Penzijní systém České republiky po roce 1993

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie

Penzijní systém České republiky po roce 1993

Diplomová práce

Autor:

Bc. Lukáš Koutek Finance

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Tomáš Prekop, MBA

Červen, 2014

Prohlášení: Prohlašuji,

ţe

jsem

diplomovou

práci

zpracoval

samostatně

a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 30. 06. 2014 ……………………………………. Bc. Lukáš Koutek

Poděkování Velice rád bych tímto zpŧsobem poděkoval panu Mgr. Ing. Tomáši Prekopovi, MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

Anotace Ve své diplomové práci se zabývám problematikou zabezpečení ţivotní úrovně občanŧ České republiky po ukončení jejich ekonomicky činného ţivota. V úvodu se zabývám myšlenkou, proč vŧbec spoření na stáří vzniklo a jak se vyvíjelo. Analyzuji vývoj jednotlivých pilířŧ penzijního systému od vzniku samostatné České republiky. Zabývám se změnami v systému spoření na stáří, tyto změny hodnotím a analyzuji jejich dopad na stav dŧchodové účtu prŧběţného pilíře. V neposlední řadě se ohlíţím i do světa a zkoumám, jak řeší dŧchodovou problematiku ve své zemi.

Abstract In my diploma thesis deals with the security standards of living of citizens of the Czech Republic after their economically active life. At the beginning deal with the idea, why not save for retirement and how they are developed. Analyzing the development of individual pillars of the pension system since the establishment of the independent Czech Republic. Deal with changes in the system of saving for retirement, I evaluate these changes and analyze their impact on the state pension account continuous pillar. Finally, I look into the world and examine how to solve the pension issue in my country.

Klíčová slova Doplňkové penzijní spoření, druhý pilíř, dŧchodová reforma, dŧchodový účet, penzijní připojištění, penzijní systém, prŧběţný první pilíř

Key words Supplementary pension savings, the second pillar pension reform, retirement account, pension, pension system, running the first pillar

Obsah Obsah ......................................................................................................................... 6 Úvod ......................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování ..................................................................................... 10 1. Analýza pilířŧ penzijního systému od roku 1993 ................................................. 11 1.1. První pilíř penzijního systému ......................................................................... 11 1.2. Druhý pilíř ........................................................................................................ 15 1.3. Třetí pilíř .......................................................................................................... 24 2. Analýza změn penzijního systému pro reformě ................................................... 31 2.1. Změny v rámci prvního pilíře ............................................................................ 31 2.2. Změny provedené v rámci druhého pilíře ......................................................... 37 2.3. Změny provedené v rámci třetího pilíře ............................................................ 38 3. Zhodnocení dopadu reformy ................................................................................ 42 3.1. Zhodnocení dopadu reformy v rámci prvního pilíře ......................................... 42 3.2. Zhodnocení dopadu reformy v rámci druhého pilíře......................................... 44 3.3. Zhodnocení dopadu reformy v rámci třetího pilíře ........................................... 45 4. Modelové příklady změn ...................................................................................... 47 4.1. Teorie výpočtu dŧchodu z prvního pilíře .......................................................... 47 4.2. Výhodnost II. pilíře ........................................................................................... 61

6

5. Dŧchodový účet před a po reformě ...................................................................... 74 6. Obdobné penzijní systémy v zahraničí ................................................................. 76 Závěr ....................................................................................................................... 81 Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 83 Bibliografie ............................................................................................................... 83 Zákony a právní normy ............................................................................................ 84 Internetové články .................................................................................................... 85 Seznam pouţitých obrázkŧ a schémat ...................................................................... 88 Seznam pouţitých grafŧ ........................................................................................... 89 Seznam pouţitých tabulek ........................................................................................ 90 Seznam pouţitých příloh .......................................................................................... 92 Přílohy ...................................................................................................................... 93

7

Úvod Ve své diplomové práci se zabývám aktuálně velice často diskutovaným tématem – zabezpečením ţivotní úrovně člověka poté, co skončí nebo omezí svou ekonomickou aktivitu a jeho hlavní příjmem se stane pravidelná měsíční platba od státu – dŧchod nebo od jiného subjektu například od penzijní společnosti. A mým cílem v této práci je analyzovat systém starobních penzí v České republice před i po reformě a zhodnotit dopad na obyvatelstvo i na stav dŧchodového účtu. Toto téma je velice oţehavé nejen v České republice, ale i v celé Evropě, poněvadţ celá Evropa se v posledních desítkách let potýká se stále rostoucím vlivem stárnutí populace. A tyto změny ve věkové struktuře obyvatelstva potřebují nutně nové reformy a opatření nejen ve struktuře veřejných financí. Zapotřebí je i řešit, jak by bylo moţné trend stárnutí populace zpomalit či dokonce zvrátit. V prŧběţně financovaném dávkově definovaném systému, který funguje i v ČR, stárnutí obyvatelstva zpŧsobuje, ţe neustále zvětšující se počet starobních dŧchodcŧ bude závislý na neustále se zmenšujícím počtu aktivních plátcŧ sociálního pojištění. Reforma bude muset směřovat k dlouhodobé stabilitě a finanční udrţitelnosti penzijních systémŧ, jelikoţ jiţ nyní je objem prostředkŧ, které směřují na starobní penze velmi významným výdajem státního rozpočtu. Proč vŧbec vznikla myšlenka zabezpečení člověka na stáří? Dle mého mínění si myslím, ţe kdyby neexistoval prŧběţný dŧchodový systém, pak by nemalé procento populace zŧstalo ve stáří bez jakýkoliv prostředkŧ pro uspokojení svých základních potřeb. Lidé by samostatné spoření peněz na budoucnost neustále odkládali, aţ by krátce před svým odchodem do penze zjistili, ţe nemají ţádné prostředky, ze kterých by uspokojili potřebu bydlení, obţivy a jiných nezbytných potřeb. Proto souhlasím s myšlenku prvního dŧchodového pilíře, jehoţ předchŧdce se objevil koncem 19. století v Německu. Zakladatelem a otcem myšlenky prŧběţného dŧchodového spoření byl německý kancléř Otto von Bismarck, který v roce 1881 zavedl také sociální pojištění, které bylo první v Evropě a stalo se vzorem pro ostatní země. Šlo o celý systém pojištění pro případ nemoci, pracovního úrazu, invalidity a stáří, do kterého byly zahrnuty nejširší vrstvy obyvatelstva. Tento soubor je povaţován za základ moderního pojištění, od současných prŧběţných systému, se ale v mnohém lišil. Věk odchodu do dŧchodu byl stanoven na 70 let, přičemţ prŧměrná délka ţivota se koncem 19. století pohybovala kolem 55 let. Doţít se penze tedy znamenalo mimořádnou pojistnou událost. A kdyţ se uţ někdo dočkal, 8

málokdy si vyplacené renty uţíval delší čas. Tehdejší starobní dŧchod proto téměř nezatěţovali státní rozpočet. Kdyby dnešní penze měli mít podobné parametry, dŧchodový věk by se pohyboval kolem 85 let. Systém navíc nebyl prŧběţný, ale fondový. Příspěvky nebyly ihned vypláceny dŧchodcŧm, ale shromaţďovaly se ve fondu. V Německu, stejně jako v jiných zemích Evropy, však stát rezervní fond postupně prohospodařil. Nakonec byl roku 1957 systém změněn na čistě prŧběţný nekrytý rezervou. Zachovala se ovšem stará terminologie. V zemích s pŧvodně bismarckovským systémem včetně České republiky se proto dodnes mluví o sociálním pojištění, ne o dŧchodové dani.1

1

ŠIMEK, Robert. E15-PROFIT. Otto von Bismarck: Důchody od kancléře [online]. Mladá fronta, a.s., 24. 2.

2011 [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/profit/otto-von-bismarck-duchody-od-kanclere901434

9

Zvolené metody zpracování Pro vypracování této diplomové práce bylo nutné nejprve vyhledat a seznámit se s odbornou literaturou týkající se dŧchodových systémŧ, zabezpečení se na stáří a také najít zahraniční nebo českou literaturu, která bude obsahovat srovnání dŧchodových systémŧ v zahraničí. Problematika dŧchodového systému je velmi rozsáhlá a úzce souvisí s veřejnými financemi v zemi. Zaměřil jsem se tedy také na zkoumání dŧchodového účtu v rozpočtu České republiky. Pro správné popsání nových produktŧ dŧchodové reformy bylo potřeba prostudovat Zákon č. 426/2011 Sb., o dŧchodovém spoření a Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

10

1. Analýza pilířů penzijního systému od roku 1993 V současné době fungují v České republice v rámci dŧchodového systému tři pilíře. První pilíř tvoří prŧběţné financování dŧchodŧ – jedná se o systém Pay-as-you-go (dále v textu jen PAYGO). Druhý pilíř tvoří fondový systém s produktovým pojmenováním – Dŧchodové spoření. Třetí pilíř je tvořen produktem – Doplňkové penzijní spoření. V následujících podkapitolách rozeberu podrobněji jednotlivé pilíře.

1.1. První pilíř penzijního systému Prvním pilířem je povinné základní dŧchodové pojištění, dávkově definované (DB) a prŧběţně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Dŧchod ze základního dŧchodového pojištění pobírá více neţ 99 % obyvatel ve věku vyšším, neţ je věková hranice pro nárok na starobní dŧchod a jejich příjmy jsou kryty cca z 95 % pomocí základního systému dŧchodového pojištění. Pokud jde o účast v základním dŧchodovém pojištění je při splnění stanovených podmínek povinná, nicméně umoţňuje ve stanoveném rozsahu i dobrovolnou účast. Při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká právní nárok na dŧchod. Všechna rozhodnutí o nároku na dávku dŧchodového pojištění a její výši či výplatě podléhají přezkoumání soudem. Základní dŧchodové pojištění je ekonomicky garantováno státem, protoţe nelze ponechat dŧchodce bez zdroje příjmu, na kterém jsou existenčně závislí. Princip zásluhovosti se v dŧchodovém pojištění projevuje v omezeném rozsahu v dŧsledku současného uplatňování principu sociální solidarity (existence redukčních hranic, kterými se zápočet vyšších příjmŧ stanoveným zpŧsobem omezuje, zpŧsobuje pokles relativní úrovně dŧchodu se vzrŧstajícími příjmy započitatelnými pro účely dŧchodového pojištění).2

2

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].

http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf

11

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Dynamičnost základního dŧchodového pojištění je dána kaţdoroční aktualizací úrovně příjmŧ, z nichţ se vychází při výpočtu procentní výměry dŧchodu, a zvyšováním vyplácených dŧchodŧ. Ze základního dŧchodového pojištění se poskytují tyto dŧchody: starobní (včetně tzv. předčasného starobního dŧchodu), invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. Dŧchod se skládá ze dvou sloţek, a to ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy dŧchodŧ bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělkŧ) a z procentní výměry Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dŧchodŧ téhoţ druhu nebo na výplatu starobního dŧchodu nebo invalidního dŧchodu, vyplácí se jen jeden dŧchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního dŧchodu a na výplatu vdovského dŧchodu nebo vdoveckého dŧchodu nebo sirotčího dŧchodu, vyplácí se vyšší dŧchod v plné výši a z ostatních dŧchodŧ se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o dŧchodovém pojištění jinak.3 Organizace a provádění důchodového pojištění O nároku na dŧchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případŧ, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníkŧ ozbrojených sil a sborŧ). Legislativním základem je zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

3

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


12

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Nositelem pojištění pro „civilní sféru“ je ČSSZ, která vznikla v roce 1990 sloučením nositelŧ dŧchodového pojištění a nemocenského pojištění. Je samostatnou organizační sloţkou státu podřízenou MPSV. Hlavní pŧsobností ČSSZ vyplývající z příslušné právní úpravy je provádění dŧchodového a nemocenského pojištění, provádění lékařské posudkové sluţby, výběr pojistného a plnění úkolŧ vyplývajících z mezinárodních smluv a práva ES. Od roku 2005 předkládají zaměstnavatelé pravidelně kaţdoročně nositeli pojištění evidenční listy dŧchodového pojištění svých zaměstnancŧ. Od 1. července 2005 byl vytvořen registr pojištěncŧ, jehoţ údaje jsou prŧběţně aktualizovány a doplňovány. Tím byly vytvořeny i podmínky pro pravidelnou informovanost pojištěncŧ o údajích evidovaných v souvislosti s jejich účastí na dŧchodovém (a nemocenském) pojištění a v prŧběhu roku 2006 bylo zahájeno podávání písemných informací o těchto údajích na základě ţádosti pojištěncŧ (tzv. individuální konta pojištěncŧ). ČSSZ umoţňuje přijímat elektronická podání prostřednictvím sítě Internet přes Portál veřejné správy nebo na paměťovém médiu. Klienti ČSSZ mohou vyuţít několik druhŧ elektronických podání. Mohou elektronicky podávat Evidenční listy dŧchodového pojištění, přihlášky a odhlášky zaměstnancŧ k nemocenskému pojištění a Přehled o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných.4 Pojistné Právní úpravu vztahŧ financování obsahuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ, který nabyl činnosti dnem 1. ledna 1993. Stanoví zejména: okruh poplatníkŧ pojistného (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), zpŧsob stanovení výše pojistného, odvod pojistného a povinnosti plátcŧ pojistného. Podle tohoto zákona se vybírá pojistné na sociální zabezpečení (na nemocenské pojištění a dŧchodové pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné vybírají okresní správy sociálního zabezpečení a je placeno zaměstnanci, zaměstnavateli a OSVČ. Jeho výše je stanovena procentními sazbami z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné

4

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


13

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

období. Pojistné se vypočítává ze započitatelných příjmŧ před jejich zdaněním. U OSVČ se započitatelné příjmy sniţují o výdaje vynaloţené na dosaţení, zjištění a udrţení těchto příjmŧ; základ pro odvod pojistného činí od roku 2006 50% z rozdílu mezi příjmy a výdaji (v roce 2004 činil 40%, v roce 2005 45%). Pojistné je příjmem státního rozpočtu – spolu s ním i pokuty, přiráţky a penále uloţené v souladu se zákonem. Výše pojistného pro dŧchodové pojištění je celkem 28 % z vyměřovacího základu (21,5 % zaměstnavatel + 6,5 % zaměstnanec) S účinností od 1. ledna 1996 byl zaveden zvláštní účet dŧchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Na tento účet byl převáděn kladný rozdíl mezi příjmy pojistného na dŧchodové pojištění, včetně příjmŧ z penále a pokut připadajících na dŧchodové pojištění a výdaji na dávky dŧchodového pojištěním včetně výdajŧ spojených s výběrem pojistného na dŧchodové pojištění a výplatou dávek dŧchodového pojištění v kapitolách Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Prostředky účtu bylo moţné pouţít pouze na výdaje na dávky dŧchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu uvedených příjmŧ a výdajŧ. Toto pouţití bylo moţné pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Prostředky nebylo moţné investovat. S účinností od 1. března 2008 byl zvláštní účet dŧchodového pojištění transformován na zvláštní účet rezervy pro dŧchodovou reformu jako součást státních finančních aktiv. Na tento účet Ministerstvo financí za kaţdý rok, ve kterém budou příjmy pojistného na dŧchodové pojištění včetně příjmŧ z penále a pokut připadajících na dŧchodové pojištění vyšší neţ výdaje na dávky dŧchodového pojištění včetně výdajŧ spojených s výběrem pojistného na dŧchodové pojištění a výplatou dávek dŧchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmŧ a výdajŧ. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněţní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisŧ. Ve prospěch zvláštního účtu rezervy pro dŧchodovou reformu se převedou i prostředky účtu státních finančních aktiv, na kterém se od roku 2004 shromaţďují prostředky z dividend, které získalo Ministerstvo práce a sociálních věcí jako správce majetkových účastí státu. Počítá se s tím, ţe peněţní prostředky zvláštního účtu rezervy pro dŧchodovou reformu se pouţijí na dŧchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. Ministerstvo financí je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisŧ a do dluhopisŧ České národní banky, jakoţ i do dluhopisŧ 14

vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisŧ vydaných centrálními bankami těchto státŧ nebo Evropskou centrální bankou. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněţními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.5

1.2. Druhý pilíř Aktuálně je za druhý pilíř českého dŧchodového systému povaţován ten, který byl vytvořen 1. ledna 2013. Tento pilíř se nazývá dŧchodové spoření. Jedná se o dobrovolný systém, ale pokud se účastník rozhodne do systému vstoupit, stane se pro něj závazným aţ do doby, kdy mu nevznikne nárok na řádný dŧchod. Taktéţ není moţné ze systému po celou dobu vystoupit. Zapojit se mŧţe do druhého pilíře kaţdý občan starší 18 let. Moţnost zapojení končí po 31. 12. toho roku, v němţ dotyčný dosáhl věku 35 let. Starší 35 let měli moţnost zapojit se do dŧchodového spoření během prvního pololetí roku 2013, pokud byli v lednu 2013 aktivní na trhu práce, respektive odváděli nebo za ně zaměstnavatel odváděl pojistné na dŧchodové pojištění. Pokud nebyli ekonomicky aktivní (např. rodiče na rodičovské dovolené nebo osoby pracující v zahraničí, kteří v ČR neodváděli dŧchodové pojištění), potom se 6 měsíční lhŧta na jejich rozhodnutí o vstupu do systému začne počítat dnem, kdy odvedli nebo za ně bylo odvedeno dŧchodové pojištění. Účast ve druhé pilíři bude definitivní aţ po uzavření písemné smlouvy o dŧchodovém spoření s některou s penzijních společní a jejím zaregistrování v Centrálním registru smluv (CRS) Centrální registr smluv Centrální registr smluv je informační systém, který spravuje a uchovává informace o smlouvách v rámci II. Pilíře a o jejich účastnících. Správce a provozovatele registru je Generální finanční ředitelství.

5

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


15

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Centrální registr smluv získává informace od subjektŧ, kteří podnikají v oblasti dŧchodového spoření. Jedná především o penzijní společnosti a ţivotní pojišťovny a následně Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Registr taktéţ plní funkci komunikačního prostředníka. Subjekty, které jsou v procesu zapojeny, mají na jedné straně povinnost registr informovat, na druhé straně mají moţnost získat potřebné informace. Tato role je nejvýraznější v okamţiku, kdy bude docházet ke změnám na straně účastníka vzhledem k procesu dŧchodového spoření. První takovou to významnou změnou je vznik účasti ve II. Pilíři. Penzijní společnost, se kterou uzavřel klient smlouvu, bude neprodleně informovat CRS. Ten poté ověří, zda zájemce o účast splňuje podmínky pro uzavření smlouvy, tedy zda dodrţel stanovenou lhŧtu a zda nepobírá starobní dŧchod. Pokud jsou podmínky pro uzavření smlouvy splněny, CRS smlouvu zaregistruje k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce po jejím doručení do centrálního registru a o registraci bude informovat penzijní společnost a účastníka. Ve stejný okamţik informuje orgány státní správy, kterých se změna stavu účastníka bude týkat, jde tedy především o ČSSZ.6 Pojistné a jeho odvody Po registraci smlouvy o dŧchodovém spoření jiţ nelze z II. pilíře vystoupit. Podpisem smlouvy se účastník zavázal k tomu, ţe po zbytek aktivní kariéry bude část jeho pojistného odváděna do soukromě spravovaného fondu. Jedná se o 3 procentní body z celkové sazby 28%. Sazba 28% se skládá z částky 21,5% kterou odvádí zaměstnavatel z vyměřovacího základu a z 6,5% z vyměřovacího základu, kterou zaměstnavatel odvádí ze mzdy či z platu zaměstnance. Současně se účastník dŧchodového spoření zavazuje, ţe po celou dobu aţ do dŧchodu, bude do fondu odvádět navýšení tohoto odvodu o 2 procentní body. Celkový odvod na dŧchodové pojištění tak bude 30% hrubé mzdy, z toho 25% na dŧchodové pojištění a 5% na dŧchodové spoření Zaměstnance má zákonem stanovenou povinnost, ţe o zahájení své účasti ve II. pilíři musí neprodleně informovat všechny své zaměstnavatele, kteří za něj odvádějí pojistné na

6

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


16

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

dŧchodové pojištění. Zaměstnavatel musí tuto informaci vzít na vědomí a přizpŧsobuje výši odváděného pojistného. Pro placení dŧchodového spoření za zaměstnance se nemusí zaměstnavatel nijak registrovat, je však potřeba řádně a včas na místně příslušný Finanční úřad doručit tiskopis „Hlášení k záloze na pojistné na dŧchodové spoření“ a to jiţ za první měsíc, ve kterém zaměstnanec vstoupí do systému dŧchodového spoření. Tento tiskopis je potřeba dodat vţdy do 20. dne následujícího měsíce, v daném tiskopise zaměstnavatel uvede všechny zaměstnance, kteří se účastní dŧchodového spoření, přestoţe v daném měsíci neměli například ţádné zúčtovatelné příjmy. Peníze do II. pilíře se zasílají na místně příslušný Finanční úřad ve stejném termínu jako záloha na dani z příjmu ze mzdy zaměstnance. Finanční úřad dále peníze přerozděluje na příslušné penzijní společnosti. V tiskopise „Hlášení k záloze na pojistné na dŧchodové spoření“ je uvedeno Příjmení, jméno, číslo účastníka dŧchodového spoření (shodné s rodným číslem), vyměřovací základ pojistného, sraţená záloha na pojistné. Kdyţ má zaměstnavatel deset zaměstnancŧ účastných v II. pilíř, tak jsou všichni zaměstnanci rozepsání v tiskopise pod sebou. Stejně jako se provádí „Roční zúčtování k dani z příjmu fyzických osob“ stejně tak budou zaměstnavatelé a zaměstnanci provádět kaţdoročně „Vyúčtování pojistného“ V obou případech se v daném tiskopise provádí rekapitulace za uplynulý rok, vypočte se roční daň (pojistné), přičemţ se odečtou zaplacené zálohy během roku.7 U osob samostatně výdělečně činných oznámí skutečnost o vstupu do systému dŧchodového spoření své místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení a sníţí měsíční platbu zálohy na sociální pojištění o 3 procentní body. Nastaví trvalou platbu ve výši 5% ze svého vyměřovacího základu (3 procentní body jsou ono sníţení na sociální pojištění a minimálně 2 procentní body dodá navíc z vlastních prostředkŧ) ve prospěch účtu místně příslušného Finančního úřadu, který ji následně převádí na účet penzijní společnosti klienta. Následně v rámci ročního zúčtování v přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok přiznává OSVČ také pojistné platby a porovná je se

7

DŧchodováReforma.cz. GOLA, Petr. DůchodováReforma.cz [online]. 10. 9. 2013. 2013 [cit. 2014-05-06].

Dostupné

z:

http://www.duchodovareforma.cz/clanky-tydne/zamestnavatel-a-ii-pilir-alias-duchodove-

sporeni/

17

skutečností. Pokud vznikne nedoplatek, musí chybějící částku uhradit na účet místně příslušného Finančního úřadu. Pokud vznikne přeplatek, a OSVČ poţádá o jeho vyrovnání, tak se přeplatek nemŧţe vrátit ihned, poněvadţ je investován v penzijní společnosti. Ale OSVČ si mŧţe o tento přeplatek sníţit některou další platbu. OSVČ má právo spořit ve II. pilíři i více neţ 5% z vyměřovacího základu. Schéma č. 1 Schématické zobrazení vstupu do II. pilíře

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Penzijní společnosti a důchodové fondy Fondy II. pilíře, které jsou spravovány penzijními společnostmi, fungují na obdobném principu jako dnešní podílové fondy. Mají přesně stanovené investiční strategie, mezi kterými si mŧţete vybrat podle toho, jestli preferujete opatrné konzervativní investování, nebo jestli budete raději riskovat, aby byl výnos vyšší. U kaţdé ze strategií se liší míra rizika i výše poplatkŧ. fond státních dluhopisŧ – nejkonzervativnější fond, který nakupuje pouze státní dluhopisy, má také nejniţší poplatky – 0,3 % z naspořené částky ročně a ţádné 18

poplatky ze zhodnocení naspořené částky. U tohoto fondu je také nejniţší riziko ztráty. konzervativní fond – fond určený také spíš pro opatrné investory, nakupuje především konzervativní a stabilní produkty. Poplatky jsou 0,4 % z naspořené částky a 10 % ze zhodnocení investice. vyváţený fond – vyváţený fond je určen pro odváţnější investory, nakupuje i akcie, ale ty mohou tvořit maximálně 40 % jeho portfolia, ostatní produkty jsou konzervativnější. Poplatky tohoto fondu jsou 0,5 % z naspořené částky a 10 % ze zhodnocení investice. dynamický fond – je pro ty nejprogresivnější investory, kteří chtějí dosáhnout na vysoké zhodnocení a kteří se zároveň nebojí riskovat ztrátu. Fond nakupuje také akcie, které mohou tvořit aţ 80 % jeho investic. Poplatky jsou 0,6 % z naspořené částky a 10 % ze zhodnocení investice. Všechny penzijní fondy mají zákonem stanovené základní poplatky ve stejné výši, neexistují v nich rozdíly. Zvolenou investiční strategii je moţné dle libosti měnit. Jednou ročně je změna strategie zdarma, za kaţdou další si fondy účtují 500 korun.8 Hlavní rozdíl mezi jednotlivými fondy je v zákonem stanovených investičních limitech. Například u nejméně rizikového fondu státních dluhopisŧ bude investovat výhradně do dluhopisŧ a jiných dluhových instrumentŧ vydaných Českou republikou, státŧ OECD s ratingem patřícím mezi 5 nejvyšších ratingových kategorií nebo významných nadnárodních institucí jako je Evropská centrální banka, Evropský fond finanční stability, Světová banka, Mezinárodní měnový fond aj. Naopak dynamický fond bude muset do obdobných nástrojŧ investovat pouze 20% hodnoty svého majetku.9

8

ASOCIACE PENZIJNÍCH SPOLEČNOSTÍ. Stárneš, mysli: Desatero II. pilíře [online]. 2013 [cit. 2014-

05-06]. Dostupné z: http://www.starnesmysli.cz/desatero-ii-pilire/sami-rozhodujete-o-moznych-vynosechmire-rizika-i-vysi-poplatku-9/ 9

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


19

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Je tedy zřejmé, ţe fondy s vyšším potenciálem přinést svým účastníkŧ vyšší zhodnocení, budou typické vyšší mírou rizika, kdy mŧţe v poměrně krátkém čase dojít k výraznému poklesu trţní hodnoty aktiv ve fondu. I proto přináší zákon o dŧchodovém spoření jakousi bezpečnostní pojistku, aby nepříznivým vývojem nebyli ovlivněni účastníci, kteří uţ budou velmi blízko dŧchodovému věku. Ti totiţ nebudou mít dostatek času počkat na zlepšení trţních podmínek a na smazání ztrát. Podle zákona bude v posledních deseti letech před dosaţením dŧchodového věku docházet k postupnému přechodu z rizikových do bezpečnějších fondŧ, pokud tedy účastník svým výslovným přáním tento přechod neodmítne.

10

Nárok na čerpání z druhého pilíře Čerpání naspořených prostředkŧ bude moci být zahájeno od okamţiku, kdy na něj vznikne účastníkovi zákonný nárok. Pro nárok na dávky vyplácené z II. pilíře nejsou stanoveny specifické podmínky, které by byly spojeny s účastí či přispíváním do tohoto systému. S ohledem na poměrně silnou vazbu a provázanost systému II. pilíře na základní dŧchodové pojištění a zejména pak snahu eliminovat situace, kdy vzniká nárok na dŧchod ze základního dŧchodového pojištění, ale u II. pilíře tomu tak není, nebo naopak, je jedinou podmínkou vzniku nároku v zásadě vznik nároku na starobní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění. Výjimkou z tohoto pravidla je vznik nároku na dávky náleţející jiným osobám neţ účastníkovi při jeho úmrtí. Jediným existujícím mechanismem, při kterém je moţné posoudit, zda vznikl nárok na starobní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění, je proces přiznání tohoto dŧchodu. Splnění podmínek vzniku nároku na starobní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění je tedy prokázáno přiznáním tohoto dŧchodu. Pro nárok na dŧchod z II. pilíře je podmínkou přiznání starobního dŧchodu ze základního dŧchodového pojištění, přičemţ tento nárok není podmíněn výplatou tohoto dŧchodu.11

10

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf 11

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


20

Informaci o splnění podmínky pro vznik nároku na dávku z II. pilíře, tj. přiznání starobního dŧchodu ze základního dŧchodového pojištění poskytuje ČSSZ pro CRS, který zde znovu přebírá klíčovou úlohu informačního zprostředkovatele. V případě, ţe se účastník II. pilíře rozhodne čerpat dávky z tohoto systému, musí nejprve (nebyl-li mu přiznán jiţ dříve) poţádat o přiznání starobního dŧchodu ze základního dŧchodového pojištění. Po jeho přiznání uzavře smlouvu o pojištění dŧchodu s ţivotní pojišťovnou, přičemţ je zde zakázáno zprostředkování. Ţivotní pojišťovna nesmí odmítnout takovouto smlouvu uzavřít. Uzavřenou smlouvu potom zašle výše uvedená ţivotní pojišťovna do CRS, který ověří, zda jiţ účastník neuzavřel jinou smlouvu o pojištění dŧchodu, neboť čerpat dávky z II. pilíře lze pouze prostřednictvím jedné smlouvu u jedné ţivotní pojišťovny, a zda jiţ byl účastníku přiznán starobní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění. V případě, ţe jsou obě podmínky splněny, CRS smlouvu o pojištění dŧchodu zaregistruje, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce po jejím doručení do centrálního registru.12 Zaregistrování smlouvy o pojištění dŧchodu oznámí CRS penzijní společnosti, kde jsou prostředky účastníka a ta má povinnost tyto prostředky do konce následujícího měsíce od tohoto oznámení převést do příslušné ţivotní pojišťovny. Po zaregistrování smlouvy o pojištění dŧchodu v CRS jiţ nemŧţe ţivotní pojišťovna od takto uzavřené a registrované smlouvy odstoupit a převedením prostředkŧ z penzijní společnosti mŧţe započít výplata sjednané dávky, a to nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí 15 dní od chvíle, kdy došlo k převodu prostředkŧ z penzijní společnosti.13 Následující schéma zobrazuje vztahy mezi jednotlivými subjekty v prŧběhu výplatní fáze.

12

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:


MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


21

Schéma č. 2 Schématické znázornění postupu při uplatnění nároku z II. pilíře

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf

Druhy dávek Kaţdý účastník mŧţe mít rŧzné představy o prŧběhu svého dŧchodu a rŧzné preference, ohledně rizik, která si přeje mít pokrytá. Z tohoto dŧvodu budou z II. pilíře resp. z pojistné smlouvy o pojištění dŧchodu vypláceny čtyři rŧzné druhy dávek: a) doţivotní starobní dŧchod, b) doţivotní starobní dŧchod se sjednanou výplatou pozŧstalostního dŧchodu po dobu 3 let ve stejné výši, c) starobní dŧchod na dobu 20 let, nebo 22

d) sirotčí dŧchod na dobu 5 let. U doţivotního starobního dŧchodu pod písmenem a) končí jeho výplata úmrtím účastníka, naproti tomu při dŧchodu pod písmenem b) pokračuje výplata ve stejné výši osobě, kterou účastník určil ve smlouvě o pojištění dŧchodu (nemusí jít tedy nutně a stejnou osobu, které náleţí pozŧstalostní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění). Je třeba upozornit, ţe dŧchod podle písmene b) bude s ohledem na následnou výplatu po dobu 3 let po úmrtí účastníka niţší neţ dŧchod z písmene a).14 U starobního dŧchodu na dobu 20 let končí výplata uplynutím 20 let od započetí výplaty, a to i v situaci, kdy účastník i nadále pobírá starobní dŧchod ze základního dŧchodového pojištění (kde výplata končí vţdy jeho úmrtím). Tento fakt je třeba při rozhodování zváţit, neboť dle aktuálních demografických prognóz se věku o 20 a více let vyššího neţ je dŧchodový věk doţije 50 aţ 60 % všech osob, které se dŧchodového věku doţijí (zmíněné procento je vyšší u ţen neţ u muţŧ). Na druhou stranu při úmrtí účastníka před uplynutím 20 let výplaty, se nevyčerpané prostředky stávají předmětem dědictví. U poslední dávky, která je v celém systému specifická, končí výplata uplynutím pěti let od započetí její výplaty. Tato dávka je určena dědicŧm, kteří jsou v době úmrtí účastníka nezletilí, přičemţ tyto osoby mají právo dědit prostředky účastníka pouze ve formě této dávky. Veškeré výše uvedené dávky se vyplácí v pravidelných měsíčních splátkách po výše určenu dobu s jednou výjimkou. V případě, ţe by roční výše dávky (tedy v zásadě dvanáctinásobek vypočteného dŧchodu) činila méně neţ 1 000 Kč, potom jsou prostředky vyplaceny jednorázově. Dŧvodem tohoto omezení, je vybalancování výše dávky vŧči s ní spojenými administrativními náklady spojenými s její správou a výplatou.15

14

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:


MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


23

Dŧchody vyplácené z II. pilíře budou kaţdoročně zvyšovány, a to k 1. dubnu, v případě, ţe výplata započala nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. Ke zvýšení těchto dŧchodŧ dojde o procento, které stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, a toto procento zvyšování bude (na rozdíl od základního dŧchodového pojištění, kde se stanoví na základě rŧstu cen a reálných mezd) u konkrétního dŧchodu po celou dobu jeho výplaty stejné. Nad rámec zvýšení o výše uvedené procento budou dŧchody zvýšeny i o podíl na zisku, který vytvoří ţivotní pojišťovna z investování pojistně-technických rezerv.16

1.3. Třetí pilíř Penzijní připojištění vzniklo v roce 1994 vydáním zákona č. 42/1994 Sb., jako státem regulovaný spořicí produkt dlouhodobého a relativně bezpečného ukládání a zhodnocování peněţních prostředkŧ. Dŧvodem jeho vzniku byla snaha podpořit občany v individuálním zajištění na stáří. Protoţe zákonodárci chtěli umoţnit připojištění i dŧchodcŧm, ţenám na mateřské dovolené apod., rozhodli, ţe státní podpora bude mít podobu dotace ke kaţdé úloţce. Později k těmto dotacím přibyly téţ daňové úlevy. Novou smlouvu penzijního připojištění bylo moţné uzavřít nejpozději 30. 11. 2012. Penzijní připojištění si mŧţe zřídit kterákoli osoba starší 18 let, která je občanem ČR či jiné země EU s trvalým pobytem v Česku nebo účastnící se veřejného zdravotního nebo dŧchodového pojištění v rámci České republiky. Od 1. 1. 2013 toto spoření bylo nahrazeno novým doplňkovým penzijním spořením. Pŧvodní spoření však existuje stále, pouze se úspory klientŧ účetně vyčlenily z penzijního fondu do Transformovaného fondu, který od 1. 1. 2013 spravuje penzijní společnost. Spoření i výplata dávek se i nadále řídí pŧvodními podmínkami a zejména platným penzijním plánem. Historický vývoj Převáţná část penzijních fondŧ obdrţela povolení ke svému vzniku během prvních dvou let fungování systému, tedy 1994 a 1995. Licence získalo celkem 47 subjektŧ. Dva fondy

16

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


24

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

však nikdy svou činnost nezahájily, takţe na trhu aktivně pŧsobilo 45 poskytovatelŧ připojištění. Postupem let došlo k výrazné konsolidaci sektoru. Počet fondŧ se však sniţoval bez finančních otřesŧ. V drtivé většině případŧ měnily majitele a procházely fúzemi čistě na základě podnikatelských rozhodnutí svých majitelŧ. Typickým procesem byl například prodej fondŧ zaloţených akcionáři z řad prŧmyslových podnikŧ do rukou některého z uskupení poskytujících na území České republiky komplexní finanční sluţby. Sektor penzijního připojištění nezaznamenal ţádné skandály, slučování naopak přineslo úsporu provozních nákladŧ (pokles těchto nákladŧ je vidět prakticky u všech fondŧ především v posledních letech – jestliţe například v roce 1995 činily prŧměrné provozní náklady v poměru k celkovým aktivŧm 8,95%, v roce 2006 jiţ byly na úrovni 1,38 %). To samozřejmě pozitivně ovlivňuje i výnosy připisované účastníkŧm. Ty i přes nutně konzervativní investiční strategii pravidelně převyšují inflaci. V současné době je trh penzijního připojištění konsolidovaný a stabilizovaný. Pŧsobí na něm 8 fondŧ, které mají ve svém portfoliu penzijní připojištění – nově tedy transformovaný fond. Nově se v rámci třetího pilíře připojila Raiffeisen penzijní společnost, která nabízí doplňkové penzijní spoření. Všechny společnosti, které fungují na českém trhu v rámci třetího pilíře, jsou členy finančních uskupení, prakticky ve všech případech nadnárodních. Aktiva těchto koncernŧ mnohdy překračují aktiva českého státu a poskytují tak dostatečné záruky českým klientŧm. Z hlediska občanŧ zaznamenalo penzijní připojištění největší zájem v prvních třech letech svého fungování, a poté po roce 2000. V první fázi, v letech 1994 aţ 1996 se připojistilo více neţ 1,5 miliónu osob. Poté nastala stagnace. V roce 1999 došlo k valorizaci státního příspěvku a zavedení daňových úlev pro účastníky i zaměstnavatele. Další valorizace státního příspěvku proběhla v lednu 2013. Ke konci roku 2001 překročil počet připojištěných osob 2,5 miliónu, v současné době dosahuje téměř 5 milionŧ účastníkŧ.

25

Míra zapojení občanŧ do systému individuálního připojištění na penzi je vysoká a výrazně překračuje pŧvodní očekávání. Úspěšně se zvyšuje i podíl zaměstnavatelŧ, kteří přispívají do tohoto doplňkového dŧchodového systému jiţ téměř kaţdému čtvrtému účastníkovi.17 Z hlediska nutnosti zajistit dodatečné zdroje pro zabezpečení na penzi je však dosud nízká výše účastnického příspěvku (cca 568 Kč v rámci transformovaných fondŧ a cca 749 Kč v rámci účastnických fondŧ). Příspěvky Samotné spoření probíhá formou pravidelných měsíčních úloţek. Všechny penzijní fondy umoţňují toto spoření přerušit, aniţ by klient po obnově úhrady přišel o státní dotace. Proto se nemusíte obávat situace, kdy byste eventuálně neměli dočasně na spoření dost peněz. K úloţkám se přičítá státní příspěvek dle uvedené tabulky. Příspěvek nárokuje u státu fond, který jej po obdrţení připíše na účet klienta. Do konce roku 2012 platilo, ţe pokud spoříte více neţ 500 Kč měsíčně, mŧţete si další úloţky (nad rámec 500 Kč měsíčně) odečíst od svého daňového základu, a to aţ do výše 12 tisíc korun ročně. Nově platí od 1. 1. 2013, ţe pokud klient za rok vloţí na své spoření částku sjednanou jako příspěvek klienta vyšší neţ 12 000 Kč, získá moţnost odečíst si od základu daně z příjmu fyzické osoby část spoření přesahující 12 000 Kč ročně, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně. Při pravidelném měsíčním spoření 2 000 Kč (24 000 Kč ročně) získá klient na prvních dvanáct tisíc korun státní příspěvek 2 760 Kč a na dalších dvanáct tisíc korun získá další státní zvýhodnění v podobě daňové úlevy. Při základní 15% sazbě daně z příjmu ušetří 1 800 Kč.

17

FinančníVzdělání.cz

[online].

2009

[cit.

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=275

26

2014-05-21].

Dostupné

z:

Tabulka č. 1 Penzijní připojištění – příspěvky účastníka a státu do konce roku 2012 Penzijní připojištění – příspěvky účastníka a státu do konce roku 2012 Výše příspěvku

Výše státního příspěvku (v Kč)

účastníka (v Kč) 100 aţ 199

50 + 40 % z částky nad 100 Kč

200 aţ 299


300 aţ 399


400 aţ 499


500 a více

150 Kč

Zdroj: PENZIJNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ POJIŠŤOVNY. Rozdíly mezi starým a novým penzijním

připojištěním

[online].

2012

[cit.

2014-05-27].

Dostupné

z:

http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/rozdily-mezi-starym-a-novym-penzijnimpripojistenim.html, Úprava vlastní Tabulka č. 2 Příspěvky účastníků a státu do transformovaných fondů a fondů účastnický Příspěvky účastníků a státu do transformovaných fondů a fondů účastnický Měsíční příspěvek účastníka (Kč) Státní příspěvek 100–299

bez státního příspěvku

300

90 Kč

400

110 Kč

500

130 Kč

600

150 Kč

700

170 Kč

800

190 Kč

900

210 Kč

1000 a více

230 Kč

Zdroj: PENZIJNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY. Výše státního příspěvku [online].

2012

[cit.

2014-05-27].

27

Dostupné

z:

https://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/menu/cs/lide/navpf_vyse_st_prispevku_pp,

Úprava

vlastní Spoření v nových fondech, jak transformovaném fondu tak v účastnickém fondu se opět zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které lze na účet transformovaného fondu poukazovat i za delší časová období (čtvrtletí, pololetí, rok) nebo nepravidelně jednorázově. V prŧběhu penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku nebo spoření přerušit. K naspořeným příspěvkŧm klienta jsou připisovány státní příspěvky a jednorázově ročně podíly na zisku Transformovaného fondu (výnosy). Na penzijní připojištění mŧţe přispívat také zaměstnavatel. Moţnost přechodu k jiné penzijní společnosti se zachováním dosavadních podmínek bylo moţné jen do 29. února 201218. Nyní je změna penzijní společnosti moţná jen mezi doplňkovým penzijním spořením, tzn. nejdříve je nutný přechod na doplňkové penzijní spoření u stávající penzijní společnosti a aţ poté změnit penzijní společnost. Základem penzijního připojištění je smlouva uzavřená s penzijním fondem. Ta mimo jiné obsahuje penzijní plán, upravující všechny moţné formy dávek a závazky fondu vŧči klientovi. Smlouvu ani penzijní plán nemŧţe fond nikdy sám od sebe měnit, mŧţe tak učinit jedině po písemné dohodě s klientem. Ve smlouvě a penzijním plánu musí být mimo jiné stanoveny: a) Druhy penzí a dávek, které penzijní fond poskytuje: o

povinně poskytovanou penzí je penze starobní, ostatní penze pozŧstalostní, výsluhovou a invalidní mŧţe, ale nemusí penzijní fond nabízet

o

povinně poskytovanou dávkou je jednorázové vyrovnání a odbytné

Jaká je minimální případně maximální pojistná doba, po níţ musí klient spořit, aby si mohl vybrat naspořené peníze:

18

MAŠEK, Jaroslav. Přejít k jinému penzijnímu fondu mŧţete uţ jen do konce února. iDNES.cz [online].

[cit.

2014-12-02].

http://ekonomika.idnes.cz/prejit-k-jinemu-penzijnimu-fondu-muzete-uz-jen-do-konce-

unora-puf-/ekonomika.aspx?c=A120102_190635_ekonomika_brm

28

o

U starobní penze zákon ukládá současné splnění dvou podmínek pro vznik nároku na její výplatu – věk (60 let) a uplynutí pojištěné doby (minimálně 5 let).

o

U výsluhové penze si po 15 letech mŧţe účastník vybrat polovinu peněz, aniţ by dosáhl 60. let věku. Výsluhová penze však nemusí být na smlouvě sjednána. Výsluhová penze mŧţe být vyplacena stejně jako starobní jednorázově nebo ve formě pravidelné měsíční renty. Zjednodušeně mŧţeme popsat spoření v transformovaném fondu (penzijním připojištění) jako dvě konta, kdy se vloţená částka rozdělí na dvě konta, jedna polovina se ukládá na konto starobní penze a druhá polovina na konto výsluhové penze. Konto starobní penze lze vybrat kdykoli po dovršení 60 let věku, zatímco konto výsluhové penze kdykoliv po 15 letech spoření.

o

Invalidní penze umoţňuje vybírat peníze ještě před dosaţením šedesátého roku ţivota, pokud se klient stane plně invalidním. Podmínkou jsou alespoň tři roky spoření.

o

Pozůstalostní penze je vyplácena oprávněným osobám v případě smrti spořicího klienta. Nárok na výplatu vzniká po zaplacení 36 měsíčních splátek.

Jakým zpŧsobem lze uspořené peníze vybírat. Mŧţe jít o následující formy: o

Jednorázové vyrovnání – klient při něm místo penze jednorázově obdrţí všechny naspořené peníze, samozřejmě včetně státního příspěvku a zhodnocení připsaných v kaţdém roce fondem.

o

Doživotní penze – klientovi je doţivotně vyplácena penze.

o

Pozůstalostní penze – pravidelná penze je vyplácena osobám určeným ve smlouvě v případě úmrtí účastník po dobu stanovenou penzijním plánem.

o

Odbytné – náleţí účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsícŧ, a jeho připojištění trvalo alespoň rok. Mŧţe náleţet i fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud nevznikl nárok na jiné dávky. Při odbytném se ztrácí nárok na státní příspěvky a výnosy z nich. Mŧţe být od r. 2009 podmíněno (a téměř bez výjimky je) zaplacením poplatku aţ 800 Kč v případě, kdy neuplynulo 5 let od sjednání smlouvy.

o

Dědictví - pokud účastníkovi nebyla vyplácena penze a nevznikl nárok na odbytné nebo pozŧstalostní penzi. 29

Zda mohou být penze vypláceny i progresivně nebo degresivně. Některé penzijní fondy umoţňují, aby si klient stanovil, ţe chce zpočátku pobírat niţší penzi a s postupem času dávky zvyšovat či právě naopak.19

19

FinančníVzdělání.cz

[online].

2009

[cit.

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=279#tab

30

2014-06-21].

Dostupné

z:

2. Analýza změn penzijního systému pro reformě V první kapitole analyzuji hlavní parametry a zákonitosti jednotlivých pilířŧ ve druhé kapitole se věnuji především nastalým změnám, které mění český penzijní systém

2.1. Změny v rámci prvního pilíře Katalyzátorem změn v zákonném dŧchodovém pojištění byl verdikt Ústavního soudu ČR, jenţ shledal ustanovení § 15 zákona o dŧchodovém pojištění, které zakotvuje zpŧsob stanovení výpočtového základu, z něhoţ se vypočítává procentní výměra dŧchodu, tedy i výši tzv. redukčních hranic, protiústavním (nikoliv však obecně existenci redukčních hranic jako takových), neboť ve svých dŧsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí dŧchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi rŧznými skupinami pojištěncŧ. Toto ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem (Pl. ÚS 8/07, resp. nález č. 135/2010 Sb.). Ústavní soud toto ustanovení zákona o dŧchodovém pojištění s účinností od 30. září 2011 zrušil, a proto je nutné přijmout novou úpravu stanovení výpočtového základu pro vyměřování dŧchodŧ.20 Proto dne 30. září 2011 nabyl účinnosti zákon, jehoţ cílem je zajištění souladu právní úpravy s nálezem Ústavního soudu, a to zejména posílením vztahu mezi zaplaceným pojistným na dŧchodové pojištění a výší dŧchodu z dŧchodového pojištění. Zákon obsahuje vedle změn souvisejících přímo se zrušením ustanovení § 15 zákona o dŧchodovém pojištění i další změny, které, v souladu s názory Ústavního soudu, přispějí ke zlepšení finanční udrţitelnosti základního dŧchodového pojištění. V rámci navrţeného řešení došlo nejen ke změnám v konstrukci vzorce pro výpočet nově přiznávaných dŧchodŧ, ale i k dalším změnám, které mají vést ke zlepšení finanční rovnováhy celého systému dŧchodového pojištění.

20

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


31

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Změny v konstrukci Oproti stavu v roce 2011 dojde k posunu druhé redukční hranice z 28 200 Kč na 400 % prŧměrné mzdy, „svázání“ první redukční hranice s prŧměrnou mzdou, sníţení zápočtu mezi první a druhou redukční hranicí na 26 %, sníţení zápočtu nad druhou redukční hranicí na 0 % a rozšíření rozhodného období na celoţivotní. Detailní nastavení je popsáno v následující tabulce: Tabulka č. 3 Parametry návrhu změny v průběžném pilíři Parametr

Stav v roce 2011

Navrhovaný stav

Maximální vyměřovací základ pro pojistné

600% PM

400 % PM

Rozhodné období

25 (30) let

Celoţivotní

Základní výměra

2230 Kč (9% PM)

9 % PM

1,5 %

1,5 %

1. Redukční hranice

11000 Kč (≈ 44%PM)

44 % PM


28200 Kč (≈ 114% PM)

400 % PM

Zápočet do 1. redukční hranice

100 %

100 %

Zápočet do 2. redukční hranice

30 %

26 %

Zápočet nad 2. redukční hranici

10%

0%

Zápočet za kaţdý rok pojištění

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf, Úprava vlastní Návrh vychází z poţadavku, ţe nově přiznávané dŧchody u skupiny lidí s příjmy do první redukční hranice (44 % prŧměrné mzdy – 10 900 Kč) nesmí být niţší, neţ dŧchody přiznávané podle dosavadní právní úpravy, a zároveň bude na výdajové straně částečně kompenzován negativní dopad na příjmové straně. Cílem navrhované změny je zvýšení náhradového poměru pro jedince s příjmem na úrovni 84 000 Kč na 25 %. Náhradový poměr v prvním decilu, který je reprezentován 10 % jedincŧ s nejniţšími příjmy, zŧstane téměř stejný jako v současném stavu pro jedince s příjmy do výše 10 900 Kč (to odpovídá první redukční hranici). U jedincŧ s příjmy mezi současnou první redukční hranicí a současnou druhou redukční hranicí dojde k poklesu náhradového poměru v porovnání se současným stavem v rozmezí do 6 %. Naproti tomu náhradový poměr v posledním decilu, který je reprezentován jedinci s příjmy vyššími neţ 36 000 Kč, vzroste v prŧměru ze současných 29 % na 33 %. 32

Graf č. 1 Náhradový poměr pro jednotlivé příjmové decily (10 početně stejně velkých skupin v závislosti na příjmu.

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Pro jedince s příjmy 84 000 Kč vzroste náhradový poměr ze současných 19 % na 25 %. To je dáno kombinací rŧstu dŧchodu (nárŧst náhradového poměru o 2,6 procentních bodŧ) a sníţením maximálního vyměřovacího základu, coţ představuje nárŧst náhradového poměru o další 3,4 procentních bodŧ. Náhradový poměr pro jedince s příjmy vyššími neţ maximální vyměřovací základ je počítán vŧči tomuto základu, neboť z příjmŧ nad tuto částku nebude odváděno pojistné, a tudíţ jej nelze v dané relaci zohlednit. Při porovnávání absolutních částek je třeba brát v úvahu vysokou míru nesourodosti v prvním a posledním decilu. Ta je zpŧsobena enormním rozpětím ve výších příjmu v daných decilech. Rozpětí výše příjmŧ v prvním decilu činí 12 500 Kč a v posledním je dokonce neomezené. Naproti tomu u všech ostatních decilŧ nepřesahuje rozpětí příjmŧ 6 000 Kč. Navíc první decil obsahuje i jedince s „nestandardní“ kariérou (krátká doba pojištění, přerušovaná doba pojištění, jedinci vyhýbající se oficiálnímu trhu práce apod.). Všechny tyto aspekty významně ovlivňují výslednou prŧměrnou výši dŧchodu v daném decilu.21

21

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


33

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Tabulka č. 4 Náhradový poměr v jednotlivých decilech Náhradový poměr

Poměr nového vŧči

Poměr prŧměrné výše dŧchodu

pŧvodnímu náhradovému

v daném decilu k výši dŧchodu

poměru

mediánového příjemce

1. Decil

77%

100%

70%

2. Decil

64%

98%

87%

3. Decil

57%

97%

92%

4. Decil

52%

96%

96%

5. Decil

49%

95%

101%

6. Decil

46%

95%

104%

7. Decil

44%

94%

109%

8. Decil

42%

95%

113%

9. Decil

39%

98%

120%

10. Decil

33%

117%

141%

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf, Úprava vlastní Posílení principu ekvivalence reflektuje nárŧst náhradového poměru v posledním decilu o 17 %. Zároveň s tím je zachována solidarita u nízkopříjmových jedincŧ v prvním decilu (resp. jedincŧ s příjmy do 44 % prŧměrné mzdy). Náklady na tento rŧst jsou rozloţeny mezi zbylé osoby v základním dŧchodovém pojištění. U této skupiny osob dojde k poklesu náhradového poměru v rozmezí do 6 %. Relace prŧměrné výše dŧchodu v prvním decilu vŧči výši dŧchodu mediánového příjemce činí 70 %, v posledním decilu 141 %.

U nově přiznávaných dŧchodŧ zŧstane náhradový poměr v prvním decilu, který je prezentován 10 % jedincŧ s nejniţšími příjmy, zachován pro jedince s příjmy do výše cca 10 900 Kč (to odpovídá první redukční hranici). U jedincŧ s příjmy mezi současnou první redukční hranicí a současnou druhou redukční hranicí dojde k poklesu náhradového poměru v rozmezí do 3 %. Náhradový poměr v posledním decilu, který je reprezentován jedinci s příjmy vyššími neţ 36 000 Kč, vzroste v prŧměru ze současných 29 % na 36 %.22

22

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


34

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Navrhované řešení tedy zajistí posílení principu ekvivalence, a to zvýšením náhradového poměru v posledních dvou příjmových decilech, tj. u příjmŧ vyšších neţ 30 000 Kč při současném zachování solidarity u nízkopříjmových jedincŧ v prvním decilu. Náklady na rŧst náhradového poměru tedy budou rozloţeny mezi zbylých cca 70 % pojištěncŧ, avšak úroveň jejich dŧchodŧ nepoklesne tak, aby byla ohroţena jejich ţivotní úroveň. Aby nedošlo ke skokové změně, bylo navrţeno pětileté přechodné období, během něhoţ se postupně dosáhne cílového stavu. Parametry pro výpočet nově přiznávaných dŧchodŧ v jednotlivých letech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 5 Návrh úprav pro I. pilíř penzijního systému 30. 9. 2011

2012

2013

2014

2015

400 % PM

400 % PM

400 % PM

400 % PM

400 % PM

Rozhodné období

Celoţivotní

Celoţivotní

Celoţivotní

Celoţivotní

Celoţivotní

Základní výměra

9 % PM

9 % PM

9 % PM

9 % PM

9 % PM

1.5 %

1.5 %

1.5 %

1.5 %

1.5 %


44 % PM

44 % PM

44 % PM

44 % PM

44 % PM


116 % PM

116 % PM

116 % PM

116 % PM

400 % PM

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

29%

28%

27%

26%

26%

13%

16%

19%

22%

0%

Maximální vyměřovací základ pro pojistné

Zápočet za kaţdý rok pojištění

Zápočet do 1. redukční hranice Zápočet do 2. redukční hranice Zápočet nad 2. redukční hranici

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf, Úprava vlastní Další provedené změny V souvislosti s řešením dopadŧ nálezu Ústavního soudu se navrhly další dílčí parametrické změny základního dŧchodového pojištění, které, v souladu s názory Ústavního soudu, přispějí ke zlepšení finanční udrţitelnosti základního dŧchodového pojištění anebo k zpřesnění současné právní úpravy. Navrţené změny jsou i v souladu s Programovým 35

prohlášením vlády, podle kterého vláda bude respektovat v co nejvyšší moţné míře závěry Poradního expertního sboru ministra práce a sociálních věcí a ministra financí k reformě dŧchodového systému. Tato opatření (bezprostředně nesouvisející s nálezem Ústavního soudu) nabydou účinnosti dnem 1. ledna 2012. Pokračování ve zvyšování dŧchodového věku i po dosaţení dŧchodového věku 65 let a urychlení sjednocení dŧchodového věku pro muţe a ţeny. Navrhuje se pokračovat ve zvyšování dŧchodového věku u muţŧ současným tempem, tj. o 2 měsíce ročně, i po dosaţení dŧchodového věku 65 let, a to bez stanovení cílové hodnoty dŧchodového věku. Dále se navrhuje zrychlení tempa zvyšování dŧchodového věku u ţen od ročníku narození 1956 na 6 měsícŧ (ze současných 4 měsícŧ) ročně s cílem sjednocení dŧchodového věku pro muţe i ţeny. K úplnému sjednocení pro všechny pojištěnce dojde v roce 2041 pro osoby narozené v roce 1975 při dosaţení dŧchodového věku 66 let a 8 měsícŧ. Zvyšování dŧchodŧ. Celkové zvýšení vyplácených dŧchodŧ bude odpovídat rŧstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetině rŧstu reálných mezd. Zvýšení základní výměry přitom bude odpovídat rŧstu prŧměrné mzdy a zvýšení procentní výměry bude činit tolik procent, aby u prŧměrného starobního dŧchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a částky zvýšení procentní výměry odpovídal procentu rŧstu cen a jedné třetině rŧstu reálných mezd. O zvyšování dŧchodŧ nebude rozhodovat vláda nařízením, ale toto zvýšení bude provedeno vyhláškou na základě zákonem o dŧchodovém pojištění přesně stanovených pravidel, která jiţ nebudou umoţňovat volbu výše zvýšení. Zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský/vdovecký dŧchod. Navrhuje se zrušit výplatu jednorázové částky při zániku nároku na tento dŧchod z dŧvodu uzavření nového manţelství. Lhŧtu pro moţnost opětovného vzniku nároku na vdovský/vdovecký dŧchod, pokud dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek, se navrhuje zkrátit z pěti let na dva roky pro nároky vzniklé po 31. prosinci 2011. Pokračování v prodluţování rozhodného období. Navrhuje se pokračovat v postupném

prodluţování

rozhodného

období

pro

stanovení

osobního

vyměřovacího základu i po roce 2016, kdy by bylo dosaţeno cílového stavu podle současné právní úpravy (tj. 30leté rozhodné období), a to tak, aby rozhodné období počínalo rokem bezprostředně následujícím po roce dosaţení 18. roku věku 36

pojištěnce a končilo rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání dŧchodu, s tím, ţe do rozhodného období se nadále nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Změna stanovení procentní výměry u starobních dŧchodŧ přiznávaných před dosaţením dŧchodového věku. Navrhuje se zavést pozvolnější odstupňování procentní sazby redukce procentní výměry předčasného starobního dŧchodu a sníţit tak atraktivnost odchodu do dŧchodu před dosaţením dŧchodového věku. V období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne předčasného odchodu do starobního dŧchodu se navrhuje změnit procentní sazbu sníţení procentní výměry z 0,9 % na 1,2 % výpočtového základu.23

2.2. Změny provedené v rámci druhého pilíře U druhého pilíře nelze hodnotit ţádné provedené změny, poněvadţ druhý pilíř je poměrně nový. Jeho praktický vznik se datuje na 1. leden 2013. Samozřejmě se během projednávání v parlamentu musely změnit některé pŧvodní parametry – například zprvu měl být druhý pilíř povinný. Jenţe tato podmínka nebyla politicky prŧchodná a tak se z druhého pilíře stal dobrovolný. Jinak platí vše, jak je specifikováno v kapitole 1.2. Druhý pilíř. Bohuţel tento pilíř bude mít nejspíše velice krátkou ţivotnost. Poněvadţ současná vláda ustanovila novou komisi zástupcŧ stran a expertŧ, která začne jednat o budoucích změnách českého systému penzí. Uţ na prvním zasedání se tým pod vedením předsedy Martina Potŧčka zaměřil na zrušení druhého pilíře a podle představ nynější vládní koalice by měl přestat fungovat od roku 2016. 24 O vloţené prostředky by účastníci druhého pilíře přijít neměli. Ona dvě procenta, která odváděli ze svého platu či mzdy navíc do druhého pilíře, by měli dostat na svŧj účet

23

Český dŧchodový systém. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z:


LIDOVÉ

NOVINY.

Lidovky.cz

[online].

2014

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

http://www.lidovky.cz/duchodova-komise-zacne-jednat-o-zruseni-druheho-penzijniho-pilire-10w-/zpravydomov.aspx?c=A140522_074159_ln_domov_ele

37

z:

v rámci třetího pilíře. Tři procenta, která byla vyvedena z prvního pilíře by se do něho měla vrátit.

2.3. Změny provedené v rámci třetího pilíře V rámci dŧchodové reformy doznal od ledna 2013 zásadních změn třetí pilíř dŧchodového systému - penzijní připojištění. Kromě ledna 2013 bylo pro tento pilíř klíčové ještě datum 30. listopadu 2012. Do té doby totiţ mohli lidé ještě uzavírat penzijní připojištění za pŧvodních podmínek. S novými smlouvami uzavíranými od ledna 2013 se podmínky změní. Změny ve výši státní podpory Třetí pilíř prošel v souvislosti se spuštěním dŧchodové reformy celou řadou změn. Tou nejviditelnější jsou úpravy výše státního příspěvku. Ty se budou týkat všech smluv, tedy i těch uzavřených podle starých podmínek. Penzijní připojištění – nyní nese název doplňkové penzijní spoření - je sice poměrně oblíbenou formou spoření na penzi jiţ nyní, většina z téměř 5 milionŧ účastníkŧ si však spoří jen částky, které nebudou v penzi znamenat zásadní zvýšení ţivotního standardu. Prŧměrná úloţka byla před změnou zhruba 450 korun měsíčně. A právě to chtělo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci dŧchodové reformy změnit. Doposud dosáhli na maximální státní příspěvek lidé, kteří si spořili 500 korun měsíčně. Při vyšších úloţkách jiţ zŧstával příspěvek beze změny ve výši 150 korun měsíčně. Od ledna 2013 nemají nově na státní příspěvek nárok lidé, kteří si spoří méně neţ 300 korun měsíčně. Naopak ti, kteří si pošlou na dŧchodové připojištění nebo nové doplňkové spoření tisícikorunu, nově od státu dostanou 230 korun. Staré připojištění versus nové spoření Mnohem zásadnější jsou však změny podmínek týkající se uzavírání nových smluv. Smlouvu za stávajících podmínek šlo uzavřít pouze do 30. listopadu 2012. V prosinci jiţ nebylo moţné uzavírat smlouvy a od ledna uţ nové účastnické fondy předloţili zájemcŧm jen smlouvy nové - o penzijním spoření. Co to ale v praxi znamená?

38

Lidé, kteří mají uzavřený starý typ smlouvy o dŧchodovém připojištění, se budou moci se startem dŧchodové reformy rozhodnout, zda zŧstanou v transformovaných fondech, ve které se přemění stávající penzijní fondy. Druhou moţností pak bude převést starou smlouvu do nových účastnických fondŧ. Pokud si střadatelé vyberou první variantu, budou pro ně dál platit podmínky, za kterých uzavírali smlouvu o penzijním připojištění (s výjimkou změny ve výši státního příspěvku). Nevýhodou však bude to, ţe mezi jednotlivými transformovanými fondy nebude moţné přecházet. Moţnosti měnit fond odzvonilo uţ s posledním únorovým dnem roku 2012. Podmínky penzijního připojištění platné před 1. 1. 2013 Tyto podmínky zŧstanou v platnosti také pro ty střadatele, kteří se rozhodnou setrvat v transformovaných fondech. Patří mezi ně především: garance nezáporného zhodnocení státní příspěvky (avšak mění se výše) daňové zvýhodnění moţnost výplaty výsluhové penze a moţnost jednorázového vyplacení peněz Uzavře-li střadatel smlouvu u nového účastnického fondu, budou pro něj platit stejná pravidla jako pro střadatele v transformovaných fondech, co se týče výše státního příspěvku a daňových úlev. Účastnické fondy nicméně nebudou garantovat nezáporné zhodnocení vloţených finančních prostředkŧ. To jinými slovy znamená, ţe místo výnosŧ mohou z naspořených peněz ukousnout střadatelŧm ztráty. Klienti účastnických fondŧ přijdou také o moţnost čerpat výsluhovou penzi, tj. nebudou mít moţnost vybrat si naspořené prostředky po 15 letech spoření ve fondu. O jednorázovou výplatu penze si navíc lidé budou moci říct aţ při dosaţení dŧchodového věku. Naopak uzavřením nové smlouvy klient získá moţnost přecházet mezi účastnickými fondy a volit si investiční strategii. Bude tak mít moţnost sáhnout například po dynamičtějších strategiích, v rámci kterých budou fondy investovat svěřené prostředky více do akcií a nemovitostí. Tím poroste podle ministerstva práce a sociálních věcí očekávaný výnos, zároveň ale budou střadatelé podstupovat vyšší riziko.

39

Jak přejít ze stávajícího penzijního připojištění na doplňkové spoření Přestup z transformovaných penzijních fondŧ do nových účastnických fondŧ je moţný od 1. ledna 2013. Lidé však musí počítat s tím, ţe návrat zpět není moţný. Rozhodne-li se střadatel přesto vsadit spíše na doplňkové penzijní spoření, uskuteční se přechod tak, ţe s toutéţ penzijní společností, u které má sjednané penzijní připojištění, uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Tato změna je bezplatná. V rámci třetího pilíře lze mít sjednanou pouze jednu platnou smlouvu. Nelze tedy mít staré penzijní připojištění a souběţně s ním nové doplňkové penzijní spoření.25 Investiční strategie u nových účastnických fondů U nových účastnických fondŧ zŧstanou zachovány státní příspěvky, daňové úlevy i moţnost příspěvku zaměstnavatele. Účastnické fondy ovšem nebudou mít garanci nezáporného zhodnocení prostředkŧ – bude v nich moţné dosáhnout vyšších, ale i záporných výnosŧ. Nebudou dále poskytovat výsluhové a pozŧstalostní penze. Povinně bude existovat konzervativní fond, případně mohou penzijní společnosti zakládat další (dynamičtější) účastnické fondy. Podstatnou změnou je i to, ţe majetek fondu a majetek penzijní společnosti bude oddělen, účastnické fondy tak budou fungovat obdobně jako klasické otevřené podílové fondy. Výhodou budou nízké poplatky za správu, které definuje zákon. Mezi novými účastnickými fondy bude moţné přestupovat. Zcela klíčovou bude volba investiční strategie. Konzervativní fond - bude investovat do dluhopisŧ s přísně stanoveným rizikem. Tato strategie nás nebude vystavovat měnovému riziku. Pokud tedy zvolíme konzervativní strategii, naše prostředky budou investovány převáţně do dluhopisŧ. Strategii lze také doporučit naprostým odpŧrcŧm rizika. Vyváţený fond - výnosy vyváţených strategií jiţ více kolísají. Zisk mŧţe být vyšší neţ u konzervativní strategie, některé roky mohou být však ztrátové. Pokud zvolíme vyváţenou strategii, naše prostředky budou investovány stále nejvíce do

25

Českatelevize.cz: Třetí pilíř: Bez garance výnosŧ ze spoření. VEJVODOVÁ, Alţběta. ČESKÁ

TELEVIZE.

Českátelevize.cz

[online].

2012

[cit.

2014-05-22].

Dostupné

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066-treti-pilir-bez-garance-vynosu-ze-sporeni/

40

z:

dluhopisŧ, ale třeba jiţ z 30 procent do akcií a z určitého procenta do hotovosti i nemovitostí. Strategie je vhodná pro ty z nás, kteří preferují vyváţený poměr mezi výší očekávaného výnosu a mírou investičního rizika. Dynamický fond - dynamická strategie je strategií přinášející nejlepší výsledky v dlouhodobém horizontu. Naše prostředky jsou značnou měrou investovány na akciových trzích a do nemovitostí. Jde o nejvíce riskantní strategii, procento zhodnocení však mŧţe dosahovat i dvouciferných hodnot.26

26

Dŧchodováreforma.cz: III. pilíř českého dŧchodového systému bude doplňkové penzijní spoření.

Důchodováreforma.cz

[online].

2012

[cit.

2014-05-22].

Dostupné

http://www.duchodovareforma.cz/penzijni-pripojisteni/iii-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu-budedoplnkove-penzijni-sporeni/

41

z:

3. Zhodnocení dopadu reformy V této kapitole popisuji, jaké má reforma penzí v České republice dopady na obyvatele v rámci jednotlivých pilířŧ penzijního systému.

3.1. Zhodnocení dopadu reformy v rámci prvního pilíře Finanční a sociální dopady provedených změn Změna konstrukce výpočtu dŧchodu byla navrţena tak, aby neměla ţádné finanční dopady. U nově přiznávaných dŧchodŧ zŧstane náhradový poměr u 10 % jedincŧ s nejniţšími příjmy zachován. U jedincŧ s příjmy mezi současnou první redukční hranicí a současnou druhou redukční hranicí dojde k poklesu náhradového poměru v rozmezí do 3 %. Navrhované řešení zajistí posílení principu ekvivalence, a to zvýšením náhradového poměru v posledních dvou příjmových decilech při současném zachování solidarity u nízkopříjmových jedincŧ v prvním decilu. Náklady na rŧst náhradového poměru tedy budou rozloţeny mezi zbylých cca 70 % pojištěncŧ, avšak úroveň jejich dŧchodŧ nepoklesne tak, aby byla ohroţena jejich ţivotní úroveň. Nejvýznamnější finanční dopad bude mít změna stanovení (resp. zvyšování) dŧchodového věku, a to zejména v dlouhém období. Jak ukazuje následující graf, povede návrh k výraznému zlepšení bilance základního dŧchodového pojištění.27 Graf č. 2 Bilance základního důchodového pojištění v % HDP

27

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


42

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Ve srovnání se současným stavem dojde v dlouhém období ke zlepšení bilance základního dŧchodového pojištění aţ o 4,5 procentního bodu HDP ročně. Bilance zŧstane v celém projektovaném období deficitní okolo 0,5 % HDP. Pouze v nejkritičtějším období mezi roky 2046 – 2066 překročí deficit 2 % HDP. Zlepšení bilance neovlivní úroveň zabezpečení ve stáří, neboť relativní úroveň dŧchodŧ (poměr prŧměrného vypláceného starobního dŧchodu vŧči prŧměrné mzdě) bude srovnatelná se současným stavem.28 Graf č. 3 Poměr průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy v %

Zdroj: MSPV. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf Ostatní opatření mají zanedbatelný dopad nebo není moţné jejich dopad vyčíslit (změna v určení výše valorizace dŧchodŧ).

28

MSPV.

Český

důchodový

systém

[online].


43

2012

[cit.

2014-05-06].

Dostupné

z:

3.2. Zhodnocení dopadu reformy v rámci druhého pilíře Druhý pilíř je od svého spuštění propadák. Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku čítaly 82 630 účastníkŧ. To představuje přibliţně 1,14 % obyvatel ve věku od 15 do 65 let. Jedná se o skutečně zanedbatelný podíl, který z druhého pilíře činí marginální záleţitost. Je aţ překvapující, ţe si s takovou penetrací zasluhuje tak významnou pozornost. Počet účastníkŧ druhého pilíře ovšem ještě předznamenává jeho moţný zánik i bez zásahu vlády. Stačí, aby Česká národní banka vyuţila moţnosti v zákoně a odejmula licenci pro provozování druhého pilíře všem fondŧm, které nesplní podmínku 50 tisíc účastníkŧ do dvou let od zahájení činnosti. Takový v současné době není ţádný a i při koncentraci účastníkŧ by přeţil pouze jediný fond. Za současného stavu ani nelze očekávat, ţe by se počet účastníkŧ významně zvýšil. Druhý pilíř má v sobě nastavený autodestrukční mechanismus. Pokud ho ČNB vyuţije, nemusí vláda řešit jeho konec. Skončí sám. Za rok a čtvrt lidé naspořili v dŧchodových fondech 654 mil. Kč. Zatím zanedbatelnou část tvoří zhodnocení prostředkŧ. Z prvního pilíře tak bylo vyvedeno méně neţ 392,4 mil. Kč. Za rok 2013 bylo na dŧchodech vyplaceno 373,4 mld. Kč. Vyvedená částka tak činí 1 promile veškerých výdajŧ na penzi. A výplata dŧchodŧ je jiţ druhým rokem v deficitu přes 49 mld. Kč. Rušení druhého pilíře ve světle těchto čísel se zdá být nesmyslné a pouhým populistickým krokem. Jiného světla lze ale docílit při pohledu na variantu, kdy by se do systému zapojilo větší mnoţství lidí. Pak uţ by výdaje byly znatelnější.29

29

ZÁMEČNÍK, Petr. Investujeme.cz: Má se nechat utopit II. pilíř? [online]. 2014, 09. 06. 2014 [cit. 2014-

06-15]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ma-se-nechat-utopit-ii-pilir/

44

3.3. Zhodnocení dopadu reformy v rámci třetího pilíře Ubývá lidí, kteří spoří v rámci III. pilíře O rok dřív investovalo s penzijními společnostmi o 190 tisíc lidí víc. Je to tím, ţe se trh postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy se měnily podmínky penzijního připojištění. Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami. Skokově tak vstoupilo do třetího pilíře velké mnoţství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolně dva aţ tři roky. V případě penzijního připojištění měly penzijní společnosti předprodáno na několik let dopředu a teď se jen postupně vracíme zpět k přirozené rovnováze trhu, která se bude pohybovat okolo pěti milionŧ účastníkŧ. Dá se očekávat pokračování trendu z roku 2013, tedy celkový pokles účastníkŧ ve třetím pilíři. Klientŧ je tam zkrátka příliš mnoho - ekonomicky aktivních obyvatel v předdŧchodovém věku je u nás 4,7 milionu.30 Tabulka č. 6 Počet lidí v jednotlivých typech fondů

Penzijní společnost

Třetí pilíř Transformovaný Účastnické fondy fond (doplňkové (penzijní penzijní spoření) připojištění) 479 472 4205 412 568 4481 98 325 507 683 944 9988 386 940 3428 537 270 19 890

Druhý pilíř Dŧchodové fondy (dŧchodové spoření) přes 10 000 přibliţně 3200 13 845

Allianz penzijní společnost AXA penzijní společnost Conseq penzijní společnost ČSOB penzijní společnost ING Penzijní společnost KB Penzijní společnost Penzijní společnost České 1 277 511 23 552 29 800 pojišťovny Penzijní společnost České 994 144 13 918 14 000 spořitelny Raiffeisen penzijní společnost 1037 Přes 12 000* Celkem 4 870 174 91 027 Zhruba 84 000 *Na začátku března ohlásila Raiffeisen penzijní společnost, ţe její klientský kmen přebere Penzijní společnost České pojišťovny. Údaje o třetím pilíři k 31. prosinci 2013, zdroj Asociace penzijních společností, údaje o druhém pilíři ke konci února 2014, zdroj penzijní společnosti

30

TŦMA, Ondřej. Peníze.cz: Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A co dál? [online].

2014, 11. 3. 2014 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/282443-zajistenina-duchod-2014-penzijni-pripojisteni-kraluje-a-co-dal

45

Zdroj: TŦMA, Ondřej. Peníze.cz: Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A

co

dál?

[online].

2014,

11.

3.

2014

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/282443-zajisteni-na-duchod-2014-penzijnipripojisteni-kraluje-a-co-dal, Úpravy vlastní

46

z:

4. Modelové příklady změn Nejdříve se zaměříme, jak se vypočítává dŧchod z prvního pilíře. Poté se zaměříme na modelové příklady změn, pokud by osoba vstoupila do druhého pilíře penzijního systému či nikoliv.

4.1. Teorie výpočtu důchodu z prvního pilíře Výpočet důchodu Dŧchod se skládá ze dvou sloţek, základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a nyní činí 2 340 Kč měsíčně, a procentní výměry, která se stanoví individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Výpočtový a vyměřovací základ Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, coţ je měsíční prŧměr úhrnu ročních vyměřovacích základŧ pojištěnce za rozhodné období. Za roční vyměřovací základ pojištěnce se povaţuje úhrn vyměřovacích základŧ (zjednodušeně řečeno výdělkŧ) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárŧstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely dŧchodového zabezpečení. Rozhodné období S účinností od 30. 9. 2011 jiţ rozhodné období není omezeno na 30 kalendářních rokŧ. Nadále bude začínat kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němţ pojištěnec dosáhl 18 let věku, končit však bude vţdy aţ kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání dŧchodu. V platnosti zŧstává, ţe do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986, takţe tato změna se projeví aţ u dŧchodŧ přiznávaných po roce 2016.31

31

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-a-vyplataduchodu.htm,

47

z:

Tabulka č. 7 Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2014 Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2014 jsou stanoveny takto: do 11 415 Kč zápočet plně nad 11 415 Kč do 30 093 Kč zápočet 26 % nad 30 093 Kč do 103 768 Kč zápočet 22 % nad 103 768 Kč zápočet 3%

Zdroj: ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-avyplata-duchodu.htm, Úpravy vlastní Vyloučené doby Podle ust. § 16 odst. 4 písm. a) aţ k) zákona o dŧchodovém pojištění jsou po 31. 12. 1995 vyloučenými dobami doby: a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpŧsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhŧty podle zákona o nemocenském pojištění, doby karantény nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnŧ potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnŧ, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z dŧvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, b) pobírání invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního dŧchodu, nebo pobírání starobního dŧchodu; přitom se za pobírání těchto dŧchodŧ povaţuje i vyplácení obdobných dŧchodŧ od cizozemského nositele pojištění, c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základŧ, d) výkonu vojenské sluţby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další sluţbě, a výkonu civilní sluţby, e) účasti na pojištění osob pečujících o děti do 4 let věku nebo o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II aţ IV (resp. ve stupni I mladší 10 let),

48

f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosaţení věku 18 let. g) vedení na úřadu práce v evidenci uchazečŧ o zaměstnání v rozsahu stanoveném zákonem a poskytování zvláštní ochrany a pomoci na základě zvláštního právního předpisu, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost), h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postiţením, ch) ode dne přiznání dŧchodu do konce roku přiznání dŧchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosaţením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2, i) za něţ byly podle zákona o ochraně zaměstnancŧ při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonŧ vyplaceny mzdové nároky v niţší částce, neţ náleţely, j) za něţ v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem, k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doţivotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší dŧchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosaţení věku potřebného pro vznik nároku na starobní dŧchod, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření a dobou, za kterou bylo zaplaceno pojistné na dobrovolné pojištění. a to za předpokladu, ţe se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob samostatně výdělečně činných a s dobou pojištění, v níţ měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.32

32

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné


49

z:

Výplata důchodu Příjemcem dŧchodu je oprávněný nebo jeho zástupce anebo zvláštní příjemce. Při podání ţádosti o dávku dŧchodového pojištění si občan zvolí zpŧsob výplaty dŧchodu s tím, ţe mŧţe kdykoliv později poţádat ČSSZ o změnu. Dŧchody se vyplácejí buď v hotovosti prostřednictvím České pošty na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta. ČSSZ zajišťuje výplaty dŧchodŧ i do ústavŧ sociální péče s celoročním pobytem. S účinností od 1. 1. 2010 stanoví nová právní úprava povinnost příjemce dŧchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím České pošty hradit náklady plátce dŧchodu za poukazy splátek dŧchodu vyplácených v pravidelných lhŧtách. Tato povinnost se nevztahuje na poţivatele dŧchodŧ, jimţ byl dŧchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetrţitě trvá nárok na alespoň jeden dŧchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 dŧchod starobní). Výše těchto nákladŧ v roce 2014 činí 21 Kč za kaţdou splátku dŧchodu. Tato částka bude předem sraţena z celkové výše splátky, která bude následně poukázána dŧchodci v jiţ sníţené výši.33 Výplata důchodu v případech, kdy příjemcem důchodu je jiná osoba, než oprávněný Právní předpisy o dŧchodovém pojištění umoţňují poţivatelŧm dŧchodu zvolit si, zda chtějí vyplácet dŧchod v hotovosti, či na účet příjemce u banky. Kdo přesně se rozumí příjemcem dŧchodu, upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „ZDP“) v ust. § 64 odst. 1 tak, ţe příjemcem dŧchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Poţivatel dŧchodu mŧţe ČSSZ rovněţ poţádat, aby byl jeho dŧchod vyplácen na účet manţela (manţelky). Podmínkou pro takovýto zpŧsob výplaty je, ţe o takový zpŧsob výplaty poţádá na předepsaném tiskopise a má v době, kdy o tento zpŧsob výplaty poţádá, právo nakládat s peněţními prostředky na takovém účtu (dispoziční právo). Kromě toho je k zařízení takového zpŧsobu výplaty nezbytný písemný souhlas manţela – majitele účtu.

33

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné


50

z:

Zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. Zastoupenými osobami jsou v právních vztazích vznikajících v souvislosti s přiznáním dávky dŧchodového pojištění nejčastěji osoby, jeţ nejsou plně svéprávné, tedy nezletilé osoby a osoby, jejichţ svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena. Zástupcem zletilé fyzické osoby, jejíţ svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. ČSSZ se pak při výplatě dŧchodu řídí dispozicemi tohoto opatrovníka (pokud omezení svéprávnosti opatrovance spočívá v omezení práv hospodařit s dŧchodem). Ten si mŧţe zvolit, zda má být dŧchod poukazován na jeho vlastní účet, nebo na účet opatrovance, k němuţ má opatrovník dispoziční právo, popř. poţadovat výplatu dŧchodu v hotovosti. Ve všech těchto případech platí, ţe je povinen dávku pouţít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyţivovat.34 Ţádosti o zařízení výplaty na účet opatrovance ČSSZ vyhoví při splnění následujících podmínek: opatrovník o tento zpŧsob výplaty výslovně písemně poţádá je prokázáno, ţe jde o účet opatrovance (nemŧţe tedy jít o účet třetí osoby, a to ani v případě, ţe opatrovanec je disponentem k takovému účtu) opatrovník písemně prohlásí, ţe je oprávněn prostředky na tomto účtu spravovat (bude tedy povaţován za příjemce dávky). Co se týče osob nezletilých, tedy osob mladších 18 let, platí, ţe zákonným zástupcem nezletilé fyzické osoby jsou podle občanského zákoníku v prvé řadě rodiče. Zákonným zástupcem dítěte mŧţe být rovněţ poručník či osvojitel. Pokud je dŧchod přiznán osobě nezletilé, postupuje se při výplatě dŧchodu podle dispozic zákonného zástupce. Ten mŧţe poţádat o výplatu dŧchodu v hotovosti, na svŧj účet, ale rovněţ na účet nezletilého, který mu zřídí. Pokud je dítě svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby, popř. do společné výchovy manţelŧ, do pěstounské péče, nebo je nezletilému ustanoven opatrovník, postup ČSSZ při výplatě dŧchodu náleţejícího nezletilému se v těchto případech odvíjí od obsahu soudního

34

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné


51

z:

rozhodnutí ve věci. Pokud soud výslovně neurčí, ţe je opatrovník oprávněn dŧchod přejímat, platí, ţe dané oprávnění zŧstalo zachováno ţijícímu rodiči (zákonnému zástupci). Za situace, kdy nezletilé dítě nabude zletilosti, tedy ve většině případŧ dovršením 18. roku věku, a nepoţádá ČSSZ o výplatu sirotčího dŧchodu ke svým rukám, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. Ten je pak povaţován za zvláštního příjemce dávky dŧchodového pojištění. Zvláštním příjemcem dávky dŧchodového pojištění právní předpisy o dŧchodovém pojištění, konkrétně pak zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisŧ, rozumí občana určeného rozhodnutím obecního úřadu, a dále téţ občana, kterému byl sirotčí dŧchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne (viz výše). V odŧvodněných případech mŧţe být od 1. 1. 2014 zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba. Zvláštní příjemce dŧchodu je oprávněnému ustanovován z dŧvodŧ, které zákon č. 582/1991 Sb. taxativně stanoví. Jde o případy, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka slouţit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je dŧchodce povinen vyţivovat, anebo nemŧţe-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Byl-li dŧchodci ustanoven zvláštní příjemce, lze dŧchod poukazovat výhradně k rukám nebo na účet této osoby, jde-li o fyzickou osobu, v případě právnické osoby na účet právnické osoby či k rukám jejího statutárního zástupce.35 Poţivatelŧm dŧchodu, kteří jsou umístěni v ústavech sociální péče (dále jen „ÚSP“) s celoročním pobytem, mohou provádět výplatu dávek dŧchodového pojištění v hotovosti tyto ústavy. Podmínkou je, ţe poţivatelé dŧchodu s tímto zpŧsobem výplaty souhlasí, ústav podal ţádost o tento zpŧsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tím souhlasí nebo do 30 dnŧ ode dne doručení ţádosti ústavu nesdělil, ţe s tímto zpŧsobem výplaty nesouhlasí. ÚSP tak v ţádném případě nelze povaţovat za příjemce dŧchodu ve smyslu předpisŧ o dŧchodovém pojištění, ale pouze za zprostředkovatele výplaty dŧchodŧ v hotovosti jednotlivým dŧchodcŧm. Výše uvedený zpŧsob výplaty lze realizovat pouze v

35

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné


52

z:

případě, ţe poţivatelem dŧchodu a osobou umístěnou do ÚSP je osoba plně svéprávná. Pokud je klient ústavu omezen ve svéprávnosti (za předpokladu, ţe omezení spočívá v nakládání s finančními částkami) a má soudem ustanoveného opatrovníka, nelze poţadavku na zařízení výplaty dŧchodu do ÚSP hromadným poukazem vyhovět, a to ani v případě, ţe s tím opatrovník vysloví souhlas. Případné udělení souhlasu opatrovníka, jímţ by souhlas poţivatele dŧchodu měl být nahrazen, by v podstatě znamenalo popření smyslu, proč byl opatrovník ustanoven a jímţ je právní či faktická neschopnost poţivatele dŧchodu nakládat (hospodařit) s finančními prostředky.

36

Změna data přiznání S účinností od 1. ledna 2007 mŧţe oprávněný do 30 dnŧ ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně poţádat o změnu data: přiznání dŧchodu nebo jeho výplaty; takovou ţádost mŧţe podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhoţ dŧchodu, uvolnění výplaty starobního dŧchodu nebo zařízení výplaty starobního dŧchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto dŧchodu; takovou ţádost mŧţe podat pouze jednou po tomto uvolnění nebo zařízení výplaty.37 Náhradní doba pojištění Kromě zaměstnání se do doby pojištění započítávají i tzv. náhradní doby. To je období, ve kterém se neodvádí ţádné pojistné, a přesto se tato doba započítává do potřebných let pojištění pro dŧchod v případě, ţe doba pojištění trvala alespoň rok. Náhradních dob je v současnosti devět. V celém rozsahu se započítává výkon vojenské sluţby, péče o dítě a péče o bezmocnou/závislou osobu.

36

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-a-vyplataduchodu.htm, 37

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypocet-a-vyplataduchodu.htm

53

z:

Zbývajících šest náhradních dob se pro výši dŧchodu započítává pouze z 80 %. Pro účely nároku na starobní dŧchod se všechny náhradní doby hodnotí v plném rozsahu, pokud byly získány před 1. 1. 2010. Ty z náhradních dob, které se pro účely výše dŧchodu redukují na 80 %, se pro účely nároku na dŧchod rovněţ redukují na 80 %, jestliţe byly získány po 31. 12. 2009. Náhradní doba se týká: osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosaţení věku 18 let v období před r. 2010, osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleţí podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. V rozsahu nejvýše tří let téţ po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleţí s tím, ţe tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na dŧchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleţela před dosaţením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočte se doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního předpisu nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečŧ o zaměstnání, a to i kdyţ tato činnost zakládá účast na pojištění, osob se zdravotním postiţením zařazených v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, osob konajících vojenskou sluţbu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další sluţbě, osob konajících civilní sluţbu (do roku 2004), osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let, osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, II, III nebo IV, pokud spolu ţijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyţaduje, jde-li o blízkou osobu, poţivatelŧ invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, do dosaţení věku potřebného pro vznik nároku na starobní dŧchod. Za poţivatele invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění povaţují také osoby, které nepobírají tento dŧchod, avšak splňují podmínky nároku 54

na tento dŧchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za sluţbu podle zvláštních zákonŧ,38 Náhradní doba se týká také osob, u nichţ po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zvláštního předpisu, trvá: dočasná pracovní neschopnost, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhŧtě podle zvláštního předpisu, karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhŧtě podle zvláštního právního předpisu, podpŧrčí doba pro poskytování ošetřovného, podpŧrčí doba pro poskytování peněţité pomoci v mateřství v období před porodem. Pouze u náhradní doby péče o dítě do čtyř let věku se nevyţaduje péče o ně na území České republiky. Jak jsou důchody zvyšovány Nově by se neměla valorizace odvíjet od nařízení vlády. Rŧst penzí se tak bude odvozovat od rŧstu indexu spotřebitelských cen a od rŧstu reálných mezd. Základní výměry penzí se zvyšují tak, aby základní výše činila 9 % prŧměrné mzdy s tím, ţe se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru. Procentní výměry se zvýší o tolik procent, aby u prŧměrného starobního dŧchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a procentní výměry odpovídal zvýšení prŧměrného dŧchodu stanoveného ve výši součtu rŧstu cen a jedné třetiny rŧstu reálné mzdy. V roce 2013 dochází k valorizaci základní výměry o 60 Kč na 2330 Kč a procentní výměry o 0,9 %. O 0,9 % se zvýší také příplatky k dŧchodu (například příplatek za křivdu

38

ČSSZ.

Výpočet

a

výplata

důchodu

[online].

2013

[cit.

2014-05-23].

Dostupné


55

z:

zpŧsobenou komunistickým reţimem nebo za účast v boji za vznik a osvobození Československa). Dočasné opatření u valorizace od roku 2013 Od roku 2013 do roku 2016 dojde ke změně v pravidlech valorizace dŧchodŧ. Dočasně se budou penze valorizovat jen o třetinu hodnoty rŧstu cenové hladiny a o třetinu hodnoty odpovídající rŧstu mezd. Po pravidelné valorizaci se výše starobních dŧchodŧ zvyšuje od ledna 2014 jen minimálně, drtivé většině dŧchodcŧ maximálně o několik desetikorun měsíčně. Základní výměra dŧchodu se zvýší z 2330 na 2340 korun, procentní výměra pak vzroste o 0,4 procenta. Od ledna 2015 budou starobní dŧchody podle vládní novely opět valorizovány o třetinu rŧstu reálných mezd a sto procent nárŧstu spotřebitelských cen. V současné době jsou zvyšovány jen o třetinu rŧstu spotřebitelských cen. V příštím roce by se navíc měly penze mimořádně zvýšit o 1,8 procenta. V praxi to znamená, ţe by dŧchody vzrostly v prŧměru o 205 korun. Valorizace v tomto roce činila v prŧměru jen 45 korun.39 Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti I po odchodu do řádného starobního dŧchodu mŧţete dále pracovat a pobírat současně dŧchod i mzdu. Ale podle zákona je to moţné pouze tehdy, pokud máte se zaměstnavatelem uzavřenu smlouvu na dobu určitou, nejdéle však na jeden rok. Potom je nutné opět uzavřít novou smlouvu. Pokud pobíráte předčasný dŧchod a ještě jste nedosáhli dŧchodového věku, nemŧţete vykonávat výdělečnou činnost, respektive jestliţe ji budete vykonávat, nebude vám vyplácen dŧchod. Totéţ platí i v případě, kdy je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosaţení dŧchodového věku platí stejná pravidla jako u řádných starobních dŧchodŧ. Jaké jsou ne/výhody předčasného důchodu Do předčasné penze mŧţe odejít ten, komu do dosaţení dŧchodového věku zbývají nejdéle tři roky.

39

Měšec.cz: Mzdy a důchod Důchody Státní důchodový systém [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:

http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/duchody/pruvodce/

56

Výše procentní výměry předčasného starobního dŧchodu činí za kaţdý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. Od 1. 1. 2012 se takto stanovená výše se sniţuje za kaţdých i započatých 90 kalendářních dnŧ z doby ode dne přiznání dŧchodu do dosaţení dŧchodového věku o: 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnŧ 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne Jak požádat o starobní důchod Ţádost o dŧchod lze sepsat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadá trvalé bydliště ţadatele. (V Praze se obrátíte na Praţskou správu sociálního zabezpečení (PSSZ) a v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení (MSSZ).) Ta poté ţádost postoupí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Při podávání ţádosti o starobní dŧchod je podle ČSSZ třeba předloţit tyto dokumenty: občanský prŧkaz, u cizincŧ pas či povolení k pobytu, doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném), muţi předkládají doklady o výkonu vojenské sluţby, ţeny předkládají doklady prokazující výchovu dětí, potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náleţející za pracovní úraz (nemoc z povolání), potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkŧm, vypláceném před rokem 1996, pokud občan chce dŧchod vyplácet na účet u peněţního ústavu, musí k ţádosti přiloţit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Ţádost o zařízení výplaty dŧchodu poukazem na účet”, doklady prokazující zaměstnání v cizině, chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.,

57

evidenční list dŧchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá je zaměstnavatel, a to na vyţádání OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zdanění důchodu Od roku 2011 se daní dŧchody pracujících penzistŧ, kterým příjmy ze zaměstnání, podnikání či pronájmu přesáhnou hranici trojnásobku prŧměrné měsíční mzdy. Dojde tak ke zdanění příjmu i dŧchodu 15% daní. Zrušení odpočtu na poplatníka pro roky 2013 – 2015 Pracující dŧchodci si nebudou moci za roky 2013 – 2015 odečítat slevu na poplatníka, která činí 24 840 Kč. Novinka se vztahuje na všechny druhy zdanitelných příjmŧ, tedy od brigád přes ţivnost aţ po příjmy z pronájmu.40

40

Měšec.cz: Starobní důchod [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-

duchod/duchody/pruvodce/starobni-duchod/

58

Obrázek č. 1 Kalkulačka pro orientační výpočet starobního důchodu

Zdroj:

ČSSZ.CZ:

Kalkulačky

[online].

2014

[cit.

2014-05-24].

http://www.mpsv.cz/files/clanky/3200/duch_kalkulacka_130924.xls

Dostupné

Data

z:

vlastní,

Vyměřovací základ kopíruje vývoj prŧměrné mzdy. Poznámky k důchodové kalkulačce: Vyměřovací základ – Uvádí se hrubý výdělek dosaţený v příslušném kalendářním roce (u zaměstnancŧ), nebo roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného (u osob samostatně výdělečně činných), případně úhrn výdělku a vyměřovacího základu. Příjmy v roce přiznání dŧchodu se pro výpočet dŧchodu nezohledňují. Vyloučené doby – většinou se jedná o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu pobírání plného invalidního dŧchodu (od 1. 1. 2010 invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně), dobu výkonu základní vojenské sluţby, nejde-li o vojáka z povolání, dobu osobní péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II aţ IV nebo o dítě ve věku do 10 let ve stupni I (dříve o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o částečně bezmocnou osobu starší 80 let), dobu studia, dobu „započitatelné“ nezaměstnanosti (viz. níţe). 59

Doba pojištění ke dni vzniku nároku na důchod – Jde o součet doby pojištění a tzv. náhradních dob pojištění (většinou se jedná o doby uvedené v předchozí odráţce). Náhradní doby pojištění se s výjimkou doby péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby (bezmocnou osobu) a doby výkonu základní vojenské sluţby (nejde-li o sluţbu vojáka z povolání) započítávají pro výši procentní výměry dŧchodu v rozsahu 80 %. Z doby studia získané před 1. lednem 1996 se započítává doba studia po skončení povinné školní docházky do dosaţení věku 18 let v plném rozsahu a po dosaţení uvedeného věku se hodnotí nejvýše 6 rokŧ studia, a to v rozsahu 80 %. Studium získané po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2009 se započítává nejvýše v délce 6 rokŧ po dosaţení věku 18 let, a to v rozsahu 80 %. Z doby „evidované“ nezaměstnanosti se započítává doba vedení v evidenci uchazečŧ o zaměstnání u Úřadu práce, po kterou byly vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří rokŧ zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na dŧchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku. Pro výši procentní výměry se tato doba započítává v rozsahu 80 %. Za výkon výdělečné činnosti po dosažení věku stanoveného pro nárok na starobní důchod (tzv. „přesluhování“) se pro účely zvýšení procentní výměry dŧchodu nepovaţuje doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doba dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění (od počtu dnŧ po dosaţení dŧchodového věku je tedy nutné uvedený počet dnŧ odečíst). Roční vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základŧ (hrubých příjmŧ) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárŧstu všeobecného vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ je měsíční prŧměr úhrnu ročních vyměřovacích základŧ. Výpočtový základ je osobní vyměřovací základ redukovaný za vyuţití uvedených redukčních hranic. Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění. Odhadovaný růst průměrné mzdy v % se zobrazí pod tabulkou pouze v případě, ţe je poţadován výpočet výše dŧchodu přiznaného po roce 2014. Tyto údaje je třeba vyplnit

60

podle vlastního uváţení, neboť jejich uvedení by vyţadovalo zohlednit řadu měnících se faktorŧ, coţ pro tento orientační výpočet není moţné a ani účelné.41

4.2. Výhodnost II. pilíře Následující tabulky udávají, jak je výhodné či nikoliv vstoupit do II. pilíře. Porovnávám hrubý příjem 10 000 Kč, 15 000 Kč, 20 000 Kč, 25 000 Kč, 30 000 Kč, 35 000 Kč, 40 000 Kč, 50 000 Kč, 60 000 Kč, 70 000 Kč, 80 000 Kč, 90 000 Kč a 95 000 Kč. Porovnávám i rŧzné věkové skupiny – dnešní 20 leté, 30 leté a poté 40 leté, 50 leté a 60 leté, u kterých je výpočet jenom pro informaci, protoţe pokud nevstoupili do druhého pilíře do 30. 6. 2013, tak jiţ tuto moţnost nemají. Beru také v potaz rŧzné investiční strategie fondŧ – u fondu státních dluhopisŧ jsem zvolil prŧměrný výnos 2,5%, u fondu konzervativního jsem zvolil výnos 3,5%, u fondu vyváţeného jsem namodeloval výnos 5,5% a u nejrizikovějšího fondu dynamického jsem zvolil prŧměrný roční výnos 6,5%. V tabulce uvádím ve druhém sloupečku „Příspěvek do fondu měsíční příjem menší o“ o kolik klesne měsíční příjem jedince, pokud vstoupí do druhého pilíře. V pátém sloupečku uvádím rozdíl mezí dŧchodem jedince, který se účastní druhého pilíře a jedincem, který by pobíral dŧchod pouze z prvního prŧběţného pilíře. V šestém sloupečku uvádím pokles dŧchodu z prŧběţného systému při vstupu do druhého pilíře. Sedmý a osmý sloupec udává, kolik Kč měsíčně bude dostávat jedinec z druhého pilíře z odvodu 3 p. b. z veřejného pojištění na svŧj dŧchodový účet a osmý sloupeček udává, kolik Kč měsíčně dostane za svŧj osobní příspěvek 2% z hrubé mzdy. Tento 8. sloupeček je dŧleţitý i v následujících výpočtech, poněvadţ modeluji, kolik by činil dŧchod jedince, pokud by tyto dvě procenta neodváděl a případně by spotřeboval nebo by vyuţil jiný spořící produkt. Poslední sloupec udává přehledně rozdíl, jestli by se vyplatilo či nevyplatilo vstoupit do druhého pilíře, kdyby jedinec nepřispíval svými 2% z hrubé mzdy. Nejdříve začínám nejmladším ročníkem 1994, tedy dnešními 20 letými, u kterých postupně ukazuji, jestli je nebo není výhodně vstoupit do druhého pilíře penzijního systému, postupně v rŧzných investičních strategii – popořadě – fond státních dluhopisŧ, fond konzervativní, fond vyváţený a fond dynamický. Poté pokračuji dnešními 30 letými, tedy ročníkem 1984, následují poté dnešní 40 letí, poté 50 letí a na konec dnešní 60 letí jedinci.

41

ČSSZ.CZ: Kalkulačky [online]. 2014 [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2435

61

Tabulka č. 8 Muž, rok narození 1994, Fond Státních dluhopisů Muţ, rok narození 1994, Fond Státních dluhopisŧ - předpokládaný výnos 2,5% Dŧchodový věk 69 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 49 let, doba spoření 49 let Hrubý měsíční příjem

10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

Příspěvek do fondu: měsíční příjem menší o

Dŧchod pouze z I. pilíře

Dŧchod z I. + II. pilíře

200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč 1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč



Rozdíl

Pokles dŧchodu z I. pilíře při účasti ve druhém

Fondová sloţka dŧchodu 3% z veřejného pojištění

Fondová sloţka dŧchodu 2% osobní příspěvek

Dŧchod bez osobního příspěvku 2%

-213 Kč 89 Kč 458 Kč 829 Kč 1 198 Kč 1 584 Kč 1 940 Kč 2 680 Kč 3 421 Kč 4 161 Kč 4 902 Kč 5 642 Kč 6 012 Kč

-1 288 Kč -1 524 Kč -1 692 Kč -1 859 Kč -2 027 Kč -2 194 Kč -2 361 Kč -2 696 Kč -3 031 Kč -3 366 Kč -3 700 Kč -4 035 Kč -4 203 Kč

645 Kč 968 Kč 1 290 Kč 1 613 Kč 1 935 Kč 2 267 Kč 2 581 Kč 3 226 Kč 3 871 Kč 4 516 Kč 5 161 Kč 5 806 Kč 6 129 Kč

430 Kč 645 Kč 860 Kč 1 075 Kč 1 290 Kč 1 511 Kč 1 720 Kč 2 150 Kč 2 581 Kč 3 011 Kč 3 441 Kč 3 871 Kč 4 086 Kč


Rozdíl dŧchodu čistě z I. pilíře a dŧchodu z I. a II. pilíře bez osobních 2%

-643 Kč -556 Kč -402 Kč -246 Kč -92 Kč 73 Kč 220 Kč 530 Kč 840 Kč 1 150 Kč 1 461 Kč 1 771 Kč 1 926 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 9 Muž, rok narození 1994, Fond Konzervativní Muţ, rok narození 1994, Fond Konzervativní - předpokládaný výnos 3,5% Dŧchodový věk 69 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 49 let, doba spoření 49 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl







809 Kč 1 214 Kč 1 618 Kč 2 023 Kč 2 427 Kč 2 841 Kč 3 236 Kč 4 045 Kč 4 854 Kč 5 663 Kč 6 472 Kč 7 281 Kč 7 686 Kč



62


-479 Kč -310 Kč -74 Kč 164 Kč 400 Kč 647 Kč 875 Kč 1 349 Kč 1 823 Kč 2 297 Kč 2 772 Kč 3 246 Kč 3 483 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 10 Muž, rok narození 1994, Fond Vyvážený Muţ, rok narození 1994, Fond Vyváţený - předpokládaný výnos 5,5% Dŧchodový věk 69 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 49 let, doba spoření 49 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl












Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 11 Muž, rok narození 1994, Fond Dynamický Muţ, rok narození 1994, Fond Dynamický - předpokládaný výnos 6,5% Dŧchodový věk 69 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 49 let, doba spoření 49 let Hrubý měsíční příjem

10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč




200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč


11 341 Kč 1 647 Kč 13 951 Kč 2 879 Kč 16 225 Kč 4 178 Kč 18 501 Kč 5 479 Kč 20 775 Kč 6 778 Kč 23 051 Kč 8 094 Kč 25 326 Kč 9 379 Kč 29 876 Kč 11 979 Kč 34 426 Kč 14 579 Kč

Rozdíl

63





-1 288 Kč -1 524 Kč -1 692 Kč -1 859 Kč -2 027 Kč -2 194 Kč -2 361 Kč -2 696 Kč -3 031 Kč





473 Kč 1 118 Kč 1 830 Kč 2 544 Kč 3 256 Kč 3 979 Kč 4 683 Kč 6 109 Kč 7 535 Kč

70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč

21 797 Kč 23 747 Kč 25 697 Kč 26 672 Kč

38 976 Kč 43 527 Kč 48 077 Kč 50 352 Kč

17 179 Kč 19 780 Kč 22 380 Kč 23 680 Kč

-3 366 Kč -3 700 Kč -4 035 Kč -4 203 Kč

12 327 Kč 8 218 Kč 14 088 Kč 9 392 Kč 15 849 Kč 10 566 Kč 16 730 Kč 11 153 Kč


Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 12 Muž, rok narození 1984, Fond Státních dluhopisů Muţ, rok narození 1984, Fond Státních dluhopisŧ - předpokládaný výnos 2,5% Dŧchodový věk 68 let a 2 měsíce, doba pojištění 48 let, doba spoření 40 let

Hrubý měsíční příjem








Rozdíl




-231 Kč 4 Kč 298 Kč 593 Kč 887 Kč 1 181 Kč 1 476 Kč 2 064 Kč 2 653 Kč 3 242 Kč 3 830 Kč 4 419 Kč 4 713 Kč



351 Kč 526 Kč 701 Kč 877 Kč 1 052 Kč 1 227 Kč 1 403 Kč 1 753 Kč 2 104 Kč 2 455 Kč 2 805 Kč 3 156 Kč 3 331 Kč



8 812 Kč -582 Kč 10 195 Kč -522 Kč 11 250 Kč -403 Kč 12 305 Kč -284 Kč 13 360 Kč -165 Kč 14 415 Kč -46 Kč 15 470 Kč 73 Kč 17 580 Kč 311 Kč 19 690 Kč 549 Kč 21 800 Kč 787 Kč 23 910 Kč 1 025 Kč 26 020 Kč 1 263 Kč 27 075 Kč 1 382 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 13 Muž, rok narození 1984, Fond Konzervativní Muţ, rok narození 1984, Fond Konzervativní - předpokládaný výnos 3,5% Dŧchodový věk 68 let a 2 měsíce, doba pojištění 48 let, doba spoření 40 let


10 000 Kč 15 000 Kč


200 Kč 300 Kč



9 394 Kč 9 340 Kč 10 717 Kč 10 987 Kč




-54 Kč -1 108 Kč 270 Kč -1 311 Kč

632 Kč 949 Kč

422 Kč 632 Kč

Rozdíl

64


8 918 Kč 10 355 Kč


-476 Kč -362 Kč

20 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč 1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč



653 Kč 1 036 Kč 1 419 Kč 1 802 Kč 2 185 Kč 2 951 Kč 3 717 Kč 4 483 Kč 5 249 Kč 6 015 Kč 6 398 Kč

-1 455 Kč -1 599 Kč -1 743 Kč -1 887 Kč -2 031 Kč -2 319 Kč -2 607 Kč -2 895 Kč -3 183 Kč -3 471 Kč -3 615 Kč


843 Kč 1 054 Kč 1 265 Kč 1 476 Kč 1 686 Kč 2 108 Kč 2 530 Kč 2 951 Kč 3 373 Kč 3 794 Kč 4 005 Kč


-190 Kč -18 Kč 154 Kč 326 Kč 499 Kč 843 Kč 1 187 Kč 1 532 Kč 1 876 Kč 2 221 Kč 2 393 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 14 Muž, rok narození 1984, Fond Vyvážený Muţ, rok narození 1984, Fond Vyváţený - předpokládaný výnos 5,5% Dŧchodový věk 68 let a 2 měsíce, doba pojištění 48 let, doba spoření 40 let








9 858 Kč 464 Kč 11 763 Kč 1 046 Kč 13 341 Kč 1 688 Kč 14 919 Kč 2 330 Kč 16 497 Kč 2 972 Kč 18 074 Kč 3 613 Kč 19 652 Kč 4 255 Kč 22 808 Kč 5 539 Kč 25 963 Kč 6 822 Kč 29 118 Kč 8 105 Kč 32 274 Kč 9 389 Kč 35 429 Kč 10 672 Kč 37 008 Kč 11 315 Kč

Rozdíl











Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/

65

Tabulka č. 15 Muž, rok narození 1984, Fond Dynamický Muţ, rok narození 1984, Fond Dynamický - předpokládaný výnos 6,5% Dŧchodový věk 68 let a 2 měsíce, doba pojištění 48 let, doba spoření 40 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl












Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 16 Muž, rok narození 1974, Fond Státních dluhopisů Muţ, rok narození 1974, Fond Státních dluhopisŧ - předpokládaný výnos 2,5% Dŧchodový věk 66 let a 6 měsícŧ, doba pojištění 46 let, doba spoření 29 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl





-808 Kč -956 Kč -1 061 Kč -1 166 Kč -1 271 Kč -1 376 Kč -1 481 Kč -1 691 Kč -1 901 Kč -2 111 Kč -2 321 Kč -2 531 Kč -2 636 Kč


274 Kč 410 Kč 547 Kč 684 Kč 821 Kč 957 Kč 1 094 Kč 1 368 Kč 1 641 Kč 1 915 Kč 2 189 Kč 2 462 Kč 2 599 Kč

66



8 846 Kč -398 Kč 10 199 Kč -340 Kč 11 216 Kč -240 Kč 12 232 Kč -140 Kč 13 249 Kč -40 Kč 14 265 Kč 60 Kč 15 282 Kč 160 Kč 17 316 Kč 361 Kč 19 349 Kč 561 Kč 21 382 Kč 761 Kč 23 416 Kč 962 Kč 25 449 Kč 1 162 Kč 26 465 Kč 1 262 Kč









Rozdíl









314 Kč 471 Kč 628 Kč 785 Kč 941 Kč 1 098 Kč 1 255 Kč 1 569 Kč 1 883 Kč 2 197 Kč 2 511 Kč 2 824 Kč 2 981 Kč


-337 Kč -250 Kč -120 Kč 11 Kč 141 Kč 272 Kč 402 Kč 663 Kč 923 Kč 1 184 Kč 1 445 Kč 1 705 Kč 1 836 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 18 Muž, rok narození 1974, Fond Vyvážený Muţ, rok narození 1974, Fond Vyváţený - předpokládaný výnos 5,5% Dŧchodový věk 66 let a 6 měsícŧ, doba pojištění 46 let, doba spoření 29 let Hrubý měsíční příjem





200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč



Rozdíl




240 Kč 616 Kč 1 036 Kč 1 454 Kč 1 874 Kč 2 293 Kč 2 712 Kč 3 550 Kč

-808 Kč -956 Kč -1 061 Kč -1 166 Kč -1 271 Kč -1 376 Kč -1 481 Kč -1 691 Kč

629 Kč 943 Kč 1 258 Kč 1 572 Kč 1 887 Kč 2 201 Kč 2 516 Kč 3 145 Kč

419 Kč 629 Kč 839 Kč 1 048 Kč 1 258 Kč 1 468 Kč 1 677 Kč 2 096 Kč

67



9 065 Kč -179 Kč 10 526 Kč -13 Kč 11 653 Kč 197 Kč 12 778 Kč 406 Kč 13 905 Kč 616 Kč 15 030 Kč 825 Kč 16 157 Kč 1 035 Kč 18 409 Kč 1 454 Kč

60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

1 200 Kč 1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč

18 788 Kč 20 621 Kč 22 454 Kč 24 287 Kč 25 203 Kč

23 177 Kč 25 848 Kč 28 518 Kč 31 190 Kč 32 525 Kč

4 389 Kč 5 227 Kč 6 064 Kč 6 903 Kč 7 322 Kč

-1 901 Kč -2 111 Kč -2 321 Kč -2 531 Kč -2 636 Kč

3 774 Kč 4 403 Kč 5 031 Kč 5 660 Kč 5 975 Kč

2 516 Kč 2 935 Kč 3 354 Kč 3 774 Kč 3 983 Kč

20 661 Kč 22 913 Kč 25 164 Kč 27 416 Kč 28 542 Kč

1 873 Kč 2 292 Kč 2 710 Kč 3 129 Kč 3 339 Kč









Rozdíl












Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 20 Muž, rok narození 1964, Fond Státních dluhopisů Muţ, rok narození 1964, Fond Státních dluhopisŧ - předpokládaný výnos 2,5% Dŧchodový věk 64 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 44 let, doba spoření 17 let Hrubý měsíční příjem

10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč

Příspěvek do fondu: měsíční příjem menší o 200 Kč 300 Kč 400 Kč



8 944 Kč 8 863 Kč 10 184 Kč 10 223 Kč 11 062 Kč 11 250 Kč

Rozdíl

-81 Kč 39 Kč 188 Kč

68




-508 Kč -601 Kč -667 Kč

256 Kč 384 Kč 513 Kč

171 Kč 256 Kč 342 Kč

Dŧchod bez osobního příspěvku 2% 8 692 Kč 9 967 Kč 10 908 Kč


-252 Kč -217 Kč -154 Kč

25 000 Kč 30 000 Kč 35 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč 1 200 Kč 1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč




-733 Kč -799 Kč -865 Kč -931 Kč -1 063 Kč -1 195 Kč -1 327 Kč -1 459 Kč -1 591 Kč -2 401 Kč

641 Kč 769 Kč 897 Kč 1 025 Kč 1 282 Kč 1 538 Kč 1 794 Kč 2 051 Kč 2 307 Kč 2 881 Kč

427 Kč 513 Kč 598 Kč 684 Kč 854 Kč 1 025 Kč 1 196 Kč 1 367 Kč 1 538 Kč 1 921 Kč


-92 Kč -30 Kč 32 Kč 94 Kč 219 Kč 343 Kč 467 Kč 592 Kč 716 Kč 480 Kč









Rozdíl





-43 Kč 96 Kč 263 Kč 429 Kč 596 Kč 762 Kč 928 Kč 1 261 Kč 1 593 Kč 1 926 Kč 2 259 Kč 2 592 Kč 2 758 Kč

-508 Kč -601 Kč -667 Kč -733 Kč -799 Kč -865 Kč -931 Kč -1 063 Kč -1 195 Kč -1 327 Kč -1 459 Kč -1 591 Kč -2 401 Kč

279 Kč 418 Kč 558 Kč 697 Kč 837 Kč 976 Kč 1 115 Kč 1 394 Kč 1 673 Kč 1 952 Kč 2 231 Kč 2 510 Kč 3 095 Kč

186 Kč 279 Kč 372 Kč 465 Kč 558 Kč 651 Kč 744 Kč 930 Kč 1 115 Kč 1 301 Kč 1 487 Kč 1 673 Kč 2 064 Kč



-229 Kč -183 Kč -109 Kč -36 Kč 38 Kč 111 Kč 184 Kč 331 Kč 478 Kč 625 Kč 772 Kč 919 Kč 694 Kč


69

Tabulka č. 22 Muž, rok narození 1964, Fond Vyvážený Muţ, rok narození 1964, Fond Vyváţený - předpokládaný výnos 5,5% Dŧchodový věk 64 let a 10 měsícŧ, doba pojištění 44 let, doba spoření 17 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl










8 767 Kč -177 Kč 10 080 Kč -104 Kč 11 058 Kč -4 Kč 12 035 Kč 96 Kč 13 012 Kč 195 Kč 13 989 Kč 295 Kč 14 967 Kč 395 Kč 16 921 Kč 594 Kč 18 876 Kč 794 Kč 20 830 Kč 993 Kč 22 785 Kč 1 193 Kč 24 739 Kč 1 392 Kč 25 418 Kč 1 194 Kč









Rozdíl











-146 Kč -58 Kč 57 Kč 172 Kč 287 Kč 402 Kč 517 Kč 747 Kč 977 Kč 1 207 Kč 1 437 Kč 1 668 Kč 1 485 Kč

70

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 24 Muž, rok narození 1954, Fond Státních dluhopisů Muţ, rok narození 1954, Fond Státních dluhopisŧ - předpokládaný výnos 2,5% Dŧchodový věk 63 let a 2 měsíce, doba pojištění 43 let, doba spoření 5 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl

-11 Kč 30 Kč 81 Kč 130 Kč 179 Kč 228 Kč 278 Kč 376 Kč 475 Kč 575 Kč 673 Kč 773 Kč 820 Kč




-148 Kč -175 Kč -193 Kč -213 Kč -232 Kč -252 Kč -270 Kč -309 Kč -347 Kč -385 Kč -424 Kč -462 Kč -482 Kč

82 Kč 123 Kč 164 Kč 206 Kč 247 Kč 288 Kč 329 Kč 411 Kč 493 Kč 576 Kč 658 Kč 741 Kč 781 Kč


Dŧchod bez osobního příspěvku 2% 8 578 Kč 9 777 Kč 10 638 Kč 11 499 Kč 12 359 Kč 13 219 Kč 14 080 Kč 15 800 Kč 17 521 Kč 19 243 Kč 20 963 Kč 22 683 Kč 23 544 Kč


-66 Kč -52 Kč -29 Kč -7 Kč 15 Kč 36 Kč 59 Kč 102 Kč 146 Kč 191 Kč 234 Kč 279 Kč 299 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 25 Muž, rok narození 1954, Fond Konzervativní Muţ, rok narození 1954, Fond Konzervativní - předpokládaný výnos 3,5% Dŧchodový věk 63 let a 2 měsíce, doba pojištění 43 let, doba spoření 5 let Hrubý měsíční příjem





200 Kč 300 Kč 400 Kč 500 Kč 600 Kč 700 Kč 800 Kč 1 000 Kč



Rozdíl

-7 Kč 37 Kč 89 Kč 140 Kč 191 Kč 241 Kč 295 Kč 396 Kč

71




-148 Kč -175 Kč -193 Kč -213 Kč -232 Kč -252 Kč -270 Kč -309 Kč

85 Kč 127 Kč 169 Kč 212 Kč 254 Kč 296 Kč 339 Kč 423 Kč

56 Kč 85 Kč 113 Kč 141 Kč 169 Kč 197 Kč 226 Kč 282 Kč

Dŧchod bez osobního příspěvku 2% 8 581 Kč 9 781 Kč 10 643 Kč 11 505 Kč 12 366 Kč 13 227 Kč 14 090 Kč 15 812 Kč


-63 Kč -48 Kč -24 Kč -1 Kč 22 Kč 44 Kč 69 Kč 114 Kč

60 000 Kč 70 000 Kč 80 000 Kč 90 000 Kč 95 000 Kč

1 200 Kč 1 400 Kč 1 600 Kč 1 800 Kč 1 900 Kč

17 375 Kč 19 052 Kč 20 729 Kč 22 404 Kč 23 245 Kč

17 875 Kč 19 654 Kč 21 433 Kč 23 214 Kč 24 103 Kč

500 Kč 602 Kč 704 Kč 810 Kč 858 Kč

-347 Kč -385 Kč -424 Kč -462 Kč -482 Kč

508 Kč 592 Kč 677 Kč 763 Kč 804 Kč

339 Kč 395 Kč 451 Kč 509 Kč 536 Kč

17 536 Kč 19 259 Kč 20 982 Kč 22 705 Kč 23 567 Kč

161 Kč 207 Kč 253 Kč 301 Kč 322 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 26 Muž, rok narození 1954, Fond Vyvážený Muţ, rok narození 1954, Fond Vyváţený - předpokládaný výnos 5,5% Dŧchodový věk 63 let a 2 měsíce, doba pojištění 43 let, doba spoření 5 let Hrubý měsíční příjem








Rozdíl





-148 Kč -175 Kč -193 Kč -213 Kč -232 Kč -252 Kč -270 Kč -309 Kč -347 Kč -385 Kč -424 Kč -462 Kč -482 Kč



Dŧchod bez osobního příspěvku 2% 8 586 Kč 9 788 Kč 10 653 Kč 11 517 Kč 12 381 Kč 13 245 Kč 14 110 Kč 15 837 Kč 17 566 Kč 19 294 Kč 21 022 Kč 22 750 Kč 23 615 Kč


-58 Kč -41 Kč -14 Kč 11 Kč 37 Kč 62 Kč 89 Kč 139 Kč 191 Kč 242 Kč 293 Kč 346 Kč 370 Kč

Zdroj: Vlastní tvorba, Data ze sloupečku 3., 4., 5., 6. a 7. pocházejí z výpočtŧ na: MPSV.CZ: Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ Tabulka č. 27 Muž, rok narození 1954, Fond Dynamický Muţ, rok narození 1954, Fond Dynamický - předpokládaný výnos 6,5% Dŧchodový věk 63 let a 2 měsíce, doba pojištění 43 let, doba spoření 5 let Hrubý měsíční příjem

10 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč

Příspěvek do fondu: měsíční příjem menší o 200 Kč 300 Kč 400 Kč



8 644 Kč 8 649 Kč 9 829 Kč 9 884 Kč 10 667 Kč 10 781 Kč

Rozdíl

5 Kč 55 Kč 114 Kč

72




-148 Kč -175 Kč -193 Kč

92 Kč 138 Kč 184 Kč

61 Kč 92 Kč 123 Kč

Dŧchod bez osobního příspěvku 2% 8 588 Kč 9 792 Kč 10 658 Kč


-56 Kč -37 Kč -9 Kč





172 Kč 229 Kč 286 Kč 345 Kč 459 Kč 575 Kč 691 Kč 806 Kč 923 Kč 978 Kč

-213 Kč -232 Kč -252 Kč -270 Kč -309 Kč -347 Kč -385 Kč -424 Kč -462 Kč -482 Kč






73

5. Důchodový účet před a po reformě Schodek dŧchodového účtu ČR se loni opět zvýšil, ale rŧst deficitu výrazně zpomalil. Na dŧchody stát v roce 2013 vydal o 49,7 miliardy korun více, neţ vybral na dŧchodovém pojištění. V roce 2012 byl účet 49,4 miliardy v minusu, takţe se schodek loni prohloubil jen o zhruba 300 milionŧ, kdeţto v předchozích dvou letech deficit rostl meziročně vţdy o přibliţně deset miliard. Stát loni vyplatil na penzích 373,4 miliardy korun. Příjem z dŧchodového pojištění činil 323,7 miliardy. Dŧchodový účet ČR je tak v minusu bez přestávky uţ posledních pět let. Oproti minulým rokŧm však zbrzdil rŧst schodku. V roce 2011 se deficit meziročně prohloubil o 10,2 miliardy a v roce 2012 o 9,9 miliardy, kdeţto loni jen o 0,3 miliardy. Dŧvodem zpomalení propadu dŧchodového účtu bylo výrazné sníţení rŧstu celkového objemu vyplacených penzí. Loni se meziročně zvýšily výdaje státu na dŧchody o zhruba 400 milionŧ korun, kdeţto předloni o přibliţně čtyři miliardy, a v roce 2011 dokonce o více neţ 11 miliard korun. Pro letošní rok počítá ministerstvo práce a sociálních věcí se schodkem dŧchodového účtu ve výši 50,28 miliardy korun42 Dopad zavedení II. pilíře na důchodový účet Za rok a čtvrt lidé naspořili v dŧchodových fondech 654 mil. Kč. Zatím zanedbatelnou část tvoří zhodnocení prostředkŧ. Z prvního pilíře tak bylo vyvedeno méně neţ 392,4 mil. Kč. Za rok 2013 bylo na dŧchodech vyplaceno 373,4 mld. Kč. Vyvedená částka tak činí 1 promile veškerých výdajŧ na penzi. A výplata dŧchodŧ je jiţ druhým rokem v deficitu přes 49 mld. Kč.

42

ČTK. Patria.cz: Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji [online]. 2014, 19. 2. 2014 [cit.

2014-06-15]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2569005/schodek-duchodoveho-uctu-loni-opetrostl-ale-pomaleji.html

74

Rušení druhého pilíře ve světle těchto čísel se zdá být nesmyslné a pouhým populistickým krokem. Jiného světla lze ale docílit při pohledu na variantu, kdy by se do systému zapojilo větší mnoţství lidí. Pak uţ by výdaje byly znatelnější.43 Tabulka č. 28 Výsledky důchodového účtu Výsledky důchodového účtu v mld. Kč Rok Výsledek 2003 -17,5 2004 10,6 2005 9 2006 2,2 2007 13,3 2008 6 2009 -30,5 2010 -29,3 2011 -39,5 2012 -49,4 2013 -49,7 2014 -50,25* * předpokládaný výsledek

Zdroj: ČTK. Patria.cz: Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji [online]. 2014,

19. 2. 2014

[cit. 2014-06-15].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2569005/schodek-duchodoveho-uctu-loni-opet-rostlale-pomaleji.html, Vlastní úpravy

43

ZÁMEČNÍK, Petr. Investujeme.cz: Má se nechat utopit II. pilíř? [online]. 2014, 09. 06. 2014 [cit. 2014-

06-15]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ma-se-nechat-utopit-ii-pilir/

75

6. Obdobné penzijní systémy v zahraničí Belgie V Belgii existují tři pilíře - prŧběţný systém, zaměstnanecké systémy, nepovinné spoření. Dŧchodový věk je 65 let, doba pojištění pak 45 let. Dŧchod je ve výši 60 procent prŧměrného výdělku a minimální roční dŧchod činil loni 11 032 eur (268 400 korun). Bulharsko Bulhaři se snaţí sníţit deficit veřejného penzijního systému. Dochází ke zvýšení odvodŧ o 1,8 procenta, prodluţování povinné odpracované doby nebo omezení předčasných penzí. Část aktiv bylo převedeno ze zaměstnaneckých fondŧ do veřejného systému. Lidem se zvyšuje věk odchodu do dŧchodu po roce 2021 u ţen z 60 na 63 let a u muţŧ z 63 na 65 let. Dánsko V Dánsku existují tři pilíře - veřejný prŧběţný systém, zaměstnanecké penzijní spořicí programy a fondy, spoření v bance nebo pojišťovně či fondu. Dŧchodový věk je 65 let, v letech 2024 aţ 2027 se předpokládá zvýšení na 67 let. Chile První a jediný čistě fondový systém na světě (od roku 1981). Lidé spoří na individuální účty a zaměstnavatel na ně odvádí 10 % mzdy. Fondy čistě soukromé. Klienti si volí zpŧsob výplaty prostředkŧ – moţné jsou všechny výše zmíněné varianty. Nárok na dŧchod 65 let muţi, 60 let ţeny nebo i dříve, pokud vypočtený dŧchod dosáhne minimálních parametrŧ (loni nově zvýšeno na 150 % minimální penze a zároveň 80 % dosavadní mzdy). Stát garantuje minimální penzi (při splnění určitých podmínek) – pojištěnec pak nejdříve čerpá ze svých úspor, posléze z prostředkŧ státního rozpočtu Itálie Má rovněţ tři pilíře - veřejný prŧběţný systém, nepovinné spoření v zaměstnavatelských či otevřených fondech a dobrovolné individuální spoření. V soukromých firmách je dŧchodový věk ţen 60 let a muţŧ 65 let, od příštího roku se srovná věk muţŧ a ţen na 65 76

let ve státní sféře. V roce 2015 se počítá s dalším posunem o tři měsíce, v roce 2019 o další tři měsíce, pak kaţdé tři roky o čtvrt roku. Litva (reforma 2004) – podobný systém připravované reformě v ČR 1. pilíř prŧběţný s odvodem na sociální pojištění ve výši 26 %. Výše penze se skládá z pevného základu a parametrického přídavku, jehoţ výši určuje délka a výše úspor do pilíře. 2. pilíř fondový, účast je dobrovolná, ale zpět vystoupit nelze. Vyvádí se sem 5,5 % z prŧběţného pilíře. Z dŧvodu krize byla tato částka dočasně sníţena na 2 %. Existuje i moţnost dobrovolného připojištění, které je ale vyuţíváno minimálně a zaměstnaneckých fondŧ (zatím nebyl zaveden ani jeden). Dŧchodový věk 62,5 muţi a 60 let ţeny. Maďarsko Má také tři pilíře - veřejný prŧběţně financovaný systém, kombinovaný s individuálními účty a dobrovolné spoření v soukromých fondech. Povinné je spoření ve fondech pro mladé pracovníky od roku 1998, v roce 2002 se povinnost zrušila, v roce 2003 pak znovu obnovila. Stát nyní přebírá kontrolu nad fondy, při vystoupení z veřejného prŧběţného systému se státní dŧchod měl sníţit o čtvrtinu, po nové úpravě ale ti, co u fondŧ zŧstanou, mohou být vyloučeni ze státního systému a mohou z něj ztratit většinu penze. Lidé odcházejí do dŧchodu v 62 letech. Nizozemsko 1. pilíř zajišťuje max. 50 % prŧměrné mzdy v případě manţelŧ a 70 % pro jednotlivce. Podmínkou je ale 50 let příspěvkŧ do prŧběţného pilíře (15 – 65 let), jinak se dŧchod za kaţdý rok o 2 % sniţuje, a to i za roky studia. 2. pilíř tvoří zaměstnanecké fondy, které nejsou povinné, ale tradiční. Proto v nich spoří zhruba 90 % zaměstnancŧ. Penze typicky dosahuje 70 % poslední mzdy. 3. pilíř: soukromé daňově zvýhodněné spoření. Existuje zde i soukromý PAYG systém, je ale v útlumu. Dŧchodový věk se bude postupně odsouvat na 67 let.

77

Polsko (reforma 1999) 1. pilíř – existence virtuálních účtŧ a PAYG, odvody ve výši 12,22 % ze mzdy. 2. pilíř povinné spoření do soukromých fondŧ, odvody 7,3 % ze mzdy, ale plánuje se sniţovat zhruba na 2 %. 3. pilíř daňově zvýhodněné zaměstnanecké fondy a soukromé spoření. Dŧchodový věk 65 let u muţŧ a 60 let u ţen. Náklady fondŧ jsou zákonem omezeny. Portugalsko Má prŧběţný systém s rezervním fondem, nepovinné spoření v soukromých zaměstnaneckých systémech a dobrovolné spoření s daňovým zvýhodněním. Převod jednoho fondu do státního systému byl proveden kvŧli snaze sníţit deficit. Řecko V Řecku jsou zavedeny tři pilíře - veřejný prŧběţný systém, nepovinné zaměstnanecké fondy a soukromé pojištění. Kvŧli obřím dluhŧm došlo ke sníţení velkorysých penzí, předtím odpovídaly zhruba 95 procentŧm předchozí mzdy. Dŧchodový věk muţŧ je 65 let a ţen 60 let, podle návrhu zákona by se do konce roku 2013 měl u ţen zvednout také na 65 let a po roce 2020 by se měl kaţdé tři roky upravovat podle vývoje délky ţivota. Počítá se s prodlouţením doby pojištění z 37 na 40 let do roku 2015, při předčasné penzi by se dŧchod výrazně krátil. Slovensko (reforma 2005 a změny 2008 – 10) 1. pilíř - odvody ve výši 15 % mzdy do prŧběţného pilíře, zde DB44 penze. 2. pilíř povinně se odvádí 9 % mzdy do fondu. 3. pilíř: nepovinné spoření v soukromé sféře – daňově zvýhodněné. Stát negarantuje minimální úroveň dŧchodu (kompenzace sociálními dávkami). Minimální doba spoření pro nárok na penzi v prvních dvou pilířích je 15 let. Dŧchodový věk je 62 let. Moţnost zŧstat v pŧvodním, čistě prŧběţném systému. Fondy nesmí na pŧlroční bázi prodělat. Náklady fondŧ jsou zákonem omezeny

44

DB systém definuje výstup na konci bez ohledu na výši příspěvku do něho. DC systém výplaty vztaţené

k částce, která byla naspořena.

78

Slovinsko Má tři pilíře - veřejný systém, kombinace povinného a dobrovolného doplňkového spoření do fondŧ, dobrovolné pojištění či spoření. Dŧchodový věk u ţen 61 let a u muţŧ 63 let by se od roku 2021 měl dostat na 65 let. Švédsko (reforma 1999) 1. pilíř – 16 % mzdy na virtuální účet v PAYG systému, z něj se vyplácí DC penze. Do tohoto pilíře se započítávají i dávky a doba studia. 2. pilíř: 2,5 % ze mzdy povinně do fondu. 3. pilíř: zaměstnanecké fondy (přešly z DB na DC, spoří v nich více neţ 90 % zaměstnancŧ). Stát garantuje minimální penzi financovanou z daní (nárok mají osoby ţijící v EU minimálně po 40 let, ve věku minimálně 65 let). Existuje moţnost spořit si individuálně – daňové zvýhodnění. Dŧchodový věk je min. 61 let (pro 1. a 2. pilíř). Je ale moţné se rozhodnout pro pozdější odchod (nárok pracovat do 67 let) 1. pilíř je prŧběţně balancován (indexace budoucích dŧchodŧ), takţe vláda je ušetřena nepříjemné povinnosti prodluţovat hranici odchodu do dŧchodu a dalších parametrických změn systému. Vše přednastaví kaţdoroční úprava systému. Švýcarsko Existují zde tři pilíře - státní prŧběţný sytém, povinný systém zaměstnaneckých fondŧ a dobrovolné soukromé připojištění. V roce 2009 vláda sníţila minimální míru výnosnosti zaměstnaneckých fondŧ z 2,75 procenta na dvě procenta. Dŧchodový věk ţen je 64 let a muţŧ 65 let.45 USA 1. pilíř: státní prŧběţný (Social Security). Zaměstnanec i zaměstnavatel odvádějí kaţdý 6,2 % z hrubé mzdy. Odchod do dŧchodu se posouvá postupně na 67 let (moţnost předčasně odejít v 62 letech, dŧchod se ale sniţuje na 70 %). Náhradový poměr závislý na

45

ČT24. Českátelevize.cz: Penzijní systémy a jejich změny straší celou Evropu [online]. 2011, 10. 3. 2011

[cit. 2014-06-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/117800-penzijni-systemy-ajejich-zmeny-strasi-celou-evropu/

79

výši příjmu, od 60 % pro lidi s nejniţšími příjmy a postupně klesá na 25 %. 2. pilíř: zaměstnanecké fondy -

daňově zvýhodněné, většinou dotované zaměstnavateli.

V minulosti dost poddimenzované kvŧli nepříznivému demografickému vývoji i odborŧm, které dávaly velkorysé sliby – viz krach General Motors. V tomto pilíři se postupně přechází ze systému, který definuje výstup na konci bez ohledu na výši příspěvku do něj (DB) na systém výplaty vztaţené k částce, která byla naspořena (DC). 3 pilíř: soukromé, státem zvýhodněné spoření.46 Dle mého názoru by měla v Česká republika posílit princip zásluhovosti. Nejoptimálněji bych preferoval fondový systém, který v ČR aktuálně existuje, ale navýšit vyváděné procenta, z prŧběţného pilíře alespoň na 5%. Sice by to zprvu, pokud by se do systému zapojila alespoň třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva, byl výpadek příjmu pro prŧběţný pilíř, který by se musel sanovat z jiných prostředkŧ státního rozpočtu, jenţe zase by stát ušetřil za 20-30 let, aţ by občané vyuţívající fondový systém šli do dŧchodu, tak by dostali v prŧměru např. o 20% niţší dŧchod. A dle mého názoru by i občané měli v součtu s výdělkem ve fondu vyšší dŧchod, neţ by dostávali jenom z prŧběţného pilíře, pokud by do fondového systému nevstoupili.

46

KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. MĚŠEC.CZ. Měšec.cz: Důchodová reforma sedmkrát jinak. Jak jsou na tom v

zahraničí? [online]. 2011, 2. 3. 2011 [cit. 2014-06-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/duchodovareforma-7krat-jinak-aneb-jak-jsou-na-tom-v-zahranici/

80

Závěr Bohuţel dle mého názoru se reforma penzijního systému vládě Petra Nečase vŧbec nevydařila. Byl zde však patrný alespoň náznak danou problematiku řešit, poněvadţ se o tomto tématu vedou neustálé diskuze jiţ od osamostatnění České republiky v roce 1993, ale ţádná vláda nebyla ochotna systém reformovat. Poněvadţ systém se bude muset změnit takzvaně k horšímu pro peněţenky občanŧ a to znamená značnou nepopularitu a následný niţší volební zisk v dalších volbách. Hlavním smyslem druhého pilíře je tvorba finančních rezerv na stáří. Ani prŧběţný systém ani fondový systém nejsou dokonalé. Oba podléhají nejrŧznějším vlivŧm od demografie po trţní podmínky. Kaţdý pilíř je ale jinak citlivý na rŧzné podněty. Demografickým vlivŧm podléhá prŧběţný i fondový penzijní systém. Kaţdý ale jinak. Zatímco prŧběţný systém je plně závislý na domácí demografii a domácím stárnutí obyvatelstva, fondový systém je závislý na globální demografii. Prŧběţně vyplácené penze jsou závislé na prostředcích prŧběţně vybíraných od tuzemských daňových poplatníkŧ. Fondy ve fondovém systému mohou oproti tomu investovat kdekoli ve světě a těţit např. z rostoucí a bohatnoucí populace v rozvíjejícím se světě, mohou sklízet ovoce investičních plodŧ globálně investovaného kapitálu. Nedávná finanční krize ukázala, ţe ani prŧběţný systém není nezávislý na hospodářském cyklu, který je úzce svázán s investicemi. Pokud nastane recese, přichází propad burz. Přichází ale také nezaměstnanost a s ní spojený niţší výběr dŧchodového pojištění na výplatu penzí. V tomto případě je ale prŧběţný pilíř méně citlivý a s pomocí deficitního financování je schopen krátkodobé výkyvy vyrovnat. Fondový penzijní pilíř je především vhodným doplňkem k rozloţení rizika výplaty penzí. Jeho odvrţení tak znamená spolehnutí se pouze na jeden systém, který také není dokonalý. Ovšem přechod pouze k fondovému pilíři také není optimální. Je-li cílem vlády a politikŧ zajistit bezpečně stabilní penzijní systém, musí se opřít o oba pilíře.

81

Dle mého pohledu vlivem demografického vývoje, který předpovídá neustálé stárnutí populace, ať uţ faktorem zvyšováním věku doţití, nebo sniţováním porodnosti, či kombinací obou faktorŧ, bude muset politická garnitura zvolit buď cestu: sniţovaní dŧchodŧ vyplácených státem a povědět občanŧm, ţe pokud chtějí mít ve své neproduktivní etapě ţivotě alespoň nějakou ţivotní úroveň, budou muset během svého produktivního ţivota začít investovat, spořit, pořizovat nemovitosti udrţet dŧchody a postupně je navyšovat, ale zde nastane problém s financováním systému. Bude se muset buď zvýšit dŧchodové pojištění – to bude znamenat buď vyšší náklady zaměstnavatelŧ – sníţí se ochota zaměstnávat – vstoupne nezaměstnanost, a ta bude státní pokladu stát další prostředky. Dále se mŧţe zvýšit dŧchodové pojištění na straně zaměstnancŧ – bude znamenat niţší mzdy – niţší ochotu pracovat – a opět zvýšení nezaměstnanosti. Také je moţné hledat zdroje jinde – zvýšení spotřebních daní, úspory, vymýcení korupce a tím plynoucí úspory pro státní pokladnu, sníţení šedé ekonomiky Toto rozhodnutí bude výsostně politické, ale je nutné jej udělat, co nejdříve a nejlépe po shodě napříč politickým spektrem, poněvadţ varianta měnit systém penzí kaţdé 4 roky by byla ještě horší neţ nečinit nic.

82

Seznam použité literatury Bibliografie 1. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-0-247-3724-9. 2. BAUER, J. Důchody podle česko-slovenské smlouvy o sociálním zabezpečení – minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vydání. Praha: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2003. 44 s. ISBN 80-86552-77-2. 3. GREGOROVÁ, Z., GAVLAS, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: DOPLNĚK, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. 4. HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance – pracovní sešit. 1. vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s. r. o., 2004. 67 s. ISBN 80-86432-99-8. 5. HOLMAN, R., a kol. Studie k reformám zdravotního a penzijního pojištění. 1. vydání. Praha: OECONOMICA, 2005. 205 s. ISBN 80-245-0994-6. 6. CHVÁTALOVÁ, Iva. et al. Právo sociálního zabezpečení v České republice a Evropské unii. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. ISBN 978-80-7380-374-2. 7. KAHOUN, Vilém et al. Sociální zabezpečení vybrané kapitoly. Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-346-2 8. KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3199-5. 9. KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-735 7- 276-1. 10. MUNKOVÁ, G., a kol. Sociální politika v evropských zemích. 1. vydání. Praha: KAROLINUM, 2004. 189 s. ISBN 80-246-0780-8. 11. PIKORA, Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak aneb co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. Praha: GRADA Publishing, 2011. ISBN 978-80-2474207-6. 12. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4 vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4.

83

13. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vydání. Praha: ASPI, a. s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 14. PŘIB Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 10. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2805-6. 15. PŘIB, Jan a Vladimír VOŘÍŠEK. Důchodové pojištění v České republice 1998. 2. přepracované vydání. Olomouc: ANAG, 1998. ISBN 80-85646-74-9. 16. PŘIB, Jan a Vladimír VOŘÍŠEK. Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-585-6. 17. SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. Zorientujte se v důchodové reformě. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 160 s. ISBN 978-80-247-4479-7. 18. TOMEŠ, I. Sociální politika; teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vydání. Praha: SOCIOPRESS, s.r.o., 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9. 19. TOMEŠ, I. Úvod to teorie a metodologie sociální politiky. 1. vydání. Praha: PORTÁL, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7367-680-3. 20. TRÖSTER, Petr et al. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-856-9.

Zákony a právní normy 1. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění 2. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení 3. Zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění 4. Zákon č. 426/2011 Sb., o dŧchodovém spoření 5. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisŧ 6. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ 7. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

84

Internetové články 1. ASOCIACE PENZIJNÍCH SPOLEČNOSTÍ. Stárneš, mysli: Desatero II. pilíře [online]. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.starnesmysli.cz/desatero-iipilire/sami-rozhodujete-o-moznych-vynosech-mire-rizika-i-vysi-poplatku-9/ 2. ČESKATELEVIZE.CZ: Třetí pilíř: Bez garance výnosů ze spoření. VEJVODOVÁ, Alţběta. ČESKÁ TELEVIZE. Českátelevize.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/penzijni-reforma/198066-treti-pilir-bezgarance-vynosu-ze-sporeni/ 3. ČSSZ. 2 857 856 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013 [online]. Praha, 2014, 28. 2. 2014

[cit.

2014-06-20].

Dostupné

z:

http://www.cssz.cz/cz/o-

cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2857856-duchodcuevidovala-cssz-k-31-12-2013.htm 4. ČSSZ.CZ:

Kalkulačky

[online].

2014

[cit.

2014-05-24].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/2435 5. ČSSZ.

Starobní

důchody

[online].

2013

[cit.

2014-06-20].

http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm 6. ČSSZ. Výpočet a výplata důchodu [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/vypocet-a-vyplata-duchodu/vypoceta-vyplata-duchodu.htm 7. ČT24. Českátelevize.cz: Penzijní systémy a jejich změny straší celou Evropu [online]. 2011,

10.

3.

2011

[cit.

2014-06-21].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/117800-penzijni-systemy-a-jejich-zmenystrasi-celou-evropu/ 8. ČTK. Patria.cz: Schodek důchodového účtu loni opět rostl, ale pomaleji [online]. 2014, 19.2.2014

[cit.

2014-06-15].

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2569005/schodek-duchodoveho-uctu-loni-opetrostl-ale-pomaleji.html 9. DŦCHODOVÁREFORMA.CZ. GOLA, Petr. DůchodováReforma.cz [online]. 10. 9. 2013. 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/clankytydne/zamestnavatel-a-ii-pilir-alias-duchodove-sporeni/

85

10. DŦCHODOVÁREFORMA.CZ. III. pilíř českého dŧchodového systému bude doplňkové penzijní spoření. Důchodováreforma.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/penzijni-pripojisteni/iii-pilir-ceskehoduchodoveho-systemu-bude-doplnkove-penzijni-sporeni/ 11. FINANČNÍVZDĚLÁNÍ.CZ.

[online].

2009

[cit.

2014-06-21].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=275 12. FINANČNÍVZDĚLÁNÍ.CZ.

[online].

2009

[cit.

2014-06-21].

http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=279#tab 13. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. MĚŠEC.CZ. Měšec.cz: Důchodová reforma sedmkrát jinak. Jak jsou na tom v zahraničí? [online]. 2011, 2. 3. 2011 [cit. 2014-06-21]. Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/clanky/duchodova-reforma-7krat-jinak-aneb-jak-

jsou-na-tom-v-zahranici/ 14. LIDOVÉ NOVINY. Lidovky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/duchodova-komise-zacne-jednat-o-zruseni-druheho-penzijnihopilire-10w-/zpravy-domov.aspx?c=A140522_074159_ln_domov_ele 15. MAŠEK, Jaroslav. Přejít k jinému penzijnímu fondu můžete už jen do konce února. iDNES.cz [online].

[cit. 2014-12-02]. http://ekonomika.idnes.cz/prejit-k-jinemu-

penzijnimu-fondu-muzete-uz-jen-do-konce-unora-puf/ekonomika.aspx?c=A120102_190635_ekonomika_brm 16. MĚŠEC.CZ: Starobní důchod [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/duchody/pruvodce/starobni-duchod/ 17. MĚŠEC.CZ. Mzdy a důchod Důchody Státní důchodový systém [online]. 2013 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/duchody/pruvodce/ 18. MPSV.CZ. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/ 19. MPSV.CZ.

Kalkulačky

[online].

2012

[cit.

2014-06-27].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/2436/Vekova_kalkulacka_110711.xls 20. MSPV.CZ. Český důchodový systém [online]. 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf

86

21. NASTARÁKOLENA.CZ. Odchod do důchodu? Věk, kdy máte nárok, tabulka [online]. 2013, 09.10.2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.nastarakolena.cz/odchoddo-duchodu-kdy-mate-narok-1080/ 22. PENÍZE.CZ. Peníze.cz: Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A co dál?

[online].

[cit.

2014-06-27].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/penzijni-

pripojisteni/282443-zajisteni-na-duchod-2014-penzijni-pripojisteni-kraluje-a-co-dal 23. PENZIJNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ POJIŠŤOVNY. Rozdíly mezi starým a novým penzijním

připojištěním

[online].

2012

[cit.

2014-05-27].

Dostupné

z:

http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/rozdily-mezi-starym-a-novym-penzijnimpripojistenim.html 24. PENZIJNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY. Výše státního příspěvku [online]. 2012

[cit.

2014-05-27].

Dostupné

z:

https://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/menu/cs/lide/navpf_vyse_st_prispevku_pp 25. ŠIMEK, Robert. E15-PROFIT. Otto von Bismarck: Důchody od kancléře [online]. Mladá

fronta,

a.s.,

24.2.2011

[cit.

2014-01-06].

Dostupné

z:

http://euro.e15.cz/profit/otto-von-bismarck-duchody-od-kanclere-901434 26. TŦMA, Ondřej. Peníze.cz: Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A co

dál?

[online].

2014,

11.

3.

2014

[cit.

2014-05-23].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/282443-zajisteni-na-duchod-2014-penzijnipripojisteni-kraluje-a-co-dal 27. ZÁMEČNÍK, Petr. Investujeme.cz: Má se nechat utopit II. pilíř? [online]. 2014, 09.06.2014 [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/ma-se-nechatutopit-ii-pilir/

87

Seznam použitých obrázků a schémat OBRÁZEK Č.

1 KALKULAČKA PRO ORIENTAČNÍ VÝPOČET STAROBNÍHO

DŦCHODU ................................................................................................................. 59

SCHÉMA Č. 1 SCHÉMATICKÉ ZOBRAZENÍ VSTUPU DO II. PILÍŘE ...................... 18 SCHÉMA Č. 2 SCHÉMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POSTUPU PŘI UPLATNĚNÍ NÁROKU Z II. PILÍŘE .............................................................................................. 22

88

Seznam použitých grafů GRAF Č. 1 NÁHRADOVÝ POMĚR PRO JEDNOTLIVÉ PŘÍJMOVÉ DECILY (10 POČETNĚ STEJNĚ VELKÝCH SKUPIN V ZÁVISLOSTI NA PŘÍJMU............... 33 GRAF Č. 2 BILANCE ZÁKLADNÍHO DŦCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ V % HDP ....... 42 GRAF Č. 3 POMĚR PRŦMĚRNÉHO STAROBNÍHO DŦCHODU A PRŦMĚRNÉ MZDY V % ................................................................................................................. 43

89

Seznam použitých tabulek TABULKA Č. 1 PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ – PŘÍSPĚVKY ÚČASTNÍKA A STÁTU DO KONCE ROKU 2012 .................................................................................................. 27 TABULKA Č. 2 PŘÍSPĚVKY ÚČASTNÍKŦ A STÁTU DO TRANSFORMOVANÝCH FONDŦ A FONDŦ ÚČASTNICKÝ .......................................................................... 27 TABULKA Č. 3 PARAMETRY NÁVRHU ZMĚNY V PRŦBĚŢNÉM PILÍŘI .............. 32 TABULKA Č. 4 NÁHRADOVÝ POMĚR V JEDNOTLIVÝCH DECILECH ................. 34 TABULKA Č. 5 NÁVRH ÚPRAV PRO I. PILÍŘ PENZIJNÍHO SYSTÉMU .................. 35 TABULKA Č. 6 POČET LIDÍ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH FONDŦ ......................... 45 TABULKA Č. 7 REDUKČNÍ ČÁSTKY PRO VÝPOČET DŦCHODU V ROCE 2014 .. 48 TABULKA Č. 8 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1994, FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŦ ...... 62 TABULKA Č. 9 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1994, FOND KONZERVATIVNÍ ................. 62 TABULKA Č. 10 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1994, FOND VYVÁŢENÝ.......................... 63 TABULKA Č. 11 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1994, FOND DYNAMICKÝ ....................... 63 TABULKA Č. 12 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1984, FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŦ .... 64 TABULKA Č. 13 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1984, FOND KONZERVATIVNÍ ............... 64 TABULKA Č. 14 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1984, FOND VYVÁŢENÝ.......................... 65 TABULKA Č. 15 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1984, FOND DYNAMICKÝ ....................... 66 TABULKA Č. 16 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1974, FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŦ .... 66 TABULKA Č. 17 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1974, FOND KONZERVATIVNÍ ............... 67 TABULKA Č. 18 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1974, FOND VYVÁŢENÝ.......................... 67 90

TABULKA Č. 19 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1974, FOND DYNAMICKÝ ....................... 68 TABULKA Č. 20 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1964, FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŦ .... 68 TABULKA Č. 21 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1964, FOND KONZERVATIVNÍ ............... 69 TABULKA Č. 22 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1964, FOND VYVÁŢENÝ.......................... 70 TABULKA Č. 23 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1964, FOND DYNAMICKÝ ....................... 70 TABULKA Č. 24 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1954, FOND STÁTNÍCH DLUHOPISŦ .... 71 TABULKA Č. 25 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1954, FOND KONZERVATIVNÍ ............... 71 TABULKA Č. 26 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1954, FOND VYVÁŢENÝ.......................... 72 TABULKA Č. 27 MUŢ, ROK NAROZENÍ 1954, FOND DYNAMICKÝ ....................... 72 TABULKA Č. 28 VÝSLEDKY DŦCHODOVÉHO ÚČTU .............................................. 75

91

Seznam použitých příloh PŘÍLOHA Č. 1 TABULKA PRO DŦCHODOVÝ VĚK ................................................... 93 PŘÍLOHA Č. 2 POČTY STAROBNÍCH DŦCHODCŦ A PRŦMĚRNÁ VÝŠE SÓLO STAROBNÍHO DŦCHODU ...................................................................................... 95 PŘÍLOHA Č. 3 POTŘEBNÁ DOBA POJIŠTĚNÍ K UPLATNĚNÍ NÁROKU NA DŦCHOD .................................................................................................................... 96

92

Přílohy Příloha č. 1 Tabulka pro důchodový věk Tabulka pro dŧchodový věk Dŧchodový věk činí u Rok ţen s počtem vychovaných dětí narození muţŧ 0 1 2 3a4 1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 1971 66r 66r 66r 66r 66r 1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m Dŧchodový věk muţŧ i ţen bez ohledu na počet dětí 1975 66r+8m 1976 66r+10m 1977 67r 1978 67r+2m 1979 67r+4m 1980 67r+6m 1981 67r+8m 1982 67r+10m 1983 68r 1984 68r+2m 1985 68r+4m 1986 68r+6m 93

5 a více 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m

1987 68r+8m 1988 68r+10m 1989 69r 1990 69r+2m 1991 69r+4m 1992 69r+6m 1993 69r+8m 1994 69r+10m 1995 70r 1996 70r+2m 1997 70r+4m 1998 70r+6m 1999 70r+8m 2000 70r+10m 2001 71r 2002 71r+2m 2003 71r+4m 2004 71r+6m 2005 71r+8m 2006 71r+10m 2007 72r 2008 72r+2m 2009 72r+4m 2010 72r+6m 2011 72r+8m 2012 72r+10m 2013 73r 2014 73r+2m Zdroj NASTARÁKOLENA.CZ. Odchod do důchodu? Věk, kdy máte nárok, tabulka [online]. 2013, 09. 10. 2013 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://www.nastarakolena.cz/odchod-do-duchodu-kdy-mate-narok-1080/, Vlastní úpravy, některé roky dopočítány pomocí věkové kalkulačky z MPSV.CZ: Kalkulačky [online]. 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2436/Vekova_kalkulacka_110711.xls

94

Příloha č. 2 Počty starobních důchodců a průměrná výše sólo starobního důchodu Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Počet starobních dŧchodcŧ (vč. předčasných) muţi ţeny celkem 98 652 169 086 267 738 104 753 166 870 271 623 53 975 88 048 142 023 49 792 79 547 129 339 25 054 40 905 65 959 68 419 110 981 179 400 37 683 60 964 98 647 49 604 81 237 130 841 44 905 72 569 117 474 45 972 72 671 118 643 97 278 163 656 260 934 54 219 91 436 145 655 49 996 85 425 135 421 106 701 169 923 276 624

Prŧměrná výše sólo starobního dŧchodu muţi ţeny celkem 12 790 10 891 11 726 12 268 9 999 11 074 11 911 9 945 10 861 12 043 9 925 10 920 11 863 9 746 10 707 12 126 9 792 10 871 11 978 9 975 10 893 11 908 9 948 10 848 11 818 9 803 10 740 11 752 9 714 10 689 11 963 9 881 10 832 11 729 9 718 10 636 11 878 9 771 10 739 12 686 9 546 11 035

Starobní Invalidní Pozŧstalostní Celkem Počet dŧchodcŧ 2 340 321 433 414 84 121 2 857 856 Počet vyplácených dŧchodŧ v ČR 2 340 321 433 414 708 502 3 482 237 Zdroj: ČSSZ. 2 857 856 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013 [online]. Praha, 2014, 28. 2. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2857856-duchodcu-evidovalacssz-k-31-12-2013.htm, Úpravy vlastní, Data platná k 31. 12. 2013

95

Příloha č. 3 Potřebná doba pojištění k uplatnění nároku na důchod

Dosažení důchodového věku

Potřebná doba pojištění činí:

před rokem 2010

25 let

v roce 2010

26 let

v roce 2011

27 let

v roce 2012

28 let

v roce 2013

29 let

v roce 2014

30 let

v roce 2015

31 let

v roce 2016

32 let

v roce 2017

33 let

v roce 2018

34 let

po roce 2018

35 let

Zdroj: ČSSZ. Starobní důchody [online]. 2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm, Úpravy vlastní

96

Penzijní systém České republiky po roce 1993

Recommend Documents