unii je tranzitní reţim, který se vztahuje na zboţí, které je přepravováno poštou, a to včetně pošty balíkové. Tato přeprava zboţí je uskutečňována poštovní přepravou mezi členy Světové poštovní unie. Světová poštovní unie (UPU), se sídlem ve švýcarském Bernu, která byla zaloţena v roce 1874, je druhou nejstarší mezinárodní organizací na světě. Má 192 členských zemí a uskutečňuje spolupráci mezi subjekty v odvětví poštovních sluţeb.158 Poštovní přeprava je upravena Akty Světová poštovní unie (dále jen „akty UPU“),159 právním základem pro tranzitní přepravu v rámci Evropské unie, je tato upravena celním kodexem a prováděcím nařízením k celnímu kodexu.

4.3

Společný tranzit

Společný tranzitní reţim se pouţívá pro pohyb zboţí mezi členskými státy Evropské unie, zeměmi ESVO a Tureckem.160 Pravidla pro provádění tohoto reţimu jsou v podstatné míře totoţná s pravidly, které se pouţívají při tranzitu Společenství.161 Právně je společný tranzitní reţim zaloţen na mezinárodní smlouvě, a to Úmluvě o společném tranzitním reţimu, ve znění pozdějších změn, sjednané dne 20. května 1987 v Interlakenu.162 Společný tranzitní reţim je soubor ustanovení pro přepravu zboţí mezi Společenstvím a zeměmi ESVO i mezi jednotlivými zeměmi ESVO. K tomuto účelu se zavedl společný tranzitní reţim, který se uplatňuje bez ohledu na druh a původ zboţí, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje. Společný tranzitní reţim je označován jako reţim T1 nebo T2.163

158

UPU. The UPU. [online]. Universal Postal Union. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.upu.int/en/the-upu/the-upu.html 159 Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 93/1969 Sb., o Aktech Světové poštovní unie, sjednaných ve Vídni dne 10. července 1964. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 160 Od 1. prosince 2012. 161 European Commission. Common&Community transit. [online]. European Commission.[cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/common_community/index_en.h tm 162 Jednotlivé smluvní strany Úmluvy o společném tranzitním reţimu jsou uvedeny v Příloze č. 6 diplomové práce. 163 Čl. 1 odst. 1) a čl. 2) Úmluvy o společném tranzitním reţimu, ve znění pozdějších změn. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm

35

vnější tranzit Společenství

TIR

ATA vnější tranzit Rýnský manifest

tiskopis 302

poštou

Druhy tranzitních reţimů pouţívaných v Evropské unii

vnitřní tranzit Společenství

TIR

ATA vnitřní tranzit Rýnský manifest Společný tranzit tiskopis 302

poštou

Schéma 5 Tranzitní režimy pro zboží v Evropské unii. Zdroj: vlastní.

36

5 Přeprava zboží v rámci vnějšího tranzitu V následující části diplomové práce, po předchozím vymezení tranzitu v Evropské unii, který můţeme primárně třídit na vnitřní a vnější, kdy tyto jednotlivé druhy tranzitu mohou být realizovány v jednotlivých tranzitních reţimech, se tato část diplomové práce bude zabývat vnějším tranzitem a jeho jednotlivými formami realizace, tranzitními reţimy, které je moţno pouţít při mezinárodní přepravě zboţí. Reţim vnějšího tranzitu můţeme dále členit dle statusu přepravovaného zboţí, na tranzitní reţimy pro realizaci vnějšího tranzitu s podmíněným osvobozením od cla, a to pro zboţí, které nemá status Společenství a na tranzitní reţimy pro realizaci vnějšího tranzitu bez podmíněného osvobození od cla, a to pro zboţí, které má status Společenství.

vnější tranzit s podmíněným osvobozením od cla - pro přepravované zboţí, které nemá status Společenství Celní reţim vnějšího tranzitu vnější tranzit bez podmíněného osvobození od cla - pro přepravované zboţí, které má status Společenství

Schéma 6 – Členění vnějšího tranzitu. Zdroj: vlastní. Tato práce se dále bude zabývat jednou částí vnějšího tranzitu, při kterém je přepravováno zboţí, které nemá status Společenství, a reţim vnějšího tranzitu je tak celním reţimem s podmíněným osvobozením od cla.164 Jedná se tedy zjednodušeně řečeno o dovoz zboţí ze třetích zemí. V tomto případě reţim vnějšího tranzitu umoţňuje přepravu zboţí bez statusu Společenství, mezi dvěma místy přes celní území a takto přepravované zboţí nepodléhá dovozním clům a dalším poplatkům, a také obchodně politickým opatřením.165 Přeprava takového zboţí lze realizovat v reţimu vnějšího tranzitu Společenství, na podkladě karnetu TIR,166 karnetu ATA,167 na podkladě Rýnského manifestu, tiskopisu 302 a poštou.168

164

Viz Čl. 84 odst. 1) písm. a) celního kodexu. Viz Čl. 91 odst. 1) písm. a) celního kodexu. 166 Při stanovených podmínkách čl. 91 odst. 2) písm. b) bod 1 - 3 celního kodexu. 167 Při pouţití tranzitních listů karnetu ATA. 168 Viz Čl. 91 odst. 2) celního kodexu. 165

37

vnější tranzit Společenství

TIR

ATA Tranzitní reţimy pro vnější tranzit Rýnský manifest

tiskopis 302

Pošta Schéma 7 Formy realizace vnějšího tranzitu zboží. Zdroj: vlastní. Při jednotlivých druzích tranzitních reţimů, v rámci vnějšího tranzitu, je stanoven drţitel tohoto reţimu, který nese odpovědnost za jeho realizaci. Reţim vnějšího tranzitu je obecně ukončen, pokud zboţí, které bylo propuštěno do tohoto reţimu, je předloţeno celnímu úřadu určení,169 s poţadovanými doklady a také v souladu s podmínkami stanovených pro tento reţim.170 Tyto podmínky jsou pro jednotlivé tranzitní reţimy stanoveny v celním kodexu, v prováděcím nařízení k celnímu kodexu a v jednotlivých mezinárodních smlouvách. Současně, pokud jsou dodrţeny podmínky stanovené pro reţim vnějšího tranzitu, celní orgány tento reţim vyřídí, pokud je zřejmé, při porovnání údajů celního úřadu odeslání a celního úřadu určení, ţe tento reţim byl řádně ukončen.171 V této části budou vymezeny právní zakotvení a podmínky stanovené těmito předpisy pro jednotlivé vnější reţimy tranzitu, budou také vymezeny jednotliví drţitelé tohoto reţimu,172 dále pak omezení pro pouţití daného reţimu pro přepravu zboţí bez statusu Společenství v jednotlivých formách tranzitního reţimu.173 Souvislosti s porušením podmínek reţimu vnějšího tranzitu, budou řešeny v následující kapitole této diplomové práce. 169

Jedná se o obecnou formu ukončení, při pouţití zjednodušených postupů je např. předkládání zboţí řešeno odlišně. 170 Viz čl. 92 odst. 1) celního kodexu. 171 Viz čl. 92 odst. 2) celního kodexu. Pokud nejsou dodrţeny podmínky pro daný reţim, můţe vzniknout celní dluh a také naplnění skutkových podstat jednotlivých finančně správních deliktů a trestných činů. 172 Drţitelem reţimu se rozumí osoba, jejímţ jménem bylo celní prohlášení učiněno, nebo osoba, na niţ byla převedena práva a povinnosti uvedené osoby vyplývající z celního reţimu – čl. 4 odst. 21) celního kodexu. 173 Druhu zboţí, druhu přepravy ...

38

5.1

Přeprava zboží v režimu vnějšího tranzitu Společenství

První tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí, které nemá status Společenství, se uskutečňuje v reţimu vnějšího tranzitu Společenství.174 Jeho právní zakotvení je stanoveno v celním kodexu175 a jednotlivé podmínky a další právní úprava tohoto tranzitního reţimu jsou stanoveny také v celním kodexu176 a v prováděcím nařízení k celnímu kodexu.177 Reţimu vnějšího tranzitu Společenství také podléhá zboţí, pokud je přepravováno přes území třetí země za předpokladu, ţe takto stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je tato přeprava prováděna na základě jednotného přepravního dokumentu, který byl vystaven na celním území. V takovém případě jsou účinky vnějšího tranzitu Společenství přerušeny.178 Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu Společenství je hlavní povinný. Jako drţitele reţimu v obecném úhlu pohledu můţeme spatřovat takovou osobu,179 která zodpovídá za podmínky daného tranzitního reţimu a v případě vzniku celního dluhu má odpovědnost za jeho úhradu v dané zemi. Hlavní povinný v reţimu vnějšího tranzitu Společenství má povinnost předloţit zboţí ve stanovené lhůtě a nezměněném stavu celnímu úřadu určení, dodrţovat přijatá opatření ke ztotoţnění zboţí180 ze strany celních orgánů a současně také dodrţovat předpisy, které se vztahují na tento reţim. Povinnosti v předloţení zboţí ve stanovené lhůtě a nezměněném stavu celnímu úřadu určení, dodrţování také přijatých opatření ke ztotoţnění zboţí ze strany celních orgánů, má také přepravce a příjemce zboţí181 za podmínky, ţe jsou si vědomi, ţe takové zboţí se nachází ve vnějším tranzitu Společenství.182 Hlavní povinný poskytuje jistotu k zajištění úhrady celního dluhu nebo zaplacení jiných poplatků, které mohou u zboţí vzniknout, která má formu jednotlivé183 nebo

174

Vnější tranzit a vnější tranzit Společenství nejsou synonymem. Vnější tranzit Společenství je systémově podřazen vnějšímu tranzitu. 175 Čl. 91 odst. 2) písm. a) celního kodexu. 176 Zejména čl. 93 – 97 celního kodexu. 177 Zejména čl.340a – 450d prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 178 Čl. 93 celního kodexu. 179 Fyzickou nebo právnickou. Drţitel je stanoven pro kaţdý jednotlivý reţim. Je to „právně odpovědná osoba“. 180 Například přiloţením celní závěry. 181 Pokud zboţí přijal. 182 Čl. 96 celního kodexu. 183 Vztahuje se pouze na jednu tranzitní operaci. Další podmínky pro jednotlivou jistotu jsou stanoveny v čl. 345 – 348 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Jednotná jistota můţe mít formu sloţení hotovosti nebo formu jednotlivých záručních dokladů, které poskytuje ručitel ve prospěch osob, kteří chtějí vystupovat jako hlavní povinný. Ručitel ručí do výše 7 000 EUR za jeden záruční doklad. Výše a způsob výpočtu jednotlivé jistoty je stanovena dle čl. 345 odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu.

39

souborné jistoty.184 Souborná jistota můţe být uplatňována pouze na základě povolení ze strany celního orgánu, kde má hlavní povinný sídlo a toto povolení můţe být uděleno osobám, které jsou usazeny na území Evropské unie,185 pravidelně vyuţívají tranzitní reţimy Společenství nebo jsou schopny splnit své závazky z takového reţimu186 a nedopustily se závaţného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.187 Jistota, která je poskytnuta hlavním povinným platí v celé Evropské unii.188 Jistota, a to jednotlivá nebo souborná se nevyţaduje při přepravě zboţí v reţimu vnějšího tranzitu Společenství v letecké přepravě, přepravě po Rýně a rýnských vodních cestách, přepravě potrubím a při přepravě prováděné ţelezničními společnostmi členských států.189 Základní prvky vnějšího tranzitu Společenství tvoří celní úřad odeslání, celní úřad tranzitu a celní úřad určení. Celním úřadem odeslání je takový celní úřad, který přijímá tranzitní celní prohlášení s návrhem na propuštění zboţí do vnějšího tranzitu Společenství, u kterého jsou realizovány celní formality pro propuštění zboţí do navrţeného reţimu. Celní úřad tranzitu je celním úřadem v místě výstupu z celního území, kdy zboţí v průběhu tranzitní operace opouští celní území mezi členským státem a třetí zemí nebo je celním úřadem v místě vstupu na celní území, pokud zboţí bylo v průběhu tranzitní operace dopravováno přes území třetí země, u kterého jsou realizovány celní formality během přepravy zboţí. Celní úřad určení je takový celní úřad, kde zboţí propuštěné do vnějšího tranzitu Společenství musí být předloţeno, aby zde byl tento reţim ukončen, a probíhají u něj celní formality související s ukončením vnějšího tranzitu Společenství.190 Tranzitní prohlášení se vztahuje na zboţí, které je nebo má být naloţeno na jeden dopravní prostředek, a toto zboţí má být přepraveno od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení. Jediný dopravní prostředek lze uţít pro nakládku u více celních úřadů odeslání a pro vykládku u více celních úřadů určení. Za jediný dopravní prostředek se povaţuje silniční vozidlo s jedním nebo více návěsy nebo přívěsy, souprava spojených ţelezničních podvozků nebo vagónů, lodě tvořící jeden celek a kontejnery naloţené na jediný dopravní prostředek, pokud obsahují zboţí, které musí být dopravováno společně.191

184

Vztahuje se na více tranzitních operací. Další podmínky pro soubornou jistotu, její sníţení a další podmínky jsou stanoveny v čl. 379 – 384 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Soubornou jistotu poskytuje ručitel. 185 Nikoliv však na celním území. 186 Tato schopnost musí být shledána ze strany celních orgánů. 187 Čl. 94 odst. 4) celního kodexu. Pokud takové osoby celním orgánům doloţí, ţe splňují vymezené vyšší poţadavky, mohou takové osoby mít povoleno poskytnout soubornou jistotu se sníţenou zaručenou částkou nebo mohou být zproštěny povinnosti soubornou jistotu poskytnout. 188 Platnost je vymezena na celou Evropskou unii nikoli však na celní území. 189 Čl. 95 celního kodexu. 190 Čl. 340b) bod 1 – 3) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 191 Čl. 349 prováděcího nařízení k celnímu kodexu.

40

U celního úřadu odeslání při propuštění do reţimu vnějšího tranzitu Společenství probíhají ze strany celních orgánů formality, které jsou souborem jednotlivých kroků a postupů. V rámci propuštění do reţimu vnějšího tranzitu Společenství je stanovena lhůta pro předloţení zboţí celnímu úřadu určení, kdy musí být vzata v úvahu trasa,192 jednotlivé dopravní a jiné právní předpisy193 a také údaje sdělené ze strany hlavního povinného. Tato lhůta je závazná pro celní orgány členských států, přes které se daná přeprava zboţí v rámci tranzitu Společenství uskutečňuje, a tuto lhůtu nejsou tyto orgány oprávněny měnit. Další formalita spočívá v povinnosti přiloţení celní závěry194 a jsou přijímána další identifikační opatření, které uzná celní úřad odeslání za potřebná a tyto uvede v celním prohlášení. Celní závěrou se přikládají na prostor, který obsahuje zboţí a je bezpečně uzavíratelný195 nebo na nákladový kus. Tranzitní prohlášení o propuštění zboţí do reţimu vnějšího tranzitu Společenství je zavedeno do elektronického systému196 a je vytištěn tranzitní doprovodný doklad, který doprovází zboţí a obsahuje údaje z tranzitního prohlášení nebo tranzitního bezpečnostního doprovodného dokladu, který doprovází zboţí a obsahuje údaje z tranzitního prohlášení a vstupního nebo výstupního souhrnného celního prohlášení. Po propuštění zboţí do reţimu vnějšího tranzitu Společenství, v rámci elektronického systému, předá celní úřad odeslání podrobnosti o tranzitní operaci celnímu úřadu určení a všem celním úřadům tranzitu, prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu zboţí a zprávy o očekávaném tranzitu“.197 U celního úřadu tranzitu při realizaci reţimu vnějšího tranzitu Společenství probíhají ze strany celních orgánů formality, které spočívají v následujícím. Zásilka spolu s vytištěným tranzitním doprovodným dokladem nebo tranzitním bezpečnostním doprovodným dokladem je předloţena kaţdému celnímu úřadu tranzitu. Celní úřady tranzitu provedou po předloţení zboţí spolu s výše uvedenými doklady prohlídku zboţí, pokud to povaţují za nutné a v elektronickém systému vyrozumí celní úřad odeslání prostřednictvím zprávy „potvrzení o přestupu hranice“. Při přepravě zboţí v rámci vnějšího tranzitu Společenství můţou být realizovány formality, které neprobíhají u celního úřadu tranzitu, ale u celního úřadu členského státu, na jehoţ území se nachází dopravní prostředek se zboţím. Jedná se o situaci, pokud dojde ke změně závazné 192

Trasa musí být hospodářsky odůvodněná. Např. omezení přepravy zboţí v silniční přepravě ve vybraných dnech. 194 Celní úřad odeslání můţe zprostit povinnosti pouţít celní závěru, pokud je moţno zboţí určit popisem v tranzitním prohlášení – viz čl. 357 odst. 4) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 195 Dopravní prostředky bezpečně uzavíratelné jsou takové, ţe lze na ně jednoduše a účinně celní závěry přiloţit, jsou konstruovány tak, aby ţádné zboţí nebylo odebráno nebo přidáno bez zanechání zjevných stop násilného otevření nebo bez poškození celní závěry a neobsahují ţádné skryté prostory, ve kterých by bylo moţno zboţí zatajit. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně - viz čl. 357 odst. 3) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 196 Je zaveden i nouzový postup zaloţený na papírových dokladech - viz čl. 340b odst. 7) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 197 Formality u celního úřadu odeslání jsou uvedeny v čl. 355 – 358 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 193

41

trasy,198 dojde k poškození celní závěry bez vůle dopravce a z důvodu přeloţení zboţí na jiný dopravní prostředek,199 v případě bezprostředního hrozícího nebezpečí, které vyţaduje okamţitou nebo úplnou vykládku dopravního prostředku a v případě jakékoli události nebo také nehody, jeţ mohou ovlivnit schopnost hlavního povinného nebo dopravce dostát svým závazkům. Tyto skutečnosti o takových událostech jsou uvedeny do elektronického systému.200 U celního úřadu přijetí při ukončení reţimu vnějšího tranzitu Společenství probíhají ze strany celních orgánů formality, které jsou opětovně souborem jednotlivých kroků a postupů. Zboţí je předloţeno celnímu úřadu určení spolu s doklady v jeho úředních hodinách. Na ţádost můţe celní úřad určení a na náklady ţádající osoby povolit předloţení dokladů a zboţí mimo úřední hodiny celního úřadu nebo předloţení dokladů a zboţí na jiném místě. Pokud je zboţí dodáno celnímu úřadu určení ve stanovené lhůtě201 a se stanovenými doklady, je reţim vnějšího tranzitu Společenství po případné prohlídce zboţí ukončen a zboţí můţe být přiděleno celně schválené určení. Celní úřad určení vyrozumí celní úřad odeslání v elektronickém systému „zprávou o příchodu zboţí“. Reţim vnějšího tranzitu Společenství můţe být ukončen také u jiného celního úřadu, který se stává celním úřadem určení, a to stanoveným postupem v prováděcím nařízení k celnímu kodexu.202 V rámci realizované přepravy zboţí v rámci vnějšího tranzitu Společenství lze tento reţim dále zjednodušit, a tím dále odstraňovat administrativní překáţky, které souvisí s tímto celním reţimem. Zjednodušení reţimu vnějšího tranzitu Společenství je moţné povolit ze strany celních orgánů, a to na ţádost hlavního povinného nebo příjemce zboţí.203 Zjednodušení můţe být ve formě204 pouţití souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout tuto jistotu,205 pouţití zvláštního typu celních závěr,206 zproštění povinnosti závazné trasy,207 status schváleného odesílatele208 nebo příjemce209 a pouţití

198

Za pouţití čl. 355 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Překládka musí být uskutečněna pod dohledem celních orgánů. Tyto ji však mohou povolit bez jejich dohledu. 200 Formality během přepravy jsou uvedeny v čl. 359 – 360 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 201 Pokud je zboţí dodáno po stanovené lhůtě a okolnosti prodlení jsou celnímu úřadu určení dostatečně a uspokojivě vysvětleny, a tyto nelze přičíst na vrub dopravce nebo hlavního povinného, má se za to ţe hlavní povinný lhůtu dodrţel – viz čl. 361 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Jedná se o vývratnou domněnku (praesumtio iuris), coţ znamená, ţe přesouvá dokazování ze subjektu, v jehoţ prospěch svědčí – viz ŠÍN, Zdeněk. Tvorba práva. Pravidla, metodika, technika. 2009. op. cit. s. 158-159. 202 Čl. 361 odst. 5) a čl. 363 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Formality u celního úřadu určení jsou uvedeny v čl. 361 – 363 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 203 Formální a obsahové náleţitosti, včetně příjemce podané ţádosti jsou stanoveny čl. 374 a čl. 375 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 204 Čl. 372 odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 205 Viz čl. 379 – 384 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 206 Čl. 386 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 207 Čl. 387 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 208 Čl. 398 - 402 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 209 Čl. 406 - 408 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 199

42

zjednodušených postupů na zboţí.210 Pouţití dalších zjednodušených postupů pro určité druhy dopravy zboţí nebo určité podniky je realizováno formou dvoustranných nebo mnohostranných ujednání mezi členskými státy211 nebo dále má kaţdý členský stát moţnost zavést zjednodušený postup na zboţí, které není určeno k oběhu na území jiného členského státu,212 za podmínek, ţe je zajištěno uplatňování opatření Společenství ke zboţí a o těchto zjednodušených postupech je vyrozuměna Komise.213 Zjednodušení ve formě pouţití zjednodušených postupů na zboţí můţe být uplatněno na zboţí dopravované po ţeleznici nebo ve velkokapacitních kontejnerech,214 zboţí dopravované letecky,215 zboţí dopravované po moři216 a zboţí přepravované potrubím.217 Z hlediska teritoriálního, povolené zjednodušené postupy ve formě pouţití souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout tuto jistotu a pouţití zjednodušených postupů na zboţí platí ve všech členských státech Evropské unie. Zjednodušení ve formě pouţití zvláštního typu celních závěr, zproštění povinnosti závazné trasy a status schváleného odesílatele platí pouze na vnější tranzit Společenství, který byl zahájen v členském státě, kde bylo povolení uděleno. Zjednodušení ve formě statusu schváleného příjemce platí pouze v tom členském státě, kde bylo uděleno.218 Povolení pro zjednodušení v rámci vnějšího tranzitu Společenství můţe být vydáno pouze osobě usazené ve Společenství,219 která pravidelně vyuţívá tranzitní reţim Společenství, nebo celní orgány mají informace o tom, tyto osoby jsou schopné plnit jejich povinnosti, které vyplývají z tohoto reţimu220 a tyto osoby se nedopustily ţádného závaţného nebo opakovaného porušení celních a daňových předpisů. Dalšími předpoklady pro udělení povolení je schopnost dohledu ze strany celních orgánů a provádění kontroly, kdy toto administrativní úsilí nesmí být v nepoměru k potřebám zúčastněných osob a kdy tyto jednotlivé osoby vedou záznamy umoţňující provádění účinné kontroly ze strany celních orgánů.221 Pro tyto zjednodušení jsou různě

210

Čl. 412 – 450 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Čl. 97 odst. 2) písm. a) celního kodexu. 212 Čl. 97 odst. 2) písm. b) celního kodexu. 213 Čl. 97 odst. 2) a 3) celního kodexu. 214 Čl. 412 - 441 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. V ţelezniční přepravě je celním prohlášením pro vnější tranzit Společenství nákladní list CIM a list expresní zásilky, při přepravě ve velkokapacitních kontejnerech je tímto prohlášením předávací list TR pouţitý dopravním podnikem. 215 Čl. 444 - 445 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. V letecké přepravě je celním prohlášením pro vnější tranzit Společenství letecký manifest (pokud odpovídá stanovenému vzoru, který je obsaţen v dodatku 3 k příloze 9 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví). 216 Čl. 446 - 448 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. V námořní přepravě je celním prohlášením pro vnější tranzit Společenství námořní manifest. 217 Čl. 450 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Jednotlivá zjednodušení jsou zakotvena v čl. 372 odst. 1) písm. f) bod I – IV) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 218 Čl. 372 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 219 Výhrada je u povolení vyuţívat soubornou jistotu, kdy toto povolení můţe být uděleno pouze osobě usazené v členském státě, kde je jistota poskytnuta. 220 U statusu schváleného příjemce tento musí pravidelně přijímat zboţí propuštěné do tranzitního reţimu Společenství. 221 Čl. 373 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 211

43

modifikovány (zjednodušeny) formality, které jsou stanoveny u celního úřadu odeslání a celního úřadu přijetí a formality, které se vztahují na zboţí během jeho přepravy. Pro zboţí přepravované letecky se reţim vnějšího tranzitu Společenství pouţije pouze tehdy, pokud je zboţí bez statusu Společenství nakládáno nebo překládáno na letišti uvnitř Společenství. Tento tranzitní reţim je také povinný pro námořní přepravu, pokud je takové zboţí přepravováno pravidelnou linkou.222 Z hlediska formy přepravy zboţí, které nemá status Společenství, se vnější tranzit Společenství pouţívá pro silniční, ţelezniční, lodní, leteckou a potrubní přepravu.

5.2

Přeprava zboží na podkladě karnetu TIR

Druhý tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí, které nemá status Společenství, se za stanovených podmínek uskutečňuje na pokladě karnetu TIR. Tato přeprava zboţí musí začít nebo skončit mimo Společenství nebo se dotýká zásilek zboţí, které budou vyloţeny na celním území, kdy tyto zásilky jsou společně přepravovány se zboţím, které má být vyloţeno v třetí zemi, nebo se přeprava zboţí uskutečňuje mezi dvěma místy ve Společenství přes území třetí země.223 Právní zakotvení tohoto tranzitního reţimu pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství na celním území je stanoveno v celním kodexu224 a jednotlivé podmínky a další právní úprava tohoto tranzitního reţimu jsou stanoveny v Úmluvě TIR, v celním kodexu225 a v prováděcím nařízení k celnímu kodexu.226 Pokud je přeprava zboţí, které nemá status Společenství, realizována mezi dvěma místy na celním území, je toto celní území povaţováno za jediné území.227 Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu realizovaného na podkladě karnetu TIR je drţitel karnetu TIR, která je osobou,228 které byl vydán karnet TIR v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy TIR. Je osobou, kdy jejím jménem je podáno celní prohlášení formou karnetu TIR,229 a která tak projevuje svoji vůli umístit zboţí do reţimu TIR na celním úřadu odeslání. Má odpovědnost za předvedení silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejneru společně s nákladem a příslušným karnetem 222

Čl. 340e) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Pravidelnou linkou se rozumí linka, po níţ je zboţí přepravováno plavidly, která plují pouze mezi přístavy na celním území a nesmějí přitom připlouvat z míst mimo uvedené území nebo ze svobodného celního pásma (podléhajícího kontrole typu I) v přístavu na uvedeném území, ani do takového místa nesmí plout, ani v těchto místech nesmí zastavovat – viz čl. 313a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 223 Čl. 91 odst. 2) písm. b) bod 1-3) celního kodexu. 224 Čl. 91 odst. 2) písm. b) celního kodexu. 225 Čl. 92 celního kodexu. 226 Zejména čl. 451 – 457b prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 227 Čl. 451 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 228 Fyzickou nebo právnickou – viz čl. 1 písm. n) Úmluvy TIR. 229 Záruční sdruţení stanoví dobu platnosti karnetu TIR a uvede poslední den platnosti, po kterém nemůţe být karnet předloţen celnímu úřadu odeslání k přijetí – viz čl. 9 Úmluvy TIR.

44

TIR celnímu úřadu odeslání, pohraničnímu celnímu úřadu a celnímu úřadu určení. Dále má odpovědnost za řádné dodrţování ostatních příslušných ustanovení Úmluvy TIR.230 Odpovědnost za úhradu celního dluhu v případě porušení podmínek pro reţim vnějšího tranzitu na podkladě karnetu TIR má záruční sdruţení, které musí být schváleno celním orgánem smluvní strany, kdy toto sdruţení z hlediska platební se zaručuje za osoby pouţívající reţim TIR.231 Základními prvky vnějšího tranzitu na podkladě karnetu TIR u zboţí, které nemá status Společenství, je celní úřad odeslání, pohraniční celní úřad (vstupní a výstupní) a celní úřad určení. Celním úřadem odeslání, je kterýkoli celní úřad smluvní strany, u kterého pro celý náklad nebo pro jeho část přeprava TIR232 začíná a je tak zahájena operace TIR.233 Za zahájení operace TIR se povaţuje okamţik, kdy bylo silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner společně s nákladem a příslušným karnetem TIR předvedeno za účelem kontroly celnímu úřadu odeslání nebo vstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu) a tento karnet byl celním úřadem přijat. 234 Celním úřadem pohraničním235 je kterýkoli celní úřad smluvní strany, přes který silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner během přepravy TIR do této smluvní strany vstupuje nebo ji opouští.236 Pokud zboţí bylo v průběhu tranzitní operace na podkladu karnetu TIR mezi dvěma místy na celním území dopravováno přes území třetí země, jsou realizovány formality pro pouţití karnetu TIR a kontroly prováděny na místě, kde toto zboţí dočasně opouští celní území nebo na místě, kde na toto území vstupuje.237 Celní úřad určení, je kterýkoli celní úřad smluvní strany, u něhoţ pro celý náklad nebo pro jeho část přeprava TIR končí a daná operace TIR je ukončena a vyřízena. Za ukončení operace TIR se povaţuje okamţik, kdy bylo silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner společně s nákladem a příslušným karnetem TIR předvedeno za účelem kontroly celnímu úřadu určení nebo výstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu) a vyřízení operace TIR je ve formě potvrzení celními orgány, ţe operace TIR byla ve smluvní straně řádně ukončena.238

230

Čl. 1 písm. o) Úmluvy TIR. Jakékoli záruční sdruţení usazené ve Společenství ručí do výše 60 000 EUR za jeden karnet TIR nebo do výše rovnocenné částky v národní měně – viz čl. 457 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 232 Přepravou TIR přeprava zboţí od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení podle reţimu zvaného reţim TIR stanoveného Úmluvou TIR – viz čl. 1 písm. a) úmluvy TIR. 233 Čl. 1 písm. k) úmluvy TIR. 234 Čl. 1 písm. c) úmluvy TIR 235 Zboţí přepravované na podkladě karnetu TIR nepodléhá na základě čl. 4 Úmluvy TIR u těchto pohraničních celních úřadů placení nebo sloţení jistoty na dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky. 236 Čl. 1 písm. m) úmluvy TIR 237 Čl. 452 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 238 Čl. 1 písm. d), e) a l) Úmluvy TIR. Posouzení řádného ukončení je dosaţeno na základě porovnání údajů nebo informací, které jsou k dispozici celnímu úřadu určení nebo výstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu), s údaji nebo informacemi, které jsou k dispozici celnímu úřadu odeslání nebo vstupnímu celnímu úřadu (pohraničnímu) – viz čl. 1 písm. e) Úmluvy TIR. 231

45

Přeprava zboţí v reţimu vnějšího tranzitu na pokladu karnetu TIR je zaloţena na principu schválených vozidel a kontejnerů239 ze strany celních orgánů, ve kterých je moţné přepravovat zboţí v uzavřeném prostoru celní závěrou.240 Přepravní operace jsou prováděny silničními vozidly, jízdními soupravami nebo kontejnery po předchozím schválení241 a za stanovených podmínek,242 dále jinými silničními vozidly, jinými jízdními soupravami nebo jinými kontejnery pro přepravu těţkého nebo objemného zboţí243 a silničními vozidly nebo speciálními vozidly jako jsou autobusy, jeřáby, zametací vozy, betonářské vozy atd., které jsou samy vyváţeny a jsou tak povaţovány za zboţí, které se přepravuje po vlastní ose od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení za stanovených podmínek.244 Pro přepravu zboţí v rámci vnějšího tranzitu na podkladě karnetu TIR, které je přepravováno v celně uzavřených vozech platí zásada, ţe zboţí nebude u pohraničních celních úřadů zejména podrobeno celní prohlídce, ale v případě podezření z porušení předpisů je však moţno takovou celní kontrolu zrealizovat.245 V rámci uskutečnění postupu na celním území má drţitel karnetu TIR povinnost podat246 na celním úřadu odeslání nebo vstupu (pohraničním celním úřadu) údaje z karnetu TIR v elektronické formě, v souladu se stanovenou strukturou. Po propuštění do operace TIR je ze strany celního úřadu odeslání nebo vstupu vytištěn tranzitní doprovodný doklad, nebo tranzitní bezpečnostní doprovodný doklad, který je připojen k útrţkovému listu č. 2,247 karnetu TIR. Současně jsou předány údaje v rámci elektronického systému248 k této operaci TIR, a to celnímu úřadu určení nebo výstupu, 239

Při přepravě TIR prováděna silničním vozidlem nebo jízdní soupravou, umístí se vpředu i vzadu na vozidle nebo jízdní soupravě totoţné obdélníkové tabulky s nápisem „TIR“. Tyto tabulky musí být umístěny tak, aby byly dobře viditelné. Budou snímatelné nebo budou upevněny nebo konstruovány takovým způsobem, aby mohly být překlopeny, zakryty, sloţeny nebo aby jakýmkoliv jiným způsobem označovaly, ţe přeprava TIR není prováděna – viz čl. 16 úmluvy TIR. 240 To neplatí pro přepravu těţkého nebo objemného zboţí, kdy se tyto pro svou povahu zpravidla nepřepravují v uzavřeném prostoru – viz čl. 1 písm. p) Úmluvy TIR. 241 Schvalovací procedura a jednotlivé vzory schváleného „vozidla“ pro přepravu TIR jsou uvedeny v Příloze č. 2 – 4) Úmluvy TIR. 242 Uvedených v kapitole III a) Úmluvy TIR. 243 Za podmínek uvedených v kapitole III c) Úmluvy TIR. 244 Za podmínek uvedených v kapitole III c) Úmluvy TIR. Viz čl. 3 odst. a) Úmluvy TIR. 245 Čl. 5 Úmluvy TIR. 246 Povinnost nepodání údajů z karnetu TIR v elektronické formě můţe být za situace nefunkčnosti informatizovaného tranzitního systému, který pouţívají celní orgány, nefunkčnosti aplikace pro podání údajů karnetu TIR za pouţití počítačového zpracování dat nebo nefunkčnosti sítě mezi těmito aplikacemi. Je pouţit tzv. havarijní postup. Zproštění povinnosti podání údajů z karnetu TIR v elektronické při nefunkčnosti informatizovaného tranzitního systému, který pouţívají celní orgány a nefunkčnosti sítě, vţdy podléhá souhlasu celních orgánů - viz čl. 454 odst. 6) a 7) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 247 V karnetu TIR jsou jednotlivé sady útrţkových listů č. 1 a č. 2, kdy u celního úřadu výstupu nebo určení je oddělena část útrţkového listu č. 2, který jej vracel celnímu úřadu odeslání nebo ústřednímu celnímu orgánu pro porovnání s útrţkovým listem č. 1, tak aby mohla být operace TIR vyřízena. V dnešní době jiţ k odesílání útrţkových listů v rámci Evropské unie neprobíhá. Maximální počet celních úřadů odeslání a určení je maximálně čtyři, a to v kombinaci 1+3, 2+2, 3+1 celního úřadu odeslání/přijetí. 248 Tímto elektronickým systémem je systém NCTS (New Computerised Transit System). Jedná se o společný projekt Evropské unie pro reţim tranzitu. V tomto systému je evidován společný tranzit, vnější a vnitřní tranzit Společenství a vnější a vnitřní tranzit realizovaný na podkladě karnetu TIR. Jeho princip

46

prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu zboţí“. Celní úřad určení nebo výstupu vyplní kmenový list č. 2, ponechá si útrţkový list č. 2 a tranzitní doprovodný doklad – tranzitní/bezpečnostní doprovodný doklad. Současně také vyrozumí celní úřad odeslání nebo vstupu o příchodu zboţí v den, kdy je předloţeno celnímu úřadu určení nebo výstupu za pouţití „zprávu o příchodu zboţí“.249 Operace TIR můţe být ukončena také u jiného celního úřadu, neţ který byl uveden původně v tomto tranzitním prohlášení, za podmínky, ţe nový celní úřad určení nebo výstupu informuje o příchodu zboţí celní úřad odeslání formou „zprávy o příchodu zboţí“.250 V případě operace TIR, při které je přepravováno zboţí představující vyšší nebezpečí podvodu 251 nebo pokud to celní orgány povaţují za nutné, můţe v tomto případě celní úřad odeslání nebo vstupu stanovit závaznou trasu. Pokud dojde k odchýlení od závazné trasy na ţádost drţitele karnetu TIR nebo z důvodu vyšší moci,252 jsou tyto změny zaznamenány celními orgány členského státu, na kterém se zásilka nachází v tranzitním doprovodném dokladu, nebo tranzitním bezpečnostním doprovodném dokladu a na kmenovém listu č. 1 karnetu TIR.253 V rámci realizované přepravy zboţí v rámci vnějšího tranzitu prostřednictvím karnetu TIR, lze tento reţim dále zjednodušit, a tím dále odstranit administrativní překáţky, které souvisí s tímto celním reţimem. Zjednodušení reţimu vnějšího prostřednictvím karnetu TIR je moţné povolit ze strany celních orgánů, a to na ţádost příjemce zboţí, kdy toto zjednodušení spočívá v udělení statusu schváleného příjemce.254 Povolení schváleného příjemce můţe být vydáno pouze osobě usazené ve Společenství, která pravidelně přijímá zboţí nacházející se v reţimu TIR, nebo celní orgány mají informace o tom, ţe tyto osoby jsou schopné plnit jejich povinnosti, které vyplývají z tohoto reţimu, nedopustily se ţádného závaţného nebo opakovaného porušení celních a daňových předpisů a pouţívají ke komunikaci s celním úřadem určení počítačové zpracování dat.255 Povolení schváleného příjemce platí pouze v členském státu, ve kterém bylo povolení uděleno, a platí pouze pro operace TIR,

je zaloţen na elektronické komunikaci mezi subjekty (deklaranty), Celní správou ČR a zeměmi projektu (Evropské unie + ESVO). Viz Celní správa České republiky: NCTS. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/e-customs/NCTS/Stranky/default.aspx 249 Čl. 455 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 250 Čl. 455 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 251 Čl. 340a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu, zboţí je uvedeno v příloze 44c k tomuto nařízení k celnímu kodexu. Jedná se například o třtinový cukr, lihoviny, tabák, cigarety. 252 V tomto případě musí být zásilka, tranzitní doprovodný dokladu, nebo tranzitním bezpečnostním doprovodný doklad a karnet TIR předloţen nejbliţším celním orgánům – viz čl. 457b) odst. 3) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 253 Čl. 457b) odst. 1-2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 254 Má povoleno přijímat zboţí v reţimu TIR v jeho prostorách nebo na jiném vymezeném místě 255 Čl. 454a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Podmínky pro příjemce, který má status schváleného příjemce, jsou stanoveny v čl. 454b) – 454c) prováděcího nařízení k celnímu kodexu.

47

jejichţ konečným místem vykládky, jsou prostory vymezené v povolení schváleného příjemce.256 Z hlediska formy přepravy zboţí, které nemá status Společenství, na podkladě karnetu TIR se tento vnější tranzit pouţívá pro přepravu zboţí prováděnou beze změny nákladu, ve schválených silničních vozidlech, v jízdních soupravách nebo v kontejnerech, za podmínky, ţe se část přepravy mezi začátkem a koncem přepravy TIR koná po silnici.257

5.3

Přeprava zboží na základě karnetu ATA

Třetím tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí,258 které nemá status Společenství, se uskutečňuje na pokladě karnetu ATA. Právní zakotvení pro pouţití tohoto tranzitního reţimu pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství na celním území je stanoveno v celním kodexu259 a jednotlivé podmínky a další právní úprava tohoto tranzitního reţimu je stanovena v Úmluvě ATA a v Istanbulské úmluvě, v celním kodexu260 a v prováděcím nařízení k celnímu kodexu.261 Pokud je přeprava zboţí, které nemá status Společenství, realizována mezi dvěma místy na celním území, je toto celní území povaţováno za jediné území a při pouţití karnetu ATA jako tranzitního dokladu, je vnějším tranzitem chápána doprava zboţí od jednoho celního úřadu k jinému celnímu úřadu, který se nachází na celním území.262 Pokud zboţí bylo v průběhu tranzitní operace na podkladu karnetu ATA mezi dvěma místy na celním území, dopravováno přes území třetí země, jsou realizovány formality pro pouţití karnetu ATA a kontroly prováděny na místě kde toto zboţí dočasně opouští celní území nebo na místě, kde na toto území vstupuje.263 Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu realizovaného na podkladě karnetu ATA je drţitel karnetu ATA, který je osobou,264 které byl vydán karnet ATA v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy ATA a Istanbulské úmluvy. Je osobou, kdy jejím jménem je podáno písemné celní prohlášení podle výše uvedených mezinárodních smluv na propuštění zboţí do reţimu vnějšího tranzitu, pro zboţí, které nemá status Společenství, a to na základě tranzitních listů karnetu ATA. Tato osoba tak projevuje svoji vůli umístit zboţí do reţimu vnějšího tranzitu na základě karnetu ATA265 na vstupním celním úřadu. Odpovědnost za úhradu celního dluhu v případě porušení 256

Čl. 454a) odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Čl. 2 Úmluvy TIR. 258 Vymezeného druhu, stanoveného účelu a dočasnému pouţití. 259 Čl. 91 odst. 2) písm. c) celního kodexu. 260 Čl. 92 celního kodexu. 261 Čl. 451 – 453 a 457c) - 461 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 262 Čl. 451 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 263 Čl. 452 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 264 Fyzickou nebo právnickou – viz čl. 1 písm. h) Úmluvy ATA. 265 Pouze za předpokladu, ţe karnet ATA obsahuje minimálně jeden pár tranzitních listů (modrých). 257

48

podmínek pro reţim vnějšího tranzitu na podkladě karnetu ATA má vystavující a současně ručící sdruţení, které je schváleno celními orgány některé smluvní strany pro vystavování karnetů ATA na území této smluvní strany a pro poskytnutí ručení na území této smluvní strany za záruku na částky uvedené v úmluvách. Základními prvky vnějšího tranzitu na podkladě karnetu ATA, u zboţí které nemá status Společenství, je vstupní a výstupní celní úřad, celní úřad odeslání a celní úřad určení. Vstupním a výstupním celním úřadem je takový celní úřad, přes který zboţí doprovázené karnetem ATA vstupuje a vystupuje na celní území, celním úřadem odeslání266 je celní úřad, který propouští zboţí do reţimu vnějšího tranzit na podkladu karnetu ATA a celním úřadem určení je celní úřad, který tento reţim tranzitu ukončuje. Reţim vnějšího tranzitu na podkladě karnetu ATA je realizován v případě, kdy u vstupního celního úřadu není moţno provést celní kontrolu, z důvodu povahy nebo mnoţství zboţí nebo pokud je zboţí, které nemá status Společenství přes celní území převáţeno. Celní formality u celního úřadu odeslání nebo vstupního celního úřadu spočívají v oddělení útrţkového listu pro tranzit č. 1, vyplnění vymezené kolonky267 a k usnadnění vrácení útrţkového listu pro tranzit č. 2 se uvede ve vymezené kolonce268 celý název a adresa úřadu, kterému musí být útrţkový list pro tranzit č. 2 vrácen. Tento celní úřad odeslání nebo vstupní celní úřad rovněţ vyplní celní projednání v tranzitu u příslušného tranzitního kmenového listu a tento potvrdí a karnet vrátí drţiteli. Je také stanovena lhůta pro dodání pro celní úřad určení nebo výstupu, s ohledy na přepravní podmínky, kdy tato lhůta nesmí přesáhnout datum platnosti karnetu ATA. Celní formality u celního úřadu určení, popřípadě celního úřadu výstupu spočívají v oddělení útrţkového listu pro tranzit č. 2, ve kterém se potvrdí vymezená k tomu kolonka269 a v poloţce G jsou uvedeny jakékoliv poznámky, a bez prodlení tento list zašle úřadu uvedenému v kolonce270 tohoto útrţkového listu. Je rovněţ vyplněno osvědčení o vyřízení271 a ten je potvrzen a karnet je vrácen drţiteli.272 Způsob dopravy pro vnější tranzit na podkladě karnetu ATA není vymezen, jeho pouţití je limitováno pouze druhem zboţí pro stanovené účely a dočasné pouţití. Systém ATA je ve své podstatě daleko širší a tranzitní systém je jen jeho dílčí součástí.

266

Vstupní celní úřad a celní úřad odeslání mohou být totoţnými celními úřady. Kolonka H a (poloţky A aţ D). 268 Kolonka H (poloţka E). 269 Kolonka H (poloţka F). 270 Kolonka H (poloţka E). 271 Poloţky 1 aţ 6 tranzitního kmenového listu. 272 Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství – změna č. 5.[online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnirizeni/tranzit/Documents/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dky/ncts_manual_suppl_no5_cs.pdf 267

49

Schéma 7 – Systém realizace tranzitu na podkladu karnetu ATA. Zdroj: Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství – změna č. 5. 2013. op. cit.

5.4

Přeprava zboží na základě Rýnského manifestu

Čtvrtý tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí,273 které nemá status Společenství, se uskutečňuje na pokladě Rýnského manifestu. Právní zakotvení pro pouţití tohoto tranzitního reţimu pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství na celním území je stanoveno v celním kodexu274 a Rýnské úmluvě. Tento tranzitní reţim umoţňuje, aby zboţí, které není zboţím Společenství, překračovalo státní hranice na základě Rýnského manifestu, který je celním písemným prohlášením na propuštění do reţimu vnějšího tranzitu. Smluvními státy Rýnské úmluvy je Nizozemí, Belgie, Německo, Francie a Švýcarsko. Jejich území jsou pro účely Rýnské úmluvy povaţovány za jedno území.275 Tranzit zboţí nepodléhá ţádným omezení na Rýně od Basileje na otevřené moře s výjimkou veterinárních omezení.276 Pokud pluje plavidlo po Rýně na tomto území bez vyloţení nebo naloţení nákladu, můţe pokračovat v plavbě bez celní kontroly při uzavření nákladového prostoru celními závěrami nebo musí kapitán lodi vzít na palubu lodi celní úředníky nebo je moţno provést obojí. Na výstupu je kapitán lodi povinen zastavit v místě hraniční kontroly a je povinen strpět celní

273

Jeho pouţití je omezeno teritoriálně. Čl. 91 odst. 2) písm. d) celního kodexu. 275 Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství. 2013. op. cit. 276 Čl. 7 Rýnské úmluvy. 274

50

formality spočívající ve zkontrolování, odstranění celních závěr a umoţnit celním úředníkům opustit palubu lodi. Právo celních úředníků na palubě lodi spočívá v dozoru nad převáţeným zboţím, tak aby se zabránilo případným podvodům, a tito nesmějí přijímat nebo vyţadovat ţádné odměny. Plavidlo nesmí být v průběhu cesty zastaveno, s výjimkou podloudného dovozu nebo vývozu zboţí. Celní závěry mohou být odstraněny v průběhu plavby, pokud je nutné posunout náklad z důvodu přirozených příčin, nehody nebo vyšší moci, a to za přítomnosti celních úředníků. V případě bezprostředního nebezpečí můţe kapitán nařídit otevření nákladových prostor bez přítomnosti celních úředníků a musí o tomto informovat nejbliţší celní orgán, vypracovat zprávu o této záleţitosti a tuto skutečnost musí uspokojivě vysvětlit.277 Zboţí smí být nakládáno nebo vykládáno na schválených místech, na jiných lze zboţí naloţit nebo vyloţit na základě zvláštního povolení nebo v případě hrozícího nebezpečí se postupuje obdobně jako při odstranění celních závěr.278 V případě zjištění podloudné přepravy se nemůţe kapitán plavidla dovolávat svobody plavby na Rýně.279 Prvky tohoto tranzitního reţimu jsou celní úřad pohraniční, celní úřad odeslání a celní úřad určení. Funkce těchto celních úřadů je obdobná jako u jiných tranzitních reţimů. Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu realizovaného na podkladě Rýnského manifestu je kapitán lodi, který odpovídá za řádné provedení tohoto tranzitního reţimu. Tento tranzitní reţim pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství, na podkladě Rýnského manifestu, je pouţitelný pouze pro lodní dopravu, která je také teritoriálně omezena splavným tokem Rýna280 a jeho přítoků, které se nacházejí na území Nizozemí, Belgie, Německa, Francie a Švýcarska.

5.5

Přeprava zboží na základě tiskopisu 302

Pátý tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí,281 které nemá status Společenství, se uskutečňuje na pokladě tiskopisu 302. Právní zakotvení pro pouţití tohoto tranzitního reţimu pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství na celním území je stanoveno v celním kodexu282 a jednotlivé podmínky a další právní úprava

277

Čl. 9 Rýnské úmluvy. Čl. 11 Rýnské úmluvy. 279 Čl. 12 Rýnské úmluvy. 280 Na Rýnu a jeho přítocích lze také realizovat vnější tranzit, pro zboţí bez statusu Společenství, a to na základě vnějšího tranzitu Společenství, který je zakotven v čl. 91odst. 2) písm. a) celního kodexu, kdy při takové přepravě se nevyţaduje poskytnutí jistoty od hlavního povinného – viz čl. 95 odst. 1) písm. a) celního kodexu. 281 Jeho pouţití je omezeno pouze na členy Severoatlantické aliance a v rámci přepravy vymezeného zboţí mezi těmito stranami. 282 Čl. 91 odst. 2) písm. e) celního kodexu. 278

51

tohoto tranzitního reţimu je stanovena ve smlouvě NATO, v celním kodexu283 a v prováděcím nařízením k celnímu kodexu.284 Pokud je přeprava zboţí, které nemá status Společenství, realizována na základě Smlouvy NATO mezi dvěma místy na celním území, je toto celní území povaţováno za jediné území.285 Pokud zboţí bylo v průběhu tranzitní operace na podkladu tiskopisu 302 mezi dvěma místy na celním území, dopravováno přes území třetí země, jsou realizovány formality pro pouţití tiskopisu 302 a kontroly prováděny na místě kde toto zboţí dočasně opouští celní území nebo na místě, kde na toto území vstupuje.286 Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu realizovaného na podkladě tiskopisu 302 je příslušná jednotka NATO, odpovědnost za tento reţim mají jednotlivé úřady ozbrojených sil NATO. Základními prvky vnějšího tranzitu na podkladě tiskopisu 302, u zboţí které nemá status Společenství, je vstupní a výstupní celní úřad, celní úřad odeslání a celní úřad určení. Vstupním a výstupním celním úřadem je takový celní úřad, přes který zboţí doprovázené tiskopisem 302 vstupuje a vystupuje na celní území, celním úřadem odeslání je celní úřad, který propouští zboţí do reţimu vnějšího tranzit na podkladu tiskopisu 302 a celním úřadem určení je celní úřad, který tento reţim tranzitu ukončuje. Z hlediska tranzitu zboţí ozbrojených sil nebo civilní sloţky je přijímajícím státem smluvní strana, kde tyto ozbrojené sloţky nebo civilní sloţky jsou trvale umístěny nebo přes toto území tranzitují.287 Příslušníci ozbrojených sil nebo civilní sloţky, včetně závislých osob, podléhají zákonům a jiným právním předpisům, které uplatňují celní orgány přijímacího státu, pokud není stanoveno Smlouvou NATO jinak. Celní orgány mají právo podrobit příslušníky ozbrojených sil nebo civilní sloţky, včetně závislých osob prohlídce a kontrolovat obsah jejich zavazadel a vozidel.288 V rámci tranzitu zboţí, které nemá status Společenství a je vymezeno v čl. XI odst. 2, 4, 5 a 6 Smlouvy NATO je toto zboţí osvobozeno od poplatků,289 ostatní zboţí, které dováţí úřady ozbrojených sil, s výjimkou zboţí vymezeno v čl. XI odst. 2, 4, 5 a 6 Smlouvy NATO podléhá poplatkům a plnění jiných podmínek.290 Celní orgán jmenuje v kaţdé zemi po dohodě s kaţdou jednotkou NATO, která je umístěná na jejím území daného státu, celní úřad (nebo ústřední úřad), který odpovídá 283

Čl. 92 celního kodexu. Čl. 462 prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 285 Čl. 462 odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 286 Čl. 462 odst. 2) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 287 Čl. I písm. e) a taktéţ čl. XI. odst. 13) Smlouvy NATO. 288 Čl. XI odst. 1) Smlouvy NATO. Výjimku z celní prohlídky mají úřední oficiálně zapečetěné dokumenty při stanovených podmínkách čl. XI odst. 3) Smlouvy NATO. 289 Poplatkem uváděným v čl. XI, odst. 1 -10) se rozumí celní poplatky a všechny ostatní daně, které se platí při dovozu nebo vývozu, s výjimkou poplatků a daní, které jsou poplatky za poskytnuté sluţby - viz čl. XI odst. 12) Smlouvy NATO. 290 Čl. XI. Odst. 8) Smlouvy NATO. 284

52

za celní formality a kontroly týkající se přepravy zboţí dopravovaného příslušnou jednotkou NATO nebo jejím jménem. Celní formality při vnějším tranzitu zboţí realizovaného na podkladě tiskopisu 302 jsou nejprve realizovány celním úřadem odeslání, který k tomu byl v členském státě určen a spočívají v tom, ţe celní úřad odeslání doručí jednotce NATO tiskopisy 302, které jiţ jsou předem potvrzeny razítkem a podpisem úředníka tohoto celního úřadu odeslání, jsou opatřeny pořadovým číslem a je na nich uvedena úplná adresa celního úřadu odeslání úřadu.291 Současně také celní úřad odeslání vede záznamy o počtu a pořadových číslech, které vydal jednotce NATO, která pod něj spadá. Veškeré zásilky musí být odeslány při pouţití předem potvrzeného tiskopisu 302. Nejpozději při odeslání zásilky zboţí, je ze strany příslušného orgánu NATO doplněno do tohoto tiskopisu prohlášení, které osvědčuje, ţe byl pověřen odesláním konkrétní zásilky a uvede datum odeslání. Jeden výtisk předá zpět celnímu úřadu odeslání a ostatní výtisky tiskopisu 302 doprovázejí tuto zásilku se zboţím. V okamţiku, kdy dorazí tato zásilka k určené jednotce NATO, je výtisk tiskopisu 302 opatřen razítkem a podpisem, které potvrzují její přijetí příslušnými orgány NATO. Dva výtisky tiskopisu 302 opatřené razítky a podpisy jsou předány příslušnému celnímu úřadu určení, který se jeden výtisk ponechá a druhý výtisk opatří svým razítkem a podpisem a zašle je zpět celnímu úřadu odeslání. Tranzitní operace prováděné na základě tiskopisu 302 se pozastavují, při přepravě zboţí za pouţití zjednodušeného postupu pro přepravu po ţeleznici nebo velkokapacitních kontejnerech.292

5.6

Poštovní přeprava zboží

Šestý a poslední tranzitní reţim pouţitelný pro vnější tranzit zboţí, které nemá status Společenství, se uskutečňuje v rámci poštovní přepravy zboţí. Právní zakotvení pro pouţití tohoto tranzitního reţimu pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství na celním území je stanoveno v celním kodexu293 a jednotlivé podmínky a další právní úprava tohoto tranzitního reţimu je stanovena v aktech UPU, v celním kodexu294 a v prováděcím nařízení k celnímu kodexu.295 V rámci poštovní přepravy zboţí je vytvořeno jednotné poštovní území296 a v rámci realizovaného tranzitu je zajištěna svoboda průvozu297 poštovních zásilek.298 Tato 291

Pro účely vrácení tiskopisu 302. Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství – Doplněk č. 5.2013. op. cit. V případě pouţití tohoto zjednodušeného postupu se jedná o vnější tranzit Společenství. 293 Čl. 91 odst. 2) písm. f) celního kodexu. 294 Čl. 92 celního kodexu. 295 Čl. 462a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 296 Je povinnost pro smluvní strany Aktů Světové poštovní unie zajišťovat na zásadě vzájemnosti výměnu listovních zásilek při respektování svobody průvozu a bez rozdílu zacházet s poštovními zásilkami původem z území prováţenými přes jejich země jako s jejich vlastními poštovními zásilkami - čl. 1bis 292

53

přeprava je realizována mezi jednotlivými členy UPU, kteří v daném státě musí být drţiteli poštovní licence.299 Drţitelem reţimu vnějšího tranzitu má člen UPU, který je v dané zemi drţitelem poštovní licence. Přeprava zboţí poštou v rámci vnějšího tranzitu u zboţí, které nemá status Společenství, se z hlediska celních formalit uskutečňuje na podkladu průvodního dokladu,300 který je celním prohlášením pro reţim vnějšího tranzitu. Celní úřad odeslání, při přepravě zboţí, které nemá status Společenství v reţimu vnějšího tranzitu má za povinnost na obal a průvodní doklady nechat přilepit ţlutou nálepku.301 Poštovní zásilky v poštovní přepravě propuštěné do reţimu vnějšího tranzitu nejsou evidovány ze strany celních orgánů a reţim vnějšího tranzitu nepodléhá ţádné jiné formalitě neţ uvedení statusu zboţí prostřednictvím nálepky, která se připevní na obal a průvodní doklady.

5.7

Tranzit zboží v modernizovaném celním kodexu

Jak bylo jiţ uvedeno v části této diplomové práce zabývající se problematikou právní regulace celního práva, a tedy i problematiky tranzitu zboţí, na úrovni Evropské unie, je platné a v minimální míře účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „modernizovaný celní kodex“). Plná účinnost tohoto nařízení je neustále oddalována. Účinné toto nařízení by mělo být od 1. 11. 2013 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2013, ze dne 12. června 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde

odst. 1.3) Ústavy světové poštovní unie (dále jen „Ústava UPU“). Ústava světové poštovní unie [online] Česká pošta [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:http://www.ceskaposta.cz/assets/o-ceske-poste/pravnipredpisy/ustava2.pdf 297 Čl. 1 Ústavy UPU. Svoboda průvozu je vymezena jako „zásada, podle které je zprostředkující členská země povinna zajistit dopravu poštovních zásilek, které jsou jí v průvozu předány pro jinou členskou zemi, a zacházet s těmito zásilkami stejným způsobem jako se zásilkami vnitřního styku“ - čl. 1bis odst. 1. 4) Ústavy UPU. 298 Kdy výjimku tvoří zboţí dle čl. 237 odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Poštovní zásilka obecný termín označující cokoli zasílaného prostřednictvím poštovních sluţeb (listovní zásilka, poštovní balík, poštovní poukázka atd.) – viz čl. 1 odst. 1.5) Světové poštovní úmluvy. Světová poštovní úmluva [online] Česká pošta [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:http://www.ceskaposta.cz/assets/o-ceske-poste/pravnipredpisy/umluva5.pdf 299 V České republice je to Česká pošta s. p., a to na základě zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a změně některých zákonů (zákon o poštovních sluţbách), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 300 Průvodní doklady jsou upraveny prováděcím nařízením k celnímu kodexu, kdy se jedná o celní prohlášení, seznamy zásilek a odevzdávací seznamy. 301 Čl. 462a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. Tato nálepka je vymezena v příloze č. 42 prováděcího nařízení k celnímu kodexu

54

o datum jeho pouţitelnosti. Účinnost modernizovaného celního kodexu je dána předpokladem, ţe k tomuto nařízení budou vydány prováděcí předpisy.302 Při komparaci stávající právní úpravy dle celního kodexu a nové právní úpravy dle modernizovaného celního kodexu je systém rozčlenění tranzitu na vnější a vnitřní zachován,303 a také jednotlivé formy přepravy zboţí v rámci vnějšího tranzitu zůstaly totoţné.304 U vybraných forem přepravy dochází k zpřesnění znění právní normy, v souvislosti s odkazem na příslušné mezinárodní smlouvy a u přepravy dle Úmluvy TIR také k vypuštění moţnosti u společných zásilek, které mají být vyloţeny na celním území a na území třetí země. Jedná se o přepravu dle Úmluvy TIR - „na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), pokud tato přeprava začala nebo má skončit mimo Společenství, nebo se týká zásilek zboží, které musí být vyloženy na celním území Společenství a které jsou přepravovány společně se zbožím, které má být vyloženo ve třetí zemi, nebo se uskutečňuje mezi dvěma místy ve Společenství přes území třetí země“305 x „v souladu s Úmluvou TIR, pokud tato přeprava byla zahájena nebo má být ukončena mimo celní území Společenství nebo probíhá mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území země nebo území mimo celní území Společenství“306 dle Úmluvy ATA a Istanbulské úmluvy - „na podkladě karnetu ATA, používaného jako tranzitní doklad“307 x „v případě tranzitní přepravy v souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou“308 a pro poštovní přepravu – „poštou (včetně balíkové pošty)“309 x v „rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů“.310 Dle modernizovaného celního kodexu lze v rámci vnějšího tranzitu přepravovat pouze zboţí, které nemá status Společenství, kdy v rámci stávající právní úpravy vnějšího tranzitu lze za stanovených podmínek přepravovat i zboţí, které má status Společenství.311 U tranzitu Společenství drţitel tohoto reţimu jiţ není označován jako hlavní povinný.312

302

Čl. 188 odst. 2) modernizovaného celního kodexu. Kapitola 2, Oddíl 1 – Vnější a vnitřní tranzit modernizovaného celního kodexu. 304 Srov. čl. 144 odst. 3) modernizovaného celního kodexu. 305 Čl. 92 odst. 2 písm. b) celního kodexu. 306 Čl. 144 odst. 3) písm. b) modernizovaného celního kodexu. 307 Čl. 92 odst. 2 písm. c) celního kodexu. 308 Čl. 144 odst. 3) písm. c) modernizovaného celního kodexu. 309 Čl. 92 odst. 2 písm. f) celního kodexu. 310 Čl. 144 odst. 3) písm. f) modernizovaného celního kodexu. 311 Srov. čl. 144 odst. 1) modernizovaného celního kodexu a čl. 92 odst. 1 celního kodexu. Nelze však vyloučit nějaké výjimky stanovené v prováděcích předpisech k modernizovanému celnímu kodexu. 312 Srov. čl. 146 modernizovaného celního kodexu. 303

55

6 Porušení podmínek režimu vnějšího tranzitu Pokud je reţim vnějšího tranzitu realizován a ukončen dodáním zboţí, které nemá status Společenství obecně k celnímu úřadu určení, je toto zboţí propuštěno do dalšího navrţeného celního reţimu, nebo je mu přiděleno jiné celně schválené určení mimo celně schváleného určení propuštění do celního reţimu. Reţim vnějšího tranzitu je ukončen a současně jsou závazky jeho drţitele splněny, za předpokladu, ţe zboţí propuštěné do tohoto reţimu je s poţadovanými doklady předloţeno celnímu úřadu určení313 v souladu s podmínkami, které byly stanoveny pro tento reţim.314 Celní úřad určení pak vyřídí tento reţim vnějšího tranzitu, a to na základě porovnání údajů, které měl k dispozici celní úřad odeslání s údaji, které má k dispozici celní úřad určení a pokud tyto údaje odpovídají a jsou splněny stanovené podmínky, tak je reţim tranzitu ukončen.315 Jiná situace nastává, pokud tyto podmínky, které jsou stanoveny pro vnější reţim tranzitu, nejsou splněny. Je nutné si uvědomit, ţe pokud je zboţí, které nemá status Společenství přepravováno v reţimu vnějšího tranzitu, tak toto zboţí nepodléhá clům a dalším poplatkům nebo obchodně politickým opatřením,316 neboť tento celní reţim vnějšího tranzitu je v tomto okamţiku, celním reţimem s podmíněným osvobozením od cla.317 To znamená, ţe toto zboţí je podmíněně osvobozeno od cla, poplatků a dalších obchodně politických opatření. Pokud jsou porušeny podmínky pro reţim vnějšího tranzitu, v celním kodexu předpokládaných okolností, tak v tomto okamţiku nastávají podmínky pro vznik celního dluhu318 a současně můţe dojít k protiprávnímu jednání, a tak k naplnění skutkových podstat přestupků, správních deliktů, popřípadě trestných činů. Při porušení podmínek reţimu vnějšího tranzitu, při přepravě zboţí, které nemá status Společenství, tak vzniká povinnost v rovině platební319 a dochází ke vzniku odpovědnosti za finančně správní a trestní delikty a za tyto delikty následně uloţené sankce a případně ke vniku dalších odvozených (derivovaných) sankcí. Tyto jednotlivé povinnosti, odpovědnosti a sankce budou následně jednotlivé rozvedeny v této poslední části diplomové práce. Otázka odpovědnosti za protiprávní jednání se bude vztahovat ke všem formám vnějšího tranzitu, mimo tranzitního reţimu na základě Rýnského manifest, z důvodu 313

Nebo schválenému příjemci. Čl. 92 odst. 1) celního kodexu. 315 Čl. 92 odst. 2) celního kodexu. 316 Čl. 91 odst. 1) písm. a) celního kodexu. 317 Srov. čl. 84 odst. 1 celního kodexu. 318 Zboţí, které nemá status Společenství, nemusí podléhat clu, za předpokladu, ţe je například umístěno do dalšího celního reţimu s podmíněným osvobozením od cla (celní sklad – přepracování pod celním dohledem – volný oběh). 319 Nejedná se o sankci, ale o povinnost přiznat a zaplatit clo a případně daně ze zákona. Sankcí za delikt v rovině nalézací je například penále dle § 251 zákona zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů – srov. KOBÍK, Jaroslav. KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. s. 879. ISBN 978-80-7263-616-7. 314

56

toho, ţe tato forma vnějšího tranzitu na území České republiky nemůţe být realizována a tedy odpovědnost za protiprávní jednání z hlediska teritoriálního nemůţe nastat.320 U jednotlivých dále popisovaných skutečností, které jsou následkem porušení podmínek vnějšího tranzitu, bude vţdy záleţet na skutkové situaci, stavu a intenzitě kaţdého jednotlivého porušení podmínek vnějšího tranzitu.321

6.1

Vznik celního dluhu

Prvním následkem souvisejícím s porušením reţimu vnějšího tranzitu je ze zákona vnikající celní dluh.322 Celním dluhem při dovozu zboţí se rozumí povinnost osoby zaplatit dovozní clo, které je uplatňováno pro určité zboţí323 podle platných předpisů Evropské unie (celního sazebníku), kdy pod dovozním clem se rozumějí clo a poplatky s rovnocenným účinkem vybírané při dovozu zboţí a dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky nebo v rámci zvláštních reţimů pro některé druhy zboţí vzniklého zpracováním zemědělských produktů.324 Vznik celního dluhu při dovozu zboţí je obsaţen celním kodexu325 a souvisí tak obecně s vnějším tranzitem zboţí, které nemá status Společenství, na celním území. V souvislosti s vnějším reţimem tranzitu, pro zboţí bez statusu Společenství, se můţe jednat o tři konkrétní situace vzniku celního dluhu. První vznik celního dluhu souvisí s realizovaným nelegálním reţimem vnějšího tranzitu, a to kdy zboţí bez statusu Společenství není přihlášeno na tranzitním celním prohlášení k propuštění do tohoto reţimu, a to na vstupním celním úřadu a je následně převáţeno „v nelegálním“ reţimu vnějšího tranzitu.326 Druhou situací, vzniká celní dluh u vnějšího tranzitu, u zboţí bez statusu Společenství, pokud je během realizace tohoto reţimu odňato celnímu dohledu327 a třetí situací pro vznik celního dluhu je při nedodrţení některé z povinností vyplývající z celního reţimu vnějšího tranzitu, do kterého bylo propuštěno.328 V první situaci, kdy zboţí bez statusu Společenství je přepravováno v reţimu „nelegálního“ vnějšího tranzitu, vzniká celní dluh protiprávním vstupem329 zboţí podléhajícího dovoznímu clu na celní území, kdy celní dluh vzniká okamţikem protiprávního vstupu zboţí na toto území. Dluţníkem330 je osoba, která protiprávní 320

Skutek se stal na jiném území, kde například nemusí být trestný. K porušení podmínek reţimu vnějšího tranzitu můţe dojít, ale tento nemusí být celními orgány zjištěn. 322 Jedné se o celní dluh při dovozu, neboť v případě vnějšího tranzitu zboţí, které nemá status Společenství, se jedná o dováţené zboţí z třetích zemí. 323 Z celní hodnoty zboţí. 324 Čl. 4 odst. 9) a 10) celního kodexu. 325 Čl. 201 – 208 a čl. 211 – 216 celního kodexu. 326 Čl. 202 celního kodexu. 327 Čl. 203 celního kodexu. 328 Čl. 204 celního kodexu. 329 Jakýkoliv vstup zboţí v rozporu s čl. 38 aţ 41 celního kodexu. 330 Dluţník je osoba, která má povinnost zaplatit celní dluh – viz čl. 4 odst. 12) celního kodexu. 321

57

vstup zboţí uskutečnila, dále kaţdá osoba, která se zúčastnila protiprávního vstupu zboţí a byla, nebo měla si být vědoma, ţe tento vstup je protiprávní nebo kaţdá osoba, která dotyčné zboţí získala nebo drţela a která si byla nebo měla být vědoma v době získání nebo přijetí zboţí, ţe vstoupilo protiprávně.331 V druhé situaci, kdy zboţí bez statusu Společenství je dopravováno v reţimu vnějšího tranzitu, vzniká celní dluh odnětím zboţí podléhajícího dovoznímu clu celnímu dohledu a celní dluh vzniká okamţikem jeho odnětí. Dluţníkem332 je osoba, která zboţí odňala celnímu dohledu, dále kaţdá osoba, která se tohoto odnětí zúčastnila a byla nebo měla, si být vědoma, ţe zboţí je odnímáno celnímu dohledu, dále kaţdá osoba, která získala nebo drţela dotyčné zboţí a v okamţiku získání nebo přijetí zboţí si byla nebo měla být vědoma, ţe zboţí bylo odňato celnímu dohledu, a také případně osoba, která má plnit povinnosti vyplývající z pouţití celního reţimu, do kterého bylo zboţí propuštěno.333 V třetí situaci, kdy zboţí bez statusu Společenství je dopravováno v reţimu vnějšího tranzitu, vzniká celní dluh nesplněním některé povinnosti vyplývající z pouţití z celního reţimu, do nějţ bylo toto zboţí propuštěno nebo nedodrţením některé podmínky stanovené pro propuštění zboţí do daného reţimu, jiném případě neţ je odnětí celnímu dohledu.334 V případě, ţe se zjistí, ţe tyto nedostatky nemají zásadní vliv na správné provádění daného celního reţimu, tak celní dluh nevzniká. Celní dluh vzniká okamţikem, kdy přestane být plněna povinnost, jejímţ nesplněním celní dluh vzniká. Dluţníkem je osoba, která má buď plnit povinnosti vyplývající z pouţití reţimu, do nějţ bylo toto zboţí propuštěno, nebo plnit podmínky spojené s propuštěním zboţí do daného reţimu.335 U všech třech situací vzniká celní dluh i tehdy, kdy se na zboţí vztahují jakékoliv zákazy nebo omezení dovozu.336 Celní dluh při dovozu vzniklý přepravou zboţí v reţimu „nelegálního“ vnějšího tranzitu a nesplněním některé povinnosti vyplývající z pouţití vnějšího tranzitu, do nějţ bylo toto zboţí propuštěno, povaţuje se, jakoby nevznikl, pokud zúčastněná osoba prokáţe, ţe k nesplnění povinnosti při vstupu na celní území337 nebo nesplnění vyplývající z pouţití vnějšího tranzitu došlo v důsledku úplného zničení nebo nenahraditelné ztráty338 zmíněného zboţí v důsledku jeho povahy, následkem nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci nebo na základě povolení celních

331

Čl. 202 celního kodexu. Dle čl. 213 celního kodexu, pokud je za splnění celního dluhu odpovědno několik osob, povaţují se za nerozdílné a společné dluţníky. 333 Čl. 203 celního kodexu. 334 Vznik celního dluhu dle čl. 203 celního kodexu. 335 Čl. 204 celního kodexu. 336 Čl. 212 celního kodexu. 337 Dle čl. 38 – 41 celního kodexu. 338 Za nenahraditelně ztracené, se povaţuje takové zboţí, jestliţe jiţ nemůţe být nikým pouţíváno. 332

58

orgánů.339 Dále celní dluh nevzniká, pokud vstoupily na celní území protiprávně padělané peníze či omamné a psychotropní látky, které se nenacházejí v hospodářském oběhu pod přísným dohledem příslušných orgánů za účelem pouţití pro lékařské a vědecké účely.340 Z hlediska otázky podkladů pro vyměření celního dluhu, okamţiku a místa vzniku celního dluhu jsou obecně nastavena tato pravidla. Vyměření dovozního cla se děje na základě podkladů341 pro vyměřování cel pro dané zboţí v okamţiku, kdy vznikl celní dluh na zboţí se vztahující. Pokud není moţno určit okamţik vzniku celního dluhu je touto dobou, která se bere v úvahu při stanovení podkladů pro vyměřování cel platných pro dané zboţí, okamţik, kdy celní orgány zjistí, ţe se zboţí nachází v situaci, kdy vzniká celní dluh.342 Z hlediska místa celní dluh vzniká na místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu. V případě nemoţnosti určení tohoto místa, se jedná o místo, kde se podle zjištění celních orgánů zboţí nacházelo v situaci vedoucí ke vzniku celního dluhu, nebo pokud bylo zboţí propuštěno do dosud nevyřízeného celního reţimu a místo nemůţe být určeno dle předchozího klíče, tak celní dluh vzniká na místě, kde bylo zboţí propuštěno do daného reţimu nebo v reţimu vstoupilo na celní území. Pokud z informací celních orgánů vyplývá, ţe celní dluh vznikl jiţ dříve, v okamţiku, kdy se zboţí nacházelo na jiném místě, má se za to, ţe celní dluh vznikl na místě, o kterém lze zjistit, ţe se na něm zboţí nacházelo v časově nejvzdálenějším okamţiku, ke kterému lze zjistit existenci celního dluhu. Pokud celní orgán zjistí, ţe v jiném členském státě vznikl celní dluh v souvislosti s protiprávním vstupem zboţí podléhající dovoznímu clu a výše tohoto dluhu je niţší neţ 5 000 EUR, povaţuje se tento celní dluh za celní dluh vzniklý v členském státě, ve kterém byl zjištěn.343 Současně pokud vnikne celní dluh v souvislosti s porušením podmínek vnějšího tranzitu zboţí, které nemá status Společenství, vznikají ze zákona na daňovém území České republiky další povinnosti pro platbu dalších daní z takto dováţeného zboţí. První daní, která se váţe v souvislosti se vznikem celního dluhu,344 za předpokladu, ţe zboţí345 této dani podléhá, je spotřební daň. Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit je

339

Čl. 206 celního kodexu. Čl. 212 celního kodexu. Pro účely trestního práva vztahujícího se na porušení celních předpisů se však má za to, ţe celní dluh vznikl, pokud je podle trestního práva členského státu clo základem ke stanovení trestu nebo pokud je existence celního dluhu podkladem pro zahájení trestního řízení. 341 Pokud nestanoví celní kodex jinak. 342 Pokud však informace dostupné celním orgánům umoţní zjistit, ţe celní dluh vznikl před tímto zjištěním, určí se částka dovozního cla u daného zboţí na základě podkladů pro vyměřování cel platných pro dané zboţí v časově nejvzdálenějším okamţiku, ve kterém bylo na základě dostupných informací moţné zjistit existenci celního dluhu vyplývajícího z této situace – výjimka dle čl. 214 odst. 2) druhého odstavce. 343 Čl. 214 – 215 celního kodexu. 344 Pokud celní dluh vnikl současně na celním území a daňovém území České republiky. 345 Vybrané výrobky – líh, minerální oleje, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky – viz § 1zákona o SPD. 340

59

navázán na vznik celního dluhu.346 Pokud zboţí, u kterého vznikl celní dluh, nepodléhá clu, má se za to, ţe celní dluh vznikl za předpokladu, ţe byly splněny ostatní podmínky jeho vzniku.347 Univerzální daní z dováţeného zboţí, u které vzniká povinnost zaplatit, je daň z přidané hodnoty. V případě nezákonného dovozu zboţí, porušení podmínek stanovených pro celní reţim, do kterého bylo dováţené zboţí propuštěno nebo odnětím celnímu dohledu vzniká zdanitelné plnění a povinnost zaplatit daň z přidané hodnoty v okamţiku, které jsou totoţné pro vznik celního dluhu.348 Základem daně z přidané hodnoty je základ pro vyměření cla,349 včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí,350 vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku a příslušné spotřební daně.351 Procesní postup při vyměření celního dluhu, se řídí procesně právním předpisem, kterým je daňový řád,352 pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.353 Správu cla,354 spotřební daně355 i daně z přidané hodnoty356 v těchto případech vykonávají v České republice orgány Celní správy České republiky.

6.2 Finančně správní a trestní delikty při porušení režimu vnějšího tranzitu V případě pokud jsou porušeny podmínky pro reţim vnějšího tranzitu, za předpokladu jeho detekování, prošetření a přijetí závěrů ze strany příslušných pověřených státních orgánů, ţe byly porušeny tyto podmínky, dochází z hlediska práva k nástupu odpovědnosti. Právní odpovědnost je uplatnění nepříznivých právních následků, které stanovuje právní norma, vůči té osobě, která porušila právní povinnosti.357 Jedná se tedy o povinnost snést zákonnou normou stanovenou újmu, pokud nastane zákonnou normou stanovená skutečnost. Povinnost snést újmu, případně 346

Pokud zboţí není umístěno do podmíněného osvobození, coţ není popisovaná situace. § 9 odst. 2) zákona o SPD. 348 § 23 odst. 1) písm. a), d) a h) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. Místem plnění při dovozu zboţí v rámci vnějšího tranzitu je členský stát, ve kterém se na toto zboţí přestanou vztahovat příslušná celní opatření – viz § 12 odst. 2) téhoţ zákona. 349 Celní hodnota a u převodní hodnoty včetně připočitatelných poloţek stanovených v Čl. 32 celního kodexu. 350 Pokud nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla. 351 § 38 zákona o DPH. 352 V tomto zákonu je zavedena legislativní zkratka „daň“, kterým se rozumí peněţité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek – viz § 2 odst. 3) písm. a) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 353 Např. celní kodex má obecnou lhůtu pro platbu cla dle čl. 221 odst. 1) písm. a) je maximálně desetidenní. 354 Celní úřady dle § 8 odst. 1) písm. b) zákona o CS. 355 § 1 odst. 3) zákona o SPD. 356 Celní úřady dle § 93 zákona o DPH. 357 HARVÁNEK. 2008. op. cit. s. 380. 347

60

sama újma se nazývá sankce.358 Právní odpovědnost v sobě inkorporuje jak prvek nepříznivých právních následků, tak prvek státního donucení. Z hlediska porušení podmínek pro reţim vnějšího tranzitu, kdy úprava cel a daní spadá do fiskální části finančního práva,359 které je subsystémem práva veřejného, nastupuje zde odpovědnost finančně správní nebo trestněprávní. To znamená, musí být nastavena primární povinnost, kdy se jedná o formu zákazu nebo příkazu stanoveného právní normou, tato primární povinnost musí být porušena a nastupuje sekundární neboli sankční povinnost. Zde se jedná jiţ o novou povinnost za porušení primární povinnosti. Jedná se tedy v případě takto porušeného práva o vznik právního deliktu, který ze své povahy v oblasti porušení podmínek vnějšího reţimu tranzitu představují tzv. veřejnoprávní delikty, kterými jsou trestné činy nebo správní delikty360 a spadají do finančního práva trestního.361 V případě porušení podmínek vnějšího reţimu tranzitu jsou finančně správní delikty stanoveny v celním zákonu, a to v Hlavě čtrnácté – správní delikty. Přestupku, v souvislosti s porušení podmínek vnějšího reţimu tranzitu, se dopustí fyzická osoba, která doveze, vyveze nebo přepraví zboţí v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, poruší některou z povinností stanovených přímo pouţitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboţí do reţimu nebo pro nakládání se zboţím propuštěným do reţimu s podmíněným osvobozením od cla nebo propuštěným do reţimu tranzitu, odejme zboţí celnímu dohledu v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví362 nebo při provádění celního dohledu363 poruší celní závěru.364 Správního deliktu v souvislosti s porušením podmínek vnějšího reţimu tranzitu se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která doveze, vyveze nebo přepraví zboţí v rozporu s přímo pouţitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví, poruší některou z povinností stanovených přímo pouţitelným předpisem Evropské unie v oblasti celnictví pro propuštění zboţí do reţimu nebo pro nakládání se zboţím propuštěným do reţimu s podmíněným osvobozením od cla nebo propuštěným do reţimu tranzitu, odejme zboţí celnímu dohledu v rozporu s přímo pouţitelným

358

KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1 vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. s. 200. ISBN 80-7179-028-1. MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ. 2008. op. cit. s. 52. 360 HARVÁNEK. 2008. op. cit. s. 382-3. s. 386. 361 Viz např. MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ. 2008. op. cit. s. 55 - 56. 362 Za tyto porušení při reţimu vnějšího tranzitu lze uloţit sankci do 100 000 Kč - § 293 odst. 2) celního zákona. 363 V rozporu s § 48 odst. 8 celního zákona. 364 Viz § 293 odst. 1) - vybrané skutkové podstaty. Za toto porušení při reţimu vnějšího tranzitu lze uloţit sankci do 50 000 Kč. - § 293 odst. 2) celního zákona. V blokovém řízení lze uloţit sankci za veškeré přestupky při reţimu vnějšího tranzitu lze uloţit sankci do 5 000 Kč - § 293 odst. 4) celního zákona. 359

61

předpisem Evropské unie v oblasti celnictví365 nebo při provádění celního dohledu366 poruší celní závěru.367 Za spáchaný výše uvedený přestupek nebo správní delikt lze uloţit propadnutí zboţí,368 a to samostatně nebo společně s pokutou.369 Za stanovených podmínek můţe být za správní delikt uloţeno zabrání zboţí.370 V případě porušení podmínek vnějšího tranzitu zboţí v souvislosti se vznikem celního dluhu, je toto jednání označeno jako trestný čin, a to v trestním kodexu, kterým je zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákon“). Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný, a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.371 Tento trestný čin je označen v trestním zákoně v ustanovení § 240 jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. 372 Trestného činu se dopustí fyzická osoba, ale v dnešní době i právnická osoba,373 která ve větším rozsahu374 zkrátí daň, clo, anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb.

365

Za tyto porušení při reţimu vnějšího tranzitu lze uloţit sankci do 4 000 000 Kč - § 294 odst. 2) písm. a) celního zákona. 366 V rozporu s § 48 odst. 8 celního zákona. 367 Viz § 294 odst. 1) - vybrané skutkové podstaty. Za toto porušení při reţimu vnějšího tranzitu lze uloţit sankci do 250 000 Kč. - § 294 odst. 2) písm. c) celního zákona. 368 Podmínky a omezení institutu propadnutí zboţí jsou uvedeny v § 295 celního zákona. 369 §§ 293 odst. 3) a 294 odst. 3) celního zákona. 370 § 296 celního zákona. Zde jsou v tomto paragrafu stanoveny také jednotlivé podmínky pro zabrání zboţí. Zabrání zboţí není spojeno s uloţením pokuty nebo propadnutím zboţí. Další podmínky, liberace odpovědnosti právnických osob za správní delikt, zánik odpovědnosti za správní delikt, věcná a místní příslušnost pro projednání správního deliktu a splatnost sankce jsou stanoveny v § 298 celního zákona. 371 § 13 trestního zákona. 372 K moţnosti uloţení sankce za správní delikt právnické osobě a následně uloţení sankce dle trestního zákona viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. 5 Tdo 223/2007 z hlediska moţnosti porušení zásady "ne bis in idem“. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. „Podle § 293 písm. d) celního zákona (ve znění platném v době citovaného rozhodnutí) poruší celní předpisy ten, kdo způsobí, ţe mu bylo zboţí propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů. Tento čin je celním deliktem, dopustí-li se ho právnická osoba (§ 298 odst. 1 celního zákona), za kterou se povaţuje i fyzická osoba – podnikatel (§ 298 odst. 2 celního zákona. Podle § 148 odst. 1 tr. zák. se trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí (mimo jiné) daň a clo. O tentýţ skutek (čin) z hlediska uplatnění překáţky "ne bis in idem“ půjde, byl-li obviněný v jednom typu řízení uznán vinným přestupkem a ve druhém řízení trestným činem, přičemţ formální znaky skutkových podstat těchto protiprávních činů jsou shodné a vzájemně se odlišují pouze v materiální stránce, resp. ve stupni jejich nebezpečnosti pro společnost. Jak je ovšem patrné z porovnání zákonných znaků obou citovaných skutkových podstat jak celního deliktu, tak trestného činu, nejsou shodné ani se nepřekrývají v podstatných znacích. Pro spáchání celního deliktu je totiţ významné, aby na základě zkreslených dokladů a údajů v celním řízení došlo k propuštění zboţí do určitého celního reţimu, a to bez ohledu na skutečnost, jaké důsledky mělo takové jednání pro vyměření a zaplacení daně a cla. Ke spáchání zmíněného trestného činu je naopak rozhodné, aby došlo k daňovému a celnímu úniku, a to zatajením nebo zkreslením určitých skutečností rozhodných pro vyměření a zaplacení daně a cla, bez ohledu na skutečnost, zda a do jakého celního reţimu bylo zboţí propuštěno“. Tuto souvislost lze nalézt i v souvislosti s porušením podmínek při reţimu vnějšího tranzitu. 373 Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. Trestný čin

62

Fyzická osoba bude potrestána odnětím svobody na šest měsíců aţ tři léta nebo zákazem činnosti. V případě spáchání tohoto trestného činu nejméně dvěma osobami nebo ve značném rozsahu,375 sankce za takový trestný čin je v odnětí svobody na dvě léta aţ osm let. Pokud je spácháním takového trestného činu způsobeno zkrácení cla, daně ve velkém rozsahu,376 sankce za takový trestný čin je v odnětí svobody na pět aţ deset let. Pro právnické osoby mohou uloţeny zákonem vymezené sankce a ochranné opatření.377

6.3

Odvozené sankce za porušení režimu vnějšího tranzitu

Odvozené (derivované, sekundární) sankce za porušení podmínek reţimu vnějšího tranzitu (a nejenom za ně, ale obecně za porušení celních a daňových předpisů) a v souvislosti s vybranými formami vnějšího tranzitu, můţeme naleznout zejména u zjednodušení vnějšího tranzitu Společenství378 a zjednodušení u přepravy na podkladě karnetu TIR.379 Osoby, které jsou drţiteli těchto zjednodušení v reţimu vnějšího tranzitu, mohou toto povolení pozbýt na základě toho, ţe se dopustí závaţného nebo dopouští opakovaného porušení celních a daňových předpisů.380 Obdobnou sekundární sankci za porušení podmínek pro vnější tranzit na základě karnetu TIR, můţeme spatřovat v trvalém nebo dočasném vyloučení z poţívání výhod plynoucí z Úmluvy TIR, z důvodu váţného porušení celních zákonů nebo nařízení, které se vztahují k mezinárodní přepravě zboţí.381

zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 trestního zákoníku, je uveden mezi trestnými činy, kterých se můţe dopustit právnická osoba – viz § 7 téhoţ zákona. 374 Viz ustanovení § 138 odst. 1) trestního zákona - škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč. 375 Viz ustanovení § 138 odst. 1) trestního zákona - škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč. 376 Viz ustanovení § 138 odst. 1) trestního zákona - škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. 377 § 15 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. 378 Čl. 372 odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 379 Čl. 454a) odst. 1) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 380 Čl. 377 a 454a) odst. 3), v kontextu s čl. 373 odst. 1) písm. c) a 454a) odst. 2) písm. c) prováděcího nařízení k celnímu kodexu. 381 Čl. 38 Úmluvy TIR a v rozsahu čl. 457a) prováděcího nařízení k celnímu kodexu.

63

7 Závěr Obchod se zboţím mezi jednotlivými státy sahá hluboko do historie lidstva, kdy jednotlivé státy mezi sebou si nejdříve vyměňovaly382 a následně s vznikem peněz383 prodávaly zboţí, které v dané zemi nebylo dostupné.384 Z důvodu, zejména fiskálního, dochází v zemi dovozu k výběru cla a jiných dávek z takto dovezeného zboţí. Při dovozu, ale i při průvozu takového zboţí, byly nastaveny různé administrativní úkony,385 kterými se zajišťoval dohled a kontrola nad takovým zboţím, tak aby byly zajištěny fiskální příjmy jednotlivých států. S rozvojem a s navyšováním objemu mezinárodního obchodu se zboţím tyto jednotlivé administrativní úkony a také překáţky tento obchod zpomalují a je snahou takové překáţky odstraňovat nebo minimalizovat, tak aby mezinárodní obchod byl co nejméně omezován. Z tohoto důvodu vznikají mezinárodní organizace, které mají za cíl liberalizaci mezinárodního obchodu, jeho standardizaci, vytváření mezinárodních smluv, které zajišťují provádění mezinárodního obchodu se zboţím. V rámci takového mezinárodního obchodu se zboţím dochází ke vstupu zboţí na území daného státu, kdy je zboţí přes území tohoto státu převáţeno a vystoupí na území dalšího státu, nebo je v daném státu vycleno a jsou z něj zaplaceny cla a ostatní poplatky. Pro takovou přepravu zboţí existují speciální tranzitní reţimy, kdy je takové zboţí evidováno, je prováděn dohled a kontrola ze strany příslušných orgánů, neboli je předmětné zboţí pod celním dohledem. Tato diplomová práce se zabývá právě těmito tranzitními reţimy na úrovni Evropské unie, a to z důvodu, ţe Česká republiky je od roku 2004 jejím členem. V úvodu této diplomové práce na téma „Přeprava zboţí v rámci reţimu vnějšího tranzitu“ byl stanoven cíl, který spočíval ve vytvoření uceleného systematického přehledu tranzitních reţimů pouţívaných v rámci Evropské unie při přepravě zboţí v rámci mezinárodního obchodu, právního zakotvení daných tranzitních reţimů a charakteristiky podmínek při realizaci přepravy zboţí ve vnějším tranzitu. Dále pak vymezení případných odlišností jednotlivých vnějších tranzitních reţimů, jejich moţné pouţitelnosti pro vybrané zboţí při prováděné přepravě a vymezení řešení v případě zjištění nedodrţení podmínek vnějšího tranzitu, včetně jednotlivých moţných následků vyplývajících z takového porušení. Tato diplomová práce nemohla a ani neměla ambice popsat detailně stanovené cíle v otázce jednotlivých podmínek a podrobností

382

Docházelo k výměnným neboli barterovým obchodům. Jako všeobecně akceptovaného platebního prostředku, který je obecně přijímán výměnou za zboţí nebo při vypořádání dluhů, a to ne z jeho vlastnosti, ale z důvodu, ţe obdobným způsobem je moţno takový platební prostředek pouţít obdobným způsobem dál – viz PEARCE, W. David a kolektiv. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING. 1995. s. 294. ISBN 80-85605-42-2. 384 Nebo nebylo moţno z důvodu předmětné technologie vyrobit. 385 Ale i překáţky, a to z důvodu ochrany vnitřního trhu. 383

64

jednotlivých vnějších tranzitních reţimů a jednotlivých moţných skutkových situací, které mohou nastat v případě nedodrţení podmínek těchto tranzitních reţimů, v rámci kterých je přepravováno zboţí na území Evropské unie. V rámci Evropské unie je problematika celního práva, a tedy i problematiky vnějšího tranzitu, upravena zejména celním kodexem a prováděcím nařízením k tomuto celnímu kodexu. V rámci jednotlivých mezinárodních smluv jsou uzavřeny jednotlivé další tranzitní systémy, které slouţí pro přepravu zboţí mezi jednotlivými smluvními stranami těchto mezinárodních smluv. Tyto tranzitní systémy pak mají své specifikované zaměření na konkrétní dopravu, druh zboţí, subjekty, které pouţívají daný tranzitní reţim a dále také stanovené jednotlivé podmínky pro jejich provádění a s tím i související odlišnosti a pouţitelnost těchto jednotlivých tranzitních reţimů. Na základě celního kodexu je na celním území386 moţné realizovat vnější a vnitřní tranzit, kdy základním třídícím kritériem je status zboţí. Reţim vnějšího tranzitu se pouţívá pro přepravu zboţí, které nemá status Společenství, to znamená pro zboţí dováţené z třetích zemí na celní území. Ve vybraných případech je reţim vnějšího tranzitu pouţitelný také pro zboţí mající status Společenství,387 které způsobuje nesystémové rozčlenění z hlediska vnějšího a vnitřního tranzitu. Pokud je přepravováno zboţí bez statusu Společenství v rámci vnějšího tranzitu, tak tento celní reţim je reţimem s podmíněným osvobozením od cla, coţ znamená, ţe přepravované zboţí v tomto reţimu nepodléhá dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodněpolitickým opatřením. Zboţí bez statusu Společenství je tak moţno přepravovat v tomto podmíněném osvobození od cla, v jednotlivých tranzitních reţimech, které připouští celní kodex. Jedná se o přepravu zboţí v rámci vnějšího tranzitu Společenství, na podkladě karnetu TIR a ATA, na podkladě Rýnského manifestu, dokladu 302 a poštou, včetně balíkové pošty. Tyto tranzitní reţimy jsou dále upraveny na základě celního kodexu a prováděcího nařízení k celnímu kodexu nebo celního kodexu, mezinárodní smlouvy a prováděcího nařízení k celnímu kodexu nebo celního kodexu a mezinárodní smlouvy. První typ právní úpravy je pouţit u vnějšího tranzitu Společenství, druhá forma právní úpravy je pouţita při vnějším tranzitu na podkladě karnetu TIR, ATA, dokladu 302 a v rámci poštovní přepravy. Poslední typ právní úpravy je pouţitý při přepravě na podkladě Rýnského manifestu. Z hlediska druhu dopravy univerzálním tranzitním reţimem je vnější tranzit Společenství, dále s vymezeným omezením je to přeprava zboţí na podkladě karnetu ATA, dokladu 302 a poštovní přepravy, který je pouţitelný pro všechny druhy

386

Samozřejmě, také jde zboţí převáţet v rámci „Společného tranzitu“, jehoţ základ je poloţen mezinárodní smlouvou. 387 Viz Oddíl 4.2.1 Tranzit Společenství této diplomové práce.

65

dopravy,388 specifický tranzitním reţimem je systém TIR, pro silniční dopravu389 a přeprava zboţí na podkladě Rýnského manifestu, pro lodní přepravu. Z hlediska druhu přepravovaného zboţí je univerzálním tranzitním reţimem vnější tranzit Společenství, systém TIR, přeprava zboţí na podkladě Rýnského manifestu, specifický tranzitním reţimem je přeprava zboţí na podkladě karnetu ATA, dokladu 302 a poštovní přeprava. Z hlediska teritoriální pouţitelnosti tranzitního reţimu jsou na celém celním území pouţitelný vnější tranzit Společenství, přeprava zboţí na podkladě karnetu TIR, ATA, dokladu 302 a poštovní přepravy, na vymezeném teritoriu celního území je pouţitelný vnější tranzit realizovaný na podkladě Rýnského manifestu. V rámci jednotlivých tranzitních reţimů je celní území povaţováno za jediné území a přeprava se realizuje zejména mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem přijetí.390 V souvislosti s tímto, kdy celním úřadem odeslání můţe být celní úřad členského státu na jihu Evropy a celní úřad přijetí na severu Evropy, je pro vymezené tranzitní reţimy pouţíván elektronický systém NCTS (New Computerised Transit System), ve kterém jsou evidovány veškeré jejich tranzitní operace. Tento systém je pouţíván pro vnější tranzit Společenství a přepravu zboţí realizovanou na podkladě karnetu TIR.391 Na základě předchozích klasifikací a úhlů pohledů je moţno vytvořit závěr, a to bez znalosti statistických výstupů, ţe nejpouţívanějším tranzitním reţimem pro vnější tranzit v rámci Evropské unie je vnější tranzit Společenství a dále také přeprava zboţí na podkladě karnetu TIR. Ostatní tranzitní reţimy jsou minoritní v rámci mezinárodního obchodu Evropské unie s třetími zeměmi. Tato skutečnost lze dovodit také z moţnosti realizace zjednodušených postupů v rámci vnějšího tranzitu Společenství a také přepravy zboţí na podkladě karnetu TIR. Reţim vnějšího tranzitu pro přepravu zboţí na podkladě karnetu ATA je určen pouze pro dočasné pouţití zboţí v rámci vymezených mezinárodních smluv, přeprava zboţí na dokladu 302 je pouţitelná pouze pro členské státy NATO pro jejich ozbrojené síly nebo civilní sloţky, přeprava zboţí na podkladě Rýnského manifestu je teritoriálně omezena pro tok Rýna a jeho splavné přítoky, kdy v tomto teritoriu lze realizovat také vnější tranzit Společenství a poštovní přeprava je určena pro vymezené druhy a zejména mnoţství zboţí. V případě nedodrţení podmínek vnějšího tranzitu zboţí mohou dle skutkového stavu takového nedodrţení nastat různé povinnosti a následky související s předmětným porušením podmínek vnějšího tranzitu při přepravě zboţí, které nemá status 388

S výjimkou potrubní přepravy u karnetu ATA, dokladu 302 a poštovní přepravy. Můţe se jednat o kombinovanou přepravu, ale část přepravy mezi začátkem a koncem musí probíhat po silnici. 390 Pokud nedojde k realizaci přepravy mimo celní území. 391 A také pro Společný tranzit. Přeprava zboţí v reţimu TIR můţe být realizována mezi dvěma místy celního území a dle čl. 92 odst. 2) písm. b) bod 1-3) celního kodexu. 389

66

Společenství. Takto přepravované zboţí je v reţimu podmíněného osvobození od cla, a v případě celním kodexem předvídaným nedodrţením podmínek tohoto reţimu dochází ke vzniku celního dluhu, to je k povinnosti dluţníka zaplatit dovozní clo. V souvislosti s vnějším tranzitem zboţí, které nemá status Společenství, můţe dojít ke třem situacím, se kterými celní kodex vytváří předpoklad vzniku celního dluhu. Jedná se protiprávní vstup zboţí, které podléhá dovoznímu clu na celní území, odnětím zboţí celnímu dohledu a nesplněním povinnosti a nedodrţení podmínky stanovené pro propuštění zboţí do vnějšího tranzitu. Současně na daňovém území České republiky vzniká daňová povinnost k dani z přidané hodnoty a v případě, ţe zboţí podléhá spotřební dani, tak také vzniká daňová povinnost k této dani. Současně s tímto porušením podmínek vnějšího tranzitu, dochází k protiprávnímu jednání, a to ke správnímu nebo trestnímu deliktu. Jednotlivé skutkové podstaty správních a trestních deliktů a jednotlivé sankce jsou obsaţeny v celním a trestním zákoně. V souvislosti s takovým protiprávním jednáním mohou nastat odvozené sankce vůči subjektům vnějšího tranzitu, které mohou mít za následek odnětí například povoleného zjednodušeného postupu. Z hlediska právní úpravy v modernizovaném celním kodexu dochází k pouţití vnějšího tranzitu pouze pro zboţí, které nemá status Společenství. Tranzitní reţimy pouţitelné pro reţim vnějšího tranzitu zůstávají totoţné. V souvislosti s vymezením jednotlivých forem vnějšího tranzitu v Evropské unii je moţné sledovat snahu o maximální elektronizaci v rámci celních formalit u hlavních tranzitních reţimů, tak aby tyto celní reţimy co nejméně zatěţovaly drţitele tohoto reţimu v rámci jeho provádění, za současného provádění dohledu a kontroly ze strany celních orgánů. V rámci takto realizované elektronizace vnějšího tranzitu392 je potřebné dále propojovat informační provázanost, koordinaci a součinnost jednotlivých celních správ v Evropské unii a vyuţívat v maximální míře řízení rizik,393 které souvisí s reţimem vnějšího tranzitu.

392 393

A také vnitřního a Společného tranzitu. Čl. 4 odst. 26) celního kodexu.

67

8 Seznam použitých pramenů Knižní zdroje [1] [2] [3] [4]

[5] [6]

[7]

BAKEŠ, Milan. Finanční právo- 3. aktualizované vydání. Praha: C. H. BECK, 2003. 721 s. ISBN 80-7179-667-0. DVOŘÁK, Tomáš. Daňové úniky v souvislosti s dovozem a vývozem zboží. Brno, 2011. Bakalářská práce. 50 s. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. FILIP, Jan., SVATOŇ, Jan. Státověda. 5. vydání. Praha: Wolters Kluver ČR, 2011. 400 s. ISBN 978-80-7357-685-1. GERŠLOVÁ, Jana. SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 488 s. ISBN 80-7277-178-7. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Linde, 2009. 335 s. ISBN 978-80-7201-745-9. JANATKA, František., HÁNDL, Jaroslav, NOVÁK, Radek a kolektiv. Obchodní operace ve vývozu a dovozu. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1999. 406 s. ISBN 80-85963-94-9. JÁNOŠÍKOVÁ, Petra., MRKÝVKA, Petr., TOMAŢIČ, Ivan a kolektiv. Finanční a daňové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, 2009. 525 s. ISBN 978-80-7380-155-7.

KLABOUCHOVÁ, Ivona. Clo a původ zboží. 2. Doplněné a aktualizované vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 1999. 268 s. ISBN 80-85967-89-8. [9] KOBÍK, Jaroslav., KOHOUTKOVÁ, Alena. Daňový řád s komentářem. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 959 s. ISBN 978-80-7263-616-7. [10] Kolektiv autorů. Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům. Díl V. Praha: Plamja, 1933. s. 736. [8]

[11] Kolektiv autorů. Export 1999. Praha: Public History, 1999. 362 s. ISBN 80902193-6-5. [12] Kolektiv autorů. B. Kočího malý slovník naučný – II. Díl. Praha: B. Kočí, 1924. s. 2120. [13] Kolektiv autorů. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005. Dotisk 2007. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4. [14] Kolektiv autorů. Ottův Obchodní slovník. Praha: J. OTTO. Díl II. 26/10. 1917. s. 1777. [15] Kolektiv autorů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2003. Dotisk 2006. 647 s. ISBN 80-200-1080-7. [16] KRÁTKÝ, Otakar. JCD – Příručka k uvádění údajů do jednotné celní deklarace. 3. vyd. Praha: Polygon, 1998.345 s. ISBN 80- 85967-81-2. 68

[17] KROUPA, Jiří. Mezinárodní systém, jeho subjekty a vybrané problémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 120 s. ISBN 978-80-210-5863-7. [18] HARVÁNEK, Jaromír a kolektiv. Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Čeněk, 2008.501 s. ISBN 978-80-7380-104-5. [19] HEYNE, Paul. Ekonomický styl myšlení. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1991. 509 s. ISBN 80-7079-781-9. [20] KÁRNÍK, Miroslav. Celní hodnota ve 222 příkladech dnes i po vstupu do EU. Olomouc: Anag, 2003. 223 s. ISBN 80-7263-186-1. [21] KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1 vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 247 s. ISBN 807179-028-1. [22] KNOPP, Juraj. MATOUŠEK, Pavel. PREDAJNIANSKÁ, Beata. ATA karnet uživatelský manuál. 1. vyd. Brno: ECON Publishing, 1997. 138 s. ISBN 80902268-1-7. [23] LUKÁŠ, Karel. Nauka o zboží pro školy obchodní a průmyslové. Praha: J. Otta, 1890. s. 472. [24] MACHKOVÁ, Hana. ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva. SATO, Alexej a kolektiv. Mezinárodní obchodní operace. 3. vyd. Praha: Grada, 2003. 230 s. ISBN 80-2470686-5. [25] MAINUŠ, František. JANÁK, Jan. HORVÁT, Vladimír. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Praha: Naše Vojsko, 1977. s. 235. [26] MRKÝVKA, Petr., PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 252 s. ISBN 978-80-210-4514-9. [27] PALA, Karel. VŠIANSKÝ, Jan. Slovník českých synonym. Praha: Nakladatelství lidových novin, 1994. 439 s. ISBN 80-7106-059-3. [28] PEARCE, W. David a kolektiv. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING. 1995. 549 s. ISBN 80-85605-42-2. [29] PRŮCHA. Petr. Správní právo - obecná část. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2007. 418 s. ISBN 978-80-7239-207-0. [30] ROZEHNALOVÁ, Naděţda a kolektiv autorů. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 222 s. ISBN 978-80-210-5154-6. [31] ŠÍN, Zdeněk. Tvorba práva. Pravidla, metodika, technika. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2009. 193 s. ISBN 978-80-7400-162-8. [32] ŠRÁMKOVÁ, Dana. Celní právo v prostředí globalizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 108 s. ISBN 978-80-210-5699-2.

69

[33] ŠRÁMKOVÁ, Dana a kolektiv. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí – vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011.163 s. ISBN 978-80210-5690-9. [34] TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010. 304 s. ISBN 978-80-87212-60-8. [35] VANČUROVÁ, Alena. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2006 aneb učebnice daňového práva. 8. vyd. Praha: 1 VOX, 2006. 324 s. ISBN 80-8632460-5. [36] ŢÁK, Milan a kolektiv. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999. 806 s. ISBN 80-7201-172-3. [37] ŢEMLIČKA, Lubomír. Celní zákon a předpisy související v praxi. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2002. 455 s. ISBN 80-7263-136-5. Internetové zdroje [38] Celní správa České republiky: O nás. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/oceske-CS.aspx [39] Celní správa České republiky: Celní hodnota. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnihodnota/Stranky/default.aspx [40] Celní správa České republiky: NCTS. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/ecustoms/NCTS/Stranky/default.aspx [41] Celní správa České republiky: Tranzit Společenství a společný tranzitní režim. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celni-rizeni/tranzit/Stranky/tranzit-spolecenstvia-spolecny-tranzitni-rezim.aspx [42] European Commission. Common&Community transit. [online]. European Commission. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/common _community/index_en.htm [43] European Comision. What is CustomsValuation? [online]. European Comision. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/declared_goods/ind ex_en.htm

70

[44] European Comision. What is customs transit? [online]. European Comision. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/index_en .htm [45] Evropská unie. Jednotlivé země. [online]. Evropská unie. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm [46] NATO. What is NATO. [online]. NATO. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.nato.int/nato-welcome/index.html [47] IRU. About TIR. [online]. IRU. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.iru.org/en_iru_about_tir [48] Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celni rizeni/tranzit/Documents/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dky/transit_manual_cs. pdf [49] Příručka ke společnému tranzitu a tranzitnímu režimu Společenství – změna č. 5. [online]. Celní správa České republiky [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celnirizeni/tranzit/Documents/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dky/ncts_manual_suppl _no5_cs.pdf [50] Světová poštovní úmluva. [online]. Česká pošta [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/assets/o-ceske-poste/pravni-predpisy/umluva5.pdf [51] UNECE. TIR. [online]. UNECE. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné http://www.unece.org/tir/welcome.html [52] Zdroj: UNECE. TIR System. [online]. UNECE. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z:

z:

http://www.unece.org/tir/system/tir-system-countries.html [53] UPU. The UPU. [online]. Universal Postal Union. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.upu.int/en/the-upu/the-upu.html [54] Ústava světové poštovní unie. [online]. Česká pošta [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/assets/o-ceske-poste/pravni-predpisy/ustava2.pdf [55] World Customs Organization. The ATA System (ATA and Istanbul Conventions). [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/pf_ata_system_conven.aspx [56] World Customs Organization. The ATA System. [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-and71

tools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instr uments/Conventions%20and%20Agreements/ATA/PG0135E1.ashx [57] World Customs Organization. The ATA System. [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instr uments/Conventions%20and%20Agreements/Istanbul/PG0202E1.ashx Právní předpisy [58] Zákon č. 114/1927 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [59] Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 93/1969 Sb., o Aktech Světové poštovní unie, sjednaných ve Vídni dne 10. července 1964. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [60] Celní úmluvou o karnetu A.T.A. pro dovozní celní záznam zboţí, která byla vyhlášena Vyhláškou Ministra zahraničních věcí č. 89/1963 Sb. ve znění pozdějších změn. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [61] Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), podepsané dne 14. listopadu 1975, ve znění pozdějších změn. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [62] Úmluva o společném tranzitním reţimu, sjednaná dne 20. května 1987 v Interlakenu, ve znění pozdějších změn. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [63] Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [64] Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [65] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013].

72

[66] Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm [67] Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [68] Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [69] Zákon č. 191/1999 Sb. o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [70] Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a změně některých zákonů (zákon o poštovních sluţbách), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [71] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o dočasném pouţití č. 33/2000 Sb. m. s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [72] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Dohodě mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil č. 1/2002 Sb. m. s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [73] Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [74] Smlouva o přistoupení České republiky a dalších zemí k Evropské unii, č. 44/2004 Sb. m. s. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [75] Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [76] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [77] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [78] Zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [79] Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES, ve znění 73

pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [80] Zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [81] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008, ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm [82] Smlouva o fungování Evropské unie, konsolidované znění. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [83] Rozhodnutí Rady ze dne 28. května 2009 o zveřejnění konsolidované Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboţí na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR), podepsané dne 14. listopadu 1975, v platném znění (2009/477/ES). In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [84] Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009, ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [85] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [86] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [87] Nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [88] Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [89] Zákon č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. [90] Vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013]. 74

[91] Nařízení Rady (EU) č. 517/2013ze dne 13. května 2013, kterým se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboţí, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěţe, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, dopravní politiky, energetiky, daní, statistiky, transevropských sítí, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a práva, ţivotního prostředí, celní unie, vnějších vztahů, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a orgánů. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm [92] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2013, ze dne 12. června 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), pokud jde o datum jeho pouţitelnosti. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm [93] Směrnice Rady 2006/112/ES, ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty. In: EUR - lex [právní informační systém]. Úřad pro publikaci práva Evropské unie [cit. 20. 08. 2013]. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/cs/index.htm

Judikatura [94] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. 5 Tdo 223/2007. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 20. 08. 2013].

75

9 Seznam schémat 1.

Grafické znázornění členění tranzitu dle pohybu a směru přepravy zboţí

2.

Jednotlivé druhy celně schválených určení a celních reţimů dle celního kodexu

3.

Celní reţimy s podmíněným osvobozením od cla

4.

Členění vnějšího a vnitřního tranzitu

5.

Tranzitní reţimy pro zboţí v Evropské unii

6.

Členění vnějšího tranzitu

7.

Formy realizace vnějšího tranzitu zboţí

8.

Systém realizace tranzitu na podkladu karnetu ATA

76

10 Přílohy Příloha č. 1 Členské státy Evropské unie Členské státy EU

Rok přistoupení k EU

Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

1952 2007 2004 1973 2004 1995 1952 2013 1973 1952 2004 2004 2004 1952 2004 2004 1952 1952 2004 1986 1995 2007 1981 2004 2004 1973 1986 1995

Zdroj:Evropská unie. Jednotlivé země. [online]. Evropská unie. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm

77

Příloha č. 2 Členské státy NATO Členské státy NATO Albánie Belgie Bulharsko Kanada Chorvatsko Česká republika Dánsko Estonsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovenská republika Slovinsko Španělsko Turecko Velká Británie

Rok vstupu do NATO 2009 1949 2004 1949 2009 1999 1949 2004 1949 1955 1952 1999 1949 1949 2004 2004 1949 1949 1949 1999 1949 2004 2004 2004 1982 1952 1949

Spojené státy Americké

1949

Zdroj: NATO. What is NATO. [online]. NATO. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.nato.int/nato-welcome/index.html

78

Příloha č. 3 Smluvní strany Úmluvy TIR Smluvní strany (český název zkrácený)

Smluvní strany (anglický název zkrácený)

Afganistan

ISO kód

Národní asociace smluvních stran

Afghanistan Albánie Albania Alţírsko Algeria Arménie Armenia Rakousko Austria Ázerbájdţán Azerbaijan Bělorusko Belarus Belgie Belgium Bosna a Hercegovina Bosnia and Herzgovina Bulharsko Bulgaria Kanada Canada Chile Chile Chorvatsko Croatia Kypr Cyprus Česká republika Czech Republic Dánsko Denmark Estonsko Estonia Finsko Finland Francie France Gruzie Georgia Německo Germany Řecko Greece Maďarsko Hungary Indonésie Indonesia Iran (Islamic Republic Írán (islámská republika) of) Irsko Ireland Izrael Israel Itálie Italy Jordánsko Jordan Kazachstán Kazakstan Kuvajt Kuwait

AFG ALB DZA ARM AUT AZE BLR BEL BIH BGR CAN CHL HRV CYP CZE DNK EST FIN FRA GEO DEU GRC HUN IDN

ANALTIR AIRCA AISÖ ABADA BAMAP FEBETRA AIRH AEBTRI TRANSPORTKOMERC TDA CESMAD BOHEMIA DTL ERAA SKAL AFTRI GIRCA BGL; AIST OFAE MKFE -

IRN

ICCIM

IRL ISR ITA JOR KAZ KWT

Kyrgyzstán

Kyrgyzstan

KGZ

Lotyšsko Libanon Libérie Litva Lucembursko Malta

Latvia Lebanon Liberia Lithuania Luxembourg Malta

LVA LBN LBR LTU LUX MLT

IRHA IRTB UICCIAA RACJ KAZATO KATC KYRGYZ AIA; AIRTOKR LATVIJAS AUTO CCIAB LINAVA FEBETRA ATTO

79

Moldavská republika Mongolsko Černá Hora Maroko Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Korejská republika Rumunsko Ruská federace Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Syrská arabská republika Tádţikistán

Moldova Mongolia Montenegro Morocco Netherlands Norway Poland Portugal Republic of Korea Romania RussianFederation Serbia Slovakia Slovenia Spain Sweden Switzerland Syrian Arab Republic Tajikistan

Makedonie, bývalá TheFormerYugoslav Jugoslávská republika Republic ofMacedonia Tunisko Tunisia Turecko Turkey Turkmenistán Turkmenistan Ukrajina Ukraine Spojené arabské emiráty United Arab Emirates Spojené království United Kingdom Spojené státy United Statesof America Uruguay Uruguay Uzbekistán Uzbekistan

MDA MNG MNE MAR NLD NOR POL PRT ROK ROU RUS SRB SVK SVN ESP SWE CHE SYR TJK

AITA NARTAM PKCG AMTRI TLN NLF ZMPD ANTRAM UNTRR; ARTRI ASMAP SCC-ATT CESMAD SLOVAKIA GIZ INTERTRANSPORT ASTIC SA ASTAG SNC ICC ABBAT

MKD

AMERIT

TUN TUR TKM UKR ARE GBR USA URY

CCIT TOBB THADA AIRCU RHA; FTA -

UZB

AIRCUZ

Zdroj: UNECE. TIR System. [online].UNECE. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.unece.org/tir/system/tir-system-countries.html

80

Příloha č. 4 Smluvní strany Úmluvy ATA

Smluvní strany (český název zkrácený)

Termín podpisu s Termín podpisu bez výhradou výhrady nebo uložení ratifikace (6. 12. listin o ratifikaci nebo 1961 - 31. 7. 1962) přistoupení

Smluvní strany (anglický název zkrácený)

Alţírsko

ALGERIA

Andorra Austrálie Rakousko Bělorusko Belgie Bulharsko Kanada Čína Pobřeţí Slonoviny Chorvatsko Kuba Kypr Česká republika Dánsko Egypt Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Indie Irán Irsko Izrael Itálie Japonsko Jiţní Korea Libanon Lesotho Lucembursko Malajsie Malta Maroko Mauricius Mexiko

ANDORRA AUSTRALIA AUSTRIA BELARUS BELGIUM BULGARIA CANADA CHINA COTE D'IVOIRE CROATIA CUBA CYPRUS CZECH REPUBLIC DENMARK EGYPT FINLAND FRANCE GERMANY GREECE HUNGARY ICELAND INDIA IRAN (Islamic Rep. of) IRELAND ISRAEL ITALY JAPAN KOREA (Rep. of) LEBANON LESOTHO LUXEMBOURG MALAYSIA MALTA MAROCCO MAURITIUS MEXICO

-

81

26. 7. 1962 5. 6. 1962 14. 6. 1962 20. 7. 1962 21. 6. 1962 5. 6. 1962 6. 6. 1962 -

2. 7. 1973 2. 9. 1998 14. 6. 1967 20. 5. 1963 7. 5. 1998 22. 2. 1966 31. 7. 1964 10. 7. 1972 27. 8. 1993 14. 6. 1962 29. 9. 1994 24. 9. 1963 25. 10. 1976 1. 1. 1993 14. 4. 1965 11. 1. 1968 1. 8. 1964 20. 12. 1962 15. 10. 1965 23. 10. 1975 22. 11. 1965 16. 6. 1970 5. 7. 1989 16. 4. 1968 15. 4. 1965 25. 8. 1966 19. 6. 1964 1. 8. 1973 4. 4. 1978 11. 12. 1979 10. 5. 1983 10. 6. 1966 13. 6. 1988 22. 11. 1983 19. 11. 1996 22. 4. 1982 13. 11. 2000

Nizozemí Nový Zéland Niger Nigérie Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko

NETHERLANDS NEW ZEALAND NIGER NIGERIA NORWAY POLAND PORTUGAL ROMANIA RUSSIAN Ruská federace FEDERATION SENEGAL Senegal SERBIA AND Srbsko a Černá Hora MONTENEGRO Singapur Slovensko Slovinsko Jihoafrická republika Španělsko Srí Lanka Švédsko Švýcarsko Thajsko Makedonie, bývalá jugoslávská republika Trinidad a Tobago Tunisko Turecko Spojené království Spojené státy

20. 7. 1962 -

SINGAPORE SLOVAKIA SLOVENIA SOUTH AFRICA SPAIN SRI LANKA SWEDEN SWITZELAND THAILAND THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA TRINIDAD AND TOBAGO TUNISIA TURKEY UNITED KINGDOM UNITED STATES

17. 1. 1964 28. 11. 1977 8. 12. 1978 1. 10. 1973 29. 10. 1964 19. 7. 1969 20. 4. 1966 7. 3. 1967

-

18. 4. 1996

-

14. 10. 1977

-

27. 12. 2001

-

14. 11. 1983 5. 2. 1993 23. 2. 1993

-

18. 12. 1975

31. 7. 1962 6. 6. 1962 -

6. 4. 1964 14. 7. 1981 19. 3. 1964 30. 4. 1963 30. 9. 1994

-

3. 4. 1996

-

5. 1. 1981

27. 7. 1962 5. 7. 1962 -

10. 3. 1971 23. 8. 1974 19. 7. 1963 3. 12. 1968

Zdroj:World Customs Organization. The ATA System. [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instrument s/Conventions%20and%20Agreements/ATA/PG0135E1.ashx

82

Příloha č. 5 Smluvní strany Úmluvy o dočasném použití

Smluvní strany (český název zkrácený)

Smluvní strany (anglický název zkrácený)

Albánie

ALBANIA

Alţírsko Andorra Austrálie Rakousko Bahrajn Bělorusko Belgie

ALGERIA ANDORRA AUSTRALIA AUSTRIA BAHRAIN BELARUS BELGIUM

Bosna a Hercegovina

BOSNIA AND HERZEGOVINA

Brazílie Bulharsko Chile Čína Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Georgie Německo Ghana Řecko Hong Kong, Čína Maďarsko Irsko Izrael Itálie Jordánsko Lotyšsko Litva Lucembursko Madagaskar Mali Malta Mauricius

BRAZIL BULGARIA CHILI CHINA CROATIA CYPRUS CZECH REPUBLIC DENMARK ESTONIA FINLAND FRANCE GEORGIA GERMANY GHANA GREECE HONG KONG, CHINA HUNGARY IRELAND ISRAEL ITALY JORDAN LATVIA LITHUANIA LUXEMBOURG MADAGASCAR MALI MALTA MAURITIUS

Datum podpisu s výhradou ratifikace -

83

Datum podpisu bez výhrady nebo uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu 28. 5. 2009

17. 5. 1991 28. 6. 1990

8. 5. 1998 2. 9. 1998 9. 1. 1992 29. 9. 1994 31. 5. 2012 7. 5. 1998 18. 7. 1997

-

7. 4. 2010

25. 6. 1991 28. 6. 1990 28. 6. 1990 28. 6. 1990 28. 6. 1990 25. 6. 1991 28. 6. 1990 28. 6. 1990 25. 6. 1991 28. 6. 1990 -

4. 5. 2011 11. 3. 2003 3. 3. 2004 27. 8. 1993 1. 3. 1999 25. 10. 2004 24. 11. 1999 18. 6. 1997 17. 1. 1996 18. 6. 1997 18. 6. 1997 1. 4. 2010 18. 6. 1997 18. 6. 1997 15. 2. 1995 31. 1. 2005 18. 6. 1997 18. 6. 1997 24. 6. 1992 16. 7. 1999 26. 2. 1998 18. 6. 1997 2. 6. 2008 8. 10. 2004 8. 1. 2001 7. 6. 1995

Moldavská republika Mongolsko Černá Hora Maroko Holandsko Niger Nigérie Omán Pákistán Polsko Portugalsko Rumunsko

MOLDOVA MONGOLIA MONTENEGRO MOROCCO NETHERLANDS NIGER NIGERIA OMAN PAKISTAN POLAND PORTUGAL ROMANIA

Ruská federace

RUSSIAN FEDERATION

Saudská Arábie Srbsko Slovensko Slovinsko Jihoafrická republika Španělsko Súdán Švédsko Švýcarsko Tádţikistán Thajsko

SAUDI ARABIA SERBIA SLOVAKIA SLOVENIA SOUTH AFRICA SPAIN SUDAN SWEDEN SWITZERLAND TAJIKISTAN THAILAND

Makedonie, bývalá jugoslávská republika

28. 6. 1991 28. 6. 1990 28. 6. 1990 28. 6. 1990 25. 6. 1991 28. 6. 1990 -

2. 2. 2009 5. 6. 2003 23. 6. 2008 18. 6. 1997 10. 6. 1993 11. 1. 2012 18. 5. 2004 12. 9. 1995 18. 6. 1997 26. 11. 2002

-

18. 4. 1996

28. 6. 1990 28. 6. 1990 25. 6. 1991 -

4. 5. 2011 7. 7. 2010 22. 9. 2000 23. 10. 2000 18. 5. 2004 18. 6. 1997 18. 6. 1997 11. 5. 1995 27. 8. 1997 5. 1. 2007

THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA

-

21. 4. 2006

Trinidad a Tobago

TRINIDAD AND TOBAGO

-

29. 8. 2011

Turecko Ukrajina

TURKEY UKRAINE

28. 6. 1990 -

15. 12. 2004 22. 6. 2004

-

14. 9. 2010

28. 6. 1990 28. 6. 1990 28. 6. 1990

18. 6. 1997 17. 11. 1992 18. 6. 1997

Spojené arabské emiráty UNITED ARAB EMIRATES Spojené království Zimbabwe Evropská unie

UNITED KINGDOM ZIMBABWE EUROPEAN UNION

Zdroj:World Customs Organization. The ATA System. [online]. World Customs Organization. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/instrument-andtools/conventions/~/media/WCO/Public/Global/PDF/About%20us/Legal%20Instrument s/Conventions%20and%20Agreements/Istanbul/PG0202E1.ashx 84

Příloha č. 6 Smluvní strany Úmluvy o společném tranzitním režimu Smluvní strany Země EU Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko

Země ESVO Island Norsko Lichtenštejnsko Švýcarsko

Ostatní země Turecko

Švédsko

Zdroj:European Commission. Common & Community transit. [online]. European Commission. [cit. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/transit/common_com munity/index_en.htm

85